A já rozumím panu ministru Síkelovi v jedné věci. V tom, že říká no, ale když půjdeme, Havlíčku, ještě níže, tak to bude stát další stovky miliard korun. Ano, pane ministře. Pokud půjdete tím modelem, který jste zvolili, to znamená, že nesáhnete na ty marže a na ty zisky těch výrobců, pokud půjdete přes ty obchodníky, kteří to budou draze od těch výrobců kupovat, tak samozřejmě, tomu rozumíme všichni, každá další kačka dolů nebo tisícovka na megawatthodinu bude stát desítky miliard korun. To je pravda. Ale znovu, my jsme měli jít opačně.

Třetí věc, která mi tam zásadní způsobem chybí, je motivace. Nechápu, proč jste tam nedali ten motivační prvek, nechci říkat rakouská cesta, ale vůbec se mi nezdá špatný, to znamená, nastavit určitou hranici, třeba 80 %, do které se budou platit lepší ceny, a nad těch 80 % by se platily třeba ty ceny aktuální tržní. Mimo jiné je to požadavek Evropské unie. A dokonce mám takový pocit, ale nejsem si tím jistý, že tam je i tahle částka, těch 20 %, ale tím si úplně jistý nejsem, to teď tady říkám jenom z vody.

Takže to je rovněž další věc, která dokresluje pouze to, že jste všechno dělali pod tlakem, narychlo, nepřipraveně a narychlo jste dávali dohromady dokonce s těmi, kterých se to bude týkat, to jsou energetické společnosti, výrobní, celý tento program. Čili proč my říkáme 1 500 korun? Vy se nám vysmíváte, ale není na tom co k smíchu. My totiž říkáme, těch 1 500 korun, ať se stále bavíme na té elektřině, my říkáme, tak je tam - to jedině můžeme ovlivnit, na tom plynu to fakt neovlivníme - 1 500 říkáme jakožto výstupní cena od výrobců elektrické energie. A o co se opíráme? Že v mimořádné tržní situaci na trzích s plynem a s elektřinou můžeme toto přenést na ty výrobce - ale pozor, je to za předpokladu, že bereme ohled na jejich nákladovost a na přiměřený zisk. A já se ptám: když vyrobí za 500 a my chceme, aby měli 1 500, nikoliv 8, 9 tisíc na té výstupní ceně, je ten trojnásobek přiměřený zisk? Já jsem toho názoru, že to je přiměřené, nemluvě o tom, že před dvěma roky se na této částce pohybovali a ČEZ vydělával bez problémů 20 miliard korun ročně, letos vydělá 80, 90 možná 100 miliard korun. A to je to, co chceme změnit. Jinak jsme situaci, že ten ČEZ vydělá ty obrovské peníze a pak se to bude náročným způsobem stahovat z dividendy a dost komplikovaně přerozdělovat.

Takže kdybychom byli na té částce 1 500 korun jakožto výstupní cena, tak je jasné, že pro toho zákazníka to není 1 500, protože k tomu musíme přinést DPH... (Poslankyně Schillerová hovoří mimo mikrofon.) Paní předsedkyně mi říká, ať jedu pomaleji. Já se omlouvám, jestli jedu příliš rychle, já jsem toho tak plnej, že to musím sázet, tak nezlobte se. (Potlesk v sále.) A nejsem toho jenom tak plnej, jsem hlavně strašně naštvanej. A fakt, teď to není o politice. Jsem naštvanej, protože to naprosto zbytečně dopadá na spotřebitele, dopadá to na firmy. Já jsem strávil teď týden tím, že jsem jezdil do sléváren, do průmyslu a je to, je to katastrofa. Tak nic, ale zpátky.

Takže kdybychom to zastropovali na té částce 1 500 korun na tom výstupu, tak to samozřejmě ve finále je víc, protože musíme počítat DPH, musíme počítat distribuci, přepravu a tak dále a ve finále by to možná bylo někde kolem těch 3 000, ale to je pořád snesitelná cena za tu elektřinu, zatímco dneska to vláda stropuje na 7 až 9 tisíc. Takže to by bylo skoro za třetinu toho, co dneska vláda zastropovává, aniž by do toho dával ten státní rozpočet tyhle obrovské peníze. Ať jsem objektivní, on by je do toho stejně nějaké dát musel. Proč? Za prvé jsme prošvihli dobu, a kdybychom se tomu věnovali už od března, tak bychom nenechali to, že se prodala elektřina na celý příští rok, ona část byla prodaná samozřejmě už začátkem tohohle roku, dokonce i na konci minulého, ať jsme objektivní, ale faktem je, že se dále vesele prodávalo, takže ČEZ má prodáno za 100 eur plus minus 70 % na příští rok. To jsme prošvihli, tím pádem se to prodá dál a dál a je jasné, že když ti obchodníci to mají nakoupeno, byť virtuálně, no tak se jim to musí doplatit. Tak to by ten stát doplatil, ale to je bohužel naše chyba.

A druhá věc, která je s tím spojená, jsou povolenky. Ano, já jsem zde říkal 500 korun, že nás stojí megawatt výroba elektřiny, s jedinou výjimkou a to jsou takzvané špinavé zdroje. U toho uhlí to nejde, tam je to samozřejmě víc. Ano, v tomhle případě by stát musel kompenzovat výrobcům elektrické energie z uhlí ty emisní povolenky. Garantuji vám, že kdybychom to dopočítali, kolik jim musí dát, a možná by to byla i nějaká diskuse, že by nemusel kompenzovat úplně všechno, s tím, co tam bude sypat dneska, a věřte tomu, že to nebude těch 130 miliard, že to bude více, takže ten stát je na tom ve finále lépe. Tak to jsou domácnosti.

Když se podíváme na firmy, i když se to bezprostředně netýká tohoto zákona, tak i tam se o tom chvíli pobavme. Nejdříve ta zpráva dobrá. Je dobře, že se do toho zastropování zahrnuli živnostníci a malé střední firmy. Tady musím říct, že není možné toto vládě vytknout, a tady ta snaha byla, myslím si, naprosto v pořádku a za to díky. Nicméně celá ta podpora firem je jak přes kopírák s tou podporou domácností. Od března na to upozorňujeme. Od března, pane ministře, to slibujete. Od března říkáte, že připravujete dočasný rámec. Já dokonce i vím, že jste ho měl připraven. Vím i to, že vás s tím vyhodili na Ministerstvu financí, ale měl jste bojovat. Vy nejste náměstek ministra financí, vy jste mimo jiné rovněž ten, který má bojovat za firmy, za živnostníky a za podnikatele. A ještě na konci srpna jste s klidnou hlavou tvrdil, že do konce roku už nebude žádná přímá podpora pro podnikatele. Abychom byli tady přesní, nebyla žádná doposud, s výjimkou záruk, které nedopadly slavně, to víme, že bylo fiasko, mimo jiné i proto, že jsou extrémně vysoké úrokové sazby, ale to není chyba vlády, a s výjimkou tedy toho, že jste nakonec dali na naše doporučení, a to je odpuštění plateb za obnovitelné zdroje, což tedy nepatrně dopadne i na domácnosti. Bohužel ale už s velkým zpožděním, takže s ohledem na ceny těch energií ty dopady budou velmi nízké i na ty firmy. Takže se neudělalo nic zásadního s výjimkou těchto drobností, které jsem říkal. V klidu jste řekl, že už nebude vůbec nic do konce roku, no a pak přišlo hromobití. Za prvé, postavily se na zadní svazy, asociace, komory, my jsme toho samozřejmě nenechali, média šla proti vám, hejtmani a tak dále. Samozřejmě šly i ty ceny nahoru, což jste taky viděli, takže jste tedy zatáhli za ruční brzdu podobně jako u těch domácností a začali jste rychle řešit. Začali jste narychlo tedy dávat dohromady, nebo oživili jste, abych byl, abych byl přesnější, protože něco jste připraveno měli, to, čemu se říká dočasný rámec, ale všichni víme, že dočasný rámec to těm firmám nevyřeší.

Je lepší něco než nic, ale bavíme-li se o 8 000 subjektech a o tom, že ty subjekty nebudou mít lepší ceny energií, budou je mít stále vysoké, a ti, co nakupují na spotu, tak aby se šli oběsit, tak co budou mít, to je pravda, v určité formě, ne úplně jednoduché, určitou formu krytí jejich nákladů. Znovu říkám, zaplať pánbůh aspoň za toto, je to lepší. Ale ten problém je někde jinde. Ten problém je v tom, že jste už několik měsíců neřešili na evropské úrovni, a dokonce jste nevyřešili (nevyužili) našeho předsednictví k tomu, abyste se pokoušeli domluvit zastropování i pro firmy.

Já vím, že mi řeknete, že to není jednoduché. S tím já souhlasím, vládnutí není jednoduchá věc, ale nikdo vás do toho nenutil, do toho vládnutí. My jsme v době vládnutí museli se prát s problémy covidovými. Při všem respektu, co musíte řešit dneska vy, a fakt to nemáte jednoduché, to vám vůbec nezávidím, tak to, co jsme museli řešit my, to bylo o řád horší. To bylo totálně nepredikovatelné, nevěděli jsme, co se zavře, nezavře, jak se bude chovat Evropa. A nebyl týden, abychom nejednali s Evropskou komisí nějakou výjimku, co jsme potřebovali, aby se udělalo. A taky nám všichni říkali, nejde to, neudělají to, nezvládnou to. Nakonec se drtivá většina věcí podařila domluvit. Vy s tím, pravda, teď začínáte, to vám vytknout nemůžu. Problém je v tom, že jste to nechali spát od března, a teď už zase to budeme chytat a budeme na to potřebovat několik týdnů, ne-li měsíců. Takže opět ztráta, ztráta času. Mohli jste udělat alespoň to gesto, že jste ten dočasný rámec této podpory mohli dát o několik měsíců zpětně, to znamená, neproplácet jenom to, co je dnes a dále, ale hodit to třeba od toho dubna nebo od května a tak dále, třeba od té doby, co Svaz průmyslu se marně pokoušel s vámi domluvit. Takže to je k těm podnikům.

Samozřejmě si uvědomuji, že všechno to, co říkám, má svoje rizika. Nejsem padlý na hlavu a vím, že všechno, co člověk řekne, že by šlo, tak vždycky můžete říct, proto to nejde, proto to nejde, proto to nejde. Ale znovu říkám, od toho jste vláda, od toho máte obrovské aparáty, od toho máte odpovědnost, abyste toto řešili. Je to o politické odvaze, která mi u vás chybí! Vy místo abyste do toho šli, abyste do toho šli odpovědně, abyste se nebáli, tak mám někdy pocit, že se bojíte i vlastního stínu! Je to o tom... (Potlesk části poslanců.) Je to o tom, že musíte řešit společnost ČEZ. Ano. A můžete říct - a proč jste ji neřešili vy? Protože nebyla válka. Protože nebyla takhle kritická situace. I přesto jsme se pokoušeli už tehdy s ČEZem hledat různé modely rozdělení ČEZu a tak dále. Já vím, že to je pod Ministerstvem financí, ale já to beru jako odpovědnost vlády. Neviděl jsem žádný zásadní posun, jak by se ČEZ vyřešil, minoritní akcionáři a tak dál. Musí se jednat s předstihem! To je to, co jsem zde říkal, nenechávat to na poslední chvíli! Musíme lépe využívat předsednictví. Ale ne na bázi toho, že máme nějakou ambici a sen, který nám potom Evropská komise nebo ostatní aktéři v Evropské unii shodí ze stolu. Probuďme se. Buďme realisté! Česká republika nerozhodne o tom, co se děje v Evropské unii. Česká republika, pokud dá dohromady solidní sestavu zemí, třeba na úrovni Vé čtyřky - a tady vidíte, že je velká škoda, že nefunguje. A prosím, nevykládejte mi - zejména pan ministr na zahraničních věcí, který tady vůbec není, toho jsem dlouho neviděl, taky proč, že ano, když řešíme takhle důležitou věc? Nevykládejte mi to, jakou s nimi máte bezvadnou partu. To, že si s nimi dáte kafe, že si s nimi sníte zákusek, ještě neznamená, že spolupracuje Vé čtyřka. Vé čtyřka spolupracuje tehdy, pokud táhnete za jeden provaz a prosazujete ty věci společně. (Potlesk poslanců ANO.) ***