(Schůze zahájena v 14.00 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 35. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve vás všechny odhlásím a požádám, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Učinil tak zatím pan poslanec Jaroslav Dvořák, který bude hlasovat s kartou číslo 31.

Organizační výbor Poslanecké sněmovny stanovil návrh pořadu 35. schůze dne 25. srpna tohoto roku. Pozvánka vám byla rozeslána elektronickou poštou téhož dne. (Silný hluk v sále.) Požádám vás o ztišení.

Nyní přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili poslance Zdeňka Kettnera a poslance Michala Zunu. Ptám se, zda má někdo jiný návrh? Nikoho takového nevidím.

 

Proto o těchto dvou kolezích nechám hlasovat jako o určených ověřovatelích. Prosím tedy, abyste hlasovali.

Zahajuji hlasování a prosím, abyste zvedli ruku, kdo jste pro. Kdo je případně proti?

V hlasování číslo 1 přihlášeno 115 přítomných, pro 111, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že jsme ověřovateli 35. schůze Poslanecké sněmovny určili poslance Zdeňka Kettnera a poslance Michala Zunu.

Sděluji, že do zahájení schůze požádali o omluvení své neúčasti na jednání tito poslanci: Babiš Andrej celý jednací den - pracovní důvody (Potlesk z lavic poslanců vládní koalice.), Bašta Jaroslav od 16 do 20 hodin a od 14 do 15 hodin z pracovních důvodů - doufám, že nebudeme tleskat úplně každému, protože těch omluv je hodně - Bělohlávková Romana od 14 do 17 hodin z pracovních důvodů, Benešík Ondřej z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Berkovcová Jana od 14 do 16 hodin z pracovních důvodů, Bernard Josef z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Carbol Jiří z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Dražilová Lenka z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Flek Josef od 14 do 14.45 z pracovních důvodů, Foldyna Jaroslav z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Gazdík Petr z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Hájek Martin od 18 do 23.59 z pracovních důvodů, Heller Šimon z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Jáč Ivan od 14 do 23.59 ze zdravotních důvodů, Kasal David z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Kašník Pavel z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Knechtová Lenka z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Kobza Jiří od 16 do 23.59 z pracovních důvodů, Kohajda Michael z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Koten Radek z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Krutáková Jana po celý jednací den z rodinných důvodů, Kuchař Jan z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Naiclerová Hana celý jednací den ze zdravotních důvodů, Olšáková Eliška z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Pošarová Marie z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Potůčková Lucie od 16.30 do 22 hodin z pracovních důvodů, Staněk Pavel od 14 do 16 hodin z pracovních důvodů, Stržínek Robert z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Turek Libor z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Vlček Lukáš od 18 do 21.30 ze zdravotních důvodů, Vrána Petr z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Wenzl Milan z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů.

Z členů vlády se omlouvají: Fiala Petr z celého jednacího dne z pracovních důvodů (Potlesk z řad poslanců opozice.), Bek Mikuláš z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Blažek Pavel z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Jurečka Marian mezi 14. až 15.30 z pracovních důvodů, Langšádlová Helena z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Nekula Zdeněk do 18.30 z pracovních důvodů a Síkela Jozef z celého jednacího dne z pracovních důvodů. (Potlesk z řad poslanců opozice.) To je z omluv vše.

Nyní tedy přistoupíme k návrhu pořadu 35. schůze tak, jak je uveden na pozvánce. (Silný hluk v sále.) Prosím vás o ztišení. Nejdříve vás totiž seznámím s návrhy, na kterých se shodlo dnešní grémium.

Za prvé navrhujeme zařadit do návrhu pořadu nové body: sněmovní tisk 289, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším, odborném a jiném vzdělávání, školský zákon, ve znění pozdějších předpisů, první čtení, a to do bloku Zákony - první čtení; sněmovní tisk 240, zdravotněpojistné plány zdravotních pojišťoven na rok 2022 s vyjádřením vlády spolu s hodnocením zdravotněpojistných plánů na rok 2022 a tabulkovými přílohami, a to do bloku Zprávy, návrhy a další.

Za druhé navrhujeme seřadit body v bloku Zákony - druhé čtení následovně: nejdříve bod číslo 7, sněmovní tisk 67, vládní návrh zákona o Antarktidě, druhé čtení; bod 12, sněmovní tisk 139, vládní návrh zákona o využívání digitálních nástrojů, druhé čtení; bod 13, sněmovní tisk 150, vládní návrh zákona o vstupu a dovozu kulturních statků, taktéž druhé čtení; bod 18, sněmovní tisk 207, vládní návrh zákona, civilní letectví a živnostenský zákon, druhé čtení; bod 19, sněmovní tisk 216, vládní návrh zákona, podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, vše druhá čtení, a poté body dle návrhu pořadu schůze.

Za třetí navrhujeme následující postup jednání v tomto týdnu: dnes, tedy v úterý 6. září, projednávat body v pořadí: nejdříve bod 26, sněmovní tisk 249, vládní návrh zákona o zadávání veřejných zakázek, první čtení; následně bod 32, sněmovní tisk 285, vládní návrh zákona o šíření teroristického obsahu on-line, taktéž první čtení, a dále pokračovat body z bloku druhého čtení - zákony, a to do 18.30. V 18.30 hodin totiž navrhujeme pevně zařadit bod 2, sněmovní tisk 151, rostlinolékařská péče, vrácený Senátem; následně bod 96, sněmovní tisk 272, poslanecký návrh zákona o zemědělství a o Státním zemědělském intervenčním fondu, první čtení, podle § 90 odst. 2; bod 3, sněmovní tisk 174, o významné tržní síle, druhé čtení.

Zítra, tedy ve středu 7. září, projednávat body následovně: bod 17, sněmovní tisk 203, vládní návrh zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní, jedná se o druhé čtení; bod 31, sněmovní tisk 284, vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2022, v prvém čtení; bod 25, sněmovní tisk 238, vládní návrh zákona o investičních společnostech a fondech, v prvém čtení.

V případě jejich projednání pokračovat následujícími body z bloku Zákony - druhé čtení, to jsou body 20, sněmovní tisk 218, vládní návrh zákona o koordinaci spolupráci s Evropským úřadem pro boj proti podvodům; bod 21, sněmovní tisk 219, vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o koordinaci spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům; bod 15, sněmovní tisk 177, vládní návrh zákona o zrušení EET, všechno druhá čtení, a to do 13.50 hodin, kdy navrhujeme projednat volební bod číslo 134, změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny. V případě, že nebude doprojednán bod 31, tedy tisk 284, návrh zákona o státním rozpočtu na tento rok, vrátíme se k jeho projednávání i po bodu 134, tedy Změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny.

Ve čtvrtek 8. září bezprostředně po projednání bodu 171, což jsou odpovědi vlády na písemné interpelace, navrhujeme projednávat body z bloku Smlouvy - druhé čtení, což jsou body 97 až 102, sněmovní tisky 157, 194, 200, 255, a následně pak pokračovat - nebo tam je chyba? (Upozornění na přeřeknutí - 99.) 99 - tak jsem to řekla špatně, omlouvám se: projednávat body z bloku Smlouvy - druhé čtení, což jsou body 99 až 102, aby bylo všechno v pořádku, omlouvám se. Následně pokračovat body 167, sněmovní dokument 911, financování rozvoje školské infrastruktury z IROP 2021 až 2027; bod 5, sněmovní tisk 213, vládní návrh zákona o ochraně spotřebitele, v druhém čtení; bod 27, sněmovní tisk 251, vládní návrh zákona, zahraniční obchod s citlivým materiálem v souvislosti s digitalizací veřejné správy, první čtení podle § 90 odst. 2, a dále pokračovat dalšími body z bloku druhé čtení - zákony. Ve 13.30 hodin projednat bod 172, ústní interpelace, a v 18 hodin anebo po projednání tohoto bodu pokračovat dalšími body dle návrhu pořadu schůze, a to body z bloku druhé čtení - zákony.

A konečně v pátek 9. září projednávat body z bloku třetí čtení, což jsou body 108, sněmovní tisk 206, vládní návrh zákona o vnitrozemské plavbě; bod 109, sněmovní tisk 73, vládní návrh zákona o léčivech; bod 110, sněmovní tisk 167, vládní návrh zákona o zdravotnických prostředcích; bod 111, sněmovní tisk 168, vládní návrh zákona o zdravotnických prostředcích - související, a bod 112, sněmovní tisk 215, poslanecký návrh zákona o státní službě. Dále pak pokračovat body dle návrhu pořadu schůze.

A informace na závěr, dne 27. 8. na 33. schůzi Sněmovny byly projednány body 1, tedy sněmovní tisk 166/6, 104, sněmovní tisk 274, a 105, sněmovní tisk 275. Škrtněte si je prosím, o tomto není potřeba hlasovat, tyto body tím, že jsou projednány, už nebudou na pořadu zahajované schůze.

To je z mé strany vše. Nyní prosím, abyste se, paní poslankyně a páni poslanci, k pořadu vyjádřili i vy. O slovo se již přihlásilo několik písemně, s přednostním právem je nejdříve přihlášen Tomio Okamura a následuje už celá řada dalších poslanců, další je Radek Vondráček. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já bych chtěl navrhnout jako první mimořádný bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny bod s názvem Škodlivá Fialova vláda neřeší zdražování a měla by podat demisi. Takže to je název toho bodu a nyní bych to zdůvodnil.

Fialova vláda sice přežila hlasování o nedůvěře v Parlamentu, ale prokazatelně i podle průzkumů důvěru většiny občanů nemá. Minulý týden proběhla schůze Poslanecké sněmovny ohledně návrhu na vyslovení nedůvěry vládě Petra Fialy, která byla svolána i na základě podpisů poslanců SPD. Vláda si svoji důvěru tady tou stoosmičkou prohlasovala, nicméně realita je taková, že vládou Petra Fialy nejsou zajištěny dodávky plynu pro firmy na nadcházející zimu, na dodávky uhlí se čeká až dva měsíce. Ceny elektřiny, pohonných hmot a potravin dále strmě stoupají. Inflace atakuje 20 % a občané a firmy mají oprávněný strach, aby kvůli nečinnosti vlády Petra Fialy tuto zimu vůbec přežili. Vláda nemá žádná řešení a vyjádření jejích členů jsou zmatečná. Vláda nemyslí na naše občany, firmy krachují, kraje a obce nemají smluvně zajištěny dodávky energií pro školy, pro nemocnice, pro domovy pro seniory na příští rok a vláda až nyní volá po nějakém celoevropském řešení. Taková vláda by měla okamžitě podat demisi a je potřeba to tady projednat jako mimořádný bod, jelikož miliony českých občanů se kvůli koaliční vládě ODS, TOP 09, STAN, Pirátů a KDU-ČSL řítí do ekonomické, sociální a finanční katastrofy. Navíc vláda Petra Fialy hodlá zadlužit naši republiku o více než bilion korun. Česká republika je státem, jehož veřejný dluh roste nejrychleji ze všech členských zemí EU, a vše je to kvůli vládě Petra Fialy z ODS.

Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou z ODS navrhuje na příští rok schodek státního rozpočtu ve výši 270 miliard korun, a to přes to, že odhaduje pro rok 2023 celkově o 120 miliard vyšší příjmy z DPH, spotřební daně a daní z příjmů fyzických a právnických osob než letos. Pro letošní rok chce vláda zvýšit rozpočtový deficit na 330 miliard korun a dle výhledu na další dva roky plánuje další deficity každoročně okolo 250 miliard korun.

Vše tedy nasvědčuje tomu, že vláda Petra Fialy z ODS hodlá Českou republiku zadlužit za dobu svého plánovaného čtyřletého mandátu celkově více než o 1 bilion korun! Přitom před volbami lživě slibovala Fialova vládní koalice, ta předvolební koalice a současná vládní koalice to je, tak před volbami lživě jste slibovali občanům snížení deficitu veřejných financí a vyrovnané státní rozpočty. Takto vámi koncipovaný státní rozpočet je neufinancovatelný a upozorňuji tady na to, protože plánované výdaje státu jsou tak vysoké, že si na ně stát není schopen zajistit dostatečné příjmy. Jde tedy o další z řady vládních cynických a vědomých lží. Vláda Petra Fialy likviduje občany, likviduje firmy, likviduje také celou Českou republiku a musí skončit. Proto to navrhuji - a znova opakuji - jako první mimořádný bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny. Blíží se zima a blížíme se opravdu kvůli této vládě do neřešitelných problémů - neřešitelné problémy pro občany, pro firmy, pro instituce.

Česká republika je nyní státem, jehož veřejný dluh roste nejrychleji ze všech členských zemí EU. To znamená nejenom, že Petr Fiala je podle mezinárodních průzkumů nejméně populární premiér vůbec, vůbec ze všech států Evropské unie, ty průzkumy jsou veřejné a všichni je znáte, ale dokonce vy jste uvrhli naši republiku - protože to by mi bylo celkem jedno, protože vaše vláda naši důvěru nemá - ale tím, že jste do té neschopnosti vaší zatáhli celou Českou republiku, a je prokazatelné, že veřejný dluh České republiky za vaší vlády - dokonce jsme nejhorší v tom, vy nejvíce zadlužujete Českou republiku, a tady už je potřeba říct opět jasně dost!

Hnutí SPD již opakovaně předložilo své programové návrhy v oblasti struktury parametrů státního rozpočtu, patří mezi ně razantní snížení zbytných výdajů státu v oblasti veřejné byrokracie, omezení plateb do rozpočtu EU, snížení výdajů na předražené armádní zakázky ze zahraničí. My říkáme: Ano, modernizujme armádu, ano, mějme moderní armádu, ale nikoliv tyto předražené zakázky, stíhačky nejdražší na světě - za 100 miliard a tak dále.

Dále říkáme, že chceme omezit vyplácení sociálních dávek nepřizpůsobivým, a tento náš zákon jste nám tady zamítli, takže vy dokonce ještě podporujete ty nepřizpůsobivé!

A na straně příjmů potom SPD navrhuje například zdanění nadnárodních internetových gigantů typu Facebook a Google, které v České republice generují obrovské zisky bez zdanění v České republice, či zdanění dividend vyváděných zahraničními korporacemi z České republiky - zdanění nezdaněných dividend, které se tady vyvádí do daňových rájů. Jenom to už by bylo cca 75 miliard do státního rozpočtu. Ale vy nehájíte zájmy České republiky, vláda Petra Fialy, vy hájíte zájmy Bruselu, Berlína, Kyjeva a Washingtonu, a na naše občany kašlete. To znamená, znovu to zopakuji: já bych chtěl jménem klubu SPD, aby prvním bodem dnešní schůze Poslanecké sněmovny byl bod s názvem Škodlivá Fialova vláda neřeší zdražování a měla by podat demisi.

Jako druhý bod v pořadí navrhuji na dnešní schůzi, protože to je aktualita aktuální, bod s názvem Premiér Fiala z ODS lživě a arogantně obvinil a urazil až 100 000 občanů. Takže zopakuji: Premiér Fiala z ODS lživě a arogantně obvinil a urazil až 100 000 občanů. A teď to zdůvodním. Lidem už došla trpělivost s premiérem Fialou a s jeho neschopnými ministry. Logickým pokračováním jednání o vyslovení nedůvěry vládě Petra Fialy z ODS byla v sobotu 3. září demonstrace na Václavském náměstí v Praze, které se zúčastnilo až 100 000 občanů. Tato demonstrace, na které byli přítomni také členové SPD a naši příznivci, byla vyjádřením oprávněných obav občanů o jejich budoucnost z důvodu naprosté neschopnosti vlády, neřešení závažných ekonomických a sociálních problémů, a padaly zde oprávněné požadavky na demisi vlády Petra Fialy.

Ještě nikdy v novodobé historii necítili naši občané takovou beznaděj a je zřejmé, že lidem už došla trpělivost s premiérem Fialou z ODS a s jeho neschopnými ministry. Současná vláda na ně kašle a nechala naše občany a firmy na holičkách. Také následná mediální vyjádření premiéra Petra Fialy z ODS ohledně této demonstrace byla, slušně řečeno, arogantní a hloupá. Demonstrovali zde naštvaní občané a jednalo se o oprávněný a zcela legitimní protest. Premiér Fiala svými výroky veřejně a bez důkazů obvinil až 100 000 účastníků této demonstrace ze spolupráce s cizí mocí proti zájmům naší země. Je to lež. Až 100 000 občanů, kteří se účastnili demonstrace, nemá s Ruskem nic společného. Tito občané, kteří se zúčastnili této demonstrace, prostě nemají na složenky za energie, nemají peníze, mají strach o svojí budoucnost už tuto zimu kvůli neschopné Fialově vládě.

Pro hnutí SPD je zcela nepřijatelná situace, nepřijatelná situace, kdy někdo z občanů - a tady to bylo až 100 000 občanů, kteří se zúčastnili té demonstrace, mluvím o těch občanech, co se zúčastnili té demonstrace - takže je označuje premiér Fiala nálepkou jen proto, že nesouhlasí s politikou vlády. To se stalo tady tou lží a podlostí a neskutečnou křivárnou poslanců vládní koalice, že když někdo nesouhlasí s neschopnou vládou Petra Fialy a se škodlivou vládou Petra Fialy, tak ho okamžitě onálepkují, že je proruský, přitom pro to nejsou žádné důkazy a není to pravda. Je to sprostá lež, že premiér Fiala až 100 000 občanů takto označil jenom kvůli tomu, že mají strach o svoji budoucnost kvůli vám, mají strach o to, že se neuživí, strach o to, že půjdou na ulici kvůli vaší pětikoalici ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL a Pirátů. A premiér Petr Fiala šmahem urazí těch 100 000 občanů a jejich rodiny ještě a jejich příbuzné, to je prostě absolutně nepřijatelné! Nekompetentní premiér Fiala se tím snaží pouze zamaskovat svojí vlastní neschopnost, jak řešit zdražování, organizovaný zločin a korupci ve vládních stranách, což jsou pravé důvody vysoké účasti občanů na této demonstraci. Mluvím o těch občanech, co tam jsou. SPD tu demonstraci ani neorganizovalo, ani nejsme spoluorganizátory, ani neznám ty organizátory, mluvím o těch občanech. Tam bylo 100 000 občanů a o to tady jde. Takže to jsou ty pravé důvody. A stav, kdy předseda vlády takovýmto způsobem osočuje občany České republiky, nelze vnímat jinak než jako útok na občanská práva a základní demokratické principy. Požadujeme, aby premiér svá tvrzení vůči téměř 100 000 zúčastněných občanů buď doložil jasnými důkazy, nebo ať se účastníkům demonstrace veřejně omluví a následně odstoupí ze své funkce. Takže znova zopakuji, jako druhý bod navrhuji bod s názvem Premiér Fiala z ODS lživě a arogantně obvinil a urazil až 100 000 občanů - to je ten název, a jenom dodám, kteří se zúčastnili té sobotní demonstrace.

Dále tady mám připravený bod číslo 3, který bych chtěl navrhnout jako třetí bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny, a to je bod s názvem Fialova vláda nehájí české zájmy, ale je vazalem Bruselu a Berlína. A nyní bych to zdůvodnil. Německo prosazuje definitivní konec suverenity států v Evropské unii. Německý spolkový kancléř Olaf Scholz při své návštěvě Prahy minulý týden již poněkolikáté veřejně navrhl, aby při hlasováních v Evropské radě přestal platit princip jednomyslnosti a právo veta členských států, a to včetně oblasti daňové, obranné a zahraniční politiky. Pokud by se tento dlouhodobý německý plán realizoval, šlo by o definitivní konec státní suverenity České republiky, jejíž občané by se ocitli zcela v područí cizích zájmů, zejména Berlína a Bruselu.

Je naprosto šokující, že se premiér Petr Fiala z ODS ani ministr zahraničí Jan Lipavský z Pirátů proti tomuto mocensky arogantnímu postoji německého kancléře okamžitě tvrdě nevyhranili, v minulosti ho označili jako vhodný. Je tak zcela evidentní, že vláda Petra Fialy ve složení ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a STAN nehájí národní zájmy a suverenitu České republiky, ale je vazalem zejména Německa. Ostatně proslýchá se, že premiér Petr Fiala, protože s vládou to jde už z kopce - a už sílí volání, pochopitelně, 80 % občanů už vaší vládě nedůvěřuje podle průzkumu, takže drtivá většina - tak už se vidí na místě eurokomisaře, takže proto jde ještě o to víc na ruku Berlínu a Bruselu, místo paní Jourové z hnutí ANO, která ale také nehájí zájmy České republiky.

Musím říci, že je zcela evidentní, že vaše vláda nehájí zájmy a suverenitu České republiky. Postoj německého kancléře činí naléhavým přijetí návrhu SPD na zákon o referendu včetně možnosti hlasování o vystoupení České republiky z Evropské unie, ve kterém by se všichni naši občané mohli k této zásadní otázce vyjádřit. Současná vláda ale jeho projednání ve Sněmovně dlouhodobě odkládá a musím říci, že bohužel i poslanci hnutí ANO tady jasně řekli letos, že jsou proti zákonu o referendu. Řekla to tady v zastoupení poslanců hnutí ANO paní poslankyně Válková. Takže hnutí SPD je jedinou stranou, která tady prosazuje demokracii, prosazuje to, aby tady platil zákon o referendu, a my budeme dál bojovat za to, aby tady byla v České republice demokracie, nikoli cenzura, kterou tady nastavuje vláda Petra Fialy. Dokonce jak jste na vládě vytvořili novou pozici vrchního cenzora, nějaký ten pan Klíma, že si ho lidé platí, za to, aby... To je ten, jak zpracoval tu výzvu, vláda Petra Fialy, jak jste na jaře udělali ten web, vládní web, a vyzývali jste občany, aby se práskali a nahlašovali vzájemně, když má někdo jiný názor, než prosazuje vaše vláda. Totalita nejhoršího kalibru! Takže my naopak chceme zákon o referendu, chceme přímou volbu a odvolatelnost politiků. To je přesně to, co prosazuje SPD. Takže to byl bod číslo tři.

A bod číslo čtyři bych nazval, nebo ten název, který navrhuji jako čtvrtý bod pořadu dnešní schůze Poslanecké sněmovny, bod s názvem Reparace za nacistickou okupaci. Hnutí SPD prosazuje, aby česká vláda, podobně jako polská, požadovala na Německu reparace za nacistickou okupaci. Polsko se rozhodlo oficiálně žádat po Německu vyplacení válečných reparací za období nacistické okupace, oznámil to minulý týden u příležitosti připomínky 83. výročí... (V sále je silný hluk.) Můžu poprosit o klid trošku?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vážené kolegyně, kolegové, prosím o ztišení a přesunutí vašich rozhovorů případně do předsálí.

 

Poslanec Tomio Okamura: Takže oznámil to minulý týden u příležitosti připomínky 83. výročí vypuknutí druhé světové války klíčový polský politik Jaroslaw Kaczyński, předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost. Náhrada za škody, které má Německo Polsku zaplatit, činí 6,2 bilionu zlotých, což je zhruba 32 bilionů korun. Tento polský požadavek zároveň ukazuje na zbabělost a lhaní mnoha českých vládních politiků, kteří opakovaně tvrdili, že žádat Německo o úhradu válečných reparací není již právně ani politicky možné.

Hnutí SPD jako jediná politická síla se dlouhodobě veřejně hlásí k myšlence, že i Česká republika musí po Německu požadovat urychlené vyplacení reparací, které nám Německo jako následnický stát nacistické Třetí říše dluží. Dodnes nám je dluží za brutální okupaci českých zemí v letech 1939 až 1945, smrt více než 360 000 našich občanů a za způsobení ohromných hospodářských a majetkových škod. Máme na to evidentní právní nárok a jsme tím povinni našim předkům a všem obětem nacistické okupace. Právo na vyplacení těchto válečných reparací nám přiznala postupimská konference i reparační konference v Paříži. Z celkové částky přiznané nám Pařížskou reparační smlouvou, což bylo 306 miliard korun v tehdejší měně, nám Německo dosud zaplatilo pouze 0,07 %, tedy necelou tisícinu. Podle hodnověrných odhadů a propočtů na základě vývoje hodnoty měny a cen nám tedy Německo dluží ještě minimálně 4 biliony korun, přičemž některé odhady hovoří až o 15 bilionech. Čili ta situace je kvůli dosavadním vládám taková, že Němci si za naše peníze zvýšili životní úroveň, my tady máme zbytečně nízké platy a naši občané se potýkají s problémy, přestože peníze tady mohly být.

Již v minulém období SPD, konkrétně já jsem písemně požádal vládu tehdejšího premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO, aby reparace vymáhala. Napsal jsem dopis i ministrovi Petříčkovi, ministrovi zahraničí v minulém období za ČSSD, ale Babišova vláda to odmítla s poukazem na možné narušení česko-německých vztahů. Tak to je tedy výborné. Takže místo abychom dostali až 15 bilionů korun a místo abychom se chovali sebevědomě a pronárodně, pročesky, jako to dělají například Poláci, ale i Řekové už otevřeli tuto otázku, i řecká vláda, tak servilita vůči Bruselu a Berlínu trvá. V úklonu, v úklonu jsou české vlády před nimi! Hnutí SPD podporuje tento požadavek Polska vůči Německu jako oprávněný a jsme přesvědčeni, že stejným způsobem musí postupovat i Česká republika. V tomto smyslu už jsem také přichystal dopis premiérovi Petrovi Fialovi, který mu budu tento týden posílat. A počkáme si na odpověď. Já tu odpověď znám, zase se bude bát. On je bázlivý. No, bát... On je přesvědčen o tom, že je potřeba být servilní vůči Bruselu, Berlínu a Washingtonu, a ještě bůhví komu.

SPD říká jasnou věc: My nejsme ani proruští, ani proberlínští, ani probruselští, ani pročínští, ani prokyjevští, ani proameričtí. Pro nás je Česká republika na prvním místě a český občan je na prvním místě a tuto politiku bude SPD dál prosazovat. Děkuju za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní ještě s přednostními právy se přihlásil pan předseda klubu KDU-ČSL - ale nevidím jej tady v tuto chvíli - pan předseda Výborný. A už běží, tak to ještě stihl, a poprosím tedy o vystoupení pana předsedu. Následně pan místopředseda Havlíček se hlásil s přednostním právem. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Vážená vládo, kolegyně, kolegové, já si dovolím načíst tady dva body, na kterých nebyla úplně stoprocentní shoda v tom okamžiku ještě na jednání politického grémia, a sice prosím, aby byl zařazen na program 35. schůze Poslanecké sněmovny bod 34, sněmovní tisk 287, to je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a předpisy související, sněmovní tisk 287, a aby byl zařazen na program dnešní schůze jako třetí bod po už z grémia zařazených bodech 26 a 32.

A dále prosím, aby na program zítřejšího jednání, to znamená ve středu 7. září, byl před z grémia již načtený bod 17, sněmovní tisk 203, zařazen jako první bod zítřejšího jednání bod 165, sněmovní tisk 281, návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích do roku 2024 s výhledem na rok 2025 a tak dále, sněmovní tisk 281. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní vystoupí s přednostním právem pan místopředseda Havlíček k pořadu schůze a už se připraví pan poslanec Vondráček. Prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dobrý den. Já vystoupím s návrhem se zařazením dalšího energetického bodu. Než řeknu jeho název, tak zdůvodním, proč s tím přicházím. Je to de facto pravidelná energetická dávka pro Poslaneckou sněmovnu. Já to říkám proto, protože jsem zde vystupoval opravdu mnohokrát, prakticky na každé schůzi navrhuji nějaké body, jakým způsobem řešit energetickou krizi. Netvrdím, že mám od všeho klíče, že vše, co jsme navrhli, bylo vždy geniální. Chápu, že je to i celkem náročné rozhodování. Ale faktem je to, že poté, co se nám vláda, zejména pan ministr Síkela vždy vysmál, řka, ať mu neradíme, tak se většina těch bodů bohužel s obrovským zpožděním nakonec zavádí.

V tuto chvíli jsme zmateni. Jsme zmateni z toho, jaká vůbec podpora bude v následujících týdnech, měsících a možná i v delším časovém horizontu, protože je to ještě čtrnáct dní, pan ministr Síkela všem tvrdil, že firemní podpora nebude v tomto roce už žádná. Poté, co dostal nůž na krk od krajů, od profesních svazů a podobně, změnil názor a rozhodl se, že se skutečně rozjede takzvaný evropský rámec podpory, nicméně není vysvětleno, kdy bude, není vysvětleno, v jaké výši bude, nevíme o tom vůbec nic. Jediné, co se v tuto chvíli diskutuje, jestli to bude pro firmy, které jsou ve ztrátě, či ne, což je pro nás neakceptovatelné. Domníváme se, že by se to mělo projednávat na půdě Poslanecké sněmovny, a definitivně tedy říct, jestli něco bude, nebo ne.

Úplně stejné je to s energeticky úsporným tarifem, v němž už se dneska nevyzná ale opravdu lautr nikdo. Zatímco před čtrnácti dny to byly 2 000 pro domácnost v tomto roce, před týdnem to byly 4 000. Mezitím udělalo hnutí STAN tiskovou konferenci, kde sdělilo, že by byli rádi, aby to bylo 10 000 korun. Termín se blíží, od 1. října má fungovat energeticky úsporný tarif a my nevíme, jestli to budou 4 000, jestli to bude 10 000 korun, jestli to vláda nakonec validuje, tento návrh, či nevaliduje. Tak to je druhá věc, kterou je třeba probrat, aby rodiny věděly, když už dostávají málo, kolik to tedy alespoň bude.

A to, co je nejdůležitější, to, co se diskutuje v těch posledních dnech, je zastropování. Zatímco ještě před čtrnácti dny to bylo tabu - zastropovávat se nebude z důvodu toho, abychom více šetřili, ano, toto byl hlavní důvod, tak poté, co se udělala malá revoluce včetně revoluce v pětikoalici, minimálně některých činovníků, možná dokonce i frakcí, tak v tuto chvíli je zastropování opět na stole, což je dobrá zpráva. Připravuje se údajně několik scénářů. Máme před jednáním Evropské rady a my nevíme vůbec nic. Je to horší o to, že se v posledních dnech, ano, dobře slyšíte, až 1. září, zadaly analýzy třem komerčním společnostem, které v tuto chvíli zpracovávají varianty toho, jakým způsobem se bude v energetické podpoře pokračovat. Ptám se logicky a myslím si, že se ptají i všichni ostatní poslanci, proč to nedělají úředníci Ministerstva průmyslu a obchodu, vždyť jich je tam více jak sto jenom v oblasti energetiky, proč se to řeší na poslední chvíli, proč to dostávají komerční firmy.

Aby toho nebylo málo, vláda poté, co půjčila desítky a desítky miliard korun třem výrobním společnostem v oblasti energií, tyto společnosti se rozhodly, že tedy vládě poradí, takže v dané chvíli nepracují pravděpodobně, a nevíme jak, úředníci Ministerstva průmyslu, ale pracují konzultační firmy, a pozor, ti, kterých se bude týkat to, že budou určitá opatření, čili výrobci elektrické energie, případně výrobci jiní.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Omlouvám se za přerušení, pane místopředsedo, ale poprosím kolegyně a kolegy v sále o ztišení. Hladina hluku je příliš vysoká. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A já už budu končit. To znamená, naším cílem je to, abychom zařadili jako první bod bod, který se bude jmenovat Zastropování cen energií a další podpora. Abychom si v tomto udělali jasno, abychom si řekli, kdo na čem pracuje, kdo tam má jaké zájmy, jakou strategii má v tuto chvíli vláda, jaké scénáře chce předložit na Radě ministrů v tomto týdnu pro zastropování, a chceme slyšet rovněž i to, kolik zdrojů je připravena vláda do toho opět alokovat na podporu, a chceme slyšet, v jakém časovém harmonogramu. Myslím si, že to není nic nenormálního, a v současné době to považuju za prioritu číslo jedna. Proto požaduji, aby to bylo zařazeno jako bod číslo 1. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Jako bod číslo 1 dnes, předpokládám. (Poslanec Havlíček souhlasí.) Ano, děkuji. Nyní se dostáváme k ostatním přihlášeným bez přednostního práva, nyní je to tedy pan poslanec Radek Vondráček a následovat bude pan poslanec Brázdil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Paní předsedkyně, děkuji za slovo, že se dostanu na řadu 14.40 jsem ani nečekal, to je pro mě příjemné překvapení.

Já jsem na své písemné přihlášce nazval nový bod Informace vlády o aktuálním stavu nelegální migrace v České republice a žádám pouze o zařazení tohoto nového bodu, nebudu žádat pevné zařazení, k čemuž se tedy nyní vyjádřím.

Já jsem už o této problematice mluvil u hlasování o nedůvěře vládě. Já samozřejmě chápu, že jsme rokovali a už bylo 6 hodin ráno, nicméně reagovali na mě ještě další kolegové, rozproudila se nějaká debata. Já jsem očekával aspoň nějakou reakci ze strany ministra vnitra, aspoň něco - pan ministr vnitra nebyl na hlasování, není tady ani dnes a mlčí. Já si myslím, že to je ta nejhorší možná varianta a chtěl bych požádat vládní koalici ve vlastním zájmu, ať to zkusí tentokrát udělat opačně, než to dělá, že to nechá vyhnívat, a až je ten problém obrovský, tak ho začne řešit. Když se teď domluvíme v rámci Poslanecké sněmovny, najdeme čas v rámci této schůze, řekneme si, že to bude trvat hodinu, a pan ministr vnitra, který prostě asi na to nemá čas, protože on na tu každodenní práci nemá čas, on řeší pořád nějaké skandály, tak by nás aspoň informoval o tom, co se děje, a jestli to, co se šíří mezi lidmi, je, nebo není pravda, tak se podaří uklidnit situaci zavčas. Nedělejte to, jak to děláte se vším a pořád.

Já jsem poslancem za Zlínský kraj a opravdu se u mě objednali opakovaně občané v kanceláři a přišli s obavami, co se děje na slovensko-české hranici, že se skutečně pohybují v lese syrští uprchlíci, migranti, že je tam přítomna policie, přelétají vrtulníky, je tam prostě zvýšený pohyb osob a ta situace graduje, protože minulé pondělí u mě byl člověk a ten říkal, že už nejsou v lese, že už chodí normálně po cestách, že se mu stává, že jede po cestě a potká čtyři migranty. Že ta situace graduje a je složitější, ilustruje i to, že počínaje dneškem je otevřeno centrum v policejní škole v Holešově, kde se soustřeďují tito migranti a kde jsou nějakým způsobem vyřizovány jejich papíry, když to řeknu velmi zjednodušeně.

Já bych se chtěl zeptat pana ministra vnitra, jaká ta situace opravdu je, jestli je pravda, že se jich zachytává asi tak 50 denně. Kdybych vzal jenom těch 50 denně, tak je to 1 500 měsíčně plus minus a všichni se shodují na tom, že to jenom špička ledovce. A teď je otázka, co se s nimi potom děje, protože policie je zadrží, zjistí, že přišli ze Slovenska, nemají žádné doklady, Maďarsko a Slovensko je pustilo bez dalšího a u nás tedy získají první nějaká potvrzení v rámci území Evropské unie. Mohou je zadržet pouze na tři dny. Je pravda, že následně je posadí do vlaku směr Slovensko, ale nic jim nebrání na další zastávce znovu vystoupit a znovu to zkusit.

Takže tu máme dva typy uprchlíků: jedny, kteří projdou bez povšimnutí - a těch je většina, a potom nějakou část, kterou zadrží policie. Snaží se, dělají, co mohou, nicméně musí je propustit a oni to znovu zkouší, do Německé spolkové republiky nejčastěji. Ale je pravda, že Německá spolková republika, když je zadrží na svém území, zjistí, že ty vstupní papíry, když to zase říkám tak jednoduše, mají z České republiky, vrací je k nám na českou hranici a tenhle ping-pong se opakuje třeba i několikrát. Přijde vám tohle jako normální systém? Přijde vám to jako normální systémové řešení v rámci Evropské unie? Mně tedy rozhodně ne. Já mám informaci - zase, ptám se, je to pravda? - že ty převaděčské gangy je nabírají v Srbsku, bez problémů projdou Maďarskem a Slovenskem a vlastně první, kde jsou zachytáváni, tak u nás.

Nechci budit nějakou paniku, já jsem kontaktoval zlínského hejtmana, ten mi potvrdil, že o této situaci ví, protože se na něho obrátilo písemně několik starostů obcí. Následně on se obrátil na krajského ředitele policie a byl skutečně informován, že takhle, jak vám to říkám, to je realita Zlínského kraje, nevymýšlím si to. A teď je otázka, co se s tím bude dít? Jak je vlastně zajištěna nějaká komunikace se Slovenskem? Protože jediná šance, jak to zvládnout, je společně se slovenskou stranou. Já děkuju tedy, že pan ministr je tady (Ministr Rakušan přišel do sálu.), on nám asi odpoví. Říkám, můžeme to zvládnout kultivovanou debatou tady v Poslanecké sněmovně, ale slovenská policie spíše odvrací zrak, než aby tu věc řešila. To nám třeba řekne pan ministr, jak to tedy je potom s personálním zajištěním, s rozpočtovým zajištěním, s finančním zajištěním, jak funguje teď to nové centrum u nás v Holešově?

Pan hejtman mi řekl, že zatím je s tou migrační vlnou spojena nulová kriminalita. To je výborná zpráva, to bych chtěl taky říct, aspoň co já vím, nicméně ty osoby se tady u nás pohybují neznámo kolik dní, neznámo kudy a jak, a když tedy jsou vraceni zpět, tak se stejně nevrátí, a údajně jsou i opakovaně vraceni ze Spolkové republiky Německo. A ten převaděč jim říká: Buď vás chytnou, pak vás naloží do autobusu a zavezou vás ještě blíž k německým hranicím do detenčního zařízení, takže vám česká vláda udělá taxi zadarmo, anebo když vás nechytí, tak běžte tam a tam na vlak a jeďte tam a tam.

Takže Česko se v tuto chvíli stává migrační trasou v rámci Evropské unie, asi ne bezvýznamnou migrační trasou. Nikomu nechci nasazovat psí hlavu, ale prostě za nás ta trasa neexistovala, migranti nechodili. A já nevím, jestli je v zájmu Evropské unie, aby ti lidé sem tak přicházeli nekontrolovaně a masově. Ano, jejich cílovou zemí je Německo, ale to Německo, když je tam chytí, tak je vrací k nám. A jak dlouho ještě bude jejich cílovou zemí Německo a Německo nebude reagovat? Oni se pohybují v rámci území Evropské unie a jsme členská země Evropské unie, a nakonec který problém se objeví u nich, tak se nakonec objeví u nás.

A já mám pocit, že ten problém je dlouhodobě neřešen. Proto navrhuji tento mimořádný bod, nenavrhuji jeho pevné zařazení. Poprosil bych předsedy poslaneckých klubů a pana ministra, jestli by se v rámci napjatého, já to chápu, napjatého programu této schůze nenašel časový úsek jedné hodiny, kdy bychom se stručně k tomu vyjádřili, kdy bychom slyšeli odpovědi, protože ten problém sám nezmizí. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pan poslanec Brázdil ještě posečká, protože s přednostním právem se nyní přihlásil pan ministr Rakušan. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Dobrý den, dámy a pánové. Možná překvapím svojí reakcí, nicméně vysvětlím potom kontext celé věci.

Já se rozhodně nebráním tomu, abychom tuto debatu otevřeli na půdě Poslanecké sněmovny, protože jak už tady zmínil pan kolega, ten problém je dlouhodobě neřešen a velmi dlouho neřešen. Samozřejmě v téhle chvíli graduje a já vám vysvětlím proč.

Vy jste řekl: Za nás ty migrační trasy nebyly. Ono je to tím, že Erdogan v téhle chvíli před prezidentskými volbami z území Turecka pouští Syřany, kteří tam dlouhodobě po dohodě na evropské úrovni byli, Evropská unie Turecku platila nemalé finanční prostředky. Ta dohoda pozbyla své platnosti a prezident Erdogan samozřejmě otvírá cestu do Evropy. To je první věc, která tady je, a proto i skladba migrantů, kteří se objevují na našem území, na území Rakouska, na území Maďarska, na území Německa, na území Slovenska jsou z 90 až 95 % Syřané. Jsou to lidé, kteří ovšem nepřicházejí v téhle chvíli ze země původu, to znamená ze Sýrie, ale jsou to lidé, kteří v této chvíli přicházejí z Turecka, což je prokázaná a doložitelná záležitost.

První věc, která dominovým efektem nefunguje, je Maďarsko. Maďarsko nepřijímá readmise, to znamená, do Rakouska chodí ne desítky denně, ne stovky denně, ale tisíce denně. Stav myslím někdy minulý týden bylo asi 5 až 6 tisíc lidí, kteří přišli do Rakouska. Rakousko se snaží uplatnit readmisní dohodu vůči Maďarsku, Maďarsko nepřijímá. Slovensko se snaží uplatnit readmisní dohodu vůči Maďarsku, Maďarsko nepřijímá. Máme tady dominový efekt. Česká republika se snaží uplatňovat readmisní dohody ke Slovensku.

Tady bych se zastavil. Měli jsme jednání na úrovni policejního prezidenta České a Slovenské republiky, kde byl dohodnut základní koncept readmisí tak, aby Slovensko stejně jako Česká republika vůči Německu muselo přijímat. Ve středu v Brně mám bilaterální jednání se slovenským ministrem vnitra na vrcholné úrovni, kde Česká republika má ve spolupráci našeho ministerstva, policie a i při zásahu Ministerstva spravedlnosti připravený koncept nutnosti dodržování readmisní dohody, která mezi Slovenskem a Českou republikou platí. Není pravda, že bychom na to vůbec nereagovali. S panem policejním prezidentem už někdy před čtrnácti dny jsme měli velkou tiskovou konferenci k migrační situaci. Na základě této tiskové konference bylo spuštěno cvičení, kdy se v uvozovkách zavřely slovensko-české hranice, respektive se tam obnovila na dobu 48 hodin kontrola. Ty kontroly tam probíhaly.

Další, co jsme udělali, je navýšení kapacity správ uprchlických zařízení z nějakých 800 na 1 040. Správa uprchlických zařízení využívá veškeré své volné kapacity, které v této chvíli má, jak jsem řekl, personálně i kapacitně bylo toto zařízení navýšeno.

Dalším krokem - příští pondělí mám jednání s bavorským ministrem vnitra o tom, jakým způsobem se k readmisím staví německá strana. Pan policejním prezident myslím, pokud se nepletu, včera nebo předevčírem, jednal se saským policejním šéfem, protože se v médiích objevily informace o policejních odborech německých, které by požadovaly uzavření hranice. Není to oficiální názor vedení německé policie, ani saské, ani bavorské, ani politické reprezentace na centrální ani zemské úrovni. To znamená, že Německo nemá v této době zájem uzavírat hranice s Českou republikou, což chci garantovat, a to je důvod, proč jedu na ono jednání s bavorským ministrem vnitra.

Další věc, kterou jsme v téhle chvíli udělali - je to zařazeno samozřejmě jako jeden z bodů na ministerské setkání ministrů Evropské unie, kterému Česká republika v této chvíli předsedá - je to problém, který se netýká České republiky, ba naopak, my stále těžíme z toho, že se jedná o tranzitní migraci. V případě Rakouska jsou dennodenně ve stovkách žádosti o azyl, v případě České republiky nikoliv. Ti lidé dostávají výjezdní příkaz k opuštění České republiky a samozřejmě že v některém případě odcházejí do Německa, kde Německo v některém případě dané lidi vrací do České republiky stejně, jako my vracíme a budeme vracet na Slovensko. To je dominový efekt, který je spuštěn především tím, že Maďarsko jako takové v podstatě nebere žádné readmisní dohody se svými okolními státy. Je potřeba si uvědomit, že je to problém celoevropský, a ano, máte pravdu, to řešení musí být na evropské úrovni, proto české předsednictví explicitně k tomu bude mít i návrh nějakého řešení úpravy azylového práva na evropské úrovni.

Za další posílení vnější ochrany hranic, což je velmi důležitá záležitost. Bavíme se o reformě Frontexu, Frontex navyšuje počet svých příslušníků. Mimochodem, za českého předsednictví se bude vybírat i nový šéf Frontexu, budeme i u toho výběru jako takového. Tedy Česká republika zareagovala okamžitě, v současné době se ve Zlínském a Jihomoravském kraji koná zvýšený dohled Policie České republiky nad touto oblastí. Dochází i k namátkovým kontrolám přímo na hranicích a v téhle chvíli ten záchyt je samozřejmě v číslech, která odpovídají tomu, co se ve střední Evropě děje.

Jsme svědky toho, že Erdogan pravděpodobně před svými prezidentskými volbami se prostě dopouští něčeho, co je možné nazvat instrumentalizací migrace, a tomu problému se samozřejmě jako Česká republika nemůžeme úplně vyhnout. Znovu ale říkám: Jedná se o tranzitní migraci, bezpečnostní situace občanů České republiky je zachována. A já jsem připraven prostřednictvím paní předsedkyně, pane kolego, informovat Poslaneckou sněmovnu, ale rád bych požádal o strpení, protože řešení nepřinesu rozhodně dříve, než budu mít bilaterální jednání jak se slovenskou stranou, což je ve středu, tak příští pondělí s bavorským ministrem vnitra. Potom je určitě namístě od té dohodě, na které to celé visí, to znamená dohoda o funkčních readmisích mezi Českou republikou a Slovenskem, potom určitě budu informovat.

Samozřejmě, a to už jsme v nějakém režimu, se daným problémem zabývají i služby, které dávají zákonným adresátům své výstupy ohledně této situace. Nedělám ale nic nezákonného, když prozradím, že příčina leží v Turecku. Příčina leží v tom, že tady máme otevřené stavidlo do Evropy právě ze strany Turecka. Proto je tady takový nárůst, proto máme taková čísla. A je velkým úspěchem Policie České republiky, že bezpečnostní situace v České republice se nezhoršila podle veškerých dostupných čísel ani v Jihomoravském, ani ve Zlínském kraji za ty poslední měsíc a půl, kdy je to ožehavým tématem, nestoupla kriminalita, nestoupla trestná činnost, nedošlo k žádným závažným opatřením.

A poslední věc, kterou chci říci: s panem ministrem Blažkem jsme ustanovili pracovní skupinu, to se určitě dostane na váš výbor prostřednictvím paní předsedající, která má zpřísnit tresty pro převaděče. A samozřejmě se chceme bavit se státním zastupitelstvím, se soudci o tom, proč ti převaděči i při prokázaném spáchání této činnosti nekončí ve vazbě, což je samozřejmě také odstrašující záležitost, která by tady měla být. Pracovní skupina svůj výsledek zpřísnění postihů za převaděčství předloží v nejbližší době Parlamentu České republiky. S panem ministrem komplexně budeme informovat Poslaneckou sněmovnu, ale ve chvíli, až proběhnou všechna ta jednání, která teď v průběhu týdne, deseti dnů povedeme. Děkuju za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Připomenu, že se nacházíme v diskusi ohledně pořadu schůze a do té je dále přihlášen pan poslanec Brázdil. Následuje paní poslankyně Dostálová. Prosím.

 

Poslanec Milan Brázdil: Dobrý den. Tak vidíte padesát lidí na slovácko-slovenském pomezí a kvůli tomu pan ministr je ochoten sem přijít, ale padesát lidí - záchranářů českých lidí, kteří tady se rozdávají celý svůj život, pro to není ochoten tady diskutovat nikdo. A tak promiňte, dobrý den, já jsem ještě jednou vás chtěl vás přivítat na dnešní schůzi a zároveň vám říct, že jsem strašně hrdý na to, že jsem záchranář. Dokonce jsem i teď hrdý na to, že jsem poslanec, protože můžu zastupovat záchranáře tady ve Sněmovně. Takovou sortu lidí, kteří jsou takoví srdcaři a rozdají se, a tady na ně každý kašle. No proč? No tak oni jsou krajští. Oni to nejsou státní hasiči ani státní policie, které by měl hájit pan ministr, ony to jsou krajské organizace. Nicméně vy všichni, kdo jste tu byli minulé volební období, vy jste si to uvědomili, a já bych hrozně rád, abyste si to uvědomili i dneska.

Je to přesně deset let, kdy tady vznikla metanolová aféra. Zatímco při povodních, když jsem tu minule vystupoval, to bylo dvacet let od povodní, kde záchranáři pracovali a rozdali se, tak teď je to deset let od metanolové aféry. Tehdy zemřelo řeknete jenom 17 lidí, tady zemřelo téměř 50 lidí a 90 z nich má těžké problémy. Kyselina mravenčí... nemůžou, jsou slepí, poškozená játra. O ně všechny se někdo musel v té tíživé situaci starat a to byli právě záchranáři. Byli tam policajti, hasiči a záchranáři. A já tedy znovu za vámi jdu, kolegyně, kolegové, ztraťte trochu času ze svého, abyste mi umožnili dnes zařadit bod, který se bude záchranáři zabývat.

Nejhorší víte, kdo je? Marian Jurečka. Ten člověk před pár měsíci, to jsem se dozvěděl teď - víte, já jsem sloužil na záchrance, měl jsem noční teď v nedělu - a přišli za mnou, říkají: Milane, to je fakt mazec. My jdeme za ním, on nám slíbí hore dole a udělá si z úst - musculus orbicularis oris, ať jsem slušný - si udělá trhací kalendář. On jim tam řekne: Jasně, všecko bude. Tady stál a my jsme měli tak malinko, blízko, tak malilinko jenom k tomu, abychom tu legislativně technickou změnu odsouhlasili, tady stál a mluvil k nim - horským záchranářům a zdravotníkům: Jo, to bude, to já do konce prázdnin sem dám. Víte co? On neudělal nic. On tu ani není a nic neudělal. Pravděpodobně to bude zařazené na středu do vlády. Ale víte, v čem? Vy všichni - poslouchejte - vy všichni, kteří jste minulé volební období pro to zvedli ruku a chtěli jste, mohli jít pět let do předčasného důchodu bez sankcí, tak víte, co z toho on udělal? On lhal. On jim lhal, že to bude, akorát to předloží on a lépe. On to zužuje na dva a půl roku... Vždyť to je... Poslouchejte, jenom abyste věděli, o koho jde, a já vím ty informace od pana ministra zdravotnictví. Tady se jedná o 72 šedesátníků, především žen, kteří se v loňském roce stali šedesátníky, ale nikdo z nich ještě neví, jestli splní těch 36 000 hodin služby. Tedy v podstatě odhadem se jedná o padesát lidí, přesně tak jako o padesát uprchlíků, kteří na slovácko-slovenském pomezí tam rajtují a dělají binec. Ale tito lidé nedělají binec. Padesát lidí! A těchto padesát lidí - my pro ně jsme minule řekli: My vám dáme, my vás nebudeme sankcionovat o ty 3 000 korun - to je rozdíl mezi předčasným a normálním důchodem - 3 000 korun, 50 krát 3 000 krát 12 let - prosím vás, to je 1 800 000 korun. Tohle je politikum, takováto doslova almužna v dnešní době. Vám je zatěžko to vzít sem, pane Jurečko, který tu ani nejste, a vy to ještě dokonce zkracujete. Takže nechcete 1 800 000 dát lidem, kteří... oni tam stejně asi někteří zůstanou, ale kdyby nemohli, tak toto je položka pro státní rozpočet... To je fakt urážka těch lidí, kteří tolika lidem pomohli, aby nemuseli zůstat někde na dlažbě, aby si nemuseli na stará kolena hledat práci někde, rozvážet rohlíky, když celý život umí resuscitovat. Tak toto vy nejste schopni tady ani prohlasovat. A my jsme tu šanci tu měli. Pan Výborný je už nachystaný na mě vystartovat, asi bude hájit svého předsedu. Hajte, jak chcete. Z pusy má trhací kalendář. Nic neslíbí, a ještě když to slíbí, tak blbě a pak to pomění - to je teď výsledek v eKLEPu, který má ve středu vláda řešit.

A když se podívám tady na pana ministra vnitra, tak ten dokonce řekl: Kašlete na policajty, hasiče. Já jen nechci, aby byli v předčasném důchodu, protože oni mají předdůchody. Ano, to je pravda, mají předčasné důchody - pardon - mají výsluhu, to je víc peněz. Ale pár lidí tam taky hraje roli. Je to hrstka lidí, možná pět, deset. Ale svým poslancům řekl, nedělejte to, já to nechci, já nechci. Já nechci! Já to vím. Vy na mě tady mluvíte. Já vím, že nemůžete vydržet pravdu, ale vaši kolegové to říkali. (Ministr Rakušan reaguje.) No tak dobře, tak potom lhali vaši poslanci, když mi to říkali - my to nesmíme, on si to pan ministr nepřeje, protože pár lidí policajtů, hasičů, oni by tam totiž rádi i ti policajti, hasiči taktéž, pár lidí, kteří nejsou ve funkcích a tu výsluhu nemají.

Jinými slovy - já už to nebudu protahovat: 1 800 000 za rok pro pravděpodobně méně než padesát záchranářů, mezi nimi možná jeden z horské a zbytek 49 zdravotnických - tak toto je politikum. Kdybych byl sprostý, a já bych tak rád něco řekl, já to neudělám, ale chlapi, ženské, vy na těch záchrankách, nenechte se, udělejte, bude další, buďte součástí lidí, kteří jsou nespokojeni, protože tato vláda si nezaslouží, abyste jim vůbec za něco poděkovali. Držte se. (Řečník odchází.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pane poslanče, vy jste ale neřekl to podstatné během svého vystoupení - jak se má bod jmenovat, a pokud chcete i pevné zařazení. Snažila jsem se poslouchat velmi pečlivě. (Poslanec Brázdil: Máte pravdu.) Doufám, že mi to jenom neuniklo, nechci vás osočovat.

 

Poslanec Milan Brázdil: Ano, máte pravdu, byl jsem unesen. Vím, o čem mluvím, tak jsem byl unesen, tak se omlouvám. Já vlastně ani nevím, kam to dát, protože když to dám někam, tak vy řeknete ne. Tož pomozte mně, vy koaliční, kam to dáme, abyste to nechali projít.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Prosím, navrhněte název bodu.

 

Poslanec Milan Brázdil: Já si nahlas jenom přemýšlím, kam ho dát.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Tak to si máte možnost promyslet... Jednáme od 14 hodin.

 

Poslanec Milan Brázdil: Ale já mám na to čas, ne? Mám na to čas?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Prosím, prosím, řekněte ten název.

 

Poslanec Milan Brázdil: Nechte mě domluvit, paní předsedkyně, prosím, nechte mě domluvit. Poraďte mi, řekněte mi, vy, kteří tomu rozumíte, kam byste to chtěli dát? Poslední? Na to se nedostane. První? Nemá smysl. Dejte to deváté, to je takové pěkné sympatické číslo. Devátý bod dnešního jednání.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Dobře, devátý bod dnešního jednání. A vy jste stále neřekl název, ale máte tady napsáno na přihlášce Důchod pro záchranáře. Tak takhle to nazveme. Je to tak?

 

Poslanec Milan Brázdil: Přesně, jak jste to přečetla.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Dobře. A poprosila bych, abychom příště věděli, co chceme navrhnout, dříve, než k mikrofonu přistoupíme. Děkuji.

Dále se přihlásil s přednostním právem pan předseda Výborný a paní poslankyně Dostálová ještě posečká. Prosím. Ještě se hlásí s přednostním právem i pan ministr, prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Vážená paní předsedkyně, vážená Sněmovno, velmi se omlouvám, protože teď tady vystoupím s ohledem na to, že zde není přítomen pan ministr Marian Jurečka, a vím, že to sem v tomto okamžiku úplně nepatří, ale myslím, že je potřeba jenom zareagovat na tu snůšku divadelních nepravd, které tady zaznívaly. Pan ministr Jurečka samozřejmě nic neporušil. Návrh na předčasný odchod do důchodu pro záchranáře bude zítra, jak tady zaznělo možná, tak to mohu potvrdit, bude zítra projednán na vládě a v nejbližším možném termínu pro něj všichni včetně pana kolegy Brázdila budou moci tady hlasovat. Myslím si, že kdybychom nebyli těsně před některými volbami, tak bychom si tady mohli ušetřit tady tyto projevy. Ale prosím, ať je zachována nějaká elementární důstojnost této Sněmovny a zaznívají tady věci, které jsou skutečně pravda. Děkuji. Stejně tak nejsou pravdivé ty výroky, které tady zazněly směrem k policistům nebo hasičům, a o tom asi bude hovořit pan vicepremiér Rakušan.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Který se právě hlásí také s přednostním právem. Jenom k panu poslanci, který se chce přihlásit s faktickou - musím upozornit, že nejsme v rozpravě, proto není možné uplatňovat faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já se také vyhnu nějaké teatrálnosti, kterou tady pan kolega dlouhodobě předvádí, a budu se věnovat faktům. Jak už řekl pan předseda Výborný, daný návrh - tady ten materiál mám - jde zítra do projednávání vládou. Takže skutečně nevím, co pan vicepremiér Jurečka nesplnil. Splnil všechno tak, jak řekl. Máme měsíc září a v měsíci září jde tento materiál k projednání vládou. Je to tedy záležitost, kterou - při vůli Poslanecké sněmovny - kterou při těchhle apelech určitě projeví i opozice. Ten návrh potom můžeme rychle projednat. A samozřejmě že k záchranářům se tento kýžený benefit dostane lepším, propracovanějším vládním návrhem, jak bylo přislíbeno. To je prostě otázka nějaké technické debaty tady na úrovni.

A pokud vy mě tady očerňujete, že jsem něco zakázal mým poslankyním a poslancům - no, tak já říkám, že lžete, a dokážu si toto slovo i obhájit. A chtěl bych vám jenom říct, že v rámci připomínkového řízení, a určitě se tím zítra budeme zabývat na vládě, právě Ministerstvo vnitra dalo připomínku, aby kritéria pro rizikovost byla stanovena, bylo do nich možné zařadit i jiné činnosti pojící se s nadměrným stresem a objektivně a spravedlivě tak zajistit možnost předčasného důchodu pro rizikové profese, což se v tomto případě a v rámci této připomínky Ministerstva vnitra týká i vámi zmíněných policistů. Mluvte pravdu. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji, ale příště prosím oslovovat se prostřednictvím předsedající. Nyní se dostává na řadu paní poslankyně Dostálová, následuje paní poslankyně Adámková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, mně v podstatě nezbývá nic jiného, než znova a znova se pokusit načíst bod, který se věnuje nákladům na bydlení. Kdyby Ministerstvo pro místní rozvoj konalo, tak bych zde samozřejmě takto vystupovat nemusela, ale pokud ten bod zařadíme, může Sněmovna přijmout usnesení a uložit Ministerstvu pro místní rozvoj a Ministerstvu práce a sociálních věcí některé úkoly, které by muselo splnit.

Například v současné době jsou hypotéky velmi zatěžující pro většinu rodin, kterým skončila fixace. Zaznamenáváme extrémní propad v prvním a druhém kvartálu 2022. V kombinaci s energiemi to významně ohrožuje bydlení jako takové, proto by stálo za to se tady pobavit o některých systémových krocích, které lze udělat relativně rychle, a lidem v oblasti bydlení by to pomohlo. Tak například v gesci MMR by stálo za to, začít okamžitě jednat s bankami o vícegeneračních hypotékách se splatností čtyřicet let, protože taková hypotéka, pokud máte například v Praze byt 2+kk, splácíte hypotéku kolem 15 000 měsíčně, tak na čtyřicet let by vám rázem ta splátka klesla někde na 8 000, 8 500 korun. To je okamžitá významná pomoc mladým rodinám.

Další významná pomoc - a tady opravdu zůstává rozum stát - je rychle na pozemcích státu a obcí zahájit družstevní výstavbu. Mladí lidé skutečně nemají kde bydlet. Situace začíná být velice tíživá, ale představte si, že Ministerstvo pro místní rozvoj za mého působení mělo dotační program na družstevní podíl, a pan ministr tento program zastavil - v dnešní době, když mladí lidé nemají kde bydlet, a právě družstevní výstavba by měla být prioritou.

Třetím takovým balíčkem aktivit by mohlo být - všichni, kdo žijeme na venkově, víme, že na venkově je mnoho vícegeneračních domů, opravdu velké množství z postkomunistické doby. V těchto vícegeneračních domech bydlí jeden senior nebo dva senioři, a přitom by stačilo tak málo. Panu ministrovi, protože program pro uprchlíky se úplně neujal, z 900 milionů je poptávka asi za 190 milionů, tak ty peníze má, ani nemusí jít na Ministerstvo financí, a stačilo by, aby těmto seniorům nebo těm, co bydlí ve vícegeneračních domech, dal pár korun na to, aby si udělali vlastní vchody, vlastní sociální zařízení, a v ten moment by samozřejmě okamžitě mladí lidé zareagovali a rádi by se přistěhovali na venkov, aby měli kde bydlet.

A posledním takovým programem, který MMR opět má v šuplíku, jenom se prostě nerealizuje, je: ministerstvo má dotační program na podporu úroků z úvěrů, pokud dosahují nad 5 %. No, to samozřejmě dneska dosahují všechny úvěry, takže si myslím, že MMR to může okamžitě aktivovat, ale neděje se nic.

Proto si dovoluji navrhnout tento bod jako první bod dnešního jednání a samozřejmě by se měly probrat i normativy na bydlení, ale tady jsem vnímala v mediálním prostoru, že už se něco děje, ale skutečně, zvýšit normativy na bydlení je další skutečná pomoc. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Dále je přihlášena paní poslankyně Věra Adámková a následuje paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, já už skutečně nevím, jakým způsobem mám vysvětlit, že je důležité dělat něco pro záchranu lidských životů, zejména dětí. Mnohých z vás si velmi vážím pro vaše osobní postoje i pro vaše lidské postoje, naše rozdílné politické názory jsou třeba v rámci pestrosti názorů, a to je správné, máme takovou pluralitu, jenom by mě opravdu zajímalo, kdo z vás skutečně chce, aby umíraly děti na akutní leukémii. Můžete se mi někdo podívat do očí a říci: Já to chci? Protože to, že nehlasujete stále pro to, abychom projednali novelu transplantačního zákona, který by zmírnil - která je tam opravdu velmi přísná, prostě zapomněli jsme na anonymní dárce kostní dřeně - prosím, vy to chcete? Buďte tak laskaví, jděte ke svým voličům a řekněte jim: Ne, já pro to nebudu hlasovat, ať si tam říká Adámková, co chce - já nechci pomáhat těm dětem, já nechci pomáhat leukemikům. A věřte mi, že to není nic teoretického, to je praxe, která nám toto ukázala.

V současné době čtete v novinách, že tam a tam - a jsou to opravdu tristní případy malých dětí - má dítě akutní leukémii, ale opravdu, nám se odhlásili z registrů někteří dárci, protože prostě i oni musí platit složenky, a kdyby byli nemocní, tak na ně nemají, ani na hypotéku. Prosím pěkně, zvažte všichni své osobní postoje, podívejte se do očí svým voličům, dětem, starým lidem a řekněte, proč nehlasujete pro to, abychom velmi jednoduše tento nekontroverzní, nepolitický zákon, který pouze postaví dárce - dobrovolné anonymní dárce, upozorňuji - kostní dřeně na roveň ostatním dárcům transplantabilních orgánů a tkání. Já to opravdu nechápu, nevím, proč tito slušní lidé, s kterými tady s vámi jinak hovořím, pak se tváří, že vůbec nevědí, o čem hovořím já. A opravdu nevím, kdo z vás chce, aby ty děti umíraly. Zvažte to se svým svědomím a věřte mi, že to snad nemůže dát rozhřešení ani farář při opravdu velmi, velmi důležité zpovědi. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Paní poslankyně, já se jenom ujistím, že platí to, jak je napsáno v té přihlášce, první bod.

 

Poslankyně Věra Adámková: Paní předsedkyně, přesně tak, jak jsem uvedla, až po pevně zařazených bodech. Děkuji vám.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová První bod po pevně zařazených bodech, děkuji. Další přihlášenou je paní poslankyně Jana Pastuchová, která tady má dvě přihlášky rovnou za sebou, takže v jednom vystoupení je možné, a tudíž následuje pan poslanec Brabec. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych dovolila navrhnout předřazení - mám tedy dvě přihlášky, tak to vezmu najednou - sněmovních tisků, sněmovní tisk 234 a sněmovní tisk 233. Sněmovní tisk 233 je navržen našimi poslanci a jedná se o jednorázový příspěvek důchodcům o 6 000, následně vám hned řeknu proč, a sněmovní tisk 234, což je novela o státní sociální podpoře, což se jedná o navýšení rodičovského příspěvku z 300 na 400 tisíc. A prosila bych, ještě to řeknu dopředu, než to odůvodním, prosila bych to zařadit po pevně zařazených bodech dnes, prvního čtení... (Otáčí se k předsedající.) první čtení, protože tam jsou myslím tři. (Předsedající: Ano.) Takže jako další bod po pevně zařazených bodech prvního čtení, protože se jedná o první čtení, a já bych byla moc ráda.

Co mě k tomu vede. Já tady pokaždé říkám, že jsem možná trošku masochistka, ale koukám se opravdu v deset večer na události, koukám se na debaty v neděli a včera, myslím to bylo večer nebo nevím, byl v diskusním pořadu ctěný kolega, vaším prostřednictvím, Marek Benda, kde se bavili samozřejmě o rozdělování společnosti kampaněmi, stávkami nebo demonstracemi, a redaktor se ptal, jestli by se nemělo teď držet pospolu.

Já si myslím, že ano, ale pan kolega tam řekl, že my nepřinášíme nějaké řešení - nebo v tom smyslu, nevím přesně tu citaci. A já předřazuji tyto body proto, že tyto body jsou námi navrženy tak, aby teď a hned mohly pomoci našim občanům, mladým rodinám, na které opravdu, jak tady mluvili i kolegové, a zahrnují ty body do programu... energetická krize, hypotéky, skončí fixace. Řeším to dnes a denně, všichni chodíte, kdo kandidujete, do komunálních voleb, určitě máte své meetingy, své akce, tak si myslím, že to voliči, nevím, jestli vám, ale nám to určitě říkají, co s tím budeme dělat. Takže já zařazuji tyto dva body.

A ještě k tomu šestitisícovému příspěvku našim důchodcům. Pan Jurečka, nebo nevím, jestli to je opravdu, ale po sociálních sítích běhá dopis našim seniorům, kolik jim bylo přidáno, že se teď od 1. 1. 2023 navýší 500 korun za každé vychované dítě. To je fajn, podepsal to pan Jurečka jako ministr práce a sociálních věcí, což není jeho zásluha, je to zásluha minulé vlády, ale dobře - když tedy chválí, tak můžeme pomoct teď a hned. My to můžeme schválit a nemusí vláda - my jí ubereme práci, může se věnovat energetické krizi, protože tyto dva zákony, návrhy jsou tam připraveny, a čekají jenom na to, abyste je schválili do programu.

Pan ministr Jurečka, vaším prostřednictvím, pořád se chválí, nebo i kolegové, kteří vystupují, kolik toho udělali pro lidi. Já neříkám, oni to připravili, ale složitost toho čerpání je trošku jiná - i u toho vámi stále chváleného jednorázového příspěvku na dítě 5 000 korun, kdy to měly mít děti na školní potřeby. Ale tam je čekání 30 dní, tuším, a maminky teď chodí, že čekají hrozně dlouho. I když si požádaly včas, čekají hodně dlouho. Vím, že se někde řešilo, že se něco zadrhlo, a to se může stát, ale my tady nabízíme řešení.

A udělala jsem to ještě z jednoho důvodu. Chtěla jsem zařadit třetí bod - odůvodním tím, proč tyto dva body. Přečetla jsem si na sociálních sítích jeden příspěvek, z kterého mi bylo tak trošku smutno, protože ten člověk, který to napsal, sedí tady mezi námi, a přečtu vám jednu část. Pokud byste měli pocit, že ti chudáci na Václaváku jsou normální lidé jako vy, tak se nenechte mýlit. Je to vlastenčící pátá kolona mávající českou vlajkou a halekající ruskou propagandu. Toto vyjádření pan premiér Fiala, vaším prostřednictvím, řekl - že řekl, že kdo to svolal. Tím se teď omlouvá o tom, co to... Ale tady je: "Pokud byste měli pocit, že ti chudáci na Václaváku jsou normální lidé jako vy." To tedy platí pro všech odhadovaných 70 000 lidí. Já nevím, kdo tam byl. Vím, že já jsem v pátek oddávala svatby a z našeho města odjížděl autobus, který jel na Václavské náměstí. Ty lidi jsem znala a opravdu to byli normální slušní lidé, kteří prostě jeli vyjádřit jenom svůj nesouhlas s tím, že chtějí, aby vláda řešila to, co má, a rychle jim pomohla.

Takže i proto jsem zařadila předřazení těchto dvou prvních čtení, abychom mohli zareagovat, abychom vládě pomohli, když nás vyzývá, abychom drželi spolu, takže my přinášíme dva návrhy: jednorázový příspěvek důchodcům 6 000 a co nejrychlejší zvýšení rodičovské z 300 na 400 tisíc. A zařazení jsem vám řekla. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Také děkuji. Eviduji obě dvě žádosti o předřazení bodů. Dále je přihlášen pan poslanec Richard Brabec a následuje pan poslanec Tureček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuju za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, kolegyně, kolegové, i já sem přicházím k tomuto pultíku už poněkolikáté se stejným bodem a vždycky tajně doufám, že vás přesvědčím nebo obměkčím, protože si myslím, že tento bod je naprosto zapadající do momentální úplně největší řekněme priority nejenom této vlády, ale celé této země, to znamená, jakým způsobem zajistit další finanční prostředky do státního rozpočtu, pokud jde o řekněme zjemnění nebo snížení dopadů šílených cen energie jak pro firmy, tak pro obyvatele.

Jedná se o sněmovní tisk 154, který už jsem několikrát představoval, a konkrétně jde o změnu zákona o obchodování s emisními povolenkami. My jsme se tady o emisních povolenkách bavili mnohokrát a určitě ti, kteří se o to téma zajímáte, víte, že je několik možností, co udělat s emisními povolenkami. Jedna z těch možností je na evropské úrovni, kde je to samozřejmě složitější, delší. I v této věci vláda tedy nekoná, jak bych si představoval, ale asi se shodneme na tom, že tento bod nebo toto řešení by bylo minimálně na měsíce. Je tady ale řešení podstatně rychlejší, které už navrhuji od prosince minulého roku a které by umožnilo, aby do státního rozpočtu České republiky přitekla část peněz z emisních povolenek, které momentálně jdou do Modernizačního fondu. A tyto emisní povolenky, kdy zisky z jejich prodeje plynou momentálně do Modernizačního fondu, tak samozřejmě částečně by bylo možno přesměrovat do státního rozpočtu. Proč? Protože jakmile je Modernizační fond schvátí, nikdy už je nenavrátí, respektive možnost využití peněz z Modernizačního fondu je značně omezena, protože o použití těch peněz samozřejmě nerozhoduje jenom Česká republika, česká vláda, ale rozhoduje o nich třeba také Evropská investiční banka, rozhoduje o nich Evropská komise a jakékoliv změny v principech a fungování Modernizačního fondu samozřejmě podléhají celé řadě schválení na různých úrovních, a tady to mohou být řekněme minimálně půlroční lhůty, ale spíše delší. Proto jsem navrhl, aby část emisních povolenek, které by normálně plynuly do Modernizačního fondu, byly z tohoto toku vyčleněny a mohly rovnou jít do státního rozpočtu, a v tu chvíli samozřejmě by tyto peníze bylo možno použít. A k tomu směřuje ta novela také, že ta účelová vázanost výnosů z dražeb emisních povolenek by byla rozšířena o opatření, které je možno využít pro zmírnění sociálních dopadů vysokých cen energií, a také samozřejmě by je bylo možno využít pro firmy, nejenom pro obyvatele.

Proto se hrozně divím, že vláda a obecně řekněme pětikoalice se dlouhodobě už poněkolikáté brání této možnosti, jak volně nakládat s desítkami miliard korun, které by se tímto způsobem uvolnily do státního rozpočtu. Navíc v tomto návrhu se bavíme o pouhých dvou letech. Protože jsem to navrhoval na konci roku 2021, tak se tady bavíme o roku 2022 a 2023 a do státního rozpočtu by šla pouhá polovina nově z těch povolenek, která dnes tedy míří do Modernizačního fondu, a to jenom části těch povolenek. Jinými slovy, to je odpověď na obavu podnikatelů a části poslankyň a poslanců, že by v Modernizačním fondu nebylo dost peněz na investice, takže všechny chci ujistit, že by tam bylo stále daleko víc, než se původně předpokládalo, protože původně Modernizační fond počítal se 150 miliardami korun do roku 2030, dnes podle ceny emisní povolenky ta částka může narůst klidně na 300, 400 i více miliard korun. To znamená, že stále by tam zůstalo zásadně víc, než se počítalo, a hlavně, ty peníze by bylo možno využít dříve a také způsobem, který vlastně předejde situaci, kdy se řada těch podniků ani nedožije toho, aby z Modernizačního fondu si mohla zainvestovat svoje projekty, protože do té doby padne kvůli vysokým cenám energií. A Modernizační fond tak, jak je koncipován, neumožňuje, aby se ty peníze daly třeba použít právě na přímou provozní podporu. Je to samozřejmě fond, který směřuje k investicím. Takže toto umožňuje vládě a Poslanecké sněmovně daleko lépe nakládat s penězi, které se tam budou hromadit v příštích letech v obrovských částkách, řádově stovek miliard korun, a opravdu nechápu, proč se tomu vláda a pětikoalice tak brání.

Takže to je můj návrh, tedy sněmovní tisk 154, novela zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, a rád bych, aby ten bod byl zařazen jako druhý bod po již pevně zařazených bodech. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Tureček vystoupí a dále bude následovat paní poslankyně Válková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Tureček: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Kolegyně a kolegové, já si dovolím se na vás obrátit s návrhem na zařazení nového bodu, a sice Cenová regulace potravin v České republice.

Mě k tomuhle návrhu vedou tyhle hlavní argumenty: Když se podívám na řekl bych osm základních potravin, které se v rámci spotřebitelského koše nejvíc spotřebovávají - mouka, olej, máslo, cukr, pečivo, mléko, kuřecí maso, vejce a vepřové maso - tak v porovnání letošního července s loňským červencem jsme došli k vysoké míře inflace, která nekopíruje průměrnou inflaci v České republice. Tak například mouka se nám zvýšila za toto období jednoho roku o 74 %, olej o 68 %, máslo o 67 %, cukr o 51 %, mléko o 40 %, kuřecí maso o 39 %, vejce o 33 % a vepřové maso také o 33 %. Ještě chci varovat před jednou záležitostí, že samozřejmě tímto růst cen potravin nekončí. Jak jste si určitě všimli, prakticky v tuhle chvíli se ceny v oblasti rostlinných komodit u těchto základních komodit pohybují v rozmezí 50 až 70 %, zatímco u živočišných komodit je to 30 až 40 %.

Jinými slovy, lze předpokládat, že ve druhém pololetí tohoto roku dojde jednak k dalšímu nárůstu cen, zejména živočišných komodit, které nadále porostou. To za prvé. Za druhé, s určitou setrvačností, co do určité míry v tuhle chvíli brzdí cenu potravin z hlediska spotřebního koše, tak je relativně nízká neboli sezonní cena ovoce a zeleniny. To samozřejmě přestane v průběhu října a listopadu platit a pro změnu zase zelenina a ovoce se stanou komoditami, které budou tlačit na zvyšování cen potravin ve spotřebitelském koši.

Já už jsem tady několikrát zmínil, že samozřejmě recepty jsou na to celkem jasné. Státy Evropské unie jdou prakticky cestou zejména snižování daně z přidané hodnoty. V tomto směru si myslím, že takto postupovaly Polsko a Itálie. Nicméně není to nic neobvyklého. V podobném duchu postupovala i Česká republika třeba v roce 1993, kdy se definoval nový zákon o dani z přidané hodnoty. Vláda po důkladné diskusi zvolila nakonec u všech základních potravin sazbu 5 % DPH, to znamená nízkou. Do zvýšené sazby DPH, tedy 21 %, dala jenom luxusní potraviny typu kaviár a podobně.

Druhá věc. Když se v roce tuším 2010 diskutovalo o zvýšení DPH u potravin z 5 na 15 %, tak tehdy sama vládní ODS přišla s návrhem vydefinovat skupinu zhruba devíti základních potravin, u kterých by právě zůstalo DPH 5 % a nezvyšovalo se na 15 %. Takže není nic neobvyklého prosté snížení DPH z 15 % na 0 až 5 % po vzoru Itálie, Polska, ale i minulých Klausových a Nečasových vlád.

Druhá záležitost, kterou lze takto ošetřit cenovou regulaci potravin, je samozřejmě stropování cen opět u základních potravin, jako je mouka, olej, máslo, cukr, mléko, kuřecí maso, vejce a vepřové maso.

V neposlední řadě je to kontrola marží a cenová regulace, to znamená kontrolování vstupních cen, v tomto případě zejména cen energií, plynu a samozřejmě - u zemědělských komodit pro nadcházející období to bude velký problém zejména v rostlinné výrobě - cena průmyslových hnojiv.

Já už jsem také říkal, že vláda by měla využít svoji úlohu v rámci předsednictví Evropské unie. V rámci Evropské komise a rady ministrů zemědělství by se měla pokusit o nové definování cenové regulace a regulace v oblasti základních zemědělských komodit. Protože jak už jsem několikrát zmínil, třeba tato reforma byla provedena na počátku devadesátých let a skutečně neodráží vývoj cen v oblasti zemědělských komodit. Tady uvedu například spodní hranici ceny pšenice, kdy spodní hranice pro státní intervenci je v rámci Evropské unie stanovená ve výši 103 euro za tunu, což je samozřejmě v nějakém přepočtu zhruba 2 500 korun směšná cena, která samozřejmě by v tomto případě vůbec nezafungovala, protože jestliže dneska je cena nastavena někde na 8, 9, 10 tisících korun za tunu, tak minimální cena 2 500 korun už je přežitá.

Takže z tohoto důvodu se na vás obracím s žádostí o zařazení nového bodu, a sice Cenová regulace potravin. Navrhuji zařazení tohoto bodu na pátek 9. září jako první bod jednacího dne. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Přeji hezké odpoledne. Budeme pokračovat v návrzích k návrhu pořadu. Nyní je přihlášena paní poslankyně Helena Válková a dále je přihlášen pan poslanec Juchelka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Milé kolegyně, milí kolegové, i já využiji této možnosti a navážu v něčem na naše předřečníky a předřečnice. Hovořilo se tady například o velmi akutní aktuální novele transplantačního zákona. Moje kolegyně, paní poslankyně Adámková, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, v relativně emotivním, silném projevu upozornila na to, že jde o novelu, která by nás asi nestála tolik času, a vůbec ne práce. Není to komplikovaná novela, nicméně může to stát zdraví dětí, které ona sama pozoruje, má je v péči jako lékařka, čili k tomu se samozřejmě připojím. I ten bod, na který chci upozornit, vlastně navazuje. Ale naštěstí jde v uvozovkách pouze o ohrožené děti, anebo dokonce ani ne o ohrožené děti, ale děti, které nemají možnost participovat na svých právech tak, jak jim to umožňuje naše ústava, Listina základních práv a svobod a zejména evropská Úmluva a úmluvy na úrovni OSN.

Není to nic překvapujícího. Jde o bod, který byl zařazen na tuto schůzi - nicméně jsem ho tam viděla v aktuálním programu - na pořad 35. schůze od 6. září. Jenom splním slib, který jsem dala dětem a mládeži do 18 let. Musím říct, že nejvíc se angažují - a asi bychom se nad tím neměli pozastavovat nebo divit - právě ti sedmnáctiletí, kteří už za rok budou i potenciálními voliči. Už jsou také rozumově nejvyspělejší, nejemancipovanější. Jde o zřízení samostatné instituce ochránce dětských práv v České republice. Je to sněmovní tisk číslo 262, ke kterému - za to děkuji vládě - zaujala vláda 29. července tohoto roku neutrální stanovisko. Děkuji médiím, že neustále, průběžně věnují této problematice dostatečnou pozornost. Musím říci, že kompliment médiím z mých úst je víceméně výjimečný a v tomto ohledu bez ohledu na médium musím říct, že se všechna korektně ptala, chtěla vidět rozdíly mezi různými možnostmi, jak zřídit tuto instituci. Já jim za to velmi děkuji a doufám, že budou toto další dění stejně pozorně, objektivně a korektně sledovat a potom zprostředkovávat našim občankám a občanům.

Chtěla jsem se k tomuto bodu vyjádřit i proto, že tady mám stanovisko Parlamentu dětí a mládeže České republiky, které je uvozeno... takto to přečtu, je to jedna věta: "My, volení zástupci studentů středních škol, víceletých gymnázií, konzervatoří, středních odborných učilišť a členů participačních struktur v České republice, předkládáme tento dokument jako reakci na vládou schválený" - oni tedy se nevyjádřili přesně, vláda to vzala na vědomí, zaujala neutrální stanovisko, jak už jsem řekla před chvílí - "návrh zákona o zřízení instituce dětského ombudsmana v České republice." A upozorňují, že - oni to zase formulují tak, je jim těch šestnáct, sedmnáct roků - tato instituce musí vzniknout jako samostatná instituce za účelem naplnění agendy, kterou už ale správně vnímají, že jde o agendu, která jenom částečně se týká současné agendy veřejného ochránce práv, a velmi jim tam chybí právě ta otázka participace na prosazování svých práv. A samozřejmě jsou si i vědomi toho, že tam jsou rozsáhlé pravomoce obrátit se na Ústavní soud v případě, když nebude nový zákon, právní předpis, jejich práva dostatečně chránit, žádat jeho zrušení, nebo dokonce v opatrovnických řízeních se tam dává možnost vstoupit do takového opatrovnického řízení ve prospěch ohroženého dítěte, nebo dokonce dát návrh na zahájení.

Čili jinými slovy řečeno, pokud mi to umožníte, podrobněji vás s tím seznámím, pokud se to bude projednávat tedy v dohledné době, i v nedohledné době, v každém případě nikoliv teď, nechci zdržovat. Jedno je naprosto zřejmé, měli bychom otevřít tu debatu. Když jsem si četla, že tady budou možná navrhovat zřizování digitálních agentur a podobně v řádu miliard korun, tak myslím, že argumentovat tím, že několik milionů korun pro zřízení toho, co děti a mládež už dlouhodobě chtějí - víte, že to bylo nedořešené i v minulém období - a tento návrh zákona respektuje už připomínky současné Kanceláře veřejného ochránce práv, čili v tomto ohledu jsme ho změnili, tak by bylo nad rámec. Čili ta finanční to otázka tady asi nehraje roli takovou, jako by hrála v minulosti právě s ohledem na to, že jsme některé funkce zredukovali a že se tedy navrhují finančně mnohem náročnější instituce, k jejichž zřízení budeme jistě ještě diskutovat. Čili toto navrhuji, stanovisko Parlamentu dětí a mládeže jste slyšeli.

Já bych ještě využila této příležitosti a jenom bych malinko poopravila, co tady zaznělo, protože to mě téměř zvedlo ze židle - naštěstí pan předseda Tomio Okamura, předseda SPD, promptně vyhledal záznam, stejnopis z mého vystoupení, když se hovořilo tenkrát o návrhu zákona o celostátním referendu, kde jsem údajně měla říci, že už s ním nesouhlasím, a děkuji mu, že uznal, že to nebylo úplně přesné vyjádření. Já vždycky budu pro zákon o celostátním referendu, ale v rozumné podobě, a mně nepřipadalo rozumné, a proto jsem řekla svoje negativní stanovisko, aby umožnil i hlasování o vystoupení z EU. A to bylo právě obsahem té novely - pardon, toho návrhu, který připravilo SPD. Takže ano, rozumný, tak jak byl sněmovní tisk z minulého období, stojedenáctka, návrh o celostátním referendu jistě, ten z mého pohledu méně rozumný - například umožňující hlasovat o vystoupení z EU - proti tomu jsem se vyhradila. A to je také v tom stenozáznamu.

Závěr: tady to budu mít trošku těžší, protože samozřejmě v současné době - pozorně jsem poslouchala projevy mých kolegyň a kolegů a rozhodně ty novely, které oni navrhovali, aby se projednala zmírnění sociálně-ekonomických dopadů současné energetické krize, mají přednost. A to snad děti a mládež pochopí, že proto navrhuji ten bod, to znamená, návrh nového zákona o ochránci dětských práv, až za tyto body, pokud projdou. A už vůbec jistě nemusím zdůvodňovat, proč bych byla ráda, kdyby úplně upřednostněno bylo projednání návrhu novely transplantačního zákona, jak tady navrhovala paní poslankyně Adámková.

Takže já to zkusím, paní místopředsedkyně, naformulovat - vy mě jistě opravíte, aby to bylo správně. Já bych navrhla ten bod, sněmovní tisk 262, zařadit za ty body, které budou pevně zařazeny, a respektuji přitom předřazení bodů, které zde konkrétně přednesli kolegyně Adámková, Dostálová, Pastuchová a kolegové Havlíček a Brabec. Ty považuji za absolutně klíčové. Je to takhle v pořádku procesně, technicky, nebo to musím formulovat jinak, paní místopředsedkyně?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Znamená to tedy, jestli to správně chápu, pokud budou pevně zařazeny body vašich kolegů, které jste zmínila, tak...

 

Poslankyně Helena Válková: Tak až po nich. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Až po nich. Prosím, jestli byste mi pak jenom upřesnila ta jména, ale myslím, že - můžete mi to jenom zopakovat - je to kolegyně Pastuchová, kolega Brabec...

 

Poslankyně Helena Válková: Jde to návrh kolegyně Adámkové, Dostálové, Pastuchové a kolegů - nebo poslanců - Havlíčka a Brabce. Děkuji. (Potlesk několika poslanců z řad ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji moc. A nyní poprosím pana poslance Juchelku, aby přednesl svůj návrh, připraví se pan poslanec Králíček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Já moc děkuji, paní místopředsedkyně. Budu velmi stručný. Já mám dva návrhy.

Ten první je sněmovní tisk číslo 231, je to návrh zákona o mobilitě. V roce 2018 zde byla zvýšena mobilita pro zdravotně handicapované, naposledy to bylo ze 400 korun na 550 v roce 2018, ale v tuto chvíli 550 korun již nestačí, my tady tento sněmovní tisk 231 máme už jako součást této Poslanecké sněmovny poté, co bylo uděleno stanovisko vlády, tak navrhuji, aby tady tento bod, sněmovní tisk 231, byl po pevně zařazených bodech na dnešní den zařazen.

Poté mám bod, který se nazývá Aktuální situace v sociálních službách. Tam jsme samozřejmě svědky toho, že kraje a obce by měly dofinancovávat vlastně místo státu sociální služby. V tuto chvíli jsme v rozpočtu toho dofinancování 3,2 miliardy korun. Asociace krajů i Asociace poskytovatelů sociálních služeb chce 4,5 miliardy korun a já bych strašně moc rád, poněvadž tady máme celou řadu starostů i některé hejtmany, aby se vyjádřili k tomu, zdali - nebo jsou ve vedení krajů, jako například náměstek pana hejtmana Vondráka pan Navrátil - jakým způsobem budou oni domýšlet nebo dofinancovávat sociální služby ještě právě v tomto roce, poněvadž těch 3,2 miliardy rozhodně stačit nebude, a to bych chtěl zařadit jako první bod ve středu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, pane poslanče.

A nyní, než předám slovo kolegovi Králíčkovi, přečtu omluvy. Omlouvá se Radim Fiala z pracovních důvodů od 14 do 18, dále pan poslanec Nacher od 15.30 do 19 z pracovních důvodů, pan poslanec Salvetr od 16 do 23.59 hodin z pracovních důvodů dnes, Pavel Staněk se omlouvá od 16 do 17 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Špičák se omlouvá od 16 hodin do 23.59 hodin z pracovních důvodů. Z členů vlády se omlouvají Vít Rakušan od 14 do 14.30 z pracovních důvodů a pan ministr Válek od 15.30 do 23.59 hodin z pracovních důvodů.

Dále tady mám ještě jedno sdělení, pan ministr Stanjura hlasuje s náhradní kartou číslo 28.

A nyní už může vystoupit pan poslanec Králíček, připraví se pan poslanec Patrik Nacher.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já bych chtěl vystoupit s návrhem na zařazení nového bodu s mým evergreenem, a to je boj proti dezinformacím. Mě k tomu vystoupení evakuovalo vystoupení pana ministra vnitra minulý týden ve čtvrtek, kdy mluvil o tom, že se v minulém volebním období nedělalo nic s bojem proti dezinformacím. Já si myslím, že to není až zas tak pravda... (V sále je hluk.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Kolegové, kolegyně, prosím, poslouchejte svého klubového poslance. Děkuji. Prosím tedy o ztišení.

 

Poslanec Robert Králíček: Jsem si vzpomněl na jeden český film... Já si počkám, já mám času dost. (Předsedající: Ale my ne.) (Pobavení, smích a potlesk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pardon, omlouvám se za tuto poznámku. Děkuji, pane poslanče, že budete pokračovat.

 

Poslanec Robert Králíček: To budu, tak trošku jste mě rozhodila, paní místopředsedkyně. (Předsedající: Omlouvám se.) To je v pořádku.

Nicméně abych se vrátil k tomu. Já jsem chtěl reagovat na vystoupení pana ministra. Jenom jsem chtěl uvést, že si nemyslím, že se nic neudělalo, protože si myslím, že si tak trochu kopl i do svých kolegů, kdy jsme na komisi pro hybridní hrozby, kterou jsme zřídili napříč politickým spektrem a která bych řekl - a teď si trochu rýpnu - scházela častěji než toto volební období, tak si myslím, že i kolegové z vládní koalice tam odmakali kus práce.

A já bych se v tom otevřeném bodě, který určitě schválíte, rád i pana ministra na pár věcí zeptal, protože třeba současný předseda výboru pro bezpečnost a další - pan Bartošek, paní Langšádlová - připravili jsme sérii doporučení a byl tam poměrně obsáhlý dokument, který se odeslal jak předchozí vládě, tak stávající vládě, a myslím si, že určitě mohla vláda z toho vycházet. Já nevím, nakolik z toho vychází. Byly tam věci, které se týkaly školství, které se týkaly bezpečnosti, a vy neustále mluvíte o tom, že Ministerstvo vnitra, respektive CTHH, připravuje jakýsi zákon. Je to jak paní Columbová. Nikdo ho neviděl, nikdo o něm neslyšel, o panu Klímovi už jsme vůbec neslyšeli. Tak já bych chtěl, protože si myslím, že to je opravdu vážné téma, a podotýkám, že já zásadně až nikam nekandiduji, takže to není nějaké předvolební téma, protože u nás na Praze 4 nemáme problém s dezinformacemi, takže určitě to není předvolební kampaň. Ale myslím si, že to téma je prostě vážné a mělo by se tu otevřít, protože se o něm vůbec nemluví, a já bych chtěl, aby se mluvilo, proto s tím bodem neustále přicházím. A myslím si, že - a kolegové mi to určitě v zákulisí potvrdí a určitě si nebudou vymýšlet, jako to bylo před chvilkou - že jsme se tam prostě shodli napříč politickým spektrem, protože to nebylo politické téma, není to politické téma. Ale od začátku volebního období, kdy sem spolu s kolegou Nacherem chodíme takřka pravidelně a chceme ten bod zařadit, se nám to nedaří.

Takže já tu budu asi každou schůzi s poměrně stejnou pohádkou nebo poměrně stejným obsahem a doufám, že bude předsedat paní předsedkyně, protože se mi to s ní líbí, a budu prosit, abychom zařadili boj proti dezinformacím. Já jsem na tu přihlášku psal jako bod číslo 3, ale já bych to chtěl změnit, aby to byl bod číslo 11 této schůze. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Takže jenom si upřesním, nikoliv bod 3, jak máte v přihlášce, ale bod 11. Děkuji.

Pan ministr Rakušan by rád vystoupil s přednostním právem, a ještě než mu dám slovo, omlouvá se pan poslanec Václav Král od 16 hodin do 23.59 hodin z pracovních důvodů.

Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Tady mi pan kolega Králíček nastavil stupínek, já ho zatím ještě nepotřebuji. Tak myslím, že jsem přišel v pravou chvíli, byl jsem omluven mezi 14. a 14.30, a byly tady tři návrhy na zařazení bodu, kde já rád zareaguji, a tady jenom věcně bez čehokoli dalšího.

Bezpečnostní rada státu projednala analýzu připravenosti České republiky na to, čelit dezinformacím. Vláda České republiky tento materiál vzala již na vědomí, přičemž ovšem Ministerstvo vnitra přišlo se sérií konkrétních úkolů z toho vyplývajících pro jednotlivé rezorty. Ty chceme projednat na další bezpečnostní radě státu. Chci ve vládě nechat schválit materiál, který už nebude pouhou analýzou, ale budou z něj vyplývat přímé úkoly pro jednotlivé rezorty. Určitě je tam zapracováno i to, na čem pracovali poslanci, z toho ta analýza jako taková také vycházela. A poté v té chvíli, když to schválí vláda, toto chci předložit jako ucelený materiál do Poslanecké sněmovny.

Myslím si, že ten postup je celkem logický. Sám přiznávám, že už jsem navrhoval některé úkoly v prvním jednání na vládě, vláda ovšem v té první fázi schválila pouze tu analýzu jako takovou. Já jsem to nakonec vzal na vědomí, nicméně na té podzimní bezpečnostní radě státu to bude projednáno i s konkrétními úkoly, vláda a potom Sněmovna. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, a nyní zde mám přihlášku pana poslance Nachera, ale nevidím ho tu, tudíž jeho přihláška propadá. Hlásí se ještě někdo s návrhem změn k programu schůze? Není tomu tak, nikoho nevidím. Ještě přivolám kolegy z předsálí. Ještě pan předseda Výborný. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Já se velmi omlouvám, paní místopředsedkyně, já bych poprosil o přestávku, na poradu klubu k těm hlasováním teď o programu, do 16.00. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, vyhlašuji tedy přestávku do 16.00 na poradu klubu KDU-ČSL.

 

(Jednání přerušeno v 15.56 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 15.59 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme po přestávce pokračovat.

A nyní přistoupíme k hlasování o jednotlivých návrzích v pořadí, v jakém byly podány. Nejprve budeme hlasovat návrhy z grémia.

Na žádost vás odhlásím a prosím, abyste se opět přihlásili svými identifikačními kartami. Chvíli počkáme, než se ustálí počet přihlášených.

 

Ještě jednou zopakuji, že budeme hlasovat nejprve o návrzích z grémia. Pokud není námitek, budeme hlasovat o návrzích z grémia najednou.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 2, přihlášeno 161 poslanců a poslankyň, pro 161, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

A nyní budeme hlasovat o dalších přednesených návrzích, nejprve o návrhu pana předsedy Okamury, který navrhuje nový bod s názvem Škodlivá Fialova vláda neřeší zdražování a měla by podat demisi.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 3, přihlášeno 161 poslanců a poslankyň, pro 71, proti 86. Návrh byl zamítnut, a nebudeme tedy hlasovat o pevném zařazení.

 

Ještě podotýkám: prosím, ti, kteří přednesli své návrhy, aby sledovali obsah návrhů tak, aby pokud by došlo k nějaké chybě, abyste je mohli opravit. Děkuji. (Přichází poslankyně Karla Maříková.)

Ano prosím? K hlasování?

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. U tohoto hlasování jsem hlasovala pro, ale na sjetině mám "zdržela se". Nezpochybňuji tedy hlasování. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, jenom pro záznam. Tak budeme pokračovat.

 

Nyní budeme hlasovat návrh pana poslance Okamury, který navrhuje nový bod s názvem Premiér Fiala z ODS lživě a arogantně obvinil a urazil až 100 000 občanů.

zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 4, přihlášeno 160, pro 67, proti 83. Návrh byl zamítnut.

 

Dále opět návrh pana předsedy Okamury. Nový bod, který navrhuje, se jmenuje Fialova vláda nehájí české zájmy, ale je vazalem Bruselu a Berlína.

zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 5, přihlášeno 161 poslanců a poslankyň, pro 16, proti 87. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je opět návrh pana poslance Okamury. Navrhuje nový bod s názvem Reparace za nacistickou okupaci.

zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 6, přihlášeno 161 poslanců a poslankyň, pro 15, proti 82. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme hlasovat návrh pana předsedy Výborného, který navrhuje bod číslo 34, sněmovní tisk 287, což je Vládní návrh zákona o právu na digitální služby. Navrhuje ho zařadit na dnešek jako třetí bod po bodech 26 a 32.

zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 7, přihlášeno 161 poslanců a poslankyň, pro 84, proti 17. Návrh byl přijat.

 

Nyní k hlasování paní ministryně Černochová. Prosím.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Paní předsedkyně, nezpochybňuji hlasování číslo 4, ale hlasovala jsem proti a na sjetině mám pro.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. A nyní budeme hlasovat o návrhu pana předsedy Výborného. Ten navrhuje bod číslo 165, sněmovní tisk 281, což je Návrh na působení sil Ministerstva obrany v zahraničních operacích. Navrhuje ho zařadit na středu 7. 9. jako první bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 8, přihlášeno 161 poslanců a poslankyň, pro 144, proti 15. Návrh byl přijat.

 

Nyní hlasujeme návrh pana místopředsedy Havlíčka. Navrhuje nový bod Zastropování cen energií a další podpora.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 9, přihlášeno 161 poslanců a poslankyň, pro 75, proti 82. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme hlasovat návrh pana poslance Vondráčka. Navrhuje nový bod s názvem Informace vlády o aktuálním stavu nelegální migrace v České republice.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 10, přihlášeno 160 poslanců a poslankyň, pro 75, proti 79. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme hlasovat návrh pana poslance Brázdila. Navrhuje nový bod s názvem Důchod pro záchranáře.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 11, přihlášeno 161 poslanců a poslankyň, pro 74, proti 45. Návrh byl zamítnut.

Nyní návrh paní poslankyně Dostálové. Navrhuje nový bod s názvem Rostoucí náklady na bydlení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 12, přihlášeno 161 poslanců a poslankyň, pro 75, proti 48. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní návrh paní poslankyně Adámkové. Ta navrhuje bod číslo 74, sněmovní tisk 162, transplantační zákon, zařadit na dnešek jako první bod po pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 13, přihlášeno 161 poslanců a poslankyň, pro 75, proti 10. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme hlasovat návrh paní poslankyně Pastuchové. Ta navrhuje bod číslo 83, sněmovní tisk 234, zákon o státní podpoře, zařadit po pevně zařazených bodech jako první bod, to znamená po bodech 26 a 32.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 14, přihlášeno 161 poslanců a poslankyň, pro 74, proti 18. Návrh byl zamítnut.

 

Dále paní poslankyně Pastuchová navrhuje bod číslo 82, sněmovní tisk 233, jednorázový příspěvek důchodcům v roce 2022, a to dnes po pevně zařazených bodech jako druhý bod. Je to tak v pořádku, paní poslankyně? (Poslankyně Pastuchová ukazuje prohození.) Respektive jako první bod, ano? (Poslankyně Pastuchová souhlasí.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 15, přihlášeno 161 poslanců a poslankyň, pro 74, proti 18. Návrh byl zamítnut.

 

A nyní budeme hlasovat návrh pana poslance Brabce, který navrhuje bod číslo 72, sněmovní tisk 154, což je novela zákona č. 383/2012, emisní povolenky, zařadit jako druhý bod dnes po již pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 16, přihlášeno 162 poslanců a poslankyň, pro 74, proti 40. Návrh byl zamítnut.

 

A nyní návrh pana poslance Turečka, který navrhuje nový bod Cenová regulace potravin v České republice.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 17, přihlášeno 162 poslanců a poslankyň, pro 74, proti 73. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní návrh paní poslankyně Válkové. Ta navrhuje bod číslo 91, sněmovní tisk 262, zákon o ochránci práv dětí, zařadit za již pevně zařazené body. Paní poslankyně chtěla, aby to bylo po návrzích poslanců Adámkové, Dostálové, Pastuchové, Havlíčka a Brabce, ty byly zamítnuty, čili za již pevně zařazené body. Ano? Mohu takto? (Poslankyně Válková souhlasí.) Děkuji.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 18, přihlášeno 162 poslanců a poslankyň, pro 73, proti 38. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme hlasovat o návrhu pana poslance Juchelky, který navrhuje bod číslo 80, sněmovní tisk 231, zákon o mobilitě, zařadit dnes po pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 19, přihlášeno 162 poslanců a poslankyň, pro 75, proti 14. Návrh byl zamítnut.

 

A nyní opět návrh pana poslance Juchelky, který navrhuje zařadit nový bod, což je Aktuální situace v sociálních službách.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 20, přihlášeno 162 poslanců a poslankyň, pro 76, proti 29. Návrh byl zamítnut.

 

A nyní návrh pana poslance Králíčka, který navrhuje zařadit nový bod s názvem Boj proti dezinformacím.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 21, přihlášeno 162 poslanců a poslankyň, pro 76, proti 29. Návrh byl zamítnut.

 

A nyní, protože jsme se vypořádali se všemi návrhy změn, budeme hlasovat o celém návrhu pořadu 35. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl písemně předložen a upraven schválenými pozměňovacími návrhy.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 22, přihlášeno 162 poslanců a poslankyň, pro 144, proti 1. Návrh byl přijat, pořad schůze byl tedy schválen.

 

A hlásí se s přednostním právem pan ministr Jurečka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážená paní předsedající. Kolegyně, kolegové, já jsem tady v úvodu dnešní schůze nemohl být, protože jsem z pracovních důvodů byl ještě na rezortu, ale zaznamenal jsem tady debatu, která se týkala i rychlosti a administrace vyplácení pětitisícového příspěvku rodičům.

Tak jenom chci říci, že 240 000 dětí to bylo vyplaceno automaticky v objemu větším než 1,2 miliardy korun, 321 000 žádostí je vyplaceno či bylo odesláno jako platební příkaz k vyplacení, to znamená, zase je to zase zhruba krát skoro dvojnásobek počtu dětí, a celkový objem žádostí, které přišly do aplikace a které jsme nasbírali, je 535 000. 415 000 bylo podáno prostřednictvím portálu a aplikace Jenda a 120 000 prostřednictvím žádostí před Czech POINTy, celkem 834 000 dětí, plus dalších 240 000 přes přídavek na dítě. To znamená, dneska je tady více jak jeden milion dětí, které ty finanční prostředky už dostaly, jejich rodiče, nebo jsou na cestě. Takže opravdu...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane ministře, omlouvám se, já vás na chvilinku přeruším a požádám kolegy a kolegyně, aby se ztišili, aby mohli poslouchat váš příspěvek, na který se dotazovali.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Takže opravdu není tady namístě říkat, že něco nefunguje nebo má průtahy - 687 žádostí bylo odesláno k žadatelům k opravě, 228 zamítnuto, 591 zastaveno. Případně jsem připraven další odpovědi doplnit konkrétně třeba během čtvrtka. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře.

A nyní, než otevřeme první bod našeho jednání přečtu omluvy. Dnes od 16 hodin do 16.30 se omlouvá pan poslanec Adamec bez udání důvodu.

A nyní se budeme věnovat bodu číslo

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.