(pokračuje Olga Richterová)

1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci
skutečných majitelů
/sněmovní tisk 248/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s tímto návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.

Mám zde informaci, že z pověření vlády uvede předložený návrh pan ministr financí Zbyněk Stanjura, a poprosím ho, aby se rovnou ujal slova. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci. Ještě jednou omlouvám svého kolegu, pana ministra spravedlnosti Pavla Blažka, který je z dnešního jednání řádně omluven, ale zkusím ho v úvodním slově i v průběhu celé rozpravy, případně v hlasování zastoupit.

Evropská komise zahájila řízení o porušení povinnosti pro nesprávné provedení směrnice, jinými slovy, protože jsme nesprávně implementovali směrnici. Vytkla České republice celkem tři body, a to definici skutečného majitele, potom oblast, která se týká společností kótovaných na regulovaném trhu, a potom nesprávné provedení čl. 30 AML směrnice týkající se povinnosti skutečných majitelů.

Česká republika se pokoušela vyjednat a vysvětlit svou pozici k těmto třem bodům. V jednom z těch tří případů jsme byli úspěšní, to znamená, tato novela se netýká těch společností kótovaných na burze.

Zákon přináší dvě zásadní změny, které se pak promítají v několika dalších následujících paragrafech, případně přinášejí další technické zpřesnění či formulační změny. Klíčová část se týká definice skutečného majitele, kdy my jsme vlastně měli tu definici rozloženou do dvou částí. Nepodařilo se to Evropské komisi vysvětlit, takže navrhováno je, abychom použili přesnou textaci z AML směrnice.

Druhá věc: zužuje se okruh společností a institucí, kterým byla v původní české implementaci poskytnuta výjimka. Je to opět v souladu s požadavky komise. Ono to vypadá jako formulační či technický spor, ale má to velké finanční souvislosti. To znamená, dokud se nám nepovede tu implementaci dát do souladu s tím, jak si představuje Evropská komise, nedostaneme peníze z Národního plánu obnovy. Jedná se celkem o 180 miliard, nicméně v letošním roce chceme požádat o první platbu. Tak aby ta první platba byla obdržena a aby projekty, které jsou úspěšné a budou úspěšné v rámci Národního plánu obnovy, tato novela musí být implementována v českém právním řádu k datu 1. října. To je také důvod, proč vláda požádala Poslaneckou sněmovnu, aby tento návrh zákona projednala zrychleně a schválila již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 našeho jednacího řádu.

Myslím, že jako vstupní informace to úplně stačí. Pak jsem určitě připraven reagovat na nějaké dotazy, připomínky. Mám tady poměrně podrobné zdůvodnění těch změn. Musím říct, že to bylo debatováno i zástupci opozice předtím, než ten zákon šel do vlády, a že velmi podrobně se tomu věnovala vláda jako celek. Takže to není pouze materiál ministra spravedlnosti, ale opravdu jsme to debatovali tak, abychom dospěli k těm požadavkům, abychom odstranili pochybnosti o správnosti implementace, kterou zvolila Česká republika, tak, abychom uvolnili finanční zdroje, které jsou důležité zejména pro investiční akce, které připraví mnozí žadatelé z Národního plánu obnovy.

Děkuju a hned na začátek vás poprosím jménem vlády, abyste umožnili projednání a schválení tohoto návrhu zákona již v prvém čtení tak, aby ty desítky miliard, které nutně potřebujeme, nebyly ohroženy. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já také děkuji a nyní poprosím, aby se slova ujal pan zpravodaj pro prvé čtení, a sice pan poslanec Radek Vondráček. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Radek Vondráček: Paní předsedající, děkuji za slovo. Na začátku musím říct, že mě opravdu velmi mrzí, že se neúčastní osobně pan ministr spravedlnosti, protože mám celou řadu otázek potom v rámci svých dalších vystoupení, a ačkoliv pan ministr financí je zdatný rétor a má podrobné odůvodnění, některé věci asi nemůže vědět, protože nebyl u komunikace s Evropskou komisí.

Nyní tedy pouze, abych se omezil na svou roli zpravodaje. Ministerstvo spravedlnosti předložilo do připomínkového řízení novelu zákona o evidenci skutečných majitelů a skutečně návrh reaguje na domnělou špatnou transpozici 5. AML směrnice, to znamená směrnice proti praní špinavých peněz, do českého právního řádu. Problém byl podle Evropské komise ve dvou okruzích stávající transpozice, a to - a to je ta nejdůležitější část - ve vymezení skutečného majitele, konkrétně v nadbytečnosti prvků takzvaného koncového příjemce podle § 2 písm. c) zákona o ESM. Česká právní úprava evidence skutečných majitelů zavedla ve svém původním návrhu zákona pro určení skutečného majitele zejména kritérium finančního prospěchu, které směrnice nestanoví. Šli jsme nad rámec evropské směrnice. Za takzvaného koncového příjemce, tedy skutečného majitele, označila osobu, která může mít přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádání podstatnou část celkového majetkového prospěchu tvořeného při činnosti nebo likvidaci právnické osoby nebo tvořeného při správě nebo zániku právního uspořádání, tedy dále jen prospěch. Šlo o tu prospěchovou složku. Podle nyní navržené úpravy se ruší dosavadní dvousložková definice skutečného majitele spočívající na pojmech koncového příjemce a osoby s koncovým vlivem a za skutečného majitele označuje osobu, jež právnickou osobou nebo právním uspořádáním v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje, v originále on control. Ač původně výtky Evropské komise směřovaly ke kritériu finančního prospěchu ve vymezení skutečného majitele, nový návrh ve své definici toto kritérium nevypouští, to znamená, to, co Evropské komisi nejvíce vadilo a kvůli čemu byl zahájen takzvaný infringement, tak - světe div se - bylo znovu do toho zákona propsáno, i když na jiném místě.

Nás proto jako opozici zajímal právě ten úsek od toho, kdy nám bylo nějaké ustanovení vytčeno, do okamžiku, kdy bylo opětovně do toho zákona vepsáno, nicméně se nyní omezím na zpravodajství. Ač původní výtky směřovaly ke kritériu majetkového prospěchu, došlo pouze k jeho přesunu do § 4 odst. 1 písm. b), podle nějž korporaci v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje každá fyzická osoba, která přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádání má právo na podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku větším než 25 %. Je proto zvláštní, že právě tento prvek finančního prospěchu byl napřed pro Evropskou komisi nepřijatelný, nicméně podle stanoviska Ministerstva spravedlnosti jí po bilaterálních jednáních s Evropskou komisí již kritérium finančního prospěchu, přesunuté o dva paragrafy dále, nevadí. Návrh tak jde opět nad minimum směrnice, která se finančním prospěchem u skutečných majitelů vůbec nezabývá. České republice samozřejmě nic nebrání implementovat předpis přísněji, to podotýkám, abych byl fér, nicméně zatvrzelá snaha Ministerstva spravedlnosti a stávající koalice jako celku ponechat za každou cenu finanční kritérium v definici budí dojem, že hlavním cílem transpozice úpravy je především postihnout podnikání Andreje Babiše. Pakliže by došlo k transpozici podle doslovných požadavků směrnice, Andrej Babiš by jako skutečný majitel u společností ve svěřeneckém fondu vůbec evidován nebyl.

Pak je samozřejmě technická část, která se týká § 7, kde jsme zhruba ve shodě. Problematické jsou pro Evropskou komisi výjimky pro soukromoprávní právnické osoby, zvláště pak pro ty bez vztahu k veřejnoprávním korporacím. Dochází tak ke zrušení stávajících výjimek v případě soukromoprávních právnických osob, byť specifického účelu a povahy. Navrhuje se tak zrušit výjimku pro okresní a regionální komory nebo začleněná společenstva podle jiného zákona, politické strany a politická hnutí, církve a náboženské společnosti a ostatní právnické osoby podle zákona upravujícího církve a náboženské společnosti, odborové organizace a organizace zaměstnavatelů, honební společenstva, společenství vlastníků jednotek. Důvodem zrušení je fakt, že výjimky pro uvedené subjekty byly ze strany Evropské komise vyhodnoceny jako nepřijatelné. Ačkoliv se Ministerstvo spravedlnosti nadále domnívá, že není v souladu se smyslem a účelem AML směrnice zjišťování skutečných majitelů a uvedených právnických osob, vychází se v tomto ohledu výtkám Evropské komise vstříc.

Za sebe tedy mohu krátce konstatovat, že s návrhem nelze souhlasit. Snahy vládní koalice se zjevně orientují především na postižení majetku holdingu Agrofert a osoby Andreje Babiše bez ohledu na požadavky směrnice, potažmo Evropské komise samotné.

I v připomínkovém řízení uvedly dotčené subjekty, že navržená legislativa je méně kvalitní než návrh původní, obsahuje vágní a nejasné pojmy a tím nepřispívá ke kvalitě legislativního prostředí. Sama Evropská komise Ministerstvu spravedlnosti vytýkala, že transponovalo definici skutečného majitele za použití kritéria finančního prospěchu. Ministerstvo spravedlnosti tedy přijalo terminologii směrnice a kritérium finančního prospěchu pouze přesunulo o dva paragrafy dále.

Po projednání s Evropskou komisí nyní Ministerstvo spravedlnosti a vládní koalice, zejména prostřednictvím pana předsedy Michálka, který je přítomen a určitě bude reagovat, uvádí, že toto kritérium již Evropské komisi nevadí. Je tedy otázkou, proč najednou Evropská komise změnila názor a proč došlo k názorovému posunu na její straně právě po jednání s Ministerstvem spravedlnosti.

My se ocitáme v nelehké situaci, kdy splnění této podmínky a oprava tohoto zákona je milníkem číslo 207 u Národního plánu obnovy a skutečně je zde ohroženo čerpání částky - jestli se nepletu, to bude vědět pan ministr přesně - 180 miliard korun českých. Je nutné, abychom nový zákon měli ve Sbírce zákonů nejpozději do konce třetího čtvrtletí roku 2022, to znamená ke konci září. Musíme zvládnout celý legislativní proces včetně Poslanecké sněmovny, Senátu, podpisu prezidenta a publikace ve Sbírce zákonů do konce září. Za této situace tedy přichází do Sněmovny zákon, u kterého je tady navrhováno, aby byl schválen ve zkráceném řízení v režimu § 90 odst. 2, nicméně samozřejmě žádný zákon není dokonalý a myslím si, že tento zákon je jedním z těch, který by si zasloužil řádný legislativní proces a řádnou diskusi na ústavně-právním výboru, případně na jiných výborech, kde bychom se pokusili odstranit některé nedostatky.

Já tady řeknu z pozice zpravodaje pouze tři základní připomínky, které mě zaujaly. Jedna z nich je stanovisko právě legislativního odboru Poslanecké sněmovny, který mě jako zpravodaje upozornil na to, že zde existuje skutečná reálná věcná materiální připomínka k textu zákona, která vyvolává interpretační nejasnosti, kdy nelze dojít žádným způsobem k jednoznačnému výkladu a může pro praxi přinést zásadní problémy. Zdejší legislativa navrhuje, že použití v novelizačním čl. 1 v bodech 7 a 11 se vždycky používá za slovy "bez ohledu na to" slova "zda" a dále se vždy za slovo "na základě jaké" ruší slovo "právní". Problém je s použitím té spojky, toho slovíčka "zda", které se tam používá, a není jasné, ke které části toho ustanovení se vlastně nadále vztahuje. Přečtu část toho odůvodnění, té námitky: "Původním záměrem předkladatele bylo, aby se spojka "zda" vztahovala na právní skutečnosti, respektive na druh skutečnosti, tedy tak, aby vyjadřovala, že je v daném případě jedno, zda je ovládání rozhodování daného orgánu založeno právní, či faktickou skutečností. Zvolené znění však mělo velký potenciál vyvolat nesrozumitelnost a v konečném důsledku nejednoznačnost daného ustanovení. V extrémním případě za užití čistě jazykového výkladu vlastně spojka "zda" způsobovala, že se ustanovení zcela zbavovalo jádra své kauzality, a tedy ztrácelo smysl, jinak řečeno znělo tak, že rozhodující vliv existuje bez ohledu na to, zda je splněna jediná uvedená podmínka, tedy dovedeno ad absurdum, by rozhodující vliv byl dán vždy. Ačkoliv je jasné, že k takto extrémnímu výkladu dojít nelze, neboť evidentně není v souladu se zamýšleným cílem, nebylo v podstatě možné v tomto případě záměr předkladatele ze znění daného ustanovení odhadnout, a to ani v kontextu důvodové zprávy. Spojka "zda" se mohla stejně tak jako k vymezení alternativ právní nebo faktické skutečnosti vázat k alternativnímu vymezení například přímého nebo nepřímého působení na daný orgán, což se jevilo z hlediska jazykového jako schůdnější výklad. Účelový výklad byl zjištěn až z komunikace s předkladatelem. Z těchto důvodů se nemůže jednat o prostou legislativně technickou úpravu."

Jde tedy o to, že kdybychom dělali svoji práci jako poslanci tak, jak ji dělat máme, tak bychom po prvním čtení, případně touto formulací, vynecháním té spojky zda, dosáhli jednoznačného právního textu. V režimu § 90 ale je nepřípustné, abychom přijali takovýto pozměňovací návrh. My tedy buď budeme postupovat prvním, druhým, třetím čtením, nebo v tom § 90 přijmeme text, který v žádném případě není dokonalý.

Není to jediná připomínka, kterou tady mám. Vzhledem k tomu, že v připomínkovém řízení ty subjekty dostaly pět dní na to, aby se vyjádřily - a protestovala proti tomu například Česká národní banka, která tady píše, že "Česká národní banka uplatňuje v mezirezortním připomínkovém řízení níže uvedené připomínky. S ohledem na značnou složitost materie a zásadní povahu změn není zúžené a mezirezortní připomínkové řízení zkrácené na 5 pracovních dnů vhodné." To platí tím spíše, že navrhované změny mají výrazný dopad do právních povinností širokého okruhu osob a novelizuje se zásadním způsobem nedávno přijatá úprava. S ohledem na dopad na finanční instituce podléhající AML pravidlům lze považovat vynechání České národní banky z mezirezortního připomínkového řízení za pochybení a postup nesouladný s legislativními pravidly vlády. Nicméně následně ČNB ocenila vstřícný přístup a ona ty své připomínky odeslala až později.

Velké připomínky měla i Česká advokátní komora, která uvádí, že návrh používá některé obecné občanskoprávní pojmy v rozporu s jejich významem, který je dán občanským zákoníkem, judikaturou, doktrínou i právní praxí. To platí zejména pro pojem "vlastnictví".

Dále návrh používá některé pojmy, aniž by se jejich obsah vymezoval, což jej činí ne zcela srozumitelným a použitelným. To platí zejména pro pojmy "ovládání" a "kontrola". K tomu blíže následující. Předmětem vlastnictví podle naší právní úpravy nemůže být osoba nebo subjekt práva. Návrh tady nemůže stanovit, že někdo vlastní právnickou osobu nebo že právnická osoba je předmětem vlastnictví.

Dále není jasné, co je míněno slovy "v konečném důsledku vlastní". Zdá se, že návrh rozlišuje přímé vlastnictví právnické osoby, pak nepřímé vlastnictví právnické osoby a konečně vlastnictví v konečném důsledku. Co je ovšem pojmy "nepřímé" a "v konečném důsledku" míněno, a jaký je tedy mezi nimi rozdíl, už z návrhu vyčíst nelze.

Dále je na tomto místě zmíněno, že návrh poprvé používá pojem "kontrolovat právnickou osobu". Ovšem nevymezuje, co tím pojmem, respektive pojmem "kontrola", míní. Vyjasnění nepřináší ani bod 9. V našem právním řádu je pojem kontroly uveden v zákoně o ochraně hospodářské soutěže, ovšem jen pro účely tohoto zákona. Pokud se tedy návrh snaží vymezit pojem skutečného majitele pomocí pojmu kontroly, chybí významná složka obsahu tohoto pojmu, což by mohlo vyvolávat spory.

U obou těchto připomínek bych mohl pokračovat dále. Omlouvám se ctěnému plénu, že to tady projednávám tak do detailu, ale chybí projednání ve výboru, takže kde jinde si to máme říct, kde jinde má probíhat legitimní legislativní debata nad legislativním textem, než právě tady? Protože nalijme si čistého vína, jestliže chceme stihnout ten konec září, tak nám nezbude nic jiného než skutečně nevetovat postup podle § 90 a my ten zákon musíme přijmout. Nebo můžete počítat se mnou.

Dnes by proběhlo první čtení, tak bychom nějakým reálným způsobem zkrátili lhůtu pro druhé čtení, svolal by se ústavně-právní výbor. Ten by projednal všechny tyto námitky, ještě jsem je nečetl všechny. Následně by proběhlo třetí čtení. Teoreticky to možné je, ale také respektujme nějaký harmonogram Poslanecké sněmovny, která nezasedá předpokládám v srpnu. Museli bychom to všechno stihnout nejlépe do konce prázdnin, aby se tím ještě mohl zabývat Senát, o kterém samozřejmě nemohu předjímat, zda by tento právní předpis vracel nebo nevracel, a zda bychom to tedy stihli do konce září.

Já těch připomínek mám víc, chtěl jsem se právě soustředit proto jenom na ten průběh. Ten vytýkací dopis nám přišel v listopadu loňského roku, od té doby se tím zabývá Ministerstvo spravedlnosti. Já jsem ten vytýkací dopis jako zpravodaj a jako předseda ústavně-právního výboru nikdy nedostal k dispozici. Stejně tak neznám odpověď Ministerstva spravedlnosti. Jak je to možné, že tedy to, co napřed komisi vadilo, teď je už úplně v pořádku? To je to, oč tu běží, to jsme chtěli diskutovat. Proto nám tu chybí pan ministr Blažek, který by to prostě věděl z pozice ministra spravedlnosti.

Proč trvalo v podstatě měsíc, než tenhle předpis doputoval z vlády sem na plénum a na projednání? Je pravda - a já potvrzuji to, co řekl pan ministr Stanjura - opozice byla oslovena s tím, že jsme měli možnost se k věci vyjádřit. My jsme samozřejmě navrhli nějaké kompromisní řešení a to bylo striktně transponovat text směrnice a neimplementovat nic navíc. Tím bychom se vyhnuli jakýmkoliv interpretačním problémům. Následně jsme byli označeni za vyděrače - konkrétně já a paní předsedkyně našeho klubu Schillerová - že se snažíme vydírat koalici tím, že víme, že zde čerpání 180 miliard... No, já jsem na to samozřejmě reagoval, že jsem byl uražen. Nicméně držme se... já si potom vezmu třeba slovo později, přihlásím se do debaty. Jenom bych chtěl říct z pozice zpravodaje, že gros naší dnešní diskuze by mělo být skutečně to, jakým způsobem jednalo Ministerstvo spravedlnosti a zda skutečně máme potvrzeno, že daná formulace je v pořádku a nemůže se nám stát, že by do budoucna přece jen čerpání finančních prostředků bylo nějak ohroženo.

Tím končím svoji zpravodajskou zprávu, řekněme ochutnávku jednotlivých připomínek, které měly některé subjekty v rámci připomínkového řízení, a těším se na debatu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu.

Nejprve ještě v mezičase načtu došlé omluvy. Omlouvá se pan poslanec Vladimír Zlínský dnes mezi 16. a 18. hodinou z důvodu jednání. Omlouvá se paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová dnes od 13.30 do 14.15 z pracovních důvodů.

Nyní před řádně přihlášenými jsou dvě přednostní práva. Protože došlo ke stažení, v pořadí je Jakub Michálek, poté pan ministr Zbyněk Stanjura. Prosím, pan předseda poslaneckého klubu Jakub Michálek se může ujmout slova.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem chtěl nejprve ve svém úvodním slově požádat, abychom dodržovali férová pravidla mezi opozicí a koalicí, protože mnohokrát tady byli představitelé koalice napomínáni, aby nepromítali svoje zásadní osobní stanoviska do postojů k projednávané otázce ve zpravodajské zprávě.

Přesně to se teď tady stalo, že pan zpravodaj v podstatě označil tento technický návrh za záležitost, která byla vytvořena účelově proti jednomu konkrétnímu člověku. Samozřejmě to tak není. Kdybychom tuto věc nemuseli řešit, tak ji tady vůbec neřešíme. Řešíme ji tady kvůli tomu, že si na to stěžovala Evropská komise. Evropská komise poslala svoje technické připomínky, proto je tady předložen tento návrh zákona, který se Evropské komisi snaží vyjít vstříc.

Mně je to v zásadě jedno, jestli se dohodneme, jestli to tam můžou nebo nemůžou být osobní připomínky ve zpravodajské zprávě, ale poprosím zejména kolegy z hnutí ANO, pokud chtějí někoho tady mistrovat, musí začít u sebe, jinak to nepůsobí věrohodně.

Teď budu reagovat věcně na to, co tady zaznělo. V první poznámce to, jaká je správná úroveň implementace, to, jestli to jde nebo nejde nad rámec implementace, jestli je to správné, nesprávné. Čl. 3 odst. 6 páté směrnice proti praní špinavých peněz stanoví, že skutečným majitelem - teď se omlouvám, ta citace bude trochu delší, je jednoduché se v tom ztratit, ale pokusím se vypíchnout to nejdůležitější - skutečným majitelem je fyzická osoba nebo osoby, které v konečném důsledku vlastní nebo kontrolují klienta, nebo fyzická osoba nebo fyzické osoby, jejichž jménem se transakce nebo činnost provádí, což zahrnuje přinejmenším - a teď je tam takový dlouhý výčet. Takže skutečně je to minimální výčet, minimální standard. V případě svěřeneckých fondů jsou to všechny osoby, jako je zakladatel, svěřenecký správce a tak dále, takže v případě svěřeneckého fondu - na ten to nedopadá nijak.

Potom se tam výslovně uvádí, že indikátorem takového vlastnictví jsou různé skutečnosti, vlastnický podíl nad 25 %, ale to vlastnictví nebo kontrola mohou být založeny též jinými prostředky, a je v působnosti členských států, aby si vymezily vlastní způsob, do jaké míry chtějí uplatňovat ty jiné prostředky vlastnictví, do jaké míry chtějí, aby byly součásti tohoto vymezení. A my jako suverénní stát jsme si řekli, že v rámci tohoto vymezení jdeme transparentnější cestou a že tam nebudeme mít vypsány pouze ty subjekty, které jsou vlastněny na základě podílu nebo na základě jiné skutečnosti, která je ve směrnici uvedena, ale jsou to i ti, kteří z toho pobírají zisky. Ti, kteří berou zisky z té právnické osoby, mohou a mají být podle naší národní úpravy těmi skutečnými majiteli a to je něco, co bylo, a něco, co po schválení tohoto návrhu zákona bude.

Pokud jde o ty technické, legislativně technické připomínky, tam ta pasáž, která začíná slovy "zda a na základě jaké skutečnosti", ta se týká toho, jestli je to ovládání právě založeno na základě určité právní skutečnosti, a v tom případě se má uvést i ta konkrétní právní skutečnost. Z textu zákona mně to přijde celkem srozumitelné.

Pokud jde o námitku, že nelze vlastnit osobu, je pravda, že osoba není podle našeho soukromého práva věcí. Na druhou stranu pohybujeme se zde v problematice implementace evropského práva. Máme tady spoustu států, každý stát Evropské unie má jiné pojetí vlastnictví. Evropská unie musí překlenovat tyto rozdíly tím, že hledá společné charakteristiky. A jednou z toho je i vymezení pojmu "vlastní" nebo "kontroluje". Ten pojem je vymezen v souladu se směrnicí a je potřeba ho chápat tak, jak je vymezen v našem zákoně a ve směrnici, a není podle mého názoru tak úplně možné ho ztotožňovat s pojmem vlastnictví podle soukromého práva. Ostatně i ten pojem je vymezen z hlediska problematiky praní špinavých peněz, takže nedochází zde k žádnému konfliktu. Ale pokud chceme být součástí velkého celku, jako je Evropská unie, musíme přijmout i věci, které s tím souvisí, včetně toho, že se zavádí jednotná terminologie v této právní oblasti z hlediska průhlednosti vztahů mezi obchodními korporacemi. Takže tolik k věcným výhradám, které zazněly u zprávy zpravodaje. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení členové vlády, převzala jsem řízení schůze.

Je otevřená obecná rozprava, takže poprosím k faktické poznámce pana Radka Vondráčka. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Já velice stručně. Opravdu jsem se vnitřně snažil omezit se na tu zpravodajskou část. Jestli jsem selhal z vašeho pohledu tady v tom snažení, tak se omlouvám. Měl jsem toho na srdci mnohem víc, ale abych vůbec ozřejmil, proč jsme se dostali do situace, kdy jsme nuceni postupovat v rámci § 90, tak jsem to jméno - podle mě - vyslovit musel, protože my jsme skutečně na hraně toho, abychom přijali důležitý milník.

A proč to tak dlouho trvalo, proč ten dopis přišel v listopadu a až teď to přišlo na řadu, proč to jenom měsíc trvalo, než to přinesli z Úřadu vlády sem a přišlo na řadu, to asi má nějaké důvody, proč ta diskuse tak dlouho trvala. Jinak obecně hnutí ANO nemá zájem na nějakém konkrétním ustanovení tohoto zákona. Ten zákon, to je směrnice proti praní špinavých peněz. To je proti korupci, to je proti tomu, aby se zamezilo financování terorismu, to je proti tomu, aby se zamezilo třeba financovat politická hnutí výnosy z trestné činnosti. To v tuto chvíli není problém našeho hnutí, jenom připomínám.

Ale teď se čistě omezuji na to, abychom měli aspoň nějaký rozumný text, a bohužel díky režimu, v jakém se pohybujeme, nemůžeme přijmout žádný pozměňovací návrh. Tak si to tady aspoň řekněme, v čem spatřujeme nedostatky toho právního textu. Snažil jsem se uvést to maximálně objektivně, asi se mi to úplně nepodařilo, ještě jednou se za to omlouvám. Teď už budu reagovat konkrétně a budu dávat konkrétní připomínky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji mnohokrát za dodržení času. Nyní s přednostním právem je přihlášen pan ministr financí, pan Zbyněk Stanjura. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Tak za prvé, my jsme ten problém zdědili. Já teď nevím, kdy přesně v listopadu to přišlo, vy jste říkal v listopadu, nevím, jestli prvního, nebo třicátého. My jsme byli jmenováni 17. prosince 2021. Podle informací, které dostala vláda, od té doby Ministerstvo spravedlnosti docela čile komunikovalo s Evropskou komisí. Jsem rád, že zazněla ta poslední slova pana zpravodaje, aby zdůraznil důležitost takového předpisu. V tom se určitě shodujeme, že anti-money laundering, to znamená praní špinavých peněz, myslím si, že to je závažný problém, kterému se máme věnovat ať už sami, nebo ve spolupráci s našimi partnery v rámci Evropské unie. Takže jsme si všichni vědomi důležitosti této problematiky a důležitosti řešení této problematiky.

Otázka, jestli a proč změnila Evropská komise, respektive ti, kdo za ni vyjednávali, názor, to dost těžko můžeme posoudit. Nicméně tady je docela podrobně v důvodové zprávě popsán ten proces, co se nám podařilo obhájit a co ne. A nebylo to tak, že nastoupila nová vláda a automaticky řekla: Všechno je špatně, máte ve všem pravdu - pokusili se to docela trpělivě vysvětlovat, jak naši definici skutečného majitele, tak ty výjimky. Je to tam popsáno docela podrobně.

No, někdy se stane, že v tom vysvětlování a vyjednávání prostě neuspějete. V tomto případě ten, kdo platí, ten dává pravidla. Myslím, že je to naprosto srozumitelné. Když dáme dotaci my jako stát nebo kraje nebo města, tak si také nastaví pravidla, protože se jedná o peníze z jeho rozpočtu. Tak v tomto případě to berme tak, že peníze z RRF, to znamená národní plány obnovy, jsou evropské peníze, a ten, který platí, nastavil pravidla. A mimo jiné jednou z těch mnoha podmínek, které musí Česká republika splnit, je správná implementace 5. AML směrnice.

Otázka zní, proč se nám to nepovedlo a proč se to mnohým ostatním státům povedlo? Já teď na ni nechci hledat odpověď, abych neprodlužoval tu debatu, ale to je přece zásadní. Kdyby se ta implementace povedla napoprvé, tak bychom se k tomu nevraceli a nevedli jsme ty spory znova. Já jsem vlastně nepochopil, omlouvám se panu zpravodaji, kdyby nám mohl říct nějak lidsky a česky, v čem je jádro toho sporu, protože jestli máte představu, že to, co citoval ze stanoviska legislativního odboru Poslanecké sněmovny, je srozumitelné, tak to tedy není. Čtyřikrát jsem slyšel, že "zda" je takové nebo takové, ale neslyšel jsem ani jednou tu větu, abych to mohl posoudit. Nicméně zase pokud chceme hledat odpověď, tak si myslím, že se můžeme podívat do důvodové zprávy, z které já jsem to pochopil docela dobře jako ten, který není právník, ale který se má takovým zákonem řídit nebo ho má schvalovat. A možná bych to mohl ocitovat, je to půl stránky, ale myslím, že to stojí za to, abychom tu debatu vrátili na tu věcnou, věcnou rovinu: "Zásadní změna" - a to je ten čl. 3 "zásadní změna spočívá v zavedení jednotné materiální charakteristiky skutečného majitele." Jenom řeknu pro zájemce, která je to strana... 30. strana toho zákona jako celku, abyste věděli, odkud cituji. "Ta spočívá v tom, že skutečný majitel právnickou osobu nebo právní uspořádání vlastní nebo kontroluje. Oba pojmy nestojí zřetelně vedle sebe, nejsou to nezbytně dvě oddělené charakteristiky, ale jde o kvalitativní pojmenování pozice materiálního skutečného majitele."

Nejde o to, že by dosavadní dualistická koncepce - to je to, co nám Evropská komise vytýkala - byla ve svém základu chybná, ale o to, že další podrobnější kategorizace materiálních skutečných majitelů nemá být relevantní. Je-li někdo skutečným majitelem, je to samostatná a dostačující kvalita, která již není formálně dále vnitřně členěna. Ačkoliv to není v právní úpravě ani v AML směrnici výslovně vyjádřeno, lze hovořit o jakési nevyjádřené právní domněnce, podle které kdo vlastní, platí o něm, že kontroluje, a naopak, kdo kontroluje, platí o něm, že vlastní. No, můžete kývat hlavou, jak chcete, myslím si, že je to docela srozumitelné. Každý materiálně skutečný majitel ve smyslu návrhu vždy vlastní nebo kontroluje, aniž je rozlišováno mezi tím, zda konkrétně spíše vlastní, kontroluje nebo obojí. Jak vlastnictví, tak kontrola mají přitom svůj obsah, avšak ten již nemá vliv na postavení skutečného majitele.

Pojmy vlastnit, vlastnictví a kontrola je třeba vykládat extenzivně. Nelze jim přisuzovat pouze význam, který je jim v běžném právním řádě je přisuzován. "Vlastnictví" - abych citoval přesně - "neodkazuje výhradně k pojmu vlastnictví ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Podobně kontrolou se nerozumí dohled ve smyslu sledování či dozoru právnické osoby." Podle mě klíčová věta. Pojmy je třeba vnímat laicky jako jakési opanování právnické osoby nebo právního uspořádání dosahující stanovené intenzity.

Myslím, že každý občan rozumí tomu, kdo vlastní tu společnost, a ten, kdo ji kontroluje, že je vlastník, a není to ten, kdo obsazuje dozorčí radu. Myslím, že to je naprosto jasné a nemusíme v tom hledat nic překvapivého nebo nového. Jak to, že všechny ostatní státy to mají v pohodě a tady je s tím takový právní problém? My jsme chytřejší než všichni ostatní? Pan zpravodaj říkal správně, že ta AML směrnice stanovuje minimální společný základ tohohle. To znamená, jestli výtky směřují k tomu, že to je nad rámec, tak je to relevantní politická debata, která ale nesměřuje k tomu, zda ta implementace je dobře nebo správně. V tomhle se shodujeme, myslím, že tady je to docela podrobně a poctivě popsáno v důvodové zprávě. Bavíme se o tom minimálním základu, který Evropská komise posuzuje, zda ta implementace byla správně, nebo nesprávně.

A když už tady máme kritiky z řad bývalé vlády, jak je možné, že jste to implementovali tak, že to Evropská komise rozporuje? V čem je problém? To chcete říct, že v Bruselu si řekl: Pozor, pozor, tam je ten, jehož jméno tady musel pan zpravodaj říci, tak proto jim to nebudeme schvalovat? Tomu nemůžete věřit ani vy. Takže možná bychom tu debatu, aspoň s opozicí, mohli začít na jejich straně hřiště. Co udělali špatně? Nic. Nic neudělali špatně, přesto máme blokovaných 180 miliard korun. To nejde dohromady, tyhle věty.

Pochopil jsem, že výhrady k zúžení těch subjektů, které mají výjimku, nejsou nějak zásadní, že v tom asi problém není, jestli jsem dobře pochopil vystoupení pana zpravodaje. Možná že zazní k té druhé části změn výhrady v debatě, ale zatím jsem to nezaznamenal, takže celou tu debatu vedeme o tom, jestli máme dobře nadefinovaného skutečného majitele. Pochopil jsem to správně? A Ministerstvo spravedlnosti opsalo text směrnice. Co je na tom chybně, to by mě docela zajímalo. Je to tam napsané, je tam citace, je to směrnice, je tam ujištění, že takhle je to zkonzultované s Komisí, není problém. Takže pokud opíšu směrnici, kterou implementujeme, do zákona, tak to může být špatně? To je klíčová otázka. Pokud je to dobře, tak pak ty námitky nechápu. Pokud je to špatně, tak pak ale protestujme proti té směrnici jako takové. Kde byla česká vláda v okamžiku vyjednávání? Já nevím samozřejmě, která vláda to vyjednávala, já si to nepamatuji, nezjišťoval jsem to, jestli to byla Sobotkova vláda nebo první vláda Andreje Babiše. To fakt nevím. Ale převzali jsme text ze směrnice, a přesto je to podrobováno kritice. Tak pak to nemá logiku. Jestli říkáme, že směrnice je dobře, a když to opíšu, tak je to špatně, tak mě nepřesvědčíte, že to je logický postup. Pokud se domníváte, že i ta směrnice je špatně, to já samozřejmě nejsem schopen posoudit, tak se ptám, proč jsme ty námitky neuplatnili v okamžiku projednávání té směrnice, když je to špatně.

Podle mě jsou to legitimní otázky, ale já bych poprosil pana zpravodaje - a fakt je to prosba - jestli by nám mohl popsat, v čem vlastně ten problém je, bez zdůvodnění, zda slůvko, zda spojka "zda" plní roli, nebo ne. Obsahově v čem je ten spor, abychom to pochopili i my, kteří nejsme právníci, a abychom to byli schopni vysvětlovat, když se budou voliči ptát, v čem jste se vlastně přeli s tou opozicí, v čem byl ten klíčový střet. Já ho tam prostě nevidím. Pokud to dobře popíšete, je možné, že ten střet je jasný a že pak budeme mít prostě různé politické názory, ale zatím to z těch vyjádření prostě jasné nebylo kromě toho, že hnutí ANO se paranoidně domnívá, že tady přijímáme zákony kvůli Andreji Babišovi. Tak slyšeli jste to - ježišmarjá - slyšeli jste to ve vystoupení pana zpravodaje? Já jsem to slyšel, to jméno, třikrát. Ani jednou není v té důvodové zprávě.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Další, kdo je přihlášen s přednostním právem - jsme v obecné rozpravě - je pan zpravodaj Radek Vondráček, takže poprosím, aby přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já už jsem panu ministrovi řekl, že se omlouvám, já jsem si nedělal poznámky, možná něco vynechám. Naprosto s vámi souhlasím, že věcně se bavíme o vlastnictví a vlastnění, tak se shodneme. Tady jde právě o to, že Česká republika jde nad rámec. My nejenom nepřepisujeme tu směrnici, protože původně v té směrnici bylo napsáno - a to je to, co vadilo Evropské komisi - že je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem. To jim vadilo, jim vadila ta prospěchová složka. Když máte z něčeho prospěch, nepatří vám to, ale máte z toho nějaký podíl, což jsou dvě různé věci a můžou být... (nesrozumitelné). Takže my jsme to škrtli a místo toho je tam teď: "V konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osobu nebo právní uspořádání." Evropská komise je s tím v pohodě.

Nicméně v § 4 se rozvádí tady tato věta a už se tam píše: "Má právo na podíl na zisku v jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku větším než 25 %." Takže místo § 2 to dáváme do § 4, zase je tam ta prospěchová složka a po dlouhých debatách s Evropskou komisí to najednou nevadí. A my jsme prostě chtěli akorát vědět, co nám tedy přesně vytýkali v tom dopise, proč tedy ten dopis nemůže být veřejný, co je tam za problém, proč nemůže být reakce veřejná. A my jsme byli informováni na těch jednáních, která se vedla s opozicí, že probíhala snad i osobní jednání, že přijel někdo z Evropské komise sem a že se s ním vedla jednání na osobní úrovni. Nás by prostě zajímalo, co si tam tedy vyříkali a proč. V podstatě nám jde o to, si to vyjasnit a přijmout nějaký relativně dobrý zákon. Tady tohle zase vypadá, že jsme zase europapežštější, než je Brusel, a znova tam vracíme prospěchovou složku, kterou nám už jednou vytkli. To je to a), jestli jsem pochopil to hlavní.

Co mi tady potom vadí a krásně se to čte třeba v připomínkách České národní banky nebo Nejvyššího soudu, a to vám přečtu: "Česká národní banka považuje postup Evropské komise v uvedené věci za nestandardní a nežádoucí." Já tedy tady připomínám, že opravdu není zcela běžné, aby se tímto způsobem rychle vedl infringement, kdy si stát přijme nějakou právní úpravu, která je nad tu základní, protože opravdu směrnice je jenom to minimum a členské státy si mohou přijímat něco dalšího, ale tady nám to ta Komise nejenom vytkla, ale udělala z toho milník, na který jsou navázány nemalé finanční prostředky. A jak říkal pan ministr financí, když někdo platí, tak jsou to jeho pravidla. Tak si uvědomme, že sice dostaneme od Evropské komise nějaké peníze, ale máme taky poslouchat.

A teď vám přečtu, co se nelíbilo České národní bance: "Česká republika je v situaci, kdy dle předkladatele probíhá řízení o nesouladu, a věc tedy ještě není předložena soudnímu dvoru ke konečnému posouzení, zda Česká republika porušila smlouvu o fungování Evropské unie pozdní či nesprávnou transpozicí směrnice, aniž by měla možnost i s EK, Evropskou komisí, odpovídajícím způsobem dovysvětlit pravidla národní právní úpravy a v případě přetrvávajícího sporu nebo jiného výkladu pravidel směrnice ponechat výklad na Evropském soudním dvoru, je nucena s ohledem na zajištění čerpání prostředků v rámci Národního plánu obnovy přistoupit k právnímu výkladu Evropské komise a provést vynucené a začasté neodůvodněné změny zákona, které z pohledu adresátů právní normy jsou a budou pravděpodobně nepochopitelné. Lze konstatovat, že novela zákona je méně jasná než stávající zákon a směřuje spíše proti cíli sledovanému směrnicovou právní úpravou. Doslovné přepisování směrnice bez ohledu na české právní prostředí a terminologii není namístě. V tomto směru doporučuje Česká národní banka vznést alespoň výhrady vůči Evropské komisi s tím, že Česká republika přistupuje ke změnám zákona pod tlakem. Dále upozorňujeme, že Evropská komise si fakticky osobuje kompetence Evropského soudního dvora, když si vynucuje úpravu platného tuzemského předpisu podle svého právního názoru na obsah tohoto tuzemského předpisu bez toho, aby tady bylo relevantní soudní rozhodnutí. Ve skutečnosti však takovou kompetenci Evropská komise nemá a je jen na Evropském soudním dvoru, aby případně provedl takový přezkum. De facto tak dochází k zásahu exekutivy do působnosti moci soudní." Konec citátu České národní banky.

A teď, jestli to rychle najdu, stanovisko Nejvyššího soudu, jenom úplný závěr: "S ohledem na unijní základy úpravy evidence skutečných majitelů pomíjím otázku, zda je institut veřejné evidence skutečných majitelů, právnických osob a právních uspořádání způsobilým nástrojem pro dosažení směrnicí sledovaného cíle. I po této vynucené změně bude postavení skutečného majitele zakládat pouhý dostatečný podíl na vlastních zdrojích, aniž by daná fyzická osoba byla s to cílovou osobu či právní uspořádání ovládat. Dosavadní zákonné kritérium koncového příjemce." Jde o to, že tady přicházíme s nějakým formálním kritériem, máte-li někde podíl na zisku, jste skutečný majitel, aniž by se zkoumala stránka materiální, že tam je nějaká aktivní možnost ovládat činnost právnické osoby. Ale já vám hlavně chci přečíst tu poslední větu: "Jakkoli považuji institut evidence skutečných majitelů za velmi problematický, mám za to, že stávající znění zákona lépe vystihuje cíle sledované unijním zákonodárcem. Předpokládaná novela nepřináší kromě větších nejasností a rozšíření dopadů na další osoby, aniž by pro to byly rozumné důvody, žádný posun." To znamená, jsme tady, čelíme situaci, kdy nový předpis je méně přehledný než ten původní, kdy ty připomínky vypořádány nebyly, měly na to ty jednotlivé instituce 5 dnů.

A nyní stojím já tady před vámi jako předseda ústavně-právního výboru a já ani nejsem schopen to na tom ústavně-právním výboru projednat. A jsou to opravdu vysoce odborné otázky. Já se nedivím panu ministrovi, který mě vyzval, abych to vysvětlil. Já jsem si to četl čtyřikrát. V čem spočívá ten nejasný výklad? Jenom upozorňuji, že Ministerstvo spravedlnosti dalo fakticky pak za pravdu zdejší legislativě, že napsalo, že skutečně - a dokonce tady uvádí, že chyba vznikla při zapracování stanoviska LRV, ze strany člena LRV byla vznesena čistě formální připomínka. Reformované znění však nedopatřením nebylo promítnuto do § 5a odst. 3 v navrženém znění, které tak stále obsahuje jazykově nesprávné spojení "posuzovat vliv na" - to je k § 5, pozor, to není ten § 1, to je § 4. Ale u § 4 si to taky navzájem vyjasnili, proběhla nějaká mailová korespondence a telefonická domluva. Prostě základ je ten, že kdyby se ta spojka "zda" a "právní skutečnosti" dala pryč, tak by to dávalo větší smysl, bylo by to prostě asi dobře a výkladově by to nevzbuzovalo pochybnosti. Jenže my to tady nespravíme v tom našem řízení.

Jestli jsem to dokázal vysvětlit nebo ještě jsem připraven předstoupit ještě jednou a už to vzít slovíčko po slovíčku. Myslím si, že prostor na to zatím trochu máme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já také děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, a to panem ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Takže v tuto chvíli, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Tak jestli jsem to správně pochopil - bez ironie - tak pan předseda ústavně-právního výboru má obavy, že přestože to změníme, výhrada Evropské komise bude trvat a k těm penězům se nedostaneme. Jestli jsem to takhle pochopil. To si myslím, že je docela třeba ocenit, takovou obavu. Nicméně předkladatelé nás ujišťují, že to tak není. Ale já jsem (nesrozumitelné), prostě není to tak, jak jste říkal, že nám exekutiva sahá do legislativy. My si můžeme svobodně vybrat. My si můžeme svobodně vybrat! Proto jsem říkal, že kdo platí, dává pravidla. A taky se nikdo z nás nemusí ucházet o nějakou dotaci a každý si vyhodnocuje, zda pravidla té dotace jsou pro něho výhodná, nebo ne a zda to riziko, například vrácení, podstoupí nebo ne. A platí to o českých dotacích jako o evropských. Takže ano, máte pravdu v tom nebo to stanovisko, že to může rozhodnout až Evropský soudní dvůr, ale bohužel je časové okno, kdy se dají čerpat dotace. A my musíme zvážit dvě rizika. První: budeme si stát na svém, můžeme mít pravdu a bude nám to trvat, než nám dá někdo za pravdu, a mezitím může uběhnout doba, po kterou můžeme čerpat ty peníze. A umím si živě představit, co by říkala opozice v okamžiku, kdy bychom šli touto cestou a nestihli bychom vyčerpat 180 miliard. To není zanedbatelná částka. Kdyby to bylo 180 milionů, vzhledem k rozměrům státního rozpočtu řekneme, tak se pojďme soudit, když si myslíme, že to máme správně. A říkám, nebyl to spor, snažili jsme se poctivě vysvětlit naši národní úpravu a národní implementaci. Ale můžeme si vybrat, že se půjdeme soudit. Nikdo z nás neví, kdy to skončí, a nikdo z nás neví, jestli to stihneme vyčerpat. My jsme zvolili cestu, že se přizpůsobíme pravidlům, abychom těch 180 miliard investičních peněz sem dostali. Možná za to bude někdo kritizovat, to je legitimní, ale vzhledem k tomu, že tam je omezené čerpání (Předsedající: Pane ministře, čas.) z Národního plánu obnovy, tak nám hrozí nevyčerpání těchto peněz. Omlouvám se za přečerpání času.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen Radek Vondráček.

Než přijde k řečnickému pultu, dovolím si přečíst omluvy, které jsem zde obdržela, a to je paní poslankyně Marie Pošarová z dnešního jednání mezi 16. až 17.30 z pracovních důvodů, a pak se omlouvá pan poslanec Marek Výborný, a to z dnešní 30. schůze z pracovních důvodů, a zároveň se omlouvá ještě z 31. schůze, a to od 14.30 do 18 hodin z pracovních důvodů.

A nyní tedy faktická poznámka pana Radka Vondráčka. Máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji, já budu stručný. Samozřejmě že my se relativně shodneme, 180 miliard je obrovská částka a žádná konstruktivní opozice to neohrozí tím, že bude chtít za každou cenu projednávat, že je tam zřejmě legislativně nejasný text a že může dojít k problému v interpretaci. Ale nalejme si tu čistého vína, že taky se může stát, že do roka budeme novelizovat, protože ta praxe přinese nějaké spory.

A taky si tady řekněme otevřeně, že do Poslanecké sněmovny přišel nedodělek, který by si za normálních okolností s tím, co vím, zasloužil, aby byl přijat návrh na vrácení předkladateli k dopracování, k přepracování. A odejde od nás nedodělek, protože my díky tomu, v jakém režimu jste to předložili, s tím nemůžeme nic udělat. A to zazlívám koalici a myslím si, že to prostě nedělá ani dobrý kredit téhle Poslanecké sněmovně. Opravdu ta jednání probíhala od začátku roku a máme červenec. Lze dohledat ve sdělovacích prostředcích, kdy jsme tedy byli obviňováni s paní Schillerovou, že jsme vyděrači, že nám tenkrát říkali, že se to musí přijmout do konce června. To byla první teze Ministerstva spravedlnosti, že se to musí stihnout do 30. 6. Pak to opravili, že až bude posílána první žádost o čerpání, což musí být do konce září. A proč to tedy trvalo zase až tak dlouho? A už máme červenec! Kdyby se ten zákon předložil v dubnu, tak jsme nějakým rozumným způsobem stihli ta tři čtení, byli byste spokojení vy i my. Protože já znovu zdůrazňuji, tohle je směrnice proti praní špinavých peněz, toto prostě není téma, jak se nám podsouvá, téma Andreje Babiše. Já se ještě jednou omlouvám, že jsem to řekl v té zpravodajské zprávě, a to je jediný důvod, který mě napadá, proč se to řešilo takovýmto způsobem, a ne otevřeně tak, jak se to řešit má. Takže teď jsme u něčeho, co už se opravit nedá, a je důležité, aby to bylo ve stenozáznamu. Děkuji za pozornost. (Předsedající: Prosím, čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Pan ministr financí se opět hlásí s faktickou. Je to tak?

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Pan zpravodaj mi půjčil papír, na kterém je ten inkriminovaný text. Ale ještě replika na to, co říkal pan zpravodaj. Tak tu část, kterou kritizuje a kterou říká, že by tam neměla být v tom § 4, já jsem to (nesrozumitelné), to tam ale dala vaše vláda. Tak to je, to bylo v minulém volebním období. Takže říkat, že paragraf, který jste si schválili vy, když jste tady měli většinu, jde proti Babišovi, tak jste si ho tam dali sami proti svému předsedovi, anebo ten argument neplatí. Jedno nebo druhé, protože vy jste měli většinu, a je logické, že po všech těch, vždyť ho známe z obou dvou stran, po vší té debatě, argumentech pro a proti, nakonec rozhoduje většina, a vy jste tu většinu měli. A pokud říkáte, že ten paragraf se jenom přesouval - vy jste si ho tam dali. Tak buď platí, že jste si ho tam dali sami proti Babišovi, anebo to proti němu není. Omlouvám se, že netituluji pana předsedu Babiše tak, jak bych správně měl.

Já vám zkusím přečíst ten odstavec a pak tu změnu, a kdo z nás to cítí jako zásadní problém - já tedy ne: "Rozhodující vliv na správu právního uspořádání uplatňuje ten, kdo na základě vlastního uvážení bez ohledu na to, zda a na základě jaké právní skutečnosti může přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádání prosazovat svou vůli dosáhnout toho, že rozhodování svěřenského správce odpovídá jeho vůli." Ne. Ano. A to vylepšení škrtá asi pět slov. Já vám přečtu znovu ten odstavec bez těch pěti slov: "Rozhodující vliv na správu právního uspořádání uplatňuje ten, kdo na základě vlastního uvážení bez ohledu na to, čárka, na základě právní skutečnosti, čárka, může přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádání dosáhnout toho, že rozhodování svěřeneckého správce odpovídá jeho vůli."

A já bych se vás chtěl zeptat, jestli česky rozumíte větě, těm prvním dvěma větám, které pro mě vůbec nejsou česky. Bez ohledu na to, čárka, na základě právní skutečnosti, čárka, může přímo nebo nepřímo prostřednictvím... Bez ohledu na to, čárka, na základě právní skutečnosti. (Předsedající: Pane ministře, čas.) To prostě nedává žádný smysl.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Už jste překročil, omlouvám se, děkuju za upozornění. Další, kdo se hlásí s faktickou poznámkou, je Radek Vondráček. Samozřejmě ano, jste přihlášen. Chci upozornit, že zpravodaj i ministr financí můžou samozřejmě i s přednostním právem, využít svého práva, takže Radek Vondráček.

 

Poslanec Radek Vondráček: Já už mimo text, já panu ministrovi tam ukazuji už jaksi z očí do očí, to bychom vás zdržovali příliš. I slovíčko může úplně změnit legislativní text a změnit smysl zákona, i jedno písmeno, když ho špatně napíšete, může změnit smysl slova. Právě to je věc, kterou bychom zvládli na půdě ústavně-právního výboru. Jenom chci připomenout panu ministrovi, že my jsme právě neměli většinu. My jsme byli menšinová vláda a byly situace, jako je tahle, to byly právě otázky evidence skutečných majitelů, střet zájmů a podobně, kdy jsme zkrátka neměli podporu ani koaličního partnera. Tohle je výsledkem. To znamená, byl přijat nějaký zákon menšinovou vládou, to znamená, ano, bylo to za doby naší koaliční vlády, nicméně menšinové, a toto je jeden z důsledků, kdy jsme zkrátka dosáhli maxima možného.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času a připomínám, že jsme v tuto chvíli v obecné rozpravě, kde je v tuto chvíli řádně přihlášená paní poslankyně Helena Válková. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Ano, děkuji. Milá paní místopředsedkyně, milé kolegyně, milí kolegové, oni to už oba moji oba předřečníci, pan ministr i pan zpravodaj, částečně odpracovali, takže já se pokusím jenom říci ty podstatné věci a jít od těch legislativně technických nesrovnatelností a nedostatků k tomu, proč vlastně tady teď debatujeme. Tak jedna, doufám, že jediná politická poznámka z mé strany na úvod. Já jsem v roce 2013 vstupovala do politiky z akademické - v závorce bezpečné - oblasti právě proto, že jsem chtěla přispět k tomu, aby byla efektivní protikorupční legislativa. Tento zákon mezi takovou legislativu by měl patřit a podle mého přesvědčení i patří. To, co se opravdu nepovedlo ani té minulé vládě, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, pane ministře, je to, že ta formulace už tenkrát nebyla dobře z hlediska naší národní platné právní úpravy zakotvena. Přesto podle mého názoru, který tedy jsem si přečetla jako podpořený i stanoviskem Nejvyššího soudu, stávající úprava je lepší než ta, která dále určitým způsobem zpochybňuje výklad, který bude muset udělat aplikační praxe ,a totiž právě tím, že -a mě nepřesvědčilo vysvětlení kolegy, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, Jakuba Michálka, že přece jde o přepis evropské legislativy, který musíme akceptovat, protože jsme součástí většího společenství - ale žádná suverénní národní členská země EU nenechává všechno na tom, že přece srovnáme kvůli zájmu obecnému, myslím v tomto smyslu evropskému, a nějak násilně - to tady opakovaně zaznělo - naši národní legislativu, dovolte mi ten výraz neprávnický, upozadíme a budeme čekat potom na výklad, na judikáty naše, našich nejvyšších soudů, případně i Evropského soudu.

Já si myslím, že tady asi nebudu mít žádný silný argument, kterým bych oponovala panu ministru financí, že v případě, že by převážilo právní hledisko, že nejde o dokonalou novelu, tak že prodloužíme ten proces a ohrozíme čerpání 180 miliard korun. Je mi úplně jasné, že v tomto má naprosto pravdu, řekněme, nebo je to velmi pragmatické řešení, a budeme muset tedy zatnout zuby a zřejmě hlasovat i pro projednávání a schválení v rámci režimu § 90. Ale myslím si, že je naprosto legitimní na mikrofon říci, že nemáme být vůbec na co hrdí, že jsme pouze, dá se říci, otrocky překopírovali směrnici evropskou, která nepočítá ani s tím, abychom doslova převzali její znění. My jsme nebyli schopni nějaké lepší vymyslet a myslím si, že v rámci legislativního procesu, kdybychom měli k dispozici, tak ve druhém čtení určitě nejenom já, ale i řada opozičních, pardon, koaličních poslanců, můžu jednoho z nich jmenovat - ten má většinou za vás velmi dobré návrhy, ale není tady - doktora Haase, by určitě dala pozměňovací návrh, který by zlepšil ten legislativní text. A já si osobně myslím, že přijímat něco, aniž bychom to komentovali, jak upozorňuje i ČAK ve svém stanovisku, když máme zavedenou, když máme určité tradičně používané judikované a aplikační praxí známé pojmy, které používáme pro určité konkrétní obsahy, jako je kontrola vlastnictví, ovládání, a my je nahrazujeme evropskými termíny, které přinejmenším jsou vágní pro nás v České republice, a neměli bychom k tomu vést ani v Poslanecké sněmovně tuto diskusi, tak to už opravdu si říkám, na co tady jsme? To budeme asi jako v devadesátých letech říkat, že na chvíli se musí vypnout žárovky, musí se přerozdělit majetek a pak zase bude právo fungovat? Já tedy jsem vždycky doufala, že tuto smutnou kapitolu už máme dávno za sebou.

Takže pokud jde o konkrétní připomínky, myslím si, že o nich hovořil pan zpravodaj, a týkají se nešťastné textace, která na rozdíl od pana ministra, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, mně není, ani mně jako právníkovi, na první čtení jasná. Fakt je, že jsem to potom na třetí čtení pochopila, a už chci vidět, jak si to budou vysvětlovat ti, kteří právnickou školu nemají. Tak jestli chceme takovéhle zákony, budiž.

Osobně těsně před projednáním jsem zašla ještě za zpravodajem a říkala jsem: Tady k tomu asi není co říci. Nicméně kdybych mohla, hlasuji proti devadesátce, abychom to uvedli do správného znění nebo přijatelného. Bylo mi řečeno, že toto asi možné nebude právě s ohledem na těch ohrožených 180 miliard. Ale, pane ministře, nechte nám aspoň tu možnost o tom diskutovat jako právníci. Jistě bude to i dobrou prevencí pro to, abychom takové zákony už v budoucnu nepřijímali.

Mě osobně mrzí také nepřítomnost pana ministra spravedlnosti, protože předpokládám, že i při jeho dovednostech rétorické povahy by nám lépe nežli vy vysvětlil, proč nevyjednal právě s Evropskou komisí, respektive jeho lidé, znění, které by odpovídalo jak jejich požadavkům, tak naší národní legislativě a nevzbuzovalo by předem v klíčových našich partnerech, což jistě Česká advokátní komora a Nejvyšší soud jsou, nebo by měly být, protože to budou aplikovat, pochybnosti. Nedá se s tím asi nic dělat. Sama za sebe zvažuji, jestli pro tu devadesátku - protože v momentě, kdy bych ohrozila svým hlasem - zvednu ruku, protože těch 180 miliard asi bych nerada vysvětlovala našim médiím, protože jedním zvednutím nebo nezvednutím ohrožuji. Ale pokud budu vidět, že většinu máte, a nebude tedy nic ohroženo, symbolicky pro to hlasovat nebudu nebo se zdržím hlasování, protože návrh té novely opravdu kvalitní z hlediska legislativně technického, ale i výkladového není. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji, paní poslankyně. Znovu připomínám, že jsme v obecné rozpravě zákona o evidenci skutečných majitelů, a kdo je další přihlášen řádně, je paní Vladimíra Lesenská. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji, vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo. Cílem návrhu zákona je co nejrychleji splnit požadavek Evropské komise na úpravu zákona o evidenci skutečných majitelů tak, aby nemohly přetrvávat pochybnosti o správné transpozici příslušné právní úpravy Evropské unie v právním řádu České republiky. Přijetím návrhu zákona je podmíněno čerpání finančních prostředků z Národního plánu obnovy, je to zmiňovaných 180 miliard korun. Měli jsme se vyhnout nejasnostem a výkladovým nepřesnostem, což se i na základě předcházející diskuse ne úplně zdařilo.

Nicméně SPD bude kladná vzhledem ke kauzám hnutí STAN, poslední můžeme vidět na pražském magistrátu. Naše hnutí obecně podporuje odvolatelnost politiků a co největší transparentnost. Budeme doufat, že i po případných novelách, které pravděpodobně v budoucnu přijdou k tomuto zákonu, k té transparentnosti dojde. Takže ač ne úplně s nadšením, i hnutí SPD podpoří projednání zákona v § 90. Děkuji za podporu. (Poslankyně dodává ještě něco mikrofon - nesrozumitelné.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji mnohokrát. V tuto chvíli nikoho nevidím, že by se hlásil do obecné rozpravy. Paní předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO - paní předsedkyně Alena Schillerová. Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já se vyjádřím za klub hnutí ANO. Byli jsme tady svědky poměrně podrobné rozpravy a diskuse. Škoda že tu nemáme pana ministra spravedlnosti, nicméně má můj obdiv pan ministr financí, který tu předkládá zákon o veřejném zdravotním pojištění, tu zákon o evidenci skutečných majitelů, takže jsem se nemýlila, když jsem nedávno řekla, že jste nejvlivnější člen ve vládě. Je to evidentní a přesvědčujete nás o tom každým dnem. No, ale zpátky k věci.

Vyslechli jsme tady připomínky, které byly předneseny ze strany České advokátní komory, ze strany Nejvyššího soudu, ze strany České národní banky. Všechno jsme to vnímali, už nebudu dál eskalovat debatu. Chci říct, že hnutí ANO podpoří schválení a přijetí tohoto zákona, podpoří ho i v řízení podle § 90 bez ohledu na cokoliv a na to, jestli tam to je nad rámec, jestli ty problémy tam jsou či nejsou. (Hluk v sále.) Určitě tam jsou, já dám i na názor své erudovanější kolegyně v této oblasti, poslankyně paní profesorky Válkové, ale co je podstatné, hnutí ANO nebude se podílet na tom, aby bylo ohroženo čerpání Národního plánu obnovy ve výši 180 miliard, o které se naše vláda zasadila. Takže říkám jménem klubu hnutí ANO, my to podpoříme a podpoříme i řízení podle § 90. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní předsedkyně. Já bych požádala o klid v jednacím sále. Už jsem zagongovala, aby všichni věděli, že se blížíme k hlasování s největší pravděpodobností. Pořád jsme v obecné rozpravě. Já se v tuto chvíli zeptám, protože nikdo už písemně není přihlášen, zeptám se, jestli se někdo hlásí z místa do obecné rozpravy? Rozhlížím se, nikoho nevidím, takže obecnou rozpravu končím.

Zeptám se pana ministra financí? Nechce závěrečné slovo, pan zpravodaj také ne. Konstatuji, že jsem tedy neobdržela žádnou námitku dvou poslaneckých klubů ani 50 poslanců, takže v tuto chvíli nyní rozhodneme podle § 90 odstavce 5 - ještě jednou zagonguji - o pokračování projednávání tohoto návrhu.

 

Dovolím si přednést návrh na usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 248 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. A já vám děkuji.

Hlasování číslo 3, bylo přihlášeno 152 poslanců, pro bylo 142, nikdo nebyl proti, zdrželo se 10. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen.

 

Z toho důvodu nyní si dovolím zahájit podrobnou rozpravu. Zeptám se, jestli se někdo hlásí? Pan zpravodaj. Takže poprosím pana zpravodaje, aby... Pan zpravodaj Radek Vondráček, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Na základě podnětu legislativního odboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k sněmovnímu tisku 248 navrhuji následné legislativně technické úpravy, které jsou v souladu s jednacím řádem - a já to budu muset tedy celé přečíst:

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, se mění takto: Za prvé, v čl. I bod 11 se slova "prosazovat svou vůli na" nahrazují slovy "dosáhnout toho, že" a na konci navrhovaného znění § 5a odst. 3 se doplní slova "odpovídá jeho vůli". Odůvodnění: Navrhuje se sjednotit formulaci, kterou se upravuje předmět tohoto ustanovení, čímž je ovlivňování rozhodování příslušných orgánů, zatímco navrhovaný odstavec § 5a odst. 2 pro tuto úpravu užívá slov "dosáhnout toho, že rozhodování statutárního orgánu nebo jiného řídícího orgánu odpovídá jeho vůli". Úprava v § 5a odst. 3 je odlišná a používá jiných slov, používá "prosazovat svou vůli na rozhodování svěřenského správce".

Jelikož je požadovaný stav, který chce předkladatel danými slovy vyjádřit, u obou ustanovení shodný, liší se pouze tím, že § 5a odst. 3 se vztahuje na právní uspořádání, a proto hovoří přímo o svěřenském správci, tak nedává smysl, aby pro popsání shodných právních následků zvolil zákonodárce v daných případech vždy jinou formulaci. Dále je potřeba zdůraznit, že formulace zvolená ve stávajícím § 5a odst. 3 není jazykově správně, neboť vůle se neprosazuje na rozhodování, nýbrž při rozhodování.

Namítat lze i to, že popis právního stavu následku v § 5a odst. 2 se vztahuje ke konečnému stavu, kdy důsledkem daných skutečností je, že rozhodování příslušných orgánů odpovídá vůli osoby s rozhodujícím vlivem. Naproti tomu v případě stávajícího navrhovaného znění § 5 odst. 3 není formálně a jazykově vzato popisován následek, ale pouze proces, který k danému následku vede.

Rozdíl spočívá v tom, že zatímco v § 5a odst. 2 je jasně stanoveno, že rozhodování odpovídá vůli osoby s rozhodujícím vlivem, tak v § 5a odst. 3 je nyní stanovena možnost, aby osoba s rozhodujícím vlivem svou vůli při rozhodování svěřenského správce teprve prosazovala. Dovedeno do důsledku lze navrhovanou formulaci v § 5a odst. 2 považovat za širší formulaci než v § 5a odst. 3, neboť první jmenovaná stanovuje konečný stav, zatímco druhá jmenovaná konkrétní proces vedoucí ke shodnému důsledku. Ačkoliv je zřejmé, že cílem předkladatele bylo popsat stav, který se v obou odstavcích materiálně shoduje, volba odlišných formulací může být zavádějící. Účelem této úpravy je zaručení zcela jednoznačného výkladu daných ustanovení. Připomínka byla zpracována po předchozí domluvě s předkladatelem článku.

V čl. I bod 12 se za slovy "územního samosprávného celku" ruší čárka. V daném ustanovení se jedná v rámci vztahu k písmenu a) a b) o slučovací poměr, jelikož se v rámci navrhovaného písmene a1 jedná o prostý výčet osob bez skutečného majitele, není důvod pro to, aby před navazující spojkou "a" byla čárka. Připomínka byla zpracována po vzájemné shodě s předkladatelem."

To je vše. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já děkuji a v tuto chvíli konstatuji, že tím, že jsme rozhodli a dali jsme souhlas v prvém čtení, nelze podat pozměňovací návrhy, lze navrhnout opravu data účinnosti nebo legislativně technické, gramatické, písemné nebo tiskové chyby. Takže v tuto chvíli tento návrh v podrobné rozpravě beru jako legislativně technické, gramatické nebo jiné chyby.

Zeptám se, jestli se někdo ještě hlásí do podrobné rozpravy? Rozhlížím se po sále, nikoho nevidím, takže končím podrobnou rozpravu.

Zeptám se, jestli je zájem o závěrečná slova? Zeptám se pana navrhovatele, pana ministra financí, jestli je zájem o závěrečné slovo? Pana zpravodaje, jestli je zájem o závěrečné slovo? Pane zpravodaji, máte zájem o závěrečné slovo? Nemáte, děkuji.

Takže nyní budeme hlasovat o přednesených návrzích.

Nejdříve přikročíme k hlasování, které načetl v podrobné rozpravě pan poslanec Radek Vondráček, ohledně legislativně technických, gramatických a jiných chyb, které tady přečetl. Všichni víme, o čem v tuto chvíli budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování číslo 4, přihlášeno 151 poslanců, 143 bylo pro, nikdo nebyl proti, 8 se zdrželo. Návrh byl přijat.

 

To znamená, že nyní přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Dovolím si přednést návrh na usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, podle sněmovního tisku 248, i ve znění schválených úprav, které tady zazněly." Víme všichni, o čem budeme hlasovat?

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování číslo 5, přihlášeno 153 poslanců, pro bylo 145, nikdo nebyl proti, 8 se zdrželo. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Končím projednávání. Poděkuji navrhovateli panu ministrovi financí, poděkuji panu zpravodaji.

 

Nyní se dle schváleného programu dostáváme k bodu číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.