(pokračuje Jana Mračková Vildumetzová)

4.
Vládní návrh zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání
veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících
/sněmovní tisk 160/ - prvé čtení

Akorát teď musím zjistit, v jakém bodě byl přerušen tento sněmovní tisk... Takže děkuji, jsme v obecné rozpravě. A mám tady, že 16. června přednesl návrh na zamítnutí pan poslanec Karel Sládeček, a jsme tedy v tuto chvíli v obecné rozpravě, kde do obecné rozpravy je v tuto chvíli řádně přihlášen Petr Vrána. Vidím tady, že je tady faktická - ne, ne, dobře.

Takže poprosím v tuto chvíli - nebo chce ještě slovo v tuto chvíli zpravodaj a navrhovatel? Není potřeba? Chce, dobře. Takže poprosím nejdříve pana navrhovatele - pan ministr pro místní rozvoj, pan Ivan Bartoš. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Dobrý den, dámy a pánové, vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně. Já bych si jenom dovolil zareagovat, i když je to už delší doba, na některé příspěvky, které zaznívaly v té obecné rozpravě před tím přerušeným jednáním, to bylo 16. června.

Jsem si vědom, že plnění povinností zaváděných zákonem o podpoře nízkoemisních vozidel bude pro adresáty této povinnosti v jistém směru samozřejmě náročné. Je tedy věcí, i zásadní, se k tomu postavit tak, aby toto bylo zvládnutelné. Je důležité si uvědomit, že ukládané povinnosti nejsou věci, které by vyplývaly z nějakého plezíru současné či minulé vlády, ale vycházejí z evropské legislativy, kterou jsme se jako členský stát zavázali respektovat, a myslím si, že by naší prioritou mělo být i vůči těmto závazkům být aktivní, dostát jim anebo se o to aspoň v maximální míře snažit.

Předmětný návrh zákona je čistou transpozicí, čistým transpozičním předpisem ve vztahu ke směrnici Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1161 ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice 2009/33 o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel a u které již - a to si myslím, že je důležité, a proto se tím i dnes zabýváme - se očekávalo, že 2. srpna 2021 transpozice bude ukončena a transpoziční lhůta uplyne. Protože se tak nestalo, tak proto je i vůči ČR ze strany Evropské komise teď vedeno řízení pro nesplnění této povinnosti a vydáním odůvodněného stanoviska ze 6. dubna 2022 to vstoupilo do poslední fáze, předjudiciální části tohoto řízení. Následuje už potom podání k soudu, takže pokud Česká republika nepřijme tuto transpozici a komisi neoznámí příslušná transpoziční opatření, tak skutečně - která byla ještě na žádost České republiky prodloužena do 6. září letošního roku - může komise podat proti České republice žalobu k Soudnímu dvoru EU, která by v souladu s čl. 260 odst. 3 Smlouvy o fungování EU zahrnovala taktéž návrh na uložení finanční sankce. Jakmile bude tato žaloba podána, pokud bude podána, bude již uložení finanční sankce nevyhnutelné bez ohledu na následný výsledek cesty transformace a ani skutečnost, že jsme již zahájili projednávání v Poslanecké sněmovně, uložení sankce sama o sobě nebrání.

Jenom k otázce problémů s přechodem na vozidla na alternativní pohon bych si dovolil uvést, že je potřeba vidět povinnosti zaváděné návrhem zákona ještě v dalších souvislostech. Například již z července minulého roku existuje usnesení vlády, které reagovalo na ten transpoziční deficit a zavedlo tyto předmětné povinnosti pro první období s účinností od 2. srpna 2021, tedy po uplynutí transpoziční lhůty, takže v současné chvíli už téměř rok existuje předmětná povinnost ve vztahu k zadavatelům veřejných zakázek, které mohlo usnesení vlády zavázat. To je tedy vůči zadavatelům podřízeným přímo členům vlády, takže to platí a plní se to, zadavatelé mají podle usnesení vlády povinnost vykazovat počty nízkoemisních vozidel, která pořizují, a dle těchto vykazovaných čísel je pak vidět, zda tu povinnost plní či je plní z nějaké větší míry, než jaká je stanovena jako minimální povinná. Co je důležité říci, že nákupy, které jsou už takto realizovány, i u těch zadavatelů, na které nespadá toto usnesení vlády, které nejsou přímo podřízeni, tak veškeré akvizice, které jsou, se samozřejmě potom do toho celkového podílu započítají. Nicméně je důležité si uvědomit, že Evropská komise nepovažuje usnesení vlády, které zde bylo směrem k přímo podřízeným zadavatelům jako naplnění transpozice směrnice a vzhledem k meritu probírané věci je irelevantní a nenaplňuje to.

Já bych chtěl ještě podotknout, že tak, jak jsou nastaveny jednotlivé podíly, se vždy pracuje i s jednotlivými třídami, pokud se jedná třeba o hromadnou dopravu a týká se jen kategorií M3 třídy 1 a A u autobusů, což znamená, že uvedená povinnost nedopadá na meziměstské a dálkové autobusy. Skutečně je to nastaveno tak, aby se jednalo o čistou transpozici, a je zde i jasně vypočítáno, kterých těch nákupů se to týká.

Já jsem zde ještě zaznamenal, myslím, že to bylo od paní poslankyně Kláry Dostálové, která upozorňovala na jakýsi rozpor, který byl s Ministerstvem vnitra. On ten rozpor byl už v té minulé vládě, myslím, že to bylo jednou při předložení návrhu zákona v roce 2020 a při druhém předložení v roce 2021, v obou případech v předchozím volebním období byl ten rozpor odstraněn vysvětlením a argument byl, že skutečně to má přímé dopady na poskytování, respektive na využívání vozidel zejména službami Ministerstva vnitra či Integrovaného záchranného systému, která by měla být pořizována v témže poměru, ale ono to není úplně pravda, což se s Ministerstvem vnitra opětovně podařilo vyjasnit. Pokud jsou tato vozidla jakkoliv speciálně upravena pro účel, který mají naplňovat, spadají do výjimky, kde pořizování nemusí být v poměru těch nízkoemisních, takže vozidla, která jsou pořizována na základě výjimky z povinnosti pořizovat je, v zadávajícím řízení nemusí být. Ten rozpor se týkal třeba určité výseče těch vozidel, pouze samozřejmě ta osobní auta, která jsou v používání, klasická, tak na ta se povinný podíl nově pořizovaných vozů vztahuje, nicméně na vozidla, která jsou speciálně upravena pro nějaký účel, ať už jsou to třeba rychlá služba nebo speciální vozy policie, tak na ta se nevztahuje.

Já bych závěrem rád zdůraznil, že předložený návrh je skutečně návrhem transpozičním, a dovolil bych si ho označit jako minimalistickou normu. On tedy žádným způsobem nezpřísňuje pravidla stanovená ve směrnici a předjímá i všechny ty směrnicí umožněné výjimky, což jsme v rámci transpozice plně využili. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji panu navrhovateli a panu ministrovi pro místní rozvoj. Uvedu pouze, že 16. června tady pan ministr nebyl a byl řádně zastoupen paní ministryní životního prostředí Annou Hubáčkovou.

Nyní jsme také na tom jednání 16. června schválili, že zpravodajem pro prvé čtení je pan poslanec Ivan Adamec. Chcete vystoupit, pane zpravodaji? Samozřejmě vím, že jste dal návrh na prodloužení lhůty o 40 dnů, a pokud neprojde, na prodloužení o 20 dnů.

 

Poslanec Ivan Adamec: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, jestli tedy mohu zareagovat, tak jsem ho pak stáhl a podal ho kolega Kubíček, pokud je mi dobře známo, na těch 72 dnů.

Já bych chtěl zareagovat na slova pana ministra a na debatu, která tady proběhla. Já si myslím, že největší problém je, že tato směrnice vlastně přichází sem do schvalovacího procesu až po vypuknutí války na Ukrajině a zároveň s rostoucí energetickou krizí, kdy to vyvolává řadu otázek, řadu problémů. Jinak si myslím, že pokud by nebyla energetická krize, pokud by nebyla válka na Ukrajině, tak se tady nemáme dnes o čem bavit. Je to svým způsobem logicky navazující návrh na zelenou politiku Evropy, na Green Deal, nicméně problém dnes já nevidím ani v tom, že tady uděláme novelu zákona o zadávání veřejných zakázek v této oblasti, s tím, že nějaké procento dopravních prostředků musí být poháněno alternativním pohonem, ale já si spíše kladu otázku, že mi připadá, že bychom měli spíše zpomalit v těchto věcech, protože za prvé, ceny energií rostou prudce nahoru, a hlavně některé druhy energie vůbec nemáme, nebo se může stát, že je vůbec mít nebudeme. Pak je samozřejmě otázka ekonomiky provozu těchto vozidel, protože každý správný hospodář si vždycky spočítá náklady na dopravu, a tady jak uděláte to auto na CNG nebo na elektriku, tak prostě se do těch nákladů nevejdete ve srovnání s klasickými naftovými motory. Já to všechno chápu, nejsem pro zamítnutí tohoto návrhu, nicméně si myslím, že určitá míra opatrnosti by tady měla být.

Já jsem spíš očekával, že třeba Evropská komise se zamyslí nad těmito požadavky, a přehodnotí některá svá nařízení, kterými se musíme řídit. Ale nic takového se zatím neděje a mně připadá, že jsme na Titaniku, který jde postupně ke dnu, a my tady ještě hrajeme a tváříme se, že se nic nestalo a že všechno bude zalito růžovou barvou. Proto já osobně jsem velmi skeptický k těmto nařízením a jejich aplikaci do českého národního práva.

Ale musím říct, že chápu pana ministra. Varování před zahájením řízení ze strany Evropské komise chápu jako vážnou hrozbu. Nicméně má letitá praxe tady v této budově mi říká, že pokud zahájíme legislativní proces, tak už ta přímá hrozba není tak vážná. Nakonec září máme sice skoro za rohem, ale pořád máme dost času.

Myslím si, že se budeme muset k tomu vracet, protože pokud neřekneme B k tomu A, kde na to vezmeme a jestli to budeme chtít všechno tohle po našich občanech, brzy dojdeme do situace, kdy budeme všichni překvapeni. Že prostě míra ochoty platit zvýšené náklady bude do té doby, pokud společnost na tom bude dobře. Pokud se situace bude zhoršovat z hlediska nákladů na životní prostředky, jako jsou energie, potraviny, tak se nám může stát, že občané začnou tvrdě kritizovat tato nařízení, a může to rozkolísat nejenom Českou republiku, ale celou Evropskou unii. Před tím já varuji, protože možná na rozdíl od některých kolegyň a kolegů tady v této budově se domnívám, že z hlediska zachování stability a míru v Evropě nic lepšího není, i přes problémy, které máme se svým členstvím v Evropské unii. Nic lepšího není a je potřeba si pořád uvědomovat, že rozpad Evropské unie by mohl znamenat i rozpad celých společností, protože Evropská unie nevznikla jako ekonomický pakt. Ono se to tak tváří, ty Římské smlouvy, ale Evropská unie vznikla jako pakt pro zachování míru v Evropě po zkušenostech z dvou světových konfliktů, ze kterých Evropa vyšla silně pošramocena. Takže já před tím varuji.

Nicméně považoval jsem za nutné vás upozornit na problémy, které tady přijdou s těmito aplikacemi evropských směrnic, které vznikaly v době, kdy ty problémy tady nebyly. Dneska problém je, že energií je málo, proto jsou tak drahé. Ono to začalo už před válkou, abychom to říkali zcela jasně. Kritiky společných trhů jsou samozřejmě namístě. Ale je potřeba si uvědomit, že Česká republika třeba z hlediska společného nákupu plynu je relativně malým státem a bez společného nákupu v rámci Evropské unie to prostě nezvládneme.

Ale to jsem jen trochu odbočil. Chtěl jsem jenom říct, že vůbec nejsem nadšen z aplikace této směrnice, vůbec osobně ne. Rozhodně jsem tady stáhl svůj návrh na prodloužení lhůty na projednávání mezi prvním a druhým čtením na 72 dní, to jsem stáhl, nicméně návrh tady padl znovu. Ale rozhodně za sebe nepodpořím zkrácení této lhůty, protože pro mě je to výraz toho, že prostě tato aplikace směrnice pro mě je velmi obtížná, a nedovolil bych si vám navrhnout nic jiného. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já vám také děkuji, pane zpravodaji. Pouze avizuji, že mám opravdu v podkladových materiálech, že ten návrh na prodloužení lhůty byl přednesen vámi. Jestli ho tedy, jak jste říkal, přednesl ještě Roman Kubíček nebo někdo z poslaneckého klubu hnutí ANO, pouze chci avizovat, že pokud tedy dojde k prodloužení, tak budu potřebovat i právě souhlas navrhovatele.

V tuto chvíli tedy avizuji, že jsme v obecné rozpravě. Ještě avizuji, že když jsme byli v té obecné rozpravě, v tu chvíli byl někdo přihlášen k faktické poznámce, ale řídící neřekl jeho jméno. Byl také přihlášen v tu dobu s přednostním právem pan Jakub Michálek. Protože jsme v obecné rozpravě, v tuto chvíli tady máme faktickou poznámku paní poslankyně Kláry Dostálové, takže ji poprosím, aby přišla k řečnickému pultu. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych vlastně chtěla podpořit všechna slova, co tady řekl pan předseda hospodářského výboru. My jsme samozřejmě minule vedli docela podrobnou rozpravu k tomuto materiálu. Samozřejmě rozumím tomu, že tady pan ministr nemohl být, byl řádně zastoupen. To je všechno v pořádku. Já bych jenom znovu zopakovala, on to tady ale Ivan Adamec, vaším prostřednictvím, už skutečně řekl.

Tam je obrovský problém v tom, že ten zákon v § 4 dává konkrétní procentní podmínky na plnění třeba do roku 2025. Když si uvědomíme, že zákon samozřejmě ještě musí projít schvalovacím procesem Senátu, a tak dále, to znamená, nabyde účinnosti na podzim nebo možná k lednu 2023, a tam jsou podmínky pořídit ta nízkoemisní vozidla v kategorii M1, M2, N1, což jsou ta, co mají zejména obce, města, kraje a tak dále, z 30 % do konce roku 2025, no to si musíme také uvědomit ale, že v současné době, když to začneme soutěžit, prostě nejsou komponenty na trhu. My se opravdu dostáváme do situace, kdy to bude velmi těžko splnitelné.

Ta debata, pane ministře, tady byla o tom, jestli nevyvolat jednání s Evropskou komisí, aby vzhledem k tomu, co se děje ve světě, co se děje samozřejmě i s těmi zásobami, těmi komponenty, nemožností sehnat některé díly, aby se ten zákon odložil v čase. Nikdo to nerozporuje jako takové, ale realita skutečně je na pováženou. Ani nechci domyslet, co to ještě pro obce bude znamenat. Nejenom že ta auta pořídí, ale oni musí mít infrastrukturu k tomu, kde ta auta budou nabíjet, a tak dále. Já si myslím, že obce budou mít teď úplně jiné starosti vzhledem k energetické krizi a tak dále. Tak jsme jenom chtěli volat po tom - proto i to prodloužení třeba v těch výborech - aby se jednalo s Evropskou komisí, zda skutečně do této doby jsou tyto nápady, které Evropská komise pomocí nařízení má, aplikovatelné. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Nyní bych si ještě chtěla opravdu vyjasnit s panem zpravodajem, protože já opravdu v stenozáznamu mám, že vy jste dal návrh na prodloužení té lhůty o 40 dnů, a pokud to neprojde, prodloužit o 20 dnů. Beru to tak, že ve vašem vystoupení jste tento návrh teď stáhl.

 

Poslanec Ivan Adamec: Paní místopředsedkyně, já řeknu opakovaně na mikrofon tady, s vaším svolením. Dámy a pánové, já tyto návrhy stahuji. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Pouze avizuji, že pokud tento návrh zazní a zazněl by od kohokoliv, tak pokud jde o prodloužení lhůty o více jak 20 dnů, tak s tím musí souhlasit navrhovatel. Pak se v tu chvíli budu muset ptát navrhovatele, a pokud by s tím navrhovatel nesouhlasil, tak se o takovém návrhu nebude hlasovat.

Nyní je řádně do obecné rozpravy přihlášen pan poslanec Petr Vrána. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Vrána: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dovolte, abych krátce zdůraznil některé důležité aspekty novely zákona o podpoře nízkoemisních vozidel. Předložený návrh zákona zapracovává příslušný předpis Evropské unie a upravuje minimální podíl nízkoemisních vozidel při zadávání veřejných zakázek podle zákona o zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb podle zákona o veřejných službách v přepravě cestujících.

Hlavní principy návrhu zákona, který má provést transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie, spočívají ve stanovení požadavku na dosažení určených minimálních podílů takzvaných čistých vozidel a vozidel s nulovými emisemi při zadávání veřejných zakázek a při pořizování veřejných služeb v přepravě cestujících. Tyto podíly budou muset být dosaženy ve stanovených časových obdobích, tedy od nabytí účinnosti zákona do 31. prosince 2025 a od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2030 při zadávání veřejných zakázek na pořizování v návrhu zákona definovaných vozidel, dále při zadávání veřejných zakázek na poskytování stanovených služeb a veřejných služeb v přepravě cestujících na základě zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů.

Novelizovaná směrnice o čistých vozidlech v čl. 5 odst. 6 stanoví, že pokud nové cíle pro období po 1. lednu 2030 nebudou přijaty, platí i nadále po následující pětiletá období cíle stanovené pro druhé referenční období, které se vypočítají v souladu s odst. 1 až 5 tohoto článku. Vzhledem k tomu, že v tuto chvíli nelze odhadovat, zda nové cíle budou, či nebudou přijaty, rozhodl se předkladatel toto ustanovení netransponovat a na přijetí či nepřijetí nové evropské legislativy reagovat až následně formou novelizace. Předkladatel zde neshledává jinou variantu než přijetí zvláštního implementačního zákona.

Vzhledem k tomu, že povinnost plynoucí z novely směrnice o čistých vozidlech bude veřejným zadavatelům a zadavatelům zadávajícím sektorovou veřejnou zakázku stanovena ve vztahu k určeným časovým obdobím, a nikoliv ve vztahu ke způsobu zadávání každé jednotlivé veřejné zakázky, jak tomu je podle současného znění směrnice o čistých vozidlech, nelze využít zmocnění k vydání nařízení vlády. Zadavatelům budou stanoveny nové povinnosti, které je podle názoru předkladatele možno uložit pouze zákonem.

Rovněž předkladatel neshledává nikterak systematickým zařazovat novou transpoziční úpravu do zákona o zadávání veřejných zakázek, neboť ten je normou procesní a mají v něm být obsažena obecná pravidla pro zadávání veřejných zakázek. Neměla by v něm tudíž být obsažena úprava povinného pořizování stanovených komodit. Varianta nepřijetí navrhované právní úpravy by vystavila Českou republiku hrozbě řízení a sankce za porušení z pohledu evropského práva. Zároveň se předkladatel držel striktně požadavků vyplývajících z novely směrnice o čistých vozidlech, aniž by tyto zpřísňoval. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dalšího do rozpravy máme přihlášeného poslance Kubíčka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové. Asi bych ani nevystupoval, ale pan ministr tady minule nebyl, tak k tomu mám ještě nějaké připomínky. Ta úplně první věc je, já jsem tady minule žádal, zda by byla přepočítána nějaká data pro starosty těch jednotlivých obcí, jaké budou ty budoucí náklady. Upozorňoval jsem na dvě záležitosti, je to vybudování infrastruktury pro nízkoemisní vozidla, i když po včerejším navýšení ceny elektrické energie a budoucích zdrojů z uhlí už pochybuji, že to budou ty nízkoemisní zdroje, když se to bude z toho uhlí vyrábět. Nicméně musíme naplnit nějakou evropskou směrnici, je to nějaká implementace. Tam bychom opravdu potřebovali pro ty starosty v těch obcích vědět ten budoucí náklad. Myslím, že to každého toho starostu zajímá, zda to bude stát podporovat, zda na to bude nějaká dotace, zda Evropská unie poskytne na to nějaké finance, kolik to bude stát samotnou obec, jak moc se rozkopou ty ulice, protože ne všechno asi bude v budoucnosti možno vést vzduchem, ale bude se především využívat to vedení elektrické energie pod zemí.

Další věc je, protože k tomu patří určité typy plynu, LNG a vytváření určitých zásobníkových stanic, parkování, průjezdnost městem. No a v neposlední řadě se by to asi mělo dotýkat určitých dep a nákladů na jednotlivé opravy, upgrady a podobně, protože přestože elektrická zařízení nevyužívají tolik rotačních součástek, jako je tomu u standardních dieselových a benzínových motorů, tak pochopitelně k určitému opotřebení bude docházet. A to selhávání, kapacita a životnost baterií opravdu není dneska jistá.

Takže, pane ministře, jenom bych poprosil, zda byste připravil se svým týmem nějaký výhled, finanční výhled, jak dalece by se to dotklo, protože ta procenta tam máte, víte, jakým způsobem jsou dneska zatížené obce, kde ta elektrifikace je a není. Pochopitelně mluvili jsme o Praze, která využívá tramvaje, a jiná města. Některá města využívají trolejbusy, některá města už nakoupila například bateriové minibusy, ale pořád tady zůstává ta převaha dieselových autobusů, byť jsou emisní normy číslo 6 a jejich životnost bude končit v průběhu pěti až deseti let. Takže bych o to poprosil.

A ještě potom druhá věc. Dovolím si navrhnout prodloužení doby na projednání ve výborech, a to na 40 dnů a alternativně na 20 dnů, protože k těm 40 dnům potřebuji souhlas zpravodaje. Pokud ho nedá, tak alternativně bych prodloužil na 20 dnů a vůbec bych se toho nebál, protože máme před sebou prázdniny a v globálu si ten čas jako by úplně neubíráme v tu chvíli. Takže si myslím, že těch 20 dnů je i přijatelných. Děkuji za slovo a to bylo vše z mé strany.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Registruji zde tedy návrh na prodloužení o 20, respektive o 40 dnů. To budeme probírat v závěru. A táži se, kdo ještě do obecné rozpravy? Pan ministr má zájem. Máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji vám za slovo. Chtěl bych trochu zareagovat a není to ve smyslu přilívat co? Smolu, benzín do ohně. Ona by ta diskuse s Evropskou komisí byla na místě, kdybychom nebyli dva roky ve zpoždění té implementace. Ten zásadní problém je, že tato implementace už procházela tou minulou vládnou. Prostě buďto se tam nevypořádaly rozpory nebo 2020 ani 2021 se to nedostalo do Sněmovny k projednání. Ta implementace neproběhla a vlastně jakýmsi způsobem se to vláda, minulá vláda, alespoň částečně snažila zaflikovat nebo nahradit tím vládním usnesením, které zaúkolovalo ty přímo podřízené orgány či osoby, kde už ten nákup takhle probíhal. Takže on ten prostor pro diskusi s tou komisí, když jsme s něčím rok poté, kdy už to mělo být v platnosti, jako není úplně, není úplně jednoduché.

A vlastně to, že teď jsme v situaci, kdy ty standardní zdroje tak, jak jsme na ně byli zvyklí, jsou buďto částečně nedostupné nebo jsou ve vysoké cenové hladině, ať už je to onen zmiňovaný plyn, protože plynofikace veřejné dopravy byla jednou z cest kdysi. Já nevím, pan ministr Stanjura už tu není. Opava, jeho město, předpokládám, kde se na tom on podílel, ale můžou to být třeba Pardubice, kde mají trolejbusovou dopravu z třetiny plynofikovanou, samozřejmě jedou v tom hybridním modelu naftových pohonů na tu stávající dopravu plus ty věci, které jedou na plyn. Takže bych byl velmi opatrný s tou argumentací. Jednak jako teď doháníme nějaké resty, jsme úplně na hraně. Já mám od ministra zahraničí a samozřejmě to s Evropskou komisí řešíme, i nějaký feedback, jak oni se k tomu staví. Nestaví se k tomu dvakrát moc kladně, protože ta implementace nebo respektive ta transpozice měla už být dávno hotová.

Jenom ještě k té elektromobilitě. Já si tedy nemyslím, že faktické náklady na spotřebu jednoho vozu někdy přesáhnou, teď nevím, jestli je to troufalé, cenu těch pohonných hmot, jaké jsou. Jako že ten kilometr za elektřinu bude dražší než kilometr za benzín nebo za plyn. Ale i z perspektivy budoucího vývoje ta elektromobilita bude výrazně levnější v tom provozu. Už jen, a to vy jste zmínil, já tady mám od ČVUT ta čísla, rád si poslechnu vaši reakci. A to jste vy zmínil, menší počet součástek, životnost těch baterií, nějaký jejich druhotný způsob použití. Tady si nemyslím, že by to byly náklady, které by byly nad rámec. Jinak ještě ta směrnice se týká těch, řekněme, nadlimitních zakázek. Takže pokud si obec pořizuje, pořizuje jedno, dvě auta ročně, tak se samozřejmě toto na ni v tuto chvíli nevztahuje.

Jak jsem řekl, možnosti toho apelu jsou výrazně, výrazně omezeny ve smyslu toho, co už Česká republika v neimplementaci této směrnice, respektive v neakceptaci té transpozice historicky směrem k té Evropské komisi měla. A otázky infrastruktury - no tak ono budování infrastruktury a teď ještě pozor, rozlišujme. To se netýká občanů a jejich vozidel. Takže když jsme se bavili o tom, a třeba Praha už touto cestou šla, že by měly být nabíječky na elektromobily tu ve sloupech veřejného osvětlení a skutečně veřejně dostupné nabíjecí stanice třeba na sídlišti na parkovišti, tak zde se skutečně bavíme o nabíjecí stanicích, které podporují infrastrukturu té veřejné dopravy anebo ten vozový park dané instituce. Takže to není ta infrastruktura, i když i ta je potřeba pro tu občanskou vybavenost, tak to není ta široká, kde ve městě se dá zastavit a nabít si to vozidlo. Je to dáno tím, že je to nějaké depo nebo je to nějaké parkoviště té instituce.

Vy jste se ptal na ty dotace, nebo respektive já tady nemám, jaký podíl pro jakou obec, ale můžu to nechat také spočítat z nějakého kvalifikovaného odhadu, ale dívám se na, dívám se na ty jednotlivé finanční nástroje. Na místním rozvoji je to normálně Regionální operační program IROP, ostatně i třeba ve věci dopravy, myslím si, že ty Pardubice nejen v oblasti nákupu, ale i té ústředny čerpají ty peníze v samotném nákupu vozidel s vodíkovým pohonem. Pro veřejný sektor je tam 600 milionů, myslím si, že to je v rámci, prostřednictvím Ministerstva životního prostřední v národním plánu obnovy. V modernizačním fondu ty první výzvy by měly být vypisovány v polovině tohoto roku.

Takže jsou tam i relevantní programy, jak v programovacím období 2021, 2027 za MMR a jinak tam je celý ten just transition fund, pardon, Modernizační fond, u něhož se tedy očekávalo, že tam bude 250 miliard, bude tam 400. Z těch devíti pilířů bych byl radši, kdyby se tam ještě objevily nějaké další, velká část je věnovaná právě té transpoziční době přes plyn, velká část je tam na ekologizaci veřejné dopravy, z tohoto fondu peníze na to budou také uvolněné.

Takže je to jakýsi mix nástrojů, které se dají skutečně využít k dosažení cíle, který není absolutní, ano, je to podíl nově nakoupených. Ani to není reflexe, že v tuto chvíli máte povinnost obměnit třetinu vozového parku, který využíváte nebo ho poskytujete k veřejné dopravě. Takže ten extenzivní výklad, který jsem třeba i někde viděl v médiích, není úplně pravdivý. Samozřejmě není to bez nějakých nároků jak na rozpočet, tak třeba i na budování související infrastruktury, ať už to bude nějaký způsob plynného pohonu, nebo třeba elektromobilita. A vy jste chtěl reagovat.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, ale já zde mám s faktickými ještě před panem poslancem Kubíčkem dvě přihlášky - paní poslankyně Peštová, pan poslanec Adamec a poté tedy pan poslanec Kubíček. Máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já bych tedy spíš chtěla navázat na tu věcnou stránku. Když jsem ještě působila na Ministerstvu životního prostředí, tak jsme se snažili alternativní vozy protlačit do státní správy. Tenkrát to bylo nařízení vlády, kdy jsme chtěli, aby 25 % z celkového vozového parku každé ministerstvo s tím svým portfoliem mělo těch alternativních vozů. Nebudu vám říkat, jak jsme dopadli, jak sedláci u Chlumce, bylo to strašné, prosadit to, protože některé ministerstvo mělo jeden alternativní vůz, další nemělo nic. Takže jsme se snažili opravdu to vyjednat, udělat novelizaci nebo jsme se snažili prosadit nové nařízení vlády s tím, že tam byla velká jednání jak s Ministerstvem pro místní rozvoj - možná že budete mít aktuální informace - protože to se stavělo zásadně proti tomu, ale opíralo to hlavně o ÚOHS, který řekl, že nemůžeme. Tenkrát se jednalo o veřejnou správu, respektive o státní správu, nešlo to na obce, a ty už nám tenkrát říkaly, pokud to budeme chtít rozšířit a budeme to chtít rozšířit na obce jako takové, nemůžeme přikázat malé obci, která má v součtu třeba pět automobilů, aby jedno z toho bylo alternativní, protože jsme právě chtěli těch 25 %. Takže tam jsme naráželi s tím, že přes ÚOHS to bylo neprosaditelné. Nevím, jestli vy jste měli nějaké jednání s ÚOHS, mě by to docela zajímalo, protože my jsme to tenkrát neprorazili, protože když jsme chtěli razit 25 %, tak když mám 100 %, ze čtyř aut musí být jedno na alternativní (pohon) a na ty malé obce jsou to neskutečné náklady.

Takže jestli můžu poprosit, jestli jste tímto směrem taky šli a jakou zpětnou odezvu máte nebo zpětnou vazbu k ÚOHS. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou je přihlášen pan zpravodaj Adamec, poté pan poslanec Kubíček a poté paní poslankyně Dostálová.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, znovu zopakuji to, co je největší problém. Největší problém jsou peníze, to si řekněme na rovinu. Tady furt slyším dotace, dotace, dotace, ale pokud má něco fungovat v rámci tržního prostředí, tak to nemůžou být dotace. A problém je, že dneska ještě třeba ty alternativní pohony mají buď slevu na spotřební daň, nebo nemají žádnou spotřební daň. Elektrika se dá řešit různě, my jsme ji řešili tak, že máme přímo dráty z elektrárny na nabíjení autobusů, ale to všechno bylo v době před krizí, kdy jsme očekávali nějaký normální standardní vývoj, a ne zlomy v cenách energií, jak přišly teď.

A je potřeba říkat k tomu to B. Všichni chceme mít hezkou přírodu, všichni víme, že jsou potřeba ty alternativní pohony, ale teď je otázka, jestli to máme tlačit tak na sílu. A to je ten problém i této směrnice, jestli to má být takto rychlé, nebo máme zpomalit v tuto chvíli. A my opatrnější, kteří máme zkušenosti, říkáme: Zpomalme, než bude pozdě. Brzděme, brzděme, protože myšlenka je správná, ale realizace je ekonomicky sebevražda. A pokud si myslíme, že to vyřešíme dotacemi, tak musím říct, že jednou ty dotace skončí. Už nebudou žádné dotace, protože už to ani nevybereme, ty peníze na dotace. Pokud to nebude fungovat samo o sobě, tak to prostě existovat nemůže. Chápu, že v počátcích jsou potřeba dotace, je potřeba to podporovat, to je u všech oborů lidské činnosti. Ze začátku do toho (společnost) musela strkat peníze, aby to mohlo fungovat, a když se to podaří, tak to přežije - když se to nepodaří, tak to umře. Ale zatím tady prostě nevidím světlo na konci tunelu, protože peníze tak, aby to fungovalo v tržním prostředí, prostě tady v tom oboru nefungují. A když to nebudeme říkat a budeme tlačit na pilu - já jsem si myslel, že Fit for 55 zpomalí nebo se zastaví tenhle program, protože něco jiného je Green Deal do roku 2050, to máme dost času, ale tady už toho času moc není a my se tváříme, jako že se nic nestalo - a to mě na tom štve. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Kubíček s faktickou.

 

Poslanec Roman Kubíček: Ještě jednou děkuji za slovo, pane předsedající. No, pane ministře, já s vámi určitě v rozporu nejsem v tom, co jste vyprávěl, já jenom prostě říkám jednu záležitost. Dneska je nákladovost jednotlivých vozidel asi na dvojnásobku normálního benzinového či naftového vozidla. A proč si to ty obce kupovaly? Protože dostaly dotace. My jsme v Českých Budějovicích nakupovali a udělali dvě linky elektromobility v rámci malých busů. Je to výborné, je to báječné, ale je to prostě udělané na základě dotace, která k tomu přišla. K tomu máte udržitelnost, najetý počet kilometrů, když vám to zhavaruje, zhavarují vám dvě vozidla, což se může stát, tak to pak musíte dohánět. Nebudu říkat, že se musí jezdit v noci, aby to fungovalo. A v globálu každý z těch starostů by měl znát ten budoucí náklad, protože starostové mají svoje budovy, svoje ulice, svoje zařízení, školy, školky, tam musí dávat peníze, a teď když jim něco odebere tahle alternativa, tak na to musí být připraveni. Buď na to bude - Ivan Adamec to tady dobře řekl, prostřednictvím pana předsedajícího - anebo na to nebude. A co uděláme potom? Tady máme nějaký papír, který nám řekne, jak to máme udělat. Když to nebudeme moci udělat, tak to neuděláme. A já jsem teď zvědavý na podzim a jsem zvědavý, jak lidem zakážeme v kamnech topit uhlím a dřevem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další paní poslankyně Dostálová a poté pan poslanec Bartoš, obojí faktické.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji ještě jednou za slovo. Já bych si spíš chtěla jenom objasnit, co pan ministr tady říkal, že v médiích to není potřeba tak extenzivně vykládat. Já bych se chtěla jenom zeptat, já bych před tímhle trošku varovala, před tímhle vyjádřením, protože my to musíme splnit jako republika - 29,7 %. A kdyby každý vzal vaše slova vážně, bude čekat, co udělá ten druhý, a nebude nakupovat, protože samozřejmě když jeden z nás bude nakupovat na 10 % v uvozovkách a druhý na 20, tak se jako republika k tomu počtu nikdy nedostaneme. A já se ptám, jestli tedy takhle uvažujeme z pozice státu, že nejdřív to necháme nakoupit obce a pak se k tomu třeba když tak přikloní stát, nebo jak to budeme dělat, abychom těch skoro 30 % splnili.

Takže já si tedy nemyslím, že to je tak, jak vy jste říkal. Já si naopak myslím, že to musejí vzít všichni vážně, abychom se k těm 30 % za republiku vůbec dohrabali. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr Bartoš s faktickou.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já bych chtěl jenom v rychlosti zareagovat, možná mě paní poslankyně Dostálová špatně rozuměla. Já jsem se snažil hovořit o tom, že ve veřejném prostoru koluje spousta mýtů a polopravd. Já jsem hovořil o těch výjimkách. Například se objevilo, že to jsou všechny autobusy, ovšem nevztahuje se to na ty dálkové. Jsou tam vyspecifikované třídy, že se jedná o nové nákupy, že je to u těch nadlimitních nad 5,5, takže pokud si obec kupuje jedno či dvě auta, tak se to tady nevztahuje. Takže v tomto směru jsem právě popisoval, že to samozřejmě má nějaké náklady, nicméně to není, že k danému datu dojde ke kompletní obnově vozového parku, naftové a benzinové zahoďme a musíme tady mít prostě v danou chvíli třetinu existujícího parku ještě v nízkoemisních nebo do budoucna bezemisních vozidel.

A jenom druhá věc k paní poslankyni Peštové. To bylo vyjádření ÚOHS právě k nařízení vlády, že nařízení vlády jako instrument nelze aplikovat na ty, jež nejsou podřízeni jednotlivým ministryním nebo ministrům. Naopak tato transpozice potom funguje takto a z ÚOHS to prošlo bez jakýchkoliv complains, vyjádření nebo rozporů. Takže to se vztahovalo k tomu nařízení.

A ještě jedna věc. I ta transpozice je stavěna tak, že se nesnažíme nebo ani ta transpozice se nesnaží říkat, co máte koupit, že to musíte, ale jakým způsobem. Proto i ta škála - v první fázi jsou ty nízkoemisní, pak už se hovoří o bezemisních, ale jak se ukázalo ve veřejném diskurzu, bezemisní může být i spalovací motor, pokud do pěti let technologie bude taková, že v tom budou zpracovaná syntetika, nikoli klasické ropné produkty. Takže jenom, ta směrnice skutečně je v pořádku směrem k aplikaci i třeba k těm pořizovatelům, samosprávám, což samozřejmě to vládní nařízení nešlo použít v plné míře s tímto výkladem.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou se hlásí s reakcí paní poslankyně Peštová. Máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuju za odpověď, pane ministře. Já jsem říkala, já jsem byla jeden ze - ne spoluautorů, ale ten nosič, který se snažil to nařízení vlády táhnout dál.

Ale já bych se chtěla spíš vrátit k tomu, co říkal pan poslanec Adamec, prostřednictvím pana předsedajícího. Já plně souhlasím s tím, co jste říkal. Souhlasím i s tím, že se mi zdá velice nelogické, co se teď děje vůbec ve světě. Řekneme si: V roce 2035 končíme s automobily na fosilní. Všichni jsme si to říkali, že si to nedovede nikdo představit, ale budeme končit. Do té doby chceme přejít na nějaké bezemisní nebo nízkoemisní. Ve své podstatě všichni víme, že nejdražší - teď už zaplaťpánbůh, že parlament odsouhlasil plyn a odsouhlasil jádro, že je to čistý zdroj nebo respektive bezemisní zdroj, není to čistý, ale bezemisní zdroj - ale mně spíš, jestli jsme si všichni vůbec uvědomili, kam se řítíme. Všichni víme, že vodík je nejdražší na výrobu, že to je elektrolýza, že co se týče výroby, je to jeden z nejdražších, takže budeme dávat dotace na to, aby se mohl vyrobit. Budeme dávat dotace na to, abychom vůbec s tím mohli jezdit. Jako co to je? Já už tomu nerozumím, už si připadám jak v blázinci. Já si koupím přece auto, pojedu k benzince, načepuji si, zaplatím, odjedu. A teď budeme vynakládat neskutečné peníze na to, aby to auto vůbec vzniklo. Aby si ho někdo koupil, tak mu na to dáme dotace. Pak mu dáme dotace na to, aby s tím autem mohl jezdit. Vždyť jsme úplně jak v blázinci. To přece není normální, tohleto. Já děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a s faktickou pan poslanec Kubíček.

 

Poslanec Roman Kubíček: Ještě jednou děkuju za slovo. Už to nechci hrotit, já si myslím, že to právě patří na ten výbor. Proto jsem dával těch 20 dnů, kdy se nic neděje. Máme prázdniny a fakt se nic nestane.

Nicméně mě tady zaujalo to bezemisní palivo. Já jsem to četl předevčírem, že ho začínají vyrábět a vyvíjet, takže to bude bezva, až ho vyvinou, ale nevědí, kdy. Nevědí.

A ta druhá věc, která je - je to prostě otázka kapacity toho nabíjení. A paní poslankyně Peštová, prostřednictvím pana předsedajícího, se dostala už dál, ona už šla do té osobní elektromobility. Tohle o tom není. Tento zákon je vlastně o hromadné dopravě, která funguje. Já jsem si taky potom dokázal představit určitý typ té elektromobility, ale především mě napadaly sociální služby, úřady práce, jejich návštěvy, tam, kteří pojíždějí tím autíčkem a potřebují se dostat ke klientovi, to mi prostě napadlo. Ale všichni tady asi dobře znají, jaký je to nárok. A nám tady sedí bývalý ředitel dopravního podniku, nebudu jmenovat, on určitě dobře ví, jaký náklad to přinese pro

dopravní podnik a kdo ten dopravní podnik zaplatí - ne občané, co tam jezdí, to byste jim tu cenu udělali úplně šílenou, ale město, které ten dopravní podnik dotuje. Díky.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a faktická poznámka už není žádná. A ptám se tedy, jestli někdo má ještě zájem vystoupit v obecné rozpravě? Nikdo, tímto tedy končím obecnou rozpravu.

Táži se pana ministra, jestli má zájem o závěrečné slovo? Pane ministře? Ne? A totéž se ptám pana zpravodaje? Nikdo.

V tuto chvíli zde mám návrh na zamítnutí, a to ze 16. června, který přednesl pan poslanec Karel Sládeček, o kterém tedy budeme v tuto chvíli hlasovat, takže přivolám kolegyně a kolegy z předsálí.

Ano, mám zde žádost o odhlášení, můžeme se přihlásit.

 

A já dám hlasovat ještě jednou o zamítnutí předloženého návrhu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí? Kdo je proti zamítnutí?

Hlasování 11, přihlášených 131, pro 7, proti 78. Výsledek: zamítnuto.

 

Pokračujeme tedy a budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jakožto výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Vidím zde pana zpravodaje.

 

Poslanec Ivan Adamec: Vážený pane předsedající, jelikož se jedná o zákon o zadávání veřejných zakázek, tak ten si myslím přísluší jinému výboru, pro vnitřní správu, samosprávu nebo jak se ten výbor jmenuje, já se omlouvám, a my jako hospodářský výbor samozřejmě si ho vezmeme jako druhý výbor, to říkám druhou částí svého souvětí. Takže já si myslím, že to spadá skutečně tou problematikou, to se jedná o zákon o zadávání veřejných zakázek, do jiného výboru než hospodářského. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pak ale návrh je tedy jaký, na jaký výbor? (Z pléna: pro veřejnou správu.) Pro veřejnou správu.

 

Tak mám zde tedy návrh na to, že budeme hlasovat o tom, že navrhujeme přikázání výboru pro veřejnou správu jakožto výboru garančnímu.

Dávám hlasovat. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Děkuji. Hlasování 12, přihlášeno 136, pro bylo 132, proti nikdo. Výsledek: přijato.

 

Konstatuji tedy, že návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu jakožto garančnímu výboru. V tuto chvíli nemáme tedy žádný další návrh pro další výbor. Ten hospodářský platí? Platí, ano, takže platí hospodářský výbor.

 

A v tuto chvíli tedy dávám hlasovat o dalším výboru jakožto hospodářském výboru.

Zahajuji tímto hlasování. Kdo je pro hospodářský výbor jakožto další výbor? Kdo je proti?

Hlasování 13, přihlášeno 136, pro bylo 134, proti nikdo. Výsledek byl přijat.

 

A má někdo ještě další návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání? Nevidím žádný další.

V tuto chvíli se budeme muset ještě vypořádat s návrhy na prodloužení lhůty. Mám zde návrh o 40 dnů, respektive o 20 dnů.

A jestli to správně vyhodnocuji, o 40 dnů to musí být se souhlasem navrhovatele, takže začnu u těch 40 dnů a ptám se navrhovatele, jestli souhlasí? (Nesouhlasím.) Ano, poté tedy budeme hlasovat na návrh pana poslance Kubíčka o 20 dnů.

 

Takže ještě jednou, je to návrh na prodloužení o 20 dnů.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? (Nefunguje hlasovací zařízení.) Nejde hlasování? Ani mně nejde, ale zato mi tady naskakují desítky a desítky lidí s faktickou poznámkou. Tak nám tady něco nefunguje. Takže budeme hlasovat znovu.

Já vás odhlásím v tuto chvíli všechny, můžeme se přihlásit. A budeme hlasovat tedy znovu o prodloužení o 20 dnů.

Tak já tady postupně odmažu všechny faktické, které se - ještě prosím o strpení, bylo jich tady asi dvacet, možná ještě více.

Znovu zopakuji, budeme hlasovat o prodloužení o 20 dní.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? (Hlasy ze sálu: Nejde!) Tak v tuto chvíli můžeme hlasovat. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 14 přihlášeno 136, pro 53, proti 27. Zamítnuto.

 

Tím končím projednávání tohoto bodu, můžeme přejít k bodu dalšímu.

Já mezitím ještě omluvím paní Janu Mračkovou Vildumetzovou, a to od 15.45 do 17 hodin z pracovních důvodů.

 

Zahajuji další bod číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.