(pokračuje Věra Kovářová)

10.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 254/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr financí Zbyněk Stanjura. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. (V sále je hluk.) Kolegové a kolegyně, prosím o klid. Pane ministře, prosím, ujměte se slova, pokud máte zájem. Má zájem pan ministr a já prosím ještě jednou především kolegy v pravé části sálu, aby své debaty přesunuli do předsálí... pánové!

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Tak já zkusím mluvit nahlas. (Předsedající: Ano, děkuji.) Doufám, že ti, kteří teď mluví, když zjistí, že se mluví od řečniště, že umožní, abyste má slova všichni dobře slyšeli. Jsme na začátku druhého čtení, můžeme tomu říkat daňový balíček, jak bylo obvyklé v poslaneckém žargonu, i když formálně se to jmenuje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, ale taky se mění zákon o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Hlavní důvod pro předložení tohoto návrhu zákona je plnění programového prohlášení vlády, ve kterém najdeme minimálně tyto věty a tyto závazky: "Zvýšíme limit pro povinnou registraci k DPH na 2 miliony korun, na stejnou hranici se posune možnost využití paušální daně. Za druhé parametricky upravíme kontrolní hlášení a za třetí snížíme byrokratickou zátěž při správě daní a poplatků."

Je tady poptávka po zpravodaji, tak poprosím paní místopředsedkyni, aby této poptávce nějakým způsobem vyhověla.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ve druhém čtení to bývá tak, že nejprve přečte pan ministr svoji řeč nebo přednese svoji řeč a poté vyzveme pana zpravodaje, aby přečetl návrh usnesení, a ještě budeme k tomu měnit zpravodaje. Takže jenom předem upozorňuji, že dojde ke změně zpravodaje, protože původní zpravodaj je omluven, takže takto to bývá zvykem.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Ze zdravotních důvodů je omluven původní pan zpravodaj, pokud mě paměť neklame. Takže tato věc je vyjasněná, pan zpravodaj se tedy ujme své funkce ve druhém čtení, poté bude vyzván po mém úvodním slově, aby vás seznámil se stanoviskem rozpočtového výboru, který tento návrh projednával mezi prvním a druhým čtením. Děkuji, paní místopředsedkyně.

V návrhu zákona jsou obsaženy změny zákona o dani z přidané hodnoty, zákona o daních z příjmů, daňového řádu, zákona o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s konfliktem na Ukrajině a dalších právních předpisů, jejichž změna je vyvolána změnami těchto daňových zákonů. Účinnost je stanovena na 1. leden roku 2023 s výjimkou několika ustanovení v oblasti daně z přidané hodnoty, která nabudou účinnosti v den následující po dni vyhlášení tohoto zákona, a to z důvodu zjednodušení přechodu na novou právní úpravu.

Zkusím v tom úvodním slově - protože bezesporu budeme mít možnost vést docela detailní debatu, určitě budu, pokud budou dotazy, na ně odpovídat - takže v této chvíli shrnu jenom základní pozitivní změny pro daňové poplatníky. Není automatickým pravidlem, že změna daňových zákonů přináší pozitivní změny pro daňové poplatníky.

Ta první je, já jsem to už avizoval, zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH z 1 na 2 miliony korun. Musím říct, že díky úsilí minulé i současné vlády - já bych chtěl, aby to opozice zaznamenala, že říkám díky úsilí minulé i současné vlády - jsme jako Česká republika obdrželi výjimku, že to můžeme aplikovat vlastně dříve, než na čem je evropská dohoda, to znamená od 1. ledna příštího roku.

Za druhé reagujeme - já bych řekl - na oprávněné připomínky zejména z menších firem. Měníme parametry pro podání následného kontrolního hlášení z 5 pracovních dnů ode dne doručení výzvy správce daně do datové schránky plátce na 17 kalendářních dnů ode dne jejího dodání. Myslím si, že to je pomoc zejména těm poctivým, kteří zprávy v datových schránkách otevírají ihned a nevyužívají institut fikce doručení. A zejména v menších firmách, kdy je buď externí účetní, nebo jeden či jedna účetní, někdy těch 5 kalendářních dnů činilo problémy, a i spolehlivý daňový poplatník měl občas problém, jak to vyřešit, pokud tato nebo tento účetní byli zrovna na dovolené nebo na nemocenské, a je tam jeden člověk, tak je velmi problém. Těch 17 kalendářních dnů je naprosto dostačujících. Ono se to v zásadě příliš nemění, protože když si sečteme fikci doručení, k tomu dáme 5 pracovních dnů, fikce doručení je 10 dnů, 5 pracovních dnů plus sobota, neděle, kalendářně do kupy je to 17, ale vytváří to přátelštější prostředí zejména pro ty poctivé, kteří mohli z administrativních důvodů učinit nějakou chybu v podání kontrolního hlášení.

A stejně tak se snižují pokuty, které vznikají ze zákona v případě pozdního podání, respektive nepodání kontrolního hlášení pro živnostníky, společnosti s ručením omezeným, kde je fyzická osoba jediným společníkem, a plátce - vlastně čtvrtletní plátce - DPH, to znamená, je to opět snížení pokut zejména těm nejmenším daňovým poplatníkům.

Tohle jsou vlastně ty základní změny v oblasti DPH.

Co se týče zákona o daních z příjmů, největší změnou je změna limitu pro možnost využívání paušální daně, která když byl limit pro povinnou registraci DPH 1 milion, stejný limit byl pro možnost využití paušální daně. Pokud v zákoně o DPH zvyšujeme limit na 2 miliony, tak bych řekl, zcela logicky i zde zvyšujeme limit na 2 miliony. Zavádíme tady tři pásma a vím, že tento návrh vzbuzuje kontroverze či protinávrhy. Ten důvod je poměrně jednoduchý. Účelem paušální daně není snižovat daňovou zátěž, ale snížit byrokratickou náročnost, a pokud bychom měli ambici stanovit jednu jedinou sazbu pro živnostníky, kde výdajový paušál může být 80, 60 nebo 40 %, a současně ty příjmy byly od 0 do 2 milionů, tak každý z nás posoudí, že velmi těžko je najít něco, co by bylo adekvátní těm mezním situacím. Takže pokud si vezmu mezní situaci, že někdo má například výdajový paušál 80 % a příjem 2 miliony... Respektive naopak, pokud má někdo příjem kolem půl milionu, 600 000, výdajový paušál 80 tisíc (procent?), tak z toho platí velmi nízké daně i bez institutu paušální daně. Pokud to porovnáváme s poplatníkem, který by při 40% výdajovém paušálu měl příjem skoro 2 miliony, tak je vlastně nemožné stanovit jednu hodnotu tak, aby přiměřeně odpovídala oběma těmto - a přiznávám - mezním situacím. Takže v zásadě pro ty, kteří budou mít i v příštích letech příjem do 1 milionu stejně jako v letošním roce, se nemění vůbec nic. Pro ty klasické živnostníky, to znamená, jak jsou většinou chápáni OSVČ, to jsou ti, kteří mají 80% výdajový paušál, se nemění také nic, návrh v celém pásmu až do 2 milionů stanovuje stejný odvod. Ale u toho 60% a 40% - máme další dvě pásma - v tom případě u 60% výdajového paušálu je to nad 60 %, nad 1,5 milionu, omlouvám se, a u toho 40% výdajového paušálu je to při příjmech nad 1 milion, a pak nad 1,5 milionu je to to třetí pásmo.

Ale respektuji, že budou podány pozměňovací návrhy v této oblasti. Je to legitimní debata a o výsledném tvaru paušální daně rozhodneme v závěrečném třetím čtení. Myslím si, aspoň jsem nezaznamenal zatím z otevřené debaty, že by někdo zpochybňoval ten samotný princip, že limit pro paušální daň bude zvednut na 2 miliony, a to je ta klíčová informace. O tom, jak nastavujeme parametry, je legitimní debata v Poslanecké sněmovně. Já jsem se pokusil vysvětlit důvody, které vládu, nejprve Ministerstvo financí a pak vládu jako celek vedly k návrhu těch tří pásem.

Dále řešíme takovou dlouhodobou věc, která se podle mě řešila i v minulém volebním období a pravděpodobně z časových důvodů se nestihla dotáhnout do platného, účinného zákona, to je osvobození příjmu v podobě bezúplatného nabytí spoluvlastnického podílu na nemovité věci od obce, pokud tato obec na výstavbu této nemovité věci získala dotaci ze státního rozpočtu mezi lety 1995 - slyšíte dobře - 1995 až 2007. Myslím, že to je vstřícný krok vůči mnoha daňovým poplatníkům, kteří, já bych řekl, že oprávněně, nerozuměli, proč by měli platit další daň.

Pak se zvyšují - takhle, důležitá věc je prodloužení mimořádných odpisů. Je to vlastně věc, kterou jsme společně schválili v minulém volebním období na dva covidové roky - 2020 a 2021. Ono se to osvědčilo, je to ve prospěch investiční aktivity firem, takže tyto mimořádné odpisy prodlužujeme do konce roku 2023. Pokud zazní otázka, proč ne dále, tak je ve vysokém stupni projednávání, a brzo už půjde do vlády, nový zákon o účetnictví, který bude nově definovat od 1. ledna roku 2024 odpisové skupiny a délku odepisování. Takže tímto návrhem, pokud ho Poslanecká sněmovna a Senát schválí, vyřešíme období do účinnosti nového zákona o účetnictví, kde budou jiným způsobem nastaveny odpisové skupiny a doby odepisování.

Dále se zvyšují částky ročního příjmu, do kterého se nemusí podávat daňové přiznání. Obecně je to z 15 000 na 25 000 korun ročně a v případě poplatníka, který má jinak příjmy ze zaměstnání, se ta částka zvyšuje z 6 000 na 10 000 korun.

A potom věc, která je podle mě také potřebná - osvobození odměny za výkon funkce člena volební komise. Tito lidé vlastně zaručují a přispívají k tomu, že máme férové volby, ty odměny nejsou nijak vysoké a přijde nám administrativně, ale i jinak zbytečné, aby odměny za to, že někdo dobrovolně ve svém volném čase vykonává zodpovědnou funkci člena volební komise, byly zdaněny.

Dále se novelizuje zákon o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s konfliktem na Ukrajině, který jsme přijali společně v první polovině letošního roku, a dopřesňujeme nějaké věci. Tak za prvé, odstraňujeme povinnost podat daňové přiznání, pokud by vznikla jenom z důvodu uplatnění odpočtu na dar zastupitelskému úřadu Ukrajiny. Víte, že zastupitelský úřad Ukrajiny zorganizoval sbírku na pomoc Ukrajině, do které se ohromujícím způsobem zapojila veřejnost, a myslím si, že je správné, že pokud by to byl jediný důvod, proč by konkrétní občan měl podávat daňové přiznání, tak je dobré je této povinnosti zbavit.

Další návrh, který reaguje na to, že poskytujeme solidární příspěvek těm domácnostem, které se dobrovolně rozhodly ubytovat ve svém domě nebo bytě ukrajinské uprchlíky, takže jednoznačně říkáme, že příspěvek pro solidární domácnost poskytovaný za toto ubytování se nebude počítat do příjmů manžela a poplatníci - nebo manželky - a poplatníci kvůli tomu nepřijdou o slevu na manžela či manželku. Opět si myslím, že to, že někdo prokazuje dobrou vůli, ubytuje ukrajinské uprchlíky ve své domácnosti a za to dostává nějakou část stanovenou zákonem, není důvod, aby přišel o slevu na svého manžela či manželku.

Pak dochází k novele daňového řádu, to znamená, dochází k zúžení povinnosti podávat daňová přiznání a další formulářové podání při správě daní elektronicky tak, aby se nově netýkala fyzických osob nepodnikajících, i když mají zpřístupněnu datovou schránku, takže necháváme volbu. Já bych to všem doporučoval, aby využívali možnost elektronického podání, ale nebude to povinnost, pokud se jedná o osoby, které nepodnikají, a přitom jim vzniká daňová povinnost, zdanit příjmy, které mají z jiných oblastí než z podnikání, například z pronájmu a podobných věcí.

Myslím, že je správné, abych v této chvíli v úvodním slově zmínil i pozměňující návrh, který jsem podal do systému minulý týden, který se týká windfall tax. Jenom zopakuji, že to nebylo součástí původního návrhu zákona, já myslím, že to všichni víme, ale pro pořádek, ať to je ve stenozáznamu, aby to bylo jasné. Ten důvod je jednoduchý. Když jsme připravovali daňový balíček, v té době teprve vznikaly úvahy o zavedení daně, windfall tax v angličtině, daně z mimořádných zisků, válečné daně... těch názvosloví se samozřejmě objevilo poměrně hodně, my tomu říkáme česky daň z neočekávaných zisků.

My jsme čekali na evropské řešení, které ale přišlo z jiné oblasti než jen z oblasti daňové. Musíme si říci, že vlastně národní státy, a myslím, že se to týká všech států Evropské unie, kompenzují různými způsoby vysoké ceny energií jak pro domácnosti, tak pro podnikatele. Obecně platí, že nejtěžší je vymyslet způsob pomoci velkým firmám. U těch ostatních se to v minulých týdnech podařilo, na řešení velkých firem ještě nadále pracujeme. Pokud k takovému řešení dojdeme, nebude to formou změny daňových zákonů.

Členské státy dostávají do rukou dva možné nástroje. O obou se v otevřené debatě mluví jako windfall tax, já je tedy rozliším českým názvoslovím, aby nedošlo ke zmatení pojmů.

První nástroj, který není daňový, je, že na národní úrovni mohou členské státy stanovit maximální cenu u výrobců a všechno nad maximální cenu výrobci mají odvádět do státního rozpočtu ke kompenzaci vysokých cen energie. Všichni víme, že ta cena je stanovena na 180 eur za megawatthodinu. V této chvíli finalizují expertní jednání. My se v této chvíli kloníme k tomu, aby tento odvod byl stanoven rozdílně podle různých zdrojů, které mají elektrárny. To znamená, různě bude stanovena tato cena - nebo ten cenový strop - pro odvod, pro elektřinu vyráběnou z jádra, jiná pro vyráběnou z větrných elektráren, fotovoltaických elektráren, u hnědého uhlí budou dva typy, to znamená, to budou pánevní hnědouhelné elektrárny a ty ostatní, při výrobě z biomasy a podobně.

A druhý nástroj, který máme v tomto návrhu, je vlastně daň z nečekaných zisků, která se může charakterizovat jako doplněk daně z příjmů právnických osob.

Já bych prosil v té debatě, abychom to nesměšovali. První opatření, o kterém jsem mluvil, nemá charakter daně, protože to by musel schválit ECOFIN - jednomyslnost, protože v daňové oblasti platí jednomyslnost, má to charakter povinného odvodu. To nařízení to umožní od 1. prosince letošního roku a usnesení vlády směřuje k tomu, aby od 1. 12. 2022 tyto odvody byly stanoveny, ale bude to bezesporu vyžadovat novelu energetického zákona a následně vydání nařízení vlády.

Mohu říci, že na tom intenzivně pracujeme ve spolupráci se všemi relevantními výrobci elektrické energie v České republice. Ten odvod, tu hranici, ten odvod chceme stanovit cost plus, česky náklady plus přiměřená marže. Nechceme tímto opatřením uvrhnout kteroukoliv firmu, kteréhokoliv výrobce do ztráty, protože stejně by státu nezbylo nic jiného než tu ztrátu vyvolanou nařízením státních orgánů kompenzovat.

U windfall tax - jsme u té daně z nečekaných zisků, u přirážky z daně právnických osob - je několik možností. Obecně se nabízí jako první sektorová daň. Tu jsme jako vláda odmítli jako princip řešení, takže my adaptujeme vlastně všechny obory, kterých se to týká z evropského nařízení. Je to těžařský sektor, týká se to černého uhlí, ropy, zemního plynu a výroby ropných a koksárenských produktů, pokud příjmy z těchto činností v roce 2021 přesahovaly více než 25 % příjmů konkrétních společností.

Za druhé jsou to subjekty výroby a obchodu s elektřinou a plynem a velkoobchod s kapalnými a plynnými palivy, pokud měl daný subjekt nebo skupina, jejíž je součástí, příjmy z těchto činností, to je důležité říci - ne příjmy ze všech činností skupiny, ale pouze z těchto činností, v roce 2021 alespoň 2 miliardy příjem. To není zisk, abych to vysvětlil.

A za třetí, a to už nepodléhá evropské legislativě, to je, jak říkáme poctivě, to je to národní řešení, týká se to bank. Pokud byly v roce 2021 roční čisté úrokové výnosy alespoň 6 miliard korun, jinými slovy, to by se týkalo velkých bank. Je jich šest, pokud mne paměť neklame. U těch menších a u těch o něco větších než menších, které jsou nějak formálně klasifikovány jako střední, z důvodů stability bankovního sektoru nenavrhujeme toto zdanění. Když se podíváte na ty čisté úrokové výnosy těch největších bank, vidíte, že to dlouhodobě je vysoké číslo, a k těm ziskům dochází díky vysoké inflaci a díky vysoké dvoutýdenní reposazbě, která v tuto chvíli činí 7 %. Moji kolegové na Ministerstvu financí udělali předběžnou rešerši, jak dochází ke zdanění bank v Evropě a v Evropské unii. Tam pomíjíme sazbu z příjmů právnických osob, která je u nás opravdu nižší než zejména v západních členských státech, tak skoro všichni členové eurozóny, ne Evropské unie, přistupují nebo přistupovali k nějaké formě bankovní daně. Byly různé metody, ale skoro všichni členové.

Musíme říci, že převážnou většinu tohoto roku byla základní úroková míra v podstatě na nule a v posledních týdnech Evropská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou míru na 1,25 procentního bodu. Kdybychom si modelovali, kdyby ta základní úroková míra v této chvíli byla i v České republice, určitě nenavrhujeme daň z neočekávaných zisků v bankovním sektoru.

Včera z veřejných zdrojů, myslím, že jsme to přečetli mnozí z nás - nevím, jestli to byla zpráva, nebo nějaký rozhovor - četl jsem o předpokládané ztrátě ČNB v roce 2022. Z informací, které byly včera publikovány, vyplývá, že ČNB v té vysoké ztrátě - což není žádná katastrofa, abych to hned uvedl na pravou míru - je způsobena tím, že na úrocích - protože dnes ta 7% sazba, ale v některých měsících byla nižší - vyplatí ČNB komerčním bankám letos 180 miliard korun. Tam vzniká ten neočekávaný zisk, protože těch 180 miliard korun nevzniká v důsledku lepších služeb, než má konkurence, zvětšení počtu zákazníků a podobně. Samozřejmě že banky mají úrokové náklady, proto pracujeme s pojmem čistý úrokový výnos, což je mimochodem povinná součást výročních zpráv bank, a každý z nás, když si s tím dá práci, si to může nastudovat, jak to bylo v minulých letech. Takže to jsou subjekty, kterých by se to mělo týkat.

Základ daně - tady vycházíme z evropského nařízení, to znamená, spočte se průměrný zisk za roky 2018, 2019, 2020 a 2021, ten se navýší o 20 % a pouze ta částka, která bude vyšší než těch 120 % průměrného zisku za poslední čtyři roky, bude základem daně pro daň z mimořádných zisků. Navrhujeme sazbu 60 % a období uplatnění roky 2023 až 2025.

Hned vám vysvětlím, jak budeme pracovat s rokem 2022 podle tohoto pozměňovacího návrhu. Pro rok 2022 si ty společnosti vypočtou daň, podají daňové přiznání, ale nebudou platit daň za rok 2022. Je to pouze základ pro zálohy, jak je normální - pro daně právnických osob se platí zálohy podle zaplacené daňové povinnosti v posledním zdaňovacím období.

Když jsem mluvil o tom prvním nástroji, to znamená odvod, který byl z výrobních cen elektřiny, který měl platit od 1. prosince letošního roku, tak tento odvod bude daňově uznatelným nákladem konkrétního výrobce elektrické energie, jinými slovy, o tento odvod si bude snižovat zisk. Jsou to spojité nádoby: čím vyšší bude odvod, tím nižší bude ten zisk, tím nižší bude základ pro windfall tax, tím nižší bude samotná daňová povinnost. Náš konzervativní odhad Ministerstva financí, že zapojením těchto dvou nástrojů, jednoho nedaňového a jednoho daňového ve smyslu záloh, to znamená, bavíme se o příjmech státního rozpočtu, a klasicky příjem státního rozpočtu například v letošním roce vidí tento vývoj daně z příjmu právnických osob - to plnění není pouze v březnu nebo v červnu, kdy se podávají daňová přiznání. Teď pomíjím společnosti, které mají jiný účetní rok než 1. 1. a 31. 12., ale stejně tak je zvýšen příjem z této daně v září a v prosinci, kdy tyto firmy platí zálohu na tuto daň podle poslední známé daňové povinnosti.

Předpokládám, že jsem popsal aspoň základní parametry jak návrhu zákona, který schválila vláda, tak jeho pozměňovacího návrhu. Asi jsem řekl, že i u těch ostatních činností je nějaký vstupní limit, to znamená, u těch, to jsem říkal, které produkují elektřinu, je to ten parametr 2 miliardy korun tržeb v roce 2021 z těchto předmětných činností. U ostatních, těch malých, je hranice 50 milionů, čili nechceme zdaňovat domácí fotovoltaické elektrárny a podobně, proto je tam ten limit poměrně velkorysý, 50 milionů korun.

A co se týče účinnosti, myslím, že jsem odpověděl naprosto jasně. Zákon má být účinný od 1. února 2023 včetně tohoto pozměňovacího návrhu. Ale u toho windfall tax předpokládám, že v roce 2023, a je to tak i v návrhu státního rozpočtu, který začneme projednávat zítra na plénu, protože v rozpočtovém výboru toto projednání už začalo, se počítá s tou částkou 100 miliard korun.

Co je ale důležité a co chci říct k tomu pozměňovacímu návrhu: jedná se opravdu o mimořádné kroky a mimořádné příjmy a s plnou vážností říkám, že vláda bude používat tyto peníze podle schváleného rozpočtu, to je samozřejmé, ale pouze na mimořádné výdaje. Tato daň nemá a nesmí sloužit k tomu, abychom například snižovali strukturální schodek, k tomu jsou jiná opatření. Říkám to zcela otevřeně, aby to bylo úplně jasné, že mimořádné příjmy budou použity pouze na mimořádné výdaje. Odhadujeme ve světle znalostí, které máme v září a v říjnu letošního roku, potřebu kompenzací u zastropovaných cen zhruba na 100 miliard korun. To nejsou jediné náklady, které slouží... Například zastropování - kromě té konkrétní částky je i vynulování plateb za obnovitelné zdroje. I to je mimořádný výdaj a mimořádné opatření, které bude platit 16 měsíců od 1. září letošního roku do konce roku 2023. V dluhové zprávě k tomu pozměňovacímu návrhu je i podrobněji uveden odhad příjmů této daně v letech 2023, 2024 a 2025.

Děkuji za pozornost. V této chvíli to bylo celé úvodní slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 254/1.

Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru. Původně jím byl pan poslanec Vojtěch Munzar, ten je všem ze zdravotních důvodů řádně omluven. Zastoupí ho tedy pan poslanec Havránek a o tomto se nehlasuje, neboť se nacházíme v druhém čtení. Prosím tedy pana zpravodaje, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji za slovo. Krásný den, kolegyně, kolegové. Dovolím si zde zastoupit nemocného kolegu Vojtěcha Munzara, jemuž přeju brzké uzdravení. Rozpočtový výbor tedy projednal na své schůzi tento návrh zákona 1. září letošního roku. Shodou okolností i zde jsem zastupoval kolegu Vojtěcha Munzara.

Co se týče nejprve diskuse, jež proběhla k tomuto návrhu zákona, myslím, že zejména se diskutovalo právě v oblasti nastavení parametrů paušální daně. Paní kolegyně Schillerová tehdy avizovala, že předloží nějaké pozměňovací návrhy, dva z nich jsou v systému. Dále v tuto chvíli v systému nalezneme celkem 12 pozměňovacích návrhů. Co se týče toho, co přijal rozpočtový výbor ve svém usnesení, je to jeden pozměňovací návrh skupiny poslanců zastoupené právě panem kolegou Vojtěchem Munzarem jako prvním z předkladatelů a právě tento pozměňovací návrh se týká limitů pro podávání přiznání k dani z příjmu. Prostřednictvím tohoto návrhu se navrhuje zvýšit minimální výši zdanitelných příjmů poplatníka daně z příjmu fyzických osob pro vznik povinnosti podat daňové přiznání podle § 38g odst. 1 zákona o daních z příjmů z dosavadních 15 000, respektive v návrhu obsažených 25 000, na 50 000 korun. Obdobné změny navrhované v ostatních dotčených ustanoveních jsou pak důsledkem jejich provázanosti s touto částkou. To tedy byl nejdůležitější bod 120. usnesení rozpočtového výboru.

Dále jsem byl zmocněn já, respektive pan kolega Munzar jako zpravodaj, k tomu, přednést takto usnesení našeho výboru. Kolegyně, kolegové, těším se na následující diskusi a děkuji zatím za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. A pan ministr ještě chce, tedy s přednostním právem...

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura (Vstupuje do řeči.) Moc se omlouvám, jenom doplním několik čísel. Když jsem říkal, že ten návrh zákona je ve prospěch daňových poplatníků, dovolte, abych to kvantifikoval odhady Ministerstva financí. Zvýšení ročního limitu z 1 na 2 miliony je odhad dopadů, to znamená snížení příjmu státu 10 miliard korun, z toho 6,4 miliardy na úrovni státního rozpočtu, 2,6 miliardy na úrovni obcí a 1 miliarda na úrovni krajů, takže to je plus 10 miliard ve prospěch daňových poplatníků.

U parametrických změn DPH předpokládáme pozitivní dopad pro daňové poplatníky, to je negativní pro státní rozpočet minus 180 milionů korun. U daně z příjmu to zvýšení limitu pro paušální daň nedělá tolik, jak občas čtu v otevřené debatě. Odhad je 600 milionů korun pro veřejné rozpočty, z toho 500 milionů na úrovni státního rozpočtu a 100 milionů na úrovni obcí, žádný dopad na rozpočty krajů, a u daně z příjmu u mimořádných odpisů je to vlastně jenom rozložení nákladů v čase, nicméně z dlouhodobého hlediska je to rozpočtově neutrální, ale v roce 2023 je negativní dopad 6,3 miliardy korun při daňových přiznáních z roku 2022, z toho 4,1 miliardy na úrovni státního rozpočtu, 2,2 miliardy na úrovni obecních a krajských rozpočtů, a v roce 2024 je ten negativní dopad pro státní rozpočet, ale pozitivní pro daňové poplatníky 9 miliard korun, z toho 5,8 miliardy na úrovni státního rozpočtu a 3,2 miliardy na úrovni místních rozpočtů. Když těchto několik čísel sečteme, zjistíme, že ve prospěch daňových subjektů, pokud to Poslanecká sněmovna a Senát schválí, bude v příštím roce plus zhruba 17 miliard a v roce 2024 plus 20 miliard, takže za ty dva roky 37 miliard ve prospěch daňových poplatníků, v neprospěch státního rozpočtu zhruba dvou třetin a jedné třetiny v úrovni rozpočtů obcí, měst a krajů.

Omlouvám se, že jsem takhle doplnil to úvodní slovo, ale chtěl jsem, aby to zaznělo i na záznam, zpráva o dopadech těchto pozitivních opatření pro daňové poplatníky do veřejných rozpočtů.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se s přednostním právem přihlásil původně jako první pan místopředseda Havlíček, ale dává přednost paní předsedkyni Aleně Schillerové s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo paní místopředsedkyně. Děkuji kolegovi za to, že mně umožnil vystoupit jako první. Pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, dnešní diskuse bude relativně nestandardní. Na jedné straně tady máme daňový balíček, který z velké části navazuje a je prací předchozího kabinetu - našeho kabinetu Andreje Babiše - a v rámci kterého zde budeme vést standardní klasickou politickou diskusi, kdy současná vládní pětikoalice navazuje vlastně na kroky naší vlády, za což jsem samozřejmě ráda, ale bohužel tam jsou některé výhrady, o kterých jsem mluvila v rámci prvního čtení a tady je zopakuji, i když ve velké míře ten daňový balíček bude mít a má naši podporu.

Kromě této politicky relativně běžné diskuse budeme diskutovat rovněž poslanecký návrh ministra financí v roli poslance, v tomto případě Zbyňka Stanjury, v rámci kterého za mě zcela bezprecedentně se vstupuje do rozpočtového procesu, kdy jednak - chtěla bych to shrnout - se poslaneckým návrhem chce vytvořit úplně nová kategorie daně, poslaneckým návrhem, za další, se chce vytvořit inkaso daně až ve výšce zhruba 150 miliard - sčítám rok 2023, 2024, 2025, a navíc, za třetí, s těmito miliardami již počítá předložený návrh státního rozpočtu na rok 2023, což je za mě naprosto bezprecedentní jednání, protože hospodaření státního rozpočtu je založeno - včetně tohoto samozřejmě tam jsou další věci, podrobně si to budeme diskutovat zejména zítra v rámci prvního čtení - ale za mě je to založeno na imaginárních 150 miliardách korun na příjmové straně.

Dne 21. října se objevilo poprvé paragrafované znění daně z mimořádného zisku a již dnes, 25. října, jsme v jeho druhém čtení. Jakýkoliv prostor pro diskusi byl absolutně zdecimovaný. To je potřeba, abychom si tady řekli.

Já ale začnu první částí předloženého zákona, kterou jsme tu dnes měli řešit. Je to návrh, kdy Ministerstvo financí na základě projektu, který odstartovala ještě naše vláda, vláda Andreje Babiše, chce zvětšit okruh živnostníků, kteří mohou používat takzvanou paušální daň. Těch věcí je v daňovém balíčku více, ale tato je pro mě asi nejzásadnější. Tito živnostníci - a proto jsme kdysi za naší vlády zaváděli paušální daň - nemusí řešit daňové přiznání, nemusí řešit žádné další výkazy v sociální oblasti, v oblasti zdravotního pojištění. Čili paušální daň představila naše vláda, a hlavně tedy Ministerstvo financí pod mým vedením, jako řešení pro ty, kteří se nechtějí topit v účetnictví a účetních dokladech, kteří nechtějí utrácet nemalé finanční prostředky za daňové poradce nebo účetní poradce a raději se budou věnovat tomu, co opravdu umí, tedy své profesi, nástroj, který je jednoduchý, přehledný, a hlavně funkční. Jedna platba vyřešila povinnosti k dani z příjmů, sociálnímu, zdravotnímu pojištění. Desítky tisíc živnostníků ušetřily díky naší vládní koalici - ale připomínám, že tehdy to mělo širokou podporu i v tehdejší opozici - finanční prostředky, ale především svůj čas. V režimu paušální daně se nepodává ani daňové přiznání, ani hlášení. Nepřijde, není logické, aby přišla daňová kontrola - prostě živnostníci a OSVČ se věnují tomu, co umí nejlépe, ať je to mechanik, který opravuje auta, ať je to švadlena, která upravuje oděvy, ať je to zemědělec, který se má starat o své pole. Mají se věnovat hlavně svému podnikání a jednotlivé subjekty se tedy věnují činnosti, ve které mají komparativní výhodu, a to zvyšuje produkci celého národního hospodářství.

Toto chování je samozřejmě výhodné i pro stát. Je to jistý druh efektivního šetření, který určitě dává smysl. U těchto podnikatelů není co kontrolovat, jestliže nevedou účetnictví, nepodávají přiznání, tak nevidím žádný důvod, co kontrolovat, a šetří své kapacity i stát samozřejmě, který nemusí tím pádem navyšovat byrokratický aparát. To byla cesta, kterou jsme se chtěli vydat, a ta cesta samozřejmě měla několik fází a teď se nacházíme v té fázi druhé.

Naštěstí tedy jsem ráda, že se pokračuje v tomto projektu, už jsem to řekla v úvodu a toto skutečně oceňuji. Základem k tomu, aby se mohla měnit paušální daň a posunout její limit, bylo - a to od počátku jsem takto prezentovala, když jsem tu předkládala ke schválení tento projekt - že naše vláda směřovala k limitu 2 milionů korun, a to jak u paušální daně, tak u povinného plátcovství k DPH. To však v období, kdy jsme předkládali paušální daň, nebylo možné kvůli tehdy platné evropské směrnici o DPH. Několikrát jsme se tady o to přeli s tehdejší opozicí. Proto jsem ještě jako ministryně financí ve vládě Andreje Babiše dlouhodobě prosazovala, abychom dosáhli posunu na 2 miliony povinného plátcovství tak, aby členské země mohly na základě vlastního uvážení rozhodnout o zvýšení... (Odmlka; poslanec Michálek hlasitě hovoří u stolku zpravodajů.) ... o zvýšení limitu obratu pro vznik plátcovství právě...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pardon, že vás přerušuji, paní předsedkyně - pane předsedo Michálku... děkuji.)

 

Poslankyně Alena Schillerová: ... právě až na hranici 2 milionů. A to se podařilo za naší vlády, já jsem byla ráda. Úprava byla schválena, nicméně s platností až od 1. ledna 2025, a toto zvýšení limitu pro registraci DPH je samozřejmě navázáno na zvýšení limitu paušální daně. To byly spojené nádoby, od počátku jsme to takto plánovali.

Ke konci mandátu naší vlády jsem ještě jako tehdejší ministryně financí požádala Evropskou komisi o výjimku pro Českou republiku, aby nemusela na tento termín čekat. To se podařilo a jsem ráda, že pan ministr navázal na tyto kroky, Ministerstvo financí, takže se mohlo hladce pokračovat v tomto snažení a představit tuto novelu, která zvyšuje limit DPH na 2 miliony. Je to něco, po čem podnikatelská veřejnost volala léta, a samozřejmě navázat i na zvýšení limitu pro paušální daň, která v tuto chvíli je do 1 milionu příjmů, a samozřejmě chtěli jsme, aby byla do 2 milionů.

Proč jsme to svazovali, je jasné: jestliže plátce DPH, takzvaný povinný plátce DPH dnes od milionu obratu musí vést určité povinné evidence, je nelogické, abychom zvedali paušální daň na 2 miliony, když od milionu musí být povinný plátce DPH s povinnými evidencemi. Proto bylo důležité svázat tyto dvě novely dohromady. To se stalo, ale za mě - já už jsem to tu kritizovala v prvním čtení - se nastavuje pro paušální daň pro mě nesmyslně systém tří pásem. Tři pásma, která ve skutečnosti ale nejsou jenom tři, ale je jich mnohem více, respektive kritérií je více. Do kterého pásma totiž budete spadat, se nebude určovat nebo nemá určovat podle návrhu Ministerstva financí pod vedením Zbyňka Stanjury, se nemá určovat jen podle příjmu, ale i podle výše výdajového paušálu.

Ovšem ani to neplatí vždy. Například instalatér, který může uplatnit výdajový paušál ve výši 80 %, bude patřit i s příjmem 2 miliony korun do prvního pásma, a tudíž bude odvádět 6 500 korun měsíčně. Na druhou stranu například účetní bude spadat při totožném příjmu už do druhého pásma a měsíčně bude odvádět 16 000, takže téměř o 10 000 korun navíc, protože ona má nárok na jiný výdajový paušál. A nakonec lékař - já jsem vybrala ty tři rozdílné profese kvůli výdajovým paušálům - opět s totožným příjmem 2 miliony bude platit nejvyšší sazbu čili 26 000 korun měsíčně, protože může uplatnit výdajový paušál ve výši 40 %.

Za mě je ten systém zkomplikovaný. V prvním pásmu jsou OSVČ s příjmy do 1 milionu korun ročně bez ohledu na typ samostatné činnosti, dále OSVČ s příjmy 1,5 milionu korun ročně, pokud k alespoň 75 % z nich lze uplatnit 80% či 60% výdajový paušál. Stejně tak jsou v prvním pásmu OSVČ s příjmy do 2 milionů, pokud alespoň k 75 % z nich lze uplatnit 80% výdajový paušál. Ve druhém pásmu jsou OSVČ s ročními příjmy do 1,5 milionu korun bez ohledu na typ samostatné činnosti a dále OSVČ s příjmy do 2 milionů korun, pokud alespoň k 75 % z nich lze uplatnit 80% či 60% paušál. Třetí pásmo... (Otáčí se od pultíku.) Čtyřiceti. Třetí pásmo paušální daně pak bude pro OSVČ s ročními příjmy do 2 milionů bez ohledu na typ samostatné činnosti.

Já už jsem v prvním čtení říkala, že orientace v tom nebude jednoduchá, a myslím si, že celá řada kolegů, bez ohledu na to, zda se jich to týká, nebo netýká, zda se pohybují v této materii, či nikoliv, mně možná neporozuměli, aniž bych je chtěla jakkoliv podceňovat, kohokoliv. A pokud ne, tak si potom budete muset připlatit - ti, kterých se to týká - jen pár tisíc, jen dávám do uvozovek, za daňového poradce.

Takže já toto nepovažuji za zjednodušení. A protože největší výhodou tohoto systému - a já mám zpětnou vazbu lidově řečeno z terénu od lidí, kteří využili paušální daň, že to skutečně je zjednodušení, je právě ta jeho jednoduchost. Takže proto jsem připravila, jak jsem avizovala, dva pozměňovací návrhy, ke kterým se přihlásím potom v podrobné rozpravě, a to: první se týká vrácení pojistného. Tento pozměňovací návrh souvisí se zavedením tří pásem paušálního režimu, ve kterých se platí paušální zálohy, daň z příjmů a veřejná pojistná v různých výších. Návrh zákona počítá s tím, že se poplatník na začátku zdaňovacího období přihlásí do určitého pásma paušálního režimu a následně bude platit paušální obnos, který přísluší dané skupině.

V tuto chvíli je pro podnikatele nastaven ten návrh tak, že pokud jeho příjmy ve zdaňovacím období odpovídají zvolenému pásmu, pak je zaplacenými zálohami splněna jeho povinnost k dani z příjmů a veřejným pojistným. Pokud jsou jeho příjmy ve zdaňovacím období vyšší, než je nastaveno pro zvolené pásmo, musí daň i veřejná pojistná doplatit na úroveň toho vyššího pásma. Pokud však podnikatel zjistí, že jeho příjmy v rozhodném období odpovídají nižšímu pásmu, je mu vrácena část daně, kterou zaplatil prostřednictvím záloh a která převyšuje daň podle tohoto nižšího pásma. Veřejná pojistná se však dle tohoto vládního návrhu nevrací, zůstanou tedy zaplacena ve výši podle zvoleného pásma, i když poplatník dosáhl příjmů pro nižší pásmo. Na to právě reaguje můj pozměňovací návrh, dle kterého by se vracela i část veřejných pojistných přesahující částku odpovídající nižšímu pásmu. Chci jenom pod čarou říct, aniž bych se na kohokoliv vymlouvala, že jsem to konzultovala i v odborných kruzích v oblasti daňových poradců, takže toto skutečně vyplynulo, tato potřeba, i z této debaty.

Co se týče mého druhého pozměňovacího návrhu, ke kterému se zase přihlásím v podrobné rozpravě, ten se týká snížení počtu pásem - to, co jsem kritizovala už od prvního čtení, protože považuji ta tři pásma za zkomplikování systému, a obávám se, že právě tento atraktivní - pro mě doposud atraktivní - institut ztratí svoji atraktivitu. Navrhuji snížení počtu pásem paušálního režimu.

Redukce pásem bude ze tří, které navrhuje Ministerstvo financí a vláda, na dvě. V mém návrhu budou poplatníci, kteří ve vládním návrhu zákona spadají do třetího pásma paušálního režimu, spadat do pásma druhého. Nastavená výše pro druhé pásmo by měla taktéž zůstat stejná. Výše paušálních záloh, daně v paušální výši a paušálních veřejných pojistných navrhovaná pro druhé pásmo zůstává zachována. Tento poslanecký návrh se by se neměl projevit výrazným způsobem na nižším inkasu daňových příjmů, protože samozřejmě počet poplatníků (s) každým pásmem klesá, a za mě reálně sníží komplikovanost a byrokratičnost celého předloženého legislativního návrhu. Ten dopad jsem s vaším svolením konzultovala s kolegy z Ministerstva financí, takže čerpám z jejich propočtu. Tolik standardní politická debata k daňovému balíčku.

A já jsem si ještě před týdnem, nebo možná před více jak týdnem, ať mluvím přesněji, myslela, že tím by to bylo z mé strany, naší strany k novele všechno. Avšak nakonec došlo k tomu, co jsem neočekávala, že diskutujeme dnes a musíme diskutovat také daň z mimořádného zisku, kterou tak, jak nám to představil teď pan ministr v roli poslance, připojuje jako pozměňovací návrh právě k daňovému balíčku. Rozhodnutí neprojednávat daň z mimořádného zisku jako samostatný zákon je podle mého pohledu zcela neakceptovatelné. Považuji to za naprosto nepřijatelné a svým způsobem i zbabělé, protože si myslím, že tak zásadní věc - a já zatím nepředjímám, jaký bude náš postoj, my to budeme debatovat, jsme samozřejmě jako opozice ve velmi nekomfortní situaci, kdy v podstatě máme dnešek na podání pozměňovacích zákonů k něčemu, co je vloženo v systému pár dnů, od pátku, pokud se nemýlím - a byť uznávám, že pan ministr mi před více jak týdnem ten první návrh poslal nebo donesl, tak přece jenom doznal určitých změn od té doby, nehledě na to, že tak, jak jsem avizovala už několikrát, a znovu to tady zopakuji, nevím, který vlastně platí - jestli se přihlásí i poslanec Jakub Michálek, který má v systému poslanecký návrh na daň z mimořádného zisku s naprosto odlišnými parametry. A zdůrazňuji, že parametry jsou politickou věcí a politiku v daňové oblasti v tuto chvíli by měla vláda určitě prosazovat jednotně. Myslím si že mělo dojít aspoň k nějakému zkrácenému - já bych to chápala - připomínkovému řízení. Měla to dostat odborná místa, měla mít šanci mít vliv na tento text, měla to probrat Legislativní rada vlády, mělo to projít třeba i zkráceným, ale řádným legislativním procesem, mělo to jít na výbory. Opozice by neměla mít jenom dnešek na podání pozměňovacích návrhů k tak zásadní změně.

Upozorňuji, že zítra budeme diskutovat státní rozpočet a tento pozměňovací návrh - on to nakonec pan ministr i tady říkal - počítá, že přinese v roce 2023 do státního rozpočtu 85 miliard. To je přece naprosto nestandardní a bezprecedentní narušení. Já jsem se ptala zkušených legislativců, jestli to pamatují za třicet let - nepamatují. Nepamatují!

Zítra budeme debatovat státní rozpočet na rok 2023 v prvním čtení, takže já dnes jenom se velmi lehce dotknu, nebudu tady říkat to, co budu říkat zítra. Vy jste se toho nakonec, pane ministře, také dotkl, tak já - to se nedá, ono je to provázané, ono se to nedá od sebe oddělit. Děkuji. Tento příjem je v rozpočtu na rok 2023 už započítán. Já to dlouhodobě kritizuji. Já jsem si dokonce našla - možná to použiji dnes, možná zítra, to je jedno - našla jsem si, kdy jste vy mě kritizoval v roce 2019 - našla jsem si stenozáznam, protože už jste mi to několikrát připomenul - kritizoval za to, že jsem dala digitální daň, jednotky miliard, to víme oba. To jste dokonce i tam řekl, že by si s tím rozpočet poradil, kdyby ten příjem nebyl - to připouštím, že jste tam uznal. S tímhle by si tedy rozpočet neporadil, kdyby to nepřišlo, a i když na rozpočtovém výboru jste mi říkal, že není taková právní úprava, a já jsem tam hned reagovala a říkala jsem, že k posouzení legality a legitimity toho navrženého postupu je potřeba vyjít, a to říkám jako právník, a přítomní právníci určitě tomu budou rozumět, že je potřeba vyjít z účelu. Mluví o tom velmi často i Nejvyšší správní soud ve své poměrně konstantní judikatuře, který zpracování zákona o státním rozpočtu jako klíčového zákona sleduje. Čili zahrnutí daně z neočekávaných nebo mimořádných zisků do položky daně z příjmů právnických osob na straně příjmů státního rozpočtu nemá oporu v současné legislativě, nemá, a v tomto bodě představuje rozpor ze standardizovaným a dosud užívaným procesem přípravy státního rozpočtu i rozpor s právní úpravou stanovující pravidla rozpočtování, a tato pravidla jsme dodržovali my všichni. A ti, kteří tento postup, a znovu teda připomínám, přirovnávají k digitální dani, protože to slyším nejenom od vás, slyším to i od některých vašich... (Poznámka ministra financí.) Nevím, možná mám pocit, někde v Událostech, komentářích, ale nebudu vám sahat do svědomí, tak mně to připomínají vaši kolegové, tak ti, co mi to připomínají, nerozumí rozpočtovacímu procesu. Z toho vás nechci podezírat, protože - znovu připomínám - ta digitální daň byla v řádech nižších miliard korun a nemohlo to, a vy to dobře víte jako ministr financí, ovlivnit výsledek hospodaření, kdyby tam i nebyla. A tento závěr, který tady říkám, a zítra se mu budu věnovat podrobněji, je plně podporován stanoviskem výboru pro rozpočtové prognózy. Výbor deklaruje, a to jste určitě četl - nakonec to bylo deklarováno i v rámci jednání rozpočtového výboru - že daň z neočekávaných zisků, ale také ze zavedení stropu tržních příjmů z výroby elektřiny v úhrnné výši 100 miliard, protože vy jste tady správně rozlišoval mezi národním řešením a tím evropským, které připravuje MPO, ale zahrnuto to už vlastně ve státním rozpočtu je, jako i další věci, které si řekneme zítra - že to nemá oporu v současné legislativě, čímž je to v rozporu s běžným procesem přípravy státního rozpočtu. A zase opakuji, nebavíme se o jednotkách miliard. To bych asi možná v té turbulentní době, kterou jsem zažila i já a zažíváte ji i vy, každý z jiných důvodů, to bych asi nechala bez nějaké zásadnější diskuse, ale toto je 100 miliard, což je skutečně, znovu opakuji, v rozporu s běžným procesem přípravy státního rozpočtu.

Výbor dále konstatuje, že toho času nedisponuje dostatečnými informacemi k hodnocení výše uvedených mimořádných příjmů rozpočtu z hlediska pravděpodobnosti jejich dosažení. Vážení kolegové, toto stanovisko výboru pro rozpočtové prognózy bylo schváleno jednomyslně všemi členy výboru bez výjimky, takže je zřejmé, že v okamžiku, kdy plánované příjmy státního rozpočtu jsou v návrhu zákona o státním rozpočtu konstatovány ryze formálně, aniž by jejich odhad vycházel z reálných skutečností, a to do té míry, že k tomu kompetentním orgánem, znovu opakuji, výborem pro rozpočtové prognózy, není možné stanovit ani v elementární míře pravděpodobnosti jejich dosažení, nelze zaručit, že schválený státní rozpočet bude naplněn. Takže znovu opakuji, kdyby nebyl naplněn z hlediska digitální daně, my jsme pak v nějaké fázi novely už ten příjem, když jsem viděla, že to tady neprosadíme, vyňali. Kdyby nebyl splněn v oblasti digitální daně, což byly jednotky miliard, tak by to státní rozpočet v podstatě téměř nepocítil nebo v rámci plnění státního rozpočtu by to nemělo zásadní dopad. Tady by to zcela zásadní dopad mělo.

Takže za mě nelze v žádném případě připustit, aby příjmy státního rozpočtu byly plánovány na základě právní úpravy, která nejen že nebyla v okamžiku projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu schválena, nýbrž v této příjmové položce neexistuje ani elementární shoda ve vládní koalici. Takže já doufám, že to bude ještě nějak vysvětleno, ten pozměňovací návrh. Já nevím, jestli pan poslanec Michálek je přihlášen, nebo není, já to tam nevidím na tabuli, ale věřím, že tedy nějakým způsobem pan ministr financí nám toto vysvětlí a řekne nám, co je vlastně tím návrhem, protože my dneska víme, co je obsahem, a pan ministr to tady odůvodňoval, jeho pozměňovacího návrhu, a nevíme vlastně, jaký je postoj celé vládní koalice.

Takže na základě uvedeného znovu opakuji, že je zřejmé, že schválení návrhu zákona o státním rozpočtu, který kalkuluje s příjmy, které nemají oporu v platné legislativě, a já zítra rozeberu ty jednotlivé položky, tedy příjmy, u nichž není možné kvalifikovaně stanovit pravděpodobnost jejich dosažení, přestavuje za mě zcela rozpočtově neodpovědný postup. A tento přístup odporuje základním zásadám nakládání s veřejnými financemi, které jsou vyjádřeny v zákoně č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, a tedy odporuje smyslu a účelu tohoto zákona, jinými slovy, je nelegální a nelegitimní.

S tímto stanoviskem se shoduje v neposlední řadě také stanovisko Národní rozpočtové rady, která k předloženému návrhu rozpočtu na rok 2023 uvedla, že kvalitní vládnutí je neodmyslitelně spojené s transparentním rozpočtovým procesem a racionální fiskální politikou. Národní rozpočtová rada výslovně uvedla, že - cituji: "Ignorování základních pravidel a principů tvorby rozpočtu povede ve střednědobém horizontu k zeslabení parlamentní kontroly veřejných financí, jakož i kredibility České republiky na mezinárodních trzích." Konec citace.

Navíc, znovu opakuji, pětikoalice - nevím, zda je shodnutá - nedokáže se shodnout ani na finální podobě toho předloženého zásadního a za mě nelegálního návrhu. Znovu opakuji, v systému je pozměňovací návrh poslance Michálka, který předložil svůj pozměňovací návrh jen dvě a půl hodiny po předložení návrhu poslance, ministra financí - ale tady v roli poslance - Zbyňka Stanjury, a tento návrh není založen na drobných úpravách, to by se mohlo stát, že je tam nějaký drobný nesoulad. Tam je v podstatě rozdíl v zásadních politických bodech.

V návrhu se počítá - já bych porovnala ty dva návrhy - se snížením limitu, který je určující pro subjekt daně, případně bank. Já to porovnám. Návrh - budu říkat poslance, pane ministře, omlouvám se - návrh poslance Zbyňka Stanjury počítá s 6 miliardami čistých úrokových výnosů bank, návrh poslance Michálka se 2 miliardami. To přece není malý rozdíl! To je zcela zásadní rozdíl! Dále poslanec Michálek požaduje snížení výšky přirážkové daně, vlastně té přirážky nad korporátní daň, a to ve výši 40 %, kdežto ministr financí v roli poslance Zbyněk Stanjura má ve svém návrhu 60 %. A také zase na tak základním parametru, jako je sazba, je rozpor uvnitř vládního tábora. A už jako absurdní, absurdní vnímám vyjádření poslance Michálka k účinnosti tohoto mimořádného zdanění. Zatímco ministr financí v roli poslance mluví o období 2023 až 2025, poslanec Michálek má ve svém návrhu období 2022 až 2024, čili zpětnou retroaktivitu. Tak jak to tedy zamýšlí vládní koalice? Totální chaos, který je spojen od začátku s tímto návrhem!

Před chvílí mi ještě psal - já myslím, že to tady můžu říci, že to není nic - psal mi pan předseda pirátského klubu Michálek, že mi posílá na e-mail, což už udělal, stanovisko Legislativní rady vlády. Já si ho přečtu, jen co dokončím svůj projev. Takže zřejmě, posílal mi to před chvílí, není to tak dávno, ta disproporce není pořád vyjasněna - i to, že dnes nikdo z koaličních klubů neměl tiskovou konferenci, mluví samo za sebe. Já jsem mluvila o tom a snažila jsem se požádat zástupce pětikoalice, když už odmítli můj bod, aby se tady vyjasnila ta situace, která znamenala snížení cen akcií na burze o 31 miliard, tak jsem si myslela, že aspoň vystoupí, že tady vystoupí pan premiér, něco k tomu řekne, protože v podstatě názory, které jsem zaslechla, že snad to není žádný problém, že ty akcie už jsou zpátky na své hodnotě - ale tak je třeba někdo nakupoval. Možná by se na to měla podívat Komise pro cenné papíry, možná by se o to měl někdo zajímat, toto není možné. Když má někdo takovouhle obrovskou odpovědnost vládní, když je někdo tak vysoce postaveným ústavním činitelem, nemůže si plácat - promiňte mi ten výraz, je to výraz lidový, nikoliv hrubý - co se mu zalíbí, prostě nemůže. A bavíme se o lidech, jako je místopředseda vlády, bavíme se o lidech, jako je místopředsedkyně Sněmovny, předseda klubu TOP 09 - to přece není možné. A kdyby aspoň to skončilo, ale to pokračuje dál, pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka je toho jasným důkazem.

To, že dnes nenašli odvahu zástupci koaličních klubů, aby vystoupili na tiskové konferenci a tam se k tomu nějak postavili, je jasným signálem - použiji vaše oblíbené slovo - jasným signálem, že nemáte dohodu o tak zásadní věci, která má ovlivnit příjmy státního rozpočtu, která má pomoci lidem a firmám. Odvahu jste nenašli ani na tiskové konferenci, ani na moji výzvu tady na půdě Poslanecké sněmovny. A to, že nakonec byli označeni novináři jako ti, kteří můžou za chaos, to už jsem tady komentovala a v tuto chvíli už to znova opakovat nebudu.

Čekám k tomu nějaké vyjádření pořád, čekám vyjádření k těm pozměňovacím návrhům. Samozřejmě, kdyby k tomu bylo řádné připomínkové řízení, kdyby tady existovala takzvaná RIA, což musí ke každému daňovému a ekonomickému zákonu být, dopady na ekonomiku u každého takovéhoto zavedení, kdyby k tomu existovaly modelové příklady, kdyby k tomu byly aspoň nějaké výpočty, tak bychom věděli, jak se vlastně na to dívají instituce jako Česká národní banka, jako třeba bankovní asociace. Je jistota, že to nezaplatí nakonec lidé ve zvýšených poplatcích? Je jistota, že to nebude mít dopady, negativní dopady na zdražování úvěrů či jejich částečnou nedostupnost? Je ta jistota? Nevím, nevím.

A znova říkám a znova připomínám a musím se ptát: Pokud chce vládní pětikoalice používat tento nástroj a rozhodla se použít tento nástroj, já opakovaně připomínám - a určitě na mě naváže i můj ctěný kolega Karel Havlíček - že naše hnutí dlouhodobě mluví o nástroji efektivnějším, levnějším. Už v únoru 2022 jsme mluvili o zastropování. Mluvili jsme o tom, aby se nenechaly utrhnout tyto ceny energií ze řetězu, a to přesně se stalo. K zastropování přistoupila pětikoalice v okamžiku, kdy už většina těch cen je prodaných a skutečně za nehorázné ceny, a budeme je platit všichni ze státního rozpočtu. Dokonce Evropská komise - mluvíme o tom druhém nástroji - přišla mnohem dřív s tímto doporučeným řešením nástroje, v březnu 2022, tedy opět v naprosto jiném čase.

My jsme tady měli celou řadu poslaneckých návrhů a myslím si, že kdyby se tehdy zavčas zastropovalo, že jste mohli desítky miliard ve státním rozpočtu ušetřit a mohli jsme i včas diskutovat to zdanění. Myslím si, že toto je téma na diskusi v této těžké době, na diskusi i s opozicí, opakovaně jsme to nabízeli. Ale zásadním problémem byla a je nečinnost vlády. Prostě potom, až za pět minut po dvanácté, hektické přijímání zákonů, zásadních zákonů nestandardním způsobem. Prostě vláda zaspala příchod energetické krize. Nedbala rad, aspoň aby o nich přemýšlela! Tím pádem vláda rezignovala i na řešení dopadů vysoké inflace, která je u nás jedna z nejvyšších, pátá nejvyšší podle posledních čísel. Před námi jsou pobaltské státy a nyní nově Maďarsko. České podniky ztrácí vůči svým konkurentům v zahraničí konkurenceschopnost.

Navíc vzniká velké množství dalších nedořešených otázek. Jakým způsobem vláda chce řešit podnikové energetiky, které tvoří zcela minoritní část trhu, je tam celá řada - a mí kolegové, kteří jsou experti na tuto oblast, mě doplní. Navíc - a pan ministr to tady přiznal - navíc česká vláda zastropovala ceny jen pro malé a střední firmy. Co velké firmy? Jak to dopadne? Čteme denně, že jsou na kolenou. Slyšíme - za mě tedy dost potichu, zástupce Svazu průmyslu a dopravy, myslím, že by měli mnohem hlasitěji křičet, křičí, ale dost potichu - znova opakuji, že jim hrozí krach. Slyšela jsem tady několikrát, že ta pomoc 200 miliard eur z Německa, že určitě k tomu nedojde, že to nejde. Co čteme? Německý parlament to schválil.

Takže kde jsme? Nechci říkat, kde jsme, protože jsem slušná. Znova musím zopakovat, měla tam být takzvaná RIA. Hodnocení dopadů regulace, to všechno by požadovala Legislativní rada vlády, šlo by to tam příslušnými sekcemi expertů, kteří by to posoudili, viděli by to odborníci, šlo by to do výborů. Jak je možné, že mluvím se zástupci profesních komor - nechtěli, abych je tady jmenovala, tak nebudu. Oni mi říkají: My jsme to vůbec nedostali, my se k tomu dostáváme pokoutně. To je prostě špatně, nerozumím tomu. Nerozumím tomu. Vždycky jako ministryně financí jsem měla zájem u každého takovéhoto zásadního nového covidového zákona nebo programu, který převážně procesoval Karel Havlíček, tak jsme měli zájem se všemi mluvit, třeba během dvou, tří dnů, ale jejich připomínky byly pro nás cenné. Navíc jsme se vyhnuli potom zdrcující kritice, která by přišla, protože to nevymyslíte jenom s armádou úředníků. Oni vám pomohou, jsou to experti, ale chybí tam samozřejmě kontakt s tou realitou a s potřebami, které zase naopak znají profesní komory a svazy.

Musím se ptát na řadu technických věcí, které třeba mně kladli zástupci těch svazů a které by oni kladli, kdyby bývali mohli do toho diskutovat. Proč byl vytvořen tento pojem mimořádný zisk, proč má v sobě i určité diskriminační prvky, proč jsou vytipována tato odvětví, a ne třeba další, to se budou určitě ptát i moji další kolegové, proč se tam počítají také období z doby bezprecedentní zdravotnické krize a tak dále, proč jsou zálohy nastaveny na 100 %.

Rozumím, že je tady velmi těžká a mimořádná doba. Rozumím tomu, že vláda hledá na mimořádné výdaje mimořádné příjmy. Rozumím i tomu, že se tím neřeší strukturální deficit - to pan ministr řekl, zítra to řekneme podrobněji, to je jasné - i když peníze, v tom se také shodneme, nemají mašličky, takže přijdou příjmy, odejdou výdaje, víte, že zamašličkováno to není, a tak jste to asi určitě nemyslel, ale na druhé straně, když pominu tu jistotu nebo spíš nejistotu, zda vůbec ty peníze přijdou, když pominu i to, že tady budou platit jakési 100% zálohy, příjmy, tyto firmy vytipované, že pravděpodobně, a podívejte se také na ten vývoj v následujících letech, 85 - 2023, tuším že 39 - 2024, myslím že 23 nebo 25 v roce 2025. Jak to, že tam se už ví o takovém poklesu? Není tady riziko, že bude vracet právě stát tyto zálohy předfinancované, protože firmy prokážou, že to tak nebylo?

Je to chaos. Rozumím tomu, my podporujeme pomoc občanům a firmám, vždycky jsme vám tady všechny zákony podpořili, ale současně říkáme, že byste právě měli zajistit takové řešení, abyste se všem těmto rizikům, o kterých hovořím, vyšli, protože výsledkem tohoto vašeho chaosu může být, že dojde reálně ke zhoršení ratingu České republiky, protože se deformuje daňový systém a podnikatelský trh.

Pane ministře, zakončím svůj dnešní projev jednou citací z textu, který věřím, že velmi dobře znáte, cituji: "Postup státu musí být pro občany a podnikatele předvídatelný. Proto je třeba přijmout zákony a jejich změny s dostatečným předstihem." Konec citace. Nechám hádat vás i vaše kolegy, co to je za dokument. Děkuji vám. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nejprve přečtu omluvy. Olga Richterová ruší dnes svoji omluvu, dále pan ministr Jan Lipavský se omlouvá od 15.30 z pracovních důvodů.

Jako další v rozpravě vystoupí pan ministr s faktickou poznámkou. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Tak jenom fakticky. Kritika, že je to nestandardní - já tu kritiku přijímám. Jsme v nestandardní době, podle mě jsem neměl jiné řešení než to, které jsem zvolil. Ale abychom byli spravedliví, a nechci zapřádat debatu, během vystoupení paní předsedkyně jsem se mrknul do stenozáznamů a termínů, když jsme řešili daňový balíček pro rok 2021, a nevím, jestli to mělo být jako popichování, ministr v roli poslance - mně to nijak nevadí, hlavně jsem poslanec, tam mám mandát od voličů, a pak jsem také člen vlády - tak pan premiér ve funkci poslance podal pozměňující návrh ke zrušení superhrubé mzdy. Když budeme sčítat, dneska to má dopad 240 miliard, a teď úplně přesně, rozprava ve druhém čtení začala 27. října 2020 v 17.18. Pozměňovací návrh premiéra ve funkci poslance byl podán do systému 26. října ve 12.22, takže když to zaokrouhlím, tak je to 29 hodin před zahájením. Dopady jsou minimálně srovnatelné ze státního rozpočtu. Já to neberu jako argument, říkám, že jsem podle mě neměl jiné řešení. Pokud se někdo necítí komfortně kvůli nestandardnímu postupu, přijměte moji omluvu, ale neměl jsem jinou možnost z časového hlediska. Jenom jsem chtěl říct, že to není poprvé, doufám, že za mého působení je to naposled, aspoň doufám, protože nevíme, co bude za rok nebo za dva. A chtěl jsem říct, že to prostě není nic neobvyklého.

K těm ostatním otázkám, na to nebudu používat faktickou připomínku. Chtěl jsem jenom připomenout, 29 hodin před projednáváním, začátkem druhého čtení, jsme dostali pozměňovací návrh Andreje Babiše. Bez RIA, abychom věděli, logicky. Já jsem to nijak nekritizoval, já jsem ten návrh také podpořil hlasováním ve třetím čtení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji dvě faktické poznámky. Nejprve paní předsedkyně Schillerová, potom pan poslanec Aleš Juchelka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Tak označení ministr v roli poslance není nic hanlivého. Jen jsem chtěla zdůraznit, že podáváte ten pozměňovací návrh. Nedovolila bych si vás nějak hanlivě označovat, v tom si, doufám, rozumíme.

No, to je zásadní rozdíl mezi tím postupem, pane ministře. Zrušení superhrubé mzdy bylo něco - zrušili jsme něco, co tady roky fungovalo, věděli jsme přesně, jaké to má dopady, měli jsme už předtím politickou shodu, víte, že jsme se spolu o tom bavili i předtím, byla tady napříč shoda, podpořil to klub hnutí ANO, největší opoziční klub ODS, podpořilo to tehdy SPD, což se dá říct, že byla prostě obrovská shoda, a dokonce tehdy, když po té daňové noci, divoké, kdy tam Piráti - myslím, že to byli Piráti - načetli a prošly bohužel pozměňováky, které znamenaly opravdu obrovský zásek do veřejných rozpočtů, tak jsem požádala Senát o opravu a podařilo se nám dojednat v Senátu takovou verzi, která tam měla podporu, byla to verze, kdy jsme dohodli i kompromis v rámci rozpočtového určení daní, kdy se dohodl kompromis na navýšení slevy na poplatníka včetně zrušení superhrubé mzdy. To bylo něco jiného. My jsme rušili daň, přesně jsme uměli kvantifikovat, protože tam byly jasně dané dopady, které Ministerstvo financí znalo, a ty peníze jsme nechávali lidem, podnikatelům, zaměstnancům, ale i podnikatelům, myslím teď OSVČ, a dále krajům, městům a obcím. To byl úplně zcela zásadní rozdíl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Aleš Juchelka a po něm pan ministr. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Moc děkuju, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vždyť přece to je úplně něco jiného. Tady to naštěstí teď v tuto chvíli vysvětlila má ctěná kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího, Alena Schillerová. Vždyť přece tady se jedná o zásadní legislativu, která má určit, jakým způsobem budeme řešit tuto energetickou krizi v tomto roce, v roce příštím, možná v těch dalších, a vy, místo abyste to podali jako vládní návrh zákona, aby to prošlo garančním výborem, abychom o tom diskutovali tady v prvním čtení, tak jste nás o to první čtení normálně jednoduše připravili, o diskusi k tomuto návrhu zákona jste nás připravili, připravili jste nás o diskusi na půdě výboru a my v tuto chvíli jsme postaveni před hotovou věc, kdy máme úplně minimum času na to, dát do systému naše pozměňovací návrhy.

Vaši omluvu samozřejmě mohu přijmout, ale to, že na to je málo času, tak je pouze vaše výmluva, pane ministře. Je to vaše výmluva. Vždyť vy to víte už několik měsíců, měl jste se na to jednoduše připravit. My tady voláme po úplně jiných druzích řešení. Nediskutujete vůbec o ničem a teď přijdete s windfall tax, což i premiérův ekonomický poradce Štěpán Křeček označí za paskvil.

Vy nám tady teď říkáte, že se nám omlouváte a jakým způsobem to máme alespoň nastudovat, nějak to dočíst. Co po nás teď očekáváte? Vždyť to už je poněkolikáté, kdy tady - a pan ministr Síkela to tady před několika měsíci začal - tady dáváte do legislativního procesu věci během pár hodin, které si ani nejsme schopni nastudovat, a kdy ještě navíc od vládních poslanců přicházejí jejich vlastní pozměňovací návrhy, aby to ještě nějakým způsobem, ten paskvil, ústy Štěpána Křečka, napravili. (Předsedající upozorňuje na čas.) Tak já nevím. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan ministr s faktickou poznámkou, prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Na rozdíl od druhé zprávy k pozměňovacímu návrhu Andreje Babiše, která obsahuje viditelnou lež, že to bude platit na dva roky... Já jsem nechtěl vést debatu, co bylo. Já jsem říkal, že jsem to tady zažil v opačném gardu, nic víc. Jestli nechápeme časový tlak, který máme, jak pan poslanec Juchelka zrovna předvedl, v pohodě. My ten komfort nemáme. Když jsem se ptal, jestli jsme schopni se domluvit na rapidním zkrácení lhůt, tak jsem dostal odpověď, že se to nedá garantovat, tak se na mě nezlobte. Byla to varianta, kterou jsem debatoval, dostal jsem odpověď, a já tomu rozumím, že se dopředu nedá garantovat zkrácení lhůt. Ale pokud to má platit nejpozději k 1. lednu, tak jsem neměl jinou možnost, neměl. A neříkejte tady o těch měsících, že zase tu debatu zavedeme úplně někam jinam. Měsíce jsem poslouchal o Maďarsku, měsíce o slovenských zastropovaných cenách, měsíce, jeden za druhým jste chodili. Jaká je realita? Já se snažím posuzovat realitu legislativy v jiných zemích a nečíst jenom titulky, které jsou možná nepřesné, neodpovídají realitě. Já jsem řekl, že jsem neměl jinou možnost, a pokud se to někoho dotklo, tak se mu omlouvám. Pokud se omluva nepřijme, tak to se nedá nic dělat, víc udělat nemůžu.

Těch 100 miliard skončí taky u lidí, ty se použijí na kompenzace, na zastropované ceny, to není nějaké, že někomu vezmu 100 miliard a nechám je. Máme dvě možnosti a je to ve veřejném prostoru. Buď těch 100 miliard vezmeme lidem, nebo jim je nedáme, to samé někde vezmeme, zvedneme daně z příjmů, které jsme společně snížili - radí nám to mnozí ekonomové - nebo to vezmeme těmhle několika největším podnikům, které profitují - já neříkám, že úmyslně - ze shody okolností. Já z těchto dvou možností vybírám tu druhou.

Pokud máte jinou možnost, máte jiný návrh, tak řekněte, že lidem nic nedáme nebo že to vezmeme jim. To je legitimní. Já si to ale nemyslím. Takže neměli jsme jinou možnost než tuhle rychlou, nestandardní cestu zvolit, abychom byli schopni platit kompenzace za zastropované ceny. To je prostě fakt.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní eviduji dvě faktické poznámky. První pan poslanec Juchelka, potom paní předsedkyně Schillerová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Pan ministr tady motá několik věcí dohromady. Tady nejde o obsah toho zákona. Tady jde opět o to, jakým způsobem se to projednává, a začíná to být takovým řekl bych nemehlovským standardem tady této vlády. Vy jste nám vzali čas. Vy jste nám vzali čas na to, to nastudovat, dát pozměňovací návrhy, nějakým způsobem se k tomu postavit. Sami to nemáte v koalici vyjednáno a jednáte o tom ještě dneska dopoledne. Je to jednoduše tak, že já vaši omluvu klidně přijímám, ale faktem je, že si nedokážete zorganizovat svou práci v Poslanecké sněmovně. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní paní poslankyně Schillerová, připraví se paní poslankyně Peštová, potom pan ministr. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Pane ministře, dopovíme celý ten příběh. Uznávám - a řekla jsem to několikrát veřejně: ano, přišel jste za mnou, je to zhruba deset dnů, možná čtrnáct, ten návrh jste mi představil a bavil jste se se mnou i o možnosti zkrácení lhůt. A já jsem vám řekla jasně - řekla jsem to i panu náměstkovi Koubovi, který za mnou pak přišel s vaším souhlasem další týden - že požaduji alespoň nebo prosím, já jsem dokonce myslím, použila velmi mírné takovéto slovo, aby to prošlo alespoň zkráceným připomínkovým řízením.

Já jsem běžně dělala ke covidovým zákonům třeba dvoudenní připomínkové řízení, třídenní, abyste nám dali nějaké propočty. Nemám žádné propočty. Jak jsem vám mohla něco garantovat? Řekla jsem, že jsem otevřená - to si pamatujete - řekla jsem, že jsem otevřená jakékoliv debatě. Prosím vás, nedělejte z nás lobbisty někoho. My rozhodně nejsme lobbisté, ani bank, ani žádných firem, nikoho. My nejsme... (Ministr Stanjura má námitky.) ... ne, že říkáte, komu to teda vzít, když ne těmto firmám. My jenom chceme, abyste s námi standardně jednal. Ne z pozice síly, že tady máte většinu a vy si tady říkejte, co chcete, my si uděláme, co budeme chtít my.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní poslankyně Peštová, poté pan ministr, oba s faktickými poznámkami. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Většinou ti, co jsou přede mnou, řeknou velkou část toho, co jsem chtěla říct taky, ale v každém případě na mě se obrátily i některé svazy právě proto, že neměly tu možnost. Alespoň to krátké nebo to zkrácené mezirezortní připomínkové řízení - vůbec neviděly, co připravujete, protože vy ve své podstatě jste to vychrlili v pátek a oni to vůbec neviděli.

Takže já mám tady připravené své vystoupení, protože na vás přišel dopis ze Svazu chemického průmyslu. A nelobbuji zde za chemický průmysl jako takový, prostě ten chemický průmysl je široký, to není jenom Unipetrol, je tam mnohem víc těch firem, které opravdu v současné době, jak je to připravené, na tom budou bity, protože tak... Ale říkám, mám připravené svoje vystoupení a doufám, že na to budete reagovat.

Opravdu se přimlouvám za to, že to mezirezortní připomínkové řízení není jen tak. V minulých volebních obdobích jsem neustále od vás slyšela, že zákony jsou nedokonalé, že jsou to paskvily právě proto, že neprochází podle vás řádným legislativním procesem a nemají řádně zpracovanou studii dopadů, která v současné době není zpracovaná vůbec. Já vůbec nevím, kde jste ta čísla vycucali. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr, prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Dneska je 25. října, do systému jste to dostali 20. Ano, formálně připomínkové řízení neběží, neformálně běží a je mnohem intenzivnější. Neformálně o tom debatujeme se všemi, na které ta daň má dopadnout. Tak to prostě je, ať se vám to líbí, nebo nelíbí. Některé z jejich pohledů jsme zohlednili, některé ne. To tak je, to se nebudu ani bránit. Uvidíme, jaké padnou pozměňovací návrhy. Buď některé projdou, nebo neprojdou. Dopředu nevím, jaké padnou a co bude.

Ale k tomu časovému hledisku, to je prostě klíčové. A já to nikomu nevyčítám, já tomu i rozumím, že se dopředu nedá garantovat zkrácení lhůt, to fakt nebyla výčitka, jenom konstatování faktu. Pak nemám jinou možnost, jo? Já si myslím, že pokud chceme mít na kompenzace a neprohloubit schodek státního dluhu, tak to je nástroj, jak by to bylo ve střednědobém horizontu rozpočtově neutrální.

Za ten proces jsem se omluvil, za obsah ne. Podle mě to není ani tak složité. Já jsem ty základní principy popsal. To se dá pochopit rychle, a buď jsem pro, nebo proti, nebo mám jiné parametry. Na tom není nic špatného. Opravdu ne, ale není to návrh zákona, který má sto stran paragrafů a tři sta stran důvodové zprávy. Kromě bank jsou všechny ostatní obory adaptací evropského nařízení, které bylo přijato 30. září. Tři týdny předtím, než jsme to dali v paragrafovém znění, tři týdny předtím. To určitě není dlouhá doba, abychom se s tím nějak flákali nebo dlouhodobě se tím zabývali. Navíc jsou banky. Vysvětlil jsem, jak se to počítá, co je základ, co je průměr, o kolik se to zvyšuje, to fakt není složité.

K procesu se nebudu vracet, protože pokud to někdo nechce chápat nebo říká, že to je špatně, já to nijak neudělám. Já jsem tady vysvětlil, že podle mě nemám jinou možnost. Nemám z toho radost. Mnohem radši bych, kdyby to nařízení bylo v únoru a my jsme na to měli šest nebo sedm měsíců. Nemáme.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě jedna faktická poznámka paní poslankyně Peštové. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Aha, pan ministr teď odešel. Já bych na něj ráda reagovala. V každém případě jsem si ověřovala u Svazu chemického průmyslu, zda jim bylo odpovězeno na jejich dopis, který byl zaslán panu nepřítomnému ministrovi financí, který teď odešel. V každém případě nikdo nereagoval, nikdo na tento dopis nereagoval. Takže nechápu, jak neformálně formálně s nimi tedy diskutují, protože jim nikdo na nic neodpověděl. Ale když vznášeli dotazy a chtěli vědět ta střeva ve své podstatě toho, co se připravuje, tak jim na to nikdo nebyl schopen odpovědět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Tím jsme vyčerpali všechny faktické poznámky. Nyní přihláška s přednostním právem pana místopředsedy Havlíčka. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, vážený pane ministře, začnu tím pozitivním. Budu se snažit být teď velmi věcný, nebudu ani dlouhý.

Co se týká vlastní novely zákona, tak k tomu fakticky nemáme žádné zásadní připomínky. Naopak, hodnotíme pozitivně to, že dochází ke změnám, zejména u podnikatelů. Myslím tím změny v DPH, v posunutí hranice. Určitě je dobré, že se rovněž řeší nebo zvedá ten paušál. V každém případě pozitivně hodnotíme prodloužení zrychlených nebo mimořádných odpisů, což bylo ještě z naší dílny, a určitě to udrží investice v nějaké rozumné míře. Takže k tomuto nic dalšího zásadního, asi by to byla velmi rychlá diskuse, možná bychom měli několik technických připomínek, nebýt tedy toho pozměňovacího návrhu, u kterého se krátce zastavit musím. A budu se spíš věnovat věcným problémům a věcem, u kterých já tady osobně, a nejenom já, máme velký otazník.

My vám nevyčítáme, pane ministře, to, že se o tom jedná v krátkém časovém harmonogramu, že jste pod časovým tlakem, si celkem uvědomujeme, a tam nesměřuje ta výtka. Ono se dá leccos zvládnout v řádu desítek hodin nebo jednotek dnů. My vám vyčítáme zmatek, který kolem toho je, a ten přece musíme vidět. Dneska je to jak? Dneska je to tak, že na tom není shoda ani v rámci koalice. Co hodina, padá nějaký jiný návrh. Jsme v situaci, kdy máme pozdní odpoledne, mají se předkládat pozměňovací návrhy a je v nich takový zmatek, že nevíme, co tam vlastně ještě vloží vaši koaliční partneři. Po chodbě lítá celá řada odborníků, lobbistů, všech těch, kteří k tomu chtějí něco říci. Já jim to vůbec nevyčítám, protože hájí zájmy různých profesních skupin. Ty jsou z toho totálně zmatené. Určitě máte zaplavené mailové schránky všemi možnými názory a nesmírně komplikovaně se nám všem v tom orientuje, tím spíše, že tedy i my máme předložit v nějaké rychlosti nějaké pozměňovací návrhy tak, aby ty pozměňovací návrhy dávaly hlavu a patu. To je moje výtka, a kdybychom si tohleto ušetřili, možná diskuse byla rychlejší. Ale znovu říkám, chápu ten časový tlak, méně už to, že se nedokážete v rámci pětikoalice domluvit na tom, aby to bylo aspoň z vaší strany jednotné. Jak potom to máme dávat dohromady my, když nemáme pochopitelně všechny relevantní informace? Nejedná se o malou částku, jedná se o 85 plus 15 miliard, to je 100 miliard korun, a musíme si uvědomit to, že i těch 100 miliard korun je dnes na vodě. Nevíme, jestli se o to dá opřít, nebo ne, a stejně tak musíme vnímat to, že je tam do značné míry nejistota všech těch, kterých se to bude týkat, a ti pochopitelně se k tomu chtějí vyjádřit - neměli nejmenší možnost se k tomu vyjádřit. Pokud byly nějaké neformální schůzky, budiž, ale nedělá to na mě dojem, že se to s nimi projednalo tak, aby se na tom alespoň částečně shodli, a to považuji za velkou chybu. I my jsme v covidu byli pod obrovským tlakem, ale nebylo dne, abychom s nimi nejednali, a vždycky, i když to třeba nebylo v rámci běžného připomínkového řízení, jsme k nějakému kompromisu nakonec došli.

Kde máme ty největší otázky? Podle našeho názoru i názoru celé řady odborníků zde může být nesoulad s tím, co tvrdí Evropská unie nebo Evropská komise, a s tím, jak to připravujeme my. Máme zde na jedné straně daň ze zisku, máme zde současně připravované takzvané odebrání nadměrných příjmů, a není možné, abyste i vy neviděli řadu odborných názorů, které tvrdí, že to není v souladu s tím, co tvrdí Evropská komise, jinými slovy, že může dojít k dvojímu zatížení.

Druhá věc jsou časy nebo kroky, kterých se to bude týkat, a nejenom roku 2023, jak doporučuje Evropská komise. Proč až do roku 2025? Proč se to vypočítává pouze z roku 2018 až do roku 2021 a ty další roky, pokud by to bylo, proč se to neposouvá? Přece všichni musíme vědět, jaké bylo v té době prostředí a jak se podnikalo a jaké v té době byly či nebyly zisky, o kolik se to tím pádem zvedá. Druhá věc.

Třetí věc: není mi jasné, proč mohou být zahrnuty firmy - nebo dokonce mají tedy být zahrnuty firmy - které mají alespoň 25 % obratu z takzvané rozhodné činnosti. My chápeme, že to někde být ohraničeno musí, ale co tím vlastně říkáme? Všichni ti, kteří podnikají v úplně jiné oblasti, a z 25 % se to dotýká té takzvané rozhodné činnosti, do toho spadnou. Nezlobte se na mě, ale to už není daň válečná, to už je daň z úspěchu, který vůbec není spjat s tím, že se podniká v energetice nebo v branži, která je takzvanou rozhodnou činností. Proč se to neposune výše? Pokud mám ale informace, tak snad zde začíná být určitá dohoda, že by se to skutečně zvedlo. Ale to jsou přesně ty detaily, které tady teď děláme a které tady tvoříme za pochodu v řádu desítek minut, a potom je otázka, jestli i to ostatní, které tam je, nemůže být zatíženo nějakou podobnou nelogičností. Otázka je, jestli ta výše těch sazeb, které tam jsou, odpovídá, to znamená, jestli těch 60 % je v souladu s tím, co říká Evropská komise, když k tomu ještě připočtu těch 19 % stávajících.

Abychom si rozuměli, to není obrana těch, kteří mají něco platit. My víme, že se nějaký nástroj musí najít, a chápeme i to, že státní kasa potřebuje peníze pro to, abychom zaplatili zastropování a veškerou ostatní podporu. Ale to, že se to činí vysoce nestandardním způsobem, že se to činí tak, že je v tom takovýhle chaos, že se v tom nezorientují ani ti z vládní koalice, kteří to tvoří, a že se to s nikým neprojednává, výsledkem toho je to, že zde v tuto chvíli projednáváme něco, o čem ani nevíme, jak možná pořádně vypadá.

Principiálně se toto všechno dalo řešit možná i jinou a jednodušší cestou. Víme všichni, že ČEZ bude mít gigantický zisk. Já vím, že mi na to řeknete: Ale my i tak počítáme s tím, že ČEZ zdaníme, respektive pardon, ne zdaníme, ale stáhneme dividendu. Ano, to je pravda, ale pojďme počítat. ČEZ má nerozdělený zisk 150 miliard korun za minulý rok a jenom v tomto roce bude mít provozní hospodářský výsledek před opisy na úrovni minimálně 150 miliard. Dopočtěme si to a zjistíme, že jenom ze společnosti ČEZ bychom možná dokázali získat minimálně stejnou částku, a to dokonce rychleji. Ostatní výrobci, ano, tam si dovedu představit, že může být otazník, ale ostatní energetické firmy zdaleka už takové zisky nemají.

Co se týká finančních institucí, proč šest? Ano, řeklo se nějaké číslo. Otázka je, proč nejdeme rovnou přes těch šest bank, které jsou, a nevyužijeme toho, co konečně i oni nabízeli, a to je to, že by vložili peníze například do Národního rozvojového fondu. Ty peníze by tam byly rychle, ty peníze by se multiplikačním efektem s dalším financováním mohly okamžitě použít na infrastrukturu, na vědecké projekty, na projekty spojené se zdravotnictvím a tak dále, na vše, co je mimo jiné samozřejmě i v rozpočtu roku 2023. Kdybychom možná použili tyto dva zdroje, které jsem teď zde zmínil, tak bychom ty peníze získali elegantněji, rychleji, nemuseli bychom jít tak komplikovaně a možná bychom se ani nevystavovali případným právním sporům, které zcela nepochybně budou hrozit ať už ze strany finančního sektoru, nebo ze strany energetického sektoru, i s ohledem na to, co jsem říkal, na možný nesoulad nebo pravděpodobný nesoulad s tím, co tvrdí Evropská komise.

Já se v tuto chvíli už odmlčím, protože myslím, že všechno ostatní zde padlo, nechci to prodlužovat. Chtěl bych, aby to byla spíše diskuse věcná než diskuse politická. Svoje připomínky jsem řekl a určitě věřím, že odpoledne bude čas ještě na to, o tom diskutovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane místopředsedo, a nyní přistoupíme k řádně přihlášeným do rozpravy. Jako první vystoupí paní poslankyně Klára Dostálová, připraví se pan poslanec Roman Kubíček. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážení páni ministři, milé kolegyně, kolegové, já zde nehodlám hovořit nějak dlouho, nechci tady hovořit o tom, proč jste nezastropovali ceny energií u výrobců v době, kdy jsme vás k tomu vyzývali, čímž byste do značné míry vyřešili současnou situaci, a nemusíte teď volit to možná asi nejhorší řešení. Mám spíše pár zcela konkrétních dotazů na pana ministra, protože je tu několik věcí, nad kterými se nepozastavujeme jen my jako opozice, ale i odborníci a ekonomové.

Ten první dotaz je velmi jednoduchý, ale vlastně naprosto zásadní: Proč se vláda nevydala cestou implementace nařízení Evropské unie? Já tomu opravdu nerozumím. Máme předsednictví, Evropa se pod vaším vedením na něčem shodla, vy jste to vydávali za úspěch, ale pak se stejně pouštíme do vlastního experimentu, který dělá z tohoto nařízení doslova trhací kalendář. Jeden takový experiment už máme za sebou. Určitě si pamatujete vaši vlajkovou loď, energetický tarif, který končí tak rychle, jak začal. Na dnešním projednávání nemáte shodu ani v koalici. Vládní poslanci připravili naprosto zásadní pozměňovací návrhy, poradce pana premiéra o tom návrhu hovoří jako o paskvilu, ekonomové, a to i ti, kteří se k té myšlence na začátku hlásili, ti nyní ten návrh, ale i samotný postup kritizují.

Ve veřejném prostoru se v podstatě neobjevuje pozitivní názor, a protože ta diskuse v podstatě neproběhla, tak se vás chci zeptat, proč zákon neschválila vláda a nejde do běžného legislativního procesu, třeba se zkrácenými lhůtami. Vím, že v rámci faktických poznámek už na toto pan ministr reagoval, ale samozřejmě opravdu není důvod, aby u tak zásadního zákona, jako je zavedení válečné daně, aby aspoň zkrácené připomínkové řízení neproběhlo. Proč nemáme tedy aspoň dneska na stůl, když už tedy se zvolilo toto řešení, nějaké detailní propočty, které vlastně by vyplývaly z analýzy hodnocení dopadů, ale tu nemáme, to už jsme se také dozvěděli, tak jsem předpokládala, že jako poslanci dostaneme alespoň nějaká základní čísla, data, jak o tom hovořila, vaším prostřednictvím, moje milá kolegyně paní Peštová, abychom věděli, z čeho ta čísla vůbec vyplývají, jak se k těm číslům došlo.

A tím se dostávám dál: nad rámec evropského nařízení jste do toho zahrnuli banky. Tak bych se vás chtěla zeptat, když už nerespektujeme to nařízení a rozšiřujeme si to o nějaké vlastní iniciativy, tak se chci zeptat, kterých segmentů se to tedy bude týkat. Sami říkáte, že jde o válečnou daň, a mimořádné zisky mají zcela nepochybně například i zbrojařské firmy. Tak se ptám, pane ministře, proč se to netýká i zbrojařských firem? Doufám, i když vy tady nejste teď přítomen, že na tyto otázky dostanu odpověď, protože jsme na to nemohli reagovat v prvním čtení. Toto by se jinak odehrávalo v prvním čtení, ale bohužel v této situaci nejsme, tak bohužel tyto dotazy musí být kladeny teď, protože samozřejmě očekáváme v rámci podrobné rozpravy přijetí pozměňovacích návrhů. A jak už jsem říkala, nejsou ani ve shodě v koalici, natož samozřejmě v rámci debat s opozicí, a velmi by mě zajímalo, když tedy se nedržíme nařízení Evropské unie, rozšiřujeme ty segmenty, proč tak výrazný segment, kde i v médiích jsem se dočetla, že se očekávají rekordní zisky zbrojařských firem, proč nejsou, když se tomu říká válečná daň, proč nejsou mezi ty segmenty zahrnuty. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jako další vystoupí Roman Kubíček a připraví se pan poslanec Jan Hrnčíř. Prosím.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, já se pokusím být více stručný, protože ono tady toho už hodně padlo, tak bych se nerad opakoval. Pokud si vzpomínám, a zacouvám trošku do minulosti, vlastně o té válečné dani se začíná mluvit někdy v červnu tohoto roku, kdy Národní rozpočtová rada připravovala nějaké materiály pro NERV k rozhodování o tom, zda vytvořit takzvanou sektorovou daň či válečnou daň. Podporovatelé sektorové daně byli Piráti, STAN, KDU-ČSL a ODS podporovala v globálu tu válečnou daň.

Válečná daň není nic neobvyklého, to se ve světě odehrálo již mnohokrát, ať to byla Velká Británie, či Spojené státy, nicméně byla to daň jednorázová, předvídatelná a neovlivňující základní principy ekonomických priorit. V tuto chvíli si nejsem úplně jist, zda si nad tím někdo dal práci a propočítal veškeré dopady a veškeré náklady na zavedení této daně a ten ekonomický přínos.

Já se na to také musím dívat z pohledu Lafferovy křivky, kde bych řekl, že strop, který byl nasazen, to znamená 60 % daně plus 19 % daně, která je dána, je dohromady 79 %, a při teoriích o zdanění, vyšší než 50 % nemá velkého významu, protože veškeré firmy zahájí takzvanou optimalizaci, a to na úrovni národní, evropské a celosvětové. Ty peníze nedohledáte, a když jim na to dáte dostatek času, tak se budete divit, jak to dopadne.

V každém případě bych očekával právě v této době, že proběhne určité jednání, určitá dohoda s těmi producenty, výrobci, s těmi, co mají ty nadměrné zisky, banky, těžaři, energetici a tak dále, kde je vlastně nějaká rozumná míra té válečné daně, a pokud tato válečná daň - a jasně, že bude každý krvácet, já tomu rozumím, že každý bude říkat, že chce co nejmenší, a ministr financí jednoznačně bude chtít tu nejvyšší - ale to je prostě ta práce, která k tomu probíhá. A v každém případě musí být dán nějaký rámec, doba, rok, za rok se můžeme vrátit k tomu, zda situace nastupuje znovu a bude pokračovat, protože tam je rok až 2025, to si myslím, že je zbytečné, a za rok se k tomu můžeme vrátit.

Já bych řekl z toho pohledu, co jsem se na to díval, tak by se mi asi více líbila daň ve výši Pirátů, ale zase se mi nelíbí ta retroaktivita. Je to velký problém, a pokud mám informace, v Itálii už probíhají některé soudní procesy ohledně zavedení windfall tax a neví se, jak to dopadne. Může se nám to přihodit také. Takže nějaká ta předvídatelnost by byla.

Chápu i ten obrovský tlak, chápu i to, že to muselo být uděláno velmi rychle. Na druhé straně všiml jsem si - on to tady říkal pan kolega Havlíček, prostřednictvím pana předsedajícího - že vlastně některé obory byly stanoveny, ta rozhodující činnost, jen na 25 %, což je málo. Já si třeba vzpomenu na zemědělské podniky, pro které by to mohl být velký problém. Tak se jenom ptám - pro mě je nejhorší, že jsme nevedli tu diskusi. Pan ministr financí mě zná a ví, že já nejsem žádný kverulant, že se vždycky snažím bavit a dohlédnout na nějaké jádro pudla a nechat se i přesvědčit o určitých věcech, protože teď byl návrh zákona, pozměňovací návrh k tomu spousta mailů, dopisů, které nám posílají svazy a jednotliví lidé, a já se musím rozhodnout, někde najít tu míru, která je ta míra správná, aby to bylo pro všechny správné.

A znovu podotýkám, já si myslím, že tato mimořádná válečná daň je správná v dnešní době a ty firmy z těch mimořádných zisků se musí podělit, ať je to s občanem České republiky, tak s naším průmyslem, protože i ten je důležitý do budoucnosti. Ono to není jenom o lidech, ale i o tom, jak se to bude dále vyvíjet. Doufám, že diskuse se tady ještě povede. Já vím, že to je velmi krátké, velmi nestandardní, budeme se snažit podat některé pozměňovací návrhy, ale pouze takové, aby měly smysl, ne ve stylu, že něco dáme, aby se o tom mluvilo. Takže potom ještě si o tom můžeme popovídat.

Děkuji, že jste mě vyslechli a že váš názor bude takový, aby byl ve prospěch občanů a firem České republiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Teď by byly dvě faktické poznámky. Jako první vystoupí paní ministryně Jana Černochová, připraví se pan ministr Zbyněk Stanjura. Prosím.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Děkuji, pane místopředsedo. Já musím vystoupit, protože nad tím, co tady zaznělo od paní kolegyně Dostálové, skutečně zůstává rozum stát. Jestli si hnutí ANO takto představuje podporu českého zbrojního průmyslu, potažmo podporu zaměstnanosti, podporu ekonomiky České republiky, tak to je přesně ta cesta: pojďme zdanit každého, kdo se hýbe? Víte, paní Dostálová, prostřednictvím pana místopředsedy, část Evropy je ve válce, a pokud chceme, aby ta válka co nejdřív skončila, a věřím, že tady to chceme všichni, je zapotřebí zvýšit výrobu, zvýšit linky, skutečně udělat všechno pro to i v České republice, aby z toho profitovalo co nejvíc českých subjektů, ale ne tak, že ty firmy budou tvořit zisky. Tady se ty suroviny samozřejmě všechny zvedly, takže to, že hovořím o tom, že tady je nějaká vyšší exportní politika, je pozitivní v tom smyslu, že se zejména zaměřuje Česká republika na vývoz zbraní na Ukrajinu, ale neznamená to, že ty firmy mají enormní zisky. Víte, jakým způsobem stouply náklady těm firmám, uvědomujete si to? Prostě váš nesmyslný návrh opravdu absolutně nechápu já ani pan ministr financí, a pokud tedy hnutí ANO tady léta tvrdilo, jak chce podporovat české firmy, tak tímto vaším návrhem byste učinila úplně přesný opak.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan ministr Zbyněk Stanjura, po něm paní poslankyně Dostálová.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Já bych chtěl zareagovat na vystoupení pana poslance Kubíčka. Retroaktivita - bude to účinné od 1. ledna 2023 - nehrozí. Jsem si vědom těch rizik přes to, že evropské předpisy to v zásady umožňují, ale že je něco umožněno, ještě neznamená, že to automaticky použijeme a zakotvíme do našeho právního řádu, takže vyřešíme.

K těm zemědělcům: ti tam nepadnou. Já myslím, že je důležité, když se podíváte na § 17c, bod 4: "Rozhodujícími příjmy pro daň z neočekávaného zisku jsou tuzemské příjmy z rozhodných činností." A ty rozhodné činnosti jsou vyjmenovány. To znamená, když si představíte skupinu, ve které je výroba elektrické energie, například bioplynová stanice a podobně, musely by příjmy z této konkrétní jedné činnosti přesáhnout 2 miliardy a takový případ v České republice není. Takže to nejsou příjmy celé skupiny ze všech činností, které ta skupina vykáže, pak by to bylo nespravedlivé vůči jiným firmám, které jsou té jiné činnosti a nemají výrobu elektrické energie nebo některé z těch vyjmenovaných. Takže týká se to pouze těch vyjmenovaných činností na c) a jenom té části, pokud (je?) ta skupina má, například zemědělská. Takže to je fakt vyřešeno, v tom není problém, to si podle mě rozumíme - mají se danit jenom ty rozhodné činnosti, které jsou vyjmenovány - to 5, 10, 06, jak jsou ty jednotlivé číselníky. Takže to skutečně nehrozí, ti nebudou poplatníky této daně, to můžu prohlásit s plnou zodpovědností.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a nyní požádám paní poslankyni Kláru Dostálovou. Prosím.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní ministryně, já s vámi - prostřednictvím pana předsedajícího - ani tak nejsem v rozporu, ale já jsem to nenazvala válečnou daní. Já jsem to nenazvala válečnou daní, a pokud si přečtu článek v médiích na iRozhlasu, že kvůli válce na Ukrajině jsou tržby třikrát vyšší než loni a cílem této daně je vybrat samozřejmě od společností, které na této situaci mají nadměrné zisky, aby se to dostalo zpátky našim občanům, tak je samozřejmě cílem asi vybrat co nejvíce peněz, aby ta podpora byla co nejvyšší.

Když vy argumentujete tím, že vzrostly zbrojařům náklady na energie, ty ale vzrostly například i výrobcům nebo těžařům fosilních paliv. To znamená, že to vzrostlo všem, náklady na energie. Takže když se bavíme o nadměrných ziscích jako takových v souvislosti s válkou na Ukrajině, tak jsem se jenom zeptala, proč jste doplnili banky a proč jste nedoplnili i další odvětví průmyslu, jako například zbrojařský, protože jsem si přečetla v médiích, že vzrostly tržby třikrát.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Opět dvě faktické poznámky. Nejprve paní ministryně Jana Černochová a po ní pan ministr Stanjura. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Nevím, jakou má představu paní kolegyně Dostálová o ziscích zbrojařských firem, já tu představu poměrně mám, hlavně mám i představu o tom, jak fungují rozpočty, pokud na Ministerstvu obrany máme nějaký akviziční proces, jak se zvedají ceny komodit, jak se zvedají ceny surovin, ze kterých se zpravidla vojenský materiál vyrábí.

Pokud chce paní Dostálová docílit toho, že budou náklady pro tento stát, pro stát, který se rozhodl, že bude modernizovat svoji armádu, náklady pro Českou republiku vyšší, zdanění pak tedy se projeví i tímto způsobem, že vlastně rezort obrany bude platit mnohem více finančních prostředků těmto subjektům právě proto, že pokud by došlo k zdanění, tak se to promítne do ceny. Tohleto vám nedochází? Tady přece nejde o tržby. Tady jde i o to, že je nějaká kapacita těch zbrojařských firem, ty se snaží v tuto chvíli všichni vyrábět, zaměstnávají lidi. Někteří lidi propouštějí, například Česká zbrojovka vyhlásila někdy v minulém týdnu, že bude propouštět - jestli se nepletu - 40 zaměstnanců, takže všechny ty firmy řeší ekonomickou krizi, nejenom firmy, o kterých hovoříte vy nebo hovořili vaši předchůdci. A pokud skutečně chceme my průmysl jako takový podpořit, chceme, aby dále ti lidé tvořili páteř nějaké zaměstnanosti, nemůžeme je zdanit v tuto dobu, kdy skutečně je stát potřebuje, jako je nepotřeboval nikdy předtím v minulosti - možná naposledy to bylo v roce 1938 a 1939.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní ještě s faktickou poznámkou pan ministr financí. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji. Jen k těm podnikům, na které navrhujeme daň z nečekaného zisku, je to v § 17c odst. 6 písm. a) až j). Odpovídají - mluvím k paní poslankyni Dostálové - evropským nařízením, jedině jsme tam přidali písmeno k), to jsou ty banky, a vysvětlil jsem proč. Nic dalšího vláda přidávat nechce. Je legitimní, pokud někdo navrhne něco dalšího, je to vědomé rozhodnutí, takže písmena a) až j) je adaptace, písmeno k) je vědomé rozhodnutí. Tady jsem to říkal, že to je národní řešení, to je to, co jsme k tomu přidali, nikoho dalšího přidávat nechceme. Pokud někdo přidá nějaký jiný obor, tak o tom budeme legitimně hlasovat. Nic víc k tomu nechci říkat. Písmeno a) až j) je adaptace, písmeno k) naše národní řešení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Nachera. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Vážený pane místopředsedo, já jsem přihlášen, pak budu hovořit, ale moc nerozumím tomu tónu, který tady byl na moji kolegyni Kláru Dostálovou. To je prostě legitimní. Je tady věc, kterou byste měli řešit úplně samostatnou novelou, přilepíte to k dani z přidané hodnoty - přilepíte, já pak o tom budu mluvit - a potom když opozice dá nějaký pozměňovací návrh, tak se ještě do ní opřete, proč zrovna tuto oblast, proč ne jinou. Já jsem tady neslyšel vysvětlení, proč třeba zrovna banky, a to jsem tedy já tady z těch dvou set poslední, kdo by je chránil, když tady dvanáct let nebo osmnáct let upozorňuji na výši bankovních poplatků v českých poměrech. Ale proč zrovna oni, proč ne právě ten zbrojařský průmysl? Chce to odůvodnění, dá se to zařadit pod různé obory. Pokud byste přišli s nějakým návrhem, respektujte, že opozice tady v rychlosti někde nahání pozměňovací návrhy. Prosím, ten tón si nechte od cesty, když už tímto způsobem řešíme věc, která má dát do rozpočtu 85 miliard. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana ministra Stanjury. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura To není v těch stenozáznamech poznat, to je vždycky subjektivní: nechte si ten tón, důležité je, co je černé na bílém a v těch stenozáznamech pak ten tón neuslyšíte. To na odlehčení.

Já bych poprosil vyvarovat se toho, že je to přílepek. Je to v návrhu zákona 254, novela zákona o dani z příjmů, takže nic nepřilepujeme, je to v rámci tohoto zákona, teď myslím z hlediska rigidního výkladu, že k zákonu o silničním provozu přilepím daň nebo něco podobného, takže není to přílepek. Je to rozšíření nebo jiná novela, jiného paragrafu, nový paragraf, ale zákon, který od začátku je součástí tohoto tisku. Není to jenom zákon o DPH, čirou náhodou je napsaný jako první. Také tam mohlo být napsáno zákon, kterým se mění zákon o DPH, o dani z příjmů a některé další zákony. Také mohlo být napsáno: je to zákon, kterým se mění zákon o příjmu DPH a některé další zákony. Takže je to přímo v tom názvu. Já vás prosím, nemaťme, není to přílepek. Ano, k tomu jsme si už řekli hodně, tak to prostě je, to už nezměníme.

Já jsem tady říkal, že je to legitimní dávat k tomu návrhy, případně k jiným, možná jsem měl moc mírný tón, mohl jsem zvolit jiný tón. Já jsem zdůvodnil, proč jsme přidali pouze banky, to jsem ve svém úvodním slově zdůvodnil a nebudu zdůvodňovat, proč jsme ty ostatní nepřidali. Pokud chce někdo přidat, on to má zdůvodnit. Podle mne je to takhle správně. Nic proti, uvidíme, jaký pozměňovací návrh padne, pokud padne, tak se poradíme a pak o něm budeme hlasovat v rámci třetího čtení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Nyní ještě s faktickou poznámkou vystoupí pan ministr Šalomoun. Prosím.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, mám za to, že zbrojaře není vhodné zařazovat vlastně z toho důvodu, že ta daň, ta windfall tax, je myšlena na to, že jsou to nadměrné zisky v případě nepředvídatelných okolností, že přesto, že subjekty, na které to dopadá, nepřekypují nějakou novou aktivitou, ale přesto jim to tak osud přihrál do klína, že opravdu nadměrné zisky mají. U zbrojařů si myslím, že to je něco jiného, že oni začali násobně asi víckrát vyrábět, takže o to se jim zvýšil obrat, ale opravdu to mají za to, že toho zboží udělají podstatně více, kdežto tady to cílí na sektory, které, aniž by nějak zásadně inovovaly, aniž by to svou aktivitou nějak zvyšovaly, stejně se jim zisk nadměrným způsobem zvýší. A na to to míří, a proto asi zbrojaři nejsou vhodným sektorem na tento typ zdanění.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou paní ministryně Jana Černochová. Jen poprosím, kolegyně a kolegové, chcete-li diskutovat, diskutujte v předsálí, prosím.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Ještě možná pro doplnění. Žádná země na světě nezvyšuje daně zbrojařským firmám v tuto dobu. Pokud by tak učinila Česká republika, konkurenčně tyto firmy zlikviduje.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Žádná faktická poznámka není, v tom případě budeme pokračovat v řádně přihlášených do rozpravy. Nejprve tedy pan poslanec Jan Hrnčíř, připraví se pan poslanec Josef Kott. Prosím.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Jenom v krátkosti na začátku zareaguji, co tady říkal pan ministr pro legislativu Šalomoun. Ono to v tom návrhu, v tom pozměňovacím návrhu na zdanění mimořádných zisků, ono tam není úplně přesně vidět, na kterou ekonomickou činnost to směřuje. Ty firmy samozřejmě budou mít příjmy mnohdy napříč obory, a je to spíše dáno nějakým průměrem o nějakých 20 % vyšším za poslední tři roky. To se nějakým způsobem zdaňuje, takže může se zdanit i činnost, která třeba zvýšila marži nebo zisk na základě nějakých inovací, takže ono to z toho návrhu tak úplně jasné není, nebo respektive směřuje to na všechny činnosti. Ale o tom jsem nechtěl hovořit.

Původně jsme se tady dneska měli bavit o novele zákona o dani z příjmů, novele zákona o dani z přidané hodnoty, veskrze pozitivní novely, které jsem tady skutečně chválil už i minule při prvním čtení, že jsou to veskrze pozitivní věci, které tyto návrhy obsahují. Samozřejmě je to zvýšení hranice pro povinnou registraci DPH, ty 2 miliony, to jsme tady navrhovali i v minulém volebním období, v podstatě i kolegové z ODS, i my z SPD v podstatě velmi často, a jsem rád, že se to konečně dostalo do legislativního procesu a že to bude. Stejně tak zavedení paušální daně a i zvednutí na 2 miliony korun. Myslím si, že to je dobrá věc, a pomůže to živnostníkům, pomůže to občanům. Myslím si, že to je dobře.

Co se týče toho, o čem je dneska asi největší debata, to je už ten způsob. Myslím si, že skutečně pozměňovacím návrhem zavedení nové daně bratru téměř za 100 miliard, myslím si, že to není vhodný způsob, že minimálně nějaké připomínkové řízení mělo proběhnout. I další opoziční strany by měly více prostoru nějakým způsobem zareagovat, protože takhle skutečně na to máme de facto pár hodin, na nějaké reakce takto obsáhlého pozměňovacího návrhu, který má myslím včetně důvodové zprávy 31 stran. Myslím, že to není úplně fér a košer takto přistupovat k takto zásadním věcem, aby opozice neměla odpovídající prostor a nemohla tyto věci třeba nějakým způsobem měnit a prodiskutovat, dejme tomu s nějakými odbornými týmy a podobně, protože skutečně se dá říct, že jsme na to měli hodiny.

Co se týče návrhu samotného, aspoň tak, jak jsem to viděl - a to se nebavím o tom, že ještě koalice je rozpolcená, že jsou vlastně dva pozměňovací návrhy, respektive pozměňovací návrh pozměňovacího návrhu další z koaličních stran, od Pirátů - myslím si, že je to velice, velice zvláštní a svědčí to do značné míry o jakési nekompetentnosti nebo amatérismu vlády, protože takovéhle zásadní věci se musí dobře prodiskutovat, a pak by měla vláda mluvit unisono, měla by na veřejnost jít teprve s nějakým hotovým návrhem, který prostě oznámí, a ne že o tom bude diskutovat, dohadovat se a ještě bude pozměňovací návrh pozměňovacího návrhu z koaličních stran. Myslím si, že to je naprostý amatérismus.

Ona ta navrhovaná daň skutečně - už to tady zaznělo od jednoho z předřečníků, že to je opravdu 60 % plus 19 % korporátní daně, že to zdanění 79 % je poměrně vysoké. A samozřejmě chápal bych, kdyby si vláda posypala hlavu popelem, řekla: Ano, selhali jsme, neregulovali jsme ceny od jara tak, jak opozice vyzývala, čekali jsme, že to nějak přejde, že to nějak vysedíme, a teď hasíme nějaký požár, tak uděláme nějakou mimořádnou daň, kterou prodiskutujeme a mimořádně zdaníme - ještě bych to chápal. Ale dělat daň z mimořádných zisků na roky, které ještě nezačaly, na tři roky dopředu, mně přijde jako velmi zvláštní postup. Samozřejmě to bude znamenat, že ty firmy se budou snažit optimalizovat daně, takže předpokládaný výběr tak, jak je naplánován už v návrhu rozpočtu na příští rok, to se podle mého názoru zcela určitě nepovede. I Itálie, která zavedla 25% daně jako jedna z prvních zemí, dneska je někde na polovině předpokládaného výběru, který očekávala. Je jasné, že to tak nebude.

Druhá věc je dopad zvýšených cen na občany a firmy, protože tříleté takhle vysoké zdanění bude znamenat i propsání do ceny výrobků a služeb. To si myslím, že je také zřejmé. Nepovažuji to za vhodné řešení, jak to vláda předkládá, respektive pan ministr financí, jako poslanecký návrh.

Ještě závěrem chci říct, že podávám tři pozměňovací návrhy k tomu původnímu, k čemu se vlastně vztahovala ta novela toho daňového balíčku. Jménem SPD jsem podával návrh, který zvyšuje hranici pro nezdanění příležitostných příjmů z 30 000 na 50 000 korun. Jsou to takové ty pěstitelské přebytky a podobně, drobný prodej, který se nedaní. Vzhledem k růstu cenové hladiny a inflace si myslím, že by se ta hranice měla zvýšit.

Pak navrhujeme zvýšit slevu na manžela, který nemá vlastní příjem. Tato hranice se nezvyšovala na rozdíl od základní slevy na poplatníka. Jsou to třeba ty manželky, maminky na mateřské dovolené a podobně, kde uplatňuje slevu pracující manžel, a tak dále, takže aby zůstalo mladým rodinám o něco více peněz.

A třetí pozměňovací návrh, který jsme připravili spolu s kolegou Karlem Sládečkem, řeší zdaňování malých firem, protože když se podíváme na zdaňování živnostníků, kde se hranice bude zvedat na 2 miliony, podíváme se na malé rodinné firmy, ty malé s. r. o., kde jsou třeba manželé společníky nebo sourozenci a podobně, tak oni de facto mají to zdanění asi trojnásobné ve srovnání třeba s tím, kolik má živnostník nebo OSVČ. Takže my jsme tam dali, že tyto malé firmy, které mají zdanitelné příjmy za 12 měsíců do 2 milionů korun, tak že se jim sníží korporátní daň z 19 % na 10 %. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Než udělím další slovo, přečtu omluvy. Dnes od 17 hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá paní poslankyně Jana Pastuchová, dále na celý jednací den z důvodu zahraniční cesty se omlouvá pan poslanec Karel Smetana.

Nyní vystoupí v rozpravě pan poslanec Josef Kott, připraví se pan poslanec Michal Kučera. Prosím.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, pane ministře, paní ministryně, milé kolegyně, vážení kolegové. Já jsem si připravil velice jednoduchý pozměňovací návrh, už tady ta otázka padla od kolegy Romana Kubíčka.

Děkuji panu ministrovi, že na to reagoval a vysvětlil, co ho vedlo k nastavení limitu, který ve svém pozměňovacím návrhu dal. Nicméně dovolím si načíst ten pozměňovací návrh, protože se domnívám, že by mělo dojít ke sjednocení parametrů, jak on má na banky a ostatní podniky. Domnívám se, že i podniky, které - on to tady řekl - nedosahují parametrů bank, tak předpokládám, že pro sjednocení a jednoduchost by se mohl limit, který tam je nastaven pro banky 6 miliard a pro ostatní podniky 2 miliardy, sjednotit. Z toho důvodu jsem připravil a nahrál do systému sněmovní dokument 1473, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě.

Je to velice jednoduché. Sjednocují se, jak jsem zde řekl, ty parametry na 6 miliard jak pro banky, tak pro ostatní skupinu podniků a nehledám - a věřím, že ani ostatní za tím nebudou hledat nic jiného, než že dojde k parametru, který bude nastaven jednotně pro jak podnikatelské subjekty, tak pro banky.

Děkuju vám za pozornost a popřípadě za podporu mého pozměňovacího návrhu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní tedy pan poslanec Michal Kučera a připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Ale předtím ještě pan ministr a jeho faktická poznámka, prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Jenom na vysvětlení pro pana poslance Kotta, já se to pokusím ještě vysvětlit pak před třetím čtením podrobněji. Tam je rozdíl - u energických firem jsou tržby a u bank je vlastně zisk, to je výnos, to je rozdíl mezi příjmy a náklady, proto se (nesrozumitelné). Jenom že se to prostě nedá tak jednoduše porovnávat, každý ten parametr je jiný, i když obojí jsou čísla. To znamená, těch 6 miliard není, že to jsou pouze příjmy z úroků, ale je to výnos, to znamená to, co inkasuje banka a co zase zaplatí. Takže abychom věděli, že to prostě není stejné. Jinak s tím pozměňovacím návrhem se nějak vypořádáme v třetím čtení, ale jsou to jiné metody. Obojí je číslo a já tam nevidím žádnou souvislost mezi těmi dvěma sektory, protože něco jiného je, kdybychom řekli, že třeba z energetické činnosti by byl výnos, respektive zisk, 2 miliardy. Ale já jsem se snažil vysvětlit, že se to týká pouze těch kódů, takže tam podle mého přesvědčení žádný zemědělský podnik nemůže padnout, protože nikdo nemá z našich databází takový příjem z těch činností.

Ale to si vysvětlíme před třetím čtením, případně připravím podrobnější analýzu, abyste jim měl k dispozici nejenom vy, ale všichni členové Poslanecké sněmovny, aby to bylo úplně jasné. Já jsem chtěl jen vysvětlit rozdíl mezi těmi dvěma parametry.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Kotta. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Kott: Jasně, děkuji, děkuji za to dovysvětlení. Mě k tomu skutečně vedla jedna jediná záležitost. My jsme v rámci rozdělení portfolia jednotlivých, a nejenom zemědělských podniků samozřejmě byli nebo jsme ty podniky vedli k tomu, aby v podstatě se dostaly do soběstačnosti energetické, abychom vlastně eliminovali výrobu buďto bioplynu, nebo elektrické energie, aby mohly dodávat i do sítě. Jsou to stabilní výrobci na rozdíl třeba od větrné energie jako takové, a skutečně nehledám za tím nic. Děkuji za vysvětlení, akorát jsem to bral tak, že se ty podniky mohly dostat v rámci svého portfolia do nekomfortní pozice s tím, že ten podnik vyráběl. Teď je tam tedy dodáno procento, že vyráběl více elektrické energie, než bylo zbývající portfolio jeho podnikání, a mohlo se stát, že prostě ta součinnost, která tam měla být a která nás k tomu vedla, mohla ukázat na to, že ten podnik by měl být nad jiné zdaněn. Ale skutečně v tom není nic, co by mělo být útočného, takže jenom toliko ode mě.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, ještě reakce pana ministra s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Ještě jedno vysvětlení. Kromě toho, že tam je ten limit jenom z těch konkrétních činností, tak do toho limitu se podle textu zákona nepočítá, pokud tu elektřinu nebo plyn spotřeboval sám nebo jiné podniky ve skupině. O to se to ještě ponižuje. To znamená, soběstačnost je samozřejmě podporována mimo jiné tím, že nebude podléhat zdanění. Takže bavíme se teoreticky, to by musel být zemědělský podnik, který ostatním zákazníkům, ne sobě a ve skupině, dodá vyrobenou elektrickou energii za více než 2 miliardy ročně. Podle mě takový podnik neexistuje v České republice. Tak proto jenom to ujištění, že tam jsou dva ty kontrolní mechanismy. Pro vlastní spotřebu nepodléhá ani tomu základu, a kromě toho poměrně vysoký limit tržeb. Tak to jenom na vysvětlení, že nehrozí, že by této dani podléhaly. To je jediné, co jsem k tomu chtěl říct.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy další řádně přihlášení a první vystoupí pan poslanec Michal Kučera a připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové, děkuji za slovo, pane předsedající. Já tady trošku navážu na debatu, která tady probíhala přede mnou. Pan ministr financí Stanjura už částečně vysvětlil situaci, která se týká zemědělských podniků, a můj pozměňovací návrh, který si tady dovolím představit, se týká tematiky stejné či podobné. Jedná se o pozměňovací návrh, který obsahuje vymezení daně z neočekávaných zisků pro podniky, které mají rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků minimálně 50 % z jeho úhrnného čistého obratu.

My jsme - protože ten pozměňovací návrh jsem připravoval společně s mým kolegou Honzou Jakobem a po konzultaci se členy zemědělského výboru - my jsme se snažili tímto zamezit aplikaci daně na poplatníky, u nichž jsou rozhodné činnosti vedlejší, či dokonce okrajovou aktivitou, a kvalifikovali by se jako poplatníci pouze z důvodu členství ve skupině podniků s neočekávanými zisky. On to pan ministr tady částečně vysvětloval, nicméně já si myslím, že právě tento pozměňovací návrh, který je tady představen, vnese poměrně jasné instrukce, respektive jasné vymezení, které nemusí vyplývat z aplikace toho zákona, respektive z jeho správného pochopení. To znamená, je to nastaveno tak, aby do mimořádné daně ta činnost musela skutečně tvořit nejméně 50 % tržeb podniku. Je to směřováno samozřejmě na organizace, respektive zemědělské podniky, které vyrábějí energii z bioplynových stanic. Samozřejmě ty bioplynové stanice tvoří uzavřený cyklus, který využívá rostlinnou produkci, respektive odpady z chovu hospodářských zvířat, a samozřejmě tím i přispívají k celkové pozitivní energické bilanci v České republice.

Ten pozměňovací návrh jsem do systému vložil pod číslem 1476, v podrobné rozpravě se k němu i přihlásím a věřím, že toto mé vysvětlení pozměňovacího návrhu, respektive jeho obhajoba, postačí k tomu, aby získala i vaši podporu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní paní poslankyně Mračková Vildumetzová a po ní řádně přihlášený pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře a vážené kolegyně kolegové. Já bych se také ráda vyjádřila k tomuto sněmovnímu tisku, a především k tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu, který se dotýká daně z neočekávaných zisků. Určitě jste zaregistrovali, když jsme tady při projednávání změny rozpočtu vedli velkou při s panem ministrem financí ohledně rozpočtového určení daní, kde mě tady v uvozovkách trénoval, abych přinesla, kdo zajistil městům a obcím navýšený koeficient v rámci rozpočtového určení daní na 25,84 %, až to došlo do takového stadia, že jsme tady pomalu uzavírali sázky, a docházelo k tomu, že na 25,84 se to navýšilo v rámci zrušení superhrubé mzdy, kdy tedy se přišlo na to, že by města, obce, kraje přišly o část sdílených daní, a proto se ten koeficient navýšil.

V souvislosti s tím, protože to byla právě vládní současná koalice, která spolu s námi bojovala, aby se to takto navýšilo, jsem opravdu v naprostém v uvozovkách šoku, co jsem dnes zjistila se svými kolegy z našeho poslaneckého klubu, a to i prostřednictvím dopisů, které jsme obdrželi od Svazu měst a obcí, že sdílená daň v rámci daní z příjmů právnických osob je automaticky příjmem v rámci rozpočtového určení daní měst, obcí a krajů. Vidím, že pan ministr pokyvuje.

Proto mě velmi překvapuje, že pan ministr v komplexním pozměňovacím návrhu předkládá, respektive vloudila se tam, až bych řekla propašovala se tam věta, ve které říká, že to bude samostatná daň, na kterou nebudou mít města a obce, kraje nárok. To znamená, kdybych to převedla do českého jazyka, že v rámci daně z neočekávaných zisků na to mají územní samosprávné celky automaticky nárok. Je to i logické.

A pan ministr financí, který je i bývalý primátor, přichází - a to ještě bych chtěla zdůraznit - s nepřímou novelou, která je podle mého názoru i v rozporu s legislativními pravidly, protože on, a není to velmi korektní způsob, s kterým přichází, protože do ustanovení § 21 odst. 5 - a doporučovala bych všem koaličním, komunálním politikům a poslancům, aby se na tento paragraf podívali - vkládaného zákona si tam pan ministr financí dal takzvaným tajemným písmenem Y nepřímou novelu, v které říká, že - a já to budu přesně citovat: "Daň z neočekávaných zisků je samostatnou daní z příjmů právnických osob a netvoří daňové příjmy rozpočtů územních samosprávných celků z daně z příjmů právnických osob." A předkládá to pan ministr financí do daně z příjmů.

Pokud by měla tato změna nastat, tak to musí být v novele zákona o rozpočtovém určení daní. Považuji to vůči městům, obcím, krajům, kteří zajišťují veškeré veřejné služby, kteří zajišťují chod nemocnic, sociálních služeb, škol a dalších věcí, kteří zajišťují uprchlickou krizi, covid a všechny věci, to považuji za obrovsky nekorektní přístup, který se propašoval do tohoto komplexního pozměňovacího návrhu, a jsem přesvědčena o tom, že starostové a hejtmani si toto v žádném případě nezaslouží. Oni sami ví, co jim ve svých městech, obcích, krajích chybí. Oni sami mohou vypisovat dotační programy, a když vláda nekoná - a vláda nekoná v mnoha způsobech v rámci energetické krize, v rámci zvyšování cen potravin, pohonných hmot - oni mohou vypsat pro jednotlivé zranitelné skupiny, můžou vypsat své dotační programy v rámci rozpočtových pravidel. A vy je chcete o tyhle finanční prostředky připravit? A ještě tímto způsobem?

Takže chtěla bych z tohoto místa říct, že se svými kolegy z našeho poslaneckého klubu předkládáme pozměňovací návrh, kde chceme, aby tato věta, která se tam tímto způsobem dostala, byla zrušena a aby města, obce, kraje na toto nárok měly, protože na to mají nárok v rámci zákona o rozpočtovém určení daní. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dovolte, abych vás pozdravil touto cestou všechny, převzal jsem řízení schůze a vidím zde faktickou poznámku pana poslance Ivo Vondráka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já bych chtěl potvrdit to, že teď, v daný okamžik, všechny kraje připravují své rozpočty. Lhal bych, kdybych řekl, že nejsme schopni ty rozpočty nastavit, protože přece jen díky tomu, že se zastropují ceny, dochází k tomu, že drastické nárůsty energií se podaří přece jenom udržet na přijatelnějších částkách. Nicméně pořád tyto částky jsou dvojnásobek toho, co jsme za energie utráceli v minulém roce. To znamená, třeba Moravskoslezský kraj je asi na 996 milionech, které nás budou stát energie.

Já si myslím, že windfall tax tak, jak je tady předkládána, je kritizována, někdy se tady předkládají nové náměty, jak (ji) změnit. Já si myslím, že bychom si měli říct, že tak, jak neseme kraje jakousi spoluúčast na všech těch problémech, které teď máme, to je ukrajinská krize, v podstatě vznikají i jiné problémy, byla to oblast covidu, kdy jsme taky celou řadu věcí museli nést na svých bedrech, já bych se přimlouval za to, abychom skutečně si řekli, že windfall tax bude příjmem samospráv. Myslím si, že období tak, jak ho začínáme vnímat z budoucího pohledu výběru daní, se přece jenom začíná brzdit v tom, že se nebude vybírat tolik na sdílených daních, kolik předpokládáme, a budeme možná odkázáni právě i na windfall tax. Takže já bych se také přimlouval za to, abychom tam nechali to původní, co by tam mělo být, to znamená, že ty nároky budou mít i samosprávy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, a další s faktickou poznámkou je pan Ladislav Okleštěk. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, paní ministryně, kolegyně, kolegové, já se přikláním k názoru, který tady zazněl jak od kolegy Vondráka, tak od kolegyně Vildumetzové. To, že máme zastropovány ceny, ano, ale máme je zastropovány na cenách prodejců. A kdybychom reagovali pružněji, milá vládo, tak jsme je mohli mít zastropovány na cenách výrobců a nebyly potřeba další takovéto kroky. Takže velice se přimlouvám za to, aby ta kouzelná větička v § 21 vypadla a aby tato daň byla sdílená a aby byla nároková jak pro města a obce, tak pro kraje, protože ty se podílí na ekonomickém dopadu minimálně stejně jako vláda, a když vládě teče do bot, tak města, kraje a obce vždycky pomohou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Stržínek, a zatím žádná další faktická není. Máte slovo.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, pane ministře, vládo, kolegyně, kolegové, jako starosta dvacetitisícového města se musím ozvat, nejde to jinak. Samozřejmě že to není jenom o cenách energií, elektřině, plynu, zvedá se nám neskutečně cena tepla. Jsou oznámeny ceny na vodné a stočné, které jdou o desítky procent nahoru. Zvedají se ceny pohonných hmot, které zásadním způsobem ovlivňují naše rozpočty z pohledu měst, která provozují městskou hromadnou dopravu. Stoupají nám náklady na obsluhu úvěrů a dluhů, které jako města také mnozí máme. Přispíváme sociálním službám na zdravotnictví, i zde máme vyšší požadavky na spoluúčast ze strany měst. Samozřejmě stále doplácíme na obsluhu řekněme výkonu státní správy na jednotlivých obcích. To, že v rámci daní, které se teď zvedají, města jsou z mého pohledu okradena o svůj podíl, kterým jim jednoznačně patří, není v pořádku a určitě by to tady mělo zaznít. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, a vzhledem k tomu, že žádná další faktická není, dalším z řádně přihlášených je pan poslanec Patrik Nacher. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Pěkné odpoledne. Pane místopředsedo, vážený pane ministře, ministři, ministryně, dámy a pánové, no, já bych také k tomu si dovolil pár slov.

Za prvé, ještě v reakci na to, co tu zaznělo, že vyšší zdanění u zbrojního průmyslu snižuje konkurenční výhodu nebo zhoršuje konkurenční boj - souhlas. Logika: tam, kde je větší nebo vyšší zdanění, tak to samozřejmě snižuje konkurenci nebo znevýhodňuje to v konkurenčním boji, to zcela nepochybně, nicméně celý ten pozměňovací návrh je o zvýšení daně. To je jedna poznámka.

Druhá: vždyť my tady přece posledních deset měsíců hovoříme o tom, že i přesto, že jsme takoví výrobci elektřiny, že ji dokonce vyvážíme, 20 % elektřiny vyvážíme, my jsme soběstační, vyvážíme ji, přesto ji máme jednu z nejdražších. A když to vezmeme na průměrný plat, to znamená na paritu kupní síly, tak je to nejdražší elektřina v Evropě, možná na světě. A to také přece ovlivňuje ten konkurenční boj. Takže já se ptám, proč tedy u toho zbrojního průmyslu se za to tak bojuje a u zbytku průmyslu se na to buď rezignovalo, anebo abych neměl tak silné slovo, za které by mě pan ministr chytil, tak řeknu, že se to tam řeší pomalu.

A tím se vracím třeba k novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022, kde se pracuje s těmi 30 miliardami pro podnikatele, ale za mě a za nás, a vy jste to řekl na mikrofon, je to pozdě. Oni to nevyčerpají do konce roku. To znamená, že tady je jasná konkurenční nevýhoda toho, že český průmysl musí hradit dražší elektřinu než ve všech okolních zemích, jakkoliv my ji u nás vyrábíme, dokonce ji vyvážíme! A to tady na mikrofon žádný z jiných ministrů neřekne. Teď tady paní ministryně obrany - není klobouk dolů, ona bojuje za svůj rezort, v pořádku, ale bylo by dobré, aby takhle konzistentně za ty rezorty bojovali tedy i všichni ostatní ministři včetně ministra průmyslu, protože pak tady tedy zachraňujeme jenom zbrojní průmysl, aby nebyl dodatečně zdaněn, ale jiná konkurenční nevýhoda v oblasti drahé elektřiny nám nevadí. Tak to je taková poznámka k debatě, která tady proběhla. (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já myslím, že je to v klidu, že se slyšíme dobře.

 

Poslanec Patrik Nacher: Sál je v klidu a já tady na pana ministra, on si pak vždycky ode mě půjčí ty poznámky, protože mám všetečné otázky...

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Víte, že jsem slušnost sama, že nenapomínám pana premiéra, ale mně se fakt nezdálo, že by to bylo tak hlasité. (Premiér Fiala se omlouvá.)

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Pokud jde o samotný princip, já tady nekritizuji samotný princip zdanění neočekávaného zisku, takhle bych to popsal já. Neočekávané, to znamená něco, co je - nevím, jestli nezasloužené, ale co vlastně opravdu spadlo z nebe, on to také je přesný překlad z angličtiny - tak ten princip je v pořádku, protože jsme v mimořádné době. Co ale já si dovolím na tomhle konstruktivně kritizovat, je jednak procedura a jednak obsah. Ještě před závorkou procedury a obsahu si troufám říct, že výše dodatečného zdanění by nemusela být taková, kdyby se lépe nadesignoval koncept zastropování cen, protože my potom vlastně děláme dvakrát podobnou práci. My to nezastropujeme tam, kde bychom měli, čímž vlastně výrobci, distributoři nejsou motivováni, ta cena se může vyvíjet jakkoliv a stát potom bude doplácet vlastně uměle často navýšenou cenu, která vzniká z burzy, a vlastně těm lidem je to v té chvíli jedno. Oni to nezaplatí jako konzumenti, spotřebitelé, zaplatí to jako daňoví poplatníci. Takže my jim umožníme vyšší zisk, ale pak ho tady vlastně zdaníme, to znamená, ale to je před závorkou.

Ale já se teď budu věnovat proceduře a obsahu. Možná, že ten obsah je důležitější, takže s ním začnu. V tom návrhu, když se podíváte, tak to, co doporučuje Evropská unie, tak se tam bavíme o roce 2022, 2023, určitě ne rok 2024, 2025, takže bych se chtěl pana ministra financí zeptat, proč jsou tam tedy ty roky 2024, 2025, když my opravdu nevíme, jak se to všechno bude vyvíjet? Platí-li teze, že tohle je mimořádná věc, která se sem šoupla ve druhém čtení, aby se dodržela nějaká rychlost, tak proč tady budeme řešit rok 2024 a rok 2025?

Druhá poznámka z hlediska obsahu je: já si troufám říct, že není možné, aby to fungovalo retroaktivně. A tady bych se chtěl zase pana ministra zeptat - jestli mě tedy poslouchá, teď se baví s naší paní předsedkyní, tak já počkám (Pobavení v sále.) - že za mě to nemůže fungovat retroaktivně, nemůže, a proto mě mrzí ta komunikace vlády a vás, protože já jsem jenom za minulý týden zaznamenal dvakrát změnu, nejdřív, že to bude platit i za rok 2022 - načež se podívejte, jak zareagovala pražská burza, ten z vás, kdo obchoduje na pražské burze, ví, o čem hovořím - načež pan ministr financí, za mě správně, to odpoledne popřel a řekl, že ne, načež následující den, tuším, že na Twitteru Pirátů, se opět objevilo, že na tom budou trvat, a tohle stanovisko trvá dodnes. Takže mě by docela zajímalo, když my tady probíráme druhé čtení, jak to tedy vlastně je.

To znamená, že za mě ty parametry se mění v této chvíli za pochodu, a není na tom shoda ani ve vládní koalici, minimálně na úrovni těch veřejných prohlášení. Jestli jste domluveni, tak je to možné, já nevím, ale na úrovni veřejných prohlášení se v tom lišíte, což je opravdu těžko uchopitelné. Pane ministře, to se na mě nezlobte, jak my jako opozice se s tím máme popasovat, zvlášť když jsme ve druhém čtení, takže my nemáme čas mezi prvním a druhým čtením nahlašovat pozměňovací návrhy. My to tady musíme říct na mikrofon, a když to mineme, tak je konec, přece tu proceduru znáte. Ale jak my to máme vědět, když vlastně není úplně jasné, na jakých parametrech se shodla samotná vládní koalice? A to je můj legitimní dotaz, to není útočný, to je legitimní dotaz. Platí to, co jste říkal vy, k tomu já mám blíž, nebo to, co psali Piráti? To je za mě základní dotaz na vás. Nemluvě tedy o tom, že všechny tyhle informace, a to víte, jsou kurzotvorné informace. Teď je 17.16, tak už se neobchoduje na burze, takže vaše případná odpověď to pro tuto chvíli neovlivní na rozdíl od toho, když s tím někdo vyjde v devět ráno, když se otvírá burza, tak je to docela problém. Takže mě by skutečně zajímalo, jestli jsou ty parametry dány a jestli skutečně počítáte tedy, že by se to dělalo i retroaktivně pro rok 2022, což je za mě problém, jakkoliv by se to stačilo schválit ještě v tomhle roce, i přesto je to za mě minimálně nepřímá retroaktivita.

A teď ta procedura. My tady máme, jak správně pan ministr řekl - a tady se za to omlouvám, nemyslel jsem přílepek z hlediska obsahového, to máte pravdu, je to novela zákona o dani z přidané hodnoty, dani z příjmů, řeší se tam to zvýšení limitu pro vznik plátcovství z milionu na 2 miliony a tak dále, to všichni víte, máte to v tom tisku, tohle tady říkat nebudu - ale myslel jsem, že to je přílepek spíš z hlediska principu, nikoliv z toho obsahu, z toho obsahu to přílepek není. To kdybyste třeba přiřadili tamhle k ozonové vrstvě, k tisku 75, to by byl přílepek klasický, ale tady spíš já to beru jako přílepek principiálně, protože to je skutečně velká věc, výběr nějakých 85 miliard korun. Mně přijde, že by bylo férové, aby to projednala vláda, nasbírala informace z připomínkových míst jednotlivých ministerstev. Teď já netrvám, aby to mělo RIA a tak dále, to asi teď, když to takhle spěchá, tak dobře, pak by se to sem dalo do prvního čtení, zkrátili bychom lhůty... Kolikrát už jsme to udělali? U lex Ukrajina několikrát, zkrátí se lhůty na 7 dní, na 7 dní se může zkrátit, a my jsme nikdy tyhle ty věci nevetovali. Ale za těch 7 dní se potom dají načíst rozumné pozměňovací návrhy, nějak to ujasnit, protože tady se skutečně bavíme o věci, která má zásah údajně tedy 85 miliard korun. To není pozměňovák, kde tady je pár desítek milionů. Notabene v té proceduře mně prostě přijde tak trochu zvláštní v tom - to se na mě, pane ministře, nezlobte, to je docela podle mě, až se tady o tom bude hlasovat, jedna z nejzásadnějších věcí, o které budeme hlasovat v nejbližších týdnech - a on to vlastně není vládní návrh de facto, de iure je to vlastně pozměňovací návrh poslance Zbyňka Stanjury, nikoliv vládní návrh.

Já vím, že to může být procedurálně jedno, protože spěcháme, ale zároveň říkám: v tomhletom my, ať už šlo o věci kolem Ukrajiny, nebo u státního rozpočtu, ač se někdo tady z vás bál, že tady budeme přes noc, tak tyhlety věci se neobstruují, s těmi se dá nesouhlasit, ale my je neobstruujeme, a podle mě obava z toho, že bychom zablokovali zrychlené řízení - nemyslím devadesátku, myslím tímto sedmidenní - je mylná. To znamená, že my v té chvíli potom nemáme čas na pozměňovací návrhy, a já se obávám, aby nakonec z toho nevznikl prostě paskvil - je to vaše zodpovědnost, v pořádku - ale aby z toho nevznikl paskvil, který potom ani těch 85 miliard, pane ministře, nepřinese do státního rozpočtu, protože samozřejmě konstrukce toho je hrozně důležitá. A vy si dovedete představit, že zejména v některých sektorech, které tady nebudu jmenovat, pak si to můžeme říct, kreativita účetní a možnosti, jakým způsobem se tomu bránit, povedou k tomu, že se tolik prostředků nakonec stejně beztak nevybere.

Takže já jsem pro tuto chvíli k tomu něco řekl z hlediska procedury obsahu, a jestli by pan ministr byl tak hodný a odpověděl by mi na ty reakce - já to nechci zbytečně natahovat, já bych případně už pak za pomoci faktických na to reagoval. Děkuji za pozornost a děkuji za případné odpovědi.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji. Faktická poznámka není žádná v tuto chvíli, tak poprosím dalšího řádně přihlášeného, a to je pan předseda Jakob. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já bych v první řadě tady krátce podtrhl a zdůraznil slova, které říkal pan ministr financí, když představoval jeho pozměňovací návrh, který zavádí onu windfall tax, a to tu část, že se bude jednat o mimořádné příjmy, které je samozřejmě potřeba, a nelze to ani udělat jinak v souladu s nařízením Rady Evropské unie, tak budou využity na mimořádné výdaje spojené jednak s úspornými opatřeními, ale zejména s řešením pomoci v této kritické situaci. Takže to bych rád podtrhl.

Za druhé bych rád představil pozměňovací návrh můj a kolegy Miloše Nového právě k pozměňovacímu návrhu pana ministra Stanjury. Náš pozměňovací návrh mění v bodě 2 větu první v odst. 5 v § 21, a to následovně: "Sazba daně pro základ daně z neočekávaných zisků uplatňovaná v roce 2023 činí 60 % a sazba daně pro základ daně z neočekávaných zisků uplatňovaná v roce 2024 a letech následujících činí 40 %." My tím pozměňovacím návrhem chceme dát na stůl do palety variant i tuto, abychom se po druhém čtení mohli bavit o různých variantách stanovení těch sazeb, a i takto v čase, protože ta sazba je konstruovaná nad rámec ostatních obecně platných daní či poplatků, takže víme, jaké výše by ta navrhovaná 60% sazba znamenala. Zároveň Rada Evropské unie doporučuje, aby ta sazba byla stanovena v minimální výši 33 % právě na běžné daně a dávky. Uvidíme, jak se k tomu budou stavět i ostatní země. A právě ten pokles v čase by nám otevřel možnosti pro nějakou analýzu, jak to bude probíhat, a zároveň bychom mohli být v průběhu času nekonkurenceschopní, tak aby ten parametr se nestal motivací pro případné nějaké optimalizace.

Tolik asi v základu, pak v podrobné rozpravě se ještě k tomuto pozměňovacímu návrhu přihlásím. Avizuji jenom ještě jednou na závěr, že je to návrh, který má za cíl rozšířit paletu možností, abychom nad těmi variantami následně před třetím čtením mohli vést diskusi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Máme zde dvě faktické poznámky. Jako první pan Aleš Juchelka, pane poslanče, máte slovo. A dalším je pan poslanec Nacher.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Moc děkuji. Tak já to zkusím trošičku přeložit, pana poslance Jana Jakoba, vaším prostřednictvím. Naše koalice ještě není domluvená, jakým způsobem budeme danit mimořádné zisky, protože tady máme jeden pozměňovací návrh od SPOLU, druhý pozměňovací návrh od Pirátů, teď přichází třetí pozměňovací návrh zase od SPOLU, což jsou vlastně otevírací zadní vrátka pro to, kdybychom se nedohodli tady s Piráty. A pravděpodobně tady máme už ne ta jednoduchá čísla, o kterých tady mluvil pan ministr Stanjura, ve kterých se všichni máme vyznat, protože je to jednoduché, ale pravděpodobně už nám tady další a další čísla naskakují, poněvadž nám představil teď v tuto chvíli pan poslanec Jakob, vaším prostřednictvím, další dvě varianty toho mimořádného zdanění.

To znamená, že už máme tady tu širokou paletu čtyř nějakých variant, předpokládám, to znamená pana poslance Stanjury, pana poslance Michálka a dvě pana poslance Jakoba, jak jsem to dneska četl. Takže de facto vládní koalice domluvená není, neví si s tím rady, bude to teď teprve dojednávat před třetím čtením. Nám dá nějakým způsobem jako nějaké východisko, nedává nám žádný čas na to si načíst naše pozměňovací návrhy, pořádně si to vlastně celkově prostudovat. No prostě a jednoduše vládní amatérismus se vším všudy, který ještě podtrhuje pan poradce premiéra Fialy Křeček, který tady mluví o paskvilu a o tom, že firmy by měly samozřejmě očekávat nějaké legitimní očekávání v daňových sazbách za jednotlivé roky, ale bohužel. Prostě a jednoduše nám tady vládnou skutečně amatéři.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Další s faktickou je pan poslanec Nacher a další s faktickou je přihlášen pan poslanec Jakob.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já jsem původně myslel, že pozměňovací návrh mají jenom Piráti, tak teď to načetl i kolega z TOP 09. A jak jsem řekl - navážu na svoji řeč - mně to přijde opravdu absurdní. Zkuste si představit, že ministryně financí Alena Schillerová, místo aby sem předložila novelu, předloží svůj vlastní pozměňovací návrh jako poslankyně ve výši 85 miliard, a já s Alešem Juchelkou jí tam začnu dávat pozměňovací návrhy, například. Tak mi řekněte, jestli byste vy jako opozice, jak byste se na to dívali. Tady opravdu v tomhletom to je opravdu velmi důležitá věc, která má hodnotu v této chvíli proklamovanou 85 miliard korun. Za mě se to nedá projednávat tímhletím způsobem. Tak to prosím přerušte, domluvte se na nějaké verzi, navrhněte, když už tedy jsme v tom druhém čtení - a to si myslím, že jsme vstřícnost sama - jeden pozměňovací návrh za vládní koalici. Pak byste měli jednat s námi jako s opozicí, my tam k tomu dodáme svoje, vy to buď vezmete, nebo ne, a tohleto mi přijde, že je důstojné projednání věci, která zdaňuje firmy v České republice, a ne že to tady vlastně se dělá formou poslaneckého návrhu, kde pak jednotlivé strany, subjekty pětikoalice, dávají pozměňovací návrhy k pozměňovacímu návrhu, a po nás jako po opozici chcete, kdy máme my k čemu dávat pozměňovací návrhy, když nevíme, co je konečná verze? Tak uznejte, kolegové, kdyby se tohleto dělo opačně, tak byste tady na tom mikrofonu byli přilepení. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou pan poslanec Jakob. Zatím žádná další faktická není.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju. Já bych chtěl opravdu fakticky požádat kolegu Juchelku, prostřednictvím pana předsedajícího, aby nepřekládal moje slova, není to potřeba. Děkuju mu za to, že do budoucna tak činit nebude, a raději aby mě lépe poslouchal, protože tady říkal o nějakých dvou variantách, které předkládám - nikoliv, takže prosím, raději se poslouchejme a nepřekládejme se. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vaše faktická vyvolala celou řadu dalších. Jako první je pan poslanec Juchelka, poté paní poslankyně Mračková Vildumetzová, poté pan poslanec Volný. Máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Já se to snažím překládat právě z toho důvodu, že to je strašně nesrozumitelné, protože vy tady na jednu stranu z toho děláte velmi velký chaos v rámci nejen samotného daňového balíčku, budiž, ten my tady projednáváme už od prvního čtení, ale v rámci pozměňovacího návrhu na windfall tax. Já si myslím, že se v tom nikdo už nemůže pořádně vyznat. Kolik je tedy tady těch pozměňovacích návrhů, jaké tam dáváte sazby? Vždyť vás ti podnikatelé tady, kterých se to týká, poslouchají a musí si rvát vlasy z hlav, protože vůbec nevědí, na čem budou, a jejich nějaké kalkulačky na jejich mobilních telefonech teď jedou a říkají si: No tak, bude to 40 %, 60 %, 80 %, z čeho, z kolika, jak to bude vypadat, kdy to bude schváleno, jaké máme chystat pozměňovací návrhy, máme ještě někomu telefonovat? To je neuvěřitelný chaos, který vy tady vytváříte, ale vy sami jako vládní koalice, vždyť vy nemáte vůbec nic v ruce. Tak jak jsem to říkal tady u pana ministra Síkely, který tady měl během několika hodin velikánský svůj energetický balíček, pak naskočilo pět pozměňovacích návrhů, protože se to potřebovalo opravit, a teď to zažíváme znovu u hlavní bych řekl, u hlavní zbraně proti energetické krizi, windfall tax, my zažíváme úplně to samé. Vy tady pozměňovacím návrhem poslaneckým chcete dát do rozpočtu 85 miliard, přičemž všichni říkají, že to ani není možné vybrat. Říkají to ekonomové, experti, poradci vlády, poradci pana premiéra. Vždyť to je neuvěřitelné, co tady vy předvádíte. Tady to předvádíte lidem, kterým chcete ty peníze vzít, a potom jim to zase nějakým způsobem transparentně přerozdělit. Vždyť to není možné! Vy ani nevíte, kolik peněz vyberete, protože ani nevíte, který z pozměňovacích návrhů budete podporovat. (Předsedající upozorňuje na čas.) A to chcete po nás, abychom vás chápali a abychom vám ještě dodali hlasy. Opakuji, amatérismus.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dalším je paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Já jsem předpokládala, že pan ministr financí na moje vystoupení zareaguje, nestalo se tak. A protože moc ministrů tady nemáme, ale máme tady ministra pro legislativu, tak bych ho ráda vyzvala, aby se k tomu návrhu, ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu, který předkládá pan ministr financí, aby se k němu vyjádřil, protože podle všeho není možné, aby takovouto nepřímou novelu pan ministr financí předložil, a potažmo touto nepřímou novelou vzal, na co mají města, obce a kraje nárok, a to je daň z příjmů právnických osob. Byla bych moc ráda, kdybyste se k tomu, pane ministře, vy ze své kompetence, vyjádřil. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou přihlášený je pan poslanec Volný. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Já bych vaším prostřednictvím chtěl panu kolegovi Jakobovi - pane kolego, vy jste vyzval našeho kolegu, aby nepřekládal vaše výstupy, že to není potřeba. Vy to nemůžete posoudit ve své bohorovnosti, prostě vy nejste schopen posoudit, jestli je, nebo není třeba to vysvětlit a přeložit to pro normální lidi. A já si myslím, že jsem dlouholetý člen rozpočtového výboru, daně a všechny tyto oblasti mi nejsou cizí, ale vám jsem opravdu nerozuměl, a to, co tady předvádíte, jak si tady flekujete, kdo vlastně má - teď to nechci říct, už jsem byl jednou napomínán - kdo je prostě větší kabrňák, je potřeba to vysvětlit, a jsem rád, že to pan kolega Juchelka přeložil do češtiny a je nám to jasné. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji panu poslanci. Další s faktickou poznámkou přihlášený je pan poslanec Aleš Juchelka. Zatím žádný další potom s faktickou není. Máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Když už jsme u těch jednotlivých pozměňovacích návrhů, pořád tady čekám, už celé odpoledne, že vystoupí i pan předseda klubu pirátské strany Jakub Michálek, prostřednictvím vás, pane předsedající, a že nám tady řekne něco o jejich pozměňovacím návrhu, poněvadž bych se rád pobavil o tom, jestli skutečně bude v pořádku ta retroaktivita, o které každý mluví, kdy budeme zpětně nějakým způsobem se snažit zdaňovat energetické firmy a další za rok 2022. Tak já bych chtěl vyzvat pana poslance Michálka, aby nám tady představil ten svůj pozměňovací návrh, kvůli kterému ještě dneska dopoledne...

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, nezlobte se, já vás musím přerušit. Držme se faktické poznámky, protože teď už jsme mimo rámec faktických poznámek. Můžete si vzít potom slovo a diskutovat v obecné rozpravě, ale faktickou poznámkou byste měli reagovat na vašeho předřečníka.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji, chápu, rozumím, vyzývám.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vyčerpali jsme všechny faktické poznámky. S přednostním právem je přihlášen pan předseda Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, někdy stačí nechat plynout čas a člověk se dočká.

Čili k tomu dnešnímu bodu. Nám samozřejmě píše spousta licí. Píšou nám lidi, kteří pracují v odvětvích průmyslu, která jsou závislá na energetice, píšou nám lidi, kteří jsou závislí na pomoci státu tak, aby zvládli tu krizi, ovocnáři, píšou lékaři, kteří se připravují na zimu, domácnosti, které topí plynem, elektřinou a tak dále. Takže zajištění pomoci domácnostem a firmám, to je ta klíčová věc, o které se tady dneska bavíme. My už jsme schválili příspěvek rodinám, schválili jsme úsporný tarif, dokonce teď už to mají domácnosti vidět na svých fakturách za elektřinu. To je věc, kterou jsme navrhovali v únoru, jsem rád, že se nám ji podařilo dotáhnout do konce.

A pokud se chceme odpovědně bavit, samozřejmě musíme říct, kde na to vzít peníze, protože nevím, jak ostatní strany, ale my to určitě nechceme platit všechno na dluh, celou energetickou krizi, když někteří mají dnes rekordní zisky díky válce a energetické krizi, ani nechceme ty peníze brát na dalším zdaňování domácností a ekonomiky.

My jsme samozřejmě při projednání tohoto návrhu plánovali, že budeme daleko velkorysejší, že se zaměříme i na oblasti, kde se nám dosud nepodařilo pomoc domácnostem prosadit. Měli jsme připravený návrh, který by pomohl rodinám, které dneska čelí tomu, že jsou vysoké ceny v obchodech se zeleninou a tak dále, a jezdí dneska nakupovat do Polska a do zahraničí a je to kvůli tomu, že máme příliš vysoké daně v této oblasti. Ale nakonec jsme se jako koalice dohodli právě s ohledem na stabilitu, že všechny pozměňovací návrhy, které se netýkají windfall tax, že zpracujeme společně a načteme je v příštím roce, až se budou měnit daně, takže v této oblasti jsme ustoupili.

Samozřejmě, když jsme v energetické krizi, musí banky a energetické firmy být solidární. A já jsem chtěl ocenit naše kolegy z opozice, a že to tady mnohokrát zaznělo, chtěl jsem ocenit i kolegy z hnutí ANO, že podpořili princip daně z nečekaných zisků. Je to důležitý instrument, který jsme my jako Piráti navrhovali už v květnu tohoto roku. Mohla se vybírat už od října, jak jsme navrhovali, tím bychom měli jeden kvartál k dobru, ale co naplat, situace je složitá, zpracovat návrh, vyjednat ho a tak dále nějaký čas trvalo, takže teď jsem rád, že aspoň teď to máme tady v Poslanecké sněmovně.

Kdybychom měli navíc zpracovávat ještě další a další analýzy - my jsme si samozřejmě vyžádali nějaké podkladové informace, ale kdyby se mělo dělat rigorózní hodnocení dopadů regulace, tak ten návrh určitě nestihneme schválit tak, aby platil od 1. 1. příštího roku, tudíž bychom způsobili ještě daleko větší chaos. Takže naopak od vlády to bylo velmi odpovědné, že postupovala rychle tak, aby ten návrh zákona platil už od příštího roku.

To jediné, s čím si lámeme hlavu a co je pro nás velkou otázkou, jestli se nám skutečně podaří vybrat ty peníze, které máme nakreslené v rozpočtu na příští rok. Ten problém je komplexní, nehrajme si na to, že může přijít kdokoliv sebechytřejší a přijít s řešením, že takto přesně budou vypadat daňové výnosy. Jsme v situaci, kdy daňové výnosy se budou odvíjet samozřejmě od chování těch, kteří budou zdaněni. Oni samozřejmě budou hledat způsoby, aby daň optimalizovali, aby zaplatili co nejmíň, současně odvedli něco, aby to vypadalo, že aspoň něco odvádějí. Neexistuje žádný zaručený model. Takže samozřejmě jako vláda v této těžké situaci vedeme diskusi o tom, jak vhodně nastavit parametry celého toho modelu.

Všichni, jak tady sedíme, dobře víme, jak se banky chovají dneska. Některé banky jsou slušné, ale jiné banky mají opravdu velmi malé úrokové sazby a vydělávají rekordní peníze na 7% úroku tím, že uschovávají přes noc peníze u České národní banky a vydělaly si na tom přes 100 miliard korun. To jsou peníze, které mají, když už někomu jít, tak mají jít našim střadatelům a nemá si je nechávat bankovní průmysl ve svých kapsách a odvádět je na dividendách do zahraničí. Víme, jak se banky chovají. Pokud jde například o Národní fond, kde slibovaly, že budou posílat peníze na projekty, které pomůžou našim občanům, na infrastrukturu a tak dále, k dnešnímu dni bylo schváleno a realizováno přesně nula projektů. Víme, jak se banky chovaly. Když měly dobrovolně jednat se státem, poslaly návrh ne na to, co dobrovolně odevzdají jako solidární příspěvek na pomoc s krizí domácnostem, firmám, infrastruktuře, kterou stát buduje, ale ony samozřejmě přišly jenom s tím, že státu dají půjčku za podmínek, které jsou výhodné pouze pro ty banky. Takže v takovéto situaci my se tady nacházíme. Nacházíme se v situaci, kdy banky budou nepochybně jakoukoliv - to si řekněme pravdu - jakoukoliv daň, kterou tady připravíme, budou optimalizovat pomocí rezerv na úvěry, pomocí výdajů na IT, marketing, nevím, vozový park. Využijí samozřejmě možnosti zrychlených odpisů, transakce s matkami. My jsme v programovém prohlášení vlády schválili a slíbili, že právě na ty transakce a optimalizace se chceme zaměřit. To je věc, kterou jsme řešili i s panem ministrem financí, máme to v programovém prohlášení. Toto si musíme říct i při této diskusi, abychom ty peníze, které máme nakreslené, skutečně vybrali.

Ty řekněme diskusní okruhy k tomuto návrhu zahrnují tři témata. První téma je, kdy tu daň nastartovat, jestli ji nastartovat v roce 2022, 2023. To byla diskuse, kterou jsme vedli v koalici, bylo k tomu zpracováno stanovisko Legislativní rady vlády. Je to otázka, která má ústavní charakter, takže by se k ní měli vyjadřovat převážně ústavní právníci, a v Legislativní radě vlády máme mnoho profesorů pro tento obor, mnoho expertů. Snad s výjimkou nejvyšších soudů této země si myslím, že to jsou nejlepší experti, které máme k dispozici. Oni dospěli k převažujícímu závěru, ne stoprocentnímu, ale k převažujícímu názoru, že zavedení daně už od roku 2022 v těch mimořádných podmínkách je možné. Máme tady několik precedentů, na které se lze odkázat. Všechno je to v tom stanovisku a chtěli jsme být korektní, takže to stanovisko jsme poslali i kolegům z opozice, aby věděli, jak situace se legislativně má. Vedli jsme o tom diskusi, nicméně v té diskusi zazněl velmi silný apel od pana premiéra, abychom nestartovali tu daň od roku 2022. Proběhlo k tomu jednání na širší úrovni s rozpočtovými experty, proběhlo k tomu jednání předsedů stran. Proto jsme se rozhodli, že v tomto ustoupíme a návrh na start už v tomto roce, v roce 2022, nebudeme načítat na tomto jednání Poslanecké sněmovny.

Druhá otázka se týká sazby daně. Náš návrh byl veden tím, že jsme vycházeli z Lafferovy křivky, že ta daň nemůže být stanovena ve výši, která je víceméně při 80 % velmi demotivační a bude vést ty firmy k optimalizaci. Oni samozřejmě nemůžou zoptimalizovat všechno, to by bylo až moc nápadné, ale samozřejmě čím větší sazba daně, tím větší motivace pro to, se od ní odklonit. Náš návrh byl koncipován jako celek. Pokud bychom načetli start od roku 2022, byli jsme ochotni snížit sazbu daně z celkových 79 % až přibližně o 20 % na nižší úroveň. Nicméně vzhledem k tomu, že jsme se dohodli nenačítat rychlejší start, nebudeme načítat ani snížení té sazby. Předpokládám, že nějaké takovéto návrhy možná padnou, možná je někdo načte, o tom se dá vést další diskuse.

Podstatné je, abychom měli skutečně jednotu v tom, aby Specializovaný finanční úřad fungoval, byl posílen a ty daně skutečně vybral, abychom se tady za několik let nesešli s tím, že ten výnos byl výrazně nižší a že naopak velká část těch peněz byla odvedena zahraničním matkám do Francie, do Rakouska, do dalších států, které vlastní naše banky. Ano, je to v pořádku, oni vlastní ty banky, mají nárok na dividendu, ale současně my musíme nastavit naše vlastní pravidla tak, aby skutečně byly rovné podmínky pro placení daní a aby ten, kdo má lepší možnosti pro optimalizaci, je nemohl zneužívat na úkor celého systému. Takže to je k té sazbě.

Poslední otázka, kterou zbývá rozřešit, jsou limity. My jsme vycházeli z toho, že bychom považovali za koncepční, aby byly co nejrovnější podmínky na bankovním trhu, aby limity zahrnuly drtivou část toho trhu tak, aby od určité poměrně nízké hranice se prováděl ten test, kdo splňuje podmínky pro daň z neočekávaných zisků, která z bank pod to spadá nebo nespadá. Proto jsme se domnívali, že hranice 6 miliard korun rozhodného příjmu, která je navržena v pozměňovacím návrhu pana ministra financí, je poněkud vysoká, protože ona skutečně zahrnuje jenom těch šest největších bank. Domníváme se, že legislativa - a upozorňuje na to i to stanovisko Legislativní rady vlády - by měla být koncipována tak, aby ke každému ze subjektů, který splňuje obdobné podmínky, působila stejně. Zatím to adekvátní odůvodnění tam úplně neshledáváme. Tam bychom rádi načetli v podrobné rozpravě pozměňovací návrh, který sníží tu částku. Navrhujeme, abychom využili už rozlišující kritérium, které naše legislativa zná, nebo je obsaženo ve zbytku zákona, čili abychom vycházeli buď z hranice 2 miliard korun, která je už zavedená jako rozhodný příjem u subjektů v energetice, anebo zvolili hranici 3 miliard korun, která odpovídá hranici banky střední velikosti, se kterou se víceméně pracuje v legislativě a u regulátora podle bilanční sumy jednotlivých bank.

Takže to jsou ty dvě varianty, které budeme načítat v rámci snížení limitu, aby byly na bankovním trhu rovné podmínky a aby se skutečně drtivá část bankovního sektoru podílela na vyšších nákladech, které máme v souvislosti s energetickou krizí. Ostatně všechny ty subjekty mají i dnes mnohem vyšší příjmy v důsledku toho, že Česká národní banka vyplácí takto vysoké úroky podle vysokých úrokových sazeb.

Naopak se chci zastat vlády v tom, že skutečně nebylo možné zpracovat hodnocení dopadů regulace. Pokud bychom zpracovávali zcela regulérní hodnocení dopadů regulace, tak bychom ten návrh předložili ještě daleko později. Já se domnívám, že opak je pravdou. Už teď máme zpoždění, už od října jsme to měli mít, už jsme od října mohli vybírat ty peníze a mohli jsme mít příjmy do státního rozpočtu. Každé zdržení v této věci by bylo ke škodě výsledku.

V poslední části mého vystoupení už pouze velmi stručně. Chtěl jsem se zastat kolegyně Olgy Richterové a dalších kolegů, kteří jsou kritizováni v souvislosti s kolísáním kurzu na burze. Skutečně mělo by být pravidlem, že informace, které se týkají vlády, bude veřejnost dostávat včas, bude je dostávat pravdivě, a to, kde si musíme všichni posypat popel na hlavu - nemělo by docházet k tomu, že se otáčí to stanovisko. Tady jsme dospěli k dohodě, dospěli jsme k ní po poměrně náročných jednáních, a proto taky říkám zde, pouze po tom, co jsem o tom mluvil s panem ministrem financí, neslyšeli to před vámi žádní novináři, tak aby skutečně přístup k těm informacím byl pro všechny spravedlivý. Rozhodně nelze dělat politiku - to je další věc - nechci, abychom tady vycházeli z toho, že budeme dělat politiku podle pohybu na burze. Jsme suverénní země, nevládneme podle burzy, jsme odpovědní našim voličům a od toho máme dělat politiku, od toho máme právo říkat svoje politické názory, máme právo prezentovat koaliční dohody, a nikoliv podle toho, když nějaké rozhodnutí je nepopulární nebo nějaké rozhodnutí vyvolá snížení cen nějakého subjektu na burze. Ale je to rozhodnutí, které se týká daní, a to je součástí suverénní politiky státu. Na tom se doufám všichni shodneme.

Druhá věc, jak jsem říkal, současně ty naše politické názory chceme a budeme prezentovat více tak, aby prezentovaly dohodu vlády, a tam, kde to není potřeba, abychom skutečně nevysílali signály, které mohou být zavádějící. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane předsedo. Máme zde několik faktických poznámek. Jako první je paní poslankyně Berenika Peštová, dále je přihlášen pan poslanec Patrik Nacher, pan poslanec Aleš Juchelka a paní předsedkyně Alena Schillerová. Máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. V každém případě musím zareagovat na pana poslance Michálka. To je takový jako, jak bych to řekla... Většinou vás je vidět spíš na Twitteru nebo na nějakých sociálních sítích. Ráda využiji situace, že jste právě tady. Já se oprostím od toho vašeho webu skvělého, který nefunguje, Otevřená Sněmovna, kdy jste říkali, jak budete transparentní a budete dávat lidem ty zákony, aby je viděli, a nejenom ty, co jsou v řádném připomínkovém řízení, ale že právě proto Otevřená Sněmovna, že tam bude podstatně víc připomínkových míst. To nefunguje. V každém případě bych se spíš přiklonila k tomu, co jste vždycky vy vyčítal vládnoucí koalici, současné opozici, právě tu studii dopadů, tu RIA, kterou teď říkáte, že vlastně této vládnoucí koalici, které jste součástí, tak vlastně vy jim říkáte, že jim to promíjíte. Vy promíjíte to, že není zpracovaná studie dopadů, když se tady bavíme o pozměňovacím návrhu za 85 miliard - 85 miliard! A vy říkáte, že to vlastně není třeba. Vy promíjíte to, že jsou tady pozměňovací návrhy na pozměňovací návrhy. To si snad ze mě děláte už srandu. Já si pamatuji ta vaše vystoupení, jak jste tady spílal a křičel, že v žádném případě Piráti nikdy nedopustí, a vy teď říkáte, že jste s tím svolný, že vám to vůbec nevadí? To si snad ze mě děláte srandu, ne?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dále je přihlášen s faktickou pan poslanec Nacher.

 

Poslanec Patrik Nacher: Já už mám jen 12 vteřin, jo? Nebo...

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ne, já se teď - já vám... Nebojte se. (Nastavuje čas na faktickou poznámku.) Tak, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Já bych chtěl reagovat na kolegu Michálka. On změnil tu kauzalitu, jak to jde za sebou. Nikdo po vás nechce, abyste reagovali na vývoj kurzů na burzách. My po vás tady chceme, abyste vy svými výroky neovlivňovali ty kurzy. Je to úplně opačně. Protože tohleto, to znamená oznámení o tom, že se bude danit něco zpětně, to znamená za tento rok, oznámit to na konci října, na konci desátého měsíce, že někdo bude zdaněn, je zásadní informace i pro firmy, které jsou kótované na burze. A když to ráno zazní, odpoledne to ministr financí popře, řekne, že ne, že to bude od roku 2023, a vy následující den na tom trváte, tak to prostě je zásadní informace pro vývoj kurzů některých akcií. Takže to je vaše komunikační chyba, pane kolego, prostřednictvím pana místopředsedy, nikoli že někdo po vás chce, aby vaše rozhodování a návrhy byly ovlivněny pražskou burzou. Ne - vy neovlivňujte kurzy akcií pražské burzy tím, že vypouštíte dopředu něco, co není domluveno. To je úplně jednoduché. A když je to směrem do budoucna, tak jsou to návrhy, to se ještě pochopit dá, ale vy jste prohlásili v médiích, že se bude danit něco, co už ten rok je skoro téměř za námi, takže to je retroaktivita. Tak jen, abychom to neposouvali, kauzalita je takováto.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dále s faktickou poznámkou pan Aleš Juchelka. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Já naopak si myslím, že stát je tady od toho, aby všem občanům a firmám, všem těm, kteří žijí v České republice, namaloval férové hřiště, předvídatelné hřiště, hřiště s jasnými pravidly, a ne naopak, že politici tady budou říkat, že vlastně se tady nebudeme chovat podle toho, jakým způsobem stoupá nebo klesá pražská burza, když to můžeme ovlivnit. Naopak, my máme být těmi služebníky, kteří tady toto jasné, předvídatelné a férové hřiště nakreslí.

Proč to teda celé vzniklo? Je to úplně jednoduché, je to dětinské, je to prostě z toho důvodu, že ten, kdo dříve opustí dveře koaličního jednání a dá to na Twitter, dostane co nejvíce srdíček, a o ta jde. Kdo má více srdíček na Twitteru, tím je lepší politik. Proto to vzniklo. Lajky! (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za další faktickou poznámku a další přihlášený je paní předsedkyně Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. My děkujeme, pane předsedo Michálku, prostřednictvím pana místopředsedy, za koaliční okénko. Trochu jsme nahlédli do vaší koaliční kuchyně a jsme rádi, že jsme tady v přímém přenosu mohli být účastníky toho, že těch rozporů vám trošku ubylo, že už tam máte z těch tří nebo čtyř myslím jenom jeden nebo dva. Tak to je dobré, že jsme tomu trošku pomohli, děkujeme. (Potlesk.) Děkuji, to byl potlesk pro pana předsedu Michálka.

A teď vážně, pane předsedo Michálku, prostřednictvím pana místopředsedy. No, my po vás nikdo nechceme, aby se vaše rozhodnutí řídila podle burzy, ale žádné rozhodnutí nepadlo. Prostě to bylo jenom, promiňte mi ten lidový výraz, plácání a to plácání stálo firmy 31 miliard. A já znova říkám, byla to hloupost, anebo to byl úmysl? A znovu říkám, že možná by bylo dobré, kdyby se příslušné orgány podívaly, kdo v té době nakupoval. Děkuji. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a s faktickou pan předseda Michálek. Máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Že je tento návrh zákona projednáván rychle a že jste neměli čas se připravit... Ano, je projednáván rychle. Myslím si, že v době krizové má vláda jednat rychle. Já si pamatuji, jakým způsobem jsme tady projednávali pandemický zákon. To jsme tady seděli, dokud se šéfové stran a zástupci stran nedohodli, řešilo se to v noci a ten samý večer se to ještě psalo na koleni. My jsme se přizpůsobili, byli jsme připraveni, nastudovali jsme si to, připravili jsme návrhy. Ano, máme tady krizi, bohužel je potřeba jednat rychle.

Pokud jde o záležitost s přípravou toho návrhu, situace byla taková, že jsme udělali nějakou dohodu na koaličním orgánu, potom se dohoda změnila, ta dohoda je jiná. Ano, pokud se najdou nové okolnosti, i koalice může svoji dohodu změnit.

A poslední zmínka, ta mě teda opravdu rozesmála, že výroky stály firmy 31 miliard. Takže ty firmy, ten ČEZ, přišel o 31 miliard? Ten ČEZ? Vždyť to byla cena těch akcií a firma přece nemůže vlastnit 100 % svých akcií. Tak si v tom udělejte svůj pořádek. Tady nikdo o žádných 31 miliard nepřišel.

Ty částky, které se obchodovaly v danou dobu na burze, jsou v řádu desítek milionů korun. Jestli někdo spekuloval na pokles, pokud máte jakékoliv informace o tom, že někdo zneužíval informace v obchodním styku, tak prosím podejte oznámení, to se musí vyšetřit. Já jsem pro to, aby se to podpořilo, ale o ničem takovém nevím, a můžu dát ruku do ohně za to, že nikdo od nás nic takového na svědomí nemá.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Máme zde faktickou? Ano.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Teď jsem se tedy znamenitě pobavil - pochopil jsem správně, že za rozkolísání burzy může pan ministr financí Stanjura, který nedodržel slovo, protože to slíbil, a pak se odešlo a on to nedodržel? Tak to je první věc. A druhá věc, pan poslanec Michálek, prostřednictvím pana předsedajícího, úplně neposlouchal, co mu tu bylo řečeno. Tady bylo řečeno o takzvaném výkyvu, to je to zhoupnutí ceny. A nicméně, i kdyby to bylo v desítkách milionů, jak o tom hovoříte, je spousta malých akcionářů, kteří si hlídají nárůst a pokles akcie a automaticky vyprodávají při poklesu dejme tomu 10 až 15 % tu akcii. Někdo ji nakoupí, ale on těch 15 % v tu chvíli ztratil, kdybyste znal, jak funguje akciový trh.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Já se ještě omlouvám panu poslanci Králíčkovi, který tady byl s faktickou předtím. Chcete vystoupit? (Gestikuluje, že nikoli.) Ne, tak další přihlášená s faktickou je paní poslankyně Peštová, poté pan poslanec Mašek a poté pan poslanec Nacher. Máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Ještě na pana poslance Michálka. Já jsem vás bedlivě poslouchala, vy jste řekl, že v minulém období se sešli předsedové klubů a že to jste také hnali tím tempem. Jenže se tentokrát ti předsedové klubů nesešli, tentokrát to bylo tak, že 21. 10., to znamená v pátek - teď nevím, jestli dostáváte signály do mobilu, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího - v pátek bylo vloženo do systému a my jsme se k tomu také v ten pátek teprve dostali. A ty pozměňovací návrhy - vy jste tam dal ten pozměňovací návrh hodinu a půl poté, co bylo vloženo do systému. Můžete mi říct, jak my jako opozice máme v tuto chvíli, když máme pátek, máme před sebou pondělí, nebo respektive sobotu, neděli, a máme na to zareagovat tím, že máme udělat pozměňující návrh k něčemu, co bylo vloženo v pátek do systému? Vy si myslíte, že máme armádu právníků za sebou, abychom toto mohli dělat? Nebo jak se to dělá? Nebo jakým způsobem to máme udělat? To za prvé.

Ale vy jste mi vůbec neodpověděl na to, co jsem se ptala. Mě zajímá, proč jste odešel od vaší rétoriky, že už není potřeba studie dopadu, když jste to takhle celou dobu říkal. A teď najednou za 85 miliard pozměňovací návrh a vás to nechává chladným.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Mašek s faktickou.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, chtěl bych k panu předsedovi Michálkovi, vaším prostřednictvím - vy jste tady říkal, že vlastně jste už od jara navrhovali řešení daní z nepřiměřeného zisku. Pokud by to byla pravda, tak byste se na to určitě v pětikoaliční vládě poctivě připravovali, propočítávali byste varianty, jestli 20 %, 40 % hranice, 60 % zdanění, jestli rok 2022 nebo rok 2023, a ne nyní, naprosto bez přípravy, s tímhletím vyšli a různě si to těmi pozměňováky ještě upravovali. Myslím si, že to je absolutní nepřipravenost, a jde o 85 miliard, což je částka těžko představitelná, řešit pozměňovákem. To už tady opakovaně padlo. A na vaši výzvu, že by měl někdo podat trestní oznámení na to, jestli má podezření, tak jedním z pravidel pro orgány činné v trestním řízení je, že sledují veřejné zdroje, ve veřejných zdrojích k tomu ta výzva byla, tady to opakovaně padlo na mikrofon, a já jsem přesvědčen, že orgány činné v trestním řízení se tomu budou věnovat, a pakliže tam nějaké vazby na to, že by to bylo o etáž někde výš, že by to byla možná i plánovaná informace, na kterou byl někdo připraven okamžitě reagovat, tak to se samozřejmě ukáže. Takže děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nyní s faktickou pan poslanec Nacher.

 

Poslanec Patrik Nacher: Já si ještě dovolím poznámku ke kolegovi Michálkovi. Za prvé, kdo tady řekl 31 miliard? Tady někdo na mikrofon řekl 31 miliard? (Hlásí se paní poslankyně Schillerová se slovy: Já.) 31 miliard. Já vám řeknu, ten problém základní je, protože já jsem myslel, že kolega Michálek reagoval na mě, já jsem 31 miliard neřekl, ani kolega Juchelka, ale dobře, ten problém byl v tom, jak řekl kolega Kubíček, v tom výkyvu. A při tom výkyvu, kdybyste, pane kolego, prostřednictvím pana místopředsedy, někdy se tomu věnoval, tak se to neprodává jenom ručně, tam máte nastaveny i automaty, když vám to poklesne nebo se zvýší, tak se automaticky prodá, nakupuje a podobně. A v té chvíli mohla vzniknout někomu reálně škoda díky tomu. Takže já jsem neřekl, že by někdo přišel o 31 miliard, protože ten následující den zase se to výkyvově zvrátilo téměř zpátky - neříkám, že úplně, ale téměř, já se musím teď podívat na tu akcii - ale těmito výroky vy rozkolísáváte reálně pražskou burzu a firmy, které jsou na ni kótované. To prostě podle mě není úplně sranda. To znamená, my neříkáme nic jiného, než abyste si to s ministrem financí předjednali, než budete něco dávat na Twitter. Mně přijde jako celkem neobvyklé, že jeden z koalice, nejmenší subjekt, na Twitter dá vlastně nejdůležitější informaci, kterou by měl podle mě komunikovat ministr financí. To je, že nějaká daň se vyměřuje, nebo se o tom uvažuje, i zpětně, a o tom je celá ta věc. A to, že se to třikrát od té doby změnilo, přece není problém opozice, ale problém váš. A já vám ty tweety, jak šly za sebou, klidně ukážu: nejdřív, že ta daň bude zpětně, pak ministr financí, že nebude, pak vy trváte na tom, že bude, a když jsem se teď ptal pana ministra a vy jste tady nebyl v sále, tak jsem nabyl dojmu, že nebude zpětně. Takže to už je trojitá změna. Tak to si vyřešte mezi sebou.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Tím byly vyčerpány všechny faktické poznámky, takže můžeme přejít k dalšímu řádně přihlášenému, to je paní poslankyně Berenika Peštová.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já jsem tady avizovala, že přečtu to, co bylo zasláno Svazem chemického průmyslu na ministra financí pana Stanjuru - nebudu už opakovat to, co tady bylo řečeno, to znamená, že neproběhl řádný legislativní proces, neměli možnost se k tomu vyjádřit, ale v každém případě spíš apeluji na to, že jim nebylo doteď odpovězeno - s tím, že potom samozřejmě obdobný dopis byl zaslán na jednotlivé poslance, nebo alespoň na předsedy klubů, aby to svým poslancům postoupili, a bylo to už doplněno o další argumentaci právě proto, že vyšel v pátek nebo byl dán v pátek do systému pozměňující návrh, který toto řešil. Takže:

"Vážený pane ministře, dovolte mi kontaktovat vás jménem Svazu chemického průmyslu České republiky v souvislosti s návrhem novely zákona o daních z příjmů souvisejících se zdaněním, takzvané daně z neočekávaných zisků, dále jen novela.

Důvodová zpráva k novele uvádí, že daň z neočekávaných zisků se má týkat odvětví, ve kterých v období jejího uplatnění dochází k růstu nadměrného či neočekávaného zisku způsobenému extrémními faktory nezávislými na podnikatelském jednání poplatníků. Příslušná odvětví jsou vyjmenována v ustanovení § 17 odst. 5 písm. c), které je prostřednictvím novely doplňováno do zákona o dani z příjmů. Důvodová zpráva k novele zároveň uvádí, že novela má transponovat do právního řádu České republiky solidární příspěvek z nadměrných zisků z určitých činností dle nařízení Rady Evropské unie č. 2022/1854, o intervenci v mimořádné situaci, s cílem řešit vysoké ceny energie. Svaz chemického průmyslu České republiky coby střešní asociace subjektů aktivních v chemickém průmyslu České republiky má důvodnou obavu, že současný návrh novely není v souladu s cíli nařízení, a navíc vede ke zjevně nezamýšleným negativním dopadům na mnohé členy Svazu chemického průmyslu České republiky.

Čl. II. bod 17 přitom v souvislosti s vymezením dotčených subjektů uvádí, že alespoň 75 % jejich obratu musí být vytvořeno ze zmíněných vybraných činností. Navrhované nařízení novely však tuto definici nepřevzalo s argumentem, že jde velmi administrativně zatěžující opatření, které nemá zásadní ekonomické opodstatnění. Domníváme se, že tato úvaha není správná ani důvodná. Novela navíc rozšiřuje seznam odvětví specifikovaných v nařízení o další odvětví, jako je výroba a rozvod elektřiny a podobně. Pokud by novela byla přijata v navrhovaném znění, bude její dopad podle posouzení Svazu chemického průmyslu České republiky zásadně a nedůvodně negativní pro celou řadu poplatníků, jejichž hlavní činnost, předmět podnikání nijak nesouvisejí s rozhodnými činnostmi specifikovanými v novele, a již vůbec ne s rozhodnými činnostmi specifikovanými v nařízení. Jako příklad uvádím skupinu podniků v chemickém či jiném energeticky náročném průmyslu, které v rámci svého výrobního závodu mají také výrobní energetické zdroje. Obdobným případem mohou být skupiny podniků v oblasti zemědělské prvovýroby a dopravních podniků, kde běžně dochází k prodejům pohonných hmot. Při současném znění novely tyto podniky mohou kumulativně naplnit definici skupiny podniků s neočekávanými příjmy.

Na úrovni jednotlivých poplatníků vede návrh novely k situaci, kdy například výrobce chemických látek s tržbami v řádech několika miliard korun bude muset uplatnit daň z neočekávaných zisků na celý svůj základ daně, byť nižší než v předchozích obdobích, a to pouze z důvodu, že realizoval prodej elektrické energie třetím stranám působícím v areálu, které však nejsou členy skupiny, v řádech milionů korun. To zcela jistě není smyslem, který nařízení sledovalo, přičemž není jakkoliv důvodné, aby takový cíl sledovala, ať již záměrně, nebo nedopatřením, právní úprava v České republice.

Je třeba také vzít v úvahu fakt, že mnohé výrobní firmy mají energetické zdroje založené na spalování zemního plynu, tudíž by tyto firmy byly finančně postiženy nejméně dvakrát. Tyto firmy se musejí již několik měsíců těžce vyrovnávat s platbami za vysoké ceny zemního plynu a k tomu by musely zaplatit z neočekávaných zisků, což by bylo velmi diskriminačním opatřením. K výjimce týkající se závodní energetiky, která je upravena v odst. 7 § 17c návrhu novely, dodáváme, že text tohoto ustanovení, který pracuje ve vztahu k poplatníkovi s pojmem "stejná skupina podniků podle zákona upravujícího mezinárodní spolupráci při správě daní", není v souladu s tím, co uvádí komentář v daném ustanovení, který zmiňuje vztah vůči skupině podniků s neočekávanými zisky, což ovšem nejsou totožné pojmy.

Výjimka uvedená v odst. 7 tak, jak je její text navržen, již nyní působí výkladové problémy. Z výše uvedeného je zřejmé, že současné znění novely může velmi citlivě zasáhnout poplatníky dosahující příjmy, které slouží k zajištění návratnosti v minulosti či v současnosti realizovaných investičních projektů, převážně z jiných odvětví, než na které zamýšlená úprava má mířit. Takový dopad novely považuje Svaz chemického průmyslu České republiky za koncepčně zcela nesprávný a ve svém důsledku kontraproduktivní, mimo jiné i s ohledem na řadu investičních projektů, které byly realizovány s předchozí podporou státu či Evropské unie.

Rádi bychom vás požádali o zvážení našich připomínek a o příslušnou úpravu navrhovaných znění novely. Zároveň mi dovolte vás zdvořile požádat, abyste dané věci věnoval maximální možnou pozornost, a to i s ohledem na současnou stránku plánovaného přijetí novely. Předem děkuji za váš čas a zpětnou vazbu. V případě jakéhokoliv navazujících dopadů mě prosím neváhejte kdykoliv kontaktovat."

A tady se stala ta chyba. Svaz chemického průmyslu zaslal, ale nikdo už neodpověděl. Proto zde vznikla ta diskuse, která zde vzniká, a já věřím, protože samozřejmě ten čas byl velice krátký a jelikož to do systému bylo dáno 21. 10., což je v pátek minulý týden, a dneska máme pondělí (úterý?), tak věřím, že jeden z těch pozměňovacích návrhů, který jde na pozměňovací návrh pana ministra Stanjury, toto řeší. A já děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Prosím další přihlášenou do rozpravy a to je paní poslankyně Lucie Šafránková. Máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo. Pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, dovolte mi v krátkosti představit tři pozměňovací návrhy, které za hnutí SPD předkládám k novele zákona o dani z přidané hodnoty.

Obecně platí, že SPD prosazuje zvýšení hranice příjmů pro možnost vstupu OSVČ do paušálního daňového režimu, protože podporujeme tím živnostníky. Nemůžeme však souhlasit s obsahem a provedením této úpravy ze strany vlády. Zejména pak odmítáme rozdělení tohoto paušálního daňového režimu na tři daňová pásma lišící se dramaticky výší odváděné paušální daně, respektive zálohy na ni.

Z tohoto důvodu chci svým prvním pozměňovacím návrhem, což je sněmovní dokument číslo 1079, v zákoně ponechat pouze navýšení hranice ročních příjmů OSVČ pro vstup do paušálního daňového režimu bez jejího dalšího dělení na různá daňová pásma a rovněž tak navrhuji vypustit z návrhu zákona všechna ustanovení týkající se zavedení daňových pásem v rámci paušálního daňového režimu OSVČ. Vládní návrh na změnu režimu paušální daně pro živnostníky v předkládané podobě je totiž administrativně náročný a nespravedlivý. Zejména jde o ona daňová pásma. První pásmo má platit pro roční příjmy do 1 milionu korun, druhé od 1 do 1,5 milionu korun a třetí od 1,5 do 2 milionů korun. Tato pásma jsou ještě navíc komplikovaně navázána na takzvané výdajové paušály dle typu podnikání, takže by zde existovalo mnoho výjimek.

Pro příští rok by podle vládního návrhu měla být výše paušální daně, což je daň z příjmů, zdravotní a sociální pojištění v prvním pásmu 6 500 korun měsíčně, ve druhém pásmu by výše dosahovala 16 000 korun měsíčně a ve třetím pásmu pak dokonce 26 000 korun za měsíc. Uvedu jenom pro ukázku malý příklad. Živnostník s ročním příjmem 1 milion korun by za jeden rok na paušální dani zaplatil 78 000 korun, jeho kolega s ročním příjmem 1 000 001 korun by na této dani odvedl za stejný časový úsek 192 000 korun - rozdíl v ročních příjmech 1 koruna, rozdíl ve výši daně 114 000 korun.

Opodstatnění a důvod existence paušálního daňového režimu spočívá především v jeho jednoduchosti a spravedlnosti. Zvýšením limitu ročních příjmů a současným zavedením tří daňových pásem paušální daně s ohromnými rozdíly ve výši daňové povinnosti veškerá její zajímavost a přitažlivost pro mnoho živnostníků s ročním příjmem nad 1 milion korun ročně padá. Smysl má dle SPD jediné: zvýšit hranici ročních příjmů pro právo na vstup do paušálního daňového režimu na 2 miliony korun ročně a ponechat jednu jedinou výši této daně pro všechny její oprávněné plátce.

Další dva mé pozměňovací návrhy se pak týkají úpravy výše paušální daně ve druhém a třetím pásmu. Pokud jde o nastavení výše samotných záloh na daň z příjmu, navrhuje vláda pro první pásmo částku 100 korun měsíčně, pro druhé pásmo 4 963 a pro třetí pak 9 320 korun měsíčně. Tyto rozdíly považujeme za nepřijatelně vysoké. V pozměňovacím návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 1080 proto navrhuji nastavení výše záloh na daň z příjmu pro OSVČ ve druhém pásmu na 600 korun měsíčně a ve třetím pásmu na 1 100 korun a v pozměňovacím návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 1081 pak navrhuji druhé alternativní nastavení výše záloh na daň z příjmu pro OSVČ ve druhém pásmu na 1 100 korun měsíčně a ve třetím pásmu na 2 100 korun měsíčně.

Děkuji za pozornost a prosím o budoucí podporu těchto našich návrhů.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a dalším z řádně přihlášených je pan poslanec Karel Haas. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Haas: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já v tom - a naprosto legitimně - takovém spíše jednostranném kritickém tónu se budu snažit vystoupit s několika poznámkami. Věřím, že budou věcné. Tradičně, jak už možná jste si u Haase zvykli, budu odkazovat na konkrétní judikaturu, na konkrétní právní předpisy a pokusím se vystoupit s pěti poznámkami, které půjdou proti tomu dnešnímu proudu. Zároveň věřím, že ty poznámky budou vyvracet některé obavy, které tady v těch kritických - a za to se vůbec nezlobím - kritických příspěvcích zazněly.

První poznámka. Několikrát tady dnes zazněla obava z toho, zda pozměňovací návrh kolegy poslance na prvním místě Zbyňka Stanjury není takzvaným nedovoleným protiústavním přílepkem. Tady můj první odkaz na zcela konkrétní judikaturu Ústavního soudu. Přílepková judikatura je v České republice zase poměrně ustálená. Odkážu na dvě klíčová rozhodnutí Ústavního soudu, obě dvě rozhodnutí mají charakter plenárního nálezu. První je plenární nález 21/01, druhý je plenární nález 77/06. Vždycky se vám snažím tu právničinu překládat do lidštiny, takže prosím vás, nedovoleným přílepkem je takový pozměňovací návrh, který naprosto nekoresponduje s věcnou materií původního návrhu zákona, k němuž pozměňovací návrh směřuje. Jinými slovy, a to si myslím, že tady padlo zcela jednoznačně, probíráme návrh zákona, kterým se mění zákon o dani z přidané hodnoty a zákon o daních z příjmů. Pozměňovací návrh kolegy poslance Zbyňka Stanjury, prostřednictvím pana předsedajícího, směřuje právě do oblasti přímých daní, do oblasti daní z příjmů, takže s odkazem na tyto dva plenární nálezy Ústavního soudu chci uklidnit - a je to legitimní, ty dotazy - chci uklidnit, že by se opravdu v této věci nemělo jednat o nedovolený přílepek. Toť poznámka číslo jedna.

Poznámka číslo dva: tady padala kritika na čas předložení pozměňovacího návrhu. Chci zdůraznit, že nařízení Rady EU je ze 6. října tohoto roku. Dnes je, pokud se koukám do kalendáře, 25. října, to znamená 19 dnů poté, kdy máme na úrovni Evropské unie platné účinné publikované nařízení Rady EU, je ze 6. října tohoto roku. Ta dvě opatření, evropské, vyplývající z nařízení Rady EU, a národní, ležící v daňové oblasti - k tomu se za chviličku dostanu v poznámce číslo tři - jsou spolu nepochybně ekonomicky finančně spjaty. Ony jsou ze dvou různých oblastí, to za chviličku zdůrazním, ale logicky ta finální podoba české, a já zdůrazňuji, daňové windfall tax, nikoliv windfall třeba tak, jak je vnímána na úrovni různých členských států Evropské unie, asi nemohla být předložena do té doby, dokud nebyly známy přesné parametry evropského nařízení, protože ty dvě věci spolu prostě korelují. Jinými slovy, nemohl existovat propočet českého národního daňového řešení, dokud nebyly známy, publikovány - a oficiálně publikovány - parametry evropského řešení. Chtěl jsem tady opravdu zdůraznit, ze kdy je to evropské řešení, zdůrazňuji, 6. října 2022, to znamená, jsme 19 dnů po evropském řešení.

Poznámka číslo tři: to je to, co už jsem malinko nakousl. Tady u několika předřečníků, já to nepotřebuji nijak personifikovat, u několika předřečníků tady docházelo k zaměňování toho, co upravuje evropské nařízení a jak se evropské nařízení vztahuje k naší národní úpravě, kterou dnes probíráme, kterou dnes diskutujeme. Tady chci zdůraznit: Prosím vás, nařízení Rady EU není a nemůže vůbec být v daňové oblasti ze dvou základních důvodů. Za prvé, oblast přímých daní není na úrovni Evropské unie harmonizovaná, takže na evropské nařízení, pokud by Rada nebo komise chtěly formou nařízení regulovat tuto oblast, překračují svoje kompetence. Oblast přímých daní není na úrovni EU harmonizovaná. A koneckonců i výslovně - toť pro ty z vás, kteří si to chcete dohledat, vždycky se snažím opravdu vás vést ke zcela konkrétním podkladům a zdrojům - čl. 16 odst. 2 nařízení Rady výslovně říká a výslovně konstatuje, že evropské řešení stojí vedle národních systémů právě v oblasti daní, stojí vedle nich. Co také řeší evropské řešení? Řeší zastropování příjmů, příjmů z výroby elektřiny, to je první část, a řeší solidární příspěvek. Pak samozřejmě řeší úspory povinné a tak dále, ale tohle jsou ty dvě dominantní, sice finanční oblasti, ale v oblasti energetiky a neležící v oblasti daní.

Za čtvrté: padly tady - a v tom si myslím, že se dokonce překrýváme napříč Sněmovnou, a já ty obavy také sdílím - padly tady obavy z případné retroaktivity. K retroaktivitě tři poznámky. První je poděkování. Je tady za kolegy Piráty pan ministr, já si cením rozhodnutí poslaneckého klubu Pirátů, kteří nakonec nenačetli, právě z obav, které sdílíme a které diskutujeme co nejodpovědněji, právě z právních obav, zda bychom řeknu nenarazili na ústavní principy naší země, tak toho rozhodnutí, které tady před chvílí, prostřednictvím pana předsedajícího, předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek sdělil Sněmovně, nenačtou Piráti ten návrh, který opravdu řekněme riziko případné retroaktivity nějakým způsobem výrazně posouval. Tak přece můžeme konstatovat, pozměňovací návrh kolegy Zbyňka Stanjury žádnou retroaktivitu, ani přímou, ani nepřímou, ve svém obsahu neobsahuje. Jinými slovy, obava z případné retroaktivity je tady lichá, protože v obsahu toho návrhu není ani přímá, ani nepřímá retroaktivita obsažena. Toť poznámka číslo čtyři.

A poslední poznámka číslo pět: ta se týká dotazů, které tady padly k RUDu, to je onen novelizovaný § 21 a nově vkládaný odst. 5. Návrh konstruuje daň z nadměrných zisků jako samostatnou daň. To může být právní - ale chápu, že ještě ne věcný, já se k tomu věcnému důvodu dostanu za chviličku - to je ten právní důvod, proč tato samostatná daň není předmětem rozpočtového určení daní. A zdůrazňuji, to je ten ryze právní důvod. Je to samostatná daň, která není zahrnuta do RUDu, tak prostě není součástí RUDu.

Ale ten věcný důvod, a já si myslím, že dotazy směřovaly k tomu věcnému důvodu, je, prosím vás, přece úplně jasný. Tady jednoznačně od kolegy poslance, od pana ministra, prostřednictvím pana předsedajícího, padlo, na co chce vláda použít příjmy, které řešíme tímto pozměňovacím návrhem: pouze a jen na mimořádné výdaje, které souvisejí s nárůstem ceny energií. Ty mimořádné výdaje budou ležet primárně v čem? Je nutné si spojovat právní předpisy této země. No primárně budou ležet v kompenzacích za zastropování cen energií. Po zastropování cen energií volala předpokládám většina této Sněmovny. A kdo bude mimo jiné jedním z nejvýznamnějších beneficientů zastropování cen energií? Když si přečtete osobní působnost nařízení českého nařízení vlády k zastropování cen energií, jedním z nejvýznamnějších beneficientů zastropování cen energií budou přece municipality, kód... nebo řeknu subjekty v RESu pod kódem 13 000 a tak dále, tak, jak jsou ti veřejní zadavatelé vymezeni. Jinými slovy, dává tady logiku: mimořádné výdaje, které budou kryty těmito mimořádnými příjmy, budou výdaje na straně vlády, nikoliv na straně municipalit, nikoliv na straně obcí, nikoliv na straně krajů. Naopak obce a kraje a jimi zřízené organizace budou beneficienty v režimu zastropování cen energií. Odkazuji na stropovací nařízení české vlády ze 7. října tohoto roku a na paragraf, teď to řeknu z hlavy, myslím že 3, který vymezuje osobní působnost stropovacího nařízení vlády. Děkuju mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a máme zde jednu faktickou a to je pan poslanec Jiří Mašek, a poté ještě jedna faktická naskočila a to je pan poslanec Aleš Juchelka. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane místopředsedo, s velkým respektem k panu doktoru Haasovi, kterého si velmi vážím jako právníka, si tedy troufám jako neprávník k tomu přesto něco říct. Jednak jste tady zdůvodnil pět bodů, nemám s tím velký problém. Zdůvodnil jste ten přílepek, čas předložení, ale už bych nesouhlasil - tady jste tvrdil, že Evropská unie neharmonizuje přímé daně a v tomto případě že to je věc těch jednotlivých členských států, takže si myslím, že nebyl nějaký důvod to nemít kloudně připravené. Prostě my jsme měli čas ty varianty jednotlivé propočítat, předložit to a nějakým způsobem o tom diskutovat, kdežto tady to skutečně v rámci pětikoalice vypadá, že jsou to nápady, který jsou tahané z klobouku, a je to třeba i ta zmiňovaná retroaktivita u Pirátů, takže to působí špatným dojmem na to, že to je o 85 miliardách. Takže to si myslím, že to je důležité.

A dále důležité je, že těch krajů by se to mělo týkat, protože krajů by se týkaly i ty energie, ale promiňte, ve smyslu tom, že i ty kraje mohou ještě zasáhnout konkrétně vůči určitým subjektům, protože i v těch krajích to je nestejně nastavené. Neznamená to, že některé subjekty zřizované kraji nebudou tu zvláštní pomoc potřebovat, takže by bylo možné i kraje a obce, aby pomohly cíleně, takže ty finance na energie by dokázaly jistě smysluplně využít. A tady my jsme z toho v podstatě vyklouzli, abychom krajům a obcím nic nedali.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a další faktická je pan poslanec Aleš Juchelka.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji, jenom navážu na svého ctěného kolegu, pana Jiřího Maška. Také mockrát děkuji, pane poslanče Haasi, prostřednictvím pana předsedajícího, ale jenom ten čas - jo, procesně dobře, je to v druhém čtení, ale pan poslanec Stanjura, pan ministr Stanjura vložil 21. 10. jedenatřicetistránkový pozměňovací návrh na 85 miliard korun; 21 10. to bylo v systému. Na to navazoval 23. 10., což byla neděle, pozměňovací návrh pana poslance Michálka a dneska ke stejné materii máme další pozměňovací návrh pana poslance Jakoba. Mě nikdo ani z toho časového hlediska nepřesvědčí o tom, že to měl být vládní návrh zákona, že to je tak velikánská věc pro společnost, pro firmy, pro obyvatele, pro nás všechny tady ve Sněmovně, a ne že se to mělo začít projednávat druhým čtením. Takže časová souslednost je taková, že pozměňovací návrhy k tomu klíčovému 85miliardovému pana ministra Stanjury, naposledy byl vložen dnes. Takže to je to časové hledisko, se kterým - a ostatní věci s vámi samozřejmě souhlasím, s přílepkem a tak dále, ale tady s tímto určitě ne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a s faktickou se hlásil pan ministr Šalomoun.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Vážené dámy a pánové, jenom pár slov k té retroaktivitě. Není problém, jestli tam retroaktivita je nebo není, ale jestli to je v podstatě ústavněprávně únosné, či nikoliv. A dovolím si jenom připomenout, že minulá Sněmovna taky občas kvůli tíživé situaci, jak tady uváděla paní předsedkyně Schillerová, byla nucena občas udělat něco retroaktivního. Tady se schválil zákon o některých opatřeních zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS-CoV-2 a tam na základě pozměňovacího návrhu potom vlastně se suspendovala možnost načítání nějakých smluvních pokut právě v tom období, které by takhle negativně mohly dopadnout na nějaké právní vztahy a taky tam byla retroaktivita. Tak jenom chci upozornit na to, že retroaktivita má určité prostupy, a bylo to diskutováno i na Legislativní radě vlády. Ten názor opravdu není dominantní, ale převažující je, že situace, jakou máme dnes, a tím způsobem, jakým hodláme řešit, že by to asi ústavním přezkumem obstálo. Nicméně rozumím tomu, že nakonec se vláda vydala opatrnější cestou a tento test nepodstoupit.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a ještě zde máme jednu faktickou, paní poslankyni Helenu Válkovou. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, to je opravdu faktická poznámka, protože si myslím, že všichni víme, že už aktuálně ta retroaktivita není takzvaně ve hře, takže děkujeme za ještě zdůraznění tohoto aspektu. A myslím, že je tomu tak dobře, byť se jistě našli i zastánci a důvody, proč by se v tak mimořádné situaci, v jaké se teď nacházíme, retroaktivita takzvaně unesla. To říká opoziční poslankyně, ale je dobře, že jste se rozhodli, jak jste se rozhodli.

Na druhé straně z vystoupení pana kolega kolegy doktora Haase, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, bych si dovolila nesouhlasit, ale ono to vyznívalo v podstatě jako analýza a kritika těch předřečníků, kteří pomíjí možnosti upravit a reagovat na evropskou legislativu právě s ohledem na čas, který uplynul. Já jsem si to rychle také počítala, ale neměla jsem k dispozici ty termíny. Na druhé straně řekl to tady už, jak řekl velmi skromně a pokorně pan poslanec Mašek jako neprávník, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, já se domnívám, že náš jednací řád nepočítá se situací, kterou jsme nyní konfrontováni, že totiž v zásadě totálně měníme původní návrh v parametrech klíčových způsobem, který já si tedy nepamatuji. Daňová problematika není mou problematikou, jak všichni víte, nicméně ty dopady jsou opravdu, jak jste správně, pane poslanče Haasi, vaším prostřednictvím, tedY prostřednictvím pana místopředsedy, řekl. A právě proto si myslím, že ta kritika je opodstatněná. (Předsedající: Paní poslankyně, čas.) Byť máte... To měla být krátká faktická poznámka, očividně toho nejsem schopna, ale to podstatné snad bylo řečeno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a s přednostním právem se hlásí paní předsedkyně Schillerová. Máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Já už jsem chtěla přijít s technickým návrhem, ale ještě přece jenom trošku zareaguji. Všechno jsem si asi nestihla zapamatovat. No, pane poslanče Haasi, prostřednictvím pana místopředsedy, určitě je pravda to, že to je národní řešení. Je to přímá daň, přímá daň není harmonizovaná na Evropskou unii, a doufám, že ani nikdy nebude, já jsem vždycky byla odpůrce všech těch CCCTB a CCTB a podobně, protože si myslím, jsem přesvědčena, že by na to Česká republika doplatila. Vím také, že evropské řešení, které teda zatím nikdo neviděl, které připravuje MPO, není daň, je to záměrně prostě příspěvek nebo tak nějak je to napsané, aby... ani odvod to není, protože odvod by také bylo riziko, že bude daní, takže si myslím, že ta návaznost tam až taková není, není tam taková provazba. Toto je striktně národní řešení.

Jinak všechny argumenty, které padly během dne - nebudu opakovat, co máme za výhrady, co máme za problém s tím přijetím, ale ještě je taková malá douška. Zítra určitě budeme projednávat první čtení rozpočtu, tak se k tomu vrátíme znovu. To, co jsem už řekla, ty příjmy nemají mašličky, ani ty výdaje, to znamená, tam nemůže nastat to, že tyto příjmy můžete vázat jenom na tyto výdaje. To jsou příjmy a to jsou výdaje, to je prostě beze sporu. Takže vláda bude mít k dispozici nějaké příjmy - uvidíme, jestli je bude mít, protože i ekonomové o tom velmi pochybují - a proti tomu bude mít nějaké výdaje.

A co se týče municipalit, já tomu rozumím, že budou také beneficienty, ale já si vzpomínám třeba - a je to hodně podobné, ono se mi to retrospektivně vrací zpátky - na ty až hysterické výstupy některých bývalých opozičních poslanců, bylo to za hnutí STAN především, kteří tady, ať byl jakýkoliv covidový zákon, který měl pomoci třeba živnostníkům, prostě každá koruna - a v Senátu to bylo také tak, také senátoři za STAN - musela být kompenzována nejlépe sto procenty. Byly to neuvěřitelné boje. Já jsem vždycky vysvětlovala: Ale to jsou vaši občané. Když jim dneska pomůžeme a dáme jim tu pomoc, oni budou vám to vracet na daních, nezruší svoje podnikání, budou dále pokračovat a vrátí se vám to v těch sdílených daních. Absolutně, absolutně nebyla řeč. Ale já jsem ráda, že jsme to nakonec udělali, ať už kompenzace pro kraje, města, obce, ať už změna RUDu, protože díky tomu dneska jsou v přebytku a díky tomu dneska nejsou úplně na kolenou, což by bezesporu mohli být. Takže to je jenom moje reakce stručná - asi jsem na všechno nezareagovala, tak se vám omlouvám.

Ale já teď před ukončením obecné rozpravy tak, jak jsem avizovala, beru hodinu pauzu na jednání klubu hnutí ANO, abychom si připravili zbývající pozměňovací návrhy, případně prodiskutovali - některé už máme v systému, ale o některých potřebujeme se pobavit. Zhodnotili jsme si s kolegy, že hodina nám bude stačit. Takže kolegy poslance prosím, abychom se dostavili na klub k nám do Sněmovní 1, a tady avizuji, pane místopředsedo, že beru hodinu přestávku. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a vyhlašuji tímto přestávku do 19.41 hodin. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno v 18.41 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 19.41 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat v projednávání našeho bodu, čas určený na přestávku vypršel.

Než udělím slovo, přečtu omluvy. Dnes od 19.41 do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Oldřich Černý, dále od 19.40 do 22 hodin z osobních důvodů se omlouvá se paní poslankyně Věra Kovářová, od 19.30 do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Jan Richter a dále od 19.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Pavel Svoboda.

Pokračujeme v obecné rozpravě, kde eviduji jednu žádost o vystoupení, a vystoupí nyní pan poslanec Roman Kubíček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já si dovolím představit stručný pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, sněmovní tisk 254. V bodě 1 se kód NACE 35.1 Výroba, přenos a rozvod elektřiny nahrazuje kódem NACE 35.11 Výroba elektřiny.

Stručné odůvodnění: cílem tohoto pozměňovacího návrhu je upravit dílčí parametr v návrhu daně z neočekávaných zisků, a to za účelem uvedení do souladu s dikcí Nařízení Rady EU 2022/1854 ze dne 6. října 2022. Podoba předmětného evropského nařízení je kompromisním zněním a jedním z úspěchů českého předsednictví. Samo o sobě totiž nařízení svojí komplexností postihuje tři hlavní segmenty energetického trhu, na něž přenáší solidární podíl v řešení energetické krize. Na jedné straně nařízení zavádí povinné úspory ze strany spotřebitelů, za další stanovuje příjmový strop ve výši 180 euro za megawatthodinu pro obchodníky s energií a konečně zavádí také solidární příspěvek neboli daň z neočekávaných zisků pro subjekty zabývající se zpracováním fosilních paliv.

Návrh poslance Stanjury na zavedení daně z neočekávaných zisků řeší pouze jeden z těchto tří hlavních pilířů evropského nařízení, a to sice daň z neočekávaných zisků. Tu ovšem aplikuje výrazně šířeji a v rozporu s dikcí nařízení, když pro elektroenergetiku zavádí tříčíselný kód NACE 35.1, který postihuje jak výrobu elektřiny, na niž, jak je zjevné, pamatovalo právě evropské nařízení, tak také přenos, rozvod a obchod s elektřinou. Přenos a rozvod elektřiny je přitom již v současnosti v České republice pevně regulovaný byznys s jasně přípustnou ziskovostí, a tudíž postrádá jakoukoliv relevanci v diskusi o 120 % průměrných příjmů posledních let. Pro navrhovanou úpravu je tedy nejen nerelevantní, ale domníváme se, že je uveden i chybně.

Jak bylo uvedeno výše, na obchod s elektřinou se má vztahovat administrativní strop a to je maximální příjem 180 eur za jednu megawatthodinu. Tímto se jeho uvedení jeví býti nadbytečné. Navrhovaná úprava k pozměňovacímu návrhu poslance Stanjury má řešit oba uvedené nedostatky a zúžit povinnost odvést daň z neočekávaných zisků pouze na sektory předpokládané evropským nařízením, což v elektroenergetice jsou výrobci energie - dle NACE kód 35.1 Výroba elektřiny.

V podrobné rozpravě se k tomuto poslaneckému návrhu přihlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče.

Dorazila další omluva, od 19 hodin z důvodu zahraniční cesty se omlouvá pan poslanec Berki.

A ptám se, kdo další se ještě případně hlásíte do obecné rozpravy? Paní předsedkyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Ano, budu stručná, slibuji. Jenom bych chtěla stručně odůvodnit pozměňovací návrh, svůj pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. Změna je v tom, že navrhuji v bodě 2 v § 20ba odst. 3, aby obdobím uplatnění daně z neočekávaných zisků je kalendářní rok 2023. Navrhuji tedy zkrátit období pro aplikaci daně z mimořádných zisků pouze na období roku 2023. Cílem mého navrhovaného pozměňovacího návrhu není samoúčelné snížení z neočekávaných mimořádných příjmů státního rozpočtu, ale snaha zatížit v poslaneckém návrhu jmenované podniky a provozy na dobu nezbytně nutnou při zvážení přínosu daného řešení ve srovnání se zátěží, kterou bude to představovat.

Česká republika se nachází ve velice nejisté době. Po obnovení chodu ekonomiky po zdravotnické krizi se musí země a její obyvatelé vyrovnat s válkou, která probíhá na Ukrajině, dopadá významně i na Českou republiku. Fyzické i právnické osoby v České republice čelí nadto aktuálně dramatické pádivé inflaci, primárně nárůstu cen pohonných hmot a v neposlední řadě i skokovému a zcela nebývalému růstu cen energií, kde meziročně vývozní ceny elektřiny v srpnu 2022 rostly téměř o 300 %, dovozní ceny plynu bezmála o 440 %. Ekonomická i geopolitická situace je přitom velmi nestabilní. Navrhuji proto omezit navrhovanou ministrem Stanjurou daň z mimořádných zisků, takzvanou windfall tax, pouze na období nadcházejícího kalendářního roku, tedy na rok 2023, s tím, že eventuální další ekonomická opatření a daňové zatížení subjektů v letech následujících by mělo přesně odpovídat aktuální situaci v zemi.

Řada institucí se shoduje, že očekávaná výše inkasa daně z mimořádných zisků je vysoce spekulativní, a s ohledem na celkovou výši očekávaného příjmu z tohoto zdroje je celkový schodek zatížen mimořádnou mírou nejistoty. Nyní nelze predikovat, zda budou v pozměňovacím návrhu jmenovaná odvětví generovat zisky, či zda nebudou mimořádné zisky vytvářet podniky jiné či v jiných odvětvích. Tak zásadní zásah do soukromé sféry, jaký představuje mimořádné zdanění zisků podnikatelských subjektů, měl být založen na datech vycházejících ze skutečné ekonomické reality daného období.

A vzhledem k tomu, že poslanecký návrh neobsahuje skutečný obsah ekonomických dopadů, takzvanou RIA, tak nemůže nikdo predikovat, jaká bude situace v roce 2025. Proto můj pozměňovací návrh. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Ptám se, zda někdo další se hlásí ještě do obecné rozpravy? Žádnou přihlášku neeviduji, jestli je tomu tak, končím obecnou rozpravu.

A ptám se pana ministra, případně pana zpravodaje, zda si chcete vzít závěrečné slovo? Zájem nevidím.

V tom případě zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny.

S přednostním právem zde eviduji dvě přihlášky. První je přihlášen pan místopředseda Havlíček, po něm pan ministr a po něm pan předseda Michálek. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, já budu velmi rychlý. Přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu 1484. Jedná se o pozměňovací návrh takzvaně na právního nástupce, došlo-li k přechodu rozhodných činností. Jinými slovy, pozměňovací návrh jednoznačně upravuje situaci, kdy společnost, která spadá pod daň z neočekávaných zisků, oddělí činnost, která nesouvisí s rozhodnou činností podle § 17c odst. 6. Jedná se o opatření, které v případě prodeje části společnosti, který nesouvisí s rozhodnou činností na tuto část společnosti, nepřecházela povinnost platit daň z neočekávaných zisků. Návrh je plně v souladu se záměrem pana ministra financí zdaňovat neočekávané zisky, nikoliv tedy běžné podnikatelské aktivity. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy s přednostním právem pan ministr Stanjura, připraví se pan předseda Michálek. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu pod číslem 1452. Je to pozměňovací návrh, který zavádí daň z neočekávaných zisků. Kromě toho, že materiál obsahuje podrobné písemné zdůvodnění, jsem tento návrh odůvodnil ve svém úvodním slově dnes na začátku druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan předseda Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, přihlašuji se tímto k pozměňovacímu návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 1482. Jsou to dva pozměňovací návrhy, které jsou podávány jako alternativní varianty k návrhu pana ministra Stanjury. Podstatou návrhu je snížení kritéria rozhodných příjmů u bank pro vstup do systému daně z neočekávaných příjmů, a to na 2, variantně 3 miliardy korun. Tato kritéria se odvíjejí od již používaných charakteristik u energetických firem, respektive charakteristiky středně velké banky. Domníváme se, že návrh by měl spravedlivě pokrývat drtivou část bankovního sektoru, nikoliv pouze šest navržených bank. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Žádnou přihlášku s přednostním právem neeviduji, v tom případě budeme postupovat podle řádných přihlášek. Nyní vystoupí pan poslanec Jan Hrnčíř, připraví se pan poslanec Josef Kott. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já bych se chtěl přihlásit ke svým třem pozměňovacím návrhům, které jsem představil už v obecné rozpravě. Jsou to pozměňovací návrhy pod čísly dokumentů 1469, 1470 a 1471. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Josef Kott a připraví se pan poslanec Michal Kučera. Prosím.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych se tímto chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je veden jako sněmovní dokument 1473. Podrobně jsem ho vysvětlil v obecné rozpravě, vysvětlil jsem, o co tam jde. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Michal Kučera, připraví se pan poslanec Jan Jakob. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý večer, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se přihlásil k svému pozměňovacímu návrhu, který jsem vložil do systému pod číslem 1476 a který jsem podrobně zdůvodnil v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Jan Jakob a připraví paní poslankyně Lucie Šafránková. Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, tímto se hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 1467. Podrobné zdůvodnění jsem uvedl v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Lucie Šafránková a připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych se ráda přihlásila ke svým třem pozměňovacím návrhům, které jsem již odůvodnila v obecné rozpravě a v systému jsou pod čísly sněmovních dokumentů 1079, 1080 a 1081. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní paní poslankyně Mračková Vildumetzová, připraví se pan poslanec Marek Benda. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, já bych se chtěla přihlásit spolu s mnoha poslanci, které bych tady dlouho četla - je to výčet zhruba 29 poslanců - k pozměňovacímu návrhu pod číslem 1486. Jak jsem v obecné rozpravě avizovala, v žádném případě nesouhlasíme s tím, aby v dani z příjmů byla vložena věta na to, aby na daň z příjmů právnických osob neměly nárok města, obce a kraje, to znamená územní samosprávné celky, takže v bodě Y se v § 21 v odst. 5 tato věta šestá úplně zrušuje, protože města, obce a kraje, územně samosprávné celky, na tuto daň nárok mají. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Marek Benda a připraví se pan poslanec Roman Kubíček. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych se přihlásil ke sněmovnímu dokumentu 1483, což je drobná změna zákona o dani z hazardních her. Jedná se o věc, která tady byla před třemi lety velmi neférově schválena, kde došlo k dramatickému navýšení u loterií z 23 na 35 %. Já jsem to pak žaloval u Ústavního soudu, který mi nedal za pravdu, ale řekl, že to je věc zákonodárce. Myslím si, že vzhledem k tomu, jak to tehdy bylo účelové, že bychom se měli vrátit zpátky k původnímu řešení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Roman Kubíček, připraví se paní poslankyně Alena Schillerová. Prosím.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych se z tohoto místa rád přihlásil k sněmovnímu dokumentu 1485, kterým je pozměňovací návrh, který jsem odůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Alena Schillerová a připraví se pan poslanec Jiří Havránek. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já se přihlašuji ke třem pozměňovacím návrhům, které jsou vloženy v systému, které jsem obhájila během obecné rozpravy. Jsou to pozměňovací návrhy pod čísly 1458, 1459 a 1481. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Jiří Havránek. Prosím.

 

Poslanec Jiří Havránek: také děkuji za slovo. Taktéž se přihlásím k jednomu pozměňovacímu návrhu, který naleznete v systému pod číslem 1487. Předkládáme jej s kolegy Tomášem Müllerem a Róbertem Telekym. Cílem pozměňujícího návrhu je provést úpravu v tom smyslu, aby byli ze zdanění vyňati obchodníci s komoditami, a to z důvodu, že specializovaní obchodníci s energetickými komoditami nejsou vázáni na území konkrétního státu, v němž působí, jako je tomu u jiných energetických společností, které mají na území jednotlivých států hmotná aktiva. Moc děkuji a těším se na diskusi o tomto pozměňovacím návrhu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Ještě s přednostním právem pan ministr. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Dovolte mi, abych v rámci podrobné rozpravy navrhl návrh na zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 7 dnů. Předpokládáme i po debatě s paní předsedkyní Schillerovou, že třetí čtení by mohlo proběhnout příští pátek tak, abychom nesvolávali schůzi v poslaneckém týdnu, kde by řádná lhůta beze změny nás vedla k tomu, že by byla schůze v poslaneckém týdnu. Respektujeme, že mnozí poslanci a poslankyně dlouhodobě plánují jednání ve svých volebních regionech právě na poslanecké týdny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Zaregistroval jsem vaši žádost o zkrácení lhůty na projednávání na 7 dnů.

Ptám se, zda někdo další se ještě hlásíte do podrobné rozpravy? Žádnou přihlášku nevidím, v tom případě končím podrobnou rozpravu.

Ptám se pana ministra a pana zpravodaje, zda chcete závěrečné slovo? Není tomu tak.

Eviduji žádost o vaše odhlášení, já vás tedy nejprve všechny odhlásím. Požádám vás, abyste se přihlásili opět svými kartami. Počkáme, až se nám počet poslanců a poslankyň v sále ustálí.

Nyní budeme hlasovat o tom, že lhůta pro třetí čtení bude zkrácena podle § 95 odst. 1 na 7 dnů.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 139, přihlášeno je 118 poslankyň a poslanců, pro návrh 108, proti nikdo. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas a lhůtu na projednávání jsme zkrátili na 7 dnů.

 

Vzhledem k tomu, že jsme projednali všechny body a návrhy, končím druhé čtení tohoto návrhu.

Na základě dohody předsedů poslaneckých klubů tím, že jsme projednali tento bod, přerušuji jednání Poslanecké sněmovny do zítřejšího dne do 9 hodin ráno. Děkuji vám a přeji pěkný zbytek dnešního dne.

 

(Jednání skončilo ve 20.01 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.