(pokračuje Věra Kovářová)

167.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Na pořad jednání 45. schůze Poslanecké sněmovny byly předloženy celkem tři odpovědi na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: "Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná."

Nyní přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace. Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslance Patrika Nachera ve věci nastupující cenzury na sociálních sítích a omezování svobody slova. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 239. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno dne 8. září 2022 do přítomnosti předsedy vlády Petra Fialy a poté dne 13. října 2022 do dalšího projednávání písemných interpelací.

Budeme tedy pokračovat v rozpravě. Táži se, zda se do rozpravy někdo hlásí? Hlásí se někdo do rozpravy? Ano, pan poslanec Nacher. Prosím, máte slovo.

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já jsem vás neslyšel, omlouvám se. Logicky se hlásím, když je to moje písemná interpelace. No, on už to trochu vzal čas, se přiznám. Já jsem tu první vlastně ústní interpelaci na pana premiéra měl v dubnu, písemnou jsem dal v červnu. Sama jste teď četla, že písemná interpelace byla přerušena 9. září, dnes je 1. prosince, takže spousta těch věcí už aktuálních není.

Já jsem pana premiéra interpeloval ve věci toho, že za mě tady hrozí, hrozilo - teď je otázka, že se to trochu posouvá - hrozila cenzura nejenom tedy na sociálních sítích, vznikla tady nějaká speciální pozice na Úřadu vlády, Úřad vlády spustil projekt www.branmecesko.cz. Já jsem si teď tady ještě narychlo najel, on totiž existuje i nějaký, který ho napodobuje, branmecesko.eu, a ty moje dotazy byly a jsou v zásadě nadčasové. Tady bych si pomohl takovým citátem z Jistě, pane premiére: "Cenzura je relikt totality, my jsme se demokraticky rozhodli něco nezveřejnit." A to si troufám říct, že může hrozit i zde. Jednou jsou to věci, které se týkají covidu, a vy moc dobře víte, že jsem kritizoval tehdy, a to bylo na Ministerstvu zdravotnictví, zástupce hnutí ANO, že tam vznikají nějaké blacklisty, kdo tady šíří nějaké věci, které nejsou oficiálními informacemi, a kritizuji to konzistentně i nyní. V projektu Braňme Česko se na něm podílejí některé nevládní instituce, které se ale samy občas dostanou do problémů, že až tak úplně samy nepíší pravdu. Mluvil jsme zde o prohraném soudu například, který prohrál server Manipulátoři.cz, který se pak musel omlouvat.

Takže ty moje dotazy jsou celkem logické a jasné a odvolávám se na to, že pan premiér je představitelem ODS, která prezentuje svobodu projevu, a je to ten vrchol, který tady ctíme všichni. To znamená, ty dotazy, a s těmi jsem nebyl spokojený, jsou: Kdo bude určovat, co je a co není pravda? Opravdu chce vláda tu kompetenci, kterou by měl řešit za mě jedině nezávislý soud, nasměrovat na organizace, které samy občas šíří, když to řeknu velmi jemně, eufemisticky, černobílý pohled na svět, které zamlčují nepříjemné věci a zdůrazňují ty věci, které se jim hodí? Takové ty vtípky, které kolují na sociálních sítích, jsou bohužel pravdivé, že to, co bylo před rokem fake news, se po roce ukazuje jako pravda. A my tady máme příklady některých věcí, kdy se dokonce mazaly příspěvky, byť na soukromé sociální síti na Facebooku, které se týkaly například Donalda Trumpa a podobně. Ale potom se to právě týkalo i covidu, očkování, může to být i aktuální situace třeba kolem Ukrajiny. (Hluk v jednacím sále přetrvává.)

A tak vlastně moje základní otázka, a věřte mi, že bych se ptal, i kdyby to byla vláda, kde já bych byl koaliční poslanec, je: Nebojí se vláda, že z původní myšlenky boje proti dezinformacím se může změnit a posunout to, že to bude boj proti nepohodlným názorům? A to mně přijde, že to je velmi riziková věc. Já bych poprosil, jestli by pan premiér na to nějakým způsobem reagoval, protože to si myslím, že to je to nebezpečí, že vždycky je tam nějaký ten cíl. Jednou je to covid, teď je to válka na Ukrajině, pak to může být energetická krize a pak to může být třeba postoj, já nevím, k Lisabonské smlouvě, postoj k různým věcem, které se týkají sociálních nebo společenských, celospolečenských témat, že kdo má jiný názor, tak už šíří nějakou nenávist, dostane nějakou nálepku. A já si myslím, že by vláda v tomhletom měla tohleto rozdělování společnosti spíš utlumovat, a ne podle mě, tak jak já to vnímám, a ne podle mě rozšiřovat.

Takže k tomu směřovala - já jsem ji trochu posunul, tu interpelaci, protože v dubnu, když jsem to měl původně, tak jsem tam mluvil o vypínání serverů. To už je úplně passé, tak jsem to posunul do té obecné roviny, jestli za bojem proti dezinformacím, jestli se to nepromění v důsledku za boj proti v této chvíli a v této době nepohodlným názorům. A pozor, tady se nebavím o politických názorech, jestli volíte toho či onoho, ale o názorech na nějaké celospolečenské věci nebo na nějaké problémy, které jsou ve společnosti. Já vám děkuji, pane premiére.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Táži se, zda se hlásí - ano, hlásí se pan premiér do rozpravy. Prosím, pane premiére, máte slovo, a poprosím kolegy a kolegyně o ztišení. Děkuji.

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, myslím, že otázky, které položil pan poslanec Nacher, jsou nepochybně závažné a těmito věcmi se zabývat musíme. Jsem přesvědčen, že veškeré dostatečné odpovědi byly obsaženy v mé písemné interpelaci, ale to je právě věc názoru a toho, v tomto případě naprosto legitimního a korektního, že pan poslanec se domnívá, že tam všechny ty odpovědi, které on očekává, nejsou. Takže se o tom bavíme tady a myslím, že v tomto případě je to určitě namístě.

Pan poslanec tady zmínil nějakou časovou osu. No, to možná budeme muset někdy do budoucna přemýšlet nad tím, jakým způsobem máme tady upraven institut ústních interpelací, protože tam jsou nějaké lhůty, které to potom všechno posouvají dál. A skutečně, jednou jsem se omluvil, ale jednou jsme měli místo řádné schůze mimořádnou schůzi a tak dál, takže se tím zabýváme teď. A souhlasím s panem poslancem, že některé věci, které v jeho původní interpelaci byly, už se vyjasnily, ne ani přežily, ale vyjasnily.

Tady bych připomenul kritiku, která tu zaznívala na vypnutí některých webů. Opakovaně jsem při interpelacích vysvětloval - tedy ústních, v tomto případě skutečně ústních interpelacích - vysvětloval, že vláda žádné weby nevypnula, ale zpravodajské služby daly určitá doporučení, soukromý provozovatel domény na ta doporučení reagoval, dočasně ty weby vypnul. Bylo zde řečeno: O tom může rozhodovat jenom soud. To tak úplně pravda není, může rozhodovat i ten soukromý provozovatel. Ale soud v tomto případě rozhodl, protože byla podána žaloba na tento postup. Rozhodoval Městský soud v Praze 22. července. Městský soud v Praze odmítl žalobu na blokaci dezinformačních webů a v rozsudku mimo jiné stojí, že i při vědomí zaručení práva na přijímání informací jakožto odrazu svobody projevu nelze dovodit veřejné subjektivní právo jednotlivce na přijímání informací z konkrétní internetové stránky. Čili tato věc je vyřešena a nakonec ani k další blokaci těch webů nedochází, byť soud rozhodl způsobem, který jsem tady popsal nebo citoval, a tuto žalobu na blokaci dezinformačních webů odmítl.

Nicméně problém dezinformací a boje s dezinformacemi tady je a my před ním nemůžeme zavírat oči. Úkolem vlády určitě není zavádět cenzuru a já bych byl první, kdo by se proti tomu postavil, a také vládu nic takového nikdy ani minutu nenapadlo, a dokonce nechceme ani nijak limitovat veřejnou debatu. To by nás také ani nenapadlo a mě by to nenapadlo ani minutu a zase bych byl první, kdo by tomu bránil. Ale to, co je určitě potřeba, je čelit nepřátelské hybridní válce, která je na našem území vedena právě i prostřednictvím dezinformací. Tímto způsobem postupují všechny demokratické země a to je v pořádku. A to, co je také potřeba a co si myslím, že je úkolem vlády, která má k dispozici informace, je těm dezinformacím čelit tím, že předkládáme veřejnosti informace, které jsou pravdivé a odpovídají nějaké realitě. Neděláme to tím, že bychom někoho omezovali, že bychom něco zakazovali, a nejsou tady ani žádné náznaky toho, že by něco takového vláda nebo kdokoliv jiný z orgánů státu dělal, a nedělá to ani zákonodárná moc, která by k tomu měla největší kompetence. Nic takového se v České republice neděje, je tu zachována naprostá svoboda slova, naprostá svoboda projevu, naprostá možnost získávat jakékoliv informace odkudkoliv, je tu zaručena i vysoká míra svobody médií. Ale to neznamená, že s dezinformacemi nemáme pozitivním způsobem bojovat a že se na tyto věci nemáme soustředit, protože jinak bychom nedělali jeden z důležitých úkolů, který stát také má, a to je čelit hybridním hrozbám.

Dovolte mi uvést několik skutečnosti, které jsou v této souvislosti ještě snad důležité. Kdybychom tady poslouchali nějaká varování před tím, jestli je tu dostatečná svoboda pro šíření jakýchkoliv informací, tak bych tady připomenul index, který hodnotí svobodu tisku a který sestavují mezinárodní organizace. Asi nejznámější je

index, který dělají Reportéři bez hranic. Podle tohoto hodnocení se Česká republika ocitla na 20. místě na světě, což je výrazné zlepšení v letošním roce proti loňskému roku, ze 40. místa na 20. místo v celém světě, pokud jde o svobodu tisku. Takže nejenom že tady nehrozí žádné oslabování možnosti vyjádřit svůj názor, ale naopak tato možnost je posilována.

Zřídili jsme pozici vládního zmocněnce pro média a dezinformace. Tento tu byl také několikrát zmiňován. Nechci znovu opakovat to, co jsem už říkal v ústních interpelacích. Jeho činnost se soustřeďuje na koordinaci aktivit státní správy, podporuje strategickou komunikaci, zpracovává připomínky k materiálům, které se týkají médií, dezinformací a souvisejících záležitosti a spolupracuje s orgány Evropské unie. Samozřejmě organizuje i ty pozitivní kampaně, které upozorňují občany na dezinformace a na vyvracení skutečnosti, které neodpovídají realitě, jako je třeba zmíněný web Braňme Česko.

Obecně bych chtěl říct, že jedna věc je cenzura, a proti té musíme všichni bojovat, a žádná nehrozí, nikdo ji nezavádí a nikoho to ani nenapadlo. Druhá věc je redakční práce jednotlivých médií, kterou je tradičním způsobem publikování textů a myšlenek odnepaměti, na kterou mají jednotliví vydavatelé, jednotlivé redakce a jednotliví soukromí provozovatelé nějaké služby nepochybně právo. My se musíme bavit jenom o tom, zda redakční práce nepřesahuje do nějaké cenzurní podoby, ale to je jiná debata, to není věc, kterou může takto jednoduše řešit stát nebo do které vůbec by měla a má zasahovat vláda.

Ale úplně jiná věc je, zda má vláda, politická reprezentace, politická strana, každý z nás, právo kritizovat, zpochybňovat názory někoho jiného, nebo zda prostě tu možnost obrany nemáme. Já jsem přesvědčen, že nejenom že takovou možnost máme, aniž by zasahovala do svobody slova, svobody projevu, ale že to i dělat musíme a že to v každodenní realitě také všichni děláme.

Nepochybně se mnou budete souhlasit, že skutečnost, že dva plus dva jsou čtyři, je názor a jiný názor je, že dva plus dva je šest, to je taky názor. Ale ten jeden názor odpovídá nějakému poznání a nějaké objektivní realitě a ten druhý ne. Nelze ani říct, že když tedy jeden říká, že dva plus dva jsou čtyři, a další říká, že dva plus dva je šest, takže nejspíš ta pravda bude, že dva plus dva je pět. Zní to logicky a mezi těmi názory můžeme najít zlatou střední cestu, ale všichni chápeme, že to je nesmysl. To prostě pravda není. Chápeme to proto, že máme nějaké matematické vzdělání, že jsme se něco učili ve škole, že máme nějaké znalosti a jsme schopni toto říct.

Stejně tak pokud nám tady cizí mocnost nabízí nepravdivé informace, které pouští do našeho veřejného prostoru, je povinností naší země, našeho státu, uvádět proti tomu pravdivé informace a uvádět to, jak ty věci jsou, a proti nesprávnému názoru stavět názor, který více odpovídá objektivním skutečnostem a tomu, co se skutečně děje. To si myslím, že každá společnost dělat má a dělat musí. Nakonec proto se i demokratické státy do boje proti dezinformacím pouštějí.

Jsem rád, že toto přesvědčení v české společnosti a v české politické reprezentaci je poměrně široké. Věřím, že je nadále sdíleno širším spektrem politických stran, protože my v této věci skutečně navazujeme na práci, kterou udělala předcházející vláda, když přijala národní strategii pro čelení hybridním hrozbám a akční plán proti této strategii.

Z těchto dokumentů vyplynuly i určité úkoly, které postupně plníme a mezi tyto úkoly patří zpracování právní úpravy pro posílení možnosti České republiky čelit dezinformacím a vytvoření systému strategické komunikace státu, takže tady je určitá kontinuita. Já to říkám bez ironie, naopak s radostí, protože si myslím, že stát má i v tomto smyslu chránit svoje občany a svoji bezpečnost. Jsem rád, že tato širší shoda na této věci existuje.

Ale abych se vrátil k podstatě otázky pana poslance Nachera. Naše vláda opravdu nikdy nezasahovala do svobody projevu, svobody slova a práva vyjadřovat názory. Neděláme to z přesvědčení, nikdy nás to ani nenapadlo a dělat to v budoucnosti nebudeme. Ale to je něco úplně jiného než náš společný úkol čelit dezinformacím a chránit naši společnost před hybridními hrozbami.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére. Má pan poslanec Nacher zájem se přihlásit do rozpravy? (Ano.) Má, výborně. Máte slovo, prosím.

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za slovo, naposled. Děkuji panu premiérovi za jeho odpověď. V zásadě ani nevím, z jaké strany začít. Nezpochybňuji - a nespojoval bych pohled na témata, názory na různé věci, s věcmi, jako jsou součty čísel. Tam si myslím, že ten příklad - to se na mě nezlobte - pokulhává. Dva plus dva jsou čtyři, to není názor, to je prostě jasný součet. Mimochodem, viděl jsem i krátké video, jak je dnešní doba politické hyperkorektnosti - tak já to panu premiérovi pošlu - kde je právě takové krásné osmiminutové video. Ten žák ve škole řekne, že dva plus dva je 22, a přijdou tam rodiče a začnou... Nakonec to skončí tak, že tu učitelku vyhodí, protože to je prostě názor toho žáka a ona v něm nerozvíjí takovou tu představivost. Tak já vám schválně to video pošlu, protože to bylo zrovna dva plus dva a skončilo to tak, že jí dali výpověď. Dali jí výpověď a plus dva platy, když už jsme u toho. Ona tehdy řekla, že chce tedy 22 platů v té logice dva plus dva je 22. Já vám to video pošlu, je to docela zajímavé.

Myslím, že to vlastně krásně odpovídá za mě na současnou situaci, že skutečně - a to je ale jiné moje téma - že se v té politické hyperkorektnosti pomalu přestane říkat, že dva plus dva jsou čtyři. Ale já tím myslím něco jiného. Ne součet těch čísel, tam s vámi souhlasím. Já tím myslím názory, obecně názory. To může být názor lidí, jestli vláda třeba dostatečně pomáhá lidem v energetické krizi, ano nebo ne. A když má člověk jiný názor, tak přece automaticky neznamená, že šíří nějakou dezinformaci. To je prostě názor.

A tohleto se třeba teď v poslední době velmi rozšířilo, že prostě kdo si dovolí kritizovat, tak buď šíří dezinformace, anebo dostane nějakou nálepku. A ta nálepka je samozřejmě negativní a ona už potom implikuje to, že to je vlastně dezinformátor. Taková nejčastější je, že ten dotyčný člověk je proruská filcka třeba, když se podívám na sociální sítě. Znamená to, ten můj dotaz směřoval k tomu, že kombinace těch všech věcí, vznik zmocněnce, speciální webové stránky a i to, že pohled na ta témata, pohled na ta témata se nedá zjednodušit na součet dvou čísel, tak k tomu směřovalo. Jestli to do budoucna nehrozí riziko.

A já jsem tady neřekl, že by někdo někoho zavíral za jiný názor, ale v zásadě jakoby potírání nepohodlného názoru. A že možná to někteří kolegové pochopí, až změní tu roli a nebudou koaličními politiky, ale opozičními, a pak tu budou vnímat senzitivněji. Říkám férově, že mně různé blacklisty, waitlisty vadily, když se dělaly na Ministerstvu zdravotnictví ještě za vlády, kdy já byl koaliční poslanec, takže v tomhletom mám svědomí čisté. A tady jenom připomenu, že to byl jeden bývalý poslanec ODS, který dal, co si vzpomínám, na Facebook nějaký příspěvek, kde pohlaví jsou jenom dvě, a ten mu byl smazán, což také spíše směřuje k tomu dva plus dva, tedy jestli existují dvě pohlaví, více pohlaví a podobně. Jinými slovy, já tam to riziko vidím.

Děkuji panu premiérovi za jeho odpověď. Vzhledem k tomu, že to je půl roku stará odpověď, byť ne mou vinou se to tady natahovalo, tak v této chvíli nebudu navrhovat žádné usnesení nebo tak, jak se to dělá u písemných interpelací, a jsem rád, že vůbec proběhla tahle výměna názorů. Už jenom to si myslím, že může i pomoct lidem a divákům, kteří to sledují. Mým cílem je snížit tu vzájemnou agresi a zakopávat příkopy ve společnosti lidí, kteří mají různé názory, aniž by dostali nálepky. Jestli tahleta interpelace částečně k tomu by vedla, budu za to jedině rád. Já vám děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Dobré dopoledne, kolegyně a kolegové. Nyní s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Karla Maříková. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já bych měla jen takový dotaz. Pan premiér se tady zmiňuje o dezinformacích. Může nám tedy tady specifikovat, co to dezinformace je? Protože v minulosti, viděli jsme to třeba za covidu, kdy se na počátku pandemie šířilo internetovým prostorem, že třeba... nebo úplně nejjednodušší příklad, že covid je vyrobený v laboratoři. Tito lidé byli nazýváni dezinformátory, ale po dvou letech vidíme, že je to pravda - protože přece ta informace, která dnes není třeba ověřená, tak my ji nemůžeme nazývat dezinformací, protože se za nějakou dobu může ukázat jako pravdivá.

Takže, pane premiére, prosím vás, prostřednictvím paní předsedkyně, můžete nám tady specifikovat, co je to dezinformace? A pokud tedy ten dotyčný bude nějakým způsobem buď blokováním potrestán, že to je dezinformace, a za dva roky se ukáže, že to je pravda, tak jak k tomu přijde?

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je přihlášen pan předseda vlády s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Opravdu nemíchejme jablka s hruškami. Bavíme-li se o dezinformacích a o boji s dezinformacemi, to k paní poslankyni Maříkové, prostřednictvím paní předsedající, nepochybně nikdo není v České republice trestán za šíření jakýchkoliv názorů a těžko byste mně mohla takový příklad uvést.

A co je to dezinformace? No, tak já jsem například nedávno zaznamenal - a to je jenom tak jako příklad - nějakou fotomontáž týkající jednoho prezidentského kandidáta, která vypadala velmi věrohodně, dokonce i někteří členové Poslanecké sněmovny měli pocit, že to je pravda, a prostě se ukázalo, že to pravda není, že to je dezinformace, že to je manipulace s realitou, že to prostě neodpovídá objektivní skutečnosti a naopak ji to zkresluje. Takových příkladů bychom mohli najít celou řadu.

Pokud jde o ten... samozřejmě, každá analogie pokulhává, každé přirovnání je trošku nepřesné. Ale přesto je používáme nejpozději od biblických časů, prostě proto, že nám pomáhají nasvítit skutečnost a lépe se na ni podívat. Takže stejně, jako byl myslím velmi ilustrativní můj příklad s názorem, který se týkal matematiky, tak je i ilustrativní, pane poslanče Nachere, prostřednictvím paní předsedající, váš příklad s těmi čísly, a oprávněně poukazujete na nebezpečí přehnané politické korektnosti, to bude další věc, na které se shodneme, protože naším cílem musí být - a to je možná to důležité - abychom prostě žádným způsobem a z žádných důvodů se nesnažili ve společnosti popírat a potírat pravdu. A v tomto směru si myslím, že i boj s dezinformaci je ale právě takový boj za pravdu a správné vidění věcí tak, jak jsou. A zase, musíme rozlišovat - a to je důležité, dar rozlišování, jeden z klíčových věcí a myslím, že i rozlišování v politice je správné, je naprosto legitimní - oprávněný a pro všechny přijatelný názor, že vláda neudělala dost v boji s energiemi. Tedy pro všechny ne, ale pro část společnosti. Já s tím nebudu souhlasit, ale nikdy by mě nenapadlo, že bych měl proti němu bojovat jiným způsobem, než že vysvětluji, že vláda udělala dost. A myslím si, že příklad, který jste tady uvedl, v tomto smyslu nesedí, protože já si každý den mohu někde přečíst a poslechnout v této Poslanecké sněmovně, že vláda neudělala dost, a vy si zase přečtete, že vláda udělala dost a že my říkáme, že to je v pořádku. A toto je podle mě důležitý demokratický střet a tady bych zase já s vámi stál na jedné straně, kdyby někdo měl pocit, že tento střet má jakkoliv omezovat. To je prostě jedna věc.

Ale jestliže třeba nám bude někdo říkat, že teď jsme v situaci, že jeden stát nenapadl druhý, neohrožuje jeho nezávislost, nezabíjí jeho lidi, ale prostě realizuje nějakou operaci na ochranu svých občanů, tak budu oprávněně mít pocit, že toto je opravdu hodně divný názor, a budu se snažit s ním bojovat, a pokud bych třeba zjistil, že ten názor tady šíří právě ta strana konfliktu, která je agresorem, a snaží se ovlivnit veřejné mínění, tak budu dělat všechno pro to, aby veřejné mínění mělo dostatek informací, abychom tomu mohli prostě čelit. A to si myslím, že je úkol státu. Úkol státu je zprostředkovávat i veřejnosti věci prostě, tak jak jsou. Takže když tady má být příklad dezinformace, jeden příklad jsem uvedl, a takových dezinformací více či méně sofistikovaných je tady celá řada. A my se musíme snažit, a já si myslím, že bychom se měli snažit společně, nejenom vláda, ale i opozice, těmto dezinformacím čelit.

Toto téma není jednoduché, samozřejmě není jednoduché, a musíme zase velmi opatrně postupovat a naše vláda to dělá s každým krokem, který by mohl představovat potenciální nebezpečí, že omezíme někomu jeho práva a že oslabíme svobodu slova, svobodu projevu, která je pro českou společnost, podle mého názoru, naprosto zásadní a klíčová a za kterou je potřeba bojovat.

Takže mohu všechny ujistit, že náš boj s dezinformacemi je boj, který nevedeme způsobem zákazů a omezování, ale je to boj, který vedeme formou vysvětlování a pozitivním způsobem. Nikdy nás nenapadlo omezovat někoho v jeho právu na svobodu slova, svobodu vyjádření, možnosti svoje názory prezentovat, ať jsou ty názory sebepodivnější, ale jediné, o co se snažíme, je bojovat proti této formě hybridní války, která je proti nám vedena.

A jinak jsem chtěl poděkovat panu poslanci Nacherovi, prostřednictvím paní předsedající, za to, jak k tomu přistoupil, i to, že nakonec nenavrhuje žádné usnesení.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní ještě s faktickou poznámkou přihlášená paní poslankyně Maříková. Prosím, vaše dvě minuty.

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedkyně. Nejprve bych chtěla poděkovat, že pan premiér na toto téma takto reaguje, že se vůbec otevřelo. Nemůžu s vámi úplně stoprocentně souhlasit, protože neříkám, že ti lidé jsou potrestáni trestněprávně, ale vidíme, že jsou různě blokováni, viděli jsme to, i blokování těch webů. A není nikde prokázáno, že to je třeba dezinformace, ale když jste tady uvedl tu fotografii, to určitě tedy bylo nepravdivé. Pokud to byla fotomontáž, tak já si neodpustím, s nadsázkou, je tedy dezinformace Putin ve futrále nebo billboardy SPOLU, kde je Andrej Babiš s Putinem, a nikdy se s ním nesetkal? Je toto také dezinformace tedy? Já si myslím, že my jsme ze slova dezinformace udělali vyloženě sprosté slovo a používá se tam, kde to třeba není ani vhodné, a měli bychom se nad tím zamyslet, kdy ho skutečně budeme používat. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Žáček. Prosím.

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo, já jenom velmi stručně k definici dezinformace. Je to dlouhodobé, systematické, plánovité manipulování realitou. Divím se, že se kolegyně z SPD na to téma ptá, protože si myslím, že SPD s tím má bohaté zkušenosti. Děkuji. (Smích z pléna.)

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní již tedy nevidím nikoho přihlášeného v rozpravě. Pokud to tak je i nadále a nikdo se nehlásí, rozpravu končím.

Nyní se tedy ještě jednou táži pana poslance Nachera, jestli platí ta jeho slova - ano, platí - že nebude navrhovat usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi, proto projednávání této písemné interpelace tímto končím.

Další je interpelace na místopředsedu vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Ten odpověděl na interpelaci poslance Kamala Farhana ve věci čekacích dob u plánovaných výkonů. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 319. Zahajuji rozpravu k tomuto bodu a vidím, že se chce vyjádřit pan poslanec Farhan. Prosím.

Poslanec Kamal Farhan: Paní předsedkyně, děkuji za slovo. Já jsem požádal pana ministra Válka, aby se vyjádřil k čekacím dobám u plánovaných výkonů a jak je vyhodnocuje Ministerstvo zdravotnictví. Jelikož ty formulace, které mně přišly, jsou obecné, tak jsem o tom chtěl dneska s ním podrobně diskutovat. Jelikož pan ministr není přítomen a já považuji za nutné, abychom o tom spolu pohovořili tady na plénu, tak bych si dovolil navrhnout, abychom tuto interpelaci přerušili do jeho přítomnosti. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní tedy budeme hlasovat o navrženém přerušení, a totiž přerušení do přítomnosti pana ministra Válka, bloku písemných interpelací.

Zaznamenávám zájem o odhlášení, takže vás všechny odhlásím. Prosím, abyste se opětovně přihlásili svými kartami. Přivolala jsem kolegy a kolegyně z předsálí, takže ještě zopakuji pro ty, kteří přicházejí: je navrženo přerušit tuto písemnou interpelaci, tedy ve sněmovním tisku 319, do přítomnosti pana ministra Vlastimila Válka.

Poprosím nově příchozí kolegy a kolegyně, aby se také už přihlásili, a mohli jsme zahájit hlasování o přerušení této písemné interpelace. Někteří už začali hlasovat, předpokládám, pánové poslanci, kteří tady jsou s faktickou, pan Bauer... (Hlas mimo mikrofon.) Nikoliv, ještě jsem nezahájila.

Zahajuji nyní, zahajuji hlasování o přerušení této interpelace. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 144, přihlášeno 101 přítomných, pro 99, proti 1. Návrh byl přijat.

Konstatuji, že jsme tuto písemnou interpelaci přerušili do přítomnosti místopředsedy vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, a uzavírám její projednání v tomto bloku.

Otevírám projednání taktéž interpelace na ministra zdravotnictví a místopředsedu vlády Vlastimila Válka, který odpověděl na interpelaci poslance Kamala Farhana ve věci kapacity zdravotnických pracovníků a potřeby poskytovatelů péče k zajištění dostupné a kvalitní zdravotní péče. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 320. Otevírám rozpravu. Vidím, že má zájem vystoupit pan poslanec Farhan. Prosím.

Poslanec Kamal Farhan: Opět děkuji za slovo. Jedná se o kapacity zdravotnických pracovníků a jejich vyhodnocování. Mě tato odpověď, kterou jsem obdržel od pana ministra, opět neuspokojila. V jeho vystoupeních jsme zvyklí, že říká, že ví, že řídí, že rozhoduje, ale jeho odpovědi na můj dotaz byly velmi obecné, to znamená, musíme připravit podrobné mapování, bude nezbytná restrukturalizace, představíme na jaře, a já si myslím, že už po roce jeho působení by takovéto odpovědi neměl používat a měl by na otázky konkrétně odpovídat. Takže jelikož zde není přítomen, tak si vás paní předsedkyně opět dovolím požádat, abychom tuto interpelaci přerušili do doby, než bude přítomen. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Žádné další přihlášené v rozpravě nevidím, proto rozpravu končím a můžeme zahájit hlasování. Opět se jedná o přerušení interpelace do přítomnosti ministra zdravotnictví Vlastimila Válka.

Opět jsem zaznamenala váš zájem o odhlášení, takže se všichni, prosím, opětovně přihlaste svými kartami.

Přivolávám kolegyně a kolegy z předsálí a ti, kteří teď přicházejí, aby věděli, o čem budou hlasovat, tak zopakuji, že se jedná opět o přerušení této interpelace pod sněmovním tiskem 320 do přítomnosti místopředsedy vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka.

Zahajuji hlasování o tomto přerušení. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 145, přihlášeno 108 přítomných, pro 107, proti 1. Návrh byl přijat.

Konstatuji, že jsme přerušili projednávání této interpelace do přítomnosti pana ministra Válka.

A tímto jsme vyčerpali, a já tedy děkuji a konstatuji, že jsme pro dnešní den ukončili projednávání odpovědí na písemné interpelace poslanců.

Načtu došlé omluvy: Okamura Tomio do 11 hodin z pracovních důvodů, Okamura Hayato po celý jednací den ze zdravotních důvodů a Petrtýl František od 14.30 do 18 hodin z pracovních důvodů se omlouvají.

A nyní tedy vzhledem k tomu, že už nemáme žádný další bod, tak bychom se měli věnovat pevně zařazenému bodu 171. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, nyní bychom se měli věnovat pevně zařazenému bodu 171, což je sněmovní tisk číslo 342, novela zákona o státní sociální podpoře, ve zkráceném jednání.

Připomínám, že odpoledne se budeme věnovat bodu 168, což jsou ústní interpelace. V případě nedoprojednání bodu 171 se jím budeme zabývat i po projednání bodu 168, tedy ústních interpelacích, nebo v 18 hodin, případně bychom pokračovali v projednávání pevně zařazených bodů 40, sněmovní tisk 9, novela zákona o sociálních službách, v prvém čtení, a 91, sněmovní tisk 266, což je novela zákona o státní sociální podpoře, v prvém čtení.

Nyní je prostor pro vystoupení na změnu schváleného pořadu 45. schůze a k tomu se přihlásil s přednostním právem pan předseda Marek Benda, kterého tady ale nevidím. Není-li tady, nemůžu uplatnit jeho přihlášku. Nicméně nikoho dalšího k pořadu schůze přihlášeného nevidím. Hlásíte se? Ne. Jelikož se nikdo k pořadu schůze nehlásí, budeme pokračovat tedy zařazeným bodem

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.