(pokračuje Karel Havlíček)

6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 73/2012 Sb., o látkách,
které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 75/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede paní ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Poprosím o klid v sále a paní ministryni o úvodní slovo. Máte slovo.

Ministryně životního prostředí ČR Anna Hubáčková Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Vláda předkládá do Poslanecké sněmovny návrh novely zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, ve znění pozdějších předpisů. (Hluk v sále.) Tento návrh zákona...

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vás přeruším, paní ministryně, a poprosím všechny v sále o klid. Děkuji mockrát.

Ministryně životního prostředí ČR Anna Hubáčková Tento návrh zákona byl předložen už v minulém roce. Prošel připomínkovým řízením, všechny připomínky byly vypořádány, návrh zákona byl schválen 25. listopadu 2021 a již nestihl být schválen a projednán parlamentem. Nyní je předkládán ve stejném znění, ve kterém byl předložen minulý rok.

Cílem návrhu zákona je na základě zkušeností vzešlých z praxe s nakládáním s regulovanými látkami a fluorovanými skleníkovými plyny odstranění některých nedostatků platné právní úpravy, které povede k efektivnějšímu nakládání s těmito látkami, efektivnějšímu výkonu státní správy a snížení administrativy.

Navrhuje se zejména:

1. Prodlužuje se lhůta pro předání držených regulovaných látek ke zneškodnění.

2. Činnost zneškodňování a regenerace fluorovaných plynů se nově podmiňuje povolením namísto vydání certifikátu.

3. Nově je upraven zákaz nakládání s nádobami na jedno použití, které se objevují na jednotném evropském trhu z nelegálního dovozu.

4. Je upraven požadavek na podobu celního prohlášení dovozce fluorovaných plynů tak, aby mohlo být lépe kontrolovatelné dodržování přidělených množstevních kvót.

5. Mění se způsob vydávání certifikátů nutných pro nakládání s regulovanými látkami a F-plyny za účelem zjednodušení a zefektivnění systému vydávání certifikátů.

6. Nově je rozlišováno, zda výkon regulovaných činností bude podmíněn certifikátem vydaným hodnotícím a certifikačním subjektem nebo povolením ze strany Ministerstva životního prostředí.

7. Je zúžen obsah údajů informačního systému certifikovaných osob jen na nezbytně nutné údaje s cílem snížení administrativní zátěže dotčených osob.

8. Jsou upravena některá sankční ustanovení v návaznosti na novou úpravu povinností.

Děkuji vám tímto za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní ministryni a prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Eva Fialová. Máte slovo.

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení ministři a paní ministryně, děkuji za slovo. Paní ministryně představila základní cíle tohoto návrhu zákona a já bych vás ráda seznámila, aby mohly být tyto cíle splněny, co nás k tomu vede a proč je nutné k této právní úpravě přistoupit. Jak již bylo řečeno, tento návrh zákona je už z minulého volebního období a byl rozeslán nám poslancům novou vládou již 9. 12. 2021.

Nyní k samotným cílům, ke kterým musíme přistoupit. V tomto návrhu zákona, jak představila paní ministryně, je u prvého důvodu prodloužení lhůty pro předání držených regulovaných látek ke zneškodňování z devíti měsíců na dvanáct, je tento v současné době počet regulovaných látek, které lze stále používat, respektive zařízení v provozu, jež látky obsahují, již nízký a neustále se snižuje. Proto je obtížné shromáždit v zákonné lhůtě takové množství regulovaných látek, aby jejich zneškodnění bylo jak pro subjekty povinné k předávání látek ke zneškodnění, tak pro osobu certifikovanou ke zneškodňování těchto látek ekonomicky přijatelné. Z tohoto důvodu je nutné prodloužit lhůtu, jak jsem zmínila, z devíti na dvanáct měsíců, ve které musí být regulované látky předány ke zneškodnění, případně musí být zneškodněny, jedná-li se o situace, kdy osoba regulovanými látkami disponující je zároveň osobou certifikovanou ke zneškodňování regulovaných látek.

Druhým cílem bylo - nově podmiňuje činnost zneškodňování a regulace F-plynů povolením. Přestože s F-plyny je obecně povoleno, je nutné tyto látky určitým způsobem regulovat z důvodu jejich vlivu na zesilování skleníkového efektu. Snahou tedy je zavedení regulace zneškodňování a regulace F-plynů. Regulace zneškodňování F-plynů je reakcí na závěry 30. zasedání smluvních stran Montrealského protokolu z listopadu 2018.

Třetím cílem bylo nově upravit zákaz nakládání s nádobami na jedno použití s F-plyny. Nádoby jednorázového použití mají nižší pořizovací cenu oproti povoleným znovu naplnitelným lahvím, proto dochází k nárůstu nelegálního trhu a systém v této oblasti selhává především kvůli absenci legislativního rámce pro skladování a další prodej chladiv dovezených ze třetích zemí mimo systém kvót. Nárůst cen znovu naplnitelných lahví je důsledkem zejména harmonogramu snižování spotřeby F-plynů stanovených nařízením EU č. 517/2014, díky němuž začal vznikat černý trh s jednorázovými nádobami, respektive F-plyny v jednorázových nádobách. Vzhledem k tomu, že k uvedení F-plynů na trh v EU, kam se dostávají zejména přes východní vnější hranice Unie, obvykle dochází na území jiného státu, nikoliv v České republice, prodejcům jednorázových lahví není možné uložit sankci podle českého práva, pokud tyto látky neuvedli na trh na území České republiky. Celý systém tedy stojí na zákazu uvedení na trh, tedy na vymáhání zákazu v místě a čase, kdy se jednorázová nádoba objevila v EU poprvé, což v praxi znamená velmi nízkou vymahatelnost. Vzhledem k tomu, že tyto lahve mají stanoven zákaz udělení na trh více než deset let, je třeba z důvodu faktické nefunkčnosti systému platného dne zavést obecný zákaz uvádění jednorázových lahví s F-plyny na trh na území České republiky společně s jakýmkoliv dalším nakládáním s takovými lahvemi na území České republiky.

Čtvrtým cílem je upravit požadavek na podobu celního hospodářství (provozu) dovozce F-plynů tak, aby mohly být lépe kontrolovatelné dodržováním přidělených množství kvót, z původních 200 se snižuje na 100, kde v současnosti nelze dostatečně efektivně provádět kontroly správnosti údajů uváděných u dovozců F-plynů, protože v celním prohlášení není jasná informace o množství dovezených F-plynů ani informace, zda jsou dodržovány přijatelné kvóty, jaká část kvóty je již vyčerpaná a podobně. Možná je pouze manuální kontrola, která je v tomto případu neefektivní.

Za páté mění způsob vydávání certifikátů nutných pro nakládání s regulovanými látkami a s F-plyny, kdy hodnotící subjekty provádí zkoušky odborné způsobilosti se specifickým obsahem nakládání s F-plyny a regulovanými látkami. Certifikační subjekt pak na základě složení zkoušek odborné způsobilosti vydá certifikát v oblasti nakládání s regulovanými látkami a F-plyny fyzickým a právnickým osobám. Podle stávající právní úpravy je certifikačním subjektem Ministerstvo životního prostředí. Jako takové je ministerstvo odpovědné za vydávání certifikátů osobám, které úspěšně splnily náležité teoretické a praktické zkoušky u hodnotícího subjektu. Tyto osoby mohou následně vykonávat regulované činnosti v oblasti F-plynů a regulovaných látek. Žadatelé o certifikaci provádí zkoušku u hodnotících subjektů, avšak certifikát vydává ministerstvo jakožto certifikační subjekt. Samotná certifikace po úspěšném absolvování zkoušky ovšem fakticky nevyžaduje správní uvážení. Certifikát je chvíli, kdy žadatel doručí kompletní podklady na ministerstvo, bez dalšího posuzování vydán. Navrhuje se proto úlohu certifikačního subjektu spojit s činností nynějšího hodnotícího subjektu, což výslovně umožňuje právní úprava v příslušných, přímo použitelných právních předpisech EU. Minimální požadavky na zkoušku budou nově stanoveny prováděcím právním předpisem za účelem zajištění rovnosti podmínek pro úspěšné složení zkoušky u různých hodnotících subjektů.

Šestým cílem bylo nově rozlišit, zda výkon regulované činnosti bude podmíněn certifikátem vydaným hodnotícím a certifikačním subjektem, nebo povolením ze strany Ministerstva životního prostředí v návaznosti na úpravu uvedenou výše v bodu... pátým cílem se navrhuje rozdělení původní množiny certifikátů na dvě samostatné skupiny podle toho, zda v rámci příslušné činnosti dochází k realizaci správního uvážení, či nikoliv. V případě, že k takovému správnímu uvážení nedochází, je primárně pravomoc vydávat certifikáty převedena na hodnotící subjekty.

V případě, že ke správnímu uvážení dochází, je vydávání ponecháno Ministerstvu životního prostředí a po formální stránce půjde o správní rozhodnutí ve formě povolení. Sedmým cílem je zrušit obsah údajů informačního systému certifikovaných osob jen na nezbytně nutné údaje, kdy v současném informačním systému certifikovaných osob, kterým bylo vydáno osvědčení o školení, který obsahuje a provozuje Ministerstvo životního prostředí, se nyní vedou údaje jak o certifikovaných osobách, tak o osobách, kterým bylo vydáno osvědčení a školení. Pro obě skupiny platí stejné podmínky pro vedení údajů, ale pro shromažďování tak rozsáhlých dat o osobách se školením není důvod, neboť se jedná o enormní objem dat, která nejsou reálně využívaná a využitelná. Zároveň zde chybí právní titul ke zpracování osobních údajů dle obecného nařízení o ochraně osobních údajů.

A posledním bodem se opravují nová sankční ustanovení, kdy do znění zákona je třeba také doplnit chybějící sankci za nevhodné využívání hasicích přístrojů či systému požární ochrany s obsahem halonů po datu, které je nařízením Evropského parlamentu a Rady EU stanoven jako datum, po kterém nemohou být tyto přístroje a systémy provozovány. Současně je třeba doplnit také sankci na vyřazení těchto přístrojů a systémů v provozu po takzvaném koncepčním datu spolu se zajištěním jejich znovuzískání, regenerací, recyklací a znehodnocením. V této souvislosti byla navržena účinnost od 1. 7.

Tím upozorňuji, že bude potřeba upravit a asi v budoucnu podat pozměňující návrh na změnu účinnosti. Já moc děkuji za pozornost a pak se ještě přihlásím do obecné rozpravy. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já vám také děkuji. Přeji hezké odpoledne.

Načtu dvě omluvy, které zde přišly, a to pana poslance Martina Kukly mezi 14. a 17. hodinou z pracovních důvodů a pak se také omlouvá pan ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, a to od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Nacházíme se v obecné rozpravě, do které nemám žádnou další přihlášku, proto tedy obecnou rozpravu končím. (Poslankyně Fialová má zájem vystoupit.) Myslela jsem, že jste byla právě teď v tuto chvíli... Tak my jsme si špatně předali informace s panem místopředsedou a teď vás tedy... omlouvám se. V obecné rozpravě stále ještě prosím o vystoupení jako zpravodajku. Děkuji.

Poslankyně Eva Fialová: Moc děkuji. Já jsem nechtěla zatěžovat ještě ve své řeči jako zpravodaje, protože se má týkat jenom zákona, ale já chápu, že je to asi pro spoustu nezáživný zákon, ale jenom abyste věděli vlastně ten přínos, co ten zákon nám říká, co nám reguluje. Asi každý, určitě jsme všichni znalci fluorovaných skleníkových plynů a jaké jsou, tak jenom pro představu, abyste věděli, o jakých látkách mluvíme, co se dělí do skupin, obsahující buďto částečně fluorované uhlovodíky, nebo zcela fluorované uhlovodíky, nebo fluorid sírový a další fluorované skleníkové plyny. Samotný seznam je velice dlouhý a je obsažen v samotném nařízení, nicméně fluorované skleníkové plyny sice nemají potenciál poškozovat ozonovou vrstvu země, zato však mají takzvaný potenciál globálního oteplování. Emise těchto látek tedy mají negativní vliv na klimatický systém země ve smyslu jeho oteplování. Takzvaný potenciál oteplování je vztažen k molekule CO2, pro kterou je stanoven potenciál rovný 1. Některé F-plyny mají potenciál až tisícinásobně vyšší než právě jedna molekula CO2. Znamená to tedy, že pokud má látka potenciál globálního oteplování roven 1430, znamená to, že jedna molekula vypuštěná do atmosféry má stejný efekt jako 1430 vypuštěných molekul CO2. Také tyto látky jsou chemicky poměrně stálé a při vypouštění emisí přetrvávají v atmosféře i po několik desítek let.

F-plyny mají řadu velmi dobrých technických vlastností, pro které jsou v praxi široce používány jako náhrady za látky poškozující ozonovou vrstvu, jejichž použití je omezeno právě v Montrealském protokolu a také v legislativě EU. Od devadesátých let 20. století jejich spotřeba roste, a to využitím především v oblasti chlazení, klimatizací, tepelných čerpadel, nadouvadel, izolačních pěn, v protipožární ochraně a podobně. Ve srovnání s rokem 1990 vzrostla v EU jejich spotřeba o 60 % a také celosvětová spotřeba má výraznou stoupající tendenci. Podle Kjótského protokolu se emise F-plynu započítávají do limitu snížení emisí skleníkových plynů, který mají jako signatářské země včetně EU dosáhnout, vrcholové orgány EU proto přijímají přísná opatření k jejich splnění. Jedním z nich je také omezení spotřeby fluorovaných skleníkových plynů o 79 % do roku 2030 oproti referenčnímu období 2009 až 2012. Proto kontrolu trhu skrze systém přidělování kvót pro výrobu a dovoz fluorovaných skleníkových plynů do EU zavádí nařízení Evropské unie, další opatření směřují především k předcházení emisí těchto látek prováděním pravidelných kontrol zařízení kvalifikovanými pracovníky, znovuzískáváním těchto látek z vyřazených zařízení a stanovení kvalifikace potřebné k servisním úkolům, které jsou na zařízení prováděny.

Proto všechny prosím, aby nedělali sami demontáž v současné chvíli při klimatizacích a jakýchkoliv jiných látkách - naštěstí už nemáme lednice, které byly plné jiných látek - ale prosím o to. Ono je to trošku paradoxní, že my tady se bavíme o látkách, které zvyšují oteplování země, a zatím jsou používány samy jako chladiva v našich klimatizacích, které všichni denně používáme. Takže děkuji za pozornost.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní tedy opravdu stále ještě v obecné rozpravě, nikoho přihlášeného do ní nevidím, proto obecnou rozpravu končím. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova před otevřením rozpravy podrobné? Nikoliv, respektive podrobná rozprava se nevede, nicméně nezazněl návrh ani na zamítnutí, ani na vrácení předloženého tisku, proto přistoupíme k hlasování o návrhu na přikázání výborům k projednání.

Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo, aby garančním výborem byl jiný z výborů Poslanecké sněmovny? Nikoho nevidím, proto přistoupíme k hlasování. Ještě jednou přivolám kolegy a kolegyně z předsálí.

Budeme hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 17 přihlášeno 136 přítomných, pro 116, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalším výborům. Má někdo nějaký další návrh na přikázání výboru k projednání? Nikoliv.

V tomto případě vzhledem k tomu, že nezazněl žádný návrh a neeviduji nikoho, kdo by se hlásil s jakýmkoliv dalším procedurálním návrhem, už nemáme žádné návrhy k hlasování a já končím projednávání prvního čtení tohoto návrhu zákona.

Přistoupíme k bodu

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.