(pokračuje Jan Bartošek)

2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 166/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele ministr financí Zbyněk Stanjura a zpravodaj garančního výboru pan poslanec Tom Philipp. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 166/3, který byl doručen dne 23. června 2022, a usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 166/4.

Pan ministr se chystá vystoupit před otevřením rozpravy. Prosím, pane ministře, máte slovo. A vás, kolegyně a kolegové, poprosím, máte-li něco důležitého k řešení, abyste odešli diskutovat do předsálí, aby bylo dobře rozumět, co pan ministr říká. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, ten zákon jsme velmi podrobně debatovali v prvním i druhém čtení, stejně tak na jednání výboru pro zdravotnictví. Tak já nebudu opakovat ty argumenty. Byly podány celkem tři pozměňovací návrhy, stanovisko... (Předsedající přerušuje řečníka, v sále je hluk.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane ministře, ale zvlášť v levém sále požádám kolegyně a kolegy o ztišení, případně o přesun diskuse do předsálí! Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Byly podány tři pozměňovací návrhy v průběhu druhého čtení a avizuji, že u všech, až se mě budete ptát na stanovisko, tak u všech řeknu souhlas. To znamená, že podpořím všechny podané pozměňovací návrhy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Pro pořádek ještě jednou řeknu, že usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 166/4 a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 166/3, který byl doručen dne 23. června 2022.

Otevírám rozpravu a eviduji do ní několik přednostních práv. Jako první vystoupí pan poslanec a předseda Tomio Okamura a připraví se pan poslanec Radim Fiala. Pan předseda Radim Fiala svou přihlášku s přednostním právem stahuje. Nyní tedy vystoupí s přednostním právem pan předseda Tomio Okamura, řádně přihlášený s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, vláda Petra Fialy, to znamená ta pětikoalice ODS, Piráti, STAN, KDU-ČSL a TOP 09, tady předkládá už několik měsíců a protlačuje zhoršení dostupnosti zdravotní péče pro české občany a zhoršení podmínek zdravotníků. Takže tato vláda se to snaží dnes právě v tomto okamžiku definitivně protlačit. Snažíte se protlačit tady snížení výdajů na zdravotní péči pro letošní rok o 14 miliard korun v situaci dlouhodobě odkládaných zdravotních výkonů, obtížně dostupné stomatologické péče, rostoucí inflace, cen energií a dalších výdajů. V tomto resortu je to samozřejmě nesystémový, škodlivý a nesmyslný návrh, který může výrazně postihnout pacienty, zdravotníky a nepomůže vůbec nikomu. Je to ze strany vlády Petra Fialy přímý útok na veřejný zájem, přičemž vláda zároveň vydává obrovské částky na výdaje, které nejsou nijak užitečné pro české občany.

Poslanci hnutí SPD se již několik měsíců snaží schválení tohoto návrhu ve Sněmovně zabránit a budeme pokračovat ve snaze samozřejmě, aby tento návrh neprošel, protože hnutí SPD je proti zhoršování dostupnosti zdravotní péče pro naše občany, ale vláda Petra Fialy chce prosadit zhoršování dostupnosti zdravotní péče pro naše občany a podmínky zdravotníků. Takže hnutí SPD stojí vždy na straně občanů a jejich oprávněných zájmů. Vláda Petra Fialy naopak našim slušným občanům peníze bere. Takže to je takový ten základní rozdíl mezi hnutím SPD a tím, co dělá vláda Petra Fialy. A já myslím, že to všichni občané na svých peněženkách už cítí, to, co předvádí vláda Petra Fialy.

Takže proč to tady říkám hned na úvod takto jasně, aby to bylo úplně jasné, že na jednu stranu vláda Petra Fialy, na jednu stranu vláda Petra Fialy tady prosazuje, aby se vzalo 14 miliard korun zdravotním pojišťovnám, a tím se snížily peníze na zdravotní péči českých občanů, a na druhou stranu vláda Petra Fialy neřeší drakonické zdražování v České republice? Tady to přesně vidíte, jakým způsobem vláda postupuje.

Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu činí meziroční růst inflace v České republice rekordních 17,2 %. A vláda Petra Fialy proti inflaci doslova vůbec nic nedělá. Když jsem tady před chvílí vyzval pana premiéra Petra Fialu, před pár minutami - který tady seděl za mnou, teď už odešel, protože ho téma zdražování evidentně nezajímá nebo na to nemá co říct, tak jako tak je to problém pro občany - tak jsem ho tady vyzval, aby se - já jsem tady navrhl bod před chvílí, abychom projednali vládní návrhy, tedy kdy to konečně začnou řešit, to zdražování. Odpovědí premiéra Fialy bylo, že odešel ze sálu. Takového má Česká republika premiéra. Nemá co říct. Nemá co k tomu říct. Co by taky říkal, když žádné návrhy nemá?

My v SPD jsme konkrétní plán představili. Okamžitě se musí snížit DPH u potravin a energií, a to až na nulovou sazbu. Totéž platí pro DPH a spotřební daň z pohonných hmot. Musí se zastropovat ceny základních potravin, energií a pohonných hmot i úroky z hypotečních úvěrů. Zároveň musíme nechat občanům více peněz v peněženkách z pracovních příjmů, aby nebyla snížena kvalita jejich života. To zajistí již podané návrhy SPD, a to na zvýšení daňových slev pro všechny pracující fyzické osoby a také na zvýšení daňových zvýhodnění na nezaopatřené děti pro jejich pracující rodiče. Ale tyto návrhy samozřejmě vládní koalice blokuje. Místo toho bere zdravotním pojišťovnám 14 miliard korun, aby neměly peníze, aby nemohly zlepšovat péči o naše občany. Takže SPD je tady v podstatě jediné politické hnutí, které myslí na naše lidi, nikoliv na cizí státy a bruselské papaláše.

A už dokonce i odborníci potvrzují, že vláda Petra Fialy uměle způsobuje předražení elektřiny. Přitom by elektřina mohla být levná. Nejenom známí odborníci na energetiku jako Ivan Noveský, Vladimír Štěpán či Pavel Janeček, ale nyní už i bývalý šéf státem kontrolovaného ČEZu a ještě do loňska vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl říká, že by Fialova vláda mohla zajistit našim občanům a firmám levnou elektřinu, ale podléhá lobbistickým tlakům, a levnou elektřinu lidem proto nezajistí. Míl správně říká, že se vláda mohla domluvit na nižších cenách energie s ČEZem pro české podniky a občany podobně, jako se na tom dohodla slovenská vláda. A Míl, Jaroslav Míl, též kritizuje to, že Fialova vláda dává výhodnou půjčku ČEZu ve výši 74 miliard pro vývoz elektřiny na unijní burzu v německém Lipsku, zatímco by se elektřina mohla dodávat levně od ČEZu přímo českým firmám a občanům. Jaroslav Míl také správně říká - a znovu zdůrazňuji, je to bývalý šéf státem kontrolovaného ČEZu, takže je samozřejmě odborník - tak říká, že jedním z několika důvodů jsou také emisní povolenky EU, které se staly předmětem spekulací.

Plně se tak potvrzují slova SPD. Jak říkám, na rozdíl od nekompetentní a podle mého názoru i vlastizrádné Fialovy vlády má hnutí SPD komplexní plán na systémové řešení energií. Proč si myslím, že je podle mého názoru Fialova vláda vlastizrádná? Protože jdete na ruku Bruselu, jdete na ruku Německu, místo abyste hájili zájmy českých občanů, aby čeští občané měli levné energie. Vás to nezajímá. Vy hájíte zájmy Evropské unie, států Evropské unie, Německa, Bruselu, Evropské komise, nikoliv, vy nehájíte zájmy peněženek českých občanů.

SPD navrhuje, a už to tady říkáme dlouho, měsíce, možná už roky a došlo na naše slova, SPD navrhuje odstoupení od katastrofální Zelené dohody EU, takzvaný Green Deal. Vystoupení České republiky ze spekulativního systému obchodování s emisními povolenkami Evropské unie. A dále, aby čeští producenti nejprve prodávali u nás levně vyrobenou elektřinu českým spotřebitelům za přijatelné ceny a na komoditní burzu v německém Lipsku ať se dodávají pouze její přebytky. Chceme, aby Česká republika nakupovala zemní plyn přímo od producentů, nikoliv od zahraničních překupníků. SPD říká, abychom obnovili národního importéra plynu a národního zpracovatele ropy. To vaše minulé vlády to prodaly. Plyn byl prodán za minulých vlád, byl zprivatizován a na základě dohody mezi ČSSD a ODS tenkrát tak byl zprivatizován Transgas. No a Unipetrol, národní zpracovatel ropy, byl prodán Polákům. Zrušme sociální daň - pardon, zrušme solární daň a veškeré dotace, které zdražují elektrickou energii pro spotřebitele, a snižme DPH u energií po vzoru jiných států. Takže SPD má jasná, konkrétní řešení. Vláda Petra Fialy řešení nepředkládá.

Máme tady tedy ten bod, to, že chcete vzít těch 14 miliard zdravotním pojišťovnám a zhoršit dostupnost zdravotní péče pro naše občany. Já bych rád v tomto svém vystoupení navrhl, abychom vrátili tento návrh na opakování druhého čtení, a proto také tady zdůvodňuji ty důvody.

Rád bych také řekl, co vy tady vlastně řešíte. Co vy vlastně dál tady řešíte a neřešíte a proč tedy já tady tímto způsobem musím vystoupit. Podívejme se třeba na problém bydlení. Takže vy navrhujete zhoršit zdravotní péči, a jaká je třeba situace energetiků, to jsem teď řekl, co jste způsobili svou nečinností a nekompetentností. Ale podívejme se třeba na vlastní bydlení. Protože vlastní bydlení se pro miliony poctivě pracujících našich občanů stává za vaší vlády naprosto nedostupným snem. Hrozí, že mnoho lidí kvůli neschopnosti splácet hypotéky upadne do dluhových pastí exekucí. Vaší vládě je to úplně jedno. Úplně jedno. V prvním čtvrtletí letošního roku stouply ceny bytů v České republice meziročně o čtvrtinu, což je nejvíce ze všech členských států v Evropské unii. Nejvíce ze všech států v Evropské unii. Vy jste nejhorší. Vy jste vládou, vaše vláda Petra Fialy uvedla situaci v České republice úplně do nejhorší situace. Vy jste tady stopli stavební zákon, který mohl urychlit stavební řízení, mohl zrychlit stavbu. Vy jste tady úplně stopli celý v podstatě, vy jste to - takže v podstatě situaci jste ještě zhoršili. A sami jste nic pořádného nenavrhli.

Dále samozřejmě navíc rapidně rostou úrokové sazby u hypotečních úvěrů a na jaře se výrazně zpřísnily podmínky pro jejich poskytování. Kvůli vysokým úrokovým sazbám tak například žadatelé o hypotéku ve výši 4 milionů korun potřebují minimální čistý příjem ve výši 80 000 korun čistého měsíčně. S úhradami svých hypoték tak bude mít velké potíže minimálně 12 % jejich plátců. Vyplývá to z aktuálních dat finančního portálu (nesrozumitelné), který má i certifikaci České národní banky. Stejně tak jako údaje o tom, že poptávka po hypotečních úvěrech se v České republice meziročně propadla o 55 %.

Je smutnou skutečností, že vlastní bydlení se pro miliony našich poctivě pracujících občanů stává naprosto nedostupným snem. Neschopnost části našich občanů splácet hypoteční úvěry je alarmujícím signálem hrozícím pádem velkého množství občanů do dalších duhových pastí a exekucí. Zodpovědnost za tento stav nese jednoznačně vláda Petra Fialy z ODS a koalice ODS, Piráti, STAN, KDU-ČSL a TOP 09. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a předseda Pirátů nepředvedl vůbec nic. Už máte tři čtvrtě roku v Poslanecké sněmovně většinu, žádné zákony tady v podstatě nenavrhujete v těchto ohledech. Ano, navrhujete tady nějaké zákony, například pandemický zákon jste tady prosadili, který vám umožňuje omezovat ústavou daná práva a svobody občanů. Pak tady navrhujete korespondenční volbu, tomu jsme naštěstí přechodně zatím zabránili. To znamená, protože vám klesá důvěra občanů prudce, tak samozřejmě chcete změnit volební zákon, abyste se udrželi u korýtek co nejlépe. Chcete to tak, aby to umožnilo manipulace a podvody -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane předsedo, já vás vedu ke kázni, abyste se držel projednávaného bodu, a tím je pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

 

Poslanec Tomio Okamura: Já jsem to čekal, že mi budete skákat do řeči, protože jste jako zástupce vládní koalice nervózní -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás nechávám od začátku řeči - (Poslanec Okamura: Ale já bych rád zdůvodnil...) Já vedu tuto schůzi, rád bych vás požádal, abyste mluvil k bodu, který projednáváme.

 

Poslanec Tomio Okamura: Ano, ale já zdůvodňuju, proč my chceme vrátit tento návrh k opakování do druhého čtení, to se netýká jenom tohoto zákona jako zdravotnictví, 14 miliard. Přece těch 14 miliard je tak obrovská částka v rozpočtu, že to musím zasadit do širšího kontextu. Nebo mi tady snad chcete říct, že - vy si tady cucáte někde... já vím, že možná - plácne tam miliardu, plácne tam, ale rozpočet je jeden a není nafukovací. No tak snad to můžu uvést do kontextu. Já chci říci, tak aby vám to bylo úplně už jasné, že my jako SPD bychom těch 14 miliard radši investovali jinam, a to je legitimní zdůvodnění toho, proč chci, aby se to vrátilo - mně třetí čtení umožňuje z hlediska jednacího řádu jedinou možnost, jakým způsobem vám v tom tady zabránit, v prosazení toho škodlivého návrhu, a to je, že to vrátíme do opakování do druhého čtení. A to přece musí mít jasné důvody. Ne jako vaše vláda, že tady vždycky něco plácnete od boku, a pak stejně skutek utek a činy chybí. My nejsme populisté, my to máme přesně zdůvodněno, co a jak. Kdybych byl populista, tak tady něco jenom řeknu, nebude to zdůvodněné a ukončím to. Ale tak to prostě v našem případě není.

Takže já bych rád sdělil, že zodpovědnost za tento stav nesete jednoznačně vy, ta vláda Petra Fialy, dobře, budu to zasazovat trošku konkrétněji do toho kontextu, protože místo abyste pomohli například lidem se zdražováním nebo s bydlením, tak berete 14 miliard korun zdravotním pojišťovnám, což je prostě špatně. A my chceme, aby se o tom dneska pokud možno nehlasovalo, protože s tím návrhem prostě, s takovýmhle škodlivým návrhem pro občany nesouhlasíme.

A jak jsem říkal, tak vy tady věnujete měsíc energii k prosazení toho, že chcete zhoršit lidem zdravotní péči, a na druhou stranu odložíte platnost novely stavebního zákona, která by urychlila stavební řízení a rozšířila nabídku nových bytů, a dokonce jste zastavili i program půjček na bydlení mladým rodinám. Ani jste nezastropovali úroky z hypoték. Naopak hnutí SPD říká - nechme ty peníze, těch 14 miliard, v tom veřejném zdravotním pojištění, aby se občanům nezhoršovala zdravotní péče. A co se týče bydlení, my říkáme - SPD navrhuje zavedení výhodných půjček pro pracující rodiče, rovněž tak i formou masivní státní a legislativní podpory výstavby dostupných družstevních, městských a obecních bytů.

Víte, ono je to zvláštní i s tou vaší půjčkou tomu ČEZu. To znamená, vy berete 14 miliard zdravotním pojišťovnám, abyste zhoršili dostupnost zdravotní péče občanům - já na vaši výzvu radši zopakuji ještě mnohokrát tuhletu větu, aby to opravdu nezapadlo, aby to nezapadlo i před občany, kteří se na to potom budou dívat, děkuji tedy, že to můžu zdůrazňovat ještě opakovaně, aby si to zapamatovalo co nejvíce lidí - no a na druhou stranu jste odsouhlasili půjčku společnosti ČEZ 74 miliard korun na to, aby občanům mohla i nadále prodávat předraženou elektřinu, jejíž koncová cena činí už i téměř 400 000 procent výrobní ceny, jak říkají odborníci, že nám to zdražují na té unijní burze v Lipsku.

Takže to jsou prostě opravdu věci, s kterými my v tom rozpočtu rozhodně souhlasit nemůžeme, tak jak to předvádíte vy. Takže proto je potřeba to zasadit do širšího kontextu. Vy byste byli rádi, abych tady mluvil jenom o tom, že tedy budete zhoršovat zdravotní péči občanům, ale je to potřeba zasadit do toho širšího kontextu všeho, co vy vlastně děláte.

Samozřejmě rád bych se zmínil také krátce alespoň o tom - takže vy na jednu stranu, jak jsem říkal, chcete zhoršit dostupnost zdravotní péče. Jak jsem říkal, tak dnes už třeba stomatologická péče je horko těžko dostupná. Já jsem kandidoval za Moravskoslezský kraj a v našem kraji v těch pohraničních regionech je prostě nedostupnost zubařské péče opravdu velkým problémem. Nedostupnost zubařské péče. A je to i jinde, je to i na malých městech a podobně. Takže já vím, proč tady za to, vážený pane místopředsedo, proč tady bojuji za ty občany, protože se to týká přímo našich voličů, týká se to občanů České republiky a je potřeba si říci, jaké vy máte priority, místo abyste zajišťovali zdravotní péči.

No, a teď jsme se dozvěděli nově, že další prioritou vlády, místo aby zlepšovala zdravotní péči - vy ji naopak chcete zhoršit - tak že ministr vnitra Vít Rakušan tady zakládá politickou policii, která má stíhat občany za jejich názory, a zároveň to může způsobit i zastavení nebo zpomalení vyšetřování kriminální kauzy STAN. Takže opravdu to, jak - místo abyste věnovali veškerou energii k vyřešení zdražování, což neděláte, tomu, aby se zlepšovala zdravotní péče, tak ministr vnitra Vít Rakušan za STAN rozhodl o rozdělení Národní centrály proti organizovanému zločinu na dvě části. To znamená, může to způsobit zastavení nebo zpomalení vyšetřování mnoha závažných kriminálních kauz. A to se nám také nelíbí, zvláště v situaci, kdy bývalý ministr kultury za hnutí STAN Jiří Besser pro Seznam uvedl, že hlava zločinecké skupiny Michal Redl je od samého začátku v hnutí STAN a hnutí STAN od roku 2009 řídil. Takže to je prostě špatně.

Takže krátce a stručně řečeno - mimochodem to, co byste také měli řešit místo toho, že tady trávíme čas tím, že chcete zhoršovat zdravotní péči pro naše občany - já nevím, jestli to vůbec tušíte, jestli to ministr vnitra Vít Rakušan ví, že dochází k velkému nárůstu nelegální migrace do České republiky, do Evropské unie, a v tom nejsou započítáni Ukrajinci, zdůrazňuji, jsou to čísla Frontexu, oficiální údaj, oficiální orgán Evropské unie. Je to Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex, meziroční nárůst o 82 % nelegální migrace. A znovu říkám, v těch číslech nejsou započteni Ukrajinci, konkrétně je to 86 000 osob do Evropské unie, a naši policisté každý týden zadržují tady nelegální migranty, minulý týden 150 nelegálních migrantů z islámských zemí. Jako tady. Syřani, Turci, prostě hranice jak cedník, a vy ztrácíte čas tím - to je prostě totální neschopnost, to jsem ještě neviděl, vy ztrácíte čas tím, že se tady už téměř půl roku snažíte protlačit zhoršení dostupnosti, možnost zhoršení, že hrozí zhoršení dostupnosti zdravotní péče pro naše občany.

Takže to opravdu ne. Já chápu, že vládní koalice je z toho nervózní, když tady o tom hovořím, protože samozřejmě si myslím, že i vám už si stěžují občané České republiky a píšou vám, co to tady všechno předvádíte, respektive nepředvádíte, a když předvádíte, tak je to vždycky škodlivé pro Českou republiku.

A nechte mi dovolit aspoň v pár větách říct ještě tedy jednu prioritu, kterou vy tady tlačíte, místo abyste řešili zdražování. Ještě chcete - teď jste tady předložili zákon, pan ministr Baxa, ministr kultury z ODS, a už to prošlo vaší vládou, že chcete ještě politicky ovlivnit Českou televizi, ovládnout politicky Českou televizi a Český rozhlas.

Takže když to zrekapituluji: Vy tady berete zdravotním pojišťovnám 14 miliard, a to ani nehovořím o tom, že jste to navrhli ještě v okamžiku, v únoru, to svědčí o té asociálnosti vaší vlády, asociálnosti, vy jste to navrhli ještě v únoru před tou migrační vlnou z Ukrajiny. To znamená, už tenkrát jste chtěli zhoršit dostupnost zdravotní péče pro naše občany. A mezitím sem přišli tedy ti ukrajinští migranti, ale teď chci mluvit o tom, že máme tady šestimístný nárůst počtem osob státních pojištěnců do našeho systému. Takže naopak ty peníze by se měly přidávat, aby se alespoň o něco zlepšovala zdravotní péče nebo aby se nějakým způsobem, aby to bylo ke spokojenosti občanů. Ale vy stejně trváte na tom ubrání. To je prostě úplně neuvěřitelné.

Takže já ze svého hlediska znovu zopakuji ten svůj návrh, že hnutí SPD navrhuje vrácení tohoto návrhu k opakování druhého čtení. Opravdu byl bych nerad, aby jakýkoli předsedající násilně přerušoval naše poslance z řad lékařů a zdravotních sester, protože tuším, že poslanecký klub SPD má největší poměr lékařů a zdravotníků k počtu poslanců tady v Poslanecké sněmovně. Takže naši lékaři a zdravotní sestra se k tomu samozřejmě vyjádří, budou také navrhovat to opakování a vrácení do druhého čtení. Já si myslím, že opravdu těch 14 miliard je tak vysoká částka, a chci vás důrazně požádat, abyste nepřerušovali naše vystupující, protože to by se nám opravdu, ale opravdu nelíbilo. Protože to už by ta razance přesahovala úplně všechno. Je potřeba si to zdůvodnit, proto jsme požádali lékaře, které máme v poslaneckém klubu, aby se k tomu vyjádřili, aby veřejnost získala odborný náhled na tu věc. Požádali jsme také místopředsedkyni zdravotního výboru, která je zdravotní sestrou, aby to bylo jasně zdůvodněno občanům, proč je ten váš návrh škodlivý. Myslím, že tomu v podstatě rozumí každý občan. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pouze pro pořádek, pane předsedo, každý, kdo nebude mluvit k pořadu schůze a k projednávanému bodu, bude napomínán řídícím schůze bez ohledu na to, kdo schůzi řídí. Naše role je, aby byl jednací řád respektován, a my jsme tady od toho jako řídící schůze, abychom vedli k pořádku jednotlivé poslance a poslankyně.

Jako další vystoupí s přednostním právem, respektive se stanoviskem klubu, paní poslankyně Karla Maříková. Mám zde zmocnění. Prosím paní poslankyni, aby přednesla stanovisko klubu. (Reakce z pléna.) Pane poslanče, nepokřikujte na mě, chcete-li diskutovat, přihlaste se řádně do rozpravy. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, nacházíme se ve třetím čtení tohoto zákona a já budu také navrhovat, aby se vrátil do druhého čtení. A hned vám řeknu ty důvody.

Tato novela zákona snižuje platby za státní pojištěnce z 1 967 korun na 1 567 korun, tedy o 400 korun. Snížením plateb za státní pojištěnce půjde letos do zdravotnictví, jak už tady bylo řečeno o 14 miliard korun méně a zásadně se tak ohrožuje kvalita zdravotní péče a přináší samozřejmě riziko jejího omezení. Vláda prostřednictvím pozměňovacího návrhu, který načetl Tom Philipp, sice navrhuje automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce, která má vycházet z inflace. S automatickou valorizací jako takovou sice souhlasím, ale vláda s tím přichází poté, co platby za státní pojištěnce snížila. A pokud se podle predikce zvedne v příštím roce platba za státní pojištěnce, tak bude činit i tak méně, než byla ta původní částka před snížením.

Vláda s tím přichází v době, kdy se vlastně počet státních pojištěnců navyšuje, jelikož jsou mezi nimi také uprchlíci z Ukrajiny, o jejichž počtu nemá vláda vůbec žádný přehled. Nacházíme se v době, kdy čeká naše zdravotnictví větší zátěž, jelikož s uprchlíky z Ukrajiny se počet státních pojištěnců navyšuje. Tento krok vlády je tedy výrazným ohrožením kvality a dostupnosti zdravotní péče, a nelze s ním tedy vůbec souhlasit. Ten, kdo na to doplatí, budou jen občané České republiky.

Snížení plateb za státní pojištěnce v době, kdy pojišťovny budou doplácet péči za loňský rok, povede k tomu, že se po letech začnou snižovat zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven. Pro malé pojišťovny to může znamenat i to, že závěrem roku budou nuceny začít zpožďovat platby poskytovatelům o několik dní. Některé menší pojišťovny už to dokonce avizovaly.

Nový automatický mechanismus úhrad za státní pojištěnce určitě pomůže pojišťovnám i zdravotníkům lépe plánovat péči, jelikož budou vědět, s jakou částkou mohou pracovat. Ale poté, co platby za státní pojištěnce byly sníženy, je čirý alibismus vlády, že něco dělá. Za rok 2021 byly zdravotní pojišťovny v deficitu téměř 15 miliard korun. Byl tu sice covid, ale teď tu máme zase uprchlíky z Ukrajiny.

Mě vůbec překvapuje, že ministr zdravotnictví Vlastimil Válek jakožto lékař vůbec souhlasil s tím, že do zdravotnictví bude putovat méně peněz, protože on je jeden ze zdravotníků. Je to jakási zrada vůči lékařům, sestrám a dalším lékařským pracovníkům. Vláda nejprve sebere 14 miliard, které měly putovat zdravotním pojišťovnám, a nyní se dozvídáme od ekonomického experta ODS, že by se dokonce uvažovalo o zavedení spoluúčasti u lékaře. Ministr zdravotnictví to sice popírá, ale Jan Skopeček se tak veřejně vyjádřil. Vláda nejdříve zdravotním pojišťovnám sebere peníze, a pak by je chtěla vysát od občanů. Od občanů, kteří nyní musí čelit enormnímu zdražování. Na jednu stranu vláda posílá peníze na Ukrajinu a na druhou stranu je škrtá ve zdravotnictví. A doplatí na to naši občané. Tato vláda nehájí zájmy občanů České republiky. Peníze pro Ukrajinu jsou, ale pro naše zdravotnictví ne. Musíme si uvědomit, že jsou to peníze českých občanů, ne Ukrajiny ani Ukrajinců. Čí tedy zájmy, bychom se měli ptát, tato vláda vlastně hájí? Je jí bližší Ukrajina, nebo zdraví občanů České republiky?

My tento zákon nepodpoříme, a jak už jsem říkala, navrhuji také vrácení do druhého čtení, protože nelze souhlasit, že do zdravotnictví bude putovat méně peněz na úkor kvality a dostupnosti zdravotní péče našich občanů. Děkuji. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já také děkuji za přednesení stanoviska klubu. Nyní přistoupíme k řádně přihlášeným do rozpravy. Jako další jste opět přihlášena vy, paní poslankyně. (Stahuje svoji přihlášku.) Stahujete svoji přihlášku, děkuji. Jako další přihlášená je paní poslankyně Věra Adámková, připraví se pan poslanec Miloslav Janulík. Táži se, zda je tady paní poslankyně Věra Adámková? Není. Tedy pan poslanec Miloslav Janulík? Pan poslanec Janulík také není. Nyní tedy pan poslanec Síla a připraví se pan poslanec Julius Špičák. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové, já bych se hrozně rád vyjádřil také k tomuto zákonu a hlavně k odebrání 14 miliard za státní pojištěnce ze systému zdravotnictví. Totiž ono nejde jen o těch 14 miliard z toho zdravotnictví, jde o dalších 5,8 miliardy, které ve státní rozpočtu byly odebrány z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví. A když si uvědomíme, že prakticky fakultní nemocnice a různé jiné ústavy jsou přímo řízené Ministerstvem zdravotnictví, znamená to úbytek finančních prostředků z celého systému.

Navrhuji vrácení této novely do druhého čtení, a tím dát šanci na zásadní pozměňovací návrhy, eventuálně stažení této nešťastné novely z projednávání. Rád bych zdůvodnil tento návrh uvedením několika zásadních konsekvencí na současné neplánované navýšení počtu státních pojištěnců v rámci ukrajinských běženců.

Jedním z hlavních volební kampaně pětikoalice bylo proponované snížení schodku státního rozpočtu, kterým chtěla ukázat prstem na špatné hospodaření předchozí Babišovy vlády. To lze pochopit. Co je hůře pochopitelné, je fakt, že ministr financí touto novelou se snaží odebrat zdravotnictví celkem prakticky 20 miliard korun, které bylo těžce poznamenané covidovou pandemií, nedostatkem zdravotnického personálu a nyní navíc významným vzestupem počtu státních pojištěnců. Přes proklamace vlády výsledkem bude další zhoršení kvality a hlavně teritoriální dostupnosti zdravotní péče hlavně pro lidi, kteří mají hluboko do kapsy. V kontextu nynější drahoty budou dopady na tyto lidi ještě horší.

Všemi vládami od 90. let bylo financování zdravotnictví udržováno okolo 7 % z HDP, přičemž průměr Evropské unie byl kolem 9-9,2 %. Až teprve minulá vláda pana Babiše byla jako první dotlačena covidovou pandemií ke zvýšení plateb za státní pojištěnce tak, že současný podíl na HDP je 8,8 %, téměř 9 %, a tím jsme se začali blížit průměru Evropské unie, pochopitelně při výrazně nižším HDP u nás ve srovnání s HDP v zemích na západ od naší hranice, ale přitom při srovnatelné kvalitě, přičemž za vstupy ve zdravotnictví platíme stejné ceny. Jako konkrétní příklad mohu uvést třeba z mého oboru, že cena za mikrochirurgickou operaci výhřezu meziobratlové ploténky je u nás zhruba 4 000 korun a v SRN je to 3 800 eur.

Lze konstatovat, že kvalita našeho zdravotnictví je vykoupena nízkými mzdami zdravotníků při výrazně vyšším pracovním nasazení oproti západnímu zahraničí. Hlavním důvodem tohoto necitlivého snížení plateb za státní pojištěnce - (Poslankyně Schillerová ukazuje předsedajícímu, že není přítomný žádný ministr.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, registruji připomínku, že nejsou přítomni ministři, je to připomínka správná. Já se omlouvám, pane poslanče, já na tři minuty přeruším jednání schůze a požádám předsedy klubů, aby zajistili přítomnost... (Z pléna poznámka, že do sálu přichází ministr Kupka.) A omlouvám se, pan ministr je přítomný. V tom případě nevidím rozpor, můžeme pokračovat. Prosím.

 

Poslanec Jan Síla: Hlavním důvodem tohoto necitlivého snížení plateb za státní pojištěnce je snaha o komercionalizaci zdravotnictví, jak se o to konkrétně snažily všechny pravicové vlády, hlavně ODS, od 90. let. Svědčí o tom naposled konkrétně zmínka v programovém prohlášení vlády, že bude usilovat o větší konkurenci mezi zdravotními pojišťovnami. Toho lze ale dosáhnout jedině tehdy, jestliže se sníží množství služeb hrazených zdravotními pojišťovnami, to znamená, bude muset existovat větší spoluúčast pacientů. Toto se vlastně už dneska děje.

Já se domnívám, že spousta lidí ani neví, že od 1. ledna letošního roku došlo ke změnám, co se týká hrazení služeb z veřejného zdravotního pojištění, ale to je na jinou diskusi, na jinou debatu, ale tyto změny prakticky dopadají hlavně na důchodce a lidi nad 50 let věku. Jedná se třeba o zhoršení nebo snížení plateb za protézy zubní, je tam spousta jiných věcí, o kterých nikdo nemluví, ani veřejnost, ani média vůbec nevědí ve skutečnosti, co se děje. To se dozvídají pacienti, až když se dostanou k dentistovi, k zubaři a ten jim řekne - bohužel, měl jste nárok na totální protézu jednou za pět let a teď podle nového je to za tři roky, to znamená, zaplatíte si to sám. A ty ceny se pohybují v desítkách tisíc korun.

Novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, se zabývá snížením příjmů do systému, ale legální vyvádění prostředků ze systému neřeší. To je zásadní problém, který třeba mně vadí. Protože zákon o veřejném zdravotním pojištění historicky vycházel z toho, že úhrada smluvnímu poskytovateli by neměla být dána libovůli zdravotní pojišťovny či volnou dohodou smluvních stran, ale vychází z právních předpisů, to je z dokumentů typu seznam výkonů s bodovými hodnotami a z úhradové vyhlášky pro daný rok. Za Topolánkovy vlády však zapracovala privatizační lobby, a to následně: K 1. lednu 2008 byla novelou č. 261/207 Sb. provedena nenápadná, ale zcela zásadní změna. Do tehdejšího § 17 odst. 5 byl implantován doplněk a tato věta a tento text nyní zní: "Vyhláška podle věty čtvrté a páté se použije, pokud se poskytovatel a zdravotní pojišťovna za podmínky dodržení zdravotně pojistného plánu zdravotní pojišťovny nedohodnou o způsobu úhrady, výši úhrady, výši záloh na úhradu hrazených služeb a regulačních omezení" - a teď pozor! - "jinak". Takto se vlastně tuneluje na nový způsob. Nikdo si toho ani nevšimne a všechno je legální.

Tato věta obsažená v § 17 odst. 5 umožnila zdravotním pojišťovnám a vybraným poskytovatelům odpoutat se od vyhláškové regulace prostou vzájemnou dohodou. Zdravotní pojišťovny zůstaly plně závislými na veřejných prostředcích povinně vybraných od pojištěnců, ergo zákon byl co do litery naplněn. Současně však zdravotní pojišťovny získaly v jejich vynakládání smluvní volnost, jako by byly soukromými podniky. Pro privátní poskytovatele zdravotních služeb vzniklo něco jako ráj na zemi. Existující právní stav přímo vybízí k tomu, aby zdravotní pojišťovny selektivně zvýhodňovaly z veřejných peněz vybrané podnikatele ve zdravotnictví, zpravidla s vazbami na rozhodující funkcionáře pojišťoven nebo vládnoucí politickou garnituru, což v konečném důsledku znamená mnohamiliardové ztráty systému ve prospěch kapes podnikavců ve zdravotnictví, a tím zhoršení dostupnosti a kvality zdravotních služeb. Pokud by se podařilo dostat pouze 50 % těchto prostředků zpět do systému, tak bychom nebojovali proti odebrání 20 miliard ze zdravotnictví, které mají sloužit mimořádnému záplatování státního rozpočtu. A nejen to, nemusela by se sbírat víčka z PET lahví na léčbu vážně nemocných dětí a my bychom si tuto diskusi, kterou tady vedeme, mohli odpustit.

Tuto již čtrnáct let trvající neudržitelnou situaci musí vyřešit zásadní změna zákona. Do pravidel smluvní politiky se musí zavést jednoznačné protikorupční mechanismy. A to je důvod, proč navrhuji, aby byla tato novela vrácena zpět do druhého čtení. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Julius Špičák, ale před ním ještě s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já mám prosbu. Je tady velmi důležitý zákon - novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Jsme ve třetím čtení. Tímto zákonem se bere 14 miliard veřejnému zdravotnímu pojištění a nesedí tu zástupce předkladatele, nesedí tu ministr financí. Ještě bych chápala, kdyby tu seděl ministr zdravotnictví, protože já jsem vždycky měla trochu pochybnost o tom, že to předkládá ministr financí, ale nechť. Ale není tady ani jeden, ani druhý. Děkuji, že je tady ministr dopravy, ale ten asi reagovat na toto nebude. Takže pane místopředsedo, já vás žádám, aby byl zavolán, aby byla nějaká krátká pauza na to, aby se sem dostavil jeden nebo druhý. Že zasedá vláda, to mně je líto, ale to je věcí této vlády, jak si organizuje svoji práci, vy jste svolávali... (Do sálu vchází ministr Stanjura.) Takže pan ministr je tady. Děkuji. Tím pádem pauza už nemusí být. Díky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan ministr financí mě požádal o krátké opuštění sálu. Já jsem řekl, že si dovedu představit, že na pár minut to není problém, vrátil se podle dohody.

Prosím, pane poslanče, máte slovo a připraví se paní poslankyně Iveta Štefanová. Prosím.

 

Poslanec Julius Špičák: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, těch projevů zazněla cela řada. Já se pokusím být velmi autentický, protože na rozdíl od předchozích vážených a ctěných kolegů mám pocit, že mám přece jenom do těch dat jiný vhled, a seznámím vás s fakty, které dosud nezazněly. Bohužel stále budu narážet na zásadní rámec problému resortu a to je to, že činnost jeho vedení je nekoncepční, nebo špatně koncepční, a ještě, jak budu dokumentovat, tak bych řekl, až arogantně nekomunikuje.

Nyní k financování. Já si dovolím demonstrovat, o jakou celkovou částku se hraje. Takže máme tady onu platbu za státní pojištěnce, což je tedy 5,8 milionu lidí, a v podstatě za současné situace se jedná o 136 miliard ročně a celkově o 30 % příjmů, které jdou vůbec do resortu. Jinak pro zajímavost, v roce 2020 byla tato částka 97 miliard, v roce 2021 byla 126 miliard a nyní, jak říkám, 136 miliard. Celkově do resortu v roce 2018 plynulo 305 miliard, loni to bylo o 100 miliard více a letošní plán je 420 miliard. Se zohledněním inflace bude ovšem zapotřebí, aby resort pracoval se 480 miliardami, takže plánovaná částka zdaleka tedy nemůže v podstatě pokrýt potřeby resortu.

Nyní zásadní problém je samozřejmě hospodaření zdravotních zařízení, které je tedy pochopitelně velmi různé, nicméně univerzálně platí to, že se zvyšují vstupy všeho druhu. Pro zajímavost, v IKEMu pouze energie, pouze elektřina - stoupnou náklady na rok z 33 milionů na 90 milionů a další zvýšené náklady si vyžádá například strava. Takže redukce financí, která reálně hrozí, je naprosto neopodstatněná a bude mít tragický dopad. Já musím říci, že se vychází tedy v podstatě z určité mantry - za každou cenu ten rozpočet tlačit k jakési vyrovnanosti. A já bych chtěl připomenout zásadního guru této mantry z roku 2008: výsledek jeho návrhu šetření byl, že finanční krize a ekonomická krize byla v Čechách vůbec nejdelší a nejhlubší ve srovnání se všemi okolními zeměmi. A například Polsko vůbec nezasáhla tato krize a Polsko v oněch letech deseti dvanácti letech, co my jsme se potáceli s následkem krize, vybudovalo infrastrukturu a dálniční síť, kterou můžeme jenom závidět.

Nyní tedy ale k obsahu této normy. Co mě zejména zaráží na tomto návrhu, je, že není opřen o jakoukoliv analýzu našeho zdravotnictví. Prostě analýza našeho zdravotnictví vůbec neexistuje. Existují data, ale neexistuje analýza. Neexistuje analýza kvality, neexistuje analýza dostupnosti, neexistuje analýza dopadu dvouleté pandemie. Já se nedivím, protože dedikovaným náměstkem pro covid je neprofesionál, který samozřejmě je schopen si leccos přečíst, ale jeho návrhy jsou asi tak autentické, jako kdybych já řídil proces digitalizace. On je schopen číst, je schopen navrhnout opatření, která byla přijata v zahraničí, ale není sám schopen analyzovat, není schopen úkolovat, protože mu zcela chybí zažité znalosti, autenticita, schopnost analyzovat vědecká data, což je věda sama o sobě, a autorita, která je podložená manažerským zkušenostmi.

Nyní se budu věnovat tedy dvěma bodům. Jeden je tedy, a opět tady z toho vyplyne ta nekoncepčnost, a to je plnění vládního prohlášení. Když se podíváme na vládní prohlášení, které se týká zdravotnictví, tak řada bodů je technického rázu, a nelze s nimi tedy nesouhlasit. Ale kde skutečně, jaké jsou tedy výsledky? Jak koná tedy ta vláda? Já mohu říci, že prostě nekoná. Kde je kontrola kvality? Kde je DRG Restart? Kde je reforma výuky? Kde je prevence? Skupina, která má na starost prevenci, nádorovou prevenci, se po dobu fungování této vlády prakticky nesešla. Kde je redukce byrokracie? Koneckonců kde je i privátní pojištění, ke kterému se pan ministr upnul patrně, aby tedy vyhověl očekávání koalice, a se kterým já osobně zásadně nesouhlasím?

A teď tedy ten způsob fungování ministerstva zdravotnictví budu dokumentovat na tom, jak funguje v rámci předsednictví Evropské unie. Takže v rámci předsednictví Evropské unie se minulý předvíkend konala v Brně onkologická konference - konference na téma... evropský kongres, nebo mezinárodní kongres, téma onkologie. Já jsem se o této konferenci dozvěděl tak, že mi napsal můj přítel profesor ze Švédska, původně tedy Němec, se kterým se znám 30 let a napsal mi - hello, my se sejdeme v Brně. Já jsem mu odepsal - já tedy o ničem nevím. Takže za prvé opoziční poslanci nebyli seznámeni s touto konferencí, což já tedy považuju za velmi poklesnou formu politického boje, za druhé ani s onkology - ani se špičkovými onkology - nebyla tato konference diskutována a dodneška není dostupný její program. Já tedy mohu říci sebechlubně, že jsem možná ze všech českých lékařů pořádal nejvíc zahraničních konferencí, nebo mezinárodních konferencí, včetně evropského kongresu, včetně světového kongresu a mnoha dalších. Nikdy jsem takto nepostupoval. A já tedy mohu slíbit, že pokud by se karty obrátily a naše vedení by tedy v podstatě dosáhlo vedení resortu, tak z mé strany by nikdy nedošlo k odvetě a vždycky bych se choval vstřícně a týmově.

Co je pozoruhodné a co svědčí ještě o naprosté neprofesionalitě, že předsedkyně výboru onkologické společnosti byla pozvána týden před konferencí, a to do auditoria. Já byl dvakrát předsedou odborné společnosti, a kdyby mi tohle někdo poslal, že budu sedět v auditoriu, týden před konferencí, tak jsem mu to tedy hodil na hlavu. Tak takto vypadá tedy naše spolupráce v rámci Evropského společenství.

Já si v této souvislosti dovolím připomenout působení europoslance Pavla Poce, který uchopil velmi důležitou agendu, v Bruselu, onkologie a onkologické prevence a bez ohledu na jakékoliv politické preference - on byl tedy politikem za ČSSD - uspořádal řadu mezinárodních konferencí a velice zvedl význam České republiky v oblasti prevence. A my jsme v té době byli skutečně premiantem a jednání o prevenci bylo na hlavním programu zasedání bruselského parlamentu. A já měl tu čest tam tedy přednášet, on si mě vybral jako přednášejícího, s rozdílem, že jestliže panu předsedovi vlády minulý týden naslouchalo 25 nebo kolik poslanců, tak mně naslouchalo několik set poslanců.

Nyní není možné, abych nepohovořil tedy o covidu, protože následky covidu řešíme, nebo průběh covidové pandemie řešíme a následky budeme řešit. Negativní důsledky včetně zdravotních, které budu dokumentovat, v podstatě ovlivní zdravotní stav této populace po desetiletí.

Úplně základním faktorem covidové pandemie je její naprostá nepředvídatelnost. Její současná letní vlna, která je asi vůbec nejintenzivnější v celé dvouleté historii pandemie - a my nemáme reálná čísla, protože těch testů je daleko méně, můj osobní odhad je, že denně je nakažených 20 000 - toto tedy nikdo nepředvídal. Na druhou stranu naštěstí - a vláda má obrovské štěstí a resort má obrovské štěstí a my všichni máme štěstí - těch těžkých případů a mortality je velmi málo. A my pro to nemáme vysvětlení. Ale musíme vnímat situaci v zahraničí. V současné době úmrtnost v Brazílii a ve Spojených státech za týden se blíží 2 000 a týdenní úmrtnost v zemích, jako je Španělsko, Itálie, Německo, se pohybuje mezi 400 až 600. A nikdo nevysvětlí, proč například ve Švýcarsku je naprosto marginální. A samozřejmě to neznamená, že Švýcarsko má desetkrát horší (lepší?) zdravotnictví než v Německu.

Takže zaplať pánbůh zatím u nás těžký průběh a mortalita jsou velmi nízké. Ale tady platí to, že my samozřejmě musíme žít v této příznivé situaci, ale na druhou stranu musíme být připraveni na to, že se k nám negativní čísla přelijí. Zatím tomu tak vždycky bylo a lze těžko očekávat, že by tomu bylo jinak. A skutečně v této souvislosti není jiná ochrana než očkování, byť i tedy tato ochrana je do značné míry problematická a zasluhuje si v podstatě analýzu, která se prostě nekoná. A nekoná se proto, protože to ministerstvo neumí zaúkolovat žádný epidemiologický ústav, neumí zaúkolovat Státní zdravotní ústav, takže čísla zkrátka tedy nemáme. Ale pro zajímavost, a není to nic tedy tajného, já to musím říci, v současné době ze zemřelých tady v Čechách je 80 % vakcinovaných - 80 % vakcinovaných, takže to nejsou nevakcinovaní - a jejich průměrný věk je 80 let. Je třeba jasně analyzovat, s jakým odstupem tedy v podstatě dochází k tomu vážnému průběhu od té poslední dávky, protože podle toho je třeba upravit v podstatě tu vakcinaci v dalším průběhu.

Jinak pro zajímavost, v zemích západní Evropy ta vakcinace na 100 000 obyvatel se pohybuje od 200 000 vakcín výše, u nás je pouze 165 000, na Slovensku, které je, jak víme, více antivaxerské, tak je nějakých 125 000. Takže v podstatě, abychom naplnili ten předpoklad účinnosti vakcinace, tak to tempo - za prvé - musí vycházet z reálných čísel - která nemáme, z reálné analýzy - kterou nemáme, a v podstatě musí tedy být velmi intenzivní. Jinak o tom, že velmi málo konáme v oblasti těch analýz, svědčí skutečně velmi nízký počet certifikovaných publikací na toto téma, který je daleko nižší než ve všech zemích na západ od nás, je několikanásobně nižší než v Rakousku nebo v Izraeli. Takže my máme čísla, ale nemáme analýzy a není žádný stimul, který by v podstatě ty analýzy, který k tomu mohl nějakým způsobem přispět.

Co nezaznělo a co se samozřejmě promítne do nákladů, že následky ani tak ne covidu - samozřejmě covidu ano, ale též tedy restrikcí se naprosto zásadně promítají do zdravotního stavu populace. To jsou opět naprosto zásadně důležitá čísla, která musíme vnímat. U nás se zdravotní stav populace skokově zhoršil. Mohli bychom mít tato čísla, máme je jenom částečně, já se je snažím získat, ale v podstatě to není samozřejmě náplň mé činnosti. A zase znova, měl by konat Státní zdravotní ústav, a nekoná.

Takže pro zajímavost, mortalita na infarkt myokardu stoupla o 5 %. Celosvětově v první vlně pandemie se neprovedlo 29 milionů onkologických operací. Počet transplantací 74 světových center klesl průměrně o 44 %. Já jsem velmi hrdý - nám dal ředitel volnou ruku, mně a šéfovi chirurgie, a my jsme se k tomu postavili tak, že transplantovat budeme za každou cenu. A já jsem tedy velmi hrdý, že vůbec nedošlo k poklesu, naopak v loňském roce IKEM vykázal vůbec nejvíc transplantací ve své historii. A musím říci, pokud se podíváme i na ostatní čísla, například na počet onkologických vyšetření, tak ten pokles v Čechách je pouze přibližně pouze - pouze, pouze - 10 až 15 %. Ne že by to nebylo významné, ale je to podstatně méně než pokles v jiných zemích a svědčí to o velké empatii - já jsem tedy velmi pozitivně překvapen - o velké empatii českých zdravotníků.

A jinak musím říci, co dále ovlivňuje ten zdravotní stav populace a bude ovlivňovat zdravotní stav populace, a ta čísla jednoznačně tedy existují. Stoupá počet sebevražd, stoupá závislost na drogách, stoupá deprese, alkoholismus, úmrtí v závislosti na alkoholismus, snížila se pohybová aktivita dětí, závislost na sítích, stoupá sebepoškozování, obezita, mění se pohybové a stravovací návyky, stravování pro značnou část populace, kvalitní stravování, se stává v podstatě nedostupné, takže to zase bude souviset se zhoršením zdravotního stavu populace. Takže toto všechno, takže znovu, já bohužel musím říci, zdravotní stav naší populace se skokově zhoršil, v podstatě jsme se posunuli někam do doby před dvaceti lety. Ta čísla tady jsou, jenom říkám, chybí dedikovaný ústav, který by dokázal tedy analyzovat, a to všechno si vyžádá sanaci a vyžádá si zvýšené náklady. Jinak se zhorší dostupnost, zhorší se kvalita, dále se bude zhoršovat zdravotní stav populace.

Jakákoliv nepromyšlená redukce v této oblasti nákladů je pro náš klub naprosto nepřijatelná. Tento zákon v žádném případě nepodpoříme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám také děkuji, pane poslanče. Přečtu omluvu. Dnes z důvodu návštěvy lékaře se omlouvá pan poslanec Milan Feranec.

Jako další do rozpravy je přihlášena paní poslankyně Iveta Štefanová a připraví se paní poslankyně Margita Balaštíková. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Já děkuji za slovo. Vážený pane předsedající a vážené kolegyně a vážení kolegové, jako lékařka rozhodně nemohu souhlasit s předloženým návrhem, který v rámci šetření provádí největší škrty právě v resortu zdravotnictví, a proto navrhuji opakování druhého čtení. Dovolte mi, abych tento návrh krátce odůvodnila.

Ano, šetřit musíme, a to zejména na výdajové stránce. V žádném případě tak ale vláda nemůže činit na úkor rizika zhoršení dostupnosti a kvality zdravotní péče pro naše občany, ke kterému, se obávám, že snížení plateb za státní pojištěnce povede. Je to klasické šetření na nesprávném místě. Místo toho, aby stát odebral peníze politickým neziskovkám a solárním baronům, rozhodla se vláda ohrozit už tak dost zkoušené zdravotnictví a místo finančního zajištění našeho zdravotnictví, které vláda slibovala v programovém prohlášení, provádí kroky přesně opačným směrem. Vláda chce tímto krokem využít pro státní rozpočet rezervy zdravotních pojišťoven, které jsou podle ní neefektivně využity. Do těchto čísel jsou ovšem zahrnuty i rezervní fondy a další položky, které jsou nezbytné pro zajištění péče v případě nenadálých okolností. Brát pojišťovnám tyto prostředky považuji za ohrožující do budoucna celý systém zdravotní péče v České republice.

Na základě tlaku i poslanců SPD předložila vláda pozměňovací návrh. Předloženým pozměňovacím návrhem se od příštího roku zavádí automatická valorizace. Já sama jsem tady upozorňovala na to, že automatická valorizace plateb za státní pojištěnce je naprostá nutnost a měla by tu být už dávno. I s tím předloženým mechanismem lze v zásadě souhlasit, vláda ale s valorizací přichází až po dramatickém snížení této platby. Valorizace by se podle mě měla zavést bez snižování té původní částky. Takže i s tímto pozměňovacím návrhem to bude znamenat o několik miliard méně peněz pro zdravotnictví než doposud.

Tento krok rozhodně nepovažuji za vyrovnané financování zdravotnictví, tak jak vláda slibovala. Šetření nejvíce peněz právě v resortu zdravotnictví považuji za nehoráznost, a to zvláště v situaci, kdy neustále narůstá tlak na naše zdravotnictví nejen ohledně onemocnění covid, ale i s příchodem několika set tisíc nových státních pojištěnců v krátké době v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině. S enormní inflací a rapidním zdražováním energií se navíc navyšují i veškeré náklady na poskytování zdravotní péče.

Argumenty, které vláda na podporu těchto škrtů v důvodové zprávě uvádí, jsou podle mého mínění zavádějící. Ekonomické důvody, které vláda pro seškrtání plateb za státní pojištěnce předkládá, jsou v dnešní situaci naprosto druhotné a vláda by tento návrh měla přehodnotit a zavést automatickou valorizaci bez snižování té současné výše, protože místo potřebného navyšování naopak snižování financí pro zdravotnictví považuji za hazard a přímé ohrožení dostupnosti a kvality zdravotní péče pro naše občany a s tím já zásadně nesouhlasím. A proto, jak jsem řekla, navrhuji opakování druhého čtení. Já děkuji za vaši pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Váš návrh jsem zaznamenal, je to několikátý návrh v řadě na opakování druhého čtení, budeme o něm hlasovat.

Nyní tedy vystoupí paní poslankyně Margita Balaštíková a připraví se paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já vystupuji k tomuto bodu a samozřejmě i v tomto bodě nechci řešit úplně zdravotní péči, nemám k tomu vzdělání, kompetence, znalosti, ale chci se zabývat tím, co je mi blízké, a to je samozřejmě stravování za zdravotnictví. Všichni vidíme, že se nám zvyšují ceny, zvyšují se v základě toho rozpočty, ale my snižujeme příspěvek na péči a snižujeme vlastně možnost těm nemocnicím pokračovat, nebo vůbec tomu zdravotnictví pokračovat v systému, na který je zvyklé, protože investujeme jinde - a to teď nechci úplně probírat, jestli správně, já jenom říkám, že bychom se měli začít zaměřovat na trochu jiné eventuality.

Píše se, že potraviny se zdražily cirka o 20 %. To všichni víme, že ano, ale tam nám to také zprůměrují ceny cukrovinek a tak dále. Vycházím z toho, že z těch základních potravin, kde mouka se zvyšuje o 60 %, maso šlo o 30 %, takže to, co budou vlastně jíst pacienti v nemocnicích, se nám zvyšuje cirka o nějakých 40, 50 %. A všichni víme, nebo domnívám se, že s tím počítáme, že na podzim dojde ještě k dalšímu zvýšení, tudíž nám narostou výdaje právě na stravování, protože pacienti, kteří leží v nemocnicích, tak ti nemohou odejít někam jinam něco si koupit. Máme tam nemocné upoutané na lůžko. Takže já se ptám, kde ty nemocnice potom na to budou brát a jak to budou dělat? A oni se samozřejmě ozývají, že už teď mají problém.

Já řeknu takový příklad, že my třeba ve Zlínském kraji máme jednu nemocnici, kde mají několik druhů jídel a pacienti si přispívali. Přispívali si i na kvalitní regionální potraviny. Zpočátku to šlo ztuha, a já musím říct, že jsem to brala jako velmi pozitivní krok, jak prostě i přimět ty lidi, aby jedli zdravě. Protože samozřejmě tyto obědy pak vycházely mnohem, mnohem dráž, než byl takový ten běžný průměr. A byla jsem za to ráda, že vůbec to vedení našlo v sobě tu sílu něco takového dělat, nabídnout to, protože je to samozřejmě něco navíc, obtěžuje to a není to úplně možná primárně to, čím se ten zdravotní ústav má zabývat. Nicméně myslím, že to přineslo svoje pozitiva, a oni sami konstatovali, že si pacienti přispívají, přispíval si samozřejmě i ten zdravotní personál. A viděli sami, že ano, tudy je ta cesta, jak i přimět naše lidi - jezte zdravě, jezte bezpečně a jezte české potraviny kvalitní, prokontrolované.

A my teď tady vlastně uděláme to, že seškrtáme věci, abychom toto všechno, protože nepředpokládám, že to je jediná nemocnice v naší zemi, tohle všechno zadupeme, zničíme a vrátíme se asi k bramborám a mléku. Tím nechci říct, že to není zdravé, protože třeba brambory jsou pro českého občana mnohem zdravější než rýže, pokud tedy asi nemá nějakou dietu, ale asi bychom touto cestou nechtěli jít. A já když se na to podívám, jak to funguje v rodině, v rodině to funguje tak, že prostě chcete mít ty dovolené, chcete mít tohleto všechno. A tak tam, kde ušetříte, tak šetříte na jídle. Já nepředpokládám, že by lékaři chtěli šetřit na medikaci, na všech těchto věcech. To zcela určitě ne. A já si myslím, že oni chtějí pečovat o toho pacienta. Tak se zkrátka sáhne tam, kde to bude nejméně bolet, a to možná budou i tyhlety věci. Protože samozřejmě energie musí každá nemocnice zaplatit - byla by odpojena. Bude muset zaplatit léčiva, bude muset zaplatit mzdy. No a my budeme škrtat tam, kde to nejméně bolí, kde možná nebudou ti lidé křičet, protože jsou rádi, že vůbec to nějak přežijí. A já musím říct, že asi tahleta cesta není úplně správná, protože jsou tam lidé po operacích, jsou tam lidé se zdravotními problémy a oni by myslím měli mít zdravou stravu, kvalitní, nutričně vyváženou. A nyní to vypadá, že tomu všemu začíná být konec a začneme vlastně ustupovat z těch standardů, na které jsme byli zvyklí a ke kterým jsme se docela dlouhou dobu blížili.

A protože tady sedí pan ministr financí, a já samozřejmě mám i ekonomické vzdělání, takže já říkám: Škrty ano. Ovšem škrty s rozumem. Ne škrty na vlastním obyvatelstvu a ne škrty, které budou zhoršovat systém zdravotnictví. A já bych byla ráda, kdybychom se zaměřili na ty škrty, které možná nejsou populární, ale nebudou zhoršovat kvalitu péče zdravotní a nebudou zhoršovat životní úroveň našeho obyvatelstva. A na vás, pane ministře, nechám, kde ty škrty uděláte. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Hezké dopoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já také děkuji, paní poslankyně. Nyní se přihlásila do rozpravy paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Tak já děkuji za slovo. Samozřejmě že to je velice těžké, když přede mnou vystoupilo spousta mých kolegů, a nejenom mých kolegů, ale hlavně odborníků v daném oboru. Ale já spíš jsem se zamyslela, nebo spíš se svým příspěvkem jsem se zamyslela nad tím zvyšováním se cen energií, a nejenom energií, ale i toho plynu. Já jsem si tu práci dala a snažila jsem se poptat v jednotlivých krajích, které samozřejmě mají ve své gesci krajské nemocnice.

Náš Ústecký kraj těch nemocnic má víc samozřejmě ve své gesci, jako Krajská zdravotní, a ty měly štěstí. Ty měly štěstí, neboť v loňském roce zastropovaly a mají zastropováno na dva roky. Je to teprve čeká, co vlastně nastane. To znamená, ostatní kraje zase tvrdí, že ceny energií se zvedly u elektřiny až čtyřikrát, u plynu je to až pětkrát. A vlastně to, co tady všechno říkali mí předřečníci, já se nebudu opakovat - ale o čem se bavíme? Bavíme se o tom, že platba za státního pojištěnce, než nastoupila vláda ANO, nebo koalice spolu s ANO, tak byla na nějakých 998 korunách. Postupně toho času se navýšila až na nějakých 1 967 korun, to znamená o necelou tisícikorunu. A o čem se bavíme? Bavíme se o nějakých zhruba 6 milionech státních pojištěnců, kterých se to týká. Jsou to lidé, kteří už do systému nic nedávají, protože už mají svoje odpracováno a jsou v řádném důchodu. A pak jsou to samozřejmě lidé, kteří ještě do toho systému nic nedávají. A když se podívám na tu celkovou sumu, o kterou se to zvedlo po tu dobu, když se tam přidalo těch necelých tisíc korun, tak se zde bavíme o nějakých 72 miliardách, které tam šly navíc, což nejsou malé peníze, že? Když potřebujete na různé rekonstrukce. Už to tady bylo řečeno, co se týče toho HDP, že dosáhlo 10 % na zdravotnictví, což je také krásné, protože celou dobu se to pohybovalo v nějaké úrovni 7,5 %, takže vlastně jsme dosáhli ten standard evropský. Ale mě spíš zaráží to, že pan ministr Válek si nechá sebrat 14 miliard, nebo respektive 14 miliard je sebráno pojišťovnám a panu ministrovi Válkovi sebere pan ministr financí 8 miliard, takže už jsme skoro přes 20 miliard, a vlastně mi připadá, že mu to ani nevadí, ještě se usmívá a vlastně je to krásné, je to nádherné.

Já spíš přemýšlím, jestli tady náhodou nedochází k tomu, že jak dochází k těmto škrtům, jestli náhodou nová vládnoucí koalice se nezamyslí nad tím, že by tam mělo být to spolufinancování těch jednotlivých občanů. Já mám pocit, že tím směrem se postupně plíživě dostáváme a nakonec to bude o tom, že to nebude, že naše zdravotnictví je zadarmo, protože si ho platíme tím zdravotním pojištěním, ale občané si budou k tomu vlastně připlácet. Ale plíživě se k tomu pomalinku dostáváme a jednou to prostě přijde a ani nás to nepřekvapí.

Říkám, já nebudu všechno opakovat, co tady bylo řečeno. Jenom mě mrzí jedna věc, že když nová vládnoucí koalice nastupovala, tak říkala, že vlastně udělá ty úspory a těch 80 miliard, a je velice smutné, že když si to tak spočítám, těch 14 plus 8 miliard, tak vlastně jedna čtvrtina těch úspor je braná zdravotnictví, což je jako smutné. To je velice smutné.

Takže já říkám, nebudu zdržovat, já dávám návrh, aby se vrátil tento zákon zpátky do druhého čtení. A co mě k tomu vede? Samozřejmě já souhlasím s tou automatickou valorizací, to je krok správným směrem, ale nesouhlasím s tím, aby vlastně ta startovací čára byla na 1 900 korunách, když už víme, že v letošním roce jsme na nějaké částce 1 967. Takže vlastně my za dva roky se dostáváme úplně někam jinam, než kde jsme dnes. Ano, pan ministr jistě vystoupí a řekne, že jsme měli dát pozměňovací návrh, který by to řešil, ale já třeba osobně jsem to očekávala od vládnoucí koalice, že přijde s něčím mnohem revolučnějším než s tím, že to sníží na 1 900 korun a bude to pro ten automat startovací čára. Já děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášen pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se omlouvám za určitou malou indispozici, která zrovna v této chvíli mě postihla, ale doufám, že to budu schopen přednést, ten svůj projev.

Já už jsem k tomuto tématu tady vystupoval, uváděl jsem tam mnohé důvody, proč navrhuji opakování druhého čtení. A teď bych se chtěl zmínit o dvou bodech, které jsem neuvedl a které jako lékař považuji za důležité. A chtěl bych tady uvést, že část z těch 14 miliard, které se vlastně tady mají ušetřit, by šlo racionálně použít.

Já si myslím, že hlavní problém našeho zdravotnictví je problém personální. Otázka zní proč. Spousta lidí si myslí, že ta práce zdravotníků, toho lékaře, je mimořádně atraktivní, mimořádně zajímavá i pro mladé lidi. Ale bohužel si myslím, že se to kolo dění začíná otáčet, že nad tou atraktivitou toho povolání převládá spíš ta náročnost a ta odpovědnost. Protože ti mladí lidé musí mít kontakt s negativně naladěnými osobami. Kdo z nás přichází k lékaři ve výborné psychické pohodě? Jsou samozřejmě stresované nedostatkem spánku a odpočinku. Jsou vystavení ohromnému informačními smogu a přívalu informací, které se na ně valí ze všech stran a ze všech přístrojů. To všechno vede k tomu, že místo aby ta digitalizace lékařům práci ulehčovala, tak spíš to vede k přetěžování jejich centrálního nervového systému.

Dále se nám podařilo - a já proti tomu nic nemám, abyste si nemysleli, že jsem nějaký odpůrce toho, aby lidé, včetně zdravotníků, žili, bavili se, poznávali svět a zážitky. Ale bohužel s tím, jak i toto prožívání se dostává mezi mediky a mladé lékaře, tak to nedobře působí na jejich schopnost sloužit nekonečné služby a být vystavování stresu. Já mám obavu, že myšlenka, že zvýšíme počet našich studentů studujících medicínu nebo tady tyto medicínské obory, že to povede k náhlému zlepšení toho stavu, tak to si myslím, že to tak nebude. Protože i pokud ti lékaři dokončí to studium, tak se musí ti lidé redistribuovat do oborů, které nejsou úplně atraktivní. Jsou to praktičtí lékaři pro dospělé, praktičtí lékaři pro děti a dorost, případně jiné odbornosti, kde je nutné, aby ti lékaři byli redistribuováni do těchto oborů co nejrychleji, protože spousta nás lékařů během krátké doby odejde do starobního důchodu.

Nedovedu si představit, jakým způsobem budeme tyto mladé lékaře motivovat k tomu, aby šli do těchto méně atraktivních oborů. Skutečně jich bude potřeba velké množství. Vidím tedy kromě té finanční motivace také motivaci vzdělávací. Protože si myslím, že na to mnoho těch mladých lékařů slyší. Slyší na to, že se o ně někdo bude starat, že je bude vzdělávat, že je nenechá v těch ambulancích odborně zakrnět, aby tam jenom vypisovali nějaké papíry pořád dokola. Aby měli pocit, že ten systém má zájem na tom, aby se vzdělávali nejenom formálně, ale hlavně prakticky a reálně. Já bych byl velice rád, kdybychom si položili otázku, za jakých okolností a podmínek by ti starší lékaři byli ochotni se skutečně o ty mladé lékaře starat, vzdělávat je, předávat jim praktické zkušenosti a zručnost.

Dále bychom se měli ptát těch mladých lékařů, jestli tedy nejsou přetížení z těch služeb, protože taková služba na příjmové ambulanci v nemocnici je pro mladé lékaře přímo pohroma, jak jsem slyšel. Je to pro ně nesmírně stresující už několik dní před službou. Řeknu to na rovinu, že mnozí z nich už nespí, a pak je ta služba nesmírně náročná a únavná. Pak mnohdy musí během krátké chvíle nastoupit do práce. Pak tam samozřejmě hrozí ten syndrom vyhoření. Možná jste si všimli, pokud jste navštívili nějaké zdravotnické zařízení, že mnozí ti mladí lékaři a vůbec i starší jsou takoví apatičtí a mnohdy nejeví moc zájem o to, aby s námi komunikovali.

Teď zmíním tu druhou věc, o které jsem hovořil, že se o ní moc nemluví, a já ji považuji za důležitou. Možná se vám bude zdát jako trochu science fiction, už jsem tady o tom mluvil, to je ta oblast geneticky upravených patogenních organismů. Já bych si strašně přál, abychom se v tomto smyslu všichni, alespoň ti, kteří máme přírodovědné vzdělání, snažili nabýt těch aktuálních vědomostí, co vlastně ta molekulární biologie, genetika, syntetická biologie, umožňuje. V posledních letech se nesmírně rozvíjí studium makromolekulárních mechanismů, patogenity těchto mikroorganismů, což jsou neskutečné makromolekulární stroje, které umožňují patogenní projev. Hlavně tedy mluvím o bakteriích. Myslím si, že již nyní nebo v blízké budoucnosti budou vědci schopni stvořit superbakterii, kde v jedné entitě, v jedné té bakterii, může být nakombinováno mnoho těch patogenních schopností, nebo těch strojů. Dokonce se do těch bakterií dají vložit i plazmidy, což jsou části DNA, které umožní rezistenci na veškerá známá antibiotika. Totéž samozřejmě platí pro viry a plísně. Nechci tedy strašit. Nemám důvod strašit, ale jsou to spíše moje obavy, abychom to brali v potaz, že to je možné. Že je možné zkonstruovat patogeny, které mohou být lehce patogenní až smrtící. Při té nejhorší variantě, která mě napadla - říkám, že to je nejhorší varianta, netvrdím, že se to stane zítra, ale musíme to brát v potaz - je možné redukovat reprodukční schopnosti populace. Anebo je možné, nebo bude možné, ovlivnit mentální schopnosti populace tímto způsobem.

Takže já bych chtěl, abychom si toho byli vědomi, těchto rizik. Nechci vyvolávat paniku, ale chtěl bych, abychom se nad tím začali zamýšlet, jakým způsobem taková rizika detekovat a případně se jim bránit. Považuji za bláhové si myslet, že se to nestane, pokud je to v lidských možnostech. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí s přednostním právem... Paní předsedkyně Schillerová dává přednosti panu poslanci Lubomíru Wenzlovi. Prosím, máte slovo. Poté se paní předsedkyně hlásí.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych se chtěl v krátkosti vyjádřit k tomu nyní projednávanému bodu, novele zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, pohledem člověka nezdravotníka, ale profesně se zdravotnictvím spojeného. Jsem přesvědčen o tom, že cílem každé vlády by mělo být udržet, ale hlavně rozvíjet systém zdravotní péče, který je u nás na velice kvalitní úrovni, a což je důležité, dostupný všem občanům naší republiky. Touto předkládanou novelou z mého pohledu, jsem o tom přesvědčen, je toto ohroženo.

Poskytovatelé zdravotní péče a zejména ti, jejichž zřizovatelem je veřejný sektor, ze systému veřejného zdravotního systému získávají prakticky 99 % plateb za jimi provedené výkony. Zdravotnictví prošlo zatěžkávací zkouškou v uplynulém období. Všichni jsme jim tleskali a dneska jim chceme vzít peníze - 14 miliard korun. Ta situace, která vznikla v důsledku boje proti epidemii koronaviru, dopadla na všechny občany naší země, a zmínil to i můj předřečník, kdy došlo k poklesu preventivní péče, došlo k zastavení nebo omezení elektivní péče. To je potřeba teď dohnat a ty peníze prostě v tom systému budou chybět.

Další ten faktor, který do tohoto vstupuje v současné době, nelehké době pro naši zem a více pro celý civilizovaný svět, je ta nešťastná událost a ty události v rámci ruské anexe Ukrajiny a s tím související růst cen surovin, ropy, plynu a energií jako takových, kdy toto se promítá a nebylo to zahrnuto v rámci plánování na jednotlivý rok, v rámci plánů jednotlivých poskytovatelů, a musí se s tím poprat a ty peníze někde musí vzít. Neříkám, že z těch 14 miliard, což v případě nemocnice se zhruba miliardovým obratem činí 13 milionů korun, že by vše bylo využito na pokrytí nárůstu cen za vstupy, protože ani tato částka, těch 13 milionů, by nestačila. Musí se hledat zdroje jinde a zase je ti poskytovatelé najít musí. Ale je to o tom, že těch 14 miliard korun prostě chybět bude.

Říkám, nechci to protahovat, hodně již bylo řečeno, takže jenom závěrem říkám - pro tento návrh, respektive pro tuto novelu, tak jak je předkládána, nemohu ruku zvednout a navrhuji tak, aby byla vrácena zpět do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Nacher a poté s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych si dovolil tři stručné poznámky, které bych vždycky doprovodil nějakou otázkou na pana ministra.

První poznámka. Sice se to jmenuje oficiálně, že to je novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ale jak už jsem tady řekl i v prvním čtení, v zásadě z mého úhlu pohledu je to pokračování zákona o státním rozpočtu na tento rok, protože v tom zákoně o státním rozpočtu už se počítá se 14 miliardami, které ovšem my škrtneme poté, až se tohleto odhlasuje. Takže docházíme do takové - já nevím, jestli, kolegové, to vnímáte a cítíte - paradoxní situace, že v březnu se schválí státní rozpočet, nicméně ta jeho náplň, k ní dojde až na konci července, možná v srpnu. To znamená, že to je věc, kterou kdyby - tady se zase rozpomenu na výčitky ve vztahu k minulé vládě - kdyby tohle udělala předchozí vláda, tak samozřejmě tady budete jako opozice agilně vystupovat, že se rozpočet schválil s penězi, se kterými se nedalo počítat a pro které je potřeba změnit zákon. A to je právě tato věc.

Tudíž mám tady první dotaz na pana ministra, jestli vlastně tohleto má smysl, když zároveň jsem někde v médiích zaznamenal, že se připravuje novela zákona o státním rozpočtu, protože všechny ty podmínky, já je tady nebudu opakovat, se mění v průběhu roku, a tento rok je velmi turbulentní, to se shodneme. To znamená, když se bude měnit zákon o státním rozpočtu, tak jestli tohleto dává smysl. Jestli potom ve výsledku zase se nepřijde třeba s novelou, která ty peníze do toho zdravotního pojištění vrátí, nebo ten zákon o státním rozpočtu se bude vyvíjet zase úplně jinak. Prostě jestli tam dojde k nějaké změně, tak proč vlastně řešíme v této chvíli toto? To je první dotaz.

Druhá věc je vývoj ve zdravotnictví, a jestli tam ty prostředky budou chybět. Nejsem odborník přes zdravotnictví a ani ho tady ze sebe dělat nebudu, nicméně je potřeba si říct, že od momentu, kdy tato vláda přišla s tou vizí, že tedy škrtne těch 14 miliard za státní pojištěnce a ten státní rozpočet těch 14 miliard ušetří, tak nevěděla některé věci, které už dneska víme, protože se tady o státním rozpočtu hlasovalo první, druhé čtení, až to třetí bylo tuším v březnu. To znamená, že třeba válka na Ukrajině, ta se nevěděla, netušila, netušilo se, že tady budou statisíce uprchlíků, kteří také spadnou do toho zdravotního systému. A teď najednou tady máme kombinaci, že tady bude víc pojištěnců, v tomto případě z řad uprchlíků, ale zároveň o 14 miliard méně. No a s tím se rozhodně nepočítalo. Takže jestli by nestálo za to na to zareagovat?

Druhá změnová věc je, jak jsem si povšiml, a vy, kolegové, taky, že se nám sem vrací covid nějakým způsobem. A s tím se také v lednu, v únoru až tak nepočítalo, protože už to vypadalo, že je konec. Teď čtu některé informace, které až jako děsí lidi, ale bude to zase znamenat - zdá se, nevím - nějakou nálož a nároky na zdravotnictví a zdravotní péči. Takže zase druhá změnová věc.

Třetí - obrovská inflace. O tom tady někteří kolegové hovořili. To znamená nárůst nákladů, ceny energií, potravin a podobně. To se samozřejmě týká i zdravotnictví.

Takže tady máme tři změnové věci - válka na Ukrajině a uprchlíci, covid, návrat covidu, a růst cen. Tak jestli by nestálo za to - to je můj druhý dotaz - prostě pozměnit to, pozměnit tohle rozhodnutí, které bylo dané v nějakém čase na nějakém místě. Říkám, já jsem s tím nesouhlasil už od začátku, nicméně respektuji, že to bylo nějaké politické rozhodnutí, ale teď ta situace se tady mění. Já jsem tady vyjmenoval tři základní věci, které jsme v době, kdy jste s tímhle návrhem ušetřit těch 14 miliard na státních pojištěncích, neměli. Já taky neříkám, že jste to věděli, ale neměli. A ta situace se změnila a vy tady tvrdošíjně furt trváte na tom, aby o těch 14 miliard v systému zdravotního pojištění bylo méně.

Poslední poznámku si dovolím. Chápu, že tenhle zákon od začátku jde za panem ministrem financí, který ho také tady od prvního čtení hájí, nicméně já jsem tady neslyšel stanovisko, tady na mikrofon, razantní, pana ministra zdravotnictví, protože se ho to určitě logicky dotýká. To znamená, ne že ho někde chytne nějaký novinář na chodbě, ale aby tady na mikrofon řekl s tou razancí, se kterou to hájí pan ministr financí, i ministr zdravotnictví - to mi přijde jako legitimní žádost, prosba, jak chcete, opozičního poslance - to znamená, jak se k tomu tady otevřeně staví ministr zdravotnictví pan Válek.

Takže to byly nějaké moje poznámky. První dvě směřovaly na ministra financí, poslední na ministra zdravotnictví, který tady v této chvíli není, třeba mu to někdo vyřídí. Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. A nyní s přednostním právem vystoupí paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane ministře, dámy a pánové, opakovala jsem to už při schvalování novely zákona o státním rozpočtu, opakovala jsem to při každém čtení novely tohoto zákona, čili zákona číslo 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, a zopakuji to také dnes: předložená novela je chybná, nerozumná, a v této chvíli extrémně nezodpovědná. Na zdraví občanů se nešetří ani v dobách dobrých, ani v dobách zlých. Navíc je obrovskou chybou považovat zdravotnictví za oblast, která jen spotřebovává peníze. Právě naopak, kvalitní zdravotní péče může výrazně zvýšit i růst HDP. Díky němu (ní?) totiž mohou lidé pracovat déle a lépe. Celosvětově platí, že čím je země bohatší, tím více peněz dává do zdravotnictví. Mají za to větší spokojenost a lepší zdravotní stav obyvatelstva, byť to samozřejmě není jen výsledkem činnosti zdravotnictví. Zdraví občané jsou i z ekonomického pohledu pro stát výhodní, to určitě všichni budete se mnou souhlasit.

Takzvaná fiskální konsolidace nemůže být založena na fiskálních tricích a předložená novela je čistě marketingový tah směrem k údajné konsolidaci veřejných financí, což je lež, protože šetření na zdraví občanů není konsolidace, a současně tato novela jen přesune z jedné kapsy do kapsy druhé. Vytváříte ze státních pojištěnců rukojmí vaší politiky. Poskytovatelé dnes nevědí, v jaké výši a rozsahu bude péče hrazena.

Znovu si dovoluji připomenout, už jsem tady o tom mluvila, připouštím, ale zopakuji, že když jsme přebírali resort Ministerstva zdravotnictví, to znamená za hnutí ANO tam přišel ministr v závěru roku 2017, bylo v poměrně zuboženém stavu. A můžete mi stokrát připomínat, že jsme předtím byli ve vládě, prostě bylo v zuboženém stavu. Naše vláda se pustila do řešení systémových problémů, které byly odkládány dekády. Strany současné pětikoalice dlouhodobě z resortu zdravotnictví, myslím v těch předcházejících letech, vytvořily popelku, která byla maximálně dobrá v jejich plánech na privatizaci tohoto systému. Resort Ministerstva zdravotnictví byl podfinancovaný ve všech ohledech, od platů zdravotnického personálu, lékařů a sester. Také finanční stav a vybavení nemocnic. My jsme museli jednotlivé české nemocnice oddlužovat. To už se dělalo v době covidu. Rovněž stav veřejného vysokého školství v oblasti zdravotnictví byl tristní. A samozřejmě mluvím také o platbách za státní pojištěnce.

Žádná strana vaší pětikoalice se v posledních dekádách nezabývala systémovými reformami ve zdravotnictví. Nikdo se nezabýval problémem, že velká část našich kvalitních zdravotníků odchází každoročně do okolních zemí, primárně do Německa, Rakouska, a jak se k tomuto problému systémově postavit. Problém a jeho řešení čekal až na nás. A problémů, které jsme měli - nebylo to řešení snadné a měli jsme jich obrovské množství. Samozřejmě covidem nevyjímaje.

V roce 2017, když jsme přebrali tento resort, byla platba za státního pojištěnce něco nad 900 korunami, přesně 920 korun. My jsme tuto platbu postupně navyšovali na 969, 1 018, 1 567, 1 767 a nakonec na rok 2022 - 1 967 korun. Jenom pro komparaci, znovu připomenu. V roce 2016 šlo na státní pojištěnce 62,3 miliardy korun. V roce 2017 - 65,3 miliardy korun, v roce 2018 - 68,4 miliardy korun, v roce 2019 už to bylo 71,8. V roce 2020 - 97,3. V roce 2021 - 127 miliard a pro rok 2022 jsme naplánovali 138,9 miliardy.

Hnutí ANO totiž chápalo a chápe, že musíme adekvátně ohodnocovat naše lékaře a lékařky. Chápali jsme a chápeme, že vzhledem ke zvyšování cen zdravotní péče, léků, technologií, ale už i zmíněného zvyšování platů zdravotního personálu, což je krok absolutně nezbytný, abychom těmto lidem zajistili důstojný život odpovídající nezpochybnitelné náročnosti a důležitosti jejich povolání, musíme také zabránit exodu kvalitních pracovních sil z oboru zdravotnictví do zahraničí.

Navýšení těchto plateb bylo důležité a nezbytné vzhledem jednak k původnímu podfinancovanému stavu českého zdravotnictví a samozřejmě i s ohledem na zvýšené náklady, které vyvolala covidová pandemie. Tu nikdo nenaplánoval, nikdo nečekal. Platba za státní pojištěnce, jak už jsem říkala, byla v roce 2021 celkově tedy v objemu ve výši téměř 130 miliard korun, 127 miliard přesně. Protože to bylo právě nezbytné s ohledem na globální pandemii, ale i v oblasti odměňování, protože jsme museli, a myslím, že jste tady celá řada z vás, když jste seděli v opozičních lavicích v minulém volebním období, tak jste i za to plédovali, takže jste podporovali myšlenku odměnit mimořádně tyto lidi, kteří nás zachraňovali v době covidové pandemie na úkor vlastního zdraví a vlastního života. Myslím osobního.

Dnes sledujeme něco, co již důvěrně známe. Naše hnutí konsenzuálně navyšovalo platby za státní pojištěnce tak, abychom dorovnali dluh v systému, který vytvořily vaše vlády v minulosti. A protože - jenom vám připomenu, vaše vlády, když jste měli resort zdravotnictví, navýšily celkem platbu za státní pojištěnce v období mezi lety 2007 až 2017 o necelých 18 miliard za deset let. A pak že nemělo být podfinancované!

Navyšování plateb za státní pojištěnce zrcadlila finanční náročnost zdravotnické péče a reagovala, znovu opakuji, na aktuální vývoj globální pandemie. Takže bylo to naprosto opodstatněné s ohledem na aktuální situaci. Měli jsme jednoznačný cíl - zabezpečit vysokou kvalitu zdravotní péče a chránit zdraví lidí žijících v naší zemi. A do toho bohužel, mluvili o tom už někteří předřečníci, pandemie covidu v Česku sílí. Například vědci z Výzkumného ústavu vodohospodářského Tomáše Garrigua Masaryka varují, že se množství virových částic v odpadních vodách v posledních týdnech zvyšuje. Tyto hodnoty jsou bohužel srovnatelné se začátkem první podzimní vlny pandemie v roce 2021. Čerpám z veřejných zdrojů. Na konci dubna 2022 přitom množství virových částic klesalo. V květnu 2022 potom byly tyto hodnoty na hranici zjistitelnosti a tak dále. Chci jenom připomenout, že vláda předtím zavírá oči.

Analýzy vzorku odpadních vod jsou podle odborníků pro celkový přehled objektivnější než klasické testy. Protože, všichni víme, že na ty třeba přes prázdniny mnoho lidí nechodí. Výsledky tak mohou být podhodnocené a reálný počet případů několikanásobně vyšší. Nechci tu strašit, vím, že jsme na tom dneska jinak než tehdy, když pandemie začínala, že prostě je tady určitá míra proočkovanosti. Víme, že se spustilo očkování čtvrtou dávkou. Já sama za sebe říkám, že se nechám očkovat. Ale myslím si, že v této době to není rozumný krok, kterého chcete dosáhnout a bezesporu v příštích minutách dosáhnete hlasováním ve vztahu k veřejnému zdravotnímu pojištění.

V dobách navíc pádivé inflace, která je v České republice po pobaltských zemích nejvyšší v Evropské unii, teď byla zveřejněna čísla Eurostatu, čtvrtá nejvyšší, se logika navyšování platby za státní pojištěnce jenom zvyšuje. Toto navyšování bude mít výrazný dopad, myslím teď navyšování inflace a růst cen, dopad na výšku nákladů zdravotnických zařízení, a to i z důvodu, a je to jeden z důvodů, snižování plateb za státní pojištěnce. Jenom pro přehled. Víte, že nárůst elektřiny je asi o 31 %, zemního plynu o téměř 50 %, tepla a teplé vody o téměř 18 %, vodného, stočného a tak mohu pokračovat. Ale samozřejmě i růst cen potravin, které diametrálně rostou, tak se projevují. A viděla jsem reportáž v České televizi z některých našich nemocnic, že se to projevuje na obrovském nárůstu provozních nákladů.

Upozorňuji, že šetřit na zdravotní péči pro důchodce, matky na mateřské, nezaopatřené děti vnímám jako hazard s křehkou zdravotnickou situací. Hrozím se toho, že nebudou finanční prostředky na inovativní léčbu biologickou chemoterapií, omezí se léčba vzácných nemocí. A bohužel musím upozornit i na ekonomické dopady, které mohou mít za následek nárůst korupce ve zdravotnických zařízeních. Přitom systém veřejného zdravotního pojištění hospodařil v roce 2021 ve schodku téměř 13 miliard, konkrétně 12,4 miliardy. A to i napříč (navzdory) našemu zvýšení náhrad za státní pojištěnce. V případě, že by kabinet Petra Fialy neměnil výšku platby za státní pojištěnce, tak by pravděpodobně došlo k opětovnému schodku systému veřejného pojištění.

Úzkou spojitost se záporným saldem v systému má i vývoj finančních rezerv v systému, u kterých je plánovaný výrazný meziroční pokles, a je pravděpodobné, že dojde k vyčerpání těchto rezerv. A podle odborníků, čerpám zase z veřejných zdrojů, jsou ohroženy až tři zdravotní pojišťovny. Nelze hovořit jenom o veřejné (Všeobecné) zdravotní pojišťovně, která říká, že to teď nějak zvládne. Nemáme jenom veřejnou (Všeobecnou) zdravotní pojišťovnu.

Je tedy zřejmé, že se současná pětikoalice chystá ke zdecimování finančního zázemí zdravotních pojišťoven, které potom bude chtít řešit jak zpoplatněním zdravotní péče, privatizací zdravotnických zařízení. Četla jsem tento týden článek, rozhovor s místopředsedou Poslanecké sněmovny, ekonomickým expertem ODS, který řekl - než zvyšovat daně, raději zpoplatnit zdravotnictví. Co to je za názory? Už jsme to zažili a já doufám, že to je názor, který - to zrovna chceme? Přiznáváte, pětikoalice, že chcete zpoplatnit? Já se zamýšlím nad tím, co to je za názory. Někdo říká - zvedat daně, on říká - než zvedat daně, s tím souhlasím, také jsem proti zvedání daní - tak raději zpoplatnit zdravotnictví. Čerpám z veřejných zdrojů.

Svaz zdravotních pojišťoven deklaruje, že si prostě nemohou dovolit další neplánované výdaje. Naopak se budou muset v nastupujících podmínkách snažit o co největší úspory. Nevím tedy jak vy, vážení kolegové, ale na mě výrok maximální úspory v souvislosti se zdravotní péčí vůbec nepůsobí dobře. Takže já se znova ptám - připravuje se tady půda ke zpoplatnění zdravotní péče? Ostatně už jsme toho byli svědky v minulosti, kdy v podstatě se zpoplatnily návštěvy u lékařů, a tím se odrazovali čeští občané od řešení svých mnohdy akutních zdravotních potíží. Například v tomto období poplatky ve zdravotnictví odradily pacienty, kteří využívali lékařskou službu první pomoci, a ubylo až 80 % návštěv pohotovosti. A v důsledku odkládání návštěv lékařů došlo také ke sníženému záchytu vážných onemocnění, jejichž následná léčba je výrazně nákladnější než náklady na jejich včasné onemocnění (léčení). O celé řadě problémů velmi odborně mluvil můj kolega pan prof. Špičák, poslanec za hnutí ANO.

Pětikoalice deklarovala, a my s tím souhlasíme, že poskytování zdravotnických služeb uprchlíkům na našem území musí být poskytnuto, to je naprosto bezesporu, to má naši plnou podporu. Nicméně přesný počet uprchlíků před válkou z Ukrajiny, kteří pobývají u nás, pořád není přesně znám. Tak jak čtu a sleduji různá vyjádření, podle červnového odhadu zůstává v Česku asi 280 000 až 300 000 běženců, převážně žen s dětmi. Těm byl přidělen status státního pojištěnce, to znamená, že v tuto chvíli tu máme desítky až stovky tisíc nových státních pojištěnců, o které se samozřejmě - a znovu opakuji, to má naši podporu - musíme postarat. Takže i s ohledem na tuto okolnost nepovažujeme odebrání 14 miliard veřejnému zdravotnímu pojištění za rozumný krok.

Znovu tedy jsem zopakovala většinu argumentů, s kterými jsem tady vystoupila v průběhu jednotlivých čtení, v průběhu jednání o státním rozpočtu na rok 2022, a apeluji na vás, abyste zvážili tento krok a nebrali a nedecimovali české zdravotnictví. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedkyně. Nyní s faktickou vystoupí pan poslanec Vít Vomáčka. Prosím. Poté s přednostním paní místopředsedkyně Richterová a pan ministr Stanjura. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vít Vomáčka: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, já jsem velmi bedlivě poslouchal projev paní předsedkyně Schillerové, prostřednictvím paní předsedající, a vlastně jsem zjistil, že musela přijít vaše vláda před osmi lety, aby bylo zdravotnictví zalité sluncem a byl ráj na zemi ve zdravotnictví. Já o tom polemizovat nebudu, je to samozřejmě váš názor, ale co mě velmi zaujalo, tak byla vaše věta, že jste museli přijít vy na Ministerstvo zdravotnictví jako hnutí ANO, abyste vyřešili odchod lékařů a zdravotního personálu do ciziny a do zahraničních zařízení. Já jsem to nikdy nepostřehl, je to pro mě nová informace, překvapuje mě to a je to pro mě opravdu novota, kterou jsem nikdy nezaregistroval. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s přednostním právem paní místopředsedkyně Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím jenom v několika větách připomenout, že to, co budeme hlasovat, obsahuje velmi podstatné pozměňovací návrhy, a ty obsahují velice důležitou věc pro předvídatelnost našich plateb za státní pojištěnce, a to automatickou valorizaci. Takže já bych ráda připomněla, protože pro mě je velice důležité, abychom se jako stát chovali předvídatelně, a je to důležité i pro zdravotní pojišťovny, pro poskytovatele zdravotní péče, že budeme mít transparentní, jasně, z veřejně dostupných údajů měřitelný vývoj plateb za státní pojištěnce. Samozřejmě jak patrně téměř všichni víme, tak tím, že státní pojištěnci tvoří tak obrovský objem pojištěnců, tak je to prostě velice důležité z hlediska toho, abychom předcházeli nejasnostem ve financování zdravotních péče.

A druhá věc, kde zavádíme tento princip, princip předvídatelnosti a předcházení problémům dříve, než vzniknou, je také obsažena v pozměňovacím návrhu, kde spolu s kolegy navrhuji, abychom umožnili - zdůrazňuji: umožnili, ne nařídili, ale umožnili - navýšení objemu finančních prostředků v takzvaných fondech prevence. Zdravotní pojišťovny mají nyní poměrně dost limitované prostředky jak na rehabilitace, psychosociální podporu z takzvaných fondů prevence, stejně tak se z toho financují sportovní kroužky pro děti nebo obecně příspěvky, které vedou na podporu zdravého životního stylu včetně případných potřeb dietního stravování. Takhle široká je škála věcí, podpor činností, na které mohou jít peníze z fondů prevence zdravotních pojišťoven. My to nyní sjednocujeme, aby tam byl ten rozsah možný, co se týče financí, u všech zdravotních pojišťoven a abychom tu podporu zdravého způsobu života, rehabilitačních aktivit a obecně činností, které předcházejí nemocem či předcházejí prohlubování nějakých stavů, abychom toto podpořili, tak nyní tedy by měla být možnost, aby se ty fond navýšily zhruba na trojnásobek.

Uzavřu to tím, že tam, kde je třeba to plavání nebo sportovní kroužky, měli lidé možnost si u své zdravotní pojišťovny vybrat třeba tu zhruba pětistovku na rok, tak do budoucna, pokud se ta zdravotní pojišťovna rozhodne, pokud prostě tuto možnost využije, tak by to bylo třeba 1 500 korun na rok příspěvek na sportovní kroužek. Na tomto názorném případu chci jenom uzavřít, že takto chceme podporovat prevenci, která je vždycky levnější, a na té automatické valorizaci plateb za státní pojištěnce chci zase zdůraznit, že to je princip předvídatelnosti a transparence, který je natolik důležitý, že si myslím, že je dobré, abychom si ho z této debaty všichni odnesli. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo. Jsem ráda, že jste se na mě těšili, prostřednictvím paní předsedající.

V každém případě já musím zareagovat na paní poslankyni Richterovou. Co se týče té automatické valorizace, s tím my nikdo nemáme problém, ba naopak, po té jsme vždycky všichni volali. Tam je spíš problém, v jaké části se to odvíjí. A vy se tady bavíte o tom, že se to bude odvíjet od částky 1 900 korun, když víte moc dobře, že v současné době jsme na částce 1 967 korun, takže jsme úplně někde jinde. A my se bavíme o tom, že se posouváme v čase o dva roky, kdy by to mělo nastat, a za ty dva roky půjdeme na částku 1 900 a ne na tu částku, kterou máme dnes. Kdybyste přišli s tím a bavili jsme se o tom, protože dlouhodobě vlastně tato částka je podhodnocená, to víme všichni, proto se neustále navyšovala až na těch 1 997, pardon, 1 967, ale tam jde o to, že kdyby se ta částka aspoň třeba odvíjela od něčeho jiného, máme tady osoby bez zdanitelného plnění, a v současné době osoby bez zdanitelného plnění platí 2 172 korun. Proč jste třeba nevzali tuto částku jako tu startovací a od této částky by se ta valorizace dělala? Proč zase jdete na částku, která je nižší, než vlastně platí tyto osoby, které nemají žádný příjem, a je to ta minimální částka, kterou musí zaplatit? Říkám, my máme shodu na tu valorizaci, ale vadí nám, z jaké částky se to počítá. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. A nyní s přednostním právem vystoupí pan ministr Stanjura. Ještě než mu udělím slovo, přečtu omluvy: pan poslanec Dvořák se omlouvá z dnešního jednání od 11 do 13 hodin ze zdravotních důvodů, pan poslanec Koten se omlouvá z dnešního jednání po celý jednací den z pracovních důvodů a pan poslanec Kučera se omlouvá dnes do 14 hodin z pracovních důvodů.

Prosím, máte slovo pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji, paní místopředsedkyně. Dovolte mi, abych načetl legislativně technickou připomínku: podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny navrhuji tuto změnu účinnosti, a to ve dvou částech.

Za prvé. V pozměňovacím návrhu A1 pana poslance Philippa, sněmovní dokument číslo 988, se text Čl. IV - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2022, s výjimkou čl. I bodu 2 až 4 a čl. II, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2023, nahrazuje textem Článek IV Účinnost: Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou čl. I bodu 2 až 4 a čl. II, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2023.

Za druhé. V pozměňovacím návrhu A2, sněmovní dokument 971 pana poslance Philippa, se text Čl. V Účinnost: Tento zákon nabývá účinnosti 1. července 2022, s výjimkou článku II a III, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2023, nahrazuje textem Čl. V Účinnost: Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení s výjimkou čl. II a III, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2023.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? Není tomu tak, rozpravu končím. Táži se, zda má pan ministr zájem o závěrečné slovo? (Nemá.) Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo? (Nemá.)

Prosím, pan předseda s přednostním právem.

 

Poslanec Marek Benda: Já se moc omlouvám, vážená paní předsedkyně. Vzhledem k tomu, že zasedá vedle vláda, a to v utajeném režimu, takže tam musím fyzicky zajít, takže prosím o pětiminutovou přestávku na poradu klubů, abychom přivedli členy vlády na hlasování. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. Vyhlašuji v délce trvání 5 minut, a to do 11.27 hodin.

 

(Jednání přerušeno od 11.22 do 11.27 hodin.)

 

Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat v projednávání návrhu tohoto zákona. S přednostním právem vystoupí paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já jsem čekala, že bude nějaké závěrečné slovo, dobře, respektuji, nebylo. Ale můj ctěný kolega Patrik Nacher vystoupil velmi zdvořile s prosbou a dotazy na pana ministra zdravotnictví, protože pořád, připomeňme si, je to zákon, který podle kompetenčního zákona má předkládat ministr zdravotnictví. Vždycky to tak bylo. Dobře, domluvili jste se, že ho předkládá ministr financí, ale chtěli jsme slyšet na mikrofon, a můj kolega Patrik Nacher to řekl jasně, nejen nějaká novinářská vyjádření nebo televizní, ale tady jasně před Poslaneckou sněmovnou, jaký je postoj ministra zdravotnictví k tomuto zákonu, k této novele, k tomu, že se bere 14 miliard. Nebyl tady v sále, tak já si dovoluji to jenom připomenout teď, když tady v sále je. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedkyně. Já jen zopakuji, že jsme ukončili rozpravu a nyní budeme postupovat následovně. Ještě předtím přečtu omluvu - pan ministr kultury Baxa se omlouvá z pracovních důvodů dnes od 17.45 do 19 hodin.

V rozpravě zazněl opakovaně od pana předsedy Okamury, paní poslankyně Peštové, pane poslance Wenzla a dalších návrh na opakování druhého čtení. Prosím, paní předsedkyně.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Nechci být otravná, já vím, že už se těšíte na hlasování. Ale je to velmi důležitý zákon. Bereme 14 miliard veřejnému zdravotnímu pojištění. Já si myslím, že otevřít na chviličku rozpravu - my už jsme všechno řekli, co jsme chtěli - aby mohl zareagovat ministr zdravotnictví, když tu v sále nebyl. Já chápu, že jedná vláda, rozumím tomu, nicméně vy máte v rukou jak organizaci zasedání vlády, tak organizaci Poslanecké sněmovny, to znamená, jestli jste si to takto zorganizovali, je mi to líto, ale Poslanecká sněmovna nebo naši kolegové, mí kolegové, prezentoval ten názor Patrik Nacher, náš poslanec, by chtěli slyšet názor na plénu Poslanecké sněmovny. Tedy znovu zdvořile prosím, zda by mohla být otevřená rozprava a mohl se vyjádřit ministr zdravotnictví. Rozhodně tím nic nesleduji, my jsme všechno, co jsme chtěli, v těch dlouhých týdnech tady řekli. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Okamura.

 

Poslanec Tomio Okamura: No, vážené dámy a pánové, to, co my bychom taky chtěli za SPD, aby se tady vyjádřil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09, proč vláda bere 14 miliard zdravotním pojišťovnám a chce zhoršovat dostupnost zdravotní péče pro naše občany a podmínky pro zdravotníky... Teď jsem zahlédl, že ministr financí Zbyněk Stanjura tady něco šušknul panu ministrovi (Válkovi) a odezírali jsme z úst, že mu řekl, aby nevystupoval (smích některých přítomných), takže to je tedy opravdu zajímavé. Ale to by mohl tady pan ministr vyvrátit, nebo potvrdit, co říkal, právě proto to tady jakoby nadnáším, protože vy jste takový mluvný jinak, pane ministře, tak snad vám teď nedojdou slova.

A taky ten argument tady paní místopředsedkyně Sněmovny Kovářové, že je uzavřená rozprava. Paní místopředsedkyně, to tady na nás nehrajte. Pan ministr může vystoupit, a tím znovu otevřít rozpravu. Takže to není žádný argument. Je to skutečně jenom na panu ministrovi Vlastimilu Válkovi a na kterémkoli z ministrů včetně tady pana premiéra Petra Fialy, který taky může vystoupit a otevřít rozpravu, abychom slyšeli ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Takže je to na vás, pane premiére, jestli to konečně ministr zdravotnictví tady vysvětlí, to přece je garant zdravotnictví ve vaší vládě. Jestli umožníte, aby nám řekl, proč berete těch 14 miliard zdravotním pojišťovnám. Tady zazněla řada argumentů, vystoupili tady lékaři jak z poslaneckého klubu SPD, tak z druhé opoziční strany, poslaneckého klubu ANO. Takže pane ministře, my bychom rádi věděli váš názor na to a hlavně odpovědi na ty naše otázky. Protože, znovu zopakuju, berete 14 miliard korun zdravotním pojišťovnám. To skutečně může způsobit zhoršení dostupnosti zdravotní péče a pracovních podmínek zdravotníků. Je to velice závažná věc. A my vás žádáme o to, abyste vystoupil a vyjádřil se k tomu. A my když tak budeme samozřejmě krátce reagovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Já jenom pro ujasnění, děkuji za proškolení v jednacím řádu, každopádně jsem konstatovala, že je rozprava uzavřená po přestávce, aby bylo jasno, kde se nacházíme. Samozřejmě podle jednacího řádu je možné, aby byla otevřena rozprava, pokud vystoupí ministr. Takže tady je to na ministrech, zda se rozhodnou otevřít rozpravu, či nikoliv.

Prosím, pan předseda Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane premiére, já bych jenom rád upozornil, že jsme ve třetím čtení. Dochází tady k masivnímu zneužívání třetího čtení opakovaně ze strany opozice, ale uznávám, že to dělá opozice vždycky. Ale všechno, co mělo být řečeno ze strany ministrů, bylo řečeno v prvním a druhém čtení, které je k tomu určeno, ve třetím čtení se mají projít pouze pozměňovací návrhy, navrhnout technické změny. Opozice si tady samozřejmě může mluvit, jak dlouho chce, ale nemůže počítat s tím, že na ni budou ministři znovu, potřetí, reagovat. (Potlesk poslanců z řad koalice.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Hlásí se s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo a děkuji i za poučení od pana předsedy klubu ODS Marka Bendy, vážím si jeho odborného názoru vždy. Ale mohli bychom tady psát dlouhé memoáry o tom, co se kdy říkalo a říká ve třetím čtení. Já si myslím, že jsme se drželi tématu, aspoň budu-li mluvit za své kolegy.

Mě tady upozornili kolegové, protože se pořád učím, na § 66 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Máte pravdu v tom, paní místopředsedkyně, že skutečně by to člen vlády mohl otevřít, ale Sněmovna se také může usnést bez rozpravy na opětovném otevření rozpravy, a to do zahájení hlasování o závěrečném usnesení. Samozřejmě pak je tam ta alternativa, že to může otevřít člen vlády. To znamená, je možné navrhnout o tom hlasování. Takže já bych prosím toto hlasování navrhla podle § 66 odst. 3 jednacího řádu Sněmovny. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. Bez rozpravy tedy budeme hlasovat o tomto návrhu, zda otevřeme opět rozpravu. Já přivolám kolegy z předsálí. Zaznamenala jsem zájem o odhlášení, všechny jsem vás odhlásila a prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Chvíli počkáme, až se ustálí počet přihlášených.

 

Budeme tedy hlasovat o tom, zda bude otevřena rozprava.

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 71, přihlášeno 127 poslanců a poslankyň, pro 58, proti 58. Návrh byl zamítnut. Znamená to tedy, že jsme rozpravu neotevřeli.

 

A nyní bychom přistoupili k hlasování o návrhu na opakování druhého čtení, jak zazněl v rozpravě.

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 72, přihlášeno 127 poslanců a poslankyň, pro 58, proti 68. Návrh byl zamítnut. Znamená to tedy, že jsme zamítli návrh na opakování druhého čtení.

 

Nyní tedy bychom přikročili k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím pana zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tom Philipp: Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, vážení páni a dámy, ministři, vážení kolegové, k tomuto návrhu byl svolán zdravotní výbor na 24. června 2022. Já si vás dovolím seznámit s jeho závěry:

Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jako garanční výbor po projednání návrhu zákona ve druhém čtení doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR hlasovat ve třetím čtení o pozměňovacích návrzích podaných k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 166, v následujícím pořadí:

1) návrhy legislativně technických úprav; 2) A2 bod 2 text "1. července 2022"; 3) A1; 4) A2 s výjimkou textu "1. července 2022"; 5) hlasování o bodu B a potom o celém návrhu.

Za druhé - zaujímá následující stanoviska k jednotlivým pozměňovacím návrhům, a to k prvnímu návrhu nedoporučující, k druhému, třetímu a čtvrtému doporučující, a zmocňuje Toma Philippa k seznámení Poslanecké sněmovny s tímto usnesením.

Mohu tedy navrhnout, že v případě, že bude načtený návrh pana ministra Stanjury odsouhlasen jako legislativně technický návrh, tak potom druhé hlasování, to znamená A2 bod 2 text od 1. července 2022 pozbývá smyslu, čili pokud bude první hlasování pozitivní, druhé hlasování by se vypouštělo a přistoupili bychom ke třetímu a k dalším hlasováním.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. Má ještě někdo návrh k proceduře? Není tomu tak. Dáme tedy hlasovat o návrhu procedury, jak zazněl z úst pana zpravodaje.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 73, přihlášeno 120 (správně 127) poslanců a poslankyň, pro 127, proti žádný. Návrh byl přijat. Schválili jsme tedy proceduru.

 

Nyní prosím pana zpravodaje, aby nás provedl hlasováním.

 

Poslanec Tom Philipp: První hlasování bude o návrhu legislativně technických úprav, které zazněly před chvílí z úst pana ministra Stanjury. Nemusím to doufám číst. Pokud by někdo samozřejmě chtěl, tak to předčtu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Není zájem o to. opakovat tento návrh pana ministra. Nyní stanovisko ministra? (Souhlasné.) Ano. Děkuji.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 74, přihlášeno 120 (správně 127) poslanců a poslankyň, pro 109, proti 17. Návrh byl přijat. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Tom Philipp: Jak jsem již avizoval, hlasování druhé A2 bod 2 text - ten se vynechává. Přistupujeme tedy k bodu A1. Je to bod, ve kterém se vlastně snižuje platba za státní pojištěnce na 1 487 korun a zavádí se mechanismus pravidelné valorizace, a to o částky 1 900 korun pro rok 2023.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko výboru? (Stanovisko výboru bylo souhlasné, doporučující.) Pan ministr? (Souhlasné.) Děkuji.

Zahajuji hlasování. Hlasujeme o bodu A1. Táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 75, přihlášeno 127 poslanců a poslankyň, pro 69, proti 58. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Tom Philipp: Nyní budeme mít hlasování A2, to znamená, jde o sjednocení pravidel tvorby fondu prevence napříč jednotlivými pojišťovnami. Ten fond je řízen dvěma zákony a ty zákony nebyly stejné, tak se to sjednocuje. A další věc je, že se zvyšuje celkově možnost objemu fondu prevence, jak tady předtím informovala paní poslankyně Richterová.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. Stanovisko výboru? (Doporučující.) Stanovisko ministra? (Souhlasné.) Ano.

Zahajuji hlasování. Hlasujeme o bodu A2 s výjimkou textu 1. července 2022. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 76, přihlášeno 127 poslanců a poslankyň, pro 126, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji, pokračujte.

 

Poslanec Tom Philipp: Další hlasování je o bodu B. Podstatou tohoto bodu je prodloužení přechodného období, po kdy vlastně bude placena nebo hrazena ortodontická péče osobám starším 22 let, a to do roku 2023. Stanovisko je doporučující.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. Pan navrhovatel? (Souhlasné.) Děkuji.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 77, přihlášeno 127 poslanců a poslankyň, pro 126, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Ptám se tedy, zda jsme hlasovali o všech pozměňovacích návrzích, pane zpravodaji? (Ano.) Ano. Nyní tedy budeme hlasovat o celém návrhu zákona jako celku.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 166, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 78, přihlášeno 127 poslanců a poslankyň, pro 69, proti 58. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Děkuji panu zpravodaji, děkuji panu ministrovi. A paní předsedkyně Schillerová chce vystoupit s přednostním právem. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Tak. (Odmlka.) Tak jste to dokázal, pane ministře. Oškubal jste české zdravotnictví o 14 miliard, abyste si pohladil svoje ego, že jste ušetřil. (Potlesk z lavic ANO.) Ale neušetřil. Neušetřil! Přendal jste peníze z jedné kapsy do druhé. A z té kapsy, ze které jste je vyndal, tak tam je to velmi nebezpečné. Jde o zdraví našich občanů! A my budeme vaším černým svědomím a budeme vám to chodit neustále připomínat. Děkuju. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedkyně. Nyní s přednostním právem vystoupí pan předseda Okamura.

 

Poslanec Tomio Okamura: Tak, vážené dámy a pánové, vládě Petra Fialy se podařilo vzít českým občanům ze zdravotnictví 14 miliard korun nakonec. My jsme se tady skoro půl roku snažili vám v tom zabránit. A chtěl jsem vám říct jedno: za veškeré zanedbání zdravotní péče občanů České republiky, za veškeré průtahy budete moct od této chvíle pouze vy, koaliční vláda Petra Fialy ve složení ODS, TOP 09, Piráti, STAN a KDU-ČSL. Jakýkoli článek, který teď bude kdekoli, že pro občany byla zanedbaná zdravotní péče, byť jeden jediný případ, kde byla prodleva, kde museli čekat, měli z toho zdravotní důsledky, anebo byl odložen nějaký výkon, plnou odpovědnost za to nese vaše koaliční vláda. A to vám tady budeme opakovat celé volební období, abyste si to dobře zapamatovali, aby to občané České republiky věděli. (Potlesk z lavic SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní budeme pokračovat v jednání. Na programu máme bod číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.