(pokračuje Jan Skopeček)

14.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 301/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociální věcí Marian Jurečka. Prosím pana ministra, aby se ujal slova.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Dobré dopoledne, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Já si dovolím ve druhém čtení velmi stručně uvést tuto novelu zákona o důchodovém pojištění, sněmovní tisk 301. Já jsem v prvním čtení popisoval, co je předmětem této legislativní úpravy. Teď jenom stručně podtrhnu to nejpodstatnější. Je to úprava, která se... (V sále je hluk.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vás ještě, pane ministře, přeruším. Prosím kolegyně a kolegy, už jsme začali projednávat bod číslo 14, tak vás prosím, abyste se buď ztišili, nebo jste přenesli své diskuse mimo sál sněmovny, abychom mohli důstojně začít projednávat naše dnešní body. Prosím moc o ztišení jak v pravé části sálu, tak v levé.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Smyslem této úpravy je především řešení takzvaných záchranářských předčasných odchodů. To téma se tady diskutovalo velmi intenzivně. My jsme dopracovali úpravu tak, aby definice možnosti dřívějšího odchodu do důchodu u zdravotnických záchranářů měla jasná pravidla, ta jsou obsažena v tomto návrhu. Kroky jsou učiněny tak, abychom stihli účinnost této novely zákona ještě do konce roku, tedy před 1. 1. 2023, kdy máme potom povinnost začít realizovat tady tuto možnost dřívějšího odchodu. Ta je provázána i se zvýšením vyššího odvodu na pojistném, kterým bychom nevytvářeli další významné zatížení výdajů na takzvaný důchodový účet.

Jsou tady také pozměňující návrhy, které upravují některé další náležitosti v oblasti výchovného, k těm se potom vyjádřím v závěru tohoto bodu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 301/1.

A já nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro sociální politiku, pan poslanec Vít Kaňkovský, a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňující návrhy nám odůvodnil. Pane zpravodaji, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Hezké dopoledne, vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové. Výbor pro sociální politiku projednal tento návrh zákona na své 18. schůzi dne 5. října 2022 a přijal toto usnesení. Je to usnesení k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - je to již zmíněný sněmovní tisk 301.

"Po odůvodnění náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Ivy Merhautové, zpravodajské zprávě poslance Víta Kaňkovského a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony, sněmovní tisk 301;

II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy."

Nad rámec tohoto usnesení chci říci, že jsme diskutovali na výboru ještě některé aspekty, například jestli je v té vládní předloze jasně definován převod hodiny směny nebo směny na hodiny, aby to bylo jasně definované. Na to nějakým způsobem budeme reagovat pozměňovacími návrhy. Diskutovaly se ještě některé další aspekty, ale to zcela jistě zazní zde dneska v rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili zatím dva poslanci. První vystoupí pan poslanec Mašek. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, vážení ministři, dovolím si předložit zde pozměňující návrh poslanců Jiřího Maška, Milana Brázdila a Jany Pastuchové, který se právě týká předčasných důchodů záchranářů.

Chtěl bych tady připomenout, že jsme v minulém volebním období velkou většinou Poslanecké sněmovny přijali zákon, který tyto důchody záchranářů, předčasné důchody, schválil. Prošly jak Senátem, tak je podepsal prezident. Bohužel tam byly legislativní chyby, které se nepodařilo v Senátu opravit, a vzešel z toho zákon, který je sice platný od roku 2023, nicméně nebylo možné jej vlastně využít právě pro ty technické chyby.

Proto teď přichází pan ministr Jurečka se zákonem, které tyto chyby odstranil, je však pojatý jinak, je pojat jako první ze zákonů, který řeší takzvané obtížné profese a dřívější odchody do důchodu. Já tedy respektuji, že je to návrh, který je systémový, bude mít své pokračování, nicméně pro záchranáře nepřináší to, co přinášel ten zákon, který jsme tady schválili, a to možnost po 20 letech odpracovaných ve službách na záchranné službě jít až o 5 let dříve do důchodu se splněním podmínky dosažení 60 let věku. Tento zákon, který předkládá pan ministr Jurečka, vlastně snižuje benefit pro záchranáře o polovinu a po odpracování 4 400 směn, což odpovídá těm 20 letům, je možné odejít o 2,5 roku dříve, a potom za každých 74 odpracovaných směn o další jeden měsíc dříve do důchodu, a znamená to, že k těm 5 letům odchodu, jak jsme to schválili v minulém volebním období a tak, jak zákon dosud platí, se dostanou ti záchranáři až po 30 a více letech vykonaných služeb na záchranné službě.

Náš pozměňovací návrh spočívá v tom, že v § 36D odst. 3 navrhujeme upravit: "Za směnu v zaměstnání zdravotnického záchranáře se považuje 8 hodin výkonu práce zdravotnického záchranáře. Počet směn v zaměstnání v zaměstnání zdravotnického záchranáře se stanoví způsobem uvedeným v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení." Zdůvodnění: Explicitním vymezením pojmu směny se předejde zmatečným výkladům a rozdílnému přístupu jednotlivých zdravotnických záchranných služeb při výpočtu nároku zdravotnického záchranáře a jeho důchodového věku.

Za druhé, v § 37E navrhujeme ve větě: "Důchodový věk pojištěnce uvedený v § 37D se stanoví tak, že od důchodového věku stanoveného podle § 32 se odečte 30 kalendářních měsíců za prvních 4 400 směn odpracovaných v zaměstnání zdravotnického záchranáře a o jeden kalendářní měsíc za každých dalších 74 směn odpracovaných v zaměstnání zdravotnického záchranáře a za důchodový věk se považuje věk dosažený v posledním odečteném kalendářním měsíci v den, který se číslem shoduje se dnem narození pojištěnce; neobsahuje-li takto určený kalendářní měsíc takový den, považuje se za důchodový věk ten, který je dosažen v posledním dni posledního dotčeného (?) měsíce" změnit číslovku 74 na číslovku 44. Zdůvodnění: Návrh akceptuje předložené základní pravidlo sníženého důchodového věku, které vychází ze zásady, že se důchodový věk snižuje ze 4 400 směn v profesi zdravotnického záchranáře o 30 kalendářních měsíců, to jest po odpracování zhruba 20 let. Vychází se z předpokladu, že průměrný počet směn za kalendářní rok je zaokrouhlen na 220.

Další část návrhu, aby se zdravotnickým záchranářům snížil důchodový věk o jeden kalendářní měsíc za každých 74 odpracovaných směn, však považujeme za disproporční. V praxi dojde k situaci, že pro vznik nároku na starobní důchod bude muset zdravotnický záchranář odpracovat celkem 30 let. Tuto skutečnost uvádí ve své důvodové zprávě také MPSV. Snížení důchodového věku však může činit maximálně 60 kalendářních měsíců, což odpovídá cca 30 rokům odpracovaným v této profesi - 30 kalendářních měsíců za 4 400 směn, to jest cca 20 let a dalších 30 kalendářních měsíců krát 74 směn je 2 200, to znamená zhruba 10 roků. Proto v souladu s koncepcí původně přijaté právní úpravy, kterou se stanovilo, že snížení důchodového věku o 5 let bude možné pro zdravotnické záchranáře už po 20 letech pracovního zařazení ve složkách integrovaného záchranného systému, navrhujeme snížit počet odpracovaných směn, a to tak, abychom se přiblížili původnímu záměru zákonodárce.

Návrh vychází také z doporučení uvedeného ve studii OECD z roku 2020 o stavu českého důchodového systému, který doporučuje výrazně snížit minimální počet potřebných let k získání nároku na základní i procentní výměru důchodu při dosažení důchodového věku a základní výměru důchodu upravit úměrně době pojištění.

A teď bych to chtěl vysvětlit. V tomto našem pozměňujícím návrhu doporučujeme snížit číslovku 74 odpracovaných směn na získání dalšího jednoho měsíce dřívějšího odchodu do důchodu na číslovku 44 odpracovaných směn a znamenalo by to vlastně kompromis mezi tím, co jsme přijali v minulém volebním období, to znamená po 20 letech práce a splnění 60 let věku až o 5 let dříve do důchodu, na situaci, kdy bychom se dostali k tomu, že by to nebylo po 20 letech, ale kompromisně po 25 letech, by získal tento nárok těch 5 let dřívějšího odchodu do důchodu, a ne po 30 letech, jak je v návrhu pana ministra Jurečky.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuju. Jenom připomenu, že odůvodnění pozměňujících návrhů patří spíše do podrobné rozpravy, kde vás poprosím, abyste se k tomu pozměňujícímu návrhu i formálně přihlásil.

Další přihlášený do obecné rozpravy je pan poslanec Brázdil. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Dobré dopoledne, milé dámy, vážení pánové, mnoho lidí jste neposlouchali kolegu Jirku Maška, který je lékař na záchrance tak jako já. My, kteří víme, o co nám jde, jsme toho plní. Musím vám povědět, že cesta k tomu, aby se integrovaný záchranný systém stal alespoň nějak podobně v těch benefitech stejný, je velmi strastiplná. Je to tak, že jsme se v minulém volebním období snažili pro celý IZS toto udělat, aby i ti, kteří nedosáhnou na výsluhu, mohli dejme tomu jít do předčasného důchodu, a mělo to být pro všechny. Ono to prošlo, jak kolega Mašek říkal, ale údajně tam jsou chyby.

Já bych se chtěl zeptat pana ministra, jak to bude dál v tom zákoně? Ten paragraf tam je, je platný, teď se přidává jiná varianta - kdo rozhodne o tom, jestli ta první varianta je nějakým způsobem realizovatelná, nebo ne? Česká správa sociálního zabezpečení je ta, která řekne? To my nedokážeme? Nebo kdo o tom bude rozhodovat? Soud?

Nicméně se vrátím k tomu, co je dnes předkládáno. Možná si pamatujete, jak tady nahoře byli záchranáři horští i zdravotničtí a od tohoto pultíku pak ministr Jurečka sliboval, že to udělá sám lépe. No, jestli to udělal sám, nevím, ale lépe určitě ne. My v současné době máme předlohu, která to vlastně zkracuje. To, pro co vy jste hlasovali na konci minulého volebního období, i pan ministr Jurečka o tom hlasoval a říkal: Jo, to je bezva, a vlastně ta snaha byla, aby bylo možno jít o 5 let do předčasného důchodu, pokud splní kritéria zákona.

Mezi námi, znovu zopakuji, prosím vás, rozhodujeme tu o 50 lidech. Jedná se o 50 lidí - záchranářů plus jeden z Horské služby. Pravděpodobně je jich 100 a asi na to z Horské služby dosáhne možná jednou za rok nebo za dva roky jeden z nich, takže 51, 52, 55 - těžko říct - lidí. A jak je to strašně složité, jak je složité, že tady tato Sněmovna se neumí domluvit na tom, co vlastně chce. Tak vážíme si té práce, chceme sjednotit integrovaný záchranný systém tak, aby jejich benefity byly stejné, nebo ne?

No, nicméně já vás nechci obtěžovat. Vidím, že někteří jste už na mě naštvaní, že tu vystupuji opakovaně. Opakovaně vystupuji proto, že se mě to týká. Možná konflikt zájmů, ale také chci pomoct kolegům, kteří si to podle mě zaslouží - nejenom za to, co odvedli státu, ale je to jakási schopnost i nějakého benefitu nebo náborového charakteru, o tu službu, pracovat jako lékař v terénu pod palbou kritiky, kde se na vás sesype spousta agresivních lidí a podobně. Není to jednoduchá práce. Každá práce je složitá, ale tady jsme se snažili, aby IZS byla jednotná, abychom měli alespoň trošku stejné benefity. Tímto návrhem se to krapánek zlepšuje, ale nejsme ani na půli cesty k tomu, abychom se mohli rovnat hasičům a policajtům.

Tak mi dovolte ještě jednou na jednu stranu poděkovat, že to tu máme, na druhou stranu vyjádřit lítost. Mohlo to být lépe, bylo to lépe, ono to je lépe v tom zákoně. Akorát teď nevím, co bude platit dřív, podle kterého paragrafu se pojede, tak kdyby to mohl pan ministr vysvětlit. Možná to vysvětlí, tak to budu rád. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Nyní je s faktickou poznámkou přihlášena paní poslankyně Pastuchová. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Nebudu k tomu dál vystupovat, protože to udělali mí kolegové, ale cítím povinnost, kterou bych měla udělat, a to je omluvit se panu předsedovi Výbornému, vaším prostřednictvím - protože řekl, že pan ministr co slíbí, to udělá, zákon předložil, takže jste měl pravdu - za ta slova, že vás budu bombardovat. Splnili jste, ale druhá strana je, jak jste to splnili.

To mě mrzí, že opravdu tady byl schválen zákon s naší legislativní chybou, za to jsme se omluvili. Chtěli jsme to napravit, nepodařilo se to. Když jsme se ptali jako záchranáři na tiskové konferenci pana ministra, jestli to bude stejné, on nám neodpověděl, to je pravda, takže to neslíbil. Ale my tady nabízíme kompromis 25 let, vy dáváte 30. My jsme dávali 20, teď dáváme kompromis 25 let. Tak pojďme alespoň na tomto se společně dohodnout a tento pozměňovací návrh schválit pro ty záchranáře.

Já jsem cítila tu povinnost se vám omluvit za to, že jste to předložili, bude to platit od 1. 1. 2023, ale nemůžu se omluvit za to, že to opravdu nebude napravené v tom znění, které jsme už jednou schválili.

Tak já vás všechny prosím, pojďme udělat všichni kompromis. My jsme ustoupili, vy ustupte na těch 25 let. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, to byla faktická poznámka. Vracíme se do obecné rozpravy. Nyní je přihlášen pan vicepremiér Jurečka. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já bych se s dovolením tady chtěl v obecné rozpravě vyjádřit ke dvěma pozměňovacím návrhům, které tady budu předkládat. Sice ten první je nejenom můj, ale je to celá další skupina poslanců. Týká se řešení snížení důchodů prominentů bývalého komunistického režimu.

Ten návrh navazuje na poslanecký návrh, který jsem předkládal v závěru minulého funkčního období Poslanecké sněmovny. Tehdy jsem jej tvořil na základě inspirace slovenské právní úpravy. Poctivě přiznávám, že rozhodně nebyl dokonalý, protože každý z poslanců má vždy omezenější možnosti než celé ministerstvo. My jsme tady tento návrh na tuto problematiku tedy na ministerské úrovni zpracovali. Nebyli jsme schopni ho dát hned do začátku celého legislativního procesu, protože jsme ještě dotahovali opravdu konzultaci a komunikaci nejenom se slovenskou stranou, ale i s Ústavem pro studium totalitních režimů.

Ten návrh je tedy nyní dopracován. Myslím si, že poměrně dobře pokrývá tu problematiku. Definuje, které skupiny osob budou tímto principem mít následně snížen starobní důchod. Jedná se opravdu o prominenty, vysoce postavené představitele, ať už to byli členové či kandidáti Ústředního výboru Komunistické strany Československa, nebo Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska, vedoucí tajemníci krajských, okresních nebo obvodních výborů Komunistické strany, členové vlády Československé socialistické republiky nebo předseda Národního shromáždění Československé republiky, předseda nebo primátor národních výborů, jde-li o zemské národní výbory, ústřední národní výbory, krajské národní výbory a tak dále.

Nechci to tady celé předčítat, ale opravdu jsme tady jasně vydefinovali množinu těchto lidí. Náš předpoklad je, že by se mohlo jednat o jednotky tisíců, odhadem někde kolem zhruba tří tisíců lidí. Pokud jde například o takové složky jako StB, vojenská kontrarozvědka a podobně, tam se to opravdu týká těch nejvyšších představitelů, nikoliv běžných řadových lidí, kteří tam tehdy sloužili.

Princip je nastaven tak, že by to krácení bylo zhruba o 300 korun za každý i započatý rok, který tito lidé, tito prominenti, pracovali pro komunistický režim. Ano, můžeme tady debatovat o tom, jestli to je brzy, nebo pozdě. Myslím si, že to mohlo určitě přijít dřív, nicméně lepší teď než nikdy. Tuto podobnou úpravu přijala většina států takzvaného bývalého východního bloku.

Myslím si, že je to i otázka určité míry spravedlnosti a vyrovnání se s tou situací, kdy tito lidé perzekvovali velkou část obyvatel Československa, jejich rodiny, manželky, děti a podobně. Tito lidé často nemohli studovat nebo naplno pracovat, dneska díky represi režimu mají třeba i nižší starobní důchody. Myslím, že je fér říci, že tady uděláme určité narovnání toho stavu. Není to nastavení spravedlnosti, to není možné, ale je to určité narovnání. Takže to je tento pozměňovací návrh.

Druhý pozměňovací návrh se týká úpravy organizační struktury České správy sociálního zabezpečení. Tady chci říci, že původně jsme měli ambici toto předložit samostatnou novelou, ale vzhledem k tomu, že když se nám podaří přijmout tento návrh nyní, jsme schopni udělat některé kroky v příštím roce, kroky, které mohou znamenat větší flexibilitu při vyřizování agendy, která je v gesci České správy sociálního zabezpečení, flexibilitu mezi pracovišti a zároveň i řekněme přizpůsobení organizační struktury 21. století tak, aby organizační struktura byla více operativní, více flexibilní, více výkonná.

Takže to je zdůvodnění těchto dvou pozměňovacích návrhů. V podrobné rozpravě se k nim ještě přihlásím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji. Další přihlášený do obecné rozpravy je pan poslanec Kaňkovský. Prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Ještě jednou hezké dopoledne, milé kolegyně, vážení kolegové. Ještě než se vrhnu na představení čtyř pozměňovacích návrhů, které budeme předkládat v podrobné rozpravě, ještě krátce k debatě, která tady proběhla. Musím říci, že jsme nediskutovali jenom tady, ale diskutovali jsme vlastně mezi projednáním ve výborech i s kolegy, a to jak v rámci koalice, tak v rámci opozice.

Musím říct, že si velmi vážím toho, že po těch velmi emotivních vystoupeních a určité bitce, která tady probíhala v minulých měsících, se diskuse vrátila do věcné roviny. Skutečně jsme diskutovali velmi věcně - já si toho vážím - jak s kolegou Brázdilem, Maškem, Janou Pastuchovou a dalšími. Diskutovali jsme i s těmi, kterých se to týká. To znamená, diskutovali jsme s Asociací záchranných služeb, diskutovali jsme s odbory. Mimo jiné z toho také vyplynul jeden pozměňovací návrh, který následně představím.

Pokud se týká toho, co tady zaznělo, že vlastně něco těm záchranářům bereme: jsem osobně přesvědčen, že jim nic nebereme, nastavujeme trošku jiné podmínky. Nicméně cíl, aby mohli záchranáři za určitých podmínek a po odpracované době - tady se to tedy posouvá na těch 30 let - aby se dostali k tomu, když budou potřebovat ze zdravotních důvodů odejít do předčasného nekráceného starobního důchodu, tak tento benefit jim zůstane zachovaný.

To, co my jsme sledovali tou změnou, je, že jsme přesvědčeni o tom, že by tam měl zůstat určitý motivační faktor, a opakovaně jsme tady byli vlastně konfrontováni s tím, jaké výsluhy mají další složky IZS. A pokud se podíváme, jak je nastaven systém výsluh, tak to také není tak, že když ten profesionální hasič odpracuje - a oni mají tu nejnižší hranici 15 let, tak okamžitě dostane tu nejvyšší výsluhu. Tak to přece není. Oni v tu chvíli dostanou tu základní výsluhu a s každým dalším odpracovaným rokem se jim ta výsluha navyšuje až na maximální mez, která je 55 % jejich mzdy. Jsou tam také určité hranice, že v středním věku, kdy pracují ve složkách IZS, se jim navyšuje vlastně ta výsluha více. Je to pro ně motivační, aby skutečně i po tom 15. roku u složek hasičů, policistů, ozbrojených složek zůstali.

To znamená, jsem přesvědčen o tom, jestliže jsme přistoupili k tomu, že v základní verzi vládní je to nastaveno tak, že po dvou a půl - omlouvám se, po 20 odpracovaných letech u zdravotní záchranné služby budou mít záchranáři nárok na dřívější odchod o 2,5 roku a potom za dalších 10 let, a to už nemusí být celých 10 let, ale potom se ten systém zrychluje. Oni už za těch dalších odpracovaných 10 let mohou jít o dalšího 2,5 roku dříve. A pokud se podíváme, jak je to dnes fakticky, skutečně nám dneska záchranáři nenastupují k záchrance v 18 letech, to ani není z hlediska vzdělávací soustavy možné. Zhruba tam nastupují dneska ve 23, 25 letech. Těch 30 odpracovaných let budou mít kolem 55. roku věku, to znamená, podle mého názoru stále ještě jakoby velmi dobrá podmínka. U vysokoškoláků, což se týká zejména lékařů, je to složitější. Lékaři mají složitější systém vzdělávání a skutečně se k záchrance dostanou někdy kolem osmadvacátého, třicátého roku, někteří i později, ale i tam existuje reálná možnost, že se na tu maximální hranici, to znamená odchodu o 5 let, dostanou.

To znamená, jsem přesvědčen o tom, že nediskriminujeme záchranáře, a zaznělo to tady od kolegů, já jsem také lékař a se složkami IZS se setkávám velmi intenzivně, jako ortoped a traumatolog sloužím na urgentním příjmu. Velmi si vážím práce záchranářů, protože vím, jak je to pro ně náročné, jak vyjíždějí ve stresu, jak se setkávají často s agresivními pacienty, s opilými pacienty a tak dále, ale s tím se setkávají třeba také sestřičky na urgentním příjmu a také ty to velmi intenzivně prožívají. Ale už to nechci tady dále rozpitvávat.

To znamená, vláda zvolila trošičku jiný přístup, nicméně rozhodně záchranáře nediskriminuje, nabízí jim stejný benefit za trošičku jiných podmínek. Tolik ještě k té proběhlé diskusi.

A nyní bych vám rád představil čtyři pozměňovací návrhy, které uplatním potom v podrobné rozpravě. Jsou to pozměňovací návrhy, které se jednak týkají problematiky záchranářů, ale pak se také týkají některých dalších oblastí, a pevně věřím, že je potom ve třetím čtení podpoříte.

První pozměňovací návrh je čistě legislativně technický a o tom asi není potřeba nějak blíže hovořit, bude potom pod sněmovním dokumentem 1412 načten.

Druhý pozměňovací návrh se týká tématu, které jsme intenzivně diskutovali, a ten se skutečně týká záchranářů, a jak už jsem řekl, tady probíhala velmi podrobná diskuse jak se záchranáři, tak s odbory, a to se týká přepočtu směn vlastně na ten nárok, kdy se diskutovalo o tom, zda je možné i zpětně dohledat, jaké ty směny vlastně byly - v těle toho zákona, jak jej představila vláda, to nebylo úplně ideálně napsáno, takže ten pozměňovací návrh směřuje k tomu, aby se jasně definovalo, že směna rovná se 8 pracovních hodin. Všichni víme, kdo se se záchrankou setkáváme, že ty směny i dneska mají různý charakter, ale zvlášť v minulém období to byly 24hodinové směny, 12hodinové směny a tak dále. To znamená, i Asociace zdravotních záchranných služeb říká: Ano, my jsme schopni - bude to trochu pracné, ale jsme schopni - dohledat ty mzdové výkazy a jsme schopni to takhle, takovýmto způsobem přepočítat. Takže to je ten další pozměňovací návrh týkající se záchranářů.

Další dva pozměňovací návrhy se týkají už jiného tématu, které, pokud by nepadlo veto na projednání tohoto zákona v § 90 odst. 2, by byl uplatněn jako samostatná novela, nicméně je to návrh, který také věcně spěchá a týká se takzvaného výchovného. Vy dobře víte, že ohledně výchovného, to znamená ocenění rodičů za vychované dítě, se tady bavíme zhruba čtyři, pět let. V roce 2018 s tím přišla KDU-ČSL, která v tu chvíli představila návrh, aby rodiče, a jsou to zejména ženy, byli za každé vychované dítě oceněni na svém starobním důchodu o 500 korun. Pak se to tady představovalo několikrát. Nakonec, a musím říci napříč Sněmovnou, se to v roce 2021 schválilo. Já jsem za to vděčný, ale teď, když už se blíží realizace účinnosti této změny, která je k 1. 1. 2023, se objevily některé aplikační pochybnosti, a týká se to dvou skupin obyvatel. Tou jednou jsou lidé, kteří mají invalidní důchod, tam dochází vlastně po nabytí nároku na starobní důchod k takzvané transformaci toho starobního důchodu, a zde, pokud by nedošlo k úpravě, by tito lidé byli kráceni. To znamená, ať už je to žena, nebo muž, nemohli by mít nárok na to zvýšení o 500 korun. Pozměňovací návrh toto napravuje. Myslíme si, že je třeba, a řeknu počet, týká se to asi 46 000 poživatelů, aby to bylo narovnáno a nedocházelo k této diskriminaci.

A ten poslední pozměňovací návrh se týká jiné skupiny obyvatel, a to jsou naopak vdovy, vdovci, zejména tedy vdovy, kdy zase dochází vlastně k převodu vdovského důchodu nebo může tam být souběh vdovského starobního důchodu, a tady by docházelo k tomu, že by to výchovné bylo kráceno na polovinu, což také považujeme za diskriminaci.

Tolik tedy čtyři pozměňující návrhy. Pevně věřím, že se k nim připojíte a že je podpoříte ve třetím čtení. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano a vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky, s první vystoupí pan poslanec Mašek, připraví se pan poslanec Brázdil. Pane poslanče, prosím, máte slovo a dvě minuty na faktickou poznámku.

 

Poslanec Jiří Mašek: Ano. Děkuji. Vážený pane předsedající, já bych chtěl zareagovat, vaším prostřednictvím, na kolegu Kaňkovského, zmínil tady záchranáře a porovnával to s hasiči a s policisty v oblasti výsluh a eventuálních dřívějších odchodů na tu výsluhu. Právě proto to vzniklo, protože záchranáři tuto možnost nemají, protože nejsou ve služebním poměru, to je ta základní premisa. Dále je tam porovnáváno neporovnatelné, protože tady je parametr dřívějšího odchodu do důchodu, musí záchranář lékař docílit věku 60 let plus splnit počet směn, a protože řada lékařů a záchranářů má dělený úvazek třeba i s nemocnicí, že třeba na 0,2 pracují v nemocnici a na 0,8 na záchrance, tak se potom stane, že on skutečně ani po těch 30 letech si na výsluhu nedosáhne, a přitom třeba 80 % práce pracuje v terénu, jezdí pod majáky, riskuje v řadě případů život. Takže tady bych chtěl říct, proto je to ten důvod, proto jsme tam stanovovali ten parametr na těch 20 let odpracovaných, respektive příslušný počet směn toho přepočtu, a to je ten hlavní důvod, aby na to prostě ten záchranář, pokud už fyzicky a psychicky nemůže, aby na to dosáhl.

A dále bych chtěl říct, že tady je to zatíženo velkým odvodem také zaměstnavatele, který bude stoupat - 2, 3, 4 % mzdových prostředků do důchodového účtu, a bude to bohatě, bohatě předplaceno, protože ti záchranáři na své důchody zdaleka to nevyužijí.

Proto prosíme, aby se toto ještě projednalo, zvážilo a snížil se ten nárok na kompromisních 25 let v přepočítaných směnách odpracovaných. Já si myslím, že to je dost racionálních důvodů, proč o tomto uvažovat, a důchodový systém tím neutrpí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Brázdil. Prosím.

 

Poslanec Milan Brázdil: Už nebudu dál vystupovat. Chtěl jsem jenom vám všem říct: prosím, záchranáři, o které se teď jedná, oni to neberou, jako že skončím, nebo mám 60 let a vezmu si ten důchod, 90 % z nich, a já jsem o tom přesvědčen určitě u lékařů, je na vrcholu svého vědění, mají vysoké platy. Takže jenom prosím, toto je jenom berlička.

Toto není jako že - když to použiji, škaredě - vyčůranost někoho, že chce jít dřív do důchodu. Oni tam zůstanou. Já vám garantuji, že ten horský záchranář, on tam zůstane v 61, 62, ale kdyby nemohl, tak je to jakási schopnost tohoto státu mu poděkovat a říct. Hochu, neskončíš na dlažbě, všimli jsme si, makal jsi, tak můžeš dál fungovat i bez toho, aniž bys byl v práci - a máme tady jakousi záchrannou brzdu. Tak jenom to jsem chtěl povědět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Do obecné rozpravy zatím přihlášen už nikdo není. Ještě pan zpravodaj, ano. Prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Já už jenom krátce. Jenom avizuji, že potom v podrobné rozpravě budu navrhovat zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 10 dní.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, napíšeme si. Ještě někdo se hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak, obecnou rozpravu tedy končím.

Ptám se na zájem o případná závěrečná slova ze strany navrhovatele či zpravodaje, ale neeviduji je.

Návrh na vrácení zákona garančnímu výboru v obecné rozpravě nezazněl, a já tedy zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Do podrobné rozpravy se jako první hlásí pan vicepremiér Marian Jurečka.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já se tedy v podrobné rozpravě hlásím k dvěma pozměňovacím návrhům, které jsem tady popisoval a odůvodňoval v obecné rozpravě, a sice k pozměňovacímu návrhu pod číslem sněmovním 1410, je to ten návrh pozměňovací, který se týká snížení důchodů prominentům komunistického režimu, a dále pozměňovací návrh pod číslem 1419, který se týká úpravy organizační struktury České správy sociálního zabezpečení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji. Další do podrobné rozpravy je přihlášen pan poslanec Kaňkovský, připraví se pan poslanec Mašek.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, jak už jsem avizoval, přihlašuji se ke čtyřem pozměňovacím návrhům. Ten první, jak jsem avizoval, jsou legislativně technické úpravy, je to číslo sněmovního dokumentu 1412. Ten další pozměňovací návrh Víta Kaňkovského, Jana Bauera, Martiny Ochodnické, Kláry Kocmanové, Pavly Pivoňka Vaňkové, Lucie Šafránkové a Jiřího Navrátila pod číslem sněmovního dokumentu 1414 se týká toho tématu přepočtu odpracovaných hodin na směny, nebo respektive přesná definice, co v gesci tohoto zákona znamená směna, aby nevznikly pochybnosti při přepočtech.

Další pozměňovací návrh pod číslem sněmovního dokumentu 1415 poslanců Víta Kaňkovského, Martiny Ochodnické, Kláry Kocmanové, Jana Bauera, Pavly Pivoňka Vaňkové a Jiřího Navrátila, ten se týká problematiky souběhu nebo transformace invalidního důchodu na starobní důchod a výchovného tak, aby nedošlo ke krácení výchovného u takto transformovaných důchodů.

A poslední pozměňovací návrh, číslo sněmovního dokumentu 1416, Víta Kaňkovského, Jana Bauera, Pavly Pivoňka Vaňkové, Kláry Kocmanové, Martiny Ochodnické, Marie Jílkové a Pavly Golasowské se týká podobné problematiky, ale u vdovských důchodů. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Já se ještě zeptám...

 

Poslanec Vít Kaňkovský: A zároveň ještě využiji této možnosti a navrhuji zkrácení lhůty k projednání mezi druhým a třetím čtením na 10 dní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji pěkně, a další v podrobné rozpravě je přihlášen pan poslanec Mašek.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu poslanců Maška, Brázdila a Pastuchové, který jsem tady v obecné v obecné rozpravě odůvodnil a představil, a zároveň odkázal na sněmovní dokument 1418, který je uveden v systému.

A chtěl bych ještě jednou poprosit pana ministra a členy sociálního výboru, abychom ještě i v těch zkrácených lhůtách o parametrech, které tam navrhujeme, diskutovali. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Do podrobné rozpravy už nikdo přihlášen není. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa do podrobné rozpravy? Není tomu tak, končím tedy podrobnou rozpravu.

Ptám se navrhovatele a zpravodaje, zda mají zájem o závěrečná slova? Nemají.

V podrobné rozpravě zazněl návrh ze strany pana zpravodaje na zkrácení lhůty k projednání mezi druhým a třetím čtením, k projednání ve výborech myšleno, a to na 10 dní. Já jsem mezitím zagongoval, aby se dostavili do sálu i další poslanci.

 

A budeme hlasovat o návrhu pana zpravodaje, aby se lhůta na projednání ve výborech mezi druhým a třetím čtením zkrátila na 10 dní.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 53, bylo přihlášeno 155 poslanců, pro hlasovalo 141, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat a hlasováním jsme tedy zkrátili lhůty na projednání ve výborech na 10 dní.

 

Zeptám se pana zpravodaje, jestli zazněly ještě jiné návrhy, které bychom mohli hlasovat? Není tomu tak, a já tedy mohu ukončit druhé čtení tohoto návrhu a bodu číslo 14. Děkuji jak panu ministrovi, tak zpravodaji.

Budeme pokračovat dalšími pevně zařazenými body, a já tedy otevírám bod číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.