(pokračuje Olga Richterová)

164.
Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany
v zahraničních operacích do roku 2024 s výhledem na rok 2025
a na pobyt ozbrojených sil států Organizace Severoatlantické smlouvy
na území České republiky v letech 2023 a 2024
/sněmovní tisk 281/ - prvé čtení

Materiál postupně uvedou paní ministryně obrany Jana Černochová a pan ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Prosím, paní ministryně, můžete se ujmout slova.

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Paní místopředsedkyně, dobré ráno. Dobré ráno, kolegyně, kolegové, hned na začátek se musím přiznat, že jsem si chtěla vzít hlasovací kartu, sáhla jsem omylem na hlasovací zařízení pana ministra financí Stanjury a vypnula jsem mu kartu. Tak to říkám jenom pro záznam, abych uvedla všechno v souladu s jednacím řádem.

Dámy a pánové, ještě jednou dobré ráno. Předkládám vám, společně v plné shodě s panem ministrem zahraničních věcí, k projednání a ke schválení materiál Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích do roku 2024 s výhledem na rok 2025 a na pobyt ozbrojených sil států Organizace Severoatlantické smlouvy na území České republiky v letech 2023 a 2024, který schválila vláda dne 23. července 2022 usnesením číslo 644, dále pak 10. srpna 2022 Senát Parlamentu České republiky usnesením číslo 549.

Tento materiál také projednal sněmovní výbor pro obranu na své 14. schůzi dne 31. srpna 2022. (Silný hluk v sále. Žádá předsedající o zjednání klidu.)

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano, také to vnímám, je tady velký hluk. Velice prosím, kolegyně a kolegové, kdo potřebujete, přeneste svoji diskusi do předsálí. Paní ministryně nemá zajištěno důstojné prostředí. Prosím, zlepšilo se to, ale ještě ne dostatečně. Opravdu prosím, opusťte sál.

Prosím, paní ministryně.

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Děkuji. Aktuální mandát na působení v zahraničních operacích vyprší dnem 31. prosince 2022. Návrh nového mandátu vychází ze zahraničněpolitických a bezpečnostních priorit České republiky, které jsou výrazně ovlivněny ruskou agresí na Ukrajině. I z tohoto důvodu je prioritou nového mandátu posílení obrany východní hranice NATO, pro které navrhujeme vyčlenit do 1 200 osob.

Od letošního dubna je Česká republika vedoucí zemí mnohonárodního bojového uskupení NATO na Slovensku, čímž výrazně navyšujeme náš dosavadní příspěvek do obdobných aliančních uskupení v Litvě a Lotyšsku. Novou položkou je ochrana našich diplomatických zájmů na Ukrajině v podobě ochranného týmu pro zastupitelský úřad České republiky.

Co se týče ostatních zahraničních operací, ve většině z nich budeme pokračovat ve stejném rozsahu jako doposud. Ty ostatní zahraniční operace jsou KFOR v Kosovu, operace EU IRINI ve Středozemním moři, mise MFO na Sinaji, mise OSN MINUSMA v Mali a na Golanských výšinách. Výjimkou je Bosna a Hercegovina, kde navrhujeme mírné navýšení naší vojenské přítomnosti v operaci Evropské unie ALTHEA.

Předkládaný návrh neobsahuje pokračování našeho vojenského angažmá i Iráku a ve výcvikové misi EU v Mali. Politická situace v těchto zemích je problematická a obtížně předvídatelná. V případě výcvikové mise EU v Mali probíhá na půdě Unie diskuse o její budoucnosti. Situaci průběžně analyzujeme a těchto unijních diskusí se aktivně účastníme. Pokud se situace vyjasní nebo pokud najdeme jiné možnosti pro naše budoucí zapojení v Sahelu či širším regionu západní Afriky a v Iráku, předložím vládě a Parlamentu samostatný návrh na podzim letošního roku.

Kromě návrhu na působení v konkrétních zahraničních misích a operacích materiál informuje o vyčleňovaných silách rezortu Ministerstva obrany pro případné nasazení mimo území České republiky v rámci sil rychlé reakce NATO, bojového uskupení Evropské unie a mírových operací OSN. Pokud dojde k aktivaci těchto vyčleňovaných sil, jejich vyslání budeme řešit samostatným mandátem.

V předkládaném materiálu navrhujeme působení v celkovém počtu do 1 362 osob jak v roce 2023, tak v roce 2024. Jak jsem již uvedla, zatím tedy bez Iráku a výcvikové mise EU v Mali.

Předpokládaný objem finančních prostředků potřebných pro navrhované působení v zahraničí je v roce 2023 přibližně 1,4 miliardy. Jenom pro srovnání, na rok 2022 bylo v plánu 2,64 miliardy, takže ta částka pro letošní rok i pro roky budoucí je nižší.

Součástí předkládaného návrhu je také pobyt ozbrojených sil států NATO na území České republiky. V rámci posilování společné alianční obrany totiž bude docházet k potřebě zajistit krátkodobou přítomnost jednotek spojeneckých států na území České republiky i nad rámec běžných přesunů a cvičení. Může se jednat například o krátkodobý pobyt v souvislosti s přelety a průjezdy přes naše území či o vytvoření logistického zázemí pro působení spojeneckých sil podél východní hranice Aliance. Tuto případnou krátkodobou spojeneckou přítomnost na území ČR navrhujeme v počtu maximálně do 800 osob. Tento pobyt na území ČR v žádném případě neznamená mandát pro trvalý pobyt ozbrojených sil členských států Aliance na našem území ani pro zřízení jejich vojenských základen.

Z právního hlediska jsou všechny navrhované zahraniční operace v souladu s mezinárodním právem. Navrhovaný rozsah působení v zahraničních operacích je výrazem ochoty a připravenosti České republiky nadále aktivně přispívat k zajišťování mezinárodní bezpečnosti. To činí z České republiky zodpovědného a respektovaného spojence a partnera, který působí v misích a operacích NATO, Evropské unie, OSN a v dalších uskupeních. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám, paní ministryně. Nyní došlo ke ztišení v sále, takže mohu poprosit, aby pan ministr Lipavský se ujal slova. (Nemám zájem o slovo.) Ne, nemá zájem.

Takže jenom, než dojde k pultíku pan zpravodaj - protože tento sněmovní tisk projednal výbor pro obranu, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 281/1 - načtu ještě došlé omluvy. Ještě se omlouvá pan poslanec Karel Rais od 14 do 17 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Jan Richter od 9 do 9.30 hodin z pracovních důvodů, Libor Turek od 9.30 hodin z pracovních důvodů, z členů vlády pan ministr Martin Kupka od 9 do 12.30 hodin z pracovních důvodů. Naopak neplatí omluva paní poslankyně Lucie Šafránkové, ta je přítomna, tam došlo k nějakému nedopatření.

Prosím, pane zpravodaji, abyste nás informoval o jednání výboru a abyste přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím.

Poslanec Josef Flek: Dobrý den, děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážená paní ministryně, vážení členové vlády a milí kolegové, návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích do roku 2024 s výhledem na rok 2025 a pobyt ozbrojených sil států Organizace Severoatlantické smlouvy na území České republiky v letech 2023 a 2024. Tímto chci odkázat na sněmovní tisk číslo 281/1.

Nějakým způsobem shrnutí: jak bylo řečeno paní ministryní, jedná se politicko-bezpečnostní situaci a plnění našich spojeneckých závazků. Česká republika se profiluje jako zodpovědný a konstruktivní partner v mezinárodních organizacích a místních misích, ať už jde o NATO, OSN, MFO, EU a jednotlivé druhy misí. Navrhované působení sil a prostředků v zahraničních operacích v letech 2023 a 2024 je výrazně ovlivněno ruskou válečnou agresí na Ukrajině, která se promítá do dalšího posílení obrany východní hranice NATO. Musíme řešit ale nejenom Ukrajinu, ale i též západní Balkán. Relativně novým nebezpečím je již od roku 2013 vývoj v Sahelu, především v Mali. Proto pokračujeme i v účasti na tamní mezinárodní misi. Situace v Mali a Libyi je dána především rozvratem Libye po pádu Muammara Kaddáfího. U těchto protiteroristických misí musíme myslet na bezpečnost a také na to, jak předcházet migračním vlnám.

Pomáháme na tak rozličných místech, jako je Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko a Maďarsko, Středomoří, Bosna a Hercegovina, Libye, Mali a tak dále. Rezort Ministerstva obrany disponuje dostatečnými kapacitami jak pro zajištění spojeneckých i domácích závazků, tak pro řešení neočekávaných situací. S tímto vědomím je navrhován rozsah působení sil a prostředků jak u zahraničních operací, tak i v rámci bezpečnosti pobytu ozbrojených sil států NATO na území České republiky v roce 2023 a v roce 2024.

Po rozpravě na výboru pro obranu s členy výboru a zástupci Ministerstva obrany v čele s paní ministryní navrhuji vyslovit souhlas s návrhem textu usnesení. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám, pane zpravodaji. Já tedy tímto zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Radovan Vích písemně. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

Poslanec Radovan Vích: Dobré dopoledne. Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych zde přednesl stanovisko hnutí Svoboda a přímá demokracie k tomuto bodu. V předloženém materiálu nevidíme problém v zahraničních operacích nebo misích pod mandátem Rady bezpečnosti OSN, jako je působení zástupců Armády České republiky na Sinaji, na Golanských výšinách nebo na místech, kde stále hrozí eskalace lokálního konfliktu, jako je třeba Kosovo nebo Bosna a Hercegovina. Problém nemáme ani s vysláním našich vojáků na Slovensko na základě žádosti Slovenska. Ale asi si všichni pamatujeme, jak dopadla naše mise v Afghánistánu, která samozřejmě v tomto návrhu již není, kde naši vojáci skvěle plnili své úkoly, a to bych chtěl zdůraznit, ale po dvaceti letech působení to byl politický debakl a úprk, anebo Irák anebo výcviková mise v Mali, jejíž výsledek, té výcvikové mise v Mali, lze zhodnotit jedním slovem, a to je zklamání.

Je dobré se zamyslet, co přesně nám má přinést z hlediska národní bezpečnosti naše angažmá v pobaltských státech, anebo proč má na našem území v roce 2023, 2024 pobývat do 800 vojáků NATO. My nechceme na našem území žádná cizí vojska. Je jasné, že je třeba efektivně chránit bezpečnost České republiky, zejména v současnosti a v následujících letech, nejsme ale přesvědčeni, že toto je ten nejlepší způsob, jakým to provádět. SPD není proti vysílání vojáků do zahraničí, a to bych chtěl zdůraznit, protože někde ty zkušenosti prostě vojáci získávat musí, ale v mírových anebo stabilizačních operacích, v operacích na prosazení míru a tak podobně. To vše navíc v kontextu, kdy jeden členský stát NATO vyhrožuje druhému členskému státu NATO invazí. Mám tím na mysli Turecko a Řecko. Vojáky tak v současné době potřebujeme v první řadě doma.

Hnutí SPD proto nemůže takto koncipovaný návrh svým hlasováním podpořit. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní pan poslanec Metnar. Prosím.

Poslanec Lubomír Metnar: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená vládo, paní ministryně, já bych chtěl říci, že účast Armády České republiky na mezinárodních misích je jedním ze tří hodnoticích kritérií jednotlivých členských zemí Severoatlantické aliance a Česká republika je v této oblasti dlouhodobým a spolehlivým partnerem. Je tomu tak i v době, kdy Evropa čelí zásadním bezpečnostním výzvám a je strategickým bezpečnostním zájmem České republiky podílet se na zajišťování mezinárodní bezpečnosti a stability. Zahraničněpolitické bezpečnostní priority České republiky jsou výrazně ovlivněny agresí Ruska na Ukrajině a z toho důvodu je prioritou dnes předkládaného mandátu posílení obrany východní hranice NATO, pro které Ministerstvo obrany navrhuje vyčlenit 1 200 vojáků.

Na rozdíl od současného mandátu, kdy došlo k ukončení ochrany zastupitelského úřadu v Afghánistánu a mise Takuba v Mali, nový mandát obsahuje návrh 20 vojáků Vojenské policie k ochraně diplomatických zájmů České republiky na Ukrajině. Rovněž tak není zahrnuta mise EU v Mali s ohledem na situaci v Sahelu a unijní postoj v této záležitosti ještě není jasný, kdy na rozdíl od předchozího mandátu není tato mise zde zahrnuta.

Dovolte mi zde také připomenout, že naši spojenci loňskou evakuaci z Kábulu hodnotili velice dobře. Od amerického ministerstva zahraničí, tak i od americké armády, která měla provoz na letišti v Kábulu na starosti, se našim vojákům dostalo velkého uznání. Spolupráce s našimi vojáky na letišti byla jedna z nejlepších a nejefektivnějších.

Na rozdíl od předchozího mandátu, kdy bylo plánováno nasazení 2 329 vojáků, nový mandát plánuje zapojení až 2 724 vojáků, kdy došlo k navýšení u mise EFP Lotyšsko, Litva a Battle Group na Slovensku. Česká republika bude dále přispívat do mise OSN MINUSMA v Mali v podobném rozsahu jako doposud. Podobně jako v případě výcvikové mise EU v Mali dochází k přehodnocení dalšího působení v rozsahu zapojených sil a prostředků v Iráku. Mimo návrh na působení v konkrétních zahraničních misích a operacích materiál informuje i o vyčleňování sil rezortu Ministerstva obrany o případném nasazení mimo území České republiky v rámci tak zvaných sil rychlé reakce NATO, bojového uskupení EU a mírových operací OSN. Pokud dojde k aktivaci těchto vyčleňovaných sil, jejich vyslání se bude řešit také samostatným mandátem. Navrhovaný rozsah působení v zahraničních operacích je opakovaným důkazem naší spolehlivosti a připravenosti i nadále aktivně přispívat k zajišťování mezinárodní bezpečnosti. Jak jsem již uvedl, toto činí z naší země odpovědného a respektovaného spojence a partnera, který působí v misích a operacích NATO, EU, OSN a dalších uskupeních.

Návrh rovněž obsahuje umožnění krátkodobého pobytu do 800 vojáků organizace Severoatlantické smlouvy na území České republiky. S tímto lze souhlasit v případě, jak bylo zdůvodněno, že se skutečně jedná o pokrytí případných nečekaných událostí, které nelze uskutečnit v době do 48 hodin a souvisí s přelety a průjezdy přes naše území či vytvoření logistického zázemí pro působení sil podél východní hranice.

Vyčíslení finančních prostředků potřebných pro navrhované působení v zahraničí činí pro rok 2023 přibližně 1,4 miliardy a v roce 2024 se odhadují rovněž finanční prostředky ve výši 1,4 miliardy. Chci říct, že nejenom já, ale i hnutí ANO tento návrh podporujeme. Je to i určitá kontinuita i v předchozích obdobích, kdy jsme byli spolehlivým partnerem a byli jsme aktivní v zahraničních misích.

Na úplný závěr mi dovolte poděkovat našim vojákům, kteří na zahraničních misích nasazují své životy pro zachování naší i mezinárodní bezpečnosti.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Již nevnímám nikoho, kdo by se chtěl přihlásit, takže končím všeobecnou rozpravu. Ještě je zájem? Takže prosím, pane poslanče. S faktickou chcete? (Ano.) Prosím.

Poslanec Jiří Horák: Krásný dobrý den. Já bych jenom chtěl reagovat krátce, prostřednictvím paní předsedající, na pana Vícha. Víte, když se bavíte s našimi kolegy v Pobaltí, například v Lotyšsku, tak z nich cítíte, že oni naprosto jednoznačně spoléhají na své partnery v Severoatlantické alianci. Takové Lotyšsko má přibližně 1,9 milionu obyvatel, žije tam asi čtvrtina až třetina ruskojazyčného obyvatelstva, a když se bavím se zástupci Lotyšska, bavil jsem se s několika poslanci, tak oni se opravdu obávají, ale opravdu obávají až vyděšeně, že i tam přijdou Rusové bránit své ruskojazyčné obyvatelstvo na území Lotyšska, že i tam se objeví zelení mužíci, kteří budou okupovat východní Lotyšsko. A ve chvíli, kdy vy odmítáte pomáhat těmto našim partnerům, tak mě by zajímalo, kdo nám přijde pomoci, nebo jestli nemáme spoléhat na kolektivní obranu, ale máme spoléhat jen na sebe. To by mě skutečně zajímalo. Děkuji za pozornost. (Potlesk v pravé části sálu.)

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní s faktickou pan poslanec Radovan Vích. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo. Já budu krátce reagovat, vaším prostřednictvím, paní předsedající, k panu poslanci Horákovi. Víte, ono vedle pobaltských států je Polsko, které má jednu z největších armád v rámci Evropy. Takže já myslím, že by to byli případně schopni zvládnout sami. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. A ještě jednou se tedy ujišťuji, zda už není zájem vystoupit? Není, čili tedy končím všeobecnou rozpravu.

Optám se, zda má paní ministryně zájem o závěrečné slovo? Nikoliv, a pan zpravodaj? Nikoliv.

Takže my můžeme přistoupit k rozpravě podobné. Ještě načtu v mezičase došlou omluvu, a sice paní místopředsedkyně Věra Kovářová od 9 do 10 hodin se omlouvá z rodinných důvodů.

A v podrobné rozpravě, ve které se nyní nacházíme, není nikdo přihlášen, takže podrobnou rozpravu končím.

Ještě poprosím pana zpravodaje. Je třeba se přihlásit k usnesení. Prosím.

Poslanec Josef Flek: Děkuji. Zase jak jsem - předtím budu odkazovat na sněmovní tisk číslo 281/1. Pro jistotu přečtu aspoň úvodní části: "Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním vystoupení ministryně obrany Mgr. Jany Černochové, náčelníka generálního štábu Armády České republiky generálmajora Ing. Karla Řehky, zpravodajské zprávě místopředsedy výboru Mgr. Josefa Fleka a po rozpravě (I.) vyslovuje souhlas s působením sil prostředků rezortu Ministerstva obrany; II. bere na vědomí vyčlenění sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany;

III. žádá vládu, aby informovala Poslaneckou sněmovnu o nasazení sil prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích a pobytu ozbrojených sil států Organizace Severoatlantické smlouvy."

Dále bych dal návrh o hlasování těchto bodů jako celku.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano. (Hovor mimo mikrofon.) Je návrh dát hlasovat o usnesení jako celku. (O celku, ano.) A já tedy zagonguji. Poprosím, aby všichni přišli do sálu.

Prosím o nastavení kvora 101.

Jelikož skutečně už se nikdo další neblíží, zahajuji hlasování o proceduře.

Kdo je prosím pro navrženou proceduru - hlasovat o usnesení jako o celku? (Poznámka z pléna.) Ještě není zvýšeno kvorum? Je? Kdo je proti?

V tomto hlasování číslo 32 jsme hlasovali pouze o proceduře. Bylo přihlášeno 156 poslanců a poslankyň, pro 153, proti 1, zdrželi se 2, čili procedura byla takto přijata.

Podstatné je, abychom měli kvorum. Nyní to už nastaveno je, mám zprávu. Je to tak? (Poznámka z pléna, že není.) Už je.

Takže v souladu s tím, co jsme si odhlasovali, já zahajuji hlasování o usnesení tak, jak ho navrhl pan zpravodaj.

Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 33 bylo přihlášeno 157 poslanců a poslankyň, pro bylo 141, proti bylo 15. A vzhledem k tomu, že kvorum bylo 101, bylo ho dosaženo a návrh usnesení byl schválen.

Tímto děkuji paní ministryni, děkuji panu zpravodaji a uzavírám tento bod.

A přistoupíme k bodu číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.