(17.10 hodin)
(pokračuje Jan Síla)
Otázky referenda musí být dobře formulovány, nejsnáze se záměr referenda zlikviduje právě danou otázkou. Zákon o obecném referendu v České republice neexistuje, přestože je v ústavě už od roku 1993, ale politickým reprezentacím se od devadesátých let nepodařilo shodnout na jeho parametrech. Celostátní referendum se v Česku konalo pouze ohledně vstupu do Evropské unie a pro jeho konání byl vydán zvláštní ad hoc ústavní zákon. V České republice existuje pouze zákon o místním referendu. Referendem, přímou volbou a odvoláním politiků lze řešit hlavní deficity nepřímé demokracie. Proto SPD prosazuje opět novelu Ústavy České republiky s cílem posílení prvků přímé demokracie v našem politickém systému. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. Čili zákon o celostátním referendu je návrh nového bodu s nějakým zařazením?
Poslanec Jan Síla: Čtyři. Bod čtyři.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji a nyní vystoupí pan poslanec Vrána, připraví se pan poslanec Berkovec a poté paní poslankyně Štefanová a pak byste, pane poslanče, přišel na řadu vy. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Vrána: Děkuji za slovo. Paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych navrhl další bod k projednání, a ten bod se jmenuje Problémy obcí v souvislosti se zrušením bezdoplatkových zón. Bod, který chci zařadit, je nejen aktuální, ale reflektuje zhoršující se sociální klima v některých našich obcích.
Jak jistě víte, plénum Ústavního soudu vyhovělo návrhu skupiny senátorů a zrušilo § 33 odst. 9 a § 33d zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Od roku 2017 až do zrušení těchto ustanovení mohla obec, na jejímž území se nacházela místa, ve kterých se ve zvýšené míře vyskytovaly nežádoucí jevy, tak ta obec mohla požádat obecní úřad o vydání opatření obecné povahy, jímž se vyhlásila oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, takzvaná bezdoplatková zóna. Případní noví obyvatelé těchto bezdoplatkových zón, kteří by jinak měli nárok na doplatek na bydlení, tuto dávku pomoci v hmotné nouzi nedostali. Ústavní soud však shledal tuto právní úpravu jako diskriminační, odebírající právo na zajištění minimálního standardu základních životních podmínek, a útočící tak na lidskou důstojnost. Dle Ústavního soudu nedovoluje tato úprava individualizované rozlišení mezi skutečnými původci sociálně nežádoucích jevů a ostatní populací, která je v postavení obětí těchto jevů. Dle Ústavního soudu jsou napadená ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi neústavním zásahem do práva na zajištění základních životních podmínek v oblasti bydlení. Jde pouze o nesystémovou reakci bez trvalejších účinků na dlouhodobě neuspokojivě řešený problém sociálního vyloučení, konstatuje Ústavní soud.
A proč toto téma nyní otvírám? Poměrně často zde diskutujeme o problémech hlavního města, ale já bych rád také upozornil na velký problém menších měst, jako je například Přerov, a vím, že se to nedotýká jen Přerova, ale spousty dalších měst v naší zemi. Zrušení bezdoplatkových zón pravděpodobně opět citelně zasáhne do života řádných občanů města. Přerov byl jedno z prvních měst, které začalo v roce 2017 tento nástroj pro boj s byznysem s chudobou využívat. V roce 2017 tam bylo 18 ubytoven a v nich bezmála 800 ubytovaných. Postupným vyhlašováním bezdoplatkových zón se počet ubytoven snížil na 8 a v nich 274 osob, takže přínos této právní úpravy byl nesporný. Já mám značné obavy, abychom se nedostali zpět před rok 2017, kdy ve městě kvetl byznys s chudobou, narůstal ve městě nepořádek, zvyšovala se kriminalita a s tímto pak stížnosti občanů. Někteří občané již nyní prodávají své byty a stěhují se do okolních obcí, jelikož se opět bojí zhoršení situace.
Vážené dámy a pánové, bohužel již radnice tento nástroj nemají, a já bych chtěl tedy vyzvat k nalezení řešení. Jsem přesvědčen, že tento problém trápí občany i představitele mnoha měst. Je naší povinností nalézt řešení, jak řádné občany města ochránit před nežádoucími jevy, jako je nárůst nepřizpůsobivých obyvatel ve městech, zejména pak v centru měst. Navrhuji Poslanecké sněmovně, abychom se tímto problémem řádně zabývali v onom navrženém bodě jednání, a dovoluji si tedy navrhnout zařadit tento bod jako poslední z již aktuálně zařazených bodů.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Stanislav Berkovec a připraví se paní poslankyně Štefanová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy poslankyně, vážení paní poslanci, přeju vám příjemný podvečer. Děkuji předem za vaši vzácnou pozornost. Dovolte, abych zdůvodnil zařazení nového bodu na pořad schůze pléna Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky s názvem Vliv úsporných energetických opatření na nejvíce ohrožené skupiny obyvatelstva. Na to téma už tady padlo několik návrhů, takže já si myslím, že to bude dobře navazovat. Například na bod, který navrhoval náš vzácný kolega, vážený kolega Aleš Juchelka, a další. Za tyto skupiny považuji zejména pacienty v nemocnicích, seniory, klienty sociálních zařízení, školy a školky a také skupinu tělesně postižených.
Teď dovolte, abych se přesunul o nějakých 16 dní zpět do 10. srpna letošního roku k části prohlášení, které vydal odbor komunikace Ministerstva průmyslu a obchodu. Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje novou vyhlášku stanovující zvláštní pravidla pro vytápění a dodávky teplé vody. Nová pravidla by vstoupila v platnost v případě vyhlášení předcházení stavu nouze nebo stavu nouze v teplárenství. A teď dovolte, abych citoval část reakce pana ministra průmyslu a obchodu. Jde o další opatření, která nazývám airbagy. Máte je v autě. Doufáte, že je nikdy nebudete muset použít, ale když je potřebujete, tak jste rádi, že jste si je pořídili, řekl pan ministr průmyslu a obchodu. Já teď budu abstrahovat od toho, že podle mě to pomyslné auto už nabouralo, ty airbagy tam nebyly, a nebudu ani polemizovat o tom, kdo řídil, jestli řídil dobře, jestli sledoval dopravní značení a stav situace na silnici. Co se stane, pokud tato vyhláška začne platit? Podle mě to bude mít tristní dopad pro všechny, a ještě více pro ty zmíněné ohrožené cílové skupiny našich spoluobčanů a chod určitých typů zařízení - nemocnic, škol, domovů důchodců.
Dovolte, abych se podrobně ještě věnoval těm teplotám podle norem. Vnitřní výpočtové teploty jsou v současné době definovány podle státní normy ČSN EN 12831 a doporučené relativní vlhkosti vzduchu dle ČSN 060210. Jen několik příkladů těch norem, které jsou definovány v této státní normě, a těch navrhovaných teplot, mluvil o tom už pan poslanec Aleš Juchelka. ***
