Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

9.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují
některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů
a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 199/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili v obecné rozpravě 7. července tohoto roku na 31. schůzi. Připomínám, že na projednávání tohoto tisku podle § 90 odst. 2 bylo vzneseno veto dvěma poslaneckými kluby, ANO 2011 a SPD.

Prosím, aby místa u stolků zpravodajů zaujali za navrhovatele, za omluveného místopředsedu vlády a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, pan ministr Šalomoun a zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jiří Havránek.

Nyní budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, do které se přihlásili poslanci Klára Dostálová, která byla navíc přerušena během svého vystoupení, nicméně dnes je omluvena. Dále je přihlášen s faktickou pan ministr Bartoš, který je taktéž omluven, a do obecné rozpravy pak jsou přihlášeny paní poslankyně Pošarová a Fialová. Vzhledem k tomu, že tedy paní poslankyně Klára Dostálová je z dnešního dne omluvena, a teď se domnívám, že i paní, ano, i paní poslankyně Pošarová je omluvena, přichází v obecné rozpravě na řadu paní poslankyně Fialová. A vidím pak následně přihlášeného... (Hlásí se předseda Michálek.) nebo s přednostním právem, pane předsedo? Přednostní právo. Tak ještě paní poslankyně posečká. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Omlouvám se paní kolegyni, navrhuji zkrácení lhůty o 10 dnů na 50 dnů.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Dobře, děkuji. Budeme následně o tomto návrhu hlasovat. Nyní tedy poprosím paní poslankyni v obecné rozpravě a vás, kolegyně a kolegové, ještě jednou žádám o ztišení. Děkuji. Máte slovo.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji. Já moc děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážený pane ministře, pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové. Já jsem se přihlásila tady k tomu bodu z důvodu toho, že dlouhá léta jsem působila ve výboru jako člen SVJ - sdružení bytových vlastníků jednotek - a navrhovaná úprava není zcela jako ideální pro samotnou obsluhu a pro případné zvýšené náklady. Naprosto se ztotožňuji i s návrhem, který poslala řadě poslanců... (V sále je opět hlučno.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Paní poslankyně, omlouvám se, ale já ještě jednou požádám kolegyně a kolegy o klid, a pokud tak neučiní, tak už začnu jmenovat, kdo se konkrétně má ztišit, protože skutečně ten hluk je příliš velký a paní poslankyně nemá dostatečný klid na své vystoupení. Ještě jednou vás žádám o ztišení a přesunutí rozhovorů do předsálí. Děkuji.

 

Poslankyně Eva Fialová: Já jenom, paní předsedkyně, upozorním, že jsme přeskočili bod. Na tabuli visí jiný.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Aha, tak to se omlouvám, to tady také způsobuje zřejmě - děkuju. Teď už je všechno napraveno. Děkuji.

 

Poslankyně Eva Fialová: Já bych se ráda ztotožnila s názorem, který přišel mnoha poslancům ze zástupců družstev a společenství vlastníků, kteří poslali dlouhosáhlý rozbor, jak by měla být novela upravena. I po konzultacích s MMR a přímo s panem ministrem Bartošem nebylo na jejich doporučení reflektováno. Z tohoto důvodu jsme podali veto na projednávání v devadesátce, protože opravdu samotné odečty tepla a vody, poskytování on-line informací, způsobí nemalé problémy jak samotným poskytovatelům služeb nebo správcům, kteří toto rozúčtování dělají, tak samotným správcům jednotlivých bytových jednotek, družstev a obcí.

Dovolte mi tedy citovat některé věci, které byly předloženy a které byly konzultovány se samotným MMR, kdy zástupci dlouhodobě jednali s MMR, bohužel většina připomínek byla odmítnuta. Zástupci správců bytového fondu se obávají, že pokud bude aktuálně připravovaná novela zákona č. 67/2013 Sb., o službách, přijata v navržené podobě, bude to mít fatální dopad na činnost všech správců bytového fondu, tedy nejen bytových domů a sdružení vlastníků jednotek, ale také měst a obcí. Jako zásadní připomínka k návrhu je ustanovení § 8A odst. 5, kde zástupci napadají povinnost poskytovatele služeb pravidelně v měsíčních intervalech příjemcům služeb poskytovat informace o aktuálních spotřebách energií, kdy jednou z cest je umožnit příjemcům služeb dálkový přístup k těmto informacím. Nenapadají však povinnost o tomto zpřístupnění příjemce služeb pravidelně informovat jedenkrát za měsíc. Jsou toho názoru, že příjemce služeb stačí prokazatelně informovat pouze jednou, to je v okamžiku spuštění této služby nebo v okamžiku, kdy se dotyčná osoba nastěhováním do bytu stává příjemcem služeb, a poskytovatel služeb jí v této souvislosti přiděluje unikátní přístupová data do systému.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já vás ještě jednou požádám, paní poslankyně, omlouvám se, ale opravdu ten hluk se stále nesnižuje, a platí to vlastně pro celou Poslaneckou sněmovnu, všechny kluby. Kolegyně a kolegové, pokud máte cokoli k řešení, už potřetí vás žádám, ať se přesunete do předsálí. Děkuji. Prosím.

 

Poslankyně Eva Fialová: Zástupci také poukazují na to, že neznají jinou oblast legislativy, která (kde?) by obdobně nesmyslná a opakovaná povinnost byla jakémukoliv subjektu nařizována.

Pokud nebude návrh upraven, znamená to pro všechny správce bytového fondu, družstva, jak už jsem říkala, společenství, obce, ale i soukromé vlastníky povinnost každý měsíc zasílat všem příjemcům služeb informace o tom, že se na tom a tom místě pod tím a tím heslem mohou podívat na své aktuální spotřeby energií. Jakým způsobem tato pravidelná komunikace bude probíhat? Elektronicky? Žádnému z uživatelů bytů, vlastníkovi nebo nájemci, není dána povinnost sdělovat správci domu e-mailovou adresu. V některých případech ji ani nemá, když se jedná o starší obyvatele. A pokud ji neposkytne, bude správce příjemci služeb tedy zasílat dvakrát za rok dopis? Obyčejný, nebo doporučený? Kdo to všechno zaplatí?

Ministerstvo pro místní rozvoj návrh opakovaně odmítá s tím, že je třeba doslova dostát znění příslušné směrnice Evropského parlamentu a Rady EU a navazující doporučení kompletně implementovat do svého návrhu. Přičemž když se podíváte na stránky Evropské unie, kde je výklad, jakým způsobem mají členské státy přistupovat k nařízení jednotlivých směrnic, tak u doporučení je přímo dáno "doporučení není závazné". Prostřednictvím doporučení mohou orgány EU dát najevo svůj názor a navrhnout určité kroky, aniž by z nich vyvozovaly zákonnou povinnost pro toho, komu je určena. Z tohoto důvodu nechápu, proč MMR neustále odmítá připomínky jednotlivých svazů k tomuto návrhu zákona a bezostyšně trvá na tom, že bude tato povinnost ukotvena a bude dána samotným poskytovatelům služeb.

Dále v samotné směrnici, uvádíte k článku, je v plném znění, která ta směrnice toto doporučuje, rozlišování mezi poskytováním a zpřístupňováním informací požadavek, aby v případě, kdy byly nainstalovány dálkové odečitatelné měřiče nebo indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, musely být konečným uživatelům poskytovány informace o vyúčtování nebo spotřebě založené na skutečné spotřebě nebo odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění v častějších než ročních intervalech, může vzbudit otázky, co představuje splnění požadavků. Komise konstatuje, že normotvůrce záměrně ponechal vymezení prostředků poskytování informací otevřené, a zároveň jasně rozdělil mezi poskytováním informace a jejich zpřístupněním. Základním požadavkem je poskytování informací uživateli. To lze provést na papíře nebo elektronickými prostředky, jako je e-mail. Informace lze rovněž zpřístupnit prostřednictvím internetu a pomocí rozhraní, jako je internetový portál nebo aplikace pro chytré telefony, ale v takových případech musí být konečný uživatel v uvedených pravidelných intervalech určitým způsobem upozorněn, jinak nelze informace považovat za poskytnuté konečnými uživateli s danou četností, ale pouze za zpřístupněné. Pouhé zpřístupnění informací ale ponechává jejich vyhledávání na konečném uživateli a nebylo by v souladu s celkovým cílem této části revidované směrnice o energetické účinnosti, to je zvýšit povědomí konečných uživatelů o jejich spotřebě.

Tento jemný, avšak důležitý rozdíl je třeba zdůraznit také proto, že normotvůrce uvedl volitelné doplňkové zpřístupnění informací přes internet po klíčovém požadavku poskytovat informace v pravidelných intervalech. Mohou být zpřístupněné také prostřednictvím internetu a aktualizovány tak často, jak to měřicí zařízení a používané systémy umožňují. Výraz "také" nebyl použit ve smyslu "namísto toho", nýbrž jako označení další možnosti. Jakýkoliv jiný výklad by ponechal příliš velký prostor pro narovnání a používání systémů, které neumožňují časovou zpětnou vazbu, čímž by obcházel základní požadavek a ohrozil dosažení hlavního cíle revidované směrnice o energetické účinnosti. Tento výklad potvrzuje i použití výrazu "lze místo toho" v bodě 3 přílohy 7A, v níž normotvůrce jasně zamýšlel, že ustanovení představují alternativy. Stručně řečeno, trvalé zpřístupňování informací prostřednictvím internetu není alternativou nebo dostatečným prostředkem pro splnění požadavku podle bodu 2 přílohy 7A, jehož cílem je poskytovat častější než roční informace, pokud není kombinováno s nějakým druhem aktivního oznamování konečnému uživateli v požadovaných intervalech.

Svaz také navrhuje odložení účinnosti tohoto ustanovení o dva roky, to je na 1. 1. 2025. Dnes se nacházíme v prvním čtení, a pokud by prošel § 90, což už je neaktuální, jeho účinnost by mohla být nejdříve od 1. 8. 2022, a následně schválení Senátu, a poskytovatelé služeb by na splnění povinnosti měli pouze pět měsíců. Takže je již jasné, že díky tomu, že se zavetovala devadesátka, není možné tuto implementaci k 1. 1. 2023 stihnout. Proto žádám, jestli by bylo možné přehodnotit účinnost od 1. 1. 2025, aby se jak družstva, společníci, obce, soukromníci, nedostávali do fatální situace. A to ještě zcela stranou ponechávám samotné poskytovatele případných softwarů a dalších servisních služeb.

Pokud se podíváme na statistický úřad, kde vycházíme z čísel ze sčítání lidu 2011 - protože aktuální data ještě nejsou dostupná - tak dle výsledků z tohoto sčítání bylo v roce 2011 celkem 2 257 978 bytů v bytových domech. Z tohoto počtu jich 1 749 183 mělo ústřední vytápění, u kterého je třeba provádět rozúčtování nákladů mezi spotřebitele. Z toho 1,47 milionu bytů je zásobováno teplem buď dálkově, nebo z domovních plynových kotelen. Lze tedy předpokládat, že všechny tyto byty, to jest 1,17 milionu bytů, spadají do jurisdikce zákona. Celkový počet měřidel a indikátorů v bytech je cca 7 milionů. Na jeden byt připadá v průměru 3,5 radiátoru a 1,4 vodoměru. Nikdo nezpochybňuje povinnost, že od 1. 1. 2027 musí být dálkovým odečtem vybaveno všech 7 milionů měřidel. Dle odborného odhadu vedoucích představitelů asociace rozúčtování nákladů na teplo a vodu je maximálně 50 % indikátorů a měřidel nyní vybaveno dálkovým odečtem splňujícím definici zákona č. 406 z roku 2000, to jest odečty bez vstupu do bytů. Reálně se povinnost měsíčních odečtů týká asi 3,5 milionu měřidel indikátorů. Při četnosti 12 odečtů ročně jde tedy o 42 milionů provedených odečtů během kalendářního roku, a to od roku 2023. Bohužel, pouze mizivé množství z těchto dálkových odečitatelných přístrojů je technicky připraveno na skutečné dálkové odečty. Domy jsou zatím vybaveny technologií, která umožňuje oprávnění pravidelných odečtů sice bez osobní přítomnosti, ale pracovníka firmy. Takto se doposud provádí odečty bez vstupu do bytů jednou ročně na konci zúčtovacího období.

Nevím, jestli někdo máte tu zkušenost, ale v současné chvíli odečty fungují tak, že přijde technik před každý ten byt, vytáhne měřidlo a do toho si stáhne celý byt, ale není možný dálkový přístup, aby seděl někde v kanceláři. Opravdu ten technik musí přijít před ten dům a celé informace z bytu stáhnout. Nemluvě o tom, že u spousty bytů, když se budeme bavit o teplé vodě, nejsou tyto vodoměry vybaveny dálkovým odečtem a vyžadují přítomnost člověka v bytě. Takže každá z osob by měla jednou měsíčně zajistit přítomnost v bytě a pracovníkovi nebo správci bytu umožnit vstup do svého bytu. Ti většinou chodí v dopoledních hodinách, a protože jsou to někteří zaměstnanci a většina zaměstnaných je v práci, tak by si museli brát případně volno v tuto chvíli. Ale to je jenom taková malá poznámka. Nebudu mluvit o tom, když u vlastníků bytových jednotek většinou dělá předsedu někdo dobrovolně z vlastních lidí, nehledě na to, že může být také zaměstnán a zařizovat tuto těžkou administrativu a termíny je velice obtížné.

Budu pokračovat. Dle informací, které v rámci průzkumu mezi členy získal svaz, je podíl dálkových odečten, které jsou vybaveny zařízením, nižší. Pohybuje se mezi 30 až 40 %. Především malá družstva či společenství, která si rozúčtování provádí vlastními silami, doposud necítila ani necítí potřebu podobné technologie instalovat. Nebudu mluvit v dnešní době o tom, když je budou muset nainstalovat, o dodatečných nákladech, které jsou s tím spojené. A kdo je ve finále zaplatí? Samotný nájemce toho bytu.

Jako konkrétní příklad můžeme uvést situaci v bytovém družstvu Škoda Plzeň, kde družstvo spravuje celkem 13 498 bytů v cca 400 bytových domech. Družstvo je v pozici správce cizího majetku, neboť v domech již vzniklo po převodu původně družstevních bytů do vlastnictví členů družstva právní subjektivity společenství vlastníků. Jakékoliv rozhodování v domech je tedy plně v kompetenci výboru společenství a shromáždění vlastníků. Podle evidence družstva je v bytech 25 211 kusů vodoměrů, z nichž 4 058 umožňuje dálkové odečty - ovšem pozor, pochůzkovým způsobem, to je, jak jsem zde již upozornila.

Obdobná situace je v případě poměrových měřičů tepla, kdy z celkového počtu zhruba 47 000 měřidel je schopno dálkovým pochůzkovým odečtem 13 780 měřidel. Technologií, která by umožnila skutečný dálkový odečet, to je datová směrnice a další související vybavení, je vybaveno pouze několik domů.

Z výše uvedeného plyne, že pokud bude schválena novela zákona č. 67/2013 s účinností od 1. 1. 2023, pak budou muset výbory společenství v současnosti s družstvem zajistit pravidelné měsíční odečty pochůzkovým způsobem pro cca 18 000 měřidel. Je zcela jisté, že v domech, kterých se bude tato povinnost týkat, nebude možné v termínu do 31. 12. 2022 potřebné technologie instalovat.

Ty důvody jsou zřejmé. Dlouhodobě avizovaný nedostatek příslušných zařízení, nedostatečná kapacita realizačních firem, pravidla pro rozhodování bytových družstev a společenství vlastníků jednotek, kdy v naprosté většině případů stanovy družstva či společenství svěřují přijetí potřebných rozhodnutí do gesce nejvyššího orgánu, to jest členské schůze nebo shromáždění vlastníků. Tyto se konají zpravidla jednou ročně, a to v termínech květen až červen. To znamená, že rozhodnutí potřebná k instalaci těchto technologií bude možné přijímat nejdříve v uvedených měsících roku 2023. To si nedokážu představit, když společenství vlastníků toto neodsouhlasí na své schůzi. Obdobná situace je hlášena i u dalších členů svazů. Obdobně je možné shrnout, že v rámci Sdružení českých a moravských bytových družstev je měřidly spojenými dálkovému odečtu pochůzkovým způsobem vybaveno cca 30 až 40 % bytů. Výše uvedené zohledňují pouze aspekty technické připravenosti bytů.

Samostatnou kapitolou je příprava nezbytného hardwarového a softwarového vybavení, nastavení všech procesů souvisejících s dálkovým přístupem požadovaných dat, a to za předpokladu jejich bezpečnosti a ochrany. Tyto činnosti budou po schválení novely zákona vyžadovat svůj čas pro uvedení do praxe.

Z těchto informací, kdy MMR šlo nad rámec, implementovalo doporučení a Svaz českých a moravských bytových družstev se ozývá, nemyslím si, že by nebylo možné jejich návrhy zapracovat do samotného znění zákona tak, aby byl umožněn přístup pouze jednou, když se člověk nastěhuje, nebo při převedení a odeslání patřičného hesla. Navrhuji, aby tento zákon byl vrácen předkladateli k přepracování. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Eviduji váš návrh. Nyní také faktická poznámka, ke které se hlásí paní poslankyně Peštová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já samozřejmě nejsem odborník na bytovou politiku, ale bedlivě jsem poslouchala svoji předřečnici a chtěla bych se zeptat předkladatele, kdo to všechno zaplatí? Protože samozřejmě tak, jak jsem to poslouchala, směrnice říká, že musí pravidelně docházet k informovanosti jednotlivých občanů měsíčně, to znamená, jakou mají spotřebu. A to nebudou určitě malé peníze, že jo? Jak říkám, nejsem na to odborník. Docela by mě zajímalo, kolik to bude stát, jestliže tato povinnost tam vznikne, a ve finále, kdo to zaplatí, jestli to bude rozpuštěno potom do ceny, protože samozřejmě to budou vlastně dodavatelé toho média, kteří to budou muset říkat nebo budou muset avizovat každý měsíc, takže to určitě nebudou malé náklady, a kdo ve finále ponese břímě těch nákladů, protože mně z toho vyplývá jedno jediné: Ano, je to krásné, transponovali jsme směrnici, jsme papežštější než papež asi zřejmě, ale ve finále to stejně zaplatí ten občan. Jestli tuto službu bezpodmínečně potřebuje ten občan, aby si potom za ni zaplatil? My už jsme dostávali, nebo někteří z vás, možná že už k vám ty e-maily nedoputovaly, ale už se občané ptají, jestli to pro ně je náklad, protože už v současné době, když chtějí ne každoroční, ale třeba jednou za půl roku vědět, jaká je spotřeba, tak si za tu službu musí zaplatit. Takže mě by zajímalo, kolik to bude stát, když to bude každý měsíc. Děkuji za odpověď.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní v obecné rozpravě - a ještě s faktickou další, ale omlouvám se, pan poslanec musí posečkat, protože se hlásí paní poslankyně Fialová s faktickou, a to má přednost. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji. Já jsem chvilku čekala, jestli bude reagovat ministerstvo, ale chápu, že tady je pan ministr v zástupu, tak se pokusím kolegyni odpovědět. Samozřejmě že to zaplatí konečný uživatel bytu. Jak jsem byla dlouho ve výboru, tak jenom například nainstalování jednoho měřidla na vodoměr, základní při osobním odběru asi 230 korun, nejlevnější na trhu. Pokud se budeme bavit o měřidle s dálkovým odečtem, tak je to 350 a více podle toho, jak nabízí. K tomu když připočteme, že musí každý měsíc přijít technik a odečíst to, v současné chvíli třeba teplo před bytem, tak musíte zaplatit jeho práci, která se rozúčtuje samozřejmě do nákladů za správy těch bytových jednotek, a musí se zvednout tím pádem automaticky fond oprav, který je definován u každého vlastníka podle metrů čtverečních, a tím následně to musí být schváleno, pokud dojde k navýšení a nezvládne to družstvo, aby bylo v minusu na základě těchto nákladů, tak se musí sejít celé shromáždění a odsouhlasit navýšení fondu oprav. To je celá technologie nebo celý tento proces, který musí nastat kvůli tady tomu novému nařízení. To je celé.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou přihlášena paní poslankyně Peštová, připraví se pan poslanec Bureš. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji své kolegyni za odpověď. Když bych to teď shrnula, tak v současné době všichni máme nějaké problémy s dodávkou energií, víme, jak nám ceny stoupají. Takže k tomu my ještě jednotlivé občany zatížíme tímto. Tak to je skvělé. Já děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je přihlášen s faktickou poznámkou pan poslanec Bureš. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji. Vážená paní předsedkyně. Já tady nechci rozebírat, že si to mohly moje ctěné kolegyně z výboru pro životní prostředí říct mezi sebou třeba v lavici nebo v předsálí, nikoliv přes tento mikrofon, ale jenom upozorňuji na jednu věc.

Já taky nejsem příznivcem tady toho zákona a tady toho opatření, ale zase bych to úplně nedramatizoval, protože vezměte si, že ty měřáky musíte obnovovat, ony nejsou na věky věků. Musíte provádět jejich výměnu, jejich certifikaci, musíte provádět jejich kontrolu, a při takové kontrole přece není nic lehčího než takový měřák vyměnit za měřák s dálkovým odečtem.

Dneska už je to celkem běžné, sdružení vlastníků bytových jednotek mají celkem běžně v bytech na topení nainstalované měřáky s dálkovým odečtem, a to potom stačí skutečně, aby technik proběhl domem, a ony mu automaticky naskáčou do toho jeho zařízení, které má s sebou k dispozici. Jiná věc je samozřejmě, jak potom informovat příslušné vlastníky těch bytových jednotek, jestli to má být každý měsíc, tak si skutečně dovedu představit, že to předseda sdružení vlastníků bytových jednotek, ve většině případů stejně ty bytové jednotky obhospodařuje nějaká realitní kancelář, tak třeba přes realitní kancelář takovou informaci dostanou.

Jiná věc je, a tam s tím souhlasím, že je to naprosto zbytečná informace, že stačí, aby to bylo poskytnuto třeba jenom jednou za rok. Ale nedramatizoval bych to s nějakými extra zvýšenými náklady. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou přihlášená paní poslankyně Peštová, následně paní poslankyně Fialová. Stále faktická. A pan ministr se hlásí s přednostním, nebo s faktickou, zeptám se? S přednostním, dobře. Tak nejdříve prosím paní poslankyni Peštovou.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Tak já bych chtěla zareagovat na pana poslance Bureše, prostřednictvím paní předsedající. My jsme se nepotkaly, nota bene toto neřeší výbor životního prostředí, to si snad asi řekneme otevřeně, že spíš možná tak výbor pro veřejnou správu. Ale ty revize jsou jednou za pět let, to víme všichni, kdo máme nějaké topení. Nebudeme si tady říkat, že jsou každoročně, nebo, pardon, výměna je jednou za pět let. Tady se bavíme opravdu každý měsíc, že by každý měsíc ten daný občan, nebo majitel té jednotky, měl dostávat tuto informaci. A opravdu, tato informace je placená. To není informace, kterou dostanete jen tak. Sama, když jsem potřebovala vědět v mezičase, jakou mám spotřebu, tak jsem si za to musela připlatit. Opravdu to není, že by mi to někdo dal zadarmo. Proto jsem se ptala, kolik to bude toho občana stát, respektive, pokud se bavíme o esvéjéčku nebo o družstvu, jestli se zvedne, tak jak tady bylo řečeno, fond opravy a údržby, tak opravdu to nejsou malé peníze.

A já se spíš zamýšlím nad tím, kde tato spásná myšlenka vznikla? Ano, rozumím tomu, přišlo to z Bruselu, je to transpozice, ale kdo to tam vymyslel? Komu tím nahráváme? Určitě ne občanům v dnešní době, když se jim zvedají ceny energií. V žádném případě! Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Fialová.

 

Poslankyně Eva Fialová: Já také budu reagovat na svého ctěného kolegu, pana Bureše, prostřednictvím paní předsedající. Opravdu výměna jednotlivých měřidel probíhá jednou za pět let dle pokynů, což není takový problém. Družstvo si to dokáže naplánovat, to s vámi souhlasím. Nicméně opravdu ten technik musí přijít a stáhnout to. Teď chodil jednou ročně. Když máte velké sídliště, tak mu to zabere třeba čtrnáct dní v měsíci, chodit a stahovat ta data. A teď to bude dělat každý měsíc? Kde jsou náklady na software, který bude automaticky posílat esemesku nebo nějakým způsobem vyrozumí jednotlivé nájemce o tom, že se mají podívat na své vyúčtování?

Přitom to lze udělat elegantně, dát jednou přístup, kdy se to dá na webové stránky nebo na svoji aplikaci, kde se každý z těch nájemců může na to podívat. V současné chvíli, kdy chtěl někdo vědět spotřebu, nebo se stěhoval nový majitel a nebyla dohoda mezi nimi, mezi kupujícím a novým nájemcem třeba toho bytu, že se vyúčtování udělá na konci roku, tak si to ten nový nájemce zaplatil, samotného toho technika, ten příchod, a tak dále, ale ty dohody tam byly. Nevidím důvod, jakým způsobem budeme informovat každý měsíc. Pošleme každému nájemci esemesku nebo cokoliv jiného: Podívejte se na vyúčtování, máte takovou a takovou spotřebu tepla? Já tomu nerozumím, proč to máme dělat. Pokud ten dotyčný bude mít zájem a bude mít heslo, tak se tam může podívat automaticky. A kde máte náklady na ten software? Kdo to bude vymýšlet, kdo to bude (nesrozumitelné)? Já jsem tady četla ta čísla, 7 milionů těch měřidel, 1,47 milionu uživatelů budou posílat esemesku každý měsíc? To je prostě nesmysl. A proč jdeme tedy nad ten rámec, když nemusíme? Toť otázka.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Bureš. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bureš: Já tedy nevím, jestli moje kolegyně mají na měřácích na teplo nějaké speciální zařízení, ale my tam máme buď takové ty ampulky, které se odpařují, ty musíme minimálně jednou za rok vyměnit, takže stejně dneska platíte to, že k vám přijde jednou za rok technik a na všech topeních vám vymění ty ampulky, od kterých se odpařuje tekutina. Anebo na těch topeních máte digitální měření, které má dálkový přístup, a tam skutečně prostě stačí, aby tam někdo proběhl tím domem. Může to být koneckonců i třeba předseda esvéjéčka, který tu spotřebu tam okamžitě zjistí. To nic nemění na tom, že i mně připadá, že jednou měsíčně to posílat těm lidem je naprosto zbytečné, ale taková je prostě transpozice směrnice z Evropské unie. A my spíš teď hledejme, jak to udělat, toto informování pro lidi, co nejlacinější nebo co nejlevnější, a na druhou stranu abychom splnili to, co se má dodržet. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Fialová. Prosím.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji. No to je výborné. Takže předseda SVJ bude chodit a obíhat barák s měřákem, který nemá k dispozici, který musí být kalibrován, je majetkem nějaké firmy a tak dále a tak dále. To jako myslíte... to už není myšleno jako vážně, co dáme ještě za povinnost! A mají si je ty esvéjéčka koupit? Do svého vlastního - mají je nechat kalibrovat? (Poznámka z pléna.) Půjčí. No to je super.

No já nevím, každý má nějakého správce, a když říkáte, že to není problém, aby ten barák oběhl, tak k tomu je další administrativa, že to tedy musí někam... Když už i tohle hypoteticky vezmu tedy v úvahu, že si pořídím měřák, který je kalibrovaný, tak ta data musím někam odeslat, kde mi je bude někdo valorizovat, protože to nemůže dělat jen tak někdo. Od toho máme zákony, abychom měli aktuální informace a nakládali s rozúčtováním bytového domu tak, jak je potřeba. A když už jsem tady o tom mluvila, tak ten technik musí přijít.

Vy jste tady mluvil, ano, o těch ampulkách, ale těch se to vůbec netýká, to se týká s tím dálkovým přenosem. A ty ampulky musí být vyměněny do roku 2027, to je taky zahrnuto a všichni s tím počítají. A dálkový přenos v dnešní době, technologie opravdu umožňují ve 30 až 40 procentech, takže jdete a stáhnete si to před tou nemovitostí. A ten technik tedy, když bude chodit, který je najatý pro správu nějakého bytového fondu, bude chodit čtrnáct dní v měsíci, kdy je jiná práce? To se budou přijímat další noví lidé jenom kvůli tomuhle nesmyslnému opatření nebo nařízení, které nám navíc ta Evropská unie neukládá, a my jsme opět papežštější než papež?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Jiří Mašek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Dobrý den, paní předsedající, páni ministři, kolegyně, kolegové, nejsem odborníkem pro tuto tematiku, stačilo mně to, co jsem tady poslouchal, a můj dotaz je jednoduchý. Je možné provést tu transpozici, ale se změnou a nechat tam to měření jednou ročně? Prosím vás, zdůvodňovat, proč to je jednou měsíčně, všichni, co tady sedíte, a teď je to úplně apolitické, víte, že to je úplný nesmysl. Můj dotaz na předkladatele a na pana ministra je, zda to nemůžeme přijmout s touto změnou, aby to zůstalo jednou ročně, a opustit toto téma? Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová A protože už není faktická poznámka, tak se dostává právě na pana ministra, který se s přednostním právem přihlásil, takže prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Dobrý den, dámy a pánové, děkuji za slovo. Samozřejmě některé vaše dotazy zodpovím.

Já bych chtěl jenom uvést, že je potřeba si uvědomit, co je předmětem té právní regulace, kterou tady máme posuzovat, protože je tady nějaká povinnost, abyste se pravidelně informovali, příjemci služeb o zjištěné spotřebě tepla a spotřebě společně připravované teplé vody, a teď je otázka, kdy.

Tady existuje zákon o hospodaření s energií č. 406/2000 Sb., který to řeší v § 7 v odst. 11 a 12. Ten říká, že měřáky s dálkovým odečtem je potřeba mít až od 1. 1. 2027, takže si myslím, že instalovat tyto měřáky, na to je docela dost času.

Nicméně ta regulace, která není předmětem dnešního jednání, ale která už je, je o tom, že pokud se budou měřáky vyměňovat, tak už se mají používat měřáky s dálkovým odečtem, a to, co byste měli schválit dneska, nebo propustit doufejme do nějakého dalšího čtení, je o tom, že pokud je instalovaný měřák s dálkovým odečtem, tak máte poskytovat ty informace, které v zásadě ten poskytovatel má, a tam je opravdu ta měsíční lhůta.

Pokud se tady bavíme o tom, jestli tak říkajíc stačí jenom upozornit, že si to můžete stahovat nějakým způsobem tak často, jak chcete, anebo jestli je třeba vyloženě každý měsíc zasílat dopis nebo zasílat nějaké jiné avízo, ať už formou esemesky, nebo mailem, tak to je vlastně otázka výkladu, co znamená poskytování a co znamená zpřístupňování.

Tady vlastně už bylo avizováno, že ten problém vlastně vyplývá, nebo tohleto doporučení, aby tam bylo to měsíční avízo, vyplývá z doporučení Evropské komise. Samozřejmě doporučení Evropské komise patří mezi takzvané softlo, opravdu v rámci toho doporučení nemohou zakládat práva a povinnosti, jichž by se mohli nějakým způsobem dovolávat. Nicméně ani tak nelze v zásadě říci, že to doporučení je právně irelevantní, a měli bychom ho prostě a jednoduše ignorovat.

V případě, kdy je tohle doporučení Komise k výkladu nějakého závazného aktu práva EU přijato, lze předpokládat, že právě Komise k tomu takovýmhle způsobem přistupovat bude, a Komise byla spoluautorem tohoto předpisu. A je tedy asi velmi pravděpodobné, že pokud bude vyhodnocovat správnost přijetí té právní úpravy, tak bude postupovat přesně podle toho svého doporučení. V rámci předcházení nějakým problémům je vhodnější asi názoru Komise vyhovět, protože ten, kdo by Českou republiku případně žaloval, by byla samozřejmě Evropská komise. Samozřejmě u Evropského soudního dvora by to mohlo dopadnout i jinak.

Já se tady musím zastat Ministerstva pro místní rozvoj, protože oni až tak úplně nelpěli na tom, aby to bylo uděláno tímto způsobem, ale vzhledem k tomu, že v rámci notifikačního orgánu této energetické směrnice, ze které to vychází, je Ministerstvo průmyslu a obchodu, a to byl v zásadě požadavek Ministerstva průmyslu a obchodu, aby se toto doporučení komise bralo velmi vážně v úvahu a aby se postupovalo v souladu s ním. Takže tolik na vysvětlenou.

V zásadě ta polemika je o tom, jaký je rozdíl mezi poskytováním a zpřístupňováním. Pokud v té směrnici je text, že by mělo jít o poskytování informací, tak se to vykládá tím způsobem, že to je něco, co opravdu dostanete do rukou nebo dostanete avízo, kde si to máte vyzvednout. Oproti tomu pouhé zpřístupnění, které tam není v tom textu, tak tam by potom stačilo to, co tady vlastně uváděla paní poslankyně Fialová.

Takže je to právně trošku sporné, jestli se jde nad rámec té směrnice, nebo ne. Nicméně se tím plně respektuje doporučení Komise a ta to samozřejmě bude vykládat svojí optikou, kterou uvedla v svém doporučení.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Pan poslanec Kettner ještě posečká, protože jsou tady faktické. Nejdříve paní poslankyně Fialová a pak paní poslankyně Peštová. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Eva Fialová: Moc děkuju panu ministrovi za vysvětlení a zodpovězení některých otázek a jenom si dovolím takovou nejapnou poznámku, že je fajn, že házíme projednávané věci na svého nestranického kolegu, na Ministerstvo průmyslu a obchodu, nicméně mně to stále nedá. Chápu, co jste asi jako chtěl říci, ale když nevíme, jak to - já potřebuji znát odpověď. Když jste tedy to konzultovali s jednotlivými svazy, které evidentně na Ministerstvo pro místní rozvoj chodily, a poslaly dokonce i svůj návrh úpravy, který já vám tady dovolím ocitovat, co je tedy na tom tak špatně, na tuto právní úpravu přistoupit, která by splnila totálně gesci samotné Komise? Já bych to potřebovala opravdu vysvětlit, protože vidím v tom nepatrný rozdíl, ale velice podstatný pro samotné provozovatele, kde samotný svaz, který MMR toto obdržel, navrhuje v § 8a odst. 5 povinnost podle odst. 1 nebo 2, což je právě zasílání těch informací: považuje se za splněné, pokud poskytovatel služeb zpřístupní příjemci služeb informace o jeho spotřebě způsobem umožňujícím dálkový přístup a o tomto zpřístupnění příjemce služeb - doplněné slovíčko "prokazatelně" - vyrozumí, a škrtnuto "ve lhůtě podle odstavců 1 a 2". Příjemce služeb však může písemně požádat poskytovatele služeb o zaslání informací o spotřebě v listinné podobě po dobu aktuálního zúčtování období. V takovém případě je příjemce služeb povinen uhradit náklady s tím spojené a poskytovatel služeb může žádat zálohu na úhradu těchto nákladů. Jaký je v tom velký rozdíl? To je celá pointa, o kterou se tady přeme, a potřebuji tedy vysvětlit ten zásadní rozdíl (Předsedající: Vypršel čas!) v těchto dvou slovíčkách. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Prosím paní Peštovou s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já se směju. Já bych chtěla zareagovat na pana ministra. Já jsem samozřejmě tu legislativu připravovala, než jsem šla do Poslanecké sněmovny. Tak teď se tady točíme na tom, jestli to slovíčko má být takové nebo onaké. Bavíme se o tom, že když komise doporučuje, tak doporučení opravdu není nic povinného. Každý členský stát se k tomu postaví tak, jak potřebuje.

Vám tady visí neskutečné množství zákonů, které už jsou dávno po lhůtě transpozice, to myslím, že se na tom všichni shodneme, máte je, jsou tady v Poslanecké sněmovně a už jsou dávno za lhůtou. Tam vám hrozí neskutečné pokuty, 2,5 milionu euro okamžitě za každý den, než to dostanete do našeho právního řádu, 10 až 15 tisíc eur. Ale to se bavíme o transpozicích, tam se bavíme o tom, že to musí být. Tady se bavíme o tom, že se bavíme o nějakém slovíčku, jestli tam bude nebo nebude a že Komise doporučuje. Ve své podstatě, když půjdete cestou, že to doporučení vy nesplníte, protože to je jenom doporučení, tak pak teprve s vámi Komise zahájí nějaké infringementové řízení, potom nějaké odůvodněné stanovisko, pokud ona uzná, že jste opravdu netransponovali, jak jste měli transponovat. Proč, čeho se bojíte? Já bych prostě do toho nešla. Na jednu stranu vám tady visí zákony, za které vám hrozí neskutečné pokuty a sankce, a na druhé straně tady budeme bazírovat na nějakém slovíčku, že Komise doporučuje? Já bych do toho prostě nešla a netransponovala to. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je s faktickou poznámkou ještě, pane ministře, přihlášen pan poslanec Adamec. Faktická má přednost, prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové. Tak já mám takovou prosbičku na všechny kolegy, co diskutují. V devadesátce jsme to zařízli, to znamená, ta diskuse, pokud by to zůstalo v tomto režimu, by byla namístě. Ale já mám fakt prosbu. Nezlobte se, třeba pro mě tohle téma je úplně někde jinde a já bych rád, protože asi to nezamítneme, protože to je evropská směrnice, půjde to do výborů, jestli by naši kolegové, kteří vědí, o čem se tady bavíme, si tu diskusi nemohli přenést, tu odbornou diskusi, která tady v tuto chvíli probíhá - a já se přiznám, já to tak vnímám, já se omlouvám, že takhle vystupuji - ale chtěl jsem vás požádat, abyste to nechali na ten patřičný odborný výbor, a teprve pak, když tam se nedohodnete, tak tomu rozumím, té debatě, to pak tady politické nějaké zadání bude a pak to tady budeme rozhodovat. Moc vás prosím, pusťte to do těch odborných výborů.

A vlastně víme, že tam problém je v tuhle chvíli, podle devadesátky jsme to neodsouhlasili, takže já bych vás prosil - neříkám, nekritizuju to, pokud budete chtít dát diskutovat, je to váš problém - ale myslím si, že když tady říkáme, že nemáme čas na zákony, tak tady myslím je vhodná chvíle využít tohoto okamžiku a spíš se soustředit na to, co nás čeká dále. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je přihlášen s přednostním právem pan ministr Šalomoun.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Děkuji vám. Já bych zareagoval na paní poslankyni Peštovou, která tady uváděla, že vám - zřejmě myslela vládu nebo vládní koalici - hrozí nějaké pokuty. Ale ty hrozí nám, ty hrozí České republice! V tom jsme namočení úplně všichni. A chci upozornit, že tento návrh zákona připravovala minulá vláda. To, že dneska se tady s nějakým překvapením esvéjéčka probouzejí, že budou muset něco dělat - v tomhle návrhu zákona už je to od připomínkového řízení, které proběhlo v roce 2020, vaše ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová to předkládala vládě v říjnu roku 2021 a už tehdy mělo být v zásadě všechno vypořádáno. Tak mě trošku teď s překvapením děsí to, že to tak v zásadě není.

A také bych se přikláněl k tomu, co tady říkal můj předřečník. To jsou opravdu velmi technicistní odborné debaty, nechme to, prosím, na výbory. Vzhledem k tomu, že už vlastně padlo veto a § 90, tak tam na to teď bude poněkud více času než se tady přít o to, co znamená přesně slovíčko "poskytovat", co znamená slovíčko "zpřístupňovat". Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní je s faktickou poznámkou přihlášena paní poslankyně Pastuchová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, já jen krátce se vší úctou k panu poslanci Adamcovi a k panu ministrovi, vaším prostřednictvím: prosíte, aby tu kolegové a kolegyně nehovořili nebo ať to proberete na výborech, abychom postoupili k dalším zákonům. Já bych byla taky ráda, ale prosím, uvědomte si, že my jsme tady mohli o těchto zákonech diskutovat od začátku volebního období každou středu odpoledne. To, že se nediskutuje, a máme celé středy volno vy i my, tak to je jenom dohoda vaší pětikoalice.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní se tedy vracíme do obecné rozpravy a do té je přihlášen pan poslanec Kettner, teď už skutečně. Než dojdete, ještě se někdo může přihlásit s faktickou, ale stále se tak nestalo. Takže, prosím, máte slovo. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové. Spousta věcí tady už byla řečena, čili já to zkrátím, protože některé věci by se opakovaly. Ono tady to usnesení nebo tato novela se tváří jako vstřícná vůči občanům, protože - to si dovolím ocitovat - "posilují práva příjemců centrálně připravovaného tepla a teplé vody na přesné, spolehlivé, jasné a včasné informace o jejich spotřebě, aby měli dostatečnou častou zpětnou vazbu o spotřebě. Směrnice stanoví minimální četnost informování o vyúčtování" a tak dále a tak dále. To jsou ty technické formulky, které já tedy číst nebudu. A je tady, že bychom měli přijít z té odborné rozpravy. Obecně si myslím, že tady ta obecná rozprava je naprosto v pořádku, protože tu spíše sledují občané. Co se týká odborných jednání na půdě výborů, těch se občané neúčastní, nerozumí jim, takže já naopak tu diskusi vítám.

A nebudu tady používat technické termíny, ale budu velice konkrétní tak, aby tomu rozuměli i občané. Za prvé, také se přidám k tomu, že to je nezávazné doporučení, čili opravdu nám nehrozí žádné sankce. Takže nechápu to tvrdošíjné trvání na tom, abychom to přijali se vším všudy. Opravdu tomu nerozumím.

Dále bych tady reagoval i na některé své předřečníky a potom přejdu ke konkrétním číslům. Vím, o čem mluvím, protože bydlím v družstevním bytě a jsem člen představenstva bytového družstva. A jak je tady řečeno, už jsem slyšel z úst pana ministra, že teď se teprve probouzejí. Není to žádná pravda, družstva už se na to dlouhodobě připravují, ona nemohou čekat, až to bude ve finální podobě, on, už musí mít nějakou představu, jak budou postupovat. To znamená, že i čísla, která vám budu říkat, jsou konkrétní čísla jednoho jediného bytového družstva.

Co se týká měřáků, měřáky s dálkovým odečtem jsou násobně dražší, samozřejmě, ale třeba naše družstvo není, jak se říká, sto let za opicemi. My už máme ty měřáky, kdy technik přijde před barák a odečte si to. A konkrétní čísla: máme 8 000 bytů a konkrétní náklady na to, abychom se na to připravili, naše jediné bytové družstvo, to bude jednorázová položka, technické vybavení kompletně 5 milionů korun. Samozřejmě to není, že zaplatíme 5 milionů a bude to na věčné časy. Ta zařízení zastarávají, musejí se inovovat, musejí se opravovat a tak dále, ale prostě jednorázově je to částka 5 milionů korun pro naše bytové družstvo. Pak jsme samozřejmě řešili i eventuální odečty. Je nesmysl, aby technik takové množství domů obíhal, to by ta firma musela nabrat nevím kolik externích pracovníků, takže samozřejmě to bude přes dálkový odečet pomocí internetu. Ročně družstvo vydá 560 000 na ty služby, možnosti přes internet, dálkové, předávání těch dat. Co se týká přístupu k datům, to znamená, musíte mít nějaký server a tak dál, je to 1 115 000 korun. To znamená, naše bytové družstvo ročně bude vydávat navíc oproti tomu, co jsme vydávali doteď, 1 670 000 korun.

Upozorňuji, že ze zákona bytové družstvo není ustanoveno z toho, aby produkovalo zisk, to znamená, že samozřejmě poskytovatelé těchto služeb asi dost těžko si budou hrát na Matku Terezu, že to bude na jejich náklady. Oni to samozřejmě převedou na ta družstva. A co musí udělat družstvo? Družstvo to musí převést na běžné občany, takže ti to zaplatí. A jenom abychom si udělali takovou představu. 1 670 000 - na jeden vchod průměrná oprava jedné střechy je 500 000. To znamená, za tyto peníze, které dáme za nějakou nadstandardní službu - jen tak mimochodem, každý gramotný občan i v současné době, přijdu si k měřáku, zmáčknu tlačítko, vidím, kolik jednotek jsem protopil, půjdu k měřáku teplé vody, na budíku vidím, kolik kubíků jsem protočil, vím, kolik mě stojí kubík, můžu si to vypočítat - takže za tuhle nadstandardní službu by jenom naše bytové družstvo každý rok mohlo opravit běžný třívchodový panelák, kompletně střechu. A to si myslím, že je podstatně praktičtější než nějaké předávání informací na úrovni.

A jenom ještě jedna taková malinkatá vsuvka - do této sumy jsem nezapočítal například i to, že spousta družstevníků nemá e-mailovou adresu, nemá chytré mobilní telefony, takže se jim to bude posílat doporučeně, tyto informace, každý měsíc. To máme další náklady, které ale ve výsledku zaplatí lidé, kteří v těch bytech bydlí.

Z těchhletěch všech důvodů, které jsem tady vyjmenoval, náš klub se přidal k vetu tohoto zákona a rozhodně se přidávám ke kolegyni Fialové, k návrhu na přepracování tohoto zákona, souhlasíme s ním. Děkuji. (Potlesk z lavic SPD.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Také děkuji. Nyní v obecné rozpravě nemám evidovanou žádnou přihlášku. Stále tomu tak není, takže obecnou rozpravu končím.

Ještě než přejdeme k závěrečným slovům, načtu došlé omluvy. Pan ministr Lipavský se omlouvá od 10.15 do 17 hodin z pracovních důvodů, paní ministryně Anna Hubáčková se omlouvá z celého jednacího dne, a to z pracovních důvodů, a pan poslanec Ivan Jáč se omlouvá z rodinných důvodů z celého jednacího dne.

Nyní se zeptám, zda je zájem o závěrečná slova? Ze strany pana předkladatele je, prosím.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, žádám vás o to, abyste propustili tento návrh zákona do druhého čtení. To, co tady zaznívá z řad opozice, nemyslím si, že je úplně fér, protože pokud se tady řečnickým způsobem ptají, kdo to v Bruselu vymyslel, tak samozřejmě Evropská komise a členské státy. Českou republiku tam tehdy reprezentovala vaše vláda, takže mohla možná vyjednat něco poněkud smířlivějšího. Pokud tam nějaké nedostatky jsou, bude čas na to, odstranit je ve výborech. Proto vás žádám, abyste to potom v těch výborech takhle udělali. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní pan zpravodaj se závěrečným slovem, taktéž má zájem vystoupit.

 

Poslanec Jiří Havránek: Dobrý den. Opravdu jen krátce shrnu to, co zde proběhlo. Zaznělo zde tedy veto na projednání pouze v prvém čtení, tudíž já se opravdu těším na diskusi na výboru pro veřejnou správu a samozřejmě i na podvýboru pro bytovou politiku, kde vlastně mnohé z otázek, které už zde zaznívaly v průběhu projednávání, taktéž zazněly. A těším se na to, že se opravdu podíváme na to, kde je hranice čisté transpozice, kdy ji překračujeme, kde je možno dojít k nějakému konsenzu a samozřejmě pro ideální stav pro bytovou politiku v České republice.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Protože zazněl návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování, přivolám kolegyně a kolegy z předsálí, abychom mohli tento návrh hlasovat.

Zaznamenávám zájem o odhlášení, proto vás žádám o opětovné přihlášení vašimi identifikačními kartami. Jakmile se počet přihlášených ustálí, budeme hlasovat o návrhu na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Zaznamenávám tady stížnost pana ministra Rakušana, že nefunguje hlasovací zařízení. (Ministr Rakušan: To bude asi kartou.) Všechny vás tedy ještě jednou odhlásím a požádám o opětovné přihlášení. (Ministr Rakušan: Já si dojdu pro náhradní kartu.) Ještě posečkáme, pan ministr vyřeší potíž s náhradní kartou.

Pro nově příchozí připomínám, že návrh na zamítnutí tohoto zákona nepadl, ale padl návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování, o kterém budeme posléze hlasovat.

Pan ministr Rakušan hlasuje s náhradní kartou číslo 31, která už funguje.

 

Tudíž mohu zahájit hlasovat.

Zahajuji hlasování o návrhu na vrácení zákona k přepracování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 22 je přihlášeno 138 poslankyň a poslanců, pro 64, proti 71. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu?

 

Nikoho takového nevidím, proto přistoupíme k hlasování.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru? Kdo je proti?

V hlasování číslo 23 je přihlášeno 139 přítomných, pro 137, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalším výborům? Nikoho takového neeviduji, nevidím.

 

Nicméně se ještě musíme vypořádat s tím, abychom hlasovali o návrhu pana předsedy Michálka, a to na zkrácení lhůty k projednání o 50 dnů. Zahajuji hlasování... (Reakce v sále.) Na 50 dnů, omlouvám se.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty na 50 dnů? Kdo je proti?

V hlasování číslo 24 je přihlášeno 138 přítomných, pro 74, proti 61. Návrh byl přijat.

 

My jsme zkrátili lhůtu na 50 dnů. Tímto můžeme, pokud už nejsou žádné návrhy, nejsou, tento tisk, jeho projednávání pro současnou chvíli ukončit a přistoupit k projednávání dalšího návrhu, což je bod

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.