To, co ministerstvo mělo udělat - a já jsem to udělal ve chvíli, kdy to jenom trošku šlo - bylo přesunutí finančních prostředků do vzdělávání praktických lékařů pro dospělé a praktických lékařů pro děti a dorost. Tedy všechny peníze, které ministerstvo bude mít na vzdělávání, půjdou do těchto dvou oborů, abychom v co nejrychlejším horizontu navýšili počty těchto lékařů v terénu. Jsem nesmírně rád, že se po dlouhé době podařilo dosáhnout konsenzuální návrh znesvářených odborných společností, a je potřeba jim za to velmi poděkovat.

Zásadní částí - a pro mě osobně velmi důležitou oblastí - jsou prevence a na to navazující rozvoj onkologie. Ty opravdu nezajistí vydání ani reklamních brožur, ani stavba nových nemocnic, ve kterých by neměl kdo pracovat. Jedno obří onkologické centrum v Praze na Vinohradech, kde ani nebylo vyjasněné vlastnictví pozemků, by to opravdu neřešilo, a navíc takové centrum nešlo postavit. To všichni věděli, jediný, kdo to nevěděl, byl pan expremiér. Ví to i odborná veřejnost a kolegové zdravotníci v této místnosti, ale já to nechci pitvat. Odborníci se shodují, že zrušení tohoto megalomanského projektu na Vinohradech bylo správné rozhodnutí nejen z medicínského hlediska, ale i ze stavebního hlediska. Reálně to totiž postavit nešlo. Ušetřily se tím naopak miliardy, které půjdou do regionů, tam, kde opravdu ta péče je potřeba.

Zde se s dovolením zastavím u zdravotní části Národního plánu obnovy - za to, za co jsem tady byl dneska i částečně kritizován. To je naše další práce na Ministerstvu zdravotnictví. Národní plán obnovy v oblasti zdravotnictví řeší v podstatě dvě hlavní oblasti: zvýšení odolnosti systému zdravotní péče a národní plán na posílení onkologické prevence a péče. Na ně je vyčleněno 15 miliard. Ten plán byl připravován zejména v roce 2021. Já si nevzpomínám, že by byl někdy diskutován na zdravotním výboru. První ministr, který tento plán představil na zdravotním výboru, jsem byl já v květnu tohoto roku. Zaměření jednotlivých oblastí a projektů vycházelo z rozhodnutí minulé vlády. Po mém nástupu do funkce ministra zdravotnictví se mi ve velmi krátké době podařilo ve spolupráci s kolegy na Ministerstvu zdravotnictví v Národním plánu obnovy provést některé zásadní změny tak, aby byly peníze využity efektivně. Původně naprosto naddimenzované projekty, které neodpovídaly potřebám českého zdravotnictví, byly upraveny, aby je vůbec šlo realizovat, abychom tyto peníze nemuseli vracet. Veškeré stanovené milníky a cíle, které je nezbytné plnit pro držení finanční podpory ze strany Evropské unie, mohou být po mých úpravách splněny a ty projekty zezelenaly. Touto změnou se podařilo eliminovat zásadní rizika, která mohla významně ohrozit získání finančních prostředků pro Českou republiku.

V roce 2022 byla pod mým vedením dopracována strategie Ministerstva zdravotnictví Národní onkologický plán do roku 2030. Ten byl vytvořen ve spolupráci s Českou onkologickou společností a v červnu 2022 ho schválila vláda České republiky. Mezi nejvýznamnější investice v oblasti onkologie patří zejména vybudování motolského onkologického centra, tedy pracoviště, které by mělo navázat na Komplexní onkologické centrum Praha, tak jak je Komplexní centrum Brno. Nebudou však podporovány pouze investiční projekty. Počítá se i s podporou zvyšování kvality preventivních screeningových programů, protože prevence a screening jsou naprosto klíčové.

Mimo onkologickou oblast je dále počítáno s následujícími projekty: vybudování Centra kardiovaskulární a transplantační medicíny, vznik simulačních center v jednotlivých fakultních nemocnicích ve spolupráci s lékařskými fakultami tak, aby sloužily opravdu k pregraduálnímu, a hlavně postgraduálnímu vzdělávání lékařů. Je především plánována podpora rehabilitační péče pro pacienty po kritických stavech, v rámci které budou podpořeny specifické typy péče v nemocnicích. Rehabilitace, rychlá rehabilitace, následná péče - to jsou naprosto klíčové body, které mohou zlepšit fungování našeho zdravotnictví.

Samotného mě ale překvapilo, že když se na zdravotním výboru Národní plán obnovy v květnu řešil, v květnu tohoto roku, největší kritika původního Národního plánu obnovy, největší kritika toho, co se mělo udělat, k mému překvapení byla ze strany poslanců ANO. A já jsem byl paradoxně v pozici - a když si poslechnete záznam z toho zdravotního výboru, tak to zjistíte - kdy jsem hájil předchozího ministra před jeho vlastními poslanci. Poslechněte si ten záznam, pokud mi nevěříte. Pro ilustraci jsem vybral jednu citaci. On tady kolega není, tak ho nebudu jmenovat, není to korektní. Já jsem informoval o plánu, který měla předchozí vláda, postavit za téměř miliardu simulační centrum u Institutu pro další vzdělávání. Já vím, že vy teď neděláte: Bože! To byste udělali, kdybyste věděli, o čem mluvím, to samozřejmě nelékaři nevědí. Ale lékaři v té chvíli na zdravotním výboru řekli: Bože! a budu citovat jednoho z nich, poslance za hnutí ANO: " 722 milionů za simulační centrum pro intenzivní medicínu? To je mazec. To jsou velké prachy, za to vybudujete celý urgentní příjem. My, co tu sedíme, jsme bez simulace také vyrostli a taky jsme to zvládli." To bylo stanovisko poslance ANO na zdravotním výboru k jednomu z megalomanských plánů expremiéra Babiše. A já pana expremiéra a já pana ministra Vojtěcha hájil. Poslechněte si ten zdravotní výbor. Já nevím, jak na takové věci reagovat. Změny nastaly a rozhodně k lepšímu, ale to jen díky tomu, že jsme plány mohli změnit a nastavit je opravdu efektivně, a to jak pro nemocnice, tak především pro občany, pacienty a pro ty, kteří to potřebují. My tady jsme pro pacienty, pro ty tady sedíme, aspoň já to tak vnímám.

Posilujeme screeningové komise. Zajistili jsme financování a další rozvoj těchto programů. Pro jejich rozvoj jsme připravili nové projektové výzvy z evropských fondů. Tato oblast tedy bude mít zajištěno i rozvojové financování na dalších pět let. Již zmíněný Národní onkologický plán 2030 se nezaměřuje jen na stavbu jedné nemocnice, ale podporuje celou síť komplexních onkologických center. Léta byl ignorován zcela nesmyslně Karlovarský kraj. Situace zde byla nepřijatelná, proto jsem tam hned na jaře osobně jel, proto jsem osobně jednal s vedením kraje, jednal jsem s kolegy z nemocnic a nyní je v tomto připravována podpora, která cílí na zvýšení dostupnosti onkologické péče pro obyvatele Karlovarského kraje.

Výjezdy do zdravotních zařízení po celé republice jsou koneckonců významná část mé práce. Já si nezvu lidi na ministerstvo, já za nimi jezdím. Nehodlám sedět v Praze a jen odsud halekat do regionů. Raději jezdím přímo do regionů a bavím se přímo s vedením nemocnic a dalších zdravotnických zařízení či vzdělávacích zařízení, ale jezdím i do hospiců, jezdím do domovů pro seniory, jezdím do různých neziskových zařízení, která se starají o pacienty a poskytují paliativní péči, ať už domácí, nebo ve svých zařízeních. Chci totiž osobně zjistit, kde je tlačí bota a jak jim ministerstvo může pomoci. Od svého nástupu na ministerstvo jsem vyjel do více než třiceti zařízení v devíti krajích a v nejbližší době se chystám do dalšího. Dnes dopoledne jsem byl v nemocnici v Nymburku, já jsem si prohlídl tu nemocnici. Odpoledne jsem měl být v nemocnici v Hořovicích a projíždět nemocnice Středočeského kraje, tak jsem tady a do Hořovic pojedu příště, omlouvám se.

Je samozřejmě celá řada dalších oblastí, ve kterých Ministerstvo zdravotnictví podniká kroky ke zlepšení - paliativní péče, následná dlouhodobá péče, což jsou dříve přehlížené obory. My je vnímáme a řešíme, budou proto podpořeny i v rámci vyjednávané úhradové vyhlášky. Rád bych také vypíchl ještě spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a já bych na této spolupráci chtěl demonstrovat, jak se změnila situace v této a předchozí vládě. Škoda že, vaším prostřednictvím, paní poslankyně Pastuchová odchází, ale ona by mi velmi rozuměla, o čem mluvím. Vy si možná vzpomenete na ty často až osobní útoky dvou ministrů - jeden byl ministr zdravotnictví a jedna byla ministryně práce a sociálních věcí a ta útočila na ministra zdravotnictví. Vy, kteří jste byli, ať už ve výboru zdravotním, nebo sociálním, tak si jistě vzpomenete na to velmi tristní společné jednání obou výborů, kde pan ministr zdravotnictví předkládal, jak bude vypadat reforma psychiatrické péče a financování center duševního zdraví a paní ministryně Maláčová říkala něco úplně jiného. A nebyli se schopni dohodnout. To ani nebyla nespolupráce, to byla nenávist. ***