Předcházející zahájení jednacího dne schůze

 

(Schůze pokračovala ve 14.00 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 50. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám. Aby byla zaznamenána naše účast, tak jsem vás právě všechny odhlásila a prosím, abyste se přihlásili identifikačními kartami, případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: Babiš Andrej z celého jednacího dne z osobních důvodů, Bžoch Jaroslav celý jednací den z rodinných důvodů, Decroix Eva z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Dostálová Klára z celého jednacího dne z osobních důvodů, ale ruší omluvu, Fialová Eva od 9 do 16 hodin z pracovních důvodů, Flek Josef z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Heller Šimon do 14.30 z pracovních důvodů, Janulík Miloslav z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Kašník Pavel z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Král Václav z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Mašek Jiří z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Pokorná Jermanová Jaroslava z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Potůčková Lucie z celého jednacího dne z osobních důvodů, Pražák David z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Quittová Petra z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Rais Karel z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Skopeček Jan z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Turek Libor z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Wenzl Milan z celého jednacího ze zdravotních důvodů.

Z členů vlády se omlouvají: Fiala Petr z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Balaš Vladimír do 17 hodin z pracovních důvodů, Bek Mikuláš z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Blažek Pavel z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Lipavský Jan z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Nekula Zdeněk z celého jednacího dne z pracovních důvodů a Šalomoun Michal od 17 hodin z pracovních důvodů.

Paní poslankyně, páni poslanci, nyní bych vás chtěla informovat o návrzích, na kterých se shodlo dnešní grémium. Za prvé navrhujeme zařadit do pořadu schůze nový bod, tedy sněmovní dokument 1755, návrh pravidel hospodaření poslaneckých klubů pro rok 2023.

Za druhé navrhujeme následující postup jednání v tomto týdnu. Dnes projednávat body v tomto pořadí: bod 2, sněmovní tisk 238, investiční společnosti a fondy, druhé čtení; bod 15, sněmovní tisk 332 o dráhách, první čtení; bod 16, sněmovní tisk 347, zrušení obsoletních právních předpisů, první čtení; bod 102, sněmovní tisk 21, zpráva o plnění státního rozpočtu ČR za 1. pololetí; bod 131, sněmovní tisk 324, zpráva o plnění státního rozpočtu ČR za 1. pololetí 2022, a poté pokračovat dalšími body z bloku Zprávy, návrhy a další body, a to až do bodu 130.

Zítřejší jednací den, tedy středu 25. ledna, zahájit projednáváním nového bodu - návrh pravidel hospodaření poslaneckých klubů pro rok 2023, sněmovní dokument 1755, bude-li zařazen, poté pokračovat projednáváním bodů 135, návrh na potvrzení předsedy výboru Poslanecké sněmovny; bod 91, sněmovní tisk 163, zeměměřictví, třetí čtení, a následně pokračovat v projednávání nedoprojednaných bodů zařazených na úterní jednací den.

To je z mé strany vše. Přehled zbývajících bodů k projednání vám byl rozeslán elektronickou poštou.

Nyní jsou přihlášeni k pořadu schůze, k změnám pořadu schůze, někteří poslanci a poslankyně. Nejdříve tady mám přihlášku s přednostním právem pana předsedy Bendy, ale nevidím, že by byl přítomen, takže jeho přihlášku přesouvám na konec. A nyní tedy následuje přihlášená paní předsedkyně Schillerová k pořadu a následuje pan předseda Okamura. (V sále je hluk.) Poprosím vás, kolegyně a kolegové, o ztišení. Pokud chcete cokoliv řešit, přesuňte své rozhovory do předsálí, ať můžeme vyslechnout návrhy na změnu pořadu schůze a víme, o čem pak budeme následně rozhodovat v hlasování. Takže ještě jednou vás žádám o ztišení, a to celou řekněme Sněmovnu, ve všech koutech sálu, ať může paní předsedkyně vystoupit. Ještě stále mi přijde, že hluk je příliš velký. Kolegyně a kolegové, ať už v levé, nebo pravé části sálu, ať už jste předsedové klubů, nebo nejste, tak se prosím ztište, ať můžeme pokračovat.

Prosím, paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Milé kolegyně, milí kolegové, dovolte, abych jako první bod dnešního jednacího dne této schůze zařadila bod s názvem Potvrzené... Ministrem práce a sociálních věcí potvrzené chybějící peníze na důchody. A teď mi dovolte, abych tento bod odůvodnila.

V neděli v Otázkách Václava Moravce, 22. ledna 2023, potvrdil ministr práce a sociálních věcí pan Jurečka, který sedí tady za mnou, dobrou zprávu, začnu pozitivně, dobrou zprávu, že bude mimořádná valorizace důchodů, takže potvrdil to, na co jsme upozorňovali opakovaně a na co také upozorňovala Národní rozpočtová rada, čili stává se to skutečností. (Vystupující se obrací k předsedající pro zjednání klidu.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já vás chápu, paní předsedkyně, a ještě jednou žádám kolegy a kolegyně, aby odešli do předsálí, pokud mají cokoliv k řešení, a nechali vás vystoupit. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, paní předsedkyně. Průměrné zvýšení důchodu by se mohlo pohybovat mezi 700 až 1 000 korunami, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka právě v citovaném pořadu Otázky Václava Moravce. Kdy konkrétně k mimořádné valorizaci důchodů dojde, bude mít MPSV jasno v půlce února, kdy Český statistický úřad zveřejní výši lednové inflace, ale podle pana ministra by to mohlo být už v červnu. A já znovu tady na tomto místě, už jsem to udělala několikrát v rámci jednání Poslanecké sněmovny, minulý týden v rámci jednání o nedůvěře vlády, znovu se ptám: Kde je těch 20 miliard, které cirka na to bude vláda - ministr práce a sociálních věcí - potřebovat? Budu citovat Národní rozpočtovou radu, která k valorizaci řekla, cituji: "Vzhledem k vysoké částce nelze rozumně předpokládat, že ji bude možné pokrýt z úspor v jiných položkách státního rozpočtu."

Takže já se ptám, kdy se k tomu již ministr financí Stanjura postaví čelem. Je zcela nepřijatelné, aby vytvářel marketingové baťovské schodky, které zcela neodpovídají reálné skutečnosti. A já chápu, že na to nemá nervy, jak zachytily mikrofony minulý týden, tomu rozumím, já bych také neměla nervy na to, takhle sestavovat rozpočty, ale stejně ho ta pravda a skutečnost dožene. Tady je 20 miliard a už se z toho nevymluví, jak řekl na tiskové konferenci k pokladnímu plnění za rok 2022, že se uvidí a že si s tím nějak rozpočet poradí. Tak ono už se vidí. Už se vidí, že ty peníze tam prostě nejsou a že budou potřeba, potvrdil ministr práce.

A samozřejmě nejde jenom o tuto valorizaci důchodů, i když je to velmi citlivé téma - a my to pořád budeme připomínat a pořád se budeme ptát - ale znovu připomínám opakovaně na tomto místě, protože nedostávám odpovědi od ministra financí. Opakuji, že se ministr financí opticky snaží snížit deficit nepřijatelným způsobem, například, a opět budu citovat nezávislou Národní rozpočtovou radu, "přesunem nerovnováhy do bilance státních účelových fondů ve výši 30 miliard". To znamená, vysvětlím - jsou uzavřené smlouvy na Státním fondu dopravní infrastruktury, jenom tam chybí najít pokrytí 30 miliard. A pan ministr, nebo páni ministři, oba dva, říkají: To bude ta půjčka a ještě uvidíme, ještě neznáme parametry. A kdy bude půjčka? Jaké tam budou úroky? Jaké budou parametry? Netajte to, jsou to veřejné peníze. A tady zase budu citovat, co na to říká nezávislá Národní rozpočtová rada: "Rozsah dotace ze státního rozpočtu do Státního fondu dopravní infrastruktury neumožňuje pokrýt všechny jeho plánované výdaje. Hospodaření tohoto fondu v roce 2023 je tak předpokládáno s deficitem skoro 31 miliard." To je to hospodaření, na které nemá pan ministr financí nervy.

No, budu pokračovat. Doteď nevysvětlil ani jednou - a ptám se na to od začátku projednávání státního rozpočtu na rok 2023 nejen já, ptá se i můj kolega, stínový ministr životního prostředí Richard Brabec - jak je možné, že na příjmové straně ve Státním fondu životního prostředí je o 50 miliard navíc. Nemáme k tomu národní legislativu, nemáme k tomu notifikaci Evropskou komisí, nemáme k tomu notifikaci Evropskou investiční bankou. Mlčí se.

A samozřejmě ještě připomenu výdaje spojené s energetickou krizí - pana ministra Síkelu nevidím, už jsem ho neviděla hodně dlouho, neviděli jsme, dneska se mě ptali kolegové, kde pan ministr je - tak já chci říct, že ani tady vlastně nemáme jasno. Rozpočet počítá s kompenzacemi ve výši 100 miliard na dotace za cenové stropy. Nařízení vlády schválilo 200 miliard se zásadní připomínkou Energetického regulačního úřadu, že by to mělo být 242. Tak vám řeknu, milé kolegyně, milí kolegové, na to bych fakt, být na místě ministra financí, nervy neměla. To se mu nedivím, že na to nemá nervy.

Další bod, který bych chtěla zařadit na jednání schůze dnešní Sněmovny jako bod číslo 2 dnešního jednacího dne, je zrušení 10% sazby DPH, druhé snížené sazby, které avizoval v médiích už několikrát ministr financí, byť tedy uvedl, že o tom zatím pětikoalice nejednala. Já si dovolím vám uvést, kterých položek se to týká. Vím to naprosto přesně, protože je přeřazovala naše vláda, respektive vláda, ve které jsme byli a ve které jsme měli Ministerstvo financí: léky a očkovací látky, vodné a stočné, teplo z centrálních tepláren, kojenecká a dětská výživa, hromadná doprava, knihy, noviny, časopisy, omalovánky, mapy včetně půjčování knih, vstupné na kulturní akce, sportovní akce, na sportoviště, do ZOO a tak dále, stravovací služby a podávání nápojů včetně točeného piva, ubytovací služby, hotely a penziony, domácí péče o děti, staré, nemocné a postižené občany, kadeřnické a holičské služby, opravy obuvi a kožených výrobků, opravy a úpravy oděvů a textilních výrobků, opravy jízdních kol, služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech, služby mytí oken prováděné v domácnostech, odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi, elektronické knihy a audioknihy. Věřím, že jsem na nic nezapomněla. A teď se na ty položky pojďme podívat podrobněji.

Vodné a stočné, minimálně 500 korun ročně. Je to analýza Ministerstva financí z roku 2020, která se týká čtyřčlenné rodiny při tehdejší ceně vody, takže samozřejmě ta cena dneska je už vyšší.

DPH na léky. Dle tiskové zprávy Státního ústavu pro kontrolu léčiv z 26. 5. 2015, kdy se to zavádělo, přineslo v tehdejších cenách snížení DPH na léky pojišťovnám i pacientům úsporu 3 miliardy ročně. Tyto peníze budou chybět, samozřejmě v tehdejších cenách, ty ceny dneska budou jiné. Takže se navýší úhrada z veřejného zdravotního pojištění, nebo to zaplatí občané? A argumentace pana ministra financí, že jsou tam ochranné limity, kulhá na obě nohy. Je to argumentace člověka, který je plně odtržen od reality. Ochranné limity se vztahují jen na léky na předpis. Volně prodejné léky na bolest, teplotu, kašel, průjem, ale třeba i antikoncepce, tedy ty, které lidé kupují nejčastěji, do limitu vůbec nevstupují, takže rozpočet na léky se jednoznačně citelně domácnostem zvýší. Za druhé, samotné ochranné limity - tam je nutné si uvědomit, že drtivá většina pojištěnců na ně vůbec nedosáhne. Třeba VZP má 6 milionů klientů a na limity naštěstí dosáhne jen 250 000 pojištěnců, tedy každý 24. pojištěnec, takže průměrně se z 25 lidí léky na předpis nezdraží jednomu člověku, ale 24 lidem ano. Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním pojištěním, 13. ledna 2023 řekl, cituji: "Já vůbec nechápu, jak vláda může mluvit o tom, že bude zvyšovat DPH na léky, když evropský trend je přesně opačný."

DPH na ubytovací služby. Citace ze stanoviska Asociace hotelů a restaurací z 11. ledna 2023: "Současná vládní koalice před parlamentními volbami deklarovala voličům, že nebude zvyšovat daně, a tento slib byl opakovaně veřejně zopakován. Jakékoliv zvýšení DPH se logicky už ze své povahy přímo promítne do cen konečných spotřebitelů. Pro zákazníky by to znamenalo v době vysoké inflace další zdražení konečných cen. Pro podnikatele ve službách cestovního ruchu by tento krok znamenal další snížení jejich konkurenceschopnosti díky zvýšení konečné ceny spotřebitelům, a to v situaci, kdy se cestovní ruch ještě nestačil vzpamatovat z propadů způsobených omezením provozu v době pandemie a čelí nárůstu cen energií a veškerých vstupů."

Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací k tomu uvedl, cituji: "Úloha cestovního ruchu při vytváření zaměstnanosti a rozvíjení drobného podnikání je často při formulaci a implementaci legislativy podceňována a podhodnocována. To se týká také formování daňových systémů. Pokud jsme součástí Evropské unie, pak bychom se měli snažit o sladění podmínek také v této oblasti a nevystavovat podnikatele v našich službách dalšímu ekonomickému šoku. Chápeme záměr vlády na zjednodušení struktury DPH a přesun do jedné snížené sazby, ale přesun do základní sazby u jakékoliv služby, která byla dosud v nejnižší snížené sazbě, by znamenal nárůst o minimálně 11 %. To vše za situace, kdy máme nejvyšší odvody za zaměstnance a v současné době také jednu z nejvyšších inflací v EU, by bylo pro mnohé podnikatele likvidační. Neměli bychom být ostrůvkem v EU s nejvyšší daňovou zátěží podnikatelů, ale naopak se snažit zůstat konkurenceschopní na evropském trhu." Konec citace.

DPH na knihy, Svaz českých knihkupců a nakladatelů, prohlášení z 11. ledna 2023: "Svaz českých knihkupců a nakladatelů je zneklidněn záměrem navýšit nejnižší sazbu DPH a tím zvýšit DPH i na knihy. Česká republika by se tím vydala opačným směrem, než jakým se ubírá Evropa. Evropská unie nedávno umožnila všem členským zemím zavést až nulovou sazbu DPH na knihy a v posledních letech DPH na knihy v Evropě dlouhodobě klesá. Naposledy snížilo sazbu Bulharsko. S nově plánovanou sazbou DPH by se tak český knižní trh ocitl pod nejvyšším zdaněním v celé EU s výjimkou Dánska, které ale vybranou DPH investuje v plné výši do nákupů knihoven a podpůrných programů. Následné snížení dostupnosti knih by se promítlo do nižší čtenářské gramotnosti u dětí, do horší dostupnosti naučných a odborných knih a do nižší nabídky knižních titulů obecně. To by mělo za následek i snížení konkurenceschopnosti naší ekonomiky. Celkově by nás tento krok degradoval na zemi, která si neváží vzdělanosti a kultury. Věříme však, že se jednalo jen o nešťastnou úvahu a vláda od svého záměru pod tíhou argumentů ustoupí. Jsme připraveni být jí v této diskusi korektním partnerem a odborným garantem." Konec citace.

Takže dovolte mi k DPH, k těmto úvahám. ODS chce zjednodušit daně tím, že je prostě zvýší. Jsem si jista, pane ministře Stanjuro, nepřítomný ministře Stanjuro, že o takové zjednodušení vám nikdo nestojí. Takže zkuste se, a znova to opakuji, říkala jsem to tu minulý týden, zkuste se zeptat lidí: "Dobrý den, pane Nováku, příští rok nezaplatíte za lítačku 3 650 korun jako letos, ale 4 000. Jo, a tu pětistovku si vlastně připlatíte i za vodu. Ale nebojte se, všechno je v pořádku, zbavili jsme vás obrovského břímě v podobě třetí sazby DPH." Děláte si legraci? Děláte si legraci z lidí? To znamená lživý předvolební slib, že budete konsolidovat bez zvyšování daní, v přímém přenosu. A my si můžeme ty vaše sliby připomenout: 14. červenec 2021, iDNES: "Koalice SPOLU, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 se zavázala, že nebude po volbách, když se bude podílet na vládě, navrhovat zvyšování daní. Jedinou výjimkou je digitální daň, podmínkou je řešení na mezinárodní úrovni a tak dále, připustil tehdejší šéf poslanců ODS a pravděpodobný kandidát koalice SPOLU na ministra financí Zbyněk Stanjura." Takže odmítnout, teď je takové moderní slovo narativ, že domácnosti tu změnu nepocítí - říkám, že koalice SPOLU kalkuluje velmi špatně. Pokud se zboží přesune z 10% sazby na 13 nebo 14 %, uvidíme, bude automaticky zdraženo. Naopak u zboží, u kterého bude DPH snížena z 15 na 13, 14 %, nebude přeceněno, protože si ten rozdíl ponechají řetězce. Příkladem klasickým jsou potraviny.

My jsme zavedli EET, abychom daně vybrali od všech, poctivě, nejenom od těch poctivých, kterých je určitě většina, a tím jsme je mohli snižovat. Zavedli jsme EET, snížili jsme daně a většina lidí tomu rozuměla. Proto byla taková podpora EET a tolik bylo v rámci průzkumu lidí proti jeho zrušení. Vy jste EET zrušili, a protože bohužel ne úplně každý poplatník je poctivý - to si řekněme na rovinu, proto všechny profesní svazy a komory proti tomuto kroku vašemu brojily - tak daně nevyberete a musíte je zvyšovat. Jednoduché jako facka. Když pojedete na západ od našich hranic, uvidíte, že dostat účtenku je úplně normální. A ta vyšší DPH, znova vám to tady zopakuji, kterou navrhujete, je ve skutečnosti daň za devadesátkovou logiku ODS. Je to daň za zrušení EET.

Teď jsem slyšela v diskusním pořadu, ještě navážu, v diskusním pořadu v OVM, kde byl pan ministr práce a sociálních věcí v neděli, že upouští vláda od svého slibu, který vetkla do programového prohlášení vlády, snížit o 2 procentní body sociální pojištění placené zaměstnavatelem. Já jsem od počátku upozorňovala, že jde o výpadek zhruba 40 miliard korun, který si logicky nemůžete dovolit. Takže vy jste nevěděli vůbec, co slibujete, protože vás nechci přímo explicitně podezírat, že jste prostě lhali - nevěděli jste a nyní musíte potupně přiznat, že tento svůj slib nebudete schopni naplnit, protože podsekáváte příjmy státu, a to máte spoustu inflačních příjmů právě z té inflační daně, díky obrovské inflaci, kterou se vám nepodařilo v žádném případě zkrotit. Nejste schopni vyčerpat peníze z EU, 54 miliard jste mohli mít v rozpočtu, ale místo toho zřizujete trafiky pro nová ministerstva a trafiky pro různé své spřátelené známé.

Včera přišel Eurostat s novými čísly. Česko jako jediná země Evropské unie prohlubuje své zadlužení. Jsou to čísla - srovnání roku 2021 a roku 2022. Neskutečné. Neskutečné, co se vám podařilo. Na konci roku 2021 bylo zadlužení 42 % HDP a vy jste dosáhli jeho zvýšení o 4,7 procentního bodu na 45,2 %. Vy máte rádi nominální částky, tak je to nějakých 460 miliard, 469 možná přesně. To jsou ty vaše sliby, jak budete konsolidovat, jak to zvládnete, jak vy to seškrtáte oproti rozhazovačné Babišově vládě. Toto je výsledek vaší práce. Neskutečná ostuda. A to hrobové ticho na Twitteru, to je skutečně u vás ohlušující od včerejška, kdy ta čísla byla zveřejněna.

A ještě mi dovolte požádat o zařazení třetího bodu. Můžeme ho zařadit třeba jako bod třetí dnešního jednacího dne nebo jako bod první zítřejšího jednacího dne, to už prostě nechám na vaší úvaze. Je z jiného soudku. A já bych z tohoto místa - chtěla bych, aby se ten bod jmenoval Omluva ministryně obrany Jany Černochové - a chtěla bych ji z tohoto místa vyzvat, aby se omluvila všem mým kolegům, všem poslancům poslaneckého klubu hnutí ANO, kteří zastupují asi jeden a půl milionu voličů, aby se jim omluvila za to, že je v diskusním pořadu v neděli označila za otroky. To jsou tak šílená slova, že nechci s nimi ani vést žádnou polemiku, paní ministryně. Nestojí za tu polemiku a nejsou hodna žádného politika, a už vůbec ne ministryně tak významného resortu. Takže já vás vyzývám, prosím, mějte tu odvahu, mějte tu pokoru, mějte tu slušnost, přijďte sem a omluvte se všem mým kolegům. Děkuji vám. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Než dám slovo dalšímu přihlášenému, jenom několik oznámení. S náhradními kartami hlasují pan poslanec Staněk - číslo 27, pan poslanec Bělobrádek - 33. Omlouvají se pan poslanec Kettner Zdeněk od 15 do 16 hodin z pracovních důvodů, Kobza Jiří od 16.15 z pracovních důvodů a paní poslankyně Potůčková bere zpět svou dnešní omluvu.

Nyní je tedy přihlášen s přednostním právem pan předseda Tomio Okamura a následuje pan předseda Radim Fiala. Prosím o ztišení. Máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, chtěl bych navrhnout mimořádný bod na schůzi Poslanecké sněmovny s názvem Asociální Fialova vláda chce lidem zdražovat vodu, kojeneckou výživu, pivo, knihy a další životní potřeby. To je samozřejmě pro SPD nepřijatelné. Vládní představitelé Fialovy vlády, tedy koalice ODS, TOP 09, Pirátů, STAN a KDU-ČSL již veřejně hovoří o tom, že zruší nejnižší sazbu DPH 10 %, kde jsou například pitná voda, točené pivo, kojenecká výživa, léky, knihy, ubytovací a stravovací služby a tak dále. Tyto položky chce Fialova vláda nově přesunout do nové vyšší sazby DPH ve výši 14 %. To znamená, Fialova vláda chce plošně zdražit všem občanům České republiky tyto základní životní potřeby. A já se ani nestydím za to, že mezi ně zařazuji i pivo, protože i to chcete zdražit, takže to je v pořádku, že to tam zařazuji, protože já se za to nestydím, že si také rád dám pivo a že občané České republiky mají rádi pivo, patří to k našemu životu. Ale tady se jedná i o pitnou vodu, jedná se o kojeneckou výživu, léky a tak dále. Hnutí SPD zásadně odmítá zvyšování daní, ještě navíc zvyšování daní základních životních potřeb, a ještě navíc za situace, kdy například v případě léků zejména chronicky nemocní přemýšlí, zda si některé léky, kterých je navíc kvůli neschopnosti Fialovy vlády nedostatek, zda si vůbec takové léky vyzvednout a začít je užívat, protože lidé nemají peníze. A v této situaci může zvyšovat DPH, tím pádem zdražovat tyto položky občanům, skutečně pouze jen blázen nebo asociál. Navíc vláda plánuje zvýšit daně pouze českým občanům, kteří se tomu nemohou bránit, zatímco odmítá zdanit a omezit miliardové příjmy zahraničních společností vyvážejících kapitál z České republiky. Co se týče léků, vláda situaci dlouhodobě neřeší, a navíc tady představitelé vládní pětikoalice lžou, když říkají, že je to prý globální problém. Není to globální problém, například Nurofen jezdí čeští občané nakupovat do Polska, penicilin se vozí ze Slovenska. To znamená, je to totální selhání premiéra Petra Fialy z ODS a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka z TOP 09. Samozřejmě, ostatní strany vládní pětikoalice v tom nedělají taky nic a jenom k tomu mlčí, respektive tuto vládu ještě podporují.

Takže navíc vláda také hovoří o zvyšování věku odchodu do starobního důchodu, zrušení výchovného, zkrácení doby pobírání rodičovského příspěvku, zvyšování daní fyzickým osobám, tedy všem občanům České republiky. O tom například otevřeně hovoří předseda KDU-ČSL a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. To hnutí SPD samozřejmě odmítá.

Z těchto důvodů jsme přesvědčeni o tom, že by vláda měla předstoupit znovu před Sněmovnu, protože chce v této souvislosti Fialova vláda i měnit programové prohlášení vlády, na základě kterého získala ve Sněmovně důvěru, samozřejmě pouze důvěru vládní pětikoalice. My jsme hlasovali proti, protože my pro tyto programové body rozhodně hlasovat nebudeme a ani nemůžeme, SPD, protože je to v rozporu s našimi předvolebními sliby. S tím si ale vládní koalice hlavu neláme, protože vy jste taky slibovali, že nebudete zvyšovat daně, a už ty daně se chystáte zvyšovat. Navíc jste slibovali, že nebudete zadlužovat Českou republiku. K tomu se ještě dostanu v druhém mimořádném bodě, protože naopak Českou republiku, jako jediná země v Evropské unii zvyšujete státní dluh. Takže já si myslím, že takto závažné informace, které chcete vlastně... Vy chcete naložit českým občanům další, prostě vyšší daně, znovu české občany sedřít z kůže.

A na stranu druhou jste si tady prohlasovali zvyšování platů politiků. Já jsem navrhoval zamrazení, můj návrh jste zamítli, zamrazení platů politiků, můj návrh jste zamítli, návrh SPD. Odhlasovali jste si tady neomezený počet politických náměstků na ministerstvech, aby vaši političtí exponenti vládní koalice měli neomezený počet trafik za statisíce korun měsíčně, auta s řidičem, sekretariáty. V okamžiku, kdy chcete sdírat dál a dál a sdíráte běžné občany z kůže, kteří to všechno ze svých daní potom musí platit, nemohou se bránit... Takže já bych chtěl opravdu navrhnout tento bod, a už to tady navrhuju tedy ne poprvé, a je to bod s názvem Asociální Fialova vláda chce lidem zdražovat léky, vodu, kojeneckou výživu, knihy a další nezbytné životní potřeby." Pivo jsem tam ještě taky dal a další nezbytné životní... respektive vy jste ho tam dali do toho výčtu, já to jenom čtu.

Musím říci, že skutečně zásadně nesouhlasím s tím, když tady premiér Fiala říká veřejně, že nechcete si žádat o důvěru na základě toho vámi chystaného upraveného programového prohlášení vlády. Já si myslím, že v takto zásadních změnách, kdy vy zcela principiálně měníte vaše programové prohlášení vlády, a chcete ho měnit, tak si myslím, že je nutné, aby vládní koalice si tady znovu požádala o důvěru vládě, abychom si prověřili, že, protože to vypadá, abychom věděli všichni i veřejnost, že všichni vládní poslanci souhlasí se zvyšováním daní, což tak je, všech pět stran s tím souhlasí. Ale možná se tam najde někdo, kdo už s tím souhlasit nebude, protože důvěra vaší vládě je jenom něco přes 20 % a lidé vaši vládu nechtějí, takže možná někdo bude zpytovat svědomí. A navíc by to bylo i férové si tady o tu důvěru znovu požádat, když takto zásadně měníte program, chcete měnit programové prohlášení vlády. Samozřejmě, premiér Petr Fiala z ODS se bojí, takže avizoval v médiích, že si o žádnou důvěru žádat nebudete, přestože vlastně flagrantně porušujete jak předvolební, tak povolební sliby vašim voličům.

Já se nedivím, že se bojíte, protože i podle průzkumu jste nejhorší vládou v novodobé historii a vládou, která má nejnižší důvěru dokonce v novodobé historii České republiky. Vůbec neřešíte drahé potraviny, zatímco okolní země například snížily DPH na základní potraviny, například až na nulu, konkrétně Polsko, i v Německu jsou levnější potraviny než v České republice, občané tam jezdí masově nakupovat, čeští občané... Vy s tím neděláte vůbec nic, takže léky, potraviny, základní potřeby, drahé energie, předražené energie.

Česká republika, jak víme, podle statistik z konce loňského roku má nejvyšší meziroční nárůst cen energií dokonce z celé Evropské unie. To znamená, je to totální selhání Fialovy vlády a nejhorší je, kdybyste si to aspoň zaplatili sami, ale platí to tady všichni občané České republiky včetně voličů SPD, a to nás samozřejmě nenechává vůbec chladnými. Takže to je ten první bod, který bych chtěl zařadit jako první bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny.

Navíc vy nejenom že v podstatě chcete zdražovat občanům životy, ale vy navíc ještě chcete zadlužovat Českou republiku víc a víc a půjčujete si, plánujete si půjčit více než 100 miliard u Evropské komise, u zahraničních bank a tak dále, takže se skutečně dostáváme postupně do takzvaného řeckého scénáře, kdy hrozí, že po několika letech vaší vlády už nebude ani na důstojné důchody, na důstojné sociální zabezpečení občanů ani na důstojnou dostupnost zdravotní péče.

Jako druhý bod dnešní, jako další mimořádný bod na dnešní program schůze Poslanecké sněmovny bych chtěl navrhnout bod s názvem Česká republika je kvůli Fialově vládě jedinou zemí Evropské unie, která loni zvýšila státní dluh. Ještě to zopakuju: Česká republika je kvůli Fialově vládě jedinou zemí Evropské unie, která loni zvýšila státní dluh. Já bych to chtěl navrhnout jako bod číslo 2 dneska, protože situace je skutečně vážná. Fialova vláda, protože rozhazuje desítky miliard všude možně, všude možně do zahraničí, ať jsou to předražené zakázky, zahraniční předražené nákupy, ať jsou to desítky miliard na podporu Ukrajinců, zatímco naši občané jsou v nouzi - my říkáme, my jsme pro přiměřenou humanitární pomoc, ale v okamžiku, protože jak víme, podle mezinárodních statistik milion českých občanů je pod hranicí chudoby kvůli Fialově vládě, další milion je na hranici chudoby, tak to opravdu nejsou kroky v takovéto míře, s kterými můžeme souhlasit. A včera uvedl statistický úřad Evropské unie Eurostat, té vámi milované Evropské unie, uvedl, že Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, která loni zvýšila státní dluh. V absolutních číslech dluh České republiky za třetí čtvrtletí tento dluh přesáhl 2,98 bilionu korun, takže Fialova vláda je v dalším parametru nejhorší zemí ze všech zemí v Evropské unii - nejhorší vládou ze všech zemí Evropské unie. A jak už jsem říkal tady minule, i podle dalších čísel, například ohledně poklesu reálné mzdy, což je cca 9 %, reálné mzdy českých občanů, opět je to nejhorší číslo ze všech zemí Evropské unie, takže Fialova vláda vede opravdu Českou republiku, už přivedla Českou republiku na samé dno, na samé dno Evropské unie v mnoha závažných a zásadních parametrech. Je skutečně nejvyšší čas, abyste to zabalili a abyste přestali škodit. Vy jste vláda zemských škůdců.

A přitom jenom tak zrekapituluji, že o rok dříve, tedy ve třetím čtvrtletí roku 2021, dluh České republiky přesahoval 2,43 bilionu korun, a teď, po roce vládnutí Fialovy vlády, je tu, už je to 2,98 bilionu korun a Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, která loni v tomto období meziročně dluh zvýšila. V celé Evropské unii se přitom dluh snížil, snížil se na 85,1 % HDP a v eurozóně se dluh snížil na 93 % HDP, což tedy samozřejmě, kdo se vyzná v ekonomice, už tahle čísla jsou neuvěřitelná hausnumera. Samozřejmě k těmto číslům se Česká republika kvůli Fialově vládě přibližuje, k tomu poměru vůči HDP, ale to jsou teda děsivá čísla. Takže na jednu stranu v Evropské unii ten dluh poklesl, což je určitě dobrý trend, ale to číslo samotné je úplně monstrózní, a opravdu já když slyším argumenty - ale takhle argumentoval i Andrej Babiš, což bylo taky šílené, ta argumentace, dneska argumentuje i Fialova vláda - že prý v Evropské unii ten dluh mají vyšší vůči HDP. No, říkat, že protože jinde jsou ještě zadluženější, tak my se můžeme taky ještě více zadlužovat, to je neuvěřitelná argumentace, to je potřeba úplně odmítnout. To v podstatě, kdyby takhle hospodařila česká domácnost nebo firma, už je dávno v exekuci nebo v insolvenci, potažmo krachuje.

Samozřejmě když se podíváme na tato čísla zadlužení Evropské unie a eurozóny - a všimněte si toho, že zadlužení eurozóny, tedy tam, kde mají euro, je vyšší, než je průměr Evropské unie, takže i na tomto parametru vidíte, jak to s tím eurem vůbec nefunguje - tak to není Evropská unie. Evropská unie si plně zasluhuje přejmenování na dluhovou unii a není to vůbec nic jiného než dluhová unie. Evropská unie nefunguje, ekonomicky to nefunguje, a už se jenom zadlužuje a zadlužuje, zadlužuje. A i to, jak jsem říkal, zadlužuje se astronomicky a půjčuje si u zahraničních bank, půjčuje si už všude možně Evropská unie. A tady, proč o tom mluvím, tady je důležité vyvrátit lež, kterou tady papouškují pořád zastánci Evropské unie neboli Fialova vláda, ale i hnutí ANO Andreje Babiše, že prý nám půjčí Evropská unie, že jsou to evropské peníze. Za a) nejsou evropské, protože zdaleka všechny země nejsou v Evropské unii v Evropě, není tam například Švýcarsko, Norsko a další země, ale za druhé, my si nepůjčujeme peníze od Evropské komise ani Evropské unie, protože ta si je za a) půjčuje, ale za ty půjčky ručí i Česká republika. To znamená, bylo by dobré, kdybyste už tady přestali lhát, protože za ty půjčky samotné ručí i Česká republika, to znamená občané České republiky, na desítky let se za ně ručí. Nově a nově takovéto půjčky si bral i Andrej Babiš ve vládě, nepřijatelné půjčky, a pak tady lhali všichni, že jsou to půjčky od Evropské unie, přitom jsou to půjčky za ručení České republiky a všechno je to na dluh, protože prostě Evropská unie nefunguje a je to opravdu šílený projekt z tohoto pohledu. Kdyby to bylo v normálním životě, tak už je dávno exekuce na takovou rodinu, na takový projekt, nebo insolvence a už to dávno končí celé.

Mimochodem, i ekonomové komentují konání Fialovy vlády. Budu citovat například ekonoma Lukáše Kovandu: "Z daných čísel vyplývá, že Česko dopadá v rámci celé Evropské unie nejhůře, nejhůře po pandemickém ozdravování svých veřejných financí, přičemž ani nejčerstvější vývoj nenabízí příliš útěchy či naděje. Současná vláda se ovšem k ozdravování veřejných financí příliš nemá." Takže i ekonomové jednání Fialovy vlády hodnotí zcela jasně a znovu říkám, jste nejhorší vláda v novodobé české historii. Máte i nejnižší důvěru občanů vůbec v novodobé české historii. Skutečně je potřeba vyvíjet a my jako SPD budeme vyvíjet veškerý politický tlak politickými metodami, aby vaše vláda co nejdříve skončila.

Takže to jsou moje dva návrhy mimořádných bodů za SPD, a jak říkám, navrhuji to hned na začátek dnešní schůze Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ano, děkuji. Další přihlášený je pan předseda Radim Fiala s přednostním právem, následuje paní místopředsedkyně Dostálová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Moc často se to nestává, ale já budu komentovat ještě projev svého předřečníka, pana kolegy, pana předsedy Tomia Okamury. Myslím, že jsme evidentně viděli, že Evropská unie by se mohla přejmenovat na takzvanou dluhovou unii, to je opravdu spolek zadlužených zemí světa a začíná to být prostě pro všechny obrovský problém. Ale chápu, že pro Evropskou unii je to důležitá věc, protože čím víc ty země budou zadluženější, tím víc se budou držet za ruce a bát se pustit, protože samy o sobě by spadly do nějakého bankrotu nebo nějakých problémů finančních, ze kterých by se těžko vyhrabaly. Ale pokud jsou v této dluhové unii, ona má záchranné mechanismy, kde prostě na počítači připíše jednu nulu - už ani netiskne, ale připíše jednu nulu, protože jí chybí peníze. Vydává dluhopisy pro jižní státy Evropy za 2 %, protože s vyšší úrokovou mírou by ty státy dávno zkrachovaly, takže je to prostě dluhová unie.

Ale pojďme od léků, o kterých zde bylo hovořeno, které nejsou, pojďme od drahých potravin, které mají jeden z nejvyšších růstů cen, které daleko překračují zmiňovanou inflaci, která meziročně byla 15, 16 %, a ceny potravin rostou až o 50 %, pojďme k té nejzajímavější a nejdůležitější komoditě, a to jsou energie. Takže paní předsedající, můžu vás - nebo paní předsedkyně, já bych potřeboval zpětné zrcátko, abych na vás viděl a mohl mluvit do mikrofonu - tak paní předsedkyně, prosím vás, napište si tam, že chci zařadit bod, který se bude jmenovat, že Vláda Petra Fialy nezvládla energetickou krizi a nezvládá energetickou krizi.

V České republice máme po přepočtu na takzvanou paritu kupní síly, což znamená místní úroveň příjmů obyvatel, aktuálně nejvyšší ceny elektřiny ze všech členských států Evropské unie. Vyplývá to z posledních dat indexu Happy, který tvoří poradenské společnosti VaasaETT z Finska, E-control z Německa a maďarský energetický regulátor MEH, který srovnává ceny energií evropských zemí. Schválně cituji ty organizace a společnosti, které provedly tento průzkum, z toho důvodu, abyste nemohli tyto informace nazvat dezinformacemi a říkat, že jsou to lži a že to všechno je úplně jinak. Prostě není, je to tak.

Zatímco české domácnosti přišla 1 kilowatthodina elektřiny počátkem prosince 2022 - to znamená, že tady mluvím o datech, která jsou stará necelé dva měsíce, není to žádný starý průzkum - takže Čechy přišla 1 kilowatthodina na 68,2 eurocentu, Itálie na 53,7 eurocentu a Němci za ni platili pouze 46,6 eurocentu. Takto vysoké ceny jsou nuceni naši spotřebitelé platit, přestože jsme jako stát ve výrobě levné elektřiny plně soběstační a přestože Česká republika v této situaci, reprezentována touto vládou, vládou Petra Fialy, má podíl 70 % ve společnosti ČEZ, která je naším největším producentem elektřiny.

Současná situace má silně negativní dopady na sociální situaci českých domácností a českých firem. 1 kilowatthodinu vyrobí české jaderné elektrárny za necelou 1 korunu, k nám se dostávají za 4, 5, 6, 7, 8 korun. A já se ptám vlády, kde jsou ty prachy? Kde je ten rozdíl mezi výrobou 1 koruny a nějakým ziskem 1,50? Kde je rozdíl do těch 7 korun? Komu to dáváme? Kompenzujeme to obchodníkům, kompenzujeme to překupníkům, protože ty ceny jsou z burzy. Je to velmi špatně, protože samozřejmě tím, že to kompenzujeme, na to doplácí státní rozpočet a i přes windfall tax a různé jiné taxy nebude vláda schopna vybrat tolik peněz, kolik kompenzuje těm obchodníkům, a český státní rozpočet během dvou tří let na to prostě doplatí, protože jestli budeme kompenzovat něco mezi 100 miliardami a 200 miliardami ročně, tak prostě to státní rozpočet nemůže udržet. A já se ptám, kde za tři roky vláda vezme na důchody, kde vezme na sociální dávky a na další nutné mandatorní výdaje? Vždyť prostě nebudou peníze a bude si půjčovat, bude si půjčovat za nehorázné úrokové míry, třeba za 7 %, 8 %, možná i víc. To znamená, jestli dnes platíme necelých 50 miliard úroků, tak to v dalších letech může být třeba 100 miliard, 100 miliard úroků ročně! Víte, co to je za horu peněz? Ani bychom to nepřelezli!

Jde jednoznačně o odpovědnost této vlády, vlády Petra Fialy, která má také regulační nástroje, ale nevyužívá je, aby tak dále ožebračovala naše občany a firmy a přemrštěnými cenami si zajistila další miliardové příjmy státního rozpočtu.

Ale my jsme vyzvali vládu, aby zavedla takzvaný sociální tarif. To znamená, jestli jaderná elektrárna vyrobí elektřinu za 1 korunu, tak aby si k tomu přidala nějaký zisk, aby k tomu připočítala distribuční poplatky a prodala to třeba za 2 koruny českým firmám, českým občanům, a ne za 7 nebo za 9 nebo za kolik a nikomu nic nekompenzovala. Jedině tak se z toho můžeme dostat. Jinými slovy, česká vláda - nevím, jestli tato má tolik politické odvahy, aby to udělala - ale česká vláda musí přijmout odpovědnost za výrobu elektrické energie, její distribuci a cenovou politiku, a ne že to bude nechávat na nějakém evropském trhu, který je fikce a který prostě nefunguje a neexistuje jenom proto, že si Němci dokázali zavřít své jaderné a uhelné elektrárny a elektrické energie je nedostatek.

Takže v přímém přenosu už teď můžeme sledovat deindustrializaci České republiky. Firmy se dostávají do obrovských problémů, jsou prodávány - je jich na trhu mnoho, těch firem, které se dneska nabízejí k prodeji, protože už nemají žádné zisky. Vláda argumentuje nějakým průzkumem, který říká, že se zase tak moc nepropouští v těch firmách. Jasně, protože se propouštějí agenturní zaměstnanci, ti nejsou na hlavní pracovní poměr, takže těch se ty velké firmy zbavují jako prvních, ale přesto nárůst propouštění je a v budoucnu pravděpodobně bude. To za prvé.

Za druhé, ty firmy netvoří žádné zisky. Když netvoří zisky, nemohou jednak investovat do inovací, do dalších věcí týkajících se zaměstnanců, ale hlavně také nebudou odvádět daň z příjmů právnických osob, protože nebudou mít zisky. To znamená, že český státní rozpočet přijde o další finanční prostředky, a samozřejmě vláda se bude snažit někde je vybrat, někde jinde, a už se o tom mluví: DPH z 10 na 13 až 14, daň z příjmů fyzických osob, progresivní daň z příjmů fyzických osob, zvýšení daně z příjmů právnických osob, daň z nemovitosti a další daně. Vždyť je to veřejně dostupné na Novinkách, jen se na to podívejte, kde o tom mluví pan vicepremiér Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí, i pan ministr financí Stanjura. Každý z nich říká něco, asi aby to nebyla taková rána pro veřejnost. Takže já jasně říkám, že by vláda měla udělat sociální tarif, nedívat se doleva, doprava, přece jde o naše firmy, o naše zaměstnance.

A já k tomu řeknu ještě jednu věc. Ten globalizovaný svět, který jsme znali, končí. Končí! To znamená, Česká republika se bude muset vrátit k výrobě některých dalších věcí, jako je vlastních léků, aspoň těch nejdůležitějších, protože nemůžeme stát frontu v Indii a v Číně na antibiotika nebo na některé jejich složky. Budeme se prostě muset vrátit ke spoustě věcí, které jsme díky globalizovanému světu opustili, protože jsme si zvykli, že to tady zítra nebo pozítřku bude. Prostě dodavatelsko-odběratelské řetězce se přerušily, je to velký problém a myslím si, že globalizovaný svět, jak jsme ho znali, končí.

Tak, to bylo asi všechno k tomu, co jsem chtěl říct. Paní předsedkyně, máte to napsáno?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vláda Petra Fialy nezvládá energetickou krizi byl název, a na kdy to chcete zařadit?

 

Poslanec Radim Fiala: Já bych to zařadil na dnešek jako... už tam máte nějaký bod?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Máme, máme tady hodně návrhů na první body, druhý a třetí.

 

Poslanec Radim Fiala: Tak já to zařadím jako další po už zařazených bodech.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ano, po pevně zařazených bodech dnes. Dobře. (Poslanec Radim Fiala: Děkuji vám.)

Nyní je přihlášena paní místopředsedkyně Klára Dostálová s přednostním právem, pak se hlásí pan místopředseda Havlíček, všechno přednostní práva zatím. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dnes jsme svědky toho, že se opět snažíme zařadit na jednání Sněmovny body k projednání, které trápí občany této země, a kdybych si mohla vsadit, tak se vsadím, že opět nebude ani jeden z nich zařazen. To znamená, všechny ty problémy, které trápí - obracíte se na nás v poslaneckých kancelářích, abychom nějakým způsobem podpořili vládu v tom, aby problémy řešila - tak bohužel asi ani dnes nedojde k zařazení, ale nebudu předbíhat, třeba budu mile překvapena.

Je potřeba si připomenout, že máme v Evropské unii několik zcela nelichotivých prvenství. Máme nejvyšší pokles reálných mezd v samostatné historii České republiky, ale dokonce nejvyšší pokles reálných mezd ze všech zemí OECD. Máme nejdražší cenu elektřiny a plynu v kupní síle ze všech zemí Evropské unie, a to jsme exportéři Evropské unie. My vyrábíme elektřinu za pětistovku za megawatthodinu, ale všichni platíme zálohy mezi 8 a 9 tisíci měsíčně. Máme dlouhodobě jednu z nejvyšších mír inflace ze všech zemí Evropské unie. Přes 80 % domácností pociťuje zdražování, 19 % je dokonce v zásadních problémech. A aby toho nebylo málo, tak jsme se dostali po třiceti letech od revoluce k tomu, že máme nedostatek léků. Ale máme nedostatek léků v České republice, když pojedete k sousedům do Polska, do Německa, tak žádné takové výpadky nejsou. Takže my dneska jsme v čase, kdy tedy nesháníme mandarinky, nestojíme frontu na mandarinky, zato sháníme podpultově léky pro svoje děti a pro svoje vnoučata.

Můj návrh dnešního bodu směřuje k trhu nemovitostí a k bytové krizi. Opravdu se na mě obrací mnoho mladých rodin, že situace pro ně je dále neudržitelná. My v České republice - a musíme si to neustále připomínat - máme 80 % vlastnického bydlení a pouze 20 % nájemného bydlení. Bohužel, to vlastnické bydlení je samozřejmě vázáno hypotékou. Mladí lidé, kteří si pořídili vlastnické bydlení, šli do úrokových sazeb, které jim byly nabízeny, a vždycky jsme se pohybovali někde od 2 do 4 %. Samozřejmě tito mladí lidé, když si spočítali rodinný rozpočet, tak i když maminka zůstala na mateřské, tak to většinou zvládali. Ale situace dneska je zcela opačná. Mladí lidé skutečně současný stav v oblasti bydlení s vysokými cenami hypoték nezvládají. A já se ptám, a proto chci zařadit tento bod na jednání, co dělá vláda pro podporu bydlení v České republice? Jak chce pomoct mladým lidem, ale i třeba seniorům nebo zranitelným skupinám, k tomu, aby vůbec dosáhli na vlastní bydlení? Neustále jsme četli o tom, že pro mladé lidi je velmi důležité, aby se co nejrychleji postavili na vlastní nohy, aby se osamostatnili, aby takzvané mamahouse prostě nefungovalo, abychom mladým lidem dali zelenou do jejich života, a skutečnost je taková, že místo toho, abychom se všichni zamysleli a samozřejmě to postavili na těch pilířích, aby se vůbec dalo stavět v České republice, což samozřejmě alfa omega je i rychlejší efektivnější stavební zákon, získal Zákon roku, ale bohužel současná vládní koalice jej zrušila a uvidíme a doufejme, že se podaří tedy aspoň v tomto roce nějaký nový, rychlý, dynamický stavební zákon schválit. To jsou ta úzká hrdla, která samozřejmě znemožňují a prodražují bytovou výstavbu.

A jenom pár čísel, abyste si udělali obrázek sami: ceny bytových nemovitostí se dle Českého statistického úřadu ve třetím čtvrtletí 2022 meziročně zvýšily o 16,6 %. Došlo také k navýšení indexu cen neboli nákladů na nemovitosti obývané vlastníky, a to více než o 17 %. A to, že rostou ceny nemovitostí, je i v důsledku právě zmiňované nízké výstavby. Aktuální čísla hovoří také o tom, že dle České bankovní asociace za celý rok 2022 poskytly banky a stavební spořitelny hypoteční úvěry ve výši 197 miliard, což představuje meziroční pokles kolem 60 %, a v meziročním srovnání za prosinec 2022 byl propad hypotečních úvěrů ve výši 82 %. Navíc se ještě zvyšuje úroková sazba na nově poskytnuté hypoteční úvěry.

A za této situace, kdy hovoříme o zastavení hypotečního trhu, současná vláda podporuje zvyšování úroků jako lék na inflaci. Přitom koalice v předvolební rétorice - a všichni jsme to slyšeli - opakovaně hovořila o výstavbě dostupných a sociálních bytů. Všichni jsme zaznamenali na všech mediálních vystoupeních: Budeme stavět 100 000 bytů ročně. A já se ptám, kde jsou? Kde jsou ty byty? Kam můžu poslat mladé rodiny, které se na mě obracejí v poslanecké kanceláři, že zoufale shání byty tak, aby mohly založit rodinu a samozřejmě se postavily na vlastní nohy? Je potřeba si uvědomit, že čtvrtina období, které má tato vláda před sebou, už je vlastně vyčerpána, a já bohužel musím říci, že nevidím to pomyslné světlo na konci tunelu.

Musím se ptát, a proto chci zařadit tento bod na dnešní jednání, proč Ministerstvo pro místní rozvoj zastavilo podporu družstevního bydlení, kde mladí lidé si alespoň mohli sáhnout na státní podporu, pokud skládají takzvaný družstevní podíl? Proč neexistuje žádná podpora majitelům vícegeneračních domů, aby mohli vícegenerační domy rozdělit na samostatné bytové jednotky? Dnes ve vícegeneračních bytových domech bydlí samotní senioři, ale ti nemají peníze na to, aby udělali samostatné koupelny a samostatné vchody, přitom by to byly opravdu strašně malé peníze, doslova by se dalo říci, že by to bylo za málo peněz hodně muziky, a rázem by bylo řádově více samostatných bytových jednotek na trhu.

Dále se ptám - současnou situaci hypoték vnímáme všichni - proč se neřeší vícegenerační hypotéky? Proč se neřeší to, že ti mladí lidé budou mít dobu splatnosti prostě delší s garancí státu, aby se jim snížily splátky do vlastního bydlení? Dneska máte splatnost hypotéky 20 až 25 let, tak se pojďme bavit 35 až 40, protože rázem vám samozřejmě klesne splátka, a znovu si mladí lidé budou moci dovolit jít i třeba do vlastního bydlení. Proč se nepokračuje v projektu, aby byty začal stavět stát? Vždyť stát má opravdu velké množství projektů, může jít do družstevní výstavby a tak dále, ale v tom projektu, který naše vláda započala, se bohužel nepokračuje.

Jediné, co tedy vidím, je neřešení bytové krize, odklad stavebního zákona a vytváření vzduchoprázdna. Proto bych ráda zařadila tento bod, abychom se skutečně pobavili o tom, co my všichni poslanci této země můžeme pro zrychlení bytové výstavby v České republice udělat, a požaduji ho zařadit jako první bod ve středu 25. ledna. Děkuji moc za pozornost. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Než dorazí pan místopředseda Havlíček, tak ještě načtu omluvy. Pan poslanec Hofmann Jan od 16 do 18 hodin se omlouvá z pracovních důvodů a pan ministr Válek od 16 hodin z pracovních důvodů.

Po panu místopředsedovi následuje pan poslanec Novák. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní předsedkyně, vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, vážení členové vlády, já bych si dovolil zařadit bod s názvem Dopady klimatických opatření na domácnosti a firmy, v závěru ještě zopakuji jednou název tohoto bodu. A nyní zdůvodním, proč se domnívám, že je nezbytné o tom diskutovat v rámci samostatného bodu, nikoliv v rámci toho, co nám doporučují členové vlády, a to jsou interpelace, protože v interpelacích máme v lepším případě několik málo minut na to, abychom položili dotaz a abyste vy odpověděli. A jak se vám budu snažit ukázat v následujících minutách, toto opravdu není na pětiminutovou odpověď, ale na velmi vážnou diskusi, protože jsem přesvědčen, že v rámci předsednictví Evropské unie v klimaticko-ekonomicko-energetické oblasti jste pracovali s mandátem, který jste nedostali. Nejste schopni poskytovat úplné informace o tom, co se tam vlastně dojednalo a jaké to bude mít dopady.

Takže vážený pane ministře průmyslu nepřítomný, ani já jsem vás neviděl od začátku tohoto roku. Bezemisní budovy jste odsouhlasili od roku 2027, respektive 2030, podle toho, jestli to jsou budovy veřejné, nebo rodinné. To samo o sobě bude znamenat 10 % nárůst cen nových budov. Byl bych rád, abyste nám toto potvrdil či vyvrátil, ale současně abyste nám vysvětlil to, co se jaksi nezmiňuje. Do roku 2050, což nevypadá špatně, musí být bezemisní i všechny starší budovy - podle toho, co jste domluvili v rámci energetických ministrů na Evropské unii v rámci našeho předsednictví. Leč ďábel je skrytý v detailu, pane ministře, a vy určitě víte, doufám, že to víte, že je zde takzvané přechodové období.

A nyní, prosím, poslouchejme všichni, o co se jedná. Do roku 2033 musí být vcelku, v celé České republice, v průměru všechny budovy na takzvané energetické účinnosti maximálně D. Fakticky to znamená, že bude muset drtivá většina budov, obytných budov, bytů, domků, ale i veřejných budov, projít rekonstrukcí, protože naprosto drtivá většina z nich nesplňuje tento požadavek, to znamená D jakožto déčko. Jak se to bude řešit? Víte, že to bude stát statisíce korun pro běžné obyvatele, držitele bytu, anebo dokonce i miliony pro ty, kteří mají rodinný domek staršího data? Co se bude dělat s těmi, kteří na to nebudou mít? Jak k tomu stát přistoupí, aby se to zprůměrovalo? Bude se to nějakým způsobem podporovat? Uvědomujeme si to, že to bude v roce 2033, to znamená, že pokud někdo chce udělat renovaci, modernizaci, tak o tom musí v následujících měsících, možná jednotkách let, začít přemýšlet, začít si střádat peníze a začít si připravovat nejenom zdroje, ale možná i vše, co se týká jeho bydlení, k tomu, aby k tomuto došlo? Tak to je jedna věc.

A pane ministře průmyslu a současně i pane ministře životního prostředí, s jakým mandátem jste odjížděli do Evropské unie na předsednictví v rámci našeho automobilového průmyslu, ale myslím tím v tuto chvíli i v rámci nebo z pohledu těch, kteří užívají automobily? Ještě před předsednictvím jste tvrdili, že nedopustíte to, aby skončila nová auta na spalovací motory od roku 2035. Přitom jste byli první, kteří pro to zvedli ruku a kteří byli ve skupině zemí, která toto podpořila. Vy jste neměli ani tu odvahu jít do té menší skupiny zemí, která se proti tomu alespoň formálně vyslovila. Ale co je důležité, kde jsou dopady na automobilový trh, automobilový průmysl? Co to bude znamenat... s našimi dodavateli, subdodavateli? Víte, že u nás jsou tisíce firem, které v této oblasti zaměstnávají desítky tisíc zaměstnanců, a když bych to sečetl, tak dokonce je to 500 000 přímých i nepřímých pracovníků, kteří jsou v tomto oboru? Co se s tím stane? Klesne ten počet? Vzroste? Budou se přealokovávat výroby do jiných zemí či ne? A jak se to dotkne spotřebitelů, uživatelů, majitelů aut? Víte velmi dobře, že díky tomuto opatření se zvedne cena aut i na spalovací motory do roku 2035, protože prostě a jednoduše někdo musí zaplatit nová auta, elektromobily, jejich vývoj, a ty automobilky je budou platit pochopitelně ze zisku stávajícího prodeje aut na spalovací motory. Kolik to bude? O kolik se zvednou ceny?

Proč nevysvětlujete to, jakým způsobem bude dopadat ta šílená emisní norma Euro 7, kterou předložila Evropská komise v době vašeho předsednictví? Proč neřeknete, že je tam kritické datum roku 2025 až 2034, to je tedy do doby, než skončí definitivně výroba aut na spalovací motory, a že v rámci této emisní normy to dopadne na výrobce tak, že aby splnili požadavky na emise, budou muset zejména malá auta, levná auta, zdražit o desítky tisíc korun? Proč neřeknete, že u Fabie, Škody Fabie, to může být až 120 000 korun od roku 2025, myslím tím 120 000 korun navrch, což by znamenalo, že je to auto za půl milionu? I proto představitelé Škody jasně tvrdí, že je na zvážení, jestli vůbec tato auta vyrábět, protože bude otázka, jestli bude mít vůbec smysl si tato auta kupovat. Proč se to neřeší? Proč se nediskutuje o tom, že by to mělo být v roce 2028, 2029 a tak dále? Vždyť přece všichni víme, že to je vražedné - jak pro náš automobilový průmysl, tak samozřejmě pro spotřebitele. Nebo se bojíte jim to sdělit? Proč se nediskutuje o tom, že se rozšířily emisní povolenky i na domácnosti, zejména tedy na ty, které vytápí emisními palivy? Je to už v roce 2027 a je třeba si říct, o kolik se bude platit více. Myslíme tím ten nebo ti, kteří budou využívat emisní paliva.

My jsme to dopočetli na průměrný byt, který bude vytápět plynem, na 5 000 korun. Je to tak? Není to tak? Ale to by mělo říkat Ministerstvo průmyslu a obchodu, jestli se na nás dívají kolegové z Ministerstva průmyslu a obchodu, tak prosím pěkně, řekněte panu ministrovi, že je třeba tohle komunikovat, a jsem přesvědčen, že vy ty výpočty mít musíte, protože to chtějí vidět zejména lidé a chtějí to vidět ti, kteří ještě dnes emisními palivy vytápí.

Proč neřekneme to, že se od roku 2024 - ano, to je za rok - bude, a teď dobře poslouchejme, snižovat počet emisních povolenek na trhu. Když jste odjížděli na předsednictví Evropské unie, tak jste říkali, pane ministře průmyslu, že uděláte vše pro to, aby se zvýšil jejich počet, což by znamenalo, že klesne jejich cena, což by znamenalo, že to bude mít pozitivní dopad na náš průmysl a na ceny energií. Vy jste podlehli v té klimatické masáži, díky tomu vám zatleskal Frans Timmermans, největší zelený ideolog Evropské unie a místopředseda Evropské komise, výsledkem čehož je to, že snižuje množství emisních povolenek - přeloženo do češtiny, vzroste s největší pravděpodobností jich cena. Takže bude na vás to, že průmysl na tom bude opět hůře, že se bude daleko hůře vyrovnávat dneska s americkou a asijskou konkurencí a že to samozřejmě opět bude mít dopad na ceny energií, bude se vytvářet tlak na zvýšení jejich cen. To je jednoduchá matematika.

A proč se více nekomunikuje to, že od roku 2027, nejdéle 2028, se rozšíří emisní povolenky i na ty, kteří využívají auta na spalovací motory ve smyslu jejich provozu, nikoliv ve smyslu nákupu těchto aut? To už jsme si zde řekli, že ta auta budou dražší, ale navíc ještě se budou platit speciální poplatky za jejich emise, pravděpodobně přes nákup ceny benzinu a nafty. Zatím jsme dopočítali, že to je mezi 3 až 6 korunami za litr s ohledem na to, kolik ta emisní povolenka nakonec bude stát. Proč se tohle nekomunikuje? Proč na to lidé neupozorňují? Nebo je necháte nakoupit si auta na emisní paliva, a následně aby tedy platili výrazně, výrazně více?

Buďto nevíte, anebo to nechcete říct - nechcete říct proto, abyste lidi neděsili. Obojí je špatně, a proto chci, aby k tomuto byl samostatný bod, abychom si to rozříkali, abyste složili účty s tím, co jste vlastně v rámci Evropské unie udělali, abyste řekli, s jakým mandátem jste tak činili, protože já tvrdím, že jste k tomu neměli politický mandát, a současně, abyste vyčíslili dopady. Máte na to kompetence, máte na to lidi, máte na to prostor. My rovněž uděláme tyto odhady a můžeme tady o tom férově diskutovat.

Ale to nejhorší, co můžete udělat, že strčíte hlavu do písku a budete tvrdit, jak jste skvěle fungovali v rámci předsednictví Evropské unie, aniž byste sdělili našim lidem, našim firmám a našim domácnostem, co jste tam vlastně dojednali. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ještě si nejsem jista, jestli jste, pane místopředsedo, zmínil, na kdy to chcete zařadit, pokud to tedy chcete pevně zařadit.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, omlouvám se, jakožto první bod dnešního jednání.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní následují přihlášení, kteří už nedisponují přednostním právem. Prosím tedy pana poslance Nováka, aby vystoupil, a následuje pan poslanec Robert Stržínek. Upozorňuji na pětiminutový limit časový. Prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Kolegyně, kolegové, členové vlády, prosím o zařazení nového bodu pod názvem Informace ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky o dopadech systemizace na vyplacení sociálních dávek pro rodiny a sociální služby.

Je to čtrnáct dní, co jsem tady z toho místa žádal, aby pan ministr vyřešil akutní, doslova kritickou situaci ve vyplácení dávek. Ta situace byla způsobena takzvanou systemizací na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Bohužel to, co po spuštění systemizace nastalo, doteď a úplně stejně, možná i víc než před těmi čtrnácti dny stále ohrožuje výplaty téměř všech dotací sekce rodinné politiky a sociálních služeb. Domníval jsem se, že apel, který jsem tady dával před čtrnácti dny, když už nebyl zařazen bod, tak že aspoň probudí pana ministra a začne konat tak, aby napravil škody, které jsou na straně ministra práce na ministerstvu způsobeny. Bohužel, nic se nestalo, dodnes se nic nestalo. Sociální služby, které jsou v takzvaném nadregionálním programu, stále žijí v nejistotě, nevědí, zda dostanou podporu od státu na práci, kterou dělají. Jedná se o peníze, které jsou pevně vyčleněné ve státním rozpočtu, tudíž nikam jinam ani jít nemohou. Bohužel, nic se nestalo, za dva týdny skutečně nic. Já osvěžím paměť. Jde o ohrožení výplaty téměř všech dotací sekce rodinné politiky a sociálních služeb. Ta systemizace skutečně rozbila celé ministerstvo jako takové. Jde o kolaps financování nadregionálních sociálních služeb, kolaps financování dětských skupin, kolaps financování výkonu agendy sociálně-právní ochrany dětí, výkonu sociální práce jako takové.

Jistě si vzpomenete, že jsem zde připomínal, že sociální výbor přijal usnesení, aby byla systemizace pozastavena do 30. 6. To usnesení bohužel nebylo naplněno, nevím proč. Tam jednoznačně plyne, že nebyla žádná analýza předtím, než se systemizace začala dělat, bohužel. Proto se pokouším znovu tuto problematiku dostat na pořad jednání této schůze, a abychom dostali informace, jak bude ta situace napravena, jak zajistíme, aby organizace, které se starají o občany, o potřebné občany, byly financovány a měly jistotu, mohly platit svým zaměstnancům. V navrženém bodě bych rád slyšel informace, jak a kdy bude ta situace napravena. Jde o lidi v nouzi. V programu nadregionálních a celostátních sociálních služeb je dnes 110 organizací, ty zaměstnávají cirka 10 000 lidí a tito se starají o minimálně 50 000 uživatelů. Pokud je budeme ignorovat, tak je necháme na dlažbě. Opravdu je potřeba to řešit.

Pro rok 2023 je ve státním rozpočtu vyhrazeno 1,7 miliardy korun konkrétně pro tyto služby. Proč nejsme schopni jim je rozdělit? Dětských skupin je v tuto chvíli 1 500, je v nich umístěno 20 000 dětí, takže přibližně stejný počet rodin se může ocitnout v krizové situaci kvůli neřízení rezortu práce. Budou existenční problémy, protože dětské skupiny nedostanou včas dotaci, nebudou schopné se ufinancovat a zaniknou. Co se stane potom s trhem práce? Nemluvím o tom, co by nastalo při nevyplacení dotace na výkon agendy sociálně-právní ochrany dětí, protože tam už jde přímo o životy konkrétních dětí.

Prosím, pojďme napravit tuto situaci. Pojďte nás, pane ministře, informovat o tom, jak jsme schopni ji co nejrychleji napravit. A za to, že, milí kolegové z koalice, podpoříte tento bod, vám předem moc děkuji. Tento bod bych chtěl zařadit jako druhý bod po již pevně zařazených. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. A myslíte tím dnes, předpokládám, pane poslanče? (Poslanec Novák: Ano, dnes.) Děkuji. Děkuji i za dodržení času. Následuje pan poslanec Stržínek, připraví se paní poslankyně Adámková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, jakožto poslanec za Zlínský kraj považuji za důležitou debatu o změně financování krajů. Zlínský kraj, který zde v Poslanecké sněmovně zastupuji, po přepočtu na obyvatele dostává třetí nejnižší částku ve srovnání s ostatními kraji, konkrétně 7 177 korun na jednoho obyvatele. Za naším Zlínským krajem je již jen kraj Moravskoslezský a Jihomoravský. Pro srovnání, Kraj Vysočina dostává 11 434 korun na obyvatele, kraj Jihočeský 10 604 korun na obyvatele a rok, tedy o desítky procent více než kraj Zlínský. Považuji za nezbytné tyto disproporce srovnat a pomoci primárně krajům, které jsou na konci tohoto žebříčku, tedy zejména kraji Jihomoravskému, Moravskoslezskému a Zlínskému. Aktuální nastavení rozpočtového určení daní brzdí rozvoj těchto regionů a je nezbytné současné rozdělení financí přehodnotit, a to buď změnou koeficientů, či samotného RUD. Navrhuji proto na jednání Poslanecké sněmovny zařadit bod Spravedlivé rozdělení daní jednotlivým krajům, a to jako první bod po již pevně zařazených bodech dnes. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní paní poslankyně Věra Adámková a následuje pan poslanec Vondráček. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážená paní ministryně, vážení pánové ministři, dámy a pánové, žádám vás dnes o zařazení dvou bodů, které se domnívám, že jsou zcela bezproblémové, nadstranické, apolitické, protože se týkají opět zdraví. Tak jako vždycky, dovolte mi moji mantru, že zdraví je opravdu to nejdůležitější, co máme, a bez toho zdraví se tady ani hádat nebudeme, čili pěstujme si zdraví.

První věc, kterou žádám - možná se vám bude zdát, že nesouvisí se zdravím, ale velmi úzce souvisí - a to je bod, který bych nazvala Cena potravin a zdravotní péče v České republice. Jedná se o to, že mnohé choroby, jak dobře víte nakonec i ze svých rodin, se sice buď mohou léčit farmaky, ale také nemohou třeba léčit farmaky, takže teď mám třeba na mysli celiakii. Víte, že tím trpí poměrně dost obyvatel včetně dětí, a musím říci, že pojišťovny se snaží tam nějakým způsobem samozřejmě přispět těmto lidem, ale vzhledem k tomu, jakým způsobem roste cena potravin, bohužel pro tyto lidi se stávají některé potraviny nedostupnými. Pro vaše srovnání, když budu zaokrouhlovat, a hodně zaokrouhlovat, kilo polohrubé mouky podle toho, jak kde budete kupovat, se šplhá okolo 25, 26 korun, někde levněji, samozřejmě, ale cena mouky bezlepkové je okolo 100 korun. A jestliže si uvědomíte, že v té rodině, protože to je vázaná nemoc samozřejmě, jsou třeba dva nebo tři členové, tak ono opravdu to už je hodně. Ti lidé také chtějí mít bábovku, také chtějí mít koláč jako všichni ostatní a tam potom opravdu už příspěvek té pojišťovny prostě nestačí. Když se podíváte, kolik stojí bezlepkový rohlík nebo bezlepkový koláč, tak to jsou opravdu ceny poměrně vysoké.

Další věcí je, že zhruba 9 % našich obyvatel má diabetes mellitus. Jistě není rodina, kde byste se s tím nesetkali, ať už v bližší, nebo řekněme vzdálenější přízni. Upozorňuji, že tito diabetici samozřejmě opět, i když berou léky, základem všeho je velmi racionální a pestrá strava a denně slyším ve své ambulanci, že oni už začínají mít problém s tím, aby se zabezpečili zejména čerstvou zeleninou, eventuálně masem. Tito lidé prostě začínají mít problém s léčbou této nemoci, kam základně patří dietní opatření, takže tam potom samozřejmě jakékoliv zdražení potravin vede ke zhoršení jejich zdravotního stavu, ke zvýšení glykemie, k vyššímu výskytu komplikací, které mohou být bohužel velmi, velmi zásadní.

Další nemocí, kterou máme velmi často, jsou poruchy metabolismu tuků. Ty mírné samozřejmě bychom našli i tady u mnohých z nás, ty závažnější potom opět vedou k tomu, že ti lidé musí přijímat určitou potravu, a základem všeho v současné době je racionální strava, to znamená pestrá. Nechceme žádné hladovky. A tito lidé opět se začínají dostávat do nemožnosti řádně plnit doporučení lékařů. Nehovořím ani o žádných výjimečných nemocech. Takže toto je první bod, Cena potravin a zdravotní péče v České republice.

A druhým bodem je opět to, co už jsem tady naznačovala jednou, a to je problém, který máme s dostupností vyšetření a péčí klinickým psychologem, zejména v dětském věku. V současné době, a opět to slyšíme velmi často, není nic výjimečného, že prostě nemohou lidé sehnat klinického psychologa, trvá to klidně šest sedm měsíců, v současné době zrovna řešíme něco podobného, což je naprosto neúnosné, protože mezitím buď se ta situace tak zhorší, že bohužel tedy již tomu v tomto případě dítěti bude obtížné pomoci - jistě mu pomůžeme, ale bude to složitější, bude to nákladnější, bude to zbytečně zdlouhavé, takže druhým bodem by byla Informace Ministerstva zdravotnictví o dostupnosti péče klinické psychologie.

Prosím, oba dva body bych prosila načíst jako první a druhý bod po pevně zařazených bodech dnes, nejlépe. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Také děkuji i za dodržení času. Pan poslanec Vondráček ještě posečká, protože s přednostním právem se přihlásil nyní pan ministr Válek. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Omlouvám se, od čtyř hodin jsem omluven, protože je Rada poskytovatelů na Ministerstvu zdravotnictví. Nicméně chtěl bych poděkovat vaším prostřednictvím paní profesorce Adámkové, paní poslankyni Adámkové. Já samozřejmě netuším, jestli ty body budou, nebo nebudou zařazeny, nicméně na Ministerstvu zdravotnictví bude zdravotní výbor, který se bude těmito body zabývat. Dlouhodobě řešíme problém jednak dietního stravování a bezlepkového stravování a laktózové intolerance a jsem rád za to, že řada poslanců z koalice i opozice se do toho aktivně zapojila. Za to je potřeba poděkovat.

Já jsem vytvořil pracovní skupinu, která se skládá ze zástupců Ministerstva zemědělství, práce a sociální věcí, zdravotnictví a školství, a domnívám se, že první plody a výsledky práce této skupiny budeme moct představit na zdravotním výboru. Současně pevně věřím, že členové, poslanci ze všech politických stran, kteří jsou ve správní radě VZP a v dalších správních radách, podpoří maximálně to, aby peníze z fondu prevence, pokud to jenom trošku půjde, byly použity především pro děti s celiakií, laktózovou intolerancí, ale i další. Stejně tak máme tento týden jednání se zástupci klinických psychologů a dalších oborů a tady si myslím, že je to téma, které budeme muset velmi intenzivně diskutovat.

Chtěl bych jenom upozornit, že se nám podařila naprosto průlomová záležitost. Ve spolupráci s Psychiatrickou společností a dalšími jsme vytvořili nástavbový kurz nebo vzdělávání na IPVZ, které je otevřené všem odborníkům, kde mohou zvýšit svoji kvalifikaci v oboru klinická psychologie tak, aby ta péče se ve velmi krátkém čase výrazně zlepšila a zlepšila se její dostupnost.

Tak já tímto jsem chtěl ještě jednou, vaším prostřednictvím, paní předsedkyně, za tento velmi konstruktivní a odborný podnět poděkovat.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní je přihlášen pan poslanec Radek Vondráček a připraví se pan poslanec Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Opět nám to vyšlo s Patrikem, že půjdeme po sobě, a předpokládám, že i obsahově na sebe budeme navazovat. Doufám, že nebudu potřebovat ani těch celých pět minut, nicméně vystupuji v okamžiku, kdy jsem se dozvěděl, že opět nebudou interpelace, opět se nebudeme moci ptát ministrů na to, co bychom chtěli slyšet, a já proto - nejprve, abych to zjednodušil, paní místopředsedkyně, napřed nadiktuji, tedy navrhuji nový bod, který by se jmenoval Netransparentní postup vlády v boji proti dezinformacím.

A opravdu bych byl rád, aby za situace, kdy nebudeme mít interpelace, kdy já samozřejmě nechci nějak snižovat důležitost rušení obsoletních zákonů, které už tady jsou padesát a více let a nikdo je nepotřebuje, a že to musíme řešit zrovna teď - a já mám prostě velmi niterný pocit, že jsou závažnější témata, o kterých chce mluvit česká společnost, a vy nám neumožňujete projednat žádný z těchto bodů. A strávili jsme tu dva dny minulý týden kvůli tomu, kde vaší jedinou starostí bylo vytlačit nás z denního světla, aby nedej bože nebyla ohrožena kandidatura vládního kandidáta na prezidentský úřad.

Já mám připraveno konkrétní usnesení, které by mohlo být výsledkem toho našeho bodu a které vám tady přečtu, protože nejsem naivní a obávám se, že opět vládní mašinerie odhlasuje to, že tento bod nebude zařazen. To usnesení by znělo: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá vládu České republiky, aby všem jejím členům předložila veškeré materiály o realizovaných a připravovaných opatřeních v oblasti boje s dezinformacemi, zejména svůj takzvaný akční plán, a umožnila tak legitimní diskusi na plénu Poslanecké sněmovny s přihlédnutím k možnému ohrožení či omezení svobody projevu a práva na informace chráněné čl. 17 Listiny základních práv a svobod."

Posuďte sami - z dosud aspoň částečně naslouchajících - jestli toho chceme opravdu hodně. My se tady totiž o různých snahách omezit svobodu slova, svobodu projevu a práva na informace dozvídáme průběžně zhruba rok. Rok přichází průběžně vláda s různými nápady a vždycky je potom nějakým způsobem zamlží nebo relativizuje, protože narazí na poměrně ostrou reakci veřejnosti a nás, opozice. Teď jsem si přečetl článek, jak někdo vypozoroval, že to vlastně šlo už v několika vlnách, a také to někdo shrnul, že se jedná v podstatě o to, že vláda dlouhodobě pracuje na tom, a je přesvědčena, že veřejné vyjadřování některých názorů je, a to jsem velmi mírný, problematické a nežádoucí. A jsou to takové čtyři body, čtyři okruhy: kriminalizace osob vědomě šířících dezinformace, omezování různých webů, využívání a financování nevládních neziskovek a financování takzvaných nezávislých médií. Jako poslední informaci jsme se dozvěděli, že takovýto akční plán představuje minimálně náklady 150 milionů korun, kdy 100 milionů má být investováno pro ta nezávislá média. Já se ptám ale, jestli to potom nebudou provládní média? Když si je za 100 milionů koupíte, kde potom máte tu nezávislost? A kdo to bude rozhodovat, když navíc trošku až naivně a nepokrytě zaměstnanci KRITu tam ve svých materiálech píšou a upozorňují: Pozor, aby se daného tématu nechytila média, která jsou ve vlastnictví nebo pod vlivem hnutí ANO.

50 milionů mají dostat neziskovky, nevládní organizace. Tady se potom ptám tedy, jestli jsou ještě nevládní a neziskové, když jsou tam všichni profesionálové, berou tam výplatu a zároveň je platí vláda. A to všechno tady říká vládní koalice s neuvěřitelnou politickou lehkostí s tím, že omezení svobody slova vlastně vůbec není otázka právní, která je zachycena v Listině základních práv a svobod, v bohaté judikatuře Ústavního soudu i Evropského soudu pro lidská práva.

V posledních pěti vteřinách znovu upozorňuju, že jednou zřídíte tuto byrokratickou propagandistickou mašinerii a už ji nikdy nezrušíte. (Předsedající: Čas!) Děkuji. Ještě snad na doplnění, mám tam v písemném návrhu zařadit jako první dnes a alternativě jako první zítra. To jsem nestihl říct. Děkuju za vstřícnost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Patrik Nacher a připraví se paní poslankyně Hanzlíková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážená vládo, nebo ministře dopravy pouze z vlády, a ještě tam pan ministr Šalomoun, omlouvám se, dámy a pánové, já budu mít klasický bod, který už jsem tady chtěl zařadit několikrát, a myslím si, že prezidentská kampaň celkem obnažila, že to je docela zásadní téma, a to je informace vlády o boji s dezinformacemi. To je to, co jsem chtěl zařadit už minule, to je to, co jsem se snažil interpelovat například pana premiéra. Ukazuje se jasně, že na jedné straně tady jsou dezinformace, na druhé straně tady stát nějakým způsobem s nimi chce pracovat a chce je potírat. Nicméně nemůžu se zbavit dojmu, že tak dělá selektivně, že některé dezinformace ve veřejném prostoru běhají, protože se to hodí, a jiné ty dezinformace se za ně vydávají, přitom je to já bych řekl nepohodlná informace, ale vydává se za dezinformaci. A mě by tedy zajímalo a bylo by fér, aby tady vystoupili ministři, kterých se to týká, například ministr vnitra, jak je to s těmi plány, ty peníze pro vybraná média, protože občas mám teď pocit v prezidentské kampani, že se předhánějí ve vychvalování jednoho a v dehonestaci druhého. Tak by mě zajímalo, jestli to souvisí nějakým způsobem, jestli to už je nějaké výběrové řízení na ty prostředky, abych tak řekl s nadsázkou, jak je to s těmi penězi pro neziskový sektor, jaké kompetence má mít KRIT, a vlastně jací lidé se kolem toho všeho pohybují, protože když jsem si přečetl informace od pana Vrábela, který se tady tou tematikou zabývá se svojí společností - teď jsem někde našel, že už tam není - Semantic Visions, tak jsem si zároveň našel, že pan Vrábel má nějakou smlouvu a nějaké zakázky od Úřadu vlády. Našel jsem si také, že je v nějakém sdružení s jedním z kandidátů, a proto pro mě není nestranný. Neříkám, že tomu nerozumí, ale není nestranný. Takže když jsem si přečetl, že na jedné straně všechny dezinformace, které tady jsou ve veřejném prostoru, tak jsou ze sta procent jenom z té jedné strany, téměř ze sta procent z té jedné strany, a to všichni, jestli jsme aspoň trochu objektivní, musíme uznat, že takhle to není. Tak mě by docela zajímalo, kolik peněz do toho dáme, jaká bude struktura, jak se to bude kontrolovat, jací lidé nebo neziskové organizace to budou ověřovat, verifikovat. To si myslím, že jsou legitimní věci, které teď právě v době prezidentské kampaně se ukazují, že jsou docela důležité.

A vy dobře víte, že při komunikaci na sociálních sítích jsem se vymezil vůči všem dezinformacím, které jsem zachytil, které se na těch sociálních sítích šířily, ať už to byla vymyšlená esemeska poškozující Andreje Babiše, anebo to bylo sestříhané video poškozujícího Petra Pavla, takže já to prostě nerozlišuji, padni, komu padni. A tady se jasně ukazuje, že prostě se tady s tím pracuje, ale zároveň se tady jasně ukazuje, že vláda někde potají připravuje nějaké strategie a věci, o kterých se obecně neví. A ono to skutečně může potom vyústit v ohrožování svobody slova, v omezování nepříjemných názorů, nepříjemných informací, nikoliv dezinformací.

A poslední prosba, která s tím souvisí. Pokud vy to tady opakovaně nezařadíte, tak prostě jenom vyvoláváte dojem, že to chcete tajit. Tudíž se pak nemůžete divit, že z toho mohou skutečně potom vzejít dezinformace, co že se to na těch ministerstvech nebo na Úřadu vlády chystá, a můžou to být skutečně dezinformace. Ale to se nemůžete divit, protože vy když ty informace neposkytnete, a kde jinde než v Poslanecké sněmovně, a měl by to být zájem všech stran napříč politickým spektrem, tak se budou vytvářet různé chiméry třeba, kde základem budou nějaké úniky informací jednotlivých rezortů. Takže si myslím, že pokud ta snaha je férová a poctivá, mělo by být zájmem vlády a vládní většiny to tady zařadit.

Takže já to znovu zopakuji, je to Informace vlády o boji s dezinformacemi. Zařadil bych to buď dneska jako první bod, nebo alternativně zítra jako první bod. Já vám děkuji za pozornost a za podporu tohoto bodu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, a nyní vystoupí paní poslankyně Hanzlíková a připraví se pan poslanec Farhan. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím také požádat o zařazení nového bodu. Ten bod má název Ohrožení vyplacení dotací v oblasti sociálních služeb, rodinné politiky a sociálně-právní ochrany dětí v souvislosti se systemizací od 1. 1. 2023. Je to bod, který jsem se už snažila sem zařadit. Částečně se tím napojím na svého kolegu pana poslance Nováka, který tady o té problematice také z určitého pohledu hovořil, a požádám o jeho zařazení hlavně z důvodu, že se stále na mě obrací další a další organizace, které poskytují nadregionální sociální služby nebo služby v oblasti rodinné politiky seniorů anebo již zmíněné sociálně-právní ochrany dětí, a vyjadřují obrovské obavy právě kvůli zpoždění termínu vyplácení jednotlivých dotací. Ale také vyjadřují obavy celkově ohledně dění na MPSV v sekci rodinné politiky a sociálních služeb právě po systemizaci, která proběhla od 1. 1. 2023. Bohužel, tyto organizace jsou velmi aktivní v tom, že se snaží nějakým způsobem s ministerstvem komunikovat, ale ta komunikace probíhá prozatím takovým způsobem, že ty jejich obavy se nezmenšily, ale právě naopak. A vše tedy vychází ze systemizace, která zrušila devět oddělení, naprosto nelogicky rozdělila kompetence jednoho oddělení do několika dalších a zničila sehrané týmy pracovníků, kteří svojí agendu zvládali skutečně na profesionální úrovni.

Je pro mě opravdu s podivem, že v takové podobě systemizace prošla a byla schválena vládou, ale především že byla Ministerstvem práce a sociálních věcí skutečně realizována i přes veškeré výhrady, které zazněly od poslanců opozice na jednání výboru pro sociální politiku 7. 12 2022 a přes usnesení, které bylo na tomto jednání přijato, které vyjádřilo nesouhlas s touto systemizací a požádalo pana ministra o její pozastavení až do 30. 6. 2023. Musím říct, že současná situace je skutečně pro nadregionální a celostátní sociální služby kritická, protože ony mají navíc za sebou nesmírně náročný rok, kdy se musely potýkat se zvýšením cen energií, pohonných hmot i dalších vstupů. Jedná se zhruba o 110 organizací, které poskytují služby těm nejohroženějším skupinám - seniorům, lidem se zdravotním postižením a dalším osobám, které se nachází v nepříznivých sociálních situacích.

Bohužel, vedle tohoto problému reálně hrozí zpoždění výplaty i dalších dotací, jak jsem zmínila, z rodinné politiky, sociální práce anebo z dětských skupin. Musím zdůraznit, že v minulých letech, v podstatě od roku 2007, bylo vždycky včasné vyplacení naprostou prioritou MPSV. Je pro mě tedy nepochopitelné, že ani usnesení výboru pro sociální politiku a varování poslanců nevedlo MPSV k tomu, přehodnotit rozhodnutí provést tuto rizikovou systemizaci.

S ohledem na dopady na jednotlivé organizace, ale především na jejich ohrožené klienty je to tak důležitá problematika, že prosím tedy o zařazení nového bodu a prosím, aby byl zařazen jako druhý bod po pevně zařazených bodech dnešního programu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Farhan a připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážení členové vlády, já bych zde chtěl načíst nový bod, který se týká nedostatku léků v České republice, a krátce mi ho dovolte okomentovat - proč bych chtěl, aby byl zařazen na jednání Sněmovny.

V současné době se české zdravotnictví potýká s velkou nedostupností běžných léčivých přípravků, a jaký postoj k tomu mají kompetentní úřady? Já se domnívám, že ministerstvo v této situaci jednoduše zaspalo. Situaci neřešilo s dostatečnou prioritou, s dostatečným důrazem. Jak jsem se dozvěděli zde v Poslanecké sněmovně minulý týden, ministr se zde chválil, že sehnal některé druhy léků během týdne. To je chvályhodné a myslím si, že by za to měl být pochválen. Na druhou stranu se zde ptám, co dělal již při prvních signálech v podzimních měsících roku 2022 pan ministr? Proč dnes se vymlouvá na celosvětový problém? Ať už v televizi, nebo i z dostupných zdrojů máme, že tyto léky jsou dostupné jen v Polsku, Rakousku nebo Německu, kde si je naši spoluobčané mohou zajistit.

Pokud je schopen pan ministr vyřešit nedostatek během týdne, proč nereagoval dříve? Protože... já vám na to odpovím, nebo pokusím se na to odpovědět: protože tuto situaci podcenil, nevěnoval se jí, jednoduše zaspal. V současné chvíli již hasí požár a snaží se napravit sérii chyb, které vznikly jeho nečinností. Tato nezvládnutá situace nutí lékaře předepisovat širokospektrá antibiotika, jejichž vysoké užívání není pro danou nemoc například vhodné. Dále může docházet i potom později k protrahované preskripci těchto širokospektrých antibiotik i po skončení výpadků. Ve standardní situaci by lékař volil například antibiotikum úzkospektré, jako je penicilin, kde je menší riziko nežádoucích účinků a v budoucnu i vzniku bakteriální rezistence. Zvýšená rezistence na antibiotika vede k jejich nižší účinnosti v budoucnu, pro osvětlení, a k tomu dochází samozřejmě při nadměrném užívání a předepisování těchto širokospektrých antibiotik namísto úzkospektrých. Do této situace jsou víceméně nuceni lékaři vstupovat, aby řešili aktuální problémy ministra zdravotnictví a ministerstva, které sami nezpůsobili. Tyto nežádoucí věci se samozřejmě neprojeví hned, ale s odstupem času.

Dalším příkladem je například to, když pacient nedostane daný lék v lékárně a musí se vrátit k lékaři, aby mu lékař danou preskripci změnil z důvodu nedostupnosti konkrétního léku. Může dojít i k situaci například, kdy už lékař potom není k dispozici a změnu provede až druhý den, čímž se opět zhoršuje kvalita léčby a hrozí jistá rizika.

Já se domnívám, že tyto problémy, které zde dneska máme, jsou v důsledku nečinnosti ministra zdravotnictví, a proto navrhuji bod, který bych nazval Nedostatek léčivých přípravků v České republice. Paní předsedající, poprosím vás, abyste tento bod zařadila jako poslední bod dnešního dne nebo po již pevně zařazených bodech. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za návrh. O zařazení rozhodneme hlasováním. Nyní paní poslankyně Mračková Vildumetzová a poté vystoupí pan poslanec Síla. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já bych si dovolila zařadit bod s názvem Vládní PR v době prezidentské kampaně za peníze daňových poplatníků. Určitě jste tady většina z vás minulý týden byla, když se tady projednávalo na mimořádné schůzi vyslovení nedůvěry vládě. Během toho jednání, kdy my jsme byli kritizováni za svolání této schůze, tak se jak v prostoru na sociálních sítích, tak třeba i v prostorách metra, na veřejných prostorách, objevily fotografie našich současných ministrů, kterých máme historicky nejvíce, sedmnáct - vidíte, že jeden ministr nemůže ani sedět v těch prostorách, které jsou k tomu určené, a musí sedět v prostorách, které jsou určené pro vedení Sněmovny - a kde ministři ne že by těmito plakáty a těmito bannery nějakým způsobem dávali nějaké rady občanům nebo nějaká doporučení, ale oni se tím chválí. Za tuto kampaň vláda zaplatila 30 milionů korun, samozřejmě ze státního rozpočtu, a chtěla bych říct, že kdyby si to zaplatilo KDU-ČSL, kdyby si to zaplatila TOP 09 ze svého rozpočtu, tak bych to nekritizovala, ale před chvílí tady vystupovala například paní Hanzlíková, jak chybí finanční prostředky v nadregionálních sociálních službách, a ty by určitě byly velmi rády, kdyby těch 30 milionů měly na svoje věci, které potřebují poskytovat starým nemocným lidem v jednotlivých sociálních zařízeních nebo lidem hendikepovaným a dalším. Takže tato kampaň se děje a já bych chtěla vyzvat současnou vládu, aby se k tomu vyjádřila, protože já to vidím jako takzvaný dvojí metr - názvu i Patrika Nachera - protože chtěla bych tady říci: myslíte si, že kdybychom tohle udělali my, tak já říkám, je řev na návsi, jak se říká, a určitě si všichni pamatujete na tuhle brožuru (ukazuje), která měla pomoci tomu, aby lidi chodili na prevenci v rámci rakoviny. Na poslední straně byl pan premiér, bylo to před volbami a bylo z toho takové haló, že se ta brožura rozdávala až po volbách. A to samé já bych v tuto chvíli očekávala od současné vlády, a především bych chtěla, ať se k tomu vyjádří, k těm 30 milionům, jak to, že se to bere ze státního rozpočtu. A já vám jeden takový ukážu - dneska se tady už o tom hodně mluvilo, o panu ministrovi zdravotnictví, který si na to dal, že do České republiky během ledna a února dorazí díky našim jednáním s výrobci a distributory téměř půl milionu balení antibiotik v různých skupinách. Takže občané České republiky, prosím, nemaroďte, bojte se, já se také bojím, že moje dítě omarodí, protože léky teprve dorazí.

Takže tohle opravdu považuji za velmi nefér, a považuji to především za nefér i z toho důvodu, protože pokud se podíváte na současné výstupy průzkumů, tak z toho vychází, že občané České republiky, 70 % občanů, není spokojeno s prací této vlády, a to je jasný fakt, a minulý týden se tohle objeví v mediálním prostoru na sociálních sítích.

Vyzývám současnou vládu, vyjádřete se k tomu. Chtěla bych zařadit tento bod a dávám dvě možnosti: buď jako první bod dnes, nebo jako první bod zítra. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášen pan poslanec Síla, připraví se paní poslankyně Šafránková.

Než dám panu poslanci slovo, přečtu omluvy. Omlouvá se Bauer Jan po celý jednací den - pracovní důvody, Špičák Julius celý jednací den - zdravotní důvody a pan ministr Baxa od 18 hodin z pracovních důvodů.

Máte slovo, pane poslanče. Prosím.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, já bych si dovolil načíst nový bod programu naší schůze, který je velkým problémem pro mnoho lidí v naší republice. Jedná se o teritoriální nedostupnost stomatologů v České republice. Předseda Stomatologické komory Roman Šmucler říká, že je zubařů dostatek a že vznik oboru stomatologie na ostravské univerzitě není nutný. Napadá mě jediné vysvětlení tohoto jeho prohlášení, a sice exkluzivita oboru a skutečnost, že poptávka dalece převyšuje nabídku, tudíž systém přímé úhrady cash zubní lékaři preferují a naopak pacienti na něj musí mnohdy s velkou nevolí přistoupit.

V České republice mají všichni občané, kteří poctivě platí zdravotní pojištění, právo na bezplatnou stomatologickou péči. Bohužel přibývá těch, kteří jsou nuceni za zubařem docházet na soukromou kliniku, nemají smlouvy se zdravotními pojišťovnami a veškerou péči si hradit ze svého musí. Ne všichni si takový luxus mohou dovolit. Počty praktikujících stomatologů jsou pro republiku distribuovány velmi nepravidelně, kdy v Praze na jednoho zubaře připadá asi 700 obyvatel a v Ústeckém či Moravskoslezském kraji 1 600 až 1 700 obyvatel.

Lékaři bohužel nemají zákonem danou povinnost uzavírat smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Také neexistuje zákonný způsob, jak stomatology přimět k tomu, aby brali více pacientů, nebo jak je přesvědčit, aby své praxe otevírali v okrajových částech regionů, a nejenom ve velkých městech. Kraje nemají stamiliony na to, aby jimi suplovaly roli zdravotních pojišťoven, přičemž krajské úřady nemají jakoukoli možnost, ale ani povinnost řešit dostupnost lékařské péče. Je to zcela na zdravotních pojišťovnách. Výjimkou je pak zubní lékařská pohotovostní služba, kterou kraje hradí, například jen v okrese Ostrava ročně 3,5 miliony korun. Katastrální úřad Moravskoslezského kraje a město Ostrava významně podpořily vznik nového oboru zubního lékařství na zdejší fakultě.

Zubařů je prostě málo a dá se to doložit čísly. V minulém roce ukončilo v Moravskoslezském kraji svou praxi 22 zubních lékařů a novou praxi jich otevřelo jen 12. Navíc se výrazně liší počty pacientů, které mají v péči starší stomatologové, a počty mladých začínajících zubařů. Zatímco starší zubaři mívají i přes 2 000 karet, mladí zvládají necelou tisícovku. Tento fakt vychází z výrazných změn moderní péče - technika je sofistikovanější, postupy jsou složitější a časově náročnější.

Přesná čísla můžu uvést. V Moravskoslezském kraji je celkem 606 poskytovatelů zdravotních služeb v oboru zubní lékařství, a to včetně nemocnic. Z toho je 70 lékařům nad 70 let, dalších 150 má nad 60 let. Tito zubaři budou v dohledné době svou praxi končit. Na krajském úřadě Moravskoslezského kraje leží 157 000 karet pacientů, kteří se v posledních letech ocitli bez zubaře. Nedostatek zubařů je zkrátka neoddiskutovatelný fakt, kterým trpí pacienti nejen v kraji, ale mimo Prahu, Olomouc a Plzeň prakticky všechny kraje. Potřeba řešit dostupnost stomatologické péče je velmi urgentní.

Nedostatek stomatologů, a týká se to i jiných lékařských specialistů v příhraničních oblastech republiky, má dvě příčiny. Je to absolutní nedostatek lékařů, stomatologů a jiných specialistů za prvé a za druhé je to zvyšování takzvané spoluúčasti pacientů, kdy zdravotní pojišťovny platí například stomatologům pouze nejlevnější základní ošetření. Absolventů medicíny a zdravotních sester ubylo v Česku za třicet let více než třetina. Potrvá patnáct let, než se stavy doplní na úroveň roku 1985, uvedl předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich. Jde o důsledek snahy o komercializaci zdravotnictví všech pravicových vlád od roku 1989, počínaje vládou pana Klause, kdy došlo k voluntaristické likvidaci fungujícího zdravotnictví založeného na existenci systému nemocnic s poliklinikou prvního až třetího typu, a to bez plánu, co bude dál. V minulém volebním období se skrytě o totéž snažilo i hnutí ANO 2011, pětikoalice v tom nyní pokračuje. Protože zdravotnictví je silné politikum, vedení hnutí ANO se poučilo z neúspěchu ODS, které prohrálo volby za třicetikorunový poplatek, a proto pan Babiš zvolil sofistikovanější metodu, a to optimalizaci uzavírání čili uzavírání fungujících nemocnic. Optimalizace znamená zhoršení dostupnosti zdravotní péče, aby se lidi za tuto službu naučili platit. Před převratem v roce 1989 se třicet let dostávalo nejlepší možné ošetření všem obyvatelům České republiky prakticky zadarmo. Proto se nyní lidé bouří, že mají platit, za co dříve nemuseli. Až vymřou generace, které si pamatují zdravotní péči před rokem 1989, a až si lidé uvědomí, že nemají jinou možnost než za zdravotní služby platit, bude následovat vyřazení stomatologie z veřejného zdravotního pojištění. Jako příklad země, kde je zdravotnictví prakticky kompletně komercializované, Spojené státy, zde nemá 100 milionů lidí na pojištění stomatologické péče a Medicaid, což je státní pojištění pro chudé a bezdomovce, hradí jen trhání zubu. Ve Spojených státech je 43 % všech osobních bankrotů lidí způsobeno nedoplatky za zdravotní péči.

Málokdo si z nás uvědomuje, jakou obrovskou výhodu je mít všeobecné zdravotní pojištění, které je solidární. Každý má v podstatě jistotu, že v případě potřeby bude léčen, aniž by musel studovat složité pojistné plány, co všechno pojistná smlouva kryje či nekryje. Přitom právě o tuto naši jistotu například vůči Američanům nebo Holanďanům máme velmi brzy přijít. Pokud se tak stane, pak to bude téměř nevratný krok. Nenechme si proto ukrást všeobecné zdravotní pojištění a nedovolme politikům učinit nevratné kroky.

Současní absolventi stomatologické fakulty jsou vyškoleni poskytovat aktuální moderní ošetření na současné úrovni vědy. Bohužel, zdravotní pojištění toto kvalitní ošetření plně nehradí. Peníze jsou až na prvním místě. Mladí stomatologové nechtějí pracovat mnohdy obsoletními metodami za sešroubované ceny zdravotních pojišťoven, a proto s nimi často neuzavírají smlouvy a pracují takzvaně za hotové. Takovýchto stomatologů je zhruba tisíc. To je důvod, proč stomatologové vyhledávají oblasti, kde jsou lidé solventní, aby mohli hradit kvalitní péči z vlastní kapsy, což jsou bohatá města, kde je přezubařováno, konkrétně Praha, Brno, Olomouc. V příhraničních oblastech na východě republiky by mohli poskytovat většinou pouze bazální péči, a nemohli tedy uplatnit moderní metody ošetření, které se na fakultách naučili. To je druhý důvod, proč je v těchto chudých oblastech nedostatek nejen zubařů.

Děkuji za pozornost. Já bych chtěl zařadit tento bod jako první zítra.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášena paní poslankyně Šafránková. Paní poslankyně je přihlášena třikrát za sebou, tak tedy budete... (Poslankyně Šafránková mimo mikrofon: Jednou, ale mám tři body.) Ano, navrhujete tři body. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovoluji navrhnout na program této schůze předřadit projednávání bodu 25, což je sněmovní tisk číslo 9, novela zákona o sociálních službách. Jde o návrh na zvýšení příspěvku na péči pro zdravotně postižené občany v prvním a druhém stupni závislosti, které se naposledy zvyšovaly před sedmi lety. V prosinci jste zde ve Sněmovně vy, vládní poslanci, tím, že jste se nepřihlásili do svých hlasovacích zařízení, ačkoliv jste byli v sále přítomni, vědomě a záměrně zablokovali možnost tento zákon řádně projednat v prvním čtení, přestože dobře víte, že se kvůli vládní novele úhradové vyhlášky od ledna opět zvýšily ceny sociálních služeb pro zdravotně postižené občany, čímž se stávají pro mnoho z nich naprosto nedostupnými a povede to nejen ke zhoršení kvality jejich životů, ale hlavně i ke zhoršení jejich zdravotního stavu. Navrhuji zařadit tento bod jako druhý bod dnešního jednání, případně jako první bod zítřejšího středečního programu.

Z obdobných důvodů si dále dovoluji navrhnout předřadit projednávání bodu 76, což je sněmovní tisk 266, novela zákona o státní sociální podpoře. Jedná se o návrh na zvýšení rodičovského příspěvku z 300 000 korun na 360 000 a zavedení jeho automatické valorizace přímo do zákona. Rodiny s nejmenšími dětmi jsou jednou z nejohroženějších sociálních skupin, což ještě o to více platí nyní, v době rekordní meziroční inflace, která reálnou hodnotu rodičovského příspěvku sráží hluboko pod jeho úroveň z roku 2020, kdy byl naposledy zvýšen, a vláda není schopna návrh zákona na jeho zvýšení sama předložit. Tento bod navrhuji zařadit jako třetí bod dnešního jednání, případně jako druhý bod zítřejšího středečního programu.

A závěrem navrhuji zařadit mimořádný bod s názvem Nedostatek pracovníků na OSPOD, což je Orgán sociálně-právní ochrany dětí. Jedná se o akutní problematiku kritického nedostatku sociálních pracovníků v oblasti péče o ohrožené děti, zejména v rámci obecních, ale i krajských úřadů. I úřad veřejného ochránce práv, ombudsman, varuje, že orgány sociálně-právní ochrany dětí jsou na hraně svých možností. Zejména jde o katastrofální nedostatek kvalifikovaných pracovníků a o přetížení stávajících sociálních pracovníků v tomto oboru veřejné služby, kdy v některých regionech mají na starosti dvojnásobný počet rodin, než jsou standardy umožňující kvalitní péči a prevenci, kontrolu soudního dohledu. Jde o selhání politického vedení Ministerstva práce a sociálních věcí, ohrožující systém péče o ohrožené děti. A tento bod navrhuji zařadit jako třetí bod zítřejšího středečního programu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášen pan poslanec Brázdil, připraví se paní poslankyně Štefanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, dovolte i mně, abych navrhl nový bod. Já už jsem ho jednou tady říkal a nebyl jsem vyslyšen, bod s názvem Zdravotnická záchranná služba České republiky. Tento bod prosím sice předkládám já, ale vše je předmluveno, domluveno, zamýšleno i ministrem Válkem. Podobně jako teď se chystá transformace do jednoho seskupení Hygienické služby České republiky, tak úplně, já bych řekl přes kopírák, by šlo vyřešit právě a dokončit transformaci Zdravotnické záchranné služby. Asi si někteří z vás pamatujete, že začínala na jednotlivých árech, nemocnicích, pak na okresech, pak byla územní střediska Zdravotnické záchranné služby, která částečně byla řízena i ministerstvem. Pak s kraji vlastně vznikly zdravotnické záchranné služby čtrnácti krajů a chybí krok, malý krůček k tomu, aby ta transformace byla dokončena úplně stejně, jako je Policie České republiky, jako je Hasičský záchranný sbor České republiky, to samé aby bylo i se zdravotnickou záchrannou službou.

Pamatujete si nedávno samozřejmě všichni, jak to tady vypadalo během covidu. Ta koordinace čtrnácti krajů - jistě mi dáte zapravdu - bude úplně jiná, tak jako hasiči a policajti, než když jsme čtrnáctkrát jinak. A čtrnáctkrát jinak znamená, že opravdu tu je čtrnáctkrát jinak zaplacený člověk, jinak oblečený, jinak vybavená sanitní vozidla. Ač zákon je jeden, přece jenom kraje si jakousi svou trošku lidovou tvořivostí to dělají podle svého. Jak k tomu má přijít pacient, někdo z vás, když při transportu z Ostravy náhodou by se něco stalo, dejme tomu, na Vysočině, a tam je záchranná služba jinak organizovaná s jiným dojezdovým časem? Kolikrát přijede možná lékař, tedy ať už v systému rendez-vous auto nebo ve velkém vozidle, popřípadě bez lékaře. Zkrátka má to opravdu hodně velké konsekvence. A věřte, že nemluvím jenom sám za sebe s třicetiletou praxí, ale za - a teď nechci říct všechny - ale zhruba bych řekl za 90 % záchranářů.

Závist, a to je další věc, samozřejmě funguje mezi lidmi. Oni si to řeknou: jak to, že člověk za stejnou práci, mnohdy i menší práci, vezme jiné peníze v tom kraji, a v jiném kraji je to jinak, a přitom budu mít víc výjezdů? Prosím, toto všechno a mnoho dalších věcí by se tím vyřešilo. Vznikla by Zdravotnická záchranná služba České republiky, byla by koordinovaná z jednoho místa, ušetřilo by se hodně, ale hodně, hodně peněz v tom, že i ta výběrová řízení, která dneska jsou - asi víte, jak vypadá vozidlo Hasičského záchranného sboru, ona jsou přibližně stejná, mají skoro stejné vybavení, a tak hasičovi je poměrně jedno, jestli skočí do vozidla toho či onoho kraje. Ale my to tak nemáme. Všimli jste si, že ta vozidla jsou opravdu od volkswagenů, různých mercedesů a podobně, jinými slovy, tady to výběrové řízení na oblečení, na vybavení, na všechno by bylo z jednoho centra. Ano, řeknete: To ale my nechceme, my tady už všechno nechceme centralizovat. - Ale prosím vás, to zdraví máme jenom jedno a o ně by bylo pečováno, by mělo být pečováno stejně. V tak malinké zemičce čtrnáct krajů, čtrnáctkrát všechno jinak.

A já bych chtěl, abyste se nad tím zamysleli a abychom se nad tím zamysleli spolu s malou diskusí, ona nebude dlouhá, a pan ministr možná k tomu řekne svoje, co zamýšlí. My, pár záchranářů, budeme mít návrh, a pak by se to teprve dalo do legislativního procesu.

Tedy, paní předsedající, prosím, kdybyste si poznamenala zařazení nového bodu Zdravotnická záchranná služba České republiky, diskuse nad tímto tématem. A já nechci, nechci nikam pevně. Já nechci, abyste řekli, tak zas to bude prodlužovat se. Jenom zařadit. A to samotné klidně může být až zítra, pokud na to by přišel čas, čili klidně to dejte až na poslední místo. A možná po poradě s panem ministrem on sám řekne, jestli to chce tam či onde, a třeba koalice mu vyjde vstříc. Já vám děkuji, že jste mě vyslechli.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Nyní je přihlášena paní poslankyně Štefanová, připraví se pan poslanec Zlínský. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Chtěla bych navrhnout zařadit na jednání Sněmovny nový bod, a to bod s názvem nedostatek léků v České republice. Již dlouhé měsíce se lidé potýkají s nedostatkem základních léčiv a musejí objíždět několik lékáren často i desítky kilometrů od sebe. Určité problémy ale hlásí už i nemocnice a další zdravotnická zařízení.

Poslanci SPD toto téma zařadili do svých interpelací na ministra zdravotnictví, tento týden ale interpelace nejsou a já si myslím, že je to tak závažné téma, že je potřeba se o něm bavit tady na plénu Sněmovny na řádné schůzi. Proto chci tento problém zařadit jako samostatný bod tak, abychom to tu mohli probrat, jaká je vlastně aktuální situace, jak dlouho bude ještě trvat, a hlavně co bude dál, aby nám tady pan ministr zdravotnictví mohl představit, jaké konkrétní kroky podniká v tom, aby se tato situace neopakovala, jak se řeší monitoring zásob lékáren a skladů a monitoring výroby a dodávek. Pokud SÚKL zahlásí, že se nic neděje, vše je v pořádku a jen několik týdnů nato je výpadek základních léků, tak takto to dál nejde dělat ani dovážet léky extra až poté, co již několik týdnů chybí.

Dále je potřeba v co největší míře podporovat i výrobu léků v České republice a výrobu různých forem léčiv z komponent přímo v lékárnách. I tam by mě zajímalo, jaké kroky v tomto ministerstvo provádí a zda řeší i tuto stránku, tedy podporu samostatnosti České republiky v tomto ohledu.

Proto bych chtěla tento bod zařadit jako bod číslo 1 na dnešní jednání. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášen pan poslanec Zlínský, připraví se paní poslankyně Pošarová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, vážený pane ministře, mám také návrh na zařazení nového bodu programu a ten bod by se jmenoval Diskuse k návrhu nařízení Evropské unie - evropský prostor pro zdravotní data. Já už jsem to tady zmiňoval ve svém posledním projevu. Reagoval tady na to i pan ministr zdravotnictví Válek, který řekl něco v tom smyslu, že je to návrh, což je pravda, že to není ještě hotové dílo, ale já bych upozornil na to, že to je nařízení Evropské unie, takže si myslím, že je nejvyšší čas, abychom o tom začali diskutovat, abychom případně poukázali i na nedostatky tohoto nařízení. Ten můj - to, co tady budu říkat - ten text je poměrně hutný a náročný k pochopení, vyskytuje se v něm mnoho složitých pojmů. Já se budu některé snažit vysvětlit, nicméně vycházím z toho nařízení Evropské unie, kde jsou ty pojmy podobně používány. Evropský prostor pro zdravotní...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane poslanče, já se moc omlouvám, že vás ruším. Poprosila bych roh vlevo, aby trochu ztišil své rozhovory. Rušíte pana poslance. Děkuji.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Takže ještě jednou, Evropský prostor pro zdravotní data - a upozorňuji tedy, že je to jako důležité, bude se to každého týkat - má být první oborový prostor pro evropská data. Těch oborů, kterých se to bude týkat, bude od energetiky až po zemědělství spousta, ale první to spouští nebo mají spustit na zdravotnictví. Má sloužit ke sdílení všech zdravotnických dat v rámci České republiky, ale také v celoevropském prostoru, a to nejen mezi zdravotnickými zařízeními, ale i pro použití regulatorních orgánů státních, evropských a také pro výzkumné týmy u nás, v Evropě, ale i ve světě. Vše má vést ke zlepšení zdravotní péče o pacienty a vývoji nových léčebných metod na základě zpracování těchto dat prostředky umělé inteligence při údajném zachování bezpečnosti těchto dat.

Rozsah dat, která se mají sdílet pro regulatorní a inovativní procesy, je velmi široký. Já to tady zmíním, čeho se to týká, tak dávejte pozor. Má se to týkat nejenom dat ze zdravotních záznamů, ale i dat s dopadem na zdraví lidí včetně sociálních faktorů, vlivu životního prostředí, chování jednotlivců i skupin obyvatel, genomických dat o patogenech s dopadem na lidské zdraví, to, znamená, to je složení genů jednotlivých patogenů. A teď to nejdůležitější, má se to týkat genetických, genomických a proteomických dat týkajících se lidí, obyvatel. Takže já vám to vysvětlím. Genetická data, to je vlastně genetický kód, to jsou jednotlivá písmena genetického kódu. V podstatě si to představte, jako kdybyste měli cizí jazyk a bez jednotlivých mezer mezi slovy byste viděli prostě jenom změť nějakých písmen. Genomická data - to si představte tak, jako kdybyste viděli už nějaká slova, mezi nimi mezery, to jsou ty jednotlivé geny, ale pořád je tam ten problém, že my známe dejme tomu, ta slova, ale neznáme často kontext. Proto vlastně se má použít umělá inteligence, aby ten kontext mnoha genů, jak se projeví v nějaké funkci člověka či patologii, aby se našla. Takže to se vám chtěl vysvětlit, abyste zjistili, jak je to důležité.

Genetická a genomická data osob, skupin lidí a nakonec i definovaných populací jsou natolik citlivá a intimní, že nemohou být v žádném případě poskytnuta komukoliv k užívání bez jasného vysvětlení, k čemu mají být použita a k čemu by mohla být zneužita. Je tedy bezpodmínečně nutné získat souhlas k jejich poskytnutí, a teď poslouchejte, nejenom od osob, kterých se to týká, ale i genetických příbuzných. Já tady už dál to nebudu rozebírat. Jenom tady řeknu, že z tohoto důvodu navrhuji tento bod k diskusi této velevážené Sněmovně, jelikož bych rád slyšel názory dalších poslanců a ministrů, které tato nesmírně důležitá problematika zajímá. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Já bych si jenom upřesnila ten bod, který zněl Diskuse k návrhu nařízení... jestli můžete prosím na mikrofon.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Diskuse k návrhu nařízení Evropské unie k Evropskému prostoru pro zdravotní data.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji a navrhujete to někam zařadit napevno? Máte zájem?

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Můžete to klidně dát i za pana poslance Brázdila, za ten jeho návrh, to znamená, až na konec.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Dobře tedy, navrhujete to zařadit jako poslední bod programu.

Nyní vystoupí paní poslankyně Pošarová, připraví se pan poslanec Juchelka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, navrhuji zařadit na pořad této schůze sněmovní nový bod s názvem Informace vlády a ministra průmyslu a obchodu o tom, jak konkrétně vzniká extrémně vysoká cena elektřiny pro české spotřebitele.

Dámy a pánové, všichni se zřejmě shodneme na tom, že elektřina není běžná komodita, a nelze ji standardně ve velkém množství skladovat. Proto se tudíž ani na komoditní burze neprodává samotná fyzická energie, ale poukázky na pozdější dodání určitého množství elektřiny, se kterými se dále obchoduje. Příkladem je společnost ČEZ, která prodala od roku 2020 do konce roku 2022 na bilaterální bázi do zahraničí většinu své silové elektřiny na letošní rok, a to za průměrnou cenu 2,60 koruny za kilowatthodinu. Zároveň tutéž elektřinu společnost ČEZ Prodej kupuje jen s ročním předstihem, a to za jinou cenu, několikanásobně vyšší. Na faktuře koncových zákazníků se pak objevuje výsledná cena přes 9 korun za kilowatthodinu silové elektřiny, přičemž zákazník zaplatí cenový strop 6 korun a rozdíl doplatí dodavateli stát z daní nás všech.

Současně platí, že rozdíl mezi tím, za kolik ČEZ prodává kilowatthodinu silové elektřiny zákazníkům v rámci dvoustranných mezinárodních smluv, a za kolik ji ČEZ Prodej prodává českým spotřebitelům, je víc než 6 korun za kilowatthodinu. Je otázkou, kde a komu ten rozdíl zůstává. Do roku 2001 včetně byly veškeré ceny dodávky elektřiny regulovány. Od roku 2002 postupně dochází k liberalizaci vyplývající z našeho budoucího členství v Evropské unii, jež byla plně završena 1. lednem 2006. Ve světle posledního vývoje a enormního neodůvodněného růstu cen elektřiny pro české zákazníky jsem přesvědčena, že bychom se měli vrátit zpět k regulaci cen elektřiny, a to v plném rozsahu, včetně její obchodní, dosud neregulované složky. Z tohoto důvodu navrhuji zařadit tento bod jako třetí bod programu dnešní schůze Sněmovny. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášen pan poslanec Juchelka a připraví se pan poslanec Kolovratník. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Moc děkuji, paní předsedající. Já mám tady, a budu kratší než asi mí kolegové, nebo do pěti minut to určitě stihnu, úplně jednoduše. To, co tady už pan poslanec Novák řekl, i paní poslankyně Hanzlíková, ohledně ohrožené výplaty nadregionálních sociálních služeb - my jsme na začátku prosince upozorňovali na výboru pro sociální politiku, a samozřejmě že to prošlo i usnesením, že nesouhlasí poslanci výboru pro sociální politiku s předloženou systemizací MPSV s odůvodněním, že nebylo předneseno jakékoliv racionální zdůvodnění zhodnocení současného výkonu agend a nutnosti jejich přesunů včetně ekonomického vyhodnocení a dopadu na státní rozpočet a žádalo pana ministra práce a sociálních věcí, který sedí za mnou, aby odložil systemizaci do 1. 7. 2023. Pro to hlasovali všichni poslanci, včetně poslanců vládní koalice.

A co se stalo? Systemizace samozřejmě proběhla, doporučení výboru pro sociální politiku akceptováno nebylo a v tuto chvíli se ozývají desítky organizací béčkových, které jsou placeny přímo ze státního rozpočtu, že díky této systemizaci nedostanou peníze dříve než v polovině května.

Co to tedy znamená? Znamená to, že desítky poskytovatelů sociálních služeb a statisíce jejich klientů jsou v ohrožení. Znamená to, že 200 000 těchto klientů a možná 1 800 zaměstnanců, ti hrozí odchodem ze sektoru sociálních služeb. Vždy můžeme konstatovat, že v uplynulých letech, to znamená od roku 2014, každý rok bylo vyhlášeno nebo byly termíny vyhlášeny této výzvy pro poskytovatele služeb před koncem roku, aby věděly ty sociální služby, na čem jsou, to znamená říjen, listopad, maximálně prosinec. Ale v tuto chvíli máme konec ledna a vůbec sociální služby nadregionální nevědí, jak to s nimi do budoucna bude. Ta metodika podle právních analýz je protiprávní, neakceptovatelná a extrémně nebezpečná, jak píšou někteří právníci. A poté dokonce by některé ty nadregionální sociální služby měly možná přejít pod krajskou síť, což podle mě nebylo projednáno ani s hejtmany.

Takže já prostě bych chtěl otevřít tady tento bod, poněvadž se opravdu jedná o statisíce klientů, o stovky zaměstnanců v těchto sociálních službách, poněvadž jsou ohroženi samozřejmě klienti. A nebavíme se jenom o seniorech, postižených a uprchlících. Bavíme se také například o umírajících lidech, poněvadž jsou v tom i hospice. Bavíme se skutečně o těch nejzranitelnějších v České republice. Například by měla z tohoto programu prý vypadnout jako jedna z priorit paliativní péče. Tak já se ptám, proč neděláme tu systemizaci v tuto chvíli prostě v klidu v průběhu tohoto roku, ale proč děláme takhle překotně a uvádíme všechny poskytovatele sociálních služeb do velkého nebezpečí, nejen z hlediska jejich budoucnosti? To znamená dlouhodobějších výzev, ale také z hlediska krátkodobé budoucnosti, to znamená, jakým způsobem budou financováni v tomto roce. Dokonce nedostávají ani žádnou garanci od Ministerstva práce a sociálních věcí, aby si mohli vzít třeba překlenovací úvěr, poněvadž tady toto pověření jednoduše tyto organizace nemají.

Takže já si myslím, že mí kolegové poslanci, společně se mnou je to už potřetí výzva na to, abychom tento bod otevřeli, a pevně věřím, že ho otevřeme a že ho můžeme prodiskutovat, jakou vizi mám MPSV právě tady s těmito nadregionálními organizacemi a proč tady toto překotně dělá, proč uvádí klienty do nebezpečí a zaměstnance sociálních služeb taktéž, a chtěl bych to zařadit jako první bod dnes a nebo jako druhý bod zítra. Název je Ohrožení výplaty nadregionálních sociálních služeb. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Výborně, pane poslanče, děkuji za upřesnění. Nyní vystoupí pan poslanec Kolovratník a připraví se paní poslankyně Dražilová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý den, děkuji za slovo. Dobré odpoledne, kolegyně, kolegové, přicházím dnes s návrhem na zařazení nového bodu a na jeho pevné zařazení. Ten bod se týká rezortu dopravy a nazval jsem ho Nejistý rozpočet Ministerstva dopravy a ohrožení výstavby infrastruktury.

Situace, přátelé, je a začíná být velmi vážná, vskutku velmi vážná. Vysvětlím, o co jde. My od podzimních měsíců loňského roku, od momentu projednávání jak státního rozpočtu, tak rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, slyšíme hezká nová čísla o tom, jak v dopravě máme rekordní množství peněz, 159,9 miliardy korun. Je to rekordní částka. I já jsem ve svých veřejných vystoupeních konstatoval a uznával, že pokud ta částka bude ze strany vládní koalice dodržena, tak to je opravdu velké a dobré číslo, které navazuje na trend a na tempo, které připravila a nastavila vláda předchozí za hnutí ANO. Ale ono to má jeden velký, velikánský háček, a ten háček má pod sebou, nebo nad sebou, jak to vezmete, číslo 30,7 miliardy korun, 30,7 miliardy, tedy prakticky pětinu, 20 % z té celkové alokace. Ministerstvo financí i Ministerstvo dopravy od podzimních měsíců uvádí a vysvětluje, že tato částka 30,7 miliardy bude zajištěna - cituji - formou jiných finančních nástrojů, a to úvěru Evropské investiční banky, a po připravované změně zákona také cestou dluhopisů financovaných, emitovaných Státním fondem dopravní infrastruktury.

Připomenu, že tady ten účetní trik kritizoval ve veřejných vystoupeních předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, opět budu citovat pro záznam: "Kdyby skutečné výdaje na dopravní infrastrukturu byly tak, jak si myslíme, správně součástí státního rozpočtu, tak by ten schodek byl o 30 miliard vyšší," má jasno předseda Národní rozpočtové rady. A abych já to dokladoval na konkrétních číslech, u kterých mám problém a která prostě nejsou vyřešena, a jsem přesvědčen, že je tady musíme prodiskutovat, tak jsou to konkrétní ukazatele státního rozpočtu a na něj navazujícího rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. V tom jednom dokumentu oficiálním, vládou i Sněmovnou schváleném dokumentu, kapitola 327 Ministerstvo dopravy, čteme na řádku Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury, já to zaokrouhlím, 92,3 miliardy korun. Tedy stát, každý z vás zná tu jednoduchou větu, Má dáti - Dal v účetnictví, tedy stát na jedné straně počítá s částkou 92,3 miliardy, ale pozor, Státní fond na příjmové stránce na svém příslušném řádku kalkuluje s částkou 123,3 miliardy, tedy přesně po zaokrouhlení těch 30,7 miliardy korun tady chybí.

Proč o tom navrhuji mluvit? Já nechci říct to slovo chci, proč navrhuji o tom mluvit a žádám, dovoluji si požádat Sněmovnu, aby tohle téma probrala jak s ministrem Martinem Kupkou, tak s ministrem Zbyňkem Stanjurou, je taková skutečnost, že ti největší investoři, tedy Správa železnic a Ředitelství silnic a dálnic, podle dostupných informací k dnešku dostali od ministerstva a od SFDI pokyn rozpočtovat a řekněme naplánovat k útratě celou tuto částku, celých těch po odečtení nějakých menších výdajů skoro 150 miliard. U ŘSD je to 65,5 miliardy, u Správy železnic 70,4. Přátelé, pokud tahle částka nedopadne, pokud ji vláda nezajistí a nezíská, tak upozorňuji, že ŘSD by přišlo téměř o třetinu svého rozpočtu, je to 21,1 miliardy korun, Správa železnic by přišla o 9,5 miliardy korun v momentě, když ředitelé těchto organizací už mají naplánováno a mají pokyn, že mají ty finance použít. Přitom v tom vládním dokumentu bylo řečeno: "Struktura a parametry financování budou předloženy vládě ke schválení." Je také pravda, že Zbyněk Stanjura informoval o tom, že až bude znát podmínky té půjčky, že ji probere, že ji bude diskutovat jak na vládě, tak s námi, ale upozorňuji, máme téměř konec ledna, nikdo parametry té půjčky nezná a státní investoři už mají rozplánované závazky, smlouvy a rozjeté investice v tomto duchu. Takže já říkám a tvrdím, že je ohroženo financování dopravní infrastruktury.

Proto, paní předsedající, prosím a navrhuji zařazení tohoto nového bodu s názvem Nejistý rozpočet Ministerstva dopravy a ohrožení výstavby, a prosím, abychom ten bod zařadili zítra ve středu jako první bod v 9 hodin ráno. Věřím, že pokud páni ministři budou připraveni, tak ho můžeme mít za dvacet minut vysvětlen a vyřešen. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, i za dodržení času. Nyní vystoupí paní poslankyně Dražilová, připraví se pan poslanec Tureček. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vzhledem k tomu, že jsme se dozvěděli, že Sněmovna v tomto týdnu nemá řešit nic ze zásadních problémů, které trápí občany, tak mi dovolte, abych i já vystoupila s žádostí o zařazení bodu s názvem Řešení následků přezíravosti vlády vůči seniorům.

Na úvod bych chtěla zmínit několik čísel. Podle nedávné studie projektu Neviditelní jsme se mohli dočíst, že téměř 900 000 Čechů patří mezi takzvané neviditelné seniory, tedy mezi ty, kteří mají problém uhradit své živobytí a zároveň propadají systémem státní pomoci. Potýkají se s osamělostí, s příjmovou chudobou, anebo dokonce rezignují na svůj život. Aby toho nebylo málo, rekordní inflace vede k tomu, že stále více penzistů nevystačí ani se svým důchodem. Nejde však pouze o jednu studii, těch samozřejmě je víc. Jiná například říká, že 47 % důchodců trpí nadměrnými výdaji na bydlení. Téměř 40 % seniorů se snaží ušetřit, kde se dá, aby vyšli se svými financemi. Žijí nedůstojný život a zdráhají se říct o pomoc. Naštěstí máme různé sociální organizace, které tyto seniory vyhledávají, které jim pomáhají, ale jak jsme zde slyšeli od mých kolegů, kteří mluvili přede mnou, tam je zase jiný problém, a sice to, že desítkám organizací hrozí zpoždění výplaty. Podobných dat a čísel bych zde mohla říkat daleko víc. Je to obrovský problém, protože situace seniorů je alarmující, opravdu se zhoršuje a vy to musíte vědět, protože určitě dostáváte stejně jako já stejné maily.

Vláda svoji nečinnost obhajuje tím, že vždycky nám všem připomenou, že valorizovala důchody, a tak si nikdo nemá na co stěžovat. Ale já zde musím zdůraznit, že vlastně tak dorovnává zdražení s několikaměsíčním zpožděním a že valorizace ve výši několika stokorun v žádném případě nedožene náklady na bydlení, které vzrůstají o tisícikoruny. Pan ministr Jurečka nám sdělil, že bude další valorizace, ale ruku v ruce s tím slyšíme, že se připravuje zpomalení valorizace důchodů.

Nejde však jenom o peníze. Je špatné, že tato vláda a její poslanci neustále naznačují svými výroky, že senioři jsou vlastně pro náš stát něco velmi drahého. Řekla jsem před chvílí, že nejde jen o peníze. Slyšíme, jak jsou přetížené linky na pomoc seniorům, a víme moc dobře, že ne všichni je využívají, někteří dokonce o jejich existenci ani nevědí. Senioři jsou zoufalí a bojí se o svoji budoucnost.

A já bych zde chtěla zdůraznit, že za většinu věcí, které zde máme, se právě senioři zasloužili. V kulturních a západních společnostech bývá zvykem, že těmto lidem se vyjadřuje poděkování, a já zde připomenu tu větu, kterou všichni známe, že vyspělý stát se pozná podle toho, jak se pomáhá seniorům, jak se stará o své seniory, že se nenechají padnout a nemluví se o nich jako o problému. Vláda se dušovala před volbami i po nich, že nás posune na Západ, ale země na západ od nás dělají nyní v době krize a nejistoty maximum pro to, aby udržely sociální smír. Ano, dělají to i za cenu větších výdajů. Proto například Německo tak podpořilo dostupnou veřejnou dopravu, proto pomáhají seniorům a rodinám s dětmi na základní životní normy, stejně jako to dělají severské země. Tohle všechno je přesný opak toho, co dělá česká vláda, která se naopak snaží na penzistech uspořit a nehledá cesty, jak jim jejich problémy zjednodušit.

Vláda zneužívá toho, že senioři nemají za sebou žádnou silnou lobbistickou skupinu, která by je donutila činit, a spoléhá na to, že senioři jsou ochotni se maximálně uskrovnit. Ale nejen já s tímto modelem uvažování prostě nesouhlasím. Jejich situace je alarmující, a to je důvod, proč bych chtěla, aby Sněmovna začala okamžitě tuto situaci řešit a otevřela ji jako nový bod jednání. Poprosila bych, aby tento bod byl zařazen za již pevně schválené body. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí zatím předposlední přihlášený pan poslanec Tureček. Jako poslední je přihlášena zatím paní poslankyně Pastuchová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Tureček: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Kolegyně a kolegové, já se na vás dovolím obrátit s prosbou o zařazení opětovně bodu Informace vlády České republiky o aktuální nákazové situaci v České republice v chovu hospodářských zvířat a vedou mě skutečně k tomu události posledních dvou měsíců, kdy se zhoršila nákazová situace zejména v chovu drůbeže, ale taky v chovu prasat. To samozřejmě s sebou nese velmi negativní vliv jednak na snížení konkurenceschopnosti českého zemědělství, snížení potravinové soběstačnosti v České republice a v neposlední řadě je to další tlak dnes už k enormnímu růstu cen potravin, kdy se v průměru ceny potravin zvyšují okolo 60 % bohužel v chovu drůbeže, u vajec je to zhruba 92 % a v drůbežím mase je to 60 %.

Musím bohužel s politováním konstatovat, že česká vláda, vláda Petra Fialy, se k českému zemědělství chová od samého počátku macešsky a dokázala to i ohledně takzvaných prostředků v Nákazovém fondu, kdy tyto prostředky na rok 2023 radikálně snížila zhruba o 500 milionů. Co víc? Samozřejmě, současná nákazová situace nese s sebou i nemalé náklady pro rozpočet Ministerstva zemědělství - ta povinnost vyplývá z evropské legislativy - a je to o kompenzacích chovatelům v rámci preventivních veterinárních opatření. Musím zdůraznit, že v rámci tohoto titulu má k dispozici Ministerstvo zemědělství pouze 50 milionů korun a jenom náklady na likvidaci chovu drůbeže na Tachovsku si vyžádají přes 200 milionů korun, takže z hlediska toho vládě chybí zhruba 300 až 350 milionů korun k dnešnímu dni, a ta situace se bude ještě zhoršovat.

Samozřejmě v tomto směru musím podotknout, že v komoditě drůbež - drůbeží maso to má i negativní dopad na snížení soběstačnosti České republiky. Například u vajec k 1. 1. 2023 Česká republika byla soběstačná zhruba z 86 %, nicméně tohleto číslo nám rapidně klesá a přes 70 % se pomalu blíží k 60 až 65 % během dvou měsíců. Tak bych rád od vlády slyšel jasný signál, jak tuhletu situaci řešit a jak pomoci chovatelům, ale i občanům České republiky z hlediska stabilizace cen potravin, a zejména stabilizace cen v komoditě drůbež - drůbeží maso, takže bych rád požádal o informaci vlády České republiky o aktuální nákazové situaci v České republice v chovu hospodářských zvířat a poprosil bych tento bod pevně zařadit na zítřejší jednání jako druhý bod od 9 hodin zítra. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Já si jenom nejsem jistá, pane poslanče, zda to půjde jako druhý bod od 9. V případě, že by tam byl první bod... (Poslanec Tureček ukazuje vpravo od svého místa.) Jako druhý bod bez uvedení času, šlo by to takto? (Poslanec Tureček souhlasí.) Dobře, děkuji. A nyní zde máme poslední přihlášenou paní poslankyni Janu Pastuchovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Tak já jako mí ostatní kolegové, kteří se zde vyjadřovali, že moc nerozumíme tomu, když nám koaliční vláda vyčítala, že trávíme dva dny tady mimořádnou schůzí, že máme jiné body důležité pro občany, které bychom měli řešit, tak zkrátila tento jednací týden o dva dny, o dva a půl dne, jak je jejím zvykem, protože ve středu se tady nepracuje. Nyní, když se všichni podíváme na program této schůze, tak si pojďme říct, co obsahem této schůze je - vůbec nic, co by těm občanům pomohlo. Protože nebudou interpelace - já tam mám písemnou interpelaci, která řeší prověrky na Ministerstvu zdravotnictví jako důvěrné - taky se to zase nedozvím. Jako první bod jsem chtěla navrhnout, což učinila naše paní předsedkyně našeho klubu po jednohlasné dohodě na našem klubu, a to měl být bod Omluva ministryně obrany, která prohlásila, že jsme všichni otroci pana Babiše. Já bych chtěla jenom říci, že jsem poslankyně za Liberecký kraj, kterou si zvolili občané, tudíž nejsem žádnou otrokyní pana Babiše. A myslím si, že žena by se takhle vyjadřovat neměla. (Potlesk poslanců ANO.)

A teď už k tomu mému bodu. Já bych se ráda vrátila k tématu, které jsme probírali minulý rok. Já jsem ho zde navrhovala i minule a tím, že pan ministr Jurečka se tady vychválil, co všechno udělal, ale nebyla otevřena rozprava, tak jsme na to nemohli reagovat, nemohli jsme dávat dotazy, takže budu prosit o zařazení bodu znovu, a to Aktuální situace na úřadech práce. Myslím si, že za dvě minuty a třicet vteřin to nestačím všechno přečíst, nicméně podstatou je, že opakovaně, opakovaně bych ráda znala odpověď od pana ministra, jaká je teď konkrétní situace na úřadech práce, protože se nám tady chlubil, jak za jeho působení vzrostly mzdy a odměny, jak se to od ledna projevilo na úřadech práce. Já bych se ho chtěla zeptat, jestli se daří obsazovat neobsazená místa, a co mám informace, tak tomu tak opravdu není. Pan ministr sice přiznal, že si je vědom, že situace není stoprocentní, řekl, že z 1 700 klientů na úřadech práce, kteří měsíčně přicházejí a žádají o nějakou formu sociální pomoci, u 98 % těchto žadatelů vyplácí stát finanční prostředky včas... (Hluk v sále.) Paní místopředsedkyně, já bych poprosila - já vím, že všichni koaliční jdou na hlasování (Předsedající: Ano, vnímám to.), doteď je to nezajímalo - tak o klid.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, vnímám to, takže prosím všechny, kteří přicházejí, aby dodrželi klid, který zde byl předtím, a prosím o ztišení, aby paní poslankyně mohla přednést svůj návrh. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Já už jenom zdůvodním, už jsem vám řekla název, pan ministr už také přišel po dvou hodinách, co tu jsme, a já se ptám: jestliže vzrostl počet příspěvků, jestli zohledňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ten šílený nárůst objemu práce pro zaměstnance úřadů práce. Pokud v roce 2021 byl počet žádostí 233 000 a o rok později 332 000, tak to je myslím otázka k diskusi. Nemám moc času, myslím, že stejný bod jsem navrhovala minule. Vím, že tady stejně poslanci koalice neseděli, neposlouchali, tak jako pan ministr. Ministr se nám tu vychválil, bohužel bez možnosti rozpravy.

Takže prosím o zařazení tohoto bodu programu i na tuto schůzi, protože opravdu když se podíváte na program dnešní a zítřejší schůze bez možnosti čtvrtečních interpelací, abychom náhodou nenarazili na nějaké citlivé téma, tak neřešíte tento týden, který je řádný Poslanecké sněmovny, který je řádný - zkrátili jste si ho o dva dny, neřešíte tam pro lidi vůbec nic!

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Já se táži, zda se ještě někdo hlásí k vystoupení na změnu schváleného pořadu 50. schůze? Není tomu tak.

Nyní bychom tedy přistoupili k hlasování o návrzích. Nejprve bychom hlasovali o návrzích z grémia. Ještě předtím přivolám kolegy a kolegyně z předsálí a táži se... (Ťukání do lavic.)

Ano, zaznamenala jsem žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. (Hluk v sále.) Ještě zagonguji a počkám, až se ustálí počet přihlášených.

 

Pokud není námitek, tak bychom hlasovali o návrzích z grémia najednou. Námitku zde nevidím. Ještě chvíli vyčkáme, až se ustálí počet přihlášených.

Dávám hlasovat o tomto návrhu z grémia a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 83, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 166, proti 1. Návrh byl přijat.

 

A nyní tedy budeme hlasovat o jednotlivých návrzích tak, jak zazněly.

 

Prvním návrhem byl návrh paní předsedkyně Schillerové, která navrhuje zařadit nový bod Ministerstvem práce a sociálních věcí potvrzené chybějící peníze na důchody. Je to tak?

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 84, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 77, proti 90. Návrh byl zamítnut, nebudeme tedy dále hlasovat o jeho pevném zařazení.

 

Druhým návrhem paní předsedkyně Schillerové bylo zařazení nového bodu, který zní Zrušení 10% sazby DPH. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 85, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 79, proti 87. Návrh byl zamítnut.

 

Třetí návrhem paní předsedkyně Schillerové je návrh na nový bod, který zní: Omluva ministryně obrany Jany Černochové.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 86, přihlášeno 172 poslanců a poslankyň, pro 78, proti 91. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh pana předsedy Okamury, navrhuje zařadit nový bod Asociální Fialova vláda chce lidem zdražovat vodu, kojeneckou výživu, pivo, léky, knihy a další nezbytné potřeby. (Hluk v sále neustává.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Prosím o klid! Kdo je proti?

Hlasování číslo 87, přihlášeno 172 poslanců a poslankyň, pro 76, proti 90. Návrh byl zamítnut.

 

Pan předseda Okamura navrhl zařadit nový bod, který zní: Česká republika je kvůli Fialově vládě jedinou zemí Evropské unie, která vloni snížila státní dluh.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? (Volání z lavic: Zvýšila!) Omlouvám se za přeřek, přání otcem myšlenky. Ano, já se omlouvám. Prohlašuji toto hlasování (číslo 88) za zmatečné a ještě jednou se omlouvám panu předsedovi za svůj přeřek.

 

Ještě jednou tedy přečtu název tohoto bodu: Česká republika je kvůli Fialově vládě jedinou zemí Evropské unie, která vloni zvýšila státní dluh.

Zahajuji... Je to tak v pořádku? (Poslanci volají z lavic: Ano!). Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 89, přihlášeno 173 poslanců a poslankyň, pro 76, proti 92. Návrh byl zamítnut.

 

Pan předseda Radim Fiala navrhuje zařadit nový bod, který zní: Vláda Petra Fialy nezvládá energetickou krizi.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 90, přihlášeno 173 poslanců a poslankyň, pro 78, proti 92. Návrh byl zamítnut.

 

Paní místopředsedkyně Dostálová navrhuje zařadit nový bod, který zní: Podpora bydlení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 91, přihlášeno 173 poslanců a poslankyň, pro 79, proti 87. Návrh byl zamítnut.

 

Pan místopředseda Havlíček navrhuje nový bod, který zní: Dopady klimatických opatření na domácnosti a firmy.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 92, přihlášeno 173 poslanců a poslankyň, pro 80, proti 89. Návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Novák navrhuje nový bod, který zní: Informace ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky o dopadech systemizace na vyplácení sociálních dávek pro rodiny a sociální služby.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 93, přihlášeno 173 poslanců a poslankyň, pro 79, proti 88. Návrh byl zamítnut.

Pan poslanec Stržínek navrhuje zařadit nový bod, který zní: Spravedlivé rozdělení daní jednotlivým krajům.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 94, přihlášeno 173 poslanců a poslankyň, pro 78, proti 84. Návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Adámková navrhuje zařadit nový bod Ceny potravin a zdravotní péče v České republice.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 95, přihlášeno 173 poslanců a poslankyň, pro 78, proti 88. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším bodem, který navrhuje paní poslankyně Adámková, je bod s názvem Informace ministra zdravotnictví o zabezpečení klinické psychologie.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 96, přihlášeno 173 poslanců a poslankyň, pro 78, proti 81. Návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Vondráček navrhuje zařadit nový bod, který zní: Netransparentní postup vlády v boji proti dezinformacím.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 97, přihlášeno 173 poslanců a poslankyň, pro 78, proti 91. Návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Nacher navrhuje zařadit nový bod, který zní: Informace vlády o boji s dezinformacemi.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 98, přihlášeno 173 poslanců a poslankyň, pro 78, proti 86. Návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Hanzlíková navrhuje zařadit nový bod, který zní: Ohrožení vyplácení dotací v oblasti sociálních služeb, rodinné politiky a sociálně-právní ochrany dětí v souvislosti se systemizací od 1. 1. 2023.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 99, přihlášeno 173 poslanců a poslankyň, pro 79, proti 90. Návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Farhan navrhuje nový bod, který zní: Nedostatek léčivých přípravků v České republice.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 100, přihlášeno 173 poslanců a poslankyň, pro 78, proti 83. Návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Mračková Vildumetzová navrhuje nový bod Vládní PR v době prezidentských voleb za peníze daňových poplatníků. Je to tak, paní poslankyně? (Ano.) Ano, děkuji.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Prosím o klid.

Hlasování číslo 101, přihlášeno 173 poslanců a poslankyň, pro 78, proti 94. Návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Síla navrhuje zařadit nový bod, který zní: Nedostatek stomatologů.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 102, přihlášeno 173 poslanců a poslankyň, pro 78, proti 84. Návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Šafránková navrhuje, aby bod číslo 25, sněmovní tisk 9, což je novela zákona o sociálních službách, byl zařazen - a má zde dvě varianty, o kterých budeme zvlášť hlasovat. Nejprve chce tento bod přesunout jako druhý bod na dnešní den.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 103, přihlášeno 173 poslanců a poslankyň, pro 77, proti 91. Návrh byl zamítnut.

 

V druhé variantě navrhuje paní poslankyně zařadit tento bod jako bod číslo 1 na zítra, tedy na středu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 104, přihlášeno 174 poslanců a poslankyň, pro 80, proti 90. Návrh byl zamítnut.

 

Jako třetí bod navrhuje paní poslankyně Šafránková bod číslo 76, sněmovní tisk 266, což je novela zákona o státní sociální podpoře, zařadit jako třetí bod na dnešek, a pak má ještě jednu variantu. Nyní budeme hlasovat o té první variantě.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 105, přihlášeno 174 poslanců a poslankyň, pro 80, proti 89. Návrh byl zamítnut.

 

Druhou variantou je zařadit bod číslo 76, sněmovní tisk 266, na zítra také jako třetí bod, paní poslankyně, prosím? Na zítra navrhujete jako třetí bod, ano.

Dávám hlasovat o této variantě. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 106, přihlášeno 174 poslanců a poslankyň, pro 80, proti 91. Návrh byl zamítnut.

Paní poslankyně Šafránková navrhuje též nový bod, který zní: Nedostatek pracovníků na OSPOD.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 107, přihlášeno 174 poslanců a poslankyň, pro 80, proti 87. Návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Brázdil navrhuje nový bod, který zní: Zdravotnická záchranná služba České republiky.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 108, přihlášeno 174 poslanců a poslankyň, pro 79, proti 92. Návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Štefanová navrhuje nový bod, který zní: Nedostatek lékařů v České republice.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 109, přihlášeno 174 poslanců a poslankyň, pro 78, proti 88. Návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Zlínský navrhuje zařadit nový bod, který zní: Diskuse k návrhu nařízení Evropské unie k evropskému prostoru pro zdravotní data.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 110, přihlášeno 174 poslanců a poslankyň, pro 28, proti 90. Návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Pošarová navrhuje zařadit nový bod, který zní: Informace vlády a ministra průmyslu a obchodu o tom, jak konkrétně vzniká extrémně vysoká cena elektřiny pro české spotřebitele.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? A poprosím kolegy, aby se uklidnili a ztišili, děkuji. Kdo je proti?

Hlasování číslo 111, přihlášeno 174 poslanců a poslankyň, pro 76, proti 85. Návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Juchelka navrhuje zařadit nový bod, který zní: Ohrožení výplaty nadregionálních sociálních služeb.

Zahajuji a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 112, přihlášeno 174 poslanců a poslankyň, pro 80, proti 86. Návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Kolovratník navrhuje zařadit nový bod s názvem Nejistý rozpočet Ministerstva dopravy a ohrožení výstavby infrastruktury.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 113, přihlášeno 174 poslanců a poslankyň, pro 80, proti 93. Návrh byl zamítnut.

 

Paní poslankyně Dražilová navrhuje zařadit nový bod s názvem Řešení následků přezíravosti vlády vůči seniorům.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 114, přihlášeno 174 poslanců a poslankyň, pro 80, proti 89. Návrh byl zamítnut.

 

Pan poslanec Tureček navrhuje zařadit nový bod s názvem Informace vlády České republiky o aktuální nákazové situaci v České republice v chovu hospodářských zvířat.

Já zasahuji... pardon, ne zasahuji, ale zahajuji hlasování (Pobavení v sále.) a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 115, přihlášeno 174 poslanců a poslankyň, pro 77, proti 92. Návrh byl zamítnut.

 

A posledním návrhem byl návrh paní poslankyně Pastuchové na zařazení nového bodu s názvem Aktuální situace na Úřadu práce.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 116 přihlášeno 174 poslanců a poslankyň, pro 78, proti 89. Návrh byl zamítnut.

 

Vypořádali jsme se tedy se všemi návrhy na změnu schváleného pořadu schůze a nyní se přihlásila s přednostním právem paní ministryně Černochová. A já předávám řízení schůze. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, zvolávám neadresně do pléna spolu s Woody Allenem: "To, že jsi paranoik, ještě neznamená, že po tobě nejdou." Paní předsedkyně klubu ANO Schillerová, milá kolegyně Jano Pastuchová, ani vy, ani já nemůžeme být - prostřednictvím paní místopředsedkyně - otrokyně. Nemůžeme být otrokyně proto, že všechny v této Sněmovně pobíráme plat. A to, že vy jste si moje slova vztáhly na sebe, to není můj problém, to je problém váš. (Projevy nesouhlasu v řadách poslanců ANO 2011, bouchání do lavic.) Já bych tady chtěla zmínit v celém kontextu té debaty, která probíhala mezi mnou a panem Metnarem, že se řešila vyhrocená volební kampaň. Volební kampaň, kterou bohužel vyhrotil váš kandidát, kterou vyhrotilo hnutí ANO (Projevy nesouhlasu poslanců hnutí ANO 2011.) a vyhrotilo tuto kampaň hnutí ANO v tom smyslu, že například vážené paní profesorce Nerudové přišel tento e-mail. Dovolte mi, abych vám tento e-mail přečetla, protože z tohoto e-mailu je patrné, že vaši podporovatelé jsou schopni a ochotni udělat pro hnutí ANO, jako otroci, úplně všechno: "Vážená paní profesorko Nerudová, jsme voliči hnutí ANO, k čemuž se hrdě hlásíme, a nejvíce nás rozčílilo, co jste si dovolila při vašem projevu, když jste nikam nepostoupila a neunesla jste tu prohru, prohlásit, že největší zlo je pan Babiš...." (Hlasité projevy nesouhlasu v řadách hnutí ANO, většina poslanců tohoto klubu opouští jednací sál.) "... že největší zlo je pan Babiš a že má loutky a teď by chtěl Lány a ještě Pražský hrad. Počítejte s tím, že když nebude vaše omluva, tak na vašem předkusu přistane baseballová pálka! A možná se vám nato ten váš předkus dost pomůže narovnat. Pokud se veřejně omluvíte, tak akci odvoláme, a pokud ne, tak po skončení volby prezidenta si vás najdeme! Spolehněte se na to. Slušní občané naštvaní na vás. 16. ledna 2023."

Milá paní kolegyně Schillerová, prostřednictvím pana místopředsedy, když jsme u těch omluv, chci poprosit vás, přimluvte se u pana Babiše za jeho omluvu vojákům. Nezatahujte vojáky do jeho volební kampaně, neobviňujte je ze zatahování naší země do války, nechť ti vojáci nechtějí válku, jako ji nechceme my. Děkuji vám. (Potlesk koalice.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, registruji vaši žádost s přednostním právem, paní předsedkyně.

Než postoupíme dál, přečtu jednu omluvu: dnes po celý jednací den z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr Jozef Síkela.

Ocitáme se zatím stále mimo rozpravu a otevřený bod, takže je možné vystupovat pouze s přednostním právem. A já vás poprosím, kolegyně a kolegové, kolegyně i kolegové, i z vládních lavic o ztišení. A prosím, paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. No, co na to říci. Odsuzuji jakékoliv vyhrožování paní profesorce Nerudové. Odsuzuji jakékoliv vyhrožování paní Monice Babišové. Odsuzuji jakékoliv vyhrožování panu předsedovi Ing. Andreji Babišovi. Odsuzuji jakékoliv výzvy k jakémukoliv násilí, k jakýmkoliv útokům a nerespektování nás všech vzájemně. To by mělo zaznít z vašich úst, paní ministryně. Toto by mělo zaznít (Potlesk poslanců z řad hnutí ANO.) z úst každého politika této Poslanecké sněmovny. Až se uklidníte, tak si pusťte stenozáznam svého vystoupení. Myslím si, že ve svém životě jsem nic trapnějšího neslyšela. (Potlesk poslanců z řad hnutí ANO, výkřiky.)

Dovolte mi, protože tohle asi budeme muset rozdýchat, všichni mí kolegové, takže já si beru pauzu na jednání poslaneckého klubu hnutí ANO do 19 hodin. Děkuji vám. (Opětovný potlesk poslanců z řad hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a jenom pro pořádek se chci zeptat předsedů klubů, protože na pořadu dalšího jednání je návrh zákona, jestliže si hnutí ANO vzalo přestávku do 19.00, v tom případě přeruším jednání, protože nebylo hlasováno, abychom jednali a meritorně a procedurálně hlasovali po 19. hodině. Já tedy přeruším jednání Poslanecké sněmovny do zítřejšího rána 9 hodin. Děkuji.

 

(Jednání skončilo v 17.22 hodin.)

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.