(pokračuje Věra Kovářová)

10.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském,
o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů
(autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 31/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr kultury Martin Baxa. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuju za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně a kolegové, dámy a pánové, dovolte mi, abych nyní pronesl úvodní slovo k druhému čtení návrhu zákona o právu autorském a o změnách některých zákonů, který je primárně tedy implementací evropského práva. Jedná se konkrétně o transpozici dvou směrnic Evropského parlamentu a Rady, které jsou součástí modernizace unijního autorského práva.

Já jsem, kolegyně a kolegové, vlastně obsah komentoval už při prvním čtení. Myslím, že to, o čem tento zákon je, předpokládám, že je nějak všeobecně povědomé, ale já bych využil této příležitosti a podrobněji se vyjádřil k některým pozměňovacím návrhům, které byly předloženy. Já tak činím proto, že v oblasti, kterou autorský zákon upravuje, je patrné to, že jakákoliv změna může vyvolat v poměrně křehce nastaveném systému poměrně velká pnutí, a proto si myslím, že je zapotřebí nejenom se k těm pozměňovacím návrhům vyjádřit, ale sdělit také stanovisko ministerstva - ne ve smyslu toho, co máme za to, že je či není projednatelné potom ve třetím čtení, ale okomentovat věci, o kterých si myslíme, že jsou důležité a že mají svou váhu.

Návrh zákona včetně několika poslaneckých návrhů byl opakovaně projednáván na schůzích výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu i v podvýboru pro kulturu. Garanční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 31 schválit ve znění několika pozměňovacích návrhů, a to konkrétně tří pozměňovacích návrhů paní poslankyně Kocmanové a jednoho pozměňovacího návrhu pana poslance Michálka. A já si dovolím tyto pozměňovací návrhy, tak jak byly předloženy, okomentovat, zdůrazňuji, z pohledu mého ministerstva. Předpokládám, že paní kolegyně Kocmanová má v plánu případně také k tomu vystoupit, ale myslím si, že je to pro tuto věc důležité, protože tyto návrhy už byly podpořeny výborem.

Pozměňovací návrh paní poslankyně Kocmanové číslo V 1133 (?) vypouští z vládního, tedy našeho návrhu, novelizační bod, na základě kterého by bylo možné udělit oprávnění k výkonu takzvané rozšířené kolektivní správy pro vydavatele periodik. Bude-li tento novelizační bod vypuštěn, může být i nadále uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy, ale kolektivní správce bude zastupovat jen ty vydavatele, kteří o to vysloveně projeví (zájem), nikoliv ze zákona všechny vydavatele s výjimkou těch, kteří to vyloučí. Je to změna, která se jeví jako technická, ale je velmi důležitá. Jenom k tomu dodám, že implementovaná směrnice konkrétní formu výkonu práva vydavatelů neupravuje a stanovisko mého ministerstva je k tomuto pozměňovacímu návrhu souhlasné.

Druhý pozměňovací návrh paní kolegyně Kocmanové V 1134 (?) doplňuje další odstavec do nově navrhovaného § 47 autorského zákona týkajícího se povinností úložišť a specifikuje proceduru takzvaného automatického blokování obsahu. Pozměňovacím návrhem paní kolegyně Kocmanové má být upřesněno, že automatické blokování, teď jako pojem, se bude týkat jen takového obsahu, který je totožný nebo rovnocenný s obsahem nahlášeným nositeli práv, a doplňuje se definice pojmů totožný obsah a rovnocenný obsah. Tento pozměňovací návrh vychází z pokynů Evropské komise k uplatňování čl. 17 směrnice a několika dalších právních předpisů judikátu, který se týká Soudního dvora Evropské unie ve věci žaloby Polské republiky.

Ministerstvu kultury jsou známy obavy zástupců některých dotčených subjektů, především nositelů práv, týkající se ustanovení o automatickém blokování obsahu. Konkrétně se jedná o obavy z toho, že pozměňovacím návrhem dojde k zúžení výkladu povinnosti odstranit či zablokovat protiprávně nahraný obsah a že obsah, který by měl být dle názoru nositelů práv zablokován, se na úložištích bude objevovat nadále. Pozměňovací návrh se ovšem týká pouze těch situací, kdy budou využívány takzvané automatické filtry. Nic nemění na tom, že povinnost blokovat nebo odstranit obsah se bude vztahovat ke konkrétním dílům, a to na základě informací poskytnutých nositeli práv.

Dále tento pozměňovací návrh navrhuje doplnit § 51 odst. 1 o pravidlo, že stížnostní procedura zaváděná pro případy, kdy uživatelé nesouhlasí se zablokováním nebo odstraněním jimi nahrávaného obsahu na úložiště, má být pro uživatele zdarma. Směrnice otázku zpoplatnění stížnostní procedury nijak neupravuje, naše stanovisko je tedy souhlasné.

Bod 3 tohoto pozměňovacího návrhu paní kolegyně Kocmanové doplňuje do vládního návrhu nový § 51a. Ten stanoví možnost právnické osoby hájící zájmy uživatelů podat hromadnou žalobu vůči úložišti, které opakovaně neoprávněně blokuje obsah. Podle některých zástupců dotčených subjektů taková úprava není nutná ani vhodná, ale ani zde implementovaná směrnice členské státy nějak neomezuje. Jenom si tím dovolím podotknout, že jsem byl v této věci osloven nesouhlasně ve vztahu k pozměňovacímu návrhu, který jsem teď citoval. Ale my máme za to, s tím, že to není v rozporu s tím, co chce ta původní evropská legislativa, tak naše stanovisko je také souhlasné.

Nyní třetí pozměňovací návrh paní poslankyně Kocmanové V 1135 (?) vkládá do § 47 našeho vládního návrhu další nový odstavec, který výslovně uvádí, že úložiště nemají obecnou povinnost dohlížet nad obsahem ukládaným uživateli. Takové výslovné doplnění obecně platného pravidla není nutné z koncepčního hlediska. Je a bude obsaženo nejspíše v obecně platné úpravě ve směrnici o elektronickém obchodu, a bude tedy nařízením o digitálních službách Digital Services Act, ale jeho doplněním nevznikne žádný rozpor s implementovanou směrnicí. Ustavení § 47 odst. 4 se bude týkat pouze poskytovatelů služeb pro sdílení obsahu on-line, jak jsou definováni v § 46. To je v případě, kdy bude dané úložiště využíváno ke sdílení autorskoprávně chráněného obsahu.

Zároveň nutno uvést právě v souvislosti s výhradami, které jsem tady zmiňoval, a obavami některých zástupců dotčených subjektů, že ani směrnice, ani pozměňovací návrh nijak nezakazují poskytovateli služeb pro sdílení obsahu, obsahu on-line, obecný dohled provádět dobrovolně. Pozměňovací návrh pouze říká, že mu to není a nemůže být uloženo. Ministerstvo kultury s tímto návrhem souhlasí.

A nyní poslední pozměňovací návrh, který byl výborem podpořen, a bude tedy - jak předpokládám navrhne pan zpravodaj - hlasován ve třetím čtení hromadně, je pozměňovací návrh pana poslance Michálka číslo V 1139 b2 (?). Tento pozměňovací návrh doplňuje ustanovení týkající se ohlašování živých hudebních produkcí kolektivnímu správci OSA. Podle návrhu nebude povinnost hlásit kolektivnímu správci OSA další dva typy živých hudebních produkcí. Kromě již nyní vyňatých folklorních produkcí to budou také za prvé hudební produkce, kdy si kapely hrají své vlastní skladby a autoři nejsou pro živé provozování zastupováni OSA, a dále hudební produkce, kdy budou hrána pouze volná díla, to jest díla, u nichž již uplynula doba trvání autorských práv. K tomuto pozměňovacímu návrhu - a to je korektní, dámy a pánové, zmínit - si dovoluji upozornit na to, že může v praxi vést k tomu, že bude docházet ke zvýšenému počtu kontrol živých produkcí ze strany OSA, Ochranný svaz autorský, neboť jeho povinností vůči autorům, a to i těm zahraničním, je ověřovat, zda skutečně jsou hrána pouze díla nezastupovaných autorů. I k tomuto pozměňovacímu návrhu pana poslance Michálka jsme dali souhlasné stanovisko.

Nyní obligátní, ale důležité upozornění, že transpoziční lhůta uplynula 7. června loňského roku a ze strany komise bylo zahájeno řízení o porušení smlouvy o fungování EU. Hrozí tedy, že komise zanedlouho předloží věc Soudnímu dvoru k rozhodnutí a uložení pokuty. Nicméně já jsem rád, že jsme se v tento čas dobrali k tomu, že je návrh zákona projednáván ve druhém čtení a že v něm postupujeme dále.

Já nyní jenom avizuji, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, že po proběhnuvší obecné a podrobné rozpravě bych sdělil i případný odborný komentář k dalším pozměňovacím návrhům, budou-li předloženy, protože jak říkám, v této oblasti každý samozřejmě hovoří o té své oblasti, ale v této oblasti skutečně i poměrně malé změny mohou vést k tomu, že nastanou úplně nové skutečnosti a tomu my se chceme buď vyhnout, anebo takové věci dělat řízeně. Takže děkuji za pozornost a pak ještě znovu vystoupím.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 31/1 až 5.

Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, poslanec Šimon Heller, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Šimon Heller: Vážené kolegyně, vážení kolegové, pan ministr mi kompletně vypálil rybník, protože o všem už informoval. Popsal, jakým způsobem ve výboru bylo jednáno, a popsal, jaké konkrétní návrhy prošly. Dokonce i odůvodnil, proč je podporuje. To znamená, odkážu na jeho vystoupení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeného pana poslance Jana Lacinu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Lacina: Děkuji. Přeji příjemné úterní odpoledne. Já si dovolím načíst nebo seznámit vás s důvodovou zprávou k pozměňovacímu návrhu, který najdete nahraný v systému pod číslem 1274, a ta zní následujícím způsobem.

Čl. 15, směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu, doplňuje stávající katalog práv souvisejících s právem autorským o právu vydavatele k jeho tiskové publikaci. Cílem této nové právní úpravy je zajistit kvalitní žurnalistiku v Evropské unii a přístup občanů k informacím skrze podporu svobodného a pluralitního tisku. Práva přiznaná vydavatelům tiskových publikaci podle směrnice mají mít stejný rozsah jako práva na rozmnožování a zpřístupňování veřejnosti stanovená ve směrnici 2001/29/ES, pokud jde o on-line užití poskytovateli služeb informační společnost. Poskytování licencí a prosazování práv v tiskových publikacích, pokud jde o on-line užití poskytovateli služeb informační společnosti, je pro vydavatele tiskových publikací v digitálním prostředí často složité a neefektivní.

Ze zkušeností z Francie, která čl. 15 implementovala již v roce 2019, je zřejmé, že nástroje obsažené ve směrnici samy o sobě k efektivnímu naplnění zamýšleného cíle nedostačují. Francouzská právní úprava totiž, pokud šlo o vztah mezi vydavateli a poskytovateli služeb informačních společností, pouze převzala text směrnice, a to obdobným způsobem, jakým činí navržená právní úprava česká. Bezprostředním důsledkem přijetí nové francouzské legislativy bylo, že dominantní poskytovatel služby informační společnosti, tedy internetového vyhledávače, redukoval zobrazovaný obsah na odkazy a velmi krátké úryvky, k jejichž užití není třeba licence. Příslušná právní úprava měla tedy zprvu účinek zcela opačný, než jaký byl evropským zákonodárcem zamýšlen, neboť vydavatelé tiskových publikací nejenže neobdrželi žádnou odměnu, ale navíc poklesla jejich viditelnost v on-line prostředí. Francouzští vydavatelé se proto obrátili na antimonopolní úřad, který předběžným opatřením ze dne 9. dubna roku 2020 uložil dominantnímu poskytovateli služby informační společnosti povinnost zobrazovat v původním rozsahu a současně jednat v dobré víře s vydavatelem, který projeví zájem o udělení licence. Postup antimonopolního úřadu byl z podnětu dominantního poskytovatele služby informační společnosti přezkoumán soudem, který rozhodnutím ze dne 8. října roku 2020 shledal předběžné opatření zákonným. Na základě těchto rozhodnutí tedy byl dominantní poskytovatel služby informační společnosti povinen s vydavateli jednat a k redukci zobrazovaného obsahu přistoupit pouze v případě, že vydavatel odmítne akceptovat spravedlivou odměnu.

Jak patrno, v právní úpravě obsažené v čl. 15 Směrnice je mezera, která poskytovateli služby informační společnosti umožňuje smysl citovaného článku obejít. Tato mezera musela být z důvodu absence zákonné úpravy následně vyplněna rozhodnutím francouzského antimonopolního úřadu. Vzhledem k tomu, že obdobný vývoj, jaký nastal ve Francii, to znamená snahu některých poskytovatelů služeb informační společnosti vyhnout se hrazení odměny za užití tiskových publikací, lze očekávat v ostatních členských státech Evropské unie včetně České republiky, jeví se vhodným včlenit již do samotného textu zákona pojistky, které zabrání tomu, aby se francouzský scénář opakoval. Tímto způsobem přistoupila k problému Itálie, kde byl dne 8. listopadu roku 2021 schválen zákon č. 177/2021, kterým došlo mimo jiné k implementaci čl. 15 směrnice formou novelizace autorského zákona č. 633 z roku 1941 a který zakotvuje povinnost poskytovatele informační služby vyjednávat o výši odměny, zakazuje poskytovateli služby informační společnosti po dobu vyjednávání tiskové publikace vydavatele za služby informační společnosti vyřadit, upravuje procesní mechanismus, kterým je možno spor o výši odměny efektivně rozhodnout, ukládá poskytovateli služby informační společnosti povinnost předložit příslušnému orgánu doklady nezbytné ke stanovení spravedlivé výše odměny, stanoví citelnou sankci za porušení povinností ze zákona plynoucích. Tam jde o pokutu až do výše 1 % z obratu. Navrhuje se tyto prvky převzít a příslušným způsobem ustanovení § 87b autorského zákona rozšířit.

Jako orgán, který by mohl plnit roli arbitra, se navrhuje Ministerstvo kultury. Jedná se o orgán, který má autorský zákon v gesci a který má ve věci vydavatelů v rámci výkonu dohledu nad kolektivním správcem dohlížet, mimo jiné na dodržování povinností kolektivního správce souvisejících s tvorbou sazebníků. Při určení výše odměny podle § 87b odst. 12 ministerstvo přihlédne zejména ke kritériím uvedeným v § 87b odst. 10. Tímto není vyloučena aplikace i jiných vhodných kritérií, avšak výše odměny by měla reflektovat rozsah, v jakém provozovatel služby informační společnosti tiskovou publikaci užívá, územní rozsah užití, zásah tiskové publikace ve vztahu k veřejnosti, úsilí vynaložené vydavatelem na pořízení obsahu tiskové publikace, ekonomický přínos, který poskytovateli služby informační společnosti z užití tiskové publikace plyne. Lze očekávat, že kritéria pro určení výše odměny se budou v čase vyvíjet. Jejich aplikace by měla vést k vytvoření ustavené rozhodovací praxe a tím i k vytvoření povědomí jednajících stran o obvyklé výši odměny, respektive způsobu jejího určení, což by vedlo k postupnému omezení četnosti případů, kdy do rozhodování o výši odměny bude muset být zapojeno Ministerstvo kultury.

S ohledem na postavení významných provozovatelů služeb informační společnosti a zásadní vliv, který mohou uplatňovat ve vztazích s vydavateli při užití tiskových publikací on-line, by měl být vydavatelům zajištěn spravedlivý, rovný a nediskriminační přístup ze strany provozovatelů služeb informační společnosti, včetně práva na přiměřenou odměnu za užití jejich tiskových publikací, navržené rozšíření § 87b odst. 9.

Vydavatelé by však současně měli být chráněni před jednáním, které samo o sobě nemá diskriminační povahu, jeho cílem však je obejít právo vydavatele, a ve svém důsledku je tak způsobilé vydavatele poškodit podobným způsobem, viz § 87b odst. 14. Takové jednání přitom může spočívat v odmítnutí jednat s vydavatelem v dobré víře o udělení oprávnění k výkonu práva užití svou publikaci, ve svévolném omezení či úpravě služby informační společnosti tak, že by příslušný provozovatel služby informační společnosti vyloučil nutnost získat oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci od konkrétního vydavatele, aniž by měl pro takové omezení či úpravu spravedlivý důvod. Toto ustanovení se použije pouze, jde-li o poskytovatele služby informační společnosti s dominantním postavením na trhu se službou, kterou omezil či upravil. Toto ustanovení neobsahuje absolutní zákaz omezení či úpravy služby informační společnosti, ale pouze takového omezení nebo úpravy, jejímž účelem je obcházení práva vydavatele, a znamená svévolné omezení nebo úpravy služby bez spravedlivého důvodu. Pojem spravedlivý důvod není třeba blíže vymezovat, neboť je v českém právním řádu opakovaně užíván. V kontextu s uplatněním spravedlivého důvodu je třeba vykládat svévolné omezení či úpravu služby. Jedná se tedy o takové omezení či úpravu, pro které provozovatel služby informační společnosti s dominantním postavením na trhu nemá spravedlivý důvod.

A konečně zneužití dominantního postavení na trhu k získání oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci za podmínek pro vydavatele nepřiměřeně nevýhodných. Dominantní postavení je definováno v § 10 zákona č. 143/2001 Sb.

Tímto způsobem bude nastaven jednoznačný rámec pro vyjednávání mezi poskytovateli informační společnosti a vydavateli nacházejícím se mimo okruh kolektivní správy a současně budou s univerzální platností, to znamená i pro případ zastoupení kolektivním správcem, zakotvena omezení bránící obcházení práva vydavatele, zejména pak povinnost zdržet se vyřazení tiskové publikace vydavatelů ze služby informační společnosti či vydavatele jinak znevýhodnit, aniž by se poskytovatel služby informační společnosti nejprve pokusil řádným způsobem získat licenci k užití tiskových publikací.

Tady bych si dovolil udělat tečku a ostatní v podrobné rozpravě. Díky.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Než dám možnost vystoupit panu předsedovi Michálkovi s přednostním právem, načtu omluvy. Omlouvá se poslanec Pavel Bělobrádek od 16.30 do 19 hodin z pracovních důvodů, dále Ondřej Benešík po celý jednací den z pracovních důvodů, pan ministr Vladimír Balaš po celý jednací den ze zdravotních důvodů.

A nyní poprosím pana předsedu Michálka, aby vystoupil v rozpravě s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych vás také rád seznámil s pozměňovacím návrhem, který předkládám já a pan kolega zpravodaj Šimon Heller. Jde o pozměňovací návrh, který řeší dlouhou dobu problematickou situaci s železářstvími, s kadeřnictvími a s celou řadou dalších provozů, kde jsou vybírány poplatky, kde pro to není právní důvod. Musíme rozlišovat dvě situace: buď je v nějaké provozovně televizní nebo rozhlasový přijímač a je určen k tomu, aby zvyšoval obrat daného provozu, vydělávaly se na něm peníze, a pak je logické, správné a v souladu se zákonem, aby se tam poplatky platily, ale od toho musíme odlišit situaci, kdy tam ten přijímač, nebo prostě rádio nebo televizku, má zaměstnanec daného provozu a má to jenom pro vlastní zábavu, pokud má třeba prostoje při práci, a žádné peníze to do toho podniku nepřivádí. Já například, když jdu do železářství, tak si tam chodím nakoupit šroubky nebo něco, co potřebuji doma na opravu bytu, a rozhodně si tam nechodím poslouchat a relaxovat u hudby nebo u nějakého televizního přenosu. Takže toto není skutečně výdělečné a nemělo by to podléhat kolektivní správě, nemělo by to podléhat poplatkům. Přesto se děje, a je takových případů mnoho a mnoho, doporučuji se zeptat advokátů, kteří řeší tyto případy, a dokonce se to dostalo až k Ústavnímu soudu, že kolektivní správci vybírají ty poplatky v těchto železářstvích, kadeřnictvích a dalších provozech, tam, kde pro to nejsou splněny zákonné podmínky, a zkrátka spoléhají na nízkou úroveň obrany nebo právní gramotnosti podnikatelů, živnostníků, kteří samozřejmě tváří v tvář obrovské organizaci vybírající poplatky s mnoha a mnoha právníky nejsou připraveni čelit takovémuto nerovnému boji.

Takže proto my jsme vycházeli z judikátů Ústavního soudu, ale i z judikátů Soudního dvora Evropské unie, abychom dořešili tuto problematickou situaci, abychom poskytli i v zákoně jasnou instrukci, jasnou oporu pro tyto podnikatele, že se nemusí bát a že skutečně v případech, kdy není účel výdělečný, nemusí platit takovýto poplatek. To jsme zpracovali do pozměňovacího návrhu 1303 a nakonec po jednání, která byla tedy řekl bych náročná, dramatická, se nám podařilo dosáhnout i koaliční shody, za což děkuji našim koaličním partnerům i panu ministrovi, který avizoval, že pozměňovací návrh podpoří, a myslím si, že to je i jasné se přihlášení k tomu, že tato vláda podporuje živnostníky, podporuje činorodost a nebude v žádném případě tolerovat, pokud dochází k šikaně některých obyvatel. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji a nyní s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Lubomír Brož. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji. V tom závěru jsem tomu porozuměl tak, že vláda nehází přes palubu živnostníky a malé podnikatele. Takže hází přes palubu umělce, můžu tomu tak rozumět? Já k tomu mám jenom další případ, protože jsme na hrozně tenkém ledě. Já teď neříkám tak ani tak, ale představme si zase, když se mluvilo o příkladech - prodejnu keramiky a tam, aby se zákazníci dobře cítili, hraje rádio. Jak je to v tomto případě? Tou logikou, kterou jsme tady před chvílí slyšeli, tak v prodejně například Malva nebo Tapety nejsou něčím, co slouží k tomu provozování činnosti a k výdělku, takže by za ně také nemusel platit ten příslušný podnikatel? Takže jenom dávám k tomu další aspekt do diskuse, protože jsme na opravdu velmi, velmi tenkém ledě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, a nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan předseda Jakub Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji, vážená paní předsedající, a děkuji i za ty dotazy, určitě je to věc, o které bychom měli vést diskusi. Já připomenu, že vlastně stejný nebo obdobný návrh předložili i poslanci hnutí ANO v minulém volebním období, předložili ho i kolegové z SPD, takže není to na půdě této Poslanecké sněmovny žádné novum. Skutečně musíme to posuzovat podle toho, pokud má to sdělování veřejnosti, nebo v tomto případě provozování vysílání výdělečný charakter, a pokud je určeno jenom velmi malému okruhu osob, takže jak jste jmenoval například ten příklad, že to skutečně používá nějaký provoz jako luxusní kadeřnictví k tomu, že má nějakou hezkou podkresovou hudbu, tak v takovém případě samozřejmě náleží autorovi odměna za užití jeho autorského díla.

Musíme se řídit i v tomto právním principem, abychom přiznali každému to, co mu náleží, ale naopak abychom nepožadovali po těch živnostnících platit platby, na které nárok není. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji a nyní v obecné rozpravě vystoupí paní poslankyně Klára Kocmanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, pane ministře, děkuji za seznámení s pozměňovacími návrhy z pohledu ministerstva. Já si přesto dovolím ještě stručně okomentovat ty své tři pozměňovací návrhy, které byly schváleny výborem pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

První návrh, jak již bylo zmíněno, ruší vznik rozšířené kolektivní správy, která by prakticky všechna česká média nahnala pod jednu střechu povinného kolektivního správce. Takto bude zajištěno, že budou mít i malí nezávislí vydavatelé smluvní svobodu a nebudou pod tlakem velkých mediálních domů, které by jinak rozhodovaly o distribuci licenčních poplatků mezi všechny vydavatele.

Druhým pozměňovacím návrhem chci docílit větší ochrany uživatelů před automatickým preventivním blokováním obsahu internetu ze strany umělé inteligence. Automatické filtry, které implementace směrnice přináší, totiž jistě nebudou dokonalé a my za Piráty chceme zamezit tomu, aby docházelo k odstraňování legitimního obsahu, jako jsou například memy, tedy parodie vytvořené s použitím části díla. Ve třetím pozměňovacím návrhu jde o explicitní deklaraci, že povinnosti ukládané provozovatelům cloudových úložišť novelou autorského zákona nevedou k povinnosti aktivně sledovat a filtrovat veškerý obsah, který na platformu uživatelé nahrají. Takový monitoring by totiž například mohl vést k tomu, že uživatelé kvůli obavám z monitoringu nebudou nahrávat takový obsah, který není v souladu s mainstreamovými politickými názory. Já považuji za důležité zvlášť v dnešní době, kdy vlivem dezinformací řada lidí ztrácí důvěru ve státní instituce, toto ve směrnici explicitně uvést. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně, a nyní se přihlásila do obecné rozpravy paní poslankyně Pokorná Jermanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já budu velmi stručná a zopakuji jenom to, co jsem tady říkala v prvém čtení. Předložený zákon z pera minulé vlády byl velmi složitě vybalancován a projednán napříč celou odbornou veřejností a v tuto chvíli došlo k tomu, čeho jsem se obávala, a to, že přijdou pozměňovací návrhy, které jeho smysl trošku posunou jinam, a nemyslím si, že je to ta správná cesta. Měli bychom se také podívat na to, jaké vyjádření kolektivních správců dostávají předložené pozměňovací návrhy. Všichni to dostáváme do svých e-mailů a myslím si, že je velká škoda, že ten konsenzus, který tady vznikl za minulé vlády, byl tímto narušen, a myslím si, že to rozhodně neprospěje.

Já se podrobněji potom vyjádřím ve třetím čtení, kde k tomu ten prostor si myslím je lepší než ve druhém čtení. Nicméně musím touto cestou vyjádřit své velké politování nad tím, že jsme nebyli schopni uchovat tak složitě projednaný a dojednaný konsenzus minulé vlády. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Ondřej Babka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuju za slovo. No já asi navážu na kolegyni Jermanovou a měl bych dotaz na pana ministra, protože určitě maily od těch profesních asociací dostává, ať je to Asociace komerčních televizí, Sdružení pro internetový rozvoj, Hospodářská komora, která zaslala společné stanovisko sekce kulturního a kreativního průmyslu, Mezinárodní federace hudebního průmyslu, a ti všichni zastávají stanovisko, že by byli rádi, aby autorský zákon - a i když zde bylo zmíněno, byl to složitý kompromis už za minulé vlády - aby tento sněmovní tisk 31 byl schválen tak, jak byl připraven Ministerstvem kultury a jak sem byl poslán, beze změn.

To znamená, pane ministře - a teď se omlouvám, nevím, jestli jsem slyšel správně ve vaší úvodní řeči - že tedy Ministerstvo kultury podporuje ty pozměňovací návrhy? Dobrá, děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Prosím, pan ministr. Prosím, máte slovo.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já jenom tady pár poznámek k pozměňovacímu návrhu pana poslance Laciny. Tam je vymyšlený mechanismus, že se, pokud nedojde k dohodě mezi poskytovatelem služby informační společnosti a vydavatelem, tak je tam vymyšlené jakési řízení, které bude rozhodovat Ministerstvo kultury. Spíše jenom dotaz, proč to má být Ministerstvo kultury: protože to nakonec skončí nějakým rozhodnutím a to bude přezkoumatelné podle části páté OSŘ.

Problém je, že ta příslušnost potom soudu bude u okresních soudů a my, když se soudíme o nějaké spory s autorským právem, máme věcnou příslušnost krajských soudů, máme tam dneska specializované soudce, kteří to dělají dennodenně, a najednou trošku neústrojně tímhletím bychom v podstatě posouzení této věci, která je bytostně autorskoprávní, tak vlastně půjde úplně mimo jinou linii a budou to v podstatě dělat nespecializovaní soudci. Takže je tady spíš na úvahu, jestli potom teda neposunout místní příslušnost rovnou tady k těmto soudcům, aby byl místně příslušný krajský soud, anebo aby spor vůbec o vyšší odměnu rozhodovaly soudy rovnou, a bylo by to vyřešeno.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji panu ministrovi Šalomounovi. Táži se opět, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak. Nyní tedy končím obecnou rozpravu.

A táži se, zda je zájem o závěrečná slova? Pan ministr až po podrobné rozpravě, dobře. Pan zpravodaj? Také ne.

Nyní tedy zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo se přihlásil do podrobné rozpravy pan poslanec Jan Lacina. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Lacina: Děkuju za slovo, paní předsedající. Já už bych se v tuto chvíli jenom rád přihlásil k pozměňovacímu návrhu 1274, který jsem tady v obecné rozpravě, řekl bych, že velmi podrobně, odůvodnil. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji a nyní se do podrobné rozpravy hlásím já a poprosím pana kolegu, aby mě vystřídal. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dovolte, abych vás všechny pozdravil, a do podrobné rozpravy se hlásí paní místopředsedkyně. A předtím ještě... já jsem si nevšiml, jestli se hlásil pan předseda Michálek? Tak máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já se tedy hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je v systému nahrán pod číslem 1303, a odůvodnění jsem načetl v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji, a nyní paní místopředsedkyně Kovářová.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu, který se týká takzvaných vesmírných smluv a který je veden pod sněmovním dokumentem číslo 1206.

A nyní krátké odůvodnění. Současné nastavení textu zákona a obchodní praxe vede k trvalému krácení práv všech tvůrčích profesí, které se podílejí na tvorbě audiovizuálních a čistě audiálních děl. Filmoví i hudební producenti uzavírají s autory a interprety smlouvy, ve kterých vykupují veškerá jejich majetková práva ke konkrétním dílům či výkonům, a to tak, že ke všem způsobům užití, třeba ještě neexistujícím, na celou dobu trvání majetkových práv, někdy se jedná o desítky let, a k neomezenému teritoriálnímu rozsahu. Problém není ani tak v samotném rozsahu těchto smluv jako spíše v odměně, kterou za ně autoři dostávají. Běžným obchodním modelem je vyplacení jednorázové odměny pro autora, kdy tato odměna již dále nezohledňuje, jak moc je autorovo dílo užíváno. Zákon na tyto situace sice pamatuje, ale pouze okrajově, a to institutem práva autorů požadovat dodatečnou odměnu. Jedná se tak zvanou bestsellerovou doložku, která je však pro aplikaci velice omezená a v podstatě se nevyužívá. Navrhujeme tedy postupovat tak, že jednorázová odměna může být ve smlouvě sjednána pouze v případě, že smlouva nebude trvat více než jeden rok bez omezeného věcného rozsahu licence, nebo pět let, když věcný rozsah licence nebude univerzální, bude omezen.

Dle mého názoru se jedná o přijatelný a vhodný zásah do soukromoprávních vztahů, protože ve výsledku nejde o nic jiného než o poskytnutí možnosti autora ve stanovené době znovu zasednout k jednání s producentem o jejich smluvním vztahu. Je dána stejně možnost autorovi i producentovi o smlouvě jednat a případně v ní nepokračovat. Je důležité připomenout, že by se toto vztahovalo pouze na smlouvy uzavírané v budoucnu. Jedná se o jednoduchý způsob, jak alespoň trochu narovnat práva malých autorů, jednotlivců či fyzických osob a velkých českých i mezinárodních společností. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že nevidím už nikoho přihlášeného do podrobné rozpravy, tímto končím podrobnou rozpravu.

A táži se na závěrečné slovo. Pan ministr má zájem. Prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, neb pečlivě sledujeme, jaké pozměňovací návrhy jsou v jednotlivých částech legislativního procesu podávány, tak si vám dovolím krátce sdělit i naše stanovisko nebo spíš náš názor - to není v tomto smyslu stanovisko, názor tedy na další tři pozměňovací návrhy, které se tady objevily.

První je tedy návrh pana poslance Michálka, který doplňuje § 23 autorského zákona o negativní vymezení pojmu sdělování veřejnosti v případě rádií a televizí v některých provozovnách. Považuji za nutné zmínit, že pojem sdělování veřejnosti je autonomním pojmem unijního práva a jeho výklad přísluší pouze Soudnímu dvoru EU. Ten jej také již vyložil v řadě judikátů, další judikáty na to téma se očekávají v budoucnu a není vyloučeno, že se navrhovaná definice ukáže jako nedostatečná nebo nepřesná.

Zdůrazňuji, že navrhované ustanovení je možné vykládat pouze eurokonformně, a to tak, že provozovna, ve které se zpřístupňování chráněných děl nebude považovat za sdělování veřejnosti, bude muset splňovat všechna navrhovaná kritéria najednou. To je velmi důležité. Ještě jednou to zopakuji: bude muset splňovat všechna navrhovaná kritéria najednou, a těmito kritérii jsou: zpřístupnění jen pro úzký okruh osob, nahodile a nezávisle na přání příjemců, a nevýdělečné povahy. Ve výsledku se tak tento pozměňovací návrh dotkne jen velmi omezeného počtu provozoven, ostatně v jistém slova smyslu to tady již předkladatel zmiňoval.

Rád bych také dodal to, že tento pozměňovací návrh vyvolal u řady zainteresovaných subjektů, převážně nositelů práv, velké obavy. Oslovili nás, my jsme se tímto tématem podrobně i zabývali a považujeme jej - to chci zdůraznit - za nějaký řekněme hraniční postoj v této věci. Já jsem tedy připraven dát na základě dohody, která tady byla zmiňována, souhlasné stanovisko k tomuto návrhu, ale chci vás také ujistit o tom, že celá cesta k tomuto pozměňovacímu návrhu byla lemována řadou předchozích jednání. Není to pozměňovací návrh obsahově totožný s pozměňovacími návrhy, které se tady objevily, například při minulém nebo v minulém volebním období Sněmovny, tehdy, když se prováděla implementace takzvané Marrákešské dohody, a které byly v tomto ohledu mnohem radikálnější. Takže jak jsem říkal, ano, my jsme připraveni dát - nebo já jsem připraven dát - k tomuto návrhu souhlasné stanovisko, ale je to úplně ta nejzazší mez, kterou je možné do autorského zákona v této věci dát, a jsme si vědomi toho, že to není věc, která je úplně jednoznačná.

Další věc je pozměňovací návrh paní poslankyně Kovářové. Jedná se o omezení okruhu případů, kdy by bylo možné, nebo kdy by měla být možnost sjednat licenční odměnu v podobě jednorázové paušální platby. Jedná se o smlouvy takzvaného režimu buy-out. Lze říci, že se o tomto tématu pravidelně hovoří, nicméně jedná se o věc, která je mimořádně komplikovaná, a my nemáme za to - při samozřejmě všem respektu k tomu, že paní poslankyně tento pozměňovací návrh předložila a zdůvodnění, které tady přednesla - tento pozměňovací návrh může mít velmi významné negativní dopady na trh s licencemi a vlastně ve výsledku vést ke zhoršení postavení některých autorů a výkonných umělců. Tudíž my s tímto pozměňovacím návrhem nemůžeme souhlasit, což říkám v komentáři ještě i před jednáním výboru, kde buď já, nebo moji kolegové také dodáme.

Chtěl bych k tomu doplnit jednu důležitou věc. Pozměňovací návrh paní poslankyně Kovářové a pozměňovací návrh tady teď předložený pana poslance Michálka mají jedno shodné, tedy dotýkají se oblasti, která je dlouhodobě v rámci autorského práva považována za řekl bych velmi senzitivní a vždycky bude předmětem nějakých debat, vždycky bude předmětem diskusí jednotlivých aktérů, jejichž stanoviska jsou v zásadě nesladitelná nebo jenom obtížně sladitelná, ale rozdíl je v tom, že pozměňovací návrh pana poslance Michálka, který se týká sdělování veřejnosti a kterému pracovně v našem vnitroministerském žargonu říkáme železářství, prošel nějakou velkou diskusí.

Já jsem, pane kolego Michálku, prostřednictvím paní místopředsedkyně, už tady zmiňoval, že pro moje ministerstvo je to nějaká hraniční mez toho, co je v této věci možné, ale ještě akceptovatelné, zatímco pozměňovací návrh paní kolegyně Kovářové v této podobě by představoval velmi vážný, v jistém ohledu řekl bych až nebezpečný zásah do prostředí vztahů mezi autory, producenty, dalšími aktéry, ale chci ujistit paní poslankyni Kovářovou, že my se například v rámci audiovize analogicky tímto tématem zabýváme. Mimochodem bych zmínil to, že byla podepsána nyní jakási dohoda nebo memorandum mezi producenty a jednotlivými provozovateli televizního vysílání v Česku na základě naší ministerské iniciativy, tehdy vyvolané návrhem pozměňovacího návrhu pana poslance Salvetra. Takže není to téma, které by bylo dlouhodobě oslyšeno, ale máme prostě za to, že v této podobě pozměňovací návrh by nenaplnil to, co je od něj očekáváno, naopak by tu situaci právě pro ty, jež má hájit, ještě zkomplikoval. Ale určitě do budoucna toto téma není uzavřeno.

Poslední věc, kterou bych komentoval, je pozměňovací návrh pan poslance Laciny, který se týká implementace čl. 15 směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu a nově zaváděných práv vydavatelů periodik k jejich publikacím a jehož cílem je posílit ochranu vydavatelů kromě ochrany poskytované čl. 15 směrnice ještě více vůči poskytovatelům služeb informační společnosti s dominantním postavením na trhu. Chci říci, je myslím podstatné, aby to takto veřejně zaznělo, že tento pozměňovací návrh je výsledkem velmi intenzivních diskusí jednotlivých aktérů. Tento pozměňovací návrh vlastně byl předmětem už jednání výboru pro vědu, výchovu, kulturu, mládež a tělovýchovu před prázdninovou pauzou v jednání Sněmovny. My jsme tehdy požádali o odklad projednání tohoto pozměňovacího návrhu právě proto, abychom tuto velmi komplikovanou problematiku, které se tento pozměňovací návrh týká, prodiskutovali, řekl bych pracovně, ze všech stran. Důvodem je to, že se jedná jednak o záležitost, která je nová od doby, kdy byla přijata tato legislativa, a která se týká velmi citlivé problematiky vztahu vydavatelů versus takzvaných velkých platforem. Samozřejmě že i ty takzvané velké platformy nás, vás již určitě oslovily, lze nalézt několik takových dokladů o navázání komunikace i z prostředí těchto platforem, ale my máme za to, že pozměňovací návrh v znění, o kterém tady hovořil pan poslanec Lacina, v této podobě, tento pozměňovací návrh by znamenal řekl bych vhodné uplatnění toho, co je sledováno v českém právním prostředí. A opravdu nebylo jednoduché to téma nějakým způsobem uchopit a následně upravit.

A dovolím si ještě zmínit reakci na dotaz pana ministra Šalomouna. Samozřejmě, my jsme si vědomi, pane ministře, že se jedná o velmi nejednoduchou věc ve vztahu k určení toho, kdo ty spory bude řešit. My jsme nakonec zvolili tuto cestu proto, že tyto případné spory obsahují i obchodněprávní aspekty, takže to je ten důvod, proč jsme zvolili tuto cestu. Ale není to téma, které je úplně jednoznačné, to je zřejmé.

Takže tolik za mě. Já děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pan ministře. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy? Není tomu tak. Podrobnou rozpravu tedy končím.

Táži se na závěrečná slova, jestli ještě pan ministr má zájem o závěrečné slovo? Nemá. Pan zpravodaj? Také ne.

Vzhledem k tomu, že nebyly v podrobné rozpravě načteny návrhy, o kterých by bylo potřeba hlasovat, končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji.

 

A budeme pokračovat dále. Vrátíme se k bodu, který jsme před bodem 10 přerušili, a tím je bod

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.