(10.50 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Chtěla jsem ještě zavést - a navrhla jsem to v pozměňovacím návrhu - dvě pásma. Je pravda, že mezi tím druhým - chtěla jsem zrušit to třetí pásmo - by tam vznikla určitá skupina podnikatelů, třeba i těch - říkejme jim v uvozovkách bohatších, my jsme o tom diskutovali s panem náměstkem Koubou - kteří by platili místo myslím 25 tak 16 000, ale ta skupina je tak minoritní, že by to za to zjednodušení toho systému prostě stálo. Takže ještě nechávám na vaší úvaze, zda nepomoci. Dopad do rozpočtu jsou nízké desítky milionů, jak mi uvedl aparát Ministerstva financí. Když to porovnáme třeba s tím, co by odsál ten hazard, tak si myslím, že by to stálo za to pomoci jim v jejich nelehké činnosti.
Tolik prosím k daňovému balíčku obecně. Všechny další věci, o kterých mluvil pan ministr, vítáme.
Já bych snad zmínila ještě prodloužení zrychlených odpisů. Naše vláda to tehdy tady prosadila v době covidu, jsem ráda, že jste na to navázali. Je to určitě dobrá věc a podnikatelé to velmi vítají.
Teď prosím k tomu zlatému hřebu dnešního programu. Tady prostě musím říct - a tady budu už jenom kritická - že tady absolutně jste, pane ministře, nezvládl bezprecedentním způsobem vytvoření zcela nové daně formou vlastního pozměňovacího návrhu. O chaosu na burze jsme mluvili, to teď nechám být, chaos v médiích, chaos ve vládní koalici.
Vlastně tím hlavním důvodem, který to způsobil, je situace, která se zvolila k přijetí takové daně. Když pominu fakt, že dávno mohla být připravena, že tady Evropská unie vydala k tomu nějaké parametry už někdy v únoru letošního roku, že jsem vám i nabízela debatu, když to projde zrychleným připomínkovým řízením, že už dostaneme připomínky míst, jako je Česká národní banka, jako je (Česká) bankovní asociace, jako je Hospodářská komora, Komora daňových poradců, jako je Svaz průmyslu a dopravy, když to projde výbory, Legislativní radou vlády, která by se na to měla podívat i z dalších úhlů, jako jsou ústavněprávní hlediska, tak nebudeme tady dělat problémy a byť třeba se nám některé věci nelíbí a snažíme se je napravit, tak jsem byla ochotna se s vámi bavit i o zkrácení lhůt, protože je mi jasné, že zákon o dani z příjmu musí být vždy, nebo daňová změna na dani z příjmu, musí být vždy účinná od 1. ledna následujícího roku. Nicméně nic takového se neudálo. Já si myslím, že se to neudálo z pragmatických důvodů - že prostě buď to nemáte, což je velmi pravděpodobné, anebo prostě vám to nehraje do karet. Takže tento způsob byl rychlý - sice zatížil daňový balíček, který všichni vítáme - rychlý pro vás a pro vás z vašeho pohledu bezbolestný.
Já si tedy nemyslím, že to je bezbolestné, protože ta bezbolestnost je z vašeho pohledu měřena krátkodobým hlediskem. Z dlouhodobého hlediska nebo delšího hlediska si myslím, že narazíte. Nemám z toho radost, protože s vámi narazí celá tato zem, hlavně rozpočet. Poukazuji na ty pofiderní predikce, ke kterým vlastně nic nemáme kromě ujištění, že to dělali experti Ministerstva financí. Ale neviděla jsem nic, kde by se to mohlo verifikovat. Na rok 2023 to má být zhruba 85 miliard. Zpochybňují to i ekonomové, jak sleduji ve veřejném prostoru ty debaty. Dokonce poradce pana premiéra pan Křeček řekl, že to je paskvil, cituji přímo z jeho slov. Dohromady za léta 2023, 2024 a 2025 to má být asi 150 miliard. Teď to není těch 150 miliard, které kritizuji v rozpočtu 2025, to je jiných 150 miliard, vysčítaná daň z mimořádných zisků v roce 2023, 2024 a 2025. Já bych spíš řekla, že přání je otcem myšlenky.
Takže nepředvídatelnost. Vzpomínáte si na programové prohlášení vlády, jak má být předvídatelné daňové prostředí? Chápu, že jsme v nějaké složité době, ale i v složité době máme komunikovat s odbornými svazy, komorami, s opozicí, vždyť to přece je zájem celé země. Takže nepředvídatelnost vládnoucí pětikoalice, která si na tom dle svých slov a slibů zakládá, ale vůbec to tak podle činů nevypadá.
To, co tady rozpoutali vládní poslanci ohledně zdaňovacího období, případné retroaktivity limitu, od jakého se na podniky bude vztahovat daň z mimořádných zisků, je naprostá katastrofa. Navíc zavedení daně z mimořádných zisků může být spojeno s řadou negativních dopadů, primárně například v bankovním sektoru. Já se bojím, aby tuto daň nakonec nezaplatili občané, například ve zvýšených poplatcích za bankovní služby nebo ve zdražení úvěrů či jejich částečné nedostupnosti. Neslyšela jsem od ministra financí žádné záruky, že se tak nestane. Proto jsme chtěli připomínkové řízení, proto jsme chtěli slyšet názor i druhé strany. Tuto stranu mince ale odmítá pětikoalice diskutovat, jak s námi v Poslanecké sněmovně, tak ale i s našimi občany nebo zástupci firem.
Dalším faktem, nad kterým se musím pozastavit, je to, proč vládní pětikoalice čekala tak dlouho s řešením energetické krize. Proč čekala tak dlouho, když měla od března návrh od Evropské komise? Místo toho, aby vláda řešila energetickou krizi, se radši rozhodla zabývat politickým zrušením EET nebo ovládnutím České televize a Českého rozhlasu, což se tady řešilo tento týden v úterý. Faktem je, že vládě stačilo poslouchat naše poslanecké návrhy nebo s námi spolupracovat - nemusí nás poslouchat, spolupracovat - na zmírnění dopadů energetické krize na naše občany. Mohla zastropovat ceny u výrobců a tím ušetřit desítky miliard korun ve státním rozpočtu.
To, že návrh ministra Stanjury nepočítá v bankovním sektoru se zdaněním všech významných bank u nás, ale jenom se zdaněním šesti bank, je také problém. Ostatně preferování zájmových skupin jsme zde viděli v přímém přenosu při snaze snížit zdanění hazardu, které bylo nebo zatím pořád je součástí tohoto daňového balíčku a které veřejně ministr financí Stanjura podpořil. Ale po naší dramatické medializaci tohoto neuvěřitelného návrhu bude snad návrh na snížení hazardu stažen - čerpám z veřejných zdrojů. Ale to, že tato pětikoalice hraje ve prospěch zájmových skupin, a ne ve prospěch českých občanů, je již nyní zcela jasné.
Dalším zamýšleným dopadem daně z mimořádných zisků je faktická novelizace rozpočtového určení daní. Daň z mimořádných zisků je totiž ve státním rozpočtu uvedena jako součást daně z příjmu právnických osob. To je v pořádku, to nekritizuji, ale daň z příjmu právnických osob je daní sdílenou s kraji a obcemi. Jenže s tímto samotný návrh poslance Stanjury vůbec nepočítá. Opět neakceptovatelné. Bude o tom mluvit ještě moje kolegyně paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová.
Ale vzpomínáte si tady na ty někdy až hysterické výstupy v minulém volebním období, zejména poslanců z tehdy opozičního hnutí STAN? Vzpomínáte si i na další? Když jsme tady zaváděli kompenzační bonus, pomáhali živnostníkům a osobám samostatně výdělečně činným, kteří žijí v městech a v obcích, a vysvětlovali jsme tehdy, že jim pomáháme, aby dál mohli platit daně, dál existovat, a všem se to vrátí, jak jsme tady byli tlačeni do kompenzací. Nakonec jsme je dali velkoryse, ty kompenzace. Když se potom spočítalo zpětně, kolik uplynulo z těch sdílených daní díky kompenzačnímu bonusu neboli takzvané minusové dani z příjmu fyzických osob, tak jsme je kompenzovali dvojnásobně. V další vlně jsme dokonce zavedli princip, že se každé čtvrtletí kompenzovalo více než 80 % z toho, co stát zaplatil živnostníkům žijícím na půdě měst a obcí. ***
