Pátek 16. prosince 2022, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Jan Skopeček)

8.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb.,
o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 238/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede pan ministr Martin Baxa. Poprosím ho, aby se ujal slova. Pan ministr zastupuje pana ministra financí. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, dovolte mi, abych v zastoupení pana ministra financí Zbyňka Stanjury přednesl úvodní slovo k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona implementuje evropskou směrnici, která upravuje sdělení klíčových informací správcovskými společnostmi subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů. Jedná se o velmi stručnou novelu technicistní povahy, která obsahuje dva novelizační body. Návrhem zákona se transponuje pravidlo, podle něhož bude poskytnutí sdělení klíčových informací splňující požadavky podle evropského nařízení o sdělení klíčových informací považováno za splňující požadavky rovněž podle evropské směrnice, která je transponována do tohoto návrhu zákona. Navržená úprava tedy představuje administrativní zjednodušení v poskytování klíčových informací investorům spočívající v tom, že klíčové informace nebudou muset být předávány investorům duplicitně.

Vzhledem k tomu, že se jedná o transpoziční předpis, který je velmi stručný, chtěl bych požádat o zkrácení lhůty na projednání ve výborech na 30 dní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Michael Kohajda. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Michael Kohajda: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych předstoupil zde k vládnímu návrhu novely zákona o investičních společnostech a investičních fondech, která má velkolepý rozsah dvou změn. Jenom bych ještě doplnil pana ministra, že zde lhůta pro implementaci nám uplynula už 30. června 2020, a jsme tedy v drobném zpoždění. Nicméně vláda předložila Sněmovně tento návrh 3. června 2022 a od léta tedy čekáme na jeho projednání.

Jak pan ministr řekl, hlavním předmětem úpravy je doplnění nového odst. 3 v § 230 ZISIFu s tím, že tímto návrhem zákona se transponuje pravidlo, podle něhož bude sdělení klíčových informací splňující požadavky podle nařízení o sdělení klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojištěních produktů s investiční složkou, takzvaný PRIIPs, považován za splňující požadavky rovněž podle směrnice o koordinaci právních a správních předpisů týkající se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů, takzvaný UCITS, respektive podle transpozičních ustanovení zákona o investičních společnostech a investičních fondech.

Jen krátce asi, co je sdělení klíčových informací. Je to základní dokument pro klienty retailové, drobné, s tím, že je vytvořen tvůrcem nebo prodejcem investičního produktu a slouží k tomu, aby právě tito retailoví investoři... jim byl poskytnut stručný, obvykle maximálně třístránkový, popis shrnující klíčové informace o těchto produktech, když má obsahovat tento dokument minimálně typové vymezení investora, pro kterého je daný produkt určen, rizikový, výnosový profil produktů, náklady produktů, informace o kontaktech, na které lze směřovat stížnosti investorů. To znamená, má být krátkou informací, přehlednou, aby se investor mohl rozhodnout, zda ten investiční nástroj je pro něj vhodný, či nikoliv. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu. Do obecné rozpravy se jako první hlásí pan poslanec Štolpa. Pane poslanče, prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec David Štolpa: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, přednesu stanovisko poslaneckého klubu hnutí ANO.

Projednáváme dnes novelu zákona o investičních společnostech a investičních fondech, kterou předložilo vládě Ministerstvo financí. Jako Česká republika potřebujeme být nejen pro české, ale i světové investiční společnosti a investiční fondy vítanou destinací a hrát roli na světové investiční mapě. Zároveň je ale důležité oblast investic a investičních fondů ne snad regulovat, ale mít nad ní dohled. Moderní ekonomický subjekt během svého života prochází rozhodnutími, jak vynaložit své prostředky co nejefektivněji, spotřebovávat nebo opačně odsouvat současnou spotřebu a investovat směrem ke zvýšení vlastní budoucí spotřeby. V ekonomické teorii je předpoklad, že subjekt v ekonomickém prostoru se chová racionálně s ohledem na maximalizaci svého užitku, z čehož vyplývá, že ekonomické subjekty budou omezovat současnou spotřebu a budou realizovat investice s potenciálem zvýšení budoucího užitku.

Investice je aktivum, které podnik vlastní buď proto, aby zvětšil své bohatství prostřednictvím takovýchto výnosů z tohoto aktiva, jako je úrok, dividenda, autorský honorář a nájemné, nebo aby aktivum kapitálově zhodnotil, zde aby získal jiné užitky plynoucí investičnímu podniku z držby daného aktiva. Zejména v současné situaci, kdy v Česku čelíme historicky bezprecedentní inflaci, lidé logicky začnou hledat investiční možnosti a příležitosti, jak si udržet hodnotu svého majetku. Investiční fondy a investice do složitějších finančních instrumentů jsou tak dnes stále vyhledávanější cestou a s tím bohužel ruku v ruce roste riziko podvodů a toho, že už jako investor svoje peníze nikdy neuvidíte. To nemluvím o standardním a logickém investičním riziku, ale právě o záměrných podvodech a dalších kriminálních aktivitách.

Téměř každý pátý drobný investor v České republice snižuje objem svých investic, aby mohl pokrýt náklady na rostoucí výdaje v domácnosti. Vyplývá to z průzkumu investiční společnosti eToro, který se čtvrtletně provádí mezi 10 000 drobnými investory ve třinácti zemích. V Česku se průzkum konal koncem září mezi tisícovkou respondentů. Zatímco pětina všech českých investorů omezuje investice, aby zaplatila rostoucí výdaje za domácnost, 14 % tak činí proto, aby si vytvořilo nouzové úspory, 8 % si pak ponechává hotovost na investice, až se trhy začnou zotavovat.

Důvěra českých drobných investorů se za poslední rok pak snížila o 10 procentních bodů na 64 %, ukázal průzkum. Se zpomalující se světovou ekonomikou i válkou se mění i investice do českých startupů. Většinou nezanikají, ale investoři jsou přísnější. Není to překvapivé. V zahraničí už s tím zkušenosti mají. Startupy nezískávají bezmezně tolik peněz jako kdysi a dopad opatrnějšího přístupu se objevuje i v tuzemsku.

Spojené státy americké patří mezi největší země dle počtu realizovaných investic v České republice. Nejvíce investičních projektů je podle agentury CzechInvest zaměřeno na automobilový průmysl, strojírenství, letectví nebo vývoj softwaru. Jen připomínám, že investiční společnosti v Česku mívají právní formu akciových společností. Zpravidla se jedná o dceřiné společnosti obchodních bank, které jsou na základě udělení licence od České národní banky oprávněny vykonávat následující činnosti:

Funkce obhospodařovatele: Jedná se o obhospodařování majetku investičních či podílových fondů včetně investování a řízení souvisejících rizik.

Funkce administrátora: Jedná se o administraci investičních a podílových fondů. To zahrnuje vedení účetnictví, právní služby, oceňování majetku, řešení stížností a reklamací nebo také výpočet hodnoty akcií či podílových fondů.

Další povolené funkce: Mimo jiné již výše popsané mohou investiční společnosti také současně provádět úschovu a správu investičních nástrojů těchto fondů, a to včetně přijímání a vydávání pokynů týkajících se souvisejících investičních nástrojů. Investiční společnosti mohou rovněž obhospodařovat majetek i dalších zákazníků na základě individuálních smluv či poskytovat finanční poradenství.

Návrhem zákona se transponuje pravidlo, podle něhož bude sdílení klíčových informací splňující požadavky nařízení PRIIPs považováno za splňující požadavky rovněž podle směrnice UCITS, respektive podle transpozičního ustanovení v ZISIF. Vzhledem k ryze technicistní povaze novely, která nemá dopad na věcnou stránku právního předpisu, je předkladatelem navrhována výjimka z RIA. V současné době je tak třeba přizpůsobit stávající právní stav v Česku směrnici Evropského parlamentu a Rady, konkrétně směrnici Evropského parlamentu a Rady 2021/2261 ze dne 15. prosince 2021, kterou se mění směrnice 2009/65/ES, pokud jde o používání sdílení klíčových informací správcovskými společnostmi subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů.

Podle důvodové zprávy stanoví tato směrnice, že povinnost poskytnout investorům takzvané klíčové informace lze do budoucna splnit poskytnutím klíčových informací stanovených jiným právním předpisem, zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014, o sdílení klíčových informací týkajících se strukturovaných realizovaných investičních produktů a pojistných produktů a investiční složky. Klíčové informace jsou informace poskytované investorům, než provedou investice. Náležitosti, formu a jazyk sdělení upravuje stávající zákon o investičních společnostech a fondech. Každá investiční společnost musí mít webovou stránku. Sdělení se však poskytují rovněž v listinné podobě bez úplaty a zahrnují i vypočítávání odměn nebo složení výboru pro odměňování, jak je zakotveno už ve stávajícím zákonu.

Navrhovaná právní úprava je nezbytná z důvodu potřeby implementace evropského právního předpisu. Nesplněním této povinnosti by se ČR vystavovala riziku zahájení řízení o nesplnění povinnosti ze strany Evropské komise a následně také finančním sankcím.

Jako poslanecký klub hnutí ANO podporujeme schválení této novely. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Kdo se dál hlásí do obecné rozpravy? Pan ministr. Prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, já bych chtěl jenom tedy teď formálně načíst ten návrh, který už jsem zmiňoval v úvodním slově, tedy vzhledem k tomu, že se jedná o transpoziční předpis, chtěl bych požádat o zkrácení lhůty na projednání ve výborech na 30 dnů.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji pěkně. Je ještě někdo, kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova ze strany navrhovatele či zpravodaje? Není tomu tak. Protože nezazněly návrhy na vrácení či zamítnutí předloženého návrhu, budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhla přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak, přistoupíme tedy k hlasování.

Ještě jednou... Hlásí se pan poslanec Kohoutek, nebo to byl omyl? Asi omyl.

 

Tak já ještě jednou přečtu, o čem budeme hlasovat. Budeme hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh usnesení? Kdo je proti?

hlasování číslo 74 bylo přihlášeno 137 poslanců, pro hlasovalo 109, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat a já konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

 

Předsedkyně Poslanecké sněmovny nenavrhla přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům k projednání? Není tomu tak.

 

A nyní budeme hlasovat o návrhu, který zazněl v obecné rozpravě ze strany pana ministra, a sice o zkrácení lhůt na projednání ve výborech, a to na 30 dní.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

hlasování číslo 75 bylo přihlášeno 138 poslanců, pro hlasovalo 107, proti nebyl nikdo. Návrh na zkrácení pracovních lhůt byl přijat.

 

Tím jsme se vypořádali s tímto tiskem a já končím projednávání tohoto bodu, tedy bodu číslo 8.

Hlásí se paní předsedkyně. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, teď máme na programu zákon, sněmovní tisk 165 - pobyt cizinců v ČR, a protože ten zákon od počátku provázejí velké diskuse. Já sama si vzpomínám, když se projednával v minulém volebním období, tak jsem k němu měla negativní postoj, pak prostě mě naši experti přesvědčují o smysluplnosti této úpravy. Jsou na to názory - někdo říká, je to v rozporu s evropským právem, jiný expert říká, není to v rozporu s evropským právem, takže...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní předsedkyně, já vás přeruším. Ještě poprosím kolegy, já chápu, že se na Ježíška těšíte velmi, ale přesto ještě prosím trošku klidu, vydržte ještě chvíli.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Já to zkrátím. Tady na mě pan předseda posílá varovné signály, ať to zkrátím, takže já to zkrátím. Chci prostě říct, že tento návrh si zaslouží odbornou debatu. My se toho ujmeme, náš expert, můj kolega, pan doktor a pan poslanec Janulík svolá kulatý stůl všech expertů napříč spektrem, ale vlastně i názorovým myslím - kteří jsou pro, kteří jsou proti, abychom to téma znovu prodiskutovali, a proto já si teď beru pauzu do 14 hodin na poradu klubu hnutí ANO. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní předsedkyně, jestli se můžeme domluvit, protože to je poslední bod schůze, bylo by potřeba, abychom dali hlasovat o návrhu na vyřazení zbývajících neprojednaných bodů schváleného pořadu 48. schůze Poslanecké sněmovny, a tím bychom se s tím vypořádali tak, abychom mohli tu schůzi ukončit. (Poslankyně Schillerová: Mám to dát já?) Klidně to navrhněte.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Ano, já se omlouvám, pane místopředsedo. Samozřejmě, to jsem měla dát. Takže já dávám návrh na vyřazení zbývajících bodů z pořadu této schůze a tu pauzu si beru tedy posléze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně za aktualizaci vašeho návrhu. A já dám o tomto procedurálním návrhu hlasovat.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 76, bylo přihlášeno 136 poslanců, pro hlasovalo 100, proti nebyl nikdo. Návrh jsme schválili.

 

Tímto jsme vyčerpali schválený pořad 48. schůze. A já, než ji ukončím, využiji toho, že jsem poslední, kdo předsedá. Děkuji vám za spolupráci v končícím roce, přeji vám klidné Vánoce, všechno dobré do nového roku, ať se tady v novém roce ve zdraví sejdeme. Krásné Vánoce a hodně zdraví do nového roku.

 

(Schůze skončila ve 13.30 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.




Přihlásit/registrovat se do ISP