(pokračuje Karel Havlíček)

15.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 332/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede pan ministr dopravy Martin Kupka. Máte slovo, pane ministře.

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak zaznělo, jde především o adaptaci právního řádu České republiky na nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 29. dubna 2021 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě. Měníme tedy zákon o dráhách tak, aby vyhovoval všem požadavkům evropské legislativy s tím, že stěžejní právní úpravu zařazenou do návrhu zákona v této souvislosti představuje návrh nového katalogu skutkových podstat přestupků postihujících jak jednání dopravce, tak provozovatele dráhy, provozovatele železniční stanice, ale také prodejce jízdních a přepravních dokladů, provozovatele cestovní kanceláře i provozovatele cestovní agentury tak, aby to opravdu odpovídalo onomu nařízení s tím, že se zároveň stanoví sankce za spáchání těchto přestupků.

Návrhem zákona dochází rovněž k využití několika fakultativních ustanovení obsažených v uvedeném nařízení.

V návaznosti na výtky, které nám adresovala Evropská komise, dochází též k dílčímu upřesnění právní úpravy provozování zařízení služeb, pro která je v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady, vytvoření jednotného evropského železničního prostoru, třeba vést oddělené účetnictví.

Nad rámec implementační právní úpravy dále dochází k zúžení okruhu podmínek pro připuštění ke zkoušce, jejíž složení je nutné pro vydání průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla na trolejbusové dráze, a to v návaznosti na požadavky vznesené Sdružením dopravních podniků České republiky. Jde v tomto případě o to, aby se zbytečně nezdvojovaly nároky na řidiče trolejbusů, velmi jednoduše řečeno.

Drobná úprava se provádí rovněž v zákoně číslo 251/2005 Sb., o inspekci práce, a to v návaznosti na odnětí působnosti drážní inspekce k výkonu státního dozoru, k němuž došlo zákonem č. 319/2016. Tato změna nebyla zohledněna v zákoně o inspekci práce, což se tímto krokem napravuje.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovoluji si požádat o podporu tohoto předloženého návrhu zákona.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře, a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Ondřej Lochman. Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Ondřej Lochman: Pěkné dopoledne. Vážení kolegové, vážené kolegyně, členové vlády, jsme tedy u zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a souvisejících zákonů. Jak již bylo řečeno předkladatelem - panem ministrem, jedná se především o adaptaci právního řádu, který je nařízením Evropského parlamentu a Rady EU, do českého právního řádu. Jedná se přesněji o nařízení Rady EU z roku 2021, a jde tedy o práva a povinnosti cestujících. Já se to pokusím velmi zjednodušit, co je podstatné v tomto zákoně, v této novele. Jak bylo řečeno, jde tady o to, aby řidiči trolejbusů neměli - vytáhnu z toho ty podstatnější věci, které mě zaujaly v tom zákoně - aby řidiči trolejbusů neměli dvojité požadavky. Jde tedy o to, že, protože trolejbus je potom vnímán jako vlastně drážní vozidlo, tak proto, aby řidičský průkaz nebyl vydán s takovými nároky, a je to na požadavek Sdružení dopravních podniků ČR. Vnímáme to myslím poměrně pozitivně.

Další věcí, která se zavádí jako novinka - a často už bývá zavedena, nyní to bude opravdu povinnost - je, že musí být umožněno cestujícím zakoupit si jízdní doklad po nástupu do vlaku bez úhrady dodatečných nákladů.

To jsou takové dvě podstatné věci, které jsem z toho zákona vybral, jinak většinu už řekl pan ministr. Jsme v prvém čtení, a žádám vás tedy o podporu tohoto zákona a o projednání v hospodářském výboru. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Dobrý den, otevírám obecnou rozpravu a do obecné rozpravy, rozhlížím se, ano, z místa se hlásí pan poslanec Kolovratník. Pane poslanče, prosím.

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo, dobré dopoledne. Já i tím, že jsem se přihlásil z místa, naznačuji nebo avizuji, že moje vystoupení taky nebude dlouhé, a za opozici krátce k tomuto zákonu dám naše stanovisko, za hnutí ANO. V tom stanovisku navážu na to, co v úvodním slově řekl ministr Martin Kupka. Je to opravdu zákon, který nepovažujeme za konfliktní, zásadní nebo zavádějící nějaké systémové změny ve světě české železnice. Tato novela opravdu v uvozovkách pouze stanovuje na návrh relevantního předpisu Evropské unie nový katalog skutkových podstat přestupků postihujících chování nebo jednání jednotlivých hráčů na železnici, ať už to jsou dopravci, provozovatelé dráhy, provozovatelé železničních stanic, prodejci dokladů a podobně. To je ad 1.

Ad 2, pan ministr i pan zpravodaj hovořili o těch dopravních podnicích. Já tu informaci mám taky, už asi možná rok a půl zpátky, že skutečně z toho titulu, že trolejbusy jsou drážním vozidlem, jsou na ně kladeny takové zdvojené nebo dvojité požadavky jak z pohledu legislativy silničního provozu, tak z pohledu právě drážních předpisů, a je rozumné a dobré, když se jim podaří vyhovět a trošičku zjednodušit požadavky na ně kladené. Kdo se o tu problematiku zajímáte, víte, že po covidové době, kdy se změnil pracovní trh v dopravě, většina dopravních podniků má opravdu personální potíže s tím, aby nové řidiče trolejbusů sehnala, aby byla personálně dostatečně vybavena.

Doplním ještě jednu informaci. Tady ta novela navazuje na předchozí dvě, které byly tady ve Sněmovně projednány v minulém volebním období. Byl to ten takzvaný tržní pilíř z čtvrtého železničního balíčku. My jsme to projednávali ještě před covidem, někdy v roce 2018 a 2019, byl účinný od roku 2020 a pak následoval technický pilíř. Ten zavádí požadavky na schvalování vozidel, na možnost jejich provozu na dráze a tak dále, nebudu se k tomu zbytečně vracet. Funguje od loňského února nebo je účinný od února 2022.

Ve svém vystoupení zmíním pouze dvě věci nebo upozorním na dvě věci. V tom původním materiálu v důvodové zprávě, která byla předložena pro jednání vlády, ministerstvo popisovalo i to, co do zákona chce vložit nad rámec implementační právní úpravy, a je to onen takzvaný institut přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy, jinými slovy také termín, který jsme nazývali - a teď se vracím k těm minulým novelám v minulém volebním období - problematikou takzvané konzervace dráhy. Tohle bylo poměrně velmi citlivé a emotivní téma pro odbornou, ale i laickou železničářskou veřejnost. Já jen připomenu, že to byl pozměňovací návrh, jehož jsem byl autorem já. Směřoval k takové logice, aby pokud někde, kdekoli po republice, není o regionální dráhu už žádný zájem ze strany objednavatelů, primárně tedy krajů, ale samozřejmě i obcí, a stát by do ní podle zákona měl zbytečně dál investovat, protože tak mu to zákon nařizuje, aby bylo možné najít jakýsi legální právní mezistav, kdy ta dráha bude, kdy ten provoz bude takzvaně přerušen, chcete-li konzervován.

My jsme nakonec v minulém období ten návrh nedoprojednali. Tady můžu, nechci říct být sebekritický, ale uznat směrem k sobě i to, že je tohle potřeba velmi pečlivě vydiskutovat a mít to odladěné s Asociací krajů, s těmi objednavateli, kterých se to týká. Ale poukazovalo to na problémy, o kterých veřejně mluvil, to tady můžu povědět, můj kolega Karel Havlíček, aby přesně nedošlo k tomu, jak se to stalo ve středních Čechách, kde stát nasype, investuje opravdu desítky milionů do nových tratí, a pak se v kraji, a možná nechci být konkrétní, že zrovna ve středních Čechách, může se to stát kdekoliv v republice, vymění zase jakkoliv politická reprezentace, která se rozhodne ty tratě nevyužívat, a ty peníze jsou vlastně investovány zbytečně.

Tohle moje vystoupení ale není kritické, pochopil jsem, že ministerstvo to chce opravdu pečlivě vydiskutovat tak, aby tam byla souhra nebo soulad všech účastníků železničního trhu, železničního dění, takže byť to v úvodní důvodové zprávě pro jednání vlády popsáno bylo, že to v zákoně máme, v tuto chvíli v sněmovním tisku 332, jak je tady předložen, jak ho teď začínáme projednávat, to zatím není. A já vnímám, mohu říci pozitivně, avízo pana ministra, že necháme standardní lhůty k projednání tohoto zákona ve výborech. Předpokládám, že právě tomuto tématu se budeme věnovat minimálně na hospodářském výboru, respektive uvidím, pan zpravodaj je předsedou toho dopravního, takže samozřejmě, kolegové, nemůžu mluvit za vás, uvidíme, jak se rozhodnete vy, jestli bychom se tomu věnovali třeba i na podvýboru pro dopravu. Uvidíme s čím, s jakou verzí tady toho institutu, který, jenom podotknu, odborníci ze světa železnice, lidé, kteří znají ty principy, fungování, kvitují, že má nějaký smysl a vede k efektivitě utrácení nebo investování státních prostředků. Tak uvidíme, jestli na něm najdeme shodu koalice i opozice a získá tady dostatečný počet hlasů.

Tolik k tomu návrhu chci tady ve svém vystoupení ještě upozornit nebo avizovat jedno téma, které s tím zákonem nepřímo souvisí, a to je problematika strojvůdců, počtu strojvůdců. Poměrně výrazně - jsem zaznamenal - klesá jejich počet. Vy jste viděli v loňském roce, někdy v září nebo předloňském roce jich bylo zhruba 10 500, teď v tom meziročním srovnání, loni na podzim počet nově vydaných nebo obnovených licencí klesl přibližně o desetinu, je jich teď nějakých 9 500, více než tisícovka už jich obnovena není. Dá se tušit, že je to z důvodu toho, že lidé v důchodu, v seniorním věku, ti starší pracovníci, už si neobnovují ty licence, už se vlastně do oboru nevrací. A z těch trendů je znatelné, že nových, které se vydávají, není tak velké množství, tak dostatečné množství. Tady připomenu, ono to má vazbu na legislativu, že právě v předchozí novele za předchozí vlády jsme se velmi důsledně věnovali právě i problematice bezpečnosti na železnici, problematice pracovních podmínek a vydávání licencí strojvedoucích. Vložili jsme do zákona onen tak zvaný MLS - monitoring licence strojvedoucího, který měl přinést zlepšení. Ale jak jsem zaznamenal, Ministerstvo dopravy udělalo někdy v polovině loňského roku - prosím, nepamatuji si to přesně, jestli to bylo na přelomu července, srpna - někdy v létě bylo provedeno dotazníkové šetření mezi strojvedoucími, jaké mají problémy, co funguje, co nefunguje. Z odpovědí vyplynuly některé věci, podněty pro ministerstvo, které lze řešit bez zákona: větší práce s tablety, s digitálními nástroji, zpřehlednění předpisů a tak dále. To je věc, se kterou nemá smysl zdržovat tady na plénu Sněmovny, protože to je opravdu záležitost buď prováděcí vyhlášky, nebo potom interních předpisů jak dopravců, tak Správy železnic, ale znovu opakuji, je tam vazba i právě na onen monitoring licence strojvedoucích, na kontrolu jejich práce a taky na sankční systém. Tak i tady chci - není to myšleno z mé strany nějak kriticky - tohle zmínit vůči předkladatelům, že ten problém tady máme, a on třeba není aktuální dnes, ale může přijít za půl roku, za rok, za dva. Víte, jaké to je v jakémkoliv oboru s personalistikou, s lidskou prací, že to zkrátka je věc, kterou nezměníte za týden nebo za měsíc.

A možná by bylo dobré i na hospodářském výboru se k tomuhle zkusit vrátit, jestli ta předchozí novela zafungovala, případně pokud bychom té věci řekněme usnadnění práce a možná i větší atraktivitě pro strojvedoucí mohli tady ve Sněmovně pomoci, tak abychom se podívali na tohle téma a zkusili se mu v rámci výboru věnovat.

Jinak opakuji úvod svého vystoupení: novelu považuji za nekontroverzní ve smyslu implementace evropských předpisů a mohu panu ministrovi avizovat, garantovat, že z naší strany v tomto v těchto hlasování by měla mít podporu. Děkuji za slovo, za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, a protože nikoho dalšího už do obecné rozpravy přihlášeného nevidím, obecnou rozpravu končím.

Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova? Není.

A vzhledem k tomu, že nepadl ani návrh na vrácení, ani na zamítnutí, přivolávám tedy kolegy ze sálu, protože se budeme nyní zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nikoho nevidím.

Ještě chviličku počkáme, než přistoupíme k hlasování.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu? Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 136, přihlášeno 163 poslanců a poslankyň, pro 119, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán hospodářskému výboru k projednání jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům k projednání? Nikoho takového nevidím, tak děkuji za spolupráci. Končím projednávání tohoto bodu.

Zahajuji bod číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.