(pokračuje Věra Kovářová)

1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 57/2022 Sb.,
o státním rozpočtu České republiky na rok 2022
/sněmovní tisk 284/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr financí Zbyněk Stanjura a zpravodaj garančního výboru, pan poslanec Josef Bernard. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 284/2, který byl doručen dne 29. září 2022. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 284/3.

Táži se nyní navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Ano, má. Tak prosím, pane ministře, máte slovo. A než vám udělím slovo, přečtu omluvy. Omlouvá se Róbert Teleky do 16 hodin z pracovních důvodů. Prosím, máte slovo. (Stálý hluk v sále.)

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Hezké odpoledne, vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Opravdu stručný úvod, protože tento materiál doputoval do třetího čtení, tak jenom připomenu ty hlavní důvody pro předložení tohoto materiálu. To jsou dopady pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině, jehož důsledky nebyly známy v okamžiku přípravy a předložení státního rozpočtu pro rok 2022 do Poslanecké sněmovny.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se, pane ministře, že vás přerušuji. Kolegové, kolegyně, prosím o klid, popřípadě přesuňte své rozhovory do předsálí. Děkuji.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Dalším důvodem je samozřejmě růst životních nákladů, který souvisí jak s vysokou inflací, tak s vysokými cenami energií. Reakce na energetickou krizi, včetně zajištění strategických zdrojů. Tady připomenu jenom nákup plynu do státních hmotných rezerv.

Tato novela také obsahuje úpravu příjmové stránky, která vyplývá z dosavadního pokladního plnění a kvalifikovaného odhadu plnění příjmů státního rozpočtu do konce letošního roku. Ty příjmy jsou navýšeny o 65 miliard korun. Já tady nebudu opakovat to rozklíčování na jednotlivé položky, to jsem řekl v prvním i ve druhém čtení, jenom zdůrazním, že celkové zvýšení výdajů je o 115 miliard korun; nejvýše do sociální oblasti, sociálních výdajů 29 miliard, navýšení výdajů, které souvisí ještě s dopady pandemie covid-19 ve výši 4,4 miliardy, posílení oblasti týkající se energetické krize, to je celkem 30 miliard včetně úsporného tarifu, zvýšení výdajů související s válečnou krizí 23 miliard, výdajové tituly na podporu regionálního rozvoje zejména v oblasti bydlení ve výši 2,8 miliardy. Pak bohužel taky zvýšení obsluhy státního dluhu o 4 miliardy, nákup vozidel pro policii ve výši 900 milionů, dorovnání dluhu v oblasti filmových pobídek 570 milionů korun a taky nová alokace do vládní rozpočtové rezervy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, a nyní otevírám rozpravu, do které se přihlásil pan předseda Tomio Okamura s přednostním právem, a připraví se pan předseda Radim Fiala, taktéž s přednostním právem. A ještě než dám panu předsedovi slovo, přečtu omluvy. Omlouvá se Vít Kaňkovský do 15.30 - osobní důvody a Michal Šalomoun do 16 z pracovních důvodů. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, celý komentář k vašemu návrhu rozpočtu doplněnému o další pozměňovací návrhy se dá shrnout do jedné věty: slibovali jste, že budete rozpočtově odpovědní, a skutek utek. Tak jako vlády minulé držíte se hesla "to se nám to hoduje, když nám lidé půjčují". Dosáhli jste po letech kritiky vládních rozpočtů a rozpočtových schodků, po letech vašeho chvástání a slibování, jak byste šetřili a efektivně hospodařili, tak jste už v prvním roce vaší vlády dosáhli rekordu v zadlužení České republiky v její historii. Fialova vláda před volbami občanům lživě slibovala rozpočtovou odpovědnost, ale ve skutečnosti chce zadlužit Českou republiku o více než 1 bilion korun.

My při pohledu na ty pozměňovací návrhy jasně říkáme, že pozměňovací návrhy, a to i ze strany vládních poslanců - ty jsou tady ostatně dva, takové pozměňovací návrhy pouze - tak SPD podpoří. Podpoří všechny pozměňovací návrhy na pomoc našim občanům se zdražováním. Ale zároveň říkáme jedním dechem i B, že to lze udělat bez tak vysokého zadlužování.

Fialova vláda, jak jsem říkal, tak jste slibovali před volbami lživě občanům rozpočtovou odpovědnost, ale přitom, když se podíváme na ten rozpočtový výhled, tak chcete zadlužit republiku za dobu vašeho vládnutí, pakliže to budou celé čtyři roky, cca na 1,2 bilionu korun, možná i více, a to přesto, že má vláda Petra Fialy z ODS kvůli vysokým cenám energií, pohonných hmot a potravin a dalšího zboží a služeb meziročně zhruba o 127 miliard vyšší daňové příjmy. Původní rozpočtový schodek, který jste tady navrhovali na letošní rok, tak byl minus 280 miliard korun. Vláda Petra Fialy nejprve navrhla jeho zvýšení na 330 miliard korun a poté, až při projednávání tohoto zákona o státním rozpočtu na letošní rok před pár dny tady ve Sněmovně, tak formou pozměňovacího návrhu najednou požadujete navýšení toho dluhu o dalších 45 miliard. Takže celkem vláda Petra Fialy z ODS letos zadluží Českou republiku o rekordních 375 miliard korun, tedy téměř půl bilionu korun, krátce řečeno. To je naprosto bezprecedentní a nepřijatelné, stejně tak jako návrh rozpočtového deficitu na rok 2023 v objemu 295 miliard korun plus ještě k tomu. My na to říkáme, že vláda je rozpočtově neodpovědná. Je potřeba snižovat schodky státních rozpočtů zvyšováním příjmů a snižováním zbytných výdajů. To ale vláda Petra Fialy přesně nedělá. Rozhazujete peníze na nesmysly, a pak samozřejmě nezbývá na potřebné věci, to znamená na pomoc českým občanům.

Poslanci hnutí SPD, znova zdůrazňuji, my budeme hlasovat pro všechny pozměňovací návrhy, které přináší lidem nějakou finanční pomoc, kterou by měli dostat v souvislosti s těmi problémy, do kterých nás tady vláda Petra Fialy zbytečně uvrhla. Ale budeme hlasovat proti vládnímu rozpočtu jako takovému na letošní rok, protože nesouhlasíme s tou strukturou státního rozpočtu, kde vy na jednu stranu neděláte úspory tam, kde ty úspory možné jsou, na těch zbytných výdajích, které nic nepřinášejí občanům, a zároveň tím pádem neadekvátně zadlužujete všechny občany České republiky. To znamená, znova říkám, pomoc občanům ano, ale ta struktura toho rozpočtu ne, protože už vidím, jak tady budou někteří exponenti vládní koalice pak v médiích lhát, že SPD snad tady nechtělo podpořit pomoc lidem. Vždyť to není vůbec pravda. Ti, kteří dostali do problémů Českou republiku, je vaše vláda a my se to tady snažíme aspoň dílčími pozměňovacími návrhy nějakým způsobem narovnat, to, co vy tady předvádíte.

No jaký ten schodek bude, z vás netuší ve skutečnosti nikdo, protože jak vládní poslanci, tak dokonce i ministři přišli s dalšími požadavky. Jisté je, že celkové výdaje státního rozpočtu už podle původního vládního návrhu měly překročit 2 biliony korun. Vláda Petra Fialy z ODS má v návrhu skutečně velký chaos. Některé položky neodpovídají zákonům a někteří odborníci se domnívají, že skutečný schodek bude až 440 miliard korun. Operovat s čísly je pak z tohoto pohledu v podstatě zbytečné, protože pod Fialovou vládou skutečně nelze v mnoha ohledech ten skutečný deficit odhadnout, protože vládě Petra Fialy a ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi z ODS úplně chybí jakákoli koncepce a plán, a proto nikdo netuší, zdali s ohledem na vývoj cen bude vláda nějak hýbat s DPH nebo se spotřebními daněmi. Kvůli nepřipravenosti a amatérismu Fialovy vlády nikdo ve vládě netuší, jak silně krize zasáhla a zasáhne české firmy a jaký vliv to bude mít na zaměstnanost a výdaje státu. I to je ale gigantická chyba této vlády, protože ta nemá žádný jasný, předvídatelný koncept řešení stávající energetické krize a inflace. Fakticky se spolehla na velmi socialistické řešení, kdy se snaží nějak jakoby kosmeticky pomáhat tím, že plošně rozhazuje nějaké zcela nedostatečné peníze, aniž by řešila samotné příčiny drahoty, tedy růst cen energií. Kroky vlády jsou nepředvídatelné a ode zdi ke zdi.

Premiér Petr Fiala měsíce vykřikuje, že náš opoziční návrh na zastropování cen elektřiny není možný, ale pak ze dne na den otočil o 180 stupňů a ceny zastropoval. Ovšem tak nesmyslně a nedostatečně, že to prakticky lidem a firmám nepomůže, a nadále jsou ceny energií pro občany likvidační, ale státu to přinese další nesmírné výdaje.

(Řečník se obrací na vedle stojícího poslance.) Jinak mně se tady trošku špatně mluví, pane kolego, když jste tady metr ode mě. Omlouvám se.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. Poprosím pana poslance Kučeru, aby dal klidu panu předsedovi Okamurovi, aby mohl přednést svůj příspěvek. Děkuji vám, pane poslanče. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Děkuji. Vše, co říkám, není samozřejmě nic nového. Dokonce jsme v neuvěřitelné situaci, kdy vláda dělá takové tragické chyby, že ji kritizují i členové vládních stran.

Například exministr financí a zakladatel vládní koaliční TOP 09 Miroslav Kalousek řekl, že vláda Petra Fialy je nejméně rozpočtově odpovědná vláda a že je politicky zbabělá. To o vás říká váš koaliční kolega, člen vládní TOP 09! Také se pan Kalousek zmínil o tom, že 900 miliard výdajů nesouvisí s krizí ani s válkou. Takže už dokonce i vaši koaliční kolegové, váš exministr financí z vaší vládní koaliční strany už o vás říká, že jste politicky zbabělí a že jste nejméně rozpočtově odpovědní. Takže už dokonce i vaši nejznámější exponenti už samozřejmě vás kritizují, protože už se na to nemůžou dívat.

Ano, tak jako u předchozích vlád byl pláštíkem pro enormní výdaje covid, tak dneska se stal zaklínadlem ministrů Putin. Pravda je ale taková, že kvůli Fialově neschopné vládě nakupujeme předražené energie přes spekulanty na lipské burze. Pravda je taková, že kvůli dosavadním českým vládám se prodal náš obchod s plynem německé RWE. A pravda je taková, že tím hlavním důvodem, který spustil energetickou krizi, je Green Deal EU, který tady všichni kromě SPD podporujete. Tohle totiž byl ten pomyslný kamínek, který následně spustil inflační lavinu. Abyste měli efektivní ekonomiku a levnou produkci, musíte mít levné energie. Pokud někdo začne na jedné straně současným rychlým tempem odstraňovat elektrárny a na druhé straně plánuje předělat veškerou mobilitu na elektroauta, tak je to jednak případ pro psychiatra a současně to začne ihned zvedat ceny energií.

Za SPD bych chtěl zdůraznit, že SPD prosazuje ochranu životního prostředí, ale my prosazujeme rozumnou ochranu životního prostředí. To znamená, nikoliv na základě termínů a dat určených centrálně z Bruselu, ale na základě skutečných možností a potřeb České republiky, tedy jednotlivých členských zemí EU. A to tady způsobuje přesně ten problém. A když k tomu přidáme odmítnutí plynovodu Nord Stream 2 a přesun k super drahému LNG z tankerů, který nám Američané prodávají mnohonásobně dráž než na vlastním americkém trhu, a vydělávají tak záměrně na evropské krizi, tak máme jednoznačně na problém zaděláno. Tady bych připomněl i vyjádření francouzského ministra, několik dní staré vyjádření francouzského ministra financí a hospodářství, oni to mají v jedné osobě, který právě na to upozornil, že ten vámi milovaný Washington, kam pořád tak servilně jezdíte a klaníte se jim tam ve Washingtonu, tak prodává Evropě, která je v krizi - to jsou ti vaši spojenci všichni - tak prodávají ten stlačený plyn, ten zkapalněný plyn, za čtyřikrát vyšší částky do Evropy, než prodávají na vlastním americkém trhu. Takže se zase opakuje ten stejný scénář, že samozřejmě na krizi v Evropě vydělávají Američané. A vy z nás děláte úplně užitečné idioty. To znamená, jak vidíte, tak toto spojenectví evidentně nefunguje.

A znovu říkám, SPD není ani proruské, ani proamerické, ani probruselské, ani pro čínské, ale prostě je potřeba hájit zájmy České republiky a Česká republika a český občan musí na prvním místě. A tahleta hloupá servilita, kterou předvádí vaše vláda, těžce na ni teď všichni doplácíme. My nemáme být servilní k nikomu. K nikomu. My máme maximálně hájit naše zájmy tady ve střední Evropě, Česká republika a tak podobně. To znamená třeba Vé čtyřka, to je náš prostor, kde máme podobné zájmy, a tak dále.

To znamená, to je teď realita ohledně toho stlačeného plynu. To je ta realita. A já vzpomínám, jak tady premiér Petr Fiala říkal, jak ten stlačený plyn, jaké to bude řešení. No a teď vidíme, že je to opravdu řešení, které přináší, jak na tom řešení, které nabízí Petr Fiala a vláda Petra Fialy, tak jak na nás teď pěkně vydělávají, jak nás pěkně kasírují. A to je zajímavé, že té Americe nedomluvíte, když tam tak často jezdíte všichni.

Výsledkem jsou nejen rekordní, astronomické zisky Gazpromu, ale také dalších energických firem, včetně českého ČEZu. A ty zisky jsou jen ze spekulací z umělého předražení energií. Náklady na výrobu elektřiny anebo na těžbu plynu se nijak zásadně nezměnily. Česká vláda na této krizi také parazituje. Má samozřejmě také rekordní příjmy z daní a také bude rekordní zisk z ČEZu. To jsou ale peníze, které jste vyrvali z kapes firem a občanů. Díky tomu dnes může vláda rekordně utrácet. Ale navýšené příjmy vám nestačí, vám, vládě Petra Fialy, a k rekordním příjmům si ještě musíte rekordně půjčit. To je šílený přístup vlády Petra Fialy. Kdyby v této zemi platily zákony pro každého, tak celou vládu za sestavování takového státního rozpočtu musí zatknout hospodářská kriminálka za trestný čin porušení povinností při správě cizího majetku a podvodu. Že jste slibovali něco jiného, než děláte, a takto hospodaříte s veřejnými penězi.

SPD samozřejmě pro takový špatný a lajdácký rozpočet hlasovat nemůže. Ale chceme být konstruktivní, a proto naši poslanci SPD podali mnoho pozměňovacích návrhů, celkově 14, které sice tak špatný vládní rozpočet zachránit nemohou, na to je třeba skutečně obrovská strukturální celková změna, ale mohli bychom nějaké miliardy získat pro naše potřebné občany a také je lépe využít.

Navrhujeme snížení odvodů do rozpočtu Evropské unie o 30 miliard korun a přesunutí těchto finančních prostředků pro boj s inflací a růstem cen energií. Autorem tohoto našeho návrhu je poslanec SPD Jan Hrnčíř. Dále navrhujeme konkrétně, konkrétně to navrhují naši poslanci Jiří Kobza a Oldřich Černý, odebrat více než jednu miliardu korun z kapitoly Ministerstva zahraničních věcí, konkrétně z položky příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí. To navrhujeme odebrat tam částku jednu miliardu, jelikož jde o položku, která je v současné situaci enormně a nedůvodně vysoká. Navíc Nejvyšší kontrolní úřad už před lety konstatoval, že velká část těchto peněz je vynakládána neúčelně na organizace, kde již nejsme jako stát aktivní a podobně, a vyzval ministerstvo k nápravě, která ale dosud neproběhla. Navrhujeme pomoci našim sociálně slabým a zdravotně hendikepovaným občanům a zvýšit cílenou pomoc peněz, které odvádíme do Evropské unie prostřednictvím Ministerstva sociálních věcí. Jak trefně uvádí v důvodové zprávě poslankyně SPD Lucie Šafránková, je nepochybně správné ubrat peněz Bruselu, který nám svými rozhodnutími a směrnicemi vysloveně škodí, a peníze, které Brusel vyhazuje, využít raději na pomoc českým občanům, které Brusel ožebračuje. A předložili jsme mnoho dalších pozměňovacích návrhů, o kterých tady dnes budeme hlasovat, a jsou to návrhy SPD na pomoc a podporu našim občanům a firmám. Takže tady bych snad ještě zmínil, že další pozměňovací návrh předložil například náš poslanec Vladimír Zlínský. Také snižuje dále odvody do rozpočtu Evropské unie o 5 miliard. A chceme to právě přesunout na řešení krizových situací zvláště v energetice.

Takže dáváme dokonce v tomto ohledu více možností vládním stranám, jak náš poslanec Hrnčíř, tak náš poslanec Kobza a další, abyste si to ještě měli příležitost rozmyslet. Protože já dávám tady řečnickou otázku: k čemu je tedy členství v Evropské unii teď občanům, když kvůli Evropské unii nemají na drahé energie? Kvůli tomu Green Dealu EU v podstatě, který... se tady zavíraly elektrárny, a teď se zjistilo, že v krizi nemáme elektřinu, respektive, že jí má Evropa málo. Tak to je opravdu mimořádně hloupý projekt. To je úplně neuvěřitelné. To bych byl zvědavý, kdo z těch politiků, kteří to prosazují, by se takhle choval doma ve své domácnosti. To by neudělal nikdo z vás. Jako samozřejmě, že by nechtěl ohrozit svoji rodinu.

Dále samozřejmě tady máme další návrhy, kdy chceme přesouvat peníze právě z těch nesmyslných vládních výdajů. Chceme například zvýšit platy nepedagogických pracovníků. Chceme také pomoci například zvýšit investice do půjček na bydlení pracujícím rodinám. To tady naše poslankyně Marie Pošarová právě navrhuje, aby se snížila o miliardu korun dotace na obnovitelné zdroje energie, a radši to přesuňme na pomoc na bydlení pracujícím rodinám. To tady vaše vláda úplně zničila. Zničila tuto oblast. Protože stavební zákon, který jste slibovali, že navrhnete nějaký nový, tak vůbec skutek utek.

Prostě tady se všichni dostávají kvůli vám do problémů. Prudce stouply taky ceny nájemného bydlení v Praze, protože kvůli vaší úplně neřízené migraci z Ukrajiny se samozřejmě zdražily nájmy v Praze a čeští mladí lidé a ani další nemají peníze na to si pronajmout byt v Praze, protože došlo ke zdražení kvůli tomu, že vy děláte všechno halabala, úplně bez plánu, jen tak, aktivisticky.

Jinak to zvýšení platů nepedagogických pracovníků, to tady navrhuje, ten přesun peněz, náš poslanec Zdeněk Kettner, abych nezapomněl zmínit. Naše poslankyně Iveta Štefanová navrhuje například posílit peníze do zdravotnictví. Jak už jsem hovořil, tak například poslankyně Lucie Šafránková naše za SPD také navrhuje snížit peníze do rozpočtu Evropské unie a přesunout ty peníze na pomoc a podporu osobám se zdravotním postižením a na platy zaměstnancům v sociální sféře. Dále například Vladimíra Lesenská, naše poslankyně, také navrhuje podpořit platy pracovníků ve vězeňství, protože ty jsou dlouhodobě podhodnocené, a jak víme, tak jsou tam personální problémy, protože ty platy jsou tak nízké, a přitom těch kriminálníků je tady spousta, takže navrhujeme těmto lidem v této oblasti finančně pomoci. Ne těm kriminálníkům, ale těm pracovníkům ve vězeňství.

Dále tady máme našeho poslance Radka Kotena z SPD, který navrhuje místo těch vašich nesmyslných výdajů na všechno možné posílit peníze na ochranu východní hranice České republiky před nelegální migrací. Protože to, co vy tady předvádíte, ministr vnitra Vít Rakušan, který teď dokonce ve spolupráci s vedením pražského magistrátu, kde stále ještě vládne pirátský primátor Hřib v koalici se STANem, to je to, jak tam dělají ten organizovaný zločin, a s TOP 09 a lidovci, tak teď dokonce vaše vláda začala lákat do České republiky migranty, nelegální islámské migranty, tím, že jim dokonce nabízíte zdarma ubytování, stravu a zdravotní péči. Což mi připadá úplně neuvěřitelné, co už si dovolujete. Takže tady už vzniklo ubytovací zařízení u pražského Hlavního nádraží. Kde v podstatě vy prostě nabízíte nelegálním migrantům úplně servis zdarma v České republice na úkor peněz pro české občany. Takže vy místo abyste dělali politiku, která odradí ty nelegální migranty od příchodu na území České republiky, tak vláda Petra Fialy ty migranty otevřeně láká do České republiky. A potvrzují to mimochodem i ti pracovníci z neziskové organizace Hlavák za Hlavním nádražím, kteří tedy podporujou tu migraci. Teď mimoděk přiznali v rozhovoru pro média, že dříve ti nelegální migranti ze Sýrie a dalších afrických a muslimských zemí přicházeli na území České republiky s nějakým zavazadlem. Ano, často pokračujou třeba do Německa, ale my tady žádné nelegální migranty nechceme, no a teď už chodí i bez zavazadla, už přicházejí nalehko, to přímo cituju, protože vědí, že vláda Petra Fialy se o ně postará. Oni jdou jako do hotelu. Strava zdarma, ubytování zdarma a zdravotní péče zdarma od vlády Petra Fialy, tady v Praze, ubytovna u Hlavního nádraží.

A teď, ještě podle svědectví, o tom psala mainstreamová dokonce, tak oni ráno z té ubytovny vyjdou napapaný, vyhajaný, po zdravotní péči případné, a vyjdou si ven na procházku po Praze a prý splývají okamžitě s davem, a dokonce se v těch článcích píše - no tak jak by nesplynuli s davem, když jsou bez zavazadla? Protože oni jdou nalehko, oni si tady jedou na zájezd, který jim platí vláda Petra Fialy. To je úplně neuvěřitelné, co tady předvádíte. V uvozovkách na zájezd. No a vy to vysvětlujete tím, že mají asi naplánováno někam odjet do Německa.

Ale my tady nechceme žádné nelegální migranty. Proč tady trpíte porušování zákonů? Vždyť to je přímo v trestním zákoníku - podpora nelegální migrace. To je přímo paragraf v trestním zákoníku. Pro vás zákony neplatí? Takže vy místo abyste jasně na úrovni vedení Evropské unie, to by tam ale to nesměl vést zcela neschopný premiér Petr Fiala, servilní, tak místo abyste řekli dost, unijní migrační politika je špatně, právě ta unijní migrační politika je tím lákadlem pro ty migranty... Protože ty stejné problémy v Japonsku například nemají, ani v Austrálii, protože kde není nabídka, není logicky poptávka. Kde není žádná nabídka sociální podpory pro nelegální migranty, tak logicky ani nikdo nepřijíždí, protože ani převaděči nemají co nabídnout. Takže vy přímo jste spoluviníky tohoto systému, podporuje ho vaše vláda, mlčíte k tomu. Nejenže mlčíte, vy to přímo podporujete. To jsem tady teď řekl. Takže vy přímo lákáte ty nelegální migranty k příjezdu do Prahy, a ještě jim to tady platíte. Oni mají ty mobilní telefony, takže se už poinformovali vzájemně - do České republiky nalehko. Dokonce z té neziskovky říkají, že už jezdí i bez té igelitky dokonce, kde měli nějaké věci. Oni už ji nepotřebují, tady se o ně hned Česká republika postará. Ale za peníze českých občanů, to je ten problém. Vy utrácíte peníze českých občanů úplně proti vůli minimálně voličů SPD. A proto tady poslanec Radek Koten navrhuje velmi správně, abychom alespoň v rámci těch našich malých možností, protože jsme opoziční strana, posílili tu ochranu hranic. Ale vy ty stejné peníze chcete dávat naopak jim na ubytování, na stravu a na zdravotnictví. To je neuvěřitelné! Vy přímo podporujete nelegální migraci z islámských zemí do České republiky. A s tím my prostě nesouhlasíme.

Pak tady máme třeba pozměňovací návrh, který podal náš poslanec Karel Sládeček, poslanec SPD, kdy o 4 miliardy korun snižujeme částku na inkluzi, což je v podstatě většina té částky, a přesměrováváme ty 4 miliardy na speciální školství. Tak to je náš samozřejmě dlouhodobý návrh, protože my podporujeme, aby zdravotně postižené děti měly co nejlepší péči. A to speciální školství, které obdivoval celý svět a máme ho propracované, tak by bylo dobré ho posílit, aby ty děti měly co nejlepší vstup do toho dospělého života. A ne inkluze ve školství, která naopak omezuje nebo zhoršuje péči o ty zdravotně postižené děti a samozřejmě zhoršuje i kvalitu (nesrozumitelné) zároveň pro ty děti, které jsou třeba talentované. Takže se to zhoršuje na obě strany, stěžují si jak rodiče, tak vyučující, stěžují si jak rodiče těch zdravotně postižených dětí, stěžují si rodiče těch zdravých dětí. Prostě je to zase experiment Evropské unie, který tady zavedla tenkrát vláda hnutí ANO, ČSSD a KDU ČSL v předminulém volebním období.

Takže to jsou naše pozměňovací návrhy, které jsme tady připravili pro tento rozpočet. Samozřejmě znovu říkám, že ten rozpočet by zasluhoval kompletní přepracování, ale na to my jako opozice nemáme reálné možnosti, to víme všichni. Ty možnosti má Ministerstvo financí a to drží samozřejmě v rukou vládní koalice Petra Fialy.

No a je mi jasné, že jakékoli změny k lepšímu Fialova vládní pětikoalice nepřijme. Nepřijme. Vy nás tady zase převálcujete. Nás převálcujete a zadlužíte Českou republiky letos o dalších 375 miliard korun. Rekordní zadlužení. A v tom rozpočtovém výhledu chcete zadlužit Českou republiky dokonce o 1,2 bilionu korun. Proč to tady opakuju? Protože takové zadlužení může způsobit kolaps. Ekonomický kolaps České republiky. Rozpočtový kolaps. Může způsobit to, že se dále zhorší dostupnost zdravotní péče pro občany. Vy už jste ji jednou zhoršili, když jste vzali zdravotnictví 14 miliard korun.

A teď chcete vzít aktuálně Všeobecné zdravotní pojišťovně další peníze. Další peníze chcete vzít VZP, protože vás zlobbovaly, zlobbovaly vás další pojišťovny. Přitom Všeobecná zdravotní pojišťovna má databázi a stará se o ty nejtěžší pacienty, které ty jiné pojišťovny nechtějí vzít. Jsou to ti pacienti s nejnákladnější léčbou, takže by logicky potřebovala mít peníze, ale vy chcete zase ještě vzít peníze další Všeobecné zdravotní pojišťovně a chcete ji připravit o tu možnost pojišťování cizinců, o tu monopolní možnost pojišťování cizinců, kteří tady mají povolení k pobytu. Takže od vás to jde opravdu od deseti k pěti, vás vždycky někdo zlobbuje a vy připravíte naše potřebné občany o peníze.

Pokud byste vy, členové vládní pětikoalice, chtěli lidem pomáhat, tak jste na to měli fakticky skoro celý rok, co jste už u vlády, a zatím jsme se dočkali pravého opaku. Hnutí SPD proto odmítá podpořit tento váš rozpočet jako celek. Znovu zdůrazňuji, my podpoříme ty pozměňovací návrhy, které směřují - i ty, které navrhli ti, jsou tady za dva poslance z vládní koalice, ty, jak jste tam narychlo podstrčili pod tlakem opozice, tak ty samozřejmě podpoříme. Ale zároveň, abyste zase tady - protože já už to znovu zopakuji, už slyším ty lži ze strany poslanců vládní koalice, že SPD nepodpořilo rozpočet jako celek, kde vy chcete zadlužit o 375 miliard, a že snad nechceme pomáhat lidem. Není to pravda. Podpořte ty naše pozměňovací návrhy a na pomoc lidem bude dost peněz. Takže zároveň když podpoříte naše pozměňovací návrhy, tak lidé dostanou více peněz na pomoc, než dostanou od vás, protože od vás nedostávají skoro nic. Takže abych řekl to B, zároveň podpořte také naše návrhy, a pakliže podpoříte tady všechny naše pozměňovací návrhy, tak můžeme přece hlasovat potom pro ten rozpočet, pak to můžeme zvážit, pro rozpočet jako celek. Takže to jenom říkám už takhle, protože znám tu demagogii a znám to překrucování informací ze strany některých poslanců vládní koalice.

Samozřejmě my odmítáme i vaše vládnutí jako celek, které den za dnem je víc a víc... které je takové, že den za dnem víc a víc škodíte vlastní zemi. A vaše vládnutí i vzhledem k té podpoře, kterou už vidíme na základě průzkumů, tak ztrácí přirozenou legitimitu. Takže jediné správné řešení by bylo, kdyby celá vaše vláda odešla a přestala tuhle zemi likvidovat. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. A nyní po dohodě s panem předsedou Radimem Fialou vystoupí paní předsedkyně Alena Schillerová a poté tedy vystoupí pan předseda Radim Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, pane ministře, dnes na tomto místě projednáváme novelu rozpočtu na rok 2022 a já opět musím začít tím, že připomenu 1 200 miliard korun. To má být bezprecedentní výsledek objemu zadlužení současné vládní pětikoalice za období jejího vládnutí. Výsledek vlády, která měla celou svou předvolební kampaň založenu na tom, jak jsme byli v období zdravotnické krize, myslím naše vláda, rozpočtově nezodpovědní. Dnes, když má šanci reálně ukázat, co tou fiskální konsolidací mysleli, předkládají rozpočet s nulovou snahou o jakékoliv úspory. Naopak výdaje této vlády poprvé v historii České republiky přesahují 2 biliony korun, a to již nehovořím o tom, že na budoucí rok plánují nárůst o více než 10 %.

Těch 1 200 miliard korun, tak jak sleduji ten vývoj, však nemusí být číslo konečné, 330 miliard je zatím schodek plánovaný touto novelou pro rok 2022, ale znovu připomínám, že nemůžeme zapomenout na poslanecké návrhy od poslanců vládní koalice ve výši 45 miliard, ke kterým se postupně dostanu. Takže to celkové číslo bude 375 miliard, protože předpokládám, že vládní koalice podpoří poslanecké návrhy z vlastní dílny.

Pro rok 2023, jenom velmi stručně, protože to není předmětem dnešního jednání, si pro nás vláda Petra Fialy připravila baťovských 295 miliard schodku, ale opět musíme přičíst 100 miliard korun v podobě legislativně neschválených příjmů z windfall tax neboli takzvané daně z mimořádných zisků, a ještě horší je však plánovaných 50 miliard pro rok 2023 Modernizačního fondu, ke kterému nejen chybí národní legislativa, ale také souhlas Evropské komise, Evropské investiční banky. A navíc s těmito penězi počítá Státní fond životního prostředí, kde tato vláda již pro něj schválila rozpočet pro rok 2023. Na to všechno upozorňuje Národní rozpočtová rada, a jak jsme si včera mohli přečíst ve veřejném prostoru, i výbor pro rozpočtové prognózy. Ale nechme teď rok 2023 a věnujme se roku 2022.

Ještě připomenu, že pro rok 2024 plánuje tato vláda schodek ve výši 280 miliard a pro rok 2025 ve výši 260 miliard, čemuž tedy si myslím, že už dneska nemůže věřit vůbec nikdo. Tak.

Ale abych k tomu roku 2022, k novele rozpočtu na rok 2022, nezačala úplně negativně, oceňuji alespoň to, že tato novela státního rozpočtu pro rok 2022 je v souladu s českou legislativou. Člověk by sice čekal, že to má být automatické a že tato má pochvala je zcela zbytečná, ale my dnes víme, že vládní pětikoalice posunula laťku tak nízko, že člověk musí ocenit také tyto věci, které jsme v minulosti považovali za samozřejmé.

Již začátek, samotný začátek vládnutí této pětikoalice byl spojen s mimořádným a zjevně úplně zbytečným chaosem. Historicky nejdelší rozpočtové provizorium, do kterého nás uvrhla tato vláda, nepřineslo skutečně nic pozitivního, a to ani pro občany, ani pro veřejné instituce, ani pro firmy, a už vůbec nepřineslo tu tolik proklamovanou rozpočtovou konsolidaci. Rozpočtové provizorium způsobilo jen chaos ve veřejných institucích, které nevěděly, s jakými finančními prostředky mohou počítat v aktuálním roce, a současně jeho impakt, samozřejmě myslím mimo vytvoření chaosu ve veřejných institucích, byl úplně minimální. Výsledkem tohoto pokusu na českém rozpočtování však byl státní rozpočet, který jsem zde na tomto místě již od počátku považovala za nereálný, marketingový, se snahou o optické snížení salda, a za rozpočet, který dostatečně nereflektuje již tehdy bezprecedentní nárůst spotřebitelských cen a změnu mezinárodněpolitické situace.

Zdánlivě lepšího výsledku se panu ministrovi a vládě podařilo dosáhnout zejména z důvodu pádivé inflace, která navýšila příjmy z daní i ze sociálního pojištění. Nakonec když to sečteme za celý rok, tak ten nárůst je vyšší než 127 miliard, je to asi 127,4 miliardy na daních a sociálním pojištění. No a pak díky pár marketingovým účetním trikům.

To původní znění rozpočtu na rok 2022 bylo v podstatě ohlodání na kost, kdybych to tak nazvala v přeneseném slova smyslu, ale bylo to jen marketingové a optické zlepšení pro média, a skutečný výsledek, bylo jasné už tehdy, že bude zcela odlišný. Já připomenu ty nejvýznamnější tehdejší škrty.

Seškrtání výdajů na platy o 9 miliard, což znamenalo reálný pokles příjmu tisíců zaměstnanců v České republice, státních zaměstnanců, v roce s bezprecedentní inflací. Po našich opakovaných urgencích, a nejen našich, stejně musela vláda přistoupit k tomu a hledat řešení.

Dalších 15 miliard v té době bylo seškrtaných na investicích. Snižovat investice, upozorňovali jsme z tohoto místa já, můj kolega místopředseda Sněmovny Karel Havlíček a další, že je to nerozumné v době zpomalujícího se hospodářského růstu a naopak by měly být investice v takové situaci podpořeny a že jsou základem budoucího blahobytu, budoucího ekonomického růstu. A také byl váš rozpočet plný podseknutých výdajů o miliardy, které dnes odůvodňujete vojenským konfliktem na Ukrajině, ale reálně s tímto konfliktem nemají nic společného.

Důvod, kvůli kterému nedošlo k žádným rozumným škrtům je a byl pro mě zcela jasný od počátku. Rozpočtové schodky naší vlády, které s oblibou připomínáte, nebyly způsobené nezodpovědnou fiskální politikou, tak jak jste se to neustále snažili zdůrazňovat před volbami, ale i po nich. Rozpočtové schodky naší vlády byly vynucené tehdejší mimořádnou situací, historicky nejvyšším poklesem HDP v roce 2020 - minus 5,5 %. Tady pořád ještě nejste v recesi, nejste v poklesu. Máte zpomalení. Naší snahou bylo zachránit české podniky před jejich kolapsem a ve výsledku udržení nezaměstnanosti na nejnižší úrovni ze všech zemí EU. Je potřeba si uvědomit, že přestože byly zavřené provozy, zavřené firmy, tak jsme udrželi zejména díky programu Antivirus a kompenzačnímu bonusu, to byly ty nejzásadnější programy, ale samozřejmě tam byly i další, udrželi nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, ze které teď všichni těžíme. A je to jeden z posledních benefitů, které naše ekonomika má.

Žádná lehká cesta ke snižování salda neexistovala a neexistuje. Tím však nechci vůbec ospravedlňovat vaši rezignaci na šetření v rozpočtu, jehož výšku výdajů navrhujete. Zcela určitě se tam najdou položky, na kterých by mohlo dojít k šetření v důsledku zvýšení efektivity a k rozumnějšímu využívání veřejných prostředků. Budu o tom mnohem podrobněji mluvit, až tu budu hodnotit návrh rozpočtu na rok 2023, to nás čeká velmi, velmi brzy. A tam už není žádné omluvy pro to, že neděláte nic se strukturálním saldem. Ještě pořád bych byla schopna pochopit, že jste to nemohli stihnout - žádné strukturální reformy v rozpočtu roku 2022. Byla bych ochotna i pochopit, že byste si plán konsolidace veřejných financí připravili v dlouhodobějším horizontu, tak jako ho měla připravený naše vláda. My jsme nepočítali s tím, pokud bychom pokračovali, že to vyřešíme mávnutím kouzelného proutku. Ale vy tam máte čistou nulu z pohledu strukturálních reforem, z pohledu nějaké nápravy toho strukturálního deficitu, toho trvalého. A nezapomeňme, že se na něm samozřejmě podílelo i to, že jsme společně rukou nerozdílnou tady zrušili - a za mě správně - takzvanou superhrubou mzdu a umožnili, aby zaměstnanci získali 7 % čistého. Díky tomu si vytvořila většina z nich úspory, ze kterých nyní mohou čerpat.

Zatímco původní návrh kabinetu Petra Fialy přinášel alespoň jistou, a říkám marketingovou, snahu, protože to byl marketing všechno, o úspory, tak ta dnešní novela se jí naprosto vzdala. A připomenu to hlavně potom u rozpočtu na 2023, až ho tady budeme řešit. Výdaje předkládané novely státního rozpočtu pro 2022 poprvé přesahují, jak jsem řekla před chvílí, 2 biliony, konkrétně 2 008,3 miliardy korun. Bohužel, bohužel pětikoalice není schopna tyto výdaje rozdělit efektivně. Kde je ta konkrétní pomoc, aby to lidé chápali, aby tomu rozuměli, aby to nebyl chaos? Jednou slyšíme 66 miliard na úsporný energetický tarif, bombastická tisková konference, abychom pak v tichosti zjistili, že je to vlastně jenom 16. Ano, ty tam máte v té novele rozpočtu, připouštím. A těch 50 vlastně nebude, protože jste se rozhodli po dlouhých měsících našich apelů jít k zastropování - pozdě a samozřejmě způsobem, který většině domácností, ale ani těch firem příliš nepomůže. A ten úsporný tarif už vlastně letos nebude. Jak tomu mají lidé rozumět? Jak to mají chápat? Proč neuděláte jednu strategii, jasnou strategii, neporadíte se s experty, když už nenasloucháte nám jako opozici? A možná byste měli, protože v krizi bychom skutečně spolu měli mluvit. A přes veškerou kritiku, které jste podrobovali naši vládu v době covidové krize, tak jsme se snažili s vámi mluvit. Nesčíslně debat s našimi ministry zdravotnictví. Já jsem několikrát s vámi řešila všechny zásadní legislativní změny, které se v historii této země dělaly poprvé, ať už to bylo moratorium na úvěry, ať už to byl kompenzační bonus. Naslouchala jsem vašim výtkám. A samozřejmě nikdy jsem to neopomenula diskutovat se zástupci svazů, komor a hlavně těch, kterých se to týkalo.

Nechali jste inflaci utrhnout se ze řetězu. Nechali jste. Ta opatření, která zaváděla celá řada zemí Evropské unie, jste prostě přijali pozdě. Ta inflace je děsivá. A kdo na ní nejvíc profituje? Profituje na ní nejvíc stát. Každý měsíc sleduji pokladní plnění, každý měsíc ho komentuji, každý měsíc dávám k tomu nějaká stanoviska na sítě. A vidím prostě, že vám sice rostou výdaje, neříkám, že ne, ale rostou vám i obrovským způsobem příjmy. Já tady mám celý výčet všech daní, o kolik vlastně v tomto rozpočtu narůstají, ale to jsou čísla, která jsme si tady opakovali mnohokrát. A samozřejmě dividenda ČEZu, my jsme volali... Kolikrát jsme volali, vezměte si dividendu? Prostě teď chcete jít složitou cestou škrábání se pravou rukou za levým uchem. Ale to bude téma, které budeme řešit v dohledné době, myslím teď zdanění těch mimořádných zisků.

Zastavím se ještě u výdajů této novely. Protože samozřejmě ono se nám to trošku začíná už plést s rozpočtem na rok 2023, takže zdůrazňuji - této novely na rok 2022. Schodek byl navržen 330 miliard. Když se podíváme na pozměňovací návrhy, a i hnutí ANO jich předložilo celou řadu a mí kolegové, kteří je tady odůvodňovali ve druhém čtení, stínoví ministři naší stínové vlády, tak opět vystoupí a promluví o nich a zase připomenou a řeknou prostě, co je na tom důležité, protože na rozpočtovém výboru, kde teda nebyl pan ministr, abych byla spravedlivá, byl tam náměstek, úředník, ale předpokládám, že měl politické noty od ministra, tak ke všem našim pozměňovacím návrhům dal negativní stanovisko. Z toho si odvozuji, že to negativní stanovisko zazní i dnes od pana ministra. A je to škoda, protože si myslím, že i v krizi máme o tom mluvit a máme se bavit o tom, zda má to či ono smysl, a pan ministr to nakonec tady řekl i v rámci prvního čtení, si vzpomínám, že řekl, projdeme je, posoudíme. Místo toho tady zazněly, znova opakuji, dva pozměňovací návrhy z vládních lavic na celkovou částku 45 miliard.

Opět nerozumím tomu, jak vláda komunikuje. Jak je možné, že ministr práce sociálních věcí tady v roli poslance načítá pozměňovací návrh za 7 miliard, kde vlastně navyšuje mandatorní výdaje, které notabene ta novela na rok 2022 už navýšila skoro o 15 miliard? A vůbec teď nemyslím mimořádnou valorizaci důchodů. Myslím skutečně položky mandatorních výdajů. Ale ocenila jsem aspoň to a tady to řeknu zase znovu, že ministr práce a sociálních věcí aspoň vystoupil a odůvodnil to. Na rozdíl od toho druhého pozměňovacího návrhu, kde jsme museli druhý den vyzvat ministra financí, ať to vysvětlí, protože to bylo načteno jenom přihlášením se k číslu v podrobné rozpravě, za 38 miliard. Ministr financí tady druhý den vystoupil na náš apel a vysvětloval to tady. Zase, 8 miliard jde na navýšení položky státní dluh, 30 miliard jde na dotace pro velké firmy. Vláda nevěděla, že chce dát do dotačního programu tuto položku? To není pět korun, promiňte mi ten výraz, 30 miliard. Mluví se o tom jak dlouho. Velké firmy jsou před kolapsem. Bude o tom mluvit určitě můj ctěný kolega místopředseda Sněmovny Karel Havlíček. Ale samozřejmě ty peníze není reálné utratit do konce roku, říkám jako bývalá ministryně financí. To znamená, jsou to peníze, které budou reálně čerpány v roce 2023, tam také měly správně být. Dobře, my to podpoříme, my si nechceme firmy brát jako rukojmí, ale že se reálně neutratí ty peníze, je víceméně jisté, skončí v nespotřebovaných výdajích a budou se čerpat v příštím roce. Otázka je, jestli pro ty firmy nebude pozdě, když slyšíme, co se kolem nás děje a jak ony se vyjadřují.

Vážení... (Otáčí se.) Aha, takže jenom pane ministře (Stanjuro), jiného ministra tady nevidím, aspoň vidíme, jakou vláda Petra Fialy dává prioritu státnímu rozpočtu. Je to sice jenom novela... (Potlesk v sále.) Děkuji. Je to jenom novela, ale jenom - v uvozovkách - novela zákona roku. A takhle jsme my vždycky k němu přistupovali.

Takže vážený pane ministře, kolegové poslanci ze stran vládní pětikoalice, ekonomická situace v České republice se vám jednoznačně začíná vymykat z rukou. Důkazem toho je, že důvěra, důvěra podnikatelů je v rámci konjunkturálních průzkumů pod svým dlouhodobým průměrem. Důvěra spotřebitelů je na svém historicky nejnižším bodě. Pesimismus spotřebitelů je extrémní. Téměř třetina domácností uvádí, že již dnes sotva vyjde se svými finančními prostředky. Většina domácností v současnosti začíná pochybovat o své budoucnosti.

Ptám se za vás: Co můžeme pro stabilizaci této krizové situace dnes tady na tomto místě udělat? Jak zabránit tomu, aby velká část české populace upadla do chudoby? Co můžeme dělat proti poklesu reálných mezd, který je nejvyšší od roku 1993 a je na úrovni 10 %? Jak pomoci té části populace, která má dnes zásadní problém s nákupem potravin nebo platbou za energie? Jak můžeme zabránit pádu českých firem, které tady zaměstnávají naše občany a díky kterým máme nejnižší nezaměstnanost ze všech zemí Evropské unie?

Toto jsou otázky, na které by měl být schopen aktuální státní rozpočet odpovědět. Já mám strach, že pod vedením současné vládní koalice však odpovědi dnes neuslyšíme. Jsme teprve před hlasováním o jednotlivých pozměňovacích návrzích. Já jsem doufala, že aspoň některé z našeho klubu hnutí ANO budou podpořeny, protože v opačném případě my nemůžeme podpořit ten rozpočet. Domníváme se, že to je prostě rozpočet ušitý horkou jehlou, že to je paskvil, ale současně jsme si vědomi toho, že Česká republika potřebuje novelu státního rozpočtu. Potřebuje byť špatný, ale potřebuje rozpočet, rozpočtového provizoria už jsme si užili dost. Takže za nás slibuji, za klub hnutí ANO, že budeme maximálně konstruktivní. A věřím, že v tom nebudeme sami. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Foldyna. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo. Ona to zmínila moje předřečnice, když tady řekla, že vlastně tady nejsou ministři vlády. Je ctí pana ministra financí, že tady sedí a musí obhajovat to, co musí obhajovat. A já mu nezávidím. Já se ptám, proč tady nesedí ministryně obrany paní Černochová, která má takový nárůst ve svém rozpočtu? Ona by vlastně (nesrozumitelné) ministryně války s tou rétorikou, kterou vede. Proč tady nesedí pan ministr průmyslu, který nedokáže odpovídat a zajistit energetické záležitosti českého průmyslu, a ten půjde do kopru? Proč tady nesedí ministr zahraničí Lipavský, to je takové přetrhdílo zahraniční politiky... (Smích v sále.) Proč tady nevysvětluje své průpovídky? Proč tady sedí jen ministr financí, když tuto zemi připravujeme na těžkou chvíli, kdy budeme muset přijmout rozpočet 375 milionů minus, kdy nebudeme mít... (Poslankyně Schillerová z lavice: Miliard.) Miliard, promiňte, miliard minus, kdy nebudeme mít energie, kdy občané budou sužováni zavíráním fabrik? Tak si prostě tady sedí jeden jediný ministr a všichni jste v haj... všichni jste pryč. (Smích a potlesk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, že jste se tedy skoro udržel na uzdě. (Poslanec Foldyna mimo mikrofon: Omlouvám se. Já se omlouvám.) Prosím, slušnější výrazy. Děkuji.

Nyní se s faktickou poznámkou přihlásil pan poslanec Brabec. Chce dát přednost? Prosím. Pan poslanec Brabec s faktickou poznámkou, poté paní předsedkyně, ano, Schillerová. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Richard Brabec: Já budu velmi stručný a udržím se. Je to ostuda. Je to ostuda vlády, je to ostuda vládní koalice. Já si pamatuji - a teď nemluvím jenom o rozpočtu nebo o novele, k tomu se postupně budeme dostávat - ale je to neúcta, je to pohrdání Sněmovnou. Já si pamatuji, jak jsme tady byli terorizováni takřka bývalou opozicí, když jsme tady nebyli, dovolili jsme si někam odejít, v každém případě jsme se snažili tady být v nějakém počtu, abychom třeba reagovali. Tady je jasné, že pan ministr financí tady musí být, je to jeho povinnost, je to fajn, že tady je, ale to už si neumím představit, že by tady nebyl. Ale není tady premiér, nejsou tady další členové... (Ministr Stanjura - poznámka od stolku zpravodajů.) Dobře, fajn. Takže přijde, ano, děkuji, je omluven, takže přijde. Ale nejsou tady ostatní ministři. Zjevně je to nezajímá, chápu, že ve světle dnešních dalších událostí v Brně asi mají někteří jiné starosti, řeší něco jiného... (Potlesk.) Ale tohle je prostě pohrdání Sněmovnou. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. No, já jsem slíbila před chvílí v projevu, že budeme maximálně konstruktivní. My nechceme v žádném případě zhatit ani zbortit projednávání novely zákona o státním rozpočtu, protože jak jsem řekla, tato země potřebuje byť špatný, ale potřebuje rozpočet, ale skutečně, aby tady seděl jenom pan ministr financí, za což mu děkuji, protože skutečně on tady být musí, považujeme za naprosto nevhodné, v 15.30 říká teď pan ministr, že přijde pan premiér, ale my bychom rádi, aby reagoval na vystoupení místopředsedy Sněmovny Karla Havlíčka ministr průmyslu a obchodu, kde se chceme bavit o těch dotacích. Chceme se ptát na velké firmy, které mají obrovské problémy. Rádi bychom ocenili, kdyby tady seděl - a vidíte, jak jsem zdvořilá, říkám ocenili - kdyby tady seděl ministr práce a sociálních věcí, který tam má také obrovský pozměňovací návrh. A to nemluvím o všech těch dalších, které jsem tady ze zdvořilosti vynechala.

Takže já prosím, než dám nějaký procedurální návrh, abych tady zase nedělala cvičení, které... zase budu kritizována z nějakých obstrukcí, tak velmi zdvořile prosím pana ministra financí, zda by nám řekl, jestli, protože je tady jediný zástupce vlády, děkuji předem, jestli se někdo z těchto minimálně jmenovaných členů vlády dostaví. Protože považujeme to skutečně za velmi, velmi nedůstojné. Zatím nedávám žádný procedurální návrh. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan předseda Benda s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, dámy a pánové, já se omlouvám, ale kdy má být tato schůze, se domlouvalo kvůli tomu a domlouvalo se i s opozicí, aby tady byl přítomen ministr financí, kterého pokládáme za naprosto klíčovou postavu pro projednání návrhu zákona o státním rozpočtu. Ostatní jmenovaní ministři, zejména tedy paní ministryně obrany, pan premiér, pan ministr Lipavský mají dlouhodobě plánovanou Bezpečnostní radu státu, na které jsou samozřejmě i osoby, které jsou to.

Přijdou, počítají s tím, ale asi bych chápal, že v této situaci by vám k novele státního rozpočtu, a to tak, že ve třetím čtení ty zlozvyky, že jsme ze třetího čtení udělali nekonečný rozprávěcí bod, já vám je neberu. Zkritizujte si. Ale mít pocit, že u toho musí všichni sedět až do okamžiku, než se půjde hlasovat, normálně se ve třetích čteních jenom hlasovalo. Budeme mít stejný souboj za krátký čas, až budeme číst státní rozpočet na příští rok, ale opravdu upozorňuji na to, že ministři jsou na Bezpečnostní radě státu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová s faktickou, poté pan ministr Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych chtěla zareagovat na pana poslance Bendu, prostřednictvím paní předsedající. V každém případě je to třetí čtení, říkáte to dobře. A ty pozměňovací návrhy, které tam byly dány a který tady byl zrovna citován paní poslankyní Schillerovou, není malý. A je zcela logické... (Připomínka z pléna.) Ne, ne, ne, je to Ministerstvo práce a sociálních věcí, a je zcela logické, že se budou ptát naši stínoví ministři a budou pokládat dané otázky. Takže proto tady zaznělo, že je velice neuctivé, že ministři tady nesedí. Také poděkuji panu ministru financí, který tady sedí, ale bohužel předkládá tento zákon on, takže on tady musí sedět. Ale kde jsou ostatní ministři? A je to zcela logické, že ty dotazy tady budou padat. Pokud vím, tak vy jste ve velkém časovém presu. Pokud chcete, aby byly uvolněny nějaké dotace do konce roku, což si myslím, že stejně asi časově nezvládnete, a bylo to tady řečeno, že se to překlopí do dalšího roku, tak to prostě musíte hnát nějakým tempem.

Takže já bych zcela očekávala, vidíte tu věcnost, a ta věcnost tady je, nikdo tady není přihlášený, ano, ti, co jsou přihlášeni, opravdu budou klást na ty dané ministry. Ale vidíte, že my ostatní ctíme to a nejsme přihlášeni a opravdu jsou přihlášeni jenom ti, kteří budou pokládat dotazy. Ale komu? Prázdné lavici?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. A nyní s faktickou poznámkou pan ministr Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Tak já jsem samozřejmě připraven odpovídat na otázky, a nejenom na rezort Ministerstva financí, ale i na ty ostatní. Ale abychom byli třeba spravedliví - nevím, kdo z předřečníků se domáhal toho, že tady není paní ministryně obrany, která má jiné pracovní jednání, ale je tam nula změn v rozpočtu Ministerstva obrany. Nula. Tak tam samozřejmě sice může padnout dotaz, ale na rozpočet, který byl schválený před mnoha měsíci, nebo na budoucí rozpočet, ale ani jeden z těch materiálů neprojednáváme. Tak v rezortu Ministerstva obrany opravdu není žádná změna z vlády a mám pocit, že ani v pozměňujících návrzích není žádný návrh, který se týká Ministerstva obrany. Kolegové bezesporu přijdou a já se pokusím na případné dotazy odpovědět.

Tady jenom zazněla jedna nepřesnost. V tom návrhu, který předkládal mimo jiné předseda hospodářského výboru, pan poslanec Ivan Adamec, těch 8 miliard jde na úsporný tarif. To není 16, ale 24. Ano, ono to je na obsluhu dluhu, protože my jsme ty peníze uvolnili, když se vláda rozhodla, že to nebude 25 %, jak by to bývalo kalendářně, ale že to bude 40 % v letošním roce, tak na ten úsporný tarif se použilo o 8 miliard víc. Ale je to normální. My jsme potřebovali ty peníze poslat dřív, myslím, že občané na zálohách už vidí úsporný tarif, jak mají snížené zálohy, teď se to jenom tím rozpočtovým opatřením, které načetl pan poslanec Ivan Adamec, vrací zpět. Jenom na vysvětlení. To je k té části pozměňujícího návrhu.

Ta druhá část, 30 miliard, bylo popsáno zcela přesně.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr Baxa. Prosím, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Dobrý den, dámy a pánové. Já jsem tady kdysi s paní kolegyní Pokornou Jermanovou vedl debatu o důležitých investicích. Vidím, že je přihlášená. Předpokládám, že bude klást dotazy, které se týkají mého resortu. Já jenom avizuji, že jsem řádně omluven od půl šesté, protože se dnes bude otevírat nové Muzeum literatury, což je klíčová akce v řádu desetiletí významná, ale bezpochyby avizuji, že jsem připraven se potom vrátit a dotazy zodpovědět. A vzhledem k tomu, že vláda odsouhlasila v návrhu rozpočtu, té novely, letošního rozpočtu i peníze pro moje ministerstvo, tak jsem schopen to samozřejmě vysvětlovat. Tak jenom to avizuji, že já se tomu nijak nevyhýbám, i přesto, že jsem omluven, tak jsem schopen se vrátit. Je to jako relevantní, a tak jenom chci dát o sobě takto vědět. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. A nyní vystoupí s přednostním právem pan předseda Radim Fiala. Poté se připraví pan místopředseda Karel Havlíček s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, kolegyně, kolegové, ještě k tomu, co tady říkal pan ministr Stanjura. To já chápu, že na obraně je to možná nula, ale kdo nám tady bezprostředně chybí, je pan ministr Síkela. Protože jsem přesvědčen, že energetická krize se neustále zvyšuje a ten problém se stupňuje, akceleruje, hrozí to, a budeme o tom ještě dneska určitě mluvit, zavíráním firem v České republice, odchodem firem z České republiky, zvyšováním nezaměstnanosti do budoucna, a ta budoucnost nevypadá vůbec dobře. A já jsem přesvědčen, že když mluvíme o rozpočtu, tak hned po ministru financí by tady druhou hlavní roli měl hrát ministr průmyslu a obchodu, pan ministr Síkela, na kterého budeme mít určitě, a já také, budeme mít otázky, protože spousta otázek zůstala nezodpovězena, píší nám majitelé firem, píší nám manažeři firem, a je to prostě velký problém. Já bych se chtěl ale u dnešního třetího čtení rozpočtu věnovat hlavně makroekonomickým otázkám.

Když bylo před koncem volebního období, minulého volebního období, tak tato vláda, která teď vládne, říkala, že jsou ekonomicky připraveni, že budou vládou ekonomicky a rozpočtově odpovědnou, že budou snižovat schodky, a já jsem přesvědčen, že i minulá vláda dělala zbytečně velké schodky. Koneckonců - a rozhodně ji neobhajuji, vláda Andreje Babiše, koneckonců o tom mluvila zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu. Ale co se nestalo, tato vláda se chová úplně stejně. A myslím si, že se nedá vymluvit jenom na energetickou krizi, protože u minulé vlády to byla covidová krize, takže každý má nějaký důvod k tomu, aby se choval rozpočtově neodpovědně. Ale musíme se podívat na to, co to v budoucnu pro Českou republiku bude znamenat.

Dnes budeme schvalovat schodek státního rozpočtu 375 miliard korun. Koneckonců můžu říct už teď za hnutí SPD, že my pro tak obrovský schodek nebudeme hlasovat. Co to tedy znamená do budoucnosti, tyto obrovské schodky? Bohužel tady není vidět na konec, že by na konci bylo nějaké světlo v tunelu, že by se ty schodky začaly snižovat, nedej bože že bychom, a to bychom velmi rádi, se dostali v nějakém střednědobém výhledu na černou nulu, nebo alespoň červenou nulu, nebo prostě někde kolem nuly.

Co se stane, když se to nestane, pane ministře? A bohužel ze střednědobých výhledů vidíme, že se to nestane. Tak za prvé, zvyšuje se, díky inflaci se zvyšuje úroková míra. Už neseženeme úvěry s takovou dluhovou službou, jako to bylo doposud. To znamená, bude se nám zvyšovat úroková míra a obsluha státního dluhu se zvýší z nějakých 40 miliard možná až na 100 miliard, a když budeme dělat stále větší dluhy, tak to samozřejmě v budoucnu může být i víc. To je jedna věc, před kterou tady varuji.

Co se týče energií, velký problém. Zatímco my jsme v České republice, nebo tato vláda Petra Fialy zastropovala ceny zemního plynu pro domácnosti a malé firmy na úrovni 3 koruny za jednu kilowatthodinu, Německo plánuje dle návrhu své expertní komise zastropování ceny zemního plynu v přepočtu za 1,7 koruny za kilowatthodinu. Vidíte, a teď bych tady potřeboval pana ministra Síkelu, abychom mohli vést spolu diskusi, která by byla diskusí argumentů, a my bychom samozřejmě od něj chtěli znát odpovědi.

V praxi se tak potvrzuje názor SPD, že zastropování cen energií vládou Petra Fialy je absolutně nedostatečné. Navíc německá vláda na rozdíl od české vlády plánuje zastropovat ceny plynu všem odběratelům, včetně velkých průmyslových firem, zatímco u nás firmy kvůli nečinnosti vlády krachují. Ano, mně se z Olomouckého kraje ozývá spousta firem a říkají, dostali jsme faktury za energie a zavíráme. Zavíráme, protože prostě nemáme na to, abychom je zaplatili. Propouštíme zaměstnance a zavíráme firmy, zavíráme krám, protože musíme počkat, než se to všechno přežene. A já se tady ptám, pane ministře Síkelo nebo pane ministře Stanjuro, kdy se to tedy všechno přežene? Odpovězte ne mně, ale jim, těm firmám, které zavírají a které propouštějí ty lidi.

My jsme navrhovali při projednávání změny energetického zákona ve Sněmovně zastropování ceny plynu na úrovni jedné koruny za kilowatthodinu i to, aby se to týkalo naprosto všech odběratelů plynu v České republice. To však vládní koaliční poslanci ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN odmítli. Ostatní evropské státy nespoléhají na řešení ze strany Evropské unie a přijímají si vlastní opatření. Říkáme to tady od začátku. Žádné eurounijní řešení existovat nebude. Jedině to, že nemohou vybírat daně, takže by chtěli vybírat poplatky do společného eurounijního rozpočtu, které potom mohou použít na cokoliv. Nejenom na energetickou krizi, ale na válku na Ukrajině anebo to mohou použít také na ekonomickou stabilizaci jihoevropských států, jako je Itálie, Řecko, Španělsko a podobně. Prostě to, co bude nejvíc tlačit, tak na to se ty finance použijí.

Takže abych pokračoval, ty státy si přijímají vlastní opatření. Například německý kancléř Scholz koncem září oznámil vytvoření zvláštního hospodářského fondu o objemu 200 miliard eur na podporu kroků, které mají zachránit německé občany i průmyslové podniky ohrožené vysokými cenami energií. Pokud tato podpora velkých firem v Německu projde, stanou se naše firmy naprosto nekonkurenceschopné a jejich výrobky s těmito cenami energií prostě nemohou na tom trhu konkurovat. A co to znamená? Že ty české firmy to zničí. Buď odejdou někam do světa za levnějšími energiemi, anebo je to zničí. Pro nás je oboje dvoje špatně, protože tady nebudou platit daně, tady nebudou zaměstnávat lidi, budou to ztráty jak ve státním rozpočtu, tak na sociálním a zdravotním pojištění. A ten stát, když ti lidé nebudou zaměstnaní, to vlastně bude muset znovu vydat na sociálních dávkách a na dávkách na podporu v nezaměstnanosti. Takže to jsou všecko dopady na nezaměstnanost i státní rozpočet a to je pro nás samozřejmě nepřijatelné.

A co se stane? Zvýší se nezaměstnanost a bude se zvyšovat nezaměstnanost, když ty firmy budou zavírat, a bude to opravdu velký problém. Já si myslím, že to, co se děje, znamená velký problém, a to nazývám velmi diplomaticky. A podle mě, co se týče státního rozpočtu, tak je čas na velkou inventuru jak výdajové části, tak i příjmové části. Je čas na rekonstrukci státního rozpočtu. Podle mě se do něho vždycky jenom doplňují nějaká čísla. Od roku 1989 nebo od roku 1990 se do něho doplňují čísla a jsou tam věci, které už jsou 30 let staré, a možná už by v těch rozpočtech ani nemusely být.

A závěrem - já dnes budu mluvit velmi krátce - musím říct, že to není žádná příjemná budoucnost, kterou vidíme v tom hospodářském, průmyslovém, zemědělském komplexu. To znamená, ty firmy se dostávají do obrovských problémů, ale nevidíme to také z hlediska státního rozpočtu. Protože co je výsledkem té energetické krize a výsledkem liberální demokracie? Choďte do práce. Pokud vám nebudou stačit peníze na energie, nebojte se a choďte si pro sociální dávky. Firmy, požádejte si o dotace na energetickou krizi. To znamená, že všichni budeme pracovat, budeme kromě toho závislí na sociálních dávkách, firmy budou závislé na dotacích a státní rozpočet to během pár let úplně vyčerpá. To znamená, že dojde k sociálně-ekonomické krizi, k sociálně-ekonomickému pnutí, a já jsem přesvědčen, že to určitě naruší - proč říkám sociálně-ekonomickému? Protože nevím, kde ta vláda, možná ta příští, možná tato vláda na konci tohoto volebního období, bude hledat finanční prostředky například na důchody a na jiné mandatorní výdaje. Takže obávám se budoucnosti a z tohoto důvodu hnutí SPD samozřejmě rozpočet s takovým schodkem nemůže podpořit. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Vít Vomáčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Vomáčka: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, asi to bude s podivem, ale já bych chtěl ocenit vystoupení pana Fialy, předsedy SPD, protože za celou jeho dobu tady nepadlo Maďarsko. Vzpomeňte si na to, před třemi měsíci neustále rada devatenácti moudrých po levé straně tady vládu poučovala, jak bychom si měli brát vzor z Maďarska. A dneska nějak tak jsme o tom cudně mlčeli. Nemluvil jste vůbec o demonstracích v Maďarsku, nemluvil jste o inflaci v Maďarsku, o stavu s pohonnými hmotami a neustále jste tady mluvil jenom o Německu a o kancléři Scholzovi. Takže v tom vidím váš velký posun a děkuju, že jste vynechal Maďarsko.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou poznámkou pan předseda Radim Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji vám za to ocenění, ale v každém případě jde o český státní rozpočet, proto jsem mluvil o České republice a samozřejmě o Německu, protože Německo dává 200 miliard eur, aby zachránilo občany, aby zachránilo německý průmysl. Bohužel Česká republika nezastropovala výdaje u velkých firem a ty firmy mají obrovské problémy. Takže to je ten důvod, proč jsem srovnával tyto dvě země. U Maďarska nemám zrovna podrobné informace, které se týkají tady těch věcí. Bohužel nemám, ale o Německu se píše. Když si přečtete denní tisk, tak se o Německu píše úplně všude. Proto jsem použil Německo. Až se bude psát o Maďarsku, použiji určitě Maďarsko.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou poznámkou nejprve pan poslanec Adamec, poté pan ministr Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já tedy nebudu reagovat na všechno, co tady padlo. Některé science fiction, které jsou tady přednášeny, tak mě docela baví. Ale k tomu Německu. Prosím vás, on to sice řekl, ale je to ve fázi proklamace, a jestli si někdo myslí, že tohle projde v Evropě, takováhle podpora, tak já si to nemyslím, protože pak by skončil společný trh, skončila by Evropská unie. Tak se nestrašme. Fakt, on to řekl, ale praxe je úplně jiná. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr Stanjura. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Já bych chtěl poprosit, abychom ty příklady ostatních zemí používali v případě, že už to platí. Tady jsme slyšeli onehdy nejenom Maďarsko, ale Slovensko, abychom posléze zjistili, mnozí jsme to věděli dopředu, že to vlastně ještě neplatí. Takže já nechci zpochybňovat úvahy politiků z jiných zemí, ale na tom příkladu Německa je to vidět. Ano, je to nápad, podle mě se nezrealizuje, ale to si řekneme, a to přesně ukazuje cestu, kterou bychom si neměli přát, a je to přesně opačná cesta, než kterou tady řekl Radim Fiala. Pokud půjdeme cestou národních řešení, tak je to pro Českou republiku špatně. My nejsme schopni ekonomicky podporovat firmy, tak jak podporují Němci. Tak si to přiznejme! Ta ekonomika je mnohem silnější. Je v našem životním zájmu mít evropské řešení, přestože se vám to nelíbí. Z národního hlediska je důležité mít evropské řešení, z hlediska českých firem, protože jsou tady bohatší ekonomiky. A když se pustíme do soutěže, který státní rozpočet dá víc, tak my v té soutěži prostě nemůžeme uspět. Nemůžeme!

Takže my se budeme snažit o to, aby to zůstalo ve stadiu úvah. Pokud to bude podpora domácností, to je jiný příběh, to je věc jednotlivých vlád, ale podpora firem - za prvé by to bylo nezákonné z hlediska evropského práva. Ten tlak na Německo je ze všech stran, není jenom z České republiky. To, že se o tom nepíše, neznamená, že o tom s kolegy nemluvíme. Ale říkám, je to proti našim národním zájmům, abychom připustili soutěž, který stát dá ze svého rozpočtu víc, protože my v té soutěži prostě nemůžeme uspět. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. A s faktickou chce reagovat pan předseda Radim Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Souhlasím s ministrem Stanjurou, proto to tady říkám, že pokud by to prošlo a Německo udělalo ten fond, tak ty naše firmy končí, protože jsou nekonkurenceschopné na tom trhu. To je jasná věc. Ale pane ministře, co když to společné evropské řešení nebude? A já jsem tady v tom pesimista. Já se bojím, že se prostě 27 států nebude schopno dohodnout, protože každý stát má státní rozpočet v jiném stavu, někdo v lepším, například Německo, někdo v katastrofickém, například Řecko nebo Itálie. A prostě bude to problém se dohodnout, aby se 27 států dohodlo.

Ale nejhorší podle mě by bylo, kdybychom spoléhali na společné evropské řešení, které, jak jsem řekl, jak jsem pesimista, nebude, a neudělali nic. Neudělali nic a nechali ty firmy padnout. A jsme na začátku toho, kdy začínají padat. Proto já zvedám varovně ukazováček, prst, a říkám pozor, něco prostě udělat musíme. A vy sami jste říkali přece, když nebude společné evropské řešení, budeme mít národní řešení. A já vás volám k tomu, abychom udělali národní řešení, abychom těm firmám prostě pomohli. Zní to velmi jednoduše, ale vím, že je to velmi složité, a rozumím tomu. Ale něco udělat musíme.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné odpoledne. S faktickou poznámkou ještě vystoupí pan ministr financí. Prosím, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura V reakci na (nesrozumitelné). Ano, to je pravda, a také děláme to národní řešení. My už jsme rozhodli o zastropování, u nás to není plán. Týká se to - nejdřív budu mluvit o elektřině. Týká se to všech - teď nebudu mluvit o domácnostech - malých a středních podniků, které jsou na nízkém napětí. Pro malé a střední podniky, které nejsou na nízkém napětí, platí to, co jsme dohodli na evropské úrovni. To znamená, ty mohou mít zastropovanou cenu až do 80 % své průměrné spotřeby. Ale pozor, je to na měsíční bázi. A z posledních pěti let si mohou vybrat nejvyšší spotřebu, kterou měly v jednom z těch posledních pěti let. To znamená, reálně to může být až 90 %, protože měly ekonomicky úspěšnější roky, kdy třeba byla vyšší produkce, a mohou to měnit na měsíční bázi, nemusí vybrat celý rok. To je významná pomoc.

Součástí této novely je těch 30 miliard pro velké firmy. A dál jednáme o tom, o evropských pravidlech, jak pomoci velkým firmám i v České republice. Takže už dneska doplňujeme to evropské řešení, kde se nám povedlo například vyjednat tu pomoc pro malé a střední do těch 80 % v nejvyšší spotřebě v posledních pěti letech na měsíční bázi, a to není málo. O těch velkých firmách samozřejmě víme. Ten problém reálně existuje, já ho nezlehčuji, jenom říkám, že to řešení hledáme ve spolupráci s ostatními státy. Tam asi není potřeba jednomyslnost, takže hledáme většinou kvalifikovanou většinu, čím větší většina, tím lepší. Protože přece jenom něco jiného je Iberský poloostrov než střední Evropa, kam patříme my. Takže my potřebujeme mít stejné řešení zejména s našimi sousedy. To, že na Pyrenejském poloostrově to bude jinak, to je prostě fakt, a není to ani ta bezprostřední konkurence pro naše firmy.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní ještě požádám o strpení, protože nebyly načteny omluvy a je jich víc, tak já to přečtu všechno. Jako první se omlouvá paní předsedkyně Adamová Pekarová na celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, dále Jaroslav Bašta na celý jednací den ze zdravotních důvodů, Petr Beitl na celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, Romana Bělohlávková na celý jednací den z rodinných důvodů, Milan Brázdil na celý jednací den ze zdravotních důvodů, Jaroslav Dvořák na celý jednací den ze zdravotních důvodů, Martin Exner na celý jednací den ze zdravotních důvodů, Stanislav Fridrich celý jednací den ze zdravotních důvodů, Jiří Hájek na celý jednací den z pracovních důvodů, Jan Hofmann na celý jednací den z osobních důvodů, David Kasal celý jednací den z pracovních důvodů, Jiří Kobza celý jednací den z rodinných důvodů, Martin Kolovratník celý jednací den ze zdravotních důvodů, Robert Králíček celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, Jarmila Levko celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, Ivana Mádlová na celý jednací den ze zdravotních důvodů, Eliška Olšáková na celý jednací den z pracovních důvodů, Lucie Potůčková na celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, Pavel Růžička na celý jednací den bez udání důvodu, Jan Síla celý jednací den ze zdravotních důvodů, Robert Stržínek celý jednací den z pracovních důvodů, Julius Špičák na celý jednací den ze zdravotních důvodů a Marek Ženíšek na celý jednací den z důvodu zahraniční cesty.

Z členů vlády se omlouvá pan ministr Vladimír Balaš na celý jednací den z pracovních důvodů, Ivan Bartoš na celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, Mikuláš Bek na celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, Pavel Blažek na celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, Anna Hubáčková celý jednací den z pracovních důvodů, Helena Langšádlová na celý jednací den z pracovních důvodů, Jan Lipavský na celý jednací den z pracovních důvodů a pan ministr Zdeněk Nekula na celý jednací den z důvodu zahraniční cesty.

Já vám děkuji za trpělivost. A nyní prosím, pane místopředsedo, vaše přihláška s přednostním právem. Máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já už jsem si nebral faktickou, ale předtím, než řeknu to, co jsem říci chtěl, tak ještě dovolte krátkou reakci. Máte pravdu, pane ministře, v tom, že se nesmírně těžko soupeří s Německem a že fakticky žádná evropská země nemá šanci vzdorovat tomu, pokud Německo se rozhodne masivně podporovat svoji ekonomiku. Já s tím plně souhlasím. Vzpomínáte si na covidovou dobu? Vzpomínáte si, když jsme se zde lopotili se všemi programy, když jsme vydávali 50 % z nákladů, jak jste nám v rámci pětikoalice říkal: Podívejte se do Německa, podívejte se, oni dávají 70 % ze svých výnosů. Já jsem tenkrát říkal: Na to nemáme. Nejsme schopni toto ufinancovat. Budeme dávat 50 % z nákladů a i to uděláme s jazykem na vestě. Říkali jste: Ne, podívejte se na to Německo, případně na Rakousko.

Ono se to všechno vrací, pane ministře, podobně jako když jste nám říkali v září minulého roku, že to je ta Babišova drahota. Teď máte pětinásobně větší inflaci. A všimněte si, že neříkáme, že to je Fialova drahota. A mohl bych pokračovat třeba i tím rozpočtem, který nakonec bude plus minus podobný, jako jsme navrhovali my. Vidíte, že to není jednoduché. A já to neříkám se škodolibostí, já to jenom říkám, že ty časy se mění a že ono se to jednoduše kritizuje a potom se daleko náročněji tvoří. A já vám to nezazlívám, že to máte v tuto chvíli náročné, respektive nezávidím vám to, abych byl přesný. Vím, že to jednoduché není.

Ale pojďme se podívat k tomu, co jsem chtěl říci, a to bude vysloveně faktické, jsme ve třetím čtení, a já se budu věnovat pouze těm 30 miliardám, které jsme bohužel v tom druhém čtení nestačili projednat, ačkoliv jsem se zde na to ptal. Chtěl jsem vědět, jak to bude s tou podporou podnikatelů. Protože přece jenom na 375 miliard korun pokud by se mělo přihodit 30 miliard, tak to není úplně malá částka, a protože to nebylo v rozpočtu ani na rok 2023, neviděli jsme to ani na rozpočet na rok 2022, tak jsme chtěli vidět, jak to tedy vlastně bude vyskládáno. Odpovědi jsme se nedočkali. Ale pravda, že pár desítek minut před koncem druhého čtení, schůze, se to tam načetlo. O to více mě mrzí, že tady není pan ministr průmyslu, protože my to pochopitelně podpoříme, těch 30 miliard. Ono nic jiného nezbývá, protože lepší něco než nic. Ale co se týká zrovna objemu těchto peněz, tak se nedomnívám, že to je řešeno správně. Pokusím se vysvětlit, v čem já vidím ten problém.

Nejdříve si ale musíme říct, protože to je s tím spjato, co vlastně tato vláda pro ty podnikatele udělala od začátku krize. Opět bych mohl připomenout to, že podnikatelé jedou ve velmi vážných problémech už třetím rokem. První dva covidové, teď energie a lze předpokládat, že i rok 2023 a možná i 2024, bude pro ně kritický. A můžeme se bavit o tom, jak jste nás kritizovali v té covidové době, přesto jsme podpořili 700 000 podnikatelů, stálo to 370 miliard korun, půlka z toho přímá podpora, půlka nepřímá. Desítky programů byly a neustále jsme vymýšleli, jak to udělat s náklady, ať už se jednalo o náklady personálního charakteru, ostatní provozní náklady, případně jak pomoci v rámci splácení investic. Kritizovali jste nás, my jsme to brali, chápali jsme to, hádali jsme se u toho, ale my jsme tím žili. Ministerstvo bylo otevřené těm podnikatelům, jednali jsme se svazy, s asociacemi, podnikatelé věděli, co mohou očekávat, a i když se jim to kolikrát nelíbilo, tak jsme jim to aspoň sdělovali, ale ve finále jsem přesvědčen, že jsme drtivou většinu podnikatelů díky tomu zachránili. A bylo to možná i díky docela tvrdé diskusi s tehdejší opozicí. To vám v žádném případě nevyčítáme.

Co vy v této době? Máme za sebou devět a půl měsíce roku 2022, a když si zrekapituluji podporu podnikatelů, tak záruky - totální fiasko. Tím se mělo řešit leccos. Jenom podotýkám, že jsme dávali tisíc záruk měsíčně v době covidové. Ano, odpuštění plateb za obnovitelné zdroje po naší velké kritice, že tak ještě není, nakonec to od 1. října platí, ale když se podíváme, mezitím šly ceny tak nahoru, že to bude tak nízká částka, že to bude pod rozlišovací schopnost. Ale nekritizuji to, i my jsme to navrhovali.

Je zde takzvaná kompenzace nepřímých nákladů, bohužel je to pouze pro pár desítek firem, což je ale věc, která zde byla i v minulosti. Popravdě řečeno, tam není v návaznosti na krizi, ať už budeme říkat válečnou, nebo energetickou, ta byla v důsledku extrémního růstu cen emisních povolenek už dávno před touto krizí. Rozjeli jsme to my. A souhlasím s tím, je dobré, že dneska dáváte, tuším, že je to 800 milionů korun, ale je to pár desítek subjektů. To opravdu neřeší nic zásadního. Ano, říkal jste zde správně, pane ministře, připravil se strop, který bude platit pro malé a střední firmy na úrovni šesti nebo tří korun, říkám to včetně DPH, pro elektřinu a plyn. Můžeme se bavit o tom, že ten strop je příliš vysoký. Firmy nedokážou pochopit to, že když dokážeme vyrábět elektřinu takřka o řád levněji, že nejdeme přes určení cen výrobců, ale šponujeme to seshora na poměrně vysokém zastropování. Ale uznávám, pro malé a střední firmy toto je nástroj, který když se ještě sníží - a můžeme se bavit o tom, kam by se měl snížit, vláda na to má v rámci svého nařízení možnosti - tak je to nástroj, který je věcný, který je správný. Jenom si vzpomeňme, že ještě na konci srpna jste toto striktně odmítali. Ale teď to nekritizuji, zaplať pánbůh, že tady tenhle nástroj je.

A pak zde máme firmy větší, pro které se doposud nepřipravilo vůbec nic. A jsme u jádra pudla a to je těch 30 miliard korun. Od dubna ministr průmyslu slibuje, že se připraví dočasný rámec. Od dubna se připravuje, do konce srpna nebylo hotovo vůbec nic a ještě na konci srpna tvrdil, že nebude vůbec nic. Poté co začaly lítat hromy blesky, začalo se zastropovávat, vše se otočilo, tak se tedy narychlo začal dávat dohromady tento program a podle toho taky, pane ministře, vypadá. Když se podíváte, jak je ten program koncipován, tak tam musíme vidět to, že se to šije horkou jehlou, protože je nesmírně komplikovaný a hlavně je založen na tom, že musí dojít ke ztrátě v rámci provozního hospodářského výsledku. To když domyslíme, tak to fakticky znamená, že firmy, které se snažily od začátku roku nějakým způsobem s tou krizí pracovat, snažily se možná propouštět lidi, snažily se dohnat, co se dohnat dalo, tak ve finále na tom budou bity více než firmy, které to nechaly volně plynout.

Ještě horší je to, že se to nastavuje, a já to nechápu, od února. Myslím tím, že se bude měřit ten pokles provozního hospodářského výsledku. Přece všichni víme, že ještě v únoru, v březnu, možná v dubnu, já nevím, se dojíždělo na staré fixace. To znamená, ty firmy neměly ten problém, že by v tu dobu byly ve ztrátě. Ony mají problém dnes, a dneska možná několikanásobně větší. Jenomže tím, že se jim to bude počítat od února, tak opět celá řada firem je z toho vyřazena. A to se nebavím o tom, že se vybraly určité segmenty, které tedy budou moci čerpat a které ne. Tady bych úplně neřekl, že jsou to chybně vybrané segmenty, ať jsem objektivní, protože se to týká firem, které jsou průmyslově orientované, ale můžeme se bavit o tom, proč ostatní firmy na to nedosáhnou.

Já chápu, že jsou nějaká pravidla v Evropské unii, vím, jakým způsobem k tomu přistupují ostatní země, a beru to, že není jednoduché si dneska něco prosadit. Ale proč to aspoň nezkoušíme? Já nevím, jestli nakonec to Německo dá těch 200 miliard, nebo ne. Můžeme se bavit o tom, proč v předvečer jednání v rámci celoevropského řešení - na které vy, pane ministře, hodně spoléháte, já tedy výrazně méně, ne proto, že bych si ho nepřál, ale protože jsem bohužel realistou - proč Německo v předvečer těchto jednání jen tak vypustí, a zjevně ne jenom balonek, že tedy dá do podpory svých podniků 200 miliard eur. Možná že to nakonec nebude, že jim ta Evropská unie nakonec stáhne, ale v každém případě je to nějaký signál. A já v tom signálu mezi řádky čtu to, že Německo příliš nesází na tu celoevropskou podporu a že už si připravuje pozici, možná i pro vyjednávání, v rámci podpory lokální. A já to říkám proto, že Německo na nic nečekalo, a i když je to stále v rovině expertního návrhu, je to pravda, není to v rovině toho, že by to vláda někde odbouchla, tak je to v situaci, kdy Německo vyjednává s Evropskou komisí to, že pro střední a velké firmy, pro jejich průmysl, zastropuje cenu plynu na úrovni 1,70 koruny za kilowatthodinu. Pokud by toto nakonec prošlo - a dneska Němci otevřeně mluví o tom, že se domnívají, že je velká šance dostat to do toho takzvaného dočasného rámce - tak nám pomáhej pánbůh. V tu chvíli by nastalo to, že by německé průmyslové firmy převálcovaly naprosto celý střed Evropy.

Ale mě na tom docela zaujala úplně jiná věc a to je ta filozofie, se kterou do toho ti Němci jdou. Oni tvrdí, že se pokoušejí udělat pro podniky a pro průmysl lepší ceny, než budou mít pro domácnosti, protože pokud mám správné informace, tak pro domácnosti chtějí plyn zastropovat na úrovni plus minus tři koruny za kilowatthodinu. To je mimo jiné podobné, jako je to u nás. Ale fakticky oni říkají, že by tím pádem na ten průmysl se rozpřáhli téměř na 50 % nebo 60 % z ceny těch domácností. To je docela zásadní zpráva. Ta mimo jiné samozřejmě působí silně na ten trh a má to velmi silný psychologický dopad na ten trh. Protože co se vlastně dneska odehrává na tom průmyslovém trhu nejenom u nás, ale v celé Evropě? Zmatek a nejistota. V České republice to přece musíme vidět. Odchází firmy z oboru. Obrovský problém mají skláři, obrovský problém mají firmy v oblasti keramického průmyslu, stavebních materiálů, slévárny dodýchávají, chemie a podobně.

Jeden z těch největších problémů, které ty firmy dneska řeší, je totální nepředvídatelnost. Připusťme, že ty menší a střední se nějakým způsobem smiřují s tím, že budou mít vysoký strop, budou bojovat, tak jak jsem dneska jednal i se zástupci Hospodářské komory mimo jiné z vašeho regionu, z Moravskoslezského kraje, tak fatálně nesouhlasí s tou částkou, která je, ale to nechme k nějakému dalšímu jednání. Věřím, že se to podaří i pod tlakem svazů, asociací ještě snížit, ten rámec, a že se skutečně půjde přes ty výrobce, ale to je věc druhá. Ale ty střední a větší firmy, které se nedostávají do té podpory toho zastropování, dnes drtí investice. Ve smyslu toho drtí - to znamená, že nejsou připraveny investovat. No logicky - proč? Protože jestliže nevědí, jak se to bude vyvíjet, jestliže nevědí, jaké programy budou, jestliže nevědí, co bude či nebude v rámci podpory ať už dočasného rámce, nebo potenciálního zastropování, tak v dané chvíli jsou připraveny neinvestovat. A to nás doběhne, pane ministře. Já si dokonce myslím, že tohle je horší než ten aktuální stav, který dneska prožíváme. Protože přece všichni víme, že ten hrubý domácí produkt vyskládáme z čeho? Vyskládáme ho ze spotřeby, vyskládáme ho z investic a vyskládáme ho z nějakého salda exportu a importu. Jak ho budeme skládat v těch následujících letech? Ze spotřeby? Spotřeba nebude žádná sláva, lidé budou mít méně a méně peněz, pokud stát to nebude dohánět spotřebou nebo výdaji státu. To se nedomnívám, že by bylo správné, ani vy to nechcete. Pokud tu spotřebu nebudeme dohánět tím, že budeme mít díky inflaci vyšší ceny, ale to nebude trvat, věříme, věčně.

Investice? Tak domácnosti neinvestují, protože jsou drahé úrokové sazby, vysoké úrokové sazby, a vidíme, jak letí dolů hypotéky. Firmy brzdí svoje investice, protože jsou v obrovské nejistotě, nevědí, co bude dál. A pak se můžeme spolehnout, že tady něco ještě vyexportujeme a že snad bude saldo exportu a importu stále v náš prospěch. Toto když si sečteme a podtrhneme, tak já vnímám jako větší ohrožení než 375 miliard minus v tomto roce, a já nevím, 295 nebo 325, když k tomu připočtu to nešťastné Ministerstvo dopravy na příští rok, a ještě k tomu možná něco přibude. To vidím jako opravdu velký problém, protože poté se tady všichni, ať už to bude vaše vláda, nebo naše vláda, protože se tady ty vlády budou střídat, budeme prát s tím, že budeme mít výdaje víceméně nakreslené, mnoho s nimi nenaděláme, což konečně vidíte i dnes, ale nevím tedy, z čeho budeme mít ty příjmy.

Když se vrátím k těm firmám a připočtu k tomu ještě to, že jsou ve velké nejistotě s ohledem na to, jak se budou vyvíjet úrokové sazby, i když dneska bych už řekl, že je to pro ně skoro jistota, což není pochopitelně vinou vaší, ale vinou centrální banky, protože dnes se půjčky v korunách pohybují nad 5 % a v mnoha případech dokonce nad 7 %, a když k tomu připočteme ceny pohonných hmot, tak jsme zase zpátky tam, kde jsme byli. Firmy se dostávají do kritické situace. A ony by dokázaly pochopit to, že jsme v mimořádné době, kdyby viděly, že v Evropě se ta situace vyvíjí podobně a že například funguje jednotný energetický evropský trh. Jinými slovy, máme-li mít vysoké ceny energií, nechť je mají všechny firmy v Evropě, alespoň přibližně, a pokusme se to nějakým způsobem přežít.

To, co je deprimující, je to, že v České republice nám ty náklady rostou, myslím tím firmám, což musíme vidět, a já jsem tady ty náklady zmínil, bohužel v ostatních evropských zemích, jakkoliv se nám to nemusí líbit a můžeme si říkat srovnání, jestli už to tam zavedli, nebo nezavedli, tak ty dotační programy anebo jiná opatření, která chystají, dneska naše firmy dostávají ze sedla. To je realita. A můžeme se bavit o tom, jestli Slovensko nakonec zavede těch 1 500 korun, nebo nezavede. Podle posledních zpráv to nakonec zavedou, ale s nějakou 70% hranicí. Můžeme se podívat do Polska, jestli tedy, tuším, že to je 3 500 korun za elektřinu, jestli to je správné, není správné, jestli se to dotkne jejich rozpočtu, nebo ne, ale v každém případě už se nebavíme, pane ministře, jenom o iberském trhu, bavíme se o okolních zemích. A obávám se, že to Německo, jestli když se do toho pustí, byť s menší částkou, než kterou tam dává, a začne fungovat na té bázi, kterou nastínilo, tak to bude pro naše firmy konec.

Prosím, berte toto v potaz! Jednejte o tom na vládě! Já vím, že to není jednoduché. Nezávidím vám tu situaci. Ale pokud tohle podceníme, tak to doběhne nás všechny. Mockrát děkuju. (Potlesk z lavic poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy budeme pokračovat v řádně přihlášených do rozpravy. Jako první vystoupí pan poslanec Marek Novák, připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, my jsme dnes přítomni projednávání úprav rozpočtu České republiky na letošní rok. Na letošní rok na konci října. Schválně říkám být přítomni, protože vlastně jediná schválená změna v přesunech prostředků z rozpočtových kapitol školství a sportu jako výsledek projednávání ve výboru jasně ukazuje, jak současná pětikoalice chápe řešení přicházející krize. Nová verze letošního rozpočtu počítá, a i když je říjen, zatím s navýšením schodku o 60 miliard na nějakých 330 miliard, no a v minulých týdnech nám tady přitom lítaly jako vlaštovky investice do zastropování od 130 miliard výše.

Já se ptám, na co si tady vlastně, vládo, teď hrajete, koho vodíte za nos? Občané naší republiky, kteří nejsou ti, co ten megaproblém, ve kterém dneska žijeme, způsobili, od vás chtějí slyšet jasná řešení. Co kdy a jak? A vy, s hlavou s odpuštěním v zadnici Evropské unie, vršíte lež na lež a vlastně už ani sami nevíte, kde je pravda.

Váš stranický vzor, nedávný kolega a mnohokrát vzývaný démon této Sněmovny Miroslav Kalousek, na svém profilu na svém Facebooku doslova uvedl: 2022 deficit 330 miliard, 2023 deficit 295 miliard, 2024 deficit 280 miliard, 2025 deficit 260 miliard. Nárůst dluhu za vaše volební období 1 bilion 165 miliard korun. Vláda ztratila schopnost řídit státní finance udržitelným způsobem, ratingové agentury nás potrestají a budoucí generace proklejí. Nelze se vymlouvat ani na válku, ani na ceny energií. Tady totálně selhala schopnost krizového řízení. Haló, pánové Stanjuro, Fialo, Síkelo a další členové bratrstva - váš bývalý Kalousek, váš kolega, a nejen on, bije na poplach! Slyšíte ho? Ne, neslyšíte, protože na to asi nemáte. Vládu totiž řídí vysokoškolský profesor a naposledy rektor. Průmysl bankéř, úředník z Erste Group, a finance počítačový inženýr. Neměl by tam sedět krizový ekonom? Manažer se zkušeností z průmyslu a bankéř nebo aspoň ekonom na financích? Kdyby ve vládě totiž seděli, tak už se dávno něco konečně děje. Ale kluci si pořád hrají, tu na školu, tu na banku, anebo to mají jako počítačovou hru. A někteří možná jako Tetris.

Nezlobte se, ale skutečně jediné, co lze pochválit, je to, že je rozpočet v souladu s právními normami. Rozpočtová odpovědnost nula, firmy nula, čeští občané opět jedna velká nula. Jak to, že Česká republika jako předsednická země Evropské unie nevolá k odpovědnosti ty, kteří tuto neřešitelnou situaci v energetice způsobili? Myslím tím zejména Německo a další státy. Dneska se dozvídáme, že Německo vypne jaderky až na jaře. Kde vůbec bere Německo drzost určovat zelenou politiku Evropské unie, když její plány zhavarovaly vlastně v první mírné zatáčce? Řekli jste občanům České republiky, že země, které nejvíce poučují v Evropské unii, kam a jak by se měly vyvíjet další změny v energetice, mají s Ruskem uzavřenou dodávku plynu do roku 2030? Řekli jste jim to? A dále - náš spojenec Spojené státy. Můžu vám říct například jeden případ, který je na Slovensku. Společnost U. S. Steel Košice. Sídlo na Slovensku, vlastník Američan, smlouva s Rusem za ruskou cenu. Ale to nám nevadí.

Chování této vlády mi mnohdy připomíná prince z pohádky, který křičí: Tatínek vám vyhlásí válku! Víme vlastně, kolik platíme za kubík zkapalněného plynu z té jediné lodi, co stojí v Nizozemsku? Jak můžeme připravovat rozpočet, když vlastně ani nevíme, jaké jsou náklady? A jaká je vůbec země původu toho plynu? Jo, a proč se nemá zastropovat cena plynu obecně? Asi by to poškodilo zisky našich spojenců. Stále intenzivněji se ukazuje, že nám nepomůže nikdo. Možná se v jiné podobě opakuje rok 1938. Všichni slibovali, a nakonec jsme si museli pomoci vlastně sami. Všichni nás v tom nechali a všichni se starali o sebe.

Všechny návrhy opozice již předem dostaly stopku ministra financí. Ve všech pozměňujících návrzích opozice jsou řešeny skutečné problémy. Ovšem ty vás nejspíš nezajímají. Nezajímá vás ani skupina osob se zdravotním postižením, ani sportující děti. A seniory, ty už jste dávno poslali k šipku.

Dámy a pánové, a jak vlastně teda řešíme tu situaci u nás doma? Čekáme, slibujeme, ale hlavně zase čekáme. Vlastně jo. Piráti potřebují digitální úřad pro své nezaopatřené miláčky z předchozího období. Tak jim ho za megaprachy zřiďme, proč ne! Podobně jako třeba Pražský inovační institut! Ten je učebnicovou ukázkou cizopasení Pirátů na státních a městských rozpočtech.

O výrocích ministra Síkely z tohoto týdne, kdy v neděli řekne něco, v pondělí zase naopak a v úterý už zase jinak - tomu říkáte předvídatelné podnikatelské prostředí? Zde plánujete vyšší výběr daní? Na to zapomeňte.

Ovšem tohle je jen špička ledovce. Mnohem horší je výhled energetické situace. Pokud čteme články o tom, že v Německu se zvýšily tarify pětatřicetkrát, tak si jako myslíte, že tato hrozba se zastaví o Krušné hory? Rozhodně ne. A to, že by se někde cestou stal zázrak, na to můžeme taky zapomenout.

Je potřeba říci jasně, a po dnešním jednání o státním rozpočtu to budeme mít černé na bílém: je potřeba se připravit na bídu, chudobu, zimu a nedostatek všeho. Proč? Protože od nás odejdou, a už o tom silně uvažují, velcí zaměstnavatelé a skokově naroste nezaměstnanost. Protože kvůli tomu nebudou mít lidé prostředky na udržitelné živobytí. Vzroste šedá ekonomika, nesplatitelné půjčky. Firmy a podnikatelé přestanou vyrábět vše, co je energeticky náročné. Nejde jen o skláře, ale zejména také o potravinářství. Už jsem to tu říkal jednou. Ale to, co děláte, způsobí akorát to, že to tady nebude nejen k žití, ale ani ne na umření. Lidé nebudou mít práci a přijdou za vámi skrze úřady práce pro sociální dávky. Máte to v rozpočtu? Nemáte.

Dámy a pánové, bohužel už je pozdě. Efektivní kroky vlády měly přijít dávno. Na jaře, nejpozději začátkem léta. Bohužel ale to se nám tady paní předsedkyně Pekarová Adamová vysmívala, že máme plést svetry. A teď jsme v situaci, že ne že přesuneme 100 milionů sem, 100 milionů tam, jestli natiskneme další bankovky, aby měli lidi v ruce nějaké papírky. Je to o změně struktury. O změně struktury rozpočtu, která bude namířena na maximalizaci možných příjmů a efektivní vynakládání nutných výdajů tak, abychom udrželi sociální smír a pevný stát.

Dámy a pánové, vím, že tím, co jsem zde řekl, nejspíš házím hrách na zeď, ale věřte, že nepřestanu. Ono vám to všem tady v Poslanecké sněmovně dojde, až se vám opět, mnohem citelněji, zdraží náklady na bydlení u vás doma, nebo se vám zvednou platby na poslanecké byty v Praze. Až se to bude týkat vás, až vy si budete muset sáhnout do kapsy, to bude bolet. Bude pozdě. Budete pozdě litovat. Dostali jste nás opět do situace, kdy nesouhlasit s vaší úděsnou nezodpovědnou politikou znamená nést odpovědnost za vaše amatérství. Proto je jasné, že váš dnešní návrh bohužel projde. Bohužel. A je načase se ptát, zda by za jiné vlády nebylo líp.

Přesto vás všechny, kolegyně a kolegové, žádám, znovu vás žádám, podpořte návrhy opozice, které pomohou lidem, firmám a české ekonomice. A vlastně proč prosit? Už prosím sami konečně uznejte, že tato vláda na to nemá a je nejvyšší čas ji vyměnit.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já přečtu omluvu: dnes se omlouvá pan poslanec Milan Wenzl na celý jednací den ze zdravotních důvodů.

Jako další vystoupí paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Připraví se pan poslanec Jan Hrnčíř. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážený pane místopředsedo... (Předsedající: Já se omlouvám, ale požádám v levé části sálu... Prosím.) ... vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se vyjádřila v rámci třetího čtení novely státního rozpočtu na rok 2022. Vystupovala jsem v rámci prvního čtení, druhého čtení a dnes je před námi to nejdůležitější, třetí čtení, kde pan ministr financí, až se budou číst jednotlivé pozměňovací návrhy, tak bude říkat souhlasné nebo nesouhlasné stanovisko. Několikrát tady říkal u jiných zákonů, že hnutí ANO nepředkládá pozměňovací návrhy. Tak já bych chtěla říci, že hnutí ANO v rámci novely státního rozpočtu předložilo mnoho pozměňovacích návrhů, a já dnes budu určitě bedlivě sledovat, jestli některý z těchto pozměňovacích návrhů, které jsou především pro občany České republiky, tak jestli ministr financí některý podpoří.

Já mám na starost především se svými kolegy ve svém týmu, ať už je to Jirka Mašek, Drahoslav Ryba, Hubert Lang a další, tak mám na starost Ministerstvo vnitra, kde jsme předložili několik pozměňovacích návrhů a věcí, na které jsme upozorňovali již při projednávání právě rozpočtu na rok 2022. A ráda bych je připomněla, že jsme upozorňovali na to, že je špatně, aby bylo rozpočtové provizorium, že jsme upozorňovali na to, že škrtat peníze v rezortu vnitra, který má na starosti bezpečnost, která je jednou z nejdůležitějších oblastí, že je to krok špatným směrem, a některé ty věci se tam v tuto chvíli vrací. Pan ministr vnitra mě ale udivuje, že předkládá věci typu, které jsou také určitě důležité, že tedy se musí obměnit vozový park policistů, tak že do návrhu rozpočtu na změnu dává zhruba 900 milionů. Zároveň že potřebuje koupit ubytovnu pro policisty v Kunraticích zhruba za 300 milionů korun. A pak jsou tam samozřejmě finanční prostředky, které se týkají jak té legální, tak i té nelegální migrace, která v současné chvíli je jak v rámci válečného konfliktu na Ukrajině, tak v rámci nelegálních migrantů, především Syřanů.

Ale já bych chtěla říct, že všechny tyto věci zajišťují, a pořád to opakuji, ti, o kterých říkáme "potřebujete a zasloužíte si od nás velký obdiv, respekt, úctu", neustále to i slýchám, a říkáme to i my. A je to pravda, protože v těch krizových situacích kdo pomáhá? No složky integrovaného záchranného systému. A to jsou hasiči, policisté, ale je to samozřejmě i záchranná služba, jsou to i vojáci, ale na rezortu vnitra jsou to policisté a hasiči. Takže my říkáme: pomohli jste v covidu, pomáháte s uprchlickou krizí, pomohli jste v Hřensku v rámci požáru. Ale to je prakticky všechno. Pan ministr vnitra tady řekl, že zaplatí přesčasy policistům, ale na ty přesčasy vyčlenil 100 milionů korun. Každý, kdo umí počítat, tak pokud si to vydělí počtem policistů a hasičů, tak mu vyjde, že na jednoho policistu a hasiče to vychází zhruba 2 600 korun. To podle mého názoru v žádném případě nemůže pokrýt to, za co přesčasy slouží.

Také jsme teď viděli i v rámci nelegální migrace a v rámci znovuzavedených kontrol na česko-slovenské hranici, že řada policistů musí sloužit v rámci znovuzavedení těchto kontrol. No a na začátku, když se to tedy spustilo, tak musím říct, což bylo někdy v září, ke konci září, tak tam bylo zhruba 500 policistů. Je jasné, že pokud ti policisté jsou na těch hranicích, tak chybí v těch regionech. Určitě v tu chvíli je to jasné. Proto pan ministr vnitra přišel na vládu a požádal o to, aby tam pomáhali i vojáci. Takže teď, když se to prodloužilo o těch dalších 20 dní, to bylo 28. října, tak už teď je na hranicích se Slovenskem zhruba 310 policistů, 80 celníků a 60 vojáků. Jsem přesvědčena o tom, že i tady jsou ty přesčasy těch policistů, a vůbec nechápu, jak pan ministr vnitra mohl přijít do své funkce v prosinci a jako první krok, který udělal, je, že změnil nařízení vlády, které schválila minulá vláda, aby se policistům a hasičům navýšilo o 1 400 korun na rok 2022, a se vší slávou oznamoval, že se jim navýší pouze o 700 korun. Pokud se na to podíváme, tak dneska ten průměrný plat policisty, myslím tím policisty, který je uniformovaný, abych to vysvětlila jednoduše, tak je zhruba... se snížil ze 45 479 korun na 45 144 korun. Je to samozřejmě způsobené inflací. A je jasné, že pokud máme dneska zhruba 45 000 tabulkových míst pro policisty, tak vidíme ale, že ve službě jich máme zhruba pouze 40 000.

Chtěla bych říci to, že se v 90 případech změnily u policistů stabilizační příspěvky. To, že se některým policistům odebraly, tak vidíme i na číslech, že v září odešlo od policie 157 policistů, v říjnu odešlo 140 policistů a v listopadu má v plánu odejít necelých 350 policistů. Je velmi zajímavé, že v minulosti se Nezávislému odborovému svazu předkládaly tabulky, které informovaly o tom, kolik policistů odchází. Od 1. července podle informací, které mám, tak tyto tabulky už se nedávají. Možná se nedávají z toho důvodu, abychom neviděli, jaké ty odchody budou.

Já si myslím, a znovu to opakuji, že bezpečnost je jedna z nejdůležitějších věcí, a kam by v tuto chvíli především měly směřovat finanční prostředky, je právě na bezpečnost obyvatelstva, na zajištění bezpečnosti České republiky, kterou nám, znovu opakuji, můžou zajistit právě složky integrovaného záchranného systému, a proto tam by měly především směřovat finanční prostředky. Proto vyzývám z tohoto místa pana ministra financí, aby podpořil pozměňovací návrhy, které jsme předložili, a jsou to prakticky dva pozměňovací návrhy. Ten první pozměňovací návrh se právě dotýká policistů a hasičů. Tam bych chtěla ještě zdůraznit, že sice od 1. září se policistům a hasičům, kteří nejsou uniformovaní, to znamená, jsou to civilní zaměstnanci, tak se jim navýšily platy o 10 %. To je sice hezké, ale ty finanční prostředky k tomu už ti policisté a hasiči v civilu nedostali. A já si myslím, že pokud bychom jim tam ty finanční prostředky dali, a chci říct, že to není tedy úplně velká částka, protože u těch hasičů je to zhruba 1 000 hasičů, policistů je to 10 000, ta částka je u hasičů 15 tisíc - 15 milionů, promiňte, a u policistů je to 130 milionů. Já si myslím, že ti lidé si to opravdu zaslouží. Proto bych byla velmi ráda, kdyby se pozměňovací návrh pro policisty, kterým se navýšilo od 1. 9. a kteří si to zaslouží, i hasiči v civilu, tak aby nejenom se jim to schválilo, ale aby k tomu dostali i ty finanční prostředky. Znovu říkám, že ta částka není v rámci velkého našeho rozpočtu a na to, co se předkládá, si myslím, že není určitě velká, ale myslím si, že ti lidé si to zaslouží.

To druhé je, že se od 1. 9. navýšilo o 10 %, ale těm, kterým se nejvíc pomáhá, se to nenavýšilo, byť tady mám zpětnou vazbu, že se s odbory dohodlo, že se navýší o 10 % od 1. ledna, a proč by si policisté a hasiči nezasloužili, aby dostali už od 1. listopadu to navýšení 10%? Oni si to za to, co dělají, nezaslouží? Já si myslím, že si to zaslouží, a proto ten návrh, který jsme předložili, je, aby se od 1. 11. navýšilo policistům, kteří jsou v bezpečnostních sborech, to znamená ti, kteří jsou uniformovaní, i hasiči, tak aby i oni dostali to navýšení 10%. Ten dopad do rozpočtu je 600 milionů pro policisty a 110 milionů pro hasiče.

Já znovu říkám, že budu určitě velmi bedlivě sledovat ta stanoviska, a moc bych si přála, aby pan ministr financí některý z pozměňovacích návrhů opozice, které jsou pro lidi, které jsou pro bezpečnost naší země, aby tyto návrhy podpořil. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. S faktickou poznámkou pan ministr. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Abychom si rozuměli, jak jste říkala, ti lidé si ty peníze zaslouží, oni ty peníze dostanou na to zvýšení, o tom není žádný spor. Tak já tomu teď úplně nerozumím, když vláda rozhodne, že se navyšují tarify, tak v tom okamžiku je to mandatorní výdaj. Takže nemusíme mít obavu, a použil jsem množné číslo, nemusíme mít obavu, jak jste se opakovaně ptala, paní poslankyně, prostřednictvím pana místopředsedy, že ti lidé si to zaslouží, zaslouží a ty peníze dostanou. To je bez debaty.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou ještě paní poslankyně Mračková Vildumetzová jako reakce na váš příspěvek. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Pane ministře, ano, od 1. 9. se navýšily platy o 10 %, ale finanční prostředky si budou muset vzít z jiné kolonky nenárokových složek, oni více finančních prostředků nedostali. Nedostal je nikdo, vždyť máme zpětnou vazbu od všech. Já předpokládám, že můj kolega Drahoslav Ryba, který je v každodenním kontaktu s hasiči, to potvrdí. Je to fér? Tak vy od 1. 9. navýšíte platy hasičům a policistům v civilu, a finanční prostředky jim nedáte? Takže si to vezmou z nenárokových složek. Já si myslím, že tohle se za minulé vlády nikdy nestalo, a kdyby se to stalo, tak byste tady také stál a také byste říkal, že to není možné. Paní ministryně financí Alena Schillerová, pokud se zvýšily platy, tak k tomu dala i finanční prostředky. A tak to má být. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dvě faktické poznámky, nyní pan poslanec Drahoslav Ryba, poté pan ministr Zbyněk Stanjura. Pouštíte pana ministra jako prvního. Prosím, pane ministře, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Ale ty peníze v té novele jsou, nejsou rozepsané po kapitolách kromě MŠMT, těch 800 milionů, ty ostatní jsou ve všeobecné pokladní správě, je to v důvodové zprávě k tomuto tisku, tak si tu důvodovou zprávu prosím přečtěme pořádně, jsou tam ty 2 miliardy, z toho 800 milionů je v kapitole, zbytek je ve všeobecné pokladní správě. Já se omlouvám, ale té debatě nerozumím, ne že bych jí nechtěl rozumět. To není tak, že my jsme zvýšili tarify a nezvedli jsme výdaje státního rozpočtu. Zvedli, 2 miliardy. Je to popsáno v důvodové zprávě. Jedna kapitola, ta šla MŠMT, ti to mají přímo v kapitole, ostatní kapitoly to mají ve všeobecné pokladní správě. Je to běžný postup, to nebylo moje zadání vůči náměstkovi pro rozpočet. Takže já tomu fakt úplně nerozumím, té debatě, protože si myslím - za prvé ti lidé to dostanou. A nebude to na úkor nenárokových složek, já s vámi souhlasím, že to by bylo špatně, ale nic takového se nechystá.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Drahoslav Ryba. Prosím.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Pane ministře, já jen velmi krátce, naše paní předsedkyně to hledá, jestli to tam najde, nebo ne, v tuto chvíli nevím. Faktem je, že zatím ty finanční prostředky nemají, byť to navýšení je od 1. září. Ano, můžou věřit tomu, že to třeba doteče, a já tomu chci také věřit, ale musím říct, že jsem to zažil vícekrát, že to prostě nedoteklo. Zase na druhou stranu každý, kdo pracuje s penězi, ví, že je nemůže vyplatit dřív, než je má písemně. Já tomu rozumím. Já věřím tomu, že paní Schillerová, prostřednictvím pana předsedajícího, to tam snad najde, ale v této chvíli ty peníze nemají.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pane ministře, hlásíte se? (Souhlas.) Tak prosím, vaše faktická poznámka.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Jenom technicky. Až to schválíme, doufám, že to dneska schválíme, tak pak se ty peníze dají použít. Použít se to prostě nedá, pokud neuděláte nějakou operaci, že si to půjčíte z jiné položky, to je možné udělat, ale pak to tam musíte vrátit, tak jsem vysvětloval těch 8 miliard na ten úsporný tarif. To samozřejmě takhle je.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nevidím žádnou další faktickou poznámku, budeme tedy pokračovat v řádně přihlášených do rozpravy. Jako další vystoupí pan poslanec Jan Hrnčíř, připraví se paní poslankyně Klára Dostálová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, já jenom v krátkosti. Dnes jsme se tu sešli, abychom původně schválený deficit státního rozpočtu ve výši 280 miliard ve finále zvýšili na 375 miliard. To znamená, abychom pokračovali i nadále v masivním zadlužování státu. I když výdaje rostou v podstatě o 160 miliard, tak díky zvýšeným příjmům z výnosů daní bude deficit - v uvozovkách pouze - 95 miliard.

Já se tady nechci zabývat tím, jak rychle nám rostou povinné výdaje státu, jak to není možné ufinancovat. Já bych se chtěl zastavit u jedné položky, významné položky právě v tom navýšení, a to je skoro 17 miliard na takzvaný úsporný tarif jako pomoc domácnostem v energetické krizi. Ano, to je ten úsporný tarif, o kterém tvrdil pan ministr Síkela, že půl roku na něm pracovalo 60 expertů. Výsledek? Plošná dávka všem odběratelům elektrické energie, úplně jedno, jak mají zafixované ceny.

Takže člověk, který platil tři čtyři stovky zálohy na elektřinu, zafixované ceny ještě na dva roky, dostal příspěvek od státu 3 500 korun. Domácnost, která elektřinou i topí, zvedly se jí zálohy z 3 000 na 15 000, dostala příspěvek 2 000 korun. Logika žádná. Takto si představujete tu slibovanou účinnou adresnou pomoc domácnostem? To je podle vás zodpovědné hospodaření? Jste spokojený, pane ministře Stanjuro, s tímto výsledkem? Já tedy rozhodně ne.

Proč vláda nechce vůbec reformovat zkostnatělý stát? Proč nechce digitalizovat a zeštíhlovat státní aparát? V rámci digitalizace navrhuje akorát zřizování dalších institucí, aby byly trafiky pro neúspěšné poslance. Tímhle způsobem skutečně to nejde. Ano, pan ministr Stanjura v médiích říkal, že je potřeba se vrátit zase k vyrovnaným rozpočtům a rozpočtové zodpovědnosti. Ale kdy? Až po roce 2025, kdy budou nové volby, bude nová vláda a pravděpodobně vláda, ve které už nebude ani sedět? To jsou rady k ničemu, protože do roku 2025 tato vláda plánuje vysoké schodky rozpočtu. Takové rozpočty, které tato vláda připravuje a schvaluje, jsou neufinancovatelné, protože plánované výdaje státu už jsou tak vysoké, že stát si na ně není schopen dostatečné příjmy vůbec zajistit. Česká republika je v tuto chvíli státem, jehož veřejný dluh roste nejrychleji ze všech členských zemí Evropské unie. To je ale evidentně této vládě jedno.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Paní poslankyně Mračková Vildumetzová? Máte přihlášenou faktickou poznámku. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Omlouvám se, pane místopředsedo. Já jsem jenom chtěla ještě zareagovat na pana ministra financí a chtěla jsem na něj zareagovat, když teda tvrdí, že to je v té všeobecné pokladní správě, tak ať podpoří ty naše pozměňovací návrhy, ať máme jistotu, že to ti hasiči a policisté dostanou. Vždyť je to úplně jedno. Vždyť my stejně navrhujeme, aby to šlo z rezervy, tak to vyjde úplně nastejno. Ale budeme mít jistotu, že finanční prostředky, to znamená, když se hasičům a policistům od 1. 9. navýšilo o 10 %, tak že je dostanou. A když jsem se tedy podívala na to, co mi tady pan ministr financí ukázal, na té dané stránce i v té tabulce tam jsou všude nuly. Takže já pořád říkám, podpořme tyto dva pozměňovací návrhy a budeme mít jistotu, že hasiči a policisté finanční prostředky dostanou, a nemusíme se tady o tom pak vůbec přít. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí řádně přihlášená paní poslankyně Klára Dostálová a po ní pan poslanec Radek Vondráček. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, možná ještě na úvod, než se dostanu ke svým pozměňovacím návrhům, tak připomenu pár čísel, protože z pohledu příjmů má stát zvýšené příjmy v důsledku inflace a hospodářského růstu o 127 miliard oproti našemu návrhu rozpočtu. Předložená novela státního rozpočtu počítá se zvýšením inkasa DPH o 25,2 miliardy korun, daň z příjmů fyzických osob se zvyšuje o více než 10 miliard korun, inkaso z daně z příjmů právnických osob se zvyšuje téměř o 9,2 miliardy korun, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti o 9 miliard korun. Stát má navýšený příjem z ČEZu, z Lesů České republiky, finanční prostředky z Evropské unie a z Modernizačního fondu. Bohužel ale ke svému (?) zjištění ten rozpočet nereaguje na problémy lidí související s krizemi, ať už je to krize energetická, nebo bytová. Samozřejmě asi ode mne všichni očekáváte, že já se budou věnovat zejména té bytové krizi jako takové.

Dnes tu máme krizi bydlení, která je prohlubována odložením stavebního zákona, a pravděpodobně nám také hrozí krize v oblasti cestovního ruchu, protože některé trhy s turisty se nám úplně zavřely a také domácí turismus bude klesat v důsledku reálného poklesu mezd ve výši téměř 10 %. Proto jsou připraveny dva pozměňovací návrhy.

Ten první pozměňovací návrh ve výši 300 milionů korun je na podporu kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj v rámci programu Podpora regionálního rozvoje a cestovního ruchu. Je potřeba si uvědomit, že my jsme vždycky reagovali dotačními programy ministerstva na to, aby vlastně nevznikala bílá místa, a zároveň s velkým důrazem na to, aby se nám dotační programy nedublovaly. A je potřeba si říci, že skutečně dneska je velký převis poptávky zejména u malých školských zařízení, to znamená, ať už jsou to jesličky, to znamená pro ty úplně malé děti, nebo i právě předškoláky, to znamená v podobě školek, nebo základní školy na venkově. Tento program Ministerstva pro místní rozvoj míří na obce do 3 000 obyvatel, kde tyto programy na školská zařízení jsou do 5 milionů korun. To jsou i ty malotřídky a všechny tyto věci, které venkov potřebuje. Integrovaný regionální operační program naopak řeší ty projekty od 5 milionů výše, to znamená, že pokud nebude podpora pro ta malá školská zařízení, to znamená školky v obcích do 3 000 obyvatel, tak to skutečně bude znamenat obrovský deficit. A co si budeme povídat, maminky samozřejmě volají i po tom, aby mohly odejít do práce co možná nejdříve, aby to bylo i pro ty nejmenší děti kolem jednoho až tří let a následně samozřejmě mohly přejít do té školky jako takové. Takovéto rekonstrukce školek, těch předškolních zařízení, ale i škol se samozřejmě jeví jako velmi důležité právě i na venkově, aby se tam zmírnila ta energetická náročnost jednotlivých budov, a tím samozřejmě se pomohlo obecním rozpočtům.

Druhý pozměňovací návrh, k tomu si dovolím nejprve odprezentovat pár čísel, proč musíme současnou situaci v oblasti bydlení řešit. Stavební úřady vydaly meziročně o 9,2 % stavebních povolení méně. Meziročně bylo zahájeno o 28,6 % bytů méně, dokončeno bylo o 6 % bytů méně. Úroková sazba u skutečně nově poskytnutých hypotečních úvěrů v srpnu vzrostla na 5,76 % a pokles objemu hypoték je v České republice citelný nejenom vůči silnému roku 2021, ale i ve srovnání s rokem 2020 je srpnový objem poskytnutých hypoték téměř 60 %. Za celý letošní rok, to znamená od ledna do srpna letošního roku, propadla aktivita na hypotečním trhu více než o polovinu a meziroční pokles hypotečního trhu o 78 % je dramatický. Proto se druhý pozměňovací návrh týká zejména podpory bydlení jako takového. Opět je to návrh 300 milionů ve prospěch Ministerstva pro místní rozvoj.

Na co by ty peníze především měly jít? My si musíme uvědomit, že bohužel se stalo, že pan ministr Bartoš zrušil program na podporu bydlení mladých a v rámci tohoto programu byla i možnost mladých lidí vzít si velmi výhodnou státní půjčku na družstevní podíly. Všichni víme, že do samostatné hypotéky se dneska mladí lidé asi nepohrnou, a právě družstevní výstavba by mohla být takovým tím motorem toho, aby se bytová výstavba a bytová politika nezastavila v České republice jako taková.

Druhou možností, jak investovat těchto 300 milionů, je na využití pro vícegeneračních domy. Skutečně je obrovská poptávka právě od našich spoluobčanů, kteří sami žijí ve vícegeneračních domech, protože kdysi se prostě takto ty domy stavěly, ale bohužel mladí lidé se osamostatňují, nechtějí bydlet se svými rodiči. A v podstatě by stačilo skutečně velmi málo peněz, protože každý, kdo žije ve vícegeneračním domě, ví, že by stačilo jenom zainvestovat do samostatných vchodů a do samostatných zařízení typu koupelna a tak dále. Opravdu by nemuselo jít o mnoho, mnoho milionů, stačilo by set tisíc na to, aby ti lidé takto ty byty nebo domy mohli upravit a nabídnout je právě mladým rodinám k tomu, aby začaly žít na venkově.

Třetím takovým okruhem, kam se dá těch 300 milionů investovat, je začít se zabývat hypotékami jako takovými. A tady jsou dvě možnosti. Ministerstvo pro místní rozvoj má v šuplíku dotační program, který řeší pomoc státu u úvěrů, pokud se dostanou nad 5 %. Tady by to nebylo o velkých penězích, protože by to byla samozřejmě podpora splácení těch úvěrů nad 5 %, a určitě by to bylo dobrý signál pro mladé lidi, aby se třeba i těchto úvěrů nebáli. Nebo lze těch tyto peníze použít na vícegenerační hypotéky. To znamená, garance státu v tom, že splatnost těch hypoték bude čtyřicet let a více, a už jsem ten příklad tady uváděla mockrát, že například na bytu 2+kk v Praze ta úspora by byla někde mezi pěti a šesti tisíci korun měsíčně, což jsou samozřejmě velmi významné peníze, pokud mladí lidé musí dneska řešit inflaci, energetickou krizi a tak dále. Proto bych byla velmi ráda a chtěla bych požádat pana ministra, zda by podpořil, samozřejmě celá koalice, tyto pozměňovací návrhy a vyslat signál našim mladým lidem, že jim skutečně chceme pomoci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Radek Vondráček a připraví se paní poslankyně Pokorná Jermanová. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane ministře, já nemám zájem na nějakém dlouhém vystoupení. My jsme se tu scházeli nad tím rozpočtem roku 2022 v době nevídaného rozpočtového provizoria. A já už se k tomu nechci vracet. Už tenkrát jsem nechápal ten smysl, nechápu ho s odstupem ani dnes, za mě to bylo jen politické gesto a hra s čísly. Ale najděte si, kdo má zájem, moje vystoupení ve stenozáznamu, kde jsem se tenkrát věnoval té situaci na rezortu Ministerstva spravedlnosti, a tam jsem říkal, že ti, co tomu rozumí, vidí jenom dvě varianty - buď se bude novelizovat rozpočet v polovině roku, nebo v září. No a kdy přišla tato novela do Poslanecké sněmovna sněmovny? Přišla v září, takže jedna z těch variant skutečně byla pravdivá.

Ten rozpočet byl od samého začátku podseknutý, nebyl vůbec postavený na reálných potřebách rezortu a zejména v oblasti vězeňství byl postavený v podstatě na rezervách, na těch nespotřebovaných výdajích z předchozích období, kdy jsem to řešil s ministrem spravedlnosti Blažkem, ten říkal, že prostě je členem nějaké vlády, a tak musí se podle toho nějakým způsobem chovat. Nuže dobrá, já tedy nenamítám nic proti tomu, že tady pan ministr Blažek dnes není, protože je v Gruzii, jestli se nepletu, je řádně omluven a vlastně mým partnerem do diskuse je pan ministr financí. Já se budu věnovat dvěma věcem - jednak té věci platové, no, já jsem slyšel tady drobnou připomínku pana ministra - ano, ty nespotřebované rezervy, ale tím pádem se to zase někde projeví. Projeví se to třeba na údržbě těch budov, projeví se to na investicích, to je jenom vnitřní dluh, který se odkládá v čase a který jednou vyjde najevo, a ono se tomu utéct nedá.

Já prostě nechápu, proč se ten rozpočet nemůže dělat normálně, proč se nemůže dělat zkrátka, tak jak to reálně je. Proč si neustále musíme hrát s čísly a nějakým způsobem lhát do kapsy? Pamatujete si, pane ministře financí, že jsme se tady bavili při přijetí toho rozpočtu o takzvaných bagatelních exekucích? To znamená, že se vyplácí náklady exekutorům, a já jsem říkal, že už tehdy zástupci Ministerstva spravedlnosti na našem výboru, ústavně-právním výboru, říkali, že ty náklady jsou odhadovány až v částce 700 milionů, vy jste tam měl, tuším, k 270. O tom jsme se tady bavili na férovku. Já jsem říkal, že to stačit nebude.

Proč to tedy není opravené? Já jsem čekal, že přijde ta novela rozpočtu a že rezort spravedlnosti bude nějakým způsobem narovnán. Ale já jsem to opravdu procházel a já jsem tam nic navíc pro ten rezort spravedlnosti nenalezl a je to prostě pro mě zmar. A já jsem za té situace ani nepředkládal žádný pozměňovací návrh, protože stejně by neprošel.

A teď já mám informace, že ty peníze dochází, že mají možná tak prostředky... Ty soudy vyplácí advokátům odměny, vyplácí tady ty bagatelní exekuce, mají další povinné výdaje. A já mám informace, že mají peníze tak do října. A co bude tedy potom? My jsme to neošetřili v této novele státního rozpočtu vůbec žádným způsobem. Zase se nebudou platit odměny advokátům? To už jsme zažili. To bylo, tuším, v roce 2009, kdy už obhájci hrozili, že budou podávat exekuce na stát. Já myslím, že to není cesta. Já prostě nechápu, kromě toho, že líp vypadá ten výsledek na papíře, tak to nemá žádný reálný, reálný důvod. Jak mají soudy rozpočtově pokrýt navýšení cen energií a v podstatě všeho?

On pan ministr spravedlnosti si žádné navýšení nevybojoval, aspoň já jsem to opravdu v těch papírech nikde neobjevil. V září po velkých diskusích a po velkém tlaku bylo tedy oznámeno, že se pracovníkům justice navýší tarify o 10 %, jenže ten rezort na to nedostal žádné peníze. (Hlas mimo mikrofon.) No, a já se k tomu dostávám. Tak my s vámi nesouhlasíme, my tedy tomu nerozumíme, a proč tedy Soudcovská unie na svém posledním setkání přijala poměrně příkré usnesení? Proč se zítra chystá tisková konference předsedů nejvyšších soudů, kde hovoří o kolapsu justice?

To je situace, kterou já nepamatuji, co jsem v advokacii. Já jsem byl zapsán do advokacie zhruba v roce 2003, předtím jsem tři roky koncipientoval, tak jsem zažil třeba dvacet let, dvaadvacet let v té justici. Ten problém platů existuje celou tu dobu, co tam jsem, abych byl fér, ano? Já jsem zaregistroval trošičku, že za pana ministra Kněžínka se podařilo vybojovat nějakých pět tisíc navíc, jinak je ta justice bita pořád, ano? A to je, to je ten základní problém, že teď se přidalo na tarifech 10 %, a ti soudci to říkají a říká to dneska v rozhovoru předseda Soudcovské unie pan doktor Vávra, budou to říkat na té tiskové konferenci. Vy říkáte, že to není pravda. Tak my tomu nikdo nerozumíme, jediný, kdo tomu rozumí, je pan ministr financí.

Oni prostě říkají: takže vy navýšíte 10 % v tarifech, ale nedáte nám na to žádné finanční prostředky. Ve výsledku ti podprůměrní pracovníci, ti si o něco polepší, ti průměrní, ti zůstanou na svém, a ti nejlepší a ti dobří, kteří si zaslouží, ti nebudou mít na odměny. To je naprosto demotivující a to vadí momentálně té justici nejvíc. Znovu říkám, že to je dlouhodobá záležitost, ale na druhou stranu tahle krize to obnažila. Teď jsme opravdu v krizi. A ta zapisovatelka má nástupní plat 18 000 korun. Za to prostě neseženete v Praze nikoho. Já teď, s dovolením, budu krátce citovat. Opravdu to není z mojí hlavy, je to aktuální věc, ano?

Tohle je na oficiálních stránkách Nejvyššího soudu: Přes opakovaná ujištění ze strany představitelů vlád, že se zasadí o zjednání nápravy, je platové ohodnocení zaměstnanců soudů dlouhodobě zoufale nízké. Nástupní platy na úrovni cca 20 000 až 23 000 hrubého, nemluvě o jejich nedůstojnosti, znemožňují zajistit soudy po personální stránce. Průměrný plat v justici je zhruba o 10 000 korun nižší, než činí průměrný plat ve veřejné sféře. Na všech stupních soudní soustavy chybí čím dál více kvalitních pracovníků a situace se nadále zhoršuje. V řadě případů odcházejí zaměstnanci soudů pracovat pro jiné - lépe platící - státní složky v případě, že úplně neodchází z justice.

To jsou lidi, do kterých investujete. To jsou lidi, kteří jsou kvalifikovaní, kteří mají nějakou kvalifikaci, přístup k nějakým často důvěrným informacím. A je opravdu alarmující, že ten člověk vám řekne, že odchází do supermarketu, protože tam má větší peníze než v české justici.

Představitelé soudů o potřebě okamžité nápravy jednali jak s premiérem Petrem Fialou, tak s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Bohužel bezvýsledně. Vláda v rozporu s vlastním programovým prohlášením, přes vyjádřené porozumění pro situaci justičních pracovníků a přes úsilí ministra spravedlnosti Pavla Blažka, odmítla zvýšit objem prostředků na platy zaměstnanců soudů tak, aby umožňovaly personální zajištění soudů. Zářijové desetiprocentní zvýšení tarifů pro státní zaměstnance, jež nebylo doprovozené odpovídajícím zvýšením objemu prostředků, platy reálně nezvedlo. Konec citace ze stránek Nejvyššího soudu České republiky.

Předsedové soudů varovali, že za stávajících podmínek nemohou garantovat chod soudů. Já nebudu používat ty až ad absurdum argumenty, že by případně byli lidé propouštěni z vazby, protože to vazební řízení, když je někdo brán do vazby, zkrátka nemá kdo zapsat na tom soudu. Ale když to budu brát opravdu, ten vývoj tímto směrem, tak představte si, že by tato situace opravdu mohla nastat. Představitelé soudů doufali, že pokud se situace nezmění... nebo říkají, že dodali, že pokud se situace nezmění, může řada soudů citelně omezit svou činnost. Podrobněji se k věci vyjádří na středeční tiskové konferenci. Předsedové tak zopakovali apel, který zazněl na sněmu Soudcovské unie v Táboře. Premiér k tomu dnes sdělil, že rozpočtové možnosti jsou velmi limitované. Tolik možná ta citace.

Vraťme se zpátky k tomu, co nás zajímá. Co je opravdu ale stěžejní, a na to se můžete podívat, mám tady tabulku, že průměrný plat za rok 2021 v takzvaném vládním sektoru je 43 223. Průměrný plat 93 zaměstnanců Ministerstva spravedlnosti v témže roce je 41 336. Průměrný plat 317 státních úředníků Ministerstva spravedlnosti v roce 2021 je 60 257. Průměrný plat zaměstnanců Finanční správy v roce 2020 dosáhl 43 115 korun. A pak když se podíváte na průměrný plat zaměstnanců soudu - 32 800. Tam je prostě úplně skokový rozdíl.

Justice je v těžké krizi. A já bych na závěr řekl ještě jednu věc. Myslím si, že se tady nebudeme hádat s vámi, s demokratickými stranami, o tom, že systém justice je základem právního státu. Myslet si, že existuje právní stát bez nezávislé justice, je iluze. A soudci v tuto chvíli mluví o systémovém ohrožení soudů v České republice. Bavíme se o ohrožení právního státu. Tak když má tento stát peníze na to, abychom přijímali vládní zmocněnce pro boj s dezinformacemi, když na vnitru může vznikat krizový informační tým, který se bude zabývat náladami mezi úředníky, a pak je bude kontaktovat, bude s nimi vést dialog, bude je převychovávat, jestliže máme peníze na to, abychom omezovali svobodu slova v České republice, a zároveň tedy nemáme peníze na to, abychom měli nezávislou českou justici, tak za této situace nemůžeme mít právní stát. A já vím, že je ta situace těžká a že jsme v nějaké bezprecedentní krizi, ale ty peníze se v tuto chvíli najít musejí, protože odměny v justici jsou tak nízké, že ta krize znamená, že odchází a je ohrožena činnost soudu v České republice.

Tolik k rozpočtu, který, nebo k novele rozpočtu, kterou budeme schvalovat. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. S faktickou poznámkou paní poslankyně Válková. Prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Mně fakt stačí faktická poznámka, protože jsem z předsálí sledovala pozorně projev. A jenom bych chtěla ještě zdůraznit, kromě samozřejmě té naprosto fatální situace, když to řeknu tak dramaticky, v souvislosti s ohodnocením práce zaměstnanců soudů, tak nezapomínejme ani na podmínky ve vězeňství. Prošla jsem si v posledních 14 dnech jak věznici na Mírově, na Pankráci, samozřejmě v Horním Slavkově. To je jedno, několik věznic. Ve všech věznicích je zřejmé, že období, které bude nadcházet, bude velmi komplikované. Už v současné době ty stravovací dávky na jeden den 65 korun, maximálně 70, byť mají být trošku malinko o několik korun zvýšeny, tak jsou absolutně nedostatečné, a já myslím, že zavíráme pachatele trestných činů za jejich trestné činy, ale neměli by být v podmínkách, které neodpovídají evropským standardům. Čili připojuji se k předřečníkovi, panu poslanci Vondráčkovi, a upozorňuji, že současný rozpočet nepokrývá základní náklady, nebo potřebné náklady na zajištění důstojného výkonu trestu odnětí svobody, tak jak mají na mysli evropské standardy. Pan ministr Blažek to samozřejmě ví a samozřejmě se o to snaží, takže mu v tom rádi pomůžeme, a samozřejmě tohle je věc, která se nám může velmi negativně odrazit potom na výsledcích takového výkonu trestu odnětí svobody. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, a nyní tedy s přednostním právem pan ministr Stanjura. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Já bych to asi za dvě minuty nestihl, tak jsem si vzal přednostní právo. Ale já bych reagoval na ty dotazy, nebo vystoupení pana poslance Vondráčka. Porovnávat platy bez ohledu na to, že řeknu průměrnou třídu, není úplně korektní. To porovnání platů. Já mám porovnání v konkrétních třídách. Abychom byli schopni jednotlivé instituce a jejich průměrný plat porovnat, tak se musíme podívat, jaká je průměrná platová třída. Protože tam se odráží vzdělanostní struktura. Určitě by se nám nelíbilo, kdybychom používali, že máme průměrný plat v soudnictví, a připočetli, spočetli jsme průměr platu soudců plus platu těch zaměstnanců, a vyšla by nám zase úplně jiná čísla.

Takže z roku 2021 logicky čísla, abychom věděli a porovnávali. Ano, 32 800, to, co tady řekl pan poslanec Vondráček, je průměrný plat občanských zaměstnanců soudu. Doufám, že to říkám správně. Průměrná třída je 8,9, mezi osmou, nebo spíš k deváté platové třídě. U policie je to 30 637 u tohoto typu zaměstnanců. Na úřadu práce 31 667, na státním zastupitelství 32 738, což je vlastně obdobné jako u soudu, je tady rozdíl dvaceti korun. Na České správě sociálního zabezpečení je to 34 000 a na katastrálních úřadech 34 400. To jenom pro porovnání.

A když teď porovnáme jednotlivé instituce z hlediska tříd 8. a 9., což jsou ty nejběžnější, jak to odpovídá, tak například v 9. třídě, a to je to, jak říkám, že potom ten poměr zkresluje, v 9. třídě Česká správa sociálního zabezpečení, která tam měla tak vysoké číslo, má 29 225 průměrný plat. Úřady práce 29 241, katastrální úřady 30 532, policie 33 000, soudy 35 346 a státní zastupitelství 40 249. Když si vezmete nižší o jednu, 8. platovou třídu, tak opět nejvyšší z porovnávaných je na státním zastupitelství 34 422. Policie asi 31 000, pak jsou soudy 30 300, a mnohem níž jsou Česká správa sociálního zabezpečení 27 700, úřady práce 27 800, katastrální úřady 26 100.

Já to neříkám proto, abych říkal, že mají vysoké platy. Jenom říkám, že když dáme průměrný plat celé instituce a neporovnáme průměrnou platovou třídu, v které se zohledňuje například kvalifikace, stupeň vzdělání, tak to není úplně přesné.

Já jsem rád, že říkal pan poslanec Vondráček, že to je dlouhodobý problém. Já tady mám nějakou křivku od roku 2011, jak rostly platy civilních zaměstnanců státního zastupitelství nebo u těch soudů. A je to skutečně to číslo, které řekl. Ale v porovnání to nevypadá tak dramaticky, že to je o 10 000 níž než jinde. No protože to je všech. To je, jestli to vezmeme, veřejná sféra, tak je to včetně platu soudců. Ne, ne, těch 32 800, když vezmu průměrný plat ve veřejné sféře, tak ve veřejné sféře jsou i soudci samozřejmě a všichni, kteří jsou placení z těchto peněz. Hledal jsem to pro vnitro, takže je to stránka 43 očíslovaná v důvodové zprávě, 43 je to číslo, jinak je to, kdo se podívá na internetu, stránka 45 důvodové zprávy. Ve všeobecné pokladní správě je 1,3 miliardy korun na navýšení od září pro všechny kapitoly.

Proč to nebylo posláno? No protože rozpočet ještě není schválený, tato novela. Takže platí to, co jsem říkal. Na to navýšení - pokouším se komunikovat s panem poslancem Vondráčkem, prostřednictvím pana místopředsedy. Není pravdivá informace, že jsme navýšili tarify a neposlali peníze. Je to v důvodové zprávě. Já nerozumím tomu, že to někdo neví. Teď nemyslím poslance, ale z těch, kterých se to týká. A je logické, že jestli to dneska schválíme, vyjde to ve Sbírce zákonů, ještě to musí podepsat pan prezident, že pak ty peníze budou uvolněny. Je to opravdu strana 43 důvodové zprávy. 2,2 miliardy jsou dodatečné výdaje, které souvisejí s navýšením tarifů od 1. září. 900 milionů má přímo kapitola MŠMT, ostatní kapitoly 1,3 miliardy jsou ve všeobecné pokladní správě. Až to bude schváleno, budou se distribuovat ty peníze.

Doufám, že jsem to popsal dobře. Neplatí, že podprůměrní si pomohou, průměrní zůstanou na svém a sebere se to těm nadprůměrným. To by platilo, kdyby tam byla nula. Je tam 1,3 miliardy. Odpovídá to propočtům z MPSV, kolik znamenalo navýšení tarifů od 1. září v první skupině.

K průměrným platům říkám, není to žádná hitparáda, neříkám, že to je dobře, jenom to srovnání není úplně přesné. Já jsem ho měl taky. Tyto tabulky jsem dostal, až když jsem si nechal zpracovat podrobnější podklady poté, co jsem jednal se zástupci soudů. Budeme s nimi jednat dál. Takže já to nijak nezlehčuji.

Co se týče bagatelních exekucí, těch odměn, tak můžu zopakovat tu naši debatu z minula. V tom původním návrhu rozpočtu tam byla nula, že?, pro rok 2022. Pokud se stane, co jste říkal, já zatím ty signály nemám, tak na to je vládní rozpočtová rezerva, protože zase v mém chápání světa je to mandatorní výdaj. Máme vládní rozpočtovou rezervu. Kdyby se ukázalo, že na 6 týdnů, 7 týdnů je potřeba to navýšit do konce kalendářního roku, tak tam bezesporu takové rozpočtové opatření uděláme. Není možné, aby stát neplatil své závazky. Na tom se určitě shodujeme, v tom se nebudeme přít. A určitě se shodujeme na tom, že demokratický stát potřebuje nezávislou justici.

A jestli chceme nějak systémově zvednout ty platy, to znamená nějakým způsobem skokově, tak se na to můžeme připravit. Musíme si to umět zdůvodnit, musíme si říct, proč jedné skupině, a já to nijak nezpochybňuji, to skokově přidáváme a ostatním ne, protože v okamžiku, kdy to uděláme, tak logicky přijdou zástupci těch ostatních skupin, budou mít tu tabulku a budou se ptát, proč je to na České správě sociálního zabezpečení nižší v této platové třídě než tady nebo jinde. Že tam ty peníze potřebujeme dostat, to je pravda. Jednáme o tom s panem ministrem spravedlnosti. Zatím jsme ta jednání neukončili, ale budeme se tomu věnovat i dál. To je všechno, co bych k tomu chtěl říct. A omlouvám se za tolik čísel. V případě zájmu jsem schopen ty tabulky s tím porovnáním přeposlat, ať můžeme pokračovat v té debatě. A říkám, u těch bagatelních exekucí, pokud bude potřeba, tak se to vykryje z vládní rozpočtové rezervy, protože to by stát stejně doběhlo a stát své závazky prostě platit musí. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Eviduji dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Radek Vondráček a po něm paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za tu konstruktivní reakci. Já vám zase něco řeknu o té justici. Oni mají tabulku, já mám tabulku třeba z Městského soudu v Praze, tam je nástupní plat administrativního pracovníka 14 650 korun, ale v té čtvrté platové třídě je to 16 200. Ona jenom nastoupí a už to ten soud musí dorovnávat z jiných prostředků. Proč proboha zkrátka neustále... (Poznámky ministra Stanjury mimo mikrofon.) On dostane, ten pracovník dostane zaručenou mzdu, ale...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane ministře, já vás poprosím na mikrofon příště!

 

Poslanec Radek Vondráček: Ale v tabulce té mzdy, té tarifní, dostane méně. Nejlépe je placený justiční kandidát a asistent soudce. Ten má nástupní plat 30 000. Zaručená mzda je 29 400. Ten jediný se jakoby dostává o 600 korun nad ten svůj tarif, ale většina těch nižších kategorií, co jsou 5., 6., 7., 8. platová třída, tak jim stejně soud už vlastně z jiných zdrojů dorovnává, aby měl zaručenou mzdu. A nemyslím si, že by ta struktura zaměstnanců byla až tak výrazně jiná, co se týče vzdělání a tak dál, od jiných úřadů, protože i u těch nesoudních pracovníků zkrátka musíte mít kvalitní lidi a musíte je mít nějak vzdělané.

Když je to mandatorní výdaj, ty bagatelní exekuce, proč to tedy tam nemáte rovnou? Proč se zase nějakým způsobem šumí? Vy jste jednal s těmi soudci. Proč to tedy ti soudci nevědí? Proč to neví nikdo? Vy říkáte, že to je ve všeobecné pokladní správě, ale prostě zítra je tisková konference o kolapsu české justice! Tak je to naprosté selhání komunikace!

A mám poslední připomínku. Těch 10 %, co se přidá na tarifu, pak se to vezme z odměn. Já jsem členem komise pro práci Poslanecké sněmovny. Úplně stejná věc je tady v Poslanecké sněmovně a ti lidé si také zaslouží přidat. Tak bych byl rád od vás slyšel to ujištění, že to, co říkáte o spravedlnosti a vnitru, se týká i zaměstnanců Poslanecké sněmovny, protože tady se přidalo 10 %, ale pokud vím, pan kancléř říkal (upozornění na čas), že na to peníze víc nemá, a to je váš kancléř. To není náš kancléř.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Čas! Tak. Další je paní poslankyně Mračková Vildumetzová a po ní pan ministr. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Pan ministr financí nám tedy řekl, že v důvodové zprávě na stránce 43 je napsáno, že v oblasti platů dojde k tomu navýšení. Ale my neschvalujeme v uvozovkách důvodovou zprávu. Ta je samozřejmě jako doplňková. Já bych chtěla, abyste mi to ukázal v té tabulce, protože to budeme schvalovat, ano? A já nechápu jedno, když tedy, proč to nemůže být v kapitole Ministerstva vnitra. Já tomu nerozumím, proč by nemohlo být v kapitole Ministerstva vnitra rovnou tedy to desetiprocentní navýšení. Když se tedy podívám na tu kapitolu všeobecná pokladní správa, tak průřezový ukazatel platy zaměstnanců - ostatní platy je tam nula. Já tam to číslo nikde nevidím. Samozřejmě mohu udělat to, že mohu zavolat nebo zeptat se vašeho pana náměstka, ale samozřejmě důvodová zpráva je součástí, ale my schvalujeme ta čísla. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a nyní pan ministr s faktickou poznámkou, připraví se paní poslankyně Helena Válková.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Nejdřív na pana poslance Vondráčka. My jsme se soudci nejednali o tom desetiprocentním navýšení. Na tom jednání o tom nepadlo jediné slovo, tak jim to nemohl vysvětlit, jestli si rozumíme. Kdyby se mě zeptali, tak jim to řeknu. Ale my jsme jednali o něčem jiném. Bylo to na jejich žádost. Téma bylo to, co jste vlastně popsal, dlouhodobě neuspokojivá úroveň platů těchto zaměstnanců. To bylo téma, kdy jsme byli vybaveni tabulkami, grafy. Vysvětlovali jsme si postoje, ať si sladíme čísla, protože když máme pokaždé jiná čísla, tak pak se nemůžeme dohodnout. Já jim to nevyčítám, to nebylo předmětem jednání. Kdyby na to došla řeč, tak si to prostě řekneme.

Proč to není rovnou v tabulce? Protože se to tak dělalo vždycky. Dobře, tak já to příště nechám rozpracovat. Ptal jsem se. Vždycky se to tak dělalo. Jestli je v tom problém, tak pokud k tomu kroku někdy příště přistoupíme, tak to rozepíšeme do kapitol. To je vlastně všechno. Podle mě nemůžeme rozpočtovat tak, že máme 100, 120, 140 miliard nespotřebovaných nároků. Já si myslím, že to je chybné rozpočtování. Proto jsem rád, pokud se ty nespotřebované nároky zapojí do rozpočtu, a to číslo se snižuje. Ještě chápu, když je to nespotřebované, je to pod závazkem. To znamená, že plnění je smlouva, ale není v tom daném roce a pokračuje plnění. Ale také máme dlouhodobě v rozpočtu ty peníze, které se nestačí investovat, nejsou pod závazkem, a podle mě to zkresluje to hospodaření státu.

Takže já se dlouhodobě budu snažit o to, aby ty nespotřebované výdaje bez smluvního zajištění reálně neexistovaly, to nebude nikdy nula, ale aby se to číslo snižovalo. To je všechno. Vždycky když se zeptám "proč to tak máte?" - protože nám to vždycky někdy v minulosti někdo sebral. Ale to není žádný argument, jestli si rozumíme. To je ten problém nespotřebovaných nároků, které nejsou pod závazkem neboli pod smlouvou.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za dodržení času. Nejprve faktická poznámka - paní poslankyně Válková Helena. (O slovo se hlásí i poslankyně Schillerová.) Faktická poznámka má přednost před přednostním právem. Prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuju, pane místopředsedo, i za upozornění. Máte samozřejmě pravdu.

Já jsem se jenom chtěla zeptat pana ministra, jestli ví, že tady funguje jeden z pracovních orgánů ústavně-právního výboru, je to podvýbor pro justici. My jsme v kontaktu s představiteli justice. Měli jsme tam už zástupce Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího státního zastupitelství, představitelky krajských soudů. A nám z toho vyšlo, z těch opakovaných schůzek s představiteli justice, že oni jsou hlavně nespokojení, a to je na nepřítomného pana ministra spravedlnosti, s tím, že chybí strategie, ona už chyběla i v mé době v roce 2014-15, nestačila jsem ji tam zavést, a z té strategie se samozřejmě odvíjejí potom ty náklady. Jeden z příkladů za všechny, co samozřejmě na vás přijde, a na to chci jenom tady upozornit v rámci dvou minut. Jsou to stálé měsíční náklady na udržování, aktualizaci, správu elektronických systémů, kterých v současné době v České republice u soudů existuje, jak jsme byli informováni, 53. Dovedete si to představit, kolik vás to bude, pane ministře, stát a stojí? Takže to je první věc.

A druhá. Blíží se nám konec roku a já si myslím, a moc bych se ráda mýlila, že se zase budou nastolovat populistické otázky typu: měli bychom zmrazit platy soudcům. A já upozorňuji, že už teď jsou některé žaloby dosti daleko za ty zmrazené platy za rok 2022. Nerada bych se setkala s tím, co jsem řešila v roce 2015 v lednu. Pamatuji si to dobře. Tenkrát jsme dopláceli opravdu stovky milionů. Takže jenom takové upozornění, že justice bude po vás chtít logicky čím dál tím víc, protože jsou to dluhy z minulosti, které teď se ještě násobí současnou aktuální situací.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak dobrý podvečer. S přednostním právem, paní předsedkyně? Tak prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem vždycky ve stresu, když vidím tam počítající se ty dvě minuty. Souhlasím - já jdu k něčemu jinému vystupovat, ale souhlasím se snižováním spotřebovaných nároků. Já jsem se o to také snažila, byl to boj, boj, a pohnuli jsme s tím. Jestli jste si vytáhl, tak si všimnete, že jsme s tím pohnuli. Teď tedy trošku si rýpnu, že těch 30 miliard vám tam také skončí, v těch spotřebovaných nárocích, ale dobře, to už jsem řekla, tak to nebudu opakovat.

Já jenom takovou malou, nechci říct radou, vzpomínkou, retrospektivou, já jsem samozřejmě řešila, také se na mě obraceli Nejvyšší státní zastupitelství, zástupci soudců, justice s těmi platy, a ty platy dlouhodobě jsou na tom špatně. Já jsem si tehdy nechala udělat tabulku, určitě by se na financích někde našla, bylo to v roce 2018. A tehdy jsem si nechala porovnat opravdu po těch kategoriích - a máte pravdu, že se musí srovnávat vždycky hrušky s hruškami, platová třída. A skutečně si pamatuji, že nejnižší platy, když to takhle korektně porovnáme, byly v té justici, byly to zapisovatelky. Tam skutečně to bylo úplně dramatické na soudech. Pak to byly nějaké takové tady tyto referentky na státním zastupitelství, pak to byly úřady práce, v porovnání těch tří, a pak to byla Česká správa sociálního zabezpečení. A tehdy historicky jsme udělali jednou, a to se nedá dělat pravidelně, ale udělali jsme to v tom roce, že jsme ty platy navyšovali procentuálně rozdílně. To znamená, tady tyto kategorie měly 15 %, pak další kategorie měla 13 %, pak to bylo třeba 10 % a tak dále, abychom trochu, samozřejmě, že ten zub byl tak velký, že se to nedalo v tom jednom roce všechno dorovnat, ale udělali jsme také, a možná na těch grafech, které tam máte, byste to i mohl vidět, že jsme to v tom roce 2018, prostě to tam skočilo. Tak jenom taková zkušenost že to není - tím jsem chtěla říct na podporu toho, že to není problém tohoto roku, ale je to problém dlouhodobý. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Další do diskuse je přihlášena paní poslankyně Pokorná Jermanová. Připraví se pan poslanec Kettner.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Dobrý podvečer, už skoro večer, je tma. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, já bych chtěla na úvod poděkovat panu ministrovi Baxovi, že tady čeká do poslední chvíle, ale můžu ho uklidnit, já dneska nebudu agresivní a nebudu na něj příliš útočit. Já si dovolím jenom shrnout všechna ta tři čtení, která jsme tady absolvovali v souvislosti s novelou státního rozpočtu pro tento rok, a to zejména v oblasti kultury, protože to je ta oblast, které já se samozřejmě velmi ráda věnuji, a velmi ráda se o některých tématech s panem ministrem přu, a zatím se nám nepodařilo najít společnou řeč. A vypadá to i tak, co se týče mých pozměňovacích návrhů a mých kolegů, že tam asi tu podporu jsme nenašli. Ale já se k tomu vyjádřím později.

Já bych na úvod zopakovala to, co jsem říkala v prvém i druhém čtení, že předložený rozpočet na letošní rok je taková trošku pohádka o tom, jak na začátku jsme miliardu vzali a ke konci miliardu vracíme, s tím, že to přerozdělení do těch kapitol pro mě a pro mé kolegy není úplně komfortní. Příspěvkovým organizacím do této kapitolu jsme navýšili částku, nebo budeme navyšovat částku více než 600 milionů korun. Ono to vypadá velmi zajímavě, nicméně z toho 314 milionů korun je pokuta Národnímu památkovému ústavu, takže do příspěvkových organizací odchází, nebo odejde, doufejme, pouze 280 milionů korun. A je to částka, která určitě - a já doufám, že to tak bude - pokryje zvýšené náklady způsobené energetickou krizí, ale také inflací, což se promítne samozřejmě do provozu příspěvkových organizací zřizovaných Ministerstvem kultury.

A i proto já jsem navrhla se svými kolegy navýšení příspěvkovým organizacím, které zřizuje Ministerstvo kultury, a to o částku 200 milionů korun, protože já jsem přesvědčená o tom, že to, jak domácnosti začínají šetřit, se odrazí například i na vstupném do těchto příspěvkových organizací, a ony začnou mít problémy se svými nastavenými rozpočty a Ministerstvo kultury jakožto zřizovatel bude muset tyto schodky sanovat, stejně tak jako už se několikátý rok děje například u Národního divadla. Tak to byl ten důvod, proč já jsem předložila návrh na navýšení u této kapitoly o 200 milionů korun. Bohužel z rozpočtového výboru jsem podporu nedostala, a proto využívám této příležitosti a vyzývám vás, žádám a prosím, abyste tento návrh podpořili, protože byť samozřejmě v té velké částce celého státního rozpočtu, co se týče výdajů, je to malá částka, ale může poměrně výrazně pomoct příspěvkovým organizacím, které zřizuje Ministerstvo kultury, a paradoxně to může dát komfort panu ministrovi, aby některé věci mohl rychleji řešit. Takže to je tento pozměňovací návrh.

A ten druhý, to jsem předložila, abych vykompenzovala i dopad energetické krize a inflace na divadla, orchestry, které třeba nejsou zřizovány státem, nicméně podporu si zaslouží, aby to složité období, které nás čeká, které teď prožíváme a ještě pár let prožívat budeme, přežily a nějakým způsobem mohly pokračovat ve své činnosti, která samozřejmě je úctyhodná. Já jsem před chvilkou diskutovala se svým kolegou z našeho klubu, který rozděluje příspěvkové organizace zřizované Ministerstvem kultury na ty pražské, v uvozovkách. Já jsem mu vysvětlovala, že to není ale jenom o těch pražských, ale že Ministerstvo kultury má své příspěvkovky i mimo Prahu, nicméně ta ostatní tělesa, o kterých jsem mluvila před chvilkou, jsou více v regionu, než jsou v Praze, a proto jsem žádala o navýšení v této kapitole o 200 milionů korun. Ani tady jsem se nesetkala s podporou z rozpočtového výboru. A i tady vás budu všechny vyzývat, přestože třeba nebude mít podporu ministra financí, abyste vy tento pozměňovací návrh podpořili, protože jde opravdu o zachování, kontinuitu a důležitý faktor v oblasti kultury, to znamená v oblasti Programu státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů.

Jinak co se týče navýšení dalšího, tak znovu teď pana ministra trochu pochválím, ale ne moc, to je navýšení filmových pobídek, kde je samozřejmě správné, že jsme je navýšili. To, na čem se dlouhodobě neshodneme, je to zastropování, ale to je naše písnička, kterou si tady budeme asi hrát po celé období, protože tam je to o tom názoru, který já mám v tomto trošku jiný, protože si myslím, že se to dá řešit jinak. Nicméně za mě doufám, že - a teď trošku zabrousím na příští rok, já jsem letem světem koukla do návrhu rozpočtu na příští rok, který je pro kulturu příznivější, ale tam přijde poměrně velká část evropských fondů, já jsem ráda, že se zapojí do kultury. Ale tam pana ministra určitě budu zpovídat, až budeme mít první, druhé a třetí čtení státního rozpočtu na příští rok.

Takže já vám touto cestou chci poděkovat a doufám, že podpoříte ty dva pozměňovací návrhy, o kterých jsem tady hovořila, u kterých bohužel ale nemám podporu z rozpočtového výboru, a já bych si přála, abychom tady politiku odložili stranou a kulturu podpořili, protože si to určitě zaslouží, byť pro někoho z nás, nebo pro některé z našich kolegů, nemusí být důležitá, oblast kultury pro mě však je, a myslím si, že tu podporu si zaslouží. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ještě než dám slovo panu poslanci Kettnerovi, který je řádně přihlášený, tak vystoupí s přednostním právem pan ministr Baxa. Než se dostaví k pultíku, tak přečtu dvě omluvy. Pan poslanec Babiš se omlouvá od 17 hodin z pracovních důvodů a pan Kolář se omlouvá rovněž od 17 hodin - z rodinných důvodů. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já si dovolím krátce reagovat na vystoupení paní kolegyně Pokorné Jermanové. Jenom rovnou avizuji, milá paní kolegyně, prostřednictvím pana místopředsedy, že z důvodu zahraniční pracovní cesty nejspíš nebudu na první čtení, ale kdykoliv s vámi povedu potom diskusi ve druhém čtení o návrhu státního rozpočtu na příští rok, protože já považuji za fakt důležité, abychom ty věci společně - anebo rozdílně, ale každopádně vydiskutovali.

Co se týká návrhu rozpočtu na rok 2023, k tomu, co zde padlo, k evropským fondům chci říct znovu jednu věc. Není samozřejmé, že v návrhu rozpočtu Ministerstva kultury ty peníze jsou. Národní plán obnovy není nárokový a můžeme z něj, nebo jednotlivé sektory, rezorty, z něj mohou čerpat jedině tehdy, pokud jej připraví tak, aby ty výzvy mohly být vypsány a čerpáno být mohlo. Na mém ministerstvu jsem v lednu letošního roku zjistil, že za takového stavu příprav by se nikdo žádných peněz z Národního plánu obnovy nedočkal, a trvalo by (?) několik měsíců, než se mně a mému týmu podařilo Národní plán obnovy znovu rozjet, a teď už skutečně ty výzvy vypisovány postupně jsou a na příští rok připadne ta nejdůležitější část včetně třeba velkého objemu finančních prostředků pro kulturní infrastrukturu v regionech.

Co se týká filmových pobídek, tak chci zopakovat, že letošních 570 milionů korun, to znamená ta částka, která je v návrhu rozpočtu, nebo v návrhu novely rozpočtu na letošní rok, plus 600 milionů v návrhu rozpočtu v roce 2023 nám umožní systém filmových pobídek otevřít. To je ta nejdůležitější, zásadní, podstatná zpráva, protože prostě došlo tím, že se systémově filmové pobídky v minulých letech neřešily, k tomu, že my jsme teď ten systém museli zastavit, a díky této vládou podpořené dvojdotaci se nám podaří filmové pobídky znovu rozjet. Současně se připravuje legislativní změna. Teď tam těch 150 milionů toho capu takzvaného, toho stropu, je. My ten systém chceme přepracovat celkově a není v tuto chvíli ještě jisté, jestli v té novele zákona o audiovizi tento strop bude. To uvidíme, není to nutně věc trvalá, ale myslím si, že má své opodstatnění.

Co se týká podpory příspěvkových organizací, myslím si, že jak v tom návrhu novely pro letošní rok, tak pro ten příští rok je zjevné, že opravdu nám záleží na tom, aby organizace přečkaly toto obtížné období. Samozřejmě i v našich příspěvkovkách se logicky šetří, jako se má šetřit všude, ale jenom připomenu, že i naše příspěvkové organizace spadají nebo budou spadat do toho režimu zastropování cen. To je důležité. To znamená, že i ony budou moci čerpat od 1. ledna zdroje energie za zvýhodněných zastropovaných cen, k tomu přibude nějaká forma další podpory, a myslím si, že tím umožníme nechci říct bezproblémové, ale dobré fungování a plnění kulturních služeb.

Navrhuji na příští rok i navýšení dotačního programu pro regionální kulturní instituce. V letošním roce bylo ve schváleném rozpočtu 300 milionů korun, já jsem ještě z nespotřebovaných výdajů, kdy bylo velmi obtížné vybírat, komu vlastně přispět nebo komu pomoci, tak jsem se rozhodl přispět právě těmto regionálním orchestrům a divadlům, takže tam bylo pro letošní rok 350 milionů korun a příští rok se navrhuje oproti schválené výši na letošní rok přidat 100 milionů, to znamená na 400. Takže i na tyto organizace myslíme. Myslím, že velká většina jejich zřizovatelů projevuje dobrou vůli pomoci v současné době, ale tak obecně říkám, že toto dvojí státní navýšení, z těch nespotřebovaných výdajů na letošní rok a už řádné navýšení na rok 2023, je současně takovou řekl bych výzvou a jemným pošťouchnutím pro zřizovatele, aby viděli, že stát, byť to nejsou jeho organizace, je připraven pomoci, a tedy že určitě i pro ně je to impulz, aby ta jejich podpora byla velmi významná.

Takže jenom chci závěrem podotknout, že se jistě shodujeme v těch směrech podpory. Myslím, že letošní návrh je vyrovnaný, myšleno v tom, kam se naše pozornost napíná. Pro příští rok představím řekl bych velmi optimistický návrh rozpočtu. Když ne v prvním čtení, vystoupím určitě ve druhém čtení, abych to patřičně okomentoval, a myslím si, že je vidět, že vláda na kulturu myslí, a to celkové navržené navýšení rozpočtu Ministerstva kultury na rok 2023 o více než 20 % je toho jasným kvantitativním důkazem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak nyní vystoupí již zmíněný pan poslanec Kettner, připraví se pan poslanec Hendrych. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Dobré odpoledne. Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, přítomní členové vlády, já jsem zde u pultíku, abych ještě jednou apeloval na podporu svých dvou pozměňovacích návrhů, které neprošly rozpočtovým výborem, což mě na jednu stranu nepřekvapilo, na druhou stranu velice zklamalo. Jak už jsem tady jednou říkal, my bychom tady měli být pro občany.

Nejsme odborníky naprosto na vše, co se v České republice děje a co Česká republika potřebuje, tím spíše bychom měli ale naslouchat lidem z oboru a odborníkům. Můj pozměňovací návrh - především se teď zaměřím na ty takzvané ostatní neinvestiční výdaje, které byly pokráceny už v klasickém rozpočtu. A já s těmi odborníky v kontaktu jsem. Spousta mých přátel je řediteli základních škol, učiteli. A on to problém skutečně je. Je skutečně s podivem, že dost často nedopřáváme sluchu těm odborníkům. Já osobně tedy odborníkům věřím. Když jdu k lékaři, on to vystudoval, má za sebou mnoho let praxe, a když mi řekne, že mám pravidelně brát tuhletu modrou pilulku, já se s ním rozhodně nebudu dohadovat, že modrou pilulku nechci, že chci růžovou nebo fialovou, protože modrá ve mě evokuje určité negativní věci, tak aby si to někdo špatně nevyložil. Ne, já těm lékařům skutečně věřím. A my bychom také měli věřit i té pedagogické veřejnosti a odborníkům.

Ten můj pozměňovací návrh přímo podpořila Pedagogická komora, školské odbory, Unie školských asociací České republiky, Asociace ředitelů základních škol, Sdružení učňovských zařízení České republiky, dokonce i Svaz průmyslu a dopravy. Já nevím, co víc byste chtěli informací k tomu, abyste pochopili, že to je reálný a skutečný problém. Opravdu naposledy, protože to je skutečně poslední možnost. My české školství tlačíme do kouta a je otázka, kolik toho to školství ještě snese. Myslím si, že se skutečně dostáváme na hranu. Jen tak mimochodem, chtěl bych využít i této možnosti, že jsem u toho pultíku: dokonce se začala šířit informace, že abych získal pro jednu část školství tyto peníze, chci je vzít jiné části školství. Tak tomu, prosím vás, skutečně není. Jednu nepravost nebudu přece napravovat tím, že způsobím další. Já opravdu v tom školství si nebudu hrát na nějakého soudce, který bude říkat: tato část školství je potřebnější než jiná. Ne, my potřebujeme fungující školství jako celek. A celé školství si zaslouží tu naši podporu.

Čili na závěr skutečně ještě jednou apeluji na vás, dopřejme sluchu odborníkům z oboru, kteří v tom oboru skutečně pracují, pohybují se, a myslím si, že oni nejlépe vědí, co skutečně je v tomto segmentu zapotřebí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano. Další přihlášený do obecné rozpravy je pan poslanec Hendrych, připraví se pan poslanec Nacher. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy a pánové, já se dneska ještě krátce vrátím ke svému pozměňovacímu návrhu, který jsem tady načetl ve druhém čtení a který se týká přidání půl miliardy korun vlastně na příspěvek na bydlení. Vrátím se tak trošku i k té proceduře, která vlastně provázela ten můj pozměňovací návrh, protože jsem nepochopil přístup pana ministra Jurečky, který tady momentálně není přítomen, který podal, dokonce den po mně, v podstatě totožný pozměňovací návrh zvýšený o 35 milionů, ale v podstatě se příliš nelišil. Já jsem ho dával o den dříve a on kromě toho v podstatě podal pozměňovací návrh na celkově 7 miliard v kapitole 313.

Já si myslím, že to je velmi nekoncepční, velmi nestandardní postup. Nerozumím tomu dodneška. Dodneška mi to nikdo nevysvětlil, proč se to nevědělo v srpnu, kdy se příslušný materiál rozesílal poslancům. Nerozumím tomu, proč o tom nepadlo ani slovo v prvním čtení, a nerozumím ani tomu, proč to v podstatě nestihl probrat ani rozpočtový výbor. A čemu už vůbec nerozumím, že pan ministr si tehdy v rámci druhého čtení neudělal čas a v rámci přednostního práva nevystoupil dříve než ostatní poslanci, potažmo dříve než já, a celou tu problematiku neobjasnil a nevysvětlil. To je podle mě velmi podivné a vůbec to nechápu.

Nicméně shodli jsme se na tom, že je třeba tuhle podkapitolu řekněme posílit o přibližně 0,5 miliardy korun na příspěvek na bydlení, protože ta částka neodpovídá zvýšenému předpokladu na jeho čerpání. Ale tady se na chvilku zastavím, protože v podstatě i samo Ministerstvo práce sociálních věcí predikuje, že se zvýší počet žádostí z nějakých 20, možná 25 % oprávněných příjemců na 30 %. Ono to asi tak nějak jakoby odpovídá, ten předpoklad, který jsem vypočítával já sám se svými asistenty, i tomu, co nakonec v podstatě, k čemu dospělo Ministerstvo práce, nicméně jsme u velmi tristního čísla. Třicet procent oprávněných je velice málo a já jsem vás na to, že tenhleten nástroj sociální politiky nebude fungovat tak, jak jste si představovali, že v podstatě bude v rámci toho vašeho Deštníku proti drahotě jeden z jakýchsi klíčových nástrojů pomáhat nízkopříjmovým rodinám, já jsem na to upozorňoval několikrát v letošním roce. Vycházel jsem ze zahraničních zkušeností, ze zahraničních studií. Mluvil jsem o tom i v průběhu druhého čtení. A v podstatě se moje hypotéza naplnila, čemuž tedy nejsem vůbec rád, ale bohužel je to tak. Já si dokonce troufnu říct, vyslovit jednu vlastní hypotézu, že vy jste to věděli, respektive Ministerstvo práce to vědělo, netvrdím, že úplně všichni ministři, ne každý je odborník na všechno. Ale vy jste to věděli už v době, kdy jste tenhle nástroj začali propagovat, právě ze znalosti těch zkušeností a ze znalosti právě z té odborné literatury, že to fungovat nebude, a že tím pádem de facto ušetříte prostředky ve státním rozpočtu. A v podstatě jste jenom naoko hráli, že to fungovat bude a že tenhle ten nástroj pomáhat bude. Zjevně podle toho aktuálního čerpání a zjevně podle těch alokovaných částek tomu tak není. A já to tedy budu samozřejmě sledovat dále a uvidíme, jaké bude nakonec celkové vyhodnocení vlastně v rámci státního závěrečného účtu.

S tímhle příspěvkem na bydlení a s dalšími sociálními dávkami, i když to není oficiální terminus technicus, se pojí ještě i další problematika, to je problematika v podstatě fungování, aktuálního fungování Úřadu práce. Kdo sleduje média, respektive zajímá se, což je určitě lepší, zajímá se o to podrobně prostřednictvím výpovědí samotných pracovníků, ať už řadových, nebo vedoucích, z Úřadu práce, tak ví, že úřady práce jsou přetížené, že úřady práce trápí vysoká fluktuace. Vychází to jednak z přetížení těch pracovníků a jednak z opravdu velmi nízkých mezd. A dostáváme se do situace, kterou už rovněž popisují dnes média, že úřady práce nestíhají některé sociální dávky - a týká se to konkrétně i toho příspěvku na bydlení - vyřizovat v zákonných lhůtách. My jsme se na to na výboru pro sociální politiku konkrétně ptali zástupců ministerstva, náměstků, hovořil o tom i ředitel Úřadu práce. V podstatě nám to více či méně potvrdili. A tohle je samozřejmě velice špatně. Není možné čekat tři měsíce na vyřízení dávky. Dokonce prosakují informace, že někteří konkrétní lidé se musí do té doby, než je jim ten příspěvek vyřízen a než ho reálně dostanou na svůj účet, že se musí dokonce i zadlužovat. To je samozřejmě velice špatně a na to by se měl pan ministr práce a sociálních věcí zaměřit. Zaměřit se na to, aby úřady práce začaly fungovat efektivněji. A myslím si, že bez toho, aby investoval do lidských zdrojů v této instituci, to do budoucna nepůjde. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Ještě než dostane slovo pan kolega Nacher, tak načtu jednu omluvu. Od 18 hodin se bez udání důvodu omlouvá paní poslankyně Jelínková. A nyní už pan kolega Nacher. Připraví se pan poslanec Brabec. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená vládo, nebo spíš pane ministře (Stanjuro), tady nikdo jiný není, kolegyně a kolegové, já si dovolím pár poznámek a budu mít pár otázek, jestli by pan ministr mi na ně mohl odpovědět, byl bych rád. Skoro bych řekl, že bych byl dokonce šťastný.

Za prvé. My teď tady vlastně probíráme, říká se, že státní rozpočet je nejdůležitější zákon roku, bohužel ministři tady moc nejsou kromě pana ministra financí, což je mrzuté. Poslanci tady nejsou. Je tady poloprázdný sál. Od včerejška, když odpovídám novinářům, tak tady vznikla nějaká fáma, že to snad někdo bude obstruovat. A já odpovídám, že ne, že státní rozpočet, s ním můžu razantně nesouhlasit, ale určitě ho nebudu obstruovat. A také nikdo neobstruuje. Máme ještě posledních šest, včetně mě, šest vystupujících, za chvilku to skončí. Uvidíme, jak dopadne hlasování. Můžeme mít ostrý názor pro i proti, ale myslím si, že principiálně se projednávání státního rozpočtu neobstruuje. Takže nevím, kde vznikla ta fáma, která způsobila, že tady nejsou poslanci, nejsou tady ministři, a mě to mrzí, to první věc.

Druhá. Rozpočet my vlastně projednáváme celý tento rok na tento rok. To si jako řekněme. Já jsem si tady dělal poznámky, panu ministrovi to ukážu, že je mám fakt písemně, nic nečtu, tak jsem si dělal poznámky, co jsme všechno tento rok probírali. Tak na začátku bylo rozhodnutí o rozpočtovém provizoriu, že se neschválil ten navržený. Pak se tady prošla tři čtení, nový státní rozpočet, potom s tím souvisela debata o tom zdravotním pojištění a snížení příspěvku o 14 miliard za státní pojištěnce. A já jsem vždycky při tom projednávání říkal, že to je vlastně pokračování jednání o státním rozpočtu. A potom vlastně tento tisk 284. Takže pojďme si říct, že vlastně my ten státní rozpočet projednáváme po celý tento rok.

No a když si vzpomenete, tak já při tom prvním projednání - jinými slovy tady ve vzduchu jako první dotaz, že skoro stálo za to tam nemít to rozpočtové provizorium a schválit ten rozpočet té předchozí vlády, protože byste to takhle vlastně stejně mohli změnit, jako vlastně měníte teď ten svůj vlastní rozpočet. No a já už jsem v tom únoru nebo v březnu říkal, že stejně podle mě budete muset do půl roku přijít s novelou a se změnou státního rozpočtu na rok 2022. Pamatuji, že jsem to říkal, protože jsem tady u toho stál, když jsem to říkal, pamatuji si svoje slova, můžete se podívat do stenozáznamu. A na moje slova došlo. Takže já nejsem tady generál po bitvě, co by teď říkal, kdybyste vy tenkrát nás poslechli, byť bychom to třeba neříkali - ne, já jsem to říkal. A teď na moje slova došlo, protože v některých těch parametrech ten rozpočet za mě už tehdy realistický nebyl. A to jsme samozřejmě nevěděli ten vývoj, to já neříkám, ale už tenkrát jsem řekl - a najděte si ve stenozáznamu - sejdeme se tady do půl roku a pan ministr předloží nový rozpočet.

Třetí poznámka - co je cílem? Cílem je pomoci lidem, jak jste to uvedli a jak to prezentujete v médiích.

Pak bych se chtěl zeptat na tu konstrukci státního rozpočtu, jak jste s tím sem přišli. Já bych to chtěl pochopit. Protože vláda sem předloží novelu státního rozpočtu na rok 2022, ale zároveň potom vlastně ty pozměňovací návrhy, s kterými Ministerstvo financí, ke kterým vyjádří souhlas, tak předkládají koaliční poslanci teprve poté, co sem vláda přijde s tím rozpočtem. A že to nejsou žádné titěrné částky, je, že v součtu je to 45 miliard. Jeden ten pozměňovací návrh je od Mariana Jurečky, to je za 7 miliard, a jeden je od kolegy Adamce a spol., to je těch 38 miliard - 30 a 8. Dohromady 45 miliard. To znamená, že vláda přijde s návrhem, ke kterému ale potom koaliční poslanci načtou ty pozměňovací návrhy. Jinými slovy, dovolím si dotaz, a je to věcný dotaz, doufám, že pan ministr mi odpoví, není to útok: Proč vláda nepřišla rovnou s těmi změnami, které by už v sobě obsahovaly těch 45 miliard, nebo jejich část?

Čtvrtá poznámka. Vy zdůrazňujete ty nové výdaje, rozumím tomu, a já jsem připraven pro ty věci hlasovat, i pro pozměňovací návrhy opozice, i pro pozměňovací návrhy koalice, ale už nezdůrazňujete ty inflační příjmy, o které je tento rozpočet vyšší. To je potřeba také férově říct, je to nějakých 125, 127 miliard korun. To je jako poznámka, to není dotaz.

Pátá poznámka. Vláda říká, že bude pomáhat podnikatelům, za mě je to pozdě. Zase, není to tak, že bych tady byl generál po bitvě, říkám to po celou dobu. Chtěl bych se tedy zeptat, jestli skutečně si myslíte, když to schválíme, že se opravdu těch 30 miliard, které směřují na podporu podnikatelům, skutečně vyčerpá letos. A že to nebude tak, že buď celá částka, nebo její část, nebo významná část, menší část, to je jedno, se převede a podnikatelé ji budou čerpat až v roce 2023. Jestli jste si skutečně jistí, že to všechno stačí zadministrovat tak, že podnikatelé ty peníze v tom souhrnu 30 miliard budou čerpat v roce 2022, to je do konce tohoto kalendářního roku.

A pak jenom spíš taková jako politická poznámka, tím bych to dneska ukončil. My se tady bavíme o tom, že to má být pomoc pro lidi, pro podnikatele, je to změna nějakých parametrů. Já jsem si to spočítal. Nemůžu se zbavit dojmu, že kromě té pomoci tady jde hodně také o tu politiku a o to, že vy hrozně rádi zdůrazňujete, aby opozice byla vstřícná ke koalici v této mimořádné době, ale opačně to až tak nefunguje, protože když jsem se podíval, tak z 28 opozičních pozměňovacích návrhů nemá souhlasné stanovisko ani jeden. Já nevěřím tomu, že by všech 28 pozměňovacích návrhů opozice bylo tak nekvalitních, že by si nezasloužilo podporu Ministerstva financí a koaličních poslanců. Takže my jsme 28krát vlastně viděli nesouhlasné stanovisko nebo bez stanoviska na rozpočtovém výboru, protože tam koalice neměla dostatek poslanců. To mě trochu trápí, že tady ta politika převálcuje tu skutečnou věcnost a obsah v té mimořádné době. Já rozumím tomu, že rozpočet je výsostné politikum, za normální doby normální rozpočet, přijímá se v říjnu na celý listopad, prosinec, víme to na celý následující rok. A většinou je to tak, že v této věci koalice válcuje opozici, vždycky to tak bylo. Já bych si nestěžoval, občas jsme si tady navzájem podpořili drobné věci, co si pamatuji, já jsem hlasoval pro některé návrhy Jakuba Jandy v tom minulém volebním období jako koaliční poslanec. Ale rozumím, že to je výsostné politikum. Ale tohle není standardní doba, to není standardní rozpočet, to není standardní projednávání. To je novela státního rozpočtu na tento rok v mimořádné době. A ta si zaslouží podle mě více než že z 28 návrhů bude 20 krát 8 negativní stanovisko. Takže tolik. Nevím, jestli je to dotaz, na to ani nemá smysl slyšet odpověď, pokud mi tedy pan ministr neodpoví, ale spíš takový postesk. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano. Další v pořadí vystoupí pan poslanec Brabec, připraví se pan poslanec Rais.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, když se dívám na ty prázdné lavice, tak se mi vybaví moje oblíbená pohádka Obušku z pytle ven a řekl bych "je to vláda, jakou svět neviděl". Moc jich tady skutečně nezbylo. Já ale musím říci, a to říkám zcela objektivně, že v případě mého rezortního protějšku je ta situace opravdu složitější, protože paní ministryně Hubáčková, jak víme, rezignovala a pan nový ministr, tedy ještě ne nový ministr Hladík, je otázka, jestli vůbec přijde. Takže já bych tady stejně asi nějakého partnera k diskusi neměl.

Já ale k těm svým věcem chci říct - budu opravdu velmi stručný a na rozdíl od jiných kolegů, kteří říkají, že budou struční, a nejsou. Já jsem měl dva návrhy při prvním čtení ke kapitole životní prostředí. Jedna se týkala posílení kapitoly, kterou všichni asi známe pod názvem Zelená úsporám nebo Nová zelená úspora, a tady opravdu došlo k tomu, že - za co bych chtěl poděkovat - tato kapitola byla posílena, původně tam bylo tuším 150 milionů korun a já jsem to původně chtěl navýšit o 350 milionů na 500 milionů korun. Přesně se to týká vlastně veřejných budov a nějakých energetických úspor. Objevilo se tam tedy navýšení, jestli se nemýlím o 300 milionů korun na 450 milionů korun, což je určitě posun, a myslím, že posun k dobrému. Proto se naplnil můj pozměňovací návrh, nebo námět, který jsem dával při prvním čtení.

A pak tam byl ještě jeden, který se tedy bohužel nenaplnil, ale paní ministryně Hubáčková slíbila, že to bude řešeno z jiné částky, to byl Program péče o krajinu. Tam tedy je částka 150 milionů korun a ten můj návrh byl 300 milionů korun. Protože jsou to velmi zajímavé akce v krajině, jsou jich stovky, jsou to akce, které jsou nesporně důležité i pro obce, pro celou řadu organizací, sdružení, spolků a tak dále. Boj proti suchu, sázení stromů. Tam tedy zůstalo 150 milionů korun, ale bylo slíbeno, že se tyto akce budou realizovat Národního plánu obnovy, a dokonce snad i větší částkou. Byť tam, jak víme, je problém s DPH, ale bylo slíbeno, že bude také řešen. To znamená, že z těchto dvou návrhů byl jeden víceméně splněn, za což jsem rád, a druhý byl přislíben, že nějakou oklikou se tam ty peníze dostanou. Uvidíme.

Já myslím, že daleko zajímavější z pohledu životního prostředí bude ta debata o rozpočtu příštího roku. Především to zajímavé téma Modernizačního fondu a takzvaně 50 miliard českých, jak říká klasik, a to, odkud ty peníze vzít. Ale říkám, to už je příběh příštího rozpočtu. Takže to ke kapitole životního prostředí. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: V obecné rozpravě je dále přihlášen pan poslanec Rais, připraví se pan poslanec Metnar.

 

Poslanec Karel Rais: Vážený pane místopředsedo Sněmovny, vážený pane ministře, kolegové a kolegyně, já bych nejprve připomněl programové prohlášení vlády, o kterém jsme tady zhruba před rokem diskutovali, kde je kladen důraz na zvyšování kvality výuky, výzkumu a spolupráci s praxí a hodně vzletných vět, a pokusil bych se to srovnat s tou realitou.

Už tehdy jsem upozorňoval na to, že tam je málo čísel a že je tam hodně květnatých vět. Jedno z mála čísel, které tam je, je to, že vláda zajistí navýšení průměrné mzdy pro pedagogické pracovníky v České republice na 130 % toho stávajícího stavu, kdy nastupovala do funkce. Do těch pedagogických pracovníků je také ovšem nutné samozřejmě zahrnout nejen učitele, ale i různé administrativní pracovníky, techniky a podobně. Na to tehdy zapomněli, tak s tím musíme počítat taky.

Myslím si, že by bylo namístě připomenout, jak přistupovala k tomu problému platů předcházející vláda Andreje Babiše. Tam se dá jednoznačně říci, že v podstatě co se slíbilo, to se splnilo. Programové prohlášení, které si každý může přečíst, že navýší platy na 150 % pro učitele vzhledem k roku 2017, tak to splnila.

Současná vláda se svému programovému prohlášení vzdaluje. Můžete říct, že je to moje osobní domněnka, ono to tak není. Já jsem našel na internetu docela pěknou publikaci od kolegů Münicha a Smolky. Mají tady publikaci Platy učitelů v roce 2021: Vrchol dosažen a co dál?, kde se hovoří o tom, že v podstatě ty predikce, které oni tam mají, ukazují, že nemusí těch 130 %, že se jim to vzdaluje, prostě ty grafy jdou dolů pod těch 130 %. Ale není ještě všem dnům konec, tak by se dalo říct, že se to napraví. Ale to, co vidím v tom rozpočtu, rozhodně neodpovídá té představě, že by se dosáhlo 130 % navýšení mzdy.

Ještě v té obecné věci, v těch obecných proklamacích bych se zastavil u jedné věci, to je podíl výdajů kapitoly Ministerstva školství na hrubém domácím produktu v roce 2022, který je asi 3,48, zatímco cíl, o kterém hovoří reprezentace i vysokých škol, a je to v podstatě i cíl předcházejících vlád, byl, že je potřeba dosáhnout alespoň částky kolem 0,5 % HDP. Česká konference lektorů a v podstatě Rada vysokých škol jsou si vědomy, což jsou podle mě dvě nejrespektovanější reprezentace ve školství, upozornily na současnou situaci, která je dána samozřejmě také nárůstem cen energií, ale i mzdovou politikou vlády, tak upozorňují na to, že chybí poměrně značné prostředky, konkrétně pro příští roky píšou o 5 miliardách korun, pak se to ještě zvětšilo. Tyto částky nejsou i pro letošek kryty, tady ten deficit.

Proto jsme předložili dva pozměňovací návrhy společně s kolegou Ivo Vondrákem a s kolegou Fridrichem, kdy upozorňujeme, kdy v podstatě víceméně žádáme, aby z vládních rezerv byly přesunuty aspoň zčásti chybějící prostředky, a to ve dvou variantách - buď jenom na platy a na energie, to je ta jedna varianta, v té druhé variantě to je, co se týká energií. Tady bych apeloval - samozřejmě to vyjádření vládní je negativní, tak jak už tady mockrát bylo řečeno, že prostě se vláda s námi nijak nemaže, a nezbývá mi nic jiného než jednak požádat o podporu, snad někdo normální, rozumný, kdo je z vysokých škol, si bude vědom té situace, která tam je, že chybějí peníze na vědu a výzkum a chybějí peníze do platů. Říkám, kdo jiný by byl kompetentnější než Rada vysokých škol a Česká konference lektorů? Neznám nikoho takového.

Otevírají se finanční nůžky, a to nejenom v rámci vysokých škol, ale i regionálního školství, takže řada mých kolegů uvažuje v podstatě o tom, že přejde - většinou jsou to asistenti, odborní asistenti, že přejdou do regionálního školství, konkrétně na střední školy, kde jsou pro ně osobně ty podmínky finančně výhodnější. Tady při té příležitosti bych vyjádřil podporu pozměňujícímu návrhu kolegy Kettnera, který se týkal toho přesunu ONIVu v podstatě z rukou nebo z prostředí středních škol. Ti ředitelé na jednu stranu - zase tady vykládáme o tom, jak mají být manažersky, v podstatě jak mají manažersky fungovat, a na druhou stranu jim bereme jediný finanční, nebo jeden z mála finančních nástrojů, který jim skutečně umožňuje kvalitně řídit střední školy.

Takže já bych to shrnul. Na jednu stranu programové prohlášení vlády, velká priorita školství, podpory vědy a výzkumu, vazeb na průmysl, na druhou stranu ta realita je taková, že v podstatě podíl výdajů kapitoly Ministerstva školství na HDP je podprůměrný a klesající. Mě na tom zaráží to, že vláda vlastně nerespektuje doporučení od reprezentací vysokých škol, což si myslím, že jsou autority, které jsou apolitické a kterým jde skutečně o to, aby školství bylo kvalitní. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. S faktickou poznámkou je přihlášen pan předseda Výborný. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, vážený pane ministře. Vaším prostřednictvím, jenom chci zareagovat k tomu, co říkal pan kolega Rais. Pokud jde o ten závazek vlády, tak to jste si možná popletl nebo jste si to spojil s tím, co byl závazek vaší vlády v tom minulém období, že jste skutečně ten růst vztahovali k tomu počátečnímu stavu nástupu k vládě. Ale v našem případě tomu tak není. Když se podíváte do našeho programového prohlášení vlády, tak my to kritérium, ke kterému vztahujeme výši platů pedagogických pracovníků, tak to je 130 % průměrné hrubé mzdy ve státě. Takže takhle to je. A co chci zdůraznit, na tomto závazku se nic nemění, ale ten závazek je dán do konce období volebního, funkčního období této vlády. Čili s tím se samozřejmě pracuje i v kontextu toho, že ta situace není samozřejmě optimální, to já nepopírám, máte pravdu v tom, že i s ohledem na to, jak ty platy dnes rostou, dochází tady ke stagnaci, ale ten závazek, který naše vláda dala, tak ten trvá. Ale jak říkám, neměl být ani naplněn v letošním roce. Takže tady prosím, abychom byli k tomu korektní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Pan poslanec Rais se hlásí k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Rais: Protože mi to pan kolega už jednou říkal, tak jsem se díval do toho prohlášení, tam je skutečně napsáno průměrné měsíční mzdy. Jste tady plus minus rok a je to splněno? Není to splněno. Tak na to já upozorňuji. Vy jste si tam nedali, že to bude ke konci. Prostě dneska to není splněno. Takže to je to, co jsem říkal. A upřímně řečeno, můžu opakovat, že se otevírají nůžky v podstatě mezi - ať nedělám rozdíly ve školství - mezi průmyslem a školstvím, tam jsme oba dva na jedné lodi a je potřeba to nějakým způsobem řešit. Jestli chceme skutečně posunout ten systém, tak ho posuneme hlavami, a ne nohama. Čili tam je potřeba klást důraz na to školství a na ten výzkum. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní se vracíme do obecné rozpravy, přihlášen je pan poslanec Metnar.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, já bych chtěl říci, že vláda hnutí ANO navrhla a schválila rozpočet pro rezort obrany na rok 2022 ve výši 93,5 miliardy korun. Současná vláda rozpočet snížila a v březnu letošního roku schválila rozpočet ve výši 89,1 miliardy korun. Podíl výdajů kapitoly Ministerstva obrany vůči HDP má tedy klesající trajektorii z 1,4 % na 1,3 %, což v současné bezpečnostní situaci vidím jako špatný politický signál ze strany České republiky vůči partnerům NATO.

Když se schvaloval letošní rozpočet, podával jsem dva pozměňovací návrhy, aby tyto zkrácené finanční prostředky byly do rozpočtu obrany vráceny. Důvodem návratu finančních prostředků do rozpočtu bylo, aby tyto prostředky byly rychle a efektivně využity v rámci uzavřených rámcových smluv nebo případné urychlení plnění rámcových smluv s ohledem na operační potřeby armády. Jako příklad jsem uváděl využití rámcových smluv na munici, výstrojní součástky a další. Dále jsem navrhoval uskutečnit tehdy naší vládou schválenou valorizaci platů vojáků ve výši 1 400 korun. Když se vrátím do toho března, mé pozměňovací návrhy nebyly přijaty a nedošlo tedy k navýšení rozpočtu Ministerstva obrany na rok 2022 ani v této novele. Proto jsem se rozhodl, že tuto novelu rozpočtu na letošní rok nepodpořím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, pan poslanec Metnar. Další v pořadí do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Kott, připraví se pan poslanec Koten.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuju pěkně za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové, velice ve stručnosti si dovolím okomentovat dva pozměňovací návrhy, sněmovní dokumenty 1283 a 1282, které jsem společně se svými kolegy, paní předsedkyní Schillerovou, Karlem Turečkem a Davidem Pražákem, vložil do systému. Oba pozměňovací návrhy se týkají Ministerstva zemědělství.

Pozměňovací návrh 1283 se týká částky 10 milionů a jedná se o to, že na Ministerstvu zemědělství byly alokovány finanční prostředky na spolkovou činnost, která vlastně do jisté míry řeší jednoznačně vysoce odborná periodika, která pomáhají členům jak Českého svazu včelařů, tak Českomoravské myslivecké jednoty, a do jisté míry tyto finanční prostředky také obsahují školení instruktorů, zkušebních komisařů, kde spolkové organizace do jisté míry sanují jakoby práci ministerstva, které by tuto činnost stejně muselo vykonávat. Takže to je jeden pozměňovací návrh.

Druhý pozměňovací návrh je o větší částce, je to 1 miliarda korun, a tyto finanční prostředky by se měly využít na infrastrukturu vodovodů a kanalizací, jak jsem zde toto již obhajoval ve druhém čtení. Domnívám se, že to, že v letošním roce bylo poměrně příznivé počasí, do jisté míry studny, které byly v minulých letech vlastně vyčerpány a kde jsme byli nuceni jednotlivé obce nebo i místní části měst zásobovat cisternami, tak tam v současné době voda teče. Nicméně si myslím, že to není politická záležitost, ale je to věc, kterou bychom měli řešit napříč politickým spektrem. A vzhledem k tomu, že některé projekty jsou již finalizovány, na některé jsou dokonce vydána stavební povolení, tak se domnívám, že vzhledem k tomu, že i zde ty finanční prostředky byly alokovány a úpravou státního rozpočtu odsud vypadly, tak bychom ty finanční prostředky minimálně do těchto dvou oblastí na Ministerstvu zemědělství měli vrátit. Dovolil bych si vás požádat o podporu našich pozměňovacích návrhů s vědomím toho, že vlastně ty finanční prostředky na ministerstvo vracíme, protože už tam jednou byly, jak už jsem řekl, alokovány. Děkuji za vaši podporu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano. Další v pořadí je přihlášen pan poslanec Koten, kterému dávám slovo. A připraví se zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy, což je pan poslanec Vondrák.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, dovolte mi, abych představil a požádal o podporu svého pozměňovacího návrhu, který má zlepšit bezpečnost na naší východní hranici se Slovenskem. Všichni asi vnímáme, že tam je nyní nasazena poměrně početná skupina policistů, kteří tam fungují v nějakém třísměnném provozu a potřebovali by ulehčit práci. Můj pozměňovací návrh spočívá v tom, že se navyšuje částka z rezerv státního rozpočtu pro Ministerstvo vnitra, a to na nákup speciální techniky, která je schopná detekovat na projíždějících vozidlech počet lidí, kteří tam jsou, a to i v nákladovém prostoru a podobně, aniž by vozidlo bylo zastavováno a zdlouhavě kontrolováno. Samozřejmě ty prostředky, pokud se využijí tímto směrem, obrovským způsobem zvýší efektivitu kontrol na hranicích, sníží tedy nutný počet policistů, kteří budou na této hranici sloužit. A myslím si, že to bude pro dobro věci, protože policisté v současné době bohužel chybí na klasické úkony, které policie musí řešit ve svých regionech, a tím pádem vlastně odvádí policisty od jejich práce, kterou mají vykonávat, ať už je to nehodová služba, tedy dojíždění k nehodám. Nyní se stává, že policie musí jet až 130 kilometrů na vyšetřování dopravní nehody, a tím se potom samozřejmě poměrně výrazně prodlužuje i doba řidičů, kteří čekají na vyřešení dopravní nehody. Takže dovolte, abych vás tedy tímto požádal o podporu pozměňovacího návrhu, který je veden v systému pod číslem 1337, a děkuji dopředu za podporu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další a zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy je pan poslanec Vondrák.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Dobrý večer, dámy a pánové. Dovolil bych si navázat na diskusní příspěvek pana kolegy profesora Raise, který se týkal navýšení rozpočtu především pro oblast vysokých škol. Budu stručný a věcný. Uvědomujeme si, že 4,2 miliardy, které by školy potřebovaly, nemají možnost získat v tomto roce. Vím a pevně věřím, že se situace trochu změní v roce příštím. Nicméně mi dovolte, abych vás požádal o to, abychom podpořili alespoň 800 milionů korun, které pomohou vysokým školám se vypořádat s navýšením nákladů souvisejících především s energiemi, které jsou takové, jaké jsou. Já vás chci ještě jednou o to požádat, protože vím a slyším to ze všech stran, a nejen z našich škol v Ostravě, ale i z jiných, že v opačném případě se budou muset zkracovat semestry, bude se muset omezovat výuka. Jestli toto chceme, prosím, tak to nepřijměme. Ale pokud chceme, abychom zachovali kvalitu, a víme dobře, že to není nic jednoduchého, tak bych vás chtěl ještě jednou požádat o to, abychom těch 800 milionů korun, které v tom rozpočtu nejsou zdaleka tak významnou položkou jako ostatní, abyste to podpořili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak to byl zatím poslední v pořadí přihlášených do obecné rozpravy. Hlásí se ještě paní poslankyně Vildumetzová. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já jsem si samozřejmě zjišťovala ještě ty informace, které tady zazněly od pana ministra financí, že ty finanční prostředky ohledně desetiprocentního navýšení od 1. září, že jsou tedy v té všeobecné pokladní správě. Já to tedy pořád moc nechápu, proč nemůžou být v jednotlivých kapitolách, protože jak mně teď bylo sděleno, tak pak si jednotlivé rezorty budou muset požádat a bude se muset dělat rozpočtové opatření. Tak si myslím, že by bylo asi dobré, že pokud tedy se navýšilo hasičům a policistům od 1. září o 10 %, tak by to v té kapitole měly mít rovnou. A když to tam rovnou budou mít, tak to hned budou muset čerpat a nebudou muset čekat na nějaké schválení nebo na nějaké rozpočtové opatření. Protože si myslím, že i když tam ta částka ve všeobecné pokladní správě je, tak ještě pořád není jisté, jestli to ty rezorty dostanou. Ony si o to budou muset požádat a poté se bude muset udělat to rozpočtové opatření. Proto bych znovu chtěla vyzvat pana ministra financí, aby podpořil naše pozměňovací návrhy, protože pokud budou podpořeny, tak ty rezorty, například Ministerstvo vnitra, tam ty finanční prostředky bude mít v uvozovkách hned a hned je může v uvozovkách dát těm hasičům a těm policistům. Děkuju vám.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Ještě někdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikoho nevidím obecnou rozpravu tedy končím. Ptám se na závěrečná slova. Ano, navrhovatel má zájem. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Já dlužím odpověď na dvě otázky. První otázka. Proč ty dva velké pozměňovací návrhy - myslím velké objemem - nebyly součástí toho sněmovního tisku? Je to jenom časové hledisko. Vláda tento návrh zákona schválila na konci července, přišel do Poslanecké sněmovny 17. srpna, na základě toho prudkého zvýšení cen na přelomu srpna a září jsme rozhodli, za prvé, že letos nebude 25 % úsporného tarifu, což by odpovídalo kalendářně, ale 40 %, to je těch 8 miliard. Za druhé, těch 30 miliard, byl dotaz, jestli podnikatelé letos vyčerpají. Pravděpodobně ne, ale abychom mohli vypsat ty programy, které jim pomohou, tak ty prostředky tam budeme alokovat. Takže já bych řekl, že považuji skoro za vyloučené, že celá částka by se vyčerpala letos. To říkám zcela poctivě. (Hluk v sále.) Na druhé straně ta částka je maximalistická, vychází z kvalifikovaných odhadů, že by se ta pomoc mohla týkat vyšších jednotek tisíců podnikatelských subjektů, které teoreticky splňují ty podmínky, do kterých by se to mohlo dostat. To jsou podle mě dva poslední nezodpovědné dotazy, které...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane ministře, já vás přeruším na chvilku a prosím kolegy, kteří se vrátili nyní do sálu, aby se případně usadili, a poprosím je o ztišení, protože hluk v sále je...

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Teď z mé strany jenom krátké zhodnocení debaty. Děkuji všem vystupujícím. Já jsem napočítal dvě vystoupení, aniž bych je chtěl jmenovat, která se míjela účinkem třetího čtení. Myslím, že byla zbytečně osobně útočná, ale to je odpovědnost každého z vystupujících. U těch ostatních chci ocenit věcný tón vystoupení, i když třeba nesouhlasím s tím, co zaznělo, nebo mám jiný názor, tak bych chtěl ocenit věcný tón této debaty.

Já bych chtěl závěrem požádat, abychom novelu státního rozpočtu schválili, a chci jenom připomenout, že nejvyšší objem těch dodatečných výdajů směřuje za prvé do oblasti zvládání vysokých cen energií, ať už je to úsporný tarif, ať už je to ten dočasný krizový rámec pro velké firmy a další opatření. A druhá nejvyšší oblast těch zvýšených výdajů je sociální oblast, kde se samozřejmě - a nemohlo se s tím počítat - vyčlení prostředky na druhou mimořádnou valorizaci, a tím, že jsme zvýšili životní a existenční minimum, tím, že se změnily i normativy, tím logicky dochází k navýšení zejména příspěvku na bydlení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za pozornost. Zeptám se na zájem o závěrečné slovo ze strany zpravodaje. Není tomu tak. Přesto nyní poprosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. Ještě se pana zpravodaje zeptám, jestli v obecné rozpravě nezazněly nějaké návrhy, které bychom teď měli hlasovat přednostně, jako je například opakování druhého čtení? (Poslanec Bernard: Není tomu tak.) Není tomu tak, tak vás poprosím...

 

Poslanec Josef Bernard: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Velice stručně k proceduře:

Návrh na zamítnutí zákona nebyl podán, budeme tedy prvně hlasovat o legislativně technické úpravě, ta je v materiálu, který jste dostali, uvedena pod písmenem W. Žádné legislativně technické úpravy ve třetím čtení nebyly předneseny. Budeme potom hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích a pokračovali bychom podle materiálu, který byl vložen do systému spolu s usnesením rozpočtového výboru. Předpokládám, že ho máte všichni k dispozici. Až se vypořádáme se všemi pozměňovacími návrhy, budeme hlasovat o návrhu zákona jako celku.

Nyní vás poprosím o odsouhlasení této procedury.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Chci se zeptat, jestli někdo navrhuje jinou proceduru, jestli je tu protinávrh proti tomu, co bylo předneseno, respektive, co je uvedeno ve zmíněném materiálu? Není tomu tak, neeviduji žádný návrh, budeme proto hlasovat o návrhu procedury, tak jak ji načetl pan zpravodaj. Ano, eviduji vaši žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Mezitím jsem zagongoval, aby mohli dorazit všichni kolegové.

 

Počet poslanců se zdá být ustálen. Já jenom zopakuji pro ty, co přišli později, že nyní budeme hlasovat o proceduře, tak jak ji navrhl zpravodaj, a sice proceduře, kterou máte uvedenou v tisku 284/2.

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 4 bylo přihlášeno 160 poslanců, pro hlasovalo 159, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat, přijali jsme proceduru, tak jak ji navrhl pan zpravodaj.

 

Pane zpravodaji, prosím.

 

Poslanec Josef Bernard: Děkuji, pane předsedající. Budeme tedy prvně hlasovat o legislativně technické úpravě návrhu A, je evidovaná jako první pod písmenem W. Stanovisko rozpočtového výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Souhlas.)

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 5, bylo přihlášeno 160 poslanců, pro hlasovalo 159, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Dále budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích. První je pozměňovací návrh vedený pod označením A, jedná se dále - bez oslovení - o pozměňovací návrh poslanců Šimka, Bernarda, Nového a Munzara. Stanovisko rozpočtového výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel? (Souhlas.)

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 6 bylo přihlášeno 160 poslanců, pro hlasovalo 142, proti byl 1. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Dále návrh B1, týká se kapitol 317 a 398, předložili poslanci a poslankyně Pokorná Jermanová, Dostálová a Schillerová. Rozpočtový výbor nepřijal stanovisko k tomuto pozměňovacímu návrhu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel? (Nesouhlas.)

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 7, bylo přihlášeno 160 poslanců, pro hlasovalo 77, proti 71. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Josef Bernard: Dále návrh B2, týká se kapitol 317, 398, předkládaly poslankyně Pokorná Jermanová a Dostálová. Rozpočtový výbor nepřijal stanovisko. (Navrhovatel: Nesouhlas.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel nesouhlasí.

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 8 bylo přihlášeno 160 poslanců, pro hlasovalo 75, proti 70. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Josef Bernard: Dále návrh B3, předkládali poslanci, poslankyně Pokorná Jermanová, Babka, Brož. Rozpočtový výbor nepřijal stanovisko.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Nesouhlas.) Souhlas.

Já zahajuji hlasování.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Nesouhlas!

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nesouhlas.

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 9, bylo přihlášeno 159 poslanců, pro hlasovalo 75, proti 70. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Josef Bernard: Dále návrh B4, předkládají poslanci, poslankyně Pokorná Jermanová, Babka, Brož. Rozpočtový výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel? (Nesouhlas.)

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 10 bylo přihlášeno 160 poslanců, pro hlasovalo 76, proti 81. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Josef Bernard: Dále pozměňovací návrh vedený pod písmenem C, předkládali poslanci Heller, Michálek, Klíma, Žáček, Lochman. Rozpočtový výbor nepřijal stanovisko.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 11, bylo přihlášeno 160 poslanců, pro hlasovalo 80, proti 74, návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Dále návrh D1, předkládal poslanec Kobza, rozpočtový výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Stanovisko navrhovatele? (Myslím, že probíhá kontrola hlasování.) Kontrola hlasování.

Máme nějakou zprávu? Ano. Pan poslanec se hlásí k hlasování. (Potlesk opozičních poslanců.)

 

Poslanec Pavel Svoboda: Dobrý den, pane místopředsedo. Hlasoval jsem pro, na sjetině mám zdržel se. Zpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, budeme tedy hlasovat o námitce k hlasování.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takovou námitku, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 12, bylo přihlášeno 160 poslanců, pro hlasovalo 136, proti 12, námitka byla přijata.

 

Budeme tedy opakovat předchozí hlasování. Prosím pana zpravodaje, aby ještě jednou uvedl, o čem budeme hlasovat.

 

Poslanec Josef Bernard: Budeme tedy hlasovat o pozměňovacím návrhu vedeném pod písmenem C. Jedná se o návrh poslanců Hellera, Michálka, Klímy, Žáčka a Lochmana. Rozpočtový výbor nepřijal k tomuto návrhu stanovisko.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 13, bylo přihlášeno 160 poslanců, pro hlasovalo 85, návrh byl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Pokračujeme pozměňovacím návrhem vedeným pod označením D1, předkladatel pan poslanec Kobza. Rozpočtový výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 14, bylo přihlášeno 160 poslanců, pro hlasovalo 16, proti 84, návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Josef Bernard: Dále návrh D2, opět poslance Kobzy. Rozpočtový výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 15, bylo přihlášeno 160 poslanců, pro hlasovalo 16, proti 86, návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Dále návrh pod písmenem E, předkládá paní poslankyně Šafránková. Rozpočtový výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 16, bylo přihlášeno 160 poslanců, pro hlasovalo 16, proti 127, návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Dále návrh F, předkládali poslanci Rais a Vondrák. Rozpočtový výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 17, bylo přihlášeno 160 poslanců, pro hlasovalo 75, proti 67, návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Dále návrh G1 poslankyně Štefanové. Rozpočtový výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 18, bylo přihlášeno 160 poslanců, pro hlasovalo 74, proti 75, návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Josef Bernard: Dále návrh G2, opět poslankyně Štefanová. Rozpočtový výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 19, bylo přihlášeno 160 poslanců, pro hlasovalo 76, proti hlasovalo 76, návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Dále návrh H poslankyně Pošarové. Rozpočtový výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 20, bylo přihlášeno 160 poslanců, pro hlasovalo 74, proti 83, návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Josef Bernard: Dále návrh I poslance Zlínského. Rozpočtový výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 21, bylo přihlášeno 160 poslanců, pro hlasovalo 16, proti 137, návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Josef Bernard: Dále J1 poslance Kettnera. Rozpočtový výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 22, bylo přihlášeno 159 poslanců, pro hlasovalo 74, proti 60, návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Josef Bernard: Dále návrh J2 poslance Kettnera. Rozpočtový výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 23, bylo přihlášeno 160 poslanců, pro hlasovalo 75, proti 61, návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Josef Bernard: Dále návrh K poslanců Hendrycha a Juchelky. Rozpočtový výbor nedoporučil.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel? (Nesouhlas.) Nesouhlas.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 24 bylo přihlášeno 159 poslanců, pro hlasovalo 74, proti 76. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Josef Bernard: Dále návrh L poslance Juchelky. Rozpočtový výbor nedoporučil.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 25 bylo přihlášeno 159 poslanců, pro hlasovalo 74, proti 65. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Josef Bernard: Dále návrh M poslanců Adamce a Müllera. Rozpočtový výbor doporučuje. (Ministr: Souhlas.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel souhlas.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 26 bylo přihlášeno 159 poslanců, pro hlasovalo 157, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Dále návrh N poslanců: Babka, Richter a Babiš. Rozpočtový výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 27 bylo přihlášeno 159 poslanců, pro hlasovalo 74, proti hlasovalo 82. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Josef Bernard: Dále návrh O1 poslance Černého. Rozpočtový výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 28 bylo přihlášeno 159 poslanců, pro hlasovalo 16, proti 87. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Josef Bernard: Dále návrh O2 poslance Černého. Rozpočtový výbor nepřijal stanovisko.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 29 bylo přihlášeno 159 poslanců, pro hlasovalo 15, proti 80. Návrh byl zamítnut.

 

Tady se hlásí pan kolega Vondráček. Chci se zeptat, jestli to byl jenom přešlap? (Ano. - Pobavení.) Děkuji. Pane zpravodaji, můžete pokračovat.

 

Poslanec Josef Bernard: Dále návrh P pana poslance Kotena. Rozpočtový výbor nedoporučil.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 30 bylo přihlášeno 159 poslanců, pro hlasovalo 73, proti 82. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Josef Bernard: Dále návrh Q poslance Jurečky. Rozpočtový výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 31 bylo přihlášeno 159 poslanců, pro hlasovalo 156, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Josef Bernard: Dále návrh R1 poslanců a poslankyně: Kott, Tureček, Schillerová. Rozpočtový výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 32 bylo přihlášeno 159 poslanců, pro hlasovalo 74, proti 84. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Josef Bernard: Návrh R2 poslanců: Kott, Tureček, Pražák. Rozpočtový výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 33 bylo přihlášeno 159 poslanců, pro hlasovalo 75, proti 83. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Josef Bernard: Návrh S1. Předkládají poslanci a poslankyně Lang, Mračková Vildumetzová, Mašek, Ryba. Rozpočtový výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 34 bylo přihlášeno 159 poslanců, pro hlasovalo 74, proti 77. Návrh byl zamítnut.

 

Ano, eviduji žádost o odhlášení, tak vás všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se svými identifikačními kartami přihlásili opětovně. Tak. Zablokovali jsme... Už! Už to běží. Počkáme, než se počet poslankyň a poslanců ustálí. A já myslím, že můžete pokračovat, pane zpravodaji.

 

Poslanec Josef Bernard: Návrh S2. Předkládají poslanci, poslankyně Lang, Mračková Vildumetzová, Mašek, Ryba. Rozpočtový výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 35 bylo přihlášeno 159 poslanců, pro hlasovalo 74, proti 78. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Josef Bernard: Návrh T. Předkládají poslanci Brabec, Havlíček. Rozpočtový výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 36 bylo přihlášeno 160 poslanců, pro hlasovalo 75, proti 84. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Josef Bernard: Návrh U1. Předkládají poslanci Sládeček, Hrnčíř. Rozpočtový výbor nedoporučil.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 37 bylo přihlášeno 160 poslanců, pro hlasovalo 16, proti 137. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Josef Bernard: Návrh U2. Předkládají poslanci Sedláček, Hrnčíř. Rozpočtový výbor nedoporučil.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 38 bylo přihlášeno 160 poslanců, pro hlasovalo 75, proti 80. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Josef Bernard: Návrh V předkládají poslanci Vondrák, Fridrich, Rais. Rozpočtový výbor nedoporučil.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Navrhovatel? (Nesouhlas.)

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 39 bylo přihlášeno 161 poslanců, pro hlasovalo 74, proti 75. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Josef Bernard: Pozměňovací návrhy byly vyčerpány, pane předsedající. Nyní vás požádám, abychom hlasovali o návrhu zákona jako celku.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, o všech návrzích bylo hlasováno. Přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona.

 

Přednesu návrh usnesení, který zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 57/2022 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2022, podle sněmovního tisku 284, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 40 bylo přihlášeno 161 poslanců, pro hlasovalo 86, proti 72. Návrh byl přijat. A já tedy konstatuji, že jsme s návrhem zákona vyslovili souhlas.

 

Hlásí se paní předsedkyně. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. No, co říct na závěr? Že vás to dohnalo. Všechny ty vaše řeči, opoziční hraběcí rady, a přestože máte o 127 miliard na příjmech navíc, tak nakonec jste schválili schodek, který jsme rozpočtovali na rok 2022! A za výdaje spojené s válkou na Ukrajině to neschováte. A dobře to víte! Děkuju. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já končím projednávání bodu číslo 1, vládního návrhu zákona o státním rozpočtu.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, projednali jsme stanovený pořad 42. schůze Poslanecké sněmovny, kterou tímto končím. Připomínám, že v úterý 25. října budeme pokračovat v přerušené 41. schůzi Poslanecké sněmovny. Do té doby vám přeji hezký den a na shledanou.

 

(Schůze skončila v 18.32 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.