(16.40 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
O elektronické evidenci tržeb panovalo několik mýtů, které šířila současná vládní pětikoalice, a to s jediným cílem - náš návrh zdiskreditovat a zpolitizovat bez ohledu na jakoukoliv reálnou funkčnost či případnou nefunkčnost našeho systému. Vyjádřím se tedy jen k pár z nich, protože ve finále všichni tuto falešnou argumentaci důvěrně známe. Některá zazněla i tady v úvodním vystoupení pana ministra.
Jednak se často na půdě této Sněmovny, ale i v médiích šířilo, že náš návrh pokládá každého z podnikatelů za nepoctivého. Samozřejmě opak je pravdou. Poctivých podnikatelů se EET vůbec nedotklo. Ti účtenky poctivě podávali již před náběhem EET. Elektronická evidence tržeb je právě pro tyto podnikatele výhodná, protože jim pomáhá bojovat s tou menší a méně poctivou částí podnikatelů.
Druhým účelově šířeným mýtem je, že systém přináší zásadní náklady na výběr daní za tu poctivou část ekonomických subjektů. Ani toto často opakované tvrzení není založené na pravdě. Více než 90 % podnikatelů již v době přijímání zákona používalo internet. Připojení tedy měli. Je možné předpokládat, že od tehdy se samozřejmě podíl těchto subjektů výrazně zvýšil. Bavíme se už o průběhu pěti let. Těm nejmenším jsme pomohli formou zvýšení slevy na dani. Tedy i pro tyto subjekty to bylo de facto výhodné. Bylo tam v době zavedení to jednorázové snížení 5 000 té slevy na dani.
Třetím vybraným mýtem je, že dodatečné náklady pro živnostníky a podnikatele mohou vést k ukončení jejich činnosti. Toto tvrzení se ukázalo jako naprosto nepravdivé. Soudím tak na základě reálných dat, která máme dnes k dispozici. Nedocházelo k výraznému poklesu počtu podnikatelských subjektů a počet živností, například v hostinské sféře, po zahájení EET dynamicky rostl, a to až do období pandemie. Jen za období mezi závěrem roku 2016 a koncem roku 2019 se počet živností v hostinské činnosti zvýšil o zhruba 5 %. Obdobně rostly i mzdy v tomto odvětví. Tempo růstu průměrné hrubé mzdy v sektoru ubytování, stravování a pohostinství v období roku 2017 až 2018, až v podstatě do začátku zdravotnické krize, bylo dle oficiálních údajů ČSÚ výrazně vyšší než celorepublikové tempo růstu průměrné mzdy. Už jsem o tom mluvila, o tom diametrálním rozdílu mezi mediánovou průměrnou mzdou a mzdou v těchto dvou odvětvích, která byla zaváděna jako první před náběhem EET. Diametrální rozdíl.
Opakuji ještě jednou, že výraznější náklad, který mohla EET přinést podnikatelským subjektům, bylo jedině to, že některé subjekty - říkám některé - musely přistoupit k platbě daní. Tady všichni chápeme, že právě to byl záměr celého zákona. Odstranit tuto konkurenční nevýhodu. Odstranit nevýhodu pro ty poctivé, kteří si vždycky své povinnosti plnili a daně platili. Nakonec i pan ministr řekl - to je asi druhá věc, na které se dnes shodneme, už toho asi moc nebude - že daně se platit musí. Tady tedy všichni chápeme, že právě to byl základní záměr celého zákona. Argument, že může někoho placení daní zlikvidovat a z tohoto důvodu máme neplacení daní tolerovat, do vyspělé společnosti tohoto století skutečně nepatří.
Taktéž se šířily poplašné zprávy, že systém vzniká chaoticky a že není dostatečně připravený. Už asi tušíte, že musím opět nesouhlasit. Zákon vznikal více než rok. Vznikal na základě konzultací jak s odborníky v České republice, tak s odborníky ze zahraničí, což jsem samozřejmě již tady uváděla a deklarovala. Elektronická evidence tržeb zohledňovala připomínky právních expertů, jakož i veřejnou diskuzi. Chaos v celém tomto procesu vytvářela jen současná vládní pětikoalice, která celý problém zpolitizovala, pravděpodobně z nedostatku jiných témat.
Rovněž byla šířena nepravda, že systém za stovky milionů vzniká v utajení. Když se na to podíváme čistě technicky a z pohledu technologií, tak ano. Nechcete přece někomu, kdo by chtěl systém zneužít, dát přihlašovací údaje do systému. To je celkem jasné. S tímto mýtem souviselo taktéž, že shromažďování velkého množství dat může být zneužito. Systém je sestavený jako bezpečný nejlepšími odborníky na tuto problematiku. Z dat nikdo nezjistí, co si kdo koupil. Právě proto byl technologický vývoj prováděný za zavřenými dveřmi.
Mýtem, kterým strašila nynější pětikoalice, je také délka čekání na účtenku. Že plátci budou ve frontách čekat na zaevidování tržby, a tím se prodlouží doba strávena při placení. Vystavení účtenky a zaevidování tržby trvá stejně dlouho jako platba kartou. Čekání nám nehrozí ani při výpadku internetu. Ani tento mýtus se nepotvrdil.
Poslední z řady argumentů bylo, že se v České republice máme inspirovat na Západě, a ne na Balkáně. To jsem tady slyšela mockrát. Myslím si, že inspiraci musíme čerpat tam, kde systém funguje a kde můžeme hledat populaci s podobným naladěním, podobnou minulostí a podobnými problémy v této oblasti. I díku tomu se nám podařilo dobře implementovat EET.
Eliminace této nepoctivé konkurence a vytvoření podmínek pro férové podnikatele byly i důvody, proč EET byla od začátku podporovaná drtivou většinou profesních a oborových asociací, komor a svazů. Plnění zákonných povinností totiž nesmí znamenat konkurenční nevýhodu. Co je důležité, oni u této podpory setrvali. Podle vyjádření, která jsou ve veřejném prostoru, je toto špatný krok, krok špatným směrem. Absolutní většina z nich, pokud ne úplně všichni, plédují, alespoň ti, kteří zastupují podnikatele, kterých se to týká, aby EET zůstalo alespoň na té bázi, jako je to teď, to znamená dobrovolné.
Jak už jsem řekla v úvodu, tak díky zavedení EET došlo také ke snížení počtu kontrol ze strany finančních úřadů, kdy se jejich počet snížil mezi léty 2017 a 2019 o zhruba 12 000. Tyto kontroly již zbytečně nezdržovaly poctivé od práce, naopak nepoctivým metody podnikání netolerovaly. V roce 2017 byl počet kontrol Celní a Finanční správy nad 82 000. Po zavedení prvních dvou vln EET se tento počet snížil na něco málo přes 60 000. Naopak nálezovost různých přestupků při kontrolách Finanční a Celní správy se výrazně zvýšila. V roce 2017 byla 22 % a v roce 2019 až dvojnásobná, tedy 44 %.
Díky informacím, které EET poskytovalo, se mohly kontrolní orgány jednoznačně zaměřit právě na ty nepoctivé. To samozřejmě snižovalo náklady veřejného sektoru, ale současně také snižovalo náklady poctivé části podnikatelského sektoru. Kontrolní orgány nedodržování systému netolerovaly, ale jasně také chci deklarovat, že jednotlivé pokuty nebyly likvidační. Demonstrovala jsem to jasně po třech letech na jasných statistických číslech. Takže ani tyto různé ataky ze strany pětikoalice se nepotvrdily. Orgány pokutovaly převážně závažná opatření (?) a tři čtvrtiny vyřešily bez udělení finanční sankce. ***
