(pokračuje Věra Kovářová)

170.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslance Patrika Nachera ve věci nastupující cenzury na sociálních sítích a omezování svobody slova. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 239. Zahajuji rozpravu a ptám se, kdo se hlásí do rozpravy? Pan poslanec Nacher. Prosím, máte slovo.

Poslanec Patrik Nacher: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, musím se přiznat, že ze mě vyprchala energie té původní interpelace, kterou jsem dal ústně někdy v dubnu. Potom jsem poslal 26. dubna písemnou interpelaci na pana premiéra, dostal jsem odpověď 12. května, tady do systému se to zařadilo 6. června a vlastně teď na program se to dostává jako historicky - jestli jsem to správně pochopil - první písemná interpelace v tomto volebním období, až teprve dneska, 8. září. Nevím, jak je to tady s těmi lhůtami, ale je to docela dost dlouhá doba, když v dubnu pošlu písemnou interpelaci, že se dostanu na řadu v září. Celá řada věcí se může mezitím změnit a pak ta interpelace trošičku ztrácí smysl. V tomhletom případě si myslím, že tomu tak není, i když některé věci se mezitím vyřešily... (Vystupující se obrací na předsedající pro zjednání klidu.)

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, prosím, abyste se ztišili, aby pan poslanec Nacher mohl svoji premiérovou interpelaci v tomto období v klidu přednést. Děkuji.

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Ta interpelace byla směřována k tomu, že se přes všechny přísliby, které tady byly před volbami, že se bude bojovat proti omezování svobody slova, proti cenzuře. Já jsem tady při projevu k vyslovení nedůvěry vládě četl některé citace zde přítomného dneska už ministra Ivana Bartoše nebo z webu ODS, TOP 09 a podobně o tom, že budou bojovat proti omezování svobody slova, a já jsem interpeloval pana premiéra v tom, že v té době - bavíme se teď o březnu, dubnu, aby mi bylo rozuměno - kumulativně začaly nastupovat věci, které by se do této kategorie daly zařadit.

Oni se všichni vždycky leknou toho slova cenzura. Já bych řekl, že je to takový sofistikovaný způsob, jak omezovat svobodu slova pod různými záminkami. V aktuálním případě je to válečný konflikt na Ukrajině a to, že bez soudu se u nás začaly vypínat servery. Já je nehájím, rozhodně ne, ale že tam najednou byly zařazeny i věci, i servery, které se třeba k tomuhle tématu vůbec nevyjadřovaly, takže najednou bylo vidět, že se to použilo jako beranidlo i pro nevhodné servery, které se zahraniční politice a nějakým dezinformacím ve vztahu k Ukrajině vůbec nevěnovaly, vůbec to téma neměly pokryté.

Já jsem panu premiérovi položil několik otázek, které jsou podle mě zásadní. Jsou zásadní bez ohledu na to, jestli člověk stojí v té chvíli v opozici, nebo v koalici, a já to samé jsem říkal i v momentě, kdy jsem byl koaliční poslanec, a vzpomenete si vy, co jste tady byli, že se mi nelíbilo, jakým způsobem třeba Ministerstvo zdravotnictví komunikovalo tu jednu pravdu kolem covidu, koho považovalo nebo nepovažovalo za dezinformátory, zveřejnilo to na svém webu, a já jsem se vůči tomu vymezil a byl jsem koaliční poslanec. Teď jsem opoziční, takže tento konzistentní postoj mi umožní v tomhle pokračovat a nemůžu od nikoho z vás slyšet nějakou výtku, že bych najednou začal být přísnější.

Ty otázky jsou namístě a bohužel, pan premiér mi ve své odpovědi dostatečně neodpověděl, kdo bude určovat, co je a co není pravda. Za mě to je jenom soud. Opravdu chce vláda tuto kompetenci, kterou má řešit jedině nezávislý soud, směřovat pod organizace, které samy šíří polopravdy? Protože na tom webu Branmecesko.cz se podílejí některé organizace, které hlídají tu pravdu, factcheckové organizace, z nichž některé v nedávné době prohrály spor, protože samy někoho nepravdivě z něčeho nařkly. Já jsem tady o tom mluvil, nechci to natahovat, mohl bych tady o tom mluvit dlouho, ale je to třeba server Manipulatori.cz. Na nich se postaví to, že tyto subjekty budou hlídat, jestli se někde říká pravda, nebo ne.

Je si vláda vědoma možných rizik těchto zásahů do svobody slova? Ano, teď jsme v mimořádné situaci konfliktu na Ukrajině, ale předtím to byl covid, a já jsem o tom mluvil. Teď je otázka, co to bude příště. Nebojí se vláda, že z původní myšlenky boje proti dezinformacím - otázka je, kdo určí, co je a co není dezinformace, jaká informace se bude zkoumat z tohoto úhlu pohledu, že je nebo není dezinformací, i to je docela důležité, protože informací ve veřejném prostoru je hodně, my žijeme v informační obezitě - takže kdo určí, že tuhle ověřím a tuhle nechám dál plynout? Vždyť jsou toho plné sociální sítě. Některé věci tam běží, jsou to prokazatelné polopravdy, a přesto, že jsou vhodné, protože jsou namířené proti těm v uvozovkách zlým, běží dál a nikdo je neverifikuje, když to takhle řeknu. O tom to je, jestli se to nezmění - a podle mě už se to tak stalo - že to je boj proti nepohodlným názorům.

Moje otázka byla i směrem k vizi, co je cílem těchto všech opatření. Jsou časově limitovaná třeba na konflikt na Ukrajině a pak už to přestane, nebo je to navždycky?

A potom poslední dotaz: chce vláda změnit současné zákony, které řeší svobodu slova a dávají mu určité limity a hranice? My už přece dneska to máme řešené v zákoně. Pan premiér mi odpověděl, jak jsem řekl, 12. května, s tím, že neodpověděl na tyhle základní otázky. On řekl, že prokazatelně vláda respektuje svobodu slova a nebrání přístupu k informacím žádným médiím. To já jsem nezpochybňoval, že by vláda neposkytovala informace médiím nebo nepouštěla někoho na tiskové konference. O tom ta interpelace nebyla.

Takže za mě potom naopak napsal, že neexistuje žádné mezinárodně uznávané kritérium, které by bránilo ve snaze čelit nepřátelské propagandě, dezinformacím sloužícím výlučně v zájmu cizí moci. To tady také nikdo nehájí.

Takže já vás poprosím: pan premiér je dneska oficiálně omluven, jestli jsem to správně slyšel a pochopil?

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, máte pravdu.

Poslanec Patrik Nacher: Takže já tudíž nemůžu dostat tu slovní odpověď a já teď nevím přesně, jaká je v tomhle procedura, protože já s písemnou odpovědí pana premiéra nejsem spokojen, protože objektivně - podívejte se na to, je to tisk 239 - tak na ty otázky, které nejsou útočné, tak na ně za mě neodpověděl a vlastně se tam věnoval úplně něčemu jinému, na co já jsem se neptal a na co se neptají lidé.

Takže tímhle bych svůj úvod ukončil a teď nevím přesně, jaký je postup v nepřítomnosti premiéra při písemných interpelacích v tomto volebním období.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane poslanče, zůstaňte ještě případně u pultíku. Jsou dvě možnosti. Buď můžete dát návrh na usnesení, že nesouhlasíte s odpovědí pana premiéra, nebo můžete dát návrh na odročení do přítomnosti pana premiéra. Můžete si vybrat.

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Děkuji i za ty možnosti. Já si myslím, že by bylo fér, aby se to odročilo, aby tady pan premiér byl, abychom si to mohli říct, aby to nebyl účet bez hostinského, takže jsem pro tu druhou variantu. Jenom podtrhuji to, co jsem řekl na začátku, že moje původní dokonce ústní interpelace tady byla na přelomu března a dubna, tak jenom aby to bylo v nějaké dohledné době. Takže já bych poprosil odročit do přítomnosti pana premiéra.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: To znamená, dáváte návrh na přerušení projednávání této interpelace do přítomnosti pana premiéra. O tomto návrhu usnesení budeme hlasovat. Přivolám kolegy z předsálí.

Mezitím přečtu ještě omluvy. Omlouvá se pan poslanec David Pražák po celý jednací den z rodinných důvodů.

Myslím, že můžeme zahájit hlasování o tom, zda přerušíme projednávání této interpelace do přítomnosti pana premiéra.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? (Kdo je proti?)

Hlasování číslo 40, přihlášeno 126, pro 119, proti žádný.

Ukončuji tímto rozpravu a ukončuji také projednávání písemných interpelací.

Dle dohody pokračujeme tím, že budeme projednávat pevně zařazené body. Vážené poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, nyní bychom se měli věnovat pevně zařazeným bodům z bloku Smlouvy - druhé čtení, což jsou body 99 až 102, sněmovní tisky 157, 194, 200 a 255.

Následně bychom měli pokračovat body 166, sněmovní dokument 911, financování rozvoje školské infrastruktury 2021 až 2027, bod 9, sněmovní tisk 213, vládní návrh zákona o ochraně spotřebitele, druhé čtení, bod 26, sněmovní tisk 251, vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti zahraničního obchodu s citlivým materiálem v souvislosti s digitalizací veřejné správy, prvé čtení, podle § 90 odst. 2. Poté bychom případně projednávali body z bloku Druhé čtení - zákony.

Připomínám, že odpoledne se budeme věnovat bodu 171, ústní interpelace. Po bodu 171 bychom projednávali body dle schváleného pořadu schůze, což jsou body z bloku Druhé čtení - zákony.

Nyní se ptám, zda má někdo návrh na změnu schváleného pořadu schůze? Máme zde přihlášeného pana poslance Stržínka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych požádal o zařazení nového bodu, který je na pořadu této 35. schůze a je veden pod číslem 92. Jedná se o návrh zastupitelstva Zlínského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jde o sněmovní tisk 265, v prvém čtení.

Navrhuji tento bod zařadit na zítra, tedy na pátek 9. 9. 2022, jako první bod po již pevně zařazených bodech. Jedná se o zákonodárnou iniciativu Zlínského kraje a jde o důležitý materiál, který řeší odpovědnost krajů v případě takových mimořádných událostí, jako byly například Vrbětice nebo nedávno požár v Českém Švýcarsku, a to ve vztahu k poskytování zákonných náhrad škody způsobené složkami IZS při mimořádných událostech. Návrh reaguje na zcela nesystémovou změnu provedenou zákonem č. 451/2021 Sb., účinnou od 1. 12. 2021, kdy do původního návrhu na změnu zákona o požární ochraně byla jako přílepek poslaneckým pozměňovacím návrhem včleněna změna zákona č. 239/2000 Sb., o IZS, a tím byl zcela změněn dosavadní neformální postup při vyřizování náhrad podle zákona o integrovaném záchranném systému.

Zákonodárná iniciativa vychází z jednoduchého pravidla. Stát způsobí škodu složkami IZS, stát rozhoduje, stát platí. Podporu návrhu Zlínského kraje vyjádřily všechny kraje, dále Rada asociace krajů České republiky a její odborné komise. Hejtmanem a zastupitelstvem Zlínského kraje jsem byl požádán a také pověřen o projednání tohoto bodu na půdě Poslanecké sněmovny, a proto tak činím. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s přednostním právem pan předseda Výborný. Prosím, máte slovo.

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážená vládo, kolegyně, kolegové. Na základě dohody předsedů klubů si dovolím požádat o změnu v programu dnešní schůze, a sice za bod 102, sněmovní tisk 255, to je ta poslední smlouva v druhém čtení, zařadit bod číslo 34, sněmovní tisk 287, vládní návrh zákona o právu na digitální služby. Čili po bloku Smlouvy by následoval tento bod 34, sněmovní tisk 287. To číslo je z původního návrhu programu schůze, předesílám. Ale jasné je, že to je sněmovní tisk 287 o právu na digitální služby.

Současně sděluji, že na základě dohody předsedů poslaneckých klubů by dnes jednání Sněmovny končilo v 18 hodin, to znamená po skončení ústních interpelací, nejpozději v 18 hodin.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. Jenom se ujistím, že tedy nově to číslo bodu 33, sněmovní tisk 287, chcete zařadit za bod 102, sněmovní tisk 255.

Ještě jednou zopakuji, že pan předseda Výborný oznámil dohodu klubů, že dnes budeme jednat v uvozovkách jenom do 18 hodin.

Má ještě někdo nějaký návrh ke změně schváleného pořadu? Není tomu tak. Proto budeme hlasovat o těchto návrzích v pořadí, jak zazněly. Přivolám kolegy z předsálí.

Prvním návrhem byl návrh pana poslance Stržínka, který navrhuje ne nový bod, protože už máme tento tisk zařazen. Je to číslo bodu 92, sněmovní tisk 265, novela zákona o integrovaném záchranném systému. Pan poslanec navrhuje ho zařadit na zítra, pátek 9. 9., jako první bod po již pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 41, přihlášeno 132 poslanců a poslankyň, pro 55, proti 12. Návrh byl zamítnut.

Nyní tedy budeme hlasovat o návrhu pana předsedy Výborného, který navrhuje, aby bod 33, sněmovní tisk 287, vládní návrh zákona o právu na digitální služby, byl zařazen za bod 102, sněmovní tisk 255.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 42, přihlášeno 132 poslanců a poslankyň, pro 64, proti 2. Návrh byl zamítnut.

Máme tady zájem o kontrolu hlasování. (Kontrola výsledků hlasování.) Pan poslanec Pavel Klíma se hlásí k hlasování.

Poslanec Pavel Klíma: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych rád oznámil, že jsem hlasoval pro, na sjetině mám proti a zpochybňuji hlasování.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, vnímám toto, čili budeme hlasovat o námitce.

Všechny vás na žádost odhlásím a poprosím, abyste se přihlásili opět svými identifikačními kartami. Nyní budeme hlasovat o námitce pana poslance Pavla Klímy k hlasování. Počkáme, až se počet přihlášených ustálí. Počet přihlášených se ustálil.

Zahajuji hlasování o námitce a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 43, přihlášeno 128 poslanců a poslankyň, pro 126, proti žádný. Návrh byl přijat, a budeme tedy hlasování opakovat.

Ještě jednou zopakuji, že hlasujeme o návrhu pana předsedy Výborného o sněmovním tisku 287, který bude zařazen za bod 102, což je sněmovní tisk 255.

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 44 přihlášeno 128 poslanců a poslankyň, pro 68, proti 1. Návrh byl přijat a zařadili jsme tento bod tak, jak bylo zmíněno.

Nyní budeme projednávat následující bod, což je

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.