(pokračuje Jan Skopeček)

2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani
z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 254/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr financí Zbyněk Stanjura a zpravodaj garančního výboru, tedy rozpočtového výboru, pan poslanec Jiří Havránek.

Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku číslo 254/2, který byl doručen 26. října 2022. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 254/3.

Nyní se ptám pana navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Ano, prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Hezké dopoledne. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych jenom v krátkosti shrnul základní body tohoto návrhu zákona a chci využít této příležitosti a ve svém úvodním slově se vyjádřit k některým z podaných pozměňovacích návrhů a případně zdůvodnit kladné či zamítavé stanovisko Ministerstva financí.

Hlavním důvodem předložení tohoto návrhu zákona je plnění programového prohlášení vlády, a to ve třech důležitých parametrech. My jsme slíbili, že zvýšíme limit pro povinnou registraci k DPH na 2 miliony a na stejnou hranici posuneme možnost využití režimu paušální daně. Druhý slib, druhý závazek z programového prohlášení vlády, že parametricky změníme kontrolní hlášení, a třetí, že snížíme byrokratickou zátěž při správě daní a poplatků.

V obsahu tento návrh zákona mění několik právních předpisů: zákon o dani z přidané hodnoty, zákon o dani z příjmů, daňový řád, zákon o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s konfliktem na Ukrajině a další právní předpisy, jejichž změna je vyvolána změnami těchto daňových zákonů.

Účinnost je navržena od 1. ledna příštího roku s výjimkou několika ustanovení v zákoně o DPH, kde účinnost je navržena den následující po dni vyhlášení tohoto zákona ve Sbírce zákonů. Novela zákona tedy, jak jsem avizoval, zvedá limit pro povinnou registraci k DPH z 1 na 2 miliony, stejně tak zvedá limit pro možnost využití paušální daně. Prodlouží lhůtu pro podání následného kontrolního hlášení z 5 pracovních dnů ode dne doručení výzvy správce daně do datové schránky na 17 kalendářních dnů od jejího dodání do jeho datové schránky. Tím zjednodušíme reakci zejména nejmenších daňových subjektů, které mají velmi často pouze buď externí vedení účetnictví, nebo pouze jednu či jednoho účetního.

Součástí návrhu změn, součástí zvýšení limitů paušální daně, je zavedení tří pásem paušálního režimu. Nebudu říkat podrobnosti, docela dlouze jsme o tom hovořili v prvním, druhém čtení a tento parametr je také předmětem pozměňovacích návrhů, o kterých bude Poslanecká sněmovna hlasovat. Chci připomenout jenom to, že pokud to přijmeme, vyřešíme dlouhodobý problém bezúplatného nabytí spoluvlastnického podílu na nemovité věci od obce, pokud na výstavbu této nemovitosti byla poskytnuta státní dotace mezi lety 1995 a 2027. Myslím, že velmi důležitá zpráva pro investiční aktivitu našich podnikatelských subjektů je prodloužení mimořádných odpisů, které se osvědčily v letech 2020 a 2021, i na období roku 2022 a 2023 a osvobození odměny za výkon funkce člena okrskové volební komise od daně z příjmů.

Já jsem načetl pozměňovací návrh, který se týká zavedení daně z neočekávaných zisků. Někdo tomu říká windfall tax, někdo tomu říká válečná daň. Ta vychází z nařízení Evropské unie o intervenci v mimořádné tržní situaci s cílem řešit vysoké ceny energie. Tady dochází občas ke zmatení pojmů, protože toto opatření, které je součástí tohoto zákona, je v evropské legislativě označeno jako solidární příspěvek. My mu říkáme daň z mimořádných zisků, spadá pod daň z příjmů právnických osob. Uplatní se obecná ustanovení, jako je délka zdaňovacího období, podávání daňového přiznání, placení záloh. Subjekty jsou těžařský sektor, to znamená černé uhlí, ropa, zemní plyn, výroba ropných, koksárenských produktů, pokud příjmy z těchto činností v roce 2021 představovaly minimálně 25 % čistého obratu výroby. Další subjekty jsou subjekty, které provozují výrobu a obchod s elektřinou a plynem, velkoobchod s kapalnými a plynnými palivy, pokud měl daný subjekt nebo skupina, jejíž je součástí, příjmy z těchto rozhodných činností, to je velmi důležité, příjem alespoň 2 miliardy korun v roce 2021, a banky, pokud měly v roce 2021 čistý úrokový výnos alespoň 6 miliard korun.

Základem daně je rozdíl mezi základem daně ve zdaňovacím období a průměrným zdaněním mezi lety 2018 až 2021, zvýšeným o 20 %. Pokud aktuální základ daně nebude vyšší než 20 % proti tomuto průměru, daň z mimořádných zisků bude stanovena ve výši 0 korun. Sazbu jsem navrhl 60 % a dobu uplatnění roky 2023 až 2025 s tím, že v roce 2023 budou placeny zálohy podle daně, která bude vypočtena za rok 2022, ale z důvodu problematičnosti retroaktivity nebude zaplacena, ale bude sloužit jako údaj potřebný ke stanovení záloh.

Chtěl bych v této chvíli připomenout i pozitivní rozpočtové dopady na daňové poplatníky, jsou to expertní odhady Ministerstva financí. Zvýšení limitu povinné registrace z 1 na 2 miliony může nechat daňovým poplatníkům zhruba 10 miliard korun ročně, z toho, jak jistě všichni víte, je to sdílená daň, 6,4 by šlo na úkor státního rozpočtu, 2,6 miliardy na úrovni obcí, 1 miliarda na úrovni krajů. Parametrické úpravy kontrolního hlášení by mohly snížit daňovou zátěž poplatníků zhruba o 180 milionů korun ročně. U daně z příjmu zvýšením limitu pro paušální daň by ten výpadek byl zhruba 600 milionů korun ročně a u těch prodloužených odpisů - a to je velmi důležité, abychom si uvědomili - poměrně velký dopad do rozpočtu, a to znamená vysokou podporu investiční aktivity našich firem, je odhad v roce 2023 6,3 miliardy ve prospěch daňových subjektů a v neprospěch veřejných rozpočtů a v roce 2024 9 miliard korun, z toho 5,8 miliard na úrovni státního rozpočtu.

Teď zkusím v krátkosti vysvětlit aspoň postoj Ministerstva financí k některým pozměňovacím návrhům. Samozřejmě, dali jsme kladné stanovisko k pozměňovacímu návrhu rozpočtového výboru. Pokud mě paměť neklame, bylo to přijato jednomyslně napříč politickým spektrem. K pozměňovacímu návrhu pana místopředsedy Karla Havlíčka jsme dali negativní stanovisko s vysvětlením, že problém, na který on poukázal a který chtěl tímto svým pozměňovacím návrhem řešit, je vyřešen v jiných částech zákona. Předmětem tohoto návrhu bylo, že pokud dojde k rozdělení společnosti a jedna nebo více z následnických firem nebudou provozovat a vykonávat tu rozhodnou činnost, tak aby nepodléhala daně z windfall. Je tam limit 50 milionů korun, takže pokud následnická firma nebude vykonávat tu činnost, samozřejmě nemůže přestoupit limit, převýšit limit 50 milionů korun tržeb z rozhodných činností za rok, a automaticky nebude platit žádnou daň z mimořádných zisků.

Svůj pozměňovací návrh jsem poměrně podrobně představil.

K pozměňovacím návrhům, které se týkají dalšího snížení daní nebo změn paušální daně, jsme dali negativní stanovisko, protože jsme přesvědčeni, že ta konstrukce a změny, které dalo Ministerstvo financí nejprve a potom vláda jako celek, jsou funkční a praktické. K pozměňovacímu návrhu pana poslance Kotta, který zvyšoval vstupní parametr pro daň subjektů, které obchodují s elektrickou energií a dalšími energiemi, ze 2 dvou na 6 miliard, jsme dali negativní stanovisko, protože jsme přesvědčeni, že by tam vzniklo okno, kdy by mnohé firmy, které tuto daň platit mají, by tu daň již neplatily, a výše 2 miliard nám přijde dostatečně vysoká, abychom nezatěžovali byrokracií ani stát, ani malé daňové subjekty.

Návrh pana poslance Michala Kučery chtěl řešit nebo ujistit se, že platí to, co je v jiných částech zákona, to znamená, že podléhat dani budou pouze činnosti v rámci skupiny nebo jednoho podniku, které jsou přesně vyjmenované podle číselníku činností. Pro zvýšení jistoty, že tento výklad je jednoznačný, mám informaci, že byl připraven... (nesrozumitelné) legislativně technická připomínka, kterou pan poslanec Kučera načte v rámci rozpravy, a za Ministerstvo financí k tomu dám kladné stanovisko. Myslím, že zvýšení jistoty je namístě.

Pak bych okomentoval návrh paní předsedkyně Schillerové, který se týká paušální daně, ne té změny, ze tří na dvě pásma, to jsem říkal negativní stanovisko, ale pozitivní, kladné stanovisko je u pozměňovacího návrhu, kterým se v případě, že někdo přeplatí zálohy na pojištění, se vrací. Myslím si, že to je správný pozměňovací návrh a stanovisko Ministerstva financí i mé je kladné. Věřím, že tento pozměňovací návrh projde.

Děkuji za úvodní slovo a určitě jsem připraven na případné dotazy ještě odpovědět v rámci následující debaty.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, a nyní tedy můžeme přistoupit k otevření rozpravy.

Jenom načtu, že s náhradní kartou bude hlasovat pan poslanec Ondřej Lochman, a sice s číslem 33.

Já tedy otevírám rozpravu, do které se hlásí s přednostním právem paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, nechci začínat hned bojovně a útočně, já ale nemohu si odpustit to, že celý ten daňový balíček provází chaos. Já jsem teď velmi pečlivě poslouchala, přes vaše nachlazení jsem v jednu chvilku i vstala, abych vám rozuměla dobře - což samozřejmě není žádná výtka, za to nemůžete - ale abych rozuměla každému slovu, ale přece jenom úplně jsem tam nenašla to, co jsem chtěla. Ale postupně. Já vezmu nejdřív obecně balíček a pak se dostanu k tomu bych řekla neuralgickému bodu.

Takže na jedné straně tady máme snahu o znepřehlednění dobře zavedeného systému paušální daně. Já si nemohu pomoct, mně pořád ten systém tří pásem, která ve skutečnosti nejsou tři, to je to nejhorší, ona nejsou tři - kdyby byla tři, tak to není takový problém, ale tam je kombinace s výdajovým paušálem, takže ten, kdo je ve druhém pásmu, ten, kdo má příjmy třeba 1,5 milionu, může být v prvním pásmu, ale může být i ve třetím, záleží na tom, jaké výdajové paušály, jestli má 40, 60 nebo 80 %, takže těch kritérií je mnohem víc, a to mně právě na tom vadí, a proto jsem navrhovala dvě pásma, která by to zpřehlednila. Přece jenom je to trochu moje dítě, paušální daň, mám k tomu svoji určitou citovou vazbu.

Včera jsem zrovna potkala tady jednoho, točila jsem něco pro jednu televizi a zaměstnanec té televize se mě ptá, jaká bude teď paušální daň. Prostě lidé si na to zvykli, živnostníci, je to dobrý systém a tohle ho zkomplikuje, a to mě velmi mrzí, proto jsem dala pozměňovací návrh. Jsem ráda, že projde aspoň, tak jak řekl pan ministr - nebo si myslí, že projde, dostalo do podporu ministerstva, ten můj pozměňovací návrh, který vrací část pojistného, pokud vlastně by šel někdo z vyššího pásma do nižšího. Já se k tomu ještě za chvilinku vyjádřím. Tohle mě asi mrzí nejvíc, to je taková moje nejvíc citová záležitost.

Na druhé straně je tady velký chaos se zavedením nového typu zdanění pro vybraná odvětví s tím, že vlastně po několika týdnech ani tento týden jsem nebyla schopna zaznamenat, zda pětikoalice má shodu na pozměňovacích návrzích. Teď jsem velmi pečlivě poslouchala pana ministra, který se vyjádřil k některým pozměňovacím návrhům. Přečetla jsem si teď před chvílí, co se objevilo v médiích, ale na tu zásadní otázku zatím odpověď jsem neslyšela.

A pak co pro mě bylo velmi, velmi zděšení, hledám to správné slovo, byla snaha zástupce poslaneckého klubu ODS snížit zdanění hazardu v době, kdy se tady... to je jedno, je to prostě součást hazardu. Tam nejde jenom o škody - když už tady pan ministr na mě promluvil, což tady nevytýkám, ale chci na to reagovat - ono nejde jenom o škodlivost, ale jde i o ty zisky. A my jsme měli snahu tehdy, já jsem si to všechno ještě dohledala, abych si to osvěžila, my jsme měli snahu, několik snah, zvýšit všechny hazardní hry, všechny. Ale tady prostě hazardní lobby je tak obrovská, tak silná, že se nám to nikdy, byť jsme dokázali obrovský kus práce v hazardu - prosadili jsme samostatný zákon, prosadili jsme samostatné zdanění, přestali jsme být kasinem v srdci Evropy, to všechno se podařilo, já jsem na to nesmírně hrdá, nesmírně hrdá na všechny ty herny, které zmizely z našich měst, z center našich měst a z okolí škol - ale nikdy se nám nepodařilo prosadit sazby tak, jak jsme si je naplánovali. Takže vlastně pořád je - a teď si myslím, že potom, co jsme teď zažili, tak v to už ani nedoufám, my to samozřejmě zase budeme zkoušet, ale já si prostě myslím, že i když ten pokus ze strany poslanců, tady vždycky byly pokusy i za naší vlády, v té minulé Poslanecké sněmovně - ale ministr financí to nemůže podpořit, prostě za mě nemůže. To bylo pro mě asi největší zklamání.

Ale já to vezmu postupně. Můj projev bude asi nejdelší, pak už kolegové jenom zareagují na nějaké konkrétní věci, já budu trochu delší, což se tímto snažím odůvodnit.

Hlavní součástí předloženého daňového balíčku mělo být původně zejména zvýšení limitu pro povinné plátcovství DPH ze současného 1 milionu na 2 miliony a nová úprava paušální daně, umožňující uplatnění OSVČ s ročními příjmy do 2 milionů. Naše vláda a já jako bývalá, jako tehdy ministryně financí, delší dobu směřovala k limitu 2 milionů korun, tehdy to však ještě nebylo legislativně možné, bránila tomu evropská legislativa, a podařilo se za doby, kdy jsem byla ministryně financí, prosadit na půdě Evropské unie, aby se umožnilo členským státům navýšit tento limit od roku 2025. Já jsem ještě jako ministryně financí požádala o výjimku, tuto výjimku jsme dostali a vlastně tím jsme dosáhli toho, že Česká republika může tento limit zavést už od 1. ledna 2023. To byla zásadní podmínka pro to, abychom se dnes vlastně mohli o té národní legislativě vůbec bavit. Takže potud jsem velmi ráda, že současný kabinet, současný ministr financí, pokračuje v tomto nastoupeném trendu a dotahuje to, co jsme my rozjeli a naplánovali. Tím však bohužel moje chvála končí - teď jsem vás chválila, pane ministře, zrovna jste tu nebyl - a teď už vás chválit nebudu, tak to mě mrzí, že jste si nevyslechl tu chválu, abych prostě jenom nebyla kritická.

Základní idea - a já jsem měla pocit, že si rozumíme, když jsme tady společně v minulém volebním období zvedli ruku pro paušální daň, myslím teď i se zástupci ODS - základní idea je jednoduchost, po které jste vždycky i vy volali. My jsme ji chtěli, protože jestliže se živnostník věnuje své práci, tak ať se věnuje tomu, co umí a čemu rozumí, a naopak zjednodušme jim všechny ty administrativní věci, a já si neumím představit nic jednoduššího než to, co jsme zavedli. Zatím to tedy bohužel platí jenom pro ty, kteří mají příjmy do 1 milionu. Zaplatí paušální daň, nepodávají přiznání, nepodávají hlášení, už vlastně není žádný důvod, aby je kdokoli šel zkontrolovat ze strany finanční správy, protože co by se kontrolovalo, když nevedou ani žádnou daňovou evidenci, a v té paušální platbě mají daň, symbolickou daň, pak minimální sociální, zvýšené o 15 %, protože většina z nich podle našich analýz, které jsme si tehdy dělali, platila minimální sociální, teď ho mají zvýšené o 15 %, což jim zase vytváří lepší podmínky potom v době, kdy budou v důchodovém věku a budou žádat o důchod, a samozřejmě zdravotní. Potud si rozumíme, je to logika. A myslím si, že paušální daň u těch - citovala jsem tady třeba ten příklad ze včerejška, ale setkávám se s tím velmi často - že to je jednoduchá, přehledná, funkční forma, jak mohou podnikatelé platit své daně a nezaobírat se žádnými konflikty, platit nějakou účetní, nějaké poradenství. To všechno vlastně odpadlo a naše vláda se snažila tím šetřit nejen čas a nervy podnikatelů, ale samozřejmě i tyto prostředky, o kterých jsem hovořila. A samozřejmě si řekněme na rovinu, že toto je výhodné i pro stát, protože stát tím pádem nevynakládá žádné kapacity, aby se zaměřoval na tyto podnikatele, protože si myslím, že to vůbec nebylo nijak produktivní a zbytečně to zatěžovalo ten aparát, který se může zaměřit jiným směrem, takže je to správné opatření. Podle údajů ministerstva se pohybujeme někde kolem 100 000 podnikatelů - dívám se na pana ministra - co jsem si naposledy zjišťovala, kteří paušální daň využívají. Ale byl tam ten limit 1 milionu a vysvětlovali jsme, že to je dobře, že jsme to provázali s povinným plátcovstvím DPH, protože jestliže se někdo stane povinným plátcem DPH, tak už má jakési povinnosti i administrativní, už musí vést nějaké evidence, takže proto jsme svázali paušální daň s limitem pro povinné plátcovství. Takže posune-li se povinné plátcovství, což tímto zákonem uděláme, posune se i možnost uplatnit paušální daň. Ale pro mě je nesmyslné zavedení těch nových pásem. Rozumím tomu, že není možné, aby všichni s příjmy do 2 milionů platili jednu částku, která by se pohybovala kolem 6 200 a nějaké drobné, jak to bude nastaveno od 1. ledna 2023, ale myslím si, protože v prvním pásmu jsou OSVČ, jenom to zopakuji, s příjmy do 1 milionu ročně bez ohledu na typ samostatné činnosti, pak jsou tam OSVČ s příjmy do 1,5 milionu, pokud alespoň 75 % z nich lze uplatnit 80% či 60% výdajový paušál, stejně tak tam mohou být ale podnikatelé s příjmy do 2 milionů, pokud alespoň 75 % z nich lze uplatnit 80% výdajový paušál, a ve druhém pásmu jsou pak OSVČ s ročními příjmy do 1,5 milionu, pokud alespoň 75 % z nich lze uplatnit 80% či 60% výdajový paušál. Třetí pásmo paušální daně pak bude pro OSVČ s ročními příjmy do 2 milionů bez ohledu na typ samostatné činnosti.

Já nevím, pane ministře, já si prostě myslím, že toto obhajovat lidem, kteří nemají žádný vztah k daňové problematice, a většina z těch podnikatelů, kteří se věnují a rozumí své oblasti podnikání, tak nemají, takže já se obávám, já jsem to schválně řekla, aby bylo vidět, že pokud nejste ponořeni do nějakého detailu, tak je to dost komplikované, a nechtěli jsme, aby si najímali daňového poradce nebo někoho, kdo jim to bude muset nastavovat. A to je přesně to, co atraktivitu tohoto atraktivního institutu snižuje, protože si myslím, že teď bychom jim právě měli pomoci, je tady krize, jsou tady obrovské problémy, oni po dvou letech covidu řeší další problémy s fakturami za energie, s inflací, a tady bychom se měli snažit jim ulevit.

Proto jsem podala dva pozměňovací návrhy. Děkuju za to, že podpoříte - a ministerstvo podpořilo- vrácení pojistného. Ano, dává to smysl. Spolupracovala jsem na nich s vaším vědomím s aparátem, s panem náměstkem Koubou. Dává to smysl. Jenom pro kolegy řeknu, že když někdo přejde do nižšího pásma, takže platil vlastně více, větší daň a vyšší sociální a pojistné v tom paušálu, tak se mu podle původního návrhu měla vracet daň, ta poměrná část, ale nikoliv pojistné. Tímto to narovnáme, děkuju. Nebudu to dále rozebírat a je to určitě správný krok a z vaší strany pragmatický přístup.

Chtěla jsem ještě zavést - a navrhla jsem to v pozměňovacím návrhu - dvě pásma. Je pravda, že mezi tím druhým - chtěla jsem zrušit to třetí pásmo - by tam vznikla určitá skupina podnikatelů, třeba i těch - říkejme jim v uvozovkách bohatších, my jsme o tom diskutovali s panem náměstkem Koubou - kteří by platili místo myslím 25 tak 16 000, ale ta skupina je tak minoritní, že by to za to zjednodušení toho systému prostě stálo. Takže ještě nechávám na vaší úvaze, zda nepomoci. Dopad do rozpočtu jsou nízké desítky milionů, jak mi uvedl aparát Ministerstva financí. Když to porovnáme třeba s tím, co by odsál ten hazard, tak si myslím, že by to stálo za to pomoci jim v jejich nelehké činnosti.

Tolik prosím k daňovému balíčku obecně. Všechny další věci, o kterých mluvil pan ministr, vítáme.

Já bych snad zmínila ještě prodloužení zrychlených odpisů. Naše vláda to tehdy tady prosadila v době covidu, jsem ráda, že jste na to navázali. Je to určitě dobrá věc a podnikatelé to velmi vítají.

Teď prosím k tomu zlatému hřebu dnešního programu. Tady prostě musím říct - a tady budu už jenom kritická - že tady absolutně jste, pane ministře, nezvládl bezprecedentním způsobem vytvoření zcela nové daně formou vlastního pozměňovacího návrhu. O chaosu na burze jsme mluvili, to teď nechám být, chaos v médiích, chaos ve vládní koalici.

Vlastně tím hlavním důvodem, který to způsobil, je situace, která se zvolila k přijetí takové daně. Když pominu fakt, že dávno mohla být připravena, že tady Evropská unie vydala k tomu nějaké parametry už někdy v únoru letošního roku, že jsem vám i nabízela debatu, když to projde zrychleným připomínkovým řízením, že už dostaneme připomínky míst, jako je Česká národní banka, jako je (Česká) bankovní asociace, jako je Hospodářská komora, Komora daňových poradců, jako je Svaz průmyslu a dopravy, když to projde výbory, Legislativní radou vlády, která by se na to měla podívat i z dalších úhlů, jako jsou ústavněprávní hlediska, tak nebudeme tady dělat problémy a byť třeba se nám některé věci nelíbí a snažíme se je napravit, tak jsem byla ochotna se s vámi bavit i o zkrácení lhůt, protože je mi jasné, že zákon o dani z příjmu musí být vždy, nebo daňová změna na dani z příjmu, musí být vždy účinná od 1. ledna následujícího roku. Nicméně nic takového se neudálo. Já si myslím, že se to neudálo z pragmatických důvodů - že prostě buď to nemáte, což je velmi pravděpodobné, anebo prostě vám to nehraje do karet. Takže tento způsob byl rychlý - sice zatížil daňový balíček, který všichni vítáme - rychlý pro vás a pro vás z vašeho pohledu bezbolestný.

Já si tedy nemyslím, že to je bezbolestné, protože ta bezbolestnost je z vašeho pohledu měřena krátkodobým hlediskem. Z dlouhodobého hlediska nebo delšího hlediska si myslím, že narazíte. Nemám z toho radost, protože s vámi narazí celá tato zem, hlavně rozpočet. Poukazuji na ty pofiderní predikce, ke kterým vlastně nic nemáme kromě ujištění, že to dělali experti Ministerstva financí. Ale neviděla jsem nic, kde by se to mohlo verifikovat. Na rok 2023 to má být zhruba 85 miliard. Zpochybňují to i ekonomové, jak sleduji ve veřejném prostoru ty debaty. Dokonce poradce pana premiéra pan Křeček řekl, že to je paskvil, cituji přímo z jeho slov. Dohromady za léta 2023, 2024 a 2025 to má být asi 150 miliard. Teď to není těch 150 miliard, které kritizuji v rozpočtu 2025, to je jiných 150 miliard, vysčítaná daň z mimořádných zisků v roce 2023, 2024 a 2025. Já bych spíš řekla, že přání je otcem myšlenky.

Takže nepředvídatelnost. Vzpomínáte si na programové prohlášení vlády, jak má být předvídatelné daňové prostředí? Chápu, že jsme v nějaké složité době, ale i v složité době máme komunikovat s odbornými svazy, komorami, s opozicí, vždyť to přece je zájem celé země. Takže nepředvídatelnost vládnoucí pětikoalice, která si na tom dle svých slov a slibů zakládá, ale vůbec to tak podle činů nevypadá.

To, co tady rozpoutali vládní poslanci ohledně zdaňovacího období, případné retroaktivity limitu, od jakého se na podniky bude vztahovat daň z mimořádných zisků, je naprostá katastrofa. Navíc zavedení daně z mimořádných zisků může být spojeno s řadou negativních dopadů, primárně například v bankovním sektoru. Já se bojím, aby tuto daň nakonec nezaplatili občané, například ve zvýšených poplatcích za bankovní služby nebo ve zdražení úvěrů či jejich částečné nedostupnosti. Neslyšela jsem od ministra financí žádné záruky, že se tak nestane. Proto jsme chtěli připomínkové řízení, proto jsme chtěli slyšet názor i druhé strany. Tuto stranu mince ale odmítá pětikoalice diskutovat, jak s námi v Poslanecké sněmovně, tak ale i s našimi občany nebo zástupci firem.

Dalším faktem, nad kterým se musím pozastavit, je to, proč vládní pětikoalice čekala tak dlouho s řešením energetické krize. Proč čekala tak dlouho, když měla od března návrh od Evropské komise? Místo toho, aby vláda řešila energetickou krizi, se radši rozhodla zabývat politickým zrušením EET nebo ovládnutím České televize a Českého rozhlasu, což se tady řešilo tento týden v úterý. Faktem je, že vládě stačilo poslouchat naše poslanecké návrhy nebo s námi spolupracovat - nemusí nás poslouchat, spolupracovat - na zmírnění dopadů energetické krize na naše občany. Mohla zastropovat ceny u výrobců a tím ušetřit desítky miliard korun ve státním rozpočtu.

To, že návrh ministra Stanjury nepočítá v bankovním sektoru se zdaněním všech významných bank u nás, ale jenom se zdaněním šesti bank, je také problém. Ostatně preferování zájmových skupin jsme zde viděli v přímém přenosu při snaze snížit zdanění hazardu, které bylo nebo zatím pořád je součástí tohoto daňového balíčku a které veřejně ministr financí Stanjura podpořil. Ale po naší dramatické medializaci tohoto neuvěřitelného návrhu bude snad návrh na snížení hazardu stažen - čerpám z veřejných zdrojů. Ale to, že tato pětikoalice hraje ve prospěch zájmových skupin, a ne ve prospěch českých občanů, je již nyní zcela jasné.

Dalším zamýšleným dopadem daně z mimořádných zisků je faktická novelizace rozpočtového určení daní. Daň z mimořádných zisků je totiž ve státním rozpočtu uvedena jako součást daně z příjmu právnických osob. To je v pořádku, to nekritizuji, ale daň z příjmu právnických osob je daní sdílenou s kraji a obcemi. Jenže s tímto samotný návrh poslance Stanjury vůbec nepočítá. Opět neakceptovatelné. Bude o tom mluvit ještě moje kolegyně paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová.

Ale vzpomínáte si tady na ty někdy až hysterické výstupy v minulém volebním období, zejména poslanců z tehdy opozičního hnutí STAN? Vzpomínáte si i na další? Když jsme tady zaváděli kompenzační bonus, pomáhali živnostníkům a osobám samostatně výdělečně činným, kteří žijí v městech a v obcích, a vysvětlovali jsme tehdy, že jim pomáháme, aby dál mohli platit daně, dál existovat, a všem se to vrátí, jak jsme tady byli tlačeni do kompenzací. Nakonec jsme je dali velkoryse, ty kompenzace. Když se potom spočítalo zpětně, kolik uplynulo z těch sdílených daní díky kompenzačnímu bonusu neboli takzvané minusové dani z příjmu fyzických osob, tak jsme je kompenzovali dvojnásobně. V další vlně jsme dokonce zavedli princip, že se každé čtvrtletí kompenzovalo více než 80 % z toho, co stát zaplatil živnostníkům žijícím na půdě měst a obcí.

Když jsme tady řešili zrušení superhrubé mzdy, která zase pomohla zaměstnancům, kteří žijí v městech a v obcích, tak jsme museli díky kompromisu změnit rozpočtové určení daní. Jsem za to ráda. Díky tomu po všech těch krizích kraje, města a obce hospodaří v přebytku a zvládají to. Neumím si představit, co by se tam dneska dělo. Ale jestli se zvládá energetická nebo možná i migrační krize, tak právě díky nim, a oni mají také zvýšené náklady. A dnes naopak slyšíme názory zástupců ze STAN, kteří mluví jinak, Starostové. Už je to nezajímá, už jsou tam, kde chtěli být, a boje si nechají zase, až budou v opozici.

Navíc v důsledku toho, že je nová daň zavedena jen jako poslanecký návrh, nedochází nebo ani nemohlo dojít k vytvoření hodnocení dopadu regulace, zkráceně se tomu říká RIA. Já si nepamatuji, skutečně nepamatuji období, kdy vznikala nová daň, aniž by tady byla RIA a posuzovala to příslušná část komise Legislativní rady vlády. A právě proto je objem finančních prostředků konstatován ryze formálně, aniž by jeho odhad vycházel z reálných skutečností, takže není možná ani elementární pravděpodobnost možnosti dosažení těchto částek, což je samozřejmě politická odpovědnost zejména ministra financí, ale i vlády.

Právě proto jsem navrhla z naprosto pragmatických důvodů, dokonce jsem zaznamenala i docela pozitivní hodnocení i ve veřejném prostoru, aby ta daň platila jenom pro rok 2023. Copak my víme, co bude v roce 2024? Sám pan ministr říká, jak je to zatíženo, a já mu dávám za pravdu. Nevolám po tom, co jsem tady slýchávala za covidu: Musíte mít přesné modelové situace a případy, jak ten vir půjde, kam půjde, kdy se vrátí, kdy udeří. Nevolám po tom, ale říkám, udělejte to na rok 2023, a když se ta situace někam vyvine - já se modlím, aby se nevyvinula hůř - tak se tady pojďme domluvit a připravme řádný návrh. To přece je fér. Můžeme to prodiskutovat, sednout si k tomu, ale proč 2024, 2025? My nevíme, co bude, sám to říkáte, že nevíme, co bude v této době, takže nezatěžujme ani ty dotčené subjekty nezatěžujme a pojďme to připravit pořádně.

Doufám, že pětikoalice dodrží to, co slíbila, stáhne návrh na snížení zdanění hazardu. Čekala jsem, že pan ministr v té své úvodní řeči - třeba se to ještě dovíme - řekne vlastně, protože on se vyjadřoval k některým pozměňovacím návrhům, převážně byly tedy z řad opozice, ale mě by zajímala hlavně ta zásadní věc. On mluvil o svém pozměňovacím návrhu, ale tam jsou další pozměňovací návrhy, které se týkají nebo je podali vládní poslanci, a ty diametrálně mění parametry jeho pozměňovacího návrhu. A pokud koalice spolu ještě mluví a debatuje, tak by nám mělo být jasně řečeno, co je jejím společným návrhem, abychom si vlastně mohli rozmyslet, jak se k tomu společnému návrhu postavíme, protože zatím jsme měli akorát hodinu na to, abychom před čtrnácti dny připravili pozměňovací návrhy. To je práce této pětikoalice, pro mě obrovské zklamání. Děkuji vám. (Potlesk v části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Děkuji a s faktickou poznámkou se nyní přihlásil poslanec Jan Volný. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji. Kolegové, kolegyně, budu velice krátký. Já se chci vrátit k loterii a k snížení té daně. Nechci tady hodnotit, jestli těch 35 je málo nebo moc, vím, že okolní státy mají i 50 a 60 % na tento druh loterií a hazardu, ale já bych tady chtěl jenom podtrhnout a zpochybnit to, kdy tady pan ministr na naši paní předsedkyni měl námitky, že ta loterie je málo škodlivá. Já si myslím, že to je hazard jako jiný. Víme, že automaty tím, že se zrušil zvláštní režim, vypadly z vesnic, z diskoték, z hospůdek, a ta škodlivost je pořád, ale už to není tak hrozné, jako to bývalo, když to bylo v hospodách a vesnicích. Ale já jsem z vesnice, z malého města z Tachovska, a já vidím třikrát týdně u terminálů, které jsou v každé vesnici, stát ty dědečky s babičkami, drželi 200, 500 korun a jdou si to vsadit, třikrát týdně. Mají možnost ti, co to umí, i na terminálech v počítači. A to jsou ty peníze, které v rámci valorizace - a děláme dobře - těm důchodcům dáváme, ale oni je takhle nosí do těch podatelen a každý týden třikrát je sází s tím, že mají nějakou naději, že budou mít stejně jako všichni jejich bohatší spoluobčané. Je to hazard, prosím vás, a neříkejme si, že není škodlivý. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní do řádné rozpravy je přihlášená paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová, připraví se pan poslanec Jan Hrnčíř. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, i já bych se ráda vyjádřila k třetímu čtení novely zákona o dani z přidané hodnoty. Co mě tedy velmi mrzí, že takto důležitý zákon, který teď projednáváme, ve vládních lavicích prakticky vidím jednotky poslanců. Budu tedy předpokládat, že většina poslanců je ve svých kancelářích a že poslouchá.

Chtěla bych se především vyjádřit k té věci - protože samozřejmě daňový balíček obsahuje mnoho věcí, ale zároveň obsahuje tak zvaný komplexní pozměňovací návrh pana ministra financí Zbyňka Stanjury, který se dotýká daně z mimořádných zisků, takzvané válečné daně. Když pomineme to, jakým způsobem byl předložen, jakým způsobem byl projednán, u jsem vystupovala v rámci druhého čtení a v rámci předloženého pozměňovacího návrhu, že jsme byli a jsme v naprostém šoku, že na daň z příjmů právnických osob, na kterou mají nárok města, obce a kraje v rámci rozpočtového určení daní, že se v tom 31stránkovém komplexním pozměňovacím návrhu najednou objevila věta, že města, obce a kraje na tuto daň nebudou mít nárok.

Já bych tady ráda připomněla rok 2020, o kterém tady už hovořila paní Alena Schillerová, kdy se tady schvaloval takzvaný kompenzační bonus daně z příjmů fyzických osob, kde se dávaly finanční prostředky podnikatelským subjektům, a díky tomuto kroku se to dotklo právě měst a obcí. Ráda bych vám tady dnes citovala výstupy dnešních vládních politiků, kteří dnes předkládají tento návrh, vzít tyto finanční prostředky městům, obcím a krajům. Například ministr vnitra Vít Rakušan, který, jak jsem měla možnost si přečíst a kterého považuji, že je tím ministrem - protože pod něj spadá zákon o obcích, o krajích, o hlavním městě Praze - je tam odbor dozoru a kontroly, takže je pro mě i takovým ministrem starostů, hejtmanů, dnes je omluven, tak bych chtěla říct, že v roce 2020, když se schvaloval kompenzační bonus, jeho výstupy byly: Loupež peněz obcí dokonána, chceme urychleně schválit navýšení RUD, Sněmovna posvětila zákeřnou a neodpovědnou loupež financí z rozpočtu obcí.

Tak já bych se chtěla zeptat, jestli v tuto chvíli chceme vzít něco, na co mají obce nárok. Na to mají obce nárok! Já to znovu opakuji: Daň z příjmů z právnických osob je nárokovou daní měst, obcí a krajů. Vidím to pousmání tamhle kolegy a předsedy klubu České pirátské strany pana Michálka, prostřednictvím pana předsedajícího, tak já bych přečetla i citaci vašeho předsedy Ivana Bartoše v roce 2020: "Městům se na účtech žádné peníze neválejí. Mají naopak velké závazky a musejí mít peníze na jejich splácení. Vláda peníze velkým městům bere. Přijde mi to nedůstojné, a hlavně nepravdivé." Takže toto říkal Ivan Bartoš v roce 2020. V souvislosti s tím i primátor hlavního města pan Hřib dokonce vyvěsil černou vlajku na Magistrát hlavního města Prahy. (Ukazuje fotografii.) A říkal: "Desítky měst a vesnic v Česku vyvěsily smuteční parte, kritizují vládu a chtějí tak upozornit, že jim nezbudou peníze na opravy hřišť a chodníků." A já se ptám: Dneska budou mít města a obce finanční prostředky na opravu hřišť a chodníků? Budou tyto finanční prostředky mít? V roce 2020 jste kritizovali, když se schválil kompenzační bonus, že se vezmou v rámci daně z příjmů fyzických osob finanční prostředky městům, obcím a krajům. Proč se stejně nechováte v tuto chvíli, když na tuto daň mají města, obce a kraje nárok, a když se podíváte i do té tabulky, tak vidíte, že těch finančních prostředků pro města, obce nebude málo. Já bych tady ráda položila otázku: Myslíte si, že si ty finanční prostředky ten starosta, hejtman nechá? On je dá občanům té dané obce, města nebo kraje. A mohli bychom se podívat například na hejtmana Jihočeského kraje, protože tím, že vláda nekoná, on přistoupil k tomu, že vyhlásil krajské dotační programy na jednotlivé cílové skupiny, a pomáhá jim sám. A takto stejně mohou pomáhat starostové a hejtmani v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech.

A já bych chtěla říct ještě jednu důležitou věc, která tady zazněla: už od března tady máme nařízení. Kdyby tato vláda nám naslouchala, protože jsme tady vystupovali mnohokrát, a především šla cestou zastropování cen energií u výrobců, tak bychom tady dnes daň z mimořádných zisků vůbec neměli. Ale když ji tady máme, tak považuji za absolutně neférové vzít něco městům a obcím a krajům, na co mají nárok! A chtěla bych říci především koaličním poslancům z řad komunálních politiků, jestli si uvědomujete, že to těm obcím a krajům vezmete na tři roky, pokud bude schválen pozměňovací návrh pana Stanjury - rok 2023, 2024, 2025.

Takže v roce 2020 bych si tady ještě dovolila ocitovat pana ministra financí, který v tu dobu byl předseda poslaneckého klubu ODS, kdy se vyjadřoval tímto způsobem: "Vláda to nechce dělat jednoduše, tak musí hledat jiné legislativní řešení. Naše elegantní řešení vláda odmítla," postěžoval si šéf poslanců Zbyněk Stanjura. Jeden z návrhů byl, aby obce dostaly 1 000 korun na každého svého občana a kraje 400 korun. Další byl 1 100 korun a 600 korun. Ani jeden neprošel, takže Zbyněk Stanjura byl taky ten, který to velmi kritizoval. A byli to další. Věra Kovářová: "Jestliže jsi jim, vládo, sebrala peníze plošně, tak jim je také vrať! A to plošně, a ne přes dotace."

Ano, a já musím říct, že kdybych tady dneska stála jako koaliční nebo opoziční poslankyně. a víte to, že i v minulém funkčním období, vždycky jsem bojovala za města, obce a kraje, a znovu říkám, že - a vidíte to, že se vám ozývají jednotliví starostové, přišel vám dopis od předsedy Komory statutárních měst od pana Žbánka, který je předsedou, kteří se jasně vyjadřují k tomu a prakticky žádají to, abyste přehodnotili tento krok, který tedy podle mého názoru je i v rozporu s legislativou, protože není možné předložit tuto nepřímou novelu, pokud by se ty finanční prostředky měly krajům městům a obcím vzít, tak by to muselo novelou zákona o rozpočtovém určení daní.

A tady bych chtěla ještě zacitovat pana kolegu Jana Bartoška, který se také v roce 2020 vyjadřoval, že na výpadek rozpočtu obcí a krajů před několika týdny upozornila část senátorů v čele s lidovci, když se snažila pozměňovacím návrhem vyplácení bonusu změnit: "Šéf lidoveckých poslanců Jan Bartošek zvažuje podání ústavní stížnosti." Chtěla bych upozornit na to, že jestli ten pozměňovací návrh, který jsme předložili, nebude podpořen, tak k tomu samému kroku je připraveno přistoupit hnutí ANO, protože ten krok je legislativně špatně, je v rozporu s právními předpisy, a i my budeme připraveni za města, obce a kraje bojovat a případnou ústavní stížnost předložit.

Byla bych moc ráda, pane ministře, kdybyste opravdu přehodnotil své konání už s tím, že si myslím, že to, jakým způsobem se tento krok děje, že tedy se tam vloží jedna větička, o které se asi předpokládalo, že si jí nikdo nevšimne, a myslím si, že města, obce a kraje dobře hospodaří, a pokud ty finanční prostředky dostanou, budou účelně a efektivně vynaloženy. O tom jsem přesvědčena. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Projev vyvolal dvě faktické poznámky. Jako první se hlásí pan předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek s faktickou poznámkou. Dále se může připravit pan poslanec Robert Stržínek. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, mě ten projev opravdu rozesmál, protože paní kolegyně srovnává jablka a hrušky. Hnutí ANO v minulém volebním období skutečně chtělo připravit a málem připravilo obce a kraje o peníze, které měly ve svých rozpočtech, aby z toho zaplatilo kompenzační bonus. Ano, to se stalo, a situace, kdy někoho připravuji o peníze, je něco jiného než, než když vybíráme nové zisky, a to je to, co děláme tímto zákonem. My tady samosprávám nic nebereme. Jediný, komu tady bereme peníze, jsou banky. A komu půjdou ty peníze od těch bank, ty nové zdroje, které tady vybíráme? Ty peníze půjdou lidem, půjdou na důchody, stát je bude rozdělovat na důchody. To jsou rekordní zisky bank a energetických firem, půjdou na valorizaci důchodů, bude to stát desítky miliard korun.

Takže představa, že teď někdo přijde, vezme část peněz na důchody a začne je přeposílat hejtmanům, aby hejtmani posílali svoje vlastní příspěvky, aby si na tom dělali lokální politiku, to je úplně nekoncepční nápad. Nechme ty peníze, které tady vybíráme, skutečně nechme je tak, aby putovaly tam, kam mají putovat, to znamená, ten účel na pomoc lidem využívá stávající systém, využívá systémy Ministerstva práce a sociálních věcí, využívá důchodový systém, a nevymýšlejme tady, prosím vás, nějaké české specifikum, že ty peníze budou přerozdělovat hejtmani od bank. To vůbec fakt nedává žádný smysl. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Dále tedy pan poslanec Robert Stržínek, připraví se paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych zareagoval na vystoupení pana Michálka a možná doplnil svou předřečnici Janu Mračkovou Vildumetzovou. Ze zákona mají územní samosprávy - tedy města, obce i kraje - v rámci rozpočtového určení daní nárok na spravedlivý podíl z daní, a to včetně daně z mimořádných zisků. To, že jim podíl z této daně v tuto chvíli berete, je absolutní nonsens. Je to nesystémový a nespravedlivý precedens. Je to selhání vlády a mimo jiné také selhání hnutí STAN, které se holedbá tím, že je tady jako hlavní síla pomáhající starostům, městům a obcím. Starostové za STAN strčili hlavu do písku a rezignovali v rámci tlaku pětikoalice na své priority.

Copak vy si neuvědomujete, že i zastropované energie nás města stojí násobně více než před rokem? Elektřina, plyn, nezapomínejte na teplo, výrazně se zdražuje také vodné a stočné, v milionech stoupají náklady na pohonné hmoty, mimo jiné pro MHD, stoupají náklady na provoz veřejného osvětlení, zdražuje údržba komunikací, zeleně, městských budov, zdražují projekční práce, IT služby, rostou úroky z úvěrů. Miliony stále ročně doplácíme na výkon státní správy. Oprávněně rostou mzdy zaměstnanců v městských společnostech a stoupají také náklady na provoz městské policie. Rostou náklady na zajištění zdravotních a sociálních služeb. Zvyšují se náklady na provoz sportovišť. Významně rostou náklady spojené s odpadovým hospodářstvím. Námi naplánované investiční akce zdražují rozpočtově o desítky procent, což jsou další miliony. To všechno my jako města, obce a kraje platíme a při vědomí toho všeho seberete městům, obcím podíl z této mimořádné daně? (Předsedající: Čas.) Nerozumím tomu. (Předsedající: Čas, prosím.) Z mého pohledu, z pohledu starosty dvacetitisícového města... (Předsedající vypnula mikrofon.) (Řečník pokračuje: Je to krádež za bílého dne!) (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pardon, opravdu musíme dodržovat čas ve faktických poznámkách. Nyní paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, paní místopředsedkyně. No, pane předsedo Michálku, prostřednictvím paní místopředsedkyně, když jsme dávali kompenzační bonus, tady jsme ho společně schválili v době covidu, živnostníkům a OSVČ žijícím v těch městech a obcích, z jejichž daní sdílených se vlastně... i jejichž daně jdou na příjmy těchto obcí a měst, vysvětlovala jsem to tady, tak jsme to museli kompenzovat. Kompenzovali jsme to nakonec částkou asi 1 300 korun na osobu, což se ukázalo zpětně, že byl dvojnásobek toho, co jsme jim vzali, ale jsem za to ráda. Díky tomu dneska jsou v přebytku a mohou v této těžké době na tyto rezervy sáhnout. Teď vlastně to není vůbec nutné, teď se to má všechno nechat jenom státu. Já vám řeknu, jaký je rozdíl, v čem je rozdíl. Rozdíl je pouze v tom, že tehdy jste byli v opozici a teď jste v koalici. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Další přihlášený s faktickou poznámkou je pan poslanec Patrik Nacher, připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Myslel jsem, že budu tedy mluvit jenom, jak jsem přihlášen, ale teď mi to nedalo, tak jsem se přihlásil i k faktické na kolegu Michálka. Na mě tady trochu dýchla osmdesátá, možná sedmdesátá léta, když on řekl: my hodní politici rozhodneme, že zlí bankéři budou platit, aby se ty peníze rozdělily mezi lidi. Kdybych já tedy pokračoval v této tezi, tak když jsou ty banky zlé, ony to samozřejmě promítnou do cen svých služeb a produktů, o tom se můžeme bavit, tomu já se věnuji sedmnáct let, jestli to promítnou, nebo nepromítnou do výše bankovních poplatků. Kolegovi Michálkovi ukážu, jak už teď se zdražují některé bankovní poplatky, které se čtyři roky buď nezdražovaly, nebo dokonce klesaly. Takže oni to pak zaplatí ti spotřebitelé stejně. Já bych možná poprosil pana ministra Zbyňka Stanjuru, aby řekl svému kolegovi Jakubovi Michálkovi, aby nechodil tak často na mikrofon, protože dělá medvědí službu tomuto pozměňovacímu návrhu, a jeho postoj ve vztahu k financování obcí, krajů rád vyřídím zatím ještě dosavadnímu primátorovi Zdeňku Hřibovi ze stejného subjektu. Určitě ho za to pochválí. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová. Dále se může připravit pan poslanec Aleš Juchelka se svou faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych si také dovolila zareagovat na pana Michálka, vaším prostřednictvím, že ho rozesmálo moje vystoupení a že míchám hrušky s jablky. Tak já bych řekla, že vy mluvíte o koze a já o voze. Protože je absolutně neskutečné... a je vidět asi ta vaše, omlouvám se, nezkušenost, že jste nikdy nebyl starostou, nebyl jste hejtmanem a vůbec nevíte, co se děje za hranicí Prahy, protože vidím to kolikrát, i když s vámi hovořím. Problémy lidí v regionech jsou úplně jiné, než jsou v Praze, a taková je prostě realita.

Doufám, že jste zaregistroval tiskovou zprávu, kterou vydal Svaz měst a obcí v tomto týdnu, který zastupuje zhruba 3 000 starostů a starostek z České republiky. Myslím si, že ten titulek, který oni vyslali tou tiskovou zprávou, říká všechno: "Vyhlašuje vláda válečnou daní obcím válku?" Kdybyste byl starosta, a jestli ze zákona o rozpočtovém určení daní má někdo nárok na tu daň, tak vy vlastně říkáte, my budeme rozhodovat o tom, jak se ty finanční prostředky budou rozdělovat, když je dostanou starostové, tak oni je budou rozdělovat špatně. A vy jste se v roce 2020 nějakým způsobem vyjadřovali, bojovali jste za ty starosty, bojovali jste za ty obce, a teď děláte pravý opak! A myslím si, že zrovna vy, pane Michálku, prostřednictvím paní předsedající, se velmi v legislativě orientujete, jste i členem ústavně-právního výboru... (Předsedající: Čas.) Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní pan poslanec Aleš Juchelka, dále pak pan poslanec Milan Feranec. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Mockrát děkuji. Já budu taky hovořit o svém předřečníkovi, ctěném panu poslanci Michálkovi, vaším prostřednictvím. Já jsem tady měl pozměňovací návrh z hlediska sociálu na dofinancování sociálních služeb ve výši 1,3 miliardy korun, který nebyl touto vládní koalicí akceptován právě s argumentem, že zřizovatelé sociálních služeb ať si to dofinancují jednoduše sami, to znamená obce, to znamená kraje. A v tuto chvíli třeba některé municipality počítaly právě s tím, že i ten windfall tax spadne do rozpočtového určení daní a že zvýšené náklady na energie, na své služby budou financovat z toho. V tuto chvíli vy s tím nesouhlasíte. Dopadne to tak, že obce, kraje a municipality budou mít méně prostředků právě na dofinancování sociálních služeb.

A co se týká u windfall tax a bank, kolega Patrik Nacher vaším prostřednictvím má pravdu, že ty banky si to prostě vezmou z jiných zdrojů, to znamená od firem, to znamená od domácností na poplatcích, anebo třeba na zvýšených úrocích na hypotéky pro bydlení.

Mě spíš jenom zajímá, že pořád nevíme, pro co vy budete hlasovat, zdali budete hlasovat jenom pro tu první šestici bank, to znamená, že tam bude ten 6miliardový limit, to znamená, že ta sedmá banka, která asi by měla být tou Fio bankou, zdaněna nebude? Proč nebudou tedy zdaněny všechny banky? Není to třeba z toho důvodu, že ODS tam má úvěry? (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní se s faktickou poznámkou hlásí pan poslanec Milan Feranec a připraví se pan předseda Jan Jakob. Prosím.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, paní předsedající. Pane ministře, dámy a pánové, i já zareaguji na kolegu Michálka. Jenom ta debata, jestli někdo někomu bere, nebo ne. Co je windfall tax? Daň z příjmů právnických osob. Daň z příjmů právnických osob obecně podléhá rozdělení RUDu - 25,8 a 9,9, nebo tak nějak, kraje. Bylo by poctivé, pokud už vláda to nechce těm obcím a krajům dát, změnit zákon o rozpočtovému určení daní a říct: Máte na to nárok obecně, ale nedáme vám proto, proto, proto. Touto nenápadnou změnou najednou, nepřímou novelizací vlastně, asi účel byl, ať se o tom nevede debata. To je první záležitost. Takže jenom ta debata, jestli se někomu něco bere, nebo nebere: když mám obecně na něco nárok a někdo přijde, že ale tady to nedostaneš, tak logicky asi mi někdo něco bere, ne? Čistě logicky.

A druhá, jenom technická záležitost. Říkáte, z toho se přidá, je to určeno na energie, důchodcům a tak dále. Tak jak to bylo myšlené? Přece z této daně měl být kompenzován energetický sektor, který by utrpěl ztráty ze zastropování, ne? To je ten princip! Takhle jste to, pane ministře, vždycky říkal, že to je souvztažné a tak dále, že to bude použito na tyto záležitosti. Tak jenom možná jsem to špatně pochopil. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. Připraví se pan předseda Jakub Michálek. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já jsem byl dvanáct let starostou, takže mně nebudete moct vyčítat, že nemám z této oblasti žádnou zkušenost. Musím reagovat na své předřečníky, aby z této diskuse nevznikl dojem, že snad něco obcím a krajům bereme. Nebereme ani korunu. Ani korunu! (Projevy nesouhlasu poslanců za ANO 2011.) Tato daň je mimořádná daň a jde na mimořádné výdaje.

Kolega Stržínek tady říkal, že obce mají zvýšené náklady. Ano, mají stejně jako každý člověk v téhle zemi, tak i obce, kraje, ale i stát mají zvýšené náklady, a je k tomu potřeba dodat to B. Já vím, jaké jsou výnosy z RUD pro obce v tomto roce. Jsou o 15 % vyšší, než byl původní odhad a s čím obce počítaly. A toto B je velmi důležité! Nikdo tady nic obcím ani krajům nebere! Děkuju. (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní s faktickou pan předseda Jakub Michálek a dále se může připravit paní poslankyně Renata Oulehlová. Stahuje, dobře, staženo, čili paní poslankyně Oulehlová, připraví se paní poslankyně Klára Dostálová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Ano, máme - města - vyšší příjmy. V případě Sokolova to bylo do konce srpna navýšení o 30 milionů, to znamená 8 % navíc. Ale na druhou stranu jsme v prosinci loňského roku dali za megawatthodinu 1 218 korun, letos dáváme 4 125 a i po té vaší pseudopomoci budeme platit příští rok sedmkrát víc, než jsme platili v prosinci loňského roku. Kde na to máme vzít? My se musíme také postarat o školy, o školky, o domovy pro seniory, a ještě musíme těm lidem opravit chodníky, musíme jim nějakou kulturu, o sportu ani nemluvím, jak máme udržet zimní stadiony? Ty peníze jsou i naše peníze, obcí! A města a obce a kraje byly ty, které, když začala válka na Ukrajině, na rozdíl od vlády fungovaly. Tak nám neberte to, co nám patří! (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Ano, paní poslankyně Klára Dostálová, a připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já se nebudu obracet k jednomu panu poslanci, já bych ráda oslovila celou Poslaneckou sněmovnu, aby znovu zvážila podporu pozměňovacího návrhu 1486, který se týká obcí. Prosím, je tady mnoho komunálních politiků, ale pro naši veřejnost si tedy zopakujme, co všechno obce podporují pro naše občany. A když už tedy ta podpora nemíří ke starostům, tak prosím, aspoň k našim spoluobčanům. Naši lidé v městech a obcích chtějí mateřské školy, základní školy, jídelny, sportoviště, ledové plochy, bazény, fotbalová hřiště, sociální služby, ale i třeba veřejnou dopravu, když spousta velkých měst provozuje veřejnou dopravu. A naše obce dneska nebojují jenom s energetickou krizí, ale i s inflační krizí a mnoho velkých měst bojuje i s uprchlickou krizí. To jsou všechno zdroje, na které samozřejmě ty obce mají nárok. Neříkám, že jim něco bereme, ale ony na to mají nárok, protože to je daň z příjmů právnických osob a ta je navázána na rozpočtové určení daní. Takže není to v tom, že bychom jim něco fyzicky brali, ale my jim to nechceme dát. A v tom je ten zásadní rozdíl: v tom, jestli bereme, nebo nedáváme. Takže prosím, přiznejme obcím to, co jim náleží, protože to ve své podstatě ocení všichni naši spoluobčané! Děkuji. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová a s poslední faktickou pak se hlásí pan poslanec Juchelka. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, chtěla bych zareagovat na pana Jakoba, prostřednictvím paní předsedající. Není to pravda, berete finanční prostředky městům, obcím a krajům. Tato mimořádná daň je součástí daně z příjmů právnických osob, která je součástí a sdílenou daní rozpočtového určení daní. Já už nevím, jakým způsobem to mám vysvětlit. To znamená, že to berete, a ještě jakou formou to berete! Ta forma je velmi zbabělá, protože nepřinesli jste novelu zákona o rozpočtovém určení daní, přicházíte s nepřímou novelou, s jednou větou, kterou jste skryli v 31stránkovém komplexním pozměňovacím návrhu, a je to nefér vůči starostům a vůči občanům těch jednotlivých měst a obcí! Děkuji vám. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a poslední faktická, pan poslanec Juchelka. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Má kolegyně Renata Oulehlová říká, že se jí zvýšil rozpočet v Sokolově, vaším prostřednictvím, o 8 %. Pan poslanec Jakob vaším prostřednictvím říká, že o 15 % se zase u něj v obci zvýšily příjmy v rámci rozpočtového určení daní, ale máme tady stejně pořád 18% inflaci, tak možná bychom se měli začít bavit o tom, které služby třeba by pan poslanec Jakob ve své obci omezoval, vaším prostřednictvím, ať nám poradí. Možná že prostě jeho občané by rádi věděli tady na mikrofon, co konkrétně on bude nějakým způsobem omezovat a škrtat.

My u nás v kraji máme velikánský podnik, jmenuje se Třinecké železárny a těm naskočí náklady na energie o 5 miliard korun. Budou platit o 5 miliard korun více! Tato vláda, a rozumím tomu, že ty finanční prostředky nejsou, jim pomůže maximálně 200 miliony korun. Třinecké železárny v Třinci určují kulturní život, podporují sportovní život, sportovní klub hokejový, podporují sociální věci, ale možná i právě díky tomu, že budou mít zvýšené náklady o 5 miliard na energie, už nebudou mít prostředky na takovouto širokou pomoc, protože prostě a jednoduše některá města a obce žijí z toho, jakým způsobem podnikatelé v jejich okolí podnikají a profitují. A v této chvíli, kdy vlastně my máme tyto Třinecké železárny a mají tam ty zvýšené náklady, budeme i městu Třinec brát finanční prostředky v rámci rozpočtového určení daní. Takže vlastně my opravdu zůstaneme jako občané těchto obcí biti na tom a budeme si jenom říkat, co všechno nám starostové začnou vlastně postupně omezovat, aby nám řekli, že prostě na to už finanční prostředky nemají. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní s faktickou pan předseda jako Jan Jakob. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju. Byl jsem vyzván, abych řekl, co u nás v Roztokách, kde jsem měl tu čest starostovat dvanáct let. Za tu dobu město Roztoky hospodařilo výborně. Zavedli jsme spoustu úsporných opatření, a tak oproti letům předtím nám zbývalo mnohonásobně víc na investice, a díky tomu, že jsme takto zodpovědně poslední léta hospodařili, nebudeme v této situaci muset škrtat žádné služby pro občany. Naopak, budeme si moci dovolit, že jim budeme v této nelehké době pomáhat, takže kouzlo je v tom, umět dobře hospodařit. A obce, kraje - samozřejmě že to na ně dopadá také jako na všechny ostatní. A pokud starostové, hejtmani umí dobře hospodařit, tak si s tím určitě poradí. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času. Tato faktická vyvolala další přihlášky. První takovou je přihláška paní poslankyně Renaty Oulehlové, dále pak pana Patrika Nachera. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Pane kolego, já jsem také jako starostka výborně hospodařila, měli jsme dokonce nejvyšší nárůst investic v historii našeho města Sokolov a také máme našetřeno. Ale my máme našetřeno díky vašim krokům maximálně na rok, možná na dva, a pak díky vám ta města také můžou jít zugrund a můžeme opravdu omezovat všechno. Vy vidíte možná za roh, ale nevidíte do dálky! (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Poprosím o oslovování mým prostřednictvím. A nyní pan poslanec Patrik Nacher, připraví se pan poslanec Drahoslav Ryba. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Vážená paní místopředsedkyně, vaším prostřednictvím, na kolegu Jakoba, kterého tady nevidím, jestli se neschoval pod lavici. Co na to říct? Mně u politiků nejvíc vadí, když jsou nekonzistentní. Když si tady vzpomenu na ty projevy, které tady byly v minulém volebním období, když se tady řešila covidová krize, tak pravidelně se tady objevovalo kompenzace pro obce, kraje, to tady bylo permanentně. A teď vlastně z úst těch samých politiků říkají, že obce a kraje to zvládnou samy, protože záleží na tom, jak ten starosta, a samozřejmě pan starosta - bývalý - se pochválí, tak si to našetřili, takže v těch horších časech to zvládnou perfektně. A to je za mě nekonzistentní postoj. Prostě buď ve vztahu k obcím a krajům se budeme chovat stejně bez ohledu na to, jestli jsme v koalici, nebo v opozici, anebo různě. A tady vidím úplnou změnu pozice o 180 stupňů, kdy jsme tady v minulém volebním období, i přesto ty obce dostávaly rekordní prostředky z RUDu, tak přesto jsme se tady licitovali o kompenzace pro obce a pro kraje a pan poslanec Jakob to vždycky podporoval, hájil. Teď střih, z opozice se stává koalice a najednou to zapotřebí není. To přece musí každý tuhle přesmyčku vidět. Takže se na mě nezlobte, aspoň takhle nevystupujte, pak to vypadá fakt hrozně směšně! (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní s faktickou pan poslanec Ryba. Prosím.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já budu reagovat taktéž na pana poslance Jakoba, vaším prostřednictvím. Nevím, já tedy nevím, jak pan Jakob, ale já dostávám spoustu dopisů, včetně dopisu od ředitelky Svazu měst a obcí, ve kterých starostové říkají: Bojujte za nás, my ty peníze nutně potřebujeme, my máme problémy, ty peníze nám patří! Nevím, nedovolím si říci, že tito starostové hospodaří špatně, a proto ty peníze chtějí. Já si myslím, že tomu tak není, a že pan Jakob, prostřednictvím paní předsedající, v podstatě všechny tyto starosty, kteří se na nás obrací, jakýmsi způsobem minimálně uráží.

A pak ještě - já tedy musím říct, že jsem tady krátce, jsem tady první volební období, jeden rok, takže opravdu se neustále učím a jsem překvapován - máme zde přece politické hnutí Starostů a nezávislých, kteří se holedbají tím, že jsou právě tím hlasem starostů. A já tady vidím, že bojuje za peníze starostů a nezávislých hnutí ANO, ale rozhodně ne hnutí Starostů a nezávislých, což tedy jsem opravdu překvapen! Děkuji. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času. A nyní ještě faktická pana poslance Víta Vomáčky. Prosím.

 

Poslanec Vít Vomáčka: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, tak jsem se dočkal. Před chviličkou tady začaly padat černé scénáře, že do roka a do dne budou obce zugrund, pak vystoupení ctěného pana Nachera, prostřednictvím předsedající, ve stylu, že pan Jakob se schovává pod lavici. Prosím, zkusme se těchto přívlastků vyvarovat.

A já bych chtěl jenom navázat na to, že já jsem tady, tak jako můj předřečník, v takové zvláštní situaci. Ještě před rokem a půl jsem byl starostou obce a samozřejmě jsem koukal na Poslaneckou sněmovnu trošičku jiným pohledem než teď, když tady starostuji a cítím se být určitým správcem státní pokladny. A my bychom neměli rezignovat na to, že opravdu jsme správci státní pokladny. Můj oblíbený šéfkuchař Pohlreich vždycky říká. Vy se chováte jak - pardon - ožralí milionáři. A mně připadá, že tak, jak rozhazujeme tady v té Poslanecké sněmovně, že se přesně takhle chováme! Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času a faktická vyvolala další dvě faktické - paní poslankyně Renata Oulehlová a poté se může připravit paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Já bych chtěla reagovat na ctěného kolegu, který právě odchází, prostřednictvím paní předsedající. (K poslanci Vomáčkovi, který sděluje, že neodchází.) Tak to znamená, že vás lidé jako starostu, kterému věřili, zvolili do Poslanecké sněmovny, a vy jste teď ta města a obce vlastně podvedl? (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Nyní paní poslankyně Berenika Peštová a ještě je přihlášen pan poslanec Robert Králíček. Všichni k faktickým. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Také jsem chtěla být trošku peprnější, ale já to přibrzdím. V každém případě bych strašně ráda slyšela názory starostů, kteří tady sedí v Poslanecké sněmovně a opravdu slyší, že hnutí ANO tady bojuje za vaše v uvozovkách členy a snaží se, aby byla ta spravedlnost, která tady je v současné době nabourána. Já jsem v šoku, že vy tady v klidu sedíte, pokud tady sedíte, někteří radši kolujete a korzujete, ale že mlčíte! Vy ty dopisy a ty e-maily nedostáváte? Vám ti starostové nepíšou? Vám neříkají, že chtějí, aby to zůstalo tak, jak to je, a ne nějakým přílepkem, ještě k tomu nepřímo to bylo ohýbáno? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a my se tímto vracíme do obecné rozpravy k řádně přihlášeným. Pan poslanec Jan Hrnčíř je nyní na řadě se svým vystoupením a připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Když tady vláda s tímto daňovým balíčkem přišla v prvním čtení, tak jsem ji tady na tomto místě chválil, že konečně přišla s něčím, co v podstatě přináší veskrze pozitivní změny, to znamená zvýšení limitů, ať už pro povinnou registraci k DPH na 2 miliony, nebo zvýšení obratu na paušální daně na 2 miliony. Veskrze pozitivní věci, včetně těch úprav kolem kontrolního hlášení a tak dále. Nicméně to by nemohla být tato současná vláda pětikoalice, aby i veskrze dobrý návrh nakonec nepokazila.

To, co se tady odehrálo v tom druhém čtení, kdy se takzvaná daň z mimořádných zisků narychlo zavedla pozměňovacím návrhem, který vložil pan poslanec ministr Stanjura do systému asi tři dny před projednáváním minulý týden, ještě navíc se těch návrhů z vládních lavic sešlo několik, to je naprosto absurdní, co se tady odehrálo. Jsem přesvědčen o tom, že tam, kde není možný volný trh nebo ten trh nějakým způsobem selhává, energetika je v podstatě nějaký oligopol nebo někdy monopol, tam má nastoupit státní regulace. Stát má regulovat ceny tak, aby právě zabránil externalitám, které se potom odehrávají.

Ovšem tato socialistická vláda má jiné recepty. Nechá vydrancovat peněženky občanů, domácností, nechá vydrancovat účty podnikům a pak zavádí nějaké dodatečné daně bez nějakého připomínkového řízení, v podstatě bez komunikace i s opozicí nebo dalšími dotčenými rezorty, a vymýšlí nějaké sociální dávky, přerozděluje, vymýšlí dotace. Tato vláda si schválila 30 miliard na dotace podnikům na pomoc s energiemi pomocí nějakých dotačních titulů, ale do konce roku to není schopna zadministrovat tak, aby ty podniky nějakou pomoc vlastně dostaly, takže tyto recepty jsou k ničemu. My jsme říkali už od jara, aby vláda přistoupila k regulaci v celém řetězci od výroby až po prodej koncovým spotřebitelům tak, jak by to měl stát dělat, to znamená regulovat ceny, aby nevznikaly tady tyto věci, co se teď odehrávají. Ovšem tato vláda toho prostě není schopna.

A to jenom chci říct, že ještě jedna poslední věc na závěr, že představa, že zdaní mimořádné zisky tak, že budu danit tři roky dopředu, to už nedává vůbec žádný smysl. Navíc nadnárodní firmy, kterých se to v podstatě dotkne, dokážou optimalizovat velice dobře svoje zisky, takže těch daní samozřejmě se nevybere, a nakonec to zaplatí zase spotřebitel, zase tuzemské firmy a vláda zase bude vymýšlet asi nějaké sociální dávky. Tohle prostě podpořit nemůžeme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní je přihlášen pan poslanec Patrik Nacher, připraví se paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Patrik Nacher: Ano, děkuji paní místopředsedkyně. Vážená vládo, dámy a pánové, já, jestli můžu poprosit pana ministra, protože na něj budu mít dvě otázky, jinak to budu mít docela stručné, ano, jestli můžu. A než na ty otázky dojde - tak vlastně já je můžu dát na začátek, když už mi věnujete tu pozornost, a pak budu pokračovat ve své řeči. Já to otočím, pohotově zareaguji na stav v Poslanecké sněmovně. Jsou dvě otázky.

Za prvé, proč daň v tomto pozměňovacím návrhu se řeší i na rok 2024, 2025? Vzhledem k tomu průběhu, jak je to všechno narychlo, rozumím tomu, že to je na rok 2023. Určitě jsem nesouhlasil s tím, že by to bylo zpětně na rok 2022, toto jsme říkali, tam jsem tu přesmyčku od Pirátů nepochopil, k tomu se ještě vrátím, ale proč je to na rok 2024, 2025? Tam podle mě v momentě, kdy situace by se nezměnila, tak se k tomuhle dá přece vrátit během příštího roku. Takže to je první dotaz.

Druhý dotaz na pana ministra je, jaké je jeho stanovisko nebo stanovisko ministra nebo vlády - teď nevím vlastně, koho se ptát - na pozměňovací návrhy Pirátů ohledně bank, na to snížení z 6 miliard na 2 nebo 3 miliardy, protože jsem se k tomuto tématu střetl s kolegou Michálkem v Událostech, komentářích.

Takže to jsou dva dotazy, protože my to vlastně doteď nevíme. A teď jenom pár slov, protože už jsem k tomu mluvil v tom druhém čtení. No, kolegyně kolegové, mám pocit, že tenhle pozměňovák přesně naplňuje charakter mého oblíbeného dvojího metru. Já bych skoro nazval, že tohle je vlastně návrh dvojí metr, protože on to vlastně splňuje ve všech parametrech, to by člověk nevymyslel, a ono to tak opravdu je.

Za prvé, že to souvisí se státním rozpočtem, tenhle návrh, zcela nepochybně, protože když my tady schválíme, tak jsou příjmy, se kterými se počítá ve státním rozpočtu. Tady ten dvojí metr vidím v tom, že když v mnohem menší verzi to dělala předchozí vláda, tak jste to kritizovali, teď to děláte.

Druhý dvojí metr je v tom, že u takhle robustní věci by to měla být za mě vládní novela, nikoliv jenom pozměňovací návrh poslance. Dokonce ještě i beru to, byť jsem tady teprve druhé volební období, nejsem tady tak dlouho jako někteří kolegové, že i někdy poslanecký návrh jednoho poslance vlastně může kopírovat vládní návrh - je to rychlejší verze, ale pak se to projevuje tím, že je na tom vládní shoda, což tady očividně není. Tady se ve druhém čtení načetly k pozměňovacímu návrhu Zbyňka Stanjury pozměňovací návrhy TOP 09 a Pirátů. To mi přišlo úplně absurdní, protože my jako opozice vůbec vlastně nevíme, vůči čemu se máme vymezovat, jaké je stanovisko vlády. A to je za mě dvojí metr, protože si vzpomínám, jak jste nás tady to kritizovali, když jsme v mnohem menší míře to dělali také.

Třetí dvojí metr je za mě to, že tím, že se to vynechalo, tím, že to není vládní návrh, tak to tady přišlo až do druhého čtení. To znamená, že se vynechal celý ten postup, tudíž opozice neměla takovou možnost vstupovat do toho mechanismu svými návrhy, nějakým politickým statementem, pozměňovacími návrhy, protože k zákonu, který tady byl - a já neříkám, že to je přílepek obsahový, meritorní, to není, ale principiální - to znamená, takhle velkou věc šoupnout k zákonu, k novele, která shodou náhod je tady ve druhém čtení, byť je to daň z přidané hodnoty a řeší se tam i přímé daně, daň z příjmů tedy, tak za mě by ten postup takový být neměl.

A já za sebe říkám opakovaně: v některých věcech používá opozice obstrukce, dělali jste to taky. U rozpočtů a u takovýchto věcí my můžeme razantně nesouhlasit, ale já jsem nezaznamenal od nás, že by někdo řekl, že by to nějakým způsobem obstruoval nebo zdržoval, viz projednávání prvního čtení rozpočtu, viz projednávání novely státního rozpočtu na rok 2022, a tam všechny ty věci, kdy já jsem říkal, kdy to asi skončí, to projednávání,

jsme skončili dřív, než jsem tady dole v jídelně vždycky říkal. To znamená, že tady za mě nebudu to prodlužovat.

Pokud jde o věci týkající se obcí, to už jsme si řekli, to ať si tady Starostové potom sami obhájí ve svých obcích. Já si pamatuji, jak jsem od pana primátora Hřiba dostal vynadáno za malé kompenzace v minulém volebním období, tak se ho na to na přerušeném zastupitelstvu příště zeptám, jak se na to dívá, a zejména na svého kolegu Jakuba Michálka, který to takhle vehementně hájí, byť mají teď dosluhujícího primátora.

Ale k tomu se vracet nebudu, takže za mě znova: poprosím o odpovědi na dvě otázky slušně, korektně položené - proč i na roky 2024, 2025 a jak se staví ministr financí - to mi asi stačí, protože je za mě v té chvíli předkladatel - na pozměňovací návrhy Pirátů u těch bank? Já děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A pan ministr se hlásí s přednostním právem. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Dvě odpovědi a pár poznámek na ty základní výhrady nebo argumenty, které zazněly ve vystoupení pana poslance Patrika Nachera. U těch bank jsem dal stanovisko, které bylo na rozpočtovém výboru tak, jak mají všechny kluby. Já jsem stanovisko nezměnil, takže v okamžiku, kdy budu vyzván, dám dvakrát nesouhlasné stanovisko.

Proč roky 2024, 2025? Právě proto, že těch nejistot je tolik. Myslím si, že je mnohem legislativně lepší mít radši delší volební období než to každý rok prodlužovat, a případně to zkrátit, když se ukáže, že to není potřeba. A to se může ukázat ze dvou důvodů. Za prvé, že nebudou mimořádné zisky, takže přestože bude windfall tax zavedena jako princip - pokud nebudou mimořádné zisky, daň je nula, protože nesplním ten základ. To se samozřejmě stát může a těžko... je zbytečné se dneska přít, jaké budou zisky v těch odvětvích a v těch sektorech v roce 2024 a 2025. Takže toto je jednoduchý důvod, že z mého pohledu je lepší to mít teď do konce volebního období, nepřesahuje to konec volebního období. To je taky velmi, velmi důležité, abychom řekli, že to nepřetahujeme. A pokud okolnosti dovolí, budu první, který bude navrhovat zrušení této daně. Nemám z toho žádnou radost, že tu daň zavádíme.

Jenom zopakuji, co někdy zapadá v té vášnivé debatě. Mimořádná daň, mimořádné příjmy, využití pouze na mimořádné výdaje, ne na obvyklé, neříkám běžné, ale obvyklé výdaje státního rozpočtu, protože obvyklé je i nějaká míra kapitálových výdajů. Proč PN (poslanecký návrh), a ne vláda? Jediný důvod jsou časové důvody a zákonné lhůty. V okamžiku, kdy to podám ve druhém čtení, tak to můžeme projednávat, kdyby to sem poslala vláda, tak zbytečně minimálně ztratíme deset dnů v legislativním procesu. Pak, když si to začnete počítat, i při dobré vůli, zkrácení lhůty mezi prvním, druhým, druhým a třetím, Senát 30 dnů, prezident, nemůžete vyloučit vrácení zákona, ať ze Senátu, nebo od prezidenta, a už bychom byli v roce 2023. Nemám z toho radost, ale jediný důvod byl tento časový faktor.

Obstrukce: já jsem nikdy nepoužil slovo obstrukce, pro pana poslance Nachera, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Já jsem nikdy slovo obstrukce nepoužil. (Upozornění od předsedkyně Schillerové, že se vyměnila předsedající.) Aha, pana místopředsedy, omlouvám se, nezaznamenal jsem, že došlo ke změně na postu řídícího. Takže s tím souhlasím, obstrukce u rozpočtu nejsou obvyklé, nepamatuji si je a ani jsem žádné nezaznamenal v tomto volebním období, to je naprosto vhodně (?).

A k tomu vstupu opozice. Já vím, času bylo málo, ale já myslím, že je poctivé říct, že jsem paní předsedkyni Schillerové ten návrh nejdřív představil, asi dva týdny předtím jsem ho dal do systému, a asi když byl finální návrh, asi sedm dnů předtím, než jsem ho dal do systému, jsem jí dal k dispozici. Jsem si vědom té enormně krátké doby, já jsem se za to už minule omluvil, ale vracím se k té odpovědi na ty časové důvody a zákonné lhůty. Nebyl v tom žádný naschvál, žádný úmysl.

Doufám, že jsem odpověděl na všechno, na co jsem byl tázán.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přeji vám pěkné poledne. Budeme pokračovat v rozpravě, ale předtím ještě přečtu omluvy. Dnes od 10.30 z pracovních důvodů na celý jednací den se omlouvá paní poslankyně Iveta Štefanová.

A budeme tedy nyní pokračovat. Řádně přihlášená je paní poslankyně Berenika Peštová a připraví se pan poslanec Marek Benda. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tak já to vezmu trošičku z jiného soudku. Já jsem včera četla zajímavý článek v Hospodářských novinách a ten článek napsal pan David Brzek, FIO investiční společnost, a nazván byl Lidová tvořivost české vlády při řešení energetické krize. Začetla jsem se do něj, velice mě zaujal a ráda bych vám ho - není dlouhý - ráda bych vám ho přečetla a potom samozřejmě okomentovala svými slovy ke konci dál: "Přestože nejsem velkým příznivcem byrokratického a regulačního přístupu EU k jednotlivým oblastem života na starém kontinentě, v oblasti řešení energetické krize a hledání prostředků na financování důsledků přišla s relativně jasným postupem EU. Přijaté nařízení Rady EU 2022/1854 z 6. října tohoto roku stanovuje jednotlivým státům pravidla, jak si potřebné zdroje zajistit. Kromě snah o snížení spotřeby stojí systém na dvou samostatných základních bodech. Prvním je stanovení stropu pro tržní příjmy vztahující se na výrobce elektřiny a povinný odvod příjmů nad tímto stropem. Druhým bodem je dočasný solidární příspěvek z nadměrných zisků společností působících v odvětví surové ropy, zemního plynu, uhlí a rafinace. Druhý bod se netýká" - podotýkám, netýká - "výrobců elektřiny, ti jsou řešeni samostatně v rámci prvního bodu zastropováním příjmů. Solidární příspěvek nejméně ve výši 33 % z nadměrných zisků má být dočasný a nařízení nepočítá" - nepočítá! - "s odvodem po roce 2023. Naše domácí vláda, do které jsem i já vkládal velkou důvěru, se zaštiťuje tím, že kromě přidání bankovního sektoru je česká podoba aplikací evropského řešení. To však zjevně není pravda. Česká varianta nelogicky kombinuje pro výrobce elektřiny oba dva uvedené body." Slyšíte dobře, oba dva uvedené body. "O tomto přístupu nařízení EU vůbec nehovoří a naopak oba modely zcela jasně pro jednotlivé sektory odděluje. V Česku je snahou vzít výrobcům elektřiny příjmy nad stanovený strop, což považuji za přiměřené, a zároveň z toho, co jim zůstane, jim navíc vyměřit daň z nadměrných zisků. Nelogická konstrukce dvojího zdanění výrazně omezí investiční kapacity energetických firem. Rovněž nesedí dočasnost, když české řešení je navrženo až do roku 2025, a navíc s fixně stanovenou srovnávací základnou. Potřebu získání prostředků pro řešení složité situace chápu a nezpochybňuji. Jen mě velmi překvapuje, proč se implementace jasně daných pravidel proměnila v lidovou tvořivost, která může velmi negativním způsobem ovlivnit vnímání Česka v očích zahraničních investorů, kteří jsou pro vývoj naší ekonomiky nepostradatelní." To je konec článku.

Říkám, nebyl dlouhý, velice mě zaujal, a to si myslím, že to je přesně to, co zde bylo zmiňováno několikrát. Kdyby tento pozměňovací návrh byl součástí novely zákona a prošel by řádným legislativním procesem, nenastala by tato situace. I kdyby tento pozměňovací návrh prošel zkráceným mezirezortním připomínkovým řízením a byli přizváni všichni dotčení, to znamená myslím všechny organizace, kterých se to týká, nenastala by tato situace. Řekněme si to otevřeně, naše vláda zaspala. Rok 2022 začala řešit až ke konci roku 2022 - což ostatní země nedělaly - protože jsme čekali na nějaký signál. Zaplaťpánbůh za ty dary, že rok 2022 tam není obsažen, protože bych se těšila na ty soudy, které by nastaly, takže rok 2022 tam není. Ale nechápu nelogičnost, tak jak krásně v tom článku je popsáno, proč zdvojí zdanění, proč rok 2024, 2025. Ano, ono se tam zmiňuje, že členské státy mohou přistoupit i ke svému řešení, ale v každém případě v nařízení bylo pouze rok 2022, 2023.

Nebudu opakovat to, co zde řekli mí kolegové, protože bych se zbytečně opakovala. Nevím, zda bude odpovězeno na všechny dotazy, které v tom článku byly řečeny, ať je to dvojí zdanění, nebo predikce, která je tam, že bychom se v očích i zahraničních investorů mohli dostat do problému, že nebudou probíhat investice. Je pravda, že v článku nebylo zmíněno, že zálohy, které budou, v příštím roce budou muset být vráceny, pokud nebude takový zisk, ale to jsou všechno otazníky, které tady jsou, a mě spíš zajímá, proč máme ten rok 2024, 2025, když to, co řekl Patrik Nacher, můj kolega, prostřednictvím pana předsedajícího, se dá upravit v roce 2023. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Přečtu omluvu: dnes od 12.45 se z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Eliška Olšáková.

Jako další v rozpravě vystoupí pan poslanec Marek Benda a připraví se pan poslanec Josef Kott. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych v této části rozpravy stáhl svůj návrh pod písmenem K ve sněmovním tisku 254/2. Jedná se o změnu zákona o daní z hazardních her. Ono to tolik otazníků vyvolávající snížení daně z loterií, nikoli z hazardních her - pokládám ten návrh do této chvíle za správný, věřím, že se k němu příští rok vrátíme, ale protože i němu nedošlo ke koaliční shodě, pokládám za nemožné, abychom o něm dnes hlasovali. Proto doporučuji, aby byl stažen, respektive ho stahuji, jenom s tím Sněmovna musí vyslovit souhlas.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Váš návrh jsem si poznamenal a před procedurou dám hlasovat o stažení vašeho návrhu. Já vám děkuji.

Nyní tedy pan poslanec Josef Kott a připraví se pan poslanec Jiří Havránek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, milé kolegyně a vážení kolegové, s vědomím toho, že teď už zde přítomný pan předseda zemědělského výboru učiní krok k načtení legislativně technické úpravy, přesto si dovolím upozornit na dva pozměňovací návrhy, které jsou v systému načteny jako 1473 a 1476. Jedná se o pozměňovací návrhy, které řeší záležitost týkající se v podstatě zemědělských podniků. Ta diskuse tady probíhala ve druhém čtení, pan ministr hovořil o tom, že v podstatě se nemusí obávat zemědělské podniky toho, že by se dostaly přes limit 2 miliard korun, s tím, že by měly své mimořádné zisky zdaněny, nicméně zdůvodnění ze strany Ministerstva financí se tedy ubírá pro mě neznámým směrem a je tady napsáno, že dopady snížení prozatímního dopadu zavedené daně z nečekaných zisků v řádu jednotek miliard by se promítlo v podstatě, a minulo by účinnost pozměňovacího návrhu, jak ho pan ministr předložil.

Já jsem na druhé straně velice rád, že bude načtena legislativně technická úprava, která z tohoto vyjímá energii a plyn, což je myslím velice dobrá zpráva, nicméně dovolil bych si vás požádat o to, abychom společně podpořili pozměňovací návrh pana předsedy zemědělského výboru Marka Kučery, který svou hranicí 50 % vlastně posouvá... nebo dle mého názoru je to čistší v tom, že v podstatě jak podniky ve skupině budou mít jistotu za předpokladu, že nedosáhnou vyššího jak 50% zisku z vybraných činností, že se nemusí obávat vůbec ničeho.

Ještě jednou děkuju, že bude načtena legislativně technická úprava a do jisté míry to uklidní zemědělskou veřejnost. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jenom pro pořádek, pozměňovací návrhy pod písmenem F zůstávají dál jako hlasovatelné pozměňující návrhy? Děkuji.

Nyní tedy vystoupí pan poslanec Jiří Havránek, připraví se paní poslankyně Margita Balaštíková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji. Krásné poledne. Já jsem původně chtěl vystupovat pouze z pozice zpravodaje, nicméně zaznělo tady mnohé a rád bych na to ještě reagoval. Přiznám se hned na úvod, že mě trochu mrzí dnešní mediální titulky, kdy slyšíme pouze o zavedení nové speciální daně, a vypadlo to, co je důležité ještě v daňovém balíčku. A proto to tu moc rád zopakuji, protože tímto daňovým balíčkem dochází k rozšíření paušální daně, což je plus pro podnikatele, a dojde tedy vlastně k přijetí jednoho pozměňovacího návrhu paní kolegyně Schillerové, který ještě precizuje úpravy paušální daně, a z toho mám velkou radost, protože to je samozřejmě zjednodušení administrativy pro české podnikatele.

A doslova konečně dojde k posunu prahové hodnoty pro povinnost přihlášení se k platbě DPH. Proč říkám konečně? Tady zaznělo od paní kolegyně Schillerové, že je to dotažení její práce. Já si pamatuji, protože jsem psal tehdy pozměňovací návrhy, které zde předkládali kolegové, tehdy poslanci za ODS, a ty obsahovaly tehdy právě návrhy tohoto navýšení i s odkladným účinkem, aby právě byl prostor na to, projednat tuto věc na pozici nebo v prostoru Evropské unie. Tehdy jsme vycházeli z návrhu Slovinska, jemuž se podařilo tuto změnu udělat. Tak jsem rád, že po šesti těchto hlasováních a ještě jednom hlasování o doprovodném usnesení, kdy zaznělo ne dnes, věřím, toto dobře dopadne. A také vlastně máme obsaženo v tom daňovém balíčku, v tom původním návrhu, v neposlední řadě také prodloužení lhůt u kontrolního hlášení.

A nyní k tomu, co tu vlastně ještě dnes zaznělo, to srovnávání, superhrubá mzda a její rušení versus windfall tax a vztah k RUDu. Nyní obcím, městům, krajům, stát nic nebere a já děkuji i těm kolegům z opozice, od kterých to takto zaznělo, že stát nic nebere. Prostředky touto daní získané stát navíc používá na zastropování cen energií a další boj s energiemi, což samozřejmě pomůže i municipalitám, a po posledním rozšíření vládou ještě více. Toto, co říkám, zaznělo, ať už to bylo ve středu na rozpočtovém výboru, tak na výboru pro veřejnou správu, od pana náměstka Tylla a já věřím, že s touto pozicí v podstatě souzní i pan ministr, že opravdu tyto mimořádné příjmy budou použity na mimořádné výdaje.

A když už mluvím o tom projednávání sešitu G na výboru pro veřejnou správu z dnešní diskuse, která tady takhle probíhá a probíhala, mám pocit, jako by se nám blížil podle některých vystoupení krach financí měst, obcí a krajů. Není to pravda, není to vlastně ani možné, protože to není jenom o příjmech z této mimořádné daně. A já si dovolím čísla, protože včera jsme projednávali, a tuším jednomyslně na výboru pro veřejnou správu přijali, právě moji zprávu k sešitu G, salda hospodaření. Letošní rok: obce saldo v plusu 28,2 miliard, kraje 8,8 miliard, příští rok predikce obce plus 19,9 miliard, kraje 6,1 miliard. A dovolím si tady ještě jednu poznámku. Ano, dle odůvodnění obsaženého v sešitu G je to díky předloňské změně RUD a já tímto děkuju za tehdejší aktivitu Senátu.

A poslední část mého vystoupení: po dohodě se zbylými předkladateli a taktéž dohodě v koalici stahuji svůj pozměňovací návrh, který naleznete pod číslem 1487, tedy o tomto pozměňujícím návrhu nebudeme hlasovat.

Děkuji za pozornost a všem Karlům vše nejlepší k svátku.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Poznamenal jsem si žádost o stažení vašeho pozměňovacího návrhu.

Nyní požádám o vystoupení poslankyni Margitu Balaštíkovou a připraví se pan poslanec Jan Jakob. Paní poslankyně Balaštíková není přítomna v sále. Pan poslanec Jan Jakob s faktickou poznámkou? Prosím, zaregistroval jsem vaši faktickou poznámku. Paní poslankyně není v sále, v tom případě poprosím pana poslance Jakoba o vystoupení. Připraví se pan poslanec Michal Kučera.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Omlouvám se za omyl s faktickou poznámkou. Chci vystoupit k svému pozměňovacímu návrhu, který jsem předkládal s kolegou Novým. Je pod písmenem H, v proceduře je to sněmovní dokument číslo 1467. Tento pozměňovací návrh stahuji, poprosím tedy, aby pak bylo hlasováno o stažení. Za jeho podstatou si stojím, leč nedošlo ke koaliční shodě, což respektuji.

Zároveň jsem velmi rád a děkuju za to koaličním partnerům, že jsme se dohodli, že v roce příštím budeme pečlivě sledovat, jak velké jsou ony mimořádné výnosy a jak velké na druhé straně jsou ony mimořádné náklady, a podle toho případně situaci vyhodnotíme a upravíme. Takže za to děkuji a tento pozměňovací návrh stahuji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Zaznamenal jsem si - návrh pod písmenem H.

Ještě k panu zpravodaji. Vy jste stahoval pozměňovací návrh pod jakým písmenem? N, dobře, 1487. Děkuji.

Nyní tedy pan poslanec Michal Kučera, připraví se pan poslanec Jakub Michálek.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil ke svému pozměňovacímu návrhu pod písmenem G, sněmovní tisk 254. Tento pozměňovací návrh měl řešit situaci, respektive reagoval na obavy ze zemědělského sektoru, nebo zejména ze zemědělského sektoru, že by do zdanění mimořádných zisků spadla také výroba energie z bioplynek, respektive bioplynových stanic a obnovitelných zdrojů, to znamená výroba, která je pro činnost těchto podniků důležitá, nicméně netvoří zásadní zdroj příjmů. My jsme na to konto, nebo respektive já jsem na to konto podal pozměňovací návrh, který to měl nebo který to nějakým způsobem řeší.

Byla k tomu poměrně velká diskuse i s Ministerstvem financí, kdy jsme se snažili vyjasnit, nakolik je ten pozměňovací návrh důležitý, respektive nutný, či ne. Ministerstvo financí argumentovalo, že tak, jak už je ten zákon jako takový, respektive pozměňovací návrh pana ministra Stanjury, načten, není potřeba tento pozměňovací návrh. Měli jsme k tomu ještě včera schůzku s vedením zemědělského výboru a s náměstkem Koubou z Ministerstva financí, kde jsme se snažili dojít k nějakému řešení. To řešení jsme nakonec nalezli.

To řešení je takové, že za prvé, bude načtena legislativně technická úprava pozměňovacího návrhu poslance Zbyňka Stanjury, která upřesní celou citaci textu tak, aby byly odstraněny obavy a pochybnosti, které se v průběhu projednávání daně z neočekávaných zisků vyskytly, a to ohledně výkladu, jaké příjmy se testují pro účely kvalifikace poplatníka pro daň z neočekávaných zisků. Jedná se tedy pouze o zpřesnění či potvrzení, že příjmy rozhodujícími pro splnění limitu 2 miliardy jsou pouze příjmy z rozhodných činností pro daň z neočekávaných zisků, nikoliv veškeré příjmy poplatníka, přičemž se pro výši rozhodných příjmů vychází z ročního úhrnného čistého obratu pouze z těchto rozhodných činností. Tento výklad již plyne sice z navrhovaného paragrafu 17c odst. 3 ve spojení s odst. 4 a 6, navrhovanou úpravou se pouze pro vyšší právní jistotu potvrzuje i v jeho odst. 7. Takže tímto zpřesněním dojde zcela jasně k potvrzení a vyvrácení obav, které měly zemědělské podniky.

Jsem rád, že jsme si toto mohli potvrdit i napříč vedením zemědělského výboru, to znamená, se zástupci všech stran v Poslanecké sněmovně. Já tuto legislativně technickou úpravu načtu v podrobné rozpravě. (Předsedající žádá, aby ji načetl v tuto chvíli.) Teď, jo? Takže ji načtu teď, ano. Tak ji s dovolením načtu teď: "Legislativně technická úprava Pozměňovacího návrhu poslance Ing. Zbyňka Stanjury k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 254." Načítám tedy text té legislativně technické úpravy. "V bodě 1 pozměňovacího návrhu pod bodem C se v navrhovaném § 17c odst. 7 písm. A za slovo "účetnictví" vkládají slova ,z těchto činností‘." Odůvodnění jsem už řekl, nicméně ještě rychle ho přečtu: "Navrhovaná legislativně technická úprava doplněného § 17c odst. 7, zákona o daních z příjmu má za cíl odstranit obavy či pochybnosti, které se v průběhu projednávání daně z neočekávaných zisků vyskytly, a to ohledně výkladu, jaké příjmy se testují pro účely kvalifikace poplatníka pro daň z neočekávaných zisků." Jedná se pouze o zpřesnění či potvrzení, že příjmy rozhodujícími pro splnění limitu 2 miliardy jsou pouze příjmy z rozhodných činností pro daň z neočekávaných zisků, nikoliv veškeré příjmy poplatníka, přičemž se pro výši rozhodných příjmů vychází z ročního úhrnu čistého obratu pouze z těchto rozhodných činností. Tento výklad již plyne z navrhovaného § 17c odst. 3 ve spojení s odst. 4 a 6. Navrhovanou úpravou se pouze pro vyšší právní jistotu potvrzuje i v jeho odst. 7."

Tolik tedy návrh legislativně technické úpravy. Díky tomu, že tato legislativně technická úprava byla načtena, tak pozbývá nutnost načíst, respektive hlasovat, o mém pozměňovacím návrhu pod písmenem G. Tímto navrhuju tento pozměňovací návrh stáhnout. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, oba vaše návrhy jsem si poznamenal - stáhnout pozměňovací návrh pod písmenem G a na začátku hlasovat o legislativně technické úpravě.

Nyní tedy vystoupí pan poslanec Jakub Michálek a připraví se paní poslankyně Margita Balaštíková. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, mám velkou radost, že se nám podařilo dotáhnout tuto záležitost do konce, protože daň z neočekávaných zisku byl návrh, o který jsme usilovali už od května tohoto roku. Samozřejmě, kdybychom se byli nedohodli, tak bychom stát připravili o mnoho desítek miliard korun a tím bychom zatížili státní rozpočty.

Nyní pár slov ke změně, kterou navrhuji. Navrhuji a považuji za správné, aby na náklady války a zdražování přispívaly i banky střední velikosti, které mají zisk z úroku přes 2 miliardy korun. Tento návrh by ve výhledu přinesl asi 8 miliard korun do státního rozpočtu během tří let, které jinak banky střední velikosti odvedou svému vlastníkovi. Vzhledem k výši státního dluhu se domnívám, že si nemůžeme takové náklady dovolit.

Vzhledem k tomu, že předmětem daně nejsou příjmy ani všechny zisky, ale pouze mimořádné zisky nad 20% pásmem, podle mého názoru a podle názoru bankovních expertů, s kterými jsem to konzultoval, nehrozí destabilizace bankovního trhu při schválení tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní paní poslankyně Margita Balaštíková. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já bych jenom v souvislosti s tímto návrhem chtěla upozornit na takových pár omylů. Vládní pětikoalice hodlá předepsat daň z neočekávaných zisků. Já se domnívám, že se jedná o omyl, protože nejde o neočekávané zisky. Ve skutečnosti jde přece o neočekávané příjmy a mezi příjmem a ziskem je dost velký rozdíl. Já se obávám, že až v březnu a v červnu roku 2024 budou firmy postižené tímto daňovým manévrem odevzdávat svá daňová přiznání, zjistíte do očí bijící neočekávaný příjem a do očí bijící neočekávaný moc malý zisk.

Druhý omyl spočívá v tom, že tento úskok jste prezentovali jako mimořádný, jako by tu nikdy taková daň nebyla. Já bych jenom upozornila na krátkou paměť, protože v roce 2010 byla zavedena takzvaná solární daň. Shodou okolností byl předsedou vlády předseda ODS a tato daň platí doposud, pokud mám správné informace. Tudíž váš návrh je jenom reakcí na jakousi zpackanou podporu, kterou jste měli zavést asi dříve na úrovních, které zvolili vaši evropští kolegové. Ti to ovšem neřešili v Bruselu a nečekali na to, co se rozhodne v Bruselu, a řešili to doma ve svých zemích. Takže pokud byste se takto dohodli i vy, mohli jsme mít strop někde možná okolo 2 000 korun tak, jako to mají v okolních státech, a rozhodně jsme nemuseli mít strop 6 050, jako ho máme dnes. Mohli jste se dohodnout zavést strop u výrobců a mohli tak i celý trh ochladit. Za tuto vaši chybu zaplatíme desítky miliard korun a doufám, že se trhy uklidní a ceny nám nebudou stoupat výš.

Třetí omyl spočívá v tom, že nám tady dopředu tvrdíte, že za tři roky daň zrušíte. A já se ptám, jestli máte křišťálovou kouli a jste si naprosto jisti, že válka na Ukrajině skončí a že se do tří let podaří vyrovnat energetickou bilanci Evropy? To samé platí samozřejmě o inflaci, protože chci vědět, jestli opravdu víte, že inflace klesne a že centrální banka sníží své sazby. Já v to samozřejmě doufám, ale já od ministra financí očekávám, že bude spíš zvažovat nejhorší možný scénář, abychom se na to připravili, a místo toho tady vidím bezbřehý, ničím nepodložený optimismus.

Čtvrtý omyl, možná by se to dalo nazvat spíš i drzost... (V sále je hluk.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní poslankyně, ale kolegyně a kolegové, přece jenom vás poprosím o ztišení, ať je dobře rozumět, co paní poslankyně říká. Prosím.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Že jste si tak jistí svou většinou v Parlamentu, že jste nám předložili ke schválení napřed státní rozpočet, kde jste si předem namalovali příjmy z této daně, a teď předpokládáte, že tento přílepek s bohorovným klidem zase vaše většina schválí. A mrzí mě, že vy, kteří jste vždycky měli ústa plná demokracie, kdekoho jste nálepkovali, že není demokratický, a v praxi se v podstatě nesnažíte být ani k opozici slušní.

A pátým omylem je, že způsob, jakým jste tuto daň prezentovali veřejnosti, a zejména finančním trhům, jste způsobili možná i miliardové škody tím, že jste se veřejně hádali o retroaktivitu, o sazby, platnost a poplatníky. Tento váš návrh neprošel Legislativní radou vlády, a až podle něj začnete vybírat peníze, může se stát terčem oprávněných a velmi úspěšných právních útoků. Nic na tom nezmění, že jste tuto daň přejmenovali na daň válečnou, protože podle mě je to čistý eufemismus. Tady z války nikdo neprofituje, ten profit je z úplně jiných zdrojů. A když někdo říká, že jednáte chaoticky, já mám po dnešním dnu pocit, že jednáte tak trochu systémem "a po nás potopa". Je mi to líto, protože jsem neočekávala takové kroky. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. V tento moment nevidím nikoho dalšího přihlášeného do obecné rozpravy, a je-li tomu tak a nikdo se nehlásí, rozpravu končím.

Táži se, zda pan navrhovatel nebo pan zpravodaj chce závěrečné slovo? Pan ministr závěrečné slovo chce. Prosím, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Bude to opravdu krátké závěrečné slovo, které se bude věnovat jenom té mimořádné dani. Znovu zopakuji, že to bude pouze pro mimořádné výdaje. Já teď nebudu rozebírat vlastně protichůdnou kritiku z řad opozice, kdy na jedné straně říká, proč je to i v roce 2024, a pak slyšíme, proč už to končí v roce 2025, a podobně.

Chci říct, že jsme rozhodli o zastropování cen pro koncové uživatele, domácnosti, malé a střední firmy. Současně využijeme to evropské nařízení, které umožní cenové stropy pro vyrobenou každou megawatthodinu, neboli zastropujeme cenu na straně výrobců. A v tom windfall jsme kritizováni za to, že jsme ještě v řetězci od výrobce po koncového zákazníka dali pojistku, pokud by v tom řetězci někde vznikl mimořádný zisk, aby tam, kde vznikl, byla zaplacena tato mimořádná daň. Takže když se podíváte na tu konstrukci, má logiku zastropování ceny u výrobce, zastropování ceny u koncového zákazníka a potenciálně windfall v řetězci mezi výrobcem a koncovým zákazníkem. Platí, a uvidíte to v nejbližších dnech, že zastropování cen u vyrobené megawatthodiny uděláme podle zdroje. Je naprosto logické, že každý zdroj elektrické energie má jiné náklady.

Chci říct, že nesdílím obavy, že tyto dva nástroje někoho ekonomicky zničí. Ve všech úvahách je to náklady plus přiměřený zisk, to je u odvodů. Opakuji - náklady plus přiměřený zisk, nikoho neženeme do ztráty. A ve windfallech se bavíme o mimořádném zisku. Takže nevidím a nesdílím obavy, že by to mohlo někomu ekonomicky uškodit.

Ale to klíčové, co je - tyto peníze chápeme, a chápou to ale mnozí z těch, na které ta daň dolehne, protože s nimi vlastně jednáme na expertní bázi takřka denně, občas i na politické úrovni, chápou moc dobře - že mnohé z těch zisků jsou díky vnějším okolnostem, a chápou potřebu se o ně solidárně podělit se zbytkem společnosti, ať už domácnostmi, nebo ostatními podnikateli, kteří díky vnějším okolnostem nemají vyšší zisky, naopak, mají vyšší náklady.

Já ten text považuji za dobrý kompromis v rámci vládní koalice, chci poděkovat všem partnerům. Chci vyzvat i opozici, aby se přidali, pokud jim to jejich program a jejich přístup umožní. Pokud ne, tak to plně respektuji.

Velmi častá stížnost byla na časový průběh projednávání a já jsem říkal v prvním čtení (?): Ano, je oprávněná. Jenom jsem se ve druhém čtení i v dnešním čtení pokoušel vysvětlit, že jsme neměli jinou možnost, že nebyla jiná možnost volit jinou formu projednávání tak, abychom měli, pokud bude většina ve Sněmovně a v Senátu, abychom to stihli k 1. lednu 2023, abychom problém retroaktivity nepřetáhli z roku 2022 i na rok 2023.

Jsem rád, že základní parametry, které mají pomoct podnikatelskému sektoru, mají podporu, ty základní kroky, navýšení limitu pro povinnou registraci DPH a navýšení limitu pro paušální daň. Ano, lišíme se v některých parametrech, ale myslím, že je podstatná shoda, takže je jasné, že ty projekty budou dlouhodobě úspěšně a dlouhodobě fungovat. Ten parametr není tak důležitý. Ano, máme názor, jestli dvě pásma nebo tři pásma, a shodli jsme se, že to pásmo se prostě nedá relativně spravedlivě vymyslet a nastavit odvody, ale pokud podpoříte tuto část zákona i z řad opozice, děkuji i za zejména malé podnikatele, protože k těm směřují tyto dobré změny legislativy. A současně, pochopil jsem to z diskuse ve všech třech čteních, myslím si, že navazujeme na dobrý příklad zvýšených mimořádných odpisů z let 2021, navazujeme... nemusím to... někdo říkal přiznat, já to nepřiznám, ale konstatuji to. Byl to dobrý nápad v minulém volebním období, které podpořily myslím všechny tehdejší politické strany, a když se osvědčil, nebyl žádný důvod v této těžké době nepodpořit investiční aktivitu našich firem a našich podnikatelů. A jsem rád, že opět jako v minulém volebním období to má širokou politickou podporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pochopil jsem, že pan zpravodaj nežádá o závěrečné slovo. Ještě s přednostním právem se hlásí paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, já bych měla jenom velmi stručnou a jasnou prosbu. Mohl byste nám osvětlit, pro který z těch vzájemně se vylučujících pozměňovacích návrhů, myslím teď k dani z mimořádných zisků, koalice bude hlasovat, na čem se shodla? Já jsem celý den velmi pečlivě sledovala rozpravu, nehnula jsem se - až na nějakých pár minut - ze sálu. Pochopila jsem, že některé pozměňovací návrhy byly staženy, myslím, že stáhl svůj pozměňovací návrh pan předseda Jakob, pan poslanec Kučera, pan poslanec Benda samozřejmě, ale to je teda z jiného soudku. Já jsem si ale nevšimla, že by své pozměňovací návrhy stáhl pan poslanec Michálek. Takže my teď tady máme váš pozměňovací návrh, který má parametry 6 miliard, 2 miliardy, na tři roky 60 %, všichni víme, o čem mluvíme. Pak je tady pan poslanec nebo pan předseda Michálek, který říká u bank v jedné variantě 2 miliardy, v jedné variantě 3 miliardy. Jaká je shoda pětikoalice? My bychom to rádi věděli. Rádi bychom věděli, co vlastně chcete. Děkuji. (Potlesk v části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan ministr s přednostním právem. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Není obvyklé, abychom tady takhle debatovali, ale proč ne. Já myslím, že je to úplně jasné z toho, co na mikrofon zaznělo. V této chvíli k hlasování zůstal jediný návrh z řad koaličních poslanců ve dvou variantách pana předsedy Michálka a já jsem k tomu vyjádřil na přímý dotaz pana poslance Nachera své stanovisko. Hlasování rozhodne.

Já nechci zabíhat do minulosti, ale není to nic neobvyklého, že vládní strany... My máme jenom dílčí neshodu, dílčí neshodu z těch parametrů, z celého toho balíku, ze všech těch změn, které tady máme v DPH. Zatím máme jednu malou neshodu s jedním pozměňovacím návrhem ve dvou variantách.

Pamatujeme si přece my všichni, když byly pouze dvě koaliční strany, že byla zásadní neshoda a že se hlasovalo o zákonu jako celku a o klíčovém pozměňovacím návrhu pana poslance Andreje Babiše, tyto dvě koaliční strany hlasovaly úplně proti sobě, a nebýt opozičních hlasů, tak ten návrh neprošel.

My v této chvíli prohlasujeme naše společné stanovisko koaličními hlasy. Pokud se přidají opoziční, je to dobře, ale naše společné stanovisko, na čem jsme se shodli, prohlasujeme koaličními hlasy. Doufám, že jsem to vysvětlil poměrně jasně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Každopádně tím, že jste nyní vystoupil, pane ministře, jste opět otevřel rozpravu, protože jste vystoupil i mimo závěrečné slovo. S faktickou poznámkou se hlásí Radek Vondráček. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Moje faktická poznámka byla jenom symbolická. Jenom jsem chtěl právě upozornit na to, že byla otevřena rozprava, ale nemám nic, co bych k tomu řekl, jenom aby, kdo chtěl - může.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Já se ptám tedy, zda ještě někdo další se hlásíte do rozpravy: Nikoho nevidím, rozpravu končím.

I v tomto případě v souladu s jednacím řádem se zeptám, zda chcete mít závěrečná slova - pan ministr nebo pan zpravodaj? (Ministr: Ne děkuji.) Není tomu tak, děkuji.

Přečtu omluvu. Dnes od 18 do 23 hodin z rodinných důvodů se omlouvá paní poslankyně Lucie Potůčková.

Vzhledem k tomu, že jsme ukončili rozpravu, nyní prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. Prosím.

 

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji. Máme to dnes poněkud ještě specifické tím, že zde před legislativně technickými úpravami bychom tedy měli hlasovat o stažení jednotlivých pozměňovacích návrhů, což znamená, tuším, návrhy H, G, N a K.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, potvrzuji, pozměňovací návrh G pan poslanec Kučera, H pan poslanec Jakob, N pan poslanec Havránek a K pan poslanec Benda.

 

Poslanec Jiří Havránek: Ano, H, N, G a K. Nikoli po jednom zřejmě - já nevím, podle legislativy můžeme po jednom. (Ministr Stanjura: Po jednom.) Dobře. V tom případě tedy začneme podle pořadí, první byl, pokud si to dobře pamatuji, pozměňovací návrh K pana poslance Bendy, který se týkal zákona o hazardních hrách, konkrétně loterií.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, eviduji žádost o vaše odhlášení, nejprve vás tedy všechny odhlásím. Poprosím, abyste se přihlásili kartami.

 

A nyní budeme hlasovat o stažení pozměňovacího návrhu pod písmenem K pana poslance Bendy.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro stažení? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 4, přihlášeno je 157 poslankyň a poslanců, pro návrh 157, proti nikdo. Návrh byl přijat a pozměňovací návrh byl stažen. Prosím.

 

Poslanec Jiří Havránek: Druhý byl pozměňovací návrh N pana poslance Havránka a dalších, vynětí obchodníků s komoditami z daně z neočekávaných zisků.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro stažení tohoto pozměňovacího návrhu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 5, přihlášeno je 158 poslankyň a poslanců, pro návrh 103, proti 52. Tento pozměňovací návrh byl také stažen. Prosím.

 

Poslanec Jiří Havránek: Třetí návrh ke stažení byl pana poslance Jakoba, což byl pozměňovací návrh H, který měl upravovat sazbu daně z neočekávaných zisků na 40 % pro roky 2024 a 2025.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro stažení pozměňovacího návrhu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 6, přihlášeno je 158 poslankyň a poslanců, pro návrh 106, proti žádný. S návrhem byl vysloven souhlas. Prosím.

 

Poslanec Jiří Havránek: A poslední návrh, tedy na stažení, byl pozměňovací návrh G pana Michala Kučery. Dodatečná podmínka pro to, být poplatníkem daně z neočekávaných zisků.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro stažení tohoto pozměňovacího návrhu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 7, přihlášeno je 158 poslankyň a poslanců, pro návrh 103, proti 53. I tento návrh byl vyřazen z hlasování.

 

Prosím tedy, pane zpravodaji, abyste nás seznámil s procedurou hlasování o zbylých pozměňovacích návrzích. Prosím.

 

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji. Proceduru jste obdrželi všichni jako 167. usnesení rozpočtového výboru. Nejprve bychom tedy hlasovali o jedné legislativně technické úpravě, která zde zazněla z úst pana kolegy Kučery. Následně bychom se pustili do jednotlivých pozměňovacích návrhů v pořadí: nejprve pozměňovací návrhy k paušální dani I1, M1, I2, I3, M2. Poté pozměňovací návrh schválený výborem pod písmenem A, to je limit pro podávání daňového přiznání. Následně blok hlasování k dani z neočekávaných zisků, to jsou pozměňovací návrhy poté, co některé odpadly, M, D ve variantě 1, D ve variantě 2, F, L, B, J a C, to je ten celý pana ministra Stanjury. Následně poslední ostatní změny, to jsou tři pozměňovací návrhy pana poslance Hrnčíře. E1, E2 a E3. A poté tedy zákon jako celek.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Ptám se, zda máte někdo návrh na úpravu nebo změnu hlasovací procedury?

 

Nevidím žádný návrh.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tuto proceduru? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 8, přihlášeno je 159 poslankyň a poslanců, pro návrh 159, proti nikdo.

 

S procedurou jsme vyslovili souhlas, a já tedy požádám, abyste nás provedl hlasováním a před každým pozměňovacím návrhem jste říkal stanovisko garančního výboru, a poté řekne stanovisko pan ministr. Prosím.

 

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji. Začneme tedy pozměňovací návrhy týkající se paušální daně. První pozměňovací návrh - (Předsedající: Legislativně technickou úpravu.) Pardon, legislativně technická úprava pana kolegy Kučery, ta zde zazněla. V bodě 1 pozměňovacího návrhu pod bodem C se v navrhovaném § 17c odst. 7 písmeno a) za slovo "účetnictví" vkládají slova "z těchto činností".

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro legislativně technickou úpravu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 9, přihlášeno 159 poslankyň a poslanců, pro návrh 159, proti žádný. Vyslovili jsme souhlas s tímto návrhem. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Jiří Havránek: Tak a nyní opravdu už pozměňovací návrhy. První, I1 paní kolegyně Lucie Šafránkové, zavedení tří pásem paušálního režimu. Pokud by byl tento návrh přijat, jsou nehlasovatelné návrhy M1, I2, I3 a M2. (Předsedající: Stanovisko výboru?) Stanovisko výboru je nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan ministr? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 10, přihlášeno je 159 poslankyň a poslanců, pro návrh 14, proti 90. S návrhem nebyl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Jiří Havránek: Nyní pozměňovací návrh M1 paní kolegyně Schillerové, to je snížení počtu pásem paušálního režimu ze tří na dvě. Pokud tento pozměňovací návrh bude přijat, jsou nehlasovatelné pozměňovací návrhy I2 a I3. (Předsedající: Stanovisko výboru?) Stanovisko výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan ministr? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 11, přihlášeno je 159 poslankyň a poslanců, pro návrh 70, proti 89. S návrhem nebyl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Jiří Havránek: Nyní tedy pozměňovací návrh I2 kolegyně Lucie Šafránkové, snížení záloh na daň z příjmů ve druhém a třetím pásmu paušálního režimu. Pokud tento pozměňovací návrh bude přijat, je nehlasovatelný pozměňovací návrh I3.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko výboru? (Nedoporučující.) Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 12, přihlášeno je 159 poslankyň a poslanců, pro 14, proti 88. Návrh nebyl přijat. Prosím.

 

Poslanec Jiří Havránek: Nyní tedy pozměňovací návrh I3, znovu paní kolegyně Lucie Šafránková, snížení záloh na daň z příjmu ve druhém a třetím pásmu paušálního režimu, nicméně to snížení je nižší než v předešlém pozměňujícím návrhu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko výboru? (Bez stanoviska.) Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 13, přihlášeno je 159 poslankyň a poslanců, pro 14, proti 88. Návrh nebyl přijat. Prosím.

 

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji. Nyní tedy pozměňovací návrh M2, paní kolegyně Schillerová, vrácení části veřejných pojistných přesahující částku odpovídající nižšímu pásmu paušálního režimu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko výboru? (Doporučující.) Pan ministr? (Souhlas.) (Hluk v sále.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu? Poprosím o klid v sále. Hlasujeme.

Je to hlasování s pořadovým číslem 14, přihlášeno je 159 poslankyň a poslanců, pro návrh 154, proti nikdo. S návrhem byl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji. Nyní se tedy posuneme k výborovému pozměňovacímu návrhu pod písmenem A, je to návrh týkající se navýšení limitu pro podávání daňového přiznání. Stanovisko výboru je souhlasné.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 15, přihlášeno je 159 poslankyň a poslanců, pro 158, proti nikdo. S návrhem byl vysloven souhlas. Prosím.

 

Poslanec Jiří Havránek: Nyní pozměňovací návrhy týkající se daně z neočekávaných zisků. Jako první budeme hlasovat pozměňovací návrh M3 paní kolegyně Schillerové, který má za cíl zkrátit období pro uplatnění daně z neočekávaných zisků pouze pro rok 2023.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko výboru? (Bez stanoviska.) Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 16, přihlášeno je 159 poslankyň a poslanců, pro návrh 68, proti 84. S návrhem nebyl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Jiří Havránek: Jelikož pozměňovací návrh H byl stažen, posouváme se k pozměňovacímu návrhu D, tentokrát ve variantě 1 pana kolegy Michálka, snížení limitů rozhodných příjmů pro daň z neočekávaných zisků, u bank na 2 miliardy korun.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko výboru? (Bez stanoviska.) Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 17, přihlášeno je 159 poslankyň a poslanců, pro 4, proti 58. S návrhem nebyl vysloven souhlas. Prosím, můžeme pokračovat.

 

Poslanec Jiří Havránek: Tím, že varianta D1 nebyla schválena, můžeme hlasovat variantu D2, taktéž pan kolega Jakub Michálek, znovu snížení limitu rodinných příjmů pro daň z neočekávaných zisků, u bank nicméně na 3 miliardy.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko výboru? (I zde bez stanoviska.) Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 18, přihlášeno je 157 poslankyň a poslanců, pro 4, proti 49. S návrhem nebyl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Jiří Havránek: Další pozměňovací návrh je pozměňovací návrh F, pan poslanec Josef Kott, zvýšení limitu rozhodných příjmů pro daň z neočekávaných zisků ze 2 miliard na 6 miliard, to je tedy mimo banky. A zde je stanovisko výboru nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 19, přihlášeno je 158 poslankyň a poslanců, pro návrh 56, proti 86. S návrhem nebyl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Jiří Havránek: Pozměňovací návrh G stáhl pan kolega Kučera, tudíž následuje pozměňovací návrh L pana kolegy Kubíčka, zúžení rozhodné činnosti pro daň z neočekávaných zisků pouze na výrobu elektřiny, nikoliv na prodej.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko výboru? (Nedoporučující.) Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 20, přihlášeno je 158 poslankyň a poslanců, pro 56, proti 86. S návrhem nebyl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Jiří Havránek: Pozměňovací návrh N byl stažen, tudíž se posouváme přímo k pozměňovacímu návrhu B pana kolegy Karla Havlíčka, dodatečná podmínka pro to, být poplatníkem daně z neočekávaných zisků v případě rozdělení. Zde je stanovisko výboru nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 21, přihlášeno je 158 poslankyň a poslanců, pro návrh 56, proti 88. S návrhem nebyl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Jiří Havránek: Další je tedy návrh paní kolegyně Jany Mračkové Vildumetzové pod písmenem J, zachování sdíleného výnosu daně z neočekávaných zisků v rámci RUD.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nejprve stanoviska. Pan zpravodaj, garanční výbor? (Bez stanoviska.) Pan ministr? (Nesouhlas.)

Nejprve vás všechny odhlásím. Požádám vás, abyste se opět přihlásili svými kartami. Vypadá to, že musím ještě jednou, omlouvám se. Poprosím vás, přihlaste se.

 

Stanoviska zazněla. Můžeme dát hlasovat.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 22, přihlášeno je 155 poslankyň a poslanců, pro návrh 68, proti 58. S návrhem nebyl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Jiří Havránek: A poslední v bloku týkající se daně z neočekávaných zisků je tedy samotné zavedení této daně, pozměňovací návrh C pana ministra financí a poslance Zbyňka Stanjury.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko výboru? (Doporučující.) Pan ministr? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 23, přihlášeno je 155 poslankyň a poslanců, pro 85, proti 1. S návrhem byl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Jiří Havránek: Nyní blok ostatních pozměňovacích návrhů týkajících se daně z příjmu, nejprve tedy pozměňovací návrh E1 pana kolegy Hrnčíře, 10% sazba daně z příjmu právnických osob pro právnické osoby s příjmy do 2 milionů korun ročně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko výboru? (Nedoporučující.) Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 24, přihlášeno je 157 poslankyň a poslanců, pro návrh 14, proti 88. S návrhem nebyl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Jiří Havránek: Další je pozměňovací návrh E2, znovu pan kolega Hrnčíř - zvýšení limitu pro osvobození příležitostných příjmů fyzických osob na 50 000 korun.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko výboru? (Je nedoporučující.) Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 25, přihlášeno je 157 poslankyň a poslanců, pro návrh 15, proti 76. S návrhem nebyl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Jiří Havránek: A poslední pozměňovací návrh pod písmenem E3, znovu kolega Jan Hrnčíř, tentokrát zvýšení slevy na manžela, manželku na 30 000 korun.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko výboru? (Stanovisko výboru bylo: bez stanoviska.) Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 26, přihlášeno je 157 poslankyň a poslanců, pro návrh 15, proti 65.

 

Jestli mám správné údaje, tak jsme prošli všemi pozměňovacími návrhy. Je to tak, pane zpravodaji?

 

Poslanec Jiří Havránek: Je to všechno, nicméně... (O slovo se hlásí poslankyně Schillerová.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Všechny pozměňovací návrhy jsme tedy hlasovali. (Zpravodaj: Ano.) Jestliže o všech návrzích bylo hlasováno, přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona, ale předtím ještě dám přednostní právo paní předsedkyni klubu Aleně Schillerové. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jsme teď - hnutí ANO - v docela takové schizofrenní situaci, protože co se týče pozměňovacího návrhu, který řeší daň z mimořádných zisků, řečeno slovy vašeho vládního poradce, schválili jste paskvil. Nechci být zlým prorokem, ale mám velkou pochybnost o těch výnosech. Nemám z toho radost. Doufám, pane ministře, že si uvědomujete, že pokud nevyjde tento experiment, tak je to na vaši rezignaci.

Každopádně teď nás čeká konečné hlasování o daňovém balíčku. Vzali jste si ten daňový balíček za rukojmí. To je v podstatě daňový balíček, který odpracovala z velké části ještě naše vláda. Já jsem vám děkovala za to, že jste ho dotáhl, bohužel jste ho zatížil pozměňovacím návrhem, který se týká daně z mimořádných zisků. Klub hnutí ANO se včera většinově na svém jednání klonil k tomu, podpořit balíček. Já sama podpořím, protože si neumím představit, že bych nepodpořila navýšení limitu povinného plátcovství DPH na 2 miliony, že bych nenavýšila zrychlené odpisy, všechno věci, které jsme tvrdě odpracovali za naší vlády a na Ministerstvu financí za mého vedení, ale někteří mí kolegové prostě nemohou tu ruku zvednout. Jsou to starostové, místostarostové, komunální politici, lidé, kteří nesouhlasí zejména s tím, že jste zkrátili kraje, města a obce, že jste nezohlednili vůbec žádný z našich zásadních - které my považujeme za zásadní - pozměňovacích návrhů, které jsme během hodiny při tom divokém druhém čtení načetli.

Takže já si myslím, jak jsem chápala včera náladu v klubu hnutí ANO, že většinově podpoříme. Sama za sebe říkám ano, ale z důvodů, které jsem tu řekla, protože daň z mimořádných zisků je paskvil a vy jste položil svoji hlavu na špalek. Bohužel s vámi i budoucnost této země! Děkuju. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jako další s přednostním právem je připraven vystoupit pan předseda klubu SPD Radim Fiala. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Dovolte i mně, abych se vyjádřil k tomuto zákonu. I my jsme přesvědčeni o tom, že to není zákon, který by byl dobře zpracován. Je to zákon, který je zpracován velmi narychlo, neprošel ani připomínkovým řízením, proto je to na tom zákonu vidět. Koneckonců už i my máme signály o tom, že ještě nebyl schválen, a už máme signály o tom, že půjdou žaloby na tento zákon právě z důvodu toho, jak byl připraven, nebo spíš nepřipraven. To je jedna věc, proč tento zákon nemůžeme podpořit.

A za druhé, jsme velmi skeptičtí k tomu, že vláda něco vybere díky tomuto zákonu z nadměrných zisků. Řešili bychom to, za prvé, úplně jinak, a za druhé si myslím, že jediné, co naučíte ty firmy a ty banky - optimalizovat. Zda dva tři roky už nevyberete vůbec nic, protože všechno budou legálně tak optimalizovat, že nám v České republice nezůstane ani koruna. Takže za SPD jasně říkám, že tento zákon nepodpoříme, a nemá naši podporu. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Přečtu návrh usnesení - nikdo s přednostním právem se už nehlásí. Tedy: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku 254, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh tohoto usnesení? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 27, přihlášeno je 158 poslankyň a poslanců, pro návrh 106, proti 2 a já konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Já vám děkuji a předám řízení schůze.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Dobré odpoledne, vážené paní kolegyně, páni kolegové. Otevírám bod číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.