(pokračuje Jan Bartošek)

15.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních
v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti
s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí
vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 374/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí, ministr životního prostředí Marian Jurečka, a já vás prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobrý podvečer, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Tato novela zákona je tady předkládána z důvodu řešení dalšího postupu v oblasti problematiky pomoci a podpory ukrajinských uprchlíků, kteří k nám přišli v souvislosti s válečnou agresí Putinova režimu na Ukrajině... (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane ministře, já se omlouvám, ale požádám zvlášť pravou část sálu o ztišení. Prosím, pokračujte.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Protože jsme v loňském roce přijímali legislativní úpravu, která úplně v prvopočátku počítala se základním rámcem dočasné ochrany do konce března roku 2023, následně jsme dělali některé parametrické změny v novelách lex Ukrajina II až IV, tak tato novelizace přináší úpravu, která bude řešit nejenom současnou situaci z pohledu dosavadní praxe připomínek měst, obcí, krajů, jednotlivých rezortů, nevládních organizací, ale právě bude reagovat i na to, aby tato účinná a efektivní pomoc mohla pokračovat i po 31. březnu 2023.

Když tedy shrnu ve výčtu konkrétních bodů, co se touto novelizací bude realizovat, je to prodloužení platnosti zákona o jeden rok, tedy do 31. března 2024. Cílem návrhu je také balancovat vyšší adresnost dávkové podpory a schopnost úřadů práce zajistit administraci dávkových nároků v reálném čase a v dané situaci. To znamená, počítáme s tím, že úpravy, které děláme, tak je děláme ve speciálním schématu pro ukrajinské válečné uprchlíky. Děláme je mimo režim současného sociálního systému, který je běžně určen pro občany České republiky, a děláme to především s cílem jednoduché administrace, která poběží v rámci digitálního rozhraní, tak jak nám dneska běží solidární příspěvek a humanitární dávka u ukrajinských uprchlíků, která je dneska využívána víc jak z 90 % v digitálním podání.

Nadále zůstává zachována specifická forma dávky zabezpečení cizinců s dočasnou ochranou, tedy právě humanitární dávka a příspěvek pro solidární domácnost. Finanční podpora bydlení a ubytování osob s dočasnou ochranou bude zajištěna tak, že pro stanovení nároku na humanitární dávku budou zohledňovány započitatelné náklady na bydlení, jejichž výše se odvíjí od počtu osob a typu bydlení nebo ubytování, započitatelné náklady na bydlení budou stanoveny nařízením vlády.

Humanitární dávka ve výši životního minima bude náležet maximálně po dobu 150 dnů po udělení dočasné ochrany, poté bude snížena na úroveň existenčního minima, nemá-li osoba objektivní překážky pro zapojení na trh práce, tedy není ve věku do 18 let nebo nad 65 let nebo nestuduje do 26 let věku nebo není ta osoba těhotná či zdravotně postižená nebo nepečuje o dítě do šesti let nebo o osobu se zdravotním postižením. Humanitární dávka se z důvodu specifických potřeb osoby s dočasnou ochranou bude navyšovat formou násobku základní částky - 1,5násobek bude u osoby se zdravotním postižením a 1,2násobek u dětí od 6 do 10 let. Osobám, které spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby bude poskytována společná dávka, jejich příjmy a majetkové poměry budou posuzovány společně.

Příspěvek pro solidární domácnost bude od července 2023 poskytován, pouze pokud cizinci s dočasnou ochranou sdílí ubytování s poskytovatelem ubytování. Pokud je pronajímán celý byt, budou již náklady na bydlení uhrazovat ze svých příjmů včetně humanitární dávky přímo s cizinci s dočasnou ochranou.

Novela zákona č. 211/2000 Sb., o státním fondu podpory investic ve znění pozdějších předpisů - tuto část připravilo do lex Ukrajina opět Ministerstvo pro místní rozvoj. Tato část bude umožňovat použití peněžních prostředků fondu na podporu poskytnutí dlouhodobě neobsazeného bytu do nájmu nebo podnájmu osobě s dočasnou ochranou.

Novela zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, ve znění pozdějších předpisů - tuto část připravilo Ministerstvo zdravotnictví, bude zjednodušovat získání kvalifikací v oboru logopedie.

Novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů - zde bude doplněna informační a registrační povinnost zaměstnavatelů, kteří zaměstnají cizince a osoby s udělenou dočasnou ochranou.

Novela zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ve znění pozdějších předpisů - zde bude rozšíření okruhu údajů vedených v registru pojištěnců a v registru zaměstnavatelů. Správcem bude Česká správa sociálního zabezpečení, o údaje o zaměstnancích požívajících dočasnou ochranu, upřesnění způsobu oznamování nástupu zaměstnance do zaměstnání, jde-li o zaměstnance požívající dočasné ochrany.

Dále novela zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů. Připravilo tady tuto část Ministerstvo vnitra a Ministerstvo zdravotnictví. Je navrhováno časové omezení poskytování bezplatného ubytování nejvýše po dobu 150 dnů ode dne udělení dočasné ochrany. Neplatí to ale pro takzvané zranitelné osoby, jejichž okruh je sjednocen s okruhem zranitelných osob pro účely humanitární dávky. To je velmi důležité, aby bylo jasné zajištění garance toho, že pro zranitelné skupiny obyvatel nemůže nastat situace, že by byly takzvaně, řečeno lidově, vyhozeny někam na ulici.

Zajištění zázemí pro registrace osob žádajících o udělení dočasné ochrany přechází pod Ministerstvo vnitra. Zajištění nouzového ubytování zůstává i nadále v gesci krajů. Tato oblast byla takto konzultována a dohodnuta právě s Asociací krajů, které byly a jsou součástí pracovního týmu.

Vytvoření sítě míst prvního kontaktu, tedy poskytování základní zdravotní péče pro pacienty - cizince s dočasnou ochranou mimo zdravotnická zařízení.

Předpokládané dopady navrhované právní úpravy na státní rozpočet, změna zákona o opatření v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Náklady na humanitární dávku například za měsíc říjen 2022 byly ve výši 651,2 milionu korun, poskytnuto na základě 93 000 žádostí pro 142 000 osob s dočasnou ochranou. Za říjen 2022 byl příspěvek pro solidární domácnost vyplacen zhruba 17 700 příjemcům - solidárním domácnostem, v jejichž rámci bylo podpořeno zhruba 47 000 cizinců s dočasnou ochranou, z toho přibližně dvě třetiny v samostatném ubytování a jedna třetina osob ve sdílené domácnosti s příjemcem příspěvku. Náklady na příspěvek pro solidární domácnost za měsíc říjen, tedy vyplaceno v listopadu, byly ve výši 161 milionů korun.

Jelikož je nově upravená humanitární dávka více adresná a reaguje se na majetkovou a příjmovou situaci osob s dočasnou ochranou, předpokládá se, že náklady na výplatu humanitární dávky se budou nadále snižovat. V tuto chvíli nemá MPSV v rámci výdajových limitů svého rozpočtu zabezpečeny finanční prostředky, toho jsme si vědomi a samozřejmě budeme v průběhu příštích měsíců jednat o dokrytí těchto finančních prostředků s Ministerstvem financí podle potřeby a podle toho, jak bude v příštích měsících vyvíjen nárok o tuto formu podpory.

Pokud jde o změnu zákona o státním fondu podpory investic, novela zákona sama nevyvolává žádné dopady na státní rozpočet, konkrétní dopady budou potom zhodnoceny v rámci odůvodnění nařízením vlády, které stanoví podrobnosti využití prostředků Státního fondu podpory investic pro tento účel.

Změna zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace - budou zde také náklady spojené s převzetím a následným provozováním KACPU. Ministerstvem vnitra jsou odhadovány na částku zhruba 300 milionů korun.

Řešení otázky zranitelných osob z pohledu veřejného zdravotního pojištění - vliv na výdaje státního rozpočtu maximálně v řádech jednotek milionů korun ročně.

Možnost poskytování ambulantní péče v místech pobytu osob přicházejících z Ukrajiny - odhadovaný dopad do systému veřejného pojištění 9 až 18 milionů korun.

Účinnost zákona navržená s výjimkami je dnem 1. dubna 2023. Úpravy zákona č. 66/2022 Sb. se navrhují s účinnosti k 1. červenci 2023 s výjimkou ustanovení o prodloužení platnosti zákona č. 66/2022 Sb., které se navrhuje stanovit již dnem 31. března 2023, a ustanovení, které umožní s předstihem vznik informačního systému pro evidenci bytů pro cizince s dočasnou ochranou. Dále účinnost úpravy zákona č. 65/2022 Sb. se navrhuje k 1. dubnu 2023 s výjimkou ustanovení, kterým se z nouzového ubytování vyčleňují byty, účinnost od 1. července 2023. Důvodem je sladění účinnosti úprav zajišťujících finanční podporu v tomto typu bydlení.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane ministře, a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Jiří Navrátil. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Pan ministr zevrubně představil celý vládní návrh zákona, mně jenom dovolte tedy shrnout, že vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace ve znění pozdějších předpisů a další související zákony pod sněmovním tiskem 374, tento návrh zákona předložila sněmovně vláda 27. ledna letošního roku. Zákon byl dále rozeslán poslancům téhož dne, tedy 27. ledna 2023. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová rozhodnutím číslo 52 rozhodla zařadit tento tisk do návrhu pořadu schůze Poslanecké sněmovny, určila zpravodaje pro první čtení a navrhla přikázat k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.

Dovolte mi ještě avizovat, že v rámci rozpravy si dovolím navrhnout zkrácení lhůty pro projednání zákona ve výborech na 2 dny. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane zpravodaji, a požádám vás, abyste to načetl v obecné rozpravě, aby ten návrh byl hlasovatelný. Děkuji vám.

Otevírám obecnou rozpravu, kdy eviduji tři přihlášky a jednu přihlášku s přednostním právem, aby zaznělo stanovisko klubu. Požádám tedy poslankyni Lucii Šafránkovou, aby přednesla stanovisko klubu. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi vás jenom seznámit krátce se stanoviskem našeho poslaneckého klubu SPD, protože my vítáme, že si vláda konečně osvojila některé naše návrhy, o kterých v souvislosti s pobytem ukrajinských uprchlíků na našem území hovoříme již téměř rok, a že je vtělila do aktuální novely tohoto zákona, který se primárně týká nastavení podmínek sociální podpory těchto osob s dočasnou ochranou. Kvitujeme to, že humanitární dávka pro tyto osoby již napříště nebude plošná, ale že se před jejím přiznáním budou zkoumat všechny příjmy i majetek žadatelů, jako je tomu u českých žadatelů o sociální podporu a pomoc.

Stejně tak je krokem dopředu zavedení evidence bytů osob s dočasnou ochranou, na které se budou humanitární dávky čerpat, respektive kterých se budou týkat uznatelné náklady na bydlení spojené se žádostmi o tyto dávky.

Namístě jsou i úpravy směřující ke snížení administrativního zatížení dnes naprosto zahlcených úřadů práce. Pozdě, ale přece. Je jen škoda, že vláda tyto návrhy nerealizovala již mnohem dříve, ušetřili bychom tím jako stát značný objem veřejných prostředků.

Hnutí SPD je pro dočasnou, přiměřenou humanitární pomoc skutečným válečným uprchlíkům, ale současně odmítáme jakékoliv zneužívání veřejných peněz subjekty a osobami, které na tuto pomoc nemají nárok a které na skutečných válečných uprchlících pouze nepřípustně parazitují a okrádají český stát a daňové poplatníky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy přistoupíme k řádně přihlášeným do rozpravy. První vystoupí paní poslankyně Jana Pastuchová, potom paní poslankyně Helena Válková a pan poslanec Jiří Navrátil. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem si tento návrh opravdu pečlivě nastudovala. Dostali jsme ho sice před týdnem, to je pravda, zítra ráno v půl osmé bude zasedat výbor pro sociální politiku a nevím, nechci být osobní, ale vaším prostřednictvím jsem dostala zprávu, že pan ministr Jurečka tu v pátek při druhém čtení snad je omluven. (Ministr reaguje.) Budete, super, tak to je bezva. Já se na spoustu věcí zeptám i zítra na výboru, ale přece jenom chci říct, že za hnutí ANO s tímto návrhem souhlasíme, ale - ale - ještě než abychom schválili dobrý zákon, a řekli jsme si to i na výboru pro sociální politiku, že bychom to měli diskutovat třeba všichni dřív, abychom tady nemuseli dávat pozměňovací návrhy, abychom schvalovali, abychom byli ti zákonodárci, kteří se pak nebudou potýkat s otázkami například z úřadů práce, které v tom najdou nějakou chybu, takže já mám pár věcí, to je to "ale". Já ten zákon mám před sebou i s těmi přeškrtnutými paragrafy, které jsou nahrazeny něčím jiným, a vezmu to tak trošku popořádku.

V § 6 odst. 1 - nebudu to tady číst, protože to určitě pan ministr i pan zpravodaj zná - bych se chtěla zeptat, jak to bude s cizincem s dočasnou ochranou, který jezdí mezi Českou republikou a Ukrajinou? Já si myslím, že pro ty úřady práce to není ověřitelné. V tom případě, jestli takto cestují, by asi pod institut dočasné ochrany patřit neměli a úřad práce to nepozná. Takže to je ten § 6 odst. 1.

V§ 6 odst. 2 - za příjemce pro účely nároku na dávku a tak dále. Příjem z ciziny je neověřitelný, zatím. Já jsem se na to ptala i pana ministra na výboru pro sociální politiku, pan ministr nám řekl nebo mluvil o propojení s ukrajinským ministerstvem, o kterém se údajně jedná, takže předpokládám, že ještě není dojednáno, natož technicky připraveno. Musím upozornit na to, že ten příjem nemusí být pouze z Ukrajiny, ale i z jiných zemí. V České republice tento příjem bude ověřitelný, ale pouze někdy a určitě ne automaticky tak, jak o tom nadšeně hovořil pan náměstek Trpkoš. Úřady práce budou muset v každém případě oslovit zaměstnavatele a ověřit skutečnosti hlášené žadatelem, proto upozorňuji zase na velkou administrativní zátěž úřadu práce. Anebo - anebo - to jsem se tam nedočetla, pane ministře - to bude zase na bázi čestného prohlášení a nic se ověřovat nebude? To bych se chtěla zeptat, protože pak si myslím, že celé to administrativní cvičení by bylo zbytečné, a navíc trochu nerovné vůči občanům České republiky, kteří svou příjmovou a majetkovou situaci dokládat musí.

V § 6 odst. 3 - nevím, jestli to máte před sebou, kolegové z jiných oblastí si to asi nemusí hledat - pro úřad budou opět potíže a práce s písemnými výzvami. Kam se například budou posílat, když některá z adres je evidentně špatně, nebo půjdou elektronicky? Jak ji ten žadatel opraví? Když bude chyba třeba v žádosti, tak třeba ano, ale co když se bude adresa zcela rozcházet?

Další - tak a teď, to je ta věc: budeme zjišťovat příjmy - to je § 6b odstavec..., to nebudu číst - budeme zjišťovat tedy ty příjmy ze zahraničí. Nemusí to být jenom tedy Ukrajina, takže teď nevím, jestli budete jednat se všemi ministerstvy, kde budete spoléhat na to, že vám občan Ukrajiny, který zde žije, nahlásí všechny účty po celém světě, kde má třeba? Jak to budete zjišťovat? Mně to přijde, mně to přijde... Pokud bude čestné prohlášení, tak si myslím, že to není spravedlivé, ale bojím se toho, jak ty úřady práce budou ty příjmy zjišťovat. Já jsem vám říkala konkrétní příklad, mám od 9. března letošního (správně loňského) roku ubytovanou ukrajinskou rodinu, jsou u nás stále, maminka, inženýrka kosmonautiky, jede pořád své podnikání, platí si zdravotní pojištění, není hlášena na úřadu práce a vyučuje děti do deseti let on-line výukou programování na počítačích, programovací jazyky, ale je závislá na tom, protože nejvíce dětí má z Ukrajiny, je závislá na tom, jestli na Ukrajině zrovna jde elektrika, zrovna jde internet. Jeden týden třeba učí, druhý týden neučí, a teď jí asi pravděpodobně, na to se jí neptám, a nemám právo ani se jí ptát, jí chodí nějaké finance na ukrajinský účet. Tak budou tyto OSVČ, které nepodnikají u nás, ale vlastně i daní tam, protože jsme ještě řešili daně zde, takže daní na Ukrajině. Další věc: mám tam babičku, která já nevím, jestli bere důchod na Ukrajině, já to nevím, a ona vlastně nemůže teď dostat výpis z banky, protože nemá elektronické bankovnictví, protože byla objednána na banku dva dny potom, co museli odjet z Oděsy pryč, protože se tam začalo válčit. Takže jak budeme ověřovat, nebo ty naše úřady, že třeba ti senioři ten důchod tam mají? Jestli to bude opět na čestné prohlášení? Další věc, která mě zarazila, neboť mluvíme pořád o elektronizaci, ale tady bude to podání zase jenom elektronické, ale stejně si myslím, že úřady práce to pak budou muset zpracovávat všechno ručně.

Tak a máme tady § 6c, bod g - a to mě hodně zarazilo - prohlášení o majetkových poměrech žadatele a cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Tak jak nám doloží svůj majetek na Ukrajině? Já nevím, jestli když tam mají třeba byt nebo mají dům, a teď jestli z katastru nemovitostí, nebo jeho hodnotu? Já nevím. Prohlášení o majetkových poměrech žadatelů u cizinců s dočasnou ochranou. Já tomu rozumím, že pokud mají nějaký majetek, ale asi těžko ho teď, když tam budou mít dům a budou ho chtít prodat, aby měli na život tady u nás v České republice, tak to dost dobře nebude proveditelné. To prostě nejde. Takže k čemu tohle prohlášení o majetkových poměrech žadatelů budeme chtít? K čemu nám to tady bude? Protože když tam budou mít majetek, tak co? Tak jim řekneme, prodejte dům, ať máte peníze a žijete tady za ně v České republice, a my vám dávky nedáme? Já nevím. Já opravdu nevím, proč tam ten bod g je.

Další věc § 6d, posuzování zdravotního stavu. Okresní správa sociálního zabezpečení na žádost cizince s dočasnou ochranou posoudí, zda je tento cizinec osobou se zdravotním pojištěním. No, víme, tady lékařská posudková služba co prožívá, za nedostatek lékařů, a my teď tam ještě, tedy já to přeji, vím, že pokud chtějí nějaké peníze, tak musí být vyšetřeni, ale oni budou muset doložit ty doklady, proč, abychom jim ta zettépéčka a tyhlety věci zdravotního postižení vydali. Opět se ptám, kde tyto dokumenty získají? To nevím.

A další: jméno a adresu ošetřujícího lékaře nebo lékařů v České republice. Takže zase vím z okolí té komunity - někteří prostě u lékaře ještě ani nebyli a já osobně jsem až desátého lékaře pro naši babičku sehnala, protože nikde nejsou místa. Takže je možné, že tady toho lékaře ani nemají, ale budou muset nahlásit nějakou adresu v České republice.

Já toho mám daleko víc, ale já si myslím, že zítra se pobavíme na výboru. Jedna věc ještě § 23, to se týká Ministerstva zdravotnictví, že jsem si četla v připomínkovém řízení, že vlastně Ministerstvo zdravotnictví to tam chtělo zahrnout, a to se týká odborné způsobilosti k výkonu povolání logopeda ve zdravotnictví. Já to kvituji, protože určitě ukrajinských dětí, ale hlavně dětí, které logopedii budou potřebovat, je to fajn, ale my tady vlastně - oni mají jiné vzdělání než logopedi u nás, kteří musí něčím projít, a já se chci zeptat - nebo jsem se aspoň tam nedočetla, a ono se to týká pak třeba i těch pozměňovacích návrhů, které bychom chtěli dát nebo o kterých přemýšlíme - jestli tito ukrajinští logopedi, kteří tu budou pracovat, budou pouze pro ukrajinské občany a ukrajinské děti, anebo mohou s tím, že jim vlastně tady škrtnete nebo škrtlo Ministerstvo zdravotnictví kvalifikační kurz, který je prováděn vysokou školou podle zvláštního předpisu, a nemusí mít při absolvování specializačního vzdělávání v trvání tří let, takže mně jde o to, jestli opravdu tam bude nějaká podmínka toho, že tito ukrajinští logopedi budou tuto svoji praxi moci vykonávat běžně v České republice, anebo se to bude vztahovat jenom na občany Ukrajiny, kteří tady budou pobývat. Tak to je tato věc.

A já si myslím, že to jsou takové ty nejdůležitější věci, které tady mám. Já jich mám teda daleko víc, ale nechci zdržovat kolegy. Já se určitě zítra na víc věcí budu ptát na výboru pro sociální politiku a připravíme si pozměňovací návrhy s tím, že jsem ráda, že tu tedy v úterý budete, protože nejdříve bude rozprava, (ke stolku zpravodajů) v pátek, pardon, rozprava a pak teprve budeme načítat ty pozměňovací návrhy. Takže pokud nám nějaké ty moje dotazy teď budete umět vysvětlit nebo zítra na výboru, tak podle toho se pak rozhodneme, jestli ty pozměňující návrhy podáme, nebo nepodáme.

Říkám, my to za hnutí ANO vítáme, určitě, ale snažíme se, aby odsud vyšel opravdu jednoznačně zákon takový, aby s těmi případnými věcmi, na které jsem se tu teď ptala, které jsou docela zásadní, neměly úřady práce, Česká správa sociálního zabezpečení ještě víc práce a nezahltili jsme jí tím, když ten zákon může přijít tak, že bude úplně všechno jasné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně, nyní požádám paní poslankyni Helenu Válkovou a připraví se pan poslanec Jiří Navrátil. Oba řádně přihlášeni do rozpravy, prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Moje milé kolegyně, milí kolegové, moje kolegyně poslankyně Jana Pastuchová, vaším prostřednictvím, myslím, že tady většinu těch problémů odkryla svými dotazy všetečnými, a věřím tomu, že na část z nich dostane odpovědi. Já jenom doplním, protože ďábel skutečně tkví v detailu, a já jsem se rozhodla vystoupit, protože jsem už na to upozorňovala na dnešní schůzi poslaneckého klubu, že řada velmi důležitých otázek, které ten návrh novely řeší, je vlastně přímo závislá. Zatím tedy jsem tam nenašla jiný institut než ten, o kterém budu hovořit, formou čestného prohlášení, závislá tedy na standardním čestném prohlášení. Jak už tu bylo řečeno, takto prohlášení má dalekosáhlé důsledky a dopady, protože jím vlastně se umožňuje čerpat dávku, uznat dávku, uznat výši dávky a víceméně ten mechanismus buď zpřísnit, nebo zmírnit, ale ani tohle není jasně upravené.

A já bych se chtěla také připojit k tazatelce, své předřečnici, několika otázkami na pana ministra, a to zejména, do jaké míry bude možné ověřit a zjistit, jestli to čestné prohlášení skutečně vychází ze situace, která je fakticky i právně doložitelná. Je to spíš taková řečnická otázka, protože si myslím, že nebude. Takže hrajeme si tedy na něco, že budeme nazývat ten víceméně dar, tu dávku humanitární, pro kterou já jsem, dávku, která je odvislá od určité formy nějakého právního úkonu, v tomto případě čestného prohlášení.

Pokud tomu tak není, a skutečně si budeme myslet, že jsme schopni ověřit majetkové poměry čestným prohlášením, tak rozhodně bych doporučovala zvážit možnost doplnit alespoň do toho zákonného znění upozornění, že v případě, že bude dávka poskytnuta na základě čestného prohlášení, které je neúplné nebo nepravdivé - samozřejmě nechci mluvit o trestněprávních aspektech podvodného jednání, ale řekněme neúplné nebo z nedbalosti částečně nevěrohodné - tak že takový žadatel, kterému bude poskytnuta ta částka, ji bude muset s úroky do určitého termínu, relativně krátkého, vrátit. Já si myslím, že tohle by mohla být i určitá prevence před tím, aby se nezneužívala ta humanitární dávka.

Není mi také jasné, ale to už tady kolegyně mě předešla, jak ten ubohý Úřad práce bude například zjišťovat, jestli tady má ten, kdo o takovou dávku žádá, nějaký účet v České republice, jestli si neotevřel účet někdo z jeho rodiny. Nemluvím vůbec o Ukrajině, tam je mi jasné, že to bude velmi obtížné zjišťovat, anebo vůbec i ta možnost zjistit, jestli to, co platilo, jestli stojí ten dům, který stál ještě před týdnem, v době, kdy on bude vyplňovat čestné prohlášení, že stojí stále - může se stát, že to nebude možné. Doufám, že takových případů nebude hodně, ale může se to stát. Takže je mi jasné, že stojí vláda před těžkým oříškem.

Na druhé straně si myslím, že minimálně právníci by se do toho měli zapojit potud, že pokud tedy používáme už institut čestného prohlášení - což předpokládám, že také není nějak vymezené, počítá s tím už stávající verze, platná právní úprava, předpokládám, že jde o standardní čestné prohlášení - tak jak říkám, tak bychom si měli být vědomi toho, že úřady práce asi opravdu z těch veřejně dostupných registrů, jak se v návrhu novely píše, si ověří jenom velmi malou část těch informací, které budou potřebovat pro stanovení výše a poskytnutí dávky. Nedovedu si představit, že by úřady práce měly čas na investigativní činnost, a částečně by to bylo i protizákonné, protože těžko můžou bez souhlasu majitele účtu zjišťovat jeho příjmy pro tyto účely, pokud není přímo v zákoně to jejich oprávnění stanovené, a to není, já jsem ho tam nenašla.

Takže když bych to shrnula, myslím si, že abychom opravdu mohli ty humanitární dávky poskytovat jako řádný hospodář, při vědomí toho, že je chceme poskytovat, a současně jedním hlasem tvrdili, že i zpřísňujeme kontrolní mechanismy, tak musíme znění zákona doplnit - nebo měli bychom navrhované znění zákona doplnit - o upozornění pro žadatele, jaké budou konsekvence, pokud to jejich čestné prohlášení se ukáže jako nedůvodné, neúplné, nepravdivé až podvodné, doufejme, že těch případů bude málo. To mně tam velmi chybí.

Myslím, že to jsou otázky, na které by měl ten sociální výbor odpovědět, a pokud na ně neodpoví, tak bychom měli připravit velmi rychle pozměňovací návrhy, které by doplnily příslušná ustanovení.

A teď bych velmi ráda požádala pana ministra, jestli na mě může zareagovat, jestli jsem tam něco přehlédla, jestli tenhle mechanismus už tam inkorporovaný v jiné podobě je, ale já jsem ho tam nenašla. Je to obsáhlá novela. Je pravda, že to není můj tisk takzvaně, tak mohla jsem také něco přehlédnout. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další do rozpravy se hlásí pan poslanec Navrátil.

Než dojde k řečnickému pultíku, načtu omluvu: paní poslankyně Taťána Malá se omlouvá od 18.30 hodin do 9 hodin zítra ráno z pracovních důvodů.

Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji, pane místopředsedo. Já jak jsem již avizoval, chci navrhnout, aby Sněmovna rozhodla podle § 91 odst. 2 zákona o jednacím řádu o zkrácení lhůty pro projednání zákona ve výborech ze 60 dnů na 2 dny, tedy zkrácení o 58 dní.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Jestli jsem to dobře zaznamenal, navrhujete zkrácení ze 60 na 2 dny, tedy o 58 dní.

Hlásí se z místa paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Asi jsem předběhla pana ministra teď, protože určitě to hlasování o zkrácení do pátku bude potom. Jestli nám pan ministr teď odpoví na nějaké otázky, na které jsme se ptaly? Děkuju. Protože opravdu ten čas pro kluby zpracovat pozměňovací návrhy není tak dlouhý, ale popereme se s tím, jenom třeba nebudeme muset vypracovat pozměňováky, které nám teď vysvětlíte.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, výzva zazněla, pan ministr se hlásí. Pane ministře, prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji moc. Já jsem se vlastně hlásil v okamžiku, když paní poslankyně tady šla k pultíku. Dovolím si tedy reagovat na obě dvě paní poslankyně v jejich dotazech.

To první, co je podstatné si říci, je, že pokud ta osoba dostane dočasnou ochranu, tak ji dostane na území členského státu Evropské unie jenom jednou, není možné ji dostat vícekrát. Ty systémy mají rezorty ministerstev vnitra propojené. To znamená, i na tu dočasnou ochranu, ať už u nás, na Slovensku, v Polsku a podobně, na tu jednu konkrétní unikátní, je potom vázána případně podpora v rámci sociálního systému, takže není možné, aby ten člověk nám dvakrát figuroval u nás a na Slovensku, to už se podařilo vyladit v průběhu prvního poletí minulého roku.

Pokud jde o otázku přímo od zaměstnavatelů, tady právě i v zákonné úpravě si vytváříme povinnost zaměstnavatelů, aby nám tuto informaci dali. Počítáme s tím, že nám ji budou dávat elektronicky, počítáme s datovou větou, kdy tato informace se následně bude párovat v rámci systému úřadů práce tak, aby to nevytvářelo ten systém, kdy někdo musí vzít telefon, někam volat a podobně. Toto se snažíme eliminovat. Je to vlastně i v konkrétním ustanovení paragrafů, na které se můžete podívat, jsou to myslím § 8 a § 7, kde se tady v těchto věcech o tom jasně potom hovoří.

To stejné vlastně se týká i lékařské posudkové služby, kdy počítáme s tím, že pokud dotyčný člověk bude mít uznání o svém zdravotním handicapu z Ukrajiny, máme dohodu o verifikaci toho, abychom si to ověřili s Ministerstvem sociálních věcí na Ukrajině, že je to osoba, která opravdu disponuje tím dokladem, tak budeme schopni přiznat násobek zvýšené humanitární dávky. Pokud nemá toto uznání nebo pokud se mu jeho zdravotní stav zhoršil až na území České republiky, tady jsme zapojili do toho lékařskou posudkovou službu. Ano, jsem si vědom toho, že to není věc, která by byla realizovaná v řádu jednotek dnů, ten proces je o něco delší, ale já prostě nepustím do této formy podpory někoho, kdo by přišel jenom s nějakým svým subjektivním pocitem. Prostě holt stejně jako český občan bude muset tato osoba projít posouzením lékařské posudkové služby. Tady jenom předesílám, tato Sněmovna na podzim loňského roku schválila novelu, která posiluje kapacity lékařské posudkové služby s tím, že už na České správě sociální zabezpečení tato místa máme nasystemizovaná a odborné asistenty už nabíráme, takže tady by mělo dojít ke zrychlení obecně i pro české občany.

Potom otázka čestného prohlášení a vůbec kontroly příjmů. Tady předesílám: touto novelou si vlastně otevřeme přístup k tomu, vidět do příjmů lidí, kteří mají dočasnou ochranu, ať už z pohledu plného pracovního poměru, nebo i z pohledu toho, kdo bude pracovat na dohodu. To znamená, uvidíme veškeré jejich příjmy, pokud ten člověk nepracuje úplně v šedém systému, tam samozřejmě je to situace, která je výrazně komplikovanější. Ale v tento okamžik vlastně pracujeme i s tím, že pokud on nám neuvede pravdivé údaje a prokáže se i zpětně, že měl nějaký příjem, tak se na tyto osoby vztahuje úplně stejně zákon o přestupcích jako na jakoukoli jinou osobu, jakéhokoli jiného občana České republiky, včetně vymáhání zpětně neoprávněně vyplacené podpory a tak dále.

Pokud jde o otázku příjmů mimo území České republiky, pokud by k této situaci došlo, tak tady jsme schopni do budoucna - a na tom pracujeme, jak to tady paní poslankyně Pastuchová řekla, já jsem to říkal minulý týden na výboru - že bychom měli mít v průběhu příštích měsíců, já vám teď neřeknu datum, ale ta pracovní jednání probíhají, informace o lidech z Ukrajiny z pohledu jejich sociálního a důchodového systému, takže budeme schopni vidět potom informace, zdali tato osoba má příjem i na Ukrajině v rámci sociální podpory nebo v rámci důchodového systému. Nevidíme zatím, a to říkám férově, na to, pokud by tato osoba měla ještě nějaké příjmy na Ukrajině ze své činnosti na ukrajinský účet, na to v tenhle okamžik neuvidím. Na druhou stranu, řekněme si zase objektivně, jestliže ta osoba bude na území České republiky déle jak 150 dnů, podpora ze strany státu České republiky poklesne na úroveň životního, pardon, existenčního minima, takže to je částka, která opravdu už hraničí s tím, aby člověk s tím vůbec nějak dokázal vyžít.

Pokud jde o majetkové poměry, to, co tady zaznělo, ty se vztahují samozřejmě k majetku těchto lidí na území České republiky. My samozřejmě nejsme schopni hodnotit majetkové poměry na ukrajinské straně, protože nemám mechanismus, jak budu zkoumat, jestli ten dům v Charkově má nějakou hodnotu, jestli tam vůbec stojí a v jakém je stavu, anebo prostě už tam nestojí. To prostě já tu kapacitu nemám a není to ani jak v tento okamžik objektivně ověřovat, takže v tomto ohledu jsme schopni opravdu sledovat jenom majetky na území České republiky, na katastru nemovitostí v České republice. A řekněme si zase na rovinu, jsou tady lidé, kteří mohou za tu dobu už nějaké majetky nabývat. Já znám případy i třeba například podnikatelů, kteří přišli z Ukrajiny, kde přišli o firmu, a na území České republiky za těch několik měsíců už třeba vyvíjí podnikatelskou činnost a už nabývají i nějakého majetku. Samozřejmě na tyto lidi uvidíme, včetně toho, že pracujeme ještě na finále řešení, abychom měli i určitou evidenci motorových vozidel. Na tom pracujeme s Ministerstvem dopravy, tady by ten pozměňovák, to avizuju předem, měl být načten potom v rámci druhého čtení, tady kolegové z Ministerstva dopravy ještě toto dospecifikovávají.

To jsou asi ty podstatné věci, co tady padly. Já jenom musím říct jednu věc, aby v tom bylo jasno, aby nebyla určitá zklamaná očekávání. Pro mé kolegy a kolegyně ze sociálního - já tady zítra nebudu na jednání sociálního výboru, protože já mám teď jarní prázdniny, já jsem přijel jenom speciálně na lex Ukrajina a přijedu v pátek zase, takže zítra tam budou zástupci na úrovni náměstků či vrchních ředitelů. Takže děkuji za pochopení.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Jsme v obecné rozpravě. Vaše vystoupení, pane ministře, vyvolalo tři faktické poznámky. První faktická poznámka - paní poslankyně Mádlová, připraví se pan poslanec Juchelka a bude pokračovat paní poslankyně Válková. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, pane ministře, já bych ještě navázala na svoji kolegyni Pastuchovou ohledně logopedické přípravy, protože v tomto zákoně se jedná o poměrně velký zásah do zákona o nelékařských zdravotnických povoláních, zákon 96 v platném znění, který vyjmenovává odbornou způsobilost řady nelékařských zdravotnických povolání, bez nichž se systém zdravotní péče neobejde. A tak, jak poukazovala kolegyně Pastuchová, by bylo potřeba opravdu se ujistit, zda se to netýká tedy i odborné způsobilosti, respektive specializované způsobilosti českých logopedů, protože tak, jak píšete, je potřeba přijmout opatření ke zlepšení situace nedostatku odborně způsobilých zdravotnických pracovníků k poskytování logopedické péče za současného nárůstu počtu osob, dětí s komunikačními obtížemi a tak dále.

Čili já se táži, jestli tím, že rušíte specializovanou způsobilost, jednak jak rychle to tedy řeší problémy, které děti, které se potřebují naučit česky, mají, když je to vlastně tříleté specializační vzdělávání, jestli k tomu máte nějaké odborné stanovisko nebo stanovisko odborné společnosti klinických logopedů nebo vůbec logopedické společnosti, protože je to opravdu velký zásah do odborné způsobilosti, a jestli je to tedy nějaká vlaštovka, kdy můžeme očekávat, že budete zasahovat kvůli nedostatku zdravotnických pracovníků i do dalších zdravotnických profesí, nebo jakým způsobem tedy, co se bude dál očekávat, když se ruší specializovaná způsobilost, co bude nadále? (Hluk v sále.)

A já se domnívám, že by se to mělo předložit na zdravotním výboru, protože opravdu to není žádná legrace snižovat požadavky na odbornou způsobilost zdravotnického povolání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Juchelka a jinak poprosím kolegyně a kolegy, zejména v pravé části sálu, aby se utišili, aby pan poslanec měl klid hovořit. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Moc děkuji, já budu jenom velmi krátký a mockrát děkuji panu ministrovi za předložení a uvedení tady tohoto zákona. Je mi líto, že tedy musel odjet z jarních prázdnin, že asi nebylo zbytí. Pokud ale, mám dotaz, budou ta data třeba o starobních důchodech v rámci toho ukrajinské... třeba České správy sociálního zabezpečení, když se budete domlouvat s ukrajinskou stranou, s tím ukrajinským ministerstvem, tak jestli... kdo bude spravovat ta data? Protože ta budou navázána buď na Českou správu sociálního zabezpečení, anebo třeba na úřad práce. Chci jenom vědět, jestli logisticky existuje nějaký návrh, jestli bude nějaké speciální oddělení, protože se jedná opravdu v tuto chvíli o 460 000 uprchlíků a každý z nich by měl nějakým způsobem ten příjem dokazovat, ať už jsou to starobní důchodci - víme, že většinou jsou to důchodci, maminky a malé děti, tak jakým způsobem to bude fungovat? Jestli existuje nějaké... ta logistika nebo nějaká digitální aplikace nebo něco takového, aby ti pracovníci už teď v tuto chvíli, když víme, že mají problém už s termíny, já nevím, na výpočet starobních důchodů, nemluvě o úřadu práce, tak aby tam ještě více nebyli zatíženi těmito věcmi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Válková. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji panu ministrovi, že šel na ty konkrétní dotazy. A jenom jsem tam neslyšela odpověď na svou otázku. Já tedy radši počkám, aby slyšel teď tu otázku znovu, je velmi jednoduchá: Jestli se tedy bude nějak řešit, nebo je dokonce vyřešena, otázka vhledu nebo kontroly účtů, které si třeba nově zřídí cizinec s dočasnou ochranou, jak je to upravené, protože stávající legislativa, nemýlím-li se, to neumožňuje. A samozřejmě je to dost důležité - kdo také bude tuhle kompetenci mít? Úřady práce? Zatím ji nemají. Tak to je to, na co jsem neslyšela ještě konkrétní odpověď.

Jinak se připojuji, když ještě mám pár vteřin, k tomu, co zde bylo řečeno, protože fakt je - vzpomeňte si na tu diskuzi, která tady probíhá v rámci novely zákona o pedagogických pracovnících, jak se tady bijeme za to, aby nebyli školští logopedi o nazývání školskými logopedy, aby se to nepletlo s těmi logopedy, kteří mají speciální zdravotní, atestační přípravu, a teď bychom něco takového umožnili úplně jinými způsobem a v širokém rozsahu. To bychom asi opravdu nechtěli. Ale to se neptám pana ministra, protože to je spíše oblast jiná, školská a zdravotnická, ale ten dotaz jsem už položila.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan vicepremiér Jurečka.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já jsem se hlásil a pak už to tady bylo připomenuto, že jsem, ano, zapomněl ještě na tu otázku logopedů. Abych zodpověděl: informaci - a to není moje oblast - informaci od kolegů z Ministerstva zdravotnictví mám takovou, že se to bude týkat logopedů, kteří opravdu budou dělat tu činnost pouze pro děti z Ukrajiny, to znamená, ukrajinský logoped, logopedka, kterému bude uznána tato způsobilost pro ukrajinské děti, nikoliv pro české děti.

A pak si dovolím ještě poznámku. My jsme schopni i vůči českým klientům úřadu práce kontrolovat otázku účtu těch klientů jenom do určitých limitů zákonných. Dneska nejsme schopni si napárovat úplně všechny členy domácnosti, na to tady dneska máme určité zákonné i technické limity, vedeme o tom jednání, ale tady to není tak úplně jednoduchá oblast. Takže tady je nějaký prostor pro případnou budoucí diskuzi, ale co je klíčové - z hlediska všech výplat od zaměstnavatelů v této zemi po 1. červenci budeme tato data vidět. To je ta změna a velký posun, že to uvidíme i u dohodářů, takže tam nebude prostor pro to, aby ta část lidí, kteří - zhruba je to 25, necelých 30 % lidí, kteří tam pracují na dohody z řad ukrajinských uprchlíků, aby tam vznikal nějaký prostor ještě pro nějaké nepřesné informace o příjmech těchto lidí. To se podaří tady touto novelizací zhojit.

Ještě dám poznámku. Já si vážím i té korektní diskuse, protože jsem si vědom toho, že jsme pod určitým časovým tlakem. Já jsem tady minule slíbil, že už to nepředložím ani v legislativní nouzi, ani podle § 90, že půjdeme standardními čteními, a děkuji i za nějakou vstřícnou komunikaci ohledně zkrácení lhůt. Já jsem se snažil 10. ledna vám všem tady poslat ten záměr tohoto lex Ukrajina, abyste viděli, se kterými věcmi tam pracujeme. Takže aspoň v tomhle ohledu si myslím, že tady se snažíme korektně postupovat v rámci času, který máme omezený do konce března.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a k další faktické poznámce je přihlášena paní poslankyně Pastuchová, připraví se pan poslanec Kasal. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Já si teď dovolím rychle použít slova ctěného kolegy pana Bauera, vaším prostřednictvím, který i na výboru pro sociální politiku řekl, že jsme zákonodárci a měli bychom schvalovat opravdu prodiskutované a dobře vypracované zákony. S tím já souhlasím, a proto pan ministr - děkuji mu za to, že nám tady odpověděl na nějaké dotazy - a já bych ho tedy chtěla poprosit, když nám avizuje, že bude, podá nějaký pozměňující návrh ještě k dopravě nebo k automobilům nebo registru, tak jestli by opravdu to, co nám řekl a vysvětlil nám, mohl dát, protože to vy legislativu máte, nebo má být, ale je to pro mě těžší opravdu doplnit do toho paragrafu, který jsme tady diskutovali s paní profesorkou Válkovou, prostřednictvím pana předsedajícího, v tom § 6c, bodu g o tom prohlášení majetkových poměrů žadatele a cizinců, že se to bude týkat majetku v České republice, jak jste nám řekl, ano? Protože nám jste to vysvětlil, ale ti úředníci... budete jim psát k tomu metodický pokyn zbytečně, zbytečně vám nebudou chodit dotazy, když to tam bude. Myslím si, že to není tak těžké tam to jedno slovo dopsat, nebo ta dvě.

A další věc, to se týká mé kolegyně Ivy Mádlové, vaším prostřednictvím, to samé tedy, když jste nám to řekl, že se to bude týkat jenom ukrajinských dětí a občanů, to samé do toho paragrafu Ministerstvo zdravotnictví, ať to tam uvede, aby to bylo jasné všem, že to tam je.

Takže já si myslím, že na to prostor máte, do pátku to tam vložit, abychom to nemuseli my dělat jednotlivými pozměňovacími návrhy. Vy jste nám vlastně řekl, že to tak má být, ale v tom zákoně to není, takže pojďme to tam doplnit a potom schvalovat jasné věci, které jste nám řekl a které tam chybí. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Kasal.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já mám dotaz také na pana ministra. Chtěl jsem se zeptat, a týká se to také té logopedie. Řekl jste tady, že se bude týkat jenom ukrajinských dětí, a já bych chtěl vědět, jak to bude prakticky, protože praktická záležitost - jsem pediatr, který píše ty žádosti, píše ty žádanky, a píši žádanky jak pro české děti, tak pro děti z Ukrajiny, které mám ve své ordinaci. Jak to bude rozlišováno? A kdo bude kontrolovat to nebo kdo zajistí to, že ti ukrajinští logopedi nebudou dělat práci někde jinde? To si myslím, že musí být jednoznačně jasně dáno, proto souhlasím i s tím, co tady bylo řečeno, že by to měl projít i zdravotní výbor, protože to musí být úplně přesně nastaveno. A jenom řeknu jedinou větu: Špatná logopedická péče je horší než žádná. To dítě je potom postižené na celý život.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: S faktickou poznámkou další vystoupí paní poslankyně Mádlová, připraví se pan poslanec Juchelka. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo. Já bych ještě chtěla doplnit ty logopedy. Ono se to může zdát jako marginální problém, ale skutečně to marginální problém není, protože se zasahuje do poměrně významného zákona, jak už jsem říkala, a týká se to snižování specializované způsobilosti. A já musím říct, že v tom mám teď zmatek, protože teď nevím, jestli se to týká jenom ukrajinských logopedů, nebo se to týká vlastně českých logopedů, protože v tom návrhu není napsáno, že by se to týkalo ukrajinských logopedů. Tam je to napsáno všeobecně, to znamená, že já to chápu, že se to týká českých logopedů, kterým se podle zákona 96 v platném znění ruší specializovaná způsobilost v době trvání tří let. To znamená ruší se úplně, nebo bude nějak transformovaná, nebo jak to tedy bude? Já si myslím, že to je docela závažný problém. Skutečně chybí vyjádření i odborné společnosti. To vlastně nevíme, jak to je, jestli s nimi bylo prodiskutováno, jak to bude dál.

Myslím si, že tento problém nelze podceňovat, a přesně tak se připojuji tady k mým kolegům, že je potřeba v tomto mít jasno. Je potřeba si i tedy říct, jak kvalitní systém zdravotní péče chceme mít, jestliže teď začínáme snižovat odbornou způsobilost nebo specializovanou způsobilost některých zdravotnických pracovníků. Bude to tedy pokračovat dál? Protože nedostatek zdravotníků prostě je a určitě řadu let ještě bude. Takže poprosím ještě o toto vyjádření a znovu prosím, aby toto projednal zdravotní výbor. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Juchelka a připraví se pan poslanec Mašek. Pane poslanče, vaše další dvě minuty.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Já to jenom ještě jednou zopakuji, protože jsem nedostal odpověď. V důvodové zprávě je napsáno, že za příjmy se nově považují i příjmy ze zahraničí, především z Ukrajiny, a to jak z výdělečné činnosti, tak ze sociálních dávek a tak dále. A to je opravdu otázka, jak toto bude fungovat, jak budou vůbec předávány ty údaje, pokud vůbec, jak to bude předáváno nebo s jakým zpožděním a co se bude dít, když ty údaje nebudou předány třeba několik měsíců - jestli ti lidé zůstanou bez dávky, nebo stačí třeba jenom nějaké čestné prohlášení? Za správnost předpokládám, že ručí ukrajinská strana, ukrajinské ministerstvo sociálních věcí, ale příjmy v té žádosti primárně bude dávat žadatel sám. Pokud se tedy odečítá součet všech příjmů, je to z těch uvedených žadatelem, nebo nějakých prověřených úřadem práce z dodaných údajů, třeba z toho ministerstva? A co se stane, když v tom bude rozpor, v tom, co přijde z toho ministerstva ukrajinského nebo z toho ukrajinského ČSSZ a tak dále, a to, co žadatel uvede v té své žádosti? Jinak znovu, to jsou ty otázky, my očekáváme odpovědi, jinak podporujeme samozřejmě lex Ukrajina. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. S další faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Mašek.

Než tak udělá, načtu jednu omluvu: pan poslanec Kettner se omlouvá od 19 hodin z pracovních důvodů.

Pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Já bych se také chtěl vyjádřit k těm logopedům. My tady při zákonu lex Ukrajina V, který jistě podporujeme - a vlastně jeho znění bychom byli bývali rádi, kdyby přišlo v tomto rozsahu již mnohem dříve, ale zaplaťpánbůh za něj - ale vzhledem k těm logopedům. My tady otvíráme zákon 96 o těch nelékařích a je to velice závažná věc bez projednání ve zdravotním výboru... výboru pro zdravotnictví, myslím si, že to je dokonce nemyslitelné. A tady hrozí malinko otevřít Pandořinu skříňku, protože kvůli dětem ukrajinským s poruchou řeči my tady saháme do zákona 96, a teď je fakt otázka, jestli se to týká jenom ukrajinských logopedů, kde budeme ponižovat ty požadavky, nebo i logopedů českých, kteří doposud třeba v tomhle oboru působí a ještě tu způsobilost nemají. A pozor, mohla by to být také trošku otevřená Pandořina skříňka, protože co kdybychom záhy sáhli do devadesátpětky o lékařích a začali spekulovat nad tím - a ono to má svou logiku - proč by dentisté z Ukrajiny nemohli podobným způsobem třeba ošetřovat své ukrajinské spoluobčany, kteří jsou tu v České republice? Takže tohleto by bylo opravdu na vysvětlení od pana ministra zdravotnictví a měli bychom to probrat na výboru pro zdravotnictví. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. K poslední faktické poznámce je přihlášena paní poslankyně Pastuchová zatím, tak jí dám slovo. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Ještě jeden krátký dotaz, na který nebylo odpovězeno a který je docela zásadní. Jak řekl kolega Juchelka, vaším prostřednictvím, konkrétní případ jsem řekla, jak to bude u občanů Ukrajiny, kteří zde nejsou zaměstnáni, platí si zdravotní pojištění, vydělávají si svým byznysem, tím učením třeba na Ukrajině, ale z banky vy nebudete mít výpis, takže může tam stačit čestné prohlášení, že třeba ten měsíc nebo čtvrtrok neměl příjem? Nebo jak to bude? Když nepřijde z ukrajinské banky, nebo můžou mít účty úplně v jiných bankách, nejenom na Ukrajině, bude stačit čestné prohlášení těchto ukrajinských občanů, že nemají peníze, a dávka se jim vyplatí? Nebo jak to bude? Jestli to čestné prohlášení tady bude existovat, že opravdu si třeba nevydělávají, protože nejde elektrika a internet, a pak nedostanou tady nic, nebo jak to s těmito osobami bude?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak to byla zatím poslední faktická přihláška. Nyní se hlásí do rozpravy pan ministr Jurečka. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuju. Já jsem se to tady snažil vysvětlit v mé předchozí odpovědi, a to tedy tak, že člověk při žádosti vyplňuje, zdali má nějaké jiné příjmy a v jaké výši ty příjmy má. Ty příjmy jsou následně potom započítány a případně potom je rozhodnuto, zdali jemu je něco vyplaceno, s ohledem na příjem domácnosti. To znamená, ten člověk by tam měl uvést i příjem, pokud ho má z ukrajinské strany, ať už od nějakého svého jiného zaměstnavatele, pro kterého případně dělá on-line, nebo má příjem v rámci ukrajinské rodičovské, nebo má příjem v rámci důchodového systému Ukrajiny. Pokud uvede informace nepravdivé, my si je kdykoliv zpětně ověříme, jak jsem tady zmiňoval, bude postupováno podle standardního přístupu jako vůči všem českým občanům.

Pokud jde o dotaz pana kolegy Juchelky, já tady jsem jasně uvedl, že o tom jednáme s ukrajinským ministerstvem. Ale já jsem tady také férově řekl, že nevím, kdy ta data budeme mít, protože ukrajinská protistrana dneska není schopna říci, kdy přesně mi to dodá. My dneska s nimi jednáme o formátu, takže předpokládám formát digitální. S paní ministryní jsem mluvil a říkal jsem, že pro nás by byla ideální měsíční frekvence. Zatím toto ale není z jejich strany dotaženo. Samozřejmě tady předpokládám, že ten, kdo je zastřešujícím orgánem v této debatě, jsou ministerstva jako partneři, kteří si případně vyřeší technickou otázku, zdali ta digitální informace půjde přímo na Úřad práce, nebo na MPSV a MPSV si to potom je schopno přetransformovat na Úřad práce. To je technická debata.

Ale zatím v tento okamžik - a to jsem i férově řekl - neumím vám na to dát odpověď, protože ukrajinské ministerstvo jako protistrana, která mně přislíbila spolupráci v téhle oblasti - i oni by stáli do budoucna o ty informace - v tento okamžik mně není schopna tyto věci zodpovědět z hlediska času a z hlediska formátu. Proto nejsem schopen ani v tento okamžik vám říci víc. Takhle jsem to tady i férově popsal asi před patnácti minutami v debatě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní se do obecné rozpravy nikdo nehlásí. Zeptám se ještě, jestli ze sálu se nikdo nehlásí z místa? Není tomu tak. Obecnou rozpravu k tomuto bodu tedy končím.

Ptám se, zda jsme to předchozí vystoupení mohli považovat za závěrečné slovo, nebo chce pan navrhovatel vystoupit? (Ne.) Nechce vystoupit. Pan zpravodaj chce mít závěrečné slovo? (Nechci.) Nechce.

V obecné rozpravě návrh na vrácení ani zamítnutí nezazněl.

Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Mezitím zagonguji, aby mohli dorazit kolegové. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhla přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nikoho takového nevidím.

 

Přistoupíme tedy k hlasování. Já se zeptám, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 40, bylo přihlášeno 149 poslanců, pro hlasovalo 130, proti nebyl nikdo. Návrh usnesení byl přijat.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru. Předsedkyně Poslanecké sněmovny nenavrhla přikázat tento návrh dalšímu výboru. Zeptám se, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru? Pan poslanec Mašek, prosím. Já vás mezitím odhlásím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, pane předsedající. Chtěl bych navrhnout jako další výbor pro zdravotnictví, kam to zcela jistě, pane předsedo, patří.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Zaznamenal jsem návrh na přikázání výboru zdravotnímu. Budeme o tom hlasovat.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 41, bylo přihlášeno 132 poslanců, pro hlasovalo 66, proti 13. Návrh byl zamítnut.

 

Zeptám se, jestli ještě někdo navrhuje jiný výbor k projednání? Není tomu tak.

 

Dále zazněl v obecné rozpravě návrh na zkrácení lhůty projednání, a to z 60 na 2 dny, tedy o 58 dní.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takové zkrácení lhůty? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 42, bylo přihlášeno 141 poslanců, pro hlasovalo 138, proti nikdo. Návrh usnesení byl přijat.

 

Konstatuji, že jsme zkrátili lhůtu k projednání ve výborech ze 60 na 2 dny, čili o 58 dní. Tím jsme se vypořádali se všemi hlasováními v prvním čtení a já končím projednávání tohoto bodu.

Protože je 19.04 hodin, jsem přesvědčen, že je dohoda, že tímto bodem skončíme. Přerušuji naše dnešní jednání a sejdeme se zítra v 9 hodin, kdy budeme pokračovat. Hezký zbytek večera.

 

(Jednání skončilo v 19.04 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.