(pokračuje Jan Bartošek)

1.
Zákon, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném
na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 166/6/ - vrácený prezidentem republiky

Stanovisko prezidenta republiky s odůvodněním jeho nesouhlasu s tímto zákonem vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 166/7. Nejdříve se táži navrhovatele, zde byl ministr financí a dnes ho zastoupí pan ministr Válek, zda se chce vyjádřit ke stanovisku prezidenta republiky? Pane ministře, chcete se vyjádřit? Není tomu tak. Chce se ke stanovisku prezidenta vyjádřit zpravodaj garančního, výboru poslanec Tom Philipp? Pane zpravodaji, chcete se vyjádřit? Není tomu tak.

Já otevírám rozpravu a vzhledem k tomu, že jsem zaznamenal diskusi ohledně přednostních práv, tak se táži, zda mám postupovat tak, jak byla podána přednostní práva. Takže eviduji zde tři přednostní práva, první je pan předseda Tomio Okamura, potom Radim Fiala a poté zde eviduji řádně přihlášeného pana poslance Patrika Nachera, nikoliv s přednostním právem, ale na písemné přihlášce. Jako třetí se potom s přednostním právem hlásil pan poslanec a předseda Marek Výborný a táži se, zda i pan poslanec a předseda Marek Benda. Ten se nehlásí. Dobře.

Nyní tedy s přednostním právem vystoupí pan předseda Tomio Okamura v otevřené rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, máme tady před sebou zákon z pera vlády Petra Fialy z ODS, kterým chce Fialova vláda vzít zdravotním pojišťovnám 14 miliard korun a zhoršit dostupnost zdravotní péče pro naše občany a pracovní podmínky zdravotníků. S tím hnutí SPD zásadně nesouhlasí a budeme hlasovat proti tomuto zákonu. Už nyní lidé čekají měsíce na specializované vyšetření, jsou drahé doplatky na léky a stomatologická péče není pro mnoho občanů dostupná. A Fialova vláda, místo aby situaci zlepšila, tak ji naopak ještě schválně zhoršuje. Jen proto, že jsou pro vás na prvním místě zájmy ciziny, nikoli České republiky. (Neustálý hluk.)

Můžu poprosit jenom o klid?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano. Já vás požádám, kolegyně a kolegové, převážně v pravé části sálu, abyste diskusi přenesli do předsálí a byl zde klid, aby ten, kdo mluví, měl prostor. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Tomio Okamura: U nás v SPD máme Českou republiku a české občany na prvním místě a to je ten zásadní rozdíl mezi vámi a námi. Na neschopnou a zcela asociální vládu Petra Fialy už začínají tvrdě doplácet všichni občané. Vláda během několika měsíců dostala miliony našich občanů do finančních problémů a premiér Fiala odmítá situaci řešit a pomoci lidem. Situace je dramatická a lidé už se chystají do ulic.

Kvůli vládě mají problémy i zdravotně postižení občané. Za berle a další zdravotní pomůcky si nově připlatí ze svého, uvedla tento týden média. Navíc hrozí nedostatek zdravotních pomůcek. Lidé si kvůli Fialově vládě budou připlácet i za ty pomůcky, které pojišťovny pacientům doposud hradily ze zdravotního pojištění. Pacienty tak čekají i desetitisícové doplatky.

Kvůli Fialově vládě si mají nově lidé připlácet tisíce korun navíc za chodítka, desítky tisíc za invalidní vozíky, stokoruny za francouzské berle a tak dále. V šoku jsou z toho především vozíčkáři. Těm zdravotní pojišťovny vozíky půjčují, jenže zákon hovoří jasně, pokud je doplatek při takovém půjčení vyšší než 2 000 korun, pojišťovna může vozík invalidovi přenechat do jeho vlastnictví, ten tím ztratí nárok na bezplatnou úhradu servisu po dobu sedmi let. Enormní částky za opravy tak bude platit ze své kapsy. Lidé na to nebudou mít peníze a výrobci varují, že se jim produkce zdravotnických potřeb za takových podmínek nevyplácí a na trhu budou brzy chybět. V reálu pak nastává situace, že nejsou schopni dodávat zdravotnické pomůcky, uvedl Petr Kotlík (správně: Kotík) z Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků. Řešením je změna zákona tak, aby pro každého pacienta byla alespoň ta základní pomůcka vždy bezplatná, a přes to všechno chce vzít Fialova vláda zdravotním pojišťovnám 14 miliard korun a ještě situaci našich občanů zhoršit.

A teď si to porovnejme s přístupem Fialovy vlády k cizincům. Jen za červenec vyplatila vláda Petra Fialy z ODS migrantům z Ukrajiny v České republice, nebo chcete-li uprchlíkům, na dávkách téměř miliardu korun, přesně 887 milionů korun za červenec. Fialova ukrajinská vláda pomáhá každý měsíc Ukrajině a Ukrajincům miliardami, ale na české občany úplně kašle.

Kdy konečně vláda pomůže našim lidem se zdražováním energií, potravin a bydlení? Arogantní a neschopná vláda Petra Fialy kašle na naše potřebné občany. Místo pomoci našim lidem premiér Petr Fiala z ODS posílá naše miliardy Ukrajincům a na Ukrajinu a chce nakupovat předražené americké stíhačky za 100 miliard.

Pojďme si stávající situaci podrobněji rozebrat. Stát v prvním pololetí letošního roku vybral na daních 572 miliard korun. Meziročně o 19 % více, přesně o 89,8 miliardy korun. Rekordní peníze stát získal v podstatě u všech daní. Například na dani z přidané hodnoty, DPH, stát získal v prvním pololetí 252,1 miliardy korun, což je meziročně o 47 miliard korun více. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral 128 miliard korun, meziročně o 16,5 miliardy korun více. U daně z příjmu fyzických osob příjmy v pololetí stouply meziročně o 17 % na 83,2 miliardy korun.

Jsme tedy v situaci, kdy stát má rekordní příjmy. Vláda Petra Fialy, která odmítá lidem pomáhat a naopak jim tahá z kapes stále více a více peněz, se vymlouvá na rekordní zadlužení. Ano, dluhy tu bohužel jsou a odpovědnost za ně nesou všechny dosavadní vlády, ať už vlády současné pětikoalice, nebo vlády jiných minulých koalic. Hnutí SPD za to odpovědnost nemá, protože jsme nikdy ve vládě nebyli a ani jsme v minulém volebním období ani v tom předminulém nikdy pro státní rozpočet nehlasovali, že bychom s tím souhlasili.

No ale podívejme se zpátky na tu situaci kolem státu a hlavně kolem současné vlády Petra Fialy. Chybějící peníze si stát opatřuje z drtivé většiny vydáváním dlouhodobých a střednědobých státních dluhopisů, které formou aukcí prodává vybraným komerčním bankám v tuzemsku. Část dluhopisů, objemově v řádu jednotek procent, stát nabízí také občanům a některé emise dluhopisů byly vydány i pro zahraniční investory. Jaké byly úroky u těchto dluhopisů? Ještě loni počátkem roku to bylo jedno procento. Později se úroky zvedly na dvě. Teprve nedávno začalo Ministerstvo financí prodávat dluhopisy s indexací podle inflace. Co tím chci říct? Zatímco stát má rekordní příjmy, tak inflace fakticky snižuje reálnou hodnotu státního dluhu. Inflace a drahota státu, neboli této vládě, vydělává neskutečné miliardy a současně snižuje reálné zadlužení, aniž by vláda hnula prstem. Vlastně - omlouvám se - aby to tak bylo, tak vláda nesmí hnout prstem. Nesmí nijak bojovat s inflací a také to tak bohužel dělá.

Ty stovky miliard, které má Fialova vláda navíc, když do toho započteme i třeba zisky ČEZu, reálně zaplatili naši občané a firmy. Tyhle peníze jim z kapsy nevytáhl Putin ani Čína, ale česká vláda Petra Fialy, která se chopila inflace jako nástroje, jak vyřešit problém se státním rozpočtem, a to tak, že ty peníze natvrdo a nemilosrdně vybere z kapes našich občanů a firem.

Jedním z cílů této vládní loupeže se staly i zdravotní pojišťovny. V čase, kdy inflace míří ke 20 %, jim vláda chce sebrat významnou část rezerv. Na jedné straně stovky miliard Fialova vláda chystá vydávat na zbrojení. Rozumějme, chystá se poslat zbrojařským firmám, hlavně v USA, více než 100 miliard korun vytažených z kapes našich firem a občanů v čase, kdy miliony našich občanů nemají peníze na základní životní potřeby. Ano, mluvím o důchodcích, invalidech, rodinách s dětmi, pracujících lidech. No prostě všech slušných občanů České republiky. Na druhé straně vláda krade 14 miliard korun našemu zdravotnictví, a zhoršuje tím dostupnost zdravotní péče pro naše občany a pracovní podmínky zdravotníků. A ještě to zdůvodňujete tím, že prý rozpočtu hrozí katastrofa. Takové bezostyšné lhaní a překrucování faktů ze strany vlády naše veřejnost a Sněmovna dlouho neviděly.

Nad některými výroky si musím říkat, že se tu někdo pomátl, anebo naopak dělá blázny z nás. Ministr financí Stanjura z ODS kudy chodí, říká, že boj s inflací je hlavně úkol centrální banky, která, v uvozovkách, bojuje s inflací zvyšováním úrokových sazeb. Vyšší úroky ale nijak neovlivní rekordní ceny energií a pohonných hmot, které jsou základem růstu cen všeho zboží a služeb. Vyšší úroky také přinášejí firmám dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení, ale i dražší spotřebitelské úvěry.

Ano, inflace může být někdy způsobena tím, že je mezi lidmi mnoho peněz a málo zboží. Ale tohle opravdu není náš případ. Jen ekonomický diletant tohle nevidí. Pivo nebo chleba nejsou dražší, protože je málo bochníků a hodně kupců, ale prostě proto, že je dražší plyn, elektřina a nafta. Žádné žebračenky, žádná almužna lidem tyhle ceny nesníží. Tvrdit, že nějaký příspěvek na děti je protiinflační, je nehorázná lež. Navíc v čase, kdy vláda vytahuje lidem z kapes stamiliardy, tak příspěvky, které budou celkově v řádu jednotek až desítek miliard, skutečně v reálu nepomohou.

Poté co Fialova vláda ožebračuje občany a firmy, chce teď stejně tak okrást zdravotnictví. Veřejné zdravotnictví. Aniž by to skutečně bylo nezbytně nutné. To, že mají pojišťovny rezervy, je tak jako u každé pojišťovny nejen povinnost, ale také naprostá nutnost, jelikož nikdo netuší, s čím se kdy bude zdravotnictví potýkat a jaké náklady si to vyžádá. S jistotou víme, že náklady ve zdravotnictví narostou minimálně o těch inflačních 20 %. Ale může být i hůř, pokud se začnou projevovat zdravotní komplikace způsobené covidovými zákazy. Když to shrnu, stát má rekordní příjmy a inflace, kterou vláda ať záměrně, nebo svou neschopností úmyslně neřeší, mu snižuje reálnou hodnotu dluhu, a navzdory tomu chce ještě obrat zdravotnictví o 14 miliard korun, které budou chybět. Za všechno je samozřejmě odpovědná Fialova vládní pětikoalice.

Zatímco se tedy vláda chystá vyhodit 100 miliard korun za předražené americké stíhačky, místo abychom zmodernizovali násobně levnější gripeny, tak sahá na peníze, které mohou při zachraňování zdraví a životů našich občanů chybět. To už není nezodpovědnost, to je skutečný kriminální zločin. Tady musím zdůraznit, aby to slyšeli občané, že za veškeré zdravotní problémy, které budou způsobeny horší dostupností zdravotní péče, průtahy nebo chybějícími pomůckami, nebo dokonce finanční nedostupností pomůcek, nese, vážení občané, plnou odpovědnost vláda Petra Fialy ve složení ODS, KDU-ČSL, STAN, TOP 09 a Pirátů. Zhoršování životní úrovně našich občanů, organizovaný zločin, korupce a mafie, to je výsledek koaliční vlády ODS, STAN, TOP 09, KDU-ČSL a Pirátů.

Takže bych chtěl shrnout postoj hnutí SPD. Máme tady teď před sebou zákon, který se SPD snaží už od zimy obstruovat, a hrdě se k tomu hlásím, protože my nesouhlasíme s tím, aby vláda Petra Fialy vzala 14 miliard zdravotním pojišťovnám a aby vláda takto zhoršila dostupnost zdravotní péče pro naše občany a pracovní podmínky zdravotníků. Takže my s tímto zákonem v hnutí SPD zásadně nesouhlasíme a budeme hlasovat proti tomuto zákonu a celý poslanecký klub SPD se také k tomuto zákonu bude vyjadřovat. Máme v poslaneckém klubu řadu lékařů, a tak dále, takže my s k tomu ještě budeme vyjadřovat a budeme se vám snažit ještě - protože teď je poslední šance, protože je tady veto prezidenta, poslední šance, aby si to vládní koalice nějakým způsobem uvědomila a abyste nepřehlasovávali to veto prezidenta, naopak abyste vyslyšeli ty argumenty SPD, abyste... Prosím nezhoršujte zdravotní péči pro naše občany, protože už teď je zdravotní péče pro mnoho občanů těžko dostupná. A my v SPD bojujeme za ty běžné občany. Možná si tady někdo z vás, z poslanců pětikoalice, máte na to samozřejmě z platů, abyste si platili třeba privátní zařízení nebo nějakou nadstandardní péči, ale my tady bojujeme za ty občany, za ty běžné občany České republiky. Děkuji za pozornost. A to je postoj SPD.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s přednostním právem je přihlášen pan poslanec Radim Fiala. (Poslanec Fiala říká mimo mikrofon, že přenechá svoje místo, neboť jde nyní na rozhovor, a potom se přihlásí.) Dobře, budu tedy vaši přihlášku evidovat s přednostním právem, a poté co se vrátíte do sálu zpět, tak vám udělím slovo.

Nyní tedy zde mám zaevidovaná dvě přednostní práva, první je pan předseda Marek Výborný s přednostním právem, jako další s přednostním právem je zde pan poslanec Marek Benda. Ne, tak vidím, pan poslanec Marek Výborný, takže pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, já bych si dovolil dát, vaším prostřednictvím, nyní procedurálně hlasovat podle § 59 jednacího řádu odst. 1 a 2, aby se u tohoto bodu rozprava zkrátila na dobu deseti minut a aby každý poslanec mohl vystoupit maximálně dvakrát. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh, tak já zagonguji a přivolám kolegyně a kolegy z předsálí... Také eviduji žádost o vaše odhlášení. Tedy vás všechny odhlásím... odhlásím vás a požádám, abyste se přihlásili svými kartami. Počkám, až se počet poslankyň a poslanců v sále ustálí... Vzhledem k tomu, že poslanci stále přicházejí, tak ještě počkám, aby se mohli zaregistrovat svými kartami.

Zopakuji návrh, o kterém dám hlasovat. Je to procedurální návrh, který přednesl předseda klubu KDU-ČSL, a to že průběh diskuse, jednotlivé příspěvky zkrátíme na deset minut a maximálně dvakrát.

Ještě přečtu omluvy. Po celý jednací den z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Andrej Babiš, dále dne 26. 8. 2022 mezi 22. hodinou a půlnocí do konce jednacího dne z rodinných důvodů pan poslanec Karel Tureček. Dne 27. 8. 2022 z důvodu nemoci poslankyně Renata Oulehlová, dále na zítřejší jednání, 27. 8. 2022, z osobních důvodů se omlouvá pan ministr Síkela, dále v pátek 26. 8. 2022 od 21 hodin do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Oldřich Černý ze zdravotních důvodů, dále 26. 8. 2022 mezi 21. hodinou a půlnocí do konce jednacího dne, to je dublovaná omluvenka, pan poslanec Černý, a dále ještě z dnešního jednání od 24 hodin a z celého zítřejšího dne se omlouvá pan místopředseda Havlíček.

Když jsme se shromáždili v sále, chci se pro pořádek zeptat, když dám hlasovat o procedurálním návrhu pana předsedy Marka Výborného, zda víme, o čem hlasujeme? Víme. (O slovo se hlásí poslanec Brázdil.) V tom případě prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Brázdil: Pane předsedající, já dávám návrh, nebo námitku na postup, na ten váš postup toho předsedajícího. Vy jste měl bezprostředně začít hlasovat, vy jste čekal, posléze jste načítal. Já nevím, je toto bezprostředně? Já totiž jsem viděl pana Marka Výborného, jak rozhazuje zbytky svého jídla na klavír, kde je napsané, ať se to neodkládá, protože on to nestíhal. (Poznámka z hloučku poslanců před lavicemi.) Tož já jsem u toho byl, tak vím, běžte se tam podívat -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Poprosím, nepokřikujte po sobě prosím.

 

Poslanec Milan Brázdil: Proč na mě křičíte, slyšíte to? (Smích v sále.) Pane, pane Výborný, vy jste odhodil svoje zbytky - (Předsedající vstupuje do řeči: Prostřednictvím předsedajícího.) Promiňte, ano, máte pravdu. Prostřednictvím. Pane Výborný, vy jste odhodil svoje jídlo, hodil jste to na klavír. (Veselí v sále.) A teď já vznáším procedurální návrh, nebo návrh na postup předsedajícího, který neudělal bezprostředně, ale účelově zdržoval proto, protože tady nebylo dost lidí, tak mi to přinde jako... Tak chovejte se tak, jak to má být!

Prosím o hlasování o tom, že dávám námitku na postup předsedajícího. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Dám hlasovat bezprostředně bez rozpravy s tím, že konstatuji, že jsem čekal i na poslance opozičních stran, aby se mohli dostat do sálu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro námitku proti postupu předsedajícího? Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 74, přihlášeno je 144 poslankyň a poslanců, pro návrh 51, proti 90. Tento návrh byl zamítnut.

 

A já nyní zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro procedurální návrh, tak jak ho přednesl pan předseda Marek Výborný, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 75, přihlášeno je 144 poslankyň a poslanců, pro návrh 90, proti 52. S tímto návrhem byl vysloven souhlas.

Nyní tedy budeme pokračovat v rámci rozpravy, kdy jako dalším řádně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, pane poslanče, máte slovo, pojďte se ho ujmout. Všechna přednostní práva byla vyčerpána a nyní máte slovo vy. Prosím. (Hluk v sále.)

A ještě, kolegyně, kolegové, přece jenom váš požádám o jistou míru kolegiality k těm, co zde budou mluvit, aby měli prostor a klid pro svoji řeč. Prosím, pane poslanče. (Hluk neustává.) Stále ještě není dostatečný klid v sále, především v pravé části. Především v pravé části poprosím o ztišení. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená vládo, milé kolegyně, dámy a pánové, já jsem tedy netušil, že takhle brzo přijdu na řadu, že těch přednostních práv tam bude tak málo, ale tím lépe, aspoň tady bude více poslanců, než by tady bylo třeba za hodinu nebo za dvě. Tak.

Vy víte, že já se vždycky snažím, abych naplnil to, o čem často hovořím, a to jest, že politik by měl být konzistentní ve svých postojích, návrzích, námětech. A v tomto bodě bych tedy si dovolil navázat na to, co vlastně proběhlo 3. května, kdy jsme tady schválili tento vládní návrh, tedy ten sněmovní tisk 166, v prvním čtení. A když se na to podíváte a vzpomenete si na to, co se odehrálo 3. května, tak je to vlastně takové déjà vu ve vztahu k současné situaci. Když se podíváte na ten program, který jsme tehdy schválili, a naopak na ty návrhy, se kterými jsme přišli my jako opozice, tak je to v zásadě přes kopírák to, co se dneska tady celý den odehrává. Vy jste tehdy, a to ještě tenkrát nebyla ta situace s cenami energií a inflace a podobně, jako je tomu dnes, i přesto vy jste rezignovali na řešení těch konkrétních témat a v programu jste právě navrhli tedy tento návrh, to znamená novela o pojistném, poté jste měli návrh o podporovaných zdrojích energie, ale to byla taková formální záležitost, EET, řešili jste střet zájmů, návrh na ukončení stavu pandemické pohotovosti, to se nakonec schválilo, a senátní návrh volebního zákona. Zatímco my jsme přišli s návrhy, a to tady říkám jenom z hlediska té konzistentnosti, a teď se k tomu tady složitě vracíme, už tenkrát 3. května jsme přišli s návrhy, jako je návrh zákona o dani z přidané hodnoty, kde jsme hovořili o těch věcech, o tom snížení. To je to, o čem mluvíme dodnes. Přišli jsme se zákonem o podporovaných zdrojích energie. To je to, co vy jste se rozhodli udělat až od 1. října. To všechno tady bylo navrženo. Stejně tak jako zákon o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. To znamená, v zásadě všechny věci, ke kterým stejně dřív nebo později dojde, tak to jsme tenkrát navrhli my.

Vy jste nám to neschválili, smetli jste nám to ze stolu a prosadili jste si na sílu to, co my vlastně teď dokončujeme, ten proces. Tenkrát to byl začátek, to bylo to první čtení - 3. května. A já tady o tom hovořím proto, že už tehdy jsem říkal v zásadě to, co budu říkat nyní, jenom to rozšířím o jeden aspekt nový. Už tehdy jsem říkal, že těch 14 miliard korun méně pro zdravotní pojišťovny je vlastně pokračování zákona o státním rozpočtu. A vy jste kritizovali předchozí vlády za to, že se schválil státní rozpočet s parametry, které nejdou naplnit v té chvíli, u kterých je potřeba třeba změnit zákon mimo jiné. Sami jste udělali totéž. To znamená, vy jste v březnu schválili státní rozpočet s parametrem, který možná naplníte dnes 26., možná zítra nad ránem, nevím, 27. srpna. Tak se chci zeptat, to je ta změna? Jak můžete počítat ve státním rozpočtu s těmi prostředky, když nevíte, kdy ten zákon schválíte? A jak se to posouvá, tak tam pak načítáte ty pozměňovací návrhy, aby to mělo skutečně těch 14 miliard parametrů (?). A kdybyste to nestihli do konce srpna a bylo by to schváleno v září, tak už vám těch 14 miliard tam fungovat nebude.

To přece je úplně základní věc, a vy víte, že já jsem o tom mluvil 3. května, mluvil jsem o tom opakovaně ve všech čteních. Protože to v zásadě pro mě - já nejsem zdravotník, takže toto přenechám svým ctěným kolegům. Ale toto je za mě pokračování v zásadě zákona a debaty o státním rozpočtu na tento rok. Už tehdy jsem říkal, že vy stejně ty parametry státního rozpočtu budete muset měnit. A také že jo. Také že přicházíte s novelou zákona o státním rozpočtu a ty změny tam přijdou. A já už jsem tenkrát říkal, že těch 14 miliard méně za státní pojištěnce v době, kdy zároveň jste škrtli 5,8 miliardy pro resort zdravotnictví, takže dohromady minus 20 miliard, je v době, kdy je to po covidu a kdy ten covid se může vrátit, to se teď ukazuje, že se to začíná nějakým způsobem naplňovat, je to poté, co je tady uprchlická krize a je potřeba počítat se statisíci novými pacienty, když to takhle řeknu, s kterými se při tom prapůvodním návrhu samozřejmě nepočítalo, a pamatujete si, že to jsem řekl, že to vám nevyčítám, protože to je okolnost nová.

Co se změnilo v mezidobí, je to, že všechny ty položky, které musí hradit i ty zdravotní instituce, tak se postupně zdražují díky inflaci. A to je ta změnová věc. A já jsem vám tady tenkrát vyjmenoval tyto tři změnové věci, to znamená covid, nároky, které se týkají ukrajinských uprchlíků, které s tím souvisejí, a to zdražování. A teď je tady nová v tom mezidobí, nová okolnost, a to je ten extrémní nárůst cen energií. A vy zaručíte, že skutečně třeba nemocnice budou mít na konci roku na všechny své výdaje v souvislosti s platbou za energie, když je takový skokový nárůst?

Na začátku, když jste s tím přišli jako s nějakou politickou vizí, tak tam tyto věci nebyly. Ale ta situace se mění. Vy jste se sami do toho zamotali, že jste prostě schválili rozpočet s něčím, co jste neměli schválené tady ze zákona, tj. vy jste počítali se 14 miliardami, které někde jinde musíte vzít, a musíte kvůli tomu změnit ten zákon. Ale mezitím nastaly ty změnové věci. A já jsem vám už tenkrát tady vyčítal, že vy na to vůbec neberete ohled. A teď ta situace pokračuje, to znamená, že k těm třem parametrům je tady ten parametr nový, extrémní nárůst cen energií, a vy i přesto tvrdošíjně chcete těch 14 miliard vzít, škrtnout a vlastně celé to zdravotnictví - a pak zase budeme po zimě děkovat všem zdravotníkům a podobně. když se covid vrátí, já tedy doufám, že ne - tak je vrhneme do obrovské nejistoty.

Tak já se ptám a ptal jsem se na to už opakovaně ministra financí - on tady není - jestli tedy nehrozí to, na co jsem se ptal u zákona o státním rozpočtu, že totiž jak se ty věci mění, tak vy pak přijdete stejně s nějakým návrhem novely. Tak jestli toto za to stojí. Že vy těch 14 miliard ve státním rozpočtu ušetříte, tady je vezmete, abyste je tam případně, když dojde na má slova a slova mých kolegů, abyste je tam zase složitě vraceli.

Stejně tak konzistentně bych se rád zeptal - jsem rád, že tady je - ctěného pana ministra zdravotnictví, jaký je vlastně na to jeho názor. A vy víte, že jsem se na to ptal ve všech čteních, protože to mě zajímá. Mě zajímá názor odborného ministra, protože to se týká vlastně prostředků v jeho gesci, když bych to takhle řekl, byť to tady předkládá od začátku ministr financí. A to bych rád od pana ministra slyšel, protože tady sedí, jakým způsobem vlastně se s tímto výpadkem popasuje, a má vlastně příležitost na mikrofon případně občany v této věci uklidnit.

Tady je limit deset minut, ono už se mi to krátí a končí to. Já tedy znovu zopakuji to, že možná na začátku dobrý nápad z vašeho úhlu pohledu, jak ušetřit peníze ve státním rozpočtu a naplnit politický slib z hlediska konceptu státního rozpočtu, nicméně prostě v té době se změnilo tolik okolností, že by za mě zodpovědná vláda to měla přehodnotit a nestavět na tom, já bych skoro řekl na té posvátné krávě, v momentě, kdy se tady změnila celá řada věcí, a vy to tak sami i říkáte, že ta situace je mimořádná, tak na tom nestavět, nelpět, protože pak vás to jednou dřív nebo později dožene. Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám děkuji za dodržení času, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou se hlásí pan ministr. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji za dotazy. A já nakonec všechny zodpovím, protože je asi nesmysl, abych v průběhu zodpovídal. Já si je píšu, byť tak možná nebudu vypadat, protože mně není fakt moc dobře, je mně poměrně blbě. Navíc zítra má můj jediný vnuk křtiny, které evidentně nestihnu, ale s tím jsem se už smířil. První vnuk. Tak aspoň takto pozdravuji manželku a vnuka. A samozřejmě na konci dotazy odpovím. Jinak děkuji, pokud to nestihnu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Julius Špičák a po něm je přihlášen pan poslanec Kamal Farhan. Prosím.

 

Poslanec Julius Špičák: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, můj předřečník se snaží být konzistentní, já se tradičně snažím být konkrétní. Takže my tady sedíme v reakci na skutečnost, že i pan prezident sdílí názor opozice, názor nás, a to, že 14 miliard není zanedbatelná položka a že zcela jednoznačně hrozí ohrožení, a já to budu dokumentovat, ohrožení dostupnosti a kvality péče. Zde musím říci, že to je ovšem tedy mantra, nad kterou bychom se měli zamyslet, protože ji v podstatě neumíme přesně definovat, neumíme popsat a ani se o to nesnažíme, a to považuji za jednu z chyb vedení resortu. Takže jinak těch 14 miliard je například dva a půl ročního financování velké nemocnice, jako je IKEM.

Jinak makroekonomicky v podstatě do zdravotnictví teď ročně proudí 420 miliard korun. To pokrácení tedy 14 miliard. Rezervy pojišťoven, jak víme, jsou přibližně 60 miliard, ale rezervy jsou od toho, aby zůstaly rezervami, a je tady 17% inflace, kterou prostě musíme započítat. Ta 17% inflace znamená, že bychom potřebovali na tento rok 480 miliard, a pro příští rok by částka měla být tedy ještě vyšší.

Je tady argument samozřejmě navrhovatelů normy, že pojišťovny mají peníze, mají rezervy, že se vlastně nic neděje. Já jsem hovořil s řadou ředitelů nemocnic, hovořil jsem s řadou tedy ředitelů pojišťoven, s dalšími stakeholdery, s dalšími opinion leadery. Všichni se samozřejmě zaklínají anonymitou, všichni se bojí promluvit na mikrofon, protože jsou na exekutivě pochopitelně existenční závislí, a samozřejmě informatika, kterou od nich mám, je úplně jiná, než je tady prezentovaná. Oni především všichni horečně počítají a všichni vědí, že to zdražování zejména energie bude mít obrovské dopady v podstatě, a to přímé i nepřímé.

Pro vaši informaci několik čísel. V nemocnici IKEM se výdaje za energie zvýšily o 60 % na 90 milionů korun. V ostravské nemocnici z 15,5 milionu korun na 51 milionů korun. Pro motolské nemocnice se předpokládá nárůst ze 180 na 380 milionů korun. Nemocnice ve Středočeském kraji mají smlouvy na odběr do konce roku. Nabízí se kolektivní vyjednávání, ale vedení kraje, krajský radní je naprosto apatický a v této administraci tohoto problému není vůbec žádný pokrok.

O čem se dosud nemluvilo? V každém rozpočtu každé nemocnice hrají zásadní roli, největší položkou jsou mzdy. V IKEMu je to 42 %. Odbory by nebyly odbory, kdyby nevznikl tlak na navýšení o 10 až 15 %, a tomuto tlaku nebude možné odolat. To znamená, pro IKEM to například bude znamenat 250 milionů ročně. Další významnou částí rozpočtu jsou léky a recyklovatelné, dejme tomu, instrumentárium, kde bude navýšení o něco menší, ale nebude nevýznamné, a je tady celá řada dalších služeb, jejichž třeba objem jednotlivých služeb není tak velký, ale ve svém úhrnu se opět v podstatě pohybují, ten úhrn je nějakých 20 % obratu nemocnic a prostě není nevýznamný. Jedná se například o prádelny, jedná se pochopitelně o vytápění, jedná se také o kyberbezpečnost. Stát by prostřednictvím vedení měl v této krizové době efektivně pomáhat, měl by vytvářet modely, měl by vytvářet nabídky, měl by vytvářet možnost hromadných objednávek, aby se náklady maximálně redukovaly, a to se neděje. O čem se nemluví, je strava. Takže sestavit jídelníček není vůbec jednoduché, v podstatě potraviny, jak víme, některé se zdražily i o 100 %, takže průměrná strava v nemocnicích, cena denního jídelníčku se zvýšila o nějakých třeba, v IKEMu konkrétně, 13 %, to činí 2 % rozpočtu. To opět není nevýznamné, takže v rozpočtu okresní nemocnice jsou to dejme tomu dva tři miliony ročně, v rozpočtu IKEMu jsou to miliony, v podstatě desítky milionů.

Je jednoznačné, že nemocnice budou muset šetřit, sníží se objem investic, na konci tohoto roku bude většina z nich v negativní bilanci. Sníží se počet výkonů, budou ohroženy reálné příjmy zaměstnanců. Zde stojí za zmínku, že výdaje na zdravotní péči za předchozí vlády se dramaticky zvýšily a ve srovnání s okolním světem se naše pozice v absolutním objemu financování i v relativním poměru k HDP významně zlepšila. Nicméně pandemie tento vývoj nevyhnutelně narušila a za současného návrhu hrozí opětný propad. Bohužel ve výskytu civilizačních chorob, a zde v podstatě je péče nejnákladnější, nádorů, kardiovaskulárních chorob, jsme stále na špici, protože výskyt chorob, takzvaná incidence, reaguje na veškerá opatření se zpožděním. Byť situace ve výskytu kolorektálního karcinomu díky účinné prevenci se v posledních deseti letech změnila až neuvěřitelně. Takže výsledkem oněch civilizačních chorob, kterými jsme tedy velmi zatíženi, těmi je naše země velmi zatížena, je obecně relativní kratší doba života, horší kvalita života zejména ve stáří, a znovu a znovu, příčinou je zejména nedostatečná prevence, která je primárně nákladná, byť se nakonec vyplácí.

Hlavně mi vadí, že redukce nevychází z jakékoli analýzy a pokus o analýzu ani nenastal. Musím zmínit covidovou pandemii. Můj předřečník vyjádřil velmi optimistickou představu, že zmizí, ale ona prostě nezmizí a její účinné řešení bude vyžadovat flexibilní strategii, která bude vycházet z precizní analýzy i současné vlny. Ptám se, jaká bude strategie vakcinace? Jaká bude dostupnost léků? Jaká bude strategie testování? Dovolím si vodítko. Testování kupodivu do úmrtnosti na covid se nepromítá. Je pozoruhodné, jak stejná je úmrtnost v Čechách a na Slovensku. My jsme si skutečně souzeni. Ale Slováci udělali pětkrát méně testů než naše republika. Ušetřili. To jsou údaje, ze kterých musí vycházet naše strategie.

Nemáme konzistentní představu o vakcinaci. Doporučovala se urychleně čtvrtá dávka, pak napsal docent Petráš svůj článek, ve kterém napsal, že v podstatě čtvrtá dávka bude mít efekt dva měsíce, a došlo k opatrnému přehodnocení. A zde bych upozornil na izraelskou studii, těch studií je velmi málo, pokud jde o čtvrtou dávku, kde v podstatě závěry této studie, že v případě mutace omikronu její přínos není zásadní. Doslova citace zní: marginální. Takže lze usuzovat, že do budoucna bude mít vakcinace podobný charakter a odůvodnění jako vakcinace proti chřipce. A podobné to bude nakonec i s ochrannými pomůckami. Já tedy musím říci upřímně, že na v podstatě takové to ležérní nošení respirátorů vůbec nevěřím.

Jinak musím říci, že my musíme vnímat to, že pandemie celý svět posunula v kvalitě zdraví populace o dvacet let zpátky. Mortalita na infarkt stoupla o 5 %. Počet onkologických operací na počátku klesl o 29 milionů celosvětově. U nás se neprovedly stovky onkologických operací, tisíce zásadních onkologických vyšetření. Je zcela jasné, že to zavdává nebezpečí diagnózy pokročilých nádorových diagnóz, kde ta léčba bude daleko náročnější. Zvýšil se počet sebevražd, zvýšila se závislost na drogách, deprese, alkoholismus, úmrtí v závislosti na alkoholismu, pohybová aktivita dětí, závislost na sítích, sebepoškozování, obezita, pohybové, stravovací návyky, zkrátila se doba života. To není strašení, to není můj výmysl, to jsou výsledky mezinárodních studií, na které my musíme reagovat, a ve svém důsledku ta reakce bude něco tedy stát.

Musím říci, že v podstatě ten velmi problematický průběh pandemie v celém světě v podstatě vede v úvahám, a všude na světě, o restrukturalizaci resortu a nabízených služeb a jednoznačně klade akcent na prevenci všeho druhu. A nejedná se pouze o akcent včasného záchytu nádorových onemocnění, ale hlavně eliminaci rizikových faktorů obecně. Kouření, obezitu, alkoholismus. Jak je možné, že kouření u nás je na trojnásobně vyšší úrovni než kouření na Novém Zélandu? Kombinace alkoholismu, kouření a obezity je u nás na takové úrovni, že mortalita na covid byla v první desítce v celosvětovém srovnání, a to jsou bohužel zcela reálná čísla.

Musím říct, že to souvisí i s tím, že vedení resortu není dostatečně personálně vybavené, strategii vede neprofesionál, jehož vedení je asi tak autentické, jako kdybych já měl manažovat digitalizaci. (Předsedající: Váš čas.) Mám deset minut, nebo dvakrát deset minut?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Máte dvakrát deset minut. Jenom potřebuji tedy udělat úzus, že přestože je přihláška jedna, tak ten, kdo mluví, může říct, že chce pokračovat, aby se nemusel hlásit znovu. Nebude-li rozpor proti tomuto postupu, v tom případě bych postupoval tímto způsobem. Prosím, máte dalších deset minut.

 

Poslanec Julius Špičák: Děkuji, pane předsedající. Za situace ohrožení základního fungování celého resortu zní jako špatný vtip pokus o zavedení jakéhosi připojištění, které by mělo umožnit nadprůměrně výdělečné populaci přístup ke kvalitnější péči. Budu citovat kolegu senátora Krause: Kratšími termíny výkonů s nabídkou jejich provádění o víkendech. To je, jak když neřídil nemocnici. Tato činnost by musela být vykázaná jako služba, poté povinně následuje odpočinek personálu. Jinými slovy by vyvoleným byla nabízena nadstandardní péče o víkendech, logicky by personál v týdnu odpočíval a pro nevyvolenou část populace by se termíny dále prodlužovaly. To může nabízet jen ten, a budiž nám to chabou útěchou, který to vlastně ani nemyslí vážně. Já předesílám, že příslušná zákonná norma by musela být velmi komplexní, musím říct, velmi politicky obtížně tedy průchodná, a já ani nevidím pracovní skupinu, která by se tohoto úkolu uměla ujmout.

Další naprostou absurditou je tabulka snížení teplot v jednotlivých provozech, kterou psal snad tedy Marťan. Ochlazení ve zdravotnických zařízeních přibližně o čtyři stupně se nepochybně promítne do zhoršení zdravotního stavu jak nemocných, tak personálu. Promítne se do situace, kdy za nedostatku personálu sestry budou odcházet, budou si hledat pohodlnější zaměstnání, budou tedy chodit do zaměstnání, kde mají možnost mít home office, a to se opět promítne do fungování celého resortu.

Teď bych ještě stručně zmínil dvě agendy. První je naplnění vládního prohlášení. Kde jsou sliby? Kde je kontrola kvality? Kde je DRG Restart? Kde je reforma výuky? Prevence? Redukce byrokracie? Akcent na výzkum? Jaký je přínos nového ministerstva na výzkum? Výzkum v oblasti medicíny postrádá dedikovaného kompetentního zapáleného náměstka. Víra se bez zapálení nedá dělat. Není na koho se obrátit, není tady motivační prostředí.

Výsledkem je, a mohu být naprosto konkrétní, že aktuální výzkumné výsledky třeba u covidu, ale bohužel i v oblasti onkologie se liší od srovnatelných zemí, jako je Holandsko, Izrael nebo Rakousko v řádech, a to mohu kdykoli dokumentovat. Já znám ty databáze, umím číst ty databáze, bohužel tak tomu je. Mohu vzpomenout vizi ANO z předcovidové doby popsanou v materiálu Country for the Future, a mě velmi mrzí, že alternativní vize současné vlády neexistuje. A ke kvalitě řízení resortu nepřispěje ani redukce financování samotného ministerstva a jeho přímých agend. Náš návrh byl 24 miliard, realita je 18 miliard, pro příští rok 17 miliard. Klesají náklady na ÚZIS a lůžkovou péči, a logicky zásadní úkoly obsažené ve vládním prohlášení nebude možné realizovat včetně příslušné prevence. A zde musím říci, že expertní skupina se v podstatě vůbec neschází a screening jako mnoho jiných věcí v podstatě si osobuje ÚZIS, který k tomu rozhodně není uzpůsoben.

No a smutným příběhem je aktivita vedení resortu v rámci předsednictví v Evropské unii. Já vím, o čem mluvím, protože medicínskou Evropu dobře znám a jsem ve svém oboru možná jediný Evropan, který byl prezidentem jak evropského, tak světového kongresu, a mezinárodních konferencí jsem organizoval bezpočet. Takže ministerstvo zorganizovalo onkologickou konferenci v Brně, a mě se skutečně dotklo a mrzí mě to, že jsem nebyl pozván, přestože se zprostředkovaně onkologii věnuji celý život. Stejně tak tam nebyl pozván jediný opoziční poslanec, ale ani onkologické špičky včetně vedení odborné společnosti. Opravdu mě to mrzí, je to zbytečné. Konferenci si uzurpoval ÚZIS, politickou odpovědnost nese vedení resortu. Jako absurditu vidím to, že vůbec nevidím nikde odborný program. Kdyby volby dopadly tak, jak dopadnout měly, a já jsem měl jakýsi podíl na těchto záležitostech, tak buďte ubezpečeni, že bych zorganizoval akci, o které by mluvila celá Evropa, stejně jako to bylo před deseti lety, když tuto agendu prosazoval v parlamentu europoslanec za sociální demokracii Pavel Poc a angažoval jsem se tehdy v europarlamentu já.

Na počátek a k podstatě věci. Jak už jsem uvedl, chybí mi, vadí mi to, že chybí jakákoli analýza, jakékoli opodstatnění tohoto škrtu, který tedy nese mimořádně případně aditivum tupý. Je to taková analogie, jako kdybychom postavili dálnici, která končí v poli o 20 kilometrů kratší, jako kdybychom koupili zbraně bez střeliva. Celkovou neradostnou výše popsanou situaci jen částečně a dočasně může kompenzovat vysoká empatie, kvalita a nasazení zdravotnických pracovníků, kteří se ovšem za své nasazení dočkají reálného demotivujícího až drastického poklesu příjmů.

Nyní si dovolím predikci. Do konce roku zdravotnictví poběží jakžtakž, protože pojišťovny i velká část zdravotnických zařízení mají díky kvalitní zdravotní politice předchozí vlády rezervy a nákupy a smlouvy jsou zafixovány. Ty se do konce roku vyčerpají a od ledna, února začne péče skokově kolabovat. Jedinou cestou bude okamžitá změna rozpočtu a vedení resortu to dobře ví. Opakovaně bylo řečeno, že rozpočet, jak byl navržen, je cár papíru. Funkčním opatřením, které navrhuji, dovolím si navrhnout, je buď úprava úhradové vyhlášky, nebo navýšení platby za státního pojištěnce, o jehož reálné redukci dnes jednáme, ale domnívám se, že za dané situace by valorizační vzorec neměl vycházet z průměrné mzdy, protože to se mzdou nemá vůbec nic společného na rozdíl od důchodu, ale měl by vycházet tedy z inflace.

Doufám, že jsem snesl dostatek důkazů plně odůvodňující naše opětné a definitivní odmítnutí navrhované normy. Děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane poslanče. Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Kamala Farhana a připraví se paní poslankyně Věra Adámková. Na začátek se chci zeptat, zda budete mluvit dvakrát deset minut. (Mimo mikrofon: Bude to tak dvanáct. Ano, děkuji.) Prosím.

 

Poslanec Kamal Farhan: Vážený pane předsedající, pane ministře, členové vlády, dnes jsme svědky již pátého dílu tohoto z mého pohledu nekonečného seriálu, kterému vůbec dobře nerozumím. Nechápu tu zarputilost, kdy vláda Petra Fialy se snaží vzít českému zdravotnictví 14 miliard. Očekávám, že nás opět ministři s vážnou tváří budou přesvědčovat, že voda teče do kopce, že neteče z kopce dolů, že znovu zopakujete, že ve zdravotnictví žádné peníze nechybí. Že kdyby se mu nechalo těch 14 miliard, že by zdravotnictví víceméně nevědělo, co s nimi. Musím konstatovat, že pan ministr Válek si nechá sebrat od ministra Stanjury a ministr Stanjura bude tuto kapitulaci resortního ministra na zájmy zdravotnictví vysvětlovat jako příkladnou týmovou komunikaci dvou ministrů ve vládě. A premiér k tomu víceméně bude mlčet, což je z mého pohledu jeho oblíbená taktika.

Přitom v úředních dokumentech, které ministerstvo pana profesora Válka posílá souběžně do vlády, se píše, že mu chybí 1,7 miliardy korun na DPH na investice ve zdravotnictví. Že když mu je vláda nedá, projekty padnou. Že prostě tyto projekty se nebudou konat. Já si chvílemi připadám, jako kdybych se ocitl v bestselleru Josepha Hellera Hlava XXII. Tam vlastně hlavní hrdina předstírá, aby se vyhnul některým věcem, že je blázen, že se zbláznil. Tady bohužel nikdo nic nepředstírá a myslí to vážně. Ale přesto české zdravotnictví si musí připadat, jako kdyby bylo součástí bestselleru Hlava XXII.

Poslanecká sněmovna dnes zřejmě znovu rozhodne o tom, že sebere českému zdravotnictví 14 miliard korun, které byly určeny na zdravotní péči pro občany České republiky. České zdravotnictví je podle měřítek srovnatelných s ekonomicky vyspělejšími zeměmi Evropské unie podfinancované. To, co je možné číst ve statistikách a ekonomických srovnáních, je snadno viditelné v běžném životě českého zdravotnictví, kterému chybějí peníze na drahé léky, včasnou diagnostiku řady nemocí, o čemž svědčí dlouhá čekací doba na některá vyšetření a některé operace. Zapojení oněch 14 miliard, které se dnes připravujete škrtnout českému zdravotnictví, by mohlo přinést potřebná léčiva na diabetes, cholesterol, osteoporózu, atopickou dermatitidu, alergie, migrény a mnoho dalších nemocí, ke kterým se dnes stovky tisíc českých pacientů nedostávají. Určitě by to prospělo k zlepšení jejich zdraví a určitě by to přineslo jejich úlevu. Využití oněch 14 miliard, které se připravujete škrtnout, by mohlo přispět i ke zkrácení čekacích dob na vyšetření a operace, pomoci s včasnou diagnostikou v řadě případů a v podstatě zachránit životy nebo zmírnit utrpení.

Že peníze ve zdravotnictví chybějí, je možné nejnověji vidět z aktuálního jednání mezi samotnými ministerstvy zdravotnictví a financí. Ministerstvo zdravotnictví požaduje po Ministerstvu financí 1,7 miliardy korun na financování DPH u investic svých podřízených nemocnic z Národního plánu obnovy. Z materiálů Ministerstva zdravotnictví plyne, že pokud vláda DPH neuhradí, nelze projekty realizovat. Nevzniklo by tak například plánované Centrum kardiovaskulární a transplantační medicíny v Brně - to je informace do Brna - za 1,5 miliardy, ani pražského motolského onkologického centra za 4,5 miliardy - to je informace panu řediteli Ludvíkovi do Motola.

Pokud se nepodaří zabezpečit finanční pokrytí na pokrytí DPH pro předem definované projekty v gesci Ministerstva zdravotnictví a jeho přímo řízených organizací, nebude možno tyto projekty z důvodu nedostatku - nedostatku - peněz v českém zdravotnictví na straně žadatelů realizovat, a to i navzdory tomu, že u nejvýznamnějších projektů byly zahájeny kroky k jejich úspěšné realizaci. Nesplnění projektů a nevyčerpání prostředků EU ohrozí realizaci celého čerpání Národního plánu obnovy ve výši 180 miliard, neboť by nebyly naplněny milníky, ke kterým se Česká republika zavázala, uvádí Ministerstvo zdravotnictví.

A co na to Ministerstvo financí? Ministerstvo financí v rámci meziresortního připomínkového řízení Ministerstvu zdravotnictví odpovídá následovně. Toto, když jsem si četl, tuto odpověď, opět jsem si připadal jako součást románu Hlava XXII Josepha Hellera. Cituji: Je třeba připomenout, že vláda již rozhodla o výrazném navýšení prostředků státního rozpočtu do odvětví zdravotnictví prostřednictvím navyšování platby za státního pojištěnce. Tyto prostředky navíc obdrží prostřednictvím úhrad od zdravotních pojišťoven též příjemci dotací Národního programu obnovy a mohou je alespoň zčásti využít na finanční krytí DPH. Úplně tomu nerozumím, když Ministerstvo financí odpovídá takto, proč si Ministerstvo zdravotnictví žádá o to, aby dostalo 1,7 miliardy? Zde vidím jednoznačný rozpor. A nerozumím, proč se tito dva ministři nedomluvili, protože když jsem při minulém vystoupení řekl, že když si myslím, že pan ministr Válek by měl bojovat za zdravotnictví a za těch 14 miliard, tak mně bylo vysvětleno panem ministrem Stanjurou, že oni spolu nebojují, ale oni se dohodnou ve vládě. Kdybychom si odpověď Ministerstva financí zjednodušili do běžné řeči, zněla by asi takto: Peníze nedáme, ať si je nemocnice vezmou z balíku finančních prostředků, které se dnes koaliční poslanci chystají svým přehlasováním veta prezidenta seškrtat. Tyto citace, které jsem řekl, to je běžně dostupné v komunikaci v rámci meziresortního řízení.

Celý navržený a dnes zřejmě definitivně schválený valorizační mechanismus, který je jinak v principu správný, navíc začíná tak trochu podvodem na zdravotnictví. Kromě toho, že vláda letos zdravotnictví sebere 14 miliard, do valorizace nezapočte letošní rekordní inflaci, takže reálnou hodnotu peněz vkládaných do zdravotnictví ještě více sníží. Teprve s několikaletým odstupem začne valorizační mechanismus fungovat a přinášet do systému peníze, které zohlední skutečnou inflaci a vývoj ekonomiky. Vycházet ale bude reálně z mnohem nižší základny pro výpočet, než přinesla zdravotnictví Babišova vláda.

Nemá smysl vyjmenovávat všechny příklady, na co všechno peníze ve zdravotnictví chybějí. To si myslím, že každý rozumný poslanec musí vědět sám.

Vůle této vládní koalice sebrat zdravotnictví 14 miliard je zjevně neoblomná a podle mého soudu i konečná. Přitom její rozpočtový výhled míří k největšímu historickému zadlužení naší země bez reálné pomoci občanům či zdravotnictví s důsledky inflace, energetické krize. Nevidím žádnou fiskální konsolidaci veřejných rozpočtů ani idealistický záměr. Vláda nás kormidluje k rozvratu veřejných financí a jako bonus navíc se rozhodla pustit žilou českým pacientům a českému zdravotnictví. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí paní poslankyně Věra Adámková a připraví se pan poslanec Jiří Mašek. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi říci několik slov a několik úhlů pohledu na současnou situaci. Slyšíme tady, že minus 14 miliard pro naše zdravotnictví nic neznamená. Já mám prosím jeden dotaz a chci ho vysvětlit. Když budete mít doma rozpočet a někdo vám z něj vezme peníze, znamená to, že vás opravdu nechal ve stejné situaci jako předtím? Nechci hovořit o okrádání, toho jsem tedy daleka. Nikoli, všichni byste se tomu zasmáli. Tak proč tady tvrdíte, že jestliže z rozpočtu vezmeme peníze, že se nic nestane? To opravdu trošku postrádá logiku.

A pak se tady argumentovalo dneska těmi několika desítkami miliard na účtech zdravotních pojišťoven. No já bych vám chtěla, vážení kolegové, říci, že ona to není závratná suma, a víte dobře, že jsou vzácná onemocnění, bohužel, kde ta léčba třeba stojí mnoho milionů za rok. Takže my bychom vlastně tím poléčili několik dalších osob, které třeba se té léčby nemohou domoci. Takže ono všechno je třeba vidět z několika úhlů pohledu.

Další věcí, která tady je, kdyby nám nevadilo to, že je snížen rozpočet, tak v tom případě se musím se zeptat - z kterého nástupiště jste přijeli? Dobře víme, že v literatuře máme jedno zvláštní nástupiště, které vede do zvláštních prostor oblíbených u našich dětí, a já bych tam pak očekávala Harryho Pottera, který mávne kouzelnou hůlkou a řekne: Nevadí, máme méně peněz, ale budeme moci za to více léčit. Tak to přece není.

A ještě je tu jedna věc, kterou musím říci osobně. Myslím si, že máme štěstí jako republika, že máme v čele resortu odborníka, a skoro si myslím, že je škoda tak vysoce odborného člověka na tyto věci, které ho nutíte dělat.

Já tedy musím říci, že dnes nebudu hovořit o kardiovaskulárních nemocích, což byste třeba mohli očekávat, ale budu se věnovat zejména náročnosti léčby diabetu. A to proto, že podle všech predikcí, které jsou, je to jedna z nejvíce rostoucích prevalencí v naší populaci, a je potřeba věnovat se také potřebě léčit tyto pacienty. Čili není to vzácná nemoc, je to běžné onemocnění, setkává se s tím lékař prvního kontaktu, a samozřejmě tito lidé se musí také léčit.

Podívejme se tady na diabetiky. Je tam prudký nárůst diabetu a v současné době, rok 2022, je předpoklad, že bude 10 % naší populace trpět diabetem. Uvidíme, až bude konec roku, zda ta predikce je správná, a bohužel se domnívám, že asi bude správná, protože v tomto případě jsme velmi vyspělá země. Tam se většinou dotáhneme na to, co nechceme. Podíváme-li se na to, tak se v České republice léčí zhruba 900 000 pacientů s diabetem, nebudeme rozlišovat jednotlivé typy, není to žádná přednáška v tomto směru, a průměrná výše nákladů pro tohoto pacienta opravdu je zhruba 58 000 korun za rok. A to se domnívám, že při desetiprocentní prevalenci v české populaci je opravdu velmi mnoho a musíme přemýšlet o tom, že musíme mít také na léčbu těchto pacientů.

Ale abychom se úplně nevyhnuli těmto komplikacím, tak musím říci, že tito pacienti samozřejmě mají řadu komplikací, a to komplikací zejména kardiovaskulárních, cévních, a víte velmi dobře, že tito diabetici trpí něčím, čemu se říká diabetická noha. Vznikají na to specializované ambulance, specializované poradny, a tam potom ta léčba opravdu jde do mnoha stovek tisíc korun za rok. A bohužel těch pacientů je mnoho. Takže i tady máme určitý gap, kdy bychom měli tuto léčbu ještě potencovat, protože o tyto pacienty zcela dobře postaráno v naší republice není. Je to regionálně velmi nerovnoměrné.

No ale protože diabetes ruku v ruce jde samozřejmě s tím cévním postižením a s dalšími komplikacemi, a to bude jediná zmínka o kardiovaskulárním aparátu, kterou vás dnes budu tedy obtěžovat, tak novým fenoménem posledních dvaceti let je chronické srdeční selhání, které přibývá ve vyspělých zemích u diabetiků, máme tam několik desítek procent postižených, a já bych si tady dovolila říct čísla kolegů z Brna, aby to nebylo, že to je pražská škola, tak brněnskou školu.

V současné době se odhaduje, že máme zhruba 230 až 240 tisíc pacientů se srdečním selháním, a pravděpodobné odhady jsou zhruba léčba 8 miliard korun jenom na tuto jednu diagnózu. Takže tam vidíte, že 14 miliard tedy je opravdu téměř málo. Je potřeba si uvědomit, že tito lidé jsou opravdu nemocní, jsou často hospitalizovaní a bohužel mají velké komplikace, na které tedy umírají. Pak už, pravda, tedy nepotřebují nic od nás a to je škoda.

Další věcí, kterou se musíme zabývat, je selhání ledvin. V České republice zhruba 10 % obyvatel má chronické onemocnění ledvin. Ledviny jsou zákeřné, protože dlouho nebolí, až potom pacient může přicházet tedy již ve stadiu, kdy mu neumíme pomoci jinak než třeba dialyzační léčbou.

Ale jinak abychom se vrátili k diabetu, tak u diabetiků, prosím pěkně, až v 70 % jsou komplikace aterosklerotické, což znamená opět potřebu nejenom léčby, ale také vyšetření eventuálně a dalších výkonů. Jinak co se týče v roce 2035, tak se odhaduje, že dokonce bude opravdu okolo 70 milionů v Evropě diabetiků, a my bohužel jistě se do těch odhadů vejdeme, tak jako vždycky toto dokážeme. Zdá se, že v roce 2050 bude pravděpodobně okolo 15, možná až 20 % diabetu, a říkám znovu, že toto číslo mě netěší. Ale to, co můžeme udělat dnes, je prevence. A ta prevence také něco stojí. Edukace řádně vyškoleným odborníkem samozřejmě je okolo 85 000 za rok na toho pacienta a je potřeba jim tuto edukaci poskytovat, protože čím více edukujeme diabetika, čím déle dokážeme, aby přijal způsob života, který mu doporučujeme za svůj, oddálíme nástup nejenom nemoci v těžší formě, ale také komplikací, a snížíme nákladovost samozřejmě na jeho léčbu, čili to je velmi důležité.

Já to trošku zkrátím, protože chápu, že doba pokročila. Ale podívejme se na průměrné roční náklady na zdravotní péči u pacientů s diabetem v České republice. Nebudeme chodit tedy do zahraničí. Je to zhruba 33 000 korun. Z toho máme 25 až 30 % konkrétně u pacientů s diabetem typu 2, to je ten, který můžeme nějak ovlivnit nějakou edukací na léčbu diabetu. 15 až 20 % vynakládají na léky, ale 55 až 65 % té sumy je potom na náklady hospitalizace u pacientů, kteří projdou komplikací, což je velmi nepotěšující. Procento těchto pacientů dlouhodobě roste a musíme opravdu počítat s velkým nárůstem.

Je třeba říci, že 12 % těchto diabetiků trpí poškozením sítnice. Jim opravdu jde o zrak. Ale tady není jenom zdravotní problém, je tu také sociální problém. Ti lidé ztrácejí možnost práce tam, kde pracují, eventuálně je potřeba potom tedy i nějaký příspěvek v jejich neschopnosti. 12 % pacientů s diabetem trpí poškozením funkce ledvin a opět plní ambulance nefrologie. A navíc tedy bohužel narůstá tento počet, zhruba 1,5 % pacientů s diabetem musí podstoupit amputaci končetiny, samozřejmě dominantně dolní, což znamená, že tam je zase invalidizace a opět nárůst spotřeby peněz.

Co se týče potom sociálních dopadů, což teď tedy není přímo tato kapitola, ale abyste věděli, tak celkové náklady sociální péče v souvislosti s diabetem se jenom v naší republice pohybují okolo 12 miliard korun, a protože rozpočet je jeden, tak samozřejmě se přelévá z kapitoly do kapitoly. A to nehovořím o jejich problémech na bázi psychologie, psychiatrie a podobně.

Další věc, kterou musíme zohlednit a měli bychom tady naopak peníze přidat, a ne ubrat, je možnost léčby inzulinovou pumpou pro diabetiky. Jak víte, to je pro ně velmi komfortní. Má to jedinou věc. Oni samozřejmě musí také testovat hodnotu své glykemie. Samozřejmě oni mají placený určitý počet těchto prostředků, ale bylo by potřeba tam naopak ty prostředky hradit více, čili nikoli peníze ubírat, ale naopak přidat. Bohužel se stává, že u těchto pacientů končí léčba transplantací, což je velmi drahá léčba, a bohužel průměrný věk transplantovaných pro komplikace diabetu je okolo 40 let věku, což jsou lidé, kteří mají doma malé děti, jsou zcela v produktivním věku, a tady je potřeba co nejdále oddálit tedy tyto komplikace.

Kdybychom se podívali na náklady, zůstaneme v nákladové efektivitě, na pacienty s inzulinovou pumpou v jednotlivých letech, tak v prvním roce tady máme 197 000, což jistě uznáte, že je významně více, než je předpokládaná průměrná suma, kterou vynakládáme. Kdybychom se podívali na další běžné výdaje na léky, které souvisejí s hypertenzí, kterou mají v 70...

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Přeruším vás a podotýkám, dalších deset minut jsme vám teď ještě otevřeli.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji, pane místopředsedo. Nevyčerpám celých dalších deset minut jistě. Kdybychom se podívali na ty komplikace, které tuto jedinou diagnózu, kterou jsem vybrala, kterou přinášejí, tak je evidentní, že samozřejmě za prvé snížení platby za státního pojištěnce je nerozumné, a velmi žádám, abyste přehodnotili tuto situaci. Za další, vidíte, že my naopak potřebujeme tyto lidi více léčit, čili nikoli peníze ubírat, ale přidávat. A samozřejmě ve velké většině pacienti s diabetem jsou také pacienti starší, kteří mají řadu multimorbidit k tomu, a v tom případě se dostáváme do situace, kdy samozřejmě ty sumy jsou ještě významně vyšší. Jenom bych chtěla opravdu velmi apelovat na zvážení celé situace, protože chápu, že na sílu samozřejmě můžete tady udělat si velmi rychle v tom nějaký závěr, který se ale domnívám, že by nebyl úplně správný.

A podívejme se ještě, jak to vypadá s náklady na léky. Tak do roku 2019, covidový rok nebudu brát, protože byl atypický, a navíc také ÚZIS rok 2019, 2020 bude hodnotit zvlášť. Ne všichni k tomu máte přístup, čili zůstaneme v předcovidové době, abychom neměli nějaká čísla, která by byla jenom pro dva roky. Tak máme tady zhruba 26 miliard korun předpisy na léky a do toho dalších zhruba 15 miliard vydali lidé dobrovolně za volně prodejné léky. A já jenom chci říct, že jestliže nebudou mít peníze na léky, zhorší se i tímto zdravotní stav obyvatel, protože si nedokoupí ty léky, což samozřejmě jistě nechceme.

V tomto případě mám, bych řekla, svůj apel velmi jasný. Velmi prosím, zvažte situaci, protože brát peníze sice je jednoduché, splní se tím nějaký slib, ale naše populace potřebuje naopak opravdu zlepšit, anebo tedy udržet zdravotní péči a zlepšit dostupnost léků. A víte velmi dobře z médií, že není téměř řekněme čtvrtrok, abych nebyla v každém měsíci, kdy proběhne médii, že je nějaké vzácné onemocnění, pohříchu u dítěte tedy, a že tam ta rodina bojuje s tím, aby léčba byla proplacena. Ty léčby jsou opravdu drahé. To není jeden milion, to je mnoho milionů za rok. A některým dětem opravdu není úplně uspokojena situace a řeší se to potom velmi individuálně. Ty pojišťovny se snaží, ale opravdu je to poněkud složitější.

Takže já opravdu bych chtěla velmi apelovat na to, a to jsem řekla jenom opravdu velmi hrubou kostru, abyste zvážili, že chceme-li udržet zdravotní stav obyvatel a péči o ně, tak není tedy cestou snižovat peníze do rozpočtu, a to pomíjím, že ministerstvo dostalo snížený rozpočet ještě o 6 miliard samo pro sebe, s noblesou se to nějakým způsobem asi snaží zvládnout samo, ale myslím si, že to je kompletně špatně. A 14 miliard, byť by se to zdálo v celkovém rozpočtu pro kapitolu zdravotnictví, jako že je málo, tak je hodně. A já vám všem přeji, aby se to dotklo vašich rodin. V momentě, kdy to bude vaše rodina, pochopíte, co tady hovořím, a budete, velmi vás ujišťuji, že to tak bude, velmi shánět všechny protekce, aby vaše rodina tu péči dostala. Vám se to možná podaří, protože je tu 200 lidí z celé republiky. Tady je 10 milionů obyvatel, kteří doufají, že toto se zváží velmi dobře se všemi důsledky, a já tedy doufám, že samozřejmě své rozhodnutí přehodnotíte. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně, a poprosím dalšího přihlášeného a to je pan poslanec Mašek. A ještě než přijde k pultíku, omlouvám z celého jednacího dne pana poslance Exnera, a to z rodinných důvodů. Pane poslanče, máte slovo. Podotýkám, že máte deset, případně dalších deset minut.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážení páni ministři, kolegyně, kolegové, pan Stanjura po dohodě s panem Válkem vyvedl ze systému zdravotního pojištění 14 miliard korun a dalších 8 miliard z peněz určených pro Ministerstvo zdravotnictví. Vcelku chápu, proč to dělal. Dělal to proto, že vláda se zavázala o 80 miliard snížit rozpočet, náklady rozpočtu a snižovat postupně rozpočtový dluh. Samozřejmě ta situace se diametrálně mění. Ale zůstanu u základní číslovky. Čili předpoklad byl o 80 miliard snížit náklady. Zarážející je, že 20 až 22 miliard mělo být na úkor zdravotnictví.

Využiji toho, že tady sedí s námi paní ministryně Jana Černochová, a je to jako představa přepočtu těch rozpočtů zdravotnictví a armády, jako kdyby ona přišla o 3,5 miliardy. Já věřím, že by se bránila jako lvice, že by ty peníze prostě nedala z toho resortu. Totéž bych předpokládal od každého resortního ministra. Tady to bylo s úsměvem, s lehkou poklonou, že se to zvládne. Ano, možná to bylo diskutabilní někdy v květnu o tom uvažovat, nebo dříve. Ano, vedly se tady o tom diskuse, hovořilo se o zůstatcích na účtech zdravotních pojišťoven, o tom, jak dlouho ten systém vydrží a podobně. Víte, že jsme podporovali i ten automat výpočtu plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Ta naše podpora tady byla a je systémově, ale chceme vycházet z úplně jiných čísel, a teď čas ukazuje, že i to je nutné. Takže to veto a jeho přehlasování je velmi nebezpečné. Já si myslím, že bychom se naopak k té problematice měli vrátit. Já mohu garantovat, že bychom podpořili automat, ale že bychom měli diskutovat o úplně jiném základu. Protože tady nejde o to, jestli přežijeme ve zdravotnictví rok 2022. Ten přežijeme. To, že se budou některé výkony zdržovat, krátit, že všichni nedostanou všechno, je úplně jasné, protože peníze v tom systému samozřejmě chybějí.

Já bych chtěl podotknout, že nám se podařilo za naší vlády zvednout podíl financí na zdravotnictví ze 7,5 % HDP na 10 %. Všichni víte, všichni si to pamatujeme, lékaři, zdravotníci, co to bylo za boj, kolik let pan Kubek za Českou lékařskou komoru bojoval a poukazoval na to, že se 7,5 % jsme v dolní polovině v Evropě. Ten průměr byl právě v Evropě kolem 10 % a v OECD v roce 2018 to bylo 8,8 %. My jsme se dostali za uplynulé čtyři roky na těch 10 % a zařadili jsme se mezi ty lepší státy v Evropě, a to pořád vzhledem k tomu, že naše zdravotnictví patří k těm nejlacinějším. To znamená, z hlediska placení zdravotnického personálu, z hlediska nákupu léků, z hlediska hospodaření v nemocnicích stále patříme k těm nejlacinějším, tak na druhou stranu našim občanům poskytujeme tu nejlepší možnou péči. Máme jeden z nejlepších dosahů té péče, respektive dostupnosti zdravotní péče. Ale ano, skutečně máme, za ty peníze ano. A zároveň patříme k těm nejlacinějším. Čili z pohledu cost-benefit odvádí zdravotnictví výbornou práci a za to bych chtěl zdravotníkům poděkovat. Očekával bych proto, že resortní ministr se nenechá v uvozovkách tak jednoduše okrást, a kolegyni Černochovou jsem si vybral právě proto, že vím, že ona by se okrást nenechala. Takže předpokládal bych to i ve zdravotnictví.

K otázce toho, kolik se dalo peněz do zdravotnictví. Tak mezi lety 2017 a rokem 2021 šlo do zdravotnictví za předchozí vlády celkem o 228 miliard korun více. Zároveň došlo ke zvýšení plateb za státní pojištěnce, a to za čtyři roky z původních 920 korun na 1 967 korun, které se platí za státního pojištěnce a měsíc od ledna tohoto roku. A každý měsíc, kterým se zdrží právě toto prohlasování toho podle nás skutečně špatného zákona, který bere zdravotnictví 14 miliard a startuje ten automat, s kterým souhlasíme, ale z té nízké částky, tak se daří tomu zdravotnictví a zdravotnímu pojištění ponechat vždy za jeden měsíc prodlevy 3 miliardy korun. Takže my tady každý měsíc, vlastně dneska tady zase bojujeme za to, aby ve zdravotnictví zůstaly další 3 miliardy.

Mimochodem kdo jsou státní pojištěnci? Je to 60 % obyvatel této země ve skladbě téměř 3 milionů důchodců a potom 1,7 milionu dětí do 18 let. A víte, jak se tam ty platby pohybovaly? Bylo to v roce 1994 necelých 200 korun, v roce 2000 392 korun, přeskočím, v roce 2018 zmiňovaných 920 korun a v roce 2022 více než dvojnásobek, čili 1 960 korun za čtyři roky minulé vlády to navýšení.

Proč to zmiňuji? Zmiňuji to proto, že ti lidé, kteří patří do této kategorie státních pojištěnců, tak za ně stát hradil zhruba 15 % výdajů ještě v roce 2018, 15 % výdajů zdravotnictví, a oni spotřebovávali 75 %. V podstatě se jednalo o černé pasažéry, se tak dá říct, z hlediska platby zdravotního pojištění. A tady se podařilo toto velmi výrazně srovnat a dostali jsme se do situace, a to si taky můžeme tady zopakovat, že za zaměstnance platí zaměstnavatel 9 %, zaměstnanec potom 4,5 % na zdravotní pojištění, čili je sráženo celkem 13,5 %. OSVČ v roce 2022 platí 2 625 korun měsíčně a OBZP, což jsou osoby bez zdanitelného plnění, ti kteří z nějakého důvodu nepracují, nejsou na úřadu práce, 2 187 korun, a za státní pojištěnce se to podařilo navýšit za ty čtyři roky z 920 na 1 967 korun. Docházíme k tomu, že by se toto mělo srovnat a velmi se to přiblížit, protože ti lidé jsou stejní, potřebují podobnou péči. Dokonce jsem vám říkal, že ti státní pojištěnci čerpají péči výrazně dražší. Což se podařilo, dlouho se po tom volalo. A kdyby se nastavil valorizační mechanismus skutečně dobře, tak potom by se dalo do budoucna možná i uvažovat o tom, že by se mohly o nějaké půlprocento nebo procento snížit platby zdravotního pojištění za zaměstnance, což si myslím, že by bylo do budoucna žádoucí. Takže stát skutečně ještě v roce 2017-18 platil za státní pojištěnce 15 % příjmů zdravotních pojišťoven, a ti přitom spotřebovávali zmíněných 75 % všech prostředků zdravotních pojišťoven. Je přitom také nepříznivá demografická situace, takže stav se zhoršuje.

Pan Stanjura, jak už jsem řekl, s panem Válkem společně připravili i Ministerstvo zdravotnictví o zmíněných zhruba 8 miliard korun a teď se děje to, o čem mluvil můj kolega Farhan: to, že Ministerstvo zdravotnictví zpětně žádá miliardy zpátky. Jednak to je na nákup vakcín, které bylo potřeba zaplatit, kde jste si vzali odklad 90 dnů a teď vás to dobíhá, potřebujete na to podle mediálních informací 2 miliardy korun. O dalších 1,7 až 2 miliardy korun jste žádal, pane ministře, pana Stanjuru, respektive Ministerstvo financí, právě na kofinancování DPH u investičních akcí, které v případě, že byste ty peníze nedostal, nebo neměl, tak by se nerealizovaly. Takže zpětně plíživě se z jedné kapsy do druhé kapsy budou přelévat peníze zpátky, ale koalice udrží svůj slib, že prostě bude snižovat, virtuálně snižovat náklady o 80 miliard. A znovu říkám, z těch 80 miliard jednu čtvrtinu si bere na úkor zdravotnictví, což je prostě neuvěřitelné, a je to důležitá zpráva pro naše spoluobčany.

Přitom kondice zdravotních pojišťoven, ano, je relativně slušná, ale já bych to vzal v čase, abychom si zase nelhali do kapsy, že ty zdravotní pojišťovny mají dnes na účtech nějaké extrémní prostředky. Protože v roce 1917, promiňte... V roce 2017 bylo na účtech pojišťoven na rezervních fondech 31 miliard, v roce 2018 45 miliard, v roce 2019 58 miliard, v roce 2020 rekordních 64 miliard, v roce 2021 50 miliard a teď se hovoří o tom, že se tam ta částka blíží k 60 miliardám. Takže ony ty zůstatky na těch rezervních fondech jsou v podstatě standardní a fungují tam jako nárazník proto, aby ty pojišťovny byly vždycky schopny platit včas a aby zvládly nějaké rizikové situace, jako byl například covid.

A zas abychom nebyli takoví optimisté, protože on když někdo řekne, že tam je 50 miliard, tak ono to vypadá báječně, ale uvědomme si, že 30 a více miliard z toho tam má sice VZP, ale pak jsou tady menší pojišťovny, jako je Vojenská, ta tam má 1,8 miliardy, Zdravotní pojišťovna Škoda 1,2 miliardy, resp. Revírní pojišťovna 2 miliardy. A to už zase tak velký polštář není a mohla by být určitá hrozba toho, že by některá z těch pojišťoven mohla řízeně, anebo také, což by bylo horší, neřízeně zaniknout. Samozřejmě minulé roky byly zatíženy náklady na covid, které se pohybovaly někde ročně mezi těmi tuším 34 miliardami v roce 2019 a asi 46 miliardami v roce, resp. v roce 2020 a v roce 2021 46 miliardami korun. V současnosti kromě jiných nepříznivých vlivů se musíme zmínit o 17,5% inflaci, která se samozřejmě promítá do cen léků, přístrojů, materiálů, a samozřejmě úplně samostatná kapitola jsou energie.

Personální náklady ve zdravotnictví také rostly. Mezi lety 2020 a 19 o 16 %. V roce 2021 jsme se dostali na 114 000 korun platu lékaře, což byl 2,7násobek průměrné mzdy ve společnosti, a u nelékařských pracovníků to bylo zhruba 54 000, což byl 1,6násobek. Skutečně tady ty náklady také rostou.

A kdybych se dostal potom dál k otázkám, jak se promítne těch 14 miliard do jednotlivých oddílů zdravotnictví, tak mezi lety 10 až 17 33 % šlo na lůžkovou péči. Přepočteno z těch 14 miliard, lůžková péče by byla ochuzena o 4,6 miliardy. Ambulantní péče, která je zhruba na 23 % nákladů, tak pro ni by to, pro ambulantní péči by to znamenalo 3,2 miliardy. Na lécích by to znamenalo ponížení o 3,1 miliardy. Na dlouhodobou péči 1,8 miliardy, na zdravotní prostředky necelou miliardu a na prevenci asi půl miliardy korun. Takže to by bylo vlastně, kdyby se to proporcionálně vzalo, sebralo po jednotlivých oblastech toho zdravotnictví.

Pak mám před sebou velice zajímavou tabulku. Je to tabulka vývoje počtu pojištěnců bez registrace. A tady se jedná právě o pojištěnce, zejména ukrajinské migranty, a tam je nárůst počtu pojištěnců meziročně mezi lety 2021 a rokem 2022, čili před válkou na Ukrajině a po válce na Ukrajině, tak je tam přírůstek asi 139 000 pojištěnců ve věku do 19 let a 165 000 pojištěnců 20 let a starších, čili dospělých. A je tam velice zajímavý údaj. Tito pojištěnci by měli hledat svého lékaře a u něj se zajímat o takzvanou kapitační péči, čili zaregistrovat se. Z těchto počtů, které jsem tady říkal, 139 000 dětí se zaregistrovalo 14 000 dětí, a z těch 165 000 dospělých se zaregistrovalo 6 000 dospělých. Ono to docela odpovídá tomu, kolik se předpokládalo, že dětí půjde do škol, které se nahlásí ke studiu na školách. Tam byl předpoklad, že do škol nastoupí, uvidíme, kolik jich ale nakonec nastoupí, 130 000 dětí, a přitom skutečnost, která byla ohlášena tuším Ministerstvem zdravotnictví před pár dny, byla, že se zaregistrovalo ve školách jenom 57 000 dětí. Takže méně než polovina předpokládaného počtu. Výrazně méně. A nám tady z těch 304 000 pojištěnců, kteří nám v systému přibyli, jsou to pojištěnci, ukrajinští migranti, tak vlastně mimo systém jako neregistrovaných tady máme 284 000.

Takže já bych poprosil koalici, poprosil bych ministra zdravotnictví, poprosil bych pana Stanjuru, aby si v tom udělali pořádek. Teď paradoxně se zdá, že s velkou pravděpodobností tady možná 150 000 Ukrajinců vůbec není, a stát za ně platí každý měsíc zhruba 2000 korun. Je to výborná zpráva pro zdravotnictví, protože nespotřebovávají tu předpokládanou péči, a je to zhruba 300 milionů korun každý měsíc, zaplať pánbůh za ně, že přicházejí, do zdravotnictví. Ale proboha, je v tom nesmírný chaos! Promiňte, nebudu používat horší slovo.

Je to celé nastartováno tím, že byť jsme upozorňovali na bezpečnostním výboru už 10. března pana Rakušana k tomu, jak má vypadat registrace Ukrajinců, s tím, že kromě biometrických parametrů, řádných dotazníků by se taky mělo vědět, aby na ně byl kontakt a aby se vědělo, kde bydlí, což se následně úplně nestalo, a teď nás dobíhá to, co jsme tady přijali v této Sněmovně, že po 150 dnech ti Ukrajinci by se měli prostě nějakým způsobem dohlásit na pojišťovnách, prokázat, jestli jsou zaměstnaní, nebo jsou na úřadu práce, a my ty výsledky zatím ještě nemáme. Budeme se samozřejmě pana ředitele VZP Kabátka dotazovat.

Nicméně z počtu těch kapitovaných pacientů tady vypadá, nebo těch migrantů tady vypadá, že opravdu je tady řada těch, za které se platí pojistka zbytečně. V tomto je nepořádek v tuto chvíli, ale s největší pravděpodobností ve prospěch zdravotnictví a jeho příjmů ze strany státu. Tady bych chtěl poprosit pana ministra eventuálně, jestli by to byl schopen okomentovat a jestli by řekl, jestli se v tom nějaké kroky dělají, nebo nedělají.

Potom mám ještě informace, protože stejně jako mí kolegové samozřejmě jsem se snažil jako pan kolega, pan profesor Špičák, komunikovat s řediteli nemocnic, s ekonomy jak v krajských a fakultních nemocnicích, takže tady se ukazuje, že se situací teď výrazně zamíchají ceny těch energií, kde předpoklady původně byly takové, a i snad podle informací z fakultní nemocnice, kdy se předpokládalo původně, že se zvýší náklady na spotřebu energií zhruba o 60 % maximálně nebo 70 % u plynu, a ta skutečnost je mnohem horší a bude to třeba až o 300 %, což s těmi nemocnicemi skutečně zamává a ony ty prostředky jednoznačně budou potřebovat. Takže ta situace se diametrálně změnila, a jestli šlo o situaci té diskutovat, jestli 14 miliard bude chybět, nebo nebude chybět, tak dnes už je zcela jasné, že ty finanční prostředky ve zdravotním pojištění chybět budou. A pojďme se spolu tady společně bavit o tom, jak to vyřešit lépe a radostněji, protože automat je skutečně dobrá věc, ale ten jeho základ, tak jak jste si ho tady prohlasovali, pro příští léta s tímto vývojem energií a cen a inflací je naprosto nedostatečný. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, a prosím dalšího přihlášeného do diskuse a je to pan poslanec Milan Brázdil. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Brázdil: Pane předsedající, děkuji vám za slovo. Ještě jednou pěkný pozdní večer, dámy a pánové. Kdybych měl popsat atmosféru teď ve Sněmovně, tak je tu pár lidí, zatímco v této naší republice v současné době spousta zdravotníků někde rodí děti, někde operují, někde řeší problematiku, já nevím, umírajícího člověka, popřípadě ohledávají mrtvého a makají. Tato Sněmovna, vládní koalice, poslanci nemají zájem ani poslouchat to, co je důležité. Nemají! My to víme. My to víme. Pane kolego Svobodo, prostřednictvím pana předsedajícího, my to víme. My přesně víme, jak budeme hlasovat. My se snažíme vás přesvědčit. Vás, pane kolego Válku, pane kolego Válku, a pane Tome Philippe, prostřednictvím pana předsedajícího.

Já přesně na začátku jsem viděl, jak ani jeden z vás nebyl ochoten ten problém uvést. Já vám to nemám za zlé, protože vy se za to stydíte. Vy totiž jste kdysi, a já si na to vzpomínám a vy taky, spondeo ac polliceor, vy jste přísahali. Jako každý z nás jsme přísahali. A víte na co? Salus aegroti, suprema lex, zdraví nemocného je nejvyšším zákonem. A vy jste se stali náhle politiky, opustili jste myšlenku toho, že tou nejdůležitější vaší povinností, když už jste vystudovali, je se lidem rozdat a dělat jim co nejlepší péči. Ano, někdo kýve, jak to? No je to tak. My totiž každý, každý z lékařů jsme přísahali a my to máme jako povinnost. A... (Hlas z pléna.) Pletu se. Pan kolega na mě pokřikuje, že prý se já pletu, když jsem přísahal, že nejvyšším zákonem je zdraví nemocného. Tak sorry, no tak promiňte, my to jako lékaři tak máme. A já vám chci říct, že je mi to líto, že mezi námi politiky jsou lékaři, kteří se zpronevěřili zdravotnictví. (Hovoří velmi hlasitě, naléhavě.)

Sebrat zdravotnictví 14 miliard - za co? Za co to děláme? Za to, že zdravotníci byli dobří? Za to, že se chovali slušně? To není o zdravotnictví, ale že toto ohrozí pacienty, to vám není (je?) jedno?

Vážený pane prezidente České republiky, pane Zemane, já moc dobře vím, moc dobře vím, proč jste to sem vrátil. Vy jste totiž, jste starší člověk a byl jste na hraně toho nejcennějšího, co máme, a to je času na tomto světě. Vy jste si to moc dobře teď uvědomil, co vlastně se děje, kdyby vám náhodou nepomohlo to zdravotnictví. A vy jste svým aktem, vratkou, která nebyla ani uvedena - my tady jednáme, ani to nikdo neuvedl. Vy jste nám vlastně, zdravotníkům a pacientům budoucím, každý jsme budoucí bývalý, budoucí budoucí, tak vy jste nám umožnil, zdravotníkům a těmto lidem, 3 miliardy korun díky tomuto měsíci jenom, díky prodloužení, že se nesebere celých 14 miliard. Já vám za to děkuji. Za to vám musí poděkovat každý, kdo jednoho dne je na té hraně, kdy si uvědomí... a možná, možná ne všichni. Ti co věří v posmrtný život, mají představu, jim to nevadí. Ale ti, co nevěří v posmrtný život, si přesně uvědomí, a dejte si ruku na srdce, co je největší, nejdůležitější, nejhodnotnější věcí každého člověka na světě. Víte, co to je? Je to čas. Váš čas, který máte vyměřený na tomto světě. Ne vyměřený, ale který taky může být prodloužený díky zdravotnictví. Ano, takhle to je. Čas je to nejhodnotnější. Není to, jestli tady schválíme zákon, nebo ne. Jestli se opraví nějaká dálnice. Samozřejmě je to příjemné, jestli budeme jezdit v lepších autech, jestli budeme mít lepší ovzduší, samozřejmě to všechno ano, ano, ale to nejhodnotnější, co máte každý z vás, je váš čas na tomto světě. A tento čas se prodloužil. Stále se de facto díky zdravotnictví a péči prodlužuje. Dřív umírali lidi v padesáti, dneska je to stovka, možná, kdo ví, kde skončíme.

A já bych chtěl, aby ty peníze, které v tom zdravotnictví jsou, ony tam teď jsou, aby nebyly sebrané. Já bych chtěl, aby za ty peníze byly pořízeny věci, které dál můžou vám, nám všem lidem pomoci.

Pan kolega Válek spíná ruce a zřejmě asi mluvím špatně, když bych chtěl, aby lidé v naší republice uměli resuscitovat, aby to nedělali jenom rukama, ale aby měli k dispozici automatické sterilní defibrilátory. Aby zdravotnická záchranná služba, pan Tom Philipp, kolega lékař, si to moc dobře uvědomil, když byl náměstek, jak to řešil, jak jsme se spolu o tom bavili, aby to nemuseli dělat soukromníci, jejichž snahou je zisk, ale aby to koupil stát. Bude-li 14 miliard a bude to pokračovat a budeme z 10 % klidně na úrovni 15 % HDP, jako je to v Americe, proč ne? Ne, ale tato vláda má jiné priority. Mít splněno to, že splní, že nebude mít takový státní schodek rozpočtu.

Kolegyně, kolegové, co to je? Co to je proti životu? Co to je? Číslo. Koho to zajímá, až je na smrtelné posteli, lépe řečeno, až mu prokážou nějakou diagnózu, která je nevyléčitelná? Co bude asi pro něj nejlepší? Ten, kdo věří, bude vyzývat Boha, aby mu pomohl, a ten, kdo není věřící, ten člověk bude věřit lékaři. Chce, aby nebyl přepracovaný. Aby byl šťavnatý. Aby se mu dobře věnoval, aby odvedl svou ne práci, aby splnil své poslání na 100 %. Proč bychom nemohli ohodnotit lépe lékaře? Proč by pak, pak by nemuseli utíkat do zahraničí. Tyto peníze, tyto peníze, které tam jsou, tam měly zůstat.

Smějete se mi, pane ministře, já to vidím. Vy si myslíte, že blábolím, protože vy máte prioritu toho, že musíte naplnit kasu, anebo peníze, které si myslíte, že tam teď jsou k ničemu, se musí sebrat. Ony tam k ničemu nejsou. Ony jsou právě proto, abychom měli ještě lepší to zdravotnictví. Ne? Ne. Kývají, že ne. Tak dobře, tak někdo nechce mít lepší zdravotnictví. Ale ti lidé, kteří pečují o své zdraví a chtějí na tomto světě strávit a nebýt, nezkrátit si život tím, že nebudou mít adekvátní léčbu - paní profesorka mluvila o diabetu, aby ten člověk neumřel na diabetické komplikace, angiopatii a další problémy. Ježíšmarjá, tak jestli nemáte zájem, abyste na tom světě strávil život v pohodě a zdravý co nejvíc, anebo když jste nemocný, abyste byl léčený, dobře, tak potom to dělejte. Ale většina lidí, a já doufám, že tady většina lidí dneska doma, pokud to vůbec poslouchají, anebo ti zdravotníci, které to zajímá, si uvědomí, že to je prostě špatně. Brát prachy ze zdravotnictví, po covidu všichni vyšťavení. Zanedbaná nebo ne úplně dobře vedená péče, protože lidi nechodí na nějaké preventivní prohlídky.

Ty peníze se dají využít samozřejmě nejenom na platy, dneska není ani takový hlad mladých lékařů, mediků po tom, aby měli obrovské peníze. Totiž oni si přesně uvědomili, že největší hodnotou jejich života je čas strávený s rodinou, čas strávený pohodlně nejenom v práci. Ale za ty peníze se dají nakoupit věci, které umožní, abychom na tomto světě byli dál a byli zdraví. To jsou léky, ale to jsou například i helikoptéry pro záchranku. Státní forma záchranky. To jsou pomůcky do zdravotnictví. To zdravotnictví jde mílovými kroky dopředu. A zatím to zdravotnictví v naší republice drželo nad vodou díky obrovské snaze lékařů, kteří obětují čas ve prospěch pacientů a nechodí domů. Obrovské množství přesčasové práce. Dneska chybí dětští lékaři, dětští psychiatři. Tady nenajdete pomalu odvětví, kde by nechyběl někdo ve zdravotnictví.

Ale ne, to není důležité, 14 miliard, my jim to vezmeme, však my to nepotřebujeme táhnout a tlačit dál. My potřebujeme splnit to, že to sebereme zdravotnictví, aby to bylo někde jinde. A vím, že když to bude chybět, my to dolijeme. Ano. Toto jsou argumenty. Dokonce vím, že dneska víc než 14 miliard už dávno v tom zdravotnictví na základě výběru daní je. Tam už je to víc. Ale mohlo tam být ještě právě o těch 14 miliard víc.

Budu pokračovat dál. Vyčerpal jsem deset minut. Ještě přece jenom nějaké myšlenky mi tam utkvěly.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Můžete pokračovat ještě dalších deset minut.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji, děkuji, děkuji. Kolegyně, kolegové, je mi líto všech těch našich spoluobčanů a pacientů, kteří dneska nemají adekvátní léčbu nebo nemají kvalitní péči. Už teď není kvalitní péče. Když se podíváte do úst lidem v naších republice, to je totiž obraz, jak na tom to zdravotnictví je. Prý toalety hrají velkou roli, hodně to poví o té zemi, ale velmi důležitý je i pohled do úst. A ta země, která umí, má dobrou stomatologickou péči, tak prostě je to vizitka. Tam jsme hodně špatně na tom. No proč? Možná že peníze by přinesly víc zájmu o stomatologii, o medicínu jako takovou. Možná že by potom lékaři ani jiní zdravotníci neutíkali za lepším přístupem a lepší a větší dejme tomu i odměnou do zahraničí. A přes to všechno, přes to všechno ti, co tady zůstali, drží to zdravotnictví na luxusní úrovni. Každý, kdo jenom trochu v zahraničí byl a něco se mu stalo, tak se okamžitě vrací do své země a snaží se tu odrodit, vyřešit si problémy, protože naši zdravotníci, my to umíme, ještě to navíc nic nestojí, kór když platí tady tu péči. A my ale chceme tomuto zdravotnictví sebrat. My ne. Ani náhodou. Ale koalice chce sebrat peníze. Je mi to líto.

Už nebudu dál pokračovat, abych se netočil v kruhu. Vážení občané, budoucí pacienti, vážení zdravotníci, prosím vás, zapamatujte si to. Co se stalo dnes, nebo co se asi stane, co poslanci vládní koalice se zdravotnictvím udělají. Zapamatujte si to, protože o zdraví jde vždycky až na prvním místě. Zůstávejte zdraví, opatrujte se. A pamatujte si to. Děkuji za slovo. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. A poprosím dalšího z přihlášených a to je pan poslanec Jan Síla. Pane poslanče, máte slovo. Jenom upozorňuji, máme deset, případně dalších deset minut. Prosím.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Dámy a pánové, dovolte, abych se k předmětu naší diskuse také vyjádřil, protože ono nejde jen o těch 14 miliard, ale o přežití kolabujícího zdravotnictví jako veřejné služby. Zdravotníci bojují proti odebrání 14 miliard korun ve prospěch státního rozpočtu, což není nic jiného než pověstné vytloukání klínu klínem v situaci, kdy raketově stoupají ceny energií a všech materiálů, které jdou do zdravotnictví. Inflace dosahuje v této době kolem 17 %. Kvalitní a dostupné zdravotní služby patří mezi jedny z nejdůležitějších funkcí státu, které velkou měrou určují budoucnost jeho obyvatel. Stát platil asi za 6 milionů svých pojištěnců, kteří zkonzumovali 75 % zdravotní péče, kolem 16 až 18 % doposud.

Vzhledem k mé téměř padesátileté praxi zdravotníka při ještě ne úplně rozvinuté senilní demenci se domnívám, že by se tato slovutná instituce měla zabývat zásadnějšími problémy, než je přehazování 14 miliard korun z jedné do druhé kapsy státu. Zdůrazňuji státu, protože jako zvolení zástupci našich voličů bychom spíše měli konečně řešit vyvádění podstatně více prostředků, než je 14 miliard korun, ze systému zdravotnictví do privátních kapes takzvaných podnikavců ve zdravotnictví na úkor dostupnosti a kvality zdravotní péče v okrajových částech a regionech republiky.

V rámci snahy o privatizaci všech služeb státu bylo celkem funkční zdravotnictví totálně rozloženo jak po organizační, tak i odborné stránce činností hlavně ODS, KDU-ČSL a jiných pravicových stran, které po splnění svých úkolů byly odstraněny, jako jsou Unie svobody, ODA a spol. Došlo to dneska tak daleko, že dnes mimo velká města a jejich okolí je v některých oborech péče prakticky nedostupná. Konkrétně zubaři, alergologové, revmatologové, pediatři, neurologové a tak dál. Chybějí zdravotní sestry. Zavírají se nejen oddělení, ale i celé nemocnice pro nedostatek personálu, přičemž privátní zařízení mají personálu dost a vykazují bohaté zisky.

Co z toho vyplývá? Že je něco špatně systémově. Před rokem 1989 fungovalo zdravotnictví jakžtakž, přičemž šla do státem řízeného systému ani ne polovina prostředků ve srovnání se západním zahraničím při spoluúčasti pacientů na úrovni jedné koruny za recept. Fungoval dobře spolupracující a na sebe navazující systém ústavů národního zdraví od městského, okresního, krajského až po nadstavbu sítě fakultních nemocnic při lékařských fakultách. Stejným způsobem byla organizovaná síť hygienických stanic, síť prvních pomocí zdravotnických, stomatologických ordinací, existovaly továrny na léky a zdravotnický spotřební materiál. Existoval Ústav sér a očkovacích látek s výrobou očkovacích látek, perfektně funkční systém škol pro zdravotníky včetně kvalitního postgraduálního studia. To vše při železné oponě, která znemožňovala nákup nejmodernější zdravotní techniky ze Západu. Které samozřejmě limitovaly tehdejší socialistické zdravotnictví.

Po třiceti letech reforem zdravotnictví v duchu liberální demokracie jsou ve zdravotnictví takzvané rezervy. Kam se člověk podívá. Jenom výčtově: Teritoriální nedostupnost zdravotní péče. Nedostatek zdravotního personálu. Špatné hospodaření nemocnic. Zbytečná vyšetření v rámci alibismu zdravotníků. Předražené přístroje. Narušená, slabá až kulhající primární péče. Sedm zdravotních pojišťoven bez konkurenčního prostředí. Nevýhodný outsourcing všeho v biochemii, laboratoře, hemodialýzy, kuchyně, praní prádla, úklidové služby a tak dál. Přenechání lukrativních činností, lukrativních se myslí těch, které jsou zvlášť hrazeny zdravotními pojišťovnami. Nevýhodné pronájmy a smlouvy na dodávky a subdodávky veškerého materiálu, nesmyslné, nekoncepční kroky nebo nákupy a změny v systému z centra. Přizpůsobení systému politikům, místo aby se zdravotnictví přiblížilo lidem, občanům, pacientům a voličům. Neefektivní využití systému, zbytečné provozy a naopak nedostatek jiných. Atomizace oboru. Na jedné straně nedostatek kvalifikovaných odborníků a profesí ve zdravotnictví, na druhé straně zbytečné investice do zvyšování kvalifikace, které ale nepřinášejí žádný efekt. Mizení vratek od dodavatelů léčiv ze systémů.

Zrušit libovůli zdravotních pojišťoven s vybranými poskytovateli při uzavírání plateb se zdravotními výkony. To je základní problém zdravotnictví. Omezení zbytečných až luxusních výdajů včetně drahých nájmů nebo nemovitostí zdravotních pojišťoven. Absurdní jsou drahé paláce s luxusním vybavením těchto zdravotních pojišťoven v porovnání s pražskými nemocnicemi některými a prostředím pro pacienty i zdravotníky. Takto bych mohl jmenovat další a další problémy, kde by se dalo ušetřit podstatně více než předmětných 14 miliard korun.

Skutečně tristní stav financování zdravotnictví však prokázala až covidová pandemie, hlavně uplynulé covidové vlny, které se postaraly o to, že minulá vláda musela dosypat do resortu desítky miliard ročně navíc. Novela snižuje, tohoto zákona, který projednáváme, od 1. července 2022 měsíční platbu ze státního rozpočtu za takzvané státní pojištěnce z 1 967 korun na 1 567 korun. Státnímu rozpočtu přitom tato novela letos ušetří asi 14 miliard korun.

Zdravotnictví zatím funguje za cenu překračování zákoníku práce a nízkých platů. Odpovědná práce zdravotníků nepřipustila, aby se v podfinancovaném zdravotnictví zásadně snížila dostupnost a kvalita zdravotní péče, za což je třeba zdravotníkům poděkovat. Proto se v SPD domníváme, že je třeba udělat hlubší a zásadnější reformu zdravotnictví a jako první krok zabránit vyvedení 14 miliard korun.

Na závěr lze konstatovat, že ODS a KDU-ČSL jsou opět u moci. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, a prosím dalšího z přihlášených a to je pan poslanec Ivan Jáč. Pane poslanče, máte slovo. Opět jenom připomínám, máte dvakrát deset minut.

 

Poslanec Ivan Jáč: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych krátce ještě připomněl problém snížení plateb na státního pojištěnce v oblasti vysokého školství. Není to, řekl bych, zanedbatelný problém, protože můžeme počítat v současném stavu zhruba s takovými 320 000 studenty na vysokých školách, kdy jejich počet kolem roku 2010 byl dokonce 400, a po nedávné zvýšené řekněme porodnosti bude ten počet v blízké budoucnosti také znovu narůstat, odhaduje se zhruba k asi 400 000. Dopady úspor, tedy snížení těch plateb za státní pojištěnce, na ekonomiku vysokých škol se asi projeví nejdříve řekněme v tomto základním kmeni, to je u řádných studentů studujících soustavně, a tudíž připravujících se na své budoucí povolání do 26. roku jejich života, ale já jsem se chtěl tedy věnovat i ostatní, i další kategorii, která je pro vysoké školy a univerzity velmi významná, a to je doktorandskému studiu v takzvaném prvním běhu, tedy začínajících doktorandů, kdy jeho studenti často a pravidelně se účastní výuky, ale účastní se nebo pomáhají při výzkumných aktivitách, publikují a jsou platnými členy katedrových kolektivů. Jejich dobrý zdravotní stav a pohoda by tak mohly narušit v případě ohrožení zdravotní péče velmi významně i chod výukových procesů, a přimět tak vysoké školy k nějaké řekněme náhradě nebo najmutí externích pracovníků, které by znamenalo zvýšení nákladů pro úhradu jejich mzdových potřeb, a to nepřihlížím ani k nedostatku takových externích pracovníků, získat je pro výuku, eventuálně na dočasnou výpomoc.

Bylo by jistě rozumné zvážit tuto redukci plateb za tyto, a nejen tyto státní pojištěnce, a předejít tak možným budoucím komplikacím v chodu vysokých škol, které čeká, jak už jsme i slyšeli a víme a dovedeme si představit, a vysoké školy dneska už redukují své studijní plány, omezují zimní výuku, připravujeme se na on-line výuku, budeme zkracovat semestry, budeme posouvat do letních měsíců, tak aby došlo k úspoře nákladů, bude-li to nutné. Takže ještě by k tomu mohly přibýt tyto zvýšené výdaje za energie, a to nejenom za energie, ale i za spotřebované služby, které se většinou nakupují a jejichž ceny stoupají včetně příspěvku na stravování. Jistě si nikdo nepřejeme, aby se vysoké školství nějakým způsobem rozkolísalo a vyvolalo zbytečné obavy o jeho další rozvoj, když bude mít jiné problémy, které mohou přijít, jak už jsem připomněl, z větší úhrady energií a plateb za externí služby. Děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Poprosím další přihlášenou, v tomto případě paní poslankyni Karlu Maříkovou. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení kolegové, vážené kolegyně, tak znovu se tady scházíme kvůli této novele zákona, tentokrát díky panu prezidentovi Zemanovi, který potvrzuje stanovisko SPD, že snížením plateb za státní pojištěnce je ohrožena kvalita a dostupnost zdravotní péče, a vůbec neřeší její nezbytné zlepšování. Snížením plateb za státní pojištěnce půjde letos do zdravotnictví o 14 miliard korun méně. Vládní návrh zákona sice počítá s automatickou valorizací, kterou tady navrhl kolega Tom Philipp, ale vláda s ním přichází až poté, co platby za státní pojištěnce snížila. Vládní návrh zákona sice, jak jsem říkala, počítá s automatickou valorizací, která má vycházet z inflace. My určitě s automatickou valorizací jako takovou souhlasíme, ale nemůžeme souhlasit s tím, že opravdu přicházíte s tím, až co se ty platby snížily, a tudíž vlastně ani následující rok nedosáhneme té částky, která měla být před tím snížením letos.

Pokud se podle predikce zvedne v příštím roce platba za státní pojištěnce, tak jak jsem říkala, ta letošní částka nebude, další částka nebude ta, co měla být před tím snížením. V době vlastně snižovat ty platby, kdy pojišťovny budou doplácet péči za loňský rok, zřejmě povede k tomu, že zůstatky na účtech pojišťoven se začnou snižovat. Pro malé pojišťovny to může znamenat určitě velký problém, protože závěrem roku budou nuceny začít zpožďovat platby a poskytovatelé zdravotních služeb samozřejmě můžou začít omezovat zdravotní péči.

Nový automatický mechanismus úhrad za státní pojištěnce určitě pomůže pojišťovnám i zdravotníkům lépe plánovat péči, jelikož budou vidět, s jakou částkou mohou pracovat. Ale přijít s ní po snížení plateb je absolutní pokrytectví této vlády, aby poté, co sebrala zdravotnictví 14 miliard, ukázala, že to nemyslela až tak špatně. Stát hradí z rozpočtu pojistné zhruba za 5,9 milionu lidí, tedy téměř za 56 % pojištěnců. Platby za ně tvoří přibližně čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění. Většinu výdajů spotřebují děti, senioři a nezaměstnaní, ale také třeba uprchlíci z Ukrajiny, kteří jsou nyní právě také státními pojištěnci. Více než polovina nákladů jde na zdravotní péči v nemocnicích. Překvapuje mě, že ministr zdravotnictví Válek jakožto lékař vůbec mohl souhlasit s tím, že do zdravotnictví bude putovat méně peněz, když je jeden ze zdravotníků.

Zdravotní pojišťovny nejsou ze snížení plateb za státní pojištěnce vůbec nadšené, protože hospodaří deficitně již druhým rokem, což shrnuje prezident Svazu zdravotních pojišťoven České republiky Ladislav Friedrich následně pro Finance.cz: Původně se na letošní rok počítalo s deficitem 14 miliard korun, který by fondy pojišťoven ještě pokryly, s tím že by na konci roku na účtech zůstalo 9 miliard. Větší část zůstatku by pak navíc již jen kryla doposud nesplatné závazky za rok 2022. Dalších 14 miliard poklesu už ale zůstatky pokrýt nemohou a část nezaplacených nákladů se přesune do dalšího roku. Prostor pro příznivější výběr pojistného od zaměstnavatelů a snížení nákladů je dost úzký, protože za většinou růstu nákladů stojí změna dohodnuté výše plateb a změna úhradové vyhlášky na rok 2022, která zvedla námi dohodnuté výdaje o 18 miliard.

Hrozí tedy, že v příštím roce z finančních důvodů pacienti nedostanou, jak už tady říkala paní profesorka Adámková, nejmodernější léky, nebude jim nabídnuta nejúčinnější léčba. Ale to jsou jen jedny z mnoha následků, které mohou nastat vlivem ekonomické situace, ale také plánovaného snížení plateb za státní pojištěnce. Varovaly před tím Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče a Lékařský odborový klub, Svaz českých lékařů na tiskové konferenci. Dopady to bude mít také na personální stránku. Určitě víte, že už nyní chybí přes 3 000 sester, ale chybí také řada lékařů a dalších zaměstnanců, jak zdravotníků, tak ale nelékařských profesí. V nemocnicích se kvůli chybějícím zaměstnanců zavírají oddělení nebo jejich části, což zhoršuje samozřejmě dostupnost péče. Odkládají se operace a další výkony.

Toto rozhodnutí vlády je určitě velkou chybou. Je motivováno snahou ušetřit, a to za každou cenu, a ministra zdravotnictví, ač já si ho velmi vážím jako odborníka, ale toto rozhodnutí vlády ho staví do pozice slabého ministra, protože si nedokázal uhájit, aby jeho resortu nebylo sebráno 14 miliard. A pro vládu bych měla asi jeden vzkaz: Pokud chcete skutečně ušetřit, tak nešetřete na občanech České republiky a přestaňte posílat peníze na Ukrajinu.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím dalšího přihlášeného a to je pan poslanec Vladimír Zlínský. Máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Děkuji. Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení představitelé vlády. Vážený pane ministře, přiznám se, že mé vystoupení bude trošku kontroverzní, tak doufám, že nezhorším váš zdravotní stav, protože se musím přiznat, že lidsky jste mi blízký, jako lékař to dělám nerad, abych někomu zhoršoval zdravotní stav, i když samozřejmě politicky jsme si na hony vzdálení.

Já jsem měl strach, že se budu opakovat, protože tady už bylo mnohé řečeno. Myslím si, že toho nebude až tak mnoho. V něčem se asi opakovat budu, takže se předem za toto omlouvám.

Ministerstvo financí, které projednávaný návrh zákona připravilo, očekává, že tím ušetří cca 14 miliard, slyšeli jsme, že to bude o něco méně, ve státním rozpočtu a že toto nebude mít žádný vliv na kvalitu a dostupnost poskytované zdravotní péče v České republice, jelikož finanční prostředky by nečinně ležely na účtech zdravotních pojišťoven jako finanční rezerva, aniž by byly efektivně využity. Já se tedy pokusím tento myšlenkový konstrukt trošku rozporovat, jelikož si myslím, že vychází ze situace, která již se přece jenom trošku změnila a která již není v současné době postavena na reálných základech a nepredikuje možné problémy, kterým bude naše společnost, tedy i zdravotnický systém, s větší či menší pravděpodobností vystavena díky nestabilitě současného společenského a ekonomického dění u nás i v našem okolí. Já tedy ty jednotlivé predikce své - jsou to mé predikce, přiznávám se, že netvrdím, že se vyplní se stoprocentní pravděpodobností. Některé jsou míň pravděpodobné, některé víc.

Za prvé nelze jednoznačně usuzovat na tempo ekonomického růstu, já už se tedy nebojím říct spíše propadu, a tím pádem nelze přesně předvídat jeho dopady na příjmovou stránku zdravotních pojišťoven a nelze ani jednoznačně usuzovat na tempo inflace a přesně tím pádem předvídat dopady na výdajovou stránku zdravotnických zařízení. Vzhledem ke zhoršující se ekonomické situaci lze předpokládat spíše negativní trendy u těchto dvou parametrů. To by mohlo vést ke zpožďování plateb pro zdravotnická zařízení, a tím jejich propadu do druhotné platební neschopnosti a také k velkému nárůstu jejich mandatorních výdajů. To by mělo velmi negativní dopad na kvalitu poskytované zdravotnické péče těmito zdravotnickými zařízeními.

Dalším negativním důsledkem těchto vlivů může být odliv pracovníků do starobního důchodu, do zahraničí nebo do jiných zaměstnání. Hlavně hromadný odchod zkušených praktických lékařů a pediatrů do starobního důchodu by byl katastrofou, jejich činnost je a ještě několik let bude nenahraditelná.

Za druhé odložená péče. Dá se předpokládat zvýšený tlak na zdravotnická zařízení ohledně provedení zákroků a vyšetření odložené péče z důvodu pandemie covid-19. Toto bude stát zdravotní pojišťovny zvýšené náklady a povede to k tlaku uplatnění různých regulačních opatření, která mají nebo mohou mít zdravotní pojišťovny k dispozici, například porovnávající vlastní příjmy zdravotnických zařízení se srovnatelným obdobím či porovnávající náklady na medikamentózní léčbu a indikovanou péči daného zdravotnického zařízení se srovnatelným obdobím předchozího roku. Otázkou je, jak masivně se odložená preventivní péče projeví na zvýšení nákladovosti zdravotnické péče z důvodu zanedbání zdravotního stavu populace, a tím nárůstu vážných stavů včetně onkologických onemocnění, jejichž léčba je mimořádně finančně náročná.

Za třetí pandemie covid-19. Doposud není jasné, ani nemůže být, jakým způsobem se tato pandemie bude vyvíjet. Zatím vidíme posun směrem k menší patogenitě a věřme tomu, že se tento současný trend včetně rozumného přístupu sdělovacích prostředků i politických představitelů, tady zmíním zase pana ministra, k tomuto tématu udrží i na podzim. Není také jasné, jakým způsobem se na zdraví naší populace projeví pandemie onemocnění covid-19, kdy postupně prosakují z médií hlavního proudu i některých odborných kruhů informace o dlouhodobých nepříznivých následcích prodělání tohoto onemocnění u některých osob. Také není jednoznačné, jaké budou dlouhodobé následky masivní vakcinace očkovacími látkami na bázi mRNA, dlouhodobého nošení roušek a respirátorů a izolace populace.

Teď přijdu k tomu kontroverznímu. Hlavně bych zmínil následky vakcinace, jelikož z některých odborných kruhů se objevují znepokojující zprávy o zvýšeném výskytu tromboembolických onemocnění, autoimunitních neurodegenerativních onemocnění a nejasných úmrtí mladých lidí. Toto by mělo jednoznačně vést k provedení studií nezávislými experty, u kterých lze vyloučit střet zájmů. Tato společnost nemůže dále fungovat bez důvěry, která se vypařuje jako pára nad hrncem dalšími snahami odpovědných orgánů tomuto zabránit. To jsem se dozvěděl od lidí, kteří se snaží tyto údaje získat od těchto organizací.

Pokud mě někdo obviňuje, že šířím dezinformace, tak mu odpovídám, že konám jenom svou povinnost zástupce lidu a reflektuji zkušenosti a přání nemalého počtu našich občanů, kteří pozbyli důvěru v naše současné instituce. Pokud nezávislí experti prokážou, že se mýlím, rád tuto informaci přijmu a budu mít dobrý pocit z toho, že jsem správně vykonal svoji povinnost politika, i když s máslem na hlavě. Pokud se potvrdí vznesené pochybnosti o vážných vedlejších následcích vakcinace genetickými vakcínami, potom z toho jako společnost musíme vyvodit patřičné závěry, které zabrání opakování těchto chyb v blízké budoucnosti, a to včetně vyvození odpovědnosti konkrétních osob.

Za čtvrté ukrajinští váleční uprchlíci. Nelze zatím přesně predikovat, kolik uprchlíků z Ukrajiny k nám nakonec dorazí. Zatím je udáváno něco přes 400 000. V podstatě bylo tady řečeno, že ani nevíme, kolik jich tady vlastně přebývá, kolik se jich vrátilo zpátky, a také není jasná úplně věková struktura těch, kteří sem nakonec dorazí, a tím pádem jejich zdravotní stav a nemocnost. Nelze vyloučit, že postupně k nám budou přicházet lidé starší či osoby sociálně slabší v horším zdravotním stavu, a případně budeme v budoucnu po skončení válečného konfliktu přijímat a dlouhodobě léčit mnoho zraněných ukrajinských mužů. Ve sdělovacích prostředcích tato zpráva už proběhla. V podstatě bylo řečeno, že už se tito muži u nás léčí, že je to v podstatě tajná informace a že by se mělo jednat zatím o jednotlivce.

Dále nelze říci, co způsobí masivní promíchání naší populace a hlavně dětí s populací příchozí. To se stane s tím, jak teď nastoupí děti ukrajinské a naše do škol. Samozřejmě já si nepřeji, aby se stalo něco špatného, nicméně struktura a četnost infekčních chorob se u populace naší a ukrajinské liší. Zatím se mi jako hlavní riziko jeví infekční choroby charakteru tuberkulózy, HIV, hepatitid, které se vyskytují na Ukrajině v mnohem větším počtu než v naší populaci, a lze očekávat elevaci výskytu i mezi naší populací. Otázkou je, jak vysokou. Doufejme, že malou. Jedná se o onemocnění, jejichž léčba je mimořádně finančně náročná a dlouhodobá a v případě HIV celoživotní. Dále upozorňuji na dlouhou inkubační dobu těchto onemocnění, kdy se vážné příznaky, se kterými se pacienti dostaví k vyšetření, projeví za několik měsíců až let. Dlouhodobý válečný konflikt byl vždy semeništěm dalších infekčních chorob a nelze vyloučit zavlečení zatím neznámých nebo nezvyklých přirozených, ale hlavně uměle upravených patogenních infekčních agens do naší populace.

Všem zvídavým poslancům doporučuji přečtení knihy Tobyho Orda Nad propastí. Je to kniha, která vyšla nedávno. Najdete ji v knihkupectví, můžete si ji objednat na internetu. Mimochodem, je psána z pohledu, a já si to tedy dovolím říct a nemyslím to nijak pejorativně, sluníčkářského progresivistického přístupu, takže mohou tuto knihu číst bez obav i zastánci těchto idejí. Autor je poradcem WHO, Výboru pro zpravodajské služby USA a kanceláře britského premiéra. Tak abyste věděli, že to není žádný hej, počkej, že je to člověk erudovaný.

Zde se můžeme dočíst na straně 163 a 164 tyto informace - cituji: Genom viru neštovic lze snadno vyhledat on-line. Lze si nechat zesyntetizovat DNA požadované sekvence na zakázku. Společnosti, které se syntézou zabývají, se proto snaží toto riziko snížit. Jenže tyto metody jsou nedokonalé a prověřeno je pouze 80 % objednávek. Další rizika vyvstanou, až se na trh dostanou stolní syntetizátory. Je třeba přistupovat k bezpečnosti biotechnologií podobně jako k bezpečnosti jaderné energie. A vědci by v sobě tuto ochotu měli najít dříve, než přijde katastrofa. Konec citace.

Je tedy Toby Ord dezinformátor a strašič, stejně jako jsem označován občas i já, anebo někteří vážení poslanci a členové vlády nestíhají vnímat překotný vývoj na poli biotechnologií a riziko je reálné a je s ním nutno počítat? Pokud budu v Poslanecké sněmovně, tak vám to, kolegové, budu opakovaně připomínat a budu se snažit pořádat semináře a konference na toto téma, kde budete srdečně zváni.

Za páté personální vnitřní dluh. S obratem k liberální až neoliberální společnosti, rozvojem moderní medicíny a digitalizace s možnostmi přesné kontroly a regulace je vyvíjen stále vyšší tlak na výkon povolání zdravotníků a psychickou odolnost i znalosti lékařů a všech zdravotníků v jiných než medicínských oborech. Prostředí, ve kterém jsou nuceni pracovat, je k nim stále více nepřátelské a jejich pracovní vytížení je enormní a mzdové ohodnocení v jiných oborech, ne tak náročných, srovnatelné nebo lepší. Výsledkem je regionální nedostatek lékařů v některých ne tak atraktivních oborech a regionálních oblastech - jedná se hlavně o tyto obory: praktičtí lékaři pro dospělé, praktičtí lékaři pro děti a dorost či někteří ambulantní specialisté - a hlavně středního zdravotnického personálu. Dle ředitele ÚZIS, pana profesora Duška, nám hrozí tikající demografická bomba v některých lékařských oborech, opět praktičtí lékaři pro dospělé, praktičtí lékaři pro děti a dorost, kde je průměrný věk lékařů kolem 60 let a jsou zde desítky procent lékařů na hraně odchodu do důchodu nebo již za ní a množství lékařů, kteří se připravují je nahradit, s velkou pravděpodobností nebude dostatečné, i když odchody lékařů do důchodu budou postupné. V případě jejich náhlého odchodu z důvodu zhoršení podmínek vykonávání jejich činnosti se nebojím říci, že by nastala katastrofa primární péče.

Další velký dluh je ve vzdělávání mladých lékařů k praktickým dovednostem a znalostem prostřednictvím starších kolegů, kdy tyto vlastnosti kromě teoretických znalostí a nadšení a odhodlání tvoří základy kvalitní zdravotní péče. Zeptejte se mladých lékařů, jak se jim starší kolegové věnují. Na druhou stranu se zeptejte starších lékařů, jak se chovají mladší kolegové k nim. Je nutno si odpovědět na otázku, jestli je vše v pořádku a tok znalostí a zručností od starších k mladším je zachován a po odchodu starších kolegů jestli jsou jejich nástupci aspoň schopni reprodukovat schopnosti a zručnost odcházejících kolegů.

Za šesté nedostatek tepelného komfortu vzhledem k velmi pravděpodobné nastávající energetické krizi a stres z krizové situace s velkou pravděpodobností vystřelí nemocnost do oblačných výšin. Nebezpečí bude platit hlavně pro šíření kapénkových infekcí včetně onemocnění covid-19 a bude se týkat oslabených starých a mladých osob. Co by mohlo následovat, už důvěrně známe z období posledních dvou let. Dopad těchto faktorů na nemocnost naší populace a na kvalitu a dostupnost zdravotní péče by to mohlo mít značný. Spíše si myslím, že i kdyby se nenaplnily mé obavy, což je aspoň u některých faktorů poměrně málo pravděpodobné, tak vzhledem k nejisté a turbulentní budoucnosti mít na účtech zdravotních pojišťoven určitou finanční rezervu by nemuselo být kontraproduktivní.

Proto přijetí uvedeného zákona nemohu podpořit a je pro mě nepochopitelné, proč na tom vládní představitelé včetně pana ministra zdravotnictví trvají. Na druhou stranu je mně jasné, že tento zákon projde, a už nyní si dovolím předvídat blízkou budoucnost, kdy bude vláda sanovat miliardami ze státního rozpočtu nedobrou finanční situaci zdravotních pojišťoven, kterou nemohl nikdo předvídat ani očekávat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. S přednostním právem vidím paní předsedkyni. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, kteří jste v sále, pane ministře, i když jsem trošku zmatená, protože předkladatelem byl pan ministr financí i přesto, že gesčně je to váš zákon, teď tady jste vy, abyste to obhajoval, tak trochu tak úplně není zvyklost, ale to už jsme si zvykli.

Opakovala jsem to při schvalování novely státního rozpočtu, opakovala jsem to při každém čtení novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění a zopakuji to také dnes po vetu prezidenta republiky Miloše Zemana, který využil svou pravomoc a vetoval zákon, vrátil ho Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Předložená novela je chybná, nerozumná a v této chvíli extrémně nezodpovědná. Jde o opatření, které za současné nepříznivé ekonomické situace, kdy dle predikce Ministerstva financí České republiky je míra inflace pro rok 2022, predikovaná průměrná míra inflace, ve výši 16,2 %, a ve spojení s vládním návrhem o pojistném na veřejné zdravotní pojištění bude mít negativní dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče a způsobí chudobu českého zdravotnictví.

Vážení kolegové, na zdraví občanů se nešetří ani v dobách dobrých a ani v dobách zlých. A tato právní úprava se přímo dotýká poloviny občanů České republiky. Navíc je obrovskou chybou považovat zdravotnictví za oblast, která jen spotřebovává peníze. Právě naopak, kvalitní zdravotní péče může výrazně zvýšit růst HDP. Díky němu totiž lidé mohou pracovat lépe a déle. Zdraví občanů je z ekonomického pohledu pro stát výhodné.

Naše hnutí přebralo resort zdravotnictví v závěru roku 2017 v poměrně zuboženém stavu. Hnutí ANO se pustilo do celé řady řešení systémových problémů, které byly odkládány dekády, i stranami současné pětikoalice, které se tehdy na vládě podílely. Tyto strany z resortu zdravotnictví vytvořily oblast, která jim byla maximálně dobrá v jejich plánech na privatizaci tohoto systému. Oblast zdravotnictví byla podfinancovaná ve všech ohledech, od platů zdravotnického personálu, lékařů a sester, také finanční stav a vybavení nemocnic, kdy jsme museli jednotlivé české nemocnice oddlužovat v době covidu. Rovněž stav veřejného vysokého školství v oblasti zdravotnictví byl tristní. A samozřejmě mluvím také o platbách za státní pojištěnce. Žádná strana pětikoalice se v posledních dekádách nezabývala systémovými reformami ve zdravotnictví a nikdo se nezabýval problémem, že velká část našich kvalitních zdravotníků odchází každoročně do okolních zemí, primárně do Německa a Rakouska, a jak se k tomu systémově postavit. Problém a jeho řešení byl přenechaný na nás. Problémy, které neměly snadné a rychlé řešení.

Opět se určitě někdo ozve a řekne, jestli jsme to vyřešili. Začali jsme to řešit. Já si vzpomínám, jak jsme přidávali peníze, moji kolegové si na to vzpomenou, na to, aby mohly lékařské fakulty navýšit počty studentů, protože každoročně celá řada studentů skončila pod čarou, to znamená, že splnila podmínky pro přijetí, ale z kapacitních důvodů nebyla přijata. A pak ti lékaři prostě chyběli. Takže to byly kroky, které jsme určitě spustili, a celou řadu dalších.

Ale pojďme zpátky k platbě za státního pojištěnce. V roce 2017, kdy hnutí ANO přebralo tento resort, byla platba za státní pojištěnce něco nad 900 korun, přesně 920 korun. My jsme tu platbu postupně navyšovali na 969, 1 018, 1 567, 1 767 a nakonec na rok 2022 jsme ji navýšili na 1 967 korun. A ještě pro komparaci, v roce 2016 na státní pojištěnce šlo 62,3 miliardy, v roce 2017 65,3 miliardy, 2018 68,4 miliardy, 2019 71,8 miliardy, 2020 97,3 miliardy, 2021 127 miliard a pro rok 2022 jsme plánovali 138,9 miliardy korun. Platba za státní pojištěnce byla v roce 2021 téměř 130 miliard korun, protože to bylo v minulé době zcela nezbytné pro vyřešení komplikované zdravotnické situace, globální pandemie, ale i v ohledu odměňování zdravotnického personálu.

V období mezi lety 2007 až 2017 byly navýšeny platby za státní pojištěnce jenom o necelých 18 miliard, a to za deset let. Právě nízké platy státu za děti, důchodce a nezaměstnané, což je přes 60 % obyvatel, byly základní příčinou dlouhodobých ekonomických problémů českého zdravotnictví a způsobovaly chudobu ve zdravotnictví. A pak že nemá být zdravotnictví podfinancované!

Navyšování plateb za státní pojištěnce, ke kterému jsme přistoupili, zrcadlilo finanční náročnost zdravotnické péče a reagovalo na pandemický vývoj. Toto navyšování bylo zcela opodstatněné v důsledku aktuální situace. Měli jsme jednoznačný cíl - zabezpečit vysokou kvalitu zdravotní péče a chránit zdraví lidí žijících v naší zemi. A dnes v době pádivé inflace, která je v České republice po pobaltských zemích nejvyšší v celé Evropské unii, se logika navyšování platby za státní pojištěnce jenom zvyšuje. Tento růst cen bude mít výrazný dopad na výši nákladů zdravotnických zařízení, a i z tohoto důvodu je snižování plateb za státní pojištěnce krokem zcela nelogickým. Jenom pro přehled, nárůst elektřiny o 33,6 %, zemního plynu o 59,8 %, tepla, teplé vody, vodného, stočného, ale také ceny pohonných hmot a olejů, potravin, ale i zdravotnického materiálu a léků.

Vy skutečně chcete, abychom přestali topit v nemocnicích? Paní předsedkyně Poslanecké sněmovny doporučí pacientům dokoupit pár svetrů?

Dlouhodobě také zdůrazňujeme, že musíme adekvátně ohodnocovat naše lékaře, lékařky, zdravotní sestry a ostatní zdravotní personál. Hnutí ANO chápe, že vzhledem ke zvyšování cen zdravotní péče, léků, technologií, ale už i zmíněnému zvyšování platů zdravotního personálu, což je krok absolutně nezbytný, abychom těmto pracovníkům zabezpečili nejen důstojný život odpovídající nezpochybnitelné náročnosti jejich povolání, musíme také zabránit přesunu našich kvalitních pracovních sil z oboru zdravotnictví do zahraničí.

Upozorňuji, že šetřit na zdravotní péči pro důchodce, matky na mateřské, nezaopatřené děti vnímám jako hazard s křehkou zdravotní situací. Hrozím se také toho, a to mám samozřejmě od svých ctěných kolegů, kteří jsou v oboru erudovaní, že nebudou finanční prostředky na inovativní léčbu biologickou, chemoterapii, omezí se léčba vzácných nemocí.

Přitom systém veřejného zdravotního pojištění hospodařil v roce 2021 ve schodku 12,4 miliardy korun, a to i vlastně s ohledem na naše zvýšení náhrad za státní pojištěnce. Pro letošní rok zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven počítají s deficitem 9,5 miliardy korun. V případě, že by kabinet Petra Fialy neměnil výši platby za státní pojištěnce, tak by pravděpodobně došlo k opětovnému schodku systému veřejného pojištění. Dnes je již pravděpodobné, že v případě schválení novely může dojít k vyčerpání rezerv. Podle odborníků jsou v současnosti ohrožené až tři zdravotní pojišťovny. Pojišťovny půjdou do minusu, to říkají jejich ředitelé, i když docela málo hlasitě, z naprosto logických důvodů.

To při dvouciferné inflaci znamená razantní propad reálné výše finančních prostředků a právě ten se projeví v dostupnosti a kvalitě zdravotní péče v příštím roce. A proč? Protože vláda potřebuje ušetřit ve státním rozpočtu, tak deficit posune do jiného veřejného rozpočtu, tedy ke zdravotním pojišťovnám. Jenom marketinkový tah pro voliče. Jejich voliče.

Kolegové, Svaz zdravotních pojišťoven deklaruje, že si prostě nemohou dovolit další neplánované výdaje, naopak se budou muset v nastupujících podmínkách snažit o co největší úspory. Nevím tedy, jak vy, vážení kolegové, ale na mě výrok maximální úspory v souvislosti se zdravotní péčí nezní, nepůsobí vůbec dobře. Dnes je již zřejmé, že současná pětikoalice se chystá k zdecimování finančního zázemí zdravotních pojišťoven, tedy které pravděpodobně bude chtít řešit dvěma způsoby. Buď zpoplatněním zdravotní péče, o které už někteří zástupci pětikoalice, zejména koalice SPOLU, mluvili, anebo možná privatizací některých zdravotních zařízení. Ostatně toho jste byli svědky již v minulosti, když se zpoplatnily návštěvy u lékařů, a tím odrazovaly české občany od řešení jejich zdravotních potíží. Například v tomto období poplatky ve zdravotnictví odradily pacienty, kteří využívali lékařskou službu první pomoci, a ubylo až o 80 % návštěv pohotovosti. A v důsledku - sem to pojďte říct, prostřednictvím pana místopředsedy, pane předsedo - a v důsledku odkládání návštěv lékařů došlo také ke sníženému záchytu vážných onemocnění, jejichž následná léčba je výrazně nákladnější než náklady na jejich včasné odhalení. To, že z vašich řad je již slyšet návrhy o zavedení spoluúčasti pacienta ve zdravotnictví, mě dnes již vůbec nepřekvapuje.

Přesný počet uprchlíků před válkou z Ukrajiny, kteří pobývají u nás, není přesně známý. Část z nich totiž odjíždí do jiných zemí nebo se vrací na Ukrajinu podle informací, které máme od zástupců vlády, konkrétně Ministerstva vnitra. Nicméně stovkám tisíc však již byl přidělen status státního pojištěnce, to znamená, že v tuto chvíli tu máme desítky a stovky tisíc nových státních pojištěnců. V tomto má pětikoalice naši plnou podporu, že se o ně musíme postarat. Ale musíme si říct, že snižování plateb za státní pojištěnce není rozumným krokem ani z tohoto pohledu. Velká část ukrajinských uprchlíků bude potřebovat možná vyšší zdravotní péči než průměrný český občan. Současná vládní pětikoalice vůbec neprovádí zdravotní screening ukrajinských uprchlíků, a to i přesto, že víme, že se na Ukrajině nachází poměrně vysoký počet chorob, které v České republice nemáme - mám z dostupných veřejných zdrojů. A i proočkovanost proti covidu, podle informací, které jsem se dočetla, je nižší.

Toto jsou čísla, která by do přepočtu výše odvodu státu za státní pojištěnce měla jednoznačně vstupovat, a je to opět argument pro uchování námi navrhované výše platby za státní pojištěnce. Skutečně nelze považovat za rozumné destabilizovat zdravotnictví v tak závažné bezpečnostní situaci, v jaké se Česká republika nyní nachází, a tím zdaleka nemyslím jen epidemii covidu. Pojistné stát platí ze svého rozpočtu téměř 6 milionům lidí, tedy více než polovině českých občanů, a snížení celkového objemu finančních prostředků o 14 miliard způsobí, že takto mohutný balík sníží obecnou kvalitu zdravotní péče v celé České republice. Zdravotnictví není perpetuum mobile. Zdravotnictví potřebuje peníze ke svému fungování. Mysleme na to prosím, když dnes budeme hlasovat o vetu prezidenta republiky. Děkuji vám. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Jednak vám přeji krásné sobotní brzké ráno a k faktické poznámce je přihlášen pan poslanec Philipp.

 

Poslanec Tom Philipp: Dobrý večer, dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážení ministři přítomní. Je to už taková tradice, že vždycky po paní poslankyni Schillerové, prostřednictvím pana předsedajícího, vystupuji já, protože ona bohužel velmi často tu pravdu tak nějak trošku upravuje podle svého.

Převzali jsme zdravotnictví v tristním stavu. - Je mi to líto. Za prvé. Převzali jste zdravotnictví, pokud myslíte tu vládu, ve které jste byla ministryně financí, po naší společné vládě, kdy jsme tenkrát čtyři roky byli společně zodpovědní za to, co se děje ve zdravotnictví, a byl to právě pan ministr financí Andrej Babiš, který dusil zdravotnictví, se kterým jsme se přeli o každých padesát korun přidání, vždyť si to musíte pamatovat. Je to tak prostě. (Potlesk koaličních poslanců.) Já jsem v té době byl náměstek ministra a na těch jednáních jsem byl. Bylo to tristní. Zdravotnictví se nacházelo v těžké krizi, potom, co byla 2010, 2012, 2013 krize v ekonomice, bylo úplně vyčerpané. Lázeňství bylo úplně down. A byli jsme to právě my, kteří jsme díky racionalizaci dokázali i v této době, i proti panu ministrovi Babišovi, přidat 30 % během toho volebního období na platech právě zdravotníků. Tak si na to prosím vzpomeňte.

Projekt navýšení studentů na lékařských fakultách. - Ano, byl uveden v život za pana ministra Vojtěcha, nicméně byl připraven už právě v té době, kdy jsem byl na ministerstvu. Připravovali jsme ho společně se současným panem ministrem, s panem profesorem Duškem a dalšími. Opět taková nepravda, která se tu vždycky znovu a znovu říká. Dobře. Dobře, že pan ministr v tom pokračoval, myslím Adam, nicméně nebudeme říkat přece, že to byl on, kdo to vymyslel. Nevymyslel to on.

A náklady na péči za ukrajinské uprchlíky - už jenom velmi krátce, z dat Všeobecné zdravotní pojišťovny... (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Děkuji. ... jasně vyplývá, že jsou nižší než náklady na stejnou věkovou kategorii českých občanů. (Předsedající: Dvě minuty uplynuly.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. K faktické poznámce dále je přihlášen pan vicepremiér Jurečka. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Když tak člověk poslouchal paní kolegyni poslankyni Schillerovou, no málem bych zamáčkl slzu. Taková hodná skoro teta by člověk řekl, kouzelná víla... (Pobavení a smích v sále.) Ale člověk nemusí si ani pamatovat, protože já jsem u těch konečných jednání na rozdíl od vás seděl velmi často, vy jste ještě nebyla na ministerstvu. Já si pamatuji, jak křičel ministr financí Andrej Babiš na ministra Němečka, že nenavýší platby za státní pojištěnce, v žádném případě nedá 3 miliardy korun na nutné investice do nemocnic. Mrkněte do Googlu, dejte si to tam. To jsou titulky, které zrají s tím časem jak víno. Teď když jsem vás poslouchal, tak jsem si ještě vzpomněl, když jsem tady seděl jako opoziční poslanec - to je jako krásný, já vám to tady odcituji, tak když to tam hodíte, tak máte takové: Vláda proti Schillerové. Návrh na zrušení plateb za státní pojištěnce nikdo nepodporuje. Plán Schillerové zrušit platby za státní pojištěnce padá, proti se postavili... a tak dále. Schillerová: Platba za státní pojištěnce je anomálie.

Takhle jste to, paní ministryně, vy tady před dvěma a půl rokem chodila a vykládala, najdete spoustu konkrétních faktů, jak jste říkala - nebude se zvyšovat platba za státní pojištěnce. Všechno to, co říkal pan kolega poslanec Philipp, který byl náměstkem na zdravotnictví a zná velmi dobře věci kolem pojistných systémů a měl to na starosti, je bohužel pravda. Vy jste tady osm let škrtili zdravotnictví. Váš - jak se jmenoval ten ministr, jak jel tu malou domů? Ne, ne malou, na statek jel. Arenberger. Váš člověk, vy jste ho tam dostali, drželi jste ho tam, ředitel fakultní nemocnice. Vám to přišlo normální. A vy tady teď chodíte a vykládáte, že tady my ohrožujeme zdravotnictví, kterému se daří. Má vyšší finanční rezervy, je tady zajištěna bilance do budoucna, a vy tady si dovolujete říkat z vaší historie osmi let, že vy jste to zdravotnictví podporovali. Myslím, že Sváťovi Němečkovi se musí škytat teď. (Potlesk z lavic pětikoalice.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak pořadí faktických poznámek je následující: pan poslanec Mašek dostane slovo, připraví se pan poslanec Králíček a s přednostním právem se po faktických poznámkách hlásí paní předsedkyně Schillerová. Pane poslanče, prosím, máte dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Mašek: Tak já samozřejmě musím vystartovat na obranu paní poslankyně Schillerové, a to z toho důvodu, že samozřejmě to má nějaké souvislosti. A my si pamatujeme, jak ctěný kolega Tom Philipp tady říkal, že tady byly problémy třeba v tom lázeňství. Tak to lázeňství potopil někdo úplně jiný a byl to ctěný kolega pan docent Heger. A v té době, to se prostě táhlo z úplně jiných dob to šetření ve zdravotnictví. To je jedna poznámka.

Ta druhá poznámka potom k tomu. Ano, přiznávám, my jsme se spolu o tom bavili, že jste nastartovali ty kroky z hlediska plánování vyššího počtu studentů. Ale zase na druhou stranu skutečně se to spustilo za pana Adama Vojtěcha, takže tam těch 15 % nárůstu těch studentů k tomu skutečně došlo, a všichni ale víme, že to má prostě desetiletý doběh, než z toho bude nějaká sklizeň. Takže zaplať pánbůh, že tohleto se všechno společně podařilo.

Ty názory na ty státní pojištěnce a vůbec na investice do zdravotnictví, vím, že jsme... Já v tu dobu jsem nebyl ve Sněmovně, ale vím, že tady byly veliké výtky ještě vůči panu ministru Němečkovi kvůli těm investicím, nákupům přístrojů. Takže zase chápu se znalostí pana poslance Babiše a jeho v uvozovkách šetrnosti k tomu, aby se prostě ty peníze nerozhazovaly a aby se na tom někdo neobohacoval, takže si chtěl vytvořit nejdříve to prostředí, aby ty nemocnice fungovaly racionálně.

Takže ono to je k větší diskusi. Nejsem si úplně jistý, jestli je to k diskusi takovéto popůlnoční, jak jsme se s panem kolegou Válkem o tom bavili. Nicméně zase bych byl rád, aby to nebylo jednostranně využíváno ze strany zdravotníků vůči nezdravotníkům, a prostě není to černobílé. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec Králíček, připraví se k faktické poznámce paní poslankyně Pastuchová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Robert Králíček: Dobré ráno. No on mi pan Jurečka utekl. Mě to mrzí, já jsem chtěl reagovat na něj. Mně se líbí, jak on vždycky plamenně říká, jak jsme něco my osm let kazili. Tady pan kolega Philipp, prostřednictvím předsedajícího, také říkal, jak jsme čtyři roky něco dusili. No ale vy jste ty čtyři roky s námi byli v tý vládě, mně to přijde přesně... Honza Čižinský style, prostě Čižinský je osm let v koalici a půl roku před volbami vždycky převlíkne a řekne: Já jsem za nic nemohl, to všechno ti ostatní. Jako teď útočí na Piráty, útočí na STAN, útočí na všechny. Tak tohle je to samý. Vy jste čtyři roky s námi byli v koalici, a teď nám to vyčítáte, že jsme to dělali blbě? Jestli jsme to zdravotnictví čtyři roky s vámi tak strašně dusili a kazili a vlastně Babiš ho za čtyři roky totálně zdestruoval, tak proč jste s námi v tý koalici seděli? Mohli jste vystoupit. Tak si to uvědomte!

A panu Jurečkovi vzkazuji: Prosím, kdybyste stejné úsilí věnoval, tak jako dehonestujete paní Schillerovou, kdybyste stejné úsilí věnoval tomu, aby vám aspoň jedna aplikace na tom MPSV fungovala, když už dáte nějaký příspěvek, a na úřadech práce, s tím netrávili hodinu a půl navíc oproti deseti minutám papíru, tak by to bylo fajn. Děkuju. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další v pořadí - paní poslankyně Pastuchová a připraví se pan poslanec Výborný a následně pan poslanec Brázdil.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Tak já prosím o čas. (Předsedající: Čas vám pouštím, jakmile počítač umožní.) Děkuji. Tak pan ministr Jurečka vždycky přilétne, zakřičí tady na nás a zase odejde. Tak mně se chce brečet zase z něho, když on málem ukápl slzu. Fakt se mi chce brečet. Protože vy tady říkáte, co naše vláda udělala špatně, ale neřeknete, co udělala pro ty zdravotníky. Kdo dal dvakrát záchranářům odměny? Naše vláda! Kdo dal odměny zdravotníkům? Naše vláda! A co udělal pan Jurečka pro naše záchranáře? Poslal je naprosto do háje i s vámi všemi tím, že neschválil a nedal legislativně technickou poznámku opravy k tomu, aby ti záchranáři měli od 1. 1. 2023 nárok jít do důchodu dřív.

Pan předseda, vaším prostřednictvím, Výborný nám tady slíbil - a já opravdu si to vytáhnu a budu to číst a budu to zařazovat - že se to stihne do 1. 1. 2023. Bude září, není to nikde. Není to nikde. Takže prosím, kolik vaše vláda dala zdravotníkům? Kolik vaše vláda... jak často jste jim poděkovali? Ani jednou! Celé zdravotnictví táhnete do háje! (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Následuje faktická poznámka pana poslance Výborného, poté faktická poznámka pana poslance Brázdila.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, v tuto pozdní noční hodinu, já nevím, jestli je potřeba tady takhle na sebe emotivně křičet. Tak já myslím, že kdyžtak budeme dodržovat jednací řád a nebudeme na sebe pokřikovat, prostřednictvím pana předsedajícího, k paní kolegyni Pastuchové. Pan předseda Jurečka tady opravdu nekřičel. Pan předseda Jurečka tady citoval z otevřených zdrojů. Já chápu, že se to paní předsedkyni Schillerové nelíbí, připomínat některé věci.

Já jsem chtěl reagovat tedy primárně na pana kolegu Králíčka, prostřednictvím pana předsedajícího, na dvě věci. Tak pokud jde o digitalizaci na MPSV, tak se podívejte, jakým způsobem se změnilo fungování například žádostí o příspěvek na bydlení. Jestli tedy vůči některému z resortů, vůči některému z resortů můžete mít výhrady, tak to skutečně není MPSV. Jestli některý resort pohnul tím, co vy jste nedokázali za ty minulé čtyři roky, tak je to právě Ministerstvo práce a sociálních věcí. Zaplať pánbůh za to. Ale chápu, že to není vaše gesce, takže tam možná úplně nejste v obraze.

A k tomu, co jste tady zmiňoval, že jsme byli čtyři roky... No poslouchal jste dobře pana kolegu Philippa, pane kolego Králíčku, prostřednictvím pana předsedajícího? Jestli jste ho dobře poslouchal, tak on tady se k tomu přihlásil a jasně pojmenoval stav, který tady panoval. Čtyři roky, kdy jsme tu odpovědnost s vámi nesli. Bohužel tehdy seděl na financích někdo jako Andrej Babiš, který to zdravotnictví brzdil, škrtil, jak to šlo. Přesně jak to říkal pan kolega Philipp. A potom bohužel čtyři roky jste se tomu věnovali vy a je to v tom stavu, v jakém to je. Takže já chápu, že to není příjemné vám to připomínat, ale myslím, že je to potřeba, aby to tady jasně zaznělo jak vůči vám, tak vůči paní kolegyni Schillerové. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. A pan poslanec Brázdil k faktické poznámce. Vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Milan Brázdil: Tak jak u nás na Moravě se říká: Děcka, tož nalejme si čistého vína. Vy před chvilkou tady na mě řvete, jste pokáraný předsedajícím, pane poslanče (Výborný), prostřednictvím předsedajícího, že nemáte mluvit, a teď zase sám říkáte, že by někdo na vás neměl mluvit... Tož kde jsme? Kde jsme? Já vás vezmu ven ke klavíru, tam vám ukážu, kde jste odhodil jídlo, a vy mi říkáte, to není jídlo, to jsou jenom zbytky. No tak dobře. (Pobavení a potlesk části poslanců.) To je mazec toto. Tomuto říkám, fakt jako.

Já nevěřím... Já jsem řekl otevřeně a tady na mikrofon, že panu Jurečkovi nevěřím nos mezi očima. Ne já, ale záchranáři. Ať sem přinde a co nejdřív dá tu pozměňovací technickou poznámku, legislativně technickou úpravu. Já k němu normálně půjdu a řeknu mu: Děkuju vám. Sice jste tomu nerozuměl, ale zaplať pánbůh jste to aspoň nějak udělal, když jste to slíbil. Ani to neudělá. Tak si tu furt nelžeme. On neříká pravdu. Tady ho vyzýváme, chceme, aby to prošlo. Nebude to. Teď to měl dát do vlády. Nebude to. Tož kdy to bude? Teď se snažíme. Pro boha svatého, to někde musí být pravda! (Mluví velmi hlasitě a naléhavě.)

Vaše odrobinky nebo kus jídla není jídlo. No tož dobře, tož není jídlo. Můžeme se o tom bavit, ale mně to přinde, jak kdybychom byli trubky tady na sebe vykládat. Vy se smějete vlastní hlouposti, že neumíte odložit kus svého jídla tam, kde patří, a přidáte to na klavír! Tam, kde je to napsané, že nemá. A já vám to řeknu a vy se tváříte a smějete se. Výborně. To není pravda. Není tam kus jídla. (Pobavení.)

Pane Jurečko, mně se nelíbí, že vy jste člověk, který furt jenom něco přindete, vykvákáte to tady, jako kdybyste měl, já nevím, milion informací, ale splňte si své úkoly. Vy jste řekl, že toto uděláte pro záchranáře. Nestalo se nic. Je tady poslední pomalu srpen, nestane se, protože vládě jste to nepředložil, a oni na to čekají! To je hrůza tady. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další v pořadí k faktické poznámce - pan poslanec Králíček.

 

Poslanec Robert Králíček: Já bych chtěl reagovat na pana Výborného. Pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, možná budete překvapen, jaký vhled do digitalizace MPSV mám. Já ty informace mám prostě, jak to tam vypadá, jak se s tím dle vás pohnulo či nepohnulo. A určitě bude prostor třeba příští čtvrtek o tom mluvit, abych zhodnotil ty věci, které se tam dějí. Já si myslím, že jste s tím moc nepohnuli. A bylo by možná fajn, kdyby se tomu pan Jurečka více věnoval.

A co se týče toho... Ano, možná mluvím do toho mikrofonu emotivně. Pan Jurečka klidněji. Ale já nevím, jestli je lepší mluvit emotivně, nebo zesměšňovat klidným, monotónním hlasem, ale vyjde to nastejno. Pan Jurečka nemluvil konstruktivně, zesměšňuje paní Schillerovou, dehonestuje ji. Není to poprvé ani naposledy.

A co se týče k panu Philippovi. No já prostě si myslím, že pokud mě ten koaliční partner a ten přízrak Babiš tak drtí, ničí, tak prostě máte média, která vás milují, tak prostě vystoupím, a před čtyřmi lety to bylo stejně. Mohli jste říct: My s tím Babišem v té koalici nebudeme, on to zdravotnictví zabíjí. Nic takového nebylo, používáte to jenom teď, když se vám to hodí.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak k poslední faktické poznámce je zatím přihlášen pan poslanec Vomáčka.

 

Poslanec Vít Vomáčka: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážení kolegové, já bych to chtěl vrátit na trošku klidnou úroveň. Já jsem nováček tady v Poslanecké sněmovně, nebudu rozdělovat teď předřečníky na koaliční nebo na opoziční, prosím pěkně, zkusme v sobě najít určitou pokoru, slušnost k tomu, kde sedíme, kde stojíme za řečnickým pultem, a chovejme se opravdu kulturně. Děkuju. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju velmi za toto vystoupení. Tím jsme vyčerpali faktické poznámky, možná i sami sebe, a slovo má paní předsedkyně.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Vědoma si toho posledního vystoupení, pane poslanče, prostřednictvím pana místopředsedy, tak skutečně budu velmi konstruktivní a velmi k věci. Tak.

Děkuji svým kolegům za gentlemanské zastání, nesmírně si toho vážím, ale já to fakt zvládnu. A já jenom bych řekla, co budete dělat, až ten Babiš v té politice nebude? Co vy byste bez toho Babiše dělali? Kulturně to říkám, kulturně, pane poslanče, prostřednictvím pana místopředsedy. Protože ten Babiš (se smíchem) chudák tady dneska ani není už, a pořád se nám tady vznáší, vznáší se nám tady a pořád se nám vznášet bude, ten může za všechno.

Ta čísla, ta já mám ráda. Mám to tady tedy jen od roku 2007, omlouvám se, příště se vybavím ještě možná od úplné novodobé historie. Ale od roku 2007 platba za státního pojištěnce. Budu vycházet jenom z té částky celkové nominální, i když mám to tady samozřejmě i po ty jednotlivé částky na platby. Tak 2007 47,5 miliardy. 2008 - už tady máme pana ministra, výborně. 2008 - 47,3 miliardy, 2009 - 48,7, 2010 nám to trošku skočilo - 52,7, pak nám to rok stagnovalo na stejné částce v roce 2011, pak to zase trošku poskočilo a tak dále. Takže jsme byli na nějakých... 2013, kdy nám tedy tato slavná koalice SPOLU končila a předávala to té trojkoalici, kde ministrem financí byl Andrej Babiš - ten zaklínaný Andrej Babiš, který vám nechtěl dát ani korunu na to zdravotnictví a hádal se s vámi. Škoda, že tu teď není, aby se mohl bránit, ale já ho na to upozorním. Já ho na to upozorním a určitě se k tomu vrátíme příští týden, až tady budeme řešit nedůvěru vládě.

2014 najednou ejhle - 59,9. (Hlas mimo mikrofon.) A to skočilo... Ale tak jste byl úspěšný a úspěšně jste ji získal. Asi spolu nemůžeme tady mluvit, pan místopředseda možná bude muset zasáhnout, pane poslanče. (Pobavení a smích v sále.) Co? Ne?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nebojte se, zasáhnu v pravý čas, paní předsedkyně.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Výborně, výborně, děkuju. Věřím, že tady měříme všem stejným metrem.

Takže 59,9, pak 69,9, 62,3 - to pořád ten Andrej Babiš zaklínaný je tím ministrem financí. A 2017 už jsme 65,3. A přišla naše vláda. Vláda, ve které jsem potom byla už ministryní financí já. A už jedeme. 65,3, 68,4 - to skáču po létech - 71,8, 97,3 - to už je rok 2020. 127 miliard - to už je rok 2021. A 138,9 - je rok 2022. (Potlesk z poslanců ANO.) Mluvím kultivovaně řečí čísel. Takže asi to nebylo tak zlé ani za toho Andreje Babiše, ministra financí, že se to tam začalo hýbat.

A k panu ministrovi Jurečkovi. Ráda vás vidím, jsem ráda, že jste měl označil vílou, no nemyslím si to, já si myslím, že jsem spíš hanácky narostlá. (Pobavení a smích.) Ale opravdu mě překvapujete, protože vy od zemědělství, a to se vším respektem, jste teď odborník na sociální oblast. Občas tedy si spletete náklady na bydlení, prostě ty celkové s těmi normativními, ale to se stane, jenom vám vypadlo jedno slovíčko, já vás za to rozhodně nechci dehonestovat. Teď jste ještě odborník na zdravotnictví. Tak to, co jste tady citoval z těch veřejných zdrojů, to jste tedy vytrhl reformu, která byla pracovní. Ona se netýkala jenom státních pojištěnců, týkala se důchodů a týkala se prostě celkového komplexního pojetí, byla pracovní, byla z pracovní úrovně, vůbec nebyla politicky diskutována, unikla tehdy naprosto řekla bych neseriózně z pracovních úrovní, byly to nějaké varianty, nikdy to nespatřilo světlo světa a nikdy to nebylo předmětem žádné politické debaty.

Ale ta čísla, která jsem tu četla, ta byla předmětem politické debaty. A ta čísla jsou naprosto tvrdá. A to, že ty rezervy se zatím pořád ještě zvyšují na těch účtech pojišťoven, víte, čím to je? Že pořád tam ještě díky tomu, že tento zákon není účinný, pořád tam ještě nabíhají ty platby tak, jak je schválila a připravila naše vláda ve výši 1 967 korun. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: S faktickou poznámkou nyní vystoupí pan vicepremiér Jurečka.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já budu velmi stručný. Paní kolegyně, určitě nemějte strach, co my bychom dělali, kdyby nebyl v politice Andrej Babiš. Ale já bych měl strach, co vy byste dělali, kdyby nebyl v politice Andrej Babiš. Tady občas jsou volení poslanci nebo poslankyně jenom proto, že mají příjmení Babiš.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak k faktické poznámce byl přihlášen chvíli pan Králíček, ale odhlásil se, je to tak? Odhlásil se. Takže se vracíme do... pan poslanec Brázdil se přihlásil. Prosím.

 

Poslanec Milan Brázdil: Pane ministře Jurečko, já vám to povím, co bychom dělali, kdyby tu nebyl Babiš. Vy jste se mnou prohrál ve volbách, ano, do Sněmovny sem, já jsem byl naprosto na nevolitelném místě, myslím, že nějaké dvanácté. Vy jste byl někde na... nomenklaturní kádr, myslím, že jednička. Víte, co bychom dělali? Toto jsou šikovní lidé. Vy možná nevíte, že toto jsou borci, každý ve svém oboru. To je záchranářka, to jsou lidé, kteří nejsou politici. To jsou borci, kteří to dělají. Vy kdybyste se sebelíp učil, nás osloví záchranky, kdybyste se sebelíp učil, kolik je záchranářů, vy nikdy tomu neporozumíte a hlavně vás nikde ta komunita nevezme, protože vy tomu nerozumíte. Ale můžete o tom mluvit, to jo, jako politik. Já neumím mluvit, já se za to přiznávám a vám se všem omlouvám, jestli blbě mluvím. Ale já vím, o čem mluvím, a to je ten rozdíl mezi vámi a mnou. A ten rozdíl mezi tím vaším mandátem a mým. To je ten rozdíl mezi těmi preferenčními hlasy. Vy totiž jste byl jednička a na základě nějakých, možná se tomu říká, já to nebudu říkat, prostě zkrátka a dobře vy jste vyhrál, ale až za mnou. Já z nevolitelného místa. My jsme borci a vy jste ten, který jste se tam nacpal na první místo, a prostě lidé vás volí, protože prostě pastýřský list, který vydají v kostele, a lidé si hlídají, jestli přindou, tak oni musí. Ano, takhle to je.

Vy možná nevíte, dámy a pánové, já vám něco povím. Ještě mám 22 vteřin. Pastýřský list je to, že knězi vydají papír a čtou to v kostele, aby tito lidé šli k volbách. A oni navzájem se tam hlídají. Když nepřindou, tak mají z toho terno. Tak takhle funguje Křesťanskodemokratická unie při volbách. (Bušení do lavic pětikoalice.) Zatímco mě volí jenom... Řekl jsem pravdu. Řekl jsem pravdu! Toto je pravda prosím, co jsem řekl.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas, pane poslanče. Vaše vystoupení vyvolalo další faktické poznámky. Pan vicepremiér Jurečka jako první vystoupí.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já se vám divím, že to máte zapotřebí. Protože když se podíváte na volby, fakt tu prudíte, pane kolego, a já fakt nemám rád u toho se přít. Já si myslím, že každý, kdo tady z nás je, má stejnou hodnotu mandátu. Každý z nás. A já si vážím mnoha lidí, kteří tady jsou, ať jsou vlevo, vprostřed nebo vpravo, kteří jsou experti ve svých oborech, odvádějí špičkovou práci, a když se tady bavíme v kuloárech, tak třeba i někteří se vyjadřují kriticky k vašim postupům dnes opozice tady. A fakt jako to, co jste teď řekl, tak buď to doložte, nebo se omluvte, protože jste lhal. Buďto to doložte, protože to, co jste teď řekl, jste tedy těžce přestřelil.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Balaštíková.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý další den, dámy a pánové. Já bych se vyjádřila ke svému předřečníkovi a trochu se zastala svého kolegy, který není úplně vzdělán v oboru řekněme těch církevních věcí. Ty pastýřské listy skutečně jsou. A vy moc dobře víte, kolegové, prosím, že vám církevní pastýři pomáhali a říkali v kostelích, že každý správný křesťan volí křesťanskou stranu. Já to vím, protože do těch kostelů chodím. Neříkejme si tyhlety věci. A prosím, netahejme sem do politiky to duchovno. Mě to opravdu uráží. A byla to pravda, nelžeme si, ale netahejme to sem, nepatří to sem a jenom nás to všechny rozděluje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další je přihlášen k faktické poznámce pan poslanec Výborný, připraví se pan poslanec Brázdil, dále je přihlášen pan poslanec Králíček - všechno faktické poznámky. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Víte, milé kolegyně, milí kolegové, pane premiére, jestli něco nemám rád, tak je to naprosto nestoudná lež. Ukažte jediný pastýřský list nebo něco podobného, takto, jak jste to tady říkal za posledních třicet let, něco takového říkal, nebo v něm něco takového bylo. Pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, opakovaně jste tady dneska lhal. Nějaké věci jako osobní nechám úplně stranou. Ale tohleto je jako daleko za čarou. A když tady se potom rozčiluje paní kolegyně vaše, tak vy jste to tady řekl. Tak přijďte a omluvte se.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pan poslanec Brázdil má prostor se omluvit. (Pobavení v sále.)

 

Poslanec Milan Brázdil: A to já bych zas uměl, to já nemám problém, když udělám chybu. Nicméně pastýřský list je vydaný, a teď nevím, kterou úrovní kněží, já sám sice mám klasické vzdělání, také jsem kdysi ministroval v jalubském kostele, chodil jsem na první svaté přijímání, ano, něco o tom malinko vím, ale... A pastýřský list je něco, co kněží v kostele v tom daném místě čtou vlastně při bohoslužbě a mluví o tom, že běžte, musíte jít k volbách a tak dále, je to povolené, na tom nic není, a volte lidi, které kněz přečte. A ti lidé, kteří takhle to poslouchají, tak samozřejmě jeden z nich nebo někteří z nich jsou v těch volebních komisích a oni se navzájem hlídají. A oni, pokud ten dotyčný nepřinde, tak je de facto z té komunity těch věřících jakoby, de facto ne že vyloučen, ale je pod palcem, pod nějakým drobnohledem těch lidí. Prosím, toto, co teď říkám, je přesně to, co já vám... Já nelžu. Myslíte si, že toto jsem si vymyslel, že bych na to přišel...? Já jsem si na to přišel sám. Dobře. Tak nepřišel.

A znovu, ještě jednou. A rozhodně, pane Jurečko, vám se nebudu v ničem omlouvat. Vy se musíte omluvit těm záchranářům. To je potřeba. A to udělejte zavčasu, protože moc času nezbývá a vy jste to slíbil. A já jsem říkal, nemějte z pusy trhací kalendář.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak to byla lekce katechismu. Poprosím, aby k mikrofonu přišel pan poslanec Králíček.

 

Poslanec Robert Králíček: Já bych chtěl také reagovat na pana ministra Jurečku. Já to vrátím tedy do jiné debaty. Tak před chvílí začal on tady zesměšňovat paní předsedkyni Schillerovou, pan Philipp tady na ni pořvával. My jsme to nebyli, kdo začal tenhle typ debaty, to zaprvé.

A zadruhé. Pan Jurečka tady říká, že všichni poslanci mají stejnou hodnotu mandátu. Vy jste tady přece řekl, že bychom bez Babiše nic nebyli. Že tady paní Schillerová je taková a maková. Vy to tady celou dobu říkáte. Tak proč teď to házíte na nás? A já vám za sebe říkám, že si myslím, že i bez Babiše bychom rozhodně dostali víc než KDU-ČSL.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pokračuje s faktickou poznámkou paní poslankyně Balaštíková.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Tak ještě jednou, kolegové. Je mi to moc líto, ale když jsem kandidovala na post hejtmana Zlínského kraje a mým protikandidátem byl Jiří Čunek, tak se to v kostelích Zlínského kraje dělo. Já tu samozřejmě nemám k dispozici žádný předmět doličný, abych ho ukázala jako důkaz. Já jsem do těch kostelů také chodila, protože jsem křesťan, jsem věřící, tak mě tam přivítali stejně jako mé kolegy, ale skutečně ta slova tam padla. A někdy padají i dál. Je to pravda, nemám se za co stydět. Nemohu to dokázat. Prosím, opusťme tuhle rovinu debaty, protože se dostáváme na parketu, která nepatří na půdu Poslanecké sněmovny a jenom dehonestuje dál víru lidí, kteří věřili, že aspoň někde je ještě pravda a láska.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: A poslední k faktické poznámce je přihlášen pan Okamura Hayato. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Hayato Okamura: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si myslím, že je důležité, že všichni, věřím tomu, že v tomto sále napříč politickými stranami, žijeme určité hodnoty, že je nám drahá rodina, že všichni se shodneme, ať jsme na pravici, nebo na levici, na tom, že každý člověk má nějakou základní lidskou důstojnost, i když je těžké fakticky každého, zejména toho, kdo je úplně na okraji společnosti, opečovat. Ale každému z nás to leží na srdci a v tom je ta naše možná i křesťanská tradice, nebo židovsko-křesťanská. A nezáleží tolik na tom, kdo z nás do kostela chodí, jak často, jestli přijde třeba jednou za rok o Vánocích, kdo se modlí třeba denně. Takže já jsem rád, že tohle nás spojuje. A já si myslím, že žijeme v těžké době, ve velmi těžké situaci. A jak tady dneska už zaznělo před několika hodinami, asi budeme muset spojit síly jako napříč spektrem a na těch nejdůležitějších věcech opravdu spolupracovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To byla poslední faktická poznámka. Vracíme se do obecné rozpravy. Do ní je přihlášená první v pořadí, paní Pastuchová.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Tak já bych se vrátila do zdravotnictví, ale neodpustím si reagovat na pana ministra Jurečku, co bychom dělali bez Babiše. No pracovali dál. Ale co vy budete dělat bez hlasu?

A další věc ještě, když se tady napadáme, nebo je to zase k vám, že tady lžeme. Tak já jsem slíbila, vaším prostřednictvím, panu předsedovi Výbornému, že tady budu číst to, co nám řekl na schůzi, když jsme tady bojovali o záchranáře a jejich dřívější odchod do důchodu. Já přečtu jenom ten poslední odstavec. "V tuto chvíli to nemá smysl. Já nemám důvod, proč bych nevěřil, a já tomu rozumím, že vy jako opozice jste nedali této vládě důvěru a že můžete mít obavy z toho, jestli slova ministra platí, nebo neplatí. Ale pokud pan ministr jasně tady řekl na mikrofon opakovaně, že ta věc bude připravena a schválena, tak aby od 1. ledna 2023 skutečně platila, tak já vám říkám, že já panu ministrovi věřím, a my to jako KDU-ČSL také garantujeme." Takže tohle tady budu číst opravdu vždy a 1. ledna, to asi budeme někde jinde, tak potom si to můžeme připomínat. Já jsem si to teď našla, protože vy nás tady také citujete.

Teď už se vrátím opravdu k bodu, jak říkal tady pan kolega. A já když tak o tom přemýšlím, tak opravdu já už jako Patrik Nacher, vaším prostřednictvím, říká: já jsem nechtěl vystupovat, ale já prostě musím, tak já tady u toho pultíku teď pokaždé říkám, že je mi smutno, je mi těžko, a to jako z pozice zdravotníka. A dneska jsme tady u toho znovu. Vrátil se od pana prezidenta zákon, o kterém jsme tady mluvili už dlouze, já jsem k němu vystupovala hodně dlouze, ale cítím potřebu ještě naposledy se vás pokusit přesvědčit, že děláte chybu, pokud toto prohlasujete - vy to prohlasujete, protože si to hlídáte, aby vás tady bylo 101. Doufám, že vás tady bude 101 ve čtyři ráno, v pět ráno. Ale na druhou stranu vím, že vám je to opravdu úplně jedno, jestli my si tady budeme blábolit do dvou, do tří, do čtyř, v sobotu, v neděli, mně je to opravdu jedno, protože ať tu zazní cokoliv, vy máte na všechno argumenty. Když to není Babiš, tak lžeme nebo tady blekotáme, a ten zákon zabít a prosadit si ho tou vaší silou. Já už si za ten necelý rok, co jste u vlády, ale pořád za všechno může Babiš, na to pomalu zvykám. Vaše vláda si hraje před svými příznivci na spasitele, ale nás mnoha svými kroky vrací o desítky let zpět. Místo toho, abyste jako vláda řešili, jak lidem pomoci, rozdáváte lidem, promiňte mi to, hloupé rady. Nebude plyn, elektřina je nehorázně drahá. Tak přestaňte klimatizovat a vezměte si v zimě další svetr.

Teď seberete peníze zdravotnictví. Slyšela jsem tu od někoho, teď nevím, abych to neřekla špatně, že ředitelé všech pojišťoven vlastně řekli, že jim to nevadí. No umíte si představit ředitele pojišťovny, který by řekl, že mu to vadí? Tak už tam za týden není. Já čekám na to, jestli se dočkáme v příštích měsících nebo letech rady, když máme nosit tedy ty svetry, ať v létě sbíráme a sušíme bylinky. Dělaly to naše prababičky, dělaly to běžně, tak proč bychom to nemohli dělat my? Protože ti lidé nebudou mít ani na léky. Kolik lidí podle vás má v České republice klimatizaci, kterou podle vašich rad nebude tolik používat? To je přesně ten váš pohled. Jeďte do těch domácností a podívejte, nebo si udělejte třeba statistiku, dejte to do těch statistik, co chodí po bytech, a dejte tam kolonku, kdo má klimatizaci, když se ptáte na to, jestli máme pračky... nebo ne vy, ale ptají se nás na to. Já vás ujišťuji, že jich je opravdu menšina.

Zdravotnictví, které máme, zaplať pánbůh, na velmi vysoké úrovni, a moc si toho vážím, potřebujeme my všichni. Vy, vaše děti, vaši rodiče, prostě všichni. A pokud mu místo toho, abychom mu pomohli právě a nejvíc v těžkých dobách, které teď zažívá, házíme klacky pod nohy, doplatíme na to všichni. Zdravotníci mají za sebou - a asi ještě před sebou - šílený zápřah kvůli covidu. Vy jste slibovali podporu očkování, slibovali jste osvětové kampaně. Kde jsou? Kolik lidí jste přesvědčili na tu první dávku, jak jste slibovali? Otevíráte možnost očkovat se čtvrtou dávkou, ale lidé vlastně ani nevědí, kde to mohou udělat. Obrátil se na ně pacient, že mu to přišlo, že se má jít očkovat, a když zjišťoval v našem kraji v okrese Česká Lípa, kam může jít, tak tam není ani jedno očkovací místo. Očkovací centra chybí, praktici svým pacientům kolikrát neumějí ani poradit, protože to nevědí.

Radíte lidem, aby omezili topení, šetřili elektrickou energií. Vůbec se neohlížíte na to, že někde například právě v těch zdravotnických zařízeních to nejde, ale to už tady říkalo mnoho kolegů. Nepřeju vám, abyste byl ležící pacient a jel jste se na lůžku přes celé oddělení vykoupat do té koupelny a pak zase zpátky, kolik tam nastavíte na topení. To snad nemyslíte vážně. Tam ty pacienty nemohou přikrýt druhou peřinou a dát jim teplé ponožky, nemohou přestat svítit, nemohou vypnout přístroje. Vy ale nijak neřešíte, že kvůli fakturám za plyn a za elektriku se ta zařízení dostanou do šílené situace nejen za energie, ale teď za všechno. Mají vyšší náklady na léky, na potraviny, na zdravotnických materiál. Všude tam ty ceny rostou. Vy raději 14 miliard seberete zdravotním pojišťovnám, naprosto bez ohledu na to, co to v budoucnosti přinese. A bojím, že jak jsme při prvním projednávání tohoto návrhu předpokládali, že váš škrt bude mít dopady až za několik let, v současné situaci to může být mnohem dříve, ale vám je to evidentně úplně jedno.

Prezident republiky vám teď tím, že zákon nepodepsal, dal ještě jednu poslední šanci se zamyslet a znovu zvážit všechna pro a proti. Já vás také prosím, neohrožujte zdravotnictví, ale pomozte mu. Chápu, že situace, ve které jsme, není lehká, finanční vyčerpání státu po covidu, válečný konflikt na Ukrajině, energetická krize. Chápu, že najít dobré řešení je těžké, a je jasné, že každý bychom šli jinou cestou, ale nemůže to odnášet zrovna zdravotnictví a nemůže to ohrožovat zdraví lidí.

Vy neustále přenášíte odpovědnost státu na někoho jiného. Tím myslím kraje, města a samotné občany. Snížení plateb státu za jeho pojištěnce kritizovaly odborné společnosti i řada ekonomů. Všichni předpokládali, že po covidové pandemii nikdo nebude zpochybňovat nutnost finančně zdravého zdravotnictví, ale to je bohužel omyl. Jako by nebylo evidentní, že snížení plateb za státní pojištění a vytvoření dluhu 14 miliard se musí někde projevit. Objektivně je zdravotnictví postiženo vládními škrty nejvíce. Vedle snížení plateb do zdravotního pojištění za státní pojištěnce se snížil i rozpočet Ministerstva zdravotnictví, což se mi zdá opravdu nepochopitelné, a musím zde souhlasit se svým kolegou, lékařem, vaším prostřednictvím, Maškem, který opravdu tady řekl, že kdyby se měly sebrat peníze paní ministryni Černochové, že to tady asi vypadá trochu jinak. A zase budu trošku politikařit, ale já vím, že musíte poslouchat, protože ani vaše preference TOP 09 nepřevyšují myslím ani 5 %.

Možná si prostě říkáte, že zdraví je něco, co... (Předsedající: Já se jenom zeptám... deset minut...) Já mám ještě jednou deset minut. (Tak vám pustím ještě jednou, ano?)

Děkuji vám. Možná si říkáte, že zdraví je něco, za co si lidé vždy připlatí, a když na ně nepůjdou veřejné peníze, tak proč tedy nezřídit možnost připojištění, aby si pacienti mohli nebo museli připlácet. To už také z vašich úst tady zaznívá. Jenže vy myslíte primárně na ty, kteří mají doma klimatizace a kteří si to mohou dovolit. A znovu opakuji, těch je opravdu menšina.

Jednoduše řečeno, vy máte v oblasti zdravotnictví řadu výzev, na které byste měli reagovat. Nedostatek lékařů, nedostatek sester, v oblastech republiky chybí pediatři, zubaři, měli byste mít nějakou strategii na očkování pro covid-19, připravovat se na možnou podzimní vlnu. Ježíš, já si pamatuju, když jste nás tady svolávali a chtěli jste každý měsíc, jakou máme strategii, jakou má ministerstvo strategii, co budeme dělat když, co budeme dělat, vy jste nám slibovali, že ji máte, že to bude osvěta, ale já nevidím od vás vůbec nic a takovou strategii jste nám ani neukázali. A my nejsme takoví, abychom svolávali mimořádnou schůzi a chtěli a chtěli, jak jste to chtěli vy. Já si do příště zase ty vaše projevy vytáhnu.

Postrádám také nějaké relevantní statistiky, které by nám řekly, jakým způsobem zdravotnictví zatížila uprchlická vlna z Ukrajiny, nějaká čísla tu máme, já jsem se na správní radě - to je možná odpověď i pro některé kolegy - ptala pana ředitele, že vlastně teď některým skončilo zdravotní pojištění a jsou povinni se buď zaevidovat nebo si to zdravotní pojištění platit sami. Já zase budu mluvit ze své praxe, mám ještě stále od 9. března doma ukrajinskou rodinu a maminka, která není evidovaná na úřadu práce, se šla zaevidovat na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu a platí si myslím 2 190 korun měsíčně, nebo bude platit. Ale já bych chtěla vědět o statistice, nebo pan ředitel Kabátek řekl, že to ještě neví, protože ta doba ještě neuplynula vlastně konce toho pojištění, takže statistiky se budou dělat, ale já se na ně opravdu budu ptát. Já podporuji pomoc těm, kteří ji potřebují. Tím myslím uprchlíky nebo uprchlíky z Ukrajiny. Kdybych to nedělala, tak je asi nemám doma. Ale chci také vědět, kolik to stát stojí a kde se na to bude brát. My vlastně ani nevíme, kolik těch uprchlíků tady máme, kolik za ně platíme, kdo už odjel, my vlastně nevíme nic.

Potom ještě to, že když třeba my pojedeme záchrankou k jakémukoliv cizinci, ale těch cizinců nebo těch uprchlíků tady máme hodně a vím od kolegů, že se opravdu zvýšil počet výjezdů, aspoň u nás v kraji, k ukrajinským uprchlíkům, a teď nebudou třeba pojištěni, tak jak budeme postupovat? Samozřejmě, pojišťovna to zaplatí, pak to bude vymáhat, kde to bude vymáhat, když nám ani neřeknou, že odjeli. To by mě také zajímalo. To jsou problémy, kvůli kterým asi budu interpelovat pana ministra. Měli bychom to také začít řešit.

Devátého, nebo já nevím, dvacátého čtvrtého nebo v březnu končí rok jejích víza, také bychom se na to mohli ptát, co bude vlastně dál, protože na poslední chvíli to řešit také není dobře.

Na jedné straně sbíráme peníze automaticky zdravotním pojišťovnám a zdravotnictví a na druhé straně bychom také měli řešit, jak především svým voličům třeba přispět na hypotéky. Já jsem tady říkala předtím příběh jednoho záchranáře, kterému přišla faktura běžného domečku ze 4 000 na 13 400 korun.

Protože mám ještě čas, tak bych tu chtěla ještě vyzdvihnout - já jsem četla minule jinou zprávu a chtěla bych vyzdvihnout, a stojí to za to, abyste si poslechli, jak se k tomu staví Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče a Lékařský odborový klub Svazu českých lékařů, které vydaly v červnu tiskovou zprávu. Já vám ji moc ráda přečtu, ne vám, ale třeba i zdravotníkům a lékařům, jak se za ně aspoň tyto odbory bijí.

Takže: Podle vládního návrhu klesne ve druhém pololetí letošního roku měsíční platba státu za státního pojištěnce z 1 967 korun na 1 567 korun. Já vím, že vy to víte, ale občané to třeba nevědí, kolik se dosud za ně dávalo a kolik jim teď seberete. Podle navrženého vládního mechanismu valorizace se platba za státní pojištěnce na dnešní úroveň dostane až v roce 2025. K tomuto drastickému poklesu finančních prostředků do zdravotnictví dochází v době, kdy zdravotnická zařízení musí čelit nevídanému zdražení energií a dalších nákladů a další v tuto chvíli neodhadnutelné výrazné zdražování se očekává. Je neuvěřitelné, že nás všichni ujišťují o skvělé finanční situaci zdravotních pojišťoven. Realita je ovšem taková, že pojišťovny nabízejí zdravotnickým zařízením zvýšení úhrad pro rok 2023 pouze 4 %, a to při predikci inflace kolem 15 %. Nečekanou a zatím neodhadnutelnou finanční zátěž pro zdravotnictví znamená také péče o ukrajinské uprchlíky. Neodhadnutelné náklady a zátěž pro zdravotnictví přinese i podzimní covidová vlna, kterou experti očekávají. Jen náš pan ministr ne. - To tam není, to je moje poznámka. - Zdravotnictví zároveň po dvou covidových letech musí řešit odložené operace, zanedbanou preventivní péči a další závažné dopady pandemie. Zaměstnanci jsou vyčerpaní po extrémním nasazení při pandemii, na které hned navázalo intenzivní dohánění odložené péče. V nemocnicích chybí přes 3 000 všeobecných sester - zaplať pánbůh, že se mi podařilo zrušit ten nesmysl, aby všichni museli mít vysokou školu -, chybějí lékaři, sanitáři a další zaměstnanci všech zdravotnických i nezdravotnických profesí. V nemocnicích se kvůli chybějícím zaměstnancům zavírají oddělení nebo jejich části, což zhoršuje dostupnost zdravotní péče. Čekání pacientů na odložené operace se protáhlo na mnoho měsíců, ale někdy i na dva a půl roku. Několikanásobně se prodloužily čekací doby také na důležitá vyšetření a léčbu. Hrozí, že koncem roku se budou zákroky a léčení znovu odkládat. Hrozí, že z finančních důvodů pacienti nedostanou příští rok nejmodernější léky a nebude jim nabídnuta nejúčinnější léčba. Vláda se schovává za rozpočtovou odpovědnost, přitom rozvrací funkční systém zdravotnictví a její jednání je pro občany České republiky krajně neodpovědné.

Tak to je z tiskové zprávy Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče. Takže vám vůbec nic nestačí a vy prostě si pojedete těch 108 svých hlasů, protože musíte splnit to, co jste slíbili voličům, že snížíte rozpočet. Ale ono se vám to možná jednou vrátí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pokračujeme v obecné rozpravě. Další v pořadí je přihlášen pan poslanec Kobza. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové, dovolte i mně, abych se vyjádřil k vládnímu návrhu na základní osekání veřejné podpory zdravotnictví pro poslední třetinu letošního roku, protože ničím jiným dnes finálně projednávaný vládní záměr snížit o čtvrtinu výši pojistných odvodů do systému veřejného zdravotního pojištění za takzvané státní pojištěnce v praxi opravdu není.

Já jsem tady před časem vyprávěl příběh o bezdomovci, kterému se pokouším sehnat zuby, protože on sám svoje žádné nemá. S panem ministrem jsme si o tom povídali. Těch bezdomovců tady žije registrovaných 26 000 a jsou to lidé, kteří žijí mimo systém. Oni si neplatí žádné pojištění, nechodí si pro dávky, nejsou zaregistrovaní na úřadu práce a žijí prostě způsobem, že po státu nic nechtějí. Chtějí po státu jedinou věc - aby stát nechtěl nic po nich.

Zatímco příchozí Ukrajinci, když přijdou, tak mají zubolékařskou péči zdarma, tak když jsem to projednával se zubaři v okolí bydliště, tak ti na mě koukali dost překvapeně, že není možné, aby tento zásah byl placený z pojištění, když ten člověk to pojištění nemá. Ani ho nemůžou zahrnout do nějakých státních pojištěnců, protože to můžou udělat jenom pro Ukrajince. Mně to přišlo strašně nefér. Já jsem mu tedy nakonec ty zuby koupil ze svého, protože mně ho bylo prostě líto. Ale je mi líto i těch ostatních 25 999 dalších bezdomovců, kteří jsou na tom, co se týče zubů a protetiky, aspoň těch klapaček, jak se lidově říká, jsou na tom stejně.

Ten návrh na snížení další části odvodů do zdravotního pojištění já chápu, že to je další zúžení prostoru pomoci těmto lidem, na které Ministerstvo práce a sociálních věcí, řečeno slušně, zapomnělo. Myslím si, že to je nečestné a nesportovní, protože ti lidé se kolikrát do té situace dostali ne vlastním zaviněním, někteří samozřejmě ano, někteří ale ne. V podstatě ten neskutečně skromný život, který vedou, a skromné zdroje, které mají, jim zubolékařskou péči prostě neumožní. A já už jsem tady jednou říkal, že když člověk chce vidět, jestli stát prosperuje nebo neprosperuje, měl by se chudým lidem podívat do úst a zjistí, jak to vypadá.

Takže ten návrh, který má začít platit od 1. září letošního roku, já bych se rád opakovaně zeptal, jako na jaře jsem se ptal, jestli má vláda nějaké tajné informace o tom, že příští týden přijde nějaké hospodářské oživení, zvýšení mezd i povinných pojistných odvodů, které tuto díru těch 14 miliard v rozpočtech pojišťoven zaplní. Jestli ano, bylo by dobré, kdyby pan premiér nebo pan ministr financí, pan ministr zdravotnictví nám tuto informaci sdělili. Byli bychom klidnější. Pokud tuto informaci ovšem nemají, tak by ten návrh měli stáhnout, protože jde o hazard se zdravím našich občanů, na které systém zapomněl. Teď mluvím o nízkopříjmových skupinách, ať už jsou zaregistrovaní v sociálním systému, nebo nejsou. Současně se to týká i dalších zaměstnanců ve zdravotnictví, kteří si takovéto pohrdavé zacházení od vládní moci v žádném případě nezaslouží.

Přes třicet let bývalo v oblasti rozpočtu resortu zdravotnictví i obecně dobrým zvykem, že platby veřejného zdravotnictví i pojištění za takzvané státní pojištěnce, tedy odvody za děti, seniory, nezaměstnané a tak dále, s růstem cenové hladiny se zvyšovaly. Původně tomu tak mělo být i pro tento rok a dosud se za tyto občany vyšší částka, než byla ta loňská, ze státního rozpočtu odvádí do toho fondu. Ale tato vláda chce pro závěrečnou třetinu roku změnit bez ohledu na reálnou ekonomickou a sociální situaci, bez ohledu na enormní tempo inflace, bez ohledu na příchod statisíců uprchlíků z Ukrajiny, kteří rovněž využívají tuto péči, a samozřejmě o těch lidech, kteří žijí mimo systém, občané České republiky, kterých se to také týká, tak ti všichni by měli být vlastně považováni za klasické státní pojištěnce. Ale jenom proto, aby si mohla vláda pomyslně odškrtnout ten bod ze seznamu svých rozpočtových škrtů, které jsou v rozhodující míře především škrty na těch nejslabších a nejohroženějších občanech, o čemž jsem mluvil, tak přes to všechno tato vláda vůbec nešetří. Naopak, zanedlouho bude požadovat navýšení rozpočtového schodku o dalších 50 miliard korun, kde mimochodem požaduje i zvýšení objemu prostředků zdravotního pojištění na státní pojištěnce o více než 5 miliard korun. To už vypadá opravdu zvláštně, nepřehledně. Jsou tací, kteří to nazývají Kocourkovem.

Jak opakovaně sdělují příslušní experti, zamýšlené vládní opatření povede k urychlenému vyčerpání finančních rezerv u těch zdravotních pojišťoven, které jimi ještě disponují a které jsou z povahy věci určeny na takzvané horší časy. Ale tyto rezervy nejsou určeny na krytí negativních následků vládního rozpočtového exhibicionismu a neočekávaných změn v průběhu rozpočtového roku. Mimochodem, Svaz zdravotních pojišťoven, který sdružuje šest pojišťoven s asi 4,7 milionu pojištěnců, už uvedl, že pokud se platby veřejného zdravotního pojištění významně nezvýší, bude nezbytně snížit úhrady poskytovatelům zdravotní péče. A jsme u toho.

K tomu si musíme uvědomit, že již delší dobu prezident Svazu zdravotních pojišťoven České republiky Ladislav Friedrich uvádí, že původně se na letošní rok počítalo s deficitem 14 miliard, které by fondy od pojišťoven ještě jakž takž pokryly, s tím, že by jim na konci roku 2022 na účtech zůstalo 9 miliard. Ale větší část tohoto zůstatku by pak navíc již jen kryla dosud nesplatné závazky za rok 2022 a dalších 14 miliard poklesu, což bude nevyhnutelný efekt tohoto vládního návrhu na snížení plateb povinného zdravotního pojištění za státní pojištěnce, už tyto zůstatky krýt neumožní a část nezaplacených nákladů se tak přesune do dalšího roku.

Takže prostor pro příznivější výběr pojistného od zaměstnavatelů a pro snížení nákladů je dost úzký, protože za většinou růstu nákladů stojí změna dohodnuté výše plateb a změna úhradové vyhlášky za rok 2022, která zvedla námi dohodnuté výdaje 18 miliard. Já bych tady k tomu chtěl ještě doplnit jednu věc, že s tím, jak se vyvíjí ekonomická situace, inflace, zdražují energie a řada firem zavírá a bude zavírat, protože přestaly být konkurenceschopné, tak se samozřejmě sníží daňové odvody za zaměstnance a ten přesun od zaměstnanců, kteří platí do systému, ke státním pojištěncům, to znamená k lidem, kteří se zaregistrují na pracovních úřadech, bude poměrně významný. Obávám se, že kalkulace tohoto rozpočtu s něčím takovým nepočítá. Takže zdravotní pojišťovny budou muset hledat úspory například na bonifikacích anebo v lékové politice, což nejsou radostné vyhlídky, ale vláda se zdá k tomuto být naprosto slepá a hluchá, ignorující i naléhavé hlasy zaměstnanců ve zdravotnictví a jejich organizaci, kteří protestují proti snížení plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce a volají o pomoc.

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče České republiky a Lékařský odborový klub například ve svém společném stanovisku mimo jiné uvádějí: Snížená částka na platbu za státní pojištěnce je nejen v rozporu s platnou legislativou, ale je především krokem, který může vážně destabilizovat finanční poměry ve zdravotnictví. A chceme vás upozornit na rizika, která návrh...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, jenom se ptám, jestli chcete využít hned následně svých dalších deset minut.

 

Poslanec Jiří Kobza: Když budete tak laskav, pane předsedající, pár minut bych ještě využil.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak já vám pouštím...

 

Poslanec Jiří Kobza: Nebude to celých deset minut, ale pár ještě použiji.

Chceme vás upozornit na rizika, která návrh snížit platby za státní pojištěnce přináší. Když se podíváme do oficiálních materiálů Ministerstva zdravotnictví, tak predikované příjmy - ale už o tom mluvila paní předsedkyně Schillerová - se započítáním plánovaných 14 miliard za státní pojištěnce by činily 431,2 miliardy korun. Předpokládaný deficit veřejného zdravotního pojištění 2022 i se zvýšenými prostředky za státní pojištěnce by činil minus 17 miliard. Takže zrušením navýšení plateb za státní pojištěnce by se deficit veřejného zdravotního pojištění zvýšil o dalších 14 miliard, takže by to bylo nakonec 31 miliard korun.

Kvůli vládnímu záměru snížit pojistné odvody za státní pojištěnce budou mít zdravotní problémy... zdravotní pojišťovny významné ekonomické problémy - omlouvám se, už je přece jenom pokročilý čas -, které se zákonitě musí promítnout do poskytování zdravotní péče, a to zvláště v roce 2023, a zdravotní pojišťovny již dnes sdělují, že pro rok 2023 budou jednotlivým poskytovatelům nabízet takzvanou degresivní marži, to znamená snížení úhrad, a to se bezpochyby odrazí i v poskytování zdravotní péče. Tolik lékařské odbory.

Já se dlouhodobě zabývám právě otázkou těch nejchudších, bezdomovců. Vím, že jsou tam lidi, kteří - ten počet bezdomovců můžeme rozdělit zhruba na třetiny. Třetina lidí je ta třetina, která si tento životní styl vybrala, propila se k němu, profetovala, prostě už nebudou jiní, protože už to vzali za své. Ovšem druhá třetina, a to by vás, páni ministři, mohlo zajímat, jsou lidi, kteří mají psychické problémy, jsou to psychotici. Pokud se můžeme spolehnout na britské výzkumy, jsou to psychotici, kteří by měli být minimálně v ambulantní léčbě. Jsou to lidé, kteří nechápou, proč jsou na ulici, proč mají hlad, proč je bijí, proč je ukrádají. Zdravotní systém i sociální systém na ně zapomněl. Třetí třetina jsou lidi, kteří se dostali do situace bezdomovectví prostě tím, že je semlel osud nějakým způsobem. Dva senioři v nájemním bytě, jeden umře, druhý už neutáhne byt a nemá kam jít. Když způsobíte autonehodu, na rok vás zavřou, mezitím přijdete o práci, o byt, o všechno, a když vás pustí, tak zjistíte, že jediné, co máte, jsou exekuce, protože jste neplatil inkaso a poplatky za mobilní telefon a tak dále. V těch kauzalitách bych mohl pokračovat.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane kolego, já vás přeruším a poprosím v levé části sálu o větší ticho, aby mohl řečník v klidu dokončit svůj projev. Děkuji pěkně.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Takže proto o tom mluvím. Ta poslední třetina si zaslouží péči, protože se do té situaci dostali ne vlastní vinou, ale nesou tíhu života s minimálními zdroji, s minimální podporou, a protože nemají to nejdůležitější, nemají adresu, tak se ani nedozvědí díky institutu opatrovníka na soudech, že jim přišla nějaká další exekuce, že jim přišel nějaký finanční výměr, rozhodnutí soudu a tak dále a v podstatě jsou odsouzeni, jsou zašlapáni do té bídy systémem, který tady je. To je velmi, velmi nefér.

Takže já bych chtěl apelovat na vás všechny, abyste při svých velkorysých plánech se státním rozpočtem, s deficity a se všemi argumenty pro to, kam se přesunou jaké miliardy, vyšetřili milion či dva na zuby pro tyto nejchudší, protože si myslím, že to ten systém určitě nepoloží, a abyste pamatovali i na ty, kteří potřebují psychiatrickou pomoc, psychiatrickou léčbu a nemůžou se k ní dostat, protože vůbec netuší, že by tam měli být. Tam je prostě zapotřebí, aby ti takzvaní streetworkeři, různé neziskové organizace, které se o ně starají, zasáhli a začali jednat a postarali se o ně. Ale na každý pád...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak ještě jednou, pane kolego. Poprosím tentokrát levou část sálu, aby se opravdu ztišila, abyste mohl v klidu pokračovat.

 

Poslanec Jiří Kobza: Na každý pád vás prosím, vraťte tam těch 14 miliard. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Nyní jsou přihlášeni k faktickým poznámkám pan poslanec Mašek a připraví se pan poslanec Philipp. Ještě načtu zrušení omluvy, a sice pan poslanec Navrátil ruší svoji dnešní omluvu. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já zareaguji na ctěného kolegu Kobzu, který tady mluvil jak o bezdomovcích, tak o globálních číslech. Mluvil tady především o očesání o těch 14 miliard. Já bych chtěl upřít pozornost vás všech a vyzvat vás, abyste opravdu zvážili i v rámci koalice tu šanci, kterou nám všem dal svým vetem prezident, protože ta situace se extrémně změnila za tu dobu.

To, co se děje s energiemi, tak dnes bylo někde v tisku, že belgický premiér odhaduje, že nás čeká deset krutých zim. Pan Stanjura to tuším stáhl na tři, ale ať nás čekají třeba kruté tři zimy, tyhlety finanční nároky, tak prostě zdravotnictví bude prostě drahé. A teď máme šanci na to, hlavně opravit ten automat a zvýšit ten základ. My jsme asi udělali chybu, že jsme to nevyužili a ve druhém čtení jsme tam nenavrhli vyšší částku. Asi to bylo licitovatelné. Ale byla jiná doba a teď se ukazuje, že kdybychom dali třeba o 500 korun větší základ na jednoho pojištěnce, tak při 6 milionech pojištěnců jsou to 3 miliardy měsíčně a můžeme licitovat, o kolik to zvýšit, aby to pokrylo skutečné náklady. Já si myslím, že odborníci z Ministerstva zdravotnictví a z pojišťoven jsou schopni to propočítat. My jako opozice jistě bychom to podpořili z toho vyššího základu a můžeme mít na léta dopředu pokoj a nebudeme se tady licitovat, že z jedné do druhé kapsy si to budeme strkat, což už se teď děje mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem zdravotnictví. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec Philipp zatím faktickou poznámku zrušil, tak se vracíme do rozpravy. Je přihlášena paní poslankyně Štefanová, připraví se pan poslanec Novák. Prosím, váš desetiminutový limit.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se zde opět vyjádřila k předkládané novele zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

Jak jsem tady již mnohokrát řekla, jako lékařka zásadně nesouhlasím s předloženým návrhem, který v rámci šetření provádí největší škrty právě v resortu zdravotnictví. Místo finančního zajištění našeho zdravotnictví, které vláda v programovém prohlášení slibovala, provádí jako první kroky jeho ohrožení. Místo aby stát odebral peníze politickým neziskovkám nebo solárním baronům, rozhodla se vláda ohrozit už tak dost zkoušené zdravotnictví. K tomu, že tento počin vlády je nesprávný krok, se od podání návrhu opakovaně vyjadřuje i široká odborná veřejnost. A nyní to potvrzuje i veto pana prezidenta.

Neustávající snahu vlády uškodit českému zdravotnictví považuji za nehoráznost. Místo toho, aby vláda podnikla kroky, které by pomohly zmírnit dopady inflace a zdražování, které už nyní znamenají dvojnásobné výdaje na provoz zdravotnických zařízení než v minulém roce, ohrožuje dostupnost zdravotní péče pro naše občany. Vláda chce tímto krokem využít pro státní rozpočet rezervy zdravotních pojišťoven, které jsou podle ní neefektivně využívány. Tyto fondy jsou ale pro zdravotní pojišťovny nezbytné, a to zejména k zajištění dostupné zdravotní péče i při nenadálých situacích, jako je výskyt nového virového onemocnění anebo příchod statisíců nových státních pojištěnců do země.

V situaci, kdy se jedná právě o statisíce nových státních pojištěnců, kterým stát garantuje kromě podpory i zdravotní pojištění zdarma, škrtá vláda právě v oblasti zdravotního pojištění. Právě pro tyto případy mají pojišťovny vytvořeny rezervní fondy, které jim chce současná vláda nepochopitelně zkrátit. V situaci, kdy chod našeho zdravotnictví je vážně ohrožen rostoucími cenami energií a inflací, brát pojišťovnám tyto prostředky, považuji za nerozumné a ohrožující do budoucna celý systém zdravotní péče v České republice.

V zásadě souhlasím s navrženým mechanismem automatické valorizace, kterou zavádí přiložený pozměňovací návrh a který byl mimo jiné předložen až po neustávajícím tlaku i poslanců SPD. Stále ale snižuje platbu za státní pojištěnce pod akceptovatelnou hranici a znamená o miliardy korun méně pro zdravotnictví než doposud. Automatická valorizace platby za státní pojištěnce je nutnost. Já sama jsem to tady opakovaně zmiňovala. Má být ale zavedena bez snižování té původní částky.

I z jednání podvýboru pro financování zdravotnictví a zdravotní pojišťovny jednoznačně vyplynulo, že zdravotní pojišťovny se obávají, zda dokážou v příštím roce bez problémů uhradit zdravotní péči. Místo potřebného navyšování naopak snižovat finance pro zdravotnictví považuji za hazard a přímé ohrožení dostupnosti a kvality zdravotní péče pro naše občany a s tím já zásadně nesouhlasím. Proto by Sněmovna měla tento návrh zamítnout. Děkuji vám za vaši pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Pokračovat bude pan poslanec Novák. Prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, projednáváme dnes přehlasování práva veta prezidenta republiky k zákonu, kterým se mění zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění a další související zákony. Bohužel, pětikoalice se opět na sílu a bez nejmenších ohledů k občanům České republiky chystá k opakované loupeži za bílého dne. Poté co intenzivně pracujete na vyčerpání rezerv, které pojišťovny ještě nedávno měly, se jim chystáte vzít naději na odpovídající příjem do systému pojištění tím, že snížíte platby za státní pojištěnce. Náš tolik opěvovaný systém zdravotnické péče se bohužel řítí do katastrofických scénářů. Ostatně jako všechno, na co tato Fialova vláda sáhla. Berete peníze pojišťovnám, které nebudou mít, jak uhradit provedenou nebo plánovanou péči lékařů. A ti prostě budou muset přestat vykonávat. Tím pádem skončí odpovídající dostupnost lékařské péče.

Někdo by tady možná mohl namítnout, že některé léčby můžeme vyřešit sběrem bylin nebo sokolským tužením těla, podobně jak to koalice plánuje v energetice. Mimochodem, už máte jehlice a vlnu? Paní předsedkyně Pekarová vám ráda rozdá střihy.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, občané vidí, že opozice v čele s našimi poslanci za hnutí Akce nespokojených občanů a pan prezident Miloš Zeman jsou jako jediní na jejich straně. Na začátku vaší vlády to vypadalo, že máte snad nějaký plán. Teď na prahu nikým neřízené energetické krize, která velice brzy způsobí reálnou chudobu mnoha lidí, je vidět, že nemáte žádný plán, ale jistě nenecháte nikoho padnout. Vy totiž ani nevíte, která bije. Přitom máte vyšší příjmy z DPH, o ČEZu nemluvě. Ale opět - jak dlouho? Nicméně kam jdou dnes ty peníze? Jasně, já vím, možná opět začnete kňučet, že za to může Babiš. Jenže, kolegové a kolegyně, dovoluji si vás upozornit, že už je po kampani a už se nějaký ten měsíc musí pracovat. A občané čekají na výsledky, které jste jim slibovali, když jste se ucházeli o jejich hlasy.

Pandemie koronaviru, která tady už zase je, alespoň podle mediálních prezentací pana ministra Válka hrozí, měla přece přinést poučení. Neměli bychom opakovat chyby, které se určitě staly, ale hlavně bychom měli nastavit systémová zdravotnická řešení. A na to potřebujete mít, vážení kolegové z pětiparty, peníze. Máte je? Nemáte. Chcete je vzít a navíc ještě další prostředky ze systému odebíráte. A co budou občané dělat, pokud se o ně nepostará stát? Postarají se o sebe sami a podle svého.

Myslíte, že potrvá dál tolerance lidí k současnému dění? Myslíte, že lidé budou dále pokračovat v tolik potřebné pomoci uprchlíkům před válkou na Ukrajině? Určitě ne. Nemohou se přece dělit s někým o něco, co sami nemají. Tedy kromě vlády. Ta třeba nemá žádný plyn, ten je německý, ale chlácholí národ, kolik ho kde má k dispozici. Máte plné zásobníky? To je super. Ale konečně také řekněte lidem pravdu, že možná bude stačit lidem, možná bude stačit firmám, ale rozhodne nebude stačit lidem a firmám dohromady. Řekněte už konečně celou pravdu. Nebojte se ji říct.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, v květnu letošního roku jsem tady řekl toto: Škrt 14 miliard může znamenat nevratné změny v životech mnoha lidí. Pojišťovny nebudou mít peníze na úhradu nových, efektivních léčiv pro nemocné. Je otázka, co se stane při příští pandemii, ze které jsme se sotva zotavili. Zaslepenost vládní většiny se bohužel dostala do rozměrů, kdy bere tam, kde jí to bude nevratně chybět v budoucnu. To už ale bude pozdě. Proto apeluji na všechny inteligentní a ideologií neposkvrněné kolegy, zejména s doktorským titulem před jménem, prosím vás, zastavme to. Novela zákona o zdravotním pojištění přinese plíživě pro naše občany jenom další stres a obavu z toho, jestli v případě onemocnění dostanou takovou péči, která jim pomůže se uzdravit. Není potřeba měnit jediné písmeno v tomto zákoně, protože okolnosti se nejenže nezměnily, ony jsou totiž ještě horší.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, zdraví je to nejcennější, co člověk k životu má. Obejdete se bez spousty věcí, můžete žít skromně, ale zdraví, zdraví to buď máte, nebo vám s ním musí někdo pomoci lékařskou péčí. Vy dnes tímto přehlasováním veta děláte všechno pro to, aby občané tohoto státu byli nemocní. A to je dle mého názoru prostě zlo. Přehodnoťte, prosím, své původní rozhodnutí a odmítněte přijetí této novely. Moc vám za to děkuju a děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další přihlášenou v pořadí je paní poslankyně Lesenská. Paní poslankyně, máte slovo. Prosím.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení zástupci vlády, vážené paní kolegyně, kolegové, řešíme zde již po několikáté sněmovní tisk 166, kterým je novela zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, a to ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tentokrát nám tento návrh zákona vrátil svým vetem prezident České republiky.

Dovolte mi lehké shrnutí dění. Od 1. 1. 2022 byla platba státu nastavena na částku 1 967 korun měsíčně. Současná vláda se rozhodla s účinností původně od 1. 7. 2022 platbu snížit o 400 korun na částku 1 567 korun měsíčně. Zdravotní pojišťovny tak v letošním roce měly dostat od státu o 14 miliard korun méně, než bylo jejich očekávání, na základě kterého postavily své rozpočty a zdravotnická zařízení své plány zdravotní péče a výdajů vůbec.

Pokud je mi známo, tak již v únoru žádali lékaři jak předsedu vlády Petra Fialu, tak ministra financí Zbyňka Stanjuru, aby platby za státní pojištěnce nesnižovali. A komunikoval předseda České lékařské komory i s panem ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem, aby lékařskou komoru a lékaře v jejich snaze podpořil. Pan ministr podpořit naše zdravotnictví odmítl, protože se záměrem snížit platby za státní pojištěnce souhlasí. Naši vládní představitelé jsou skálopevně přesvědčeni o správnosti svého počínání, o správnosti snižovat schodek státního rozpočtu za cenu snížení příjmů systému veřejného zdravotního pojištění. Ale není to čistě náhodou jen přelévání schodku z jedné hromady veřejných financí na druhou? Lékaři již v únoru argumentovali vysokou inflací, pokračující epidemií nemocí covid-19, připomínali, že právě díky této nemoci bylo odloženo velké množství zdravotní péče, kterou pacienti potřebují a budou ji potřebovat čerpat co nejrychleji.

Lékaři upozorňovali i na migrační vlnu. Následující vývoj jim dal za pravdu. Česko patří mezi země s největší inflací v Evropě, když vzrostla v červenci z červnových 17,2 % na 17,5 %. Jedná se již o několikátý nárůst v řadě. V našich peněženkách všichni vidíme nárůst cen energií, pohonných hmot a potravin. Jak mají zdravotnická zařízení financovat péči i veškerý provoz? Kromě jiného na to upozorňují i hejtmani, viz dnešní tisková konference.

Pan ministr Válek konstatoval, že na konci roku 2021 byly zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven téměř 52 miliard a k 28. 2. 2022 přesáhly částku 60 miliard korun. Zdravotní pojišťovny tedy mají dostatek finančních prostředků na to, aby se se situací vyrovnaly. S ohledem na stav stávajícího rozpočtu považoval v tomto čase pan ministr snížení platby za státní pojištěnce o 400 korun s účinností od 1. 7. 2022 i nadále za vhodné. Podle názoru pana ministra mohou pojišťovny v případě vyčerpání prostředků základního fondu hradit zdravotní služby z prostředků fondu rezervního a provozního. Snížení platby za státní pojištěnce z 1 967 korun na 1 567 korun, kdy v roce 2021 byla platba za pojištěnce 1 767 korun, pan ministr nazýval zmrazením platby a považoval je pouze za dočasné, neboť přece v novele zákona je zahrnuta valorizace, která zavede pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce již s účinností od ledna 2023. Jenže reálně se vlastně bude valorizovat platba z roku 2023 v roce 2024.

Jaká tedy bude platba za státní pojištěnce v roce 2023? Bude to dle návrhu vlády 1 878 korun, tedy bez ohledu na extrémně vysokou míru inflace téměř o 100 korun méně, než byla výše platby za státní pojištěnce v prvním pololetí letošního roku. Podle predikcí Ministerstva financí by výše platby za státní pojištěnce přesáhla současnou úroveň někdy až v roce 2025. Vládou navržený valorizační mechanismus je navíc nastavený tak, že podíl platby státu na celkových příjmech systému veřejného zdravotního pojištění se bude v případě růstu reálných mezd snižovat.

Dokonce nebylo jednoduché ani projednávání na zdravotním výboru naší Poslanecké sněmovny. A výsledek celého postupu máme dnes zde zpátky, kdy nám pan prezident návrh vrátil s následujícím zdůvodněním.

Dovolte mi citovat: "Cílem přijatého a v původním vládním návrhu obsaženého opatření je především úspora výdajů státního rozpočtu na letošní rok ve výši 14 miliard korun, které má být dosaženo snížení příjmů veřejného zdravotního pojištění, a to v důsledku zmrazení platby za takzvané státní pojištěnce na úroveň roku 2021. Jde o opatření, které za současné nepříznivé ekonomické situace bude mít negativní dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Na tuto skutečnost upozorňují i zástupci České lékařské komory, kteří nesouhlas se snižováním výdajů na zdravotnictví odůvodňují zejména vysokou mírou inflace, dále pak tím, že epidemie covid-19 ještě zdaleka neskončila, jakož i potřebou řešit důsledky odložené zdravotní péče s epidemií související. To vše si vyžádá vysoké náklady, s nimiž se poskytovatelé zdravotních služeb budou muset v současnosti, ale i v následujícím období vyrovnávat. Na problematičnost snížení plateb za takzvané státní pojištěnce poukazují i zástupci zdravotních pojišťoven, kteří konstatují, že dalších cca 14 miliard korun poklesu příjmů již nepokryjí zůstatky na svých účtech a část nezaplacených nákladů se tak přesune do dalšího roku; přitom jen pro letošní rok zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven počítají s deficitem 9,5 miliardy korun. Vážné argumenty, a to i k rozšíření návrhu zákona nad rámec původního vládního zákona, vznesla ve svých vystoupeních v Poslanecké sněmovně i řada poslanců - lékařů, uvědomujících si složitost současné i budoucí situace ve zdravotnictví a poukazujících na to, že přijatá zákonná úprava ohrožuje zachování kvality a dostupnosti zdravotní péče a vůbec neřeší jejich nezbytné zlepšování.

Protože jsem přesvědčen o důležitosti uváděných argumentů, rozhodl jsem se zákon vrátit Poslanecké sněmovně a dát tak poslancům příležitost přijatý zákon ještě jednou posoudit a vzít v úvahu jeho negativní dopady." Tolik citace pana prezidenta.

Já se dovoluji k jeho názoru připojit a připojuji se k názorům svých předřečníků a požádám vás, abyste opravdu 14 milionů ze zdravotního pojištění nebrali. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní je přihlášený pan poslanec Karel Sládeček a připraví se pan předseda Radim Fiala. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji, paní předsedkyně. Milé dámy, vážení pánové, dovolte mi citovat některé pasáže vládního prohlášení týkající se zdravotnictví:

"Kvalitní a dostupnou zdravotní péči pro všechny bez regionálních rozdílů považujeme za jeden z pilířů moderního a úspěšného státu. K zajištění tohoto cíle je nutné zdravotnímu systému poskytovat nezbytnou podporu ve formě transparentního, předvídatelného a odpovídajícího finančního zajištění. Vytvoříme prostředí podporující zdravý životní styl a návrh realizace se zapojením všech relevantních složek společnosti, zejména pojišťoven, škol, zaměstnavatelů a neziskového nevládního sektoru. Budeme reformovat primární péči a posilovat primární a sekundární prevenci nemocí a zvyšovat zdravotní gramotnost a odpovědnost občanů za vlastní zdraví. Zaměříme se na finanční motivaci zdravotních pojišťoven, poskytovatelů zdravotních služeb a pacientů v oblasti prevence."

Tak, škrtem 13 (14) miliard korun zdravotním pojišťovnám vláda nemůže plnit své vládní prohlášení, neboť neposkytne zdravotnímu systému nezbytnou podporu ve formě odpovídajícího finančního zajištění. Nebudete moci ani zvyšovat primární a sekundární prevenci nemocí ani zdravotní gramotnost a odpovědnost občanů za vlastní zdraví, ke které jste se zavázali.

Dovolte mi dále citovat pana ministra Válka po jeho nástupu do funkce ministra zdravotnictví: "Ve funkci ministra zdravotnictví se zaměřím nejen na řešení aktuálního problému v podobě epidemie onemocnění covid-19, ale také na další oblasti českého zdravotnictví. Mým cílem je, aby pacient v České republice měl stejnou péči jako pacient například v Německu. Důraz budu klást ale také na prevenci a preventivní programy napříč lékařskými obory, protože včasná diagnostika a prevence je klíčovým předpokladem pro úspěšné zvládnutí každé léčby." Konec citace.

Vážně by mě zajímalo, jak chce pan ministr zvýšit úroveň českého zdravotnictví, když pokrátí rozpočet zdravotním pojišťovnám o 13 (14) miliard korun. Z čeho se budou financovat preventivní programy napříč lékařskými obory, které jste sliboval při vašem nástupu?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pane poslanče, já se omlouvám, že vás přerušuji, ale chci poprosit kolegyně a kolegy, aby se ztišili. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji vám. Pokud je vaším cílem srovnat zdravotní úroveň v Česku a v Německu, tak prosím nejdříve zajistěte českým zdravotníkům stejné pracovní podmínky, jako mají němečtí lékaři. Nejlépe začněte s dodržováním zákoníku práce. V Německu totiž lékaři nejsou nuceni sloužit 32 hodin v kuse, tak jako třeba v České republice, ale slouží maximálně 21 hodin. Jak chcete navíc zamezit tomu, aby čeští lékaři neodcházeli například do Německa, kde je nástupní plat lékaře třikrát vyšší než v Česku? Přece jedině tím, že budete zlepšovat podmínky v českém zdravotnictví. Vy ale děláte přesný opak a podmínky ve zdravotnictví zhoršujete.

K žádnému zlepšení ve zdravotnictví dojít nemůže, pokud nezvýšíte odvody za státní pojištěnce. Sehnat praktického lékaře či zubaře je pro mnoho obyvatel České republiky stále větším problémem, který se netýká jen menších obcí. Dlouhodobá situace není vůbec dobrá. Chybí jak lékaři, tak sestry, tak i další zdravotnický personál. Situace se navíc pořád zhoršuje. Dětští lékaři jsou přetížení, spousta jich odchází do důchodu, rodinám s dětmi se navyšuje dojezdová vzdálenost. Komplikace s tím spojené netrápí jen malé obce, ale i hlavní město. Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění je zdravotní pojišťovna povinna zajistit poskytování hrazených služeb svým pojištěncům včetně jejich místní a časové dostupnosti. Ta by v případě praktických lékařů pro dospělé a pro děti a dorost, gynekologů a zubařů neměla přesáhnout 35 minut do od místa bydliště.

Lze sice předpokládat, že pozitivněji se bude vyvíjet situace na příjmové stránce od ekonomicky aktivních plátců pojistného, kdy s ohledem na inflaci budou příjmy o přibližně 5 až 7 miliard korun vyšší. Je ale potřeba počítat také s tím, že inflace a enormní nárůst cen energií a paliv se zároveň projeví na nákladové stránce poskytovatelů zdravotních služeb. Odhady jsou to pochopitelně hrubé, vývoj ekonomiky je nejasný a v takovém případě je potřeba, aby zdravotní pojišťovny měly dostatečné rezervy na nenadálé situace, aby nedošlo ke kolapsu zdravotního systému. Pojišťovny, lékařská komora i zdravotnické odbory vás upozornily, že vyčerpání rezerv pojišťoven je velmi rizikové. Do budoucna totiž hrozí ještě větší zadlužení, navíc na podzim může přijít další vlna covidu.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já se strašně omlouvám, pane poslanče, ale tady opravdu opět vzrostla hladina hluku. Prosím vás, abyste přesunuli své rozhovory, pokud jsou nutné... Vám dám určitě větší čas, ať máte těch deset minut, to určitě, ale prosím kolegyně a kolegy o ztišení! Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji. Nyní náš zdravotní systém zahrnuje navíc zhruba 300 000 ukrajinských uprchlíků, kteří dle odhadu Všeobecné zdravotní pojišťovny budou stát naši největší pojišťovnu v tomto roce zhruba 6,5 miliardy korun, a tento odhad se může klidně i zdvojnásobit, na což není náš zdravotní systém vůbec připraven. Nemůže tím pádem dojít k ničemu jinému než ke zhoršení zdravotní péče pro naše občany. Je potřeba, aby vláda na tuto situaci co nejdříve reagovala a nespoléhala se na peníze z Evropské unie, které, pokud vůbec přijdou, tak určitě ne v letošním roce. Je dobře, že nechcete zvyšovat zadlužování státu, ale zároveň nemůžete dělat úspory ve zdravotnictví, které je po epidemii covid-19 vyčerpané, čelilo bezprecedentnímu nasazení lékařů i přetížení jednotek intenzivní péče a v neposlední řadě muselo odkládat neakutní operace. Někteří pacienti čekají na operace od roku 2020 a jedná se o tisíce pacientů. Již tak rekordní čekací lhůty na operace se ještě více prodlouží, zvláště to platí u výměn velkých kloubů, u kterých jsou čekací lhůty i dva a půl roku. Představa, že dva a půl roku budu čekat v bolestech na operaci, u mě nevzbuzuje pocit dostatečné dostupnosti zdravotní péče v České republice. Konečně mohou nemocnice přistoupit k plánovaným operacím, které se jim za ty dva roky nakupily, a vláda škrtne zdravotním pojišťovnám 13 (14) miliard korun.

Výdaje na zdravotnictví patří v České republice mezi nejnižší v rámci Evropské unie nejen v absolutních neboli reálných částkách, ale i jako procento hrubého domácího produktu. Přitom investice do zdravotnictví patří spolu s investicemi do vzdělání a výzkumu k těm nejefektivnějším. Pouze zdraví lidé mohou pracovat, vytvářet hodnoty a platit daně. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní je přihlášený pan předseda Radim Fiala. A opětovně vás, kolegyně a kolegové, žádám o ztišení. Pokud máte cokoliv k řešení, prosím, ať své rozhovory přesunete do předsálí... Zatím se neztišili, omlouvám se pane předsedo, ale ještě jednou prosím kolegyně, kolegové, ať nemusím jmenovat. Děkuji. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi ještě jednou předstoupit před vás a shrnout argumenty hnutí SPD proti vládnímu návrhu na snížení odvodu zdravotního pojištění za takzvané státní pojištěnce. Některé z těchto důvodů jsem zde již v minulosti uvedl, některé jsou nové. Drtivá většina z nich je pevně opřena o odborné zdroje, o názory a analýzy ze zdravotnického prostředí, z prostředí pojišťoven, lékařů, odborů. A nejde jen o jednostranné podklady a rozhodně nejde o podklady, argumenty pouze ideologicko-politické.

Jedná se o návrh s dalekosáhlými negativními dopady na životy našich občanů a návrh škodlivý a také zbytečný. Technicky jde o zrušení nařízení předchozí vlády, které stanovilo výši vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát, za takzvané státní pojištěnce. V měsíčním vyjádření jde o návrh na snížení platby pojistného za státní pojištěnce ze současných 1 967 korun na 1 567 korun, tedy o více než 20 %. V době a situaci, kdy se celoroční míra inflace bude pohybovat právě okolo hranice 20 %, už jen tento jednoduchý a platný argument ukazuje, že jde o krok, který je nesmyslným útěkem od reality a je pravým opakem toho, co bychom měli dělat.

Velmi se divím, že vláda v současné dramaticky změněné situaci i oproti situaci před půl rokem už nestáhla tento návrh sama a proč dále hazarduje s osudem našeho zdravotnictví a s dostupností zdravotní péče pro občany a proč poškozuje samotné zdravotníky, těžce zkoušené již více než dvěma lety boje s covidem. Je to zarážející i v souvislosti s tím, že téměř čtvrtina provedených rozpočtových škrtů v návrhu státního rozpočtu, který na jaře předložila tato vláda, jde právě na úkor našeho zdravotnictví, tedy na úkor oblasti prvořadého veřejného zájmu a také klíčové veřejné služby.

Jde rovněž o nebezpečnou časovanou bombu a o postup, který namísto snahy situaci ve zdravotnictví poté, co nejtěžší etapa boje s koronavirem doufejme již odezněla, narovnat a zlepšit a dohnat resty z předchozích tří let ve smyslu rychlého provedení odložených úkonů, operací, vinou vlády činní služby veřejného zdravotnictví opět o něco nedostupnějšími. Opakovaným vládním argumentem pro tyto škrty je tvrzení, že zdravotní pojišťovny mají údajně celkově vysoké finanční rezervy v objemu okolo 55 miliard. Vláda už ovšem zapomíná dodat, že tyto rezervy se většinou utratí již v průběhu letošního roku. Plus je zde také nutné a nezbytné neprovedené finanční vyrovnání za rok 2021 v objemu cirka 10 miliard korun.

V tomto smyslu je velmi důležité a vypovídající i vyjádření předsedy Lékařského odborového klubu Martina Engela, který uvedl, že vzhledem k rozpočtovým škrtům této pětikoaliční vlády bude reálný finanční propad ve zdravotnictví pro letošní rok minimálně 19 miliard korun, spíše však ještě více. Cituji: Samozřejmě, že zdravotní pojišťovny začnou už nyní šetřit, což se na kvalitě poskytované péče určitě negativně projeví. Situace se snížením financí ze státního rozpočtu pro zdravotní pojišťovny je pro lékaře až děsivá a bohužel, málokdo z veřejnosti si toto nebezpečí zatím uvědomuje. A odkud nemocnice získají peníze na ty všechny odložené zákroky? Domníváme se, že většině regionálních nemocnic bude chybět tak přibližně 20 až 30 milionů korun na běžný provoz v průběhu tohoto roku, tedy roku 2022. Zástupci zdravotnických odborů dále upozorňují rovněž na fakt, že managementy nemocnic snížení objemu financí na léčebnou péči už samozřejmě zaregistrovaly, tak začaly hledat už nyní úspory, kterými by si mohly vytvářet rezervy na další měsíce a na takzvané horší časy, zejména v provozní a personální oblasti, což pochopitelně kvalitu poskytované péče také nemůže neovlivnit. Samozřejmě negativně.

Ještě větší obavy v tomto smyslu panují v odborných kruzích z propadu úrovně kvality, množství a dostupnosti zdravotní péče v roce příštím, tedy v roce 2023, až se skutečně a definitivně vyčerpají všechny zbývající finanční rezervy zdravotních pojišťoven či zdravotních zařízení. (Odmlka.) Promiňte, já si musím jen otočit list. (Smích v sále.) To je taková hygienická přestávka.

Zástupci zdravotních pojišťoven uvádějí toto: Případné snížení současných plateb státu za státní pojištěnce se musí realizovat změnou zákona. K tomu dosud nedošlo a zdravotní pojišťovny tak v současnosti dostávají platby v plánované výši. Pokud se v roce 2022 tyto platby ze strany státu skutečně kumulativně sníží o 14 miliard korun, bude to každopádně znamenat zvýšení letošního plánovaného deficitu, a to v každém případě i tehdy, byl-li by výběr pojistného vyšší, než je plánováno, například v důsledku vyšší míry zaměstnanosti, růstu mezd a tak podobně.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já se ještě jednou omlouvám, pane předsedo, ale poprosím, kolegyně, kolegové, ztište se a snižte hladinu hluku. Děkuji.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji, to bylo pravděpodobně tou hygienickou přestávkou.

Co bude ještě větším problémem, to jsou úhrady zdravotní péče v roce 2023. V době, kdy v důsledku vládního opatření budou rezervy zdravotních pojišťoven, ze kterých jsou dosud vyrovnávány vyšší náklady na péči a provoz už od roku 2020, již vyčerpány. Bezprostřední příčinou tohoto současného deficitu je především takzvaná úhradová vyhláška na letošní rok, tedy na rok 2022. Ta byla vydána se zvýšenými výdaji o 18 miliard korun, a to přes dosažené cenové dohody a oproti doporučení pojišťoven. Svaz zdravotních pojišťoven dále upozorňuje na to, že kvůli snížení plateb za státní pojištěnce už v průběhu letošního roku může docházet ke škrtům u pacientů, jejichž zdravotní péče je velmi nákladná a kterou doposud platil systém veřejného zdravotního pojištění. Je také zcela reálné, že se už letos sníží nejrůznější bonifikace pro pacienty, jež pojišťovny považovaly za přínosné pro zlepšení jejich zdravotního stavu, ale kvůli nedostatku peněz je prostě už nezavedou nebo neobnoví. Zdravotní pojišťovny se budou zcela jistě snažit reagovat na omezení výše pojistných úhrad regulací poskytované péče, a tudíž tak zpomalit vyčerpání svých rezerv. To se obdobně dotkne například i lázeňské péče, na což zase upozorňuje ve svém prohlášení Svaz léčebných lázní.

Jinými slovy, všichni mají obavy, že o ty peníze přijdou. Současná vláda přitom ve svém programovém prohlášení zdravotníkům, zdravotním pojišťovnám a dalším subjektům působícím v oblasti zdravotnictví slíbila různé valorizace, ale prozatím jen z resortu masivně bere peníze, a tudíž dělá přesný opak. A doplňme ještě, že dosud žádná česká vláda v polistopadové historii neodebrala peníze ze systému veřejného zdravotního pojištění, to je další smutný primát vlády pětikoalice. Hlasy, které před tímto vývojem varovaly, měly pravdu, včetně hlasů z hnutí SPD, které dlouhodobě upozorňuje na asociální charakter stran současné vládní koalice a na to, že jejich vláda razantně omezuje veřejné služby a poskytování podpor a pomoci nejohroženějším skupinám občanů.

Vládní záměr dramaticky snížit platby zdravotního pojištění za takzvané státní pojištěnce je neobhajitelnou ranou do vazu českému zdravotnictví a českým zdravotníkům, kteří předtím více než dva roky vyvíjeli a vyvíjejí maximální nasazení v boji s koronavirovou epidemií, přičemž jejich reálné mzdové ohodnocení stále klesá vzhledem k současné rekordní inflaci. Můžeme tedy říct, že reálné mzdy, reálné platy díky inflaci klesají. Je to další velké a hlavně bezdůvodné selhání této vlády. Samozřejmě, pokud bude tento návrh schválen. A já apeluji na všech 108 jednotlivých vládních poslanců, aby si ještě jednou dobře rozmysleli, jak budou finálně hlasovat. Ne kvůli mně, ne kvůli SPD, ale kvůli českým občanům, kvůli našim pacientům, což jsme potenciálně všichni, a s ohledem na kvalifikované názory lidí zevnitř zdravotnického systému, ze všech jeho oblastí, kteří se, ačkoliv jindy mívají názory různé, vzácně shodují na tom, že tento vládní návrh je nebezpečný pro české zdravotnictví, ze všech úhlů pohledu škodlivý.

Mimochodem, pokud by novela, kterou zde vláda tak zběsile protlačuje, platila, od začátku letošního roku byl odhadovaný propad příjmů zdravotních pojišťoven jen z vybraného pojištění kumulativně na úrovni 14 miliard korun. Nyní, kdy může platit nejdříve od září, tedy třetinu roku, by šlo o propad z výběru pojištění na úrovni zhruba 4,7 miliardy korun, ale to pouze za situace, kdy by zůstal počet státních pojištěnců konstantní a nezměněný. Což už samozřejmě se zohledněním razantního navýšení počtu státních pojištěnců v důsledku příchodu ukrajinských migrantů dávno neplatí. Tudíž ve společnosti bude tento propad mnohem vyšší, a to i s ohledem na míru inflace a na to, že očekávání škrtů už v průběhu roku donutilo již dopředu pojišťovny a zdravotnická zařízení na provozu, včetně rozsahu poskytované péče, šetřit.

A teď ta pointa. Představte si, že ministr Stanjura v návrhu na navýšení deficitu státního rozpočtu o 50 miliard korun, který mu nedávno schválila vláda, požaduje mimo jiné v rámci tohoto navýšení schodku posílení systému všeobecného zdravotního pojištění v oblasti plateb za státní pojištěnce o 5,2 miliardy korun. Co to v překladu znamená? Že i vláda, nebo experti, kteří strukturu navýšení schodku navrhovali, si jsou dobře vědomi nutnosti systém zdravotního pojištění finančně neoslabovat a dobře vědí, že minimálně oněch 5 miliard by v něm zásadně chybělo právě v důsledku vládního trvání na snížení plateb za státní pojištěnce. A tak v duchu známého přísloví o vlkovi a koze se vláda na jedné straně těchto prostředků ostentativně a demonstrativně zbavuje a bude křičet, jak ušetřila, přičemž si je, respektive jejich část, od občanů v tichosti obratem vezme zpět formou navýšení schodku rozpočtu a státního dluhu. Je to mimořádný alibismus a pokrytectví a faktické přiznání vládního selhání.

Není opravdu rozumné a vhodné riskovat destabilizaci zdravotnictví, a právě dlouhodobé nízké platby státu za děti, důchodce a nezaměstnané, což je přes 60 % obyvatel, jsou základní příčinou dlouhodobých ekonomických problémů českého zdravotnictví. A to ještě před jejich plánovaným snížením. V uplynulých letech se tato platba zvyšovala vždy jen o malé částky a je nepochopitelné, proč ministr Válek snížení platby za státní pojištěnce sám aktivně navrhoval. Nehledě na to, že na první pohled ušetřené prostředky jsou jen příslovečnou kapkou v moři v porovnání s deficitem státního rozpočtu. A navíc tento škrt bude mít mnohé dlouhodobé negativní a nevratné důsledky. Přitom k němu není už ani žádný ekonomický důvod, protože například celkové daňové příjmy státu v prvním letošním pololetí meziročně stouply o 18,6 %, o 89,8 miliardy korun, v důsledku raketového růstu cen energií, pohonných hmot, potravin a dalších komodit.

Přitom ve všech ostatních oblastech veřejné správy a veřejných služeb dochází, byť nedostatečně, k navyšování plateb, podpor, dávek a podobně, alespoň o nějakou poměrnou část míry inflace. Je to ostatně logické a nezbytné, to neobjevujeme žádnou Ameriku. Jen zdravotnictví se vláda rozhodla zaříznout. Asi v domnění, že tohoto oboru se inflace a zdražování vstupů či zvyšování nákladů netýká. Zdravotnictví ale nestojí mimo ekonomické reálie, není to stroj, který funguje bez peněz a který je schopen žít z podstaty. Horší dostupnost zdravotní péče samozřejmě nepocítíme ze dne na den. Úhrady letos ještě poběží podle pravidel, která již byla nastavena příslušnou vyhláškou. Ale pokud příští rok dostanou zdravotnická zařízení nominálně jen o pouhá 2 nebo 4 % více než letos, jak to zatím vypadá, tak logicky nemohou pokrýt nynější obrovskou inflaci. Bude samozřejmě také konec se zvyšováním platů a mezd zdravotníků, což ještě více zhorší stav ohledně jejich nedostatku.

Nemocnice budou šetřit, kde se dá, až na dřeň - na topení, na stravování a podobně. Ostatně říkají to i profesní zdravotnické organizace. Nemocnice hospodaří průběžně, žádné dlouhodobé rezervy si ani dnes z logiky věci dovolit vytvářet nemohou. Mnohé jsou naopak v dluzích. Zřizovatelé, nejčastěji kraje, musí dotovat, pokud si to mohou nebo budou moci dovolit, ale mnozí zřizovatelé toho nejsou a nebudou schopni, například některá města a podobně. I model valorizace, který je součástí vládního návrhu, je naprosto nedostatečný vzhledem k ekonomické situaci i v poměru k evropským zemím, které na zdravotnictví vydělávají (vydávají?) mnohem více prostředků, nominálně i relativně, ve vztahu k velikosti jejich HDP. Není udržitelné, aby se platba státu za státní pojištěnce pohybovala na úrovni zhruba jedné čtvrtiny toho, kolik je odvod zdravotního pojištění z průměrné mzdy. Tohle máme nyní strategicky řešit, a nikoliv postavit české zdravotnictví, zdravotníky a pacienty do pozice rukojmích vládní ješitnosti, která už jen z falešně prestižních důvodů trvá na krácení odvodů zdravotního pojištění.

Faktické ani ekonomické důvody k tomu nejsou žádné, jak jsem se snažil doložit. Je ještě čas to zastavit. Já bych viděl jen nějaké ekonomické důvody, a to v tom, že by vláda tyto peníze chtěla přesunout například do vojenských zakázek, vojenského vybavení, drahých stíhaček, anebo dvou procent HDP, za která slíbila kupovat vojenskou techniku v budoucnu, a to jsou samozřejmě desítky až stovky miliard každoročně, které tato vláda slíbila. Nevím komu, ale domnívám se, že je to asi všem jasné.

Takže vážení kolegové, kolegyně z pětikoalice, ještě je čas to zastavit. Prosím, abyste hlasovali, i když vím, že se to pravděpodobně nestane, proti tomuto návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je přihlášen s přednostním právem pan předseda Tomio Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já tady sleduji tu debatu a připadá mi, že přes opakované vysvětlování, že vládní koalice stále nechápe, že to, že chce vzít zdravotním pojišťovnám 14 miliard korun a zhoršit dostupnost zdravotní péče pro naše občany a pracovní podmínky pracovníků, že je prostě špatně. My se vám tady snažíme opakovaně vysvětlit, že s tím hnutí SPD zásadně nesouhlasí a že budeme proti tomuto zákonu, protože už dnes ta zdravotní péče není pro mnoho občanů zcela dostupná. Říkal jsem si, myslel jsem si, že vám to tady nějakým způsobem vysvětlíme, že byste neměli jednat proti občanům, ale pořád sleduji tady ta vystoupení a uvědomil jsem si, že tady vládní představitelé vůbec nevědí, jaká je vlastně ta koncepce i v rámci Evropy ohledně zdravotní péče a i v té vaší milované Evropské unii. Jaké jsou vlastně ty trendy a co vlastně vyžaduje i Evropská unie z tohoto pohledu na členských státech. Proto bychom si tady skutečně měli připomenout ten tematický přehled těch systémů té zdravotní péče v rámci Evropské unie a v těch členských státech, zvláště tam, kde to funguje dobře a kde to přispívá k té vysoké úrovni sociální ochrany a soudržnosti v Evropě.

Předpokládal bych, že víte, že systémy zdravotní péče v rámci zemí EU se liší a odrážejí různé společenské volby. Samozřejmě jsou tam organizační a finanční rozdíly, které jsou založeny na společenských hodnotách, nicméně už v roce 2006, a já bych předpokládal, že se podle toho budete řídit, tak uznala Rada ministrů zdravotnictví univerzálnost, přístup ke kvalitní péči, rovnosti a solidaritě. Teď je právě potřeba si říct, co vy tady navrhujete a jak by to mělo ve skutečnosti být, protože obecně se uznává právě i na základě toho, co bylo přijato v rámci Evropské unie, nutnost zajistit, aby systémy zdravotní péče byly fiskálně udržitelné, tedy rozpočtově udržitelné. Což vy jdete přesně proti tomu trendu. Vy berete 14 miliard korun zdravotním pojišťovnám, zhoršujete dostupnost zdravotní péče, ale přece i ta vámi milovaná Evropská unie vám tady říká, že je potřeba, aby systémy zdravotní péče byly fiskálně udržitelné, ale to je v rozporu s tím, co vy děláte. Dokonce se tady v tom přehledu vyjmenovávají i ty problémy, i ty oblasti, kterým je potřeba se věnovat.

Takže za prvé v posledním desetiletí čelí evropské systémy zdravotní péče v podstatě podobně rostoucím společenským výzvám, ale každá z těch zemí tyto výzvy naplňuje evidentně jinak. Za prvé evropské obyvatelstvo stárne a je více zatíženo chronickými nemocemi, což má právě za následek vyšší poptávku po zdravotní péči a rostoucí rozpočtový tlak. To tady konstatuje Rada ministrů zdravotnictví. Tak teď nevím, jestli pan ministr zdravotnictví Válek to zná nebo nezná, nebo zná a schválně děláte proti tomu. Přesně děláte pravý opak. Já myslím, že schválně děláte ten pravý opak, abyste zrušili zdravotní péči našim občanům. Sama Evropská unie tady v tom materiálu říká, že evropské obyvatelstvo stárne, je více zatíženo chronickými nemocemi, což má za následek vyšší poptávku po zdravotní péči a rostoucí rozpočtový tlak.

Dále, ta oblast, kde právě je potřeba investovat, a evropské země jsou na to připraveny, evidentně, vláda Petra Fialy to vidí opačně, ale na úkor našich potřebných občanů, tak se tady píše, že náklady na inovativní technologie a léčivé přípravky rostou a zatěžují veřejné finance. No jasně, zatěžují, ale to je potřeba tady investovat, protože lidé, jak jsem řekl, jsou čím dál více zatíženi chronickými nemocemi, a my v SPD si myslíme, že je potřeba lidem zajistit důstojnou péči, ale vy naopak peníze berete a zhoršujete dostupnost zdravotní péče. S tím my nesouhlasíme.

Samozřejmě se tady zmiňují i takové věci, že zdravotničtí pracovníci nejsou rozmístěni rovnoměrně, v některých oblastech péče je jich nedostatek. No ale o tom přece mluvím, například o stomatologické péči. Vy jste u vlády, tady máte většinu ve Sněmovně skoro rok, a já jsem neslyšel, jakým způsobem byste zlepšili dostupnost třeba stomatologické péče pro občany. Já jsem napůl z Moravy, kandidoval jsem za Moravskoslezský kraj a tam právě máme ty problémy s tím, že zvláště v hraničních oblastech není zajištěna dostupná stomatologická péče. A tady vám to dokonce říká i Komise, ta vaše milovaná Evropská unie, a vy děláte ty věci proti. To znamená, všichni to vědí, ale od vás nejenom že neslyšíme, jakým způsobem zajistíte například stomatologickou péči, aby byla dostupná pro občany, ale ještě to zhoršujete.

Takže to je můj dotaz číslo jedna. Dozvíme se konečně - já už jsem se na to ptal před půl rokem tady, odpověď jsem nedostal od pana ministra Válka - jakým způsobem tedy zlepšíte dostupnost stomatologické péče pro naše občany? Teď děláte pravý opak. Nejenom že koncepci neslyšíme, žádný plán neslyšíme, ale ještě dokonce berete systému peníze. Takže to jsme tady neslyšeli, to je potřeba vyřešit. Já už jsem se ptal ve svém úvodním vystoupení ohledně dostupnosti pomůcek a potřeb pro invalidní spoluobčany, protože SPD neustále bojuje za zdravotně postižené spoluobčany. No vy děláte ale naopak, budete teď zvyšovat doplatky. S tím nemůžeme souhlasit. Berete peníze a zvyšujete doplatky. Zrovna mimochodem těmto skupinám občanů, kteří si těžko pomáhají sami, protože jsou zdravotně postižení.

Dále je potřeba... Pojďme dál. Když se podívám na tu společnou zprávu, na tu unijní společnou zprávu o systémech zdravotní a dlouhodobé péče a fiskální udržitelnosti, kterou vypracovala Evropská komise a Výbor pro hospodářskou politiku, tak se tady právě uvádí, že v evropském pilíři - cituju - sociálních práv přijatém v dubnu 2017 v zásadě číslo 16 se uvádí - cituju - že každý má právo na včasný přístup k cenově dostupné, kvalitní, preventivní a léčebné zdravotní péči. No ale vy přece jdete úplně proti tomu trendu. Proč to děláte? Proč zhoršujete zdravotní péči, proč jí berete peníze? To je přece neuvěřitelné. Takže vy jdete úplně proti všem. Vy jdete jak proti jak proti občanům České republiky, tak proti tomu vašemu milovanému Bruselu, vůči kterému jste neustále servilní. Takže, no... Už z tohoto pohledu, a to jsem jenom začal, tak vidíme přesně ten důvod, proč premiér Petr Fiala, jak jsme si dneska všichni mohli přečíst, je dokonce nejméně oblíbeným a nejméně populárním premiérem v Evropské unii, v Evropě. Je na posledním místě. A to je premiérem pouze tři čtvrtě roku. Tak to je rekord. Trháte rekordy, ovšem v tom opačném směru. Takhle, nám to nevadí, my jsme opoziční SPD, my samozřejmě nechceme vaši vládu, ale doplácí na to ti občané, kteří se nemůžou bránit, až za tři roky ve volbách.

Další, co tady čtu v tom dokumentu, kterým vy byste se měli také nějakým způsobem, minimálně metodicky, ho reflektovat, že včasným přístupem k té dostupné, kvalitní, preventivní a léčebné zdravotní péči se rozumí, že každý má přístup, a cituji: "Každý má přístup ke zdravotní péči, kdykoliv ji potřebuje." No tak to vaše vláda rozhodně nezajišťuje. Mluvím už jenom o těch zubařích. To rozhodně nezajišťujete. No dobře, můžete to svádět na předešlou vládu, které my jsme se neúčastnili, SPD nebylo nikdy ve vládě, ale v každém případě vy už jste ve vládě tři čtvrtě roku a většinu máte ve Sněmovně téměř rok, takže jak vy to zajistíte? Vy to vůbec nezajišťujete. Vy na to úplně kašlete, protože vy jste neudělali nic pro to, aby každý měl přístup ke zdravotní péči, kdykoliv ji potřebuje.

Samozřejmě tady ten dokument, který vypracovala Evropská komise, dodává, že to vyžaduje vyvážené geografické rozmístění zdravotnických zařízení a zdravotnických pracovníků a politiky na minimalizaci dlouhých čekacích lhůt. No a co jste, vážený pane ministře Válku, pro tohleto udělali? Co tam tedy děláte jako vláda, jako ministerstvo? Vy se zeptáte občanů a jdete mezi ně? Každý vám řekne, že má v té či oné oblasti problémy s dostupností. Čeká se měsíce na specializované vyšetření, a tak dále, a tak dále.

Potom samozřejmě tady v tom dokumentu Komise dodává, že cenově dostupnou zdravotní péčí se rozumí, že přístup k potřebné zdravotní péči by neměl být omezen z důvodu nákladů. No tak jak to tedy je s tou vaší vládou? Vždyť vy děláte pravý opak. Zase můžu mluvit o té stomatologické péči. Vždyť to je pro řadu občanů zcela nepřístupné. A plnou odpovědnost za to nese vláda Petra Fialy. Vy jste chtěli vládnout, vy jste se domluvili, slibovali jste změnu a řešení, ale skutek utek. Žádné činy nejsou, jenom slova byla. Takže tady to máte černé na bílém, schválně jsem si vzal k ruce dokument, znova říkám, toho vašeho milovaného Bruselu, ale vy dokonce obelháváte už i ten Brusel. Vy lžete úplně všem už. Takže vy neplníte ani to, co vám dokonce v této konkrétní oblasti - no, jinde tedy hopsáte samozřejmě jak mopslíci, když z Bruselu, z Berlína, z Washingtonu něco řeknou, ale tady, kde na to nejvíc doplácí čeští občané - jó, zbrojní zakázky, to u vás jede. Občané nemají peníze, ale za sto miliard americké stíhačky, místo aby se prodloužily gripeny. To jo.

Tam je taky otázka, už jsem dával do éteru otázku, jestli z toho někdo něco nemá. Víme, že ve vládní koalici jsou strany, no tak tady se třeba v ODS někdo směje, koukám, nebo nevím, kde končí ta řada, ale to, že hrozí 16 let vězení politikům ODS, ČSSD tedy, je tam jeden komunista v kauze ROP Severozápad, rozkrádání fondů a dotací v Ústeckém a Karlovarském kraji, to je přece veřejná informace, to jsme si přečetli všichni. Takže to nemusíme chodit daleko, co se týče těch problémů a podezření. Ale protože za 100 miliard kupovat nejdražší stíhačky, když můžeme prodloužit gripeny a když nemají lidi peníze na energie, tak tady něco nehraje. Tady je nějaký problém. Jo? A třeba se to někdy dozvíme. Ale v každém případě my bychom byli rádi, aby byla ta zdravotní péče a pomoc s cenami energií.

Ale pojďme se věnovat tomuto zákonu. No a kvalitní zdravotní péčí se rozumí to - ne to jsem jenom naznačil, že máte, že ta vláda má opravdu podivné priority. Tou kvalitní zdravotní péčí se rozumí to, že by zdravotní péče měla být relevantní, vhodná, bezpečná a účinná. Opět, vy to vůbec neplníte a berete tady navíc zdravotním pojišťovnám 14 miliard korun. Takž to už ani naplnit nelze. Dokonce není ani světlo na konci tunelu. Vy jste si prostě vzali jako oběti občany České republiky pro svoje osobní zájmy, osobní politické zájmy, nebo i ekonomické.

No když se podívám dál, tak mimochodem odvětví zdravotní a sociální péče, je to tady kapitola Politické výzvy a podkapitola se jmenuje, a to je důležité, Zdravotnictví je významným zdrojem zaměstnanosti. Ale na to tady přece upozorňuji celou dobu, že vy tím, že vezmete 14 miliard korun, tak zhoršujete podmínky zdravotníků. Takže tam, kde bychom potřebovali nabrat lékaře a zdravotní sestry, aby třeba neodcházeli do zahraničí, tak vy ještě ty peníze vezmete... A já třeba dostávám řadu zpráv od občanů, že nechtějí být ošetřováni ukrajinskými lékaři a ukrajinskými zdravotními sestrami. Nemají důvěru. A to nemá teď nic společného s touto migrační vlnou. To je věc, která se táhne několik let. To jenom aby si tady někdo nemyslel, protože znám to účelové překrucování.

Takže já bych očekával, tady to sama ta Evropská komise píše, vám to tady píše, nebo vy jste ti, kteří tam kývají, že mimochodem odvětví zdravotní péče je oblastí, která v posledních letech zaznamenala největší nárůst zaměstnanosti z více než 2,6 milionu nových pracovních míst. No jo, ale jak tedy, jak tedy chcete zajistit, nejenom je to důležité odvětví, aby tam byl dostatek pracovníků, zároveň kvalita. No ale když vezmete 14 miliard korun, notabene při této inflaci kolem 20 %, tak logicky se ty peníze ještě o to víc nebudou dostávat.

Takže to je další problém, na který bych chtěl poukázat v souvislosti s tím, že kradete občanům České republiky 14 miliard korun z toho společného zdravotního pojištění, aby měli kvalitní péči. A samozřejmě na ty otázky mi chybí odpověď. Já už jsem se na ně ptal, proto se na ně ptám znovu. Já vůbec nechápu, proč třeba pan ministr Válek neodpovídá na tyto otázky. Přitom by mohl odpovědět a máme to vyřešené, v tom smyslu vyřešené, že veřejnost se dozví, co tedy plánujete. Pochopitelně jestli vůbec něco plánujete, což bych spíš tipoval, že je to ta varianta číslo dvě. No plánujete vzít ty peníze, že jo? Aby se zhoršila ta zdravotní péče. To víme, ale teď rozebírám ty dopady, proč to děláte a že vlastně byste k tomu měli přistoupit jinak.

Když tedy se posunu dál, tak mimochodem na odvětví zdravotní a sociální péče připadlo v roce 2017 v Evropě, v Evropské unii 24 milionů, přibližně 24 milionů pracovníků, 24 014 500 pracovníků. No a jenom pro vaši informaci, většina z nich, 13 601 700, byla zaměstnána v dílčí oblasti zdravotní péče a na dílčí oblast ústavní péče připadlo 5 066 800 pracovníků, zatímco 5 346 000 pracovníků bylo zaměstnáno v oblasti mimo ústavní sociální péči. To jenom pro informaci, protože jsem viděl, že ty informace zřejmě ve vládní koalici nejsou, jak to vlastně funguje. Rád bych se díval na ty západní země, západoevropské země. Samozřejmě platí, že ne všechna pracovní místa, to je zajímavá poznámka, odpovídají nové poptávce po zdravotní péči. Ale to je přesně to, co tady taky přece řešíme, otázkou v České republice. Protože tou novou poptávkou po zdravotní péči má Evropská komise na mysli zajištění účinné péče o stárnoucí obyvatelstvo v jednotlivých evropských zemích. Tak to je přesně ten problém, že právě... Především když já se třeba potkávám na akcích po regionech s občany, tak řada z nich si stěžuje na nedostupnost jak stomatologické péče, tak že jsou čekací lhůty, mají obavy a tak podobně, doplatky a tak dále. Takže je to opravdu velký problém. Samozřejmě ty nové formy poskytování péče s sebou nesou přesun úkolů například z lékařů, některé úkoly, co dělali původně lékaři, tak se přesouvají na zdravotní sestry. Ano, je potřeba udělat lepší integraci, a tak dále, a tak dále.

Teď se podívejme, protože mluvíme tady o tom, že berete, loupíte 14 miliard korun z veřejného zdravotního pojištění, tak jak je to tedy v té Evropě, a bereme si příklad z těch vyspělých zemí, mám tady i ty východoevropské země, ale soustředil bych se směrem k tomu Západu, tam se chceme řídit my v SPD, ale vy se evidentně chcete řídit, nebo řítit naši republiku, nebudu uvádět kam, zřejmě někam k rozvojovým zemím.

Protože tady se mi líbila jedna větička, která myslím, že to vystihuje, že v kapitole 2.2 Fiskální udržitelnost systému zdravotní péče hned v první větě uvádí Evropská komise, že - cituji: veřejný sektor hraje ve financování veřejných služeb důležitou roli. Ve dvou třetinách členských států financuje více než 70 % výdajů na zdravotní péči veřejný sektor. No ale to je tady nějaký standard, já vím, že máme pana ministra, nebo máte, vy nejste naše vláda nebo moje vláda, pochopitelně, my jsme pro vás nikdy nehlasovali. Ale pamatuju si, jak někteří poslanci vládní koalice hovořili o doplatcích, že by se mělo doplácet ještě více, dokonce dvoustupňové - jak jste to říkali? Kategorizace zdravotnictví, už si pamatuju na to slovo, rozdělit, rozdělit na kategorie. To znamená, bohatší si mohou připlatit za lepší zdravotnictví a chudší na to lepší zdravotnictví mít nebudou. S tím my vůbec nemůžeme souhlasit. A musím říct, že prostě SPD trvá na tom, že zdravotní péče, veřejná zdravotní péče ve veřejných zdravotních zařízeních, musí být dostupná v nejlepší možné míře v danou chvíli a v daný moment, která je prostě dostupná v tom daném místě a okamžiku, nehledě na to, jestli ten člověk je bohatý, nebo chudý. Vaše vládní koalice, minimálně některé strany říkají: Ne, ne, ne. Ti, co mají peníze, ať si připlatí za lepší péči, a ti, co peníze nemají, holt podle vás mají smůlu. A s tím já nemůžu souhlasit. A znovu tady proto uvádím tento problém (nesrozumitelné). A teď právě v tom materiálu sama Evropská komise konstatuje, že zejména v souvislosti se stárnoucí populací tady poukazuje na tu fiskální udržitelnost.

Takže já se vám tady snažím už na mnoha a mnoha příkladech říct, že je to špatně, že berete zdravotním pojišťovnám 14 miliard korun. Je to proti udržitelnosti českého zdravotnictví, zhoršujete dostupnost zdravotní péče, protože peníze jsou jenom jedny, a každý ví, že bez dostatku peněz nikdy nemůžete vybudovat to skutečně špičkové zdravotnictví na úrovni těch nejlepších zemí světa. Takže to je prostě problém.

Dále bych rád... Zajímavost je, že i v Evropě, což jsem nevěděl, tenhle poměr, takže bych to tady jenom zmínil, protože když jsem si studoval ten materiál, že zdravotní a sociální péče je odvětvím se značným podílem žen, ano, to šlo předpokládat, ale že dokonce čtyři z pěti pracovníků jsou v tomto odvětví ženy, což jsem tedy netušil, že až čtyři z pěti pracovníků jsou ženy. Ale to říkám tak pro zajímavost. Ale ono to není tak úplně pro zajímavost, protože myslím, že i z toho ekonomického hlediska a tak dále, že je to určitě faktor, který by odpovědný hospodář také z různých pohledů hodnotil.

Dále se podívejme na to, jakým způsobem je financovaná zdravotní péče. Tady se musím trošku zastavit ohledně toho, kolik HDP a v jakém poměru jednotlivé členské země Evropské unie dávají na zdravotnictví. Tady nemůžu ukázat ten graf, že jo, protože tady byste to stejně neviděli, nicméně v celé Evropě představovaly veřejné výdaje na zdravotní péči přibližně 7,8 % HDP. A teď se podívejme, které země byly nad tím průměrem, které skutečně odpovědně přistoupily ke zdravotnictví. V podstatě to přesně kopíruje ty země, kde je ta zdravotní péče z různých pohledů na vysoké úrovni. Takže ten... A samozřejmě není mezi nimi Česká republika. To je ta pointa, o které jsem hovořil, protože nad tím průměrem toho HDP, kde tedy je vyšší poměr výdajů na zdravotní péči k HDP, tak nad ním je Belgie, Dánsko, Německo, Francie, Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Velká Británie. Ta už ovšem není v EU. No ale Česká republika není nad tím průměrem. A nemělo by být cílem odpovědné vlády, která myslí na občany, dostat se nad ten průměr? Dostat se k těm nejvyspělejším zemím? Ale to od vás vůbec neslyšíme. Vaším cílem není zlepšovat zdravotnictví. Tady to vidíme přesně kvantifikované. Snad bych dodal, které země z těch členských států EU jsou s nejnižším podílem výdajů na zdravotní péči. Je to zajímavé si to říct, je to Kypr a Lotyšsko, 3,5 % HDP. Ale ten Kypr, to nevím, jestli to tady budu ještě rozebírat, tam mají opravdu různé problémy a řeší to. Snaží se to řešit.

Takže vy, místo abychom od vás jako od vlády slyšeli něco pozitivního, naším cílem bude prostě dotáhnout české zdravotnictví a péči a dostupnost zdravotní péče pro české občany k těm vrcholným západním zemím, tak vy nás táhnete přesně k tomu východu. Tak to prostě je. Vy se zaštiťujete Západem, ale ve skutečnosti slova a činy se liší a táhnete nás naopak k východu a k těm méně rozvinutým zemím. To je realita vaší vlády. Plná ústa Západu, a ve skutečnosti nic. Realita chybí. Protože ta realita je ta, o které hovořím. Mimochodem pod ten průměr, to znamená méně než 5 % HDP, dávalo na zdravotnictví Bulharsko, Estonsko a tak dále. Znova říkám, to přece nejsou země - ne že bych proti nim něco měl, ale to jsou země, kam se chcete tím pádem směřovat? Já bych byl radši pro, abychom se směřovali ohledně zdravotnictví v rámci Evropy, nehovořím o Japonsku, tam zdravotnictví znám a to je absolutní špička, ale určitě bychom měli jít Belgie, Dánsko, Německo, Francie, Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a podobně. Ale vy nás táhnete opačným směrem, tím horším.

Jinak pro vaši informaci, v průměru představovaly veřejné výdaje na zdravotní péči v roce 2015 v Evropské unii, mám trošku starší číslo, zrovna toto konkrétní, 15 % výdajů vládních institucí. Tak, pojďme dál.

Pojďme se podívat na porovnání veřejných výdajů na zdravotní péči. Samozřejmě... Opět je to, opět je to proti tomu, co vy tady předvádíte, vláda Petra Fialy. Tak tady v té zprávě sama Evropská komise konstatuje, že veřejné výdaje na zdravotní péči patří k největším a nejrychleji rostoucím položkám vládních výdajů. To je ale z těch důvodů, o kterých jsem hovořil: stárnoucí populace, chronické nemoci, prodlužuje se průměrný věk dožití a tak dále. Takže zatímco v těch vyspělých zemích to řeší a snaží se dofinancovat, snaží se zlepšovat péči, tak vy děláte úplně přesný opak. Berete peníze českým občanům na zdravotní péči a budete zhoršovat dostupnost zdravotní péče. Takže to jsem vám chtěl tady říci, všechno mám tady ozdrojované, jsou to materiály zpracované špičkovými odborníky z celé Evropy. A prostě chci vám říct, že děláte úplně přesný opak i proti těm mezinárodním trendům z vyspělých zemí.

Dále bych se chtěl věnovat kapitole, která se jmenuje Růst veřejných výdajů na zdravotní péči jako procento HDP na obyvatele. Tady jsem si vybral, abych vás tedy nezatěžoval čísly, tak se mi tady líbila jedna věta, která je myslím hodně srozumitelná. Podle zprávy o stárnutí obyvatelstva se od nynějška do roku 2060 očekává další zvyšování poměru veřejných výdajů na zdravotnictví k HDP. No, protože populace stárne, a už jsem o tom hovořil. Takže je tady další věta, že tlak na zvyšování výdajů na zdravotnictví bude přetrvávat. Takže ty trendy jsou jasné, na to člověk nemusí být ani odborník, že víme, že se zvyšuje věk dožití, populace v průměru stárne. A logicky, čím je člověk starší, tím je větší procento zdravotních problémů a pochopitelně to vyžaduje dostupnou zdravotní péči, pakliže by tady byla odpovědná vláda.

A teď zase... Už poněkolikáté vám tady říkám, vám, vládě Petra Fialy, vládní koalici ODS, TOP 09, STAN, Pirátů a KDU-ČSL, že taková jsou fakta, a vy děláte pravý opak. Vy děláte úplně pravý opak proti občanům České republiky. To opravdu může mít už jediné vysvětlení, že jste buď úplně nekompetentní, nebo totálně asociální, to znamená, že jsou vám lidi úplně ukradení. Takže buď nevíte, která bije, když to přeložím, přeložím do češtiny, nebo jsou vám lidi ukradení. Takhle bych to řekl v češtině bez použití cizích slov. Ale tak jako tak je to pochopitelně úplně špatně a proti lidem. Všechno vám tady cituji, odbornou prestižní zprávu, kde se to jasně, jasně píše, co a jak, jaké jsou trendy, jaké jsou výhledy. A vy děláte úplně všechno proti tomu.

A mimochodem, když se podrobněji podíváme na ty hlavní příčiny tohoto růstu, nebo toho potřebného růstu výdajů na zdravotní péči, jak to probíhá v těch vyspělých zemích na rozdíl od toho, jak to dělá vláda Petra Fialy a pan ministr zdravotnictví Válek z TOP 09, tak těmi hlavními příčinami jsou: 1. rostoucí příjmy a rostoucí očekávání týkající se kvalitních zdravotních služeb; 2. stárnutí obyvatelstva; 3. technologický pokrok. Protože samozřejmě ten pokrok něco stojí a je potřeba do něj investovat.

Zajímavé je, že Evropská unie tady píše, ať je realita třeba ve skutečnosti jiná, ale vy se opět podle toho neřídíte, že základním cílem EU je zajistit udržitelnost veřejných financí ve zdravotnictví, a to i ve střednědobém a dlouhodobém výhledu. Ale i v tom krátkodobém. A o tom teď hovoříme. No tak to, že jste nepředložili ani střednědobou a dlouhodobou koncepci, to víme. Nic se neděje za vaší vlády, nic, žádné výsledky, žádná vize. Ale teď, znovu tady na to poukazuji, že i ten vámi milovaný Brusel vám tady říká, že základním vaším cílem by mělo být zajistit udržitelnost veřejných financí. Tu ale nezajistíte, když vezmete 14 miliard, to jde přece proti tomu trendu zajištění udržitelnosti. To snad ví i malé dítě. Takže... A teď se tady hodnotí ta rizika, co se stane, když nezajistíte tu udržitelnost veřejných financí. Samozřejmě jsou to rizika právě s tou zdravotní a dlouhodobou péčí v souvislosti s věkem, ale o tom tady samozřejmě hovořím.

Dále právě tady sama Evropská komise v té zprávě poukazuje na ty otázky, které je nutno řešit. Ale to se přesně týká i České republiky. Pochopitelně. Ale opět, vaše vláda vůbec neřeší. Mě by dokonce zajímalo, jestli pan ministr Válek vůbec zná ty dokumenty, protože přece dělá úplně pravý opak. Tato jasná odborná stanoviska, já to tady schválně říkám laicky, tady se to míhá v těch dokumentech cizími slovy, ale snažím se to překládat do té normální češtiny, aby když se na to potom podívají občané, na to video, na ten přenos, tak aby každý rozuměl tomu, o čem já tady hovořím.

Takže těmi otázkami, které je nutno řešit, tak přesně tady se píše: za prvé nerovný přístup ke zdravotní péči - o tom už jsem hovořil, vždyť to je problém v České republice také, ale vy to vůbec neřešíte; za druhé konkurence fiskálních tlaků ze stran různých ministerstev. No ale tak co na to říct? Je to snad o nějaké prioritě, kterou by měl stanovit premiér Petr Fiala. Co je tedy pro vás priorita? Jasně, konkurenční fiskální tlaky, tak vy jste řekli, že priorita není pomoct lidem, občanům se zdražováním. Víme, že to není ani zajištění dostupné zdravotní péče, a vaší prioritou je nakoupit za 100 miliard nejdražší americké stíhačky, zatímco můžeme pokračovat v gripenech, které jsou násobně levnější. Takže to jsou priority. A tady zřejmě vznikají nějaké tlaky. No tak tlaky, evidentně prostě ty priority jsou dané a vy ty priority jdou v podstatě mimo zájem většiny občanů České republiky. No tak to je tady... Ty otázky jsou celé, ony jsou... vlastně to je analýza všech zemí EU, tak se to země od země liší, zvláště když je tady teď jiná vláda

No ale to chci k tomu dostat, protože jedním tím problémovým bodem, který je tady pojmenován z hlediska toho zajištění té dostupnosti péče a udržitelnosti zdravotnictví, tak jsou měnící se politické priority. Ale přece zajištění základních životních potřeb by podle mého názoru nemělo být ani předmětem ideologie, ani předmětem nějakých turbulencí v politických prioritách. Lidé musí mít, potřebují mít zajištěnou dostupnou zdravotní péči, potřebují bydlet, potřebují jíst. Ale vy ve všech těchto oblastech, vyjmenoval jsem tři, selháváte. Potraviny se zdražují, neudělali jste jediné opatření proti zdražování potravin. Energie - neuvěřitelně drahé, vůbec jste občanům nepomohli. To, že jste tady úsporný tarif po tři čtvrtě roce přišli s tisícovkou na měsíc, to je výsměch občanům, protože to samozřejmě občanům nepomůže. A to ani nemluvím o tom, že je to následek a ne příčina, co jste tady předvedli s tím úsporným tarifem. A dokud nevyřešíte příčinu, tak samozřejmě ten problém vyřešen nebude. Ale to bych předpokládal, že každý trošku zběhlejší člověk ví. Mimochodem, tady zmiňuje Evropská komise, že jednou z otázek, kterou je nutno řešit, jsou podvody nebo korupce a nedostatečné informace o ekonomické výhodnosti investic do systému zdravotní a dlouhodobé péče. Tak. Pojďme dál.

Pojďme se podívat na kapitolu 2.3, která se jmenuje Přístup k účinným systémům zdravotní péče - ne, já to přečtu celé, ono je to delší: Přístup k účinným systémům zdravotní péče přispívá k sociální soudržnosti. Tak. Už tušíte, kam směřuji? Že opět vláda dělá pravý opak. Mimochodem hned v první větě se tady konstatuje, že - ale to je prostě fakt - že nejčastější překážky v přístupu ke zdravotní péči vyplývají z neschopnosti anebo neochoty pacientů platit za zdravotnické potřeby a služby. No tak pochopitelně, jak si může platit za zdravotnickou péči důchodce s deseti tisíci korunami měsíčně, ne-li méně? Tou neschopností, to není pejorativní, to je neschopnost, že skutečně ten člověk nemá peníze na tu péči, a je to tady pojmenováno jako problém, který se evidentně vyskytuje i v dalších zemích, ale tam se ho snaží nějakým způsobem řešit.

Tak jakým způsobem vlastně chcete řešit, že to tady neslyším ani za tři čtvrtě roku, a už jsem se tady na to ptal pana ministra Válka, jakým způsobem vlastně chcete řešit to, že lidé nemají peníze i na tu zdravotní péči? Jaký je tedy plán vaší vlády? Jak to budete dělat? Nejenom dostupnost, tu řekl bych personální, ale i tu dostupnost finanční. Nic tady neslyšíme kromě toho, že jste měli ve vládním prohlášení tu... ne, to jste řekl na dotaz médií, řekl pan ministr Válek, mě se na to pak ptala televize. To je ta kategorizace zdravotnictví. To znamená lepší a horší. Pro toho, kdo si zaplatí, tak lepší, a pro toho, kdo nemá peníze, horší. A to je úplně nepřijatelné, už jsem to říkal. To je pro nás úplně nepřijatelné. Už vůbec ne teď, když dochází k tomu zdražování. Samozřejmě vůbec je to pro nás nepřijatelné, lidi si mají vybírat, jestli si zaplatí doma elektřinu, nebo jestli půjdou na životně potřebnou zdravotní péči? No tak to jste to dopracovali tedy opravdu do neuvěřitelného bodu, tu Českou republiku. No to je šílené. Jestli takhle po tři čtvrtě roce, a v podstatě my se dostáváme do tohoto bodu s vámi, že si člověk musí vybrat, jestli si koupí adekvátní lék, a to ale mimochodem musím říct, že bylo i v minulém volebním období, mi to psali lidi. Ale my jsme nebyli ve vládě, SPD. Že třeba senior, který má nízký důchod, vlastně si nemůže pořídit ten lék, ten nejlepší možný lék, protože nemá na ten doplatek, přestože mu to předepíše lékař, že to je pro něj ten nejlepší možný lék. No to je přece šílená situace. A teď se ještě bude rozhodovat, jestli si vůbec doplatí ten lék, nebo jestli bude mrznout doma. To je výsledek vlády Petra Fialy. A nemá smysl to svádět na vládu Andreje Babiše, jejíž součástí my jsme nebyli. Ale protože už jste u vlády teď vy, a dostatečně dlouhou dobu, a už jste to tady dávno mohli navrhnout, vy jste tady ztráceli čas, ztrácíte čas pandemickým zákonem na jaře, korespondenční volbou jste tady ztráceli čas, navrhovali jste a navrhujete. Teď tady chcete zdržovat zákonem o České televizi, protože chcete politicky, politicky ovlivnit a ovládnout Českou televizi. To jsou vaše priority. Ne pomoct lidem se zdražováním a jiné věci. Vaší prioritou je jenom zůstat co nejdéle u moci tak, že si to obšancujete různými zákony, ale na lidi jste se úplně vykašlali.

Samozřejmě tady se uvádí v té zprávě dál, že v některých zemích, to tady tedy nespecifikovali, jsou problematické čekací doby nebo cestovní vzdálenost. Ale to se týká i České republiky, o tom jsem přece už hovořil několikrát. A bojuji tady za ty běžné občany, za ty řadové občany, vy jste vláda, abyste to zlepšili. Čekací lhůty na specializované vyšetření - často měsíce, na zákroky se čeká často taky dlouho. Samozřejmě i ta cestovní vzdálenost, protože když hovořím s občany po České republice, ale už se to táhne i z doby těch předešlých vlád, nikdo to neřešil, třeba dostupnost pohotovostí. A to nejenom pohotovosti lékařské, ale i například pohotovosti v lékárnách. Takže opravdu je to velký problém. Nejmarkantnější asi u té zubařské pohotovosti a u dětské pohotovosti. To bývá opravdu s tou dostupností značný problém. A já bych se chtěl zeptat - jak to chcete řešit? Mám další otázku na pana ministra. Jak tohle tedy chcete řešit? Vždyť už jste tři čtvrtě roku u vlády a nic jsme od vás neslyšeli, jakým způsobem zlepšíte zdravotní péči pro naše občany. A tohleto s těmi pohotovostmi, s těmi cestovními vzdálenostmi, to mi říkají občané v regionech mimo velká města, v těch menších městech, obcích, tak to je často jedno z nejdůležitějších komunálních témat. Dětská pohotovost a zubní pohotovost a pohotovost lékárna. No ale to už jsou tři věci, to není jedna. Opravdu bych se rád dozvěděl od pana ministra Válka a od pana premiéra Fialy, jak to tedy budete řešit.

No, pane ministře, vy... tady se chytáte za hlavu, ale já už jsem ty stejné otázky vám pokládal přece už v březnu. A vy jste na ně doteď neodpověděl ani po půl roce. Vždyť všechno je ve stenozáznamu, říkal jsem to tady u toho pultu. Na toto jsem se zrovna ptal, přesně se na to pamatuji. Ale za půl roku jsem od vás neobdržel odpověď. Tak zase budete s prominutím, říkám vám to slušně, ještě za půl roku budete rozhazovat rukama? Ale ty životy lidí běží každý den a mají ty problémy. Vy jste ve vedoucí pozici v jedné z největších českých nemocnic. Vy si tam dojdete, řeknete kamarádům, máte ošetření hned, pro vás, pro rodinu, a máte to hned. Ale vy jste elita. Vy na to máte. Ale drtivá většina českých občanů nemá takové konexe, abyste si šel do nemocnice v Brně a hned vás brali, protože tam pracujete celý život a všechny znáte, zavoláte si, dostanete nejlepšího operatéra, i pro vaše příbuzné dostanete nejlepší péči. Vy máte protekční péči k dispozici, ano, to je protekční péče. Je to ten pravý název této věci. Ale občan tu protekci nemá. A je jedno, že tu protekci máte z toho důvodu, protože tam jste v tom kolektivu, dělal jste tam, tuším, náměstka a znáte tam všechny. Prostě ten občan ji nemá. Teď jste ve vládě, jste ministr a měl byste tu péči pro občany zlepšovat pro všechny. Ne že vám to je jedno, protože sám ji máte a vaše rodina taky, když vám zavolá známý, tak zavoláte a hned je místo, nebo... Takhle to přece nejde.

My jsme tady pro občany, aby občané měli důvěru ve stát, že jim pomůže, a proto si platí ten stát. Přece samozřejmě já vím, co říkala paní předsedkyně Pekarová Adamová o vládě, že vláda se nemá starat o lidi. Já vím, že je to vaše pozice, TOP 09 a vaší vlády. Ale já s tím nesouhlasím. Já vím, že pro TOP 09 je to váš program. Vláda se nemá starat o lidi, postarejte se sami. Plaťte nás, ale postarejte se sami. To je stanovisko paní Pekarové, předsedkyně TOP 09. Takže státní luxusní BMW mi plaťte, plat taky, ale vláda se o vás nemá starat, postarejte se sami. Já s tím zásadně nesouhlasím, s těmito výroky, s těmito arogantními výroky. Musím to úplně odmítnout, tyhle výroky. (Námitka mimo mikrofon.) Ano, a vy jste zrovna za TOP 09 taky, takže chápu, že jste se proti těmto výrokům vaší předsedkyně ani nevymezila, takže s nimi souhlasíte. Chápu, je to váš politický postoj. To je vaše věc. Ale já vám říkám, že mám také právo stejně tak s tím nesouhlasit a odmítat tento postoj a apelovat na vás, my jsme opoziční strana, aby to tak nebylo, protože si politicky a lidsky myslíme, že prostě nemáte správný postoj k té věci.

Takže samozřejmě jsou tady i další zajímavé poznámky, s kterými jsem se jako laik rád seznámil, protože je opravdu zajímavé to celé číst. Že samozřejmě přístupu ke zdravotní péči může bránit rovněž nedostatečná přístupnost zdravotnické infrastruktury a nedostatek zdravotnických pracovníků. No ale to je přece ten problém, který tady přece je taky. Co pro to děláte, aby to tak nebylo? Přesně o tom tady už hovořím několikrát, že je nedostatečná přístupnost zdravotnické infrastruktury a nedostatek zdravotnických pracovníků.

Já vůbec nechápu, jak pro tento vládní zákon, kde berete pojišťovnám 14 miliard korun, a ta situace je taková, jako říkám, jak pro to můžou hlasovat například poslanci STAN, kde jsou někteří poslanci starostové měst a obcí. Teď máte před komunálními volbami. A poslanci STAN - teď nebudu mluvit o tom organizovaném zločinu, korupci a mafii - ale vy hlasujete - máte tři týdny před komunálními volbami a ve vládní koalici je řada starostů a místostarostů - a vy hlasujete pro to zhoršení všeho toho, co vám tady říkám, dostupné zdravotní péče pro vaše občany ve vašich městech a obcích. To je přece šílený. To je přece šílený.

Tady v tom materiálu se hovoří o tom nedostatku zdravotnických pracovníků. Takže to je samozřejmě problém. A znovu jsme se nedozvěděli od pana ministra ani od pana premiéra, jak chcete řešit ten nedostatek zdravotnických pracovníků. Mimochodem ukazatelem, který se často používá ke znázornění překážek přístupu ke zdravotní péči, je subjektivně neuspokojená potřeba zdravotní péče udávaná pacientem. No tak, tak to ale je. Tak to vezměte v potaz, protože tato země nepatří vám, vládě, kterou ani nevolila většina občanů, ale tato země patří občanům. A občané samozřejmě subjektivně - můžu poprosit o klid tady?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ano, pane předsedo. Prosím, kolegyně a kolegové, o klid.

 

Poslanec Tomio Okamura: Takže to taky respektujte. Vždyť tady v tom materiálu Evropské komise se to jasně píše, že právě ta subjektivně neuspokojená potřeba zdravotní péče udávaná pacientem, že to je taky ten důležitý parametr. Nebo je to ten důležitý parametr. Dokonce tady píší, že tento ukazatel byl nyní přijat ve srovnávacím přehledu sociálních ukazatelů, který je součástí sociálního pilíře. Ano, toto je oficiální ukazatel. Ale ten vy nereflektujete.

Pojďme dál. Teď se tady samozřejmě celá kapitola věnuje takzvané subjektivně neuspokojené potřebě lékařského vyšetření kvůli nákladům, čekací době a cestovní vzdálenosti. No ale to se vám tady snažím celou dobu vysvětlovat, že je to problém, který je jasně pojmenovaný na evropské úrovni. Ale vy na to kašlete, vy to vůbec nereflektujete, vy to vůbec neřešíte. Přesně to tady říkám. Neuspokojená potřeba lékařského vyšetření nejenom kvůli nákladům, ale i kvůli tomu, že v podstatě v našem případě není třeba ani dostatek lékařů a sester. Čekací doba, o tom jsem hovořil, a cestovní vzdálenost. Ano, je to tak, je to tady napsáno úplně jasně.

Tady bych právě zmínil to Řecko, které je zrovna extrémní případ, ovšem z toho negativního pohledu. Sama to tady konstatuje ta zpráva Evropské komise, že pokud jde o Řecko, tak dramatické snížení platů v podmínkách roztříštěného systému zdravotní péče vyvolalo spolu se slabým přerozdělováním výrazný pokles pokrytí a způsobilosti pro veřejnou zdravotní péči. Zase přeloženo, nedostatek peněz, uberete peníze a způsobí to výrazný pokles pokrytí a způsobilosti pro veřejnou zdravotní péči. A to my v SPD nechceme. My to v SPD nechceme, vy to tady přímo děláte. Takže to je samozřejmě problém.

Pojďme dál. Samozřejmě platí, že v Evropské unii existují v tom subjektivně vnímaném nedostatečném přístupu ke kvalitní zdravotní péči rozdíly, a to navzdory skutečnosti, že členské státy schválily společnou zásadu týkající se rovnosti systému zdravotní péče. No jo, ale tak to přece nemůže být pro vás nějaký argument, že tedy někde to nedělají, tak my to nebudeme dělat taky. Přece tím cílem by mělo být to, co já tady celou dobu říkám, abychom se dostali k těm nejvyspělejším evropským zemím tou dostupností zdravotní péče a k tomu, aby lidé byli spokojeni se zdravotní péčí. Takže tenhle argument samozřejmě, nebo to konstatování tady, možná si to berete vy za příklad, že protože jinde je to špatný, tak my budeme taky špatný, když přeložím tuhle větu srozumitelně. No tak, to je přece šílené, to je přece úplně neuvěřitelné. Samozřejmě Evropská komise tady konstatuje, že překážek rovného přístupu ke zdravotní péči může být mnoho. Zahrnují finanční, administrativní, geografické, právní, kulturní a organizační faktory.

Tak tomu už se víc nebudu věnovat, protože samozřejmě ten materiál je rozsáhlý, ale asi bych tady házel hrách na zeď. O tom bych tady mohl mluvit další hodiny. Jsem na to samozřejmě připraven, vidíte, protože energie mám dost. Ale to ještě vyhodnotím. Tak já jsem nespal ani minutu, ale já nemám problémy, to je v pořádku. Protože si myslím, že je potřeba bojovat za občany České republiky, aby měli dostupnou zdravotní péči, proti vaší vládě, která chce zdravotní péči zhoršovat. A to mi zajišťuje tu energii.

Pojďme ale dál. No tak pochopitelně - ale to jsou přesně zase ty argumenty a cituji stále z té zprávy Evropské komise. To znamená, že Česká republika je součástí Evropské unie, proto se vám snažím dávat tyto argumenty, abych i vás, eurohujery a probruselské, chce se mi říct takové patolízaly, dejme tomu, abych byl slušný, tak abych vás nějak obměkčil. Obměkčil, abyste mysleli i na stranu těch občanů. Proto se vám snažím tady podsunout tu zprávu, kterou by se mi až tak nechtělo číst. Protože já si z Bruselu moc příkladů neberu a my z SPD si tam příklady nebereme. Ani v Moskvě, ani v Pekingu, ani ve Washingtonu. My jsme Česká republika a jsme ve středoevropském prostoru a to si myslím, že je dobře a správně.

Ale to zajištění udržitelného všeobecného přístupu ke kvalitní péči, přesně se tady píše, vyžaduje vyšší efektivnost a účinnost výdajů na zdravotní péči v kontextu rostoucí poptávky. Úkolem je určit nákladově efektivní způsoby financování, organizace a poskytování péče, dosažení lepších výsledků v oblasti zdraví při hospodárnějším využívání dostupných zdrojů. No jo, jenže to, když škrtáte 14 miliard zdravotním pojištěním, to přece není efektivnější využívání zdrojů. To jestli chce tady někdo říkat, tak to by se tedy měl asi vrátit do školy. Bezhlavý škrt přece není zefektivnění. To je hloupost, bezhlavě škrtnout, paušálně. Je přece potřeba šetřit pouze tam, kde skutečně jsou ty výdaje neadekvátní v tom smyslu, že jsou zneužívané, nebo jsou tam předražené věci, zakázky a podobně. Efektivita je samozřejmě na místě, to ano.

Takže pojďme dál, co se týče léků například. O těch jsem ještě nehovořil. O dostupnosti léků, o problematice léků. Protože ano, ale mluvíme o zdravotním pojištění, o tom, že berete 14 miliard ze zdravotního pojištění, berete lidem peníze ze zdravotního pojištění a zhoršujete zdravotní péči pro občany. Protože tady je zajímavé konstatování, že mnoho členských států pokládá za problém zejména zlepšení přístupu k cenově dostupným léčivým přípravkům. No, ta věta je trošku kostrbatá. Ono by to mohlo vyznívat pro nesoustředěného posluchače trošku jinak. Ale ta věta má na mysli - a hned jsem si to tady poznamenal, když jsem si dělal přípravu - ta věta má na mysli, že problém je právě ta určitá nedostupnost těch léčivých přípravků a že je potřeba zlepšit ten přístup, aby to bylo dostupnější. Takže to se tady pochopitelně také neděje. Tady schválně Evropská komise poukazuje v tom materiálu, že podle odhadů má být v příštích letech uveden na trh vysoký počet nových léčivých přípravků, což v porovnání s minulým desetiletím povede ke zvýšení potřeb financování. A to je to, co jsem vám chtěl říct ohledně léků. Takže i sama Evropská unie vám tady konstatuje, že proto, že má být v příštích letech uveden a už je uváděn na trh vysoký počet nových léčivých přípravků, tak to povede ke zvýšení potřeby financování. A vy naopak berete financování, opět proti lidem, a zhoršujete nejenom dostupnost zdravotní péče, ale jestli do ní mám počítat i dostupnost léků, dobře, ale o těch lécích bych se zmínil takto separátně. Zhoršujete i dostupnost léků. Právě formou třeba těch doplatků a podobně.

Pojďme dál. Tak jak to vypadá teď třeba z hlediska úmrtí a těch trendů versus ta dostupná zdravotní péče. V Evropě dosud dochází k mnohým předčasným úmrtím. V Evropě umírají necelé dva miliony osob mladších 75 let. Z tohoto počtu lze přibližně 562 034 úmrtí pokládat za předčasná. Teď je ale ta důležitá věta, kterou chci říci, že těmto úmrtím by bylo možno zabránit na základě současných lékařských poznatků a technologií. Na srdeční infarkty a mrtvice společně připadá téměř polovina z tohoto celkového počtu úmrtí, jimž by bylo možno zabránit. No jo, ale těžko můžete zabránit, když není dostupná zdravotní péče. Tak jak tomu chcete zabránit? To si přímo protiřečí. Protože bez peněz se prostě zdravotnictví nebude zlepšovat. To je myslím úplně jasné. No a sama tady ta zpráva píše, že pojem úmrtnost, kterou lze přisoudit kvalitě zdravotní péče, je založen na myšlence, že by určitým úmrtím u konkrétních věkových skupin a určitých nemocí bylo možno zabránit. Jinými slovy, a to cituji, to je hrozně důležitá věta, která je opět všeříkající, že jinými slovy - k určitým úmrtím by nemuselo v této fázi dojít, pokud by byla poskytnuta včas účinná zdravotní péče. No, jak ale chcete poskytovat účinnou zdravotní péči, když tomu zdravotnictví berete peníze?

To jsem si všiml taky takové zajímavé věty, když to tady někdo v médiích obhajoval za vládní koalici. No, že se nezhorší zdravotní péče. A já si myslím, že se zhorší. Ale hlavně proč neřeknete, že vaším cílem je zlepšit zdravotní péči? To je přece ta pointa. Ambice vaší vlády není zlepšovat život České republiky. Ambice vaší vlády, a to je to děsivé a signifikantní pro vaši vládu, je v lepším případě udržovat současný stav, přestože je neuspokojivý, ale v tomto konkrétním případě u zdravotnictví dokonce zhoršovat zdravotní péči. Takže vám úplně chybí ambice zlepšit životy občanů v České republice. To je ta pointa, to je ten problém. Teď už vidíme samozřejmě po tom tři čtvrtě roce i na těch průzkumech, že premiér Petr Fiala na tuto ambici nemá. Proto možná ta ambice ani není. To je taky možná věc, ale to je taky špatně pro občany České republiky v tom případě. No, mimochodem tento ukazatel úmrtnosti - proto jsem si ho v té zprávě vybral - kterou lze přisoudit kvalitě zdravotní péče, se používá v globálním kontextu k posuzování výkonnosti systému zdravotní péče za účelem poskytnutí určitých údajů o kvalitě a výsledcích zdravotních politik. Proto jsem si to tady vytáhl, proto o tom tady hovořím.

Samozřejmě co se týče, jak to zlepšit, jak zlepšit tu efektivnost a účinnost těch systémů zdravotní péče, tomu bych se samozřejmě mohl věnovat taky delší dobu tady. Samozřejmě je tady jasně řečeno, že těmi cestami může být posílení spolupráce mezi orgány odpovědnými za fiskální a zdravotní politiku. To u vaší vlády evidentně nefunguje. Využívání široké škály nástrojů rozpočtového plánování na podporu efektivnosti, transparentnosti a odpovědnosti. No, tak to vy děláte pravý opak, že naopak berete peníze zdravotnímu systému. Takže to je tady úplně mimo. Vy se prostě vůbec neřídíte tady ani základními zásadami, které jsou v zemích Evropské unie. Dále je to například vypracování strategií v oblasti informačních technologií a správy údajů na podporu sledování a správy a řízení k posílení boje proti korupci, podvodům, zneužívání veřejných prostředků, a tak dále, a tak dále. Jednoznačné vymezení úlohy veřejných orgánů při poskytování služeb dlouhodobé péče se zaměřením na integraci zdravotních a sociálních služeb prostřednictvím právního rámce a zvýšení správní účinnosti.

Bod 5, namátkou to beru. Zlepšení přiměřenosti a kvality lidských zdrojů ve zdravotnictví přizpůsobením plánování podle potřeb, úpravou pobídek, přezkoumáním možností přeshraničního náboru lékařů a dlouhodobým plánováním. To se samozřejmě taky neděje. Dále to, jakým způsobem je řešeno zajištění toho, aby byly balíčky výhod hrazené z veřejných prostředků založené na kritériích nákladové efektivnosti a rovnosti a aby systémy spoluúčasti podporovaly omezování veřejných výdajů, zároveň však byl zaručen přístup. To je tady přesně napsáno. Takže ano, zbytečně nevyhazovat peníze tam, kde to není nutné, ale znova je tady zdůrazněno, že musí být zaručen přístup k té adekvátní zdravotní péči. Opět se to z vaší strany neděje a občané už to vidí a brzy to poznají, tyhle dopady.

Samozřejmě koncepce mzdových a nákupních mechanismů na podporu efektivnosti, rovnosti, přechod systémů zdravotní péče od tradičního modelu založeného na nemocniční péči, přiznání větší úlohy praktickým lékařům a odkazování na základní péči a podpora koordinace a integrace péče. Dále tady vidím ještě bod posílení udržitelnosti nemocniční péče, zlepšení mechanismů financování snížením provozních nákladů a zlepšení srovnání výsledků nemoci pomocí referenčního srovnávání. Posílení nákladově efektivního užívání a cenové dostupnosti léčivých přípravků. Prosazování zadávání veřejných zakázek a podpora úlohy generických léčivých přípravků a biologicky podobných přípravků. Náležitá politika kontroly cen a prosazování racionálního užívání léčivých přípravků. Dále je to bližší přezkoumání mechanismů vzájemné spolupráce zemí při řešení otázek přístupnosti a cenové dostupnosti léčivých přípravků v zemích EU. Součástí toho by měly být vhodné regulační mechanismy na úrovni EU a dohody o společném zadávání veřejných zakázek.

Když se namátkou podívám na bod 12, umožnění nákladově efektivních rozhodnutí založených na hodnocení zdravotnických technologií týkajících se pokrytí s ohledem na nové a existující technologie, včetně spolupráce mezi členskými státy. A tak dále. Já si tady ještě vyberu třeba bod 13, to tady mám poznamenáno. Posílení politik na podporu zdraví a prevence nemocí, propagační kampaně týkající se rizikových faktorů. Vypracování integrovaných víceodvětvových iniciativ se zapojením mnoha zúčastněných stran a sladění finančních plánů s časovými harmonogramy politiky.

Tady bych se u toho zastavil. Protože vidíme sice řadu kampaní na léky, ale kde je nějaká vládní kampaň za zdravý životní styl? Aby ti lidi nemuseli mít léky, aby byla edukace ke zdravému životnímu stylu? Takhle to vidím třeba v Japonsku. Já sleduji japonskou televizi v podstatě každý den - dneska jsem ji tedy nesledoval - zprávy a podobně, abych měl přehled o jedné z nejvyspělejších zemí světa z opačné strany zeměkoule. V podstatě každý den se dívám na zprávy. Vždycky v 11 hodin večer, podle toho, kolik je hodin, letní, zimní čas, a běží zprávy v 6 hodin ráno. Takže to mám všechno úplně on-line a přesně vím, co se tam rozebírá, i zdravotnictví a podobně. Rozumím tomu pochopitelně, nepotřebuji překlad. Takže to srovnání mám. A každý potvrdí, že japonská zdravotní péče a lékařský systém jsou jedněmi z nejlepších na světě a že je to prostě úplně skvělé. Takže tady si myslím, že by byl ten příklad na tom východě. K tomu se samozřejmě hrdě hlásím, protože bych chtěl dotáhnout Českou republiku tak, abychom byli jednou z nejvyspělejších zemí světa. Naopak od vaší vlády. Takže tam jsou ty reklamy, tam jsou ty propagace, ty kampaně a ten zdravý životní styl. Což způsobuje samozřejmě nižší náklady na zdravotní péči. Japonci se s tím samozřejmě potýkají, protože tam je vysoký průměr dožití a ty náklady jsou samozřejmě vysoké. Takže na to šli právě tou propagací od podlahy. To by bylo dobré - neřešit opět jenom následek, ale řešit také příčinu. Ale to je ta bolest vaší vlády, chybějící vize. No, vy ani nehasíte nic po požáru. Vy v podstatě ty požáry jenom zakládáte.

Samozřejmě ty další způsoby na podporu udržitelnosti a efektivnosti zdravotnictví. Například tady vidím bod 14, zvýšení přístupnosti kvalitní péče zkrácením čekací doby a snížení finanční zátěže domácností v souvislosti s výdaji na zdravotní péči, včetně neformálních plateb. No tak to děláte opět úplně proti tomu. Já to nechápu vůbec. Takže vy, místo aby vaší ambicí bylo zkrácení čekací doby, snížení finanční zátěže v souvislosti s výdaji na zdravotní péči, tak děláte úplný opak celou dobu, jenom všechno k horšímu. To, co je špatné, necháváte, a to, co je relativně dobré, ještě zhoršujete. Takhle bych to viděl, to je ta realita.

Samozřejmě je potřeba také, a tady se to jasně píše, zohlednění potřeb zranitelných skupin - já jsem ale mluvil o zdravotně postižených spoluobčanech - zejména prostřednictvím příslušných fiskálních politik. Ale to jsou ty peníze, vždyť o tom mluvíme, a vy je berete. Politika v oblasti sociální ochrany. Vždyť vy tady zamítáte návrhy zákonů SPD na zvýšení příspěvku na péči a tak dále, to jsme tady navrhovali už opakovaně, a další záležitosti.

Takže vy jdete úplně proti všemu, co se má dělat. Chtělo by se mi říct, že to nechápu, ale já to chápu, protože vás znám. Jsem tady s vámi několik let. Já vás znám, vaše uvažování. Samozřejmě je vám to úplně jedno, životy běžných občanů. (Námitky z řad poslanců ODS.) Já bych byl rád, aby mi tam poslanec ODS netykal. Protože já si s vámi taky netykám a ani si to nepřeju. Takže tyhle hulvátský kecičky, co tam někdo měl, já si vyprošuju, abyste mi tady tykali, někdo z ODS! Já jsem s vámi husy nepásl.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane předsedo, oslovujete někoho konkrétního?

 

Poslanec Tomio Okamura: Já jsem nikoho neoslovil, protože bohužel nevím, kdo to řekl, ale bylo to tady z toho sektoru. Takže jsem nikoho neoslovil. Já nemám koho oslovit, protože jsem měl sklopenou hlavu. Jenom vím, že tady ze sektoru ODS mi tady někdo tyká a volá na mě.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vzhledem k pokročilé době prosím, pokračujte.

 

Poslanec Tomio Okamura: No, i ne vzhledem, já jsem neoslovil nikoho, protože nevím, kdo to byl. Minule jsem zahlédl toho, kdo byl hulvátský, ale zase jsem neznal jeho jméno. Takže jsem ho taky nemohl oslovit, jestli si pamatujete, protože jsem ho viděl poprvé. Poprvé promluvil, a zrovna na mě hulákal. A bylo to při stejném bodu mimochodem, kdy jsem tady bojoval za občany, abyste jim nebrali těch 14 miliard a nezhoršovali zdravotní péči. Takže to, že tady tykáte lidem, to si tykejte někomu tam u vás, jo?, ale mně ne. Hulváti neskuteční úplně, tady to, nějaký poslanec ODS. (Námitka z pléna.) Ale já neoslovuju, protože nevím, kdo to byl. Takže prosím vás, já vím, že jste nervózní, protože chcete, aby už to prošlo, to, že zhoršíte tu zdravotní péči. Ale my jsme poctivě říkali, že budeme bojovat ze všech sil pro to, aby vám neprošlo to zhoršení zdravotní péče. Takže jsem to deklaroval předem.

Takže jsem mluvil o tom, že je potřeba zohlednit potřeby zranitelných skupin, zejména prostřednictvím příslušných fiskálních politik a politik v oblasti sociální ochrany, mezioborové spolupráce při poskytování služeb péče, kulturně citlivých služeb. Samozřejmě bod 16, a je to tak, že je potřeba zajistit vhodnou úroveň péče o osoby, které ji potřebují, prosazováním hodnocení kvality a účinnosti. Nebudu číst všechny ty body. Tady bych snad zmínil ještě bod 18, že je potřeba pracovat na té prevenci zhoršení fyzického a mentálního zdraví osob s chronickým onemocněním.

Zajímavé je - tady nemůžu hodnotit obsah té reformy, to tady nemám, v tom podkladu, ale Bulharsko uskutečnilo významné reformy k posílení základní péče a ke zlepšení koordinace nemocniční a speciální péče. Estonsko, Polsko - schválně vybírám země z tohoto regionu. Ale Česká republika nic, vůbec není zmiňována tady. No, protože když se nic neudělalo, tak co by tady zmiňovali, že jo?, pochopitelně. Dokonce i ten problematický Kypr, který dával málo toho HDP, byl na posledním místě, to už jsem zmiňoval, že poměr HDP k výdajům do zdravotní péče byl 3,5 %, to jsem říkal, tak i ten Kypr už zahájil postup - cituji přeměny svého systému zdravotní péče s cílem umožnit všem obyvatelům přístup ke zdravotní péči a snížit vysoké přímé platby. No a vy jdete úplně opačným trendem. Naopak mají se zvyšovat přímé platby. Vždyť i mainstream to psal ohledně těch zdravotně postižených a těch doplatků, že se budou naopak zvyšovat kvůli vaší vládě zdravotně postiženým spoluobčanům. Samozřejmě jsou z toho velmi nešťastní. Teď nevědí, co je čeká. Drahota, do toho ještě doplatky. Na francouzské berle se to má zvyšovat a tak dále. Dokonce i ten Kypr - nebo nechci říct dokonce, Kypr určitě není špatná země, není, ale chce umožnit všem občanům přístup ke zdravotní péči. Vy ho upíráte.

Takže tady máme řadu ještě dalších zemí. Mám tady na x stránek, které země co udělaly, významné reformy. Snad zmíním alespoň Portugalsko, které provedlo významné reformy k zajištění všeobecného zdravotního pojištění. Takže Portugalsko provedlo významné reformy k zajištění všeobecného zdravotního pojištění a Česká republika za vlády Petra Fialy k nezajištění veřejného zdravotního pojištění, pravý opak. To je neuvěřitelný úplně. Bulharsko, které rozhodně má nižší životní úroveň než Česká republika, přijalo opatření ke zvýšení ambulantní péče tam, kde nízké pokrytí veřejnou ambulantní lékařskou péčí ztěžuje některým osobám přístup ke zdravotní péči. No tak jak je to tedy s tou stomatologií, s těmi zubaři a dalšími, ty pohotovosti, jak jsem říkal?

Takže i v těchto zemích, z kterých bychom si asi jinak nebrali příklady, tak i tyto země jsou tady zmiňovány, ale Českou republiku jsem tady nenašel. Přitom nefigurujeme v tom žebříčku, to už jsem říkal, v horní polovině nejsme, úplně na dně taky ne. Ale co se týče pozitivních informací, tady není vůbec zmíněna Česká republika ani jednou. Ani jednou. Maďarsko něco dělalo, Rumunsko, Lotyšsko, Polsko - už nebudu číst co a jak - Rakousko jasně, Lotyšsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko zase. Mimochodem oznámili opatření, která mají přilákat lékaře a zdravotní sestry do příměstských nebo venkovních oblastí, abych zmínil něco, co ty země dělají. Tady úplně nic. Vláda Petra Fialy nic vůbec, žádná změna. To je prostě úplně marný s vámi. Lotyšsko, Malta, zkrátily čekací doby, zatímco Rumunsko přeorganizovalo části systému ambulantní péče. No prostě něco se vždycky děje směrem kladným. Ale prostě o České republice tady nemám vůbec žádnou poznámku. No tak já ji nemusím dělat, to je ta zpráva, že jo? Já jsem to nevytvářel. Španělsko, Itálie, Portugalsko, Slovensko, reformy jako centralizace veřejných zakázek. Já nevím, co všechno možný. Takže prostě každý se nějak snaží, ale vláda Petra Fialy prostě nic. Bohužel vůbec nic.

Takže platí to, za nás, za SPD řeknu, že se všem uleví, protože už si tady poskládám ty papíry postupně. Ale chtěl jsem říct, že když se vrátím na úplný začátek samozřejmě už jenom tím shrnutím, tak prostě je zcela jasné, že bylo důležité věnovat tomu ten čas, protože zdravotní péči potřebuje všech deset milionů občanů České republiky, více než deset milionů našich občanů.

Je to důležitá věc, že vy berete tomu zdravotnímu systému 14 miliard korun a zhoršujete dostupnost zdravotní péče pro naše občany a pracovní podmínky zdravotníků. Proto jsem vám chtěl nastavit zrcadlo. A určitě potvrdíte, že moje vystoupení bylo věcné, plné konkrétních vět a argumentů. Neřekl jsem v podstatě ani větu navíc a chtěl jsem vám nastavit zrcadlo, že vlastně to, co vy děláte tímhle zákonem, že je úplně špatně a jde to proti veškerým trendům v moderních zemích. Pro nás, pro SPD, je to prostě úplně nepřijatelný zákon. Pro nás je to úplně nepřijatelné. My budeme hlasovat proti tomu, abyste brali 14 miliard zdravotnímu pojištění. Jsme proti tomu, abyste zhoršovali dostupnost zdravotní péče. Jsme proti tomu, abyste zhoršovali pracovní podmínky zdravotníků. Proto jsme tady takhle dlouho vystupovali, protože se vám to snažíme celou dobu vysvětlit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, táži se, zda se někdo další hlásí do rozpravy? Pan předseda Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, já už to nechci zdržovat. Jenom jsem už včera avizoval na organizačním výboru, že před tím hlasováním si vezmeme hodinovou přestávku na poradu klubu. Dnes, abychom tady nebyli dlouho, tak jsme to změnili na 30 minut. Takže tímto vás všechny prosím o třicetiminutovou přestávku na poradu poslaneckého klubu hnutí SPD. Zároveň tím slibuji, že v tom bodu Finsko NATO, Švédsko NATO, už žádnou přestávku požadovat nebudeme. Budeme mít jednoho řečníka a tím to všechno skončí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Já tedy učiním jednu věc a to je to, že ukončím rozpravu a poté vyhlásím přestávku na 30 minut. To znamená, že předtím, než dám hlasovat o závěrečném usnesení, vyhlašuji přestávku na 30 minut do 3.52 hodin. Prosím, sezvěte si poslance.

 

Poslanec Radim Fiala: Já bych poprosil poslance hnutí SPD, aby se dostavili na klub. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno ve 3.23 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 3.52 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vítám vás po uplynulé přestávce. Budeme pokračovat v projednávání našeho bodu této řádně svolané schůze. Vzhledem k tomu, že jsem skončil rozpravu, tak se ještě předtím, než dám hlasovat o usnesení, táži, zda pan navrhovatel nebo pan zpravodaj si chce vzít závěrečné slovo? Není tomu tak. V tom případě budeme pokračovat.

Článek 50 odst. 2 Ústavy České republiky stanoví, že pokud Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat. Poprosím, aby bylo nastaveno kvorum na potřebný počet hlasů, což je 101.

Než tedy dám hlasovat, hlásí se ještě s přednostním právem pan poslanec Marek Benda. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Moc se omlouvám, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vydrželi jsme tady hodně dlouho. Jistě opozice chápe, že vládní koalici tady drží celou dobu ve 103 poslancích. Jí samotné stačí, že jich je tady jenom tak, aby dokázali mluvit. Poprosil bych, abychom teď hlasovali o mém návrhu, abychom udělali tříminutovou přestávku, protože my si potřebujeme prostě spočítat, jestli je nás tady těch 101. Je to úplně jednoduché. Buďme k sobě upřímní. Dávám procedurální návrh na tříminutovou přestávku.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh, dám o něm hlasovat bez rozpravy. (Ohlasy v sále.) Je to procedurální návrh, o kterém musím dát dle jednacího řádu hlasovat, protože zazněl.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento procedurální návrh, tak jak řekl pan předseda Marek Benda? Eviduji žádost o vaše odhlášení. Omlouvám se. Prohlašuji toto hlasování za zmatečné. Nejprve vás tedy všechny odhlásím a požádám vás, abyste se opětovně přihlásili svými kartami. Počkám, až se počet poslanců v sále ustálí. Je tomu tak. V tom případě dám nyní hlasovat.

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro procedurální návrh, tak jak byl přednesen panem předsedou Markem Bendou, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je pro? Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 77, přihlášeno je 154 poslankyň a poslanců, pro návrh 150, proti 3. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas. Vyhlašuji tedy tříminutovou přestávku do 3.58.

 

(Jednání přerušeno od 3.56 do 3.58 hodin.)

 

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, čas určený na přestávku vypršel. Budeme tedy pokračovat v projednávání našeho bodu. Článek 50 odst. 2 Ústavy České republiky stanoví, že pokud Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat. Kvorum je nastaveno na 101 a budeme hlasovat o následujícím návrhu usnesení:

 

"Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 166/6."

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 78, přihlášeno je 155 poslankyň a poslanců, pro návrh 104, proti 51. Já konstatuji, že usnesení bylo přijato a zákon bude vyhlášen. (Potlesk několika poslanců.)

 

Tím končím projednávání tohoto bodu. A než budeme pokračovat v dalších bodech pořadu schůze, hlásí se s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Tak jste si zatleskali a definitivně jste to dokázali. Polechtali jste ego panu ministru financí Zbyňku Stanjurovi. A já doufám, že se vám to vyplatilo. A také doufám, že až nemocnice budou - a ony budou - omezovat lékařskou péči, až občané zjistí, že jsou tady nedostupné léky, že prostě je omezena péče, tak že si před ně stoupnete a řeknete jim: České zdravotnictví musí držet hladovku. Chtěl to Zbyněk Stanjura! (Potlesk několika poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan předseda Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Tak právě jsme absolvovali hlasování, kde vládní koalice vzala českým občanům 14 miliard z veřejného zdravotního pojištění. Zhoršujete zdravotní péči pro občany České republiky, zhoršujete pracovní podmínky zdravotníků a jste odpovědní za veškeré průtahy, za veškerou nedostupnost zdravotní péče v České republice. Cokoli, co se teď objeví i v médiích, že občané měli průtahy, čekali, kvůli tomu měli problémy, tak vám to tady budeme vytahovat, řekneme vám to, protože za všechno teď můžete vy a vy jste za to plně odpovědní, i za to, že lidé nebudou mít včas zdravotní péči.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vzhledem k tomu, že nikdo další se s přednostním právem nehlásí, otevřu druhý bod dnešního jednání a tím je

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.