(pokračuje Věra Kovářová)

12.
Vládní návrh zákona o omezujících opatřeních proti některým závažným
jednáním uplatňovaných v mezinárodních vztazích (sankční zákon)
/sněmovní tisk 256/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede pan ministr Michal Šalomoun. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. A ještě než vám dám slovo, přečtu omluvu, pan poslanec Dvořák se omlouvá dnes od 13 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi představit vládní návrh zákona o omezujících opatřeních proti některým závažným jednáním uplatňovaných v mezinárodních vztazích, zkráceně návrh sankčního zákona.

Vláda se v programovém prohlášení zavázala, že předloží návrh zákona sankcionujícího hrubá porušení lidských práv, tedy obdobu takzvaného Magnitského zákona, do konce roku 2023. Bezprecedentní situace způsobená ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaná Ruskem však přípravy tohoto zákona výrazně uspíšila, a proto ho předkládáme již nyní.

Navrhovaný sankční zákon sleduje dva hlavní cíle. V první řadě zakotvuje dosud chybějící zákonná pravidla pro předkládání návrhů České republiky na seznamy sankcionovaných subjektů v rámci sankčních režimů Evropské unie. V řadě druhé pak zavádí vnitrostátní sankční seznam, jehož prostřednictvím bude možné nově uvalit sankce na subjekty, které se dopustí závažných protiprávních jednání v mezinárodním kontextu, například v oblasti lidských práv nebo terorismu, na národní úrovni. Vytvořením tohoto právního základu pro cílená vnitrostátní restriktivní opatření dojde k posílení schopnosti České republiky prosazovat její zahraniční a bezpečnostní politiku, a to zejména v případech, kdy se restriktivního omezení nepodaří dosáhnout na úrovni Evropské unie nebo je jeho schvalování zdlouhavé, popřípadě hrozí, že bude zmařen či ohrožen účel zařazení subjektů na evropský sankční seznam.

Přijímání vlastních vnitrostátních omezujících opatření představuje ve vztahu k návrhům na zařazení na sankční seznamy Evropské unie agendu komplementární, neboť lze předpokládat, že uplatňování omezujících opatření Evropskou unií jako celkem bude mít vůči subjektu podstatně citelnější dopady. Na vnitrostátní sankční seznam je však i přesto třeba nahlížet jako na významný nástroj, jehož prostřednictvím bude Česká republika v rámci své zahraniční a bezpečnostní politiky moci sankcionovat ty, kteří porušují nebo narušují mezinárodní mír, bezpečnost, lidská práva, demokracii a jiné základní chráněné hodnoty a dosud na sankčním seznamu Evropské unie nejsou. Tento účel je definován hned v prvním ustanovení navrhovaného sankčního zákona a měl by sloužit i jako základní výkladové hledisko při jeho provádění.

Sankcionovanými subjekty mohou být jak fyzické nebo právnické osoby, tak i orgány nebo entity, které právní osobnost nemají nebo u nichž je obtížné tuto skutečnost ověřit, například ozbrojené separatistické skupiny. Česká republika je při vymezení použitelného jednání vázána příslušným předpisem Evropské unie, může tedy sankcionovat jednání v těchto předpisech uvedená, a nemůže naopak postihovat jednání jiná. Sankcionovatelným jednáním proto může být nejen aktivní konání, ale i opomenutí nebo jiné skutečnosti, pokud s nimi předpisy Evropské unie spojují možné uplatnění takové sankce.

Co se týče samotného provádění sankcí vůči subjektům uvedeným ve vnitrostátním sankčním seznamu, navrhuje se postupovat podle zákona o provádění mezinárodních sankcích ve znění novely, kterou jste zde projednávali minulý čtvrtek a která byla schválena v režimu § 90 již v prvním čtení. Tato novela mezi jinými doplňuje stávající katalog sankcí a zavádí jejich použití i v případě zápisu subjektů na vnitrostátní sankční seznam.

Proces zařazení subjektů na příslušný sankční seznam lze popsat následovně: Návrh na zařazení na sankční seznam Evropské unie předkládá Ministerstvo zahraničních věcí, a to po konzultaci s vybranými orgány a institucemi a následném meziresortním připomínkovém řízení, vládě. Návrh se předkládá, pouze pokud Ministerstvo zahraničních věcí získá kvalifikovanou informaci o tom, že dotčený subjekt se dopustil nebo dopouští jednání postižitelného právem Evropské unie, dosud nebyl zařazen na seznam Evropské unie, a je-li to v zahraničněpolitickém zájmu nebo bezpečnostním zájmu České republiky. Následně vláda usnesením rozhodne o podání návrhu na zařazení dotčeného subjektu na sankční seznam Evropské unie, případně o jeho zařazení na vnitrostátní sankční seznam s tím, že posuzuje možný dopad svého rozhodnutí na zahraničněpolitický nebo bezpečnostní zájem České republiky, plnění závazků plynoucích z členství v Evropské unii, ekonomickou bezpečnost a popřípadě další skutečnosti důležité z hlediska ochrany bezpečnosti České republiky nebo vnitřního veřejného pořádku. Ministerstvo zahraničních věcí zpracuje a podá návrh na zařazení na sankční seznam Evropské unie bez zbytečného odkladu, případně provede zápis na vnitrostátní sankční seznam. Obdobně se postupuje při návrzích na vyřazení dotčených subjektů z některého ze sankčních seznamů nebo v návrhu na změnu takového zařazení.

Návrh sankčního zákona dále upravuje náležitosti zápisů, podmínky, za nichž je zrušen, odstraněn nebo změněn, opravné prostředky zapsané dotčené osoby, ochranu utajovaných informací a součinnost příslušných orgánů České republiky.

Komplikovaná mezinárodní situace, přetrvávající bezprecedentní porušování mezinárodního práva, porušování lidských práv a svobod a pokračující válečná agrese, to jsou důvody, z nichž vyplývá i časová naléhavost přijetí předkládaného sankčního zákona. Návrh vlády je, aby s ním Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas již v prvém čtení. Vzhledem k tomu, že od paní předsedkyně Schillerové bylo avizováno, že bude zřejmě vetovat tento návrh, tak potom se přikláníme alespoň k tomu, aby o tomto návrhu bylo rozhodnuto pokud možno v nějakém co nejkratším čase. Je třeba, aby mezinárodní společenství jako celek, ale i jednotlivé státy působily sankcemi k ukončení, popřípadě i odrazení od jednání přinášejícího nestabilitu ve světě, zlo i lidské utrpení. Po přijetí navrhovaného sankčního zákona se Česká republika zařadí ke státům, které již v Evropě přijaly obdobnou právní úpravu, jako je Francie, Lotyšsko nebo Nizozemsko. Zároveň bude Česká republika první středoevropskou zemí, která bude takový zákon mít. Proto vás žádám, abyste předložený návrh podpořili a vyslovili s ním souhlas. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Marek Ženíšek. Prosím, máte slovo.

Poslanec Marek Ženíšek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Mnohé z toho podstatného bylo již řečeno navrhovatelem. Dovolím si tedy velmi stručně přednést zprávu zpravodaje.

Cílem tohoto vládního návrhu zákona je posílit především schopnost prosazovat zahraniční a bezpečnostní politiku České republiky, a to pomocí zavedení vlastního sankčního seznamu nebo možnosti zařazení na sankční seznam Evropské unie z podnětu České republiky či připojení se k sankčnímu seznamu jiné členské země Evropské unie. V současné době České republice chybí právní úprava postupu při zařazování subjektů, které se dopustily nebo dopouštějí jednání postihovaného podle příslušného předpisu Evropské unie, na sankční seznam Evropské unie z podnětu České republiky. Chybějí také právní pravidla pro přijímání vnitrostátních omezujících opatření proti dotčeným subjektům ještě před jejich zařazením na sankční seznam Evropské unie, respektive před předložením návrhu České republiky Evropské unii, nebo pro přijetí těchto opatření v jiném rozsahu a s tím pak související úprava vlastního vnitrostátního sankčního seznamu. Zde je namístě zmínit, že navrhovaný vnitrostátní mechanismus je koncipován jako doplňkový ve vztahu k mezinárodním a unijním sankčním mechanismům a je nastaven tak, aby s nimi byl v souladu.

S ohledem na časovou naléhavost právní úpravy předmětné problematiky, zejména s ohledem na ozbrojený konflikt na území Ukrajiny, vzhledem k přijímaným sankcím ze strany Evropské unie je žádoucí navrhovaný sankční zákon přijmout co nejdříve. Proto ten návrh ze strany navrhovatele na vyslovení souhlasu s navrhovanou právním úpravou již v prvém čtení. Předkládaný návrh tak za prvé reaguje na aktuální mezinárodní situaci, ve které používání omezujících opatření vzrostlo na významu v zahraniční politice demokratických zemí, za druhé řeší dlouhodobou absenci právní úpravy v českém právním prostředí.

Dále je nutné zdůraznit, že navrhovaný zákon žádné sankce sám o sobě nezakotvuje, má v podstatě procesněprávní obsah a omezující opatření jsou vymezena příslušnými právními předpisy Evropské unie a zákonem o provádění mezinárodních sankcí.

Pro doplnění na závěr lze uvést, že Česká republika nebude jediným členským státem Evropské unie - hovořil o tom již navrhovatel - který bude mít svůj vlastní vnitrostátní sankční mechanismus. S určitými obsahovými a rozsahovými rozdíly jej již dříve zavedly například Francie, Nizozemsko, Lotyšsko nebo Estonsko. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní otevírám obecnou rozpravu a táži se, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy. Prosím, paní předsedkyně Schillerová s přednostním právem.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane ministře, dámy a pánové, ano, já jsem to avizovala, že - a teď to tedy řeknu na mikrofon - jménem klubů hnutí ANO a hnutí SPD dávám veto na projednání podle § 90 jednacího řádu. Dovolte, abych to odůvodnila.

To veto není - alespoň tedy mluvím za hnutí ANO - politickým protestem. Není politickým protestem. Tu myšlenku a ten legislativní návrh po politické stránce jsme připraveni podpořit, ale nechceme projednání podle § 90 z toho prostého důvodu, že se domníváme, že ten návrh je potřeba prodiskutovat velmi podrobně. Pravděpodobně se pokusíme - ve spolupráci, my chceme spolupracovat - připravit nějaké pozměňovací návrhy. Já určitě navrhnu, aby byl tento tisk zařazen na ústavně-právní výbor, protože se domnívám, že nestačí projednání, při vší úctě, v zahraničním výboru, že to prostě chce projednat v ústavně-právním výboru. Sama jsem členka, takže se na tom určitě i budu podílet. Já budu vycházet z připomínek - to nejsou jenom moje připomínky, to jsou připomínky expertů našeho klubu, členů ústavně-právního výboru. Samozřejmě budeme to ještě víc do hloubky studovat, takže berte to tak, že to je prvotní náš názor. A dovolte tedy, abych řekla pár věci, co k tomu máme.

Jak se uvádí v § 1 tohoto návrhu zákona, zákon stanovuje postup předkládání návrhů na zařazení subjektů, vůči nimž by se měla uplatňovat omezující opatření, tedy sankce, na sankční seznam EU nebo na vnitrostátní sankční seznam. Ačkoliv Ministerstvo zahraničních věcí podle tohoto návrhu pouze navrhuje - pouze dávám do uvozovek - vládě zařazení určitého subjektu, fyzické i právnické osoby na příslušný sankční seznam, tedy nemá výkonnou pravomoc subjekt na seznam unijní či vnitrostátní skutečně ho zařadit, tu má až v tomto ohledu pouze vláda jako poslední arbitr. No a my se domníváme, že je tam příliš mnoho kompetencí, ale jsme připraveni na tu debatu, vyslechnout si vaše argumenty. A vidíme tam několik úskalí.

Ustanovení § 4 odst. 3 návrhu zákona stanoví, že hrozí-li nebezpečí zmaření účelu, pro který má být subjekt zařazen na sankční seznam Evropské unie, předloží Ministerstvo zahraničí vládě návrh na zařazení subjektu na vnitrostátní sankční seznam před předložením návrhu na jeho zařazení na sankční seznam Evropské unie. Jedná se tedy o možné zařazení subjektu na vnitrostátní seznam ještě předtím, než by EU sama posoudila zařazení subjektu na příslušný sankční seznam. Což je ale podle nás v rozporu s tvrzením uvedeným v důvodové zprávě, že se jedná pouze o komplementární a doplňkový mechanismus k unijním nástrojům.

V ustanovení § 9 návrhu zákona - pokračuji - platí, že sankcionovaný subjekt může proti svému zápisu na vnitrostátní sankční seznam podat písemně odůvodněnou námitku. Ovšem tato námitka se podává k Ministerstvu zahraničních věcí, tedy stejnému orgánu, který zároveň rozhoduje o příslušném návrhu vládě na zařazení subjektu na sankční seznam. V případě námitky by bylo žádoucí, aby do procesu podávání a vyřizování námitek byly zapojeny i další, nestranné subjekty. Protože tady se domnívám, že těžko asi očekávat, že by Ministerstvo zahraničních věcí rozhodlo kladně, když samo zařazení subjektu na vnitrostátní seznam navrhovalo.

Za další. Dle § 14 odst. 1 návrhu zákona poskytují orgány veřejné moci při výkonu působnosti Ministerstva zahraničních věcí na jeho žádost a ve lhůtě jím stanovené potřebnou součinnost. Ovšem tato lhůta nesmí být dle návrhu zákona kratší než tři pracovní dny, ledaže se jedná o součinnost, kterou je třeba poskytnout neprodleně. V zásadě se tedy lze v praxi setkat se situací, že Ministerstvo zahraničních věcí bude stanovovat lhůtu nejkratší možnou, tři pracovní dny, nebo žádnou. To je s ohledem na vážnost návrhu, jakým je návrh vládě České republiky na zařazení daného subjektu na příslušný sankční seznam, velmi nebezpečná lhůta, která může dát MZV objektivní možnost navrhovat subjekty v podstatě okamžitě a bez lhůty na tento seznam.

V § 16 odst. 2 návrhu zákona je stanoveno, že informace zpracovávané nebo vztahující se k činnosti státních orgánů podle tohoto návrhu zákona, nejde-li o informace uvedené ve vnitrostátním sankčním seznamu, se neposkytují. Dle důvodové zprávy odst. 2 stanoví výluku z obecného práva na informace, což je jediné a zcela nedostatečné odůvodnění navrhovatele, jakým omezuje zaručené právo na informace dle zvláštního zákona.

Důvodová zpráva pak stanovuje, že předkládaný návrh sankčního zákona je nástrojem, jenž je k unijním nástrojům komplementární, s tím, že k jeho využití bude docházet pouze v souvislosti s předkládáním návrhů České republiky, případně i jiných členských států Evropské unie na zařazení dotčených subjektů na jeden z unijních seznamů. Zároveň stanoví, že předkládaný vnitrostátní sankční mechanismus je navrhován jako doplňkový, znovu opakuji, ve vztahu k mezinárodním a unijním sankčním mechanismům a je nastaven tak, aby s nimi byl v souladu. Ovšem Evropská komise vyjádřila pochybnost ohledně slučitelnosti vnitrostátních omezujících opatření přijímaných za účelem dosahování cílů společné zahraniční a bezpečnostní politiky s pravidly vnitřního trhu, jmenovitě pak se svobodami volného pohybu kapitálu a služeb. Je to stanovisko někdy z roku 2019. Celý návrh s cílem zavést vnitrostátní zákon tak může být v rozporu s právem EU. To znamená, je zde pochybnost, zda nejde o výlučnou pravomoc EU.

Je tam samozřejmě celá řada dalších otázek, které bych tady mohla dál předčítat, které si klademe. Já netvrdím, že na ně nejsme schopni od vás dostat odpovědi, ale myslíme si, že je nedostaneme dnes. Myslíme si, že to chce skutečně rozpravu podrobnou na výboru, expertní, abychom to posoudili ze všech těchto úhlů. A proto znovu opakuji, dávám veto jménem dvou klubů, hnutí ANO a hnutí SPD, na projednání podle § 90 a budu navrhovat, aby byl zařazen tento tisk na projednání ústavně-právnímu výboru. Děkuju.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Okamura. Prosím, máte slovo.

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já bych jenom navázal na paní předsedkyni Schillerovou, proč je to veto jménem klubu ANO a SPD. Ano, principiálně je to tak, jak říká paní předsedkyně Schillerová. My taky bychom rádi se zapojili v tom smyslu, abychom to projednali trošku hlouběji. A u nás to má v gesci náš poslanec Jaroslav Bašta, který je expertem na tyto věci. Takže právě proto také bychom rádi, aby to bylo projednáno podrobně i v těch výborech. Děkuju.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Vidím zde faktickou poznámku. Pan poslanec Hayato Okamura. Prosím, máte slovo.

Poslanec Hayato Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, já bych jenom chtěl připomenout, abychom za tou džunglí paragrafů a takových těch složitých právnických problémů nezapomněli na ty trpící lidi, kteří právě teď trpí v diktaturách, autoritativních režimech, ať už jsou to Ujguři v Sin-ťiangu v Číně, obyvatelé Hongkongu, kteří smýšlejí demokraticky a za to jsou odsuzováni a vězněni, lidé v Severní Koreji a bohužel dalších a dalších státech našeho světa, kde demokracie rozhodně jednoduše nevítězí. Ale spíš na světové scéně pozorujeme takový obtížný zápas mezi společnostmi, které respektují důstojnost každého jednotlivého člověka a jeho svobodu na straně jedné a těch diktátorských, autoritativních režimů, které důstojnost jednotlivého člověka vůbec nerespektují. Takže samozřejmě pokud bude návrh vetován, tak si ho odneseme přes dovolené, přes prázdniny.

Oceňuji i to, že v podstatě vnímám tady souhlas.

Jedná se o zákon, který umožňuje adresným způsobem postihovat prominenty právě takových nedemokratických režimů, kteří se prokazatelně podílejí na těžkém potlačování lidských práv. Když se zavedou sankce obecné, tak to bohužel - třeba ty ekonomické, celostátní - postihne ne ty prominenty, ale běžné obyvatelstvo. Ale právě ten Magnitského zákon, to je takový nástroj, jak dát pocítit tlak, názor demokratických zemí, nás taky v České republice, těm, kteří se těch zločinů dopouštějí. Aby nemohli třeba u nás kupovat nemovitosti, aby u nás nemohli mít bankovní účty, aby k nám nemohli volně cestovat. Takže chci toto připomenout.

Ano, je taky správně řečeno, že jde o čas. Že vlastně každý týden, kdy je takový zákon odložen, tak možná působí další utrpení konkrétních lidí. Je to takové abstraktní, ale je to fakt. Takže děkuji, to je všechno.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s přednostním právem se přihlásila paní poslankyně Eva Decroix. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Eva Decroix: Já vám, paní předsedající, děkuju za slovo. Já si jenom dovolím krátce reagovat vzhledem k nyní vznesenému vetu, tak i vzhledem k tomu, že ten zákon opravdu je prioritní, vzhledem - stále probíhá válka, potřebujeme, aby pokud v průběhu vyšetřování, ke kterému jak Mezinárodní trestní tribunál, tak Eurojust, tak obecně celá Evropská komise nyní vyzývají, aby probíhala vyšetřování nejenom na Ukrajině, ale i u nás. A je více či méně pravděpodobné, že v důsledku tohoto vyšetřování opravdu můžeme najít, identifikovat ty osoby, které potřebujeme zařadit na sankční seznam.

Já děkuji za to, vy jste to řekla, že to nechcete politizovat, je to otázka, kterou potřebujeme vyřešit jako stát, kterou potřebujeme vyřešit v zájmu demokracie, vyšších principů, tak alespoň si dovoluji přednést návrh na zkrácení lhůty na projednání ve výboru, a to o 10 dní, to znamená na 50 dní. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. Zaznamenala jsem váš návrh zkrácení lhůty na projednání o 10 dnů. Ano, ještě s přednostním právem se hlásí paní předsedkyně Schillerová. Prosím máte slovo.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Jsem ráda, že to vnímáte tak, jak jsem to přesně myslela, když jsem s tím vetem vystoupila. Zareaguji na pana Okamuru, tamhle sedícího, i na paní poslankyni... (Předsedající napovídá jméno.) Decroix. Děkuji. Omlouvám se, že jsem si nemohla hned vzpomenout.

Vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, je to přesně tak. Já vnímám všechno to, co jste řekl, pane poslanče, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Věřte, že to cítím úplně stejně. My podpoříme politicky ten zákon. Víte, že jsme zatím podpořili všechny tyto vaše návrhy. Nevzpomínám si, že bychom některý z nich nepodpořili. Ale právě proto, že jsme demokratická země, my jsme právní stát, tak nemůžeme vylít s vaničkou i dítě. Proto chceme prostě, chceme tu diskusi, chceme diskusi na ústavně-právním výboru, chceme diskusi expertní a chceme skutečně si ověřit, že ten zákon je v souladu jak s evropskými předpisy, tak s ústavou, tak s Listinou, abychom nevylili s vaničkou i to dítě. A proti zkrácení lhůt... Rozhodně, my to podpoříme. Zkrácení lhůt my chceme, tu diskusi, chceme tu podporu, chceme, aby ten zákon tady byl, ale chceme, aby byl prostě v souladu s obecně závaznými právními předpisy, s ústavou i s evropskými předpisy.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedkyně. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Není tomu tak, končím obecnou rozpravu a ptám se, zda je zájem o závěrečná slova? Je. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, mám za to, že i to, co tady padlo, že je žádoucí propustit tento zákon do druhého čtení. Bude poměrně dostatečný čas prodiskutovat to ve výborech. Rozumím tomu, že to je vlastně nová regulace, doposud tady nebyla. Takže těším se na debaty na příslušných výborech. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vzhledem k tomu, že zazněla námitka, tedy veto dvou poslaneckých klubů, ANO a SPD, budeme pokračovat dále. Nezazněl žádný návrh, o kterém bychom měli hlasovat. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Já nejprve přivolám kolegy z předsálí. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak. Já ještě zagonguji a přistoupíme k hlasování.

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru jako výboru garančnímu?

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 60, přihlášeno 140 poslanců a poslankyň, pro 125, proti žádný. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání? Prosím, paní předsedkyně.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, paní místopředsedkyně. S ohledem na to, co jsem řekla, už to nebudu opakovat, navrhuji přikázat ještě ústavně-právnímu výboru. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Má ještě někdo jiný návrh? Pan poslanec Strýček, prosím.

Poslanec Jiří Strýček: Dobrý den, vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já si tedy dovoluji, protože jsem se s tím návrhem zákona také seznámil, a samozřejmě hovoří se tam velmi o bezpečnosti státu, takže navrhuji ještě projednání v bezpečnostním výboru. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Má ještě někdo další návrh? (Nikdo se nehlásí.)

Nyní budeme hlasovat o návrzích na přikázání, a to za prvé ústavně-právnímu výboru.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 61, přihlášeno 140 poslanců a poslankyň, pro 124, proti žádný, návrh byl tedy přijat.

Nyní budeme hlasovat o přikázání výboru bezpečnostnímu, jak navrhl pan poslanec Strýček.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 62, přihlášeno 140 poslanců a poslankyň, pro 56, proti 3. Návrh byl zamítnut.

Konstatuji tedy, že jsme tento návrh přikázali k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru dalšímu.

Nyní budeme hlasovat o návrhu, který zazněl v obecné rozpravě od paní poslankyně Decroix, na zkrácení lhůty o 10 dnů na 50 dnů. Je to tak?

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 63, přihlášen 141 poslanec a poslankyně, pro 125, proti žádný. Návrh byl přijat a lhůtu jsme tedy zkrátili na 50 dnů.

Končím projednávání tohoto bodu. Ještě než se rozejdeme, tak bych požádala pana místopředsedu volební komise Karla Haase, aby nás seznámil s výsledky volby, která proběhla dnes od 13.45 hodin. Jednalo se o bod 13, Návrh na volbu předsedy Národní rozpočtové rady. Prosím, máte slovo. (Stoupá hluk v sále.) A prosím o klid.

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.