(pokračuje Olga Richterová)

101.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují
některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů
a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 199/ - třetí čtení

Vnímám, že už místo u stolku zpravodajů zaujímá za navrhovatele pan místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a také pan zpravodaj garančního výboru, pan poslanec Jiří Havránek.

Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 199/2, který byl doručen dne 29. září 2022. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 199/3. A nyní se táži pana vicepremiéra, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Má, takže prosím.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já vám děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, možná můj úvodní výstup bude o trošku delší, neboť tento návrh byl hojně diskutován na výboru i na podvýboru. Já bych nyní stručně zopakoval hlavní důvody předkládané novely zákona o službách a současně bych se vyjádřil i pak k dílčím pozměňovacím návrhům, které zazní.

Předkládaná novela byla zpracována z podnětu Ministerstva průmyslu a obchodu, které je gestorem transpozice, kterou se mění evropská směrnice o energetické účinnosti. Jak jsem již dříve uváděl, lhůta pro transpozici této směrnice uplynula již 25. října - a teď pozor - roku 2020. Z důvodu prodlení, které však bylo způsobeno různým souhrnem řady skutečností objektivní povahy, mezi něž třeba patří pandemie covid, došlo k zpoždění a Evropská komise zahájila proti České republice řízení o porušení povinnosti. To bylo 15. července tohoto roku i na základě naší komunikace s Evropskou komisí zastaveno v návaznosti na projednání předkládané novely v prvním čtení, a tedy v očekávání, že tuto novelu, tuto transpozici přijmeme v druhém a třetím čtení. Evropská komise sleduje poměrně pozorně vývoj v tomto případě, neboť transpoziční doba uběhla již vlastně před dvěma roky, a nepředpokládáme tedy, že by se přijetí tohoto transpozičního zákona odkládalo, neboť by došlo vlastně opět k zahájení řízení o porušení povinnosti. Takže pokud nebude tato směrnice transponovaná v nejbližším možném období, hrozí České republice sankce, které by jí na návrh Evropské komise mohl vložit Soudní dvůr Evropské unie. To je asi pozadí tohoto tisku.

Jinak k samotnému obsahu návrhu. Já bych chtěl znovu upozornit, a zaznívá to stále, i když jsme toto již vyvrátili ve veřejném prostoru, i od některých partnerů, nestanoví tato transpozice povinnost k instalaci dálkově odečitatelných měřidel v domě s byty. Tahle povinnost, která tam je, je dávno ustanovena již od 1. ledna 2022 v § 7 odst. 11 zákona 406/2000 Sb., o hospodaření s energiemi, který je v gesci MPO.

Naopak které jsou ty tři nejdůležitější navrhované změny v té transpozici: je to povinnost měsíčního informování o spotřebě, povinnost poskytnout vyúčtování a informace o spotřebě poskytovateli energetických služeb a výslovné stanovení důsledků vad vyúčtování na splatnost nedoplatku.

Asi nejvíce probíraným ustanovením návrhu je právě ustanovení stanovující povinnost měsíčního informování o spotřebě. Opět bych zdůraznil: tato povinnost nastává pouze v případě, že jsou v domě instalovaná dálkově odečitatelná měřidla. Já se k tomu pak ještě trochu vrátím. Pokud instalována nejsou, žádná takováto povinnost nevzniká. Případná instalace nových měřičů tepla, vodoměrů na teplou vodu, indikátorů na radiátorech, které budou považovány za dálkově odečitatelné, je v Česku povinná od 1. 1. 2022, a to zejména při jejich výměně. Tam je ten cyklus zhruba asi pětiletý, pokud se nepletu, kdy dochází k výměně měřidel, pak již se ze zákona mají vlastně instalovat tato dálkově odečitatelná měřidla, nicméně tato transpozice toto nezavádí, pouze s tím počítá. Od ledna 2027 by se pak měla používat už pouze měřidla s dálkovým odečtem.

Poměrně velkou roli - a já jsem zde několikrát zdůraznil slova "s dálkovým odečtem" - hraje i definice toho, co je považováno za dálkově odečitatelné měřidlo, přičemž Evropská komise ponechává definici na vůli každého národního státu. Je zde tedy prostor k vymezení pojmů tak, aby nepostihovala velké množství objektů, respektive subjektů, a poskytovatele služeb. My zejména nechceme, aby se tato povinnost vztahovala na ty subjekty, které to odečítají pochůzkově, pochůzkovým způsobem či jinak. Když jsme do té debaty vstoupili, tak jsme vlastně objevili, že existují dvě definice - tak, jak byla napsaná v tomhle návrhu, ale hlavně že do dálkově odečitatelného měřidla nejsou (zahrnuta) ta, která uděláte přes rádio nebo přes internet, ale byla za ně považována všechna měřidla, která vlastně nejsou za bytovými dveřmi objektu, což mi přišlo dosti zvláštní. Proto jsme se tady na to i v projednávání velmi zaměřili, jaká je definice dálkově odečitatelného měřidla.

V této souvislosti bych rád vyjádřil podporu pozměňovacímu návrhu, který zde zazněl a který je načten do systému, pana poslance Havránka, respektive garančního výboru. Ten je označen jako A1. Tento návrh obsahuje změnu definice dálkově odečitatelného měřidla v nově doplňovaném § 2 odst. 2 a 4 zákona o službách tak, aby zahrnovala pouze taková zařízení, umožňující provedení odečtu na vzdálenost větší než 250 metrů. Tato změna způsobí, že pak poskytovatelé služeb, kteří by každý měsíc museli zajišťovat pochůzkový nebo drive-by automobilový odečet měřidel, se nyní vyhnou vysokým nákladům na tyto odečty a do budoucna už budou pravděpodobně mít už ty odečty tak, jak zvažuje vlastně i novela, že to jsou ty, které jsou na větší vzdálenost anebo přes internet. Nejpozději od 1. ledna 2027 je však potřeba zajistit souhlas s definicí dálkově odečitatelného měřidla v § 7 odst. 12 zákona o hospodaření s energiemi. Transponovaná směrnice totiž předpokládá, že v této době již budou všude, kde je to možné a nákladově efektivní, instalovaná dálková odečitatelná měřidla, a tedy předpokládá, že to bude i v domech, kde bude docházet k měsíčnímu informování o spotřebě. My jsme původně zvažovali úpravu definice v zákoně o hospodaření s energiemi, s čímž MPO souhlasilo. Návrh na tuto úpravu byl předložen panem poslancem Havránkem jako pozměňovací návrh, který věřím, že je nyní označen, až bude představena procedura, jako návrh C1.

Ukázalo se nicméně, že bychom tím zatěžovali zejména malá a vysoce samostatná SVJ. Poskytovatele služeb bychom totiž nutili do instalace nejnovějších technologií, přestože u nich jim skutečně nečiní potíže zajišťovat spotřebu tepla pomocí technologií starších, včetně například tím, že obejdou patra domu a provedou vizuální odečet zjištění hodnot z ciferníků měřidel, která jsou právě přístupná i z chodby domu. Zároveň byl proto panem poslancem Havránkem předložen pozměňovací návrh, který máte jako C2. Ten lze považovat za lepší řešení a my bychom ho jako Ministerstvo pro místní rozvoj upřednostnili. Proto tedy, až se budeme probírat těmi... s návrhem C1 bych vyhlásil nesouhlas, zatímco C2 ministerstvo skrze mě by podpořilo. C2 se navrhuje s účinností od 1. ledna 2027, kde se uvažuje sladění zákona v definici dálkově odečitatelného měřidla s definicí dálkově odečitatelného měřidla podle zákona o hospodaření s energiemi.

Do 31. prosince 2026 - já bych jenom chtěl, aby to tady zaznělo - tedy budou mít povinnost měsíčního informování o spotřebě pouze ti poskytovatelé, kteří již budou mít instalovaná měřidla nebo zařízení pro (nesrozumitelné) s teplem s možností odečtu větší než 250 metrů. Proto by jim plnění těchto povinností nemělo působit nějaké nadměrné a nesnesitelné náklady a od ledna 2027, tedy za čtyři roky, budou mít povinnost měsíčního informování o spotřebě již všichni poskytovatelé služeb, kteří budou mít nainstalována měřidla, k jejichž odečtu se nevyžaduje přístup.

Druhou transpoziční změnou je pak povinnost poskytovatele služeb, aby na žádost příjemce služeb předal poskytovateli energetických služeb podle zákona o hospodaření s energiemi vyúčtování příjemce služeb a informace o jeho spotřebě za poslední tři roky, jsou-li dostupné. Zde je zejména potřeba pak vysvětlit, kdo je poskytovatelem energetických služeb. To jsou osoby, které pro jiné osoby zajišťují zpravidla za nějakou úplatu snížení spotřeby energií nebo zvýšení energetické účinnosti a podobně.

A třetí změnou, kterou bych chtěl vypíchnout, je navrhované výslovné stanovení důsledků vyúčtování pro splatnost nedoplatků za služby v § 7 třetího odstavce. Pokud vada vyúčtování nebude mít vliv na vypočtenou výši nedoplatku, stane se nedoplatek splatným. Cílem je zabránit tomu, že se nedoplatek nestane splatným, například když dojde k nějaké změně. My jsme tady uvedli třeba uvedení rodného příjmení ženy, která se během zúčtovacího období provdala, příjmení si změnila. Informace, které musejí být ve vyúčtování uvedeny a které nemají souvislost s vypočtenou výší nedoplatku, byly navíc podstatně rozšířeny transpoziční novelou prováděcí vyhlášky k zákonu. Příklady vad, které mají a které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku, jsou pak obšírněji uvedeny v důvodové zprávě k tomuto návrhu.

Já bych ještě jenom v krátkosti se vyjádřil zde k pozměňovacím návrhům takto v předstihu. Vyjadřuji plnou podporu návrhu označenému jako A2. Týká se změny § 8 zákona o službách a směřuje proti nepoctivému jednání příjemců služeb, které může způsobit újmu nejen poskytovateli, ale taky poctivým příjemcům služeb. Návrhem paní poslankyně Fialové a pana poslance Havránka, označeným jako B, se zejména navrhuje, aby poskytovatelé služeb nemuseli informovat příjemce služeb o zpřístupnění informací o jejich spotřebě na internetu každý měsíc. Za předkladatele vládního návrhu zaujímám k tomuto poslaneckému návrhu neutrální stanovisko. Uvedu tu genezi a díky za spolupráci na výboru pro veřejnou správu. Ačkoli doporučení Evropské komise o tomto takto hovoří, my jsme si provedli analýzu čtrnácti implementací této směrnice a zjistili jsme, že řada států, vlastně většina z těch čtrnácti, má zaimplementováno bez tohoto explicitního pravidla, tudíž chápu, z mého pohledu to je jako doporučující, přesto budu zaujímat stanovisko neutrální za ministerstvo, neboť ten výklad jsme odvodili právě z praktického příkladu implementace.

Co naopak nemohu podpořit, a souvisí to s důvodem, který jsem na začátku uvedl, je návrh označený jako A3. Ten návrh spočívá v odložení povinnosti poskytovatele služeb informovat příjemce služeb o jeho spotřebě alespoň každý měsíc. Jak už jsem řekl, transpoziční lhůta uplynula již 25. října v roce 2020. Měsíční informování o spotřebě mělo být v členských státech EU realizováno od 1. ledna 2022, je tedy velmi nešťastné ještě, byť třeba parciálně, se zavedením této povinnosti otálet. Ano, měla tam být pravděpodobně masivnější informační kampaň a aktivní komunikace ještě více, směrem, že tato povinnost v implementaci je i s plánem, kdy se to do ní překlopí. Musím varovat, že Česká republika by byla vystavena v případě přijetí tohoto pozměňovacího návrhu riziku řízení pro porušení povinnosti ze strany Evropské unie, a já tedy opět připomínám, že se zmiňovanou úpravou definice dálkově odečitatelného měřidla subjektu - tím, že měníme tu definici - se okruh subjektů, jimž se povinnost měsíčního informování o spotřebě, výrazně zúží. Takže i argument rychlého nárůstu vyšších nákladů není relevantní nebo není relevantní pro ty skupiny, se kterými jsme se setkali, neboť často to bylo prezentováno nebo jejich uživatelské příklady se vázaly právě na definici dálkově odečitatelného měřidla dle starého formátu, tudíž všechna měřidla, která se nachází za hranicí třeba bytové jednotky a podobně.

Já vám děkuji za pozornost, omlouvám se za trochu delší úvod, ale strávili jsme i na výboru nad tímto tiskem s jednotlivými zástupci jak SVJ, tak společností, které spravují velké množství bytů, poměrně dlouho, proto mi přišlo namístě se zde vyjádřit k těm věcem, které jsme tam diskutovali. A já bych chtěl poděkovat všem, kteří se toho účastnili, poslancům, ale i zástupcům třeba právě těchto subjektů, za výbornou spolupráci. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji panu ministrovi a otevírám rozpravu. Pokud se chce přihlásit pan zpravodaj, může s přednostním právem v rozpravě, je tomu tak? Poté jsou přihlášeny paní poslankyně, jak je uvedeno na tabuli. Prosím, pane zpravodaji.

Poslanec Jiří Havránek: Krásný pátek všem. Budu velmi krátký, protože pan ministr v mnohém tedy suploval zpravodajskou zprávu. Co se týče vlastně posledního jednání našeho výboru pro veřejnou správu, tak tedy byla schválena samozřejmě procedura. Co se týče jednotlivých pozměňujících návrhů, tak k návrhům, ježto už představil pan ministr, A1, A2, A3, B a C2, vlastně náš výbor přijal souhlasné stanovisko. U toho návrhu C1, tedy u té úpravy definic, která je vlastně méně přesná než úprava v pozměňovacím návrhu C2, jsme tedy dali stanovisko nesouhlasné.

Já taktéž, stejně jako pan ministr, bych rád poděkoval všem poslancům výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a taktéž podvýboru pro bytovou politiku, protože musím říct, že napříč politickým spektrem se zde vedla jak odborná debata, tak i debata vlastně nad tím, jak co nejméně v této současné situaci uškodit SVJ, popřípadě bytovým družstvům. Věřím, že práce za posledního půl roku na tom zákoně je vidět, i co se týče pozměňovacích návrhů, kde opravdu Ministerstvo pro místní rozvoj bylo velmi dobrým partnerem. Jak tu zaznělo, prováděly se ještě další následné v uvozovkách domácí úkoly a úpravy toho, jak probíhá transpozice v jiných zemích, a na základě toho jsme ji tedy doslova osekali až na dřeň. Stejně tak se sluší poděkovat zástupcům SVJ a bytových družstev, kteří docházeli pravidelně na naše jednotlivá setkání.

Zde si dovolím ještě vyjádřit se k nesouhlasnému stanovisku parciálního odkladu ze strany ministerstva. Tento návrh prošel taky nějakou genezí, nejprve tam byl odklad účinnosti celého zákona. Ten tedy následně byl upraven v průběhu prvního jednání výboru pro veřejnou správu k tomuto tisku pouze na parciální odklad informační povinnosti a opravdu zde to vychází z přání a požadavků sektoru. Rozumím stanovisku ministerstva, nicméně na druhou stranu máme dnes 14. 10. a ještě dojde ke schvalování v Senátu, proto si myslím, že tento odklad je tedy namístě. Mnohokrát ještě jednou všem děkuji a budu se těšit následně při hlasování.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní již přihlášená paní poslankyně Klára Dostálová, připraví se paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím, ujměte se slova.

Poslankyně Klára Dostálová: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Děkuji moc za slovo. Vlastně navážu na pana zpravodaje, na pana poslance Havránka. Já bych skutečně také chtěla ocenit, že nad tímto zákonem prostě opravdu excelentně spolupracovala koalice s opozicí, a je to vidět i na předaných pozměňovacích návrzích, na kterých v podstatě panuje shoda.

Já bych tady ještě vypíchla některé ty věci, na které se reagovalo v rámci výboru, protože ta alfa omega, na co si i stěžovala bytová družstva a SVJ, je, že od 1. 1. 2023 by měly povinnost měsíčně informovat vlastníky a nájemce o spotřebě tepla a teplé vody. Ony tvrdí, že jsou ty informace schopny poskytovat pouze rozúčtovatelské nebo správní firmy, které by tuto novou službu zpoplatnily. To byl vlastně ten hlavní důvod, proč jsme se tomu začali věnovat, protože v době opravdu velkých zatěžkávacích zkoušek pro úplně všechny jakékoliv náklady navíc jsme se snažili eliminovat. Oni to dokonce odhadli, že cena těch služeb by odhadem mohla být až 800 korun ročně za jeden byt. Vzhledem k tomu, že podle Českého statistického úřadu v České republice v roce 2011 bylo 2 434 619 bytů, tak když si to každý propočítáme, by to byly zhruba 2 miliardy ročně. To skutečně byl ten důvod, proč jsme hledali řešení, které jsme promítli do pozměňovacích návrhů, které přijal i výbor, a spolupracovali jsme na nich opravdu koalice s opozicí, takže je tam absolutní shoda na těchto věcech.

Tam totiž vzniklo to, že ministerstvo uvedlo ve své důvodové zprávě, že se jedná o novelizaci transpozice směrnice, ale ministerstvo už neuvádí, že to bylo doporučující stanovisko, nikoliv závazný předpis. Doporučující stanovisko vlastně znamená, že si to členský stát může upravit samozřejmě podle svých místních podmínek a upravit tak, aby to bylo smysluplné a nákladově efektivní.

Vzhledem k tomu, že my jsme i komunikovali s jednotlivými bytovými družstvy, jako další věc se ukázalo, že oni skutečně v praxi - a vždycky je dobré poslouchat odborníky z praxe - se obávali, že příjemce služeb může využít obecné lhůty dané občanským zákoníkem a své námitky proti vyúčtování vlastně uplatňovat zpětně, což je samozřejmě pro bytová družstva i SVJ, koneckonců i pro dodavatele energií, velký problém. Proto jsem velmi ráda, že i ve spolupráci s ministerstvem skutečně bylo natvrdo postaveno, že tento návrh zákona se chová jako lex specialis, to znamená, nelze lhůty stanovené tímto zákonem obejít občanským zákoníkem. To znamená, že opravdu je to prostě natvrdo napsáno, že lhůty se budou řídit pouze tímto zákonem.

A to poslední, co zmiňoval pan poslanec Havránek, je původní harmonogram. Tady i já bych se přimlouvala za to, abychom skutečně, byť ministerstvo k tomu dalo nesouhlasné stanovisko, abychom se obrátili ve prospěch budoucích uživatelů tohoto zákona, protože si musíme uvědomit, že původně ta lhůta měla být někdy do 25. října 2020. Teď tam je nově 1. 1. 2023 a máme 14. října 2022. Skutečně jsme souhlasili s tím, že nebudeme odkládat zákon jako celek, ale že skutečně tam je odklad nabíhání informační společnosti. Oni se na to musí připravit. Oni samozřejmě jsou připraveni to udělat v maximálně rychlých krocích.

Ale věřím tomu, že když celý zákon bude fungovat tak, jak to transpozice chce, k 1. 1. 2023, ale bude pouze odklad informační povinnosti k 1. 1. 2024, tak to bude ve finále ku prospěchu věci. Děkuju.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Nyní je na řadě se svým příspěvkem paní poslankyně Marie Pošarová. Jen konstatuji, že dále už není nikdo přihlášený do rozpravy. Prosím.

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, myslím si, že už tady bylo skoro všechno řečeno. Chtěla jsem se jenom vyjádřit, že se na nás obrátil Svaz českých a moravských bytových družstev ve věci aktuální projednávané novely zákona a reagovali na aktuální návrh novely z pera Ministerstva pro místní rozvoj, který přináší další zbytečnou administrativu pro správce domů, a navíc s ní spojené výrazné finanční náklady pro bytová družstva. Doporučuji tedy schválit pozměňovací návrhy, které byly předneseny, které výrazně uleví rozpočtům bytových družstev a zabrání dalšímu zdražování bydlení pro občany České republiky. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Ještě jednou se rozhlédnu, zda se ještě někdo nehlásí? Není tomu tak, rozpravu tedy končím.

Otážu se, zda je zájem o závěrečná slova? (Ministr: Ne. Zpravodaj: Není.)

Pokud není zájem, můžeme tedy přikročit k hlasování o pozměňovacích návrzích. Opět přivolám kolegyně a kolegy z předsálí a poprosím pana zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a také aby k nim před hlasováním sdělil stanovisko, prosím.

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji za slovo. Výbor pro veřejnou správu doporučil proceduru v tomto pořadí: nejprve návrhy technických úprav, které dále ve třetím čtení nezazněly, tudíž přistupujeme rovnou k návrhu A1, což je změna definice dálkového odečitatelného měřidla. Poté, pokud návrh A1 bude schválen, by měl následovat návrh C2, což je sladění definic dálkového odečitatelného měřidla s definicí v zákoně č. 406/2000 Sb., v gesci MPO. Pokud by tento návrh C2 nebyl schválen, přistoupili bychom k návrhu C1, což je taktéž úprava definice, nicméně nikoliv do souladu, ale přímo v zákoně č. 406/2000 Sb. Dále by tedy by následoval návrh A2, což je nevyvratitelná domněnka souhlasu se způsobem a obsahem vyúčtování, poté návrh B, což je měsíční vyrozumění o zpřístupnění informací o spotřebě na internetu, a nakonec návrh A3, tedy dělená účinnost zákona, odložení povinnosti měsíčního informování o spotřebě, a úplně nakonec návrh zákona jako celek.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za přednesení návrhu procedury. Optám se pro pořádek, zda není nějaký jiný návrh ke změně procedury? Není.

Zahajuji hlasování k přednesenému návrhu procedury.

Kdo je pro takto přednesenou proceduru? Kdo je případně proti?

Hlasování číslo 97, bylo přihlášeno 151 poslanců a poslankyň, pro 138, proti 0. Procedura byla odhlasována. Prosím, pane zpravodaji.

Poslanec Jiří Havránek: Nyní tedy přistoupíme k pozměňovacímu návrhu A1, což je změna definice dálkově odečitatelného měřidla. Stanovisko garančního výboru je doporučující, tedy souhlas.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Stanovisko pana ministra? (Souhlas.) Děkuji.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 98, bylo přihlášeno 152 hlasujících, pro 143, proti 0. Návrh byl přijat. Prosím.

Poslanec Jiří Havránek: Nyní tedy pozměňovací návrh C2, což je sladění definice dálkově odečitatelného měřidla s definicí ve druhém zákoně č. 406/2000 Sb. Stanovisko výboru pro veřejnou správu je doporučující, tedy souhlas.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Pan ministr - stanovisko? (Souhlas.) Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování číslo 99, vyjádřilo se nás 151, pro 142, proti 0. Návrh byl přijat. Prosím.

Poslanec Jiří Havránek: Jelikož návrh C2 byl přijat, návrh C1 se stává nehlasovatelným. Přistupujeme tedy k pozměňovacímu návrhu A2, což je nevyvratitelná domněnka souhlasu se způsobem a obsahem vyúčtování, u nějž je stanovisko garančního výboru doporučující, souhlasné.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Pan ministr? (Souhlas.) Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 100, bylo přihlášeno 152 hlasujících, pro 147, proti 0. Návrh byl přijat. Prosím.

Poslanec Jiří Havránek: Nyní se dostáváme k pozměňovacímu návrhu pod písmenem B, což je měsíční vyrozumění o zpřístupnění informací o spotřebě na internetu poslanců Havránka a paní kolegyně Fialové, u nějž taktéž výbor pro veřejnou správu dal souhlasné stanovisko.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Pan ministr? (Neutrální.) Děkuji.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 101, hlasovalo nás 152 poslanců a poslankyň, pro 143, proti 0. Návrh byl přijat. Prosím.

Poslanec Jiří Havránek: Poslední pozměňovací návrh A3, tedy dělená účinnost zákona odložení povinnosti měsíčního informování o spotřebě, i zde výbor pro veřejnou správu přijal souhlasné doporučující stanovisko.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pan ministr? (Nesouhlasné.)

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 102, bylo přihlášeno 152 poslanců a poslankyň, pro 128, proti 3. Konstatuji, že tento návrh byl přijat.

Poněvadž bylo o všech návrzích hlasováno... Je to tak, pane zpravodaji?

Poslanec Jiří Havránek: Je to tak, paní předsedající.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 199, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahájila jsem hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 103, vyjádřilo se 152 poslanců a poslankyň, pro 147, proti 0. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu.

Otevírám bod

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.