Úterý 15. listopadu 2022, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Věra Kovářová)
10.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb.,
zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 249/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já vám děkuji za slovo, vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo novelu zákona o zadávání veřejných zakázek. Jedná se o širší revizi zákona z roku 2016, která je založena na odborných diskusích. Navrhované změny jsou podporovány širokou odbornou veřejností, například také Asociací pro veřejné zakázky.
Návrh zákona je zejména reakcí na odůvodněné stanovisko Evropské komise k nedostatečné transpozici některých pravidel stanovených v zadávacích směrnicích. Jedná se o dva okruhy, a to o problematiku stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy a přípustnost ústní komunikace v rámci zadávacího řízení.
Musím také uvést, že předložení této novely je pokračováním práce prováděné za vlády minulé a já jsem rád, že zpravodajkou tohoto tisku je právě paní poslankyně Dostálová. Minulé vládě se bohužel nepovedlo dokončit započatý legislativní proces, máme zde tedy implementační dluh České republiky vůči Evropské unii a čelíme již řízení o nesplnění povinností, takzvanému infringementu. Odůvodněné stanovisko bylo České republice doručeno již v listopadu 2019. I to je důvod, proč doufám v hladké projednání tohoto návrhu.
Účinnost v návrhu zákona je stanovena na 1. ledna 2023. Jsem však připraven podpořit i pozměňovací návrh paní poslankyně Dostálové, který již byl načten do systému a navrhuje posunutí účinnosti zákona, neboť souhlasím s tím, že je vhodné, aby... vlastně poskytnout prostor pro seznámení se s provedenými změnami.
Dovolte mi stručně shrnout obsah novely. Do návrhu novelizace byly zahrnuty změny týkající se... zejména jsou to čtyři oblasti. První - upřesnění transpozice zadávacích směrnic, předpokládaná hodnota ústní komunikace, druhá oblast je zpřesnění některých institutů a vyjasnění pravidel, například poskytování a prokazování jistoty, třetí oblast je snížení administrativní zátěže - při řízeních u ÚOHS budou zadavatelé oprávněni poskytnout úřadu přístup k dokumentaci veřejné zakázky v existujících elektronických nástrojích a v té oblasti čtvrté zastřešující jsme pracovali zejména na jednoznačnosti a srozumitelnosti textu. Navrhovanou úpravou nedochází k žádným zásadním změnám v úpravě dozoru nad dodržováním zákona o zadávání veřejných zakázek nad rámec toho, co jsem zde zmínil.
Tolik asi stručně k obsahu normy. Já jsem si vědom, že jde o velmi důležitý předpis, předkládaná novelizace je však převážně technickou úpravou stávajícího zákona o zadávání veřejných zakázek. Celkově je novelizace zadávací praxí očekávána, jako taková podporována, já si dovoluji vás požádat o její podporu a jsem připraven se svými kolegyněmi a kolegy poskytnout jakékoliv bližší informace či doplnění.
Návrh byl projednán garančním výborem, kterým je výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, a také výborem pro obranu. Ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj byly načteny, blíže prodiskutovány a posléze přijaty čtyři pozměňovací návrhy a ve výboru pro obranu pak jeden pozměňovací návrh. Předložené pozměňovací návrhy nepředstavují riziko pro realizaci zadávání nebo zadávacích řízení či jakési porušení závazků vůči Evropské unii ani nikterak nenavyšují administrativní zátěž. Předpokládám, že podrobněji vás s těmi pozměňovacími návrhy seznámí zástupci jednotlivých výborů. Já se k nim případně vyjádřím v rámci další diskuse.
Ještě bych se chtěl současně vyjádřit k tématu, které je poměrně důležité a rezonuje, a to je téma možného zvýšení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu. Ty jsou aktuálně stanovené na 2 miliony korun bez DPH pro služby a dodávky a 6 milionů bez DPH pro stavební práce. My je diskutujeme - já bych zde rád zdůraznil, že i ta diskuse vzhledem na dlouhodobě se zvyšující ceny stavebních prací, materiálů je jistě opodstatněná. Tyto limity zůstávaly poměrně dlouhou dobu beze změny, ačkoliv ceny narůstaly. Na druhou stranu to zvyšování limitů se týká národní diskuse o transparentnosti ve veřejných zakázkách a i o protikorupčních postupech, nemluvě o tom, že v mezinárodním srovnání byly tyto limity v České republice historicky nastaveny poměrně vysoko.
Já bych za Ministerstvo pro místní rozvoj upřednostnil systémovou diskusi o těch limitech, rovněž ve vztahu k podlimitním veřejným zakázkám. Abych byl konkrétnější, my se v tuhletu chvíli věnujeme a budeme se dále věnovat v rámci zpracování národní strategie veřejných nákupů této oblasti a právě v té strategii se na základě klíčových dat, mezinárodních srovnání a odborné diskuse budeme zabývat otázkami, jaké limity vidíme pro VZMR ve vztahu k podlimitním veřejným zakázkám, respektive jak najít rovnováhu mezi transparentností a strategickým přístupem k veřejným zakázkám. Jako Ministerstvo pro místní rozvoj bychom tedy preferovali přistoupit ke změně až poté, co budeme mít výstupy tady z toho procesu k dispozici, i když je to téma, které řešíme aktivně, a předpokládám, že zde možná i zazní - nebo později zazní - nějaké návrhy v tomto směru.
Toto je za mě na úvod. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Iniciativně tento návrh projednal také výbor pro obranu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisk 249/1 a 2. Prosím, aby se ujala slova zpravodajka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, poslankyně Klára Dostálová, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garanční výbor se zabýval tímto tiskem 10. 10. 2022 a připravil usnesení, které bylo doručené poslancům jako tisk 249/0 (správně 249/2). Dále se tímto výborem (správně tiskem) o své vlastní iniciativě zabýval výbor pro obranu, který také nad rámec požadovaný Sněmovnou tento tisk projednal a 5. 10. 2022 také usnesení doručil poslancům jako tisk 249/1.
Jinak jenom pro upřesnění: první čtení proběhlo 6. 9. 2022 na 35. schůzi. Vzhledem k tomu, že usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj - a tady bych chtěla moc poděkovat panu kolegu Haasovi, který mě zastoupil na jednání výboru - je velmi obsáhlé, obsahuje 20 bodů, tak vzhledem k tomu, že ho máte všichni k dispozici, se chci jenom ujistit, jestli je skutečně potřeba ho tady detailně přečíst, celé to usnesení, nebo jestli mohu jenom shrnout, co je předmětem toho usnesení jako takového, protože si myslím, že ho máte všichni k dispozici, a skutečně bych to tady četla velmi dlouho, protože výbor právě do tohoto usnesení promítl mnoho pozměňovacích návrhů jednotlivých poslankyň a poslanců.
To usnesení jako takové v podstatě má v prvním bodě: "Doporučuje Poslanecké sněmovně projednat a schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů." Body 1 až 11 jsou v podstatě - nebo až 12 - jsou legislativně technické úpravy.
Možná bych asi vaši pozornost zaměřila na body 13 až 18, které se týkají Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a tam se skutečně stanovuje, kdy se zadává podnět k zahájení řízení z moci úřední, že úřad v konkrétní lhůtě, a to tedy šest měsíců ode dne, kdy podnět obdržel, sdělí, že řízení zahájil nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední. Pokud to řízení nelze dokončit ve lhůtě podle věty první, úřad tuto skutečnost sdělí podateli podnětu spolu s odůvodněním a šetření jako takové - je tam dána lhůta - nesmí trvat déle než 24 měsíců.
Dále je tam potom, pokud není naplněna skutková podstata přestupku podle odst. 1 písm. a), c) nebo e) v souvislosti se zadáváním více veřejných zakázek, takže jednání zadavatele je pokračováním v přestupku, lze za takové pokračování přestupku uložit pokutu do 10 % součtu cen všech veřejných zakázek nebo do 20 milionů korun. Pak je asi důležité, že se vkládá za hlavu II hlava III, která se týká řízení o žalobách proti rozhodnutí úřadu, a vkládá se § 272a, Zvláštní ustanovení o spisu v soudním řízení, § 272b, Zvláštní ustanovení o předběžném opatření, a § 272c, Zvláštní ustanovení o informování úřadu o podané žalobě.
Body 19 a 20 se pak týkají zadávání takzvaných podlimitních veřejných zakázek a potom i nadlimitních, pokud nejsou samozřejmě nadlimitní zakázkou na stavební práce nebo s ní související nadlimitní zakázkou, týká se to zejména projektů zahraniční rozvojové spolupráce.
Pak v čl. 1 dosavadní bod 26 bude nově znít tak, aby se umožnily... nebo vymanily ze zadávání spolky, nadace, které se zabývají prací s dětmi a mládeží, to znamená, jsou tam doplněna písmena o) a p).
Tolik asi opravdu ve velmi velké stručnosti k usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Znovu upozorňuji všechny poslance, protože to tady nebylo detailně načteno, to usnesení, že ho máte ve svých materiálech pod bodem 249/0.
Další výbor, který se zabýval tímto tiskem, je výbor pro obranu. Ten máte v materiálech pod číslem 249/1 a tady se také doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, schválila ve znění tohoto pozměňovacího návrhu, kdy v čl. 1 stávající novelizační bod číslo 202 zní: "V části deváté se hlava čtvrtá včetně nadpisu zrušuje." To je celé, co je předmětem pozměňovacího návrhu výboru pro obranu.
Pan ministr tady už opravdu docela detailně popsal, čeho se novela zákona o zadávání veřejných zakázek týká. Já bych skutečně jenom zdůraznila, že je to reakce na obsah odůvodněného stanoviska Evropské komise, která se týká nedostatečné transpozice některých pravidel stanovených v zadávacích směrnicích, a to především ve vztahu ke stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy a v otázce přípustnosti ústního jednání v zadávacím řízení.
Možná by stálo za to, abych jako zpravodajka upozornila, že se zpřesnily i některé instituty a vyjasnila se některá pravidla, která skutečně velmi pozitivně ovlivňují právě zákon o zadávání veřejných zakázek a na co si stěžovalo i mnoho zadavatelů. Například již nadále nebude vyžadováno předložení originálu bankovní záruky. Stejně tak dojde ke zmírnění vylučování dodavatelů z důvodu neprokázání složení jistoty a nově bude na rozhodnutí zadavatele, zda k vyloučení přistoupí, či nikoliv.
Na základě navrhované právní úpravy nebude nadále vyžadováno, aby byly vybraným dodavatelem vždy předloženy originály dokladů o jeho kvalifikaci. O tom, zda budou vyžadovány originály či kopie, bude oprávněn rozhodnout zadavatel. Dochází ve zjednodušeném režimu k vyjasnění terminologie, dochází i k zpřesnění úpravy prokazování splnění podmínek účasti u dodavatelů přistupujících do zavedeného dynamického nákupního systému.
Pan ministr tady hovořil už o snížení administrativní zátěže, viz například, že zadavatel bude nově oprávněn poskytnout Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže přístup k dokumentaci o zadávacím řízení prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje. A pak v neposlední řadě dochází i k rozšíření práv účastníků zadávacího řízení. Účastníkům zadávacího řízení se umožňuje požadovat po zadavateli poskytnutí údajů z nabídek odpovídajících číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení a údajů rozhodných pro posouzení délky zadávací lhůty.
Vzhledem k tomu, že skutečně tisk byl projednáván velmi detailně i ve výboru, i za zpravodaje doporučuji jeho postoupení do třetího čtení a schválení ve znění pozměňovacích návrhů a předpokládám, že ještě některé budou načteny a odůvodněny. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji a nyní prosím zpravodaje výboru pro obranu, poslance Josefa Fleka, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.
Poslanec Josef Flek: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, kolegové poslanci, páni ministři, rád bych vás odkázal na usnesení 249/1, kde k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 134/216 (správně 2016) Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk číslo 249: "Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním vystoupení poslance Mgr. Josefa Fleka, ministryně obrany Mgr. Jany Černochové, náměstkyně pro řízení sekce bydlení výstavby a veřejného investování MMR Mgr. Leony Gergelové Šteigrové, Ph.D., zástupce Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Mgr. Pavla Hermana, náměstkyně ředitele Národního bezpečnostního úřadu JUDr. Zdeňky Jůzlové a zpravodajské zprávě poslance Mgr. Josefa Fleka a po rozpravě, za prvé, výbor pro obranu doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 134/216 (správně 2016) Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk číslo 240 (249?), schválila ve znění tohoto pozměňovacího návrhu: v čl. 1 stávající novelizační bod číslo 202 zní: "202. V části deváté se hlava čtvrtá včetně nadpisu zrušuje." Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásila jako první paní poslankyně Olšáková, a připraví se paní poslankyně Pošarová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Eliška Olšáková: Dobrý den. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych představila pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 134/2016 (Sb.), o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o článek, kdy se za bod 12 vkládá nový bod 13, který zní: "kdy v § 27 se částka z 2 milionů nahrazuje částkou 3 miliony a částka 6 milionů se nahrazuje částkou 9 milionů". Jedná se o zvýšení limitu pro veřejné zakázky malého rozsahu, který se dlouhodobě uplatňuje a je, především ve světle decentního ekonomického vývoje, vhodné (jej) považovat za překonaný. Přesto je třeba říci, že zásadním argumentem je právě výrazný růst cen ve stavebnictví, ale i v dalších oblastech, který ve spojení s vysokou inflací znamená, že se stávající regulace nepřímo stává restriktivnější. A na tuto skutečnost by měl podle mého přesvědčení zákon pružným způsobem reagovat.
Jen pro srovnání, naposled se limity zvedaly v roce 2014, a to limit u služeb a dodávek z 1 milionu na 2 a u stavebních prací z 3 milionů na 6. Dále je třeba připomenout, že stanovené limity už v ekonomicky příznivějších dobách byly přísnější, než po jakých volala evropská legislativa, a s odstupem lze říci, že toto přísnost nebyla důvodná a zadavatelům způsobovala nemalé těžkosti. Přestože o limitech tady hovořil předkladatel pan ministr Ivan Bartoš a říkal, že se plánuje limitům ve veřejných zakázkách věnovat, že by to vyžadovalo širší diskusi, tak přesto se domnívám s ohledem na délku legislativního procesu a plánu legislativních prací a s přihlédnutím právě k té inflaci, že by bylo vhodné tento pozměňovací návrh přijmout, že by byl flexibilnější a že by to bylo jednodušší řešení pro tento nevyhovující stav. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dovolím si vás všechny pozdravit. A dalším, kdo je přihlášený do obecné rozpravy, je paní poslankyně Pošarová. Máte slovo.
Poslankyně Marie Pošarová: Dobrý den, dámy a pánové. Chtěla bych se vyjádřit k předloženému návrhu sněmovního tisku, který se týká převážně legislativně technického či formálního charakteru, upřesnění a vyjasňuje... dochází ke zpřesnění některých ustanovení zákona. Novelou nejsou zaváděna žádná nová práva a povinnosti. Návrh provádí změny, které povedou ke snížení administrativního zatížení na straně zadavatelů i dodavatelů, odstraňuje nepřiměřenou přísnost některých pravidel, vyjasňuje výkladové nejasnosti a v neposlední řadě také odstraňuje legislativně technické nedostatky textu zákona. Nejedná se tedy o změny procesu zadávání, a proto i tento sněmovní tisk my podporujeme. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dalším, kdo je přihlášen do obecné rozpravy, je paní poslankyně Dostálová a následně pan ministr.
Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji. Já bych ráda dvě věci. První tedy je, už to tady naznačil pan ministr, že by ten pozměňovací návrh podpořil, a to je tedy s ohledem na prodlevy v legislativním procesu předmětného vládního návrhu posunout účinnost, protože je nastavena na 1. ledna 2023, a to se jeví jako nereálné. Proto navrhuji změnu účinnosti vládního návrhu tak, aby nedošlo k retroaktivitě právního předpisu, zároveň však, aby nabyl účinnosti relativně brzy, neboť návrh napravuje nedostatečnou transpozici evropských směrnic. Z těchto důvodů je nutné, aby předmětný právní předpis nabyl účinnosti dříve než 1. července 2023. Navrhovanou novou účinností je také zajištěno, že adresáti právního předpisu budou mít určitý časový prostor k seznámení se s novou právní úpravou. Navrhuji tedy, aby to bylo prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Je to potom pod číslem 1548, ale pak se k tomu samozřejmě přihlásím ještě v podrobné rozpravě.
Druhou věc, kterou bych velmi ráda zmínila, a reagovala bych tady ráda vaším prostřednictvím, pane předsedající, na paní kolegyni Olšákovou. Já tomu samozřejmě rozumím, protože si dovedu představit, že se ozývají starostové i díky inflaci, že samozřejmě ty limity 2 miliony na služby, 6 milionů na stavební zakázky jako zakázky malého rozsahu je málo. Na druhou stranu jsem opravdu přesvědčená o tom, že takto by limity neměla nastavovat Sněmovna, ale že by s tím mělo přijít přímo Ministerstvo pro místní rozvoj. Ono tím, jak vlastně jsme se tady vystřídali v těch rolích, tak my jsme na ministerstvu připravovali takzvanou metodiku pro veřejné zakázky malého rozsahu. Ono by to koneckonců pomohlo právě i menším zadavatelům, aby konečně byl prostě nějaký metodický postup, jak malé zakázky zadávat. Pokud by návrh, který přednesla paní poslankyně Olšáková, prošel, možná by to stálo za to, ještě to doplnit třeba doprovodným usnesením, aby skutečně MMR dopracovalo tu metodiku a aby vlastně malým zadavatelům se v tomto takto pomohlo. Děkuju.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dalším přihlášeným byl pan vicepremiér Bartoš.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji vám za slovo. Já bych si dovolil ještě načíst jeden pozměňovací návrh, který vznikl v úzké spolupráci s paní náměstkyní na Ministerstvu pro místní rozvoj, která má na starost mimo jiné veřejné zakázky. Byl konzultován s ÚOHS, je nahrán v systému pod číslem 1597, pokud se nepletu. Ten pozměňovací návrh řeší problém, který nás trápí poměrně dlouho, a to je jakási kostrbatost zadávání v rámci státu, kdy stát se dle současného znění vždy rozpadá na jednotlivá ministerstva, přitom se ale stále bavíme o tom samém státu. Já dám příklad nějakých větších zodpovědností, například stát jako celek nese odpovědnost za zvládnutí pandemie nebo stát jako celek nese odpovědnost za kybernetickou bezpečnost, a přitom i v těchto řekněme postulátech, které jsou ze své povahy jednoznačné, často nacházíme různé byrokratické překážky. My jsme se proto rozhodli navrhnout, a já můžu, pokud jste měli možnost sledovat i do většího detailu návrh, kdy v některých případech podobně, jako to je třeba v případě univerzit, kdy univerzita může být nahlížena jako celek, nebo pohledem jednotlivých fakult, ale i v dalších případech, lze ke státu přistupovat i jako celku. V běžné praxi se nic nezmění, nicméně třeba projekty typu čtvrtá bezpečnostní úroveň státního cloudu by stát mohl potom soutěžit v rámci veřejných výběrových řízení jako celek a pak vysoutěžené cloudové řešení by bylo poskytováno samozřejmě všem.
My jsme provedli analýzu s ohledem třeba na existující legislativy i na směrnice Evropské unie, kdy jsme došli k závěru, že navrhované úpravy zákona jsou plně v souladu s ústavním pořádkem jak České republiky, mezinárodními smlouvami i právem Evropské unie.
Detailně potom jsou samozřejmě ty kroky rozepsány i v odůvodnění navrhovaných změn k tomuto pozměňovacímu návrhu. Já bych se k němu potom v podrobné rozpravě přihlásil. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S přednostním právem se ještě hlásil pan předseda Michálek a poté se hlásí do řádné rozpravy paní poslankyně Mračková Vildumetzová.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych vás seznámil se svým pozměňovacím návrhem, který se týká převedení některých povinností, které jsou dneska v zákoně o střetu zájmů, do zákona o veřejných zakázkách. Jsou to ty záležitosti, které se týkají veřejných funkcionářů ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů, kde ta problematika je dneska upravena v tomto zákoně, a příliš se to neosvědčuje už z toho důvodu, že vyvstávají pochybnosti, že zákon o veřejných zakázkách se odkazuje na to, že stanoví výjimky pouze tento zákon, a nikoliv zvláštní zákon, takže to může vytvářet nejistotu ohledně toho, jakým způsobem aplikovat ustanovení zvláštního zákona. Aby byla odstraněna tato nejednoznačnost, tak se navrhuje to nově upravit a současně se tam taky posiluje transparentnost, a to v tom, že zadavatel bude moci nově vyloučit uchazeče, který neplní zákonnou povinnost zveřejňovat účetní výkazy, to znamená, může být u něho zvýšené riziko, že ta firma nemá za sebou důvěryhodné dlouhodobé podnikání, aby byla schopna obstát v plnění předmětů veřejné zakázky. To je tedy pozměňovací návrh můj a potom paní kolegyně Olšákové, pana kolegy Zuny a Šimka.
Ještě bych rád závěrem reagoval na to, co říkala paní poslankyně Dostálová, a věřím, že ji potěším - na Ministerstvu pro místní rozvoj se diskutuje možnost právě upřesnění principů zadávání pro malé obce, což by mohlo v podstatě suplovat tu metodiku. My jsme to teď projednávali i na radě vlády pro boj proti korupci, že by se to začlenilo do partnerství pro otevřené vládnutí jako závazek Ministerstva pro místní rozvoj, takže i v tomto ohledu by došlo k posílení transparentnosti a předvídatelnosti veřejných zakázek. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A dalším, kdo se hlásil, byla paní poslankyně Mračková Vildumetzová, poté pan poslanec Jiří Havránek.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Písemná má přednost, tak jestli to panu kolegovi... (Poslanec Havránek dává přednost.) Děkuji. Děkuji tedy, že jsem se přihlásila z místa.
Já bych měla především dotaz, protože pan ministr pro místní rozvoj a zároveň vicepremiér pro digitalizaci nepřišel k řečnickému pultu, neřekl nám nic k datovým schránkám, tak tím, že tady zítra máme schvalovat zřízení Digitální informační agentury, která je také podle mého názoru velmi spojená se zákonem o veřejných zakázkách, a všichni jste dneska obdrželi dopis od odborové organizace Ministerstva vnitra, protože pod Digitální informační agenturu půjde také NAKIT, což je státní podnik Ministerstva vnitra, a já bych se ho tedy chtěla zeptat, jakým způsobem budou tedy řešeny zakázky, které bude v budoucnosti, to znamená od 1. ledna, řešit Ministerstvo vnitra, jestli tedy bude moci zadávat napřímo tomuto státnímu podniku, který přejde, nebo jak to vůbec bude, protože podle mého názoru jsme na velmi tenkém ledě. A jsem přesvědčena o tom, že tak, jak tady teď hovořil pan ministr pro místní rozvoj, porušení evropského práva v tomto případě bude a může také následovat i velká pokuta České republice, takže jestli by - on ten dopis určitě pan ministr pro místní rozvoj obdržel. Úplně co mě tedy udivuje, že to tady zítra máme schvalovat, a schůzka má být až 21. listopadu. Teď se ke mně dostávají nějaké informace, že ještě 21. listopadu nemá ani pan ministr pro místní rozvoj pro odborovou organizaci a zaměstnance Ministerstva vnitra, kteří tam mají přejít, tak pro ně nemá ani čas, takže chce přesunout tu schůzku ještě o týden později, tak jestli ty informace mám správné. Ale já si myslím, že určitě není namístě si psát dopisy a vůbec nechápu, proč do současné chvíle už se s těmi lidmi pan ministr nesešel, a zda by byl tak moc hodný a vysvětlil mi tedy, jakým způsobem to tedy bude řešeno, když zítra tedy tady máme schvalovat zřízení Digitální informační agentury ve třetím čtení. Děkuju.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S přednostním právem se hlásí pan vicepremiér.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já bych zareagoval. Sice nemám asi ve svém stylu řešit úplně kompetenci ke komunikaci některých částí, ale já jsem si nevšiml, že by zákon o zřízení agentury DIA cokoliv - cokoliv - řešil v souvislosti s NAKITem. Pokud dojde k převedení NAKITu, a ten plán skutečně je, aby se tak v půlce roku stalo, stane se tak nařízením vlády a naprosto to nesouvisí se schvalovanou legislativou. O NAKITu v daném textu není ani řádka.
Ale odpovím vám na otázku. Převedení v rámci budoucí struktury, a on to byl původně i plán předchozí vlády, sloučit CPSS a NAKIT do jedné organizace, která bude poskytovat služby celému státu nebo bude jakýmsi centrem digitalizace ve smyslu výkonu, nicméně se kvůli covidu tak nestalo, byly zde důležitější úkoly - Chytrá karanténa a další, takže jsme pouze zvedli ten proces tam, kde skončil. Ale v návrhu zákona nic o NAKITu není. Stane se tak případně z rozhodnutí vlády tím, že se změní zřizovatel, což je nejelegantnější způsob, a následně ty smlouvy potom zůstávají.
K otázce s těmi odboráři, to je taková zapeklitá věc. Já jsem snad - nevím, jak často vidí zaměstnanci v nějakém větším počtu svého ministra ve výkonu funkce, podle mě tomu může být, když je uváděn do funkce, a pak na vánočním večírku - tak já jsem se s lidmi, kterých se ta změna týká, kteří pracují v té sekci pod hlavní architekturou nebo s těmi centrálními registry, dvakrát sešel na území ministerstva, kde jsem tři hodiny v reálném čase odpovídal na dotazy týkající se kolektivních smluv, zaměstnaneckých výhod, přesunu, zda je to jedna k jedné, či dochází k nějakým změnám, což si nemyslím, že by běžně vicepremiér nebo ministr, kterého - a byl se mnou Vít Rakušan - ten rezort není, že by toto dělal. Já si dopisuji s odboráři, na každý dopis jsem odpověděl veřejně, dostali jste to i do e-mailových schránek, nicméně když jsem požádal, abych se sešel s autorem těch dopisů, s tím, kdo se představuje nebo mluví za odbory na Ministerstvu vnitra, tak mi ta schůzka byla odmítnuta. Takže jenom k tomu, jak na úrovni mě, i když tento rezort není můj, ve spolupráci s Vítem Rakušanem došlo ke dvěma tříhodinovým schůzkám, kde se zaměstnanci mohli ptát. Zároveň máme anonymizovaný - aby někdo se nevystavoval třeba nějakým řekněme obavám, že proto, že se zeptá, tak dostane potom vyhubováno - máme dokonce místo, kde se ty dotazy dají sbírat anonymně, průběžně na ně odpovídáme, a mně to také přijde zvláštní, když šéf odborů na nějakém ministerstvu píše dopisy poslancům, místo aby zvedl telefon a řekl: Pane Bartoši, máme tady ještě nějaké problémy. Často tedy, jak je popisují, tak bych řekl, že jsou virtuální, či dokonce jsem odkazován na to, abych se setkal s představiteli ČMKOS a KS KOVO. Já jsem si tedy nevšiml, že v případě organizační změny ve smyslu řízení, která se takto vyjednává, by takovýhle humbuk skrze třeba i média a veřejné dopisy kdykoliv běžel, nicméně já jsem od začátku ten projekt stavěl inkluzivně, účastnili se ho patřiční ředitelé i náměstci na Ministerstvu vnitra, a nebráním se debatě i se zástupci odborů, pokud tedy vede k nějakému cíli a negeneruje pouze věci, které už byly několikrát zodpovězeny.
A já jsem rád, že se zítra bude projednávat ten návrh. Tento návrh nesouvisí s Digitální informační agenturou, je to návrh o veřejných zakázkách, a myslím si, že ten problém, který jsem popsal i v rámci načtení mého pozměňovacího návrhu, je dlouhodobě znám. Když jsem se díval, na základě jakých výjimek se musely třeba poskytovat některé služby rezortům, jako je zdravotnictví v covidu - což jsem zde popsal, jak je to někdy krkolomné - přitom to, co je i v České republice v rámci nějakých struktur a podstruktur, uvedl jsem ty univerzity běžné, a co v zahraničí je taktéž úplně běžné, se u nás jeví jako problém. A můžu vám garantovat, že to na žádné unijní právo nenarazí, protože toto máme samozřejmě ověřené a hluboce prodiskutované, včetně s ÚOHS.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou není nikdo. Jedna zde byla, ale ta se zrušila, takže teď, pane poslanče Havránku, máte slovo.
Poslanec Jiří Havránek: Děkuji a přeji všem krásné odpoledne. V rychlosti odůvodním jeden pozměňovací návrh, který jsem předložil do systému pod číslem 1591. Tento pozměňovací návrh vznikl ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a také za konzultace s Ministerstvem financí. V podstatě se skládá ze tří částí.
V té první jde o upřesnění odkazu v § 19 a týká se předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy. V podstatě se jedná o legislativně technickou úpravu.
Co se týče druhé části, to je poněkud složitější, nazval bych ji zjednodušení systému kvalifikace. V dosavadním textu zákona se předpokládá, že zadavatel je oprávněn odeslat prostřednictvím systému kvalifikace výzvu k podání nabídek v užším řízení nebo předběžných nabídek v jednacím řízení s uveřejněním všem dodavatelům zařazeným v systému kvalifikace. Toto naše národní omezení má smysl v zadávacích řízeních, která probíhají výlučně podle části čtvrté zákona o veřejných zakázkách, neboť mohou bránit protisoutěžnímu chování dodavatelů v případech, kdy zadavatelé po kvalifikaci snižují počet dodavatelů vyzývaných k podání nabídek a potřebují mít jistotu, že po snížení počtu nedojde ke spojení vyzvaných dodavatelů. Nicméně v případě zadávání sektorových veřejných zakázek prostřednictvím systému kvalifikace však může naopak vznikat nejistota, zda se toto omezení podle obecné úpravy v části čtvrté má aplikovat také. Nicméně takovéto omezení by bylo nad rámec směrnice, jak už ode mě zaznělo.
A třetí část, nazval bych ji úpravou regulace smíšených zakázek. Návrh této novely se týká ustanovení § 32 zákona, jež upravuje postup při zadávání smíšené zakázky, a cílem návrhu je zmírnění české právní úpravy, jež v dané oblasti nedůvodně překračuje požadavky evropské legislativy na takzvaný gold-plating.
Já mnohokrát děkuji a těším se na další čtení.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a jsme stále v obecné rozpravě. S přednostním právem se hlásí paní zpravodajka.
Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji. Jenom velmi krátce ohledně toho in-house zadávání, protože my si tady s panem ministrem samozřejmě vyměňujeme informaci. Prosím vás, v zákoně o zadávání veřejných zakázek to nejde, tam to prostě nejde určit, protože by to bylo v rozporu s evropskou směrnicí, čl. 12. Jediné, co lze, by šlo určit v zákoně o DIA jako pověřené instituci, která je pověřena in-house zadáváním v určitých oblastech. Ale to by pan ministr - já jsem mu to tady navrhovala, nejlepší by bylo zítra vrátit tu DIA do druhého čtení, načíst tam tyhle potřebné věci, které jsou, a prostě to v nějakých zrychlených termínech třeba znovu projednat, ale jinak skutečně ten NAKIT nepřevedete s těmi všemi věcmi, dokud se neupraví tyhle věci. To je jenom taková poznámka. Děkuju.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji. Jsme stále v obecné rozpravě. Paní poslankyně Mračková Vildumetzová.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Mnohokrát děkuji kolegyni Kláře Dostálové, protože pan ministr pro místní rozvoj mi prakticky na můj dotaz neodpověděl. Já jsem chtěla pochybnosti, které jsou v dnešním dopise uvedeny v rámci právě zadávání Ministerstva vnitra, které je zřizovatelem, nebo respektive zřídilo si tento státní podnik, který má tedy přejít pod DIA, tak jakým způsobem se to bude řešit, jestli si vůbec někdo uvědomuje, že pak tedy může dojít k tomu, že ta infrastruktura, kritická, Policie ČR, hasičů a tak dále, bude ohrožena a nebude moci zadávat tyto zakázky prostřednictvím in-house, a může dojít opravdu k tomu, že i Česká republika může dostat velkou pokutu, protože tam opravdu dojde k porušení evropského práva. Takže určitě děkuji za to vysvětlení, protože vždycky, když se něco dozvíte z jedné strany, je na to i pohled druhé strany, a reakce z druhé strany, musím konstatovat, že pokud jsem si, pane ministře, četla vaší druhou odpověď nebo třetí odpověď na dopisy odboru Ministerstva vnitra, kde jste u třetího dopisu napsal, že by bylo dobré se v té věci sejít, tak mě to velmi překvapilo, proč to píšete ve třetím dopisu, proč svým způsobem vůbec si dopisujete prostřednictvím poslanců a proč nedochází k tomu, že se tedy vidíte. Jestli byly dvě schůzky, já mám informaci, že ministr vnitra nebyl na všech těch schůzkách, že byl pouze na jedné.
Prostě pořád vnímám, že jestli chcete a máte ve své kompetenci digitalizaci, vezměte si ji pod Ministerstvo pro místní rozvoj. Změňte kompetenční zákon, tak je to nejlepší. Ale vy to neuděláte jenom proto, že sem nechcete přinést ten kompetenční zákon, a proto přicházíte s tím, že chcete vytvořit agenturu. Možná ji chcete vytvořit proto, protože 200 lidí tam má přijít z vnitra a 120 lidí má přijít nových. A ten důvod, který - a nalijme si čistého vína - je, že těch 200 lidí bude pod služebním zákonem a těch 120 lidí bude pod zákoníkem práce. A víte, jaký je rozdíl mezi tím? Že lidé pod služebním zákonem musí mít vysokoškolské vzdělání a lidé pod zákoníkem práce nemusí mít vysokoškolské vzdělání. A pak bych mohla pokládat otázku: Předseda Digitální informační agentury bude mít vysokoškolské vzdělání, nebo nebude? Děkuji moc. (Potlesk z lavic hnutí ANO.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a máme zde dvě přednostní práva. Nejdříve pan ministr, poté pan předseda Michálek.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Koukám, že tady už se to rozjíždí do nějaké... Za prvé, neprobíráme zákon o DIA, probíráme zákon o veřejných zakázkách. Tím bych se chtěl vrátit na to, proč vám tady neodpovídám... nebo já jsem odpověděl na tu otázku, ale proč tady odmítám řešit nějaké dopisy, které se netýkají tohoto tisku. A kdybych vzal libovolné téma z regionu a teď bych ho tady přednesl, že mě to zajímá, tak to asi také není úplně relevantní.
Druhá věc. Já tedy mám vysokoškolské vzdělání, ale ve svém životě jsem potkal stovky lidí, kteří tu vejšku nemají a jsou daleko kompetentnější v řadě oborů než já. V oblasti digitálních kompetencí, znalostí je požadavek na vysokoškolské vzdělání úplně nonsens. To není garance žádné odbornosti v moderních trendech. My, když se bavíme o tom, co bylo jedním ze zásadních problémů českého školství v historii, mně je 42, takže jsem to tak úplně nezažil, ale byl to moment, Česká republika má málo vysokoškolsky vzdělaných lidí. A co udělal stát? Řekl: Hm, musíme to nějakým způsobem zlepšit, tak dáme na všechny pozice, které jsou ve státní správě, nebo na ty vybrané pozice, dáme požadavek vysokoškolského vzdělání, čímž donutíme ty lidi si udělat jakoby vysokoškolské vzdělání. Na základě toho vznikla řada soukromých škol a začalo se kupčit s vysokoškolskými diplomy pro rychlostudium, takže formálně všichni mají vysokoškolské vzdělání. Ale když se dívám třeba na čísla digitálního vzdělání zaměstnanců státní správy, v řadě případů ta čísla nejsou lichotivá. Takže v oblasti moderních technologií, znalostní společnosti 21. století, je vysokoškolský diplom pro výkon některého povolání zcela zásadní, je zde řada lékařů, je zde řada právníků, jsou to inženýři, architekti, biotechnologové, unnamed, ale pro řadu povolání to není vůbec relevantní klasifikace, zejména v oblasti, kdy ti lidé skutečně pracují v moderních kolektivech, a naopak je to limitující v případě, že já mám perfektní kandidáty, i třeba ve státní správě obsazované posty, a jenom kvůli tomu, že v danou chvíli prostě nesplňují požadavek vysokoškolského vzdělání, dokonce ve velmi specifickém oboru, což v případě humanitních studií v některých případech jsou ty obory vysoce překrývající se, a vlastně nepotřebuji, aby měl tu danou specializaci. Potřebuji dobrého manažera s logickým myšlením, s nějakým i třeba přehledem skrze humanitní obory, a nemůžu ho nabrat, protože ty požadavky jsou skutečně limitující.
Ve směru k digitalizaci bych skutečně tady na to nehrál a rozhodně bych se netvářil, že v případě Digitální informační agentury je to handicap nebo že by tam dělali nějací lidé druhé kategorie, což mně bohužel tak trochu vyznělo. Pokud jsem ten argument pochopil špatně, omluvte mě.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Králíček.
Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, jenom mně to nedá. Tak na Digitální informační agenturu - a já tady s panem ministrem souhlasím, tak dobře, chápu, že jsou dobří lidé, kteří nemají vysokou školu, také nemám vysokou školu, takže tomu rozumím. Co mě zaráží, to, že v Národní sportovní agentuře, kde pan kolega Babka dával pozměňovací návrh, aby se aspoň upustilo od magisterského titulu, protože i ve sportovním prostředí je spousta zkušených lidí, kteří se tomu věnují celý život, ale ti prostě uplatnění nenajdou, protože musí mít magisterské studium.
Mrzí mě, že pan ministr Bartoš nebyl stejně urputný u Národní sportovní agentury, jako je u DIA. Takže jednou tak, podruhé jinak. (Potlesk z lavic hnutí ANO.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a vaše poznámka vyvolala řadu dalších faktických poznámek. Prvním je pan předseda Michálek, poté paní předsedkyně Schillerová.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Ale já se moc omlouvám, dámy a pánové, máme tady program, na tom programu jsou veřejné zakázky. My jsme tady začali s dopisem odborářů, pak jsme pokračovali přes to, kdo má jaký titul, a skončili jsme u toho, jestli fotbalista má nebo nemá mít titul. Takovýmhle způsobem - a to je apel na všechny, i z vlády, i z opozice - máme tady program i další bod, nechme si prosím věci, které se týkají Digitalizační agentury, na zítřek, zítra je na programu Digitalizační agentura, a teď se věnujme veřejným zakázkám.
Jediná věc, která se tady skutečně týkala veřejných zakázek, byl dotaz k NAKITu, ten byl zcela legitimní, a NAKIT je právě řešen pozměňovacím návrhem pana vicepremiéra Bartoše, který načetl v obecné rozpravě, já ho načtu ještě v podrobné rozpravě. Takže poprosím i pana předsedajícího, aby v souladu s naším jednacím řádem, pokud jsou vystoupení, která se netýkají zákona o zadávání veřejných zakázek, aby volal řečníky k věci. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji. Měli jsme předtím přihlášeného pana poslance Smetanu? Dává přednost dámě. Paní poslankyně Mračková Vildumetzová.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, určitě máte pravdu, že zítra je na programu Digitální informační agentura, ale já jsem pořád nedostala odpověď, která je spojená se zřízením Digitální informační agentury a veřejných zakázek.
Tak já se pokusím tedy citovat, všichni ten dopis dostali, ale je tady jasně napsáno: "Za zcela klíčovou považujeme vazbu transformace na novelu zákona o veřejných zakázkách, která je nyní projednávána jako sněmovní tisk 249. Nabytí platnosti a účinnosti této novely musí... předjednány jako sněmovní tisk 287 předcházet, ale s tím předpokládá se, že by tam musel být ten pozměňovací návrh, kde tady jasně řekla bývalá ministryně pro místní rozvoj, že to nelze, že bychom zítra museli Digitální informační agenturu dát a vrátit do druhého čtení a napravit to, protože to bude opravdu obrovský problém a obrovský kočkopes. Takže od 1. ledna budeme mít Digitální informační agenturu a NAKIT, který má přejít, tak tady říká pan ministr, že to bude nařízení, tak já bych chtěla, aby nám tedy vysvětlil - já to tady můžu teď, pane ministře, celé číst. Já doufám, že jste si to přečetl, že - pokud tedy dojde k tomu a bude zřízena ta agentura a přejde pod ni NAKIT - tak Ministerstvo vnitra nebude moci zadávat ty zakázky napřímo. Tak mi, prosím, na toto odpovězte.
Chápu, že jsem se určitě nechala strhnout, že jsem se pak začala ptát na věci, na které bych se měla a budu se na ně ptát určitě zítra. Ale řekněme si na rovinu, že v tuto chvíli je DIA a NAKIT státní podnik Ministerstva vnitra, je to spojené se zákonem o veřejných zakázkách. Děkuju.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vám děkuji. Pan ministr nebude reagovat, tak v tomhletom případě máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Karel Smetana: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych chtěl jenom odůvodnit pozměňovací návrhy, které jsou načteny v systému pod číslem 1602 a 1605, ke kterým se pak následně přihlásím. Důvodem předložení těchto pozměňovacích návrhů je skutečnost, že prakticky stanovují výjimku z povinnosti zadávat veřejnou zakázku v zadávacím řízení pro vybrané dotační tituly u takzvaných sazbových dotací, kdy je sazba pevně stanovena na danou jednotku na základě výpočtů Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. To znamená, že žadateli je vyplácena pevně stanovená částka bez ohledu na to, jaká cena byla veřejnou zakázkou vysoutěžená, a tudíž nedochází k úspoře finančních prostředků, pokud by byla vysoutěžená nižší cena, než je pevně stanovená. Důvodem je taktéž administrativní zátěž na straně žadatele, a prakticky bez jakékoliv přidané hodnoty. Navíc zadavatel ve smyslu § 4 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek je pouze ve stávajícím zákonu o zadávacím řízení veřejných zakázek a není ve směrnici o zadávání veřejných zakázek ani v jiné evropské legislativě upravující poskytování dotací v rámci společné zemědělské politiky. Povinnost je u nás nad rámec a prakticky ztěžuje našim zemědělcům, respektive žadatelům, tady tuhle zátěž a české zemědělství ve srovnání s dalšími státy Evropské unie staví do nevýhodné pozice. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a jenom upozorňuji, že jsme stále v obecné rozpravě. Ptám se tedy, jestli ještě někdo má zájem vystoupit v obecné rozpravě? Nikoho nevidím, v tomto případě tedy končím obecnou rozpravu.
A ptám se pana vicepremiéra, jestli má zájem o závěrečné slovo? Paní zpravodajka? Rovněž ne.
Tak v tom případě zahajuji rozpravu podrobnou.
Předtím ještě přečtu jednu omluvenku: pan poslanec Juchelka od 17.15 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.
Jsme v podrobné rozpravě a o slovo se přihlásili následující poslanci, začneme paní Eliškou Olšákovou. Jenom podotýkám všem, že v 18 hodin máme pevně zařazený bod. Děkuji.
Poslankyně Eliška Olšáková: Dobrý večer ještě jednou. Já bych se přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu, který jsem odůvodnila v obecné rozpravě a který je načten v systému pod číslem sněmovního dokumentu 1579. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dále se přihlásil s přednostním právem pan předseda Michálek.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážené dámy, vážení pánové, já se hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je v systému i s odůvodněním pod číslem sněmovního dokumentu 1589. Jde tedy o ten návrh, který se týká převedení části zákona o střetu zájmů a možnosti vyloučit dodavatele, kteří neplní zákonné povinnosti v oblasti zveřejňování účetních výkazů.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dalším přihlášeným s přednostním právem je paní zpravodajka.
Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo. Já bych se chtěla jenom přihlásit k pozměňovacímu návrhu pod číslem 1548. Jde o to posunutí účinnosti. Děkuju.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dalším z přihlášených je pan poslanec Karel Smetana.
Poslanec Karel Smetana: Já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacím návrhům pod čísly 1602 a 1605. Jsou to návrhy poslance Karla Smetany, Michala Kučery, Petra Bendla, Tomáše Dubského, Jany Krutákové a Jiřího Horáka dotýkající se sazbových dotací.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S přednostním se hlásí pan ministr.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu pod číslem 1597.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Než přijde ještě pan poslanec Havránek, tak krátká vsuvka. Jenom jsme domluveni tak, že v 18 hodin je pevně zařazený bod, nebo i dříve. To znamená, já jenom teď reflektuji to, že jedeme rychleji, takže připravme se na to, že můžeme začít dříve ten bod, co byl v 18 nejdéle. Tak prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Havránek: Děkuji. Já se tímto přihlašuji k pozměňujícímu návrhu, který naleznete v systému pod číslem 1591. Již jsem předtím odůvodnil. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a dalším z přihlášených je pan poslanec Krejza.
Poslanec Karel Krejza: Dobrý podvečer, já se tímto přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem 1472, který upravuje prokazování kvalifikace u zakázek obrany a bezpečnosti a zjednodušuje a přibližuje se k unijní úpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Táži se, jestli ještě někdo vystoupí v podrobné rozpravě? Nikoho nevidím, tímto tedy končím podrobnou rozpravu. Pane vicepremiére, máte zájem o závěrečné slovo? Nikoliv. Paní zpravodajka? Rovněž ne. Tím tedy končím druhé čtení tohoto návrhu.
Tak jak už jsem avizoval, máme zde další bod, a to je bod číslo
Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.