Předcházející zahájení jednacího dne schůze

 

(Jednání zahájeno v 9.01 hodin.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji druhý jednací den 52. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás tímto vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, tak vás nejprve odhlásím a prosím, abyste se všichni přihlásili vašimi identifikačními kartami, případně mi oznámili, kdo z vás žádá o vydání náhradní karty. Takže jsem vás právě odhlásil a můžeme se přihlašovat.

Sděluji tímto, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci: pan Ondřej Babka celý den z důvodu zahraniční cesty, pan Oldřich Černý do 11 hodin z osobních důvodů, pan poslanec Tomáš Dubský celý den z pracovních důvodů, pan poslanec Fridrich celý den ze zdravotních důvodů, dále pan poslanec Heller celý jednací den z rodinných důvodů, pan poslanec Klíma rovněž celý jednací den z pracovních důvodů, pan poslanec Karel Krejza celý jednací den z rodinných důvodů, pan poslanec Kučera od 11 do 14 z pracovních důvodů, paní poslankyně Jarmila Levko celý jednací den ze zdravotních důvodů, pan poslanec Petr Liška celý jednací den z pracovních důvodů, paní poslankyně Mádlová od 12.30 do 15 z pracovních důvodů, pan poslanec Metnar celý jednací den ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Němečková celý jednací den z rodinných důvodů, paní poslankyně Ochodnická od 9.30 do 14 z pracovních důvodů, pan poslanec Richter od 9.40 z pracovních důvodů, pan poslanec Sládeček celý jednací den ze zdravotních důvodů, pan poslanec Špičák z pracovních důvodů, pan poslanec Vondrák celý jednací den z pracovních důvodů, pan poslanec Zborovský celý jednací den ze zdravotních důvodů, pan poslanec Žáček celý jednací den z osobních důvodů.

A dále členové vlády: pan ministr Balaš ze zdravotních důvodů po celý jednací den, pan ministr Bek celý jednací den z pracovních důvodů, pan ministr Jurečka celý jednací den z rodinných důvodů, pan ministr Síkela celý jednací den z osobních důvodů a pan ministr Šalomoun od 12 hodin z pracovních důvodů.

Dnešní jednání zahájíme pevně zařazenými body, a to z bloku třetích čtení, a to v následujícím pořadí: číslo 89, sněmovní tisk 312, o sdružování v politických stranách a v politických hnutích; bod číslo 87, sněmovní tisk 249, o zadávání veřejných zakázek; bod číslo 86, sněmovní tisk 238, o investičních společnostech a investičních fondech; bod číslo 85, sněmovní tisk 48, jde o občanský a soudní řád. A dále budeme pokračovat body z bloku Zákonů... (V sále je silný hluk.)

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prosím, jestli se můžeme ztišit. Pokud potřebujeme cokoliv vyřídit, prosím, aby tak bylo mimo tento sál. Ještě jednou vás zdvořile prosím o to, abychom... Děkuji vám.

Dále budeme pokračovat body z bloku Zákonů - prvního čtení dle odhlasovaného pořadí. Já už nebudu číst celý ten bod, pouze sdělím, že to je bod číslo 13, sněmovní tisk 371; bod 14, sněmovní tisk 372; bod 5, sněmovní tisk 350; bod 9, sněmovní tisk 366; bod 8, sněmovní tisk 362; bod 6, sněmovní tisk 360, a bod 7, sněmovní tisk 361. A případně budeme pokračovat dalšími body podle schváleného pořadu.

Nyní dávám prostor k návrhům na změny pořadu 52. schůze. Jenom podotýkám, že pokud chceme žádat o slovo, tak je to do 9.30. Mám zde několik přihlášek a s přednostním právem se jako první přihlásil pan předseda Výborný.

A ještě jednou velmi prosím, kolegyně a kolegové... kolegyně, kolegové, prosím ještě jednou, prosím o ztišení, abychom všichni slyšeli, aby měl pan předseda prostor a klid na to, aby řekl, co potřebuje. Ještě jednou prosím...

Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo. Dobré ráno, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Protože včera nebyly projednány body z bloku druhých čtení, konkrétně se jedná o vládní návrh zákona na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, sněmovní tisk 288, a novela zákona o elektronických komunikacích, sněmovní tisk 346, ony by tyto tisky vypadly už z jednání tohoto týdne, tak si dovoluji na základě dohody poslaneckých klubů koaličních požádat, abychom zařadili tento blok druhých čtení, tyto dva tisky, které jsem zmiňoval, tedy tisk 288 a tisk 346, v tomto pořadí pevně jako blok před blokem prvních čtení. A bylo by to tak nejenom pro dnešní den, ale pro celý zbývající jednací týden. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane předsedo. Já si prosím ještě poznamenám 288 a 346. A jenom rekapituluji, před blokem prvních čtení dnes, je to tak, pane předsedo? (Hlas mimo mikrofon: Ne, po celý týden.) Po celý týden, po celý týden. Ano, děkuji, mám zaznamenáno.

Další z přihlášených je paní poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová. Přihlásil se pan poslanec Kamal Farhan, dále pan poslanec Radek Vondráček a potom postupně další. Děkuji. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Dobré ráno, vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené kolegové, vážení kolegové. Já před vás předstupuji s žádostí o zařazení nového bodu, který považuji za velmi důležitý, a jeho název zní Informace vlády o prodeji státního majetku. Mě k tomuto iniciovalo zveřejnění záměru prodeje zámku Štiřín, který spadá pod Ministerstvo zahraničních věcí. (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Poprosím ještě jednou, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, o ztišení, případně abyste si vyřídili všechny náležitosti před jednacím sálem.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Já se domnívám, že toto je první z prodejů, které vláda zřejmě bude uskutečňovat. Pod každým ministerstvem je zaparkovaná nějaká takováto lukrativní nemovitost. A já se domnívám, že Poslanecká sněmovna je to místo, kde se má o těchto věcech transparentně informovat.

Pokud se vrátím k zámku Štiřín, je to velmi hodnotná nemovitost na území Středočeského kraje, kterou vláda využívala velmi intenzivně na různá mezinárodní setkání a do které vláda investovala v minulosti nemalý peníz. Podle informací, které kolují na sociálních sítích, to vypadá, že už je vybrán ten, kdo tuto nemovitost zprivatizuje. A já jsem proto přesvědčená, že je nezbytně nutné, aby vláda tady Poslaneckou sněmovnu a občany této republiky informovala o tom, jakým způsobem hodlá prodávat z jejího pohledu zbytný státní majetek.

V tuto chvíli vás žádám, abychom tento bod zařadili jako první bod dnešního jednání, popřípadě jako další bod po pevně zařazených bodech dnešního jednání, popřípadě jako první bod pátečního jednání. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Paní poslankyně, ještě jen pro upřesnění, to poslední bylo jako první bod v pátek a předtím - prosím ještě?

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Pane místopředsedo, máte to napsané na té přihlášce.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Je to tady, výborně. Mám to tady. Děkuju, já si to dopíšu.

Poprosím dalšího z přihlášených, a to je pan poslanec Kamal Farhan.

 

Poslanec Kamal Farhan: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, to, co jsme tady včera slyšeli od pana ministra zdravotnictví .... (Řečník se odmlčel kvůli hluku v sále.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Poprosil bych o klid v sále! Děkuji.

 

Poslanec Kamal Farhan: To, co jsme včera slyšeli od ministra zdravotnictví, je zmatek nad zmatek. To, co předvádí na Ministerstvu zdravotnictví, je jeden velký chaos. Nebojím se říci, že to není Ministerstvo zdravotnictví, ale Ministerstvo chaosu. To, co tady včera pan ministr uváděl, mě vede k tomu, že je třeba, abychom zařadili - a proto navrhnu - nový bod dnešního jednání, který jsem nazval Nejasnosti při zajišťování léků do České republiky ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem.

Abych krátce zdůvodnil, proč to navrhuju, dovolím si citovat z jeho vystoupení: "A tím, že přímo jednám s výrobci už od poloviny prosince, se podařilo dovézt řadu léků, které jsou na trhu volně. Typickým příkladem je Nurofen, kdy jsme celkově dovezli nad rámec toho, co bylo vyrobeno pro Českou republiku, 400 balení Nurofenu, 400 000, 400 000 balení." Hned v následujícím navazuje: "Dovezli jsme navíc půl milionu balení Nurofenu." A já se zde potom chci ptát, jak je možné, že ve svém projevu jednou říká, že dovezl 400 000, jednou 500 000. To svědčí o tom, že hází statisícem sem, statisícem balení tam a žádnou exaktní a konkrétní informací nedostaneme.

Dále zde konstatoval: "Dovezli jsme několik set tisíc balení různých typů antibiotik, především penicilinové řady." A já se zase ptám, co znamená, několik set tisíc. Znamená to 200 000, 500 000, 800 000? To jsou prostě zmatky, které by měl pan ministr vysvětlit. Taktéž by měl vysvětlit, kdy tyto léky zařídil a kdy je objednal.

Ještě v krátkosti mi dovolte, abych se vrátil k jeho projevu v tom smyslu, že on řekl, že jedná s výrobci od poloviny prosince. Předpokládám, že jeho tiskový odbor na Ministerstvu zdravotnictví funguje, není tam jenom jeden člověk, a měl by ministra upozornit, že například ve Zdravotnickém deníku už v listopadu se psalo o nedostatku léčiv nejenom v naší republice, ale i jinde. Kdyby si toho všiml někdo v listopadu, nemusel ministr zdravotnictví začít se sháněním nedostatkových léků v polovině prosince. Nerozumím tomu.

Věřím, že pan ministr určitě o tom vede zápisy. Jak jsme se včera dozvěděli, pan ministr si nahrává telefonní hovory se svými kolegy. Dovolím si citovat: "Rád vám pustím, mám ho nahraný, je potřeba se chránit, protože pak se objevují různé nepravdy a člověk pak vypadá jako někdo, kdo dělá věci, které jsou špatně." Když pan ministr si nahrává rozhovory, své telefonní hovory se svými kolegy, tak věřím, že pro něj nebude těžké, aby našel zápis z jednání, kdy jednal s výrobci, kdy tyto léky objednal, a sdělí Sněmovně, v jakém počtu je dovezl, protože v jeho vystoupení jsou rozpory ve statisících balení. Ale ještě nám neoznámil, nikomu, kdy je dovezl, kde ty léky jsou. Já tomu prostě nerozumím. Jestli vám je to jasné, tak stačí říct: Měl jsem tehdy a tehdy jednání, mám z toho jednání zápis a byly dovezeny tehdy a tehdy v takovém počtu. Na tom přece není nic složitého.

Na základě těchto rozporů v dovozu léčiv do České republiky si dovoluji zařadit tento bod jako poslední bod dnešního jednání a nazval jsem ho Nejasnosti při zajišťování léků do České republiky ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Prosím dalšího řádně přihlášeného a to je pan poslanec Radek Vondráček. Prosím, aby se připravil pan poslanec Patrik Nacher. Dalším pak bude pan poslanec Robert Králíček. Máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, hádejte, proč tu asi stojím jako každý den. My s kolegy pravidelně vystupujeme, interpelujeme ministry, interpelujeme premiéra, snažíme se neustále upozorňovat na téma ohrožení svobody slova v České republice v souvislosti s netransparentním přístupem vlády České republiky v boji proti dezinformacím. Můj bod, který navrhuji dnes, protože včera nebyl schválen jiný, se tedy jmenuje Ohrožení svobody slova v České republice. Samozřejmě, nikoho z nás to netěší a říkáme si, co za tím stojí, že je taková silná nevole takovýto bod nezařadit (zařadit?) na pořad schůze a těmto tématům se za jakýchkoliv možných okolností vyhýbat. Říkal jsem si, že to možná už není jenom nechuť, ale že to je úmysl.

Neustále se v této věci dějí nové věci. Já si myslím, že když se podíváte na moje vystoupení zpětně, zjistíte, že jsem se snad ani jednou neopakoval. Teď bych chtěl třeba upozornit na skutečnost, že vyšlo najevo, že na Úřadu vlády měla být uzavřena smlouva s novinářem z propagandistického plátku Fórum 24 snad až na půl milionu korun. Tak jsem říkal: my se pořád ptáme na akční plán, podle kterého má být vyplaceno spřízněným médiím až 100 milionů korun, a tak si říkám, a neděje se nám to náhodou přímo pod rukama právě teď? A až poté, co na to bylo upozorněno z jiného zpravodajského serveru, z jiné strany, z jiné strany názorového spektra, tak tedy tento novinář upustil od svého úmyslu a tato smlouva nebyla uzavřena. Ale co kdyby byla?

Já si myslím, že tyto prezidentské volby obnažily mediální frontu a jakým způsobem u nás fungují takzvaná nezávislá média, a myslím si, že Fórum 24 je úplná špička této pro mě dezinformační scény na druhou. A přesto někdo měl ten nápad na Úřadu vlády uzavřít s novinářem lukrativní smlouvu, a tím samozřejmě posílit jeho nezávislost. Jinak si to nedokážu vysvětlit. To je jedna událost, která se udála, o které se chceme bavit ve zvláštním bodu, který dnes navrhuji, a navrhuji, aby byl zařazen jako první. Jestliže nebude zařazen dnes, navrhuju, aby byl zařazen v pátek jako první bod, abyste se na něj mohli připravit a mohli odpovídat na naše otázky.

Mám tady další zajímavý článek: S cenzurou je nejasno a soudy mlčí. Bez velké mediální pozornosti prošlo, že vlastně už Nejvyšší správní soud zamítl druhé podání od majitelů webů, které byly na začátku konfliktu na Ukrajině vypnuty. Ty soudy možná postupovaly formálně správně, ale došly k závěru, že vlastně za všechno může sdružení CZ.NIC, které to vypnulo o své vůli, že je zde snad jenom nějaké nezávazné doporučení vlády České republiky. Ale já si pamatuji na rozhovor pana premiéra, když říkal, jak vláda postupovala velmi chytře a vydala nebo poslala nějakou výzvu. Já jsem ji nikdy neviděl, vlastně nevím, o čem tenkrát ta vláda České republiky rozhodla a na základě čeho došlo k vypnutí řady informačních webů, ale nejenom těch závadných článků, ale vlastně celého webu, který samozřejmě má mnohem větší rozsah než jen několik sporných článků. To všechno je cesta, která je v přímém rozporu například s judikaturou Evropského soudu a s přístupem k tomu, jakým způsobem má být zacházeno se svobodnými informacemi.

Když k tomu přičtu ten akční plán a miliony, které mají být věnovány na neziskovky, miliony, které mají být věnovány novinářům, když k tomu přičtu, že mají vznikat na všech ministerstvech příslušné odbory, a ten na Ministerstvu vnitra už je velmi akční a velmi plodný, když tomu přičtu jednotlivé rozhovory a když k tomu přičtu to, že ani novinářům, kteří se o to zajímají podle zákona o svobodném přístupu k informacím, Úřad vlády neposkytuje žádné informace, že je to tajné, tak si myslím, že my jako zákonodárci máme právo na ty informace, a argumentace vůči nám, že se jedná o něco tajného, přece nemůže uspět. My máme právo se o tom bavit a uvědomte si, že se bavíme o Listině základních práv a svobod, my se tady nebavíme o nějaké podružné otázce. Já vás proto ještě jednou vyzývám v rámci svých pěti minut o zařazení tohoto bodu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za dodržení času. Takže to mám jako první bod dnes, případně první bod v pátek. Poprosím dalšího a to je pan poslanec Patrik Nacher, poté pan poslanec Králíček a pan poslanec Brož. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená vládo, dámy a pánové, já budu mít dva body. Neříkám, že to budu mít na dvakrát pět minut, ale mám je říct za sebou, nebo pak se mám přihlásit znovu?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Můžete je říct za sebou.

 

Poslanec Patrik Nacher: První je vlastně návrh změny programu, aby ta dvě druhá čtení, to znamená tisk 288 a 346, novela zákona o ochraně zaměstnanců a potom novela zákona o elektronických komunikacích, bych navrhl změnit, abychom je předřadili, aby dneska začaly, aby to bylo před těmi třemi třetími čteními. Je to z toho důvodu, že třeba ta novela zákona o elektronických komunikacích, která je ve druhém čtení, kde já jsem zpravodaj, která původně byla navrhována vládou v devadesátce, tak abychom se tady shodli na zkrácení lhůt.

Teď tam je, pokud dobře počítám, nějakých sedm pozměňovacích návrhů a opravdu by bylo dobré, abychom to projednali, protože samotná vláda chtěla zkrátit ty lhůty. Dneska už je 8. února, to znamená, že dneska už jsme v zásadě v těch termínech bez zkrácení lhůt tímto tempem. Když se dneska podívám na ten program, jaký tam je, ta třetí čtení, tak se obávám, že na to opět nedojde.

To znamená, že navrhuji předřadit obě dvě ta druhá čtení dneska jako první a druhý bod. To znamená, tak trošičku jiný návrh než to, co tady před chvílí sděloval Marek Výborný.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, já vás přeruším, pak vám samozřejmě dám čas navíc. Mám tomu rozumět tak, že to je vlastně protinávrh k návrhu pana předsedy Výborného, ano?

 

Poslanec Patrik Nacher: Tak, můžeme to takhle vzít, ano, já bych to navrhl. Já jsem nevěděl, že Marek Výborný s tímhle návrhem přijde, že to chce dát před ta první čtení. Já jsem to chtěl dát dneska před to třetí čtení, protože...

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já tomu rozumím. To znamená, že já tím zahájím, dám to jako protinávrh a poté se bude hlasovat o návrhu pana poslance Výborného. Takže máte teď další prostor, já vám dám tu půl minutky navíc.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, takže to byl první návrh. Pokud vím, všichni zájemci, kteří chtěli načíst pozměňovací návrhy v druhém čtení, už tak učinili. Všichni jste mi to hlásili a podobně.

A teď mám ten druhý návrh, který krátce odůvodním. Je to stále dokola, teď využiji, že je tady pan ministr vnitra. Je to Informace vlády o svém boji s dezinformacemi a hrozba nastupující cenzury. Trochu jsem to obměnil, aby se to nejmenovalo stejně, jako jsem to nazval včera, abyste proti tomu neprotestovali, ale ten obsah je stále stejný. Je to o tom, že jako opozice legitimně chceme vědět, co se děje na Ministerstvu vnitra v té skupině KRIT, co se děje ve vztahu k dezinformacím a boji proti nim, jaké jsou plány. Nikdo s námi o tom nediskutuje. Jak se ukazuje ve veřejném prostoru, dochází k informacím, které můžete vy sami nazvat, že jsou dezinformace, že se mají podporovat vybraná média nebo vybrané neziskové organizace. Já jsem tady včera citoval - teď to znovu dělat nebudu - že i někteří ministři vlády sdílejí nebo retweetují falešné profily, takže se sami podílejí na šíření dezinformací, takže mě by zajímalo, jak konzistentně se vláda na tyhlety věci a tyhlety aktivity dívá. Jestli to potom nebude tak, že se budou pronásledovat jenom ty dezinformace, které směřují jako nepříjemné informace proti vládě, ale ty, co jsou v její prospěch, se řešit nebudou. Pro pana ministra vnitra, protože tady včera nebyl, tak to bylo sdílení od pana ministra Ivana Bartoše, který sdílel falešné profily, aby tím potvrdil nějaký svůj úhel pohledu.

Takže mně nepřijde na tom nic tajného. Jestli se má skutečně bojovat proti skutečným dezinformacím - a to si myslím, že tady každý rozumný podpoří - tak ale je potřeba o těch věcech se bavit. Je potřeba vědět, jakým způsobem tak budete činit, jestli skutečně chystáte změnu zákona, protože jsem si přečetl od vládního zmocněnce, že je potřeba změnit zákon, protože dnešní paragrafy na to nemyslí. To jsou přece všechno důležité věci, které patří tady do Poslanecké sněmovny, protože my pak si s tou vaničkou vylijeme i dítě.

Vy víte, že my jsme se tady o dezinformacích bavili u covidu. Vy víte, že mně se nelíbilo, že tady byl nějaký seznam dezinformátorů v uvozovkách na webu Ministerstva zdravotnictví, a to jsem byl koaliční poslanec, takže nemůžete říct, že bych sem s tím přišel zničehonic teď. Takže to byl covid, válka na Ukrajině, teď to může být energetická krize. Ty důvody, proč bojovat proti dezinformacím v uvozovkách, se najdou vždycky.

Tak já vás poprosím, abychom tenhle bod jako informační bod vlády zařadili. Dneska už se to nevejde a já zase jdu jako vstřícnost sama, že bych to zařadil v pátek na pevnou dobu ve 13.00. To znamená, je možno se na to připravit a v zásadě už to nebude nic blokovat. To znamená, ten bod, jak jsem ho nazval, pane místopředsedo, na pevnou hodinu v pátek, 13.00. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Jenom upřesňuji, že bod se nazývá Informace vlády o boji s dezinformacemi a hrozba cenzury. Děkuji. S přednostním právem je přihlášena paní předsedkyně Schillerová. Máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, já jsem se včera večer dívala v České televizi na pořad Události, komentáře, kde byl pan ministr Stanjura. Jsem ráda, že jsem ho mohla vidět alespoň přes televizní obrazovku, když už ne v sále Poslanecké sněmovny. On tam mimo jiné - zřejmě asi už mluví do všeho - odpovídal na dotaz moderátora, jak to bude s rodičovským příspěvkem pro matky do budoucna, že snad on navrhuje, aby se snížil. On, říká: Ne, ne, ne, to je špatná informace, ne aby se snížil, ale aby se zkrátilo to období, kdy ho matky mohou čerpat.

Určitě si vzpomenete, že minulá Poslanecká sněmovna v době, kdy byla u moci naše vláda, ho navýšila na 300 000 korun, ale bylo by dobré, aby pan ministr práce a sociálních věcí vysvětlil panu ministrovi financí, že už dnes je tento příspěvek flexibilní. Už dnes si maminka nebo tatínek můžou rozhodnout, že půjdou do práce dříve nebo později a nemá to vliv na celkové čerpání té konečné výsledné částky. To znamená, mohou si ji vzít jednorázově, mohou si ji vzít za období, které si nastaví, mohou to brát rovnoměrně. Podstatné je, že ty peníze jim zůstávají.

Takže prosím, pane nepřítomný ministře financí Stanjuro, prosím, nemaťte veřejnost a řekněte pravdu. Jde vám o to, abyste těm matkám nebo otcům prostě ty peníze vzal, o nic jiného vám nejde. A vaše argumentace, která zaznívala včera v tom - pro mě skandální - kdy tam říkáte, že se vrátí dřív na trh práce a budou platit daň z příjmů a budou platit sociální pojištění a zdravotní, takže vlastně to bude mít přínos nejen na té výdajové straně, kde se ušetří, ale bude to mít vliv i na té příjmové straně. Takže ty maminky a případně tatínkové jsou pro vás nikoliv lidé, kteří vychovávají budoucí generaci, která jednou bude pomáhat ekonomice, i ekonomice této země, a bude vychovávat další generaci, ale jsou pro vás jenom daňoví poplatníci, tak to evidentně vidíte.

A možná, když tak hodně mluvíte, včera také, i když jsme se toho moc nedověděli, o důchodové reformě, tak možná by vám měli říct kolegové z vlády a vaše pracovní týmy, do kterých jste nás jako opozici ještě nikdy ani jednou nepřizvali na rozdíl od řečí, které se vedou v médiích, viz paní předsedkyně Pekarová Adamová, mluví se o tom na výborech. Ptám se kolegů: Vy mluvíte na výborech o důchodové reformě? Na sociálním výboru nikdy, nikdy nemluvili. Takže možná by vám měli říct, že porodnost u nás, pokud mám dobrá čísla, je 1,8 dítěte na matku, pokud si dobře pamatuji, potřebovali bychom tak 2,1. Vzpomínám si, že byla asi 1,7 za naší vlády a že se posunula. Já věřím tomu, že i ten rodičovský příspěvek a další benefity, které se zaváděly, tomu pomohly. Takže prosím, řekněte už konečně, co budete dělat. My dobře víme, že máte jenom rok 2023 na všechny ty asociální návrhy, které nám dávkujete v médiích jeden po druhém, 2023. Takže začněte s námi laskavě mluvit, začněte ty věci vysvětlovat, ať nečteme jeden den nebo neslyšíme jeden den ministra financí, který mluví tímto asociálním, pro něho naprosto typickým jazykem, druhý den slyšíme zástupce KDU-ČSL, že je to všechno jinak. Stejné je to s prodloužením věku odchodu do důchodu, kdy jednou teda slyšíme 68 let, pak slyšíme, že je to pro ročníky čtyřicet minus, pak zase slyšíme, že je to pro nějaké jiné ročníky - to je ta vaše komunikace? To je ta komunikace, kterou jste slibovali? Jednotná, my se domluvíme v rámci pětikoalice. Přestaňte se vymlouvat. Podle mě už jste to měli mít dávno připravené, slibovali jste to před volbami, jak máte prostě všechno nachystané, jak ty škrty jenom budete dělat. Opět jsem včera slyšela od ministra financí další číslo, další číslo - 80 miliard škrtů, 100 miliard bylo - tady vidím pana místopředsedu Skopečka, ten mluvil o 100 miliardách, tuším, pokud se nemýlím, pak mluvil pan premiér v novoročním projevu o 70 miliardách na výdajové straně, včera říkal pan ministr 50. Ale když se ho moderátor ptá - to se musí ještě dohodnout v koalici. Nemáte nic. Nemáte nic, strašíte lidi, prostě vypouštíte balonky, vyvoláváte tady nejistotu a vlastně nikdo neví, na čem je.

Takže prosím, pochlapte se, pane ministře financí, předstupte sem. Prosím Poslaneckou sněmovnu, zařaďte bod Škrty na výdajové straně návrhu vlády Petra Fialy a konečně se s námi začněte bavit. Protože já vám garantuju, že hnutí ANO má 72 poslanců, a pokud budete tlačit takovéto asociální věci, takovéto asociální věci proti lidem, a my tady mluvíme za lidi, tak my se k tomu pultíku tady připoutáme. Děkuji. (Potlesk v levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a jenom bych poprosil, na kdy zařadit, prosím?

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo, omlouvám se, tak jsem se rozvášnila. Navrhuji to jako první bod dnešního jednání pevně zařadit, děkuji, a s názvem Škrty z pera ministra financí Zbyňka Stanjury.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a další, kdo je přihlášen, je pan poslanec Robert Králíček.

 

Poslanec Robert Králíček: Dobré ráno všem. Vážený pane místopředsedo, paní ministryně, nebo obě paní ministryně, pane ministře, kolegyně, kolegové, předstupuji a využívám toho - a teď to myslím bez ironie - že tu je pan ministr vnitra, který tuším je na zítra omluven, proto jsem zvolil tuto formu před interpelací, protože se domnívám, že tento bod, který chci zařadit, je velmi důležitý. Ten bod jsem nazval krátce Česká pošta.

Možná jste v médiích zaznamenali, že po sedmi měsících, kdy byl odvolán pan ředitel - nebo již bývalý ředitel - Knap, bylo vypsáno několikrát výběrové řízení na jeho nástupce, ale bohužel, bohužel ani jednou se nepodařilo to místo obsadit. Proto jsme se minulý týden dověděli, že byl zatím pověřen náměstek České pošty jejím řízením. Nicméně včera jsem se z veřejných zdrojů dověděl, že v některých městech byly propuštěny i doručovatelky a Česká pošta se potýká dlouhodobě, dlouhodobě s finančními problémy. A já se domnívám, že tento podnik je poměrně strategický pro Českou republiku, a proto bych chtěl zcela bez jakékoli ironie či něčeho jiného prostě o tomto bodu debatovat. Je to zcela zásadní. Já jsem se pokoušel pana ministra interpelovat, a teď to nemyslím ve zlém, na tu interpelaci se bohužel nedostalo, a proto si myslím, že by bylo dobré, abychom se o tomto strategickém podniku tady pobavili, o tom, jakou koncepci nebo strategii s ním vláda má, aby se například nestalo to, o čem dneska čteme, třeba o zámku Štiřín a Česká pošta nebyla v balíčku na prodej předem vybranému zákazníkovi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím, na kdy zařadíme?

 

Poslanec Robert Králíček: Poprosil bych to buď variantně jako první bod dnes anebo jako druhý bod po lex Ukrajina v pátek. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Mám poznamenáno, děkuji. Další z přihlášených je pan poslanec Brož, následně se připraví pan poslanec Brázda a poté pan poslanec Kolovratník. Máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Brož: Hezký den. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se přiznám, že jsem pana ministra včera v té televizi neviděl, nicméně bod, který chci navrhnout jako nový bod jednání, se jmenuje Valorizace rodičovského příspěvku ve stínu dramatické inflace a chci ho navrhnout jako třetí bod dnešního jednání.

Ono je možná dobře, že jsem to včera neviděl, protože to, co jsem si vyslechl nyní od paní Schillerové, by možná ten můj příspěvek ještě zněl trošičku jinak. Ale co je velmi důležité si uvědomit, že my bychom o tomhle měli mluvit, a já jsem tenhle bod navrhoval už před několika měsíci. Pochopil jsem, že jste ho neschválili, vy nám v podstatě neschvalujete téměř nic, ale bral jsem to tak, že si ministr Jurečka a celá vláda uvědomí, že tohleto je důležitá věc. A čeho se zřejmě tady dočkáváme jako signálu toho, že se to naopak bude brát, že se chce, aby maminky od dětí šly do práce, aby mohly platit daně a zvyšovat příjmy, a tenhleten bod je i o tom, že o tomhle budeme diskutovat. Co je pro nás důležitější? Ten rodič, který chce vychovávat dítě a být s ním nějakou dobu doma, anebo to, že půjde do procesu, bude platit daně, aby se mohly navyšovat příjmy státního rozpočtu a vláda potom s nimi něco dělala? Řekněme si ty priority.

Vy všichni víte, jak dramaticky narůstají ceny, už celý minulý rok rostla inflace, roste i letos, ceny se neustále zvedají. Já nevím, jestli chodíte do obchodu, i když my když chodíme do obchodů, samozřejmě s našimi příjmy to nemusíme tolik vnímat. Ale mně lidé ukazují, co co stojí, co stálo před rokem, co stojí dneska, kolik stojí jogurt. Výše rodičovského příspěvku v současné době je 300 000 korun. Naše vláda, vláda Andreje Babiše, ji zvedla z 200 000 na 300 000 korun. Možná se to zdá, že to byl významný skok, jenomže samozřejmě od té doby se stalo hrozně moc věcí v ekonomice, hrozně moc věcí s inflací, se zdražováním potravin. Zaregistrovali jste v médiích, že vlastně maloobchodní tržby za prodej potravin jsou nejnižší od roku 2001? Proč jsou ty tržby nejnižší? Proč myslíte, že si lidi přestali kupovat jídlo, proč omezili spotřebu v potravinách? No, protože na to nemají peníze. A řekněme si otevřeně, samozřejmě kromě seniorů rodiny s malými dětmi jsou jednou z nejvíce ohrožených ekonomicky entit v této společnosti. A řekněme si, že ten příspěvek ve chvíli, pokud je ten rodič doma tři roky, je zhruba 8 000 měsíčně. Co se dá udělat s 8 000 měsíčně? I kdyby ta rodina vydělávala třeba řekněme 20, 25, 25 tisíc před odchodem na rodičovskou dovolenou, tak je to 50 000 korun a najednou se jim smrskne jejich příjem na 32 000 korun.

Tenhleten bod dávám, abychom o tom začali mluvit. Ať nám vláda řekne své záměry. Já jsem v médiích zaregistroval, že před časem, dlouhým časem pan ministr Jurečka navrhoval zvýšení rodičovského příspěvku, ale pak z toho nějak sešlo, vláda to zřejmě neodsouhlasila a tím to nějak usnulo. A teď se naopak dozvídáme ty druhé informace, že naopak by se tohleto mělo zkracovat, že by se na to mělo sahat. Schvalme prosím tenhleten bod a pojďme o tom mluvit. Pojďme si říct, co je pro vládu a pro naši společnost opravdu prioritou a co chceme dělat. Valorizace důchodů probíhají každý rok, je to naprosto v pořádku, takhle se to již v minulosti nastavilo. Můj osobní názor je, že bychom měli valorizovat i příspěvek, rodičovský příspěvek.

Takže já vám děkuji za pozornost a chtěl bych vás poprosit o schválení tohohle toho bodu, protože si myslím, že to je hrozně důležitý bod. A ty vzkazy, které dostávají rodiče s malými dětmi, jsou zatím velmi negativní a velice, velice málo pozitivní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a upřesňuji, je to jako třetí bod dnes prosím, ano? (Ano.) Tak děkuji a další je pan poslanec Milan Brázdil. Máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Dobrý den, milé dámy, pánové, děkuji za slovo. Než přednesu svůj návrh na zařazení nového bodu, dovolte mi, abych vám všem poděkoval. Já jsem o víkendu sloužil tři služby na záchrance a ti lidé, ti záchranáři, si velmi váží toho světla na konci tunelu, kterým jsme tím, že jsme odhlasovali dřívější odchod do důchodu - zkrátka, cítí se bezpeční, kdyby byl problém, třeba až dovrší ten věk a nebudou schopni pracovat, tak si toho váží a já vám vyřizuji: Předložili jsme to, vy jste to předělali a funguje to, děkuji.

A v této souvislosti mi dovolte taky, abych vám přednesl návrh na zařazení nového bodu, a tím bodem je Zdravotnická záchranná služba České republiky v souvislosti s tím, co se stalo, co se teď děje v Turecku, na hranici se Sýrií, přírodní katastrofa. Naše republika - a vy to víte, už jsem to mockrát říkal - má Zdravotnickou záchrannou službu připravenou, ale je organizovaná krajsky, čtrnáctkrát jinak, velí jim de facto kraje a v případě něčeho velkého, hromadného, ta organizace prostě by vázla. A já vás žádám, abyste mi dovolili, abyste odhlasovali jenom zařazení bodu s názvem Transformace nebo zařazení, ten bod se jmenuje Zdravotnická záchranná služba České republiky, zařadili ho - tento bod - jako program této 52. schůze bez pevného zařazení. To bych nechal na tom, až vy, koaliční poslanci, až vám pan ministr profesor Válek řekne: Ano, dáme to někde tam, protože on s tím souhlasí. On s tím souhlasí, my jsme se o tom bavili. Není to zatím dané v legislativním programu vlády, lépe řečeno, ministerstva na tento rok. Tam je zákon, který má umožnit alespoň koordinaci letecké záchranky, těch deset helikoptér. Tak to tam je jeden, možná první bod, který budeme tady schvalovat, a předkládá ho Ministerstvo zdravotnictví. Tak já vás prosím, jenom prosím o zařazení toho bodu, nikam pevně, pane předsedající, nikam pevně. A potom si rozhodnete v rámci klubu a ministr vám řekne: Jo, budeme o tom diskutovat. Protože třeba v příštím roce - a už nezbývá mnoho času, abychom to zvládli - to můžeme koneckonců schválit, zestátnit neboli zřídit státní, jednu formu Zdravotnické záchranné služby České republiky.

Není to jednoduchý problém. Vy víte, že v případě nějakých problémů, aby mohl kraj spolupracovat s jiným krajem, je to víceméně na bázi nějaké dobrovolnosti. Ale pokud to tedy bude zanesené v nějaké formě, v zákoně, o tom, že už tu máme jednu státem garantovanou záchranku, tak za to budu rád. Není to nic, je to organizační záležitost, ale de facto těm lidem, kteří by takhle potřebovali při hromadné havárce, hromadné katastrofě, pomoc v celé republice, tak my to dokážeme vlastně připravit a záchranka bude jednotná tak jako hasiči a policajti.

Kolegyně, kolegové, ještě jednou děkuji za záchranáře, za horské i zdravotnické, a poprosil bych vás zařadit tento bod na neurčito, jenom na pořad schůze. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Píši zde, že je to bez pevného zařazení, s tím, že kdyby se potom diskutovalo, tak buď se to upřesní, anebo jako poslední bod 52. schůze. Děkuji.

Poprosím dalšího z přihlášených, to je pan poslanec Martin Kolovratník, a prosím, aby se připravil pan poslanec Hubert Lang a po něm paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, děkuji za slovo. Přeji dobré dopoledne. No, já se svým návrhem, kolegyně, kolegové, vlastně prožívám takové malé déjà vu, protože se pokusím navrhnout a požádat vás o zařazení nového bodu, naprosto stejného, který jsem tu navrhoval už na jednom z našich předchozích zasedání v úterý 24. ledna, bohužel neúspěšně. A bohužel tak, jak se posunul čas, už vlastně, jestli dobře počítám, o tři týdny, ta situace - nebo o dva týdny přesně - ta situace je prakticky stejná, možná ještě trochu horší. Hned vysvětlím.

Ten název bodu mluví za vše, nazývám ho Nejistý rozpočet Ministerstva dopravy a ohrožení výstavby. A já jenom mohu zopakovat argumenty, které jsem tady přednesl toho 24. ledna. My jasně říkáme a vysvětlujeme už od loňského podzimu, že projednávání jak státního rozpočtu, tak navazujícího rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na jednu stranu zní a může znít dobře, je to oněch avizovaných 150, více než 150 miliard korun. A víte, že ve veřejných vyjádřeních jsme jak já, tak teď v tuto chvíli předsedající, pan místopředseda Karel Havlíček, jsme kvitovali, že tato vláda navazuje na vysoké tempo výstavby dopravní infrastruktury, které jsme nastavili my, které jsme pro vás připravili, ale že ta veřejná, veřejně proklamovaná čísla mají jeden ohromný háček a ten háček že se jmenuje 30,7 miliardy korun., tedy zhruba plus minus 20 % celkového rozpočtu SFDI. Znovu trpělivě upozorňujeme tady na ten ohromný problém, který potenciálně má Ministerstvo dopravy, ten rezort, před sebou, a to je v tuto chvíli stále nezajištěných 30,7 miliardy korun, které - když jsme o tom mluvili při prvním, druhém, třetím čtení státního rozpočtu a rozpočtu SFDI - byly i v oficiálním zdůvodnění Ministerstva dopravy komentovány, takže přesné parametry půjčky, půjček z Evropské investiční banky, popřípadě z vydaných dluhopisů Státního fondu dopravní infrastruktury, že budou upřesněny ty parametry, jak budou vypadat podmínky toho, za které si stát půjčí. Ale vidíte, že jsme na to upozorňovali v říjnu, v listopadu, v prosinci a na konci ledna, teď už máme půlku února a bohužel stále žádné podmínky, žádné parametry té půjčky, za jakých podmínek by si stát, Ministerstvo financí, potažmo Ministerstvo dopravy, mělo půjčit více než 30 miliard, stále je nevíme.

Přitom podle dostupných informací, které máme, generální ředitelé největších investorských organizací, ŘSD, Správy železnic, dostali za úkol, dostali pokyn zasmluvnit a chovat se tak, že tu částku mají v plné výši. Pro vaši představu, abych byl v tom zdůvodnění konkrétní, u Správy železnic se jedná ze 70,4 miliardy o nejistotu ve výši 9,5 miliardy. U ŘSD je ta situace ještě horší, celková alokace pro letošní rok je 65,5 miliardy, ale z toho úvěrového, z potenciální půjčky, jejíž parametry dodnes neznáme, se z těch 65,5 miliardy jedná o 21,1. Takže, přátelé, třetina, více než třetina celkového rozpočtu ŘSD pro letošní rok v tuto chvíli stále není vykryta.

Ještě dvě čísla, kterými dokladuji a argumentuji nutnost tento bod tady projednat a požádat ministry financí a dopravy o vysvětlení, je to řekněme takzvané Má dáti - Dal. Jak jsem řekl, Zbyněk Stanjura prohlásil, že struktura a parametry financování budou předloženy vládě ke schválení, ale kritizoval to také Mojmír Hampl, že je to vlastně skrytý dluh, a ten skrytý dluh se ukazuje i v oficiálně schválených písemných dokumentech, v kapitole 327 státního rozpočtu, Ministerstvo dopravy, čteme na řádku Dotace pro SFDI částku přes 92 miliardy korun, ale proti tomu SFDI na straně příjmů počítá s částkou více než 123 miliardy korun, přesně tedy rozdíl těch více než 30 miliard. Opakuji, je půlka února, stále ještě neznáme parametry této půjčky, a budeme na to stále upozorňovat a žádat ministry financí a dopravy, aby tohle vysvětlili, ukázali, jak chtějí v letošním roce postupovat.

Takže, pane předsedající, já prosím za prvé o zařazení nového bodu s názvem Nejistý rozpočet Ministerstva dopravy a ohrožení výstavby, a prosím, pokud páni ministři budou připraveni, můžeme to za půl hodiny zvládnout, zařadit tento bod jako první, pevně zítra ve čtvrtek v 11.00. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, mám poznamenáno. A poprosím dalšího přihlášeného - pan poslanec Hubert Lang, poté paní poslankyně Mračková Vildumetzová a poté paní poslankyně Balaštíková. Máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych se chtěl připojit do schůze s bodem, který jsem nazval Reorganizace Policie České republiky v kontextu migrační krize. Je mi lhostejno, jaký bod, kam bude zařazen, jestli volný bod, dnes nebo případně v pátek.

Proč bych chtěl hovořit o tomto bodu? Dneska nebudu vysílat žádný signál v Morseově abecedě, protože na Úřadu vlády ten signál evidentně přijat nebyl, a budu dneska hovořit normální řečí, aby mi rozuměli i ostatní kolegové, zejména z pravé strany spektra. Proč jsem nazval tento bod Reorganizace Policie České republiky v kontextu migrační krize? Měli jsme tady takovou zajímavou situaci, kdy vlastně od podzimu loňského roku začala proudit přes česko-slovenskou hranici velká syrská migrační skupina a v počátku se nic nedělo. My jsme na to upozorňovali v bezpečnostním výboru pana ministra, potom se přijala určitá opatření a od toho září loňského roku se znovu obnovila kontrola na státních hranicích mezi Českou republikou a Slovenskem.

Vzhledem k tomu, že policistů je nedostatek, dozvěděli jsme se z výroční zprávy, že vlastně poprvé po dlouhých letech klesl počet policistů České republiky pod 40 000, což je taková hranice, kdy i policejní prezident stávající říká, že když bude policistů méně jak 40 000, a k tomu je 10 000 občanských zaměstnanců, nejsme schopni vlastně plnit dostatečně úkoly z hlediska bezpečnosti uvnitř naší země, a k tomu máme ještě tu migrační krizi. To znamená, na česko-slovenské hranici od toho září sloužili policisté, sloužili tam celníci a sloužili tam vojáci. Ti policisté, prosím vás, nebyli policisté specializované služby, to, o co já se tady snažím, už několikrát jsem to načítal a stále nedostávám sluchu, aby někdo prostě to vyhodnotil a případně opravdu už jsme o tom začali aspoň diskutovat, a proto to tady dávám jako bod této schůze, abychom opět začlenili službu cizinecké policie jako specializovaný útvar s celorepublikovou působností, prostě vyčleněné policisty, kteří se budou věnovat této migrační krizi. Protože jestliže na tu česko-slovenskou hranici vám jezdili policisté dopravní služby, služby kriminální policie a vyšetřování a dalších složek policie, tak tam sice byli, ale ve své podstatě ty úkoly tam vykonávali jenom podružné. Stálo nás to obrovské množství finančních prostředků, vyčíslené náklady jsou přibližně víc jak 300 milionů korun na přesčasové práci. Ti policisté prostě se sebrali - já vám to řeknu na příkladu: Sebere se policista dopravní služby z Karlových Varů, pošle se na služební cestu na česko-slovenskou hranici, on jede do neznámého terénu, vůbec neví, kde je, ve své podstatě, tam dostane přidělen nějaký úsek hranice, odslouží tam jednu dvě směny a potom, protože tam nebylo kde ty lidi ubytovat, se vrací zase zpátky domů. To znamená, jsou tam náklady na benzin, jsou tam náklady na přesčasové hodiny a podobně. A potom se nemůžeme divit, že policisté, kteří slouží delší dobu, a pakliže je pro ně výhodnější jeden rok poslední z hlediska platu nebo poslední tři roky v průměru, si dokážou spočítat tyto přesčasové hodiny a odcházejí nám do civilu. To, že jsme nabrali 1 800 nových policistů, jak říká pan ministr, to je sice hezké, ale ten policista, než je schopen vykonávat službu takovým způsobem, aby opravdu to za něco stálo, tak po policejní škole je to tak tři až pět let, už jsme se o tom také zde zmiňovali.

To znamená, já navrhuji nový bod této schůze, který jsem nazval Reorganizace Policie České republiky, vytvoření služby cizinecké a pohraniční policie nebo cizinecké policie jako celorepublikového útvaru v souvislosti s migrační krizí, a chtěl bych, aby to bylo tedy zařazeno na pořad dnešní schůze.

Prosím vás, ta migrace neskončila. Pan ministr vnitra promarnil obrovskou příležitost, měli jsme půlroční předsednictví, měli jsme jakési vyhodnocení, kde jsme se bili v prsa, jak jsme to všechno zvládli. Migrační krize bude pokračovat na jaře. Uklidní se moře, začnou plavat znovu z Afriky lodě do Evropy a podobně, a nemůžeme řešit migrační krizi tím, že tam ad hoc budeme posílat, kdo má ruce a nohy. Máme tady 500 000 lidí z Ukrajiny, kteří si budou muset zaregistrovat víza dočasné ochrany, bude tam obrovský nápor na jejich registraci. Opět - nedokážu si představit, že bychom toto dokázali zvládnout. A z mé zkušenosti opravdu, věřte mi, kdybychom tento útvar znovu zavedli, nebude to stát ani tolik velkých finančních prostředků a budeme mít jaksi vyřešenu jednu věc. Můžeme tam ty lidi nasadit, na tu severní a jižní Moravu, posílit tam ty útvary, budeme mít jednotné školení, jednotný výcvik těchto policistů a budeme mít vyřešeno. Nebudeme si ohrožovat vnitřní bezpečnost státu, i když nám říká pan policejní prezident a ministr vnitra, že nedošlo k vnitřnímu ohrožení bezpečnosti státu - ale logicky, jestliže ti policisté sloužili čtvrt roku na česko-slovenské hranici, tak někde chyběli. Jestliže policista dopravní služby z Karlových Varů chodil po česko-slovenské zelené státní hranici, tak nemohl vykonávat svoji činnost doma. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, máme čas, ano, děkuji, děkuji za dodržení času, a poprosím paní poslankyni Mračkovou Vildumetzovou.

Ještě přečtu omluvy: pan poslanec Brabec celý jednací den ze zdravotních důvodů, pan poslanec Lacina od 9.45 z pracovních důvodů a pan poslanec Rais od 13 do 14 z pracovních důvodů.

Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, děkuji svému kolegovi Robertovi Králíčkovi, který se snaží zařadit bod České pošty. V tuto chvíli jsem se dozvěděla tady informaci, že pan ministr vnitra zítra nebude na interpelace, takže pokud se nepodaří ten bod zařadit, budu tomu chtít, aby tak bylo v pátek, a předpokládám, že tady bude přítomen na bod lex Ukrajina V, protože bych se velmi ráda ptala na věci, které se dotýkají krajských asistenčních center.

Mé zařazení bodu je v oblasti zdravotnictví. Já jsem včera byla ze zdravotních důvodů nepřítomna, takže jsem celé jednání sledovala, jak se říká, z postele, a musím říct, že vystoupení pana ministra zdravotnictví doktora Válka mě dostalo opravdu do situace, že jsem se rozhodla, že znovu dnes vystoupím k té situaci nedostatku léků. Musím říct, že jsem ho včera poslouchala velmi pozorně a pan ministr ve stručnosti tady řekl: Nedostatek léků není jenom v Evropě, ale on není ani v Americe a v Austrálii. Lidé vykupují léky, proto nejsou. Předložím změnu legislativy. Víte, kdy ji předložím? Do poloviny tohoto roku. Situaci budu řešit na evropské úrovni. Já bych se chtěla zeptat: Kdo měl předsednictví EU teď půl roku? Nebyla to náhodou Česká republika? Vy jste viděli nějaké jednání, které by pan ministr Válek k této problematice svolal, když už v srpnu a v minulém roce jsme v polovině roku říkali, že je nedostatek konkrétních léků? Takže z jeho projevu jsem se prakticky vůbec nic nedozvěděla a vlastně nedává mi to vůbec žádnou naději, kdy ty léky budou.

Pokud dám nějaký příspěvek na Facebook nebo na sociální sítě, mám hned zahlcený Messenger, kde mi lidé píší: nejen že nejsou antibiotika, ale nejsou i léky, například oční kapky, nejsou léky pro děti, neustále, pořád totéž. A pan ministr pořád říká, že je všechno v naprostém pořádku.

Chtěla bych se i vyjádřit k tomu kulatému stolu, který svolala paní profesorka Adámková, pan profesor Špičák a pan doktor Mašek. Já osobně, byť nezdravotník, jsem se na tento kulatý stůl šla podívat a byla jsem opravdu v naprostém šoku, že pan ministr zdravotnictví, který nás tady neustále vyzývá, že s námi chce komunikovat, že chce ty věci řešit, na tento kulatý stůl nepřišel. Včera se tady vymlouval: dostal jsem pozvánku, nedostal jsem pozvánku, potvrdil jsem, nepotvrdil. Že měl jednání s Asociací krajů - ano, to jednání asi pravděpodobně na Ministerstvu zdravotnictví bylo, bylo od 13 hodin, ale kulatý stůl byl od 12 hodin, to znamená, že ministr zdravotnictví se na něj mohl dostavit. Na tomto kulatém stole byl také prezident České stomatologické komory pan Roman Šmucler, který pak šel na to jednání na Ministerstvo zdravotnictví, takže prezident České stomatologické komory mohl přijít na kulatý stůl a ministr zdravotnictví nemusel a nepřišel na kulatý stůl. Do toho tam nepřišla ani šéfka Státního ústavu kontrolu léčiv, kde nám tam bylo prezentováno, že jí to snad bylo zakázáno. Je tohle, prosím, vůbec možné? Je možné, aby ministr zdravotnictví tam ani neposlal svého zástupce? To má těch náměstků politických a odborných málo? Opravdu začínám pochybovat o tom, že tento člověk má být na postu ministra zdravotnictví. Musím říct, že když tady dneska mluvil pan Farhan, můj kolega, o chaosu, tak já mluvím o absolutní neschopnosti. A pokud nám pan ministr zdravotnictví nepředloží konkrétní kroky a řešení, že bude zajištěn dostatek léků pro občany České republiky, nemá ve své funkci co dělat. A jak je vidět, tak včera tady povídal krásné pohádky, ale nic konkrétního jsme se nedozvěděli.

Takže já si dovolím předložit bod s názvem Konkrétní kroky a řešení zajištění léků pro občany České republiky. Žádám, aby tento bod byl zařazen v pátek jako první bod a předpokládám, že pan ministr zdravotnictví se dostaví a že nám ty konkrétní kroky řekne. Jestliže ne, ať z funkce odejde a předá ji někomu, kdo to pro občany České republiky zajistí. Děkuji vám. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Takže konkrétní kroky a řešení zajištění léků pro občany České republiky - první bod pátek.

Poprosím dalšího řádně přihlášeného a to je paní poslankyně Balaštíková, potom paní poslankyně Hanzlíková a poté pan poslanec Robert Stržínek. Máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně, kolegové. (Upozornění z pléna, že není žádný ministr.) Je tady pan ministr (Šalomoun v lavici místopředsedů PS). On není vidět, paní kolegyně. On je tak nenápadný, že jsme ho přehlédli. Takže ještě jednou, kolegyně a kolegové, já bych si dovolila zažádat o zařazení nového bodu, a to jsou ceny potravin.

Nyní bych se chtěla specializovat na cukr, protože už si ani dneska naši občané neosladí tu kávu, jak nám zpíval náš bůh Karel Gott. A je to samozřejmě o řetězcích a o tom, že Ministerstvo zemědělství nekoná. Pan ministr nám tvrdil, jak bude kontrolovat cenu pohonných hmot, jak bude kontrolovat předražené ceny v řetězcích, ale asi tak nečiní. A jenom pro vaši informaci, výrobní cena cukru je v průměru za rok 2022 19,19 korun, ale když jsem se podívala, za co prodávají řetězce v lednu 2023 cukr, tak úplně nejlíp jsou na tom ti, kteří prodávají za 41,90. Vidíte sami, že to navýšení je obrovské, a ono to neklesá. V podstatě všichni prodávají za nějakých 39,90 - takové ty Baťovy zlínské ceny - a nejméně to má Tesco v akci 34,90. Takže já bych se určitě chtěla bavit o tom, aby Ministerstvo zemědělství konalo. A tak, jak vysává Ministerstvo financí z peněženek našich občanů peníze a z účtů - to, co si občané v těch dobách lepších naspořili - a pak jim to rozdává formou různých prebend přes sociální dávky, tak bych byla ráda, abychom si zkontrolovali to, kdo nám tady nejvíce rýžuje a kdo se má z našich občanů nejraději.

Takže bych vás požádala, abychom zařadili tento bod, který by řešil ceny potravin a kontroly z Ministerstva zemědělství, speciálně tedy ohledně obrovských marží, za které lobbuje největší lobbista, který, jak jsem zjistila, je poradcem u několika pánů ministrů - je to pan Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Škoda že on se tedy stará jedině o velké řetězce a zapomíná na malé obchody, které vlastně přes tady tyto giganty likviduje. Tím, že radí našim ministrům, jak asi vydělat peníze, tak potom se naši občané mohou jenom usmívat nad černou kávou bez cukru.

Pane předsedající, já bych si dovolila vás požádat, abychom zařadili tento bod ohledně cen potravin na dnešní den za nově zařazené. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. Mám to jako nově zařazené nebo za nově zařazené body poznamenáno.

Poprosil bych paní poslankyni Hanzlíkovou, poté pana poslance Stržínka, poté paní poslankyně Peštová a poslední je přihlášen pan poslanec Lubomír Wenzl. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si také požádat o zařazení nového bodu s názvem Ohrožení sociálních služeb s nadregionální působností. Já vím, že jste to tady slyšeli již několikrát, protože my se snažíme vlastně už od prosince tento problém nějakým způsobem tady zvednout a vyvolat diskusi, protože ho považujeme za velmi důležitý a velmi problematický pro všechny sociální služby, kterých se týká. V podstatě to řešíme už od prosince, tedy od doby, kdy se poprvé ukázalo, že s vyplacením dotací pro tyto sociální služby bude problém.

A teď, z jakého důvodu to považujeme za tak důležité? Ono to totiž vyvolává opravdu obrovskou nejistotu sociálních služeb, kterých se to týká, protože to jsou sociální služby, které opravdu zaměstnávají lidi - srdcaře, kteří svoji práci dělají profesionálně, ale lidsky, s obrovskou empatií, a oni musí tyto lidi nějakým způsobem zaplatit. Vyvolává to samozřejmě i velkou nejistotu jejich klientů, protože tito klienti jsou na těch službách někdy stoprocentně závislí, a tedy velmi sledují, jak vlastně ta organizace sociálních služeb, kterou využívají, jak se jí daří především i právě po stránce finanční. Já bych možná dokázala pochopit, pokud by se tento problém objevil z nějakého vnějšího působení, které Ministerstvo práce a sociálních věcí nemůže ovlivnit, ale tento problém byl vyvolán naprosto devastační systemizací, která funguje na ministerstvu od 1. ledna 2023. A byla to systemizace, o které jsme tady také už mluvili, ale opravdu ona zrušila devět oddělení, takže to vyvolalo právě ten negativní jev, a to opravdu výrazné zpoždění vyplacení dotací pro sociální služby.

A důležité je si také říct, jaké organizace sociálních služeb to jsou. Jsou to organizace, které poskytují služby opravdu těm nejzranitelnějším cílovým skupinám, jako jsou senioři, zdravotně postižení nebo lidé se zdravotním znevýhodněním. Jsou to lidé s autismem, kteří jsou vůbec závislí na tom, aby dostávali pravidelné služby a podporu.

Pro mě asi nejhorší je to, že se na mě obrací sociální služby, je velmi smutné, že se dostaly vůbec do této situace, a o to je horší, že z Ministerstva práce mají informaci o předpokládaném termínu vyplacení těch dotací, což je zhruba konec března, duben, ale oni potřebují pomoct už nyní, protože už od ledna se potýkají s finančními problémy. Za mě je potřeba tento bod otevřít a opravdu diskutovat o tom, jak se v této době sociálním službám pomůže.

Proto si dovolím, pane předsedající, požádat o zařazení tohoto nového bodu buď dnes po pevně zařazených bodech, anebo v pátek jako třetí bod. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak děkuji, mám poznamenáno. Buď dnes tedy po pevně zařazených či v pátek jako třetí bod.

A nyní bych poprosil pana poslance Stržínka a poté už poslední dva přihlášené. Děkuji.

 

Poslanec Robert Stržínek: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolím si požádat o zařazení nového bodu s názvem Vysvětlení plánované změny daně z nemovitostí. Není tajemstvím, že se vláda chystá zvýšit daň z nemovitostí. Část vybraných peněz by putovala do příjmů státního rozpočtu, tedy nejen obcím, jak je tomu dosud. Podle médií jde o plán ministra financí Zbyňka Stanjury. Ještě v létě 2021 označil nynější ministr financí zvyšování daně z nemovitostí za doslova nebezpečné, dnes je všechno jinak. Pro Deník N ministr Stanjura řekl, cituji: "Vůle zvýšit daň z nemovitých věcí by byla." V politických kuloárech se spekuluje až o dvojnásobném navýšení této daně.

Zvýšení daně z nemovitostí odmítá Svaz měst a obcí České republiky. Odmítá zásadně návrh, že by část výnosu daně měla být součástí příjmů státního rozpočtu a odmítám to i já jakožto starosta dvacetitisícového města. Dlouhodobě se snažíme držet tuto daň na rozumné úrovni, aktuálně máme nastaven koeficient na úrovni 2,0. O výši této daně, respektive koeficientu, si rozhodujeme sami a jsem jednoznačně pro to, aby tento systém zůstal zachován i nadále. Zákon nám dává v tuto chvíli poměrně široký prostor v celé řadě koeficientů od možnosti zvýšit či snížit koeficient podle velikosti obce po stanovení místního koeficientu ve výši od 1,1 až do 5. Jen prostřednictvím těchto koeficientů může být základní sazba daně zvýšena až na šestinásobek základní sazby. Pořád se ale jedná o svobodné rozhodnutí samosprávy, nikoliv diktát vlády. Jaký je tedy plán ministra financí? Bude se měnit zákon o rozpočtovém určení daní? Žádám o vysvětlení.

Dovolím si tedy požádat o zařazení bodu s názvem Vysvětlení plánované změny daně z nemovitostí jakožto prvního bodu po již pevně zařazených bodech. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Předposledním, kdo je přihlášen, je paní poslankyně Peštová. Ještě bych poprosil, aby se připravil pan poslanec Wenzl.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem si připravila zařazení bodu, který jsem nazvala Chování vládnoucí pětikoalice k opozici, a chtěla bych ho jako první bod. Chtěla bych ho jako první bod na dnešní schůzi.

Já nevím, jestli vážení kolegové, vám připadá normální vaše chování pětikoalice k současné opozici. Dle ústavy je vláda odpovědná Poslanecké sněmovně. Dneska jsme v situaci, že my jsme v opozici, ale může se stát, že v té opozici budete vy, a tak, jak vy utahujete šrouby současně nám, tak potom zase může někdo ty šrouby utahovat vám. A jsem zvědavá, jak vám to bude příjemné, když se budete snažit dobrat svých práv, které vám dává ústava, a ve své podstatě nejste schopni nic.

Osobně jsem interpelovala pana premiéra, chtěla jsem vědět jeho názor, co by mi on poradil, kdybych byla studentkou a on by byl profesorem politologie a položila bych mu stejnou otázku, jako pokládám zde teď tady, a proto ten bod chci zařadit. A on mi odpověděl mnoho krásných prázdných slov, ale ve finále mi neřekl vůbec nic. Načítejte body! To děláme. Zařazujte body napevno! To děláme. Snažte se o mimořádné schůze! To taky děláme. A vy ve finále nám neschválíte ani program. Vždyť my se snažíme ty body zde načítat, témata zde nastolovat, a chceme o tom diskutovat. Vždyť to už je trapné, co tady předvádíme! Ale všichni, co předvádíme. Dokonce jdete ještě dál a chcete utáhnout šrouby, takže novela jednacího řádu. Vy nás prostě nebudete prudit, my vás hezky omezíme na čase. My vás omezíme i na tom, jestli budete načítat něco! Vždyť to přece není demokracie, tohle. Zdá se vám tohle normální? To přece není normální! My chceme demokraticky s vámi mluvit o tom, co se v této republice děje, takže se snažíme využít všeho, co nám je dostupné a co můžeme jako opozice dělat, a ve svém podstatě nedocílíme vůbec ničeho. Vy se s námi ani nebavíte.

Úplně největší gól byl, když jsem se podívala na Partii v neděli, kde seděla paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová, a říkala tam, jak nám ten prostor dáváte, jak s námi krásně diskutujete, jak můžeme načítat pozměňovací návrhy naše, poslanecké a jak vy nám vlastně krásně vycházíte vstříc, že jich nám spousta prochází! Můžete mi říct za poslední dobu, co nám tady prošlo? Jaký pozměňovací návrh? K jakému zákonu? Osobně jsem jich podala několik, dokonce jsem je i vydiskutovala ve všech výborech, a ve finále se to dostane na velké plénum, sem a je to všechno zamáznuté. Jakmile to je opozice, muž s koženou brašnou nesmí projet! Prostě nic, vůbec vás nezajímá podstata, věcnost, jestli je to přínosné, není to přínosné. Prostě je to ANO, tak ne.

Takže já ten bod chci jako první bod. Chci, abyste se zamysleli nad svým chováním, protože říkám, dneska jsme to my, ale příště to budete vy! A jsem zvědavá, co budete dělat, až vás takhle budeme omezovat na vašich právech. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a posledním přihlášeným je pan poslanec Lubomír Wenzl.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, navrhuji zařadit jako druhý bod dnešního jednání následující bod s názvem Informace ministra zdravotnictví k situaci týkající se léků v hodnotě 66 milionů korun, dodaných do českých lékáren a nevydaných pacientům.

Pro odůvodnění svého návrhu uvádím následující. Dle nedávno zveřejněné informace Státního ústavu pro kontrolu léčiv se mimo evidenci dostalo přes 130 000 balení léčiv. Zveřejněná informace vyplynula ze zjištění inspektorů lékového ústavu během pravidelných kontrol zaměřených mimo jiné na nelegální vyvádění léků ze systému. Způsob vyvedení léčivých přípravků je zdánlivě jednoduchý. Provozovatelé lékáren objednali léčivé přípravky, ale po dodání do lékárny je nezavedli do evidence skladových zásob, příjmů či výdeje léčivých přípravků, a tímto způsobem se tyto přípravky ztrácí ze systému. Dle ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv bylo zjištěno, že z dodavatelského řetězce se ztrácí přípravky vázané na lékařský předpis, což je ještě závažnější. Šlo o preparáty, které potřebují například pacienti s diabetem, onkologickými onemocněními, vysokým cholesterolem, vysokým krevním tlakem, astmatem, epilepsií či chronickou obstrukční plicní nemocí.

Do současné doby - případy pravomocně rozhodnuté - se jedná o léčivé přípravky v hodnotě více než 66 milionů korun a dle sdělení ředitelky SÚKLu se nejedná o částku konečnou, jak sama uvedla. Jsou signály, že tato odhalení jsou jen začátkem a může se jednat o částku dvojnásobně nebo ještě vyšší. Podle ústavu je důvodné podezření, že se jedná o nelegální organizovanou činnost s cílem vyvézt přípravky do zahraničí. Jedná se totiž o léčiva, která se v minulosti prokazatelně z republiky nelegálně vyvážela. Jediným malým pozitivem v této věci je, že dle dosavadních zjištění - opakuji, dle dosavadních zjištění - se nejedná o léčivé přípravky, s jejichž nedostatkem se naši občané potýkají, například léky na horečku pro děti nebo některá antibiotika, které u nás chybí, ale přičemž není vyloučeno, že tato problematika zmizení léků ze systému se týká i jich, ale to je jiná kapitola.

V rámci projednávání tohoto bodu bych chtěl nejen já diskutovat a slyšet hlavně návrh řešení ze strany pana ministra: Zda kontroly zaměřené na tuto problematiku budou pokračovat? Jaký byl nebo je další osud těchto léčivých přípravků, které ze systému v uvozovkách zmizely? Jaká je hodnota léčivých přípravků, které tímto způsobem byly vyvedeny ze systému a jejich další osud? Jaké kroky budou učiněny vůči subjektům, které se dopustily tohoto jednání? A jaká opatření ze strany Ministerstva zdravotnictví budou přijata tak, aby v budoucnu již k tomuto nedocházelo?

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Byly vyčerpány všechny přihlášky k programu. Já jsem mezitím zagongoval, protože v tuto chvíli přistoupíme k tomu, že budeme hlasovat o návrzích změn programu schůze. Je zde žádost o odhlášení? Nevidím, můžeme se pustit do hlasování. (Z pléna požadavek na zagongování.) Už jsem zagongoval, ale zagonguji ještě jednou pro jistotu.

Nejdříve se vypořádáme s návrhem pana předsedy Výborného. Měl zde dva. První byl...

Ano, vidím zde žádost o odhlášení, tak mezitím vás odhlásím a můžeme se přihlásit.

Jenom zrekapituluji. Pane předsedo Výborný, protože k vašemu návrhu byl rovněž protinávrh pana poslance Nachera... Návrh pana poslance Výborného 2/288, ochrana zaměstnanců, byl - zrekapituluji - před blokem prvních čtení po celý jednací týden a k tomu byl protinávrh, kterým začneme, pana poslance Nachera, který navrhoval začít dnes a předřadit to jako první bod.

 

Začneme tedy protinávrhem pana poslance Nachera.

Zahajuji hlasování. Opakuji, jestli začít dnes jako první bod. Kdo je pro? Kdo je proti?

Máme hlasování číslo 43, přihlášeno 165, pro bylo 75, proti 83. Zamítnuto.

 

A nyní tedy můžeme přistoupit k návrhu pana předsedy Výborného. Jsme u ochrany zaměstnanců, před blokem prvních čtení, po celý jednací týden.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 44, přihlášeno 170, pro bylo 165, proti 1. Přijato.

 

Stejně budeme hlasovat u druhého návrhu pana poslance Výborného. Jedná se o elektronickou komunikaci. Opět stejně jako předtím, to znamená návrh před blokem prvních čtení, po celý jednací týden. Protinávrh pana poslance Nachera byl začít dnes, předřadit jakožto první bod.

 

Takže hlasujeme o protinávrhu pana poslance Nachera.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 45, přihlášeno 171, pro 82, proti 80. Výsledek: zamítnuto.

 

A můžeme přistoupit tedy k hlasování návrhu pana poslance Výborného - elektronická komunikace před blokem prvních čtení, po celý jednací týden.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 46, přihlášeno 172, pro 165, proti 2. Výsledek: přijato.

 

Nyní můžeme přistoupit k dalším návrhům změn a budeme vždycky hlasovat tak, protože se jedná o nové body, jestli bude přijat jakožto nový bod.

 

Hlasujeme o návrhu předkladatelky, paní poslankyně Pokorné Jermanové - informace vlády o prodeji státního majetku, jestli souhlasíme nejdříve s tím, aby to bylo zařazeno jako nový bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 47, přihlášeno 173, pro bylo 81, proti 87. Zamítnuto.

 

Jenom oznamuji, že pan poslanec Výborný bude hlasovat s náhradní kartou číslo 39.

 

Dále budeme hlasovat o návrhu pana poslance Kamala Farhana - nejasnosti při zajišťování léků do České republiky ministrem zdravotnictví, a opět nejdříve hlasujeme, jestli zařadíme jako nový bod.

Kdo je pro? Zahajuji hlasování. Kdo je proti?

Hlasování číslo 48, přihlášeno 174, pro 81, proti 83. Zamítnuto.

 

Dalším návrhem byl návrh pana poslance Vondráčka - ohrožení svobody slova v České republice. Hlasujeme, jestli bude zařazen jako nový bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 49, přihlášeno 174, pro 80, proti 88. Zamítnuto.

 

Návrh pana poslance Patrika Nachera... Pardon, ten už jsme hlasovali.

 

Takže další návrh pana poslance Nachera - informace vlády o boji s dezinformacemi a hrozba cenzury. Hlasujeme o tom, jestli zařadit jako nový bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 50, přihlášeno 174, pro 81, proti 85. Zamítnuto.

 

Dále budeme hlasovat o návrhu paní předsedkyně Schillerové - škrty navrhované Ministerstvem financí týkající se snížení rodičovských příspěvků a budeme hlasovat o tom, jestli to zařadit jako nový bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 51, přihlášeno 174, pro 81, proti 90. Zamítnuto.

 

Dále hlasujeme o návrhu pana poslance Roberta Králíčka, název bodu navrhl Česká pošta a hlasujeme, jestli zařadit jako nový bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 52, přihlášeno 174, pro 78, proti 85. Zamítnuto.

 

Dalším návrhem je od pana poslance Lubomíra Brože valorizace rodičovských příspěvků ve světle dramatické inflace. Hlasujeme, jestli zařadit jako nový bod.

Kdo je pro? Zahajuji hlasování. Kdo je proti?

Hlasování číslo 53, přihlášeno bylo 173, pro bylo 79, proti bylo 87. A výsledek: zamítnuto.

Dále zde máme návrh pana poslance Brázdila - Zdravotnická záchranná služba České republiky. Hlasujeme o zařazení bodu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 54, přihlášeno 174, pro bylo 78, proti 88. Rovněž zamítnuto.

 

Další návrh je od pana poslance Martina Kolovratníka - Nejistý rozpočet Ministerstva dopravy a ohrožení výstavby. Hlasujeme o tom, jestli zařadíme jako nový bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 55, přihlášeno bylo 174, pro bylo 79, proti 92. Zamítnuto.

 

Pan poslanec Hubert Lang navrhl bod Reorganizace Policie České republiky, migrační krize. Hlasujeme o zařazení jakožto nový bod.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 56, přihlášeno 173, pro 80, proti 88. Zamítnuto.

 

Paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová navrhuje bod Konkrétní kroky a řešení zajištění léků pro občany České republiky. Hlasujeme, jestli zařadit jako nový bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 57, přihlášeno bylo 174, pro 81, proti 86. Zamítnuto.

 

Další návrh je od paní poslankyně Margity Balaštíkové, bod nazvala Ceny potravin a hlasujeme o tom, jestli bude zařazen jako nový bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 58, přihlášeno 174, pro 79, proti 88. Zamítnuto.

 

Dále hlasujeme o návrhu paní poslankyně Jany Hanzlíkové, bod nazvala Ohrožení sociálních služeb s nadregionální působností. Hlasujeme o tom, jestli zařadit jako nový bod.

Zahajuji hlasování. A kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 59, přihlášeno bylo 174, pro 77, proti 84. Zamítnuto.

 

Pan poslanec Robert Stržínek navrhuje bod Vysvětlení plánované změny daně z nemovitostí. Hlasujeme o tom, jestli bude zařazen jako nový bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 60, přihlášeno 174, pro 78, proti 88. Zamítnuto.

 

A jako předposlední máme bod od paní poslankyně Bereniky Peštové - Chování pětikoalice vůči opozici. Budeme hlasovat o tom, jestli zařadit jako nový bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 61, přihlášeno 174, pro bylo 79, proti 87. Zamítnuto.

 

A jako poslední bod je návrh pana Lubomíra Wenzla, bod nazval Informace Ministerstva zdravotnictví k situaci týkající se léků v hodnotě 66 milionů korun dodaných do českých lékáren, ale nevydaných pacientům. Hlasujeme o tom, jestli zařadíme jako nový bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 62, přihlášeno 174, pro bylo 78, proti 86. Zamítnuto.

 

Tím jsme se, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vypořádali se všemi návrhy změn v programu schůze, v tuto chvíli můžeme přejít k pevně zařazenému bodu číslo 89 a já se vystřídám se svojí kolegyní, paní místopředsedkyní. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Krásné dopoledne. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, otevírám tedy bod

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.