(pokračuje Jan Skopeček)

1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb.,
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích
a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 335/ - zkrácené jednání

Před projednáváním vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, to znamená energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 335, ve zkráceném jednání, bychom podle § 99 odst. 4 měli posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného zákona ve zkráceném jednání. Otevírám rozpravu k tomuto. Paní předsedkyně Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, já bych byla ráda, vidím tady pana ministra Šalomouna - říkám to dobře?, já bych si nerada spletla vaše jméno - a byla bych ráda, kdyby tady obhájil před Poslaneckou sněmovnou, než budeme hlasovat o důvodech pro projednání tohoto zákona ve stavu legislativní nouze, protože já osobně o tom mám pochybnost. Když se podívám na podmínky, za kterých můžeme konkrétní zákon projednávat ve stavu legislativní nouze, jsou dány poměrně striktně - předcházení ohrožení nebo porušení základních práv a svobod občanů nebo bezpečnosti státu, případně předcházení hrozbě značných hospodářských škod pro stát. A my tady přijímáme během pár dnů opět nestandardním způsobem klíčový zákon, který má přinést to si řekneme pak v rozpravě, kolik vlastně, protože ta čísla jsou velmi proměnlivá - ale má přinést vedle windfall tax desítky miliard korun a já nevidím důvody pro projednání ve stavu legislativní nouze.

Už jsme tady přijali jeden zákon o dani z mimořádných zisků nestandardním způsobem a pokračuje opět tato praktika vládní pětikoalice. Nám se to nelíbí. Myslím si, že jsme projevili opakovaně maximální vstřícnost v tom, abychom nabídli zkrácení lhůt, abychom nabídli podmínky tak, aby to bylo schváleno v nějakém čase, byť si myslíme, že pětikoalice hodně času promarnila, a opět se setkáváme s tím, že jsme tady stavěni před problém, kdy to neprochází ani zkráceným připomínkovým řízením, kdy tady se nejedná standardně ve výborech.

Děkuju ještě jednou panu předsedovi rozpočtového výboru, že na mou žádost svolal mimořádně rozpočtový výbor k tomuto odvodu, ale mám těch otázek ještě víc, než jsem dostala odpovědí. To uplatním potom v rámci rozpravy. Ale myslím si, že nejsou tady dány podmínky, a já bych byla ráda, aby pan ministr Šalomoun nám je vysvětlil, aby se k tomu vyjádřil, protože hnutí ANO zváží podle tohoto vysvětlení, zda bude hlasovat pro projednávání ve stavu legislativní nouze, nebo proti. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Dále se hlásí pan poslanec Vondráček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, není mým zájmem, abych tu nějak dlouze hovořil na téma legislativní nouze, protože většina z vás je připravena na debatu o obsahu tohoto zákona, nicméně rád bych navázal na vystoupení naší paní předsedkyně, protože i já se domnívám, že pro schválení tohoto zákona ve stavu legislativní nouze nejsou naplněny materiální podmínky, což ve svém důsledku může zakládat protiústavnost těch částí doplněných do energetického zákona, a to pro rozpor s čl. 1 ústavy, který stanoví, že Česká republika je demokratický právní stát, pro rozpor s čl. 2 odst. 3 ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, které stanoví, že státní moc lze uplatnit jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon, v rozporu čl. 6 ústavy, který stanoví, že rozhodování většiny dbá ochrany menšiny, čl. 21 odst. 1 Listiny, podle nějž mají občané právo podílet se na správě věcí veřejných skrze své zástupce - poslance - a z toho plyne právo poslanců vykonávat svůj mandát při správě věcí veřejných, tedy i podílet se na schvalování zákona v řádném, v zákonem upraveném procesu, protože povinnost postupu podle zákona je i ústavním principem.

Já jsem si vzal na pomoc tady tento komentář k jednacímu řádu, jehož autorem je autorský kolektiv pod vedením paní doktorky Syllové. Určitě ho všichni znáte, máte ho dobře nastudovaný, mnozí z vás ho mají na svých nočních stolcích. Takže ti, kteří ho mají před sebou, tak si prosím nalistujte stranu 551 a můžete dnes sledovat. Z výkladu § 99 odst. 1, který zní, že "legislativní nouze je možná pouze za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů, nebo bezpečnost státu, nebo když státu hrozí značné hospodářské škody" - v takovém případě může být vyhlášen nouzový stav. A pokračuji: "Z textového výkladu vyplývá, že podmínkou vyhlášení stavu legislativní nouze je existence jedné z těchto mimořádných okolností. Je to předpoklad pro vyhlášení výjimečného stavu, kdy nelze pokládat každou hrozbu negativních důsledků" - teď se odkazuji na jednací řád Poslanecké sněmovny - "ale pouze takovou okolnost, která se zjevně vymyká běžnému průběhu politických procesů vnějších i vnitřních, anebo může jít o okolnost, kterou představují přírodní katastrofy a jejichž typová závažnost musí být srovnatelná se závažností situací uvedených v ústavním zákoně o bezpečnosti. Jak vyplývá z ústavního nálezu číslo 55/10, vyhlášení stavu legislativní nouze z důvodu hrozících značných hospodářských škod, je třeba, aby přistoupila závažnost poměřená v návaznosti na ústavní zákon o bezpečnosti. Je třeba, aby zároveň byla zásadním způsobem ohrožena bezpečnost státu či byla ohrožena práva a svobody občanů. To platí zejména pro situace, kdy rozhodnutí o použití stavu legislativní nouze nebylo dosaženo konsenzuálně či alespoň většinou nezbytnou k přijetí ústavního zákona. V opačném případě jsou kritéria Ústavního soudu mírnější." Tolik citace z knihy.

Teď k několika faktům. Stav legislativní nouze byl vyhlášen standardně rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny. (Hluk v jednacím sále přetrvává.) Je to toto rozhodnutí číslo 46. (Poslanec Vondráček ukazuje plénu výše uvedené rozhodnutí. Z pléna se ozývají připomínky: Neslyšíme. Poslanec Vondráček se proto obrací na předsedajícího.) Pane místopředsedo, mně se obtížně hovoří pro hluk, já bych poprosil...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, rozumím vám, pane poslanče. Kolegyně, kolegové, prosím, abyste se v sále utišili a případně vaše diskuse přenesli do předsálí. Děkuji.

 

Poslanec Radek Vondráček: Takže, vážené kolegyně, vážení kolegové, i vás, které to nezajímá, kteří to neznají, tohle je to rozhodnutí předsedkyně Sněmovny. (Poslanec Vondráček ukazuje plénu rozhodnutí 46.) Tam není žádné odůvodnění, což já nerozporuji, protože to je standardní postup. Ale tady se o důvodech legislativního stavu nouze vůbec nemluví.

Pak si vezmu ten zákon. V tom zákoně vás prosím upozorním na bod 12 důvodové zprávy (poslanec ukazuje plénu zákon), kde je jedna jediná věta, kterou tady mám zatrženou, a já ji přečtu: "V daném případě lze mít za to, že takovýto zrychlený režim je obhajitelný, neboť zde existuje mimořádná okolnost, závorka: energetická krize vyžadující časově koordinované řešení a hrozí zde značné hospodářské škody, závorka, nemohlo by dojít k inkasu a následnému přerozdělení finančních prostředků v řádu miliard korun českých." (Hluk v jednacím sále přetrvává.) Někdo mi říkal ústně, že snad existuje ještě nějaký dopis pana premiéra paní předsedkyni, kde zdůvodňuje, proč chce nouzový stav. Ten jsem ale nedohledal ve veřejném prostoru. Jestliže existuje, pak bych poprosil, zda by někdo z koalice byl schopen to odprezentovat, nebo nejlépe pan premiér, kdyby vysvětlil důvody stavu legislativní nouze. Tady se píše, že se musí jednat o časově koordinované řešení. (Premiér Fiala diskutuje zády k řečnickému pultíku s poslancem Bendou.) Já bych se chtěl pana premiéra zeptat, s čím to má být koordinované. S poslaneckým návrhem, který jste předložili ve druhém čtení k windfall tax? S tím, se kterým prostě my nesouhlasíme, a už to říkala naše paní předsedkyně? No, já to když tak panu premiérovi zopakuji v té debatě. Skutečně se jedná o tak nečekanou a překvapující událost, že musíme pokračovat ve stavu legislativní nouze, když víme, že ten problém existuje od března a už na konci února zde vystupovali lidé a mluvili o dočasném krizovém rámci a žádali urychlené řešení? (Hluk v jednacím sále přetrvává.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Kolegové, kolegyně, prosím vás opětovně, abyste se v sále ztišili, aby mohl pan poslanec pokračovat.

 

Poslanec Radek Vondráček: Já se znovu ptám pana premiéra, s čím to má být koordinované, jestli s tím poslaneckým návrhem ve druhém čtení, u kterého ještě večer před třetím čtení koalice vlastně nevěděla, pro co bude hlasovat a jak to celé dopadne? Tak s tím koordinuje vláda?

A další otázka. Jaká škoda tedy vznikne státu, když proběhne řádný legislativní proces, když ten zákon budeme mít o měsíc později? Chci slyšet odpověď na otázku, v čem spočívá ta škoda. O kolik tedy vybere ten stát míň, a jestliže vybere míň, tak ty peníze mají být utraceny za kompenzace? Je nějaká představa, kolik to má být? A škoda by snad v tom případě spočívala v úrocích, které by ten stát zaplatil za to, že by si finanční prostředky zaplatil jinde? Nebo v čem tedy spočívá ta škoda, když ten stát vybere míň? Mě by opravdu zajímala nějaká kvantifikace, pane ministře (poslanec Vondráček se otáčí do vládní lavice na pana ministra Síkelu). Vy na mě nevěřícně koukáte - já to nekladu ani nějak nepřátelsky, ale spočítal někdo tu škodu, a ona musí být mimořádná, aby to ospravedlnilo stav legislativní nouze? To vám říkám jako právník. A tady nezazněla jediná částka a v čem ta škoda spočívá, když bychom měli první čtení, druhé čtení a třetí čtení, tak jak to má být.

A k tomu vám přečtu ještě kousek ústavního nálezu: "Vyhlášení stavu legislativní nouze a projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání zásadním způsobem mění strukturu zákonodárného procesu a omezuje jeho podstatu na samotné vyslovení souhlasu nebo nesouhlasu. Tento postup lze akceptovat jen jako výjimku z pravidla, a to za předpokladu zvlášť závažných důvodů, kdy zájem na bezprostředním přijetí zákona v kontextu konkrétních okolností převáží nad obecnými požadavky, které ve vztahu k zákonodárnému procesu vyplývají z ústavního pořádku. Nelze však akceptovat využití tohoto mimořádného institutu jako běžný nástroj k omezení zákonodárné procedury parlamentní většinou, kdykoli opozice vysloví nesouhlasný postoj s návrhem zákona a k zabránění nebo oddálení jeho přijetí využije jednacím řádem stanovené prostředky."

Tak, budu rád, když mi bude odpovězeno aspoň na ty základní dotazy: v čem spočívá ta škoda, jak by byla velká, v čem spočívá ta koordinace a s čím koordinujete a jak je možné, že okolnosti jsou natolik překvapivé a náhlé, že je zapotřebí postupovat ve stavu legislativní nouze. Děkuji. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak, další v rozpravě vystoupí paní poslankyně Válková. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Já budu plynule pokračovat. On to tady pan kolega, vaším prostřednictvím, pan poslanec Vondráček velmi jasně načrtl, ty naše pochybnosti. (Hluk v jednacím sále přetrvává.) Koneckonců jsme si zažili za pandemie řadu situací, kdy jsme byli v takovém nepříjemném stavu, kdy jsme věděli, že od vás bude zaznívat kritika, částečně i oprávněná, a také potom se ukázalo v rozhodnutích správních soudů, že ta kritika opravdu oprávněná byla, a směřovala přesně proti tomu, čeho se dopouštíte jistě z jisté ještě nezkušenosti s legislativní nouzí a nutností zdůvodnit podrobně, proč o ni žádáte, o to, abychom jako Parlament udělili svůj souhlas ke zrychlenému, a nikoliv důkladnému projednávání zákonů. A to by tady mělo zaznít zvlášť zřetelně. Čili my na základě těchto svých zkušeností upozorňujeme, a já se obávám, že pan premiér, vaším prostřednictvím - i když bych to nemusela říkat, říkám to s úctou k němu, pane místopředsedo - v té době, kdy tady můj kolega zdůrazňoval potřebu odpovědí na konkrétní otázky, byl zabrán do rozhovoru s panem předsedou poslaneckého klubu, panem poslancem Bendou, vaším prostřednictvím, takže nemohl asi sledovat zcela konkrétní dotazy, tak já je ještě jednou zopakuji. Nám jde zejména o to, jakým způsobem a jakou metodou jste došli k tomu, že tady by mohla vzniknout nějaká velká škoda, která by byla tak velká, že by v případě, že by se něco takového octlo u Ústavního soudu, tak ten Ústavní soud by potom pronesl, že to bylo v pořádku, že je proporční, že princip proporcionality byl zachován.

A současně by nás určitě zajímalo podrobné zdůvodnění, které chybí, protože tu problematiku také sleduji, hledala jsem ve veřejných zdrojích, nenašla jsem ji stejně jako pan kolega Ondráček včera. Nedivím se, byl to památný den. Asi jste měli nejen vy, ale i my na starosti jiné věci. Nicméně teď už je běžný pracovní den a jednací řád, ústava, nálezy, judikatura, to všechno nám poměrně jasně říká, co a jakým způsobem musí být zdůvodněno, když žádá část poslanců, předsedkyně formálně, samozřejmě za nimi stojí koalice, poslanci většinově, o vyhlášení stavu legislativní nouze. Podle mého názoru by se dal zdůvodnit, tady možná budu trošku ... nebo možná že někteří kolegové z hnutí ANO se mnou nebudou souhlasit, ale muselo by se tak udělat velmi důkladně a i na základě už těch rozhodnutí, soudních rozhodnutí, kterým jsme čelili my v době, kdy jsme byli u vlády, v době pandemie. A že ta soudní rozhodnutí nás někdy překvapila, to jistě nemusím zdůrazňovat.

Takže chci kolegiálně vyzvat, abyste se poučili z našich chyb a neopakovali je. Navíc způsobem, který přímo servírujete tomu, že to rozhodnutí neobstojí v případném soudním přezkumu. Takže to byl můj apel. A také se připojuji k tomu, co bych nerada opakovala, ten seznam těch otázek a zdržovala jednání o energetickém zákonu, který tady přednesl pan poslanec Vondráček a který jistě v případě potřeby znovu předá panu premiérovi, který se teď už bude jistě soustředit na tu odpověď, nebo předpokládám někdo z jeho týmu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další v rozpravě vystoupí pan ministr Šalomoun.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Já mám za to, že přestože tento vládní návrh zákona, jeho příprava značně spěchala, ale přece jenom, byť velice zkrácené, ale připomínkové řízení se konalo. A ani vládní legislativa nedetekovala to, že by tento návrh podmínky legislativní nouze nesplňoval.

Pokud se ptáte na některou z těch možností, tak mám za to, že opravdu je to ta možnost, že státu hrozí značné hospodářské škody, a ten návrh je potřeba vnímat v kontextu. V kontextu toho, že pokud se utrhly ceny energie tak, že trh v zásadě přestal fungovat, víceméně jsme ho vypnuli tím, že jsme zastropovali ceny energií, a bude stát samozřejmě značné peníze, abychom pomohli občanům, domácnostem, firmám, víceméně všem, kdy ty náklady jsou odhadovány až kolem 100 miliard, tak je potřeba využít víceméně jakoukoliv příležitost, abychom nějaké peníze na to získali.

Přece jenom vládu jsme přebírali v době, kdy ty sýpky tedy naplněné nebyly a jsou tady dvě možnosti: Buďto to tedy zaplatí naše děti, pokud chceme teď pomáhat domácnostem a firmám, anebo by na to mohli přispět ti, kteří na tom nějakým způsobem vydělali. A pokud bychom toto tímto způsobem neudělali, tak samozřejmě je to všechno ještě na větší dluh, než by muselo být.

A samozřejmě zasazeno do kontextu, je potřeba se podívat i na tu právní situaci v Evropě, kdy je tady intervenční nařízení Rady, které vyšlo 6. října 2022, které přímo dává povinnost tyto solidární příspěvky zavést do 31. prosince 2022. Abychom tady potom nemuseli vést debatu na téma retroaktivita, byť já jsem na ni připraven, ale vím, že někteří z vás mají opravdu problém něco stanovovat zpětně, čemuž rozumím, tak abychom tomuto předešli, tak ten režim tomu musel být uzpůsoben. A proto to zkrácené připomínkové řízení, a proto i ten návrh na projednání toho návrhu je ve stavu legislativní nouze. Je to pravdu kvůli tomu, že státu hrozí značné hospodářské škody.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy k tomuto? Pan kolega Vondráček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Podstatné je, jestliže chcete projednávat něco ve stavu legislativní nouze, tak minimálně to rozhodnutí by mělo být přezkoumatelné, kdyby se někdy případně stalo předmětem sporu u Ústavního soudu. Jak může být přezkoumatelné, když my ty údaje nevíme. Pan ministr (Nesrozumitelné.) mi odpověděl, my si to nemyslíme. Vy máte jiný názor, rozumím, ale tahle ta půda by si zasloužila konkrétní odpovědi, protože ta politická konfrontace v Poslanecké sněmovně je podstatou politické soutěže politických stran v České republice, a je skutečně základem vůbec a ústavním principem. Parlamentní diskuse je důležitá pro přijetí každého zákona a ústavní nález, třeba ten 53/10, na který odkazuji, zdůrazňuji, že dochází k naplnění neoddělitelného komponentu, kterým je povinnost většiny dbát ochrany menšin při přijímání politických rozhodnutí. To je článek 6 Ústavy. V případě zákonodárné procedury se tato ochrana vztahuje na postavení parlamentní opozice. Ta moje námitka je právní, nicméně jestliže na ni chcete odpovědět, musíte mi odpovědět hospodářsky, v čem spočívají ty škody, o jaké výši se bavíme. Potom píšete, že je to nutné a že to spěchá, protože to koordinujete. Ptal jsem se, s čím? S tím poslaneckým návrhem windfall tax nebo s něčím jiným? To z té důvodové zprávy nevyplývá. Děkuji vám za odpověď na tyto otázky.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Hlásí se dál někdo do rozpravy? Pan ministr Síkela. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci. Chtěl bych ještě jednou zdůraznit, že se zde jedná o adaptační novelu nařízení Rady Evropské unie ze dne 6. října 2022. Ze dne 6. října 2022, to znamená, že Rada přijala na naši žádost, z naší iniciativy ve spolupráci s ostatními členskými zeměmi celoevropské řešení, které vyplývá z názvu toho ... toho legislativního materiálu. A to, že řeší vysoké ceny energií a stanovuje strop pro nepřiměřené tržní příjmy z prodeje elektřiny, a že se jedná o intervenci v mimořádné tržní situaci. A proč je nařízení Rady potřeba adaptovat do prvního prosince 2022? Kdy nastává přímá použitelnost? 1. prosince 2022 nastává přímá použitelnost jeho části upravující takzvaný strop pro tržní příjmy a rozdělování nadměrných příjmů a přebytkových příjmů konečným odběratelům elektřiny. Z tohoto důvodu se též navrhuje předložit návrh zákona v režimu legislativní nouze.

Pokud by nedošlo k včasné adaptaci, hrozí státu škody, a ty škody lze vyčíslit poměrně jednoduše. Jestliže jsme řekli, že očekáváme z těchto odvodů výnos přibližně 80 miliard, zároveň dojde ke snížení základu pro výběr daně z mimořádných nebo neočekávaných zisků, a jestliže tento návrh zákona má být v platnosti do konce příštího toku, tak 80 miliard kdybych jenom vydělil dvanácti, tak mi vychází, že pokud se chceme vyhnout retroaktivitě, každý měsíc zpoždění nás bude stát 7 miliard korun.

Jestli je toto mimořádná, hrozba mimořádné škody nebo není, to já už nechám na posouzení právníků. Ale v současné situaci si myslím, že to je jaksi - že se jedná o mimořádné částky. A vzhledem k tomu, že se jedná o základ toho, abychom mohli stropovat, protože k tomu je vlastně celý ten návrh zákona určen, a proto také vzniklo to nařízení Radě Evropské unie, tak prostě potřebujeme to mít do 1. 12. vlastně schváleno a v platnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy? Ještě pan poslanec Vondráček.

 

Poslanec Radek Vondráček: Já už jenom velmi stručně a poděkuji aspoň za to, že tady něco zaznělo, protože ptám se, proč to tedy není v odůvodnění toho zákona, proč to tam není takto rozepsáno? Druhá otázka je, jak dlouho jste tohle věděli, jestli je to skutečně tak překvapivé a neočekávané? A co by se tedy stalo, když to tedy vyčíslíme, když byste postupovali tak, jak se postupovat má? Určitě by opozice souhlasila s maximálním zkrácením lhůt. My jsme vždycky pro to byli otevření, jako to bylo koneckonců u zákona tento týden. Přesto nám to umožněno nebylo. A opravdu si uvědomte, že proces stavu legislativní nouze by měl být výjimečný, a to, jak s ním nakládáte vy, ho devalvuje.

Přímo v komentáři, který máte k dispozici, se píše, že otázka hospodářských škod může být relativní, a je tam dokonce citace projevu pana Sobotky z roku 2010, když se jednalo o škrty v rozpočtu. Takže já to jenom připomínám z tohoto důvodu, abyste si uvědomil, že skutečně by tyhlety věci měly být odůvodnitelné. Co se tedy stane? Teď nám to pan ministr aspoň zkusil vysvětlit, kdyby se to nestihlo do 1. 12. Já to od něho slyším poprvé. To mělo být ve zprávě k zákonu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další se hlásí pan ministr Síkela, který chce reagovat. Pane ministře, prosím, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela My se tady točíme dokola, neposloucháme se. Nařízení Rady bylo přijato 6. října. My jsme se v maximální, v maximální krátké době snažili novelizovat energetický zákon tak, aby jednak respektoval nařízení Rady a jednak abychom dopracovali ty věci - já se k tomu dostanu ve své úvodní řeči - o kterých nařízeních Rady nemluví.

Ale jedna věc je jasná. Podle evropského nařízení musíme aplikovat odvody od výrobců, a pokud nebudeme schopni ty odvody aplikovat již v prosinci, přijde stát odhadem přibližně o 7 miliard korun za každý měsíc. Možná pro vás 7 miliard korun za každý měsíc není hodně peněz, ale pro nás, pro vládní koalici, je to velmi významná částka. Pokud by se aplikoval odvodový strop podle nařízení 180 eur za megawatthodinu, jak je to stanoveno v nařízení Rady, některé zdroje, například uhelné teplárny nebo bioplynové stanice, by přestaly vyrábět, aby jim nevznikla ztráta. V důsledku toho by se prohloubil deficit energie na trhu a rostla by cena. Tohle chcete?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Do diskuse se hlásí pan poslanec Králíček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně kolegové, mně se strašně líbí, jak pan ministr Síkela přijde pozdě s něčím a ještě se tu pokouší zneužívat institut legislativní nouze. Vždyť vy si děláte, co chcete. Datové schránky - nám zkracujete lhůty na jeden den, druhý den dáte druhé čtení. Vždyť si můžete dělat, co chcete. A máme ještě 29. a 30. - máme schůzi v listopadu, tak by se to do prosince po zkrácení lhůt - chtělo by se to - mohlo stihnout, mohly by zasedat i výbory. Tak nám tady nevyhrožujte a neházejte naši neschopnost na vás, obráceně, vaši neschopnost na nás. (Potlesk od poslanců zleva.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Hlásí se pan předseda Benda. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo vlády, dámy a pánové, malinko bych poprosil, abychom zklidnili emoce. Jestli nám tady teď pan poslanec Králíček vyčítá, že lhůta u nějakého tisku byla zkrácena na jeden den, tak jenom upozorňuju, že to musí být vždycky se souhlasem opozice. Tam máte veto, takže nám to nevyčítejte. Byl nějaký důvod, pro který jste se rozhodli vetovat devadesátku, že chcete podat pozměňovací návrhy. To samé se týká této legislativní nouze. Já myslím, že důvody věcné vám skutečně vysvětluje pan ministr. Pokud bychom zavedli stropy 180 eur na megawatthodinu, jak předepisuje od 1. prosince Evropská unie, tak to znamená, že některé zdroje vypnou. Prostě přestanou vyrábět, protože to pro ně nebude rentabilní. Tak jako jsme v nějaké krizové situaci.

A k panu poslanci Vondráčkovi. Já taky nemám strašně rád stavy legislativní nouze, ale zvykli jsme si na ně v minulém volebním období za vaší vlády, byli jsme v nějaké krizové situaci. Ale vzpomenete si, že v rámci covidu jste schválili regulaci Airbnb v Praze? Vzpomenete si na to, na toto, a jak jsem tady proti tomu protestoval? Takže buďme opatrní v tom vyčítání. Já si myslím, že tentokrát jsme skutečně v situaci, kdy potřebujeme i pod tlakem toho, že Evropa konala pozdě, to já souhlasím, ale jestli máme od 6. října do 1. prosince něco zavést, tak to skutečně musíme dělat v zrychleném řízení. Stav legislativní nouze umožňuje opozici vystupovat, umožňuje přednášet pozměňovací návrhy. Ten tisk tady byl týden, byl tady týden, abyste si ho mohli prostudovat, řádně prošel výborem. Nebylo to za 24 hodin. Tak buďme malinko soudní, jestli můžu prosit.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. Nyní je přihlášena paní poslankyně Peštová, pak pan poslanec Králíček a pan poslanec Vondráček se hlásí standardně do rozpravy, nebo s faktickou poznámkou? S faktickou, tak má přednost. Tak se omlouvám, paní... tak ruší. Tak paní poslankyně Peštová, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuju za slovo, pane předsedající. Musím zareagovat tady na pana ministra Síkelu. Já jsem si tu práci dala, vytáhla jsem si tu nádhernou vypořádací tabulku a byla jsem v šoku z toho, jak se vypořádává. Tento zákon byl v MPŘ, ve zkráceném MPŘ od 4. do 7. listopadu. Od čtvrtého, jenom pro záznam, čtvrtého byl pátek, sedmého bylo pondělí. Takže v pátek všichni, nebo všechna připomínková místa, dostali nádhernou patrolu a přes víkend měli vyplodit připomínky. Stejným postupem se postupuje teď tady. To znamená, že opět chcete - neříkám, že nám berete právo, ale vezměte si, že to není nic jednoduchého všechno nastudovat a seznámit se s tím, co bylo v rámci MPŘ načítáno. Když jsem se koukla a byla jsem v šoku, jakým způsobem jste vypořádali třeba Svaz průmyslu, kde jste jim napsali "neakceptováno" bez vysvětlení, rozpor trvá, a takhle to, takhle jsem postupovala u všech těch připomínkových míst. Ve své podstatě vy jste se s tím nevypořádali. Já, když jsem pracovala na ministerstvu a kdybych předložila takovou vypořádací tabulku, tak se se mnou nikdo nebude ani bavit. Nikdo ani bavit! Takže nezlobte se na mě, ta diskuse je tady oprávněná, protože čas je strašně krátký na to, co máme všechno zde probrat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní budou na řadě faktické. Jenom se ujistím, pan Adamec, pan předseda Adamec faktickou zrušil a první s faktickou je přihlášen pan poslanec Vondráček. Tak, prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Radek Vondráček: Skutečně jenom fakticky a krátce na pana ministra a na pana Bendu. Já jsem to tedy nenašel, ale vím, že jsem to v té důvodové zprávě četl. Tam se píše, že sice je přímými právními účinky toho nařízení, nicméně materiálně předpokládá vnitřní národní úpravu, že bez toho je to nemožné, protože tam není procesně dané, jak by se postupovalo. Myslím si tedy, že váš argument s těmi elektrárnami se dá tímto velice zpochybnit, a myslím si, že ho nepotřebujeme do diskuse. Tady je opravdu řeč o stavu legislativní nouze, řeč o tom, že jste na poslední chvíli načetli ve druhém čtení windfall tax a z hlediska politického života v podstatě vzápětí přicházíte ve stavu legislativní nouze a tvrdíte, že to s tím musíte koordinovat.

Takže já se chci zeptat tady potom nebo aspoň říct: Od kdy se bavíme o zastropování, kdy jsme tady přijímali ten zákon? Kolik bylo času na to všechno? A teď na nás přicházíte, že to musí být všecko do prosince hotové. Tak se přece nemůžete nikomu divit, že se to nelíbí opozici a že chceme, abychom měli možnost projednání ve výborech.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další s faktickou poznámkou vystoupí pan předseda Výborný.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju za slovo. Já jsem chtěl jenom poprosit. Myslím, že tady jsme si ty věci jasně řekli. Prosím, pojďme hlasováním rozhodnout o tom, zda můžeme, nebo nemůžeme pokračovat v jednání ve stavu legislativní nouze. Jenom připomenu, protože bych byl rád, abychom ty věci říkali fakt férově a pravdivě: to, že ten zákon projednáváme v legislativní nouzi, bylo projednáno s předsedy poslaneckých klubů nebo bylo to dáno na vědomí, ale také s dostatečným předstihem. Čili opravdu tady nikdo po nikom nechce, aby zpracoval pozměňovací návrhy v řádu hodin. Opravdu takto to nebylo, byl tady vytvořen - a můžeme se tady bavit o tom, že třeba ne dostatečný, měsíční, ale byl tady vytvořen - prostor pro to, aby mohly být pozměňovací návrhy zpracovány, předloženy. Pojďme prosím tedy se tomu tisku věnovat věcně, protože mám pocit, že tady na tom principu samotném se asi shodneme. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Králíček a pan poslanec Feranec se hlásí standardně. Tak nejprve tedy faktické, to je pan poslanec Králíček, a připraví se pan poslanec Mašek. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Musím reagovat ještě na kolegu, ctěného pana kolegu Bendu. Prostě když nás pan ministr Síkela pozuráží, tak nebudu sedět v lavici. Já si nenechám vyhrožovat a házet na sebe nějaké výhrůžky, že když něco neschválíme, co on přinese v legislativní nouzi, že za něco můžeme. Já to nechci prodlužovat, ale měl by si zamést nejdřív před vlastním prahem, jak se tomu věnuje, a pak nám tady vyhrožovat, to za prvé. Takže bohužel, když vy, tak já musím reagovat taky.

A za druhé, ano, za mě byla chyba, že jsme vám vyšli vstříc a tu lhůtu zkrátili, ale kdybyste dostali na pozměňovací návrh vy jeden den, protože my jsme výbor pro veřejnou správu měli ve středu, ve čtvrtek byl státní svátek a dneska už chcete druhé čtení, tak mě konkrétně třeba pan Adamec umlátí jako malýho kluka. Takže asi tak.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: S další faktickou vystoupí pan poslanec Mašek, připraví se pan poslanec Adamec. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, vážení paní ministři, kolegyně, kolegové. Já bych zareagoval na pana ministra Síkelu, který tady říkal, že hrozí bezprostředně, pokud to rychle dneska neuděláme, takže by mohlo hrozit i zastavení tepelných elektráren, konkrétně, které zpracovávají uhlí. A tady byl 23. 9. ve Sněmovně seminář podvýboru pro ochranu spotřebitele na téma dopady cen energií na spotřebitele, kde se právě vyčíslovaly ceny výroby elektrické energie, a ta byla v uhelných elektrárnách odhadnuta na 1,65 koruny včetně ceny emisní povolenky, a my se tady bavíme o limitu 180 eur, což je v přepočtu zhruba 4 500 korun. Takže já si myslím, že tahle výhrůžka a tento argument pro to, že musíme jednat velmi rychle, je lichý.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní pan poslanec Adamec.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, tak já bych chtěl vzkázat kolegovi Králíčkovi, že mlátička už není mezi námi tady ve Sněmovně, a nedělejte ji ze mě, já takový nejsem, to bych chtěl poprosit. Ale chtěl bych taky připomenout jednu věc - chápu to, že tady když, je to v tom filmu od pana Trošky: Když vy vo štok, tak my vo dva! Ale takhle bychom neměli se tady chovat.

Já si myslím, že ten problém je tady jasně nastavený, a ten problém je čas. Mně se to taky nelíbí, že to děláme takhle rychle. Co si budeme tady zastírat, vždyť jsme měli hospodářský výbor, kdo tam byl, tak víte, že to je velmi složité.

Ale chtěl jsem upozornit ještě na jednu věc: kdybyste chtěli zkracovat ty lhůty a podobně, máme dvoukomorový parlament a Senát to bude chtít projednat taky. To znamená, že to se prostě stihnout nedá, a pokud jako bychom to nestihli vzhledem k té krátké lhůtě mezi 6. říjnem a 1. 12., tak by to bylo jenom ke škodě českého státu. Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. K faktické poznámce se přihlásil ještě pan kolega Králíček.

 

Poslanec Robert Králíček: Ano, chtěl bych se omluvit panu kolegovi Adamcovi, určitě není takový člověk, bylo to s nadsázkou, protože vím, že se dokáže tak jako já emocionálně trošku rozptýlit, takže se za to omlouvám. A ta reakce - ale vždy to zaznělo tady od vás, vy jste to taky dělali v minulém volebním období, tak my to teď uděláme! Takže to není o štok vejš nebo o dva štoky. Vy jste s ním začali, že prostě když vy jste to dělali, tak my to budeme dělat taky.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To je hezké usmíření. (Poslanec Králíček podává ruku poslanci Adamcovi. Sál reaguje smíchem a potleskem.) Jdete příkladem, kolegové, jdete příkladem. Vracíme se do rozpravy. S přednostním právem je přihlášena paní předsedkyně Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Už jenom stručně. Tak já navážu na všechny předřečníky, jak pana kolegu Adamce, tak mého ctěného kolegu Marka Bendu, tak pana předsedu Výborného, prostřednictvím pana místopředsedy. Ano, tak bychom se k sobě chovat neměli! A když jsem byla na tom mimořádném rozpočtovém výboru a ptala jsem se expertů, tak jsem se dozvěděla podstatnou věc. Adaptace toho evropského nařízení není jen tak, protože ono to evropské nařízení něco říká, ale už neříká, jak to má národní stát dostat do rozpočtu, a proto se musela přijmout tato národní úprava, tato daňová úprava. Já o tom budu mluvit ve svém proslovu, tak nebudu předbíhat. A to ten příklad, který tady zazněl - myslím, že teď nevím, od pana předsedy Bendy, prostřednictvím pana místopředsedy - že jsme nevetovali zkrácení lhůt u datových schránek. Ano, to je přece jasný projev spolupráce. A zrovna tak bychom ho nevetovali ani tady u tohoto zákona.

Takže my jenom chceme říct, že se nám to nelíbí, a že prostě jako opozice už se chceme ozvat a ve svém hlasování projevíme svůj názor. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, další do rozpravy je přihlášen pan poslanec Feranec, Připraví se paní poslankyně Peštová. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, já se ještě vrátím k té právní debatě. Tady několikrát zaznělo, že když to neschválíme v legislativní nouzi, způsobíme mimořádné škody. A je tady asi dostatek právníků. Skutečně případ, kdy Sněmovna schválí nebo neschválí nějaký zákon, respektive neschválí zákon, vznikne tím škoda? Všichni jsme se učili na právech, co to je vlastně škoda, takže to, že to nebude v legislativní nouzi, tím poslanci způsobí škodu? To znamená, že příště, když vláda přijde s tím, že chce zvýšit daň z příjmu na 30 %, a když se to neschválí, tak způsobíme škodu? To je na zamyšlení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další v pořadí paní poslankyně Peštová.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já jenom bych chtěla na své předřečníky, všechny, co tady hovořili, zareagovat. To není, že bychom byli rozčilení nebo já aspoň, že bych byla rozčilená. Nevím, jak vy jste včera trávili svůj den, ale já ho trávila nad tímto zákonem. Já jsem si vytahala všechno to, co jsem potřebovala, k tomu, abych se mohla hlouběji ponořit do zákona. Já vím, vy jste všichni kladli věnce, a já jsem si tady hezky pracovala nad zákonem. A opravdu to, že se tady bavíme o tom, že není možnost diskuse - ano, dobře, teď půjdeme možná tím zkráceným, pojedeme v legislativní nouzi, všechno odsouhlasíme v jeden den, a jsem zvědavá, protože jsem samozřejmě načetla nějaké pozměňovací návrhy, jestli vůbec k těmto pozměňovacím návrhům zde dojde a bude k nim nějaká diskuse, a jestli budete stejně vstřícní, jako jsme teď vstřícní my k vám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Není tomu tak.

Než přejdeme k hlasování o usnesení, ještě načtu omluvy. Zatím jsem zagongoval, aby mohli kolegové dorazit do sálu. Eva Decroix se omlouvá celý jednací den z pracovních důvodů, kolega Nacher se omlouvá do 11 hodin z pracovních důvodů a ministr vlády Šalomoun se omlouvá od 11.30 z rodinných důvodů.

Pokud se tedy již nikdo do rozpravy nehlásí, rozpravu končím a přikročíme k hlasování. Přednesu vám usnesení: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 335, ve zkráceném jednání." Ano, zaznamenal jsem žádost o odhlášení, tak vás všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se svými identifikačními kartami přihlásili znovu. (Předsedající se odmlčí.) Počet poslanců se ustálil.

A já tedy zahájím hlasování a ptám se, kdo je pro návrh takového usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 38, bylo přihlášeno 146 poslanců, pro hlasovalo 76, proti 31. Návrh usnesení byl schválen.

 

Nyní tedy otevírám bod vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 335.

Jsme ve zkráceném jednání a já poprosím, aby předložený návrh uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. (Hluk v sále.) Pane ministře, prosím, ujměte se slova. A kolegyně, kolegové, poprosím vás, abyste se ztišili, aby pan ministr mohl vystoupit.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych krátce okomentoval předložený materiál, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o adaptační novelu nařízení Rady Evropské unie 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci, které řeší vysoké ceny energií a stanovuje strop pro nepřiměřeně vysoké tržní příjmy z prodeje elektřiny. Ačkoliv je nařízení Rady přímo použitelným právním předpisem, není možné jej správně aplikovat bez přijetí vnitrostátní právní úpravy. Nařízení Rady totiž neřeší, jakým způsobem mají být nadměrné příjmy vybírány, a neupravuje ani tak zásadní otázku, jako je uložení povinnosti konkrétním výrobcům strpět odvedení části svých výnosů. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby zákonná právní úprava stanovila jasná pravidla pro odvod z nadměrných příjmů. Návrh zákona definuje poplatníka odvodu, předmět odvodu, správce odvodů a další podrobnosti nutné k aplikaci tohoto nařízení v praxi.

Celoevropské řešení předpokládá zastropování na hodnotě 180 eur za megawatthodinu, členským státům je však umožněno rozlišovat mezi technologiemi určenými k výrobě elektřiny. Návrh zákona určuje strop z tržních příjmů diferencovaně pro jednotlivé výrobní technologie, přičemž vychází z kvalifikovaného odhadu nákladovosti jednotlivých technologií. Zároveň v souladu s nařízením Rady využívá možnost vyloučit z předmětu odvodu určité příjmy z prodeje elektřiny, taxativně vyjmenované v návrhu zákona. Jedná se například o výrobny elektřiny s instalovaným výkonem menším než 1 megawatthodina.

Návrh zákona stanovil, že správcem odvodů bude Energetický regulační úřad, který však bude mít možnost dožádat o provedení úkonů nebo jiných postupů orgán Finanční správy. Případné spory mezi správcem odvodů a dožádaným orgánem bude řešit Ministerstvo financí.

Návrh zákona byl projednán na rozpočtovém výboru dne 15. listopadu a vydal usnesení s doporučením schválit, dne 16. listopadu byl poté projednán na hospodářském výboru a hospodářský výbor vydal usnesení s doporučením schválit ve znění schválených pozměňovacích návrhů. Obě jednání byla velice konstruktivní a věcná, za což v takto napjaté situaci, kdy je opravdu nutné tuto legislativu rychle přijmout, děkuji.

Dovolte mi dále, abych zmínil základní diskutované oblasti na jednotlivých výborech. Za prvé, daň versus odvod. Návrh byl schválen kvalifikovanou většinou na jednání ministrů pro energetiku. Nejedná se tedy o daň, neboť to bylo řečeno Radě ministrů financí, schvalování by muselo být řešeno na Radě ministrů financí a schvalování by muselo být jednomyslné. V České republice nicméně využíváme na odvod daňové procesy, což není ojedinělá věc. Za další, stanovisko odboru kompatibility vlády k provázanosti z daní z neočekávaných zisků, takzvaný windfall tax. Daň z mimořádných zisků v sektoru elektroenergetiky je národním opatřením stropování tržních příjmů výrobců. Je částečně přímo použitelná evropská právní úprava, na kterou se musí národní právo adaptovat. Reálný důsledek těchto paralelních právních úprav bude takový, že úhrada odvodů z nadměrných tržních příjmů bude snižovat inkaso daně z nadměrných zisků za zdaňovací období 2023.

Proč jsou odlišné hodnoty pro jednotlivé zdroje? U obnovitelných zdrojů se vycházelo z dat evropského regulačního úřadu, kdy od výkupní ceny se odečetl zelený bonus a přičetl se náklad na odchylku a takzvaná motivační pobídka nebo chcete-li marže. U ostatních zdrojů se vycházelo z palivových nákladů, nákladů na povolenku, pokud povolenka je, variabilních nákladů, dopravy - opět, pokud je doprava, aplikace nákladů na dopravu, namístě - hrubé marže a fixních nákladů se zohledněním účinnosti.

Pozměňovací návrhy, které jsou v tuto chvíli načteny v systému, 1641 - doplnění k vodám bez využití přehradní nádrže od poslanců Kučery a Telekyho, souhlasné stanovisko již bylo akceptováno na hospodářském výboru. Mám tady bez čísla vyúčtování odvodů za prosinec 2022, dva měsíce po uplynutí odvodového období, od pana předsedy Adamce, opět souhlasné stanovisko, již bylo projednáno na hospodářském výboru. 1642 - povinnost ERÚ stanovit špičkové hodiny od pánů poslanců Tomáše Müllera a Roberta Telekyho, opět souhlasné stanovisko, a 1643 - možnost zastropovat ceny i pro velké firmy s omezením na maximální majetkový prospěch, od pana předsedy Adamce, opět souhlasné stanovisko.

Vzhledem k naléhavosti přijetí navrhované úpravy, kdy je nutné nařízení adaptovat do 1. prosince 2002, se navrhuje projednat předmětnou novelu ve stavu legislativní nouze ve smyslu ustanovení § 99 zákona č. 90/95 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. Pokud by nedošlo k včasné adaptaci evropského nařízení, hrozí státu značné hospodářské škody v důsledku nemožnosti vybrat a následně přerozdělit finanční prostředky v řádu miliard korun, a to za situace, kdy zde existuje mimořádná okolnost, kterou je energetická krize, vyžadující časově koordinované celoevropské řešení. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Hospodářský výbor, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedkyně, jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 335/2. Iniciativně tento návrh projednal také rozpočtový výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 335/1.

Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Ivan Adamec, informoval nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy na odůvodnil. Pane předsedo, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano, děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, paní ministryně, páni ministři, kolegyně, kolegové, budu ve své zpravodajské zprávě stručný, případně budu k diskusi v rozpravě. Chtěl jsem říct, že jsme to projednali ve středu v polední pauze po volbě, která tady probíhala do různých orgánů, kdy jsme měli relativně krátký čas na tak řekl bych zásadní materii, která ovlivní energetický trh a vlastně příjmy státního rozpočtu v příštím roce. Je potřeba říct, že to, že tady opozice říká, že se jí to nelíbí - no, tak my z toho taky nejsme nadšení. Vůbec nejsem nadšen z toho, že tady děláme takovéto sociální inženýrství, kde trh upravujeme podle toho, jak je potřeba. Dělá to celá Evropa, protože ta situace fakt je vážná, není to jednoduché.

A když tady říkáme, že přidáváme a chceme přidat občanům, firmám, tak musíme říct i druhou stránku věci: kde na to vezmeme? A samozřejmě, řada podnikatelů a firem na této situaci prodělává, ale řada zase bohužel, v tuto chvíli říkám bohužel, vydělává a vydělává tak, že vlastně to není jejich přičiněním, ale je to přičiněním toho, že se změnily podmínky v Evropě. A to si myslím, že to je předmětem všech těchto návrhů zákonů, které tady máme, a proto i my jsme vcelku to tak vzali na tom hospodářském výboru, kde jsme říkali, že je to potřeba udělat, i když jsem zastánce toho, že zákony, legislativa by se neměla dělat rychle, měla by se dělat pomalu a podrobně, protože s rychlostí většinou vznikají chyby. A myslím si, že většina zákonů, která projde takovýmto zrychleným legislativním procesem, po čase může projevovat určité nedostatky. Nicméně tady je snaha i část výkonů pravomocí převést na vládu, speciálně ten poslední pozměňovací návrh, kde vlastně už jsme to tak řešili v jiných zákonech, které jsme tady řešili v souvislosti s energetickou krizí.

My jsme to probrali. Na hospodářském výboru padly dva pozměňovací návrhy, které byly odsouhlaseny Ministerstvem průmyslu a obchodu. Jeden se týkal upřesnění vodních elektráren, že tam nepatří ty, co mají ty vodní nádrže. Pak tam byl ten můj, který upřesňoval výplatu, respektive 25 dní na 2 měsíce. Toto prošlo. Já jsem vyzval členy hospodářského výboru, pokud budou mít zájem, aby si připravili pozměňovací návrhy na dnešní plénum, a vím, že dneska tam jsou. Ale musím říct, že samozřejmě je to poplatné tomu času, který tady byl. Samozřejmě jsem rád, že slavíme 17. listopad jako státní svátek, ale bohužel, z hlediska projednávání návrhu tohoto zákona zrovna nebyl optimální ten den volna. Hospodářský výbor projednal, diskuse tam byly, pan ministr je tady popsal, já to nebudu opakovat.

Přečtu vám návrh usnesení hospodářského výboru, který zasedal 16. listopadu, měl 20. schůzi: Hospodářský výbor navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky aby se konala obecná rozprava o návrhu zákona; navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona; za třetí navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby své jednání k tomuto zákona ukončila nejpozději do 24 hodin dne 18. listopadu 2022, což je dnešní den, a doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk číslo 335, ve znění pozměňovacích návrhů. A pak už je tam jenom zmocnění, a to je všechno.

Dámy a pánové, já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane předsedo, děkuju. Můžu se ještě jednou zeptat na ty návrhy, abyste je shrnul? To znamená, navrhl jste, abys se vedla obecná i podrobná?

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano, ano, a zároveň poslední doporučuje, abychom vyslovili souhlas ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano. Děkuji pěkně. Nyní poprosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru, pan poslanec Jan Kuchař a aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil.

 

Poslanec Jan Kuchař: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážení členové vlády, dámy a pánové, ve stručnosti jenom shrnu usnesení, které přijal rozpočtový výbor na své 22. schůzi dne 15. listopadu. Ta schůze opět, tak jak říkal můj předřečník, se konala svolaná fakticky mimořádně, po plénu Poslanecké sněmovny ve večerních hodinách. Diskuse tam proběhlo velmi mnoho, a to zejména z důvodu, jak zaznělo z úst pana ministra, zapracování rozhodnutí Rady Evropské unie do legislativy naší.

Přečtu vám usnesení, které přijal rozpočtový výbor na svém zasedání: Rozpočtový výbor navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby se o návrhu zákona konala obecná rozprava; navrhuje také, aby Poslanecká sněmovna vedla podrobnou rozpravu ke všem částem návrhu zákona; navrhuje, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu své jednání ukončila nejpozději do 24. hodiny dnešního dne, tedy 18. listopadu; a doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, takzvaně energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 335, vyslovila souhlas. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji panu zpravodaji, a nyní tedy rozhodneme, zda povedeme obecnou rozpravu. Oba výbory navrhly obecnou rozpravu provést, budeme o tom hlasovat. Přivolám kolegy z předsálí.

 

Zopakuju pro ty, co dorazili později do sálu: nyní budeme rozhodovat o tom, zda se povede obecná rozprava k tomuto bodu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, abychom vedli obecnou rozpravu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 39, bylo přihlášeno 146 poslanců, pro hlasovalo 124, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

 

Protože jsme si odhlasovali, že budeme mít obecnou rozpravu, tedy otevírám obecnou rozpravu a ptám se, kdo se do ní hlásí? První přihlášený je pan poslanec Nacher... pardon, s přednostním právem je přihlášen pan poslanec pan místopředseda Havlíček a následuje s přednostním právem paní ministryně Schillerová. (Reakce v plénu, že už není ministryně.) Pak se hlásil pan ministr Šalomoun. Paní předsedkyně Schillerová. Pane místopředsedo, prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády. Nemohu začít ničím jiným než tím, že česká ekonomika je v útlumu, že se řítíme do recese a že nám klesá stavební výroba. Průmysl nám roste jedině díky tomu, že máme nízkou srovnávací základnu s rokem minulým díky výpadkům v automobilovém průmyslu, osmý měsíc v řadě nám vykazuje náš deficit export vůči importu a že máme zcela zjevné ochlazení na straně výroby. Bohužel nám klesají investice. Toto všechno je v důsledku velkých energetických problémů, se kterými se potýkají naše domácnosti, a zejména naše podniky.

A než přijdeme k tomu vlastnímu zákonu, je dobré si zrekapitulovat to, co jsme zde řešili už několik měsíců, a jak vypadá realita. Od ledna, pane ministře, jsme vás žádali, abyste odpustili platby za obnovitelné zdroje, případně DPH, jedno z toho. Tvrdili jsme, že to je protiinflačního charakteru. Vysmáli jste se nám, arogantně jste tvrdili, že nikoliv. Výsledkem je, že jste to nakonec stejně zavedli, akorát s devítiměsíčním zpožděním s tím, že jste sdělili, že to má protiinflační charakter. Samozřejmě že má.

Od dubna vás žádáme, abyste spustil dočasný krizový rámec. Ještě na konci srpna jste tvrdil, že žádná další podpora pro velké podniky už nebude. Poté jste změnil názor, za což děkujeme, ale dočasný rámec se nepřipravil v gesci toho, jak umožňuje Evropská komise. Vůbec nechápu, proč jsme se nedrželi těch pravidel, protože jdeme přes ztrátu prvotního hospodářského výsledku od února tohoto roku, a jakkoliv to může vypadat jako zdánlivý detail, tak právě v něm je ten ďábel. Celá řada firem díky tomu nedosáhne na podporu. Nechápu, proč jsme se nedrželi toho, co Evropská komise umožňuje, a to je 40% pokles provozního hospodářského výsledku před odpisy vůči roku 2020. Dělá to na mě dojem, že cílem bylo, aby těch firem bylo méně, než kolik by si tu podporu zasloužilo.

Od jara tvrdíme, že systém záruk, který připravujete, nepřinese efekt, protože jsou vysoké úrokové sazby. To vám nevyčítám, zavedlo se to, ale výsledek je ten, že zájem o to není prakticky žádný právě z důvodu vysokých úrokových sazeb.

Od července tvrdíme, že jednotný energetický úsporný tarif je už za svým zenitem. On by měl, pane ministře, svůj efekt, kdyby to bylo někdy na jaře, kdyby to bylo možná v březnu, v dubnu. Chápu, že se vymýšlely různé nástroje, ale bylo zjevné, že při eskalaci cen už tento nástroj význam mít nebude. Přesto se zavedl tak, aby se zase po třech měsících ukončil. Ale aspoň budiž pozitivní zpráva, že to mělo protiinflační efekt, efekt pro domácnosti ale naprosto minimální.

Od přechodu jara na léto, ať jsem objektivní, tvrdíme, že je třeba připravit celý systém a režim zastropování. Nikoliv, nic se nedělo. Ještě na konci srpna jste tvrdil, že nic takového možného není, že to jsou populistické návrhy, extremistické návrhy a tak dále. Během několika hodin se všechno změnilo. Výsledek je ten, že zastropování sice jest, nicméně celý režim zastropování, což nechápu vůbec, nepřipravuje tým na Ministerstvu průmyslu a obchodu, připravuje ho zejména tým pod Úřadem vlády, a to se nebavíme vůbec o tom, že režim zastropování, výše těch stropů, neodpovídá tomu, za kolik dokážeme elektrickou energii vyrobit. A stejně tak to, pane ministře, dopadne se zastropováním pro velké firmy. Vzpomínám si, když jsme s tím přišli, když jste se nám opět vysmál a tvrdil jste, že ten takzvaný německý model, kdy oni si prosadí zastropování pro velké firmy, nebude možno zavést v České republice, že narazí u Evropské komise - tak zjevně zatím nenarazili u Evropské komise. Ano, je pravda, že to je vždycky něčím podmíněno, ať jsem zase objektivní, ale to, že Německo směřuje k tomu, že bude mít plyn pro velké podniky za 70 euro za megawatthodinu a elektřinu za 130 euro za megawatthodinu a že to pravděpodobně s Evropskou komisí dojednají v rámci toho takzvaného dočasného rámce, to znamená, vejdou se tam firmy, které mají vůči roku 2021 pokles provozního hospodářského výsledku před odpisy 40 %, je velmi pravděpodobné. Toto už mělo být připraveno i s námi. Neměli jsme hrát tu hru takovou, že tam to nedopadne, a měli jsme naopak těm Němcům pomoct v tom vyjednávání a pokusit se, aby to i pro naše firmy dopadlo, protože jestli to dopadne v Německu a nebude to u nás, budeme s tím mít obrovský problém, a musíte to stoprocentně vědět. Takže ještě jednou, pane ministře, velká výzva: Řešme stropy pro velké firmy, ať už to budeme říkat podle vzoru Německa, anebo podle toho, co umožní Evropská komise v rámci takzvaného dočasného rámce. Ono to pravděpodobně bude stejné.

Teď pojďme tedy k energetickému zákonu a odvodu z nadměrných příjmů. Totální zmatek, co se tady děje, zejména ve spojení s windfall tax. Samo o sobě, ať jsem zase objektivní - kdybyste, pane ministře, přišel jenom s tímhle řešením bez vazby na windfall tax, až na určité drobnosti bychom asi mohli říct, že to odpovídá tomu, co se připravovalo v rámci Evropské unie, a toho, jak bychom asi měli reagovat. Dokonce ani nebudu ten, kdo zde bude úplně fatálně kritizovat ten legislativní zmatek. Za prvé, nejsem k tomu příslušný, neumím to přesně posoudit, a objektivně říkám, že i my jsme posuzovali v rámci covidu nebo schvalovali celou řadu opatření a zákonů pod tlakem a ve zrychleném režimu. To nechť posoudí potom legislativci. Ale tím, jak se to všechno s prominutím smatlalo dohromady společně s windfall tax, nám z toho vzniká neskutečný zmatek, který logicky naráží na celou řadu právních bariér, a já jsem jenom zvědav, kdo si vezme odpovědnost za to, když to nakonec nedopadne. Víte, že jsme se o tom bavili na hospodářském výboru. Tam jste do značné míry říkal: Mě se na to tolik netažte, protože to je vše pod Legislativní radou vlády, ta mi na to dala štempl, já to můžu takhle pustit, tím pádem to pouštím ze zřetele. Ano, ale jste vláda, jednáte v rámci celku a já logicky budu chtít slyšet odpovědi i od pana ministra Šalomouna.

Takže, pane ministře Šalomoune, prosím o vysvětlení toho, jakým způsobem se vypořádáme s tím, že se jedná o zjevný rozpor s nařízením Evropské unie, podotýkám, že za předsednictví naší vlády. Vy jste tomu dali volný průběh v rámci Legislativní rady vlády, řekli jste, že to je bez problémů, alespoň takto tedy nám to bylo sděleno na hospodářském výboru panem ministrem, ačkoliv nařízení Evropské unie jasně říká, že to nařízení stanovuje dvě různá opatření, a předpokládá se, že se bude uplatňovat na různé subjekty a právě v kombinaci s windfall tax. Jinými slovy, windfall tax může zahrnovat odvětví surové ropy, zemního plynu a rafinace, v pořádku, a odvod z nadměrných příjmů, čili to, co řešíme teď, výrobce elektřiny. A já tedy se ptám představitele Legislativní rady vlády, jestli to, že to je všechno zahrnuto i pod windfall tax, je v pořádku, a proč tedy Legislativní rada vlády s tím nemá žádný problém. Pokud je to v pořádku, ano, prosím, přesvědčte nás o tom.

Úplně stejné je to s opatřením, které má být, myslím tím teď ten odvod z nadměrných zisků, platný do poloviny roku 2023. Úplně jasně to vyplývá z Evropské unie. Proč je to u nás až do konce roku 2023? A co se tedy bude dít, když subjekty od 30. 6., respektive od 1. 7. 2023 přestanou platit? Dále by mě zajímalo, pane ministře Šalomoune, jestli Komise může zahájit v tomhle případě řízení proti České republice. Abychom si rozuměli, to není nic proti tomu, že nechceme ty peníze od těch firem dostat. Já se jenom ptám, co nastane, když někdo ten právní spor, který podle mého názoru může dost pravděpodobně dopadnout v jeho prospěch, co nastane, když budeme mít nasbírány desítky miliard korun? Budou se vracet ty peníze? Nebudou se vracet? Takže opět dotaz na pana ministra Šalomouna. Pan ministr průmyslu to nebyl schopen nám vysvětlit, respektive hodil to na vás. (Reakce ministra Síkely.) Pane ministře, pane ministře, uklidněte se, prosím. Budete mít dostatek prostoru na to, abyste vystoupil. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

Dále zde máme hrozbu dvojího zatížení. Někdo tomu říká dvojí zdanění, já se spíše držím terminologie dvojí zatížení, které může být v rozporu s ústavním pořádkem. A opět je to dotaz na pana ministra Šalomouna. Vy jste v rámci připomínkového řízení, toho prvního, se proti tomu vymezili. Řekli jste, že zde může dojít podle určité judikatury a tak dále, nebudu teď chodit do detailu, k takzvanému rdousícímu efektu. Podle tvrzení pana ministra průmyslu je to vysvětleno, vy jste odsouhlasili to, anebo vysvětlili jste to, že nedojde ke rdousícímu efektu. Poprosil bych o tedy vysvětlení, co vás k tomu vedlo, a současně jestli tento odvod, jak ho nazýváme, je rovněž daňové povahy. My se domníváme, že může být daňové povahy, a pokud by to tak nastalo, tak zcela zjevně tam dochází k tomu, že máme zde - a dobře počítejme, 60% zatížení takzvaného windfall taxu, které je o více jak 27 % nad tím, co stanovuje v minimální hranici Evropská komise, ta říká 33 %. My jdeme na 60 %, k tomu logicky 19 %, takže jsme na 79 %, k tomu pochopitelně nové odvody z nadměrných zisků, takže se dostáváme téměř na 90 %. Takže chci jenom odpověď na to, jestli se nedomníváme, že těchto plus minus 90 % nemůže být považováno jakožto dvojí zatížení.

Prosím pěkně, argument, který jde z Ministerstva financí, který na první pohled nevypadá nelogicky, který říká, že tím, že to je daňově uznatelná položka, se z toho vyhákneme, ten nemůžu vzít, protože to je pouze z daňového úhlu pohledu, ve smyslu jedné položky, ale zcela zjevně dochází ke dvojímu zatížení toho subjektu. Zjednodušeně řečeno, ten subjekt musí zaplatit jak windfall tax, tak musí zaplatit odvody z nadměrných příjmů, akorát že odvody z nadměrných příjmů si může zahrnout do daňového základu, tomu rozumím, ale to nijak nejde proti tomu, že to nakonec bude 90 %. Takže to bych poprosil pana ministra Šalomouna, kdyby mi na toto věcně odpověděl.

Další věc je ta, že to je celé širé horkou jehlou. A zase, možná bych i vzal ty dva nebo tři dny, které zde byly vůči tomu pátku a pondělku, dělalo se to narychlo, ale to, že nám přijde pozměňovací návrh dvě, tři hodiny před zahájením schůze, pozměňovací návrh zcela zjevně vládní, akorát že ho předkládá pan poslanec Adamec, to opravdu nechápu, protože nevím teď, jak se v tom máme všichni zorientovat, jak to máme vyhodnotit, ale věřím, že nám tady, pane ministře Síkelo, tohleto dobře vysvětlíte, protože ten pozměňovací návrh může mít různé konotace, různé konsekvence.

Nejsem tolik kritický jako někteří mí kolegové k různě nastaveným cenovým stropům. Já si tady vcelku uvědomuji to, že to není možné úplně zprůměrovat a hodit na těch 180 euro, protože jsou zdroje, které mají nižší výrobní náklady, jsou zdroje, které mají vyšší výrobní náklady. Pochopitelně, nezbavíme se už nikdy toho, že budou považovat někteří výrobci toto za cenově diskriminační. Je celá řada těch stropů, které já bych asi řešil trochu jinak, nezdají se mi být úplně spravedlivé. Na druhou stranu, toto je odpovědností ministerstva - pokud jste je takto nastavili, pokud jste to dobře projednali, musíte si to obhájit. Ale jednoznačně to na mě dělá dojem takový, že jste to hodně podsekli u ČEZu, protože víte, že ČEZ do značné míry ovládáte a že tam nehrozí ten největší problém, proto jste tam nasadili těch 70 euro, i když chápu, že samozřejmě to jádro má velmi nízké cenové náklady, myslím tím výrobní náklady. Ale nevyvarujete se určitě toho, že narazíte u minoritních akcionářů, se kterými jste tedy mimo jiné vyběhli neuvěřitelným způsobem. Kdyby se s nimi možná jednalo, tak to nedopadlo, jak to dopadá, a obávám se, že od nich lze očekávat velké útoky.

Co vůbec nechápu, jsou zmatky ohledně předpokládaných výnosů, které z těchto dvou nástrojů budeme mít. Pane ministře, ještě před týdnem jste tvrdili, že z windfall tax bude 85 miliard korun a 15 miliard korun bude z těchto odvodů z nadměrných příjmů. To zde říkal i pan ministr financí. Během jednoho týdne je veletoč a tvrdíte, že z windfall tax zdaleka tolik nebude, odhadujete polovinu, čili počítám v rychlosti někde kolem 40 až 45 miliard, ale naopak, z výnosu z nadměrných zisků nebo z odvodu z nadměrných zisků budete mít 80 miliard korun. Netvrdím, že to tak nebude, já to nevím. Jenom mě trochu překvapuje, že během několika dnů, v řádu desítek miliard korun otočíte a vše je najednou jinak.

Když to celé zrekapituluji, tak na to jdete neskutečně komplikovaným způsobem. Kdybyste zavčasu se pokusili - i když vím, že to není jednoduché - určit ceny u výrobců, neumožnili byste jim ty velké výdělky, neumožnili byste jim prodat na rok 2023, ale nyní už i na rok 2024 drtivou část energie, tak se nám nestalo to, že výrobci budou mít takto vysoké zisky, vy je budete nesmírně komplikovaným způsobem danit, notabene na hraně zákona, na hraně evropského práva, budete vystaveni velkým soudním sporům a může zcela objektivně hrozit to, že to bude zastaveno. A opakovaně se tedy ptám, co se bude dít poté, pokud se toto neuzná, pokud se případně prohraje? Budou se vracet ty desítky miliard korun? Opravdu netuším, jakým způsobem se to bude dělat. Když už tedy... já se k tomu ještě dostanu.

Další věci. Jakým způsobem se zajistí, že se ty vybrané prostředky vůbec použijí na financování energetické podpory, což je mimo jiné zcela jasně definováno v rámci Evropské unie? To znamená, to, co se vybere, musí jít přesně na energetickou podporu. Chci věřit tomu, že to tak dopadne, ale explicitně to nikde stanoveno není. Můžou se za to použít ty zdroje na cokoliv jiného. Ale to bych asi viděl jako ten menší problém. Co mně vadí hodně, že to nedělá tým na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Pane ministře, já bych nikdy nedopustil to, že by mi tuhletu agendu sebrali, nechápu z jakého důvodu, že se přesune pod Úřad vlády. Nic proti panu Zajíčkovi, který to manažersky vede z mého pohledu dobře, ale proč to dělají poradenské instituce? Proč to nedělá devadesát, sto lidí, kteří na Ministerstvu průmyslu a obchodu jsou kompetentní, kteří jsou za to zodpovědní? Proč si k tomu nevezmeme třeba ještě lidi z ČEPSu? Proč jste si tohleto nechal vzít? To vám nevadí, že poradenské firmy vám dneska určují politiku na Ministerstvu průmyslu, energetickou politiku, že celou řadu věcí píší oni a vy jste pouze statisté? Přece to musíte vědět, když se na nás dívají kolegové z Ministerstva průmyslu a obchodu. Nechápu, že se za ně nepostavíte a že si tohleto nevydobudete.

Nevím, jestli jste komunikovali s firmami, jak na to nahlíží ony. Ano, bavím se se Svazem průmyslu, Hospodářskou komorou a tak dále. Drží si hlavu v dlaních, ale čas od času i něco odkývají. Ale nevím, do jaké míry máte dopočítáno fakticky to, co nastane po vás. Nemyslím teď ty po vás, pane ministře, nevím, kde skončíte, ale co nastane i po této vládě. Tak v roce 2023 zaplatíme zálohy za rok 2022, ano, a asi nebudou špatné, ať už v rámci windfall tax, ale i v rámci těchto odvodů z nadměrných příjmů. A co se bude dít dále? Rok 2023 ty společnosti nepochybně zoptimalizují. Udělají to jak banky, tak ty, kterých se to týká. To znamená, v roce 2024 se nemalá část tohohle bude vracet. A kde je tedy ten efekt? To je pouze o tom, že se zazálohuje jakýsi příjem, který půjde do státního rozpočtu, takže rok 2023 tato vláda ještě přežije, to si troufám tvrdit, že i ano. A co bude v roce 2024, v roce 2025, až se to bude muset vracet? To přece musíme vidět. Vždyť sám jste z prostředí bankovního a musíte vědět, že toto ty firmy udělají, notabene udělají to samozřejmě ty banky. Když to říkají mně, tak to musí říkat i vám, ty banky.

A jak to bude s odvody z nadměrných příjmů? Garantuji vám, že celá řada výrobců udělá to, že si zafixuje dodávky na dva, na tři roky na cenu, která je na té úrovni dejme tomu 230 nebo 180 nebo já nevím kolika euro, tak, aby nemuseli nic odvést, a vyhnou se tomu, že toto budou činit. Navíc někteří výrobci - to je docela zajímavé - kteří sice vydělají slušné zdroje, ale ty zdroje mají alokovány dneska na burze, fakticky nemají tu hotovost. A jsem zvědavý docela, z čeho budou v roce 2023 splácet zálohy, protože jsou výrobci, kterým dnes nepůjčí vůbec nikdo - nikoliv proto, že by měli špatné výsledky, ale proto, že mají takzvané špinavé zdroje. Tak i to jsem zvědav, jak s nimi budete ve finále řešit. A to, že přestanou někteří z těch, kterých se to dotkne, investovat, že vyvedou aktivity do zahraničí, to je zcela zjevné, konečně to už se děje.

V každém případě já nechci být jenom ten, kdo dokáže kritizovat, ono je to jednoduché, situace není jednoduchá, a já i chápu, že nemáte situaci takovou, jakou jsem měl já ve smyslu komunikace s ostatními členy vlády, a podporu, kterou třeba mělo Ministerstvo průmyslu a obchodu za mě, což vám nezávidím. Ale kdybyste určili zavčasu ceny u výrobců, myslím tím energie, mohli jsme se tomu vyhnout. A když už jste nešli touto cestou, jednodušší cesta byla - a prosím, dopočítejme si to - jít přímo přes společnost ČEZ. Nakonec zjistíte, že drtivou část zdrojů, které vyberete, nebude od aktérů, kteří jsou mimo společnost ČEZ, ale bude to právě z ČEZu. Ti ostatní si to - garantuji vám - v určité formě zoptimalizují. Takže nakonec z ČEZu získáte 130, 140, 150 miliard korun. Není jednodušší si to stáhnout přes dividendu? Není jednodušší si to stáhnout částečně přes nerozdělený zisk z minulých let, než to dělat tímhletím komplikovaným způsobem? Ano, můžete mi namítnout, co s bankami, ale to už přesahuje tenhleten zákon, protože to je o windfall tax, i s bankami se to podle mého názoru dalo dělat jinak. Mohlo se to dělat cestou přes fondy a nemuseli jste dostat do situace, že zde budou optimalizovat výsledky. Ale jak říkám, to už je k windfall tax. Já děkuji. (Potlesk z lavic hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Přeji pěkné dopoledne. S přednostním právem mám zde přihlášenou ještě paní předsedkyni Alenu Schillerovou, poté je s přednostním právem další v pořadí pan ministr Šalomoun. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, jeden problém nám střídá druhý. To je přesně styl vládnutí, který nastavila současná vládní koalice. Samozřejmě rozumím tomu, že dnešní doba je dynamická a že situace a podmínky se neustále mění, ale je bohužel zřejmé, a neřešíme to tu poprvé, že pětikoalice se nedokáže aktuálně měnící se době přizpůsobit a reagovat prostě promptně. Příkladem, bohužel jedním z mnoha, je i dnes projednávaná novela energetického zákona, která má jednak mimořádné dopady na příjmovou stránku státního rozpočtu pro rok 2023 a vůbec neodpovídá předpokladům, ze kterých vychází státní rozpočet, jehož druhé čtení jsme měli tuto středu možnost projednat, ale také se ukazuje, že současná novela energetického zákona může být pokládána za protiústavní, protože zavádí dvojí zdanění, dvojí daňový dopad. Bohužel se tady opět projevil tandem ministrů Stanjura-Síkela, který navíc se ještě dostává - a budu o tom mluvit podrobněji - do kolize s českým ústavním pořádkem, ale i právem Evropské unie, navíc celé ještě pod hlavičkou stavu legislativní nouze, o kterém jsme tady hovořili před chvílí téměř hodinku. Jednoznačně se ukazuje opět, že levá ruka vlády neví, co dělá pravá ruka. V tomhle případě bohužel, promiňte mi, mám pocit, že má vláda obě ruce levé.

Teď mi dovolte pár faktů. Je potřeba si uvědomit, že český daňový řád považuje za daň jakékoliv peněžité plnění, o němž zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle daňového řádu. Takže já si dovolím upozornit - tuším, že to řeší § 1 daňového řádu, navíc v tomto zákoně je vysloveně uvedeno, že "podle § 95g energetického zákona v navrhovaném znění se při správě odvodu postupuje podle daňového řádu". To jsem přímo citovala z tohoto zákona, který teď projednáváme. Navíc v § 95e tohoto zákona se stanoví, že pro účely povinnosti organizační složky státu vázat prostředky státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla se na odvod z nadměrných příjmů hledí jako na daňový příjem.

Když jsem se ptala na rozpočtovém výboru expertů - protože já si myslím, že to je daň - tak mi říkali, že z hmotněprávního hlediska to není daň, ale z procesněprávního hlediska to je daň. Takže jsem si vzpomněla - trochu mně to připomněl můj ctěný kolega Milan Feranec - vzpomněla jsem si díky němu na známé anglické úsloví, k němuž se ve své judikatuře přihlásil i náš český Ústavní soud. Cituji: "Když něco vypadá, plave a kváká jako kachna, bude to patrně kachna." Ze všech těchto důvodů lze uzavřít, že odvod z nadměrných příjmů je materiálně i formálně vzato daňovým plněním spravovaným podle daňového řádu jako daň, tedy společně s daní z neočekávaných zisků - to je ta windfall tax, kterou jsme tady schvalovali jako nadivoko načtený pozměňovací návrh pana ministra Stanjury - jde o dvojí zdanění.

Jednotlivým subjektům z odvětví energetiky hrozí tedy dvojí zdanění, dvojí daňová zátěž, a to z daní z neočekávaných zisků a z odvodu z nadměrných příjmů. Evropské nařízení, které umožnilo zavést režimy windfall tax a omezení tržních příjmů, totiž počítalo s tím, že se každý režim bude vztahovat na odlišné subjekty - windfall tax na zemní plyn, ropu a tak dále, a omezení tržních příjmů na elektřinu. Takže ta novela je podle nás v rozporu s evropskou úpravou, protože zavádí opět opatření na stejné subjekty.

Navíc toto zdanění by mohlo mít rdousící efekt pro celé odvětví s ohledem na to, že výše odvodu z nadměrných příjmů činí dle vládního návrhu 90 % nadměrného příjmu a že tento odvod je doprovázen daní z neočekávaných zisků, která rovněž dopadá na vybrané výrobce elektřiny, a opět je ve vysoké výši 60 %, ke kterým se ale připisuje klasická korporátní daň čili daň z příjmu právnických osob, která je 19 %. Takže tolik jenom k posouzení těchto dvou daní za mě.

Vůbec nechci zpochybňovat, že posuzování vhodnosti a nezbytnosti jednotlivých komponent daňové politiky je ponecháno v diskreci demokraticky zvoleného zákonodárce, tedy dnes logicky pětikoalice, která má tady většinu, to rozhodně nechci současné vládě nijak ubírat. Ale i tato diskrece, tato většina, má v judikatuře našeho Ústavního soudu formulované limity, a sice že dopad daně nesmí mít dusící efekt. Daň z očekávaných zisků, již tak z hlediska výše zdanění velmi přísně nastavená ve srovnání s evropskou regulací, byla nyní doprovázena dalším velmi výrazným typem daně dopadající na zčásti - podotýkám - totožné adresáty, kteří vlivem jejich kombinace mohou pocítit onen rdousící efekt. Takové řešení by mohlo být potenciálně považované za protiústavní.

Já tady nedělám lobbistku žádnému odvětví. Já se snažím jako právník, ale i jako poslanec, který má pro něco zvednout ruku už na konci dnešního dne - už na konci dnešního jednacího dne, nemyslela jsem celého, ale jednacího - a měla bych mít čisté svědomí, že to je v pořádku.

Rozumím, že vláda hledá příjmy na mimořádné výdaje, ale ty příjmy, které tam má, také nejsou ničím podepřeny. Opakovaně jsem se dotazovala pana ministra financí, který tu dnes není, ale reagoval na to ve středu i v rámci prvního čtení - pokaždé tedy trochu jinak - z čeho vyplývají ty příjmy. On vždycky řekl, že to jsou propočty expertů Ministerstva financí. Tak toto asi ne, když to předkládá pan ministr průmyslu a obchodu, ale nikdo ty propočty neviděl. Ty propočty bychom právě viděli, kdyby to šlo alespoň zkráceným legislativním procesem, zkráceným mimořádným připomínkovým řízením nebo výbory, a věděli bychom, kolik to vlastně je. Protože pak by se nemohlo stát, že v pozměňovacím návrhu Zbyňka Stanjury, který byl schválen v rámci daňového balíčku windfall tax, máme uvedeno, že výnos z windfall tax včetně tohoto odvodu bude 100 miliard a ten odvod že bude asi 15 miliard, protože 85 je z windfall tax, abychom se dočetli v tomto odvodu, v zákoně 335, který dnes projednáváme, že předpokládaný výnos tohoto odvodu je 80 miliard a že v podstatě se obě platí formou zálohy, protože vždycky daň - svým způsobem je to daň z příjmů, i když pak jsem se dočetla, že je to daň z elektřiny, tak já už nevím, z čeho je to daň, ale rozpočtuje to jako daň z příjmů - se vždycky platí formou záloh. Ty se zúčtovávají v následujícím roce po skončení zdaňovacího období a tam buď potom vyjde přeplatek, nedoplatek nebo je to, jak se říká lidově, šul nul.

A tak jsem si neuměla představit, jak by mohlo být, když jsem slyšela na rozpočtovém výboru, že vlastně ta windfall tax bude započitatelná vůči odvodu. Tak jsem si to neuměla moc představit, jak to u těch záloh bude fungovat. A pak jsem se dočetla na straně 14 důvodové zprávy, že ten odvod vlastně má... že zavedení tohoto odvodu bude mít dopad snižující inkaso windfall tax. Pamatuje si, říkala jsem před chvílí 85, ano, ale tady už se dočtete, tady v tomto zákoně, že to bude o 40 méně, protože subjekty budou mít možnost požádat o stanovení záloh jinak. Ano, to je ale aktivní nástroj podle daňového řádu v závislosti na výši, vývoji odvodu z nadměrných příjmů v roce 2023 čili tohoto odvodu a negativní dopad a inkaso z windfall tax se odhaduje ve výši 40 miliard, takže to jsme na 45. Je to tedy víc, je to teď asi 45 a 80, tak to je 125, ale v rozpočtu máme 100. Dobře, já chápu, že je těžká doba, ale tady házíme desítky miliard tam, desítky zpátky. Ale to jsou příjmy státního rozpočtu, státní rozpočet musí být sestavován podle zákona, hlasuje pro něj tato Poslanecká sněmovna - my tedy jako hnutí ANO ne, ale zbytek většiny vládní pětikoalice, a tady si malujeme desítky miliard tam, desítky zpátky. A pozor, my se bavíme o rozdílech v řádech dnů, rozdíly v těch částkách jsou v řádech dnů, takže to není tak, že by se nejdřív, že by tam byly nějaké týdny, měsíce, kdy by se to vyvinulo nějakým způsobem jinak - v řádech dnů. A to jsem do dneška ještě - a to nebudu sem teď tahat, protože řešíme tento odvod - ale to jsem do dneška nedostala já ani můj ctěný kolega Richard Brabec odpověď na těch 50 miliard z valorizačního fondu, ale to sem teď nebudu plést, to třeba se dočkáme ve třetím čtení zákona o státním rozpočtu. Pořád se držím těch 100 miliard, nebo možná teď 125. V rozpočtu je 100, ale teď to vychází tedy 125, ale úplně jinak.

Navíc správcem tohoto odvodu, který tady dnes projednáváme, má být Energetický regulační úřad, který to zásadně odmítá, jak jsem se dočetla ve veřejném prostoru, a on že nemá v této oblasti žádné kompetence, že na to není připraven. Já jsem se na to ptala na rozpočtovém výboru, protože daně spravuje u nás Finanční správa podle kompetenčních předpisů. A i když tedy ještě pro zajímavost jsem se dočetla, myslím, že na straně 24, že to je - že odvod z nadměrných příjmů bude příjmem kapitoly státního rozpočtu Energetický regulační úřad - takže nejenom správce, ale i příjmem - a bude rozpočtován na položce rozpočtové skladby 1233, Příjem z daně z elektřiny. No, tak už fakt nevím. Ptala jsem se na rozpočtovém výboru expertů, jak to tedy mají vymyšleno, a oni mi říkali, že ten ERÚ bude správcem v rovině nalézací. Nalézací, to znamená, že přijme nějaké to hlášení, vyúčtování, že prostě - ale stejně to bude muset minimálně někam zaevidovat, asi k tomu dá možná nějaké odborné resumé, protože tam nepůjde jenom o běžnou správu, ale i o nějakou znalost z oblasti energetiky, abyste správně spočítal někdo - to na Finanční správě nevím, kdo by to dělal. Pětadvacet let jsem tam dělala, nevím, kdo by tam byl energetický expert, při vší úctě ke všem mým kolegům, kteří jsou velmi odborně zdatní ve své oblasti. Nalézací rovina znamená, že se nalézá. Takže tam zřejmě asi se spočítá, jestli ten odvod je správně spočítán, ta záloha, ale v rovině dokazovací a následující už to bude Finanční správa a bude o to dožádána Energetickým regulačním úřadem, takže takhle to má nějak fungovat. To prostě už ani nechci - to už ani nevím, jestli mám nějakým způsobem komentovat.

Takže já bych chtěla říct, že je to něco, co rozhodně mně nesvědčí o řádně odvedené práci. Přes všechnu složitost doby, složitost podmínek, přes veškerou naši kritiku, že bychom šli jinou cestou, jsme teď tady a teď a máme se vyjádřit k tomu, co tady teď leží. Toto není pro mě dobře odvedená práce. Nebudu už tady opakovat nic kolem legislativní nouze, mluvili jsme tady o tom přes hodinu. Ale chci říct, že to je zmatek, chaos, absolutně tomu nerozumím a znovu opakuji: jsou to příjmy státního rozpočtu, a ne v malé výši. Na příjmové straně je 100 miliard, teď se dopočítáváme těmi přepočty a novými údaji, které se dozvídáme vlastně v důvodové zprávě k tomuto zákonu, protože my nemáme žádný jiný zdroj, my nemáme žádné výpočty, žádné analýzy, žádné dopady ekonomické, které se běžně dělají u takto zásadních daňových zákonů. A nezlobte se na mě, znovu říkám, a udělali jsme to tady několikrát, nejpozději v úterý tohoto týdne - my jsme nevetovali jeden den lhůty u datových schránek, zase bychom nevetovali, zase bychom souhlasili se zkrácením lhůt. Stihli byste to. Vymlouváte se, protože prostě jste nechtěli jít s kůží na trh. Nechtěli jste jít aspoň do zkráceného připomínkového řízení, protože tak si můžete dělat, co chcete. Děkuji. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní s faktickou poznámkou se hlásí, předtím než bude tedy přednostní právo další přihlášené, paní poslankyně Berenika Peštová.

Ještě načtu došlou omluvu, která v mezičase došla. Pan poslanec Ondřej Benešík se do 12 hodin omlouvá ze zdravotních důvodů.

Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Opravdu to bude faktická, bude to rychlé. Já bych prosila pana ministra, aby si zapisoval ty dotazy, protože já mám něco obdobného a ráda bych ty odpovědi věděla. To znamená, je to daní, není to daní? Ano, vy to nazýváte odvodem. Jak se to bude tvářit, když ten subjekt sníží z hlediska toho, že má v portfoliu, teď se budu třeba bavit o obcích, když bude obec v rámci svého - já nevím - financování mít spalovnu a ta spalovna prodá obci levnější elektřinu? Rozumíte, potřebuji vědět, jak se to bude tvářit, jestli to bude podle daňového řádu a bude to brané jako daňový podvod, že šla (?) pod 180 euro nebo pod 100 euro, ta diskuse tady ještě proběhne, anebo jestli se to bude tvářit tak, že je to opravdu vyvedeno a není to daň, takže potom by to nebyl žádný daňový únik. Ale říkám, odpovědi bych tady ráda slyšela od vás. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a my nyní můžeme tedy přistoupit k dalšímu přihlášenému. Je to s přednostním právem pan ministr pro legislativu Michal Šalomoun. Prosím, máte slovo.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Dámy a pánové, já se budu snažit tady odpovědět na ty otázky. Problém celého toho návrhu, pokud tam nějaký je, že samozřejmě je dělán narychlo, ale nebyla jiná možnost. Připomínkové řízení bylo. Bylo tedy opravdu velmi krátké, ale já jsem nemohl v podstatě udělat nic jiného než to připomínkové řízení takhle rychle zkrátit. Za normálních okolností bych samozřejmě využil velké Legislativní rady vlády a nechal to posoudit velkou Legislativní radou vlády, bohužel, opravdu čas na to nebyl.

Jenom terminologicky: pokud se hovoří o tom, že Legislativní rada vlády, kterou já považuju za tu velkou, za auditorium těch dvaceti, třiceti profesorů, tohle neposuzovala. Posuzoval to vládní odbor, vládní legislativa, takže spíš hovořím za vládní legislativu.

Dělal jsem si tady poznámky. Polemika daň, odvod - no, v zásadě záleží, jakou optikou se na to díváte. Pokud se na to díváte nějakým lingvistickým pohledem, tak to daň není, protože se to daň nejmenuje. Pokud byste na to uplatnili optiku nějakých evropsko-právně-procesních procedur, kde to opravdu neschvaloval ECOFIN jednomyslně, ale schvalovala to Rada pro energetiku, tak pak to tedy daň v této optice není. Nicméně pokud na to mám použít tu optiku právní, tak jsem se ji učil na právnické fakultě, která vlastně zhruba říká to, že pokud je něco na základě zákona, je to příjmem nějakých veřejných rozpočtů, tak je to buďto daň, nebo je to poplatek. Rozdíl mezi tím je ten, že daň je bez protiplnění a poplatek je s protiplněním. Problém je, že my to stejně ani důsledně nedodržujeme, třeba poplatek ze psů je typická majetková daň z toho psa. Stejně si myslím, že vést tu polemiku, jestli to daň je, nebo není, možná až tak užitečné není. V mé optice to spíš daň je a tak, jak by se na to asi díval Ústavní soud, kde by to eventuálně mohlo narazit, si myslím, že by to spíš posuzoval optikou daňovou. To posouzení by asi reflektovalo čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, to, že daně a poplatky mají být realizovány na základě zákona. Zde tedy zákon máme, je to zákon energetický, takže toto by asi splněno bylo.

Pak je tady to, co bylo nazváno dvojím zdaněním. Děkuji panu místopředsedovi Havlíčkovi, že to trošku posunul jinam, že je to spíš jako dvojí zatížení. Ale stejně si myslím, že tohle v ústavněprávní rovině až tak problém není. My v ústavněprávní rovině nemáme nikde zakázané dvojí zdanění. Koneckonců jsou daňové oblasti, kde dvojí zdanění máme. Když na alkoholu máme spotřební daň a DPH, také je tam v zásadě dvojí zdanění. Asi vhodnější než hovořit o dvojím zdanění je možná lepší mluvit o nadměrném zdanění a tady ta obava může být namístě. Takovou obavu měla i vládní legislativa a chtěla, aby její předkladatel na vládě vysvětlil, k tomu se ještě dostanu, což si myslím, že vysvětlil.

A ještě jednou k tomu dvojímu zdanění. Tady asi není problém, když by bylo více daní, které by se sčítaly, ale v konečném důsledku by neměly takzvaný rdousící efekt namísto toho, kdyby byla pouze jedna daň, a ta by ten rdousící efekt měla. Proč se hovoří o rdousícím efektu? To vychází z judikatury Ústavního soudu, a nejen jeho, i Spolkového ústavního soudu v Německu, který daňovou problematiku posuzuje asi následovně. V daňových oblastech se ústavní soudy drží docela velké zdrženlivosti v rámci derogačních zásahů, a to z důvodů, že se nechtějí dostat do pozice jakési stínové vlády a nechtějí určovat to, zda ta daňová procenta jsou - jako že by měla být - o jedno procento výš nebo níž, ale stejně si nakonec musí určit nějakou linii, za kterou už není možno zajít. V podstatě to posuzují z hlediska zákazu extrémní disproporcionality a ta hladina pro ně tehdy, když by to jedno zdanění, tady asi kumulace zdanění, ke které může dojít, když by to vytvořilo nějaký smrtící koktejl, který by měl ty rdousící, někdy se mluví o škrtících účincích, když by vlastně to zdanění mělo nějaký konfiskační efekt. Já mám za to, že to tento návrh zákona nemá.

Tak, jak předkladatel vysvětlit, ty stropy jsou tam vlastně konstruovány tím způsobem, aby zahrnovaly jednak vlastně náklady na výrobu té energie, ale i nějaký přiměřený zisk, takže ti, na které toto zdanění nebo tento odvod dopadá, vlastně nebudou nuceni to dělat pod cenou, nebudou nuceni na to doplácet a nedostaví se tam ten konfiskační efekt. A pokud je ještě další obava v tom, jestli ten koktejl s windfall tax v tomhle ten rdousící efekt nemůže přinést, tak z mého pohledu nemůže, protože i když se odvod odvede tímto způsobem, je nastaven tak, aby ty subjekty, na které to dopadá, byly v nějakém přiměřeném zisku, a teprve následně by mohly, kdyby ještě měly dostatečný zisk, tak aby na ně dopadala windfall tax, tedy 20 % nad míru toho, co obvykle vydělali v posledních čtyřech letech, tak i tak by to žádný smrtící koktejl nebyl.

Pak tady byla otázka ohledně toho, proč je tam celý rok 2023, a nikoliv jenom polovina, když to nařízení uvádí jenom polovinu roku 2023. Na to já jsem se také ptal na vládě. Bylo mi vysvětleno to, že ty společnosti, na které to bude dopadat, tak vlastně jejich produkty a přemýšlení se prostě realizuje v průběhu celého roku, mají to naplánováno na celý rok, a že by bylo vhodnější to udělat takhle. K tomu se nakonec vláda přiklonila. Je samozřejmé, že to, co jde nad rámec tohoto roku - nehledě k tomu, že to komise možná bude prodlužovat - ale o tom by možná věděl víc pan ministr Síkela. To se týká i dalších věcí, kdy vlastně se tady ten odvod uvaluje i na ty, kteří v tom nařízení nejsou. Pak to samozřejmě adaptace nařízení není, je to ryze národní opatření, pan ministr už to tady v úvodním slově říkal.

Ptali jste se mě na to, jestli Komise nemůže zahájit řízení. V zásadě Komise může zahájit řízení s členským státem kdykoliv, když shledá to, že je tu nějaké porušení unijního práva, nejčastěji asi, že v právní úpravě je něco, co zavání nějakou diskriminací, a to diskriminací tedy i z důvodu státní příslušnosti. Tady v tom nejsem v tom věcném detailu, ale mám za to, že to by asi v tomto případě nebylo, že u nás tedy je vlastnictví těch elektráren a tak různě rozvrstveno mezi různé zahraniční společnosti, že by se snad Komise nemohla domnívat, že je to výslovně zaměřeno vůči těm cizím, a nikoliv těm národním.

Potom bych vás asi ještě seznámil, nebo jste se mě ptali na to, abych ještě dovysvětlil to, jestli jsem byl spokojen s tím, zda ministerstvo vlastně na vládě dostatečně vysvětlilo. Mám za to, že v zásadě ano. Byla tam věc, která v zásadě vysvětlitelná úplně nebyla, ale proto se ten text na vládě změnil, a to byla věc, která se týkala možnosti upravovat cenové stropy nařízením vlády. Původní návrh měl to zmocnění docela široké. Součástí těch nákladů je emisní povolenka, a pokud by se nějak dramaticky zvýšila cena emisních povolenek, pak by to vlastně mohl být problém a potom v konečném důsledku by to koneckonců i rdousící účinky mít mohlo, takže proto se vláda rozhodla, že tedy navrhne Parlamentu, aby dal zmocnění pro vládu v těchto případech, kdy se jedná o výrobu energie z hnědého uhlí, upravit adekvátně cenu odvodového stropu v momentě, kdyby cena povolenky přesáhla 90 eur, v současnosti je to 85 eur. Takže pak by vláda měla nějakým odpovídajícím způsobem zasáhnout.

A pak se na vládě diskutovala ještě jedna věc a to bylo to, co je dneska uvedeno v § 95 f) v poslední větě, kde v původním návrhu tohoto nařízení byl nějaký rozhodný den, což je 8. říjen 2022, podle kterého se posuzovaly ty výkony, ale vlastně nebylo myšleno na to, co kdyby došlo ještě k uvedení nějaké elektrárny do výroby až po tomto datu. Takže proto se tam ještě doplnila věta, že v těch ostatních případech je to tedy den, kdy to zařízení nebo ta výrobna byla uvedena do provozu.

Takže rozumím tomu, že je to děláno narychlo, pro nikoho to není komfortní, ani pro vládní legislativu, ani pro legislativu Ministerstva průmyslu a obchodu. Mě mrzí, že na to máte málo času, ale opravdu ta situace je naléhavá. A jestliže paní poslankyně s tím strávila včera celý den, věřte, že jsem s tím strávil předchozích čtrnáct dní.

Doufám, že jsem odpověděl snad na všechno, co jste se mě ptali a co jsem uměl odpovědět.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Vyvolalo to dvě faktické poznámky, a sice paní poslankyně Berenika Peštová a připraví se pan místopředseda Karel Havlíček. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuju, pane ministře. Mám pocit, že asi kolem jedenácté hodiny jste hlásil, že budete odcházet, proto využívám toho, že jdu s faktickými poznámkami, protože pak už asi mi nikdo neodpoví.

Já jsem stejně nedostala odpověď na to, jestli je to daň, nebo to daň není a jak se bude přistupovat k těm subjektům, které ve své podstatě neudělají nic špatně. Model mám město. Město má dvě společnosti, jedna druhé - rozumíte, mně spíš jde o to, že tady chci slyšet, že nebude to bráno tak, že je to daňový únik, protože ve své podstatě oni neudělají nic špatného. A aspoň tak, jak jsem si to nařízení přečetla, je tam tato možnost umožněna, že je můžou ve své podstatě ne přesoutěžit, ale mohou mít nové smlouvy, které můžou uzavřít po nabytí. Takže jenom chci tady slyšet a ubezpečit, že oni nebudou nebo nebude na ně přihlíženo nebo nahlíženo, že dělají nějaké daňové úniky nebo daňové podvody. To je jedna věc.

Jsem ráda, že jste tady řekl a zmínil jste, že to nebylo jak na Legislativní radě, myslím tím na plénu, nebylo to ani v komisích. Měl jste na to asi stejný čas jako já, možná trošku déle. Já bych nesouhlasila s tím, jak jste teď byl tady takový obměkčený, nevím, co se stalo. Když jsem si přečetla vaše stanovisko a když jsem si přečetla i vlastně tu přílohu ke stanovisku předsedy Legislativní rady vlády, kde tam vždycky máte krásně tučně vyznačeno, s čím jste souhlasil a nesouhlasil, tak třeba poslední bod, který jste tady zmiňoval, to znamená účinnost do 30. června 2023, tam jste byl docela kritický. Když to tak vezmu, tady jste to popisoval, že jo, odvodové období upravené v § 95 písm. c) neodpovídá čl. 22 odst. 2 písmeno c) nařízení a tak dále, podle kterého odvod může být vybírán pouze do konce června 2023. Pak jste samozřejmě popisoval judikaturu (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) a tak dále. Já se přihlásím ještě jednou. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím, pan místopředseda. Prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji panu ministru Šalomounovi, myslím, že to vysvětlil poměrně dobře. Ale mám tady doplňující, ještě tedy jeden dotaz.

Za prvé totéž, co se ptala paní poslankyně Peštová, protože my se chystáme, buď dáme, nebo nedáme pozměňovací návrh, jestli to má být k tomu 30. 6., nebo nikoliv. Vy jste tak trošku, nechci říct šalamounsky, ale to se tak říct nedá, z toho vykormidloval, že úplně s tím asi komfortní nejste, ale na druhou stranu, že si to do značné míry takto vláda rozhodla, nebo úředníci, že to je pro ně pohodlné. Ale já bych chtěl slyšet váš názor, jestli tedy je správné se přiklonit k tomu 30. 6., nebo nikoliv. Do značné míry se budeme tím řídit v rámci toho pozměňovacího návrhu. Pokud tvrdíte, že to není problém, lze to asi akceptovat. Cílem fakt není, abychom vybrali méně peněz.

A ta druhá věc by mě ještě zajímala, pane ministře Šalomoune. Vy jste před týdnem v prvním připomínkovém řízení, právě vy přišel s tím termínem rdousící účinek. Po pravdě řečeno, my už jsme to potom viděli a do značné míry jsme se tím řídili, a po tom týdnu jste tedy přišel s jiným názorem. Tvrdil jste, že připomínky byly vypořádány, a proto je tedy vše v pořádku. Tak jak se na to dívali naše právníci, tak tam tedy neshledali v tom, že to meritum věci, co vy jste kritizoval, že má rdousící efekt, bylo vypořádáno, víceméně se změnily pouze detaily. Čili jestli byste nám tady mohl říct - podle našeho názoru tam podstata problému zůstává stejná - co tedy se změnilo tak zásadně, že v tuhle chvíli můžeme být výrazně klidnější a říci si, že k tomu rdousícímu efektu nedojde? Protože to může ohrozit skutečně příjmy v řádu desítek miliard korun. Domnívám se, že to je dost významná věc, kterou bychom neměli přejít jenom tím "bylo to vypořádáno". Jestli byste mohl říct konkrétně, co se přesně změnilo a co změnilo i váš názor. Děkuju mockrát.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Vnímám, že se chce s přednostním právem přihlásit pan ministr, nicméně ještě chce doplnit faktickou poznámkou, chce ještě reagovat paní poslankyně, tak to umožním. Jenom poprosím opravdu co nejstručněji.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji. Já bych to jenom dopovídala, to, co jsem začala. Pak tedy následuje judikát nebo judikatura, kterou jste zde citoval, ale to vlastně už část toho řekl můj předřečník. Jestliže mám nařízení, které má nějakou účinnost, to znamená od-do, a já jdu nad rámec toho nařízení - můžu si myslet, že Evropská komise nebo že bude posunuto, ale to je jenom domněnka. Tady jsme přece jenom v právním státě a jestliže mám od-do, tak přece nemůžu jít nad rámec něčeho, co mi říká, že to platí, a účinnost je do 30. 6. To znamená, že i kdyby hypoteticky došlo k prodloužení, stejně ty soudy mohou nastat, a teď záleží na tom, jak ten soud to bude vykládat. To je jedna věc.

Další věc: samozřejmě z minulosti určitě si pamatujete, když pan premiér - to myslím, že to za pana premiéra Topolánka - uvalil daň na bezplatné emisní povolenky, co to způsobilo, a nakonec jsme ty soudy všechny projeli a ještě jsme zaplatili 6 %, takže to byly krásně uložené peníze, které stát potom musel zaplatit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, a nyní tedy pan ministr. Prosím.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Děkuji. Já bych neřekl, že jsem nějak měnil názor. Problém je, že jak je na to opravdu jako málo času, tak vy asi narážíte na materiál, který byl součástí připomínkového řízení, a to byl materiál odboru kompatibility. Sice to spadá pode mě, nicméně je to nezávislý odbor a já do toho vůbec prostě nezasahuji. A jak opravdu to připomínkové řízení bylo krátké, bylo potřeba asi tam sdělovat spíše obavy než řešení, aby tam vůbec tyto obavy zazněly, a že v průběhu času tedy se nějakým způsobem vypořádají. Takže to, co tam bylo, asi úplně vycizelováno nebylo, ale jak jsem říkal, tady nemám vlastně problém s dvojím zdaněním. Mám problém pouze s tím, kdyby dvojí nebo vícečetné zdanění mělo ten rdousící účinek.

Pokud se mě ptáte, co s daňovými podvody nebo jakým způsobem - no, ale to je legitimní dotaz, akorát nevím, jestli na to dokážu prostě takovýmhle jako jednoznačným způsobem odpovědět, protože stejně to budou řešit nějaké orgány činné v trestním řízení. Nakonec se na to prostě budou dívat nějakou optikou soudy. Pokud bych byl asi v pozici soudce, tak pořád jsme právníci a říkám v té naší právní optice, daň to je. Rozumím, že kdybych tam byl na druhé straně jako obhájce a budu vykládat všechno možné v rámci obhajoby klienta, tak budu tvrdit, že to daň není, přesně s tou optikou, co tady zaznívala. Ale těžko říct, já bych na to opravdu rád odpověděl precizně a přesně, ale já nevím, jak se to posoudí.

A pokud se týká pouze toho roku 2023 - ano, pokud chceme, aby tohle bylo výhradně adaptace evropského nařízení, tak pokud je to přes polovinu roku 2023, tak to tak není, takže všechno, co je nad rámec, už je jakési národní opatření. A samozřejmě u jakéhokoliv národního opatření se můžete dostat do nějakých kolizí. Já je nepředpokládám, ale vyloučit je nemohu. Já k tomu opravdu lepší odpověď nemám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. S faktickou se ještě jednou přihlásila paní poslankyně Peštová. Jenom shrnu, že potom je do obecné rozpravy přihlášeno šest poslanců a poslankyň. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já jsem se opravdu připravovala, děkuji za slovo. To je právě to, když jsem četla to nařízení a vzala jsem si čl. 30 nebo tu třicítku, a tam se to vlastně píše, že jo, oni tam umožňují toto. Ale když vy si to nebo respektive náš stát si to nařízení vykládá, jak chce, tak bych docela ráda věděla, aby tady bylo postaveno najisto. Jestliže nařízení říká do 30. 6., my si tady říkáme do konce roku, tak fajn. Jestliže tady mám, v té třicítce mi říkají, že k tomu mohu přistoupit a nemělo by se nic dít, tak já nevím, jak k tomu bude přistupovat náš stát. Proto chci, aby to tady bylo řečeno, že se vlastně nic nestane, že to není žádný únik, že mohou přesoutěžit, protože ta třicítka to říká, a v momentě, kdy to udělají, nebudou za to perzekvováni a sankcionováni. A ještě k tomu o nich bude řečeno, že se pokusili o nějaký daňový únik, protože šli pod cenu 180 eur.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Pan ministr chce zareagovat, prosím.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Jak říkám, bližší nebo jistější odpověď nebo nějaké bližší ujištění vám asi nejsem schopen dát. Samozřejmě v momentě, kdy bychom měli dostatek času, mohli si to prohnat pracovními komisemi, ale já tomu rozumím. já bych to velmi rád udělal, pak bychom se tady takhle zbytečně netrápili, já bych vám asi byl schopen dávat konkrétnější odpovědi, ale bohužel, za této situace, jaká je, toho schopen nejsem.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní požádám dalšího přihlášeného, tím je pan poslanec Patrik Nacher, aby přistoupil k pultíku

Ale ještě mezitím načtu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Jaroslav Bašta, a sice od 11 do 13 hodin ze zdravotních důvodů.

A ještě tu mám zprávu, že budou páni poslanci Jan Lacina, ten bude hlasovat s náhradní kartou 31, a pan místopředseda Skopeček s náhradní kartou číslo 28.

Tím byly splněny tyto povinnosti a prosím, pane poslanče, ujměte ze slova.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, dámy a pánové, já jsem si to rozdělil do několika segmentů, aby to bylo srozumitelné i pro ty, co nás mají ještě nervy poslouchat.

První poznámku si ale nemohu odpustit. Je to druhá nebo třetí velmi důležitá věc, kterou tady probíráme za posledních čtrnáct dnů. Sál je poloprázdný. Z ministrů jsou tady jenom dva, kterých se to týká, a ministryně obrany a zbytek ne, přitom tady lítají desítky miliard korun, a pak se všichni vrátí do sálu až těsně před hlasováním. Já jsem tomuhletomu přístupu koalice a ministrů rozuměl, když tady byli a my jsme to i dopředu třeba řekli, že budeme některé věci obstruovat, tomu rozumím, ale tady, jak už bylo řečeno několikrát, já jsem to říkal opakovaně u windfall tax a teď tady u toho, my můžeme vyjádřit zásadní nesouhlas stejně tak jako u rozpočtu, ale nikdy to obstruovat nebudeme. Přihlášeno je šest poslanců, dobře, šest poslanců, pět tam bude načítat nějaké pozměňovací návrhy. To znamená, to není dvacet poslanců nebo dvacet pět, a přesto vlastně zájem o tak důležitou normu je tak malý. To já, to se na mě nezlobte, to já jsem tady zmínit musel.

Teď mě tady pan zpravodaj opravuje, že to dokonce není šest, je to pět, protože Berenika je tam dokonce přihlášená dvakrát, takže vidíte, tím ještě lépe, takže to opravdu není nijak obstruováno. My jenom vyjadřujeme zásadní nesouhlas a vzhledem k důležitosti té materie a tomu, že se tady bavíme o nejprve 15 miliardách, teď 80 miliardách, tak mně je opravdu mrzuté, že tady jsou jenom ministři, kterých se to týká, a ministryně obrany a nikdo další, a ostatní to bude zajímat, když se bude hlasovat. To je první poznámka. (Rušivé hlasité hovory na několika místech v sále.)

Druhá: legislativní nouze. (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano, poprosím, aby ti, kdo potřebují hovořit, odešli do předsálí. Týká se to teď zejména levé části. A poprosím, aby každý hovořil na mikrofon, kdo chce hovořit v tomto sále. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Pokud jde o legislativní nouzi, k tomu pár poznámek. Za prvé, my jsme některé ty věci - a já tady nebudu opakovat, trochu to změním, ten text, protože jsem měl něco připravené a nebudu tady opakovat to, co říkal Karel Havlíček nebo Alena Schillerová - my jsme některé ty věci a recepty tady říkali v lednu, v únoru, v březnu, vy jste opakovaně odmítali. Pak k tomu přistoupíte až na poslední chvíli a pak říkáte, že nemáte čas. A to jde opravdu hluboce, to je v rozporu, to jde proti sobě. Ne, to jde, to jde, pane ministře (Míněn ministr Síkela.), nerušte, pak se přihlaste. Vy se nepřihlásíte, vy to tady komentujete mimo mikrofon a to se pak těžko vůči tomu oponuje. Já vím, že vy řeknete, že rozhodnutí na evropské úrovni bylo schváleno 6. října, ale je pravda, že jste některé ty věci mohli prostě udělat ještě předtím. Vy se neustále vymlouváte na Evropskou unii. Je tady celá řada zemí, které některé ty věci rozhodly dávno předtím. My jsme jedna z mála zemí, skoro by řekl jediná, která vždycky čeká, co přijde z Evropské unie. Nakonec, jak tady řekl pan ministr Šalomoun, stejně v této chvíli nejde jenom o adaptační rozměr této celé věci, ale že tam jsou některé národní prvky. A my vlastně nejsme schopni, a on to tady přiznal, říct, jaké jsou rozdíly v tom. A já tady o tom budu mluvit právě v té poznámce odboru kompatibility. Takže kdybyste se furt nevymlouvali na celoevropské řešení, tak jste s těmi věcmi mohli s některými přijít dřív. A ta takzvaná škoda, jak vy tomu říkáte, k tomu se ještě dostanu, by taková nebyla, protože jste některá opatření mohli přijmout. Vy jste ještě na konci srpna říkal, že nebudete zastropovávat - zastropováváte, že nebude vznikat speciální daň - vznikla speciální daň. Všechno, co jste odmítali, nakonec tady schvalujete, ale hrozně narychlo.

Pokud jde o tu škodu, to se na mě nezlobte, to byl tedy za mě úlet. Protože, jak může vzniknout škoda tím, že Sněmovna něco, nějaké téma týkající se daně nebo nějakého odvodu, neprobere? Řeknu jiný příklad, aby nebo jiný případ, jak by to mohlo dopadnout, aby to bylo srozumitelné. Co když my tady o tom budeme hlasovat a to hlasování neprojde, tak vznikne škoda? To vznikne škoda, když se Sněmovna svobodně rozhodne něco neprohlasovat? Nějaký návrh? Vždyť to se může stát! To se může stát. To znamená, vy pak řeknete, že poslanci, kteří hlasovali proti nově vzniklé dani nebo proti odvodu z nadměrných příjmů nebo proti čemukoliv, vlastně způsobili škodu. To v překladu vy jste řekl, takhle to je. Takže to není o tom, jestli se to vůbec tady bude projednávat a v jakém časovém úseku, ale jaké je potom svobodné rozhodnutí poslanců. A vy vlastně tím pádem říkáte: všichni poslanci musí odhlasovat všechny návrhy, které sem přicházejí z vlády, jinak by vznikla škoda. Tak to si myslím, že je špatný popis této situace.

Když se budu věnovat procesní stránce věci, tak už je to druhý případ, který s sebou nese různé zmatky. První byl u windfall tax, o tom už jsem tady mluvil, když jsme ho tady projednávali, kde to byl původně vládní návrh, nakonec se to proměnilo v rámci rychlosti na poslanecký návrh Zbyňka Stanjury. K tomu poslaneckému návrhu tady dávali jiní poslanci koalice svoje pozměňovací návrhy, aby těsně před hlasováním ve třetím čtení je různě stahovali. To znamená, do poslední chvíle - to je ta předvídatelnost práva, by člověk řekl - nebylo jasné, jak to bude vypadat. V této chvíli - a tady to běží paralelně v zásadě - je to úplně totéž. Teď je to sice vládní návrh, ale jsou tam zase, je tam pět poslaneckých pozměňovacích návrhů koaličních poslanců, ano? Takže zase, vy sem dáte něco, co pak dotváříte až v Poslanecké sněmovně. A já vám klidně vytáhnu ze stenozáznamu, že to byly přesně tyhle věci, za které jste tepali předchozí vládu. Doufám, že to kolega Adamec přizná, že sem přijde vládní návrh a potom vládní poslanci tam dodávají pozměňovací návrhy, aby ho dotvářeli. A vy teď děláte úplně totéž. Opozice potom - díky tomu, že to je v legislativní nouzi a je to všechno zkrácené - má potom velmi omezené možnosti, jak do celého procesu aby byla vtažena, jak do toho procesu - kromě nějakých vystoupení, která tady máme a která stejně koaliční poslanci a ministři neposlouchají - tak abychom do toho my dali nějaké svoje podněty. Vy vlastně tímhle - to se na mě nezlobte - vynecháváte Poslaneckou sněmovnu, je to tak.

A my jsme jasně řekli dopředu, já jsem vám to řekl - tady, na chodbě, na mikrofon - že jak u windfall tax, tak u tohohle nejenže nebudeme - a nemá se ani - obstruovat, ale že budeme a jsme ochotni přistoupit na různé zkrácené lhůty. To tak je. To znamená, že se nemůžete vymlouvat, že by někdo řekl: Vy jste nám nechtěli zkrátit lhůty. Není to tak. Takže vy jste sem normálně mohli přijít a domluvit se, ale to je o té komunikaci. Vy to sem říznete v legislativní nouzi a potom to doháníte poslaneckými pozměňovacími návrhy. Já jsem myslel, že kolem windfall tax jsme si to odehráli, a teď se vlastně děje totéž. V tom materiálu mimochodem, z Úřadu vlády z odboru kompatibility, je jasně napsáno, že zcela chybí prováděcí nařízení vlády, které je docela zásadní. A pan ministr tam řekl - jestli si dobře vzpomínám, a tady mám poznámku - že bude v řádech týdnů. Takže my opravdu neznáme vnitřnosti toho celého, protože prováděcí nařízení vlády je docela v této věci důležité.

Když se podíváte na poznámky tohoto odboru, tak tam je zcela jasně napsáno - a to není slovo opozice, to je slovo odboru, který sídlí na Úřadu vlády - že předkladatel nepředložil rozdílovou tabulku, srovnávací tabulku, není z toho jasně zkontrolovatelné, která ustanovení zákona jsou adaptační - o tom jsem já mluvil, to tady koneckonců pan ministr Šalomoun přiznal - a která jsou ryze národní povahy.

Není tady vůbec vyjasněn vztah k windfall tax, a k tomu se dostanu, o tom už mluvila Alena Schillerová. Já jsem se na to ptal na rozpočtovém výboru. Tady se přijaly dvě takové normy, kde tahle podle mě je lepší v tom, že se jí nelze vyhnout nějakou daňovou optimalizací, zatímco windfall tax lze samozřejmě obejít nějakým způsobem, daňově optimalizovat, my jsme tady o tom hovořili. Ono na naše slova dochází, ano? Vy jste prapůvodně přišli s tím, že to bude dohromady 100 miliard, rozdělené přibližně 85 windfall tax a 15 tenhle odvod. V této chvíli to vypadá díky snížení inkasa daně - nebudu tady vysvětlovat ten důvod, ty procesní věci - došlo k tomu, že teď je výhled úplně opačný, ten poměr je úplně opačný, to znamená, z windfall tax se nevybere 85, ale odhadem 45 dle vašich slov, a tady z tohoto ne 15, ale 80, to znamená plus 65 miliard. Já teď nebudu hodnotit ten součet - to, že se vybere víc, je pro dobro této vlády a této země, to já nebudu zpochybňovat, ale úplně se mění ten poměr. A já tady tím narážím - my tady vlastně schvalujeme věci, kde to lítá v desítkách miliard plus minus a dělí to jeden týden. My jsme v jednom týdnu schválili windfall tax s nějakým výhledem +85 a dneska jsme na polovičce, a ve výhledu odvod z nadměrných příjmů byl 15 a teď jsme ve čtyřnásobku. No, tak to se pak nedivte, že jako opozice se ptáme, že jako opozice vám klademe otázky a že některé ty věci prostě zpochybňujeme. Tak si to představte, jak byste... vy byste tady, mi tím chcete říct, že kdybychom to tady navrhovali my, vy byste tady seděli v lavicích a mlčeli? Vy byste se neptali? Vám by to bylo úplně jedno, že jeden týden je to 85/15 a druhý týden je to 45/80 v tom poměru? Ptali byste se, samozřejmě, ale teď se tváříte, že to je úplně v pořádku. Já už tady nebudu - to už tady kolegyně rozvedla až moc, jestli to je daň, není to daň, prý je to - já jsem se na to ptal pana ministra, tak tady se k tomu nebudu vracet, jestli jde o daň, nebo o regulaci výrobních cen, myslím si, že to je v té chvíli jedno.

U čeho bych se chtěl zastavit opakovaně, je, že stále jsem nedostal odpověď na otázku, kde na základě evropského nařízení, které umožnilo ty dva režimy, nějakým způsobem vyřešit tu energetickou krizi, a vy jste vlastně udělali takový mix, tak jestli byste mi to mohli vysvětlit. Jeden je solidární příspěvek, což byla ta windfall tax, která se měla týkat oblastí, jako je ropa, zemní plyn, uhlí, rafinace, a to druhé je omezení tržních příjmů, to je tenhleten odvod, a ten se měl týkat výroby elektřiny. Ale výroba elektřiny je i u toho windfall tax, takže proto legitimní dotazy na dvojí zdanění. A tady je regulérní dotaz, proč jste se takhle rozhodli.

Druhý dotaz, který já jsem tam měl, je, že vy tam máte cenové stropy, které jsou odstupňované, kde Evropská unie strop dává ve výši 180 euro na jednu megawatthodinu, a vy to máte různě odstupňováno. A mě tam zaujal ten obrovský pokles, kde u jaderné energie je to 70 euro za jednu megawatthodinu, zatímco u hnědého uhlí je to 170, a 230 dokonce při výrobě s výkonem nad 140 megawatt, to znamená... A dostal jsem odpověď, pokud jde o cenu nákladů, výroby a podobně, nicméně nedostal jsem odpověď na to, že by neměla být zohledněna jenom ta nákladová věc, ale že by tam mělo jít i přece o nějakou vizi státu. To je jedna z mála věcí, kterou si stát může, jednotlivé státy si můžou limitovat samy, to znamená, stropy jednotlivých druhů energie, z čeho se vyrábí. Tak mě by to znovu zajímalo, proč my, kteří považujeme jádro za prioritu - já doufám, že to takhle je - proč tam ta cena je tak nízká.

Další poznámka se týká, že správce odvodů má být Energetický regulační úřad. V tomhle jsem konzistentní a ptám se znovu: Energetický regulační úřad je pod obrovským tlakem spotřebitelů, protože jak se mění ceny, jak jsou vysoké ceny, jak je tady energetická krize, tak se více a více spotřebitelů logicky obrací na ERÚ, nejsou spokojeni třeba s novým předpisem, s novými zálohami a podobně. Už teď Energetický regulační úřad nestíhá, ten nápor je trojnásobný z údajů, co já mám, a teď ještě bude navíc správcem odvodů této daně, chcete-li, nebo odvodů - to je teď úplně jedno. A mě zajímá, jestli tedy jste připraveni nějakým způsobem personálně posílit Energetický regulační úřad, jestli tato vláda je připravena schválit můj pozměňovací návrh, který jde paralelně s tímhle v rámci druhého čtení zákona o státním rozpočtu na rok 2023. Protože tady na jedné straně je o 330 miliard korun více ve výdajích státu, ale pohyb u Energetického regulačního úřadu je na úrovni jednotek procent. Vy tam na ně nahazujete více a více povinností, více a více lidí se na ně obrací, ale rozpočet tomu za mě neodpovídá. Takže mně jde o to, jestli to bude fungovat a jestli s tímhletím vy počítáte. Na to jsem odpověď nedostal. Já jsem dostal odpověď, že ERÚ to zvládne. To se na mě nezlobte, to je málo.

Jinými slovy, už to shrnu, legislativní nouze by nemusela být, podle mě to zneužíváte. Nejsem právník, ale myslím si, že to zneužíváte, protože jste nedostali žádný impulz, žádnou informaci od opozice, že bychom vám blokovali zkrácení lhůt, takže se to tady mohlo regulérně projednat. A já mám pocit, že vám to dojde, až jednou budete v opozici, protože vy to fakt teď vůbec nevnímáte. Vy teď vůbec nevnímáte, že tu legislativní nouzi fakt používáte na kdeco. Proces, schvalování a ty pozměňovací návrhy - neříkám, že jsou špatné, dokonce s nimi souhlasím, ale ten proces si myslím, že takhle probíhat u takhle robustní věci, a říkal jsem to konzistentně u windfall taxu a říkám to i teď, by takhle probíhat neměl. U takhle velké věci by to měl být vládní návrh a k tomu by měla dát pozměňovací návrh především opozice, možná nějaký poslanec koaliční, ale takhle je vlastně evidentně jasné, že ty koaliční pozměňovací návrhy jsou v zásadě vládními návrhy, které jsou tady načtené prostřednictvím poslanců.

Ty částky, které to má přinést, jsem tady četl. Je to za mě nepředvídatelné. Já skoro bych to chtěl ukončit, že kdybyste vy začali tímhletím, tak ten windfall tax tady vůbec nemusel být. Jak jsem řekl, ten lze obejít. A už při svém projevu u windfall tax jsem říkal, že těch 85 miliard vy fakt nevyberete. Ale to jsem myslel, že se k tomu dobereme třeba příští rok, k těm číslům, ale vy to vlastně už přiznáváte po týdnu po schválení, že těch 85 miliard nevyberete. Takže za mě šlo a jde o takovou duplicitu.

A budu rád, když pan ministr najde sílu a bude odpovídat na mikrofon, kromě těch poznámek, které tady má mimo u svého stolu. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A opět s faktickou reakcí na průběh rozpravy paní poslankyně Berenika Peštová a ještě poté s faktickou se přihlásila paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych chtěla svého předřečníka ještě doplnit o další otázku. On tady zmiňoval ERÚ. Podle zákona ERÚ je odpovědno. Teď samozřejmě na hospodářském výboru nám bylo řečeno, že jim budou pomáhat, jim vlastně přislíbilo Ministerstvo financí, respektive že jim budou pomáhat finanční úřady. A moje otázka zní: Ke komu se ty subjekty mají odvolat, když podle zákona je odpovědný ERÚ, finančáci budou pomáhat, a když subjekt nebude s něčím souhlasit, bude chtít podat odvolání, kdo povede to řízení? Budou to finančáci, anebo to bude ERÚ? Kdo bude ten odpovědný, když podle zákona to má být ERÚ, ale vy přesouváte vlastně tu kompetenci na finančáky? To jsou věci, které bych docela ráda věděla. A jsou to praktické věci, protože tento případ určitě nastane. Tak bych ráda věděla, kdo ponese tu odpovědnost, nebo respektive kdo bude odvolacím orgánem, který bude řešit následně. A další věc: samozřejmě mě zajímá, když tam je sdílená nějaká kompetence, ti budou dělat to, ti zase budou dělat něco jiného, tak jak se na to bude...? To se bude jednou odvolávat k ERÚ a jednou se bude odvolávat třeba k Ministerstvu financí nebo k finančákům? Prostě já v tom postrádám logiku. To je jenom na doplnění toho, co řekl pan poslanec Patrik Nacher. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Protože není další faktická, tak bych se nyní vrátila do řádně přihlášených. Paní poslankyně Zuzana Ožanová je na řadě a připravit se může se svojí přihláškou také paní poslankyně Peštová. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolím si trošku poupravit to, co říkal kolega Patrik Nacher. Říkal, že jsou tu všichni ministři, kterých se to týká - nejsou. Chybí tu jeden důležitý ministr. Chybí tu ministr financí, protože jeho se toto tak... (Reakce zprava.) Ano, tady už mám nápovědu, že je nemocný, tak to se omlouvám. Děkuji panu kolegovi.

Půjdu k něčemu, co jsem sice už uvedla na hospodářském výboru, ale nebylo mi docela zodpovězeno. Ono to zaniklo v tom, že jsem chválila, že ministerstvo se naučilo dělat hezké důvodové zprávy, ale nicméně tato důvodová zpráva je fakt tristní. Dámy a pánové, kapitolka Předpokládaný hospodářský finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky a tak dále obsahuje výčet, že něco bude mít vliv na státní rozpočet, ale vůbec se nezmiňuje, že by tento návrh zákona měl mít vliv na podnikatelské prostředí České republiky. Předpokládám už ze samotného názvu - jsou to odvody - předpokládám, že tam nějaký vliv bude. Tedy se ptám, proč to není v té důvodové zprávě? Zato kapitola, dovolte mi přečíst její název, která je podstatně obsáhlejší než týkající se nějakých finančních dopadů - přece tady žádné finanční dopady asi nebudou - je Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů. Tato kapitolka se jevila předkladatelům podstatně důležitější než to, jak nějaké peníze budou mít vliv na nějaké podnikatelské prostředí, které bude muset něco odvádět. Tedy já jsem minule chválila, protože fakt byla dobrá ta důvodová zpráva, co jsme projednávali, týkající se energetiky na jiné schůzi, ale tady je fakt tristní.

Byla bych ráda, kdyby nejen Ministerstvo průmyslu, ale i jiná ministerstva dala důraz na obsah důvodových zpráv, nejenom na balast, protože zase jiné ministerstvo napíše několik stran, ale ve své podstatě těch několik stran já dokážu shrnout do dvou tří vět. Takže bych poprosila, abychom zvláště u takovýchto důležitých zákonů - není důležitá délka, ale obsah. A na rovinu, jaký vliv bude mít tento návrh zákona, tedy předpokládaný hospodářský a finanční dosah na podnikatelské prostředí, prostě v této důvodové zprávě není. Tak bych poprosila o zodpovězení, to je vše. K ERÚ už se zeptal kolega Patrik Nacher, tak ty otázky nemusím pokládat já. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Nyní tedy paní poslankyně... S přednostním právem se ještě přihlásila paní předsedkyně. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuju, budu stručná. Přihlásila jsem se s přednostním právem, protože faktickou už bych nereagovala bezprostředně. Dvě věci, které tady zazněly. Pan ministr Šalomoun, už tady není, bohužel, mluvil o tom, a tady mu musím dát za pravdu, že i technicky, když se podíváte na ten zákon, ten text je úplně celý podtržený, což znamená podle legislativních pravidel, že se jedná tedy o adaptaci evropského předpisu - můžeme o tom debatovat. Jediné, co není podtržené, je § 95c odst. 3 ustanovení nařízení Rady EU 2022/1854, týkající se odvodů z nadměrných příjmů, se obdobně použijí i po 30. červnu 2023. To je to, co tady říkal pan ministr Šalomoun, že toto jde nad rámec evropského předpisu.

A pak tady v návaznosti na paní poslankyni Bereniku Peštovou - ona zmínila vlastně, ptala se na vazbu mezi Energetickým regulačním úřadem, který má být správcem daně, a vazbu mezi orgány Finanční správy - najdeme odpověď částečnou, ale asi potřebujete velkou fantazii v § 95g tohoto zákona, kde se říká, odst. 1: "Správu odvodu z nadměrných příjmů vykonává Energetický regulační úřad." Odst. 2 říká: "Správce odvodu" - to je ten ERÚ - "může za podmínek podle daňového řádu dožádat o provedení úkonů nebo dílčích řízení nebo jiných postupů orgán Finanční správy České republiky. Spory mezi správci odvodů o provedení dožádaných úkonů rozhoduje Ministerstvo financí." A odst. 3: "Při správě odvodů se postupuje podle daňového řádu."

Šla jsem si do důvodové zprávy, protože jsem logicky čekala, že se tam dočtu ty vazby, to, co mně odpověděl expert Ministerstva financí - nalézací řízení, dokazovací, tak bych čekala, že bude v důvodové zprávě. V § 95g důvodová zpráva mlčí. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A nyní s přednostním zareaguje pan ministr průmyslu a obchodu. Prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Já jsem využil svého přednostního... Vážená paní předsedající, paní poslankyně, paní poslanci, protože se tady pořád vede diskuse o tom, proč prodlužujeme, tak zkusím v rámci svého přednostního práva tuto věc vysvětlit. My se opíráme o čl. 8 celoevropského nařízení, které říká, že můžeme zachovat nebo zavést další opatření, která dále omezují tržní příjmy. Se slovem "dále" právě pracujeme, a proto se česká vláda rozhodla, že platnost prodlouží. Je to transparentnější a předvídatelnější postup pro Komisi. Dokonce je tam uvedeno, že danou částku můžeme zvýšit, snížit, a dokonce rozšířit na jiné výrobce. Na členském státě je tedy pak stanovit si vlastní pravidla, která jsou přiměřená, nediskriminační, například neohrozí investiční potenciál. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a toto vyvolalo dvě faktické poznámky, takže chce zareagovat paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji, pane ministře. Tak zde mám to stejné nařízení, co máte vy, a mám tady zase čl. 22. A čl. 22 mi říká - odst. 2 písm. c) jasně říká: čl. 6, 7 a 8 se použijí od 1. prosince 2022 do 30. června 2023. Žádné další výklady tam k tomu nejsou!

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a ještě pan poslanec Jiří Mašek chce zareagovat na to, co zaznělo v rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, na pana ministra také právě k tomu datu. Jestliže Evropská unie tam hovoří o datu 30. 6. a vy tady říkáte, že je možné použít něco jiného dále, tak to nebylo ve smyslu "déle". Toho 30. 6. tam bylo dáno a vy jste tady sám říkal, že pokud by to bylo dále, tak by to bylo možné se rozhodnout pro jiné subjekty. A já si dovolím tady spekulovat, proč chcete to jiné datum - protože máte na straně příjmů něco naplánováno a vy se na tu číslovku prostě potřebujete dostat. Ale moc rozumu jiného v tom není, protože ty věci kolem cen energií se velmi turbulentně mění, takže já chápu Evropskou unii, že to dávala cíleně do 30. 6., ale ona není v tom stavu, že se musí tady napočítat 100 miliard na straně příjmů v rozpočtu. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji za dodržení času. A vracíme se nyní k přihlášeným, kde je paní poslankyně Berenika Peštová jako první se svým příspěvkem přihlášena, připraví se pan poslanec Karel Sládeček. Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Já jsem teda očekávala, pane ministře, když jste se zvedal, že nám toho řeknete mnohem víc, než že se tady budeme handrkovat o tom, jestli to má být do 30. června, nebo jestli to má být do konce roku. Očekávala jsem, že začnete povídat o tom ERÚ, o tom, co tady bylo zmíněno mojí předřečnicí paní předsedkyní Schillerovou, která vám jednoznačně řekla, že by také ráda v tom měla jasno. Já v tom doteď jasno nemám.

Já jsem si vzala tu krásnou vypořádací tabulku, z které mě tedy přecházel zrak, a prohlédla jsem si připomínky, které byly vzneseny v rámci Ministerstva financí a v rámci ERÚ - Energetického regulačního úřadu, kde samozřejmě ty připomínky jdou proti sobě. Docela jsem se podivila tomu, co jsem slyšela právě na hospodářském výboru, kde bylo krásně - a krásně to tam zaznělo, že byla nějaká shoda mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem průmyslu ve smyslu, že ERÚ požádá nebo bude mít dílčí řízení s orgány Finanční správy a ty jí pomohou z hlediska daňového řádu. Víte, můj manžel vždycky říká: "Hubu do šanonu nezaložíš." Co není psáno, není dáno. Že jste si to někde řekli, že to někde proběhlo, to je krásné, ale v zákoně nic takového není!

Tady když se kouknu na připomínky Ministerstva financí, které, když mu zřejmě něco takového bylo řečeno, tak tady píšou: "Alternativní řešení zmíněné v bodě 2 obecné části důvodové zprávy v podobě svěření uvedené kompetence orgánu Finanční správy České republiky nepovažujeme" - Ministerstvo financí - "za vhodné, a to z řady následujících důvodů." A teď tady je vyjmenováno asi - ježíšmarjá, to pokračuje - asi na čtyřech stránkách je vyjmenováno, proč to nepovažují za vhodné. Když se kouknu na ERÚ, které zase naopak tuto kompetenci chtělo přepinknout na Ministerstvo financí, na finanční úřady, tak tady zase popisují čtyři stránky, proč to nemůžou dělat, z jakého důvodu. Podle předloženého návrhu má tento odvod vybírat a spravovat Energetický regulační úřad. S navrhovaným řešením Energetický úřad nesouhlasí a uplatňuje vůči němu níže uvedené zásadní výhrady. A zase to letí přes ty stránky, co všechno, proč to dělat nemůžou. Mě docela zajímá, jak je možné, že jste za ten jeden den nebo dva dny našli takovou krásnou shodu, že Ministerstvo financí pomůže ERÚ a zase ERÚ najednou se stáhlo a řeklo, že vlastně všechno umí a není žádný problém.

Takže to je přesně to, co tady bylo řečeno na začátku. Proběhlo to netransparentně. Přečetla jsem si vlastně, že pan ministr Šalomoun udělil výjimku, to znamená, že se opravdu udělalo mezirezortní připomínkové řízení. Trvalo celkem od 4. listopadu do 7. listopadu. Začínalo se někdy v odpoledních hodinách, to pondělí se končilo asi ve dvě hodiny, takže opravdu na to měly všechna ministerstva a dotčené subjekty pouze ty tři dny, z toho vlastně dva byla sobota a neděle. Sám pan ministr Šalomoun řekl, že ho velice mrzí, že to neprošlo řádným procesem i na Legislativní radě vlády, to znamená, že to nešlo do komisí Legislativní rady vlády a nešlo to na plénum.

To, co pan ministr Šalomoun neřekl, že udělal i výjimku na to, že nebyla zpracována studie dopadů, to také podléhalo výjimce. Opět jsme u toho. Ano, jsou to Piráti, kteří říkali, že v životě nedopustí a nebude se to dít tak, jako se to dělo historicky. (K ministru Síkelovi.) Vy fotíte, pane ministře? Ne, vy fotíte nahoře lidi. Jsem se lekla. Děkuju. Já jsem se už chtěla usmívat. Takže nedopustí, že to nepůjde řádným legislativním procesem, a ejhle, už je to další z x zákonů, které jdou tímto způsobem.

Takže doufám, že po tom, co jsem teď vlastně promluvila z hlediska ERÚ a z hlediska Ministerstva financí, že nám objasníte, jak je možné, že takovéhle krásné shody nacházíte, když MPŘ trvá tři dny přes víkend.

Jsem tam přihlášena ještě jednou, a to se přihlásím ke svým pozměňujícím návrhům, které se tady snažit odůvodnit. Ale ráda bych, kdyby ta diskuse probíhala, a ne, že všechno proběhne potom zase v závěrečném slovu, kdy my se nebudeme moct vyjádřit, protože by někdo musel tu rozpravu potom otevřít. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Nyní je tedy na řadě pan poslanec Karel Sládeček a připraví se paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová. A já vás poprosím, abyste se ujal slova, a rozloučím se - předám řízení schůze.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji, paní předsedající. Milé dámy, pánové, mnohé již bylo mými předřečníky řečeno. Dovolte mi, abych se za SPD krátce vyjádřil k tomuto návrhu. SPD tento návrh nepodpoří minimálně ze dvou důvodů. První důvod, jedná se dle našeho názoru o dvojí zdanění, což podpořit nelze, a za druhé, tento návrh se opět projednává narychlo, na poslední chvíli. To se nám nelíbí a nechceme tuto praxi podporovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přeji pěkné poledne a budeme pokračovat v rozpravě. Nyní požádám tedy o vystoupení paní poslankyni Mračkovou Vildumetzovou a připraví se paní poslankyně Berenika Peštová. Paní poslankyni nikde nevidím, v tom případě ji odhlásím a požádám další přihlášenou, a to je poslankyně Berenika Peštová. Tu také nikde nevidím, tedy v tom případě i ji odmažu. A ptám se, zda někdo další se hlásí do obecné rozpravy? Paní poslankyně, stihla jste to. Takže z místa se přihlásila... (Obě poslankyně současně přišly.) Pouze za předpokladu, že se domluvíte mezi sebou, kdo vystoupí... Tak v tom případě, paní poslankyně, prosím. (Zpravodaj mimo mikrofon má poznámku.) Pane zpravodaji, prosím... Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Tak jsem řekla, že jsem přihlášena ještě jednou, to jsem nevěděla, že to prolétne tak rychle, ani jsem se nestačila... Dobře. Tak já jsem podala celkem tři pozměňovací návrhy společně s kolegy. Jeden pozměňovací návrh - ten se týká toho již zmiňovaného komunálního, to jsou ty ZEVO, to spalování, kde vlastně u těch ZEVO jste šli na 100 eur. A já jsem si udělala takový menší screening rychle tím, že jsem ten zákon o odpadech dělala, a spadá vlastně na Ministerstvo životního prostředí podle mě, tak není problém ty informace získat, samozřejmě jsem si obvolala pár jich a zjistila jsem, že opravdu tato cena je pro některé fatální, těch 100 eur. Takže jsem podala pozměňovací návrh s tím, že jsme to zvedli ze 100 na těch 180 eur. To je první pozměňovací návrh. A říkám, když jsem si udělala tak přes prsty, kolik by to přibližně mělo být, bavíme se do nějakých 100 milionů, v odhadu těch miliard, co tady říkáte, do těch 100 milionů by to pro vás být problém neměl. Když si vezmu, že Praha v současné době by tam padla asi s nějakými 35 miliony nebo skoro 40, tak si myslím, že opravdu kdyby se udělal ten rychlý screening, tak byste na to přišli stejně jako já, proto jsem tam dala těch 180, nebo po domluvě s kolegy jsme tam dali těch 180 eur.

Další pozměňovací návrh, který jsem tam dávala, se týká auditorů a to znamená, vy jste tam vlastně na ty auditory přenesli věci nebo přenesli činnosti, které oni sami nedělají, je to pro ně komplikované. Notabene auditor nemůže tyto skutečnosti dále sdělovat, protože je pod nějakou mlčenlivostí. To znamená, že ten zákon by musel řešit to, že ho zbavujete té mlčenlivosti a tak dále, takže jsem to tam upravila. A myslím si, že to není nic proti ničemu.

A poslední samozřejmě pozměňovací návrh, který tam byl vložen, je to zmiňováno, co zde bylo hodně akcentováno, to znamená to, co říká nařízení vlády. Nařízení vlády říká... nebo pardon, nařízení Evropské unie říká, že to má být do 30. června, vy porušujete nařízení a jdete až do konce roku. Takže my to vracíme tam, co říká nařízení, to znamená do 30. 6.

Takže tři pozměňovací návrhy, ke kterým se samozřejmě přihlásím potom ještě v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní tedy řádně přihlášená paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové. Já bych se ráda vyjádřila k tomuto návrhu zákona, a to v souvislosti s tím, že jsme tady měli nedávno zákon ohledně daňového balíčku, který řešil daně z mimořádných zisků, a brala jsem tuto daň, že ji předkládá ministr financí, kde jsem velmi bojovala za to - a se svými kolegy z hnutí ANO - protože to byla automaticky daň z příjmu právnických osob, na kterou mají nárok města, obce a kraje.

Tento návrh zákona a tento odvod předkládá pan ministr průmyslu a obchodu, který je nominant za Starosty a nezávislé, o to víc mě překvapuje, že v tomto návrhu zákona se opět objevuje, že na tuto daň nebudou mít nárok města, obce a kraje. Chtěla bych říct, že daň z mimořádných zisků, tak se tady hovořilo o tom, že ten příjem do rozpočtu bude zhruba 80 až 100 miliard, a v rámci tohoto předkládaného zákona, v rámci odvodu to bude pouze 15 miliard, a teď se dozvídáme, že ta částka bude mnohonásobně vyšší. To znamená, že města, obce a kraje přijdou o velké finančních prostředky. Proto považuji a předpokládám, že pan ministr průmyslu a obchodu podpoří můj pozměňovací návrh spolu s kolegy, kteří se připodepsali k tomuto pozměňovacímu návrhu, který říká, že na to nárok města, obce a kraje budou mít, protože to vychází ze zákona o rozpočtovém určení daní.

Vidím v tuto chvíli, že se tady velmi pan ministr průmyslu a obchodu rozčiluje spolu s kolegou, předsedou z hospodářského výboru panem Adamcem, který byl nebo je dlouholetým starostou, takže vůbec nechápu, jak nemůže bojovat za města, obce a kraje. A už v souvislosti s tím, co tady dneska řekl můj kolega Karel Havlíček, že v tom zákoně není napsáno, že ty vybrané prostředky půjdou do energetické podpory - to znamená, že vláda dostane bianko šek a pak si s těmi prostředky může dělat, co chce. A já nebudu tady připomínat, že máme nejvíce ministrů, že budeme mít nespočet náměstků politických, že nám bobtná státní správa a tak dále, že máme pět poslaneckých klubů, a takto bych mohla pokračovat.

Takže já jsem přesvědčena o tom, že města, obce a kraje mají nezastupitelnou roli, je to jasně nastaveno: vláda, kraj, město, obec. A já jsem přesvědčena o tom, a když to i komunikuji s jednotlivými starosty, se Svazy měst a obcí, oni mají nedostatek finančních prostředků jak na investiční části, tak i na dalších částech. A znovu opakuji jeden důležitý argument. Každý starosta, každý hejtman může vypsat dotační program i právě na podporu v rámci energií. Může tento dotační program vypsat v rámci rozpočtových pravidel, může to zacílit na ty nejzranitelnější skupiny, a každý starosta zná nejlépe strukturu svého obyvatelstva. Takže proč to nedat těm, kteří s tím - ano, dobře hospodaří určitě, a protiargumentem bude, že města a obce mají dostatek finančních prostředků - tak za to, že města a obce dobře hospodaří, tak za to jim budeme brát něco, na co mají nárok.

Já jsem to řekla už v tom minulém projevu, že bych pochopila, kdyby si pan ministr financí zavolal města a obce a jednotlivé organizace a řekl by: V rámci rozpočtového určení daní máte nárok na 25,84 %, tak se pojďme domluvit na nějakém jiném procentu, ale část těchto prostředků dostanete, protože vy je efektivně, účelně a hospodárně využijete a nenecháte si ty prostředky, dáte je lidem. Zajišťujete veškeré služby, ať už je to v oblasti zdravotnictví, školství, sociální oblasti, ať už je to v oblasti veřejné dopravy a v dalších oblastech.

O to víc mě mrzí - protože když jsem tady minule v uvozovkách na to nadávala, až bych to nazvala, panu ministrovi financí - tak v tuto chvíli je pro mě o to horší, že tento návrh zákona předkládá právě někdo za Starosty a nezávislé. To, že když se tady projednával windfall tax, nikdo ze STANu nevystoupil, nikdo se k tomu nevyjádřil, v tuto chvíli je to pro mě o to horší a myslím si, že prakticky Starostové a nezávislí předkládají v tuto chvíli návrh zákona, který je v uvozovkách šitý horkou jehlou. K těm ostatním věcem se vyjádřili kolegové, ale další hroznou věcí je to, že chcete vzít městům a obcím, krajům něco, na co mají nárok. Takže já v tomto duchu předkládám, pane ministře, pozměňovací návrh a znovu bych vás chtěla požádat, abyste... Protože vy jste starostou nebyl. Já to chápu, když člověk neprojde tou komunální sférou, vůbec neví, jakým způsobem, co všechno musí starostové a hejtmani dělat. Myslím si, že v rámci covidu, v rámci migrační vlny z Ukrajiny toho zajišťují opravdu hodně. Zaslouží si obrovské poděkování. Myslím si, že dopisů ze Svazu měst a obcí přišlo už hodně. Akorát co mám možnost teď, když s nimi hovořím, oni si pořád myslí, že to je pouze 15 miliard, ale tak, jak vidíme, ta částka bude mnohonásobně vyšší. O to je ten problém vážnější, že to chcete vzít těm nejdůležitějším, což jsou starostové, hejtmani, ale především občané těch jednotlivých měst.

Takže já se pak, pane ministře, přihlásím k tomu pozměňovacímu návrhu. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky, tak jenom pro pořádek. Paní poslankyně Peštová se hlásí řádně, nebo s faktickou poznámkou? (S faktickou.) Takže první vaše faktická poznámka, potom faktická poznámka pana poslance Adamce. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Budu velice stručná. Já bych prosila, pane ministře, kdybyste vystoupil ještě dřív, než bude závěrečné slovo, protože pak už je ukončená diskuse a my už nemůžeme mluvit. Takže pokud mohu poprosit a budeme se chovat demokraticky a slušně k sobě, vystupte ještě předtím, než bude závěrečná řeč, abychom když tak mohli zareagovat, zda se nám vaše odpověď líbí, či nelíbí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní je tady pan zpravodaj Adamec, potom pan poslanec Kaňkovský. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Tak dobře, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, když mě tedy paní kolegyně Mračková Vildumetzová správně vyzvala, jako bývalý starosta nechápu, jak jste přišla na to, že obce z toho odvodu nic nebudou mít. Nechápu to. Kdo bude platit zastropování za města, obce a za kraje? No, snad stát a z tohoto, co se vybere. Dokonce ta evropská směrnice nebo to nařízení říká, že to jsou peníze, které slouží pouze na hrazení zastropování elektřiny a plynu. Dokonce je těch peněz míň, než je celková výše zastropování státu, tak nevím, jak jste na to přišli. Prosím vás, fakt jako nezlobte se na mě, starostové a hejtmani to dostanou ve formě zastropování. Ten podíl je tam zajištěn a je to dáno tím, jak je to konstruováno. Děkuju za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Pan poslanec Kaňkovský stáhl svoji poznámku. Nyní tedy paní poslankyně Renata Oulehlová.

Ještě se chci zeptat, pane ministře, jestli se hlásíte řádně, nebo s faktickou poznámkou? (S faktickou.) S faktickou, tak v tom případě paní poslankyně a potom vaše faktická poznámka, prosím.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, paní ministryně. Já bych tedy chtěla prostřednictvím pana předsedajícího reagovat. Ano, zastropování bude, ale ta cena bude prostě úplně jiná. My jsme loni v prosinci platili 1 200 korun. Teď budeme platit, mám to tady, 9 000. A kde na ten rozdíl máme vzít? Zase o tolik víc se těch daní nevybralo. Vy se smějete... Je mi vás až tedy úplně líto, jak s námi jednáte. Styďte se, pane... (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní je s faktickou poznámkou přihlášen pan ministr Síkela. Prosím, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Já bych chtěl jenom poprosit, abychom tady říkali věci tak, jak jsou, a nikoliv tak, jak nejsou, a abychom tady neříkali nepravdy. Přímo v tom nařízení - a ono to tady běhá pořád dokola - ale přímo v tom nařízení je napsáno, že vybrané prostředky budou využity pouze na podporu konečných odběratelů elektřiny. Pouze na podporu konečných odběratelů elektřiny, abychom si to tady ještě jednou ujasnili. Města a obce dostanou peníze z tohoto výběru právě prostřednictvím zastropovaných cen. Takže pokud někdo říká tady něco jiného, nemluví pravdu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Další dvě faktické poznámky paní poslankyně Bereniky Peštové a ještě paní poslankyně Renaty Oulehlové, prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: No, to je přesně ono, pane ministře, o tom se bavíme, co je v tom nařízení všechno napsáno. Já jsem taky četla to odůvodnění číslo 30, které říká, že to, co tady probíhalo, ta krásná diskuse s panem ministrem Šalomounem: když půjde obec, která má dvě společnosti, jedna vyrábí, druhá bude nakupovat elektřinu od té, co vyrábí, vlastníkem je obec, tak půjde pod cenu 180 euro, protože to nařízení to říká, že to může, pokud je to z obnovitelných zdrojů, tak to nařízení to říká. Teď se ptám, bude na ni pohlíženo, jako že dělá daňový únik, nebo nebude na ni pohlíženo, že dělá daňový únik? Pan ministr Šalomoun mi řekl: Já vám nedokážu odpovědět. Stejně to nařízení říká, že konec je 30. června, a vy si tam zase najdete nějaké slovíčko, které tam vůbec není, vůbec ho tady nevidím, vstup v platnost a použitelnost tohoto nařízení. To znamená, že to datum je definitivní, tady není jiné datum. A nějaká slovíčka, že jsme se tam dočetli, že by se to dalo využít na další - ne, to vůbec nic takového neříká. Jasně říká, že články číslo 6, 7 a 8 se použijí od 1. prosince do 30. 6. 2023. Ale pane ministře, já čekám, že odpovíte na to, co jsme se vás ptali. (Ministr: Neodpovím.) Ale jakže neodpovíte na to, co jsme se ptali? Vy jste povinen nám odpovídat, na co se vás ptáme. My jsme zákonodárci, vy jste ministr, ale my jsme zákonodárci a přijímáme zákon. Takže odpovídejte, prosím. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další paní poslankyně Renata Oulehlová s faktickou poznámkou. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Já to ještě jednou zopakuji, prostřednictvím pana předsedajícího, pro pana ministra. My jsme ještě v prosinci platili 1 200 korun. Po zastropování budeme platit 7 129 korun bez daně. My nejsme plátci daně, tak se k tomu připočte daň, a pořád ten rozdíl 13 měsíců je 1 200 korun proti 7 129 korunám bez daně. Nevidím v tom... jestli si myslíte, jestli tady říkáte, že někdo lže, tak my to nejsme. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Všechny řádné přihlášky máme vypořádány, tak se chci zeptat, zda se ještě někdo hlásí z místa? Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Já určitě reakce na kolegu pana Adamce. No, nevím, já se v tom tedy asi nevyznám. Tak máme nějaký zákon o rozpočtovém určení daní. Zákon o rozpočtovém určení daní hovoří o tom, že na daň z příjmu právnických osob mají nárok města, obce a kraje. Když se podívám do novely zákona o státním rozpočtu, do rozpočtu, tak je to tam vedeno jako daň z příjmu právnických osob. V tom dnešním dokumentu to máte vedeno jako příjem z daně z elektřiny.

Tak může mi to tedy někdo vysvětlit? Protože pokud si tedy přečtu, že to je daň z příjmu právnických osob, tak je to nároková daň pro města, obce a kraje. Já s vámi, pane bývalý starosto - já si myslím, že kdybyste byl starosta, tak byste určitě za města, obce a kraje bojoval.

Já jsem prostě přesvědčena o tom, že jak to bylo u daně z mimořádných zisků, ať je to teď i u tohoto odvodu, že mělo dojít k jednání se samosprávami a mělo se s nimi dohodnout. Nemám od nich souhlasné stanovisko. Kdyby mi řekli: Ano, Svaz měst a obcí, všichni jste zaregistrovali, přišla vám řada dopisů, tak bych určitě řekla: Ano, starostové to nechtějí. Ale starostové se velmi silně ozývají. A myslím si i to, že až po projednání tady ve Sněmovně nebo těsně předtím bylo jednání na Úřadu vlády, kde jasně Svaz řekl, že s tím nesouhlasí, a přesto se to tady protlačilo. Tak si myslím, že je to vůči tomu, co ti starostové dělají, velmi, velmi nefér, a myslím si, že se určitě dal dohodnout třeba nějaký nižší koeficient, ale že určitě ta nula není vůči těm starostům v žádném případě férová. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Žádnou další přihlášku z místa už nevidím a v tom případě končím obecnou rozpravu.

Táži se pana ministra a pana zpravodaje, zda chcete závěrečné slovo, než otevřu podrobnou rozpravu? Pane ministře? Není tomu tak.

Já tedy otevírám podrobnou rozpravu. Jako první je přihlášený pan poslanec Tomáš Müller, pak pan poslanec Ivan Adamec a další. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Tomáš Müller: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně, kolegové, dovolte, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu 1642. Tento pozměňovací návrh řeší adaptaci nařízení Rady Evropské unie č. 2022/1854, kde v čl. 4 odst. 1 se uvádí: "Každý členský stát určí hodiny představující dobu špičky, které celkem odpovídají nejméně 10 % všech hodin v období od 1. prosince 2022 do 31. března 2023. Povinnost stanovit a zveřejnit hodiny představující dobu špičky je svěřena do kompetence Energetického regulačního úřadu s tím, že podklady pro určení hodin špičky dodají národnímu regulátorovi ostatní účastníci trhu, zejména provozovatel přenosové soustavy, případně další. Energetický regulační úřad má oprávnění vyžádat si podklady pro výkon svých kompetencí podle § 15a energetického zákona." Jedná se o technický pozměňovací návrh. S Energetickým regulačním úřadem je to probráno, souhlasí s tím, a budu vám vděčen a děkuji za vaši podporu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní tedy pan poslanec Ivan Adamec, připraví se pan poslanec Václav Král. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vládo, jedná se o pozměňovací návrh, který - nebudu zastírat - je z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu, to si řekněme na rovinu. Já jsem ho ještě rozdal víceméně předsedům i opozičních poslaneckých klubů, protože on není úplně jednoduše napsán. Vlastně když to vezmu velmi zkráceně, je to pozměňovací návrh, který umožní stropovat ceny i pro velké firmy, a je to uděláno formou zmocnění, které bude následně realizováno nařízením vlády. Zatím toť vše. Jinak ten sněmovní tisk je pod číslem 1643 a je to návrh, který je odůvodněn, a chtěl bych říct, je to napsáno i v návrhu toho pozměňovacího návrhu, že tento pozměňovací návrh je podporován Svazem průmyslu a dopravy a Hospodářskou komorou České republiky. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Václav Král, připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Král: Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové. Skutečně až po té debatě, kterou jsme vedli na hospodářském výboru, bych se rád přihlásil k svému pozměňovacímu návrhu číslo 1648, jehož cílem je uvést návrh předkladatele do souladu s nařízením Rady Evropské unie a odstranit i jakousi aplikační nejasnost. V nařízení evropském má být předmětem odvodu příjem z elektřiny vyrobené z odpadů a je k tomu doplněna řekněme obecná definice toho, co známe i u nás, že odpad je látka nebo předmět, kterého se chce držitel zbavit. Nicméně předkladatel v tom čísle (písm.?) g) zúžil tuto skupinu odpadů pouze na komunální odpady, to znamená pouze na tříděný odpad nebo směsný komunální odpad, to znamená odpady vznikající z domácností, a pokud je to relevantní, tak i na odpady, které vznikají ze zemědělství, lesnictví a dalších oborů, to znamená na odpad biologické povahy, jako je například dřevo nebo biologický odpad. To znamená, že bych rád tímto pozměňovacím návrhem vyjasnil tuto nepřesnost, navrhl rozšířit tu definici na všechny odpady, nejenom komunální, a zároveň zpřesnit zatřídění té elektřiny, která bude vyrobena z biomasy. To už je provedeno potom v písmenu e) a f). Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Mračková Vildumetzová, připraví se paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Já bych si dovolila přihlásit se k pozměňovacímu návrhu pod číslem 1653 a je to pozměňovací návrh, o kterém jsem hovořila v obecné rozpravě, a to je, že se tam doplňují slova, že to bude příjmem krajů, obcí v poměru stanoveném zákonem upravující rozpočtové určení daní. A chtěla bych ještě dodat, že to není pouze pozměňovací návrh můj, ale ještě dalších 29 poslanců z našeho poslaneckého klubu, převážně komunálních politiků. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní paní poslankyně Berenika Peštová, připraví se pan poslanec Jiří Mašek.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych se chtěla přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 1649, který jsem odůvodnila v obecné rozpravě, to znamená, kde jsem šla z těch 100 eur nebo kde jsme šli společně s panem poslancem Kubíčkem ze 100 eur na 180 eur, týkající se spaloven nebo respektive Zev.

A další sněmovní dokument 1651, to jsem taktéž odůvodnila v obecné rozpravě, kde se ruší povinnost dávaná auditorům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Jiří Mašek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych se chtěl přihlásit k sněmovnímu dokumentu 1650. Je to pozměňovací návrh Bereniky Peštové, Jiřího Maška a Romana Kubíčka a týká se posunutí termínu účinnosti opatření, a to na 1. 12. 2022 do 30. 6. 2023. Bylo to tady opakovaně diskutováno a nevidíme důvod, proč měnit termín, který byl určen Radou Evropské unie, a to byl termín do 30. 6. 2023. A pokud je jediným účelem vlastně na straně příjmů si zvýšit fiktivní příjmy na příští rok o šest měsíců, tak si myslím, že je to málo a že by se mělo vyhovět požadavku Evropské unie. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy z místa pan poslanec Kučera. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové. Já bych jenom stručně pohovořil o sněmovním dokumentu 1641, který řeší tržní příjmy na veškeré výrobny elektřiny využívající vodní energii s využitím přehradní nádrže. Tento sněmovní dokument jsem načetl do systému, nicméně on se stal už součástí usnesení hospodářského výboru, takže bude hlasován v rámci toho usnesení hospodářského výboru, a já se tudíž k tomuto samostatnému sněmovnímu dokumentu 1641 nebudu hlásit, jelikož bude hlasován v usnesení hospodářského výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nikoho dalšího nevidím přihlášeného do podrobné rozpravy? Je tomu tak. Končím podrobnou rozpravu.

A ptám se pana ministra a pan zpravodaje, zda chcete závěrečné slovo? Pane ministře? Pane ministře Síkelo, chcete závěrečné slovo, nebo ne? (Nechce.) Pane zpravodaji? Také ne.

Nyní tedy podle schváleného postupu končím druhé čtení tohoto návrhu a k třetímu čtení se vrátíme, jak je dohoda, až po ukončení projednání bodu 169, který máme dnes na programu. Já tedy přerušuji projednávání tohoto bodu.

A otevírám další bod - děkuji jak panu zpravodaji, tak panu ministrovi - otevírám další bod

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.