(pokračuje Karel Havlíček)

15.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb.,
o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 175/ - druhé čtení

Z pověření vlády měl zákon uvést pan ministr spravedlnosti Blažek, ale vidím, že bude pokračovat pan ministr Baxa, čili já ho poprosím, aby se ujal slova.

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, jedná se o vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tento návrh zákona je předkládán opakovaně. Změny zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních byly v druhém volebním období obsahem dvou samostatných tisků, jejichž projednání však nebylo ukončeno. Hlavním cílem předkládaného návrhu zákona je v nezbytném rozsahu adaptovat nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 14. listopadu 2018 o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci a o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci ve věcech trestních.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuj a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavně-právního výboru, pan poslanec Ondřej Kolář a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil.

Pouze připomínám, že jsme návrh v prvém čtení přikázali ústavně-právnímu výboru jakožto výboru garančnímu a to usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 175/1.

Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Ondřej Kolář: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Ústavně-právní výbor návrh projednal na své 11. schůzi dne 22. června tohoto roku a bez jakéhokoliv pozměňovacího návrhu ho doporučil Sněmovně ke schválení. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji a tímto otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili následující poslanci - paní Taťána Malá jako první a zatím jako jediná. Máte slovo, paní poslankyně.

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý večer, kolegyně, kolegové, já bych jenom stručně si dovolila odůvodnit pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. Dovolila jsem si předložit pozměňovací návrh, který obsahuje návrh, a to takový, aby z peněžních prostředků, které jsou získány z uložených majetkových trestněprávních sankcí podle zákona č. 59/2017 Sb., Probační a mediační služba pro uspokojení majetkových nároků poškozených namísto stávajících 2 % získávala 5 % na pomoc obětem trestné činnosti. Tyto prostředky by měly být využívány k tomu, aby ve všech krajských městech byla postupně zřízena poradenská centra pro oběti trestných činů, a já se domnívám, že je to téma nanejvýš aktuální, a myslím si, že je potřeba využít všech možností, jak obětem trestných činů pomoci. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní poslankyni a táži se, jestli ještě někdo má zájem vystoupit v obecné rozpravě? Nikoho nevidím, tak tedy končím obecnou rozpravu.

Pane ministře, je zájem o závěrečné slovo, případně pan zpravodaj? Není zájem, děkuji.

A můžeme tedy zahájit podrobnou rozpravu. Jenom připomínám to, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být odůvodněny. A jako první se hlásí pan poslanec Pavel Staněk.

Poslanec Pavel Staněk: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, hezké odpoledne nebo podvečer. Já se chci přihlásit do podrobné rozpravy s pozměňovacími návrhy, se třemi pozměňovacími návrhy k tomuto zákonu. Všechny tři pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním dokumentu 1299. Jedná se o zákon, který už tady byl představen několikrát jak ministrem spravedlnosti, tak teď v zastoupení panem ministrem Baxou.

Já se přihlašuji, jak jsem říkal, ke třem pozměňovacím návrhům. Protože nechci zdržovat víc v podrobné rozpravě a obecnou rozpravu jsem nevyužil, tak se je pokusím alespoň trošku představit a odůvodnit.

První pozměňovací návrh reaguje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-724/19 HP ze dne 16. 12. loňského roku. Soud zde uvedl, že pokud podle vnitrostátního práva členského státu Evropské unie má pravomoc nařídit vydání provozních a lokalizačních údajů v souvislosti s telekomunikačním provozem (podle českého trestního řádu jde o § 88a) výlučně soudce, pak není státní zástupce oprávněn sám vydat evropský vyšetřovací příkaz požadující provedení takového úkonu v jiném členském státu.

V návaznosti právě na tento požadavek se mění úprava vydání evropského vyšetřovacího příkazu tak, že ve vztahu k úkonu, který v ČR povoluje soudce - to je například domovní prohlídka nebo odposlechy - musí být evropský vyšetřovací úkon vydaný státním zástupcem potvrzen ještě soudcem. To je tedy první návrh.

Druhý pozměňovací návrh vlastně obsahuje dvě věcné změny. Jde o nápravu stavu po přijetí zákona č. 255/2019 Sb. v oblasti rozhodování o znalečném a tlumočném, který změnil orgán příslušných rozhodování o znalečném a tlumočném v trestním řízení tak, že o tom rozhoduje orgán, který znalce nebo tlumočníka přibral, bez ohledu na to, který orgán vede řízení. Bohužel, jak se ukazuje, v praxi tato úprava přináší řadu problémů, neboť podle ní i v případě výslechu znalce, kterého přibral policejní orgán, v řízení před soudem má rozhodovat o znalečném policejní orgán, a nikoliv předseda senátu. Pozměňovací návrh tak vrací úpravu k úpravě před přijetím této změny, kdy v řízení před soudem bude o těchto otázkách vždy rozhodovat předseda senátu. Obdobně se doplňuje úprava ve vztahu k odbornému konzultantovi a tlumočníkovi, aby v řízení před soudem vždy rozhodoval soud.

Druhá věcná změna, kterou obsahuje můj pozměňovací návrh. Za účelem snížení rizika vzniku sekundární viktimizace se navrhuje upravit kladení otázek obětem trestných činů, které jsou spojeny se sexuálním vykořisťováním nebo zásahem do lidské důstojnosti v sexuální oblasti anebo s domácím násilím tak, aby těmto obětem byly kladeny otázky pouze prostřednictvím orgánů činných v trestním řízení, neboť tyto oběti jsou s ohledem na povahu uvedených trestných činů zranitelné a často náchylné k sekundární viktimizaci. Jak již bylo uvedeno, je třeba chránit a podporovat oběti všemi způsoby.

Ve stručnosti představím i svůj třetí pozměňovací návrh, poslední, který navrhuje na aktuálně se zvyšující počet případů nového typu takzvaného inzertního podvodu. Konkrétně jde o to, že po uvalení mezinárodních sankcí na Rusko osoby pocházející převážně z bývalých zemí Sovětského svazu zneužívají bankovní účty, které byly založeny jimi najatými osobami v České republice. Poškozenými jsou nejčastěji občané České republiky, kteří inzerují zboží na inzertním portálu.

V rámci tohoto podvodu určitá osoba odpoví na inzerát na portálu, například Bazoš.cz, Sbazar, Aukro a tak dále, kdy prodávajícího zkontaktuje přes sociální síť - nejčastěji se tak děje přes WhatsApp - a sdělí mu, že o nabízené zboží má zájem. Nemůže si je však převzít fyzicky, takže využije služeb přepravní jakési, kurýrní společnosti, kdy za pomoci další komunikace s prodávajícím z něj za pomoci podvodné internetové stránky vyláká přihlašovací údaje do internetového bankovnictví. Následně jsou peněžní prostředky z bankovního účtu prodávajícího, v tom případě inzerujícího, převedeny této osobě na k tomu zřízený bankovní účet, který je touto osobou ovládán. Z tohoto účtu jsou následně peněžní prostředky vybrány v hotovosti z bankomatu. Samozřejmě potom jsou tím pádem vyvedeny z dosahu právě inzerenta a prodávajícího.

Pokud se Policii České republiky podaří v rámci trestního řízení podvodně získané peněžní prostředky na účelově založených bankovních účtech zajistit, je prokázáno, že byly získány trestným činem a je znám poškozený, pak je možné v trestním řízení tyto peněžní prostředky vrátit poškozenému, i když je pachatel neznámý a nelze jej stíhat. Aby mohly být peněžní prostředky poškozeným vráceny, je třeba rozhodnutí o jejich vrácení doručit i osobě, jejíž peněžní prostředky byly na účtu zajištěny, to je v tomto případě osobě najaté k založení těchto takzvaných výběrových bankovních účtů, která však k peněžním prostředkům nemá žádný vztah. Navrhuje se tedy tím pozměňovacím návrhem umožnit fikci doručení písemnosti i u písemností doručených na tuto adresu, kterou najatá osoba uvedla v bance jako doručovací. Jedině tak lze zaručit, že poškozeným bude možné vrátit jejich peněžní prostředky, a tyto nezůstanou k dispozici osobám, které je od nich podvodně vylákaly. Stále přitom zůstává zachováno právo osoby, jejíž peněžní prostředky byly zajištěny, domáhat se svého případného vlastnictví k peněžním prostředkům v civilním řízení a případně též žalovat Českou republiku o náhradu škody. V daném případě je však více než zřejmé, že tato osoba k peněžním prostředkům žádný vztah nemá a její práva dotčena nejsou.

Takže tolik jsem ve stručnosti představil svoje pozměňovací návrhy, které jsem projednával, a vlastně jsou připraveny i s gestorem - Ministerstvem spravedlnosti. Rád bych v tuto chvíli požádal o podporu těchto tří pozměňovacích návrhů, které jsou vedeny, jak jsem již uvedl, pod sněmovním dokumentem 1299. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další z přihlášených je paní Taťána Malá. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo. Já bych se jenom chtěla přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 1296. Pozměňovací návrh jsem odůvodnila v obecné rozpravě.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Do podrobné rozpravy už nikdo další přihlášen není, tak tím končím podrobnou rozpravu.

Táži se, jestli je zájem o závěrečná slova? (Navrhovatel: Ne. Zpravodaj: Není.) Není.

Tím tedy končím druhé čtení tohoto návrhu a děkuji všem za spolupráci.

Můžeme přejít k dalšímu bodu, a to

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.