(pokračuje Klára Dostálová)

104.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb.,
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích
a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 313/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a zpravodaj garančního výboru poslanec Róbert Teleky.

Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 313/2, který byl doručen dne 18. listopadu 2022. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 313/3.

Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte, abych krátce okomentoval předložený návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, a dále zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.

S ohledem na bezprecedentní situaci na trhu s energiemi a nutnost řešení bezpečnosti dodávek energie a snížení závislosti na dovozu paliv z Ruské federace předkládá Ministerstvo průmyslu a obchodu návrh novely energetického zákona, který významně usnadňuje povolovací procesy pro obnovitelné zdroje. Návrh zákona je předkládán s cílem podpořit optimální rozvoj využívání obnovitelných zdrojů a tím také přispět k plnění závazků Evropské unie v oblasti energetiky a klimatu a současně k zajištění energetické soběstačnosti České republiky. Stávající energetický zákon nedostatečně reaguje na potenciál využívání obnovitelných zdrojů pro zajištění pokrytí vlastní spotřeby elektřiny. Podle platného znění se subjekty musí stát licencovanými subjekty, to znamená subjekty podnikajícími na trhu s energií, i přestože jejich hlavní motivace je samovýroba, nikoliv podnikání v energetice. Předkládaná novela energetického zákona zvyšuje hranici výkonu výroby elektřiny, od které je vyžadována licence na výrobu elektřiny udělovaná Energetickým regulačním úřadem ve vazbě na vymezení podnikání v energetických odvětvích, a to z hodnoty 10 kilowatt na hodnotu 50 kilowatt.

Součástí předmětné novely energetického zákona je také úprava stavebního zákona, jejímž cílem je usnadnit rozhodování stavebním úřadům a zjednodušit povolovací procesy o umístění stavby pro výrobny z obnovitelných zdrojů s instalovaným výkonem opět do 50 kilowatt. Pro instalaci obnovitelného zdroje energie s celkovým instalovaným výkonem do 50 kilowatt, který je součástí stavby, například tedy fotovoltaika na střeše, pokud splní podmínky bezpečnostní instalace, nebude nutné stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Zároveň nebudou zdroje pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů s instalovaným výkonem do 50 kilowatt s výjimkou stavby vodního díla, pokud se nacházejí v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, vyžadovat rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas.

Navrhované úpravy energetického a stavebního zákona výrazně přispějí k urychlení výstavby výroben z obnovitelných zdrojů a zároveň přinesou snížení administrativních požadavků a zefektivnění procesů nutných pro výstavbu a provoz obnovitelných zdrojů na úrovní státní a veřejné správy.

Stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu k podaným pozměňovacím návrhům uvedu při hlasování o těchto pozměňovacích návrzích. Ministerstvo průmyslu a obchodu však nesouhlasí s poslaneckým návrhem pod písmenem F pana poslance Krále, který se týká nemožnosti provést změnu způsobu dodávky tepla, to znamená nemožnosti přejít na decentralizovaný zdroj tepla v mimořádné tržní situaci bez souhlasu držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie, omezení změny způsobu vytápění, jak je navrhováno bez ohledu na stav dané soustavy zásobování tepelnou energií a její environmentální přínos, a alternativní způsob zajištění vytápění. Tento návrh je totiž v rozporu s legislativou Evropské unie, která je do našeho právního řádu plně a řádně transponována zákonem o hospodaření energií, podle kterého při změně způsobu vytápění nesmí docházet ke zvýšení energetické náročnosti budov. Jako problematické vnímá MPO také to, že by se omezení odpojení týkalo i případů, kdy daný zákazník, odběratel tepelné energie, objektivně nemůže soustavu zásobování tepelnou energií dále využívat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Otevírám rozpravu, do které jako první mám přihlášku s přednostním právem.

Než pan místopředseda přijde, načtu omluvu. Omlouvá se Pivoňka Vaňková Pavla od 17.30 z pracovních důvodů.

Pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, v zásadě je třeba říct hned na úvod, že pochopitelně podpoříme tento zákon. Možná bude ještě nějaká diskuse u pozměňovacích návrhů, ale míří se správným směrem, o tom není nejmenších pochyb.

Já zde ale musím vystoupit s něčím trochu jiným, co se pochopitelně týká schvalování tohoto zákona. Jak nepochybně všichni víme, dochází k několikaměsíčnímu zpoždění ve smyslu schvalování tohoto zákona, chytá se to všechno na poslední chvíli za pačesy, ale to bychom mohli vzít s určitým nadhledem. Za prvé i my, když jsme předkládali zákony, jsme měli někdy zpoždění, a je to jenom otázka toho, vysvětlit to a možná se omluvit. Také jsme to nekritizovali nějakým zásadním způsobem. Možná si vzpomínáte, když se to tady v říjnu projednávalo, tím spíše, že třeba předseda Komory obnovitelných zdrojů pan Chalupa reagoval, že i kdyby se to nestihlo do 1. ledna a bylo to o několik dnů později, že to není žádné zemětřesení a že se to dá zvládnout. Pochopitelně, ozvali se ti, kterých se to týká, ať už to jsou různá SVJ, nebo ti, kteří si to chtěli instalovat, zkritizovali v zásadě správně Ministerstvo průmyslu a obchodu i pana ministra za to, že to dělá na poslední chvíli a že se to možná nestihne. Tím to mohlo být uzavřeno. Stačilo jednoduché, a to je to, co jsme dělali i my - omluvili bychom se a řekli bychom: Ano, pokusíme se to zvládnout k tomu 1. 1., a možná by se to dokonce i povedlo.

Nicméně reakce pana ministra vyrazila dech i těm, kteří s ním spolupracují, i členům pětikoalice. Jaké bylo veřejné vyjádření pana ministra: "Navýšení limitů pro instalaci fotovoltaiky bez licence do 50 kilowatt pomůže českým občanům, proto jsme chtěli, aby ho Sněmovna schválila ve zkráceném řízení v prvním čtení. Opozice to zamítla a pravděpodobně připravila občany o šanci výhodně si vyrábět více vlastní elektřiny od začátku příštího roku." Pane ministře, to je na Chocholouška, a prosím pěkně, už s tím něco dělejte. Pana premiéra už neprosím, ale už žádám, aby pana ministra Síkelu nějakým způsobem zajistil, protože tady už končí veškerá legrace. (Potlesk a smích z řad poslanců hnutí ANO.) To si z nás děláte legraci? Myslíte to skutečně vážně?

Tak si to pojďme zrekapitulovat. Toto řeší vláda už šest měsíců. Ministerstvo průmyslu a obchodu v květnu přišlo s tím, naprosto správně, že to bude v novele o plynových zásobnících. Vypadlo to. Ano, byly tam nějaké chyby, tomu všemu bych rozuměl. Slib, pane ministře, jste dal jasný, že do prázdnin bude hotovo, do prázdnin! Prázdniny v České republice začínají 1. července a končí 31. srpna. Možná jak cestujete po světě, tak si to vždycky zpřeházíte, máte to posunuté, ale v každém případě vy jste to poslali do Sněmovny tak, že to přišlo 29. září. To je tři měsíce od začátku prázdnin, tři měsíce. V prvním čtení se to logicky četlo 14. 10.

Je třeba ještě zmínit jednu věc. Vy jste to velmi dobře věděl, že vám to vaši kolegové a samozřejmě i opoziční poslanci někdy v polovičce září totálně shodili ze stolu. To bylo to jednání hospodářského výboru, tuším, že to bylo v Dukovanech. Tady se jasně řeklo, že je tam velké množství chyb, že to není v pořádku. Věděl jste, že to tak není, nebo věděl jste, že to je v nepořádku. Ano, vy jste chtěl toho 14. 10., aby se to schválilo v devadesátce, čili v tom jednom dnu všechno naráz. Naprosto logicky zde vystoupila paní předsedkyně Schillerová, která řekla, že je tam celá řada chyb a nejasností a musí to jít do výboru, mimo jiné poté, co to řekli vaši poslanci. Ale samozřejmě vyšli jsme vstříc, že se to zkrátilo na sedm dní. Vstřícnost sama! Teď o co se tam hrálo. Samozřejmě, že to šlo do hospodářského výboru. A víte, jak to dopadlo? Určitě to víte. Šest pozměňovacích návrhů, jeden komplexní pozměňovací návrh, z toho pět pozměňovacích návrhů dali členové pětikoalice. Tuším, že čtyřikrát to bylo z ODS - mám to zde poznamenáno - jedenkrát za STAN a jedenkrát to byl pozměňovací návrh paní poslankyně Dostálové. Čili z toho je naprosto zřejmé, že i vaši kolegové to nepovažovali za správně napsaný zákon, a udělala se tam celá řada naprosto správných a logických změn.

Tak, pane ministře, prosím vás, příště až zase budete komunikovat s vašimi PR specialisty ve STAN, tak si uvědomte, že tito PR specialisté vás dostávají na hranici volitelnosti. A jestliže budete argumentovat, tak se držte alespoň základních parametrů, a to takových, že vy jste to zbastlili, nikoliv že my jsme vám to zdržovali. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Do rozpravy je řádně přihlášený pan poslanec Adamec. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já jsem přemýšlel dneska po ranní rozcvičce, jak tady začnu vyprávět, co vlastně dneska tady budeme schvalovat. Musím říct, že už uběhla chvilka od té rozcvičky, tak už jsem to trošku vydýchal. Myslím si, že bylo potřebné si to takto vysvětlit. Ale kromě toho, že musím něco navrhnout z tohoto místa, tak bych chtěl slyšet taky nějaké veřejné záruky.

Pak jsem chtěl říct, že - možná bych doplnil pana poslance Havlíčka, v dobrém - že je to spíš rozšíření působnosti toho návrhu zákona než opravy. To jsem chtěl říct, protože já jsem tam podával ty pozměňovací návrhy asi tři nebo čtyři, teď to z hlavy přesně nevím. Využili jsme prostě té doby, když se to dostalo do výboru, abychom udělali další kroky, které považujeme za potřebné. Myslím si, že to nejsou zdaleka všechny kroky, které naše energetika potřebuje v nejbližším období.

Protože to téma je velmi citlivé, odráží se i v něm nálada ve společnosti. To si řekněme úplně na rovinu, tak to prostě je. Musíme prostě připravit návrhy zákona tak, aby byly aplikovatelné v praxi, aby nezpůsobily nějaké problémy, abychom se nevraceli do počátku našeho tisíciletí, kdy fotovoltaika nám neudělala přímo radost, protože došlo k nekontrolovatelnému růstu a růstu cen. Můžeme se dneska dohadovat, zda to byl záměr, nebo zda to byla nezkušenost, a těchto kroků se chceme vyvarovat.

Musím říct, že původní návrh vlastně počítal s tím, že se zvedá výkon na těch 50 kilowatt, že nebudete potřebovat ani územní rozhodnutí, ani stavební povolení. My jsme toho využili s tím, že jsme vlastně dali další věci. Já jsem podal pozměňovací návrhy, které se týkají veřejného zájmu u zdrojů mezi 1 megawatthodinou a 100 megawatthodinami. Jinak upozorňuji, že nemluvím o fotovoltaice, mluvím o zdrojích elektrické energie. To je zásadní rozdíl a někdo si to plete.

Samozřejmě jste asi dostali dopis od místopředsedy Agrární komory o tom, že chceme na polích stavět fotovoltaiku. Tak chci všechny uklidnit, že to není pravda, že těch pojistek je tam celá řada. Na druhé straně tady padlo to, že jsme velmi pozadu za Evropou, že potřebujeme přidat v obnovitelných zdrojích a někde prostě ty obnovitelné zdroje musíme postavit. To je realita, s tím se musíme nějakým způsobem popasovat.

Samozřejmě, pokud budeme říkat toto, nemůžeme druhým slovem říkat: Ale my bychom chtěli ještě rozhodovat o tomhle - starostové nebo jiné orgány - ještě o tomhle, ještě o tomhle, protože když toho úředního šimla zase nafoukneme, tak prostě nepostavíme vůbec nic. To si myslím, že není účelem.

Chtěl bych říct, že tady se také pletlo, co to je veřejný zájem a veřejně prospěšná stavba. To jsou zásadně odlišné pojmy. My jsme se o tom na hospodářském výboru bavili a veřejný zájem nám sem vlastně jde z Evropy. Je těžké ho definovat, není to úplně jednoduchá věc. Myslím si, že praxe teprve ukáže, jestli je to míněno dobře, nebo špatně. Nicméně na hospodářském výboru jsme se domluvili. Domluvili jsme se na tom, že pozměňovací návrhy podpoříme kromě pozměňovacích návrhů kolegy Bureše. To je potřeba říct, takto to bylo. Podpořili jsme i ten poslední pozměňovací návrh pana kolegy Václava Krále, protože ideově je správně. Já se přiznám, že jsem chtěl vzbudit diskusi na toto téma, abychom si decentralizací nezničili centrální zdroje v teplárenství. Je to obor, který je velmi komplikovaný, je tam také spousta lobbismu, spousta zájmů. Na druhé straně je třeba říct, že nemůžeme připustit, aby se nám lidi odpojili od centrální soustavy jenom proto, že třeba jiný zdroj energie je pro ně v nějakém období levnější. Kdo jste působili na obcích, tak víte, že se nám to stávalo čas od času, že třeba odešli od CZT a udělali si malou plynovou kotelnu. Dneska se tlučou do hlavy. Už tehdy to nebylo tak výhodné, jak jim slibovali ti, kteří jim tam instalovali ta zařízení jiného typu.

Takže je to ideově správně, ale bohužel musím říct, že z hlediska českého a evropského práva je to nekompatibilní, protože oni to takto neznají. Ani náš právní řád to takto nezná. Já si myslím, že jsme částečně mým pozměňovacím návrhem upravili nemožnost toho jen tak, že se vlastně nesmí zvyšovat nebo snižovat tepelná účinnost v domě, když vyměníte zdroj, což je podle mě správný postup, správný přístup. To se podařilo a to jsme i prohlasovali.

Ale obecně i v tom krizovém rámci tak, jak je to navrženo Václavem Králem, to prostě bohužel do praxe neuvedeme. Já bych samozřejmě tady požádal pana ministra, aby nám přislíbil, že tento problém budeme řešit OZE II, protože cesta existuje přes takzvané účinné tepelné soustavy. Myslím si, že je potřeba to dořešit, protože to, co jsem navrhl já, sice je funkční, ale nemusí to úplně stačit.

Jinak mimochodem, centrální soustavy mají problém, že vlastně ony se chovají jako komunitní energetika. To znamená, čím víc je navýšeno uživatelů, tím ten zdroj se zlevňuje. Když se stane opak, co se nám stane? Že vlastně poženeme teplárny do ekonomických potíží a možná i ke krachu, což si myslím, že v současné době nechceme. Je tam problém i transformace podpory teplárenství. Tam chybí notifikace, prostě je tam spousta problémů, které je potřeba dořešit.

Takže to je jeden problém, o kterém se dalo hovořit, že hospodářský výbor sice dal na to palec, ale my to nepodpoříme většinově, protože to nejde takhle implementovat do našeho českého právního řádu.

A pak tady byl problém, když jsme se bavili o těch veřejných zájmech, tak pozměňovací návrh C2 hovoří o takzvaném výrazně převažujícím zájmu, veřejném zájmu. Já si myslím, že se tomu neubráníme, že nám to přijde v nejbližší době s evropskou legislativou, ale přes to, protože jsme učinili dohodu, tak bych navrhl slovutné Sněmovně tady, jestli by nebyla tak laskava a neodhlasovala stažení pozměňovacího návrhu pod písmenem C2, který toto řeší. Prosím vás o to, abychom to udělali. Budu chtít slyšet od pana ministra, že tento problém vyřešíme se zákonem, který pracovně nazýváme OZE II, stejně jako to odpojování od těch teplárenských soustav.

Takže já si myslím, že nakonec jsme k nějaké dohodě došli, využili jsme ten čas podle mě dobře. A já bych si přál, aby... a ještě mě trošku nadzvedlo to, že se - protože jsem autorem pozměňovacího návrhu, který řeší ty zdroje ve veřejném zájmu - že bych podporoval něco jako ničení zemědělského půdního fondu. Fakt ne, to je přece odstrašující případ, jak se to nemá dělat. Tady je spousta možností, jak tomu zabránit, a je tady velký problém v tom, že někteří provozovatelé nebo i dodavatelé OZE prostě soutěží mezi sebou a mají pocit, že když tam bude fotovoltaika, tak tam nebudou moct pěstovat kukuřici pro bioplynky, ale takhle to fakt nefunguje, takhle to fakt není. Takže já bych poprosil...

A navíc všechny připomínky, které přišly, tak jsem očekával, že autoři těch připomínek přijdou na hospodářský výbor. Mimochodem, ten pozměňovací návrh tam byl od prvního čtení, byl tam, byl vypořádán ministerstvy, tam a mohli přijít diskutovat. Nikoho bych v ten okamžik nevykázal z jeho diskusí, protože naopak, čím víc to prodiskutujeme, tím lépe pro naši veřejnost. Takže já beru ty dopisy typu Agrární komory za trošku podraz a neférové jednání, protože za prvé to není pravda, a když se podíváte ten tón, že se mu chtělo zvracet z mých pozměňovacích návrhů - no, tak já bych zase řekl, že se mi chce zvracet z formy toho dopisu. Fakt jo, takhle se to prostě nesmí dělat! Nesmí. A já tady z tohoto místa vyzývám všechny, kteří se zajímají o energetiku, když budou mít problém, budete tady mít otevřený jakýkoliv zákon, který se bude týkat energetiky, ať přijdou na projednání hospodářského výboru, je to veřejná záležitost, ať řeknou své připomínky, své návrhy. Samozřejmě neříkám, že je budeme akceptovat, to ani nejde, ale aspoň uslyšíme názory těch lidí z praxe. Takže já bych poprosil, abychom si to takhle uvědomili. A věřme tomu a věřte i mně, že bych nikdy neudělal něco takového, co se tady stalo v počátku našeho tisíciletí, kdy tady vznikl nekontrolovatelný boom fotovoltaik na polích a přineslo to problémy typu solárních baronů.

Dámy a pánové, projevil jsem tady dvě přání: veřejně příslib na ty dva body, to bych si hrozně přál, kdyby mi pan ministr na toto odpověděl, a jinak bych vás chtěl požádat, abychom vyjmuli z dnešního hlasování pozměňující návrh pod písmenem C2. A jinak pro všechny: kromě pozměňovacího návrhu - bohužel - Václava Krále hlasovali podle usnesení hospodářského výboru. Já vám moc děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, pane poslanče. Já si chci jen ujasnit, že o hlasování o pozměňovacím návrhu C2 budeme až u závěrečné procedury k hlasování. Jako první bod bychom se vypořádali s tím stažením. Dobře, děkuji.

Vaše vystoupení vyvolalo tři faktické poznámky, takže poprosím pana poslance Kučeru. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Oceňuji, že vystoupení mého předřečníka, pana předsedy hospodářského výboru Adamce, ta tematika - respektive bych se chtěl dotknout tematiky zemědělské půdy, protože ta je samozřejmě velmi senzitivní, zvláště po zkušenostech z let uplynulých, kdy fotovoltaika skutečně končila mnohdy na místech, kde být prostě neměla, to znamená, třeba na zemědělské půdě nejvyšší bonity, a pokud je tam nějaká pochybnost, že právě ten pozměňovací návrh při nějakém extenzivním vysvětlení by mohl třeba znamenat toto rozšíření, je dobře, že dojde k jeho stažení a k tomu, že se vypořádá v další novele k obnovitelným zdrojům.

Nicméně bych chtěl říct, že téma umisťování fotovoltaických elektráren, respektive obnovitelných zdrojů, na zemědělské půdě, zemědělských objektech, je samozřejmě velké téma. Je to téma, které se řeší v celé Evropě. Téma agrivoltaiky u nás v republice zatím ještě není úplně tak rozvinuto, jak by mělo být. Já si myslím, že to je téma, které by mělo uchopit nejenom Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství, ale samozřejmě i sněmovní výbory. Já bych chtěl avizovat, že jako zemědělský výbor se tím budeme aktivně zabývat hned v prvním pololetí příštího roku. Oceňuji to, že členem zemědělského výboru je i předseda hospodářského výboru. Já jako předseda zemědělského výboru jsem zase členem hospodářského výboru, takže je to krásně i provázáno a věřím, že o to bych chtěl i požádat tady přítomného pana ministra průmyslu a obchodu, aby se tematice agrivoltaiky velmi vážně věnoval s tím, aby byla jasně definovaná (Předsedající: Čas, pane poslanče.) a jasně za svým termínem, kdy bude spuštěna. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a další faktickou poznámku má pan poslanec Bernard. Pane poslanče, prostor je váš a vaše dvě minuty. Máte slovo.

 

Poslanec Josef Bernard: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem se chtěl vyjádřit k názoru pana Havlíčka, prostřednictvím vás paní předsedající, já jsem trošku nepochopil ten jeho vstup. Kdyby přišel a řekl: Tato země totálně selhala v oblasti obnovitelných zdrojů energie od roku 2013 do současnosti, pokles OZE relativní na energetickém mixu je fatální selhání předchozích vlád. A teď tento řečník kárá ministra, který konečně zjednává nápravu této věci. Já tomu vůbec nerozumím a prosím vás, čtyři čísla: v roce 2013 podíl sluneční energie na našem energetickém mixu 1,96 %, rok 2021 podíl 1,65 %. Pokud se podíváme na OZE jako celek, v roce 2013 to bylo 5,68 % a v roce 2021 5,56 %. Tomu se říká fatální selhání. Pane ministře, děkujeme, že zjednáváte nápravu. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a s další faktickou poznámkou je připraven pan poslanec Kott. Pane poslanče, vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, pane ministře, kolegyně, kolegové, já asi navážu na slovo předsedy zemědělského výboru, protože i já vnímám stažení bodu C2 jako správné řešení. Děkuju za to jak panu ministrovi, tak panu předsedovi hospodářského výboru a věřím, že to přinese uklidnění nejenom mezi zemědělskou veřejnost, která nevím, jestli právem, či neprávem se obávala možného problému, který tam vyvstává, ale ono v konečném řešení se tímto problémem začali zabývat i jednotliví starostové, kteří naznali, že vzhledem k tomu, že by mohly růst v blízkosti obcí a měst neřízeně další parky, tak jim to nepřišlo úplně akurátní. Takže já za Agrární komoru děkuji, nemyslím si, že ten dopis měl být nějaký provokativní, ale určitá obava tam byla, a jak řekl předseda zemědělského výboru, přece naše priorita by měla být ta, že ty panely budeme dávat na zemědělské budovy, jsou na to zpracovány projekty ze strany zemědělských podniků i zpracovatelů, a myslím si, že toto by měla být cesta, která by měla být v České republice nastolena. Takže já za nás chci říct, že za to jsme rádi a že určitě pozměňovací návrh, tak jak je teď upravený, budeme podporovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a s další faktickou poznámkou je připraven pan ministr Jurečka.

Než dorazí pan ministr k pultíku, načtu omluvy: omlouvá se pan Bělor Roman... pardon, pan Bělor Roman bere svou omluvu zpět od 10.30 do 12.30 a od 14.30 do 17 hodin.

Pane ministře, vaše dvě minuty. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji moc. Protože tady rezonuje velmi silně téma agrivoltaiky, tak mi dovolte pár poznámek k tomu tématu. Já jsem před třemi týdny svolal jednání svých kolegů z Ministerstva životního prostředí a z Ministerstva zemědělství, protože tahle problematika je potřeba, ještě aby byla ošetřena zcela jasně v zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu. Tady jsme se dohodli na principech, jakým způsobem toto nastavíme. Bude to ošetřeno, novela bude finalizovaná v průběhu ledna. Počítáme, že potom půjde do finálního legislativního kolečka s tím, že jasné je to, že nikdo nechce dopustit to, aby nám tady vznikala nová solární pole. To si myslím, že nikdo není takto padlý na hlavu, aby opakoval příběh roku 2009-2010.

Chceme za rozumných podmínek umožnit tam, kde je to například kombinace využití při pěstování jak trvalých kultur, kde máme nějaké nosné konstrukce, tam, kde pěstujeme ovoce a zeleninu, tam, kde třeba to může být součást i zastínění, a tam, kde případně na některých vybraných částech ploch za jasně daných podmínek, v některých omezených částech pozemků to umožnit, aby tam agrivoltaika v rozumné míře mohla být, nikoliv však jako součást nějakého celého půdního bloku, který bude pokrývat zemědělskou produktivní plochu na bonitních půdách. To v žádném případě.

Chci uklidnit tady obavy jak zemědělské veřejnosti, tak reakce z Agrární komory a podobně: nehrozí opakování příběhu roku 2009-2010, z toho jsme podle mě všichni poučeni. Ano, primárně využijeme střechy, fasády obytných domů, průmyslových objektů a v některých případech to mohou být vodní plochy nebo části zemědělské půdy nebo zemědělských konstrukcí u trvalých kultur, ale za jasně definovaných rozumných podmínek a pravidel.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. A protože s faktickou poznámkou už se nikdo nehlásí, můžeme pokračovat v obecné rozpravě. Do té je přihlášen pan poslanec Král. Pane poslanče, máte slovo.

A než dorazíte k mikrofonu, načtu ještě omluvu: pan Bělor Roman od 10.30 do 12.30 z pracovních důvodů.

Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Král: Děkuji. Dobrý den, dámy a pánové. Úvodem, ještě než se dostanu k tomu, co jsem chtěl dnes říct, mi to nedá, musím okomentovat to, co tady zaznělo před chviličkou k podílům obnovitelných zdrojů na mixu řekněme paliv nebo zdrojů pro výrobu elektřiny v České republice.

Pro kolegu Bernarda, ústy paní předsedající: ta čísla, která tady zazněla, to je pravda. Samozřejmě jsem pro rozvoj obnovitelných zdrojů v rámci pokroku, ale když řekneme A, musíme říct i B. Když se podíváme na cenu elektřiny v roce 2018, tak jestli se nepletu, to bylo cirka 30 euro za megawatthodinu a v roce 2022 je to cirka 400 euro za megawatthodinu. Tak si zkuste dosadit do té rovnice, jestli za to také trochu nemůže rozvoj obnovitelných zdrojů. A to už se tady vůbec nebavím o distribučních nákladech, které například vidíme v Německu, jak rozvoj obnovitelných zdrojů dramaticky zvýšil náklady na distribuce, podpůrné služby a podobně. Takže když se tady bavíme o poměru OZE, prosím, říkejme i to B, říkejme, kolik to stojí. A jistě to všem občanům vysvětlíme a rádi tu vysokou cenu elektřiny zaplatí. Můžeme se na to zeptat i například velkého průmyslu. I velký průmysl drahou cenu elektřiny také určitě rád zaplatí.

Nicméně k tomu podstatnému, proč si dnes dovoluji tady vystoupit. Členům hospodářského výboru se tímto omlouvám, protože z velké části se budou opakovat argumenty, které již zazněly na jednání hospodářského výboru 24. listopadu. Už tady zaznělo relativně mnohé dnes na adresu mého pozměňovacího návrhu číslo 1531, nicméně dovolím si tady ho krátce ještě jednou okomentovat. Chci předeslat to, že tato novela energetického zákona má moji podporu.

Víte, že tady dlouhodobě kritizuji to, že energetický zákon, který je klíčovou legislativní normou pro energetiku, a koneckonců celé hospodářství, salámovou metodou tady krájíme a celkem v letošním roce v asi pěti novelách, nebo uvidíme, jak bude činorodé Ministerstvo průmyslu a obchodu, nějakým způsobem tuto normu upravujeme. Nicméně dovolte mi tady na začátek říct, že tak, jak systém energetiky - když se budu bavit tedy jenom o energetice, ale ono to platí obecně, ten systém legislativy a různých regulací, dotací a podobně - je již tak složitý, že jednotlivé záměry, procesy, projekty se začínají kanibalizovat, začínají se dostávat do rozporů a podobně. Tím, že jsme zavedli cenové stropy na elektřinu a plyn, tím jsme vlastně svým způsobem zastropovali i ceny tepla, které se vyrábí z decentrálních zdrojů. To je například plynová kotelna, domovní plynová kotelna nebo takzvaná bloková domovní kotelna, tepelné čerpadlo a podobně. Tím dochází k další diskriminaci - já to nemám úplně rád, ale použiji to známé slovo - centrální systémy centrálního zásobování teplem, nebo chcete-li soustavy zásobování teplem, které jsou tímto diskriminované, protože ceny paliv těchto centrálních zdrojů, chcete-li, nejsou prostě zastropovány. A jistě mi na to můžete namítnout, že například ceny zemního plynu byly zastropovány i pro teplárny. To je pravda, nicméně zejména velké teplárny používají palivový mix, jinými slovy, nepálí jenom plyn, jsou tam další paliva, jako například uhlí, štěpka, které jsou logickými substituty zemního plynu. To znamená, vidíme dnes dramatický nárůst ceny i těchto paliv, zejména černého uhlí, ale vidíme to i u hnědého a i u štěpky. Tím, že ty velké zdroje, teplárny, nemají zastropována tato paliva, jsou významně diskriminovány. A ty, které pálí zastropovaný zemní plyn, jsou stále dál zastropovány tím, že musí platit za spalování fosilních paliv emisní povolenku, a decentrální zdroje ty povolenky platit nemusí. Tím tady nechci zdržovat, myslím, že problematika emisních povolenek je vám již všem relativně dobře známa.

Pozměňovacím návrhem si dovoluji v rámci mimořádné tržní situace, to je nový termín, který jsme do energetického zákona zavedli, a v situaci, kdy zavádíme cenové stropy, což se stalo nařízením vlády, na elektřinu a plyn, dočasně po dobu této situace umožnit změnu způsobu vytápění ve městech a obcích, kde je soustava zásobování teplem pouze se souhlasem řekněme držitele licence, nebo chcete-li provozovatele té soustavy nebo chcete-li teplárny. Nevidím v tom nic zákeřného, nic fatálního. Je to skutečně jakási zoufalá snaha situaci, kdy jednotlivé záměry se prostě začínají kanibalizovat, skoro by se mi až chtělo říct, že může dojít k nehospodárnému vynakládání veřejných prostředků, protože většinou ty zdroje tepla, jak centrální, tak decentrální, jsou - bohužel, nebo bohudík, to nechám na vás - budovány s různými dotacemi, takže není dle mého názoru vhodné v této situaci dopustit to, aby se ty soustavy zásobování teplem neřízeně rozpadly. Mají totiž velký dekarbonizační potenciál, a to když jsme se tady bavili na začátku o rozvoji obnovitelných zdrojů, tak věřte nebo ne, teplárenství skutečně tento potenciál má. A například to, že již dnes mnoho soustav spaluje dřevní štěpku, biomasu, je napojena například na spalovny komunálního odpadu, na ZEVO zařízení na energetické využití odpadu, je tady potenciál k tomu, aby byly napojeny i na jaderné teplo. Například my v Českých Budějovicích horkovodem z Temelína snížíme spotřebu uhlí o cirka třetinu a dalšími projekty se dostaneme do roku 2028 do situace, kdy nebudeme k provozu naší soustavy zásobování teplem v krajské metropoli jižních Čech potřebovat víceméně žádná fosilní paliva a už vůbec žádné uhlí. Na tomto možná hloupém příkladu jsem si dovolil demonstrovat to, že skutečně teplárny tento dekarbonizační potenciál mají. A prosím, uvědomte si, že s tímto potenciálem počítá i státní energetická koncepce. Takže si myslím, že by bylo skutečně škoda, jak tady přednesl můj ctěný předřečník Ivan Adamec v rámci toho, že během několika následujících let - a já si skutečně myslím, že to bude několik let, že to nebude jenom pár měsíců, kdy ty stropy na cenu elektřiny a plynu tady s námi budou - abychom dopustili neřízený rozpad těchto soustav zásobování teplem.

Z úst pana ministra tady zaznělo, že tento můj pozměňovací návrh není kompatibilní s evropskou legislativou. Vracíme se, trošku se točíme v kruhu, protože tuto debatu máme za sebou již na hospodářském výboru a i pak na jednáních, která následovala po jednání hospodářského výboru. Myslím, že tam celkem evidentně vyšlo na světlo boží to, že s dočasným krizovým rámcem a s současnou mimořádnou tržní situací prostě evropská legislativa nepočítala, takže ohánět se tady tím, že není něco kompatibilní s něčím, co neexistuje nebo neexistovalo, si myslím, že se skutečně vracíme na začátek té debaty, a měl jsem za to, že po jednání hospodářského výboru, který doporučuje tento pozměňovací návrh Sněmovně ke schválení, jsme se dostali o krok dál.

A pak ministr tady ještě měl druhý argument, jestli jsem to dobře pochopil: pokud bychom tento pozměňovací návrh a celou novelu ve znění pozměňovacího návrhu schválili, že by nebylo možné odpojit - vy jste říkal, pane ministře, ústy paní předsedající - toho, kdo objektivně nemůže dále používat vytápění dálkového tepla. No, v této situaci si neumím představit, že by se ty subjekty v tom místě prostě nedomluvily na tom, že nedojde nebo dojde ke změně způsobu vytápění. Mně přijde tento argument jako lichý.

Co mě mrzí, je, že se tady tyto argumenty opakují, a již na jednání hospodářského výboru bylo evidentní, že Ministerstvo průmyslu a obchodu se s mým pozměňovacím návrhem absolutně nevypořádalo, že ho absolutně nepochopilo. A pokud vás to někoho bude zajímat, můžete si přečíst argumenty na hospodářském výboru. Prostě je mi to líto, že se skutečně točíme v kruhu.

Takže abych už dlouho nezdržoval, já bych vás požádal o podporu tohoto pozměňovacího návrhu v duchu doporučení hospodářského výboru z 24. listopadu letošního roku. A pokud by bylo skutečně na té formulaci, kterou jsem společně s týmem právníků vytvořil v jakési zoufalé snaze o záchranu soustav zásobování teplem, něco tak zásadně fatálního, tak jak jsem řekl, dneska na stole jsou - bohužel, nebo bohudík, nechám to zase na vás - další tři novely energetického zákona, tak si myslím, že Ministerstvo průmyslu a obchodu bude mít několik šancí k tomu, aby tyto mé řekněme destruktivní a fatální formulace upravilo. Takže předem vám děkuji za podporu a díky za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, pane poslanče. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku, takže prosím paní poslankyni Oulehlovou. Paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Jsem z Karlovarského kraje, ze Sokolova. V momentě, kdy by se zhroutilo centrální vytápění, končíme všichni, protože náš kraj je nejchudší. Opravdu i podle Evropského výboru regionů jsme nejrychleji chudnoucí kraj v Evropské unii. A já bych si jenom dovolila číslo: 803 korun platí naši občané za gigajoule tepla z centrálního vytápění, tepelné čerpadlo 1 100 korun. Oni ti, kteří nás odpojují, samozřejmě v tom taky mají byznys, oni mnohdy těm lidem naslibují něco, co vůbec není možné. A já vás tedy moc prosím, abychom udrželi centrální vytápění, a to, jestli je to možné, nebo není možné, jak jsme si tady vyslechli... Nám Evropa říkala taky: Zrušte uhlí, přejděte na plyn. My jsme to naštěstí nestihli, protože kdybychom přešli, tak už v našem kraji lidi jsou opravdu na nejhorší úrovni v České republice. Tak ještě jednou prosím, udržme centrální vytápění. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času, paní poslankyně. A protože písemně už nemám nikoho přihlášeného do obecné rozpravy, vidím přihlášku z místa. Paní poslankyně Peštová, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Tak jsem se stala členkou hospodářského výboru a jsem na to patřičně hrdá, protože si myslím, že diskuse tam probíhaly velice zajímavé a i já jsem přispěla nemalými vstupy do těchto diskusí. Tak malinko si zrekapitulujeme, jak se hlasovalo na hospodářském výboru, konkrétně o tomto pozměňovacím návrhu, který má být údajně stažen na základě - ono se to říká slušně - umyté hlavy nebo něco takového. V každém případě tento pozměňovací návrh na hospodářském výboru byl přijatý skoro jednohlasně a mám pocit, že pouze dva se zdrželi, a ostatní byli pro tento pozměňující návrh. V diskusi, která tam proběhla, samozřejmě padaly argumenty typu, kdy byla směrnice přijata, abychom si uvědomili, a to jsem tam říkala konkrétně já, abychom si uvědomili, že když se přijímala směrnice, tak byl ideální stav. Ideální stav! (Hluk v sále.) Poprosím... Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Ano. Prosím o ztišení v sále, aby měla paní poslankyně prostor. Děkuji moc.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji moc. Takže byl ideální stav, nebyla žádná ekonomická krize, nebyla žádná krize energetická, prostě byl ideální stav. Transpozice se do české legislativy převádí nebo transponují zhruba dva roky, vždycky dva roky je tam nějaká lhůta, která je na to, aby transpozice proběhla, takže transpozice proběhla za ideálního stavu. A my jsme se dostali ale ne do ideálního stavu, v současné době není ideální stav. Takže to, co tam bylo poprvé načteno, pozměňovací návrh, který byl načten panem poslancem Králem, s tím jsem měla problém, protože ten jasně říkal, že se nesmí vyloženě zakázat, (nesmí být) vyloženě zakázáno odpojit se od soustavy, což je v rozporu, s tím jsme měli problém. Ale pan poslanec Král se poučil a podal pozměňující návrh opravený, to znamená, že právě tam akcentuje mimořádný stav, který je v současné době - tady neustále řešíme všichni ten mimořádný stav - takže ten pozměňující návrh je načten dobře. To znamená, že ten pozměňující návrh říká to, co tady bylo řečeno panem poslancem Králem, a akcentuje tam, že toto platí pouze v době, když je mimořádný stav, to znamená tato energetická krize, a proto jsme s tím neměli nikdo problém, proto jsme pro to všichni zvedli ruku.

Ministerstvo průmyslu namítalo, že to je v rozporu se směrnicí, ale ono to není v rozporu se směrnicí. Oni totiž mají obavy z toho, že Evropská komise s nimi zahájí infringement. Ale to se klidně může stát, to není žádný problém. Když jsem byla náměstek ministra, tak mi toto hrozilo několikrát a vždycky jsme měli dostatek času na to, abychom řádně vyargumentovali. To znamená, že pokud bychom toto přijali do naší právní legislativy a nastal by problém nebo nastala by situace, že by Evropská komise zahájila s námi nějaký infringement, máme dostatek času na to, abychom jí vyargumentovali, proč jsme přijali tuto právní úpravu. Třeba bychom to vyargumentovali bez problémů a Evropská komise by naše argumenty vzala a bylo by to zhojeno, anebo taky ne. Potom by samozřejmě následovalo odůvodněné stanovisko a my bychom museli zhojit v našem právním řádu. Ale my jsme tomu nedali ani žádnou šanci. My už tady rovnou stahujeme kalhoty, byť brod je daleko, a říkáme: My vás žádáme o to, aby tento pozměňující návrh byl stažen.

Já jsem poslanec opozice, jo, a kopu tady za poslance vládnoucí koalice. Je to směšné, ne? Je to směšné, ale ten pozměňovací návrh je dobrý. Je dobrý! Čeho se bojíte? Mám tady pana předsedu Adamce, prostřednictvím paní předsedající, a já si velice dobře pamatuji, když jsem předkládala zákony v hospodářském výboru, jak tam na mě bývalá opozice, dnešní koalice, křičela a říkala: Jste málo ambiciózní! Čeho se bojíte? Pojďte do toho! No, pojďte do toho, teď pojďte do toho vy, pojďte do toho, nebojte se toho! Třeba skončíme infringementem a pak bude vyargumentováno, anebo ne. I kdybychom se dostali do toho odůvodněného stanoviska, tak to můžeme zhojit, vždyť devadesátku umíte krásně, ne? Vždyť to tady předkládáte neustále. Tak čeho se bojíte? (Zvýšeným hlasem.) Máme to, jedním šmahem to máme zhojené, kdyby náhodou ta situace nastala. Včera jsme tady schvalovali zákon! Vždyť to bylo během chvilky. Nějaká debata u toho byla, ale bylo to zhojené. Tak pojďte do toho, čeho se bojíte?

Opravdu, já vás prosím, poslechněte si ten stenozáznam nebo si to přečtěte, diskuse byla na hospodářském výboru výživná a ve finále pro to hlasovali vaši poslanci, vaši, kteří teď říkají, že se bojí. Pojďte do toho. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, paní poslankyně, a s faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Adamec. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, jsme v zimních měsících, tak teď se nikdo odpojovat nebude, proto jsem říkal, zkusme to zhojit jinou cestou, a prosil jsem tady pana ministra, aby veřejně tady udělal příslib, že to uděláme jinou cestou. Jinak na kolegyni, ctěnou kolegyni Veroniku... Bereniku, pardon, Bereniku Peštovou bych chtěl říct, že já se nebojím. Já se bojím jenom lidské hlouposti, ta je tedy opravdu nebezpečná. Ale jinak se nebojím ničeho a nikoho. Takže to jenom, abychom si to tady řekli. Ale skutečně já jsem to vnímal tak, ten pozměňovací návrh, tu podporu, abychom tu diskusi opravdu rozpoutali, protože problém nastane v jarních měsících. To si řekněme na rovinu, to prostě přijde. A právě tady možná kolikrát hraje roli lidská hloupost, protože já jsem to zažil historicky, když se odpojovaly obce z retenčka jenom proto, že jim plynaři nabídli levnější plynovou kotelnu, a zapomněli jim říct, že každý rok budou dělat revize, že budou dělat servis a že je to v důsledku vyjde dráž, než když byly napojené na horkovod, který je nestál žádnou údržbu, nic, prostě měly ten servis stoprocentně, takzvaný full servis. Takže jenom jsem na to chtěl upozornit, a jinak jsem rád, že paní kolegyně Berenika Peštová je hrdá na to, že je členkou hospodářského výboru. Bereniko, děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a s další faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Peštová. Paní poslankyně, vaše dvě minuty. Máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Ne, já jsem ráda, co tady řekl pan předseda, pan předseda Adamec, prostřednictvím paní předsedající. Já bych tedy chtěla slyšet pana ministra. Vám se ho nepodařilo rozmluvit, možná, že ho teď rozmluvíme, a řekne nám tady na mikrofon ne sliby, ale co od té doby, jak byl hospodářský výbor, jak jsme si to tam všichni krásně řekli, odsouhlasili jsme pozměňovací návrh, co se od té doby stalo, a jestli ten materiál, který měl doputovat na vládu, doputoval na vládu. Požádám pana ministra, jestli by byl tak hodný a zrekapituloval mi od toho hospodářského výboru, co všechno se stalo do dnešního dne. A jestli tam není žádný progres, tak vás prosím, pojďme do toho a schválíme ten pozměňovací návrh. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času a další s faktickou poznámkou pan poslanec Kubíček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, no, centrální vytápění teplem je fenomén České republiky, to si musíme uvědomit. Není země na světě, která by měla tuto soustavu tak rozšířenou. Dneska zásobujeme 4,5 milionu lidí a snahy o odpojování a blokové kotelny jsme tady zažili. Slibem neurazíš, všichni naslibovali nižší ceny, dneska se všichni chtějí připojit zpátky na centrální vytápění teplem. A máme tady takový ten fenomén řetězové reakce.

Když budu chodit a budu vyprávět stylem, jak tepelné čerpadlo je to nejlepší na celém světě, a budu vám k tomu dávat stará data, tak mně to tak vyjde. Když vám dám nová data a udělám novou aproximaci, tak už vám to nevyjde. Jestliže cena tepla v republice se pohybuje v uhelných teplárnách cca kolem 700 korun, v plynových někde na úrovni 1 400, 1 500 korun. Externality, které jste zaregistrovali, ty se řeší, do toho bych nějakým způsobem nefungoval. Ale co se stane, když se ti lidé začnou odpojovat? Fixní náklady vám zůstanou, lidé ubudou a teplárny to na ně rozpočítají. Argumentace, že kogenerační výroba tepla je sebespasitelná a žádnou podporu nepotřebuje, neobstojí. Pochopitelně, existují ještě jiné nástroje, ono by to nemuselo být přímo tím, že zakážeme v této mimořádné situaci odpojení, ale musela by to být i nějaká podpora. Třeba pan ministr vystoupí, řekne nám, jak tu podporu vyřeší, a my budeme všichni spokojení. Já jsem tuto argumentaci dával starostům, a když se s těmi starosty, kteří provozují výtopny tepla, ty centrální a tak dále, když se nad tím hluboce zamyslí, tak musím říct, že mi všichni dali za pravdu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času a jsou zde další tři faktické poznámky. První prosím pana poslance Krále, připraví se paní poslankyně Peštová a pak pan poslanec Munzar. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Máte slovo.

 

Poslanec Václav Král: Já jenom, aby nedošlo k mýlce. Tady nikdo nechce nic zakazovat, proboha. Odpojení probíhá v situaci, kdy ten řekněme alternativní způsob, decentrální způsob je technicky proveditelný, ekologicky výhodnější a ekonomicky výhodnější. A o to se teď hraje, že jsou města, kde dnes díky tomu, že centrální zdroje jsou diskriminovány různými způsoby na rozdíl od decentrálních, tak cena tepla se dostává nad magickou hranici, pod kterou dočasně díky zastropování ceny elektřiny a plynu alternativní řešení, decentrální řešení jsou levnější. Takže tady nechceme nic zakazovat, ale v rámci této mimořádné tržní situace máme za to, že musí dojít k dohodě v místě, kdy někdo chce změnit způsob vytápění, s provozovatelem té soustavy.

A neřekl jsem tady jednu věc a na tom to jde hezky vysvětlit - ono zdánlivě se to té fotovoltaiky netýká, ale není to pravda, je to pouze zdánlivé, protože v situaci, kdy přebytky ze sluníčka řekněme se ukládají do akumulace do tepla, tak v ten okamžik by to provozovatel soustavy měl minimálně vědět, protože se mu začne účinnost jeho soustavy zhoršovat vzhledem k tomu, že se od ní začnou odpojovat zdroje, které například budou vyrábět teplo ze sluníčka. A to není nic strašného, jistě v tom místě se lidé, v těch obcích a městech, umí domluvit na tom, že v těchto případech teplárna souhlas dá. A myslím si, že pokud by Ministerstvo průmyslu a obchodu chtělo, může k tomu napsat velice elegantní metodický pokyn, kde tyto věci dá na stav a dovysvětlí. Bohužel, žijeme v době (Předsedající: Čas, pane poslanče.), kdy chod státu je řízen metodickými pokyny, ne zákony, takže si myslím, že v tomto případě tomu nemusí být jinak. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: S další faktickou poznámkou je připravena paní poslankyně Peštová. Paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já se ještě jednou vrátím. Pane ministře, prosím vás, já vás prosím, abyste vystoupil ještě před závěrečným slovem, protože vy si potom vezmete závěrečné slovo a my už nemůžeme reagovat. Takže jestli můžete opravdu, řekněte to teď tady na mikrofon, zrekapitulujte, co jste udělal od té doby, co byl poslední hospodářský výbor, jestli ten materiál, který měl jít na vládu, nešel záměrně na vládu, nebo půjde na vládu, prostě jenom abyste nás ubezpečil, co všechno se pro to udělalo. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a s další faktickou poznámkou je pan poslanec Munzar. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, možná zareaguji tady na jedno vystoupení paní kolegyně Peštové, protože jsem také na hospodářském výboru hlasoval pro ten pozměňovací návrh a řekl jsem přesně na hospodářském výboru tuto větu, kterou zopakuji, že i když třeba ve finále na konci přesně tato formulace, kterou podal pan kolega Král, neprojde, že to hlasování na hospodářském výboru je upozornění velmi vážné pro ministerstvo, aby se touto věcí zabývalo velmi systémově, a to proto - a chápu snahu pana kolegy Krále, že on se obává jedné věci - čím více lidí se postupně začne odpojovat od centrálního zásobování teplem, tím ty fixní náklady, které tyto systémy mají, budou rozpočítávány pro méně domácností. To povede ke zvyšování (ceny?) tepla z centrálního zásobování, což zase povede k dalšímu odpojování, a můžeme se tak dostat skutečně k destrukci těchto systémů. Takže já bych taky chtěl poprosit pana ministra, aby před tím závěrečným hlasováním - a připojuji se k výzvě pana kolegy Adamce - aby pan ministr tady nám řekl, že se tím ministerstvo bude zabývat a je pro to příležitost v OZE II. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Nemám už žádnou faktickou poznámku přihlášenou, tak se znovu ptám, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy? (Hlas mimo mikrofon.) Do obecné rozpravy? Pane ministře, máte tedy slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Vážená paní předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, byť jsem si vědom, že tím asi prodloužím dnešní diskusi a vyvolám celou řadu připomínek a komentářů, tak protože jsem k tomu byl opakovaně vyzýván, tak se budu snažit reagovat na výzvy a na otázky v pořadí, jak přicházely.

Takže nejprve začnu panem místopředsedou Havlíčkem, samozřejmě prostřednictvím paní předsedající, který mluvil o profesoru Chocholouškovi, pravděpodobně tak chtěl zpochybnit moje duševní zdraví, a také položil otázku, jestli si z někoho dělám legraci. Chci ubezpečit, že ne. Ještě se k tomu dostanu. Bylo řečeno, že jsem předložil návrh o tři měsíce později, než jsem původně sliboval. V této souvislosti chci upozornit na několik věcí. Ten rozdíl, kolik elektřiny si vyrobíme z obnovitelných zdrojů, kterou si umíme vyrobit sami a kterou si vyrobí okolní státy Evropské unie, je dramatický. Ze slunce a větru vyrábíme šestkrát méně elektřiny, než je průměr Evropské unie, dokonce desetkrát méně, než je to v Německu, a před námi jsou dokonce země jako Polsko, nebo dokonce i Maďarsko, které nám tolikrát bylo dáváno za vzor, byť se k tomu někteří představitelé některých politických stran odmítají teď hlásit. Takže chci ubezpečit pana místopředsedu Havlíčka, že si z něj už legraci nedělám, prostřednictvím ani předsedající, protože už to není potřeba. On už si na to stačí sám. Takže to je poznámka k tomu.

Pokud se týká pozměňovacích návrhů, ten pozměňovací návrh C2, který zavádí nový pojem do české legislativy, tak jsme se nakonec rozhodli, že se k němu chceme vrátit, a sice z důvodu, že pojem "převažující veřejný zájem" je pojem, který do našeho práva přejde z práva Evropské unie. V tuto chvíli dochází k precizaci termínu, co se má za převažující veřejný zájem, a já bych se chtěl vyhnout problému, o kterém je mi známo z jedné okolní země, kdy okolní země implementovala prvky z evropského práva ještě dříve, než byly na evropské úrovni doladěny, a teď to musí narychlo měnit, protože to vyvolalo určité problémy. Ale já pevně věřím, že možná už v příští novele se k tomuto tématu můžeme vrátit.

Pokud se jedná o pozměňovací návrh pana poslance Krále a otázky, jak se stavíme k centrálnímu vytápění, tak bych chtěl upozornit na jednu věc. My jsme si velmi dobře vědomi významu teplárenství v České republice a není to o tom, že my chceme dělat cokoliv proti podpoře teplárenství. Je to naopak. Již před dvěma lety, ještě pod minulým vedením Ministerstva průmyslu a obchodu, došlo k zahájení notifikace transformační podpory teplárenství u Evropské komise, kterou se dodneška nepodařilo dotáhnout. Můžeme se bavit o tom, jestli to bylo z důvodu toho, že už původní návrh nebyl napsán tak, jak by bylo potřeba, můžeme se bavit o tom, jestli to bylo proto, že tlak na Komisi, který jsme vyvíjeli a který byl velký, byl nedostatečný. My jsme dokonce do toho zapojili ve spolupráci se Svazem teplárenství i externí mezinárodní právníky. Skutečnost je taková, že jsme schválení této notifikační podpory do dnešního dne nedostali.

Po diskusích se Svazem teplárenství i s ČEZem, který také je součástí systému, ale už není členem Teplárenského sdružení - pardon, já to označuji špatně - jsme se dohodli, že v nejbližší době využiji změn v dočasném krizovém rámci, a předpokládám, že ještě do konce roku představím vládě návrh na využití dočasného krizového rámce na speciální přechodnou výzvu na transformační podporu teplárenství, která by měla zajistit, aby teplárenství dostalo odpovídající podporu a aby se mohlo přizpůsobit novým podmínkám, které vycházejí jednak z energetických změn, na kterých se Evropská unie dohodla již v minulosti, ale i samozřejmě ze změn, které nastaly po ruské agresi proti Ukrajině. Takže ještě do konce roku předložím návrh, jak využít dočasný krizový rámec na transformační podporu teplárenství, a tento postup je konzultován a odsouhlasen i s nejvýznamnějšími účastníky celého systému teplárenství.

Pokud se jedná o pozměňovací návrh pana poslance Krále, vy jste říkal, co vám je všecko líto. Mně je také strašná spousta věcí líto, ale nejvíc líto je mi, že ve vašem projevu zazněly i věci, které jsou buď nepřesné, anebo dokonce nepravdivé. To, že slovo "zákaz" nahradíme nutným souhlasem, nemění právně nic na tom, že v takovém případě je neudělený souhlas zákazem. A já jsem říkal, velmi jemně jsem řekl, že váš pozměňovací návrh neharmonuje, nebo já už nevím, jaké slovo jsem použil, úplně s unijním právem. On je v této oblasti v přímém rozporu s unijním právem, protože pokud se jedná o odpojení od takzvané neúčinné soustavy - a prosím pěkně pro ty, kteří nejsou do energetiky takto načteni, neúčinná soustava znamená, účinný je z obnovitelných zdrojů a neúčinný je z jiných - tak vy prostě takovéto odpojení formou, jak to bylo předloženo, nemůžete zakázat. My jsme připravili jiný návrh, který už byl odsouhlasen, a já pevně věřím, že postup, který navrhujeme my, na jedné straně nebude v nesouladu s evropským právem a na druhé straně zabrání odpojováním, tak jak je to podle zákona, kde by například odpojení vedlo ke snížení energetické účinnosti, to znamená zvýšení energetické spotřeby.

Pokud se jedná o rozsah teplárenské soustavy, ano, jsme jedna ze zemí, která má velmi významný podíl dálkového vytápění, ale nejsme sami, abychom si to uvědomili. Například Dánsko je na tom možná ještě závislejší, pokud se jedná o centrální dálkové vytápění, a některé další země Skandinávie se nám v tomto blíží. Takže ona i diskuse na úrovni Evropské unie se zeměmi, které obnovitelné zdroje, a k těmto zemím Dánsko patří, je velice zajímavá, protože některé naše argumenty - oni říkají, ale my to známe, my to máme stejně, a přesto všechno se s tím umíme vypořádat jinak a řekněme více obnovitelněji, než jak to chcete vy - to znamená, ta diskuse není úplně jednoduchá, ale já se opravdu touto novelou snažím pouze dohnat to, co jsme zaspali ve formě, která nepovede k rozkolísání trhu a která opravdu zejména u malých zdrojů prostě umožní co nejrychlejší rozvoj prostřednictvím samovýroby. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, pane ministře. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku paní poslankyně Peštové. Paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji. Pane ministře, oceňuji, že jste vystoupil a že jste si to nenechal do závěrečné řeči. Ale já s vámi nemohu souhlasit. Ten pozměňovací návrh, ten byl původní, ten byl první. To, co tady zmiňoval, ten zákaz, ano, ten tam byl a s tím jsme měli všichni problém, protože byl v rozporu se směrnicí, jak říkáte správně. Ale ten druhý pozměňovací návrh neříká nic o zákazu. Ten mluví o mimořádné době, to znamená, ten mluví o mimořádné situaci, která nastává z hlediska energetiky, a tam je i popsána ta situace. Takže to není o tom, že by bylo zakázáno, prostě bere se fakt, že ta směrnice, když se tvořila před dvěma lety nebo třemi lety, než se transponovala do českého řádu, se tvořila úplně v jiném režimu. Byl ideální stav, prostě ideální stav. Dneska ten stav není ideální. A proto potom, co došlo k opravení toho pozměňovacího návrhu, jsme pro to ruku zvedli, protože diskuse tam opravdu byla velká. Byl tam váš pan náměstek Neděla, který se také do této diskuse zapojil, a opravdu ta diskuse byla velká. To nebylo o tom, že bychom jen tak zvedli ruku. Prostě opravdu jsme se o tom bavili a rozebrala se tam jak směrnice, kdy bylo transponováno, co nastane, kdyby se přijala v této formě nebo kdyby se pozměňovací návrh přijal v této formě. Dokonce jsem říkala, že bude následovat infringement, odůvodněné stanovisko a další a další věci, to už jsem tady říkala. Ale říkám, čeho se bát... Čeho se bát? Bojíme se toho, že Evropská komise s námi zahájí infringement poté, co bude... než to projde samozřejmě Senátem a než to bude podepsané prezidentem, že s námi zahájí infringement, který tady dokážeme zhojit v devadesátce, co už umíme, ne? To je bez problému, v jeden den to máme hotové. Není co řešit. Takže já nevím, čeho se bojíte. Nic vám nehrozí. Maximálně si otestujeme, jestli ta cesta tam je (Předsedající: Čas, paní poslankyně.), nebo ta cesta tam není.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. A další s faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Král. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Václav Král: Děkuji. Já také chci poděkovat panu ministrovi za jeho veřejné prohlášení, a abych byl korektní, chci poděkovat i za debatu, řeknu intenzivní debatu, kterou jsme po hospodářském výboru s Ministerstvem průmyslu a obchodu vedli a vedeme.

Nicméně k tomu Dánsku, pane ministře, prostřednictvím paní předsedající. Ano, Dánsko je jedním z našich vzorů i v teplárenství a případně dodávkách dálkového chladu. Nicméně je potřeba se poučit v dobrém, ale i v tom zlém. A například, jestli budu mluvit za sebe, já třeba nechci tady spalovat biomasu z Amazonie, aby na jedné straně planety jsme rozemílali deštné pralesy a pak ve finále v Evropě touto biomasou topili a prohlásili ji, protože se to zrovna jako někomu hodí a líbí, že jsme uhlíkově neutrální. Takže to je také Dánsko. A co ještě mají také v Dánsku, to je další výdobytek, a tomu se říká uhlíková daň. A o tom třeba tady se vůbec nebavíme, o zavedení uhlíkové daně. V okamžiku, kdy budou emisní povolenky, respektive za vypouštění oxidu uhličitého platit všichni, nejenom centrální zdroje, nejenom teplárny, ale i ty decentrální, pak samozřejmě diskriminace tepláren prostě nebude taková a hle, najednou začne se vytápění z centrálních zdrojů, z těch vysoce účinných dokonce soustav zásobování tepem, vyplácet. O ničem jiném to není než o tom, že systém energetiky se dostal do situace, kdy je předotován, přeregulován a ve finále s tím už nejde žít. Takže znovu bych vás chtěl požádat o podporu toho pozměňovacího návrhu, protože si myslím, že v České republice umíme jít svou cestou a teplárenství je tady s námi už několik desítek, možná i stovku let (Předsedající: Čas, pane poslanče.), tak bychom o něj neměli přijít. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. A protože už neeviduji nikoho dalšího přihlášeného, znovu se ptám, zda se někdo z místa hlásí do obecné rozpravy? Nikoho nevidím, obecnou rozpravu tedy končím.

Ptám se na závěrečná slova, zda má zájem pan ministr za navrhovatele? Ano, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Já bych jenom chtěl říct, že děkuji za podporu všem, kteří se podíleli na přípravě tohoto zákona, i za diskuse, které jsme vedli ve výboru, protože do určité míry byly obohacující a v některých oblastech nám ukázaly, jakým směrem postupovat v některých věcech dále. A na druhé straně stále trvám na tom, že přesto všechno, že si někteří poslanci myslí, že ten poslední návrh je v souladu s evropskou legislativou, nemohu doporučovat České republice a nemohu jednat tak, že tam, kde vím, že infringement určitě přijde, že ho budu vyvolávat. To prostě není můj postup. V tuto chvíli je to napsáno tak, že to je v rozporu s evropským právem, protože evropské právo řeší při připojení k účinnému zdroji skutečnou účinnost, a to je vlastně to, kde se rozhoduje o tom, do jaké míry je to připojení skutečně účinné a nedojde ke zhoršení. O neúčinného zdroje má docházet k obnovení co nejrychleji. To je všechno, co k tomu mohu ještě dodat.

Chtěl bych vás poprosit o podporu tohoto zákona včetně toho, co jsem řekl, že nedoporučujeme a že jsme proti schválení pozměňovacího návrhu pana poslance Krále, kterému se tímto za to omlouvám.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Zeptám se pana zpravodaje, zda má zájem o závěrečné slovo? Není tomu tak. Já jsem zagongovala, abychom přilákali kolegy z předsálí do sálu k závěrečnému hlasování. Ale než se pustíme k závěrečnému hlasování o pozměňovacích návrzích, tak se musíme vypořádat s návrhem pana poslance Adamce, který navrhuje stáhnout pozměňovací návrh C2. Takže ještě jednou zagonguji, než spustíme hlasování.

Eviduji zájem o odhlášení, takže vás všechny odhlašuji a požádám vás, abyste se přihlásili svými kartami. Ještě chviličku počkáme, než se počet ustálí.

 

Takže zopakuji návrh pana poslance Adamce, o kterém nyní hlasujeme, zda Sněmovna souhlasí se stažením pozměňovacího návrhu pod písmenem C2.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 39, přihlášeno 166 poslanců, pro 166, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

 

A nyní poprosím pana zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. Pane zpravodaji, prosím.

 

Poslanec Róbert Teleky: Děkuji za slovo, paní předsedající. Byli jsme zevrubně seznámeni s obsahem novely panem ministrem i s obsahem pozměňovacích návrhů panem předsedou hospodářského výboru. A dovolte, abych vám načetl proceduru navrženou garančním hospodářským výborem: Za prvé návrhy legislativně technických úprav přednesené ve třetím čtení, budou-li v rozpravě ve třetím čtení načteny, za druhé pozměňovací návrh D, za třetí pozměňovací návrh A, za čtvrté pozměňovací návrhy C, pozměňovací návrh C1. Pokud bude přijat pozměňovací návrh C1, je pozměňovací návrh B nehlasovatelný. Pokud nebude přijat pozměňovací návrh C1, budeme hlasovat pozměňovací návrh B.

Dále pozměňovací návrh C2, ten jsme nyní stáhli, takže následuje pozměňovací návrh C3. Za páté pozměňovací návrh B, za šesté pozměňovací návrh E, za sedmé pozměňovací návrh F a za osmé návrh zákona jako celek.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji panu zpravodaji.

 

Takže nyní bychom si měli odsouhlasit navrženou proceduru.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 40, přihlášeno 172, pro bylo 171 poslanců, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Poprosím tedy o návrhy jednotlivých pozměňovacích návrhů.

 

Poslanec Róbert Teleky: Návrhy legislativně technické nebyly v rozpravě načteny, takže přejdeme k pozměňovacímu návrhu D. Je to pozměňovací návrh poslance Jana Bureše a paní poslankyně Marie Pošarové. Tento pozměňovací návrh upravuje nárok výrobců tepla z obnovitelných zdrojů energie na zpětnou výplatu udržovací podpory. Stanovisko výboru je nedoporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Stanovisko navrhovatele? Nedoporučující. Prosím na mikrofon, pane ministře.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 41, přihlášeno 173 poslanců, pro 17, proti 126. Návrh nebyl přijat. Prosím, pane zpravodaji, další.

 

Poslanec Róbert Teleky: Děkuji. Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu A. Je to usnesení hospodářského výboru a jsou to legislativně technické úpravy. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Stanovisko pana navrhovatele? Prosím na mikrofon. (Ministr: Doporučuji.) Děkuji.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 42, přihlášeno 173 poslanců, pro 172, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím další, pane zpravodaji.

 

Poslanec Róbert Teleky: Děkuji. Dále budeme hlasovat pozměňovací návrhy C, pozměňovací návrh C1 poslanců Tomáše Müllera a Ivana Adamce o povolování bezemisních zdrojů nízkouhlíkové výrobny o elektrickém výkonu 1 megawatt a více a také o zavedení pojmu charakter území. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Doporučuji.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 43, přihlášeno 173 poslanců, pro 156, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím další pozměňovací návrh.

 

Poslanec Róbert Teleky: Děkuji. Pozměňovací návrh C2 jsme stáhli, takže přistupujeme k pozměňovacímu návrhu C3, který přednesl poslanec Ivan Adamec. Jedná se o povinnost prokazovat dopad na energetickou náročnost budov při změně způsobu vytápění budov. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Doporučuji.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 44, přihlášeno 173 poslanců, pro 157, proti nikdo. Návrh byl přijat. Můžeme k dalšímu pozměňovacímu návrhu, prosím.

 

Poslanec Róbert Teleky: Protože jsme přijali pozměňovací návrh C1, pozměňovací návrh B poslance Müllera je nehlasovatelný. Proto postupujeme dál k pozměňovacímu návrhu E paní poslankyně Dostálové a pana poslance Romana Kubíčka. Slova "zastavěném území nebo zastavitelné ploše" se nahrazují slovy "pokud jsou v souladu s územněplánovací dokumentací". Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Doporučuji.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 45, přihlášeno 172 poslanců, pro 172, proti nikdo. Návrh byl přijat. Můžeme k dalšímu.

 

Poslanec Róbert Teleky: Ano. Jsme u pozměňovacího návrhu F pana poslance Václava Krále. Cílem pozměňovacího návrhu je zachování centrálního zásobování teplem v České republice a využití potenciálu této kombinované výroby elektřiny a tepla. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nedoporučuji.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 46, přihlášeno 171 poslanců, pro 83, proti 10. Návrh nebyl přijat.

 

Protože jsme hlasovali o všech pozměňovacích návrzích, přikročíme k hlasování o návrhu jako celku. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 313, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 47, přihlášeno 173 poslanců, pro 173, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

Připomínka k hlasování, prosím. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Barbora Urbanová: Dobrý den, nezpochybňuji hlasování, ale u hlasování číslo 40 mám na sjetině, že jsem byla proti, ale hlasovala jsem pro. Ještě jednou, nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Jsme před otevřením bodu

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.