(pokračuje Jan Bartošek)

102.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023
/sněmovní tisk 315/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr financí Zbyněk Stanjura a zpravodaj rozpočtového výboru, poslanec Josef Bernard. Pozměňovací návrhy vám byly doručeny jako sněmovní tisk 315/3 a návrhy doprovodných usnesení vám byly doručeny jako sněmovní tisk 315/4.

Připomínám, že projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu se řídí podle § 101 až 106 našeho jednacího řádu. Návrh zákona se nepřikazuje garančnímu výboru k projednání.

Dříve, než otevřu rozpravu, žádám zpravodaje rozpočtového výboru, poslance Josefa Bernarda, aby uvedl soubor pozměňovacích návrhů a doprovodná usnesení a přednesl návrh postupu při hlasování. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Josef Bernard: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Budu velmi stručný, já se omezím na to, že vás dnes seznámím s návrhem procedury, jak budeme postupovat. Jsme ve třetím čtení návrhu zákona o státním rozpočtu pro příští rok.

Za prvé nejprve bychom hlasovali o případných legislativně technických, gramatických, písemných nebo tiskových chybách, pakliže budou v průběhu dnešního jednání načteny, to je jasné.

Rozpočtový výbor nepřijal žádný pozměňovací návrh, to znamená, rovnou bychom přistoupili k hlasování o pozměňovacích návrzích z rozpravy z pléna ve druhém čtení. Všechny pozměňovací návrhy jsou přílohou materiálu ke sněmovnímu tisku 315/3. Budeme tedy postupovat podle tohoto sněmovního tisku.

Jako první bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu pana poslance Bartoše. Ten se týká textové části návrhu zákona o státním rozpočtu podle přílohy číslo 1. Týká se to včlenění Digitální informační agentury.

Potom bychom pokračovali o jednotlivých návrzích podle přílohy číslo 2 s tím, že bychom se nejdříve vyjádřili a zaujali postoj k pozměňovacímu návrhu pod pořadovým číslem 52. Upozorňuji, že po jeho schválení nebude možné hlasovat o návrhu, který je pod číslem 31, já jsem dostal jasné stanovisko z legislativního odboru. Tyto dva návrhy dohromady nejsou hlasovatelné, musíme zvolit hlasování pouze jednoho návrhu. Navrhuji ve své proceduře tento postup.

Potom bychom hlasovali o všech dalších pozměňovacích návrzích tak, jak jsou v příloze číslo 2. Je to pořadové číslo 1 až 62, máme tedy 62 pozměňovacích návrhů.

Následně budeme hlasovat o návrhu zákona jako celku.

Jenom na závěr moji poznámku, už to tady zaznělo. V tomto případě rozpočtový výbor není garanční výbor, to znamená, nemáme stanoviska k jednotlivým pozměňovacím návrhům z rozpočtového výboru, to znamená, stanovisko bude sdělovat pouze pan ministr financí. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji.

S náhradní kartou číslo 36 bude dnes hlasovat paní poslankyně Eva Decroix.

Ještě s přednostním právem mě požádal pan ministr. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Chci jenom připomenout, že bylo podáno celkem 62 pozměňovacích návrhů, dva jsou identické, mluvil o tom pan zpravodaj, to znamená, jedním hlasováním rozhodneme o osudu obou těch pozměňovacích návrhů, když jsou identické.

Chtěl bych připomenout, že zákon o rozpočtových pravidlech stanovuje minimální výši vládní rozpočtové rezervy, a to na 0,3 % celkových výdajů státního rozpočtu, což v našem případě, když to řeknu na korunu přesně, je 6 668 862 424. Pokud jsem rychle sečetl všechny pozměňovací návrhy, které navrhují přesunout peníze z vládní rozpočtové rezervy, budeme to sledovat průběžně, ty návrhy jsou více než 20 miliard, to znamená, pokud by se v průběhu hlasování ukázalo, že už jsme na limitu minimální výše, všechny ostatní návrhy budou automaticky nehlasovatelné. Není to žádné překvapení, platí to jako vždy, a stanovisko k jednotlivým pozměňovacím návrhům sdělím v okamžiku hlasování. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Mám zde dvě přednostní práva. (Poslankyně Schillerová sděluje mimo mikrofon, že chce vystoupit k proceduře.) V tento moment jsme před otevřením rozpravy. Návrhy na změnu procedury je důležité, aby zazněly v rozpravě, to znamená, že - pouze pro pořádek - mám zde přednostní právo k věci, k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2023. Paní předsedkyně Schillerová, chcete vystoupit s přednostním právem po otevření rozpravy? Dobře. A jako další přednostní právo má přihlášeno pan ministr Ivan Bartoš.

Já tedy otevírám rozpravu ve třetím čtení i k navrženému postupu. Nyní tedy s přednostním právem jako první vystoupí paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, já jsem chtěla vystoupit k proceduře, ale vystoupím těsně před hlasováním, abychom to měli čerstvě v hlavě, protože tam máme skutečně dva totožné pozměňovací návrhy, takže budu zcela logicky chtít k tomu argumentovat a hledat nějaký - dám určitě protinávrh a budeme se potom bavit o tom, co s tím dál. Teď vystoupím se svým přednostním právem a vystoupím v rámci třetího čtení k rozpočtu obecně.

Sliby, jak bude vláda rozpočtově odpovědná, jak bude snižovat dluh, jak bude digitalizovat, snižovat počty úředníků, se po roce od zvolení vládní pětikoalice rozplynuly jako pára nad hrncem. Rozpočet pro rok 2023 je toho jednoznačným příkladem.

Dnes jsme se dostali do situace, kdy současná vládní pětikoalice nejenže neumí využít zásadní inflační příjmy pro pomoc našich občanů a firem, ale navíc předkládá rozpočet, který je na hranici legálnosti. Jeho rozpočtové příjmy nebyly evaluované ze strany výboru pro rozpočtové prognózy a počítá s příjmy ze dvou nových daní, jejichž odhad příjmu stojí zcela na vodě.

Navíc je již dnes zcela zřejmé, že bude muset dojít - a já jsem o tom přesvědčená - k úpravě výdajů státního rozpočtu, a tedy se dnes projednává rozpočet, který s vysokou pravděpodobností bude v následujícím roce opět novelizován.

Současná dvouciferná inflace výrazně nafukuje příjmy státního rozpočtu. V odhadu příjmů pro rok 2023 máte o 300 miliard korun více, než jste počítali ve vašem prvním návrhu rozpočtu pro rok 2022. Inflace, která ničí české podniky, zatěžuje české občany, naopak ministrovi financí, vládě, rozpočtu, přináší na inkasu daní o desítky až stovky miliard korun více. Stát je jednoznačně subjektem, který z vysoké inflace benefituje. Inflace, která ničí ekonomickou stabilitu českých občanů, způsobuje dynamický růst inkasa daní například u DPH o více než 8 % a celkový příjem z inkasa z DPH je odhadovaný pro rok 2023 ve výši přes 380 miliard korun. Dynamicky však budou taktéž růst příjmy z dalších daní, daň z příjmu právnických osob, rovněž daň z příjmu fyzických osob nebo příjmy na sociální zabezpečení. Inflační příjmy však evidentně Ministerstvu financí, ministrovi financí zjevně nestačí, a proto se zavádějí zcela nové daně, které shodou okolností budou vytvářet inkaso pro státní rozpočet právě v době, kdy budete vládnout. A to, že před volbami jste se trumfovali v silných vyjádřeních, že daně zvyšovat nebudete, je již dávno zapomenuto, protože dnes zavádíte daně rovnou dvě.

Samozřejmě to odůvodňujete mimořádnou situací, že zde jiná možnost nebyla, jenže to není pravda. Jiná možnost tu byla a my jsme na ni upozorňovali od jara 2022. Upozorňovali jsme vás na to a vyzývali jsme vás, ať zastropujete ceny energií u výrobců. Tím byste je nenechali vydělat rekordní zisky a ty byste teď nemuseli se pokoušet složitě jim zase sebrat. A následně prodejcům by zase nebylo nutné z peněz nás všech posílat miliardové kompenzace, protože draze nakoupené energie musejí prodávat levněji. Důvod, proč koalice zvolila naprosto špatný a pro státní rozpočet nevýhodný mechanismus zastropování u prodejců, ten zná asi jen vláda, a možná někteří energolobbisté.

Původní odhad příjmů státního rozpočtu na rok 2022, se kterým mohl počítat ministr Stanjura, byl 1 613,2 miliardy korun. Novela státního rozpočtu na rok 2022 počítá již s příjmy 1 678,3 miliardy korun a návrh státního rozpočtu pro rok 2023 1 928 miliard korun, těsně pod úrovní 2 bilionů korun. Tento nárůst o 300 miliard korun meziročně je spojen s mimořádnou inflací, jež je predikována pro rok 2022 ve výši 15 % a pro rok 2023 ve výši zhruba 9,5 %, ale také z hospodářského růstu v roce 2022, z nízké nezaměstnanosti, kterou se naší vládě podařilo udržet, z oživení cestovního ruchu po zdravotnické krizi, a samozřejmě z nových daní.

Zavedení těchto dvou nových daní navíc provází jen chaos a bezradnost ekonomických ministrů v čele s vámi, pane ministře. Mluvím tady samozřejmě o dani z neočekávaných zisků a odvodu nadměrných příjmů u energetického zákona. Daň z neočekávaných zisků byla pofiderně předložena jako pozměňovací návrh k projednávanému daňovému balíčku, což způsobilo, že byla vynechána téměř veškerá diskuse. Shoda na základních parametrech této nové daně nebyla u ekonomických odborníků ani dalších expertů vítána, dokonce ekonomický poradce premiéra ji označil za paskvil. A shoda nebyla ani zpočátku uvnitř celé pětikoalice. Vládní pětikoalice se nebyla schopna na samém začátku domluvit mezi sebou a tak se stalo, že zatímco část představitelů vlády řekla, že tato nová daň bude platit už pro rok 2022, ministr financí to následně popřel a účinnost oznámil až od roku 2023. Tato neshoda, určitě si pamatujete, způsobila paniku na burze a pád cen akcií o desítky miliard korun. Navíc nebylo ani jasné, jaké budou limity pro zdanění firem nebo jaká bude samotná sazba daně. Navíc je tato daň vysoce selektivní a zdaňuje například jen některé banky, zatímco jiných si vůbec nevšímá. To, že se v kuloárech diskutuje, proč a jak byl tento limit pro banky vytvořený, aby nedocházelo ke zdanění bank, tak to teď ponechám velkoryse stranou. To musí pětikoalice vysvětlit jednou voličům.

Samotný výnos této daně je ve státním rozpočtu vyčíslený na 85 miliard a vzhledem k tomu, že jsem neviděla žádnou analýzu, předpokládám, že nikdo z vás ji neviděl, jak k těmto číslům ministr financí Stanjura dospěl, předpokládám, že byla určena víceméně náhodně. To, že je výška tohoto inkasa zcela nereálná, ukazuje celá řada ekonomů. Navíc naprosto pokoutně ministr financí vyškrtl obce a kraje z inkasa této daně, a tedy pozměňovacím návrhem k daňovému balíčku de facto došlo k samotné úpravě rozpočtového určení daní, na což upozornila moje kolegyně Jana Mračková Vildumetzová. Nezapomínejme, že kraje a obce mají v souvislosti s energetickou krizí enormně zvýšené výdaje. To ony provozují většinu nemocnic, školy, školky, sociální zařízení a další provozy, kde výdaje ohromně vzrostly. Jsou sice nezpochybnitelně v první linii, pětikoalice je přesto hodila přes palubu. Zvláštní je, že část pětikoalice, Starostové a nezávislí, tentokrát nekřičeli, jako křičeli v minulém volebním období. Navíc, a to nezapomínejme, tento příjem byl v návrhu státního rozpočtu v době, kdy jsme ještě vůbec neznali parametry, základní parametry této daně. To je něco, co bych si já jako bývalá ministryně financí nikdy nedovolila.

Druhou novou daní, se kterou počítá návrh rozpočtu na rok 2023, je odvod z nadměrných příjmů v rámci energetického zákona. Již samotný proces projednávání tohoto zákona, tohoto druhého daňového zákona, ve stavu legislativní nouze, kdy nebyly splněny zákonné požadavky legislativní nouze, je velmi problematický. Navíc - a teď to zásadní - souběhem těchto daní se dost možná dostáváme do potenciální kolize s českou ústavou, ale i právem Evropské unie. Zcela zjevně se totiž jedná o dvojí zdanění, tyto daně dopadají na jedno odvětví a mohou mít potenciálně takzvaný rdousící efekt na odvětví. Může se tak klidně stát, že Ústavní soud v budoucnu řekne, že něco takového možné není, a já pak budu velmi zvědavá, jak bude ministr financí tyto očekávané příjmy nahrazovat.

A teď trochu čísel, protože ta vůbec nesedí, a to mě jako bývalou ministryni financí mimořádně znepokojuje. Čísla prezentovaná v novele energetického zákona jsou násobně odlišná od čísel prezentovaných ve státním rozpočtu, který tu dnes projednáváme. Ministr Síkela odhaduje příjem z odvodů z nadměrných příjmů ve výši 85 miliard, ale v dokumentaci státního rozpočtu je uvedených 15 miliard. Rozdíl je tedy více než pětinásobný. To už není o odchylce výpočtu. Naopak ministr Síkela počítá se snížením inkasa z daně z neočekávaných zisků na 45 miliard korun, zatímco ve státním rozpočtu máme uvedený příjem daně z neočekávaných zisků 85 miliard korun. Rozdíly jsou tedy zcela zásadní, a to v desítkách miliard korun. Tato v uvozovkách drobná matematická nepřesnost však nikoho z ekonomických ministrů zjevně netrápí a slyšeli jsme tady výklady, jak jsou to spojené nádoby a podobně. Prostě bavíme se o rozpočtu, bavíme se o něčem, na čem bude postavena budoucnost této země, a ta je postavena hodně, hodně na vodě.

Jenže těmito novými daněmi prohřešky pětikoalice na příjmové straně bohužel nekončí. Další hodně problematickou částí předloženého státního rozpočtu je rozpočet kapitoly Ministerstva životního prostředí, přičemž příjmy této kapitoly jsou v astronomické výši 94 miliard korun, z toho 50 miliard korun má kapitola inkasovat z Modernizačního fondu. Jenže příjmy z Modernizačního fondu jsou podle aktuálně platné české legislativy součástí rozpočtu Státního fondu životního prostředí, tedy v případě, že by vládní pětikoalice chtěla odklonit tyto finanční prostředky, musela by změnit českou legislativu, a tuto snahu tady vůbec nevidím. Navíc se Modernizační fond řídí evropskými směrnicemi, rozhoduje o něm Evropská komise a Evropská investiční banka, tedy vládní pětikoalici nestačí pouze změna národní legislativy, ale k tomuto převodu je potřeba zapojit i evropské instituce. Tak tolik ty nejzásadnější věci k příjmové stránce.

A teď prosím se zaměřím na stránku výdajovou. Celkové výdaje státního rozpočtu narůstají na závratných 2 223 miliard korun, to je nárůst o 330 miliard korun oproti původnímu návrhu státního rozpočtu od kabinetu Petra Fialy pro rok 2022. To jsou plánované výdaje koalice, která založila svůj program na hesle, že vláda Andreje Babiše moc utrácí. Fiskální politika ministra Stanjury nemá s tolik proklamovanou konsolidací veřejných financí vůbec nic společného. Navíc pětikoalice vůbec nepředstavuje řešení, která by snižovala strukturální schodek, naopak ho zvyšují z úrovně -2,9 % HDP v roce 2022 na -3,1 % HDP v roce 2023. Hlavně že jste nezapomněli zrušit EET, čímž jste připravili státní pokladnu o minimálně 13 miliard jen za první dvě vlny EET, a to každoročně. A váš návrh, podpořený návrh snižování daně z hazardu, už je úplně zcela mimo moje chápání. Naštěstí byl stažen.

Bohužel, i na výdajové straně se dopouštíte neskutečných kiksů. Přesunutí části záporné bilance státního rozpočtu do bilance státních fondů je z mého pohledu zcela nepřijatelné. Ve vašem návrhu státního rozpočtu zvyšujete saldo státních fondů, primárně Státního fondu dopravní infrastruktury, o 30 miliard korun oproti vašemu návrhu ze září 2022. Navíc, jak jste deklaroval, pane ministře, si tyto finanční prostředky plánujete údajně půjčit od Evropské investiční banky. K tomu však vůbec nevíme, za jakých podmínek, neznáme výšku úrokové sazby, a tak trošku tušíme, nebo já to tuším určitě, že jediným důvodem je snaha o optické snížení schodku státního rozpočtu.

Již dnes je zcela zřejmé, že budou chybět finanční prostředky v řadě oblastí, například v dopravě. A právě tam směřuje i náš finančně nejobjemnější pozměňovací návrh, ale také do oblasti regionálního školství, do oblasti vědy a vysokých škol, na které jste se jako bývalý rektor Masarykovy univerzity zcela vykašlal. Ano, mluvím o panu premiérovi. Navýšit musíme taktéž výdaje v oblasti sportu. Například navrhujeme přesun finančních prostředků z investiční podpory sportu na samotnou dotaci do oblasti sportu, protože při aktuálním dramatickém nárůstu výdajů jednotlivých sportovních klubů je otázkou, zda tyto kluby přežijí následující rok. Byli jsme v Brně minulý týden s panem předsedou Babišem, jednali jsme se zástupci téměř všech sportovních klubů, které tam působí, známých sportovních klubů, a všichni mají obrovské problémy, obrovské problémy.

Prosím na tomto místě i koaliční poslance, aby zvážili podporu našich pozměňovacích návrhů. Zrovna včera byla publikována analýza společnosti Cyrrus, v rámci které tým analytiků kvantifikoval, že k zachování loňské životní úrovně bude průměrnému pracujícímu člověku v naší republice chybět 40 000 korun. Česká republika má i v důsledku politiky vlády Petra Fialy historicky nejvyšší propad reálných mezd v samotné historii, ale současně i nejvyšší propad reálných mezd ze všech zemí OECD. Toto je skutečný výsledek ročního vládnutí kabinetu Petra Fialy.

Státní rozpočet má být základním nástrojem hospodářské politiky. Bohužel, tento nástroj, tento základní nástroj, je vypracovaný nekvalitně, s řadou zásadních chyb na hranici toho, co zákon dovoluje. Největší problém tohoto rozpočtu však vidím v tom, že vládní koalice jeho prostřednictvím neplánuje zabránit výraznému propadu životní úrovně, kterou už dnes pociťuje drtivá většina českých občanů, a příští rok se tyto problémy ještě zhorší. Navíc v tomto rozpočtu nevidím dostatečnou podporu firmám a podnikům a bohužel tady musím konstatovat, že řada českých podniků v důsledku nečinnosti vlády Petra Fialy bude muset svou činnost ukončit. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Přečtu omluvy, které dorazily. Od 11 do 13 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Jan Lacina. Dále na celý jednací den ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Hayato Okamura. Do 10 hodin z rodinných důvodů se omlouvá paní poslankyně Olga Richterová a dále se od 11.15 do 13 hodin z pracovních důvodů omlouvá pan ministr Martin Baxa.

Jako další přihlášený s přednostním právem je pan místopředseda Havlíček, ale vzhledem k tomu, že jsme v rozpravě ve třetím čtení, tak se táži, pane ministře, zda se hlásíte s faktickou poznámkou, nebo chcete přednostní právo? Přednostní právo, dobře, napíšu vás do pořadí. Jsou zde tři přednostní práva, není možné tímto způsobem měnit pořadí. To znamená, pane místopředsedo, máte slovo. Připraví se pan předseda Okamura, potom paní místopředsedkyně Dostálová, potom pan ministr. Prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane ministře a další členové vlády. Už jsem zde mluvil dlouze k rozpočtu 2023. Budu se držet pouze svého pozměňovacího návrhu 1615 a dovolím si požádat o jeho podporu, a ještě jednou zdůvodním, proč tomu tak jest.

Jedná se o částku vysokou, 30,7 miliardy korun, nicméně částku, která tak jako tak ve státních financích je, to znamená, nežádáme o nic nového. Zjednodušeně řečeno, jedná se o částku, která padla na ortel Ministerstva dopravy místo toho, aby se řešila na Ministerstvu financí. Opticky se tím snižuje schodek, ale bohužel zvyšuje se dluh Státního fondu dopravní infrastruktury, což se promítne v budoucnosti do výdajů na stavby silnic, dálnic, železnic a podobně. Naposledy tedy varuji, pane ministře, před tím, aby se nevytvářel tento nebezpečný precedens.

Proč před tím varuji? Nejen my, ale tvrdí to i Národní rozpočtová rada, která odmítá tento postup s tím, že nejde o nic jiného než pouhé optické snížení schodku rozpočtu, který v tuto chvíli je sice 295 miliard korun, ale fakticky by měl být na úrovni 325 miliard korun, pokud bychom postupovali tak, jak postupovat máme, tak, jak bývalo zvykem, a tak, jak se domnívám, že je to i správné vůči dopravním stavbám. Všichni víme, že se to promítá stejně tak jako tak do celkového dluhu, pouze se tím vylepšuje schodek. Ten problém, který zde je, je v tom, že si to bereme na úvěr z Evropské investiční banky, a ten větší problém je to, že se zdaleka nejedná pouze o těch 30,7 miliardy korun, které vám dnes chybí na krytí Státního fondu dopravní infrastruktury. Ten problém je v tom, že si berete úvěr výrazně vyšší, někde na úrovni 170 miliard korun - alespoň takhle vypadá, že by mohl být ten rámec, což je logické, protože ono to jinak nejde. Evropská investiční banka nedá ty zdroje na díru v rozpočtu, ona dá na projektové financování, které se musí řešit v horizontu několika let, na konkrétní stavby. Pravděpodobně to budou železniční stavby, ale nechci spekulovat, na co to padne.

V každém případě tím vlastně roztáčíme dluh, který pochopitelně padne na Státní fond dopravní infrastruktury, tedy na dopravní stavby i v letech dalších. Nechci spekulovat, jestli to nakonec bude 170 miliard korun, nebo to bude méně. Osobně se domnívám, že to bude méně, protože si myslím, že jsou trochu velké oči a že rozpočet nakonec nebude naplněn tak, jak jest, ale to uvidíme. V každém případě to budou desítky miliard korun, které zdědí někdo v budoucnu. Jakýkoliv ministr, který zde bude, nebo ministři, se budou muset s tímto potýkat, myslím tím na Ministerstvu dopravy, a budou to muset splácet, což v minulosti nikdy takto nebylo.

Už minule jsem zde říkal, že bych možná pochopil, kdybych se drbal za oběma ušima, postoj ministra financí, který se snaží nějakým způsobem kormidlovat i s triky ve smyslu státního rozpočtu, ale co nechápu, je postoj ministra dopravy. Ministr dopravy má hájit zájmy Ministerstva dopravy, jakkoliv se na to musí dívat i z úhlu pohledu samozřejmě celkového rozpočtu. Ale znovu říkám, ten dluh stejně, tak jako tak, se zvýší. To znamená, tady se nebavíme o tom, že někde ušetříme, tady se bavíme pouze o tom, na koho to padne. Ministr dopravy obětoval Ministerstvo dopravy. Obětoval budoucí výstavbu tím, že roztočí zadlužování tohoto rezortu.

Já vím, že používáte často, pane ministře financí, ale i pane ministře dopravy, slovo, že jsem rezortista, že se nejedná o nic jiného než o prachsprostý rezortismus. Není to tak, je to alibismus vaší strany. Rezortismus by to byl tehdy, kdybyste řekl jako ministr financí, že není možné dát více než dejme tomu 120, 130 miliard na Ministerstvo dopravy, a ministr dopravy by si přesto prosazoval rozpočet na SFDI ve výši 150 miliard korun a tvrdě by za tím šel. Tam bych to chápal, to je rezortismus, pere se za svoje zdroje, a vy říkáte, že mu více dát nemůžete. Ale vy se chováte alibisticky, ale vy mu je odkýváte, nedáte mu na to ty zdroje a řeknete mu, ať si na to tedy peníze půjčí. Ano, půjde to přes Ministerstvo financí, ale Ministerstvo financí to samozřejmě půjčí Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Takže pokud by to byl rezortismus, kdybych měl tedy přijít s touto argumentací, pak je to rezortismus, ale ze strany Ministerstva financí. Z mého pohledu to je alibismus.

Dovolím si spekulace. Kdybyste, pane ministře financí, byl v opozici a my jsme tohleto předložili, tak nás rozcupujete na hadry, takže ze mě zůstanou jenom ušiska, nic více, nic méně. Měl byste, po pravdě řečeno, pravdu. Velmi dobře si pamatuji vaší argumentaci, když jste býval opozičním politikem, velmi dobrým opozičním politikem. Byl jste racionální a z celé řady těchto důvodů jsem si vaší argumentace vždycky vážil. Nemusíte mi na to odpovídat, odpovězte si sám, jak byste se choval, kdybychom my tohleto předložili.

Rozumím, že nemáte vůbec jednoduchou situaci. Chápu, že jsme v mimořádné době, chápu to, že jako ministr financí bojujete o rozpočet a že v předběžném plánu 1 265 miliard korun, což se rovná v průměru 316 miliardám korun schodku rozpočtu za rok, není žádná hitparáda a že se snažíte tento neblahý výhled nějakým způsobem zredukovat, zoptimalizovat a tak dále. To bych všechno pochopil. Ale vy to neřešíte v současné době. Toto není řešení. Vy pouze z šuplíku A přesouváte ten závazek do šuplíku B, nic více, nic méně. Toto nemá co do činění se státním dluhem. Toto je jenom hra na to, že si v dané chvíli trochu upravíme schodek státního rozpočtu, a nejvíce mě štve to, že v budoucnu na to doplatí právě dopravní stavby. Logicky budou muset tyto dluhy splácet a budou je muset splácet z peněz, které jim příští ministři budou dávat na dopravu. Já myslím, že matematika je v tomhletom jednoduchá.

Takže vím, že mě stejně přehlasujete, ale považoval jsem za správné toto ve finále říci, a pokud se vám zdá, že to je příliš politická, příliš ideologická oponentura, prosím, vyvraťte mi to. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Přečtu dvě omluvy. Od 11.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Aleš Juchelka, dále do 14 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr Vlastimil Válek a ještě ruší omluvu na dnešní den paní místopředsedkyně Richterová.

Nyní řádně přihlášený s přednostním právem je pan předseda Okamura, připraví se paní místopředsedkyně Dostálová. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, opět se scházíme nad vládním návrhem státního rozpočtu na rok 2023. Ztrácí tu smysl operovat s detailními čísly, protože vše bylo tisíckrát pojmenováno, kritizováno, zprava, zleva, shora, zdola. Ale tato vláda nedá na věcnou a odbornou kritiku ani z řad vlastních stran nebo vládních odborníků.

Hnutí SPD odmítá bezprecedentní zadlužování našeho státu vládou Petra Fialy. Navrhujeme přesměrovat zbytné výdaje k našim potřebným občanům a podnikatelům.

Fialova vláda, která před volbami slibovala rozpočtovou odpovědnost a snižování státního dluhu, si prosadila rozpočtový deficit 295 miliard korun, který ovšem bude ve skutečnosti ještě mnohem vyšší, protože drtivá většina expertů se shoduje na tom, že výběr nové daně z mimořádných zisků, takzvaná windfall tax, zdaleka nenaplní vládní očekávání.

Vláda v návrhu rozpočtu rovněž zvyšuje veřejné výdaje, ovšem nikoliv na pomoc našim občanům a firmám, nýbrž ve prospěch zahraničních nadnárodních subjektů Evropské unie a pomoci občanům Ukrajiny. Hnutí SPD odmítá toto bezprecedentní zadlužování našeho státu, které je hazardem s jeho budoucností. Vláda neřeší příjmovou stránku rozpočtu, rezignovala na možnost zdanění dividend nadnárodních korporací podnikajících v České republice. Rovněž místo potřebného šetření bezdůvodně dále zvyšuje výdaje na státní byrokracii.

Připomenu, že v rozpočtovém výhledu na celé volební období vlády Petra Fialy, té pětikoalice, vláda počítá s dalším zadlužením České republiky o astronomických a bezprecedentních 1,2 bilionu korun. Z toho se budou těžko vyhrabávat i naše děti a Česká republika to bude splácet hodně dlouho, jestli to vůbec splatí. Státní rozpočet je pro vládu Petra Fialy zjevně politické, nikoliv odborné rozhodnutí, i když ani v tom nehodlá vést vláda diskusi. Měli bychom z priorit vlády pojmenovat alespoň její politické a ideové vidění světa.

Kvůli Fialově vládě budeme mít rekordní dluh v čase rekordních příjmů. Staré škatulky už neplatí. Není už pravice nebo levice. Tady ve sněmovně máme víceméně na jedné straně tradicionalisty, kteří se hlásí k nějakým původním evropským hodnotám, nikoliv unijním, a hlásí se ke zdravému rozumu. Pak tu máme vládní pelmel od neomarxistů až po fašizující liberály, které spojuje víra ve všemocný bruselský absurdistán.

To je vládní pětikoalice Petra Fialy. Tito lidé žijí s vírou, že Brusel poručí doslova větru, dešti i slunci. Věří v Green Deal. Věří, že lidé mají sedmdesát pohlaví. Věří, že správný ekonomický lék je masivní příliv negramotných ekonomických migrantů, nejlépe z Afriky a islámských zemí. Věří, že vánoční stromek je urážka, a nevěří tomu, že rodina je táta a máma. To jediné pojítko pro nesmysly, kterým věří a které silou prosazují právě strany Fialovy vládní pětikoalice, ať to stojí, co to stojí, tím jediným pojítkem je absurdita. Neumí věcně a fakticky diskutovat. Oponenty rovnou diskvalifikují jako šváby a jinou havěť hodnou vyhubení.

Vláda zasekává rekordní sekeru, ale nikoliv ve jménu pomoci českým lidem a firmám. Velká část výdajů půjde energetickým spekulantům, migrantům, na podporu války a zahraničním zbrojním firmám na extrémně předražené zbraně. Mimochodem, americké stíhačky jsou podle všech expertů třikrát tak drahé jak v nákupu, tak v nákladech na provoz, údržbu a opravy. Možná bych tomu rozuměl, kdybychom si vybírali mezi letadly ze Severní Koreje a z USA, ale my odmítáme prodloužit, respektive Fialova vláda odmítá prodloužit, kontrakty se švédským dodavatelem gripenů, se kterými máme jen ty nejlepší zkušenosti a jehož upgradované stíhačky Gripen by byly srovnatelné s těmi z USA. Ale poměr cena a výkon u Fialovy vlády prostě nerozhoduje. Nerozhoduje zdravý selský rozum ani kupecké počty. Veškeré konání Fialovy vlády a sestavování rozpočtu vede ideologie nebo lobbing.

Jen tak si lze vysvětlit, že vláda nezastropuje ceny energií u výrobců, a to pro občany a firmy. Ty firmy jsou zcela zásadní, protože mnoho firem už skutečně krachuje a končí. Vláda s radostí vyhodí 2 a možná více miliard měsíčně na pomoc Ukrajincům, ale odmítá pomoc českým občanům a firmám, a to formou, která by nestála ani haléř. Samozřejmě, za každého českého zemědělce, řezníka, skláře, mlékaře naskočí ihned jiní ze Západu nebo z Polska. Tohle je cíl, zlikvidovat české živnostníky, české firmy a poslední zbytky naší ekonomiky, které se ještě nepodařilo prodat na Západ? Proto je chce Fialova vláda teď zlikvidovat pod záminkou války s Ukrajinou?

Pan premiér Fiala, když hájí svou nečinnost vůči ČEZ, operuje tím, že tam jsou zájmy 30 % minoritních akcionářů. Co tím premiér říká? Že nadřazuje zájmy zahraničních firem, které vlastní akcie ČEZ, nad zájmy českých občanů, českých firem, českého státu. To je na okamžitou demisi premiéra, protože člověk, který hájí zahraniční vlastníky, má být předsedou zahraniční firmy a pak je to v pořádku. Ale pokud je takový lobbista v čele české vlády, pak to je vlastizrada a porušení základních povinností českého premiéra.

V této souvislosti jsem zaznamenal ale mimo jiné i názory některých českých minoritních akcionářů, kteří řekli, že by neměli problém, kdyby stát omezil zisk ČEZ například na 100 % a cena elektřiny by se zastropovala na 3 korunách výměnou za to, že takový poměr, tedy stoprocentní zisk, bude ČEZ akcionářům garantovat třeba deset let.

Proč vláda tohle odmítá? A proč zvolila nejkrkolomnější variantu extrémně drahé elektřiny v kombinaci s tím, že na ni bude ještě spekulantům doplácet? Ohledně výdajů i příjmů rozhoduje zcela zjevně buď ideologie, nebo nějaké jiné zákulisní zájmy. A já to z některých vyjádření také vnímám tak, že drahé energie tu vláda způsobuje zcela záměrně, protože jinak by se nikdy nepodařilo prosadit zelené šílenství, a samozřejmě nikdy by tu Američané neprodali ani litr předraženého břidlicového plynu. Ostatně na to, že Spojené státy vydělávají na dovozu stlačeného plynu do Evropy, už jsem tady upozorňoval asi před měsícem, kdy si na to stěžoval i francouzský ministr průmyslu, že prodávají do Evropy čtyřikrát dráž a vlastně parazitují na té krizi, která je teď v Evropě v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. A vláda k tomu mlčí, vůbec v tomto ohledu nekoná a servilně tady opakují nějaké floskule. Problém je, že to ve finále zaplatí naši občané, kteří už peníze nemají.

Vláda neřeší příjmovou stránku rozpočtu, rezignovala na možnost zdanění dividend nadnárodních korporací podnikajících v České republice. Nejde jen o zdanění dividend, ale o celkovou reformu kontroly nad únikem peněz do zahraničí. Odliv z České republiky je přitom v rámci Evropy jeden z největších. Zahraniční nadnárodní korporace vyvádějí z České republiky kolem 300 miliard korun ročně a letos je to vyvádění rekordní. O spravedlivějším zdanění nadnárodních korporací se léta mluví i v takových institucích, jako jsou Mezinárodní měnový fond nebo OECD. A co říkají odborníci z těchto institucí? Peníze se přelévají z chudších zemí do bohatších a vyspělejších, proto se ani za třicet let nikomu z Východu nepodařilo dohnat bohaté země Západu. Je to nemožné, protože z našich mozolů a peněz bohatnou bohatí úplně někde jinde. A bude tomu tak dlouho, dokud někdo z české vlády nenajde odvahu říct ekonomickému kolonialismu praktikovanému Bruselem dost. Jsme dost dobří na to, abychom bohatému Západu zvyšovali jeho úroveň, a to dokonce i tím, že sami sebe zadlužujeme. My si fakticky půjčujeme na to, respektive vláda Petra Fialy, aby se lépe měli nejen Ukrajinci, ale také Američané, Němci a obyvatelé dalších západních zemí.

Vážené dámy a pánové, namísto potřebného šetření na zbytných výdajích vláda samozřejmě, jak jinak, bezdůvodně dále zvyšuje výdaje na státní byrokracii. Asi se nebudu už v detailu vracet k tomu, co se tady stalo včera, kdy si vláda prohlasovala nově neomezený počet politických náměstků na ministerstvech, což bude státní kasu stát odhadem stamiliony korun ročně navíc, jenom za to, aby političtí straníci, aby straníci stran vládní koalice se mohli přisát, další a další si mohli přisát na veřejný rozpočet a vysávat ho plnými doušky, místo aby vláda pomohla občanům.

Také jste tady, před týdnem jsme tady hlasovali, a my jsme byli proti, SPD, pro zřízení nového úřadu za miliardu korun, kde má být až 250 zaměstnanců. Má to být úřad pro digitalizaci, přestože na ministerstvech a tak dále odbory pro digitalizaci existují. Prostě další a další trafiky a drahé úřady pro exponenty vládních stran.

Poslanci hnutí SPD připravili k zákonu o státním rozpočtu řadu pozměňovacích návrhů. Navrhujeme přesměrovat zbytné výdaje státu včetně zahraničních směrem k našim potřebným občanům a podnikatelům. Navrhujeme také přesun výdajů z inkluze ve školství na podporu speciální pedagogiky. Navrhujeme rovněž například snížení odvodů do Evropské unie plateb takzvaným solárním baronům, příspěvků mezinárodním organizacím či dotací neziskovým organizacím s politickým programem. A naopak navrhujeme zvýšení podpory pracujících rodin s dětmi, samoživitelů, pěstounů, seniorů, zdravotně postižených, podpory bydlení, českého průmyslu, exportu či Integrovaného záchranného systému. Dále navrhujeme také navýšení státní rozpočtové rezervy pro boj s inflací. Pokud nám vládní pětikoalice Petra Fialy tyto naše návrhy neschválí, potom takto koncipovaný návrh státního rozpočtu poslanci za SPD nepodpoří. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další vystoupí paní místopředsedkyně Dostálová a připraví se pan ministr Stanjura. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já si také dovolím pár slov k předloženému návrhu státního rozpočtu pro rok 2023. Jak se říká, opakování je matka moudrosti. Aktuální výše rozpočtového schodku v hodnotě 295 miliard totiž vůbec neodpovídá skutečnosti. Samotný státní rozpočet počítá s příjmy ve výši 1 928 miliard a s bezprecedentními výdaji ve výši 2 223 miliard. Při výdajích se musím na chvíli zastavit.

Ve svém prvním rozpočtu, který předložil pan ministr financí na rok 2022, predikoval výdaje státu ve výši necelých 1 900 miliard korun. V novele rozpočtu pro rok 2022 jsme se posunuli přes 2 biliony korun, ale meziroční nárůst z 2 053 miliard na 2 223 miliard je opravdu neskutečný. I Národní rozpočtová rada akcentuje, že dochází i nadále k výdajové expanzi veřejného sektoru, která je vyjádřena například dalším plánovaným nárůstem počtu zaměstnanců veřejné sféry zhruba o 8 000 osob, a to tedy zřejmě včetně nových pozic politických náměstků, kterých může mít každý ministr neomezený počet.

Kde je pan ministr v těchto chvílích? Kde je pan ministr, který křičí, že takto rozhodovat (rozhazovat?) peníze státního rozpočtu není možné, že skutečně není potřeba vytvářet další patra hierarchie na jednotlivých rezortech a vlastně uměle navyšovat počty úředníků?

Současná vládní koalice na příjmové straně rozpočtu čerpá z mimořádného navýšení inkasa daní v důsledku pádivé inflace. Jenom pár čísel na oživení. Meziroční zvýšení DPH o více než 30 miliard korun. Meziroční zvýšení daně z příjmů právnických osob ze 131 miliard na 257 miliard, tedy více než o 125 miliard. Meziroční navýšení daně z příjmů fyzických osob o více než 16 miliard. Prosím? (Otáčí se ke stolku zpravodajů.) Daň z (příjmu?) právnických osob...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane ministře, já vás poprosím, budete to moci upřesnit v rámci svého vystoupení. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: A takto bych mohla pokračovat. Navýšení odvodu z loterií, daně z hazardních her, navýšení příjmů z inkasa ostatních daní a poplatků, navyšování inkasa z dividend státních podniků. Panu ministrovi financí tohle nestačí, a tak si navyšuje příjmy státního rozpočtu o neskutečných 150 miliard, windfall tax a tak dále. Otázka je, zda je skutečně vybere.

Také tento rozpočet počítá s dalšími 50 miliardami korun z Modernizačního fondu. K těmto finančním prostředkům - a to jako bývalá ministryně vím - chybí nejen legislativa na české národní úrovni, ale je potřeba také notifikace Evropské komise a Evropské investiční banky. To, zda se to vůbec řeší, zda to vůbec někdo řeší, či zda s tím vládní koalice počítá, takové informace nemáme. Také musím vzpomenout na státní fondy, protože i tu jsou členové pětikoalice relativně velmi kreativní. Část zadlužení totiž posouvají do státních fondů, primárně Státního fondu dopravní infrastruktury. Ono je to zadlužení totiž výrazně méně vidět, ale stále je to dluh.

Teď se zastavím z logiky věci u rozpočtu kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj, která mně je nejbližší. Musím konstatovat, že pan ministr se více stará o Digitální agenturu než o rezort Ministerstva pro místní rozvoj, protože jinak by nemohl připustit, aby měl v rozpočtu na bydlení 15 milionů korun. Já si opravdu kladu otázku, zda se vnímá na vládní úrovni bytová krize, která tady je, zda cítíme všichni to, že dnešní mladí lidé nedosáhnou na vlastnické bydlení díky vysokým hypotečním úrokům, zda si jsou vládní členové vědomi toho, že ceny obytných nemovitostí v Evropské unii se v letošním prvním čtvrtletí meziročně zvýšily o 10,5 %. A hádejte, ve které zemi je nejvýraznější růst? No, nemusíte hádat třikrát, je to v České republice, kde stouply meziročně o 24,7 %. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Meziroční růst cen obytných nemovitostí v EU byl v prvním čtvrtletí nejprudší od konce roku 2006 a my, Česká republika, na podporu bydlení máme v rozpočtu kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj 15 milionů korun. Ještě jako bývalá ministryně jsem pro tuto kapitolu plánovala výši výdajů mezi 29 miliardami až 32 miliardami.

Je ale fér, abych pochválila pana ministra za rok 2022, kde se mu i po našich apelech podařilo zvýšit výdaje na 31 miliard. Ale bohužel musím dodat to ale, protože plánované výdaje pro rok 2023 pro kapitolu MMR jsou 22,5 miliardy korun, to znamená pokles téměř o 9 miliard korun v absolutním vyjádřením. A to samozřejmě za tyto finanční prostředky v důsledku pádivé inflace obstaráte výrazně méně.

Ale nebojte, pane ministře, jdu vám na pomoc jako vždy a předložila jsem pozměňovací návrh na navýšení rozpočtu kapitoly MMR o 300 milionů korun na bydlení. Chápu, není to mnoho, samozřejmě v krizi bydlení 300 milionů je opravdu málo peněz. Na druhou stranu by to určitě stačilo na nějaké rychlé řešení, například na dotační program na vícegenerační domky, kde by stačilo skutečně za málo peněz hodně muziky rozdělit tyto vícegenerační domky, pomoci lidem rozdělit je na samostatné bytové jednotky, a to znamená okamžitě pomoci trhu s bydlením. Věřím, že návrh pod číslem 1578 podpoříte, tento dotační titul Ministerstvo pro místní rozvoj připraví a skutečně již v roce 2023 umožní i dalším mladým lidem, ale nejenom mladým lidem, ale i třeba seniorům bydlet. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní pan ministr Stanjura, po něm je přihlášen s přednostním právem pan ministr Ivan Bartoš. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Kdybych měl vyvracet každou lež, polopravdu, nepřesnou informaci, tak se dneska k hlasování nedostaneme, tak jenom pár poznámek k těm vystoupením, která doposud zazněla. Pominu tu sérii osobních útoků a urážek, ratio jsem tam skoro nenašel.

Nejdřív bych začal u pana místopředsedy Havlíčka. V soutěži o nejhorší pozměňovací návrh, který padl ke státnímu rozpočtu, zvítězil jednoznačně pan místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček. Teď nejde o to, kam chce těch 31 miliard poslat, to je věc debaty a můžeme vést debatu, jestli bude výhodnější emitovat státní dluhopisy, nebo úvěr od EIB, a je to legitimní debata. Ale odkud ty peníze bere? On si nedal žádnou práci, on to bere z obsluhy státního dluhu, jinými slovy, navrhuje, aby Česká republika neplatila úroky ze svých dluhů. Toto má být racionální debata a racionální návrh? Kdyby si tu práci dal, našel to v jiných kapitolách, tak ta debata bude racionální o tom, co je pro Českou republiku výhodnější, jestli úvěr od EIB, nebo emise státních dluhopisů. Nezlobte se na mě, pane místopředsedo, prostřednictvím jiného pana místopředsedy, to je tedy nebetyčná - jak bych to řekl, no nedá se jinak - nebetyčná hloupost. Jak můžete navrhnout, že stát nebude platit své dluhy? To přece nemůžete myslet vážně? Máme mandatorní výdaje a to je nejvíce mandatorní výdaj. Představte si, co by se stalo, kdybychom to schválili? Česká republika přestane platit úroky ze svých půjček. Já myslím, že každý občan, každá firma ví, co by se stalo, kdyby se zachovali stejně. A tady slyším, že by přivítal pan místopředseda Havlíček racionální debatu. Tak o tomhle žádná racionální debata být nemůže. Jak může někdo navrhovat, že nebudeme platit své dluhy? A to nejsou dluhy za působení vlády Petra Fialy, ale za působení všech vlád od vzniku České republiky, podotýkám, všech. Takže o tom návrhu... on je v zásadě nehlasovatelný. Nebudeme se o tom přít, budeme o tom hlasovat, ale ten, kdo to podpoří, říká všem, kteří mají nějaký úvěr, nějakou půjčku: My si myslíme, že stát má jít příkladem a nebude platit své úroky. Co je to za příklad hospodaření?

K té debatě - my fakt nejsme tak hloupí, že bychom schovávali někde peníze. Nic se schovat nedá. Jenom říkáme opakovaně, že vedeme jednání s EIB. A ano, máte pravdu, je to na projektové financování. Říkáme, a oni to vědí v EIB, že pokud nebudou podmínky lepší než u státních dluhopisů, tak si ten úvěr nevezmeme a bude si to brát Ministerstvo financí. Proto s panem ministrem dopravy jako tým za Českou republiku vyjednáváme v EIB, proto jsme tady měli na návštěvě viceprezidentku EIB, se kterou jsme podepsali společně - paní viceprezidentka EIB, ministr financí, ministr dopravy - memorandum. Ano, máte pravdu, EIB chce podporovat zejména železniční dopravu, a pokud nám nabídne dobré podmínky, tak bychom byli hloupí, kdybychom nevyužili. Pokud ty podmínky nebudou výhodné, tuto půjčku nevyužijeme.

A teď k té kritice, jak jsou velké deficity letos a příští rok. Tak jsem si otevřel střednědobý výhled, který sem poslala vláda Andreje Babiše v roce 2021, jaké jsou plánované schodky před krizí, před vysokou inflací, před válkou na Ukrajině, a podívejme se, jaké navrhovali, počkám, až mi pan místopředseda bude věnovat pozornost. (Místopředseda Havlíček něco řeší s předsedkyní Schillerovou a stojí k řečníkovi zády.) On už možná zapomněl. Pane místopředsedo Havlíčku, prostřednictvím pana místopředsedy Bartoška, podívejte se do střednědobého výhledu, co vaše vláda, kde jste byl místopředseda a dvojitý ministr, jaké navrhovala schodky. Já vám to připomenu: letos 377, ten jsme stáhli, pro rok 2023 362 miliard, bez krizí, které zažíváme v roce 2022, a v roce 2024 343 miliard. A vy nás kritizujete za 295, že to je moc vysoké. Ano, je to vysoké, já souhlasím. Říkal jsem, kdybych to navrhoval v lednu letošního roku, tak by bezesporu ten deficit byl nižší.

A ta vyjádření vyjadřují pojem, který tak pěkně popsal pan předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl - to je rozpočtová lobotomie. Nezvyšujte daně, zvyšujte výdaje a u toho snižujte deficit. No, to vám řeknou v třetí třídě, že to není možné, to je zadání, které nesplní nikdo. Příjmy nezvyšujte, zvyšujte výdaje a snižujte deficit. Když jsme tak zhruba počítali návrhy hnutí ANO zhruba z poloviny roku, nové výdaje byly kolem bilionu korun, tak abychom věděli, jaká je realita.

A teď k tomu, jak inflační peníze pomáhají státnímu rozpočtu. No, prostě to není pravda - 1 % zvýšeného výběru DPH zdaleka nepokrývá 1 % zvýšených výdajů na penze. Takže když se budeme bavit o inflačních penězích, a já s vámi souhlasím, že inflace je problém, který musíme řešit a zejména Česká národní banka, tak musíme mít obě strany rozpočtu. Kdyby inflační příjmy ze zákona nezvyšovaly mandatorní výdaje, tak byste měli pravdu. Ale ty inflační příjmy nestačí pokrýt mandatorní výdaje, které se zvyšují ze zákona.

A jen tak mimochodem, když se bavíme o tom, kolik... DPH bude 30 miliard navíc. Podívejte se na kapitolu MPSV - výdaje v převážné většině případů mandatorní, jak se z roku na rok zvyšují, o 133 miliard. Co jste navrhli, jak tyto výdaje snížit? Naopak devět z deseti vašich návrhů zvyšuje tyto mandatorní výdaje. Tak jak máme snižovat deficit? Abychom vám vyhověli, deficit letí do astronomické výše.

My přijdeme na jaře nebo ještě v prvním pololetím se sadou opatření, které budou snižovat strukturální saldo. Ještě není politická dohoda. Nebudu jednotlivé... Ale zaznamenal jsem komentáře opozičních politiků, v podstatě kritizovali všechny návrhy, které jsou ve veřejné debatě. Nezaznamenal jsem, možná se pletu, že by některý z nich podpořili. Tak uvidíme, já se na tu dobu těším, na okamžik, kdy přijdeme s návrhy na snižování strukturálního salda a strukturálního schodku, zda opozice to obohatí, přijde s vlastním návrhem, podpoří to, nebo ne. Uvidíme, čas nás rozsoudí.

Dneska bohužel nemám sklenici - jestli někdo nechápe příměr spojená nádoba a jedna sklenice, tak je to buď nepochopení, nebo záměrné nepochopení. Nevím, co je horší. Žádný rozpor mezi ekonomickými ministry není, žádný chaos v číslech není. Moc dobře vím, co jsme tady i s panem ministrem průmyslu a obchodu říkali od řečniště. Řekli jsme, že máme dva nástroje mimořádných příjmů na mimořádné výdaje a že záleží na parametrech. Ale garantovali jsme, že z těchto dvou nástrojů přijmeme do státního rozpočtu kolem 100 miliard. Pokud jeden z těch příjmů je fiskálně významnější, tak ten druhý je nižší a naopak. Já nevím, co je na tom k nepochopení.

Vzpomeňme si na kritiku v prvním čtení, že to nemáme legislativně ukotvené. Povedlo se to, co jsme tady slibovali v prvním čtení. Oba dva zákony jsou ve Sbírce zákonů před finálním hlasováním o podobě státního rozpočtu. Tato výhrada tudíž neplatí. A teď slyším, že se buď tolik nevybere, nebo že se vybere více. My jsme přiznávali a přiznáváme, že těch nejistot je hodně, že ten odhad 100 miliard je konzervativní. My jsme nakonec vsadili na variantu, že fiskálně významnější bude zastropování cen u výrobců. Ta čísla se dají mnohem lépe predikovat a mnohem lépe odhadovat. Už to bude platit od zítřka, od 1. prosince, takže jsme to aplikovali včas, toto evropské nařízení. A logicky, pokud zastropujete ceny u výrobců, nebudou mít vyšší nadměrné zisky, a tudíž bude nižší výběr z windfall tax a naopak. Kdo to nechápe a nerozumí? Já tomu nerozumím, jak to může někdo nechápat. To není tak složité, to je poměrně jednoduché.

Takže hlavní výhrada v prvním čtení, že to legislativně není ukotvené, na rozdíl od digitální daně už neplatí. Už to legislativně ukotvené je. Pan prezident to podepsal a já jsem to nekontroloval, ale myslím, že v pondělí oznámili, že to podepsal, předpokládám, že už je to ve Sbírce zákonů, a od zítřka je účinný ten zákon, kterým se stanovují maximální ceny u výrobců elektrické energie podle jednotlivých zdrojů. Takže nemáme žádné obavy, že by se ty peníze nevybraly. Ale co je důležité - na co ty peníze použijeme: na kompenzace domácnostem, malým, středním firmám, také velkým firmám. A my jsme tady v průběhu celého roku poslouchali příklady ze zahraničí. V mnohých případech se ukázalo, že to jenom byly titulky, komentáře, plány, které nakonec nenašly nějaké opodstatnění v příslušné legislativě konkrétního státu, případně, že to nevedlo k těm cílům, ke kterým ty nástroje vést měly. Nebudu od řečniště kritizovat rozhodnutí jiných států v daňové oblasti. Naštěstí je daňová problematika v zásadě kromě částečné harmonizace, zejména nepřímých daní nebo některých spotřebních daní, věcí národní legislativy a myslím, že není korektní, aby člen vlády jednoho členského státu kritizoval daňová rozhodnutí. Ale můžeme porovnávat výsledky. Myslím, že ty problémy státy řeší stejné - vysokou inflaci a vysoké ceny energií - a různé státy používají různé nástroje a není pravda, že jsme poslední, nejpomalejší, nejmenší pomoc, to prostě není pravda, a kdo chce, si ty údaje najde. Ano, když najdu jeden konkrétní styl pomoci, jedno konkrétní opatření, v každém z nich může být jiný stát úspěšnější nebo velkorysejší než ten druhý. Ale když se například podíváme na pomoc vůči HDP, Česká republika je v první třetině zemí, které vůči HDP poskytují nejvyšší pomoc. To jsou fakta.

Já ještě říkám, počkejme na závěrečné účty roku 2022 všech evropských rozpočtů. Máme k tomu Eurostat, myslím, že nikdo z nás nebude zpochybňovat čísla Eurostatu, a pak se můžeme k té debatě vrátit a porovnat, která opatření a jak byla účinná. Říkám, ty dva problémy jsou společné. Samozřejmě to už je pak detailnější debata, je jiný energetický mix, jiná výchozí situace, takže na finální hodnocení je ještě čas. Ale není to všechno tak černé, jak tady neustále celý rok opozice maluje a předpovídá. Jako byste se na ty krize těšili! Kolik jsme tady slyšeli silných slov? Podívejte se do stenozáznamu, co všechno jste říkali, co se stane do prosince - nestalo se to. Vidím pana poslance Brabce, čirou náhodou, takže prostřednictvím pana místopředsedy, už mi věříte, když jsem říkal, že bude dostatek plynu? Když jsem to tady prohlásil před několika měsíci, tak to z opozičních lavic bylo zpochybňováno. A máme dostatek plynu - když máte dostatek, můžete řešit cenu. Když máte nedostatek, tak prostě nemá cenu řešit cenu, protože pořád jsme tady slyšeli, které fabriky vypnete jako první? Žádné. Žádné podniky nebude vláda vypínat, žádným podnikům nebude omezovat přístup k energiím. A to je podle mě dobrá zpráva pro českou ekonomiku a české podnikatele. (Ojedinělý potlesk z lavic ANO.) To je dobře, že se na tom shodujeme, myslím si, že jsou věci, které přesahují stranický souboj koaliční versus opoziční či naopak.

Já jsem chtěl dokumentovat v tom mém krátkém vystoupení, že rozpočet je realistický. Ano, nesnižujeme deficity tak rychle, jak jsme si ještě před rokem představovali, to nám nemusíte tlačit. Víme, jaké krize přišly, jak jsme reagovali. Ale přečetl jsem ty vaše plánované schodky. Kde je ta vaše konsolidace, kterou jste plánovali před krizí? Tak si řekněme, že by žádná krize nebyla, dobře, chtěli jste konsolidovat tempem 20 miliard ročně! Já vám tu ještě jednou zopakuju, pokud to najdu, nevím to z hlavy, ale 377 v roce 2022, 360 něco, teď přesně nevím, v roce 2023 a přes 340 miliard v roce 2024. A vy nám budete říkat, že málo konsolidujeme? Kdybyste tam plánovali schodky o 150, 100, 150, 200 miliard nižší než naše vláda, tak byste na to - na kritiku máte vždycky právo, to mám neberu - tak byste mohli věrohodně představovat alternativu lepšího hospodaření státu. Ale vy představujete alternativu horšího hospodaření státu. Ano, to je střet mezi pravici a levici, já ho nijak nezpochybňuju. Vy věříte na větší přerozdělování, větší výdaje státu, my více věříme v individuální odpovědnost, ať už občanů, nebo firem. Ale základní parametry jsme schválili u rozpočtových opatření. U navržených změn rozpočtu budeme hlasovat.

Jenom připomínám, opravdu nemůžeme nechat obsluhu státního dluhu ve výši 40 miliard. Pokud si někdo myslí, že můžeme, tak mu doporučuji krátkou stáž na Ministerstvu financí. Ti lidi, kteří mají na starosti správu státního dluhu, vám to bezesporu vysvětlí. Stejně tak nemůžeme mít ve vládní rozpočtové rezervě -9 miliard, kdybychom vyhověli všem pozměňujícím návrhům, které zazněly.

A já vím, že to vám to připadá zvláštní, ale naše vláda funguje jako celek a jako tým. Projednáváme rozpočet jako celek, jako tým. Všichni ministři jsou u projednávání všech kapitol, aby někdo nebyl zvýhodněn či neznevýhodněn, a snažili jsme se také o řešení, které podpořili všichni členové vlády. A světe div se, pořád ironizujete a říkáte pětikoalice a já nevím, co všechno - všech pět vládních stran, ministři všech pěti vládních stran schválili návrh rozpočtu. Vy jste měli jednu přiznanou a jednu nepřiznanou koaliční stranu, to znamená socialisty a komunisty, a klidně jste šli do vlády s tím, že návrh rozpočtu schválila pouze jedna strana. Je to legitimní? Je, ale náš návrh je mnohem spravedlivější vůči všem rezortům. Ano, každý rezort by si bezesporu uměl představit, že by mohl mít vyšší výdaje. Na druhé straně těch takřka 300 miliard je opravdu vysoký deficit, to já žádným způsobem nezlehčuji, ani to neberu na lehkou váhu. Ale plán konsolidace předložíme a bude mnohem razantnější než ten, který jste předložili vy. A není to žádný výmysl. Je k tomu sněmovní tisk, je to tam černé na bílém.

Poslední krátká poznámka k Modernizačnímu fondu a vašim obavám, jak je to třeba projednat v Evropě. No, to máte pravdu. Podívejte se na sněmovní tisk 154, pane místopředsedo Havlíčku, prostřednictvím pana místopředsedy Bartoška. Vy jste ho podal jako poslanec, vlastně ten samý, který jste ještě podali jako Babišova vláda. Podívejte se, kolik tam máte vět o tom, jak je to potřeba projednat. Kolik kroků jste v této činnosti udělali vy, když už to byl vládní návrh, nejenom poslanecký? Já to nijak nezlehčuju. My víme, jak se to projednává, a pracujeme na tom. A vy jste to napsali černé na bílém, neudělali jste v tom projednávání vůbec nic a teď nás poučujete a kritizujete, že jsme to ještě nedojednali. Ano, jednoduché to není, na tom se shodneme. Možné to je. Pokud to možné není a jste přesvědčeni o tom, že to není možné, proč jste dvakrát podali návrh zákona, který tento problém vlastně řeší bez toho projednání v Evropě? Dobře, to se může i v rámci projednávání, s tím já souhlasím. Takže tím, že jste ten návrh zákona dvakrát podali, jednou jako vláda, jednou jako poslanecký, tak jste vlastně dokumentovali, že tento přístup možný je, pokud jste ten návrh zákona mysleli vážně. A v tom se shodneme, že ten postup možný je. Že to není jednoduché, to jsme si podle mě vědomi my i vy, i když jste tak jako napsali - je tam jedna věta o Evropské komisi, možná dvě, teď jsem se ještě do toho sněmovního tisku 154 díval. Taky to nepodával ministr životního prostředí, ten poslanecký návrh bývalý, ale bývalý ministr průmyslu, dopravy, obchodu a podobně. Takže řešitelné to je, jednoduché to nebude, ale není to bezvýchodná situace. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Eviduji jednu faktickou poznámku, tu má pan místopředseda Havlíček, a poté jsou tři přednostní práva, pan ministr Bartoš, pan premiér Fiala a paní předsedkyně Schillerová. Prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za vysvětlení, mně budou stačit ty dvě minuty. Vy jste, pane ministře, mistr slovíčkaření, ale nejdete k podstatě. 1 265 miliard... Z mé strany nebyla úplně fatální kritika, já jsem dokonce řekl, že si uvědomuju, že to vůbec nemáte jednoduché, řekl jsem i ty argumenty. Ale argumentovat, pane ministře, tím, co jsme plánovali někdy před rokem... Vždyť přece všichni víme, že jsme na jednu stranu nevěděli, čím budeme zatíženi, na druhou stranu taky, jaké budou mimořádné příjmy, ať už z DPH přes 100 miliard korun, ať už dividenda z ČEZu nebo zvýšené daně, které plánuje na rok 2023, případně na rok 2024. To jsou objektivní fakta, čili to už je ovívání mrtvé pokojské diskutovat o tom, co kdo plánoval někdy před rokem. Co se týká titulku, prosím pěkně, mohl bych vám tady připomínat, jak vy jste argumentovali titulky z německých a rakouských novin v době covidu - taky už je to minulost. A v zásadě s tím pozměňovacím návrhem máte asi kus pravdy, ale to není o té podstatě, kterou jsem chtěl říct. Ono po pravdě řečeno, v rozpočtové rezervě, pokud se nepletu, máte 12 miliard korun, tak kde to asi máme vzít?

Ta podstata, na kterou jste mi neodpověděl, je to, proč zadlužuje Ministerstvo dopravy, které to bude muset splácet, když to stejně vstupuje do státního dluhu, a tím pádem se v budoucnosti bude muset o to méně dát na rezort dopravy? To je přece úplně jednoduché a to je to, co mně na tom vadí. A pak řešme to, odkud se ty peníze dají vzít - tu beru.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktická poznámka pana ministra. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Já bych se chtěl zeptat pana místopředsedy Havlíčka, jak přišel k tomu, že zadlužujeme Ministerstvo dopravy? (Poznámka místopředsedy Havlíčka mimo mikrofon.) Ne, ani SFDI. Partnerem pro EIB je Česká republika zastoupená Ministerstvem financí. Vy si fakt myslíte, že budeme tyto peníze brát na úkor dopravní infrastruktury? Hledáme levnější finanční nástroj, to by mělo být ve společném zájmu. Říkal jsem, že ho použijeme, pokud to bude výhodnější než emise státních dluhopisů, nic víc, nic míň.

A mimochodem, ten střednědobý výhled, to není cár papíru, já jsem to říkal v prvém čtení. Vy jste dopustil, že za vašeho působení v čele rezortu se podepsaly smlouvy, které nebyly kryté ve střednědobém výhledu, zdaleka nebyly kryté. To znamená, objem smluv, které se podepsaly za vašeho působení, neodpovídal tomu, co jste napsali do střednědobého výhledu. A já v okamžiku, kdy se podepíše smlouva, to považuju za mandatorní výdaj a dá se to spočítat. Jasně, ne na korunu, ne na jeden milion, ale je tam nějaký plán - mnohé stavby jsou dvouleté, tříleté, čtyřleté a v smlouvách máte přece objem předpokládaného čerpání těchto investičních peněz. A vy jste si nedal ani tu práci, abyste to sečetl, a přitom aniž byste zahajoval jedinou novou akci, jenom podepsaný objem prací aby byl alokován v SFDI a na Ministerstvu dopravy. Takže my jsme zdědili vnitřní dluh, je to pravda. Kdybychom použili vaše čísla, tak nejsme schopni pokračovat v rozestavěných stavbách. Je to na hospodářský výbor nebo na SFDI, určitě vám tam dají, když budete chtít, k dispozici detailní analýzu, smlouvu po smlouvě, aby tento fakt vám ukázali. A takhle se podle mě nedá rozpočtovat. Když uzavřu smlouvu, je to mandatorní výdaj. A víme, že nemohou být jednotné smlouvy, to není žádné překvapení. Takže to je věc, která v tom prostě chyběla.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Došly další dvě faktické poznámky, nejprve paní poslankyně Mračková Vildumetzová, potom pan místopředseda Havlíček. Vyměnili jste si pořadí, dobře. Prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já na to hned budu reagovat. Přece od toho je to střednědobý výhled, předběžný výhled, a navíc, kdybyste se podíval, co se uzavírá za smlouvy ještě teď v průběhu tohohle roku nebo na konci roku a sečetl byste si to, tak teď nechci být hnidopich, ale kdybychom si to dali, tak je otázka, jestli to bylo, nebo nebylo. Ale v každém případě, i kdybyste tam našli nějaký rozpor - navíc jsme to dávali v době covidové - tak jste měli půl roku na to nejmíň, aby pan ministr Kupka přišel s tím, kolik se skutečně bude potřebovat. Vždyť přece to víte, pane ministře, že pan ministr Kupka přišel s tím někdy v červnu, kdy vy jste mu předložil 94 miliard, on odsouhlasil těch 94 miliard. V tu chvíli se zjistilo, že bude potřeba výrazně více, až 150 miliard korun, tak jste začali narychlo řešit, jak to uděláte. Nakonec jste mu tedy dal zaplaťpánbůh aspoň za těch necelých 30 miliard korun na těch 121 miliard korun a zbytek jste řekl: Tak holt se to musí řešit přes Evropskou investiční banku. A přece neskrývejme si to tady, pane ministře, vy ten úvěr přenesete na Státní fond dopravní infrastruktury, ten to bude splácet. Proč jste to tedy nenechali v rozpočtu, rovnou těch 30 miliard do schodku státního rozpočtu, a mohlo to být vyřešeno, ano? Ale měli jste to krýt prostě tak, že regulérně tam mělo být 325 miliard korun a nemuselo se s tím dělat vůbec nic, ale vy jste si chtěli snížit opticky schodek toho rozpočtu, to je jediný důvod, proč jste to udělali. Tak přece buďme v tomhletom alespoň féroví a řekněme si. Ano, trošku jsme to zoptimalizovali, holt to bude muset zaplatit ta doprava. To je všechno, nic víc, nic míň.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Mračková Vildumetzová, potom pan poslanec Kolovratník s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Já si dovolím reagovat na vystoupení pana ministra financí. On určitě moc dobře ví jako bývalý primátor, že základním a nejdůležitějším dokumentem je vždy rozpočet, je to základní kuchařka, kterou se pak řídí všechny rezorty, všechny organizace v následném roku 2023. On tady řekl, že si myslí, že ten rozpočet je realistický, ale zároveň nám tady neřekl - protože vždycky říkám, že nejdůležitější je příjmová část, pokud nadnesu a řeknu, že příjmy budou vyšší, a pak nejsou, tak je to obrovský problém a samozřejmě všechny věci, které jsou v té příjmové části, se musí pak naplňovat - a já tedy pořád nevím, kde tedy jsou finanční prostředky z Modernizačního fondu, a kde se tedy zákonem schválily, aby byly příjmem toho státního rozpočtu?

Zároveň tady pan ministr financí řekl, že všichni ministři jsou při projednávání kapitol státního rozpočtu. My tady dneska schvalujeme nejdůležitější zákon roku a podívejte se za mě, kolik je tady ministrů při schvalování zákona ve třetím čtení? Moc jich tady nevidím, jednoho, dva, tři... Myslím si, že tato vláda má nejvíc ministrů - a já si pořád troufnu říct, v historii České republiky - osmnáct ministrů a já jsem prostě přesvědčena, že když se takovýto zákon schvaluje, že by tady ministři měli být a měli by poslouchat opoziční i vládní poslance, protože to je opravdu nejdůležitější zákon. Takže i když jsou při vašem projednávání, tak si myslím, že by především měli být při projednávání zde v Poslanecké sněmovně. Děkuju. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kolovratník. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý den, dobré dopoledne, kolegyně, kolegové. Musím reagovat na tu debatu, přestřelku mezi panem ministrem Stanjurou a panem místopředsedou Karlem Havlíčkem, k debatě o těch 30,7 miliardy. Já si to zatím nechám do svého vystoupení, které mám v řádné rozpravě, a na Karla Havlíčka navážu, protože opravdu my tam vidíme to, že nesedí to základní, co má být v každém účetnictví, má dáti - dal, rozpočet SFDI a ten velký státní rozpočet. O tom ale budu mluvit za chvíli.

To, co chci povědět teď a co se mi v té argumentaci, prostřednictvím předsedajícího k panu ministru Stanjurovi, nelíbí, ta rétorika - nejlepší obrana je útok a navážet se do střednědobého výhledu. Prosím, buďme k sobě korektní a féroví. Model tvorby SDV - střednědobého výhledu - je přece stejný, ne teď, že jsme ho zavedli my nebo naše vláda předchozí. Pane ministře, ten už byl v dobách, kdy vy jste tím ministrem byl, někdy od roku 2010, 2011, 2012, 2013. Pořád se dělá stejně, a to tak, že se do toho fondu, do toho plánu dají akce, které víme, že budou zasmluvněny, ty velké infrastrukturní projekty, ať jsou na jeden, na dva, na tři roky - to jste zmínil, to víme - a co se v tu chvíli zná, to se do toho střednědobého výhledu naplánuje. Vy jste, pane ministře, seděl v dozorčí radě SFDI. Nikdy jste to nezpochybňovali, když jste tam byl za opozici, a teď je to najednou špatně? Teď jsme zjistili, že se ty střednědobé výhledy dělají špatně? To je přece nefér argumentace a není to pravda, co tady říkáte. Dělají se stále stejně, nic se na tom nezměnilo od doby, kdy vy jste byl ministrem. Tak prosím, nepoužívejte tuhle argumentaci jako obranu proti nám. (Předsedající: Váš čas!) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní faktickou poznámku pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Pro pana poslance Kolovratníka, já jsem nezpochybnil metodiku přípravy střednědobých výdajových rámců, výdajů, v žádném případě! Jenom jsem říkal, že to, co se už vědělo, nebylo promítnuto z těch uzavřených smluv, to je všechno. A to pak neodpovídá realitě. Na to máme dokumenty, protože samozřejmě když Ministerstvo dopravy přišlo s tím, že potřebuje těch 150 miliard, tak jsme to chtěli velmi detailně znát. A říkám, že pokud bychom použili číslo ze střednědobého výhledu, tak nejenom že bychom nezahajovali žádnou akci, museli bychom zastavovat akce. A myslím si, že když ty smlouvy jsou podepsány, tak říkám, v mém chápání světa je to mandatorní výdaj. Takhle to vnímám.

Takže se podívejte, kdy minulá vláda schvalovala střednědobý výhled. Když tak si vyžádejte na SFDI a na Ministerstvu dopravy podrobný rozpis těch akcí a uvidíte, že suma z uzavřených smluv byla nižší, než byla celková alokovaná částka. A to je ten problém, o kterém jsem mluvil. Já jsem vůbec nezpochybňoval metodiku tvorby a že nejsou všechny okolnosti známy. Ale když mám uzavřeny smlouvy, tak to číslo znám, to už je mandatorní výdaj, a ten by tam měl být promítnut! To je všechno.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dovolte, abych vás všechny přivítal i z této pozice, a vzhledem k tomu, že zde nevidím už žádnou faktickou poznámku - dívám se, není zde - tak můžeme přikročit k dalším. S přednostním právem se hlásil pan místopředseda vlády Bartoš.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já vám děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vážené ministryně, ministři, páni poslanci, paní poslankyně, já bych se také chtěl vyjádřit k finálnímu projednání rozpočtu pro rok 2023, a než zmíním některé pirátské nebo i gesční priority, které se podařilo vyjednat a které si myslím, že povedou k zlepšení života v naší zemi, rád bych krátce připomenul, v jakých podmínkách tento rozpočet vznikal.

Podobu toho rozpočtu silně ovlivnily dva faktory. Za prvé - a to si neříkejme, že je tomu jinak - je to dědictví, které se vleče už několik let a které nám skutečně ještě zanechala předchozí vláda v rozpočtu, který byl schválen předtím, ve strukturálním deficitu, který vznikal, ale i v tom, jak byl navržen rozpočet na rok 2022. Já jsem hledal nějaké vhodné přirovnání. Napadl mě román z dílny Edgara Alana Poea Havran, kde on říká to "never more, never more". Nevím, jestli je to trefné, možná ano, možná ne. Takže "nikdy více" a snažíme se toto změnit, snažíme se z toho dostat způsobem, který je adekvátní současnému stavu.

A když si připomeneme závěr Nejvyššího kontrolního úřadu, který hodnotil hospodaření České republiky a ANO, paní bývalé ministryně Schillerové, za rok 2021, tak podle této zprávy to byl rekordní schodek státního rozpočtu, kde Česko mělo ve srovnání se zeměmi Evropské unie extrémně pomalé tempo ekonomického růstu, ale zato nejrychlejší zadlužování. Pro mě dosti problematické v té zprávě bylo tedy i zjištění, že velká část uvolněných peněz, které také šly na vrub dluhu, vlastně nebyla uvolněna v souvislosti s řešením dopadů covidové pandemie v České republice. A ten bonus, kterým jsme byli tedy podarováni, byl strukturální deficit ve výši 200 až 220 miliard korun.

A mně pořád, i když se potkávám s lidmi, tak mi přijde, že jim není úplně jasná podstata toho problému, co to je strukturální deficit. To jsou prostě náklady, které tento stát musí udělat, aby vůbec fungoval. To jsou peníze, které jsou na dluh na pouhý provoz a jako takové je řešíte jako výchozí moment pro sestavování každého rozpočtu. Strukturální deficit se samozřejmě dá řešit pouze reformami, poměrně sofistikovanými, ať už to bude důchodová reforma, tak je to efektivní daňový balík nebo balíček, který budeme představovat na základě doporučení NERVu, ale jinak jsou to peníze, které musíte v danou chvíli vynaložit na to, aby stát a jeho služby fungoval. To je ten první problém, jedna věc, se kterou se musíme při sestavování rozpočtu poprat, a my jsme se s ní poprali.

A samozřejmě druhým faktorem - a ono tu vždycky zazní i od opozičních poslanců a poslankyň, ale jako by to byl faktor, který není důležitý nebo není relevantní - ale tím druhým faktorem, který silně zasáhl do rozpočtování České republiky, kvality života, nákladů na provoz i jednotlivých rezortů, je samozřejmě Putinův vpád na Ukrajinu a navazující celoevropská bezpečnostní, energetická i cenová krize. Na tu jsme museli reagovat už v tomto roce v zájmu občanů a firem a je to vidět v rozpočtu, který byl v tomto roce, je to vidět v návrhu rozpočtu na příští rok, protože nenamlouvejme si, že příští rok ta krize nějakým zásadním způsobem odezní. Ta krize neodezní, a pokud by stát nechal popadat lidi do exekucí, nereflektoval by v sociální oblasti, v důchodové oblasti situaci, neřešil by kompenzace v případě zastropování či aktivní pomoci firmám, tak by to mělo daleko horší dopady než v nějakou chvíli mít třeba dočasné navýšení výdajů.

A já tady skutečně vidím, a nebudu používat přirovnání ministra Stanjury, že na jednu stranu se zde hovoří o nutnosti masivních investic do započatých projektů, jako by se nechumelilo, jako by ty práce nestály více, na druhou stranu se hovoří o tom: Maximálně zvyšte pomoc tu těm, tu oněm, valorizujte o víc, přidejte jednorázovým platbám, a na druhou stranu je zde skloňován schodek státního rozpočtu, který ale je nižší, než byly navrhované schodky státního rozpočtu! Tudíž v těchto dvou kritických momentech strukturálního deficitu a krize, která se promítá téměř do všech oblastí, si myslím, že je ten rozpočet navržen vyváženě, a říkám i to druhé, musíme pracovat s výdaji, musíme pracovat ze stranou příjmů. Budu o tom hovořit později - bylo to tu zmíněno už i u mých předřečníků.

Já bych možná chtěl vypíchnout nějaké pilíře a priority, na kterých stojí rozpočet pro rok 2023, a to právě v kontextu mimořádné krize, která si žádá i mimořádné výdaje. A když jsem se díval do celkového součtu mimořádných výdajů, které jdou tím směrem, tak je to až 200 miliard korun. A jsou to věci, které se týkají sociální oblasti, jsou to věci, které se týkají zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí, obrany, a samozřejmě jsou zde další klíčové oblasti, které ovlivňují kvalitu života v naší zemi - teď budu hovořit za Piráty - které prosazujeme velmi silně. Je to vzdělávání, je to bydlení - budu reagovat na paní místopředsedkyni Dostálovou následně, je to rozvoj regionů a je to digitalizace, ale i konkurenceschopnost, energetická soběstačnost či ochrana přírody.

A peníze, které jdou tímhletím směrem, rozhodně nejsou peníze vyhozené oknem, jsou to peníze, které pomůžou investovat do naší budoucnosti. Když jsme se zde bavili o tom, jakým způsobem je třeba designován a navržen rozpočet Ministerstva školství, ve finálních debatách o rozpočtu došlo k navýšení jak v oblasti vysokých škol, došlo k navýšení oproti původnímu návrhu v oblasti středních škol a ve věci vzdělávání na posledních jednáních s Piráty a Starosty jsme dojednali ještě dodatečné navýšení rozpočtu, a ten návrh tady je, do školství o 1,1 miliardy do podpůrných opatření personálního charakteru, například ve věci potřebných asistentů pedagogů a dalších.

Pro mě naprosto zásadní je otázka na Ministerstvu místního rozvoje a je to otázka dostupného bydlení a zlepšení podmínek v regionech. Já bych jenom chtěl reagovat - samozřejmě těch financí, kterou jdou do bydlení, a já nevím, kterou konkrétně kapitolu zde zmiňovala paní místopředsedkyně Sněmovny Dostálová, ale to, že by někde bylo 15 milionů do bydlení a jako ultimátní investice do rozvoje bydlení, není pravda. Jsou tam miliardy a s dalšími miliardami počítáme. Pak řeknu nějaké příklady, které jdou jak do samotné výstavby, jdou přes fond SFPI týkající se přípravy infrastruktury, brownfieldů, jsou zde věci v kohezních fondech.

Jenom k agendě Ministerstva pro místní rozvoj, kde dochází tedy k překlopení minulého programovacího období evropských fondů a startuje nový IROP, v tomto roce jsou ty výdaje nadesignovány na zhruba 22,5 miliardy korun a z toho téměř 6 miliard jsou výdaje čistě státního rozpočtu, 16 miliard tvoří výdaje rozpočtu EU a finančních mechanismů, více než 16,5 miliardy jsou i celkové příjmy a oproti roku 2022 dochází v roce 2023 k celkovému navýšení výdajů MMR na národní dotační programy - tam je to ve výši 2,1 miliardy korun a budeme vyhlašovat výzvy a uzavírat nové závazky ve prospěch příjemců, i z těch - a to tady je zmiňované SDV 2024, kde jsou další 3,1 miliardy do národních titulů - takže v základu to je na tento rok výzvy zhruba za 5 miliard jenom v národních titulech.

A asi věc, která by zde měla zaznít a také občas probublává, to, že v nějaký moment vyhlásíte výzvu, či dokonce uzavřete smlouvu, neznamená, že v daném roce jsou také finančně plněny. Takže v případě, že děláte projekt, který jde přes více let, otázkou je, a na to myslím, že je důležité se ještě podívat z pohledu revize těch procesů, zda v danou chvíli je nezbytně nutné a o čemkoliv to vypovídá, mít v rozpočtu nakreslené peníze, které se ten rok následně nevyčerpají, zůstávají potom v nespotřebovaných výdajích, nicméně z pohledu státního rozpočtu jsou okamžitě - jak již jsem zmínil strukturální deficit - ze své povahy deficitní, tudíž spadají do obsluhy státního dluhu. Takže pojďme skutečně plánovat tak, že peníze jsou... že peníze - paní Schillerová tady kroutí hlavou - že peníze, které mi leží na účtě, které by byly nad rámec toho, co je přiznáno, tak... (Předsedkyně Schillerová hovoří s poslancem Faltýnkem.) Dobře, komentáře nebudu tady..., ať to nevidíte na obrazovkách. Takže prosím, nevím, proč bych řešil peníze na účtě, které v danou chvíli, v daném roce žádný výkon nedělají, požírá je inflace. Skutečně peníze jsou potřeba mít kryté na závazek, který vzniká, a mít peníze včas na plnění těchto závazků.

Já se jenom vrátím k tomu - v národních titulech 5 miliard korun, považuji za velmi podstatné tuto část, neboť národní dotační programy jsou klíčové pro města a obce, pomáhají doplnit třeba evropské fondy, které jsou ze své povahy výrazně bohatší, a pomocí kritérií, které si může Ministerstvo pro místní rozvoj nastavovat, pak mohou i přesněji cílit.

Ohledně podpory bydlení, já jsem zmínil, a je to další tisk. K dispozici na SFPI 2023 je zhruba miliarda, v SDV je další miliarda. Pro mě dostupnost bydlení je naprosto klíčová, nicméně způsob, jakým se investovalo i skrze fond do bydlení, kdy se mířilo na konkrétní realizace rodinných domků či program Moje výstavba či ve formě sociálního bydlení, zdá se mi býti poněkud nešťastný. Ten první nástroj byl o individuální podpoře a zde si říkám, že to byl téměř geniální způsob, jak libovolné peníze, které jdou do bydlení, umět vydeklarovat na vznik bydlení, a ono skutečně vzniklo, ale v rámci pomoci jednotlivcům nebo rodinám vlastně jakoby proxy hypoteční produkt, spravovaný státem. Já bych chtěl, aby SFPI, Ministerstvo pro místní rozvoj, financovalo dostupné bydlení na vznikající projekty, projekty obcí na bytové domy. A k tomu bych chtěl i uzpůsobit - a v tuto chvíli finišujeme -komponentu, která skutečně bude fungovat, která bude i pod SFPI, umožní výstavbu dostupného bydlení v několika režimech, a nebudeme se dívat na statistiku, kolik se vyčerpalo z programu Výstavba na sociální bydlení - 16 %, ale budeme se dívat, kde ještě sehnat další peníze, které v systému, který bude skutečně podporovat výstavbu bydlení na městech a obcích, budeme hledat jenom další zdroje, které tam vlastně jako ve vánočním mlýnku na cukroví prostě takto budeme semílat, a bude to vytvářet prostředí pro vznik nových bytů a bytových domů právě v obcích po celé republice. Ostatně v tomto směru i finišujeme komponentu, která si v Národním plánu obnovy bude nárokovat několik miliard právě na podporu vzniku dostupného bydlení. Samozřejmě to nejsou jenom byty a bytové domy, ale je to i otázka investic do infrastrukturní přípravy, věci, které jdou do přípravy brownfieldů, zasíťování a další, což samozřejmě s tím počítáme v těch balících, že to nejsou pouze byty a bytové domy.

Ještě otázka, kterou tady nakousl překvapivě pan předseda SPD Okamura, a to byla otázka digitalizace státní správy, konkrétně tedy Digitální a informační agentura. My jsme zcela jasně řekli, že digitalizace je naší prioritou a v programovém prohlášení vlády, z ní cituji: "Vytvoříme silnou centrální autoritu s potřebnou pravomocí v oblastí digitalizace, která bude mít silný mandát vůči veřejné správě, jejím zřizovaným a příspěvkovým organizacím. A taktéž říkáme, že taková instituce bude vybavena dodatečnou rozpočtovou pravomocí, aby byla schopna napříč veřejnou správou prosazovat aktivně efektivní, bezpečnou a dlouhodobě udržitelnou digitalizaci. Toto je Digitální a informační agentura DIA. A teď jenom krátce k jejímu rozpočtu. Celkové výdaje v České republice na digitalizaci ze státního rozpočtu jsou 23,2 miliardy korun. Panem Okamurou, ale některými dalšími zmiňovaný rozpočet Digitální a informační agentury je ve výši 1,8 miliardy, včetně - a to je důležité říci - základních registrů a centrálních systémů. Těch 1,8 miliardy je tedy 8 % z celkových výdajů na digitalizaci, ale je nutné zdůraznit, a to když se tomu někdo věnuje, tak to vidí na první pohled, že těch 1,8 miliardy nejsou žádné peníze navíc, naopak jsou to peníze, které jsou nyní již transparentně označeny. Jsou to peníze, které jsou z kapitoly Ministerstva vnitra právě na podporu těch centrálních systémů. A pouze - a to zdůrazňuji - 151 milionů jsou náklady na nové agendy, pracovní místa a kompetence, což je pouhých 0,67 % z celkových výdajů státního rozpočtu na IT. Takže k tomu, abychom dokázali rozvíjet digitální priority, poskytovat lidem kvalitní služby, samozřejmě potřebujeme mít tuto agenturu a mít ty procesy pod kontrolou, abychom naopak dokázali generovat úspory v nehospodárném zadávání zakázek, v rozvoji systému, který ve vendor lock-inu nás stojí jenom na licencích obrovské množství peněz, stovky milionů, troufnu si říct, na jejich rozvoj ročně. Myslím si, že je to správná cesta.

Abychom mohli ty priority řešit a nadále rozvíjet a zároveň řešit i otázku, která je spojená s krizí, je důležité řešit příjmovou stránku rozpočtu. Ostatně v tomto roce jsme s vládou nakonec představili i reakci na zvyšování cen energií v souvislosti s energetickou krizí, ať už to byl ten původní návrh, který jsme přinesli, a nakonec se na něm vláda shodla, windfall tax, byť konečné parametry ještě dostaly nějaké změny, ale byl to právě ministr Stanjura, který v té kombinaci garantuje, že peníze, které použije stát na kompenzaci, budou kombinací nástrojů, které jsou v místě vybrány, za to velmi děkuji. A jdeme cestou doporučení Národní ekonomické rady vlády, ne jakýmsi způsobem bonboniéry - vyberte si z návrhů na příjmové a výdajové stránce rozpočtu, ale nyní zasedají jak expertní skupiny jednotlivých stran, tak rezortní skupiny ministerstev právě na vhodných opatřeních, která bychom chtěli představovat v polovině příštího roku a měla by mít zásadní vliv i na problém strukturálního deficitu, o kterém jsem se zmiňoval na začátku.

Tolik za mě, děkuji. Další kroky ve věci těchto změn budou představovány postupně tak, jak budeme probírat jednotlivé návrhy NERVu a konsolidovat návrhy na změny rozpočtu, které budou efektivní až po příštím roce, jak bude schválena příslušná legislativa či příslušné normy.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášena paní místopředsedkyně Dostálová. Máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za slovo. Jenom velmi rychle v odpovědi panu ministrovi. No, pane ministře, já jsem si 15 milionů opravdu nevymyslela, stačí si jenom otevřít kapitolní sešit a tam se to dozvíte, že máte na bydlení 15 milionů korun.

A já bych chtěla jenom malou poznámku, vy jste tady hovořil, ale samozřejmě k tomu bodu se dostaneme, Státní fond podpory investic, tak já bych chtěla jenom z vašich dokumentů: ta nejdelší čára je to Vlastní bydlení, které vy jste zrušil, protože je k ničemu, tak vidíte, že to byl nejvíce čerpaný titul v rámci Státního fondu podpory investic, a já si naopak myslím, že pozměňovacím návrhem, který jsem dnes podala, vám můžeme pomoci v tom, že skutečně tady je potřeba nějaké rychlé řešení, protože to vaše dostupné bydlení, o kterém hovoříte, pokud byste chtěl notifikovat, protože pokud nepůjdete podle GBER, podle veřejné podpory, tak musíte notifikovat a vy moc dobře víte, že to je otázka sedmi, osmi měsíců, než se vám to podaří, takže v roce 2023 k žádnému čerpání nedojde. Pojďme se pobavit o těch vícegeneračních domcích, rozdělte je na samostatné bytové jednotky a pomozte mladým lidem k bydlení. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Mračková Vildumetzová.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Určitě děkuju, že pan ministr pro místní rozvoj vystoupil. Určitě se budu vyjadřovat k tomu, že v žádném případě nesouhlasíme se zřízením Digitální a informační agentury, která tedy má vzniknout od 1. ledna příštího roku. I rozpočet moc nesedí, protože když tady říkáte čísla v rámci rozpočtu, 1,8 miliardy v rámci těch systémů, tak DIA by měla popřípadě být zřízena 1. ledna, ale přechod zaměstnanců by měl být popřípadě od 1. dubna. Já jsem opravdu přesvědčená o tom i se svými kolegy, že pokud chcete digitalizaci, vezměte si ji pod Ministerstvo pro místní rozvoj, změňte kompetenční zákon.

Co jsem od vás za celou dobu jako od vicepremiéra pro digitalizaci neslyšela, jsou datové schránky. Byl jste to vy, který jste v minulém funkčním období prosadil - a velmi jste i za to bojoval jako předseda výboru pro veřejnou správu - aby bylo automatické zřizování datových schránek. Do současné chvíle jsem od vás neslyšela ani jedno slovo, abyste se k tomuto vyjádřil - to, co budeme schvalovat v pátek, a to, co jste prosadil, takže to zrušíme.

Zároveň jsem přesvědčena o tom - 200 lidí, kteří mají přijít z Ministerstva vnitra plus dalších 120 míst, která se vytvoří v rámci Digitální a informační agentury, takže do současné chvíle jsme tady pouze viděli netransparentní výběrové řízení, které tedy už bylo ukončeno - nepředpokládám, že se k němu dozvíme nějaké informace - a i tu sázku, kterou tady říkal můj kolega Králíček, kdo asi bude předseda Digitální a informační agentury. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. S další faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Králíček.

Než předám panu poslanci slovo, načtu omluvy. Omlouvá se od 11.30 do konce pracovní doby z pracovních důvodů pan Král Václav a paní poslankyně Voborská Milada se z pracovních důvodů omlouvá od 16.30.

Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Když se omlouvá pan Král, tak aspoň přijde Králíček.

Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, no, mně to taky nedá nereagovat na vaše vystoupení a nechci opakovat to, co tu říkala moje kolegyně. Mně se strašně líbí, jak vy tu mluvíte o té agentuře v superlativech, ale ona ještě není, ona ještě musí projít Senátem a případně se nám také může vrátit do Sněmovny, ona ještě prostě není a může se stát, že od 1. ledna prostě nebude. A co budou potom ti zaměstnanci dělat? Oni teď žijí v nějaké nejistotě. Prostě my tu mluvíme o agentuře, která má zachránit digitalizaci v České republice, která má přijmout dalších 120 lidí, která nás bude stát zhruba 300 milionů ročně, ale my ji ještě nemáme zřízenou. Ona prostě ještě není a není ani v tom rozpočtu. A já když vidím ty pozměňovací návrhy, tak jsem potom zvědav, jak pan ministr financí bude hledat těch 300 milionů na další rok, aby vám je dal, plus další peníze na to zřízení. Vy tady mluvíte o virtuálním světě. Já chápu, že jste z Metaverse možná oslněný, udělal jste mu dobrou speach, ale tady nejsme v Metaversi, tady nejsme ve virtuálním světě, tak mluvte o tom, co máte, ale ještě to neprošlo Senátem. Můžou tam být pozměňovací návrhy, může se to všechno opozdit. Vy se tu chlubíte něčím, co se ještě nenarodilo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. S faktickou poznámkou pan ministr Bartoš.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já bych zareagoval. Výběrové řízení neskončilo, jenom do samotného - co já vím - do počtu přihlášek na možného šéfa DIA je těch žádostí v tuto chvíli asi patnáct nebo šestnáct. To výběrové řízení bude probíhat. Jenom jsem chtěl zdůraznit, že vláda potom toho ředitele jmenuje na doporučení vicepremiéra pro digitalizaci a dělám výběrové řízení tak, aby tento člověk byl vybrán a byl ten nejlepší.

Já bych o DIA tady nemluvil, kdyby pan Okamura tady nevystoupil, prostřednictvím pana předsedajícího, a neplácal nesmysly o rozpočtu té agentury. Já jsem to říkal pouze z pohledu nákladů samotné agentury. Relevantní o ní mluvit je z jednoduchého důvodu, protože vzniká rozpočtová kapitola v pozměňovacím návrhu, což je domluveno s Ministerstvem financí, a peníze tam samozřejmě převedeny, jakmile agentura vznikne, budou, a i náklady související s registry následně delimitací, což řeší samozřejmě delimitační komise na Ministerstvu vnitra.

Já jsem se po mnoha dopisech, respektive dvou, setkal se zástupci relevantních odborů Ministerstva vnitra. Situaci kolektivních smluv, vznik odborů a dalších důležitých pro zaměstnance věcí včetně zajištění jejich stávajících výhod samozřejmě řešíme, v procesu 1 : 1 by to mohlo být víceméně bezztrátové a celé oddělení, které je zodpovědné, nebo ten tým, za personální otázky je na místě.

Ohledně datových schránek. Ani v předchozí legislativě, a stačí si to přečíst, nic o povinnosti datových schránek nebylo. Byl tam pouze technický proces, takzvaný opt-in, kdy při - a není to také pro všechny - ale kdy při využití bankovní identity bude automaticky zřízena schránka, nikoliv povinnost používat datové schránky pro osoby fyzické, a to se potom může odhlásit. Návrh, který jde z vlády, mění ten proces. Je to tedy tak, že při použití bankovní identity předpokládáme gramotnost uživatele bankovní identity (Předsedající upozorňuje na čas.) - to snad nerozporujeme, tato mu bude nabídnuta ke vzniku, takže to obrací ten proces.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Protože s faktickou poznámkou už nikoho nevidím, tak tady mám dvě přednostní práva. První je pan premiér Fiala. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem se ke státnímu rozpočtu České republiky pro rok 2023, o kterém dnes budeme hlasovat ve třetím čtení, podrobněji vyjadřoval už během prvního čtení. Opakovaně ho velmi důkladně a detailně zdůvodnil pan ministr financí Zbyněk Stanjura a vyjadřovali se k němu i ostatní členové vlády. Velmi pozorně tady posloucháme celou dobu, poslouchali jsme v prvním, druhém čtení a děláme to i ve třetím čtení, návrhy, názory a kritiku opozice. A samozřejmě všechny hlasy, které zde v Poslanecké sněmovně zaznívají, vláda bedlivě poslouchá. Jak vidíte, tak na ně taky kolegové opakovaně v jednotlivých čteních reagují. Myslím si, že to nebylo vždycky obvyklé a že je správné, že tímto způsobem naše vláda ke státnímu rozpočtu, k tak důležitému zákonu, přistupuje.

Náš návrh prošel prvním i druhým čtením. Vy jste do něj přispěli desítkami pozměňovacích návrhů, které se v některých dílčích oblastech mohou promítnout do finální podoby, ale za vládu chci říct, že nepodporujeme a neplánujeme žádné významné přesuny peněz mezi jednotlivými kapitolami. Stojíme si za návrhem rozpočtu v té podobě, se kterou jste se mohli seznámit.

Když jsem tady vystupoval minule v prvním čtení, tak jsem říkal řadu klíčových argumentů, proč věřím, že rozpočet, který vám předkládá naše vláda, není sice nějakým ideálním stavem, který bychom si třeba všichni přáli, ale rozhodně je v tuto chvíli přijatelnou, realistickou a vlastně jedinou správnou volbou. Já tyto své argumenty už tu nebudu znovu detailně opakovat, byť kritika se v některých směrech opakovala, ale dovolte mi, abych tu alespoň stručně shrnul, v jaké situaci jsme, a připomenul vám, o čem dnes vlastně hlasujeme a proč má rozpočet tuto podobu.

Naše vláda se pomocí předkládaného návrhu rozpočtu snaží využít všechny dostupné možnosti, abychom českým občanům a firmám zajistili co nejpřesnější a pokud možno rozsáhlou pomoc v mimořádné situaci, abychom prostě České republice poskytli co největší šance na dlouhodobý rozvoj. A to je cíl i té pomoci, kterou poskytujeme. Já jsem ten návrh, když jsem vystupoval k rozpočtu v prvním čtení, nazval válečným rozpočtem a mluvil jsem o tom, že to je vlastně výsledek krizového managementu. Na tom se samozřejmě vůbec nic nezměnilo a krizová podstata tohoto rozpočtu předjímá jeho podobu, jeho priority, ale samozřejmě také přináší i jeho omezení. Pro rok 2023 navrhujeme státní rozpočet, který počítá s příjmy 1 928 miliard korun a s výdaji ve výši 2 223 miliard. Předpokládané saldo státního rozpočtu tedy dosáhne -295 miliard korun. Ano, jsou to velké peníze, ale těmito prostředky získáváme dvě podstatné věci. Jednak čas na systémové překonání energetické krize, ale především, a to je důležité, nezanedbatelnou míru jistoty pro naše firmy a pro naše občany, jistoty, že tuto krizi zvládnou. Proto jsme taky na pomoc lidem a firmám vyhradili přes 200 miliard korun a z toho 100 miliard korun jde na zastropování cen energií. Jenom připomínám, u silové elektřiny 6 korun na kilowatthodinu a u plynu 3 koruny na kilowatthodinu včetně daně.

Ministerstvo práce a sociálních věcí, když mluvím o pomoci a podpoře, získává oproti roku 2022 o více než 141 miliard korun navíc na příspěvky a dávky pro občany, pro ty občany, které aktuální krize nejvíce ohrožuje. Jen samotná valorizace důchodů si vyžádá více než 93 miliard korun navíc, což mimo jiné ale taky znamená, že průměrný starobní důchod příští rok vyroste na asi 19 500 korun měsíčně a už na začátku roku důchody dosáhnou téměř na polovinu průměrné mzdy. Tyto mimořádné výdaje jsou potřebné, jsou to výdaje na pomoc občanům a firmám, a vláda tyto výdaje řeší pomocí mimořádných krátkodobých nástrojů tak, aby se vyhnula tomu, že bychom tady zaváděli některé daňové zatížení, které by tu bylo takzvaně na neurčito. Proto používáme mimořádné krátkodobé nástroje.

Výdaje kompenzujeme plánovaným příjmem zhruba 100 miliard korun, který plyne z daně z neočekávaných zisků velkých firem, které bez vlastního přičinění profitují z růstu úrokové míry a ze zdražení energií, tedy windfall tax, válečná daň, a zároveň z odvodu příjmů z prodeje elektřiny nad stanovenou hranici za megawatthodinu, jak jsme se o tom také domluvili na evropské úrovni. Naše Sněmovna na začátku listopadu oba mechanismy schválila, takže pokud v tomto ohledu existovaly nějaké - a už mezitím prošel další schvalovací proces - takže pokud mezitím nebo předtím existovaly nějaké pochybnosti o tom, zda se na ně, na tyto příjmy, v rozpočtu můžeme spolehnout, tak mohu všechny ujistit, že tato záležitost je vyřešena a rozpočet je vystavěn na velmi pevných základech přesně tak, jak jsme vám to slibovali a jak to vláda plánovala. Návrhy prošly Senátem, vyšly ve Sbírce zákonů. Víme tedy, že windfall tax bude platit od 1. ledna 2023 po dobu tří let a takto k tomu musíme přistupovat.

Stejně jako se od prvního čtení nezměnila povaha rozpočtu a potřeba chránit naše občany a samozřejmě nutnost reagovat na aktuální krize, nezměnilo se od té doby ani naše odhodlání investovat do řešení dlouhodobých projektů České republiky, a to je důležité. Mezi naše priority patří investice do obranyschopnosti, do bezpečnosti České republiky. Tak jsme proti letošnímu roku přidali téměř 23 miliard na modernizaci armády, abychom dokázali reagovat na současná rizika. Přibližujeme se tak jistými kroky ke slíbené hranici 2 % HDP na obranu, které jsme léta tady nedokázali dosáhnout, v příštím roce překonáme hranici 1,5 % HDP na výdaje v této oblasti a ty výdaje dále porostou v následujících letech.

Podobně důležité jsou investice do dopravní infrastruktury, kam posíláme o 29 miliard navíc. Dosáhneme tím rekordního, i v této těžké době dosáhneme rekordního rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, který bude mít k dispozici 150 miliard korun. Peníze budou využity například na tolik potřebnou výstavbu nových úseků dálnic, silnic první třídy a tak dále. Dopravní infrastruktura je něco mimořádně důležitého pro budoucí prosperitu České republiky a pro to, abychom mohli být úspěšnou zemí, a my na tuto prioritu nezapomínáme ani v těch těžkých podmínkách, ve kterých sestavujeme rozpočet na příští rok.

Poslední prioritou, kterou tady zmíním, jsou investice do vzdělání. Ministerstvo školství počítá s navýšením rozpočtu o 17 miliard korun. Výdaje na výzkum, vývoj, inovace v celkové výši téměř 50 miliard budou příští rok navzdory krizi rekordní a to je myslím také dobrá ilustrace toho, jakou důležitost přikládáme investicím do naší budoucnosti, tedy nejenom pomoc občanům, která je extrémně důležitá, ale taky investice do budoucnosti, do dobré budoucnosti České republiky.

Jak už jsem uvedl a nijak to netajím, ten rozpočet určitě není to, co bychom si jako členové vlády v ideálních časech přáli, ale je to realistický rozpočet, rozpočet, který nám umožní vyrovnat se s krizemi, kterým čelíme, a v tomto smyslu je to rozpočet vrcholně odpovědný. Je to rozpočet, který České republice zajistí bezpečí, který lidem pomůže překonat energetickou krizi, a dokonce nám v rámci možností dovoluje investovat do budoucnosti, do infrastruktury, do vzdělání, do vědy a inovací. Rozpočet reaguje na kritickou situaci, na kritickou bezpečnostní situaci v Evropě, reaguje na energetickou krizi, tedy na vlivy, které jsou mimo naši kontrolu. Přesto ale nezapomíná na nejnutnější investice.

S tím, co jsem teď řekl, tedy s tímto konstatováním, že reagujeme na kritickou situaci v Evropě, na vlivy, které jsou mimo naši kontrolu, ale že současně investujeme do budoucnosti, s tímto konstatováním se samozřejmě nechceme spokojit a děláme všechno pro to, abychom do budoucna byli připraveni dobře na to, že jakmile se rozpočtová situace... nebo abychom dělali všechno pro to, aby, jak odezní tyto krize, aby se rozpočtová situace České republiky v dalších letech významně stabilizovala. Pracujeme na změnách, které zjednoduší chod státu, zruší zastaralé zatěžující povinnosti, agendy, a hledáme cesty, jak co nejlépe uspořit veřejné peníze. V této souvislosti nás v blízké době čeká řada složitých rozhodnutí a já jenom doufám, že ti, kteří dnes kritizují deficit státního rozpočtu, že budou nápomocni tomu, abychom složitá rozhodnutí, která uděláme a se kterými sem přijdeme, také podpořili. Máme na stole návrhy expertů z Národní ekonomické rady vlády, těmi se samozřejmě budeme také detailně zabývat. Nedávno zahájila svou činnost pracovní skupina, která si klade za cíl snížit výdaje o 70 miliard ročně pomocí efektivních systémových opatření. S jejími výsledky vás seznámíme v průběhu příštího roku, samozřejmě ještě před přípravou dalšího rozpočtu.

Dámy a pánové, Česká republika se nachází v nejsložitější situaci ve své moderní historii. Je přirozené, že státní rozpočet na rok 2023 tomu odpovídá. Státní rozpočet dokládá, že situace je vážná, soustředí se na odpovědi na současnou krizi, ale má, jak jsem řekl, má v sobě i naději, že se brzy vrátíme k původnímu směru, tedy k reformám, modernizaci a k vyrovnaným veřejným financím. Děkuji vám všem, kteří tuto nesnadnou pozici chápete a tento rozpočet podpoříte. (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Další s přednostním právem mám přihlášenou paní předsedkyni Schillerovou. Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, já jsem trpělivě čekala, protože jsem chtěla reagovat, abych tady jednoznačně řekla, na koho jdu reagovat. Jdu reagovat na pana ministra Stanjuru, i když mezitím byla řada celých dalších vystoupení, ale já musím, skutečně je na to potřeba víc času, faktická by mi nestačila. Počkám, až mě pan ministr bude vnímat. (Ohlíží se vpravo, kde se ministr Stanjura baví s premiérem Fialou a ministrem dopravy.) Vy určitě nevnímáte obojí, dobře.

Takže, pane ministře, já jsem tak poslouchala, co jste tady říkal, jak jste reagoval na Karla Havlíčka, na nás, kteří zde vystoupili před vámi, nebo tedy po tom vašem úvodním projevu, a říkám si, jestli skutečně věříte všemu tomu, co jste tady říkal. Takže vy otočíte to, že máte díru ve Státním fondu dopravní infrastruktury 30 miliard, otočíte proti Karlu Havlíčkovi s tím, že ho tady obviňujete z jeho pozměňovacího návrhu. Vy dobře víte, že ho nepodpoříte, ten pozměňovací návrh. Ale na ten problém vás upozorňujeme opakovaně. My jsme chtěli slyšet, jak vy to zařídíte, to je vaše povinnost. Vaše povinnost je tento deficit, který jste si tam prostě vytvořil, abyste uměle mohl snížit deficit státního rozpočtu, abyste ho nahradil. Já jsem sledovala tiskovou konferenci po podpisu memoranda s EIB. Byl tam dotaz i na zástupkyni EIB, která byla tázána na úroky, a řekla, že toto je ještě předběžné, aby se o tom debatovalo. Takže nevím, co je předmětem toho memoranda, když tak zásadní věc, jako jsou úrokové sazby, prostě tam neřešíte, nebo aspoň limity. Takže kde ty peníze vezmete? Je to jisté, není to jisté? Nemáte to vyjednané, ale díru tam máte, takže neobviňujte Karla Havlíčka. To je vaše práce, vy jste ministr financí, vy máte přijít s řešeními. A kdybyste chodil na rozpočtové výbory tak, jako jsem chodila já, nebo aspoň tak, jako jsem chodila já jako ministryně financí - vás jsem tam dlouho neviděla - tak byste slyšel argumentaci, která zaznívala od zástupců jak Národní rozpočtové rady, tak i na dotazy reagovali experti Ministerstva financí, že většina toho úroku, těch úroků nebo té potřebné částky na obsluhu státního dluhu je za dluhy let 2022 a 2023, protože tam samozřejmě nám narostly obrovsky i úrokové sazby. Takže prosím ano, samozřejmě jsou tam některé dlouhodobé dluhopisy, nebudu to zastírat, ale padlo tam jednoznačně, že ta většina se vytváří tady v roce 2022 a 2023.

A vaše kritika nebo oznámení tady - nevím, jak bych to nazvala správně - střednědobého výhledu rozpočtů vlád Andreje Babiše. No, tak si to porovnejme. Váš rozpočet a deficit na rok 2022 původně, pokud se nepletu, byl 280 miliard, výsledek: 375 miliard. Náš návrh rozpočtu na rok 2022 byl 376,6 miliardy. Dobře, tak tu 1,6 miliardy vám uznám, v tom jste lepší, 1,6 miliardy. A to jsme neměli takové inflační příjmy. Neměli jsme takové příjmy, se kterými vy můžete v těch svých plánovaných rozpočtech počítat.

A plán konsolidace? Byli jste to vy, kteří jste se bili v prsa, jak to máte vymyšlené. Já si pamatuji, jak jste říkali: My jsme navrhli škrty za 80 miliard, myslím, že to bylo k rozpočtu 2021, pokud se dobře pamatuji. Proč jste je neprovedli, když jste se dostali k moci? No, protože jste sahali do mandatorních výdajů. A dneska dobře víte, že to bylo jenom PR, tak, jako je PR celá vaše rozpočtová politika. Takže my jsme plánovali samozřejmě nějaké rozpočty v rámci reality, která byla, v rámci rozpočtu. My jsme nemohli počítat, a vůbec ani tušit, jaká bude obrovská inflace, jak se to všechno utrhne ze řetězu. Ale nevidím žádný plán konsolidace - zase slib, zase slib, za mě nereálný slib, absolutně nereálný. Když jsem viděla návrhy Národní ekonomické rady vlády, každý z těch bodů má ambici zaplnit Václavské náměstí, každý z nich v této krizi. Návrhy, které tam jsou - 70 miliard. Už jsme slyšeli: 100 miliard poškrtáme, teď 70 miliard zkonsolidujeme. Nemáte tam ani čárku.

A já vám přečtu, když se tak rád zaštiťujete panem Hamplem a jeho rozpočtovou lobotomií, tak já vám budu citovat teď z poslední zprávy Národní rozpočtové rady. Cituji k rozpočtu: "Národní rozpočtová rada poznamenává, že nelze upřednostňovat dosažení formálně příznivějších deficitů státního rozpočtu za cenu vědomé nereálnosti jeho obsahu, protože to je v rozporu se smyslem a cílem samotného procesu rozpočtování." Takže je potřeba opravdu to číst, když se na ně tak často odvoláváte, nevybírat si jenom slova toho, kdo vám vyhovuje.

Říkáte: Ano, legislativu těch dvou daní jsme zvládli, pan prezident to podepsal, a vidíte, vy jste říkali, že nebude. Za jakou cenu? Za jakou cenu jste to zvládli? Za cenu pozměňovacího návrhu k daňovému balíčku, za cenu legislativní nouze, za cenu toho, že jste škrtli jakoukoliv debatu, jakoukoliv diskusi, jakoukoliv legitimní cestu k dosažení těchto návrhů, logicky. Nevymlouvejte se na čas, já jsem vám nabízela zkrácení lhůt. Pokud si vzpomínám, za poslední dobu jsem žádné zkrácení lhůt tady nevetovala. Prostě snažíme se vám v tomto směru vyjít vstříc, ale vy byste museli jít s kůží na trh a ukázat, jak to vlastně celé je. A to se vám nechtělo, takže jste to radši zaobalili do tohoto kabátu.

Neříkejte, že jste zastropovali cenu u výrobců. Vy jste zavedli odvod z cenových stropů, to je zásadní rozdíl. Kdybyste zastropovali cenu u výrobců, jak jsme to říkali my od února letošního roku, tak jsme dneska byli jinde a nemuseli jsme tak dramaticky z daní nás všech kompenzovat obchodníkům.

No a novinové titulky, o kterých mluvíte, že jsme tady četli - nevím, o jakých mluvíte, pomoc Německa je naprosto reálná. Co jste udělali jako české předsednictví, aby se tady nevytvářel takovýto nerovný konkurenční tlak na naše firmy, které nebudou schopny tomu konkurovat, aby se tady nevytvářela takováto soutěživá hra mezi jednotlivými zeměmi? No, já nevidím vůbec nic.

A když už tedy hovoříte o plánech konsolidace, tak já vám připomenu programové prohlášení vlády, boj s šedou ekonomikou. Začali jste tím, že jste zrušili EET. To teď ode mě uslyšíte pokaždé, když se postavím k tomuto mikrofonu. Pokaždé ode mě uslyšíte, že jste zrušili EET, až do konce vašich dnů, myslím politických. Co se týče dalších věcí, zdanění neřestí. Pořád připomínám: jak jste vůbec mohli uvažovat o snížení daně z hazardu? Kde máte zvýšení efektivity veřejné správy? Dnes mám pocit, že je vláda - a jak jsem včera říkala, máte tam systemizaci, my se na ni podíváme na stínové vládě a budeme vás i veřejnost informovat, jak jste krásně rychle uchopili - na to jste rychlí a operativní - tu novelu, kterou jste včera protlačili přes odpor a přes veto prezidenta republiky. Myslím novelu zákona o státní službě, postupnou digitalizaci a tak dále. Jak jste využili...

Vy mi tady vyčítáte už poněkolikáté digitální daň. Dobře, ať vám něco uznám, ano, prošla naší vládou, byla po prvním čtení a byla v rozpočtu. Kéž byste vy to měl tak daleko s těmi daněmi, to se vám nepodařilo. Bylo to 2,5 miliardy. Stojí vám to za to, i po těch dvou letech to pořád opakovat. Ale já jsem alespoň něco pro to udělala. Já jsem se alespoň snažila vytvořit nějaký tlak, alespoň tímto národním řešením, o kterém se debatovalo, velvyslanec Spojených států byl za mnou kvůli tomu několikrát a tak dále, že to není možné, že musíme mít globální řešení.

Jak vy jste využil předsednictví? Když jsem se vás na to ptala nedávno v diskusním pořadu, řekl jste: Vždyť to je jenom miliarda. Vy vždycky hodíte nějaké číslo, tu 70 miliard, tu miliardu. Ale práci, práci chceme vidět, poctivou práci. Evropské předsednictví - to, že tlačíte na nějaké evropské řešení, to, že ty firmy, které tady přes deset let podnikají, konečně začnou platit nějaké daně na rozdíl od těch českých, které platit musí - takže vy jste neudělal pro to nic. Já jsem hrdá, že jsem se alespoň snažila tlak tady na tyto firmy vytvořit a ty 2,5 miliardy, co mi vyčítáte, tak s tím já tedy klidně mohu žít, protože ty, i kdyby se nevybraly - my jsme je potom z návrhu rozpočtu samozřejmě vyndali - kdyby se nevybraly, tak by rozpočet neohrozily na rozdíl od těch vašich 150 miliard.

A úplně poslední třešničkou na dortu, kterou jste ve svém projevu měl, je Modernizační fond, on se k tomu určitě vrátí zase Richard Brabec. Ale místo abyste reagoval - na toto jste opravdu mistr, jak otočit svůj problém, zpátky to vrátit na hřiště protihráče, takže já vám to zase kopnu zpátky do vaší části hřiště. Já říkám, vy tady upozorňujete na náš vládní a poslanecký návrh. No ano, my jsme si byli vědomi, že potřebujeme legislativu. Kolikrát jste ho tady shodili. Vyřadili jste vládní návrh a náš návrh, který tady byl, který jsme dokonce dali jako mimořádné body, a myslím si, že jsme to zařadili i tehdy do té mimořádné schůze - Richard Brabec kývá - tak jste ho tady odmítli, odmítli jste se o tom bavit. A dnes se ptáte, co my jsme pro to udělali? Ne, my se ptáme vás, co jste pro to udělal. Vy se nám budete zodpovídat, Poslanecké sněmovně, kde jste si a na základě čeho namaloval 50 miliard do státního rozpočtu. Tak a čekám odpovědi. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Vaše vystoupení, paní předsedkyně, vyvolalo faktickou poznámku, kterou má pan poslanec Munzar. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, paní předsedající. Dobré dopoledne, dámy a pánové. Musím reagovat na paní poslankyni Schillerovou, vaším prostřednictvím, která tady srovnávala návrhy rozpočtu na rok 2022, respektive návrhy velikosti deficitů původně vaší vlády ve výši 376,6 miliard a po úpravách naší vlády 375 miliard. No, musíme si uvědomit jednu zásadní věc. Vy jste ten deficit navrhovali ještě v době, kdy nebyla ani zmínka o válce na Ukrajině, nemusely se řešit hospodářské důsledky právě války na Ukrajině, ekonomické a energetické krize vyvolané touto válkou. Musím tady říct jednu věc, že těch 370 miliard už je reakce na tu válku, už obsahuje plošnou a cílenou pomoc, tu kombinaci, o které se tady dlouze bavíme. Takže srovnáváte nesrovnatelné a spíš to vypovídá něco o vašem přístupu k veřejným financím než o našem. Vy tady na jednu stranu kritizujete malé úspory, to, že vláda nešetří, ale když se podívám na valnou většinu vašich pozměňovacích návrhů, tak to nejsou pozměňovací návrhy, které by hledaly neefektivní výdaje a nahrazovaly by je efektivnějšími, například pomocí. Většina vašich pozměňovacích návrhů až na malé výjimky jde na úkor vládní rozpočtové rezervy.

Vy jste tady v prvním vystoupení řekla, že rozpočet je nástroj hospodářské politiky. Ano, a největším problémem hospodářské politiky je inflace. To není jen o růstu cen, to je o znehodnocování hodnoty měny a hodnoty úspor. Proti inflaci se bojuje restriktivní, zejména monetární politikou, kterou vy jste tady kritizovali, ale vláda také musí vyvažovat, aby neměla moc expanzivní fiskální politiku, aby se neroztáčela kola inflace, a vy svými vystoupeními... (Předsedající: Čas, pane poslanče.) ... jenom dokončím větu. vy svými vystoupeními vyzýváte vládu jenom k expanzivní fiskální politice.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Protože už neeviduji žádnou přihlášku s přednostním právem, v rozpravě pokračují poslanci, kteří jsou na tabuli. Jako první je pan Richard Brabec, připraví se pan Kolovratník.

Než dám panu poslanci slovo, načtu ještě jednu omluvu. Od 10.30 do 11.30 ze zdravotních důvodů se omlouvá pan Jan Richter.

Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já si neodpustím jenom takové drobné popíchnutí. Ale možná že bylo to slovíčko zvoleno jenom náhodou, protože pan ministr financí Stanjura říkal, když tady náhodou vidím pana poslance Brabce... No, kdybyste chodil častěji, viděl byste mě častěji, protože já jsem tady skoro furt. Ale chápu, že ministr samozřejmě nechodí tak často jako řadový poslanec, nemůže chodit, i když já jsem tady samozřejmě ze své pozice byl poměrně často.

Vy jste hovořil, pane ministře, i o tom... (Přichází ministr Stanjura a říká, že se náhodou dívá.) Náhodou se dívám - tak to se omlouvám, pokud jste se náhodou díval, to vás ctí, že jste se na mě dokonce i podíval. Vy jste říkal také - a to byl taky trošku předmět naší debaty tenkrát ohledně toho, jak dopadneme s plynem. Já jsem tedy nemluvil úplně o konci roku, jestli si to dobře pamatuji, já jsem mluvil do jara. My jsme si dokonce řekli, jestli je to skutečně do jara. Vy jste myslím hovořil o konci dubna, že si to řekneme, takže řekneme si to na konci dubna. Zatím nám pomáhá relativně teplá zima. Já si opravdu žádnou krizi nepřeji, abych nakonec tu pravdu měl já, protože tady určitě nejsme ve sporu, že to, co je ve hře, daleko přesahuje jakékoliv politické rozdíly, protože ve hře je samozřejmě tato země, tato ekonomika a ekonomika nejprůmyslovější země v rámci Evropské unie, pokud jde o podíl HDP z průmyslu. Takže vy jste také hovořil o tom, že vláda nebude vypínat žádné podniky - no, ony by se, pane ministře, vypnuly samy, respektive vypnuli by je jejich majitelé nebo by je postupně omezovali, asi to nebylo na vládě, a obávám se, že nějaký trend už tady vidíme.

Ale já se vrátím teď ke kapitole a k té části, o které jsem hovořil a o které jste hovořil i vy, to je záležitost kapitoly životního prostředí, a ta, jak jsem opakovaně tady od tohoto pultíku říkal, oplývá na příští rok obrovskými příjmy. Ty příjmy jsou zhruba kolem 94 miliard korun, což je samozřejmě částka, která je naprosto unikátní v celé historii tohoto rezortu. A jak jsem říkal, ptáci by nadšeně cvrlikali, kdyby to ovšem byla pravda. Ale ona ta částka je opravdu nafouknutá a nafouknutá je významně, nafouknutá je více jak z poloviny. Vy to víte, já to vím, další lidé, kteří tady se tím zabývají, to vědí také, a víme dobře, že ta sporná částka, která přímo trčí z těch příjmů, ve výši 50 miliard korun, což je samozřejmě suma, která je víc jak poloviční, jak jsem říkal, celých příjmů kapitoly 315, tedy kapitoly ministerstva státního rozpočtu, se právě týká té částky, která by měla přijít z Modernizačního fondu. A já jen navážu na paní předsedkyni Alenu Schillerovou, která tady o tom mluvila opakovaně. Já jsem o tom mluvil minimálně dvakrát, třikrát ve svých vystoupeních ke státnímu rozpočtu v prvém a druhém čtení i při dalších příležitostech, že tahleta částka tím, kde je a jak je použita, respektive není použita, přímo vyzývá k tomu, že to je opravdu částka, která je naprosto vytržena z kontextu, nemá žádný reálný podklad a má sloužit pouze k tomu, aby snížila opticky deficit státního rozpočtu, protože kdyby tomu tak nebylo, tak by ta částka byla velmi pravděpodobně i ve výdajích a například by šla právě do věcí, ze kterých Modernizační fond nebo které Modernizační fond dotuje. A to jsou ty stovky projektů pro podnikatele, pro obce, pro fyzické osoby typu Nová zelená úsporám v budoucnu a tak dále. Ale nemálo na tom, protože ona ta částka - a to vy dobře víte - těch 50 miliard navíc, není naplánována v příjmech jenom v roce 2023, ale ona je tam i ve střednědobém výhledu na roky 2024 a 2025, pane ministře, takže tam není 50 miliard, tam je dokonce 150 miliard. A tyhlety peníze úplně stejně jsou také nafouknuté, protože když se podíváme na strukturu a funkci Modernizačního fondu vůbec - a to jste tady zmínil - tak samozřejmě to nejsou peníze, to není houska na krámě, kterou tato vláda nebo tato Sněmovna si takhle může vzít, byť ty peníze přijdou z prodeje emisních povolenek a řekne: Tak, a teď se nám líbí tohle, tak je dáme na toto, například na kompenzace příliš vysokých cen energie pro obyvatele. To prostě nejde, všichni to víme. To je ta notifikace Evropské unie, to je souhlas Evropské investiční banky, to je proces, který může trvat mnoho měsíců, může trvat půl roku, může trvat tři čtvrtě roku, protože - a to také určitě víte z Ministerstva životního prostředí, kde jste se na to jistě ptal a na vládě jste se o tom bavili - o tom rozhoduje určitá investiční komise, která se schází, jestli se nemýlím, jednou za čtyři měsíce nebo za půl roku, a tam o tom rozhodují i ostatní státy, protože Modernizační bod je opravdu evropský a Česká republika, byť je druhá nejúspěšnější naší zásluhou v tom, kolik peněz z něj získala, si nemůže sama o sobě rozhodnout, kolik z těch peněz si z toho použije. To znamená, jsme reálně v situaci, kdy tady máme 50 miliard korun, které nejsou v rozpočtu Státního fondu životního prostředí, koneckonců za chvilku ten rozpočet budeme projednávat, a to znamená, visí nám tam ve vzduchu. A to je to, kdy já jsem opakovaně říkal, že kdybych si tohle dovolil jako ministr životního prostředí za své éry a s tím jsem přišel do Sněmovny, tak speciálně vy, pane ministře, protože si vás všichni pamatujeme jako velmi zdatného rétora, který jste neopomenul jakoukoliv mezírku využít, byste visel u stropu této krásné budovy jako vzducholoď Zeppelin a vyčítal byste nám to - a právem, protože si neumím představit (Potlesk poslanců Hnutí ANO.), že bych přišel jako ministr, který by měl znát každou korunu rozpočtu své kapitoly, a někde jsem tam nenápadně pohodil víc jak polovinu příjmů, a vůbec jsem netušil, odkud ty peníze přijdou. A já dobře vím, že, kdybyste ty argumenty měl, tak tady dávno vystoupíte a zadupete mě do země. Ale vy je nemáte a nemůžete je mít, protože ta částka tam skutečně přistála nějakou dohodou.

A vy jste také, pane ministře, hovořil teď o tom - nebo před několika minutami nebo desítkami minut - o tom, že vlastně to byl nápad už naší vlády. Ano, ale těch rozdílů tady je víc. Za prvé už o tom hovořila i paní předsedkyně Schillerová. Za prvé tedy samozřejmě my jsme opakovaně se snažili to vrátit do osudí, tu změnu, která by něco podobného umožnila, to znamená změnu zákona o obchodování s emisními povolenkami, ale pětikoalice opakovaně, pětkrát, šestkrát nás s tím poslala rovně a ani se nebyla ochotna o tom bavit, což mě teda trochu mrzelo, protože si myslím, že by si to zasloužilo tu debatu, ale dokonce i někteří zástupci vládní koalice se mě na to ptali, jak to ve skutečnosti vlastně je a co by se s tím dalo dělat. A já, povaha dobrácká, jsem jim dokonce i poradil, ale stejně se to nestalo.

Takže dneska jsme opravdu v situaci, kdy tahle částka tam visí ve vzduchu, není s nikým projednána. Já jsem přesvědčen, že to je naprosto přefouklá záležitost, že je to opravdu naprosto umělý rozpočet, který má vylepšit deficit státního rozpočtu, protože znovu - tahleta částka je tak mimořádná svou velikostí i svou povahou, že jediné, kdo by to šlo udělat - a ještě jednu věc bych zmínil - když jste hovořil o tom našem návrhu, vy ho určitě znáte, a tak jste tam viděl, že ten návrh změny tohoto zákona by býval použil 17 miliard korun ve dvou letech, 17 miliard korun! Tuším, že to bylo 8 a 9 v letech 2022 a 2023. Ale tady je navrhováno 50 miliard korun v jednom roce a dalších 50 miliard korun v příštím roce a dalších 50 miliard korun v tom roce následujícím. To znamená, my jsme tam chtěli navrhnout přesměrování pouhých 17 miliard ve dvou letech, ani to nám neprošlo, ani ta diskuse nám neprošla, ale vy tady klidně navrhujete přesměrování 150 miliard ve třech letech! A to je to, co mi na tom vadí, a to je to, co samozřejmě je naprosto pro mě neuvěřitelné, že s něčím takovým lze přijít do Poslanecké sněmovny a tvářit se, že to je něčím podložené.

Proto já jsem řekl, že ten, kdo to předkládá - a musím říct, že jsem tím uvedl do rozpaků i své bývalé kolegy na výboru pro životní prostředí, protože nebyli schopni odpovědět, a byla to trošku pohádka o kohoutkovi a slepičce, protože všichni vždycky říkali. No, ale on vám to vysvětlí tenhleten, a ten další říká: No, já vám to nevysvětlím, to vám určitě vysvětlí tenhle, až se to dostalo zpátky na Ministerstvo financí z Ministerstva životního prostředí a tam to stejně nikdo nevysvětlil. Takže já myslím, že je to úplně jasné. Ta částka je opravdu nafouknutá, vy v této chvíli ji nemáte ničím podloženou, není nikde schválená. Schválit ji není jenom věcí této Sněmovny, nebo dokonce vlády, je to věc evropská, je to věc relativně dlouhodobá a já si fakt neumím představit, že bych s něčím takovým přišel, a proto jsem také použil to, že takový rozpočet pro mě je nevěrohodný a jeho předkladatel je spíš rozpočtový Houdini než odpovědný hospodář. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana poslance Babky. Pane poslanče, vaše dvě minuty, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Paní předsedající, děkuji vám za slovo. Já bych chtěl reagovat na slova svého předřečníka Richarda Brabce a vlastně podpořit to, co on tady říkal. My jsme se totiž jednak právě tím, že Ministerstvo životního prostředí předložilo rozpočet, ve kterém na příjmové stránce rozpočtu je fiktivních 50 miliard, zabývali nejen na podvýboru pro financování životní péče, kde jsme na to výbor pro životní prostředí upozornili, zároveň jsme se na to ptali i na výboru pro životní prostředí, když jsme projednávali právě kapitolu 315, rozpočet Ministerstva životního prostředí, a nebyl nám na to bohužel schopen odpovědět vůbec nikdo. Nikdo z Ministerstva životního prostředí včetně náměstků. Ten dotaz padl i na předsedu rozpočtového výboru, který je zároveň členem výboru pro životní prostředí, jestli je vůbec možné takovýmto způsobem rozpočtovat, protože samozřejmě všichni víme, že když sestavujeme rozpočet, tak bychom měli být konzervativní, měli bychom počítat pouze s příjmy, které máme nějak podložené.

A my víme, protože já jsem zároveň zpravodaj rozpočtu Státního fondu životního prostředí, že všechny příjmy, které jdou z Modernizačního fondu, by měly protéct přes Státní fond životního prostředí a Státní fond životního prostředí tyto peníze nerozpočtuje. Jak je tedy možné, že se nám v kapitole objevuje 50 miliard, které nemáme podložené ničím? My bychom museli změnit národní legislativu, kterou nejsme schopni změnit. My bychom to museli mít domluvené na Evropské komisi. My bychom museli mít notifikaci Evropské investiční banky, abychom vůbec mohli v příštím roce počítat s těmito penězi v rámci kapitoly Ministerstva životního prostředí. Je to tedy, jak říkal kolega Brabec, pouhé snížení celkového schodku státního rozpočtu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Jako další je přihlášen pan poslanec Kolovratník, a než mu udělím slovo, dovolím si avizovat informaci, že na základě dohody předsedů všech poslaneckých klubů bude přestávka vyhlášena hned po volbách, které jsou zařazeny na 13. hodinu, do 14.30. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne, kolegyně, kolegové. Dopoledne jsem to avizoval ve faktické poznámce, teď ve svém vystoupení se detailněji postavím a rozeberu to, co vidíme kriticky a kde navrhujeme i určitou nápravu ve vztahu velkého státního rozpočtu k rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

Na úvod svého vystoupení vám tady, kolegyně a kolegové, nejdřív něco ocituji, možná s tou citací za chviličku překvapím, cituji z médií: "Česko si chce půjčit 100 miliard na investice do dopravy. Úvěr je lepší než navyšovat státní dluh, uvedl ministr dopravy. Ten podepsal memorandum se zástupcem Evropské investiční banky. Úvěr musí ještě schválit vláda. Otvíráme novou kapitolu s EIB. Finance použijeme na rozvoj dopravní infrastruktury, především železniční." A teď, dámy a pánové a pane ministře, pozor, toto není citace médií z těchto dnů, citace pana ministra Martina Kupky nebo pana ministra Zbyňka Stanjury, toto je citace ministra Dana Ťoka, který tato slova prohlásil nebo tento krok provedl v dubnu, bylo to na jaře roku 2018, na železniční konferenci v Pardubicích, kterou já tam léta pořádám. Co touhle citací a tím úvodem chci povědět - a tím reaguji na Zbyňka Stanjuru: to, že stát jedná s EIB, že uzavírá memorandum, a teď to fakt není myšleno jako ironie, v dobrém, není až taková novinka. Vlastně byste to mohli vy nám jakoby vrátit, že my teď kritizujeme něco, co už jsme sami udělali, s čím jsme začali. Takže ano, opravdu tady tu práci s EIB už jsme si odvedli nebo odpracovali, vyzkoušeli, jakkoliv to nazveme. My, opakuji, bylo to na jaře v dubnu roku 2018, kdy po dohodě ve spolupráci naší, mě za hospodářský výbor, tehdejšího ministra Dana Ťoka, se povedlo tohle memorandum v obnovené výši 100 miliard korun podepsat s EIB na té dopravní konferenci v dubnu, pak to schválila vláda.

Ale ten ďábel je opravdu, kolegyně a kolegové, ukryt v detailu a podle mě prostě tady platí to okřídlené: není všechno zlato, co se třpytí. A v čem je ten rozdíl? Já to zkusím... Jsem rád, že přibíhá, přichází Martin Kupka, ministr dopravy, a bude mě pozorně poslouchat. V čem je skrytý ten rozdíl, ta mechanika? Tohle memorandum, ty peníze, které jsme tedy podepsali a začali používat od roku 2018 - já to uvedu na dvou konkrétních příkladech, v čem je rozdíl mezi tím, jak jsme s tím pracovali my a co navrhujete vy teď v tomto návrhu státního rozpočtu a rozpočtu SFDI. Říká se tomu blending cally, tedy investiční akce infrastrukturní, typicky - ilustračně - dvě takové akce na hlavním železničním koridoru z Prahy na Moravu u Ústí nad Orlicí, u Brandýsa, anebo mezi Velimí a Poříčany. Mechanika takové akce funguje tak, že 85 % je financováno z evropských peněz operačního programu Doprava. A kouzlo toho takzvaného blendingu, vlastní dotace nebo ten vlastní podíl, zhruba 15 %, není tedy financován z národních vlastních zdrojů, ale právě z půjčky EIB. A v tom je rozdíl, na který poukazujeme my - a pan ministr Stanjura to řekl správně, chápu, kam tím míří - že tím partnerem pro EIB i nadále bude Ministerstvo financí. V tuto chvíli tedy Ministerstvo financí tu splátku splácí, tu půjčku splácí, ale nezatěžuje tím Státní fond dopravní infrastruktury, jinými slovy, nepromítá se to do bilance státního rozpočtu. Kdežto vy, kolegové, to zatím do té bilance, tam zkrátka promítnout chcete. A to je ta věc, která nám nesedí a na kterou se snažíme poukázat. Koneckonců, víte moc dobře, že na ni poukázala i Národní rozpočtová rada ve svém komentáři k tvorbě státního rozpočtu, že přenášíte tu nerovnováhu bilance právě na fondy. Citovala to Alena Schillerová a není potřeba, abych to opakoval znovu.

Tady znovu opakuji ten rozdíl, to jádro pudla, které jsme zatím nepochopili, které tady nebylo na mikrofon vysvětleno. V tuto chvíli my už s tím pracujeme. Rezort už to umí, už si to odzkoušel, jsou to takzvané blending cally. Ale právě ten podíl vlastní není, neprochází Státním fondem dopravní infrastruktury, zůstává vlastně na Ministerstvu financí. A to je i to, na co se ptal a na co se snažil v tom dopoledním úvodním vystoupení poukázat Karel Havlíček.

Pane ministře Stanjuro, prostřednictvím pana předsedajícího, já ty argumenty částečně beru, rozumím jim a nikdy bych přece nekritizoval jenom proto, že teď jsem v opozici, to, co děláte, když už jsme to my začali dělat, když jsme to začali zkoušet. Tady určitě mohu konstatovat, že se vydáváte nebo že zkoušíte cestu, která může být dobrá, může být funkční. Ale upozorňujeme na velká rizika, která tam zkrátka vidíme a na která jste nám ani vy, ani kolega Martin Kupka zatím neodpověděli.

A když v těch nejasnostech půjdu dál, když se budu dívat do médií, čtu další článek z Deníku N: "Rekordní rozpočet až 70 miliard umožní start zásadních staveb na železnici. Správa železnic zahájí řadu dalších významných akcí: Masarykovo nádraží, Praha-Smíchov, Praha-Bubny." To je všechno o. k., to je všechno dobře. Ale navazuje na to ze serveru Minuta N další článek, je z 19. října, který říká: "Ministerstvo dopravy" - cituji - "nakonec nebude vydávat dluhopisy, které by měly pomoci financovat Státní fond dopravní infrastruktury. Dodatečné financování nakonec zajistí Ministerstvo financí, uvedl na rozpočtovém výboru šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura. Dluhopisy v hodnotě téměř 30 miliard by měly sloužit k zachování dalších investičních výdajů" a tak dále. Takže už tady na citaci těch dvou článků upozorňuji, prosím o odpověď a budu rád, pokud ji dostanu, jestli tedy budete měnit zákon o Státním fondu dopravní infrastruktury a bude ty dluhopisy vydávat i SFDI, anebo jestli už se to změnilo, protože vystoupení pánů ministrů zatím byla odlišná. Z dostupných informací, které zazněly i na hospodářském výboru, to vyplývalo tak, že zhruba 20 až 25 miliard z té diskutované částky půjde tedy formou memoranda z EIB, z té půjčky od EIB, a logicky já i při tvorbě svého pozměňovacího návrhu, o kterém budu mluvit za malou chvíli, jsem dovozoval, že zbylých zhruba 5 až 6 miliard by mělo být financováno právě těmi dluhopisy vydanými SFDI, na které potřebujeme změnit zákon. Ale v médiích čtu citaci pana ministra Stanjury, že rezort dopravy, tedy SFDI, je nakonec vydávat nebude. Páni ministři, prosím, moje první otázka je, jestli jste ten názor změnili, jestli jste ho nějak posunuli, jestli použijete jenom EIB, anebo budete kombinovat EIB a zároveň tedy vlastní dluhopisy Státního fondu dopravní infrastruktury? Tohle my zatím nevíme, to je v té rovnici velká proměnná. A pan ministr Stanjura má technické vzdělání, je programátor, matematik, já mám také technické vzdělání, také mám rád čísla, tak vždycky říkám, když máme rovnici, tak tam máme nějaké konstanty, nějaké známé, a pak tam máme nějaké proměnné. Tohle je pro mě, kolegové, páni ministři, jedna velká proměnná, kterou zatím neznám, proto jsem na ni vytvořil i svůj pozměňovací návrh, o jehož podporu vás budu prosit. Rozpor číslo jedna.

Rozpor číslo dva. Vy shodně uvádíte, jak tady na plénu Sněmovny, tak v médiích, že EIB by měla být, a ona to tak skutečně má nastaveno, primárně použita na železniční infrastrukturu, tedy na dopravní most, a je to tak správně, který je považován za ekologický, za šetrný, co se týká uhlíkové stopy, energetické náročnosti, efektivity a tak dále. Toto tvrzení nerozporuji, souhlasím s ním, ale pak se podívám do těch čísel a vidím: celková alokace pro ŘSD, Ředitelství silnic a dálnic, z národních zdrojů bez OPD, bez Operačního programu Doprava, je 56,2 miliardy a z toho toto úvěrové financování je 21,1, tedy skoro polovina rozpočtu ŘSD. Opakuji, bez Operačního programu Doprava. U Správy železnic je to 54,3 celkem, ale jenom 9,5 z EIB. Tedy vidíme, že ten rozdíl je ohromný, u ŘSD skoro polovina na silnicích, u Správy železnic nějaká odhadem čtvrtina, necelá čtvrtina. Takže to je, páni ministři, pane ministře Kupko, můj druhý dotaz. Je správná teze, aby se EIB více použilo do železnic, do železničních projektů - a tam to vždycky budu chválit a rád se k tomu vyjádřím pozitivně - ale nerozumíme tomu a ptáme se, proč v tom návrhu rozpočtu na rok 2023 EIB navrhujete použít více, mnohem více, vlastně dvojnásobně, na Ředitelství silnic a dálnic je to 21,1 miliardy.

Tak a půjdu v těch vyjádřeních dál. Teď to bude směřovat více na Ministerstvo financí. To, co jsem už dneska naznačoval a o čem dlouho mluvil Karel Havlíček: nám zkrátka nesedí to klasické účetní má dáti - dal proti sobě. Jestliže plánujeme, jestliže tady dneska za malou chvíli nebo během odpoledne schválíme návrh státního rozpočtu, státní rozpočet České republiky, který přímo v kolonce, v rozpočtové kolonce nazvané Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury, pracuje s částkou, já to zaokrouhlím, 92,3 miliardy, tak já si proti tomu dávám další sněmovní tisk 300 - už začínám špatně vidět na dálku - 325, Státní fond dopravní infrastruktury. Tam ale čtu číslo na příjmové stránce 123,3 miliardy, něco přes 123, a to je přece ona částka, to je těch 30,7 miliardy, která zkrátka nesedí mezi dvěma sněmovními tisky. To je to, na co poukazujeme, to je to, co chce vlastně napravit Karel Havlíček svým pozměňovacím návrhem, kde v plné částce chce o tuto částku navýšit rozpočet, výdajovou stránku Státního fondu dopravní infrastruktury. Já na něj navazuji v nějaké menší nebo kompromisnější variantě, kterou za malou chvíli vysvětlím.

To znamená, tady my upozorňujeme na to, a i tím avizuji, jaký bude postoj hnutí ANO nebo jaký postoj budu doporučovat svým kolegům v hnutí ANO u toho sněmovního tisku 325, že pro něj prostě nemůžeme hlasovat. Byť jako stínový ministr dopravy jsem rád, podporuji to velké množství financí, jsem rád, že navazujete na projekty, které byly za nás připraveny, které teď běží do realizace, tak zkrátka nemůžeme ideově se smířit s tím, že v jednom tisku ta částka neodpovídá navazující částce v tisku předchozím. Na tohle chceme upozornit. A to je i to, na co se přece ptá Karel Havlíček, na co se ptám i já, a možná se tu odpověď dozvím: Bude ta částka, bude ta půjčka do budoucna mandatorním nákladem, výdajem Ministerstva financí, tak jak to je u těch blending callů dnes, anebo hrozí, že bude mandatorním nákladem ministra dopravy, ať už to do budoucna bude kterýkoliv, nebo Státního fondu dopravní infrastruktury? Nestane se to, že v letech 2024, 2025, 2026 při tvorbě dalších rozpočtů, anebo i těch střednědobých výhledů, o kterých jsme si tu povídali, se tam najednou objeví na straně rezortu dopravy položka Splátka půjčky EIB, nevím, ve výši 10 nebo 15 miliard? To je moje otázka, páni ministři, a moc prosím, abyste mi na ni odpověděli.

A poslední moje otázka. Vy jste pane ministře, racionálně a správně řekl - je logické, že tu půjčku EIB si půjčíme nebo ji použijeme, pokud bude výhodnější než půjčka státu. Opět argument, který nezpochybňuji, s kterým se ztotožňuji, ale ptám se: když to nedopadne, když tedy vaše rozhodnutí bude opačné, ta půjčka nebude výhodnější, co budete dělat, kde ty peníze na těch plánovaných 150,7 miliardy vezmete? Půjčíte si je z rozpočtové rezervy vládní, z všeobecné pokladní správy? Přijdete sem s nějakou novelou státního rozpočtu v polovině příštího roku? Kde ty peníze zkrátka vezmete, pokud by se stal ten druhý scénář, pokud ta půjčka nebude výhodná? Vidíte, páni ministři, nijak neútočím, nejsem ironický, nejsem kritický, ale prosím a žádám vás o zodpovězení tady na mikrofon těchto dvou otázek.

A tím se dostávám i do závěru svého vystoupení, ke krátké stručné obhajobě mého pozměňovacího návrhu. Ony na sebe navazují nebo jsou ve dvou variantách. Já bych byl moc rád, kdyby se vládní koalice přiklonila k podpoře návrhu Karla Havlíčka, který pro jistotu jde tou řekněme razantnější cestou, navrhuje mít v SFDI připravenou tu částku celou, 30,7 miliardy, a s tím byste přece mohli pracovat. Pokud půjčka dopadne, pak ji nemusíte v tom rozpočtu čerpat, náklady budete vlastně šetřit, půjde vám to řekněme ne k tíži, ale ke zlepšení bilance státního dluhu.

Já jsem se na to zkusil podívat ještě trochu jiným, řekněme ústupovým pohledem, ústupovou variantou, kterou taky prosím, abyste zvážili. Ta by podle mě mohla být možná i reálnější co do celkové výše, a to je, páni ministři Stanjuro a Kupko, 5,7 miliardy. K té částce jsem nedospěl náhodně. Dospěl jsem k ní úvahou, kterou jsem před malinkou chvílí zmínil. Já jsem uvažoval tak, že, pokud tedy platí to, co z vaší strany je veřejně proklamováno, to znamená, že dopadne ta půjčka od EIB ve výši zhruba +/-25 miliard, a opět opakuji, vycházím z veřejně dostupných čísel, tak stále zbývá těch 5,7 miliardy, které snad by si tedy - už to tady máme, já jsem hledal číslo toho pozměňovacího návrhu - které by měl získat Státní fond dopravní infrastruktury vydáním svých dluhopisů, na které by navíc ještě byl potřeba upravit zákon o SFDI. Nevíme, jestli to dopadne, nevíme, jestli SFDI ty dluhopisy opravdu bude vydávat. Proto prosím, abyste zvážili, podporuje to sněmovní dokument číslo 1608, má pořadové číslo 60, a já tady navrhuji navýšit právě v rezortu Ministerstva dopravy položku Ostatní dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury o tuto částku 5,7 miliardy na úkor kapitoly Všeobecná pokladní správa. Myslím si, že pokud byste se tady pro ten pozměňovací návrh, páni ministři, rozhodli, že i vám to svým způsobem zjednoduší život a že možná ta změna státního rozpočtu, kterou tuším, že někdy v průběhu příštího roku přijde, že by nemusela být tak veliká, protože tu rezervu přijetím tohoto návrhu byste už měli připravenou. Děkuji za pozornost. Těším se na reakci.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. S přednostním právem je přihlášen pan ministr Kupka. Pane ministře, máte slovo, připraví se pan poslanec Rais.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, nejenom že se pokusím na ty otázky odpovědět, ale několik důležitých věcí zároveň znovu podtrhnu.

Kdybychom nenašli cestu, jakým způsobem posílit rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, tak to prostě znamená, že některé stavby se budou muset zastavit. Tady zaznělo z úst pana místopředsedy Havlíčka, co zdědí příští generace ministrů dopravy? Desítky miliard dluhu? Tak já vám přesně řeknu, co reálně dědíme my a co prostě zároveň musíme nést, pokud nechceme poslat výstavbu dopravní infrastruktury do kytek. Musíme prostě najít peníze na podepsané smlouvy na výstavbu celé řady konkrétních dopravních staveb a děláme to způsobem, který nám prostě současná situace umožňuje. Zaznívalo tady jako memento, že bude tedy následně doprava splácet ty úvěry. Zároveň ale říkáte - a sami jste předložili a já to vítám jednoznačně - jako doporučený způsob financování PPP. No vy přece víte, že je to úplně to samé, že i v případě PPP projektů ty následné splátky, které se samozřejmě pojí zároveň s údržbou takto vystavěné komunikace či infrastruktury, platíme z rozpočtu SFDI. Ale co je důležité, odkud tam ty finanční prostředky přitečou? Přitečou tam na základě rozhodnutí vlády přirozeně spolu s rozpočtem, tedy s řešením celého balíku financování České republiky.

Proto říkáme, že přístup, který jsme zvolili, reálně odpovídá tomu, v jakému problému se v tuto chvíli Česká republika ocitá, a otevíráme vějíř možností. Všichni víme, že je nutně potřeba postavit v České republice vysokorychlostní trati. To bude znamenat po roce 2025, 2026 najít někde dalších 50 miliard korun navíc oproti stávajícím rozpočtům. Pokud nenajdeme další možnosti financování, tak si o tom Česká republika bude moci nechat jenom zdát. A to nechceme.

Aktuální kritickou situaci využíváme zároveň jako příležitost, abychom pro českou dopravní infrastrukturu přichystali reálné nástroje, jak to zafinancovat, a říkáme: Máme tady konkrétní formu pomoci, půjčku Evropské investiční banky. A zároveň se díváme všude kolem po evropských státech, které díky právě pomoci Evropské investiční banky dokázaly udělat v předchozích letech obrovský kus práce v oblasti dopravní infrastruktury. A je naprosto na místě vyjednat s Evropskou investiční bankou podobně příhodné podmínky, jak to dokázaly jiné státy, a díky tomu si poradit s tím dramatickým dluhem v infrastruktuře. A to, že to činíme a vyjadřujeme v podobě čísel, tím dáváme ale jenom viditelnou numerickou hodnotu vnitřnímu zadlužení, které představuje pro Českou republiku pochopitelně vážný limit pro další ekonomický rozvoj. A to, že se snažíme i za této situace najít řešení pro nezbytnou investici do infrastruktury, je přece důležitá věc pro nastartování pozitivního ekonomického vývoje, na odstranění překážek, které máme.

Jak to bude z hlediska poskládání těch nástrojů? Budeme mít k dispozici konkrétní nabídku Evropské investiční banky včetně výše úroků. Budeme mít k dispozici, a to už můžu také zmínit, další konkrétní nabídky úvěrového financování i ze strany bank - už proběhla v minulých týdnech jednání s bankami. Zároveň připravujeme - a budete to tady ve Sněmovně mít během několika týdnů - legislativní řešení právě pro dluhopisy Státního fondu dopravní infrastruktury a máme další možnosti a nástroje formou státních dluhopisů. A odpovědné je - a říkáme to od první chvíle - poskládat ty nástroje do mozaiky, která bude pro stát prostě nejvýhodnější. Ano, řešíme to s ohledem na to, jaké finanční prostředky byly v střednědobém výhledu pro letošní rok, tam bylo 96 miliard korun. Znamená to, že kdybychom opravdu se jenom přiblížili téhle hodnotě, reálně celá řada staveb se bude muset konzervovat a bude to stát další finanční prostředky a hlavně ránu pro celé stavebnictví a ránu pro veškeré výhledy o tom, jak by se měla dopravní infrastruktura rozvíjet. Jediná poctivá odpověď, kterou je na to možné dát i z hlediska vývoje, je opravdu přijít s otevřeným vějířem možností financování.

Jak to bude s úvěrem EIB a odkud se bude splácet? No, vzhledem k tomu, že partnerem bude Ministerstvo financí, tak to samozřejmě bude záležitost, kterou v budoucích letech ponese stát prostřednictvím Ministerstva financí, ale já zároveň říkám: je velmi dobře, že zároveň bude jasné, že ty finanční prostředky půjdou na financování výstavby dopravní infrastruktury a že je poctivé to říct, že to jsou finanční prostředky, které z peněz daňových poplatníků vydáváme za to, aby po České republice snáz jezdily vlaky, snáz se jezdilo po dálnicích, po silnicích první třídy a také abychom dokázali zvedat vnitrozemskou říční plavbu. Tohle jsou přece všechno reálné odpovědi.

Říkáte, že jsme neodpověděli na rizika - odpověděli jsme na ně už asi dvacetkrát, jenom to nechcete slyšet a vracíte se zpátky k témuž. V tom světle působí pak jako úplný paradox, že pozměňovací návrh pana místopředsedy Havlíčka sahá, jak zaznělo i z úst Zbyňka Stanjury, do kapitoly obsluhy státního dluhu, jako bychom tedy mohli přestat splácet státní dluh. Úplný nesmysl. Tak proti tomu stavíme férově, jasně, transparentně pro všechny, pro českou veřejnost, že musíme investovat víc, že budeme investovat víc, že se stavby nezastaví, že se pokusíme i v těch těžkých dobách splácet historický infrastrukturní dluh a že k tomu navíc zodpovědně budeme využívat víc nástrojů. A znovu zdůrazňuju, ten útok skrzevá to, jak to dopadne na další generace ministrů... No, úplně stejně jako v případě PPP projektů, které přece všichni chceme a jsou výsledkem plošné shody v Poslanecké sněmovně. To zdůrazňuju. Prosím, odložte aspoň v tomto směru na chvíli zbytečnou povinnou opoziční kritiku a podívejte se na to prosím věcně z hlediska toho, co potřebuje česká infrastruktura, jaké návrhy v tomto směru předkládáme. A já jsem přesvědčený o tom, že to bude znamenat i nejenom pro stavební průmysl, pro infrastrukturu, ale i pro českou společnost důležitou vzpruhu, to, že tady budou dál probíhat stavby, které lidem slouží a které i v následujícím období bude moci díky tomuto možná z vašeho pohledu odvážnému, ale nepochybně odpovědnému počinu možné investovat. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou poznámkou se nikdo nehlásí, takže můžeme... Ale vidím přece jenom, ještě se přihlásil v rychlosti pan poslanec Kolovratník. Máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Já jsem z toho nešťastný. My na sebe mluvíme, ale přijde mi, že se fakt neposloucháme. Pane ministře, není to žádná opoziční nebo povinná kritika, nic takového přece... a já to řekl ve svém vystoupení a stejně mluví Karel Havlíček. Když říkáte: Musíme najít peníze, propagujeme, chceme víc používat PPP, hledáme další možnosti... U všeho já jsem si odškrtával o. k., ano, souhlas. Tam jsme, pane ministře, naprosto ve shodě. Než jste přišel do sálu, mluvil jsem o EIB za Dana Ťoka, v roce 2018 jsme ji poprvé použili, máme ten nástroj vyzkoušený. Tady jsme přece ve shodě, v naprosté shodě, opozice i koalice. Ale když se znovu zeptám, kdy budeme znát tu nabídku, ty parametry EIB, nemám zatím odpověď - promiňte, byla obecná: My ji dostaneme, my ji budeme mít. Ale my v tuhle chvíli teď schvalujeme rozpočet, nesedí velký rozpočet státní proti rozpočtu SFDI, nevíme ty parametry, to je to první riziko, o kterém mluvím, a nemám odpověď.

Za druhé, beru tu vaši větu, ta zazněla na mikrofon - ano, i do budoucna to bude závazek Ministerstva financí. To je velmi zásadní a důležitá věta, která byla konkrétní.

A do třetice ptal jsem se pana ministra Stanjury: když to nedopadne, když ty podmínky EIB nebudou tak výhodné, jako kdyby si ty peníze půjčil stát, odkud pak ty peníze vezmete? Bude to novela státního rozpočtu? Bude to z nějaké všeobecné pokladní správy nebo odkud? Na to jste prostě neodpověděli. Tak prosím, zkusme se k tomuhle ještě vrátit, pokud ty informace máte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Reagovat chce faktickou pan ministr Kupka.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Tak říkáte, jak nás bedlivě posloucháte, ale neposloucháte. Ta odpověď zazněla opakovaně a nechci se dohadovat o procedurách. Prostě v okamžiku, kdy poskládáme ten vějíř, budeme znát jednotlivé parametry, máme další možné nástroje, které využijeme, protože nic jiného nezbývá, pokud nechceme zůstat dlužni infrastruktuře, a mimochodem, dlouhodobým plánům, nejenom plánům naší vlády. Akorát to prostě musíme udělat cestou, kterou teď předkládáme, najít víc nástrojů, než které Česká republika doposud využívala. Kdybychom to neudělali, tak to znamená vážný problém pro celou Českou republiku. Tedy znovu přímá odpověď na jasnou otázku: Kde bychom ty peníze vzali, kdyby se ukázalo, že to není výhodné? No, tak nepochybně v tu chvíli vedle toho budou ležet ty ostatní možnosti využití finančních prostředků. A pokud tak rozhodneme, tak na základě toho, že jinde ty finanční prostředky budeme moci čerpat výhodněji. To znamená, budeme mít alternativu, kterou přiložíme vedle nabídky EIB, to je ta odpověď. A jestli to budou dluhopisy Státního fondu dopravní infrastruktury, nebo běžné státní dluhopisy, nebo případný specifický komerční návrh, nabídka konsorcia bank, to všechno přichází do úvahy. A je poctivé se s tím tak vypořádat, protože stejnou cestou jdou velké podobné fondy, jako jsou fondy ve Švýcarsku, jak to řeší Polsko a další evropské státy, které intenzivně staví a splácejí svoje historické dluhy.

A říkáte, že vlastně jste si u všeho udělal jako ano, že s tím souhlasíte, pak se to ale neslučuje s kritikou, která tady opravdu zaznívá, že se vám nelíbí, jakým způsobem se snažíme ten problém řešit. A my vysvětlujeme, jaká je ta logika, jen to nechcete přijmout, ale věřte mi, že pokud bychom tou cestou nešli, tak byste dneska tady patrně stáli a kritizovali byste nás, že zastavujeme výstavbu dopravní infrastruktury. To dělat nebudeme. Naopak chceme v tomto směru nabídnout České republice zdravé a poctivé východisko.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Faktické poznámky už tady žádné další nejsou, tak můžeme přejít k dalším přihlášeným do rozpravy, a to je pan poslanec Karel Rais. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, páni ministři - ti tady nejsou, kolegyně a kolegové, velmi rád bych požádal ctěnou Sněmovnu o podporu pozměňovacího návrhu číslo 1557, který jsem společně s poslancem Ivo Vondrákem podal s cílem zajistit únosný a konkurenceschopný příjem pracovníků vysokých škol. Konkrétně navrhujeme změnu v návrhu vládního zákona o státním rozpočtu s cílem zvýšit rozpočet na mzdy pracovníků vysokých škol o částku 1 430 000 000 korun.

Mrzí mě, že pan předseda vlády, emeritní rektor Masarykovy univerzity, nevnímá situaci stejně jako my, popřípadě jako Rada vysokých škol, která je reprezentací pracovníků vysokých škol a která také poukazuje na velmi špatný a neúnosný stav v platové politice státu. Pro podporu našeho pozměňovacího návrhu použiji netypicky argumentace koaličního ministra pana Balaše, který při mojí říjnové interpelaci, kterou jsem směřoval na řešení uvedeného problému, mimo jiné řekl, cituji: "Vidíte, že se rozevírají nůžky mezi financováním vysokého a regionálního školství, takže podíl vysokého školství na celkovém financování neustále klesá procentuálně a samozřejmě klesá také nominálně. Stává se, že mladí nadějní vysokoškolští absolventi, kteří třeba studují doktorská studia, raději odcházejí do středního školství, protože průměrná mzda ve středním školství je asi o 15 000 korun vyšší pro ně, než je na vysokém školství, a tato nerovnováha může způsobit podle mě katastrofu dříve nebo později, protože v tu chvíli nebude mít kdo učit." On hovořil tedy jenom vlastně o pracovnících pedagogických fakult, ale ta situace je obecně stejná, a naprosto s ním souhlasím v tom, že se otvírají nůžky mezi financováním regionálního a vysokoškolského vzdělávání. Tak toto je konec, v podstatě tady byl konec citace pana ministra.

Já bych pak ještě rád dodal pár konkrétních údajů, které podtrhují tuto špatnou situaci v platové politice vysokých škol. Jde totiž o tarify, kdy tarify vysokoškolských univerzitních pracovníků ve srovnání s průměrem tarifů pracovníků s vysokoškolským vzděláním jsou v České republice dokonce o 26 až 41 % nižší. Čili vysokoškolák na univerzitě, jeho tarif je pomalu o polovinu nižší, než je tarif v jiných částech hospodářství. Dokonce i kategorie vysokoškolských docentů se pohybuje pod tímto národním srovnáním, a to asi o minus 10 %. Všude slyšíme, jak vláda bude podporovat školství, ale současná platová realita je naprosto odlišná. Proto si dovoluji požádat o podporu uvedeného pozměňovacího návrhu, který by alespoň částečně narovnal platovou politiku státu vůči pracovníkům vysokých škol na univerzitách. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, a dalším z přihlášených je pan poslanec Radek Koten. Jenom upozorňuji, že ve 13 hodin máme pevně zařazený volební bod. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych se tady dotkl několika oblastí, které jsem nezachytil v tomto návrhu rozpočtu na rok 2023, a zejména mi tam chybí energetická koncepce České republiky. Pokud bychom nějakým způsobem zapracovali koncepci ve vlastnictví kritické infrastruktury státu tak, aby bylo možné částečně vykoupit nebo úplně vykoupit minoritní akcionáře ČEZu, to si myslím, že by to byl poměrně dobrý nástroj pro to, aby stát jako stoprocentní vlastník tohoto podniku mohl efektivně regulovat ceny energie, tedy elektrické energie, pro české občany.

Dále jsme si tady z minulých dob, tedy za vlády Mirka Topolánka, zažili liberalizaci trhu s energiemi, nejenom elektřiny, ale samozřejmě i plynu, a stát se tady zbavil samozřejmě zásobníků, plynové infrastruktury a podobně. Tak bych očekával, že v návrhu rozpočtu vzhledem k situaci, kterou tady máme, vláda vytvoří nějakou energetickou koncepci pro Českou republiku pro následující roky. Co se týká zásobníků, ty byly na prodej. Já jsem tady z tohoto důvodu interpeloval jednak ministra průmyslu a obchodu a jednak pana premiéra, ale zatím nemám žádné další informace, jestli s tím vláda počítá do dalšího období, či nikoliv.

Vytvořil jsem pozměňovací návrh, který tady byl načten v druhém čtení, je veden jako sněmovní dokument 1621, tak pak vás budu žádat o jeho podporu. Jedná se tady o to, že Národní ekonomická rada vlády doporučila vládě snížit počet příslušníků Policie České republiky o 3 tisíce tabulkových míst. My již v této době máme podstav zhruba 4 až 5 tisíc policistů a vzhledem k migrační krizi, která je minimálně čtyřnásobná, pětinásobná oproti roku 2015, si myslím, že to je krok velice špatným směrem, a naopak můj pozměňovací návrh řeší přímo v kapitole Ministerstva vnitra, uvnitř přesun prostředků, například jako platby do zahraničí za to, že nám někdo hlídá hranice nebo vnější hranici schengenského prostoru, ale jak vidíme, to nefunguje, takže tyto prostředky, které jsou směrovány tímto směrem, právě je převádím do platů příslušníků policejních sborů. A myslím si, že i vzhledem k vytíženosti Policie České republiky naopak by se měly začít dařit více nábory a policisté by měli cítit, že stát je bude v jejich práci podporovat.

Osobně si myslím, že všechny ty věci, které se nyní dějí - já bych to úplně nesváděl všechno na ten jeden důvod, ale začalo to samozřejmě Green Dealem, nepovedeným, zpackaným, kdy si Německo vypnulo několik jaderných elektráren, které byly poměrně zánovní, a samozřejmě ta elektřina na trhu chybí.

Já jsem tady poslouchal pana ministra financí, který říká, že v podstatě žádné scénáře z toho, před kterými tady opozice varovala, se vlastně nestaly. Ale já si myslím, že občané této republiky, že už jim chodí nové složenky na nové zálohy energie s tím, že ty další nové složenky přijdou zase po Novém roce, protože prostě cenový strop, který byl stanoven na energie, to zastropování, je velmi, velmi vysoký a je to několikanásobek částky, kterou byli schopni a občané a firmy platit. Takže to se samozřejmě stane, ale vy máte zatím ještě štěstí, že ty složenky nepřišly některým lidem, kteří měli fixace, už nyní.

Co se týká zavírání podniků, tak je skutečně nemusíte zavírat, protože každý podnik, který bude ekonomicky neefektivní z důvodu vstupů a vstupních cen energií, buď omezí výrobu, to už tady kolegové říkali, anebo zavře, nebo začne propouštět pracovníky, které nebude potřebovat, protože nebude mít takový odbyt. Konkurence na trhu díky energiím samozřejmě klesne a dotkne se to všech oborů, bohužel včetně potravinářství, takže mohou zavírat mlékárny, mohou zavírat další podniky, které se zabývají zpracováním potravin, a nebude to pěkné. Takže já to vnímám, že my tady posíláme miliardy na bohulibé účely, nicméně bych očekával, že tento rozpočet bude více reflektovat energetickou bezpečnost, energetickou vládní koncepci, a hlavně potravinovou bezpečnost, protože v případě, že se potraviny zde přestanou v nějakém množství vyrábět a budeme daleko více závislí na dovozech těchto potravin, dá se očekávat, že v okolních státech to bude podobné, tak cena samozřejmě vystřelí nahoru, stejně jak už teď potraviny jsou významně dražší, ale může to samozřejmě akcelerovat. Takže skutečně tento rozpočet takhle, jak je postaven, mi příliš nedává smysl. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. A další přihlášený do rozpravy je pan poslanec Zdeněk Kettner. Máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Dobrý den, dámy a pánové. Dnes tedy vystoupím naposled. Je to stále ta stejná písnička, jsou to stále ty stejné pozměňovací návrhy. To znamená, žádám, i když je to možná marné, když jsem slyšel vyjádření na tiskových konferencích od členů pětikoalice, ale jak se říká, tonoucí se stébla chytá, občas se stane i nějaký malý zázrak, takže ještě jednou a naposledy se snažím přesvědčit někoho z pětikoalice, aby zvedl ruku pro zdravý rozum.

Když jsem ty pozměňovací návrhy dával při skládání rozpočtu 2022, bylo mi to zamítnuto. Během roku se ukázalo, že jsem měl bohužel pravdu. Byl bych radši, kdyby tomu tak nebylo, ale měl jsem prostě pravdu. V médiích jste mohli sledovat vyjádření ředitelů mateřských škol, základních škol, středních škol, kteří potvrzovali moje výhrady, a to, před čím jsem varoval. Evidentně vás to nechalo chladným. Pak přišla novela státního rozpočtu, kdy jsem to opět navrhl, kdy byla ještě šance to nějakým způsobem zachránit. Opět to bylo zamítnuto. A teď máme rozpočet pro rok 2023, a nejenom že v této oblasti nedojde ke stabilizaci, vy jste se rozhodli jít ještě na dřeň, to znamená, ještě ubrat. Nedává mi to vůbec žádný smysl a za mě to prostě nemá logiku. Rád bych připomněl některým členům pětikoalice: v minulém volebním období, kdy ta situace nebyla ještě tak tristní jako nyní, například kolegové z KDU-ČSL navrhovali také navýšení ONIV čili těch ostatních neinvestičních výdajů, takže očekával bych od nich jistou konzistenci názorů. Opravdu mi to nedává smysl - čili v době, kdy ten problém takový nebyl, členové KDU-ČSL to považovali, ty finance za nedostatečné, a nyní zvednou ruku pro... v době, kdy inflace roste neskutečným způsobem, ten problém tady je, vlastně už druhé snížení. A druhý člen pětikoalice, Piráti, v minulém volebním období navrhovali navýšení finančních prostředků na nepedagogické pracovníky. Opět očekávám konzistenci jejich názorů - pokud dříve to bylo zapotřebí, nyní to už zapotřebí není s odstupem nějakého času? Ten problém tady opravdu je.

A já opravdu apeluji, zapomeňme na politické půtky. Spousta občanů se na Poslaneckou sněmovnu kouká velice nevraživě, obzvlášť když sleduje přenosy Poslanecké sněmovny. Oni mají pocit, že ve své podstatě jediné, na co se tady soustředíme, jsou nějaké osobní útoky a půtky, a občané, o které by nám mělo jít především, jsou pro nás až někde vzadu, v druhé řadě. Zrovna v tomto případě máme šanci ukázat, že tomu tak není, že když vidíme, že tady nějaký problém reálně popsaný, skutečně existující, popsaný i odborníky, když tady existuje, tak že jsme schopni nějakým způsobem se oprostit od nějakých politických ambicí do příslušnosti té které politické straně a zvednout ruku pro něco, co dává smysl a co má význam pro fungování státu a pro občany našeho státu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím dalšího z přihlášených, a to je pan poslanec Marek Novák. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, zástupci vlády, dnes vlastně mluvím zase zejména k pětikoaličním poslancům a samozřejmě vládě, protože dobře víte, že v rámci hlasování o státním rozpočtu budeme také rozhodovat o mnou předložených pozměňovacích návrzích, kde vás žádám o podporu.

Chci hned v úvodu konstatovat, že všechny tři návrhy skutečně nejsou žádným opozičním naschválem, nechtějí poškozovat nebo ještě více zadlužovat ten váš rozpočet a náš stát. Jde o smysluplné přesuny prostředků, které můžou pomoci, a proto moc prosím o podporu. Všechny tyto moje návrhy mají jednoduché cíle. Mezi ně patří: ochrana zdraví, prevence rizikového chování, protidrogová problematika u těch nejzranitelnějších, tedy u našich dětí a mladistvých. Dále navrhuji pomoc při řešení nesrovnalostí ve fungování státu při výplatě mezd státních zaměstnanců.

Právě maximální podpora tvorby a realizace protidrogové problematiky, sociální prevence a prevence kriminality musí být samozřejmou součástí osvěty a výchovy našich mladých. Co můžeme udělat pro tuto skupinu více než permanentním vzděláváním a informováním minimalizovat dopady právě drogové nabídky, která mladé na drogovou a následně bohužel i kriminální cestu svede? Použijí to schválně. Z pohledu rozpočtu je to pouhých 50 v jednom návrhu a 95 milionů v druhém návrhu, a ty můžou zásadně pomoci. Hlavně můžou pomoci adresně. Nejsou to peníze hozené do koše, jsou to peníze cílené na konkrétní lidi, konkrétní děti.

Dámy a pánové, pokud jde o úpravu, tu další, která je zaměřená na platy zaměstnanců Českého telekomunikačního úřadu. Tady jde vlastně o skutečně technickou úpravu, že by bylo nespravedlivé vědomě tuto část státních zaměstnanců, a na druhou stranu také nejen je, ignorovat ČTÚ právě ve chvíli, kdy se tento úřad vlivem nových a dalších úkolů na něj kladených stává stále vytíženějším, a hlavně důležitějším. Připomeňme si například regulaci cen mobilních operátorů. Je mi líto, že pan ministr Síkela toto v rámci legislativního procesu a přípravy státního rozpočtu neudělal sám. Proto vnímám tento návrh opět spíše jako podanou ruku a nevidím jediný důvod, proč bychom ho tady nemohli podpořit.

No, jeden důvod možná vidím, tím je hluboký rozpor mezi naší opozicí a vaší koalicí, ačkoli nevidím jediný důvod, proč by měl vůbec být. Ono vlastně vnímám rozpor a vzájemné vydírání bohužel i ve vaší koalici, ale to už je na vás, jak vy se k tomu stavíte, jak vy to vnímáte. Každopádně máte to schováno pod děravým deštníkem a všímají si toho mnozí. Ten náš rozpor je skutečně bohužel tak hluboký, že bez rozmyslu koalice v této Sněmovně zamítá nebo blokuje cokoli, co opozice navrhne. Dozvídáme se to předem z médií, je to velmi příjemné, nicméně vaše arogance bohužel roste a já znovu prosím, věnujme se věcem, které pomůžou, a neodmítejme věci kvůli tomu, kdo je předloží. Při tom všem se vlastně připravujeme o schopnost se společně na věcech domluvit, realizovat dobré věci pro naše lidi. Právě naši občané musí být, a pro mě, vlastně pro mě také budou vždy naši občané prioritou, proto ty návrhy předkládám.

Nežijeme v lehké době a následující měsíce budou ještě těžší. Budou našim občanům chodit další nové předpisy na zálohy energií a budeme se všichni divit. Někteří budou opět hledat jednoduchá řešení, a proto vyšší prostředky právě třeba na prevenci drogové závislosti a kriminality jsou tady namístě.

Po našich občanech chceme, aby se semkli a drželi spolu. Proto i já vás teď prosím, semkněme se, držme spolu, abychom věcně a citem pro účel pozměňovacích návrhů tyto schválili. Jsou pro naše lidi, ne pro nás politiky. Moc děkuji za podporu.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Prosím paní poslankyni Berkovcovou.

Mezitím přečtu ještě rychle omluvy. Jan Kubík od 12 do 14 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Renata Oulehlová od 11 do 11.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Julius Špičák celý jednací den ze zdravotních důvodů a pan ministr Vít Rakušan od 12.30 do 14.30 rovněž z pracovních důvodů.

Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem podala spolu s kolegyní Balaštíkovou dva pozměňovací návrhy ke kapitole Ministerstva školství.

První pozměňovací návrh pod číslem 1498 požaduje zvýšení mzdových prostředků o 4 miliardy korun na platy pedagogů, které by zpomalily propad platů na úroveň roku 2019, kdy činily platy učitelů 116 % průměrné mzdy v České republice, loni to pak bylo 126 %. Pokud tento pozměňovací návrh neprojde, což je dost pravděpodobné coby návrh opozice, platy učitelů se propadnou o čtyři roky zpět. Přestože vláda deklarovala ve svém programovém prohlášení, že - cituji - "udržíme platy učitelů na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy". A teď dopustí propad na 116 %. Dovolím si odcitovat i proklamaci z Facebooku Petra Fialy z 5. listopadu 2019, kdy se tehdy schvaloval státní rozpočet na rok 2020. Tehdy to byla ještě opoziční proklamace. Cituji: "Požadujeme zvýšení platů učitelů na 150 % průměrné mzdy. Učitelé potřebují skutečné peníze. Za prázdné sliby Andreje Babiše si nic nekoupí." Slyšeli jste dobře, 150 %procent? To vážně? Nejste schopni dotáhnout platy ani na 130 % průměrné hrubé mzdy, ani je udržet na 120 procentech. Pokud nechceme propad platů učitelů o čtyři roky zpět, žádám, podpořme tento pozměňovací návrh, který platy učitelů navýší.

A teď k mému druhému pozměňovacímu návrhu pod číslem 1499, který požaduje navýšit kapitolu v regionálním školství o 1,1 miliardy korun, chybějící na personální zajištění asistentů pedagoga. V oblasti mzdových prostředků totiž není zabezpečen nárůst personálních podpůrných opatření v přepočtu zhruba 2 216 zaměstnanců, tedy asistentů pedagoga. Že se jedná o skutečně naléhavý problém, dokazuje fakt, že naprosto stejný pozměňovací podala pětice koaličních poslanců, a to včetně stejné částky, jenom o dva týdny později, než jsem jej podala já. My s kolegyni Balaštíkovou jsme vložily tento návrh do systému 1. listopadu, koaliční poslanci jej vložili o dva týdny později, 15. listopadu. Bylo by asi bláhové si myslet, že by koalice podpořila návrh opozice, byť by byl seberozumnější. Nesouhlasili jste ani se společným podáním návrhu, a tak si odhlasujete svůj, který požaduje totéž. Pozitivní na tom je, že školy snad nakonec přece jenom ty peníze na asistenta pedagoga dostanou.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. Prosím paní poslankyni Balaštíkovou.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové, vláda si schválila pro letošní rok téměř 400 miliard schodek. Pro rok 2023 je to 300 miliard, v roce 2025, kdy končí její volební období, plánuje 280 miliard a další rok 260 miliard. Když to sečteme, je to 1,2 bilionu. Z těch čísel je pro mě patrné, že neplánujeme žádné reformy, žádné snížení výdajů ani zvýšení výnosů, a když to shrnu, prostě nic. A proč se tedy nazývali vládou rozpočtové odpovědnosti, přestože kritizovali předchozí vládu, která polovinu volebního období řešila covid, zajistila přežití firem, které musely zastavit výrobu a svůj provoz, zachovala plnou zaměstnanost a umožnila okamžité obnovení chodu ekonomiky poté, co skončily ty nejhorší časy?

Tato vláda nám zastropovala ceny energií na úrovni 6 050 za megawatthodinu, zatímco Polsko má limit 3 500, Rakousko 2 500 a Německo je ještě štědřejší, a tak dále a tak dále. Naše současná vláda promarnila čas a dodnes nevíme, jak to vlastně všechno přesně bude. Firmám zatím pomocnou ruku podle mě nepodala, i když velmi často o tom plamenně hovoří.

Současně se předvádí také bezbarvé a neúčinné předsednictví Evropské unie. Když v minulém pololetí Francie předsedala, prezident Macron měl téměř šest mimořádných rad a já bych uvítala, kdybychom teď my měli nějaké zásadní rady a vyjasnili si jasně solidaritu v energetice, v potravinách, ale já nevidím, že by vláda nějaké mimořádné rady svolávala, že by byla schopna projednat a připravit témata, která by se mohla dohodnout, popřípadě ihned přímo rozhodnout, byť se to mnohdy nabízí. Já se obávám, že spíš prožíváme studenou, temnou i drahou zimu a v lednu narazíme na chudobu.

Od předvolebních slibů až k dnešní tvrdé realitě se tato vláda drží své mantry nezvyšovat daně a snižovat schodek rozpočtu, ale to se jí daří pouze za cenu nejrůznějších triků a optických klamů, které nafukují budoucí příjmy a nutné výdaje odsouvají. Daň z nadměrných zisků je typickým příkladem zbožného přání a obávám se, že nestojí na realistickém základě. Daň se vztahuje na energetické společnosti a banky, kupodivu se nevztahuje na zbrojní průmysl, který má nepochybně také nadměrný a nečekaný zisk, ale to už nám vysvětlila paní ministryně obrany. Já jsem našla, že neočekávaný zisk mají i církve, protože vládnoucí politici jaksi přehlédli, že inflační doložka církevních restitucí zvedne výdaje státu - představte si - o 7,5 miliardy za jeden rok! O rostoucí inflaci víme nejméně rok, a dalo se tedy něco s nimi projednat a včas změnit.

Stejně tak se mohly změnit včas předpisy pro výpočet důchodů, abych nebyla svědkem toho, jak stojí fronty žadatelů o předčasný důchod, který se letos vyměří na víc, než kolik bude dělat normální starobní důchod v příštím roce.

Vláda prostě tyto věci pod kontrolou nemá, nepřemýšlí koncepčně, vytlouká klín klínem a celý státní rozpočet vede, obávám se, k bankrotu. Schodek už má naplánovaný na tři roky dopředu, takže ani v dalších letech nehodlá nic reformovat, ani daňový systém, ani důchodový, ani zdravotnictví, a jak jsem řekla, já nevidím nic. Občas dá rodičům 5 000 na pastelky, ale sebere je z rozpočtu školství. Zato podpora rodin s dětmi se asi dobře politicky prodává, tak jim přidáme, a mimochodem, tahleta věc nás stála právě 7 miliard, které jsme mohli vykomunikovat s někým jiným, kdo je nenadále nabyl, ale to se nestalo. A v situaci, kdy tyto rodiny s dětmi nevyjdou se svými příjmy, protože musí zaplatit vyšší nájem, dražší energie, dražší potraviny, je dost skandální, že církve dostanou od státu přes 7 miliard, se kterými určitě nepočítaly a o kterých se dalo jednat. Já se musím zastat církví, protože ony skutečně věnují nemalé prostředky na veřejný prospěch, dělají spoustu důležité práce, kterou stát není možná ani schopen obsáhnout, ale myslím si, že o těch 7 miliardách jste s nimi jednat mohli, bylo to podle mě také takové menší překvapení, kolik to dělá. Místo toho si škrtneme jízdenky pro důchodce a mládež, ušetříme 2 miliardy a bez povšimnutí necháváme jiné věci.

Tak bych mohla pokračovat dále a vypočítávat další a další mezikroky a úskoky, které se dělají, abychom naoko obstáli ve svých předvolebních slibech. Neřeší se aktuální problémy, neřeší se rychle - včasnost není silnou stránkou naší vlády, ale chaotičnost a nesplnitelné sliby, a hlavně prohlášení některých ministrů, která už na druhý den nejsou pravdou, se stávají součástí života nás všech, a bohužel nás všech občanů této země.

Každý člověk dělá chyby, ale ne každý si je dokáže přiznat, a já si opravdu vážím lidí, kteří dokážou říci - a je to mnohdy opravdu těžké: Udělal jsem chybu. Jenom jsem svým projevem chtěla apelovat, abyste si uvědomili zodpovědnost, kterou byste měli mít, protože vaše rozhodnutí mají dopad na všechny občany, na budoucnost naší země a vás nevyjímaje. Já budu ráda, když se moje facebooková stránka bude plnit něčím jiným než prosbami, abychom něco zastavili, a věřte mi, že to myslím upřímně. Je to spíš zamyšlení nad tím, abychom si uvědomili, že něco je špatně a že možná i přiznat si některé pravdy je opravdu jenom pro ty silné mezi námi. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. Dalším z přihlášených je pan poslanec Patrik Nacher, který zde teď není, takže ho posuneme, a poprosil bych pana poslance Davida Pražáka.

 

Poslanec David Pražák: Dobré odpoledne, kolegyně, kolegové, páni ministři, paní ministryně, budu pokračovat v tom, co začala kolegyně Balaštíková s tím apelem. Já budu apelovat, spíš moje vystoupení bude takové krátké, ale bude to taková prosba jak na pana ministra zemědělství, který tady někde je, ale hlavně na pana ministra financí. Co se týče rezortu zemědělství, k tomu se vyjádří kolega Karel Tureček, já bych chtěl upozornit jenom na jednu věc, která vyšla v minulém týdnu, kdy Státní veterinární správa vydala tiskovou zprávu, že od Nového roku budou zrušena mimořádná veterinární opatření pro oblast intenzivního odlovu černé zvěře podél hranic s Polskem a Německem. A světe div se, není to z toho důvodu, že by se ta nákazová situace nějakým způsobem zlepšila u afrického moru prasat, ale je to zase z ekonomických důvodů, že prostě nemají peníze na to, aby vypláceli zástřelné. Já si myslím, že to je škoda, že poté, co jsme v roce 2017, potažmo 2018, ale hlavně 2017, měli africký mor prasat ve Zlínském kraji, všichni víme, kolik to stálo úsilí a peněz, tak abychom si kvůli cca 50 milionům přivodili něco, co by tady mohlo nastat. Africký mor prasat nahoře v Polsku je. Na hranicích s Německem a u nás v Libereckém kraji byla nárazníková zóna, která vlastně motivovala, zástřelné motivovalo myslivce k tomu, aby chodili, lovili a snižovali černou zvěř. V tuto chvíli to vypadá, že budou peníze jenom na nálezné, což si myslím, že už je potom špatně. Byl bych hrozně rád, pokud by se panu ministru financí podařilo najít těch nějakých 50 milionů na to, aby se tyto věci nemusely dělat a k těm úsporám nemuselo docházet zejména v této oblasti, protože si myslím, že prevence tam je strašně důležitá, a to, co by mohlo nastat bez například toho zástřelného, by bylo daleko a daleko finančně náročnější než samotná prevence předtím. Okolní státy také vyplácejí zástřelné, Slováci dokonce dávají 100 euro na jeden kus odlovené černé zvěře plus k tomu ještě jsou schopni dávat 50 eur, pokud to je do 10 kilometrů od farmy s chovem prasat. Myslím si, že opravdu v tom obrovském rozpočtu miliard těch pár milionů by se najít mělo, a byl bych hrozně rád, kdyby pan ministr zemědělství požádal Ministerstvo financí a ty peníze mu byly nějakým způsobem přislíbeny nebo přesunuty a toto opatření se v našem Libereckém kraji nerušilo.

Takže to jenom takhle ve zkratce. Samozřejmě bych byl rád, kdybyste nám podpořili pozměňovací návrhy, o kterých se tady ještě bude kolega zmiňovat, protože pevně věřím, že to jsou pozměňovací návrhy členů zemědělského výboru, a jak jsem si v pondělí ve veřejnoprávní televizi vyslechl pana předsedu rozpočtového výboru Bernarda, který říkal na dotaz moderátora, jestli podpoří nějaké pozměňovací návrhy opozice, tak řekl, že ano, ale nebude je specifikovat. Tak věřím pevně tomu, že to budou ty, které podáváme třeba my, protože si myslím, že mají hlavu a patu, stejně tak jako my podpoříme koaliční pozměňovací návrhy - i když můžete namítat, že nás k tomu nepotřebujete, ale pro nás třeba podpora potravinovým bankám, myslím si, je důležitá. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím paní poslankyni Mračkovou Vildumetzovou. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, já bych se také ráda vyjádřila k návrhu státního rozpočtu na rok 2023 ve třetím čtení. Už jsem ve faktických poznámkách se vyjadřovala a znovu to tu řeknu, že rozpočet je základním dokumentem, nejdůležitějším zákonem, nejdůležitějším dokumentem. Troufla bych si říct, že to je kuchařka, se kterou pak vaříme, jak se říká, celý rok, a proto je strašně důležité rozpočet dobře nastavit, a troufnu si říct, že je strašně důležité ho především nastavit v příjmové části, protože pokud nastavíte příjmovou část, která se pak nenaplní, je to velký problém, protože vůči příjmům pak postavíte výdaje. To, že je tady navržen nějaký rozpočet s nějakým schodkem, který jestli bude na konci roku 2023, je otázkou, protože tak, jak vystupovala naše stínová ministryně financí, jasně říká, že některé věci v té příjmové části dodnes nejsou ani schválené touto Sněmovnou, ať je to Modernizační fond, samozřejmě věci, které jsme tady schvalovali ohledně daně z mimořádných zisků a odvodů daně, která má tedy přinést do rozpočtu 100 miliard. Je otázkou, jestli se mělo jít touto cestou, jestli nebylo jednodušší třeba použít nerozdělený zisk ČEZ, popřípadě ten zisk, který ČEZ bude mít v letošním roce, protože to, že jsme to tady schvalovali v legislativní nouzi a ještě je tam mnoho neznámých, jestli je to protiústavní, může tam být řada žalob a tak dále. Některé ty firmy mohou vyvést ty firmy z České republiky. Je to vidět už i na číslech ohledně dividend, které odešly z České republiky, nebo na těch číslech oproti minulému roku, jakým způsobem se to zvýšilo jen za ta první tři čtvrtletí letošního roku.

Já bych v rámci návrhu rozpočtu na rok 2023 ze strany Ministerstva vnitra především chtěla zmínit, že pan ministr vnitra říká, jak sníží počet míst na Ministerstvu vnitra. Dneska, až bude zasedat vláda, bude schvalovat materiál Změna systemizace, kde říká, o kolik míst sníží místa pod služebním zákonem. No, tak se na to podívejme, jak je to doopravdy. Na ministerstvech bylo 1. ledna roku 2022 15 458 lidí. Od 1. ledna roku 2023 se plánuje, pokud dnešní systemizaci vláda schválí, 15 543 úředníků, to znamená o 85 víc. To možná bude spojené se schválením včerejšího služebního zákona. Ano, v rámci dané systemizace má být méně míst, ale má být méně míst v rámci funkčních prvků státu, to znamená, odeberou se místa na hygienických stanicích, odeberou se místa na okresní správě sociálního zabezpečení. Ale na jednotlivých rezortech, na těch osmnácti rezortech, vzrostou o 85 míst. Tak to asi není to, co vláda říkala. Tato vláda přišla a řekla, že sníží počty úřednických míst o 13 %, a já se z dnešní systemizace, která se bude schvalovat na vládě, dozvídám, že bude vytvořeno dalších 85 míst na osmnácti ministerstvech. Tak to asi snížení není.

A teď se podívejme na rezort Ministerstva vnitra. Určitě jste tady slyšeli vystoupení v rámci prvního, druhého čtení od pana ministra vnitra Víta Rakušana, jak sníží a uspoří na Ministerstvu vnitra a dojde tam ke zrušení 200 míst. Tak já jsem se na tu dnešní systemizaci podívala a dozvěděla jsem se, že tam dojde k nárůstu 164 míst. Tak nevím, buď já lžu, nebo špatně čtu, ale v tom materiálu je to jasně napsáno. A z toho 200 lidí přejde do Digitální a informační agentury, takže v tom případě je to navýšení 364 míst. Tak já nevím, jak to tedy je. Ale když jsem se na dnešní systemizaci, kterou má schvalovat odpoledne vláda, podívala, tak to, co se nám říká, že v žádném případě nezakládá na pravdě. Takže dojde k navýšení míst na Ministerstvu vnitra, do toho si pan ministr vnitra nechá vzít systémy veřejné správy, jako jsou datové schránky, správa základních registrů a další. To vůbec nechápu, jak může tohle ministr vnitra dovolit, protože vždycky systémy veřejné správy byly pod rezortem Ministerstva vnitra. Jsou to důležité systémy, ať už jsou to datové schránky, CzechPOINTy a další. A vůbec nechápu, že se k takovému kroku přistoupilo. Budu se opakovat. Jestliže jsme si udělali vicepremiéra pro digitalizaci, ano, změňte kompetenční zákon, ať to má pan ministr pro místní rozvoj pod ministerstvem, ne pod nějakou Digitální a informační agenturou, která se tady vytvoří, kam řada IT specialistů z Ministerstva vnitra nepřejde, a zároveň se tam vytvoří dalších 120 míst. Chtěla bych podotknout, že to v té systemizaci, kterou dnes schvaluje vláda, samozřejmě není.

Zároveň bych chtěla říct, že v návrhu rozpočtu, a to dnes bude řešit také vláda, je navýšení odměn uvolněným a neuvolněným zastupitelům. Víte, že jsem několikrát apelovala na pana ministra vnitra, že jsou to starostové, jsou to hejtmani, jsou to ti, kteří jsou v první linii, že by si zasloužili, aby dostali odměnu. Pan ministr vnitra dnes přichází na vládu a navrhuje, aby došlo k navýšení o 10 %. Svaz měst a obcí v připomínkovém řízení navrhl, aby to navýšení bylo 15 %, to samé Sdružení místních samospráv chce, aby toto navýšení bylo také 15 % pro starosty obcí do 3 000 obyvatel. Vůbec mě překvapuje, že jim pan ministr vnitra nevyhověl, Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv, protože oni si to budou muset zaplatit, ty obce a města, ze svých rozpočtů. A když jsem na pana ministra apelovala, tak jsem říkala, že bych hledala cestu třeba nějaké jednorázové, mimořádné odměny ohledně toho, jak perfektně zvládali a zvládají věci, jako je covid, jako je uprchlická krize a další věci, protože bez starostů a hejtmanů a bez lidí, kteří jsou v té první linii, by se to v žádném případě nezvládlo.

Ale nepostradatelní z hlediska bezpečnosti jsou i policisté a hasiči. Ti jsou tady také mnohokrát zmiňováni, jak si zaslouží obdiv, úctu, respekt. Teď jsem si přečetla na Facebooku, jak pan ministr vnitra ocenil hasiče, určitě skvělé, ale když se podívám do návrhu rozpočtu, tak hasiči, především ti, kteří jsou neuniformovaní, to znamená takzvaní občanští zaměstnanci, těm se sice navýšily finanční prostředky ohledně platu, ale pořád tam ty finanční prostředky nejsou v rozpočtu. Proto jsem se svými kolegy Drahoslavem Rybou, s panem Langem, s Jirkou Maškem, a abych na někoho nezapomněla, na pana Brázdila, na Roberta Králíčka a na pana Sadovského, tak jsme předložili dva pozměňovací návrhy, které toto narovnávají, aby tam ty finanční prostředky jak policisté, tak hasiči měli. A to druhé je ta výdajová část. Podle informací, které máme, i ve výdajové části budou finanční prostředky chybět, takže je tam návrh, aby u hasičů se částka navýšila v té výdajové části, i u Policie České republiky.

Pan Zbyněk Stanjura, ministr financí, vždycky tady několikrát řekl, že pozměňovací návrhy nedáváme. Já si myslím, že jich dáváme mnoho, ale nepamatuju si, že by nějaký pozměňovací návrh opoziční byl podpořen. Myslím si, že mnoho věcí, o kterých víme, že jsou dobře, jako opozice podporujeme. A byla bych moc ráda, kdyby se k tomu začala tak stavět i koalice, a především ministři, protože vidím, že někdy se stává i to, že některý pozměňovací návrh dá opoziční poslanec, tak ho tam rychle napíše i koaliční poslanec. A v žádném případě se neschválí pozměňovací návrh opozičnímu poslanci, ale tomu koaličnímu. A já si myslím, že to není o tom, abychom tady soutěžili, ale že je to především o tom, abychom ty věci dělali dobře a abychom, když na to opozice upozorní a je to správné, tak aby to z vaší strany bylo podpořeno a schváleno.

Takže to k rozpočtu roku 2023. Určitě budeme celý příští rok bedlivě sledovat, jak se bude naplňovat příjmová část a jestli rozpočet, který byl předložen, jestli je realistický, nebo není. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. Máme zde jednu faktickou poznámku pana poslance Brázdila. Podotýkám, že ve 13 hodin máme pevně zařazený bod, ale máte to akorát na dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo, určitě to stihnu. Už podeváté tady vždy při projednávání rozpočtu se snažím upozornit na jednu věc. Byl tu zmíněn IZS, hasiči a policajti. Ti mají - každý z vás vlastně má možnost nějakým způsobem do toho rozpočtu zasáhnout a hasičům a policajtům nějakým způsobem třeba něco přihrát.

Strašně mě mrzí, že se mi to nepovedlo, ač vím, že třeba i současný pan ministr říká, že by transformace záchranky mohla postoupit tak daleko, že by to konečně byla státní instituce a taky by byla součástí rozpočtu tohoto státu. Mrzí mě to, kolegové, ale bohužel, ač jste nejvíc upracovaní, s nejmenším počtem lidí, tak vám nejde pomoci. Alespoň z pohledu státního rozpočtu.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Vzhledem k tomu, že za necelou minutu zahájíme mimořádný bod nebo pevně stanovený bod, vyhlašuji pauzu do 13.00 hodin, necelou minutu.

 

(Jednání přerušeno v 12.59 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 13.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Máme 13 hodin a budeme pokračovat dalším bodem

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.