(pokračuje Jana Mračková Vildumetzová)

2.
Vládní návrh zákona, kterým se zrušuje zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb,
ve znění pozdějších předpisů, a mění a zrušují další související právní předpisy
/sněmovní tisk 177/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede - a vidím, že už je u stolku pro navrhovatele - pan ministr financí Zbyněk Stanjura. Pane ministře, prosím, abyste se ujal slova.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím, že kdo sledoval postoje členů dnešních vládních stran k tomu, jak bylo zaváděno EET, a k celému tomu průběhu, nemůže být překvapen tím, že plníme jeden ze svých klíčových předvolebních slibů, které jsme učinili a díky kterým jsme sněmovní volby v loňském roce vyhráli, a předkládáme návrh zákona, kterým se ruší elektronická evidence tržeb. Všechna ustanovení, která jsou v tomto zákoně, v tomto návrhu, souvisí pouze s ukončením evidence tržeb, nejsou navrhovány žádné úpravy nad rámec těch nutných ke zrušení.

Já v této chvíli nebudu opakovat všechny argumenty, říkal jsem je tady mnohokrát. Kdyby se někomu zdálo, že jich je málo, můžu odkázat na svá četná vystoupení k EET, případně část těch argumentů zopakovat. Nicméně je třeba říct, že za tu dobu, kdy fungovalo EET - a ono už nefunguje dva a tři čtvrtě roku, řekněme si, respektive dva a čtvrt roku, ale půl roku ještě fungovat nebude, protože v rámci covidu jsme vlastně ruku v ruce s tehdejší vládou vypnuli EET zhruba od března roku 2020 do konce roku 2022.

Tak kromě našich výhrad, které se nijak nezměnily, se ale velmi změnilo podnikatelské prostředí. Došlo k prudkému zvýšení objemu bezhotovostních plateb, kdy v loňském roce to bylo zhruba 60 % a během dvou až tří let experti odhadují, že podíl bezhotovostních plateb vystoupá až na 80 % všech tržeb. Připomeňme si, že evidovat bezhotovostní tržby je neústavní podle rozhodnutí Ústavního soudu. V tomhle ohledu jsme byli úspěšní my, kteří jsme to podání k Ústavnímu soudu dali, a proto v loňském roce 40 % maximálně hotovostních plateb, do dvou až tří let maximálně 20 % hotovostních plateb.

Poslanecká sněmovna, Senát zavedly paušální daň, limit jeden milion. Včera jsme na vládě schválili návrh, aby se tento limit zvýšil na dva miliony. Stejně tak jsme schválili návrh, aby se zvýšil limit pro povinnou registraci k DPH z jednoho na dva miliony, a určitě se shodneme, že pokud tento nástroj měl údajně sloužit ke kontrole DPH, tak u neplátců to žádný význam nemá, stejně tak jako u těch bezhotovostních plateb.

Nicméně co je podstatné. My otáčíme princip vztahu státu a občana a podnikatele. Já bych řekl, že kromě těch debat, které nás ještě čekají, o údajných přínosech, které jsou údajné, na druhé straně náklady jsou velmi přesně vyčíslitelné, přesně to nejhorší na tom EET byl ten základní přístup: každý je sprostý podezřelý a má se on-line způsobem v režimu 24/7 vyviňovat z tohoto všeobecného podezření. To si myslím, že bylo úplně nejhorší v tom celém systému EET.

My to chceme otočit. Není to první případ, kdy říkáme, že my chceme důvěřovat občanům, důvěřovat podnikatelům. To neznamená, že nebudeme provádět kontroly, a to neznamená, že nebudeme velmi přísní vůči těm, kteří své povinnosti neplní. Zopakuji, co říkám často, ale občas nám opozice podsouvá něco jiného, daně nejenom že se platit mají, daně se platit musí, protože státní rozpočet má pouze příjmy od daňových poplatníků a dluhy. Nic jiného na příjmové straně rozpočtu není a zejména těmi dluhy jsou financovány dlouhodobě výdaje státního rozpočtu.

V předchozím bodě se některý z poslanců z opozice podivoval, že jsme zvýšili, když jsme připravovali návrh rozpočtu, výdaje na obsluhu státního dluhu. Ano, to jsme zvýšili a proti loňskému roku platíme zhruba o jednu miliardu korun měsíčně více na obsluze státního dluhu. Neznám více mandatorní výdaj státu, než je platba úroků z dluhů, které stát v minulosti udělal.

Ten materiál, který jsem vám předložil, zejména důvodová zpráva, posouzení dopadů na podnikatelský sektor, odhady příjmů, odhady nákladů, dělal odborný aparát Ministerstva financí, já jsem do toho nijak nevstupoval, velmi často to byli ti sami lidé, kteří psali důvodovou zprávu, když se systém EET zaváděl. Myslím, že takhle má fungovat profesionální aparát Ministerstva financí, který plní programové prohlášení vlády. Když se jedna vláda rozhodne EET zavést, tak je třeba to napsat profesionálně a legislativně správně, a pokud se nějaká vláda jako naše rozhodne EET zrušit, opět to můžou kvalitní úředníci napsat legislativně správně.

Nikdy jsme se nedozvěděli, nikdy jsme dostali relevantní data o tom... o těch údajných zvýšených příjmech státního rozpočtu. Slyšel jsem mnohokrát šermovat různými čísly, ale nikdy jsme neměli podklady věrohodné k tomu, (nesrozumitelné) řekli. Velmi často se uváděl jako případ, že rostly příjmy v těch odvětvích, na která byla uvalena EET, ale současně ti samí zapomněli zdůraznit, že v těch odvětvích, na která uvalena EET nebyla, ty daňové příjmy rostly ještě rychleji. Chci připomenout, že nikdy nebyla zavedena třetí a čtvrtá plánovaná vlna EET. Bylo to i díky rozporům v koalici, která to tehdy zaváděla, naštěstí, a taky již schválený nástup třetí a čtvrté vlny opět zrušil Ústavní soud. Myslím si, že si to všichni pamatujeme.

Jaká je alternativa, pokud bychom ten návrh zákona neschválili? 1. ledna příštího roku by se rozběhlo EET nejenom pro ty, kteří EET už měli před tím vypnutím v březnu 2020, ale pro statisíce dalších živnostníků, kteří EET nikdy neměli. Nemyslím, že je to vhodné. Nemyslím, že je třeba zatěžovat naše drobné podnikatele dalšími náklady. Ale to klíčové jsem vlastně řekl jednou: Tento návrh demonstruje změnu přístupu vlády k občanům a k podnikatelům, demonstruje, že jim věříme, protože my víme, že naprostá většina jich je slušných, poctivých a plní si své daňové a další povinnosti vůči státu. A s těmi ostatními budeme samozřejmě bojovat, ale těch je výrazná menšina. A není žádný důvod za výraznou menšinu nepoctivých trestat dalšími povinnostmi a další byrokracii ty, kteří jsou poctiví a poctivě podnikali celé období, kdy se na tento nelehký způsob obživy dali.

Děkuji za pozornost a pevně věřím, že společně do konce roku EET zrušíme a svět podnikání v České republice bude zase o něco svobodnější a jednodušší. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. A nyní se měla ujmout slova zpravodajka pro prvé čtení, poslankyně Barbora Urbanová, ale mám zde avizovanou změnu. Za paní poslankyni bude zpravodajovat pan poslanec Vojtěch Munzar. Toto musíme odhlasovat, takže já přivolám kolegy z předsálí... Myslím, že můžeme zahájit hlasování.

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro změnu zpravodaje? Kdo je proti?

Hlasování číslo 4, přihlášeno 145 poslanců a poslankyň, pro 89, proti 1. Návrh byl přijat, zpravodajem tedy bude pan poslanec Vojtěch Munzar.

 

A také bych ho poprosila, aby se ujal čtení... pardon, aby se ujal slova. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych navázal svou zpravodajskou zprávou na to, co řekl pan ministr v úplném závěru. Ve veřejnosti panuje mnohdy mylná domněnka, mylná představa, že EET už je zrušeno, protože se s ním každodenně veřejnost nepotkává. Fakticky, ale právně je pouze odloženo EET do konce tohoto roku. To znamená, my se vždycky tady bavíme u zákonů, co se stane, když nějaký zákon přijat bude. Dnes bychom se měli bavit také o tom, co se stane, když tento návrh, tento vládní návrh zákona přijat nebude.

Stane se to, že od 1. ledna 2023 se znovu zapne povinnost EET pro gastronomická zařízení, pro restaurace, pro ubytovací služby, pro maloobchod a zároveň se k tomu nově přidá povinnost pořídit si EET pro všechny další vlny živnostníků, například pro všechny kadeřnice, zahradníky, další řemeslníky, trhovce, drobné výrobce, dokonce i praktické lékaře, veterináře, fyzioterapeuty, zkrátka pro všechny, kteří přijímají platby za své služby v hotovosti. K těm povinnostem patří samozřejmě investiční náklady do toho zařízení, ale také povinnosti typu vyvěšení cedulek pod značnou pokutou 50 000 korun. V době, kdy sektor služeb i obchodu a podnikání byl otřesen dvěma lety proticovidových opatření, a v době vysoké inflace a celkového zvyšování nákladů pro podnikatele by znovuzapnutí EET, to znamená nepřijetí tohoto vládního návrhu, přineslo další náklady a komplikace.

Dovolte mi, abych ve zpravodajské zprávě trochu připomněl historii tohoto tisku. Původní zákon vešel v platnost 1. prosince 2016 po dlouhých diskusích v této Poslanecké sněmovně a zavedení evidence tržeb bylo původně rozděleno do čtyř fází. V praxi došlo v minulosti k realizaci pouze prvních dvou fází - stravovací a ubytovací služby a velkoobchod a maloobchod - a další rozšíření EET na další služby a živnostníky, tedy třetí a čtvrtou fázi, které měly původně nastat během roku 2018, bylo fakticky zrušeno Ústavním soudem, který požadoval zároveň zdůvodnění a analýzu, jejímž obsahem by bylo posouzení nezbytnosti regulace vůči dotčeným osobám a vůči dotčeným činnostem. Ústavní soud posuzoval rovněž zákon jako celek, jeho rozhodnutí bylo zachování zákona, avšak musím upozornit, že s významným disentním stanoviskem části ústavních soudců, kteří nesouhlasili se zákonem jako celkem, protože se podle nich jednalo o významný zásah do soukromí a svobody podnikání a podle nich stát nevyužil méně invazivních prostředků, které by vedly k deklarovanému cíli zákona.

Po rozsáhlé diskusi v minulém volebním období v Poslanecké sněmovně a také po vrácení Senátem byla schválena novela, která předpokládala v květnu v roce 2020 rozšíření EET právě na další činnosti, na další služby, na další živnostníky. Nicméně přišel covid a po prvotním odmítání odkladu EET minulou vládou tak tehdejší vláda nakonec přišla dvakrát s odkladem - společně s námi - s odkladem dalších fází a vypnutím EET pro ty, kde EET již bylo zavedeno. Nejdříve byl odklad do konce roku 2020, následně pak odklad právě do konce tohoto roku.

Je důležité si připomenout, že tehdejší ministryně financí to komentovala slovy, že EET je zátěží pro podnikání, a doslovně uvedla, že je nutné nechat ekonomiku nadechnout.

A dnes nám stávající vláda v souladu se svým programovým prohlášením předkládá návrh na zrušení zákona o evidenci tržeb. Vláda ve své důvodové zprávě uvádí několik důvodů. Jedním z důvodů, který tady zmínil pan ministr, je nízký dopad na straně příjmů státního rozpočtu, tedy to, že by při obnovení EET a rozšíření o třetí a čtvrtou vlnu došlo jen k mírnému navýšení příjmů státního rozpočtu. Tím se argumentace liší od předchozí vlády, která veřejnosti často říkala čísla vyšší, nicméně pokud budu citovat důvodovou zprávu, původně odhadovaný dopad na příjmových daních nebyl zcela naplněn. Zároveň je důvodem snížení výdajů na straně státního rozpočtu, snížení nákladů souvisejících s EET, a to ve výši necelých půl miliardy korun. Důležitým argumentem je snížení nejen administrativních, ale i finančních nákladů na straně jednotlivých podnikatelů. Vláda náklady odhadla minimálně na 1,5 miliardy korun, což je z mého pohledu velmi konzervativní odhad, protože zde vláda počítala s průměrnou částkou pouze 3 000 korun na jeden subjekt. Já se osobně domnívám, že ten náklad by byl daleko vyšší. Dalším důvodem, který tady zmínil pan ministr, byl výrazný nárůst bezhotovostních tržeb v průběhu covidového období.

A já bych ke všem důvodům, které uvádí vláda, ještě přidal jeden argument. Vzhledem k tomu, že EET bylo přerušeno a odloženo z důvodu výrazné zátěže pro podnikání, tak se dnes stále nacházíme v nelehké ekonomické situaci, kdy jsou jednotlivé podnikatelské subjekty konfrontovány s vysokou inflací, se zvyšováním svých nákladů, s růstem cen, snížením dodávek materiálu a ochlazováním poptávky, tak důvody, které předtím vedly k přerušení EET, v tomto smyslu zvyšování cen a zvyšování nákladů, tak v tomto smyslu trvají. Zbytek argumentů a svého politického postoje bych si s dovolením nechal do obecné rozpravy, do které se po ostatních přednostních právech hlásím. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. A nyní zde mám přihlášenou paní předsedkyni Schillerovou s přednostním právem ještě před zahájením rozpravy a poté vystoupí pan místopředseda Havlíček. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane ministře, ještě jednou, milé kolegyně, milí kolegové, mám nachystané dlouhé vystoupení, chci mluvit o tom, jak to vlastně všechno začalo, pokračovalo a tak dále. Ale musím zareagovat na některé věci, které tady padly ze strany zejména pana ministra, spíš takové nepřesnosti nebo - budu velmi zdvořilá - nepravdy.

Vypnutí EET. Není vypnuto EET. EET je dobrovolné. A takto to bylo. A není ani pravda, pane poslanče Munzare, prostřednictvím paní místopředsedkyně, že bych byla proti tomu. Naopak, aktivně jsem přišla dvakrát po sobě. A mohla jsem to nechat do konce roku 2021, měli jsme na to dost tady hlasů, a přesto jsem chtěla do konce roku 2022, abych z toho nedělala téma parlamentních voleb. Prostě považovala jsem to tehdy za nefér. A měla jsem s tím problém i v rámci našeho hnutí. Takže prosím kdyžtak korektně tyto věci. Není vypnuto. Je dobrovolné. A pořád hodně podnikatelů dobrovolně - těch poctivých, kterých je většina, ano, máte pravdu, v tom se určitě shodneme - a ti poctiví právě volají po tom, aby zůstalo EET alespoň dobrovolné. Mám tady celou řadu argumentů od podnikatelů. a určitě se v průběhu dlouhé diskuse, která nás čeká, k tomu dostaneme.

Ano, máte pravdu, pane ministře, že transakce platebními kartami stouply. Ale i to je důsledek EET. Jestliže Ústavní soud tehdy konstatoval, že se nemají pod hotovostní platby - a já jsem s tím nikdy neměla problém - zahrnovat platební karty, byly vyňaty tehdy některou z těch novel a nebylo to aplikováno, tak logicky prostě vzrostly jako jeden z důsledků. Ale druhý, přiznejme si otevřeně, neméně důležitý a neméně zásadní, byl covid, který přispěl velmi k tomu, že stoupl počet transakcí formou platebními kartami. A naopak podnikatelé, se kterými jsem mluvila, nebo zástupci svazů říkají, teď to zase půjde dolů, až se zruší EET. Také není pravda, že by řekl Ústavní soud, že je protiústavní. To neřekl. Bylo tam disentní stanovisko, které jste tady rok a půl opakovali, zejména pan poslanec Munzar, prostřednictvím paní místopředsedkyně, když jste obstruovali novelu, tak jste tady to disentní pořád všichni četli za sebou, on už to nikdo moc neposlouchal, já ano, protože jsem tady seděla u stolku předkladatelů a mnohdy jsem namítala, že už to slyším asi po sté dvacáté páté, ale to už je úděl tady nás všech, kteří buď předkládáme, nebo něčemu bráníme.

A ještě jste říkal, že ano, zavádíme paušální daň, to je pravda. Paušální daň jsme zavedli, naše vláda. Já si stojím za tím, že to je vynikající projekt. Těšila jsem se, že ho teď vylepšíme společně tady tím, že posuneme, velmi správně, také děkuji za to, že jste to dotáhl, pane ministře, povinné plátcovství DPH nad dva miliony. To určitě podpoříme. To bude velmi rychlé. Paušální daň, váš návrh už se mi líbí méně, ta tři pásma. Ale to bude debata někdy jindy. Takže tím jsme to moc nevylepšili. A myslím si, že pokud to tady prosadíte, většinu máte, tak atraktivita tohoto institutu se určitě zmenší.

Co se týče, mluvil jste o tom, že vnímání podnikatelů poctivých, nepoctivých... Znovu opakuji, shodujeme se na tom, že poctivých je většina. Právě ti chtějí, aby zůstalo EET. Bojí se právě návratu do devadesátek, což teď vidíme v přímém přenosu i v jiných oblastech. Tak mi to přímo napsali, mám tady takový podklad, který potom, až se k němu dostanu, tak ocituji. A tohle je jeden z argumentů. Ale já se budu držet spíš těch věcných. A když se podívám na statistiky, a mám ta čísla, když jsem ještě byla ministryní financí a vyhodnocovali jsme tři roky poté, což je zpátky, já nevím, dva roky, nebo rok a půl, nebo dva roky to budou asi spíš, tak byl tam jednoznačný podle údajů, a tady s vámi souhlasím, aparáty pracují pořád stejně ať pro vás, nebo pro mě pracovaly, tak provádění daňových kontrol kleslo. Logicky. Protože díky těm přehledům v kombinaci s kontrolním hlášením, samozřejmě že ne všichni jsou plátci DPH, ale u těch, kteří po zavedení EET..., klesal počet prováděných kontrol, protože logicky Finanční správa si vyhodnocovala elektronické údaje a chodila víceméně na jistotu. Pokud se vrátíme zpátky k tomu, že nebude mít tyto nástroje, tento unikátní digitální projekt, tak samozřejmě zase bude obtěžovat. Vrátíme se k tomu, kdy jsem se rozčilovávala ještě na nižších pozicích ve Finanční správě, že si někdy kontroloři ulehčovali situaci tím, říkám, na nižších pozicích ve Finanční správě, nikoli jako náměstkyně nebo ministryně, že si někdy ulehčovali práci tím, že právě chodili tyto živnostníky kontrolovat, protože neměli žádné podklady, kromě podaného daňového přiznání neměli příliš údajů, pak tam chodili a zbytečně je zatěžovali, což právě tyto digitální nástroje odstranily. Ale i to byl smysl, aby se zmenšil počet kontrol, aby se nekontrolovali tito lidé - proč také, když vlastně ty údaje byly v systému Finanční správy?

Třetí a čtvrtá vlna - o žádných rozporech v koalici nevím. My jsme se tenkrát dohodli na systému, kde se výše příjmů nebude evidovat elektronicky. Tam ta dohoda byla poměrně rychlá a pak jsme ji tady prosazovali společně na půdě Poslanecké sněmovny.

Takže jenom ještě jednu věc. Kdyžtak bych prosila pana poslance Munzara, prostřednictvím paní místopředsedkyně, aby mě buď necitoval, nebo citoval doslovně. Já jsem nemluvila o zátěži pro podnikání, když jsem navrhovala odložení, nebo ne odložení, ale dobrovolné EET po dobu dvakrát po sobě kvůli covidu, ale mluvila jsem o tom, že by si prostě museli někteří v té době jít plnit povinnosti při té registraci, které nebyly nějak složité, ale byl covid, byl prostě omezený kontakt s úřady, nemohli nikam jít, někteří neměli on-line. Takže to byly ty důvody, proč jsem prostě na to přistoupila. Takže ne že bych to považovala za... Ale naopak oni volají dneska podnikatelé, že to za zátěž nepovažují.

A teď prosím k takovému souhrnnému mému vystoupení. Mně to prostě nejde dohromady u pana ministra Stanjury, on nastoupil na Ministerstvo financí a tvrdí od počátku, že chce být rozpočtově odpovědný a snižovat výšku veřejného zadlužení. Nebudu opakovat, že ten plán má opačný, to si určitě řekneme, bude tady novela zákona o rozpočtu a další rozpočtové procesy, které nás čekají, takže o tom se určitě budeme bavit. Ale ty reálné kroky, které právě sleduji, a tohle je jeden z nich, tak naznačují něco úplně jiného.

Elektronická evidence tržeb byla od počátku koncipována - já jsem nebyla úplně u toho samého začátku, já jsem se stala náměstkyní ministra financí pro daně a cla od 1. ledna 2016 a to už vlastně byl ten proces poměrně v běhu těch prvních dvou fází, ale byl vlastně koncipován jako plošné opatření s postupným náběhem v čase, jehož hlavním cílem bylo narovnání podnikatelského prostředí, nárůst výběru daní. Čili filozofie hnutí ANO, když převzalo Ministerstvo financí, byla ta, že nebudeme zvyšovat daně, v tom se shodujeme, to jsem ráda, aspoň v něčem, ale budeme je lépe vybírat. Věřte mně, že vím, o čem mluvím. Ono se to moc za vašich vlád nedařilo.

To se v konečném důsledku projevilo na snížení daňové zátěže, protože tím, že jsme ty daně lépe vybírali, tak jsme je mohli snižovat. A to je ta známá tabulka od roku 2015, 2016, v níž celkové snížení daní i při započtení zrušení superhrubé mzdy, což bylo i s vaší pomocí, abych byla poctivá, tak dělalo nějakých, já nevím, 516-520 miliard. A to jsme si mohli dovolit díky právě důslednému vybírání. Nebylo to jenom díky EET, bylo to zejména díky druhému významnému institutu na DPH, a to kontrolní hlášení, díky kterému během tří let, pouhých tří let, v podstatě skončily karuselové podvody, které byly prostě v megarozměrech. Megarozměry, miliardy korun, které se takhle, řeknu, a tady si troufnu říct ukradly, to si troufnu tohle slovo tady použít, ze státního rozpočtu. Takže po třech letech to konstatoval tehdejší nejvyšší státní zástupce ve své každoroční zprávě, že v podstatě on může konstatovat, že došlo k velkému, vlastně téměř ukončení i této trestné činnosti, protože to byly skutečně loupeže.

Tam samozřejmě sehrálo roli i další - to, že jsme zavedli institut toho, že daňovou kontrolu neprovádí jenom místně příslušný správce daně, ale ten, kdo ji zahájí jako první. To byl velmi významný počin a v kombinaci s tím dohromady se zlikvidovaly karuselové podvody a také se zlikvidovaly daňové ráje - Praha. Ten v podstatě skončil, daňový ráj Praha. Zase si pamatujete, tam vycházelo statisticky, ty palcové titulky, že daňová kontrola v Praze probíhá jednou za 358 let, takže se tam všichni stěhovali. A to je dobře, protože tím propadli sítem ti nepoctiví, kterých, a to se taky shodujeme, znovu opakuji, je menšina.

Za dobu svého fungování EET vytvořila téměř 60 miliard dodatečných příjmů pro státní rozpočet. To je asi pro vás, pane ministře, při plánovaných schodcích pro rok 2024 a 2025, ročně předpokládám, že by to pro vás nebylo málo. Nechci vám podsouvat, že byste to považovali... Já nemluvím jenom o dani z příjmů. Já mluvím i o dopadech na sociální pojištění, na zdravotní pojištění. Všechno vám ruku v ruce stoupá. Když se vám zatajené příjmy snižují, a znovu opakuji, že v roce 2013, než vlastně se přistoupilo - v roce 2014 se Andrej Babiš stal ministrem financí a začal řešit, jak na to. To znamená, na Slovensku opsal kontrolní hlášení a v Chorvatsku EET. Tak tehdy v roce 2013, na konci roku 2013, Český statistický úřad odhadl zatajené příjmy v České republice na 130 miliard.

Elektronická evidence tržeb je hospodářsko-politické opatření, které jsme politicky prosadili a zavedli společně s mým předchůdcem, tehdejším ministrem financí Andrejem Babišem. Ten s tím vlastně začal, já jsem v tom pokračovala. Tento systém zabezpečoval pro státní rozpočet dodatečný každoroční příjem - měl, kdyby byly zavedeny všechny, postupný náběh tam byl - až 13 miliard ročně. Já jsem se dívala do důvodové zprávy. Skutečně máte pravdu, že aparát pracuje stejně. Jsou tam údaje v tom čase zavedení, se kterými jsem pracovala i já. Ten systém, tak jak byl nastaven a propočten, tam se nijak nezměnil. Ono ani by to nebylo možné. Musí aparát pracovat pořád na stejných principech. A to jenom za již zavedený systém, ve kterém jsou zahrnuty první dvě vlny EET.

V případě zavedení třetí a čtvrté vlny by podle odhadu Ministerstva financí EET vytvořila dodatečných 7,7 miliardy, tedy celkem bychom se bavili až o nějaké částce kolem 20 miliard. Já tady mám i prezentaci tři roky poté. Předpokládám, že se k ní dostanu v nějakém ze svých následujících vystoupení, kde vám předvedu ty konkrétní dopady, mám tam i grafy. Takže o tom se určitě můžeme potom pobavit. Teď chci projít chronologicky celý ten vývoj. (Na galerii pro hosty mávají děti.) Také zamávám dětem. (Poznámka z pléna.) To nevadí. Děti patří všem. Vaši - naši. Leda by byly jenom vaše. Ale i těm bych zamávala, pane ministře. Tak.

To, že ministr Stanjura odmítá zavést třetí a čtvrtou vlnu, politicky chápu, že nechce dokončit jeden z hlavních ekonomických projektů vlády Andreje Babiše a vůbec hnutí ANO, protože to započalo ještě před vládou Andreje Babiše v té minulé, předminulé vládě, i přestože dává podnikům, ale i občanům smysl. Co však nechápu vůbec, je rušení první a druhé vlny. Tady už jde o fungující systém, který má podle výzkumu společnosti STEM z roku 2020 až dvoutřetinovou podporu veřejnosti.

Teď trochu do historie. Psal se rok 2014, tak jak už jsem říkala, na Ministerstvu financí seděl Andrej Babiš jako ministr a v tomto období think tank CASE, který oficiálně počítá daňové úniky pro Evropskou komisi, publikoval zprávu, já už jsem se jí dotkla, která byla pro Českou republiku mimořádně pesimistická. Podvody s DPH v Česku během roku 2012 narostly o 15 miliard na celkových 90 miliard, a proto bylo namístě a nevyhnutelné přestat zavírat před tímto faktem oči a začít měnit filozofii pohledu na daně. To je také filozofie. Vy jste mluvil o filozofii, tak naše filozofie byla nezvyšovat daně, lépe je vybírat.

Na rozdíl od údajně pravicových vlád, které měly resort Ministerstva financí v gesci před hnutím ANO, jak znovu opakuji, nechtěl Andrej Babiš jít cestou zvyšování daní, ale nechtěl také zavírat oči před šedou ekonomikou, a tak se rozhodl, že tuto situaci změní. Začal se tedy jednoduše soustředit na to, jak daně řádně vybírat. Jenomže jak docílit toho, když v Česku v té době - do té doby, to se velmi změnilo - byl ustálený názor u některých poplatníků, že je normální daně neplatit?

Jako nejrozumnější tehdy - zjišťovaly se prostě různé varianty, konzultovalo se to a inspirace pro nás tehdy byla, nebo pro Andreje Babiše, v zahraničí, protože on věděl, že kolo již bylo objeveno, tak proč se v zahraničí neinspirovat? Diskutovalo se Německo, které mělo a má unikátní trojkombinaci, nezvyšuje daně, má dlouhodobě nízkou nezaměstnanost a současně má velice účinný systém daňové správy, který je opravdu nastaven velmi efektivně. Česká republika taktéž potřebovala národohospodářský příklad, jak daně vybírat lépe. Těch témat a příkladů bylo více a nakonec bylo vybráno Chorvatsko, země, která měla relativně dlouhotrvající problém se šedou ekonomikou. Samozřejmě měla podobnou postkomunistickou minulost a zavedla tento funkční systém.

To ve výsledku způsobilo, že podnikatelské subjekty v průběhu dvou let, a ten raketový nárůst, já to mám na těch grafech, které mi tamhle leží na stole, ten raketový nárůst v oblasti u segmentů, kde se zavedlo EET, byl naprosto evidentní. V těch segmentech, které byly zahájeny jako první, což byla vlastně oblast pohostinství a oblast ubytování, došlo k nárůstu zejména v tom prvním segmentu například průměrné mzdy, která byla naprosto diametrálně odlišná od průměrné mzdy ve zbytku ekonomiky. Tehdy před zavedením EET průměrná mediánová mzda se pohybovala někde kolem 22 000, a tam byla 12 000. To nebylo normální. A najednou začala čtvrtletí od čtvrtletí po zavedení EET růst. To znamená, že ten dopad byl prostě napříč. Mělo to vliv nejen na výběr příjmové stránky pro Finanční správu, ale mělo to vliv samozřejmě i na toto narovnávání, že se nedávaly takzvané mzdy na ruku, to znamená bez zaplacení sociálního a zdravotního pojištění.

Následně začalo Ministerstvo financí aktivně připravovat zásadní reformu, o které tu dnes diskutujeme. V rámci přijímání elektronické evidence tržeb byla s tehdejším chorvatským ministrem a ministerstvem navázána úzká spolupráce spojená s výměnou informací. Diskutovalo se u nás tady v České republice, diskutovalo se v zahraničí. V červenci 2014 například byl zorganizován brífink, kterého se účastnil tehdejší chorvatský ministr financí Boris Lalovac, o zkušenostech chorvatského Ministerstva financí, o zavedení a fungování systému elektronické evidence tržeb. Konzultace s ministrem Lalovcem a vlastně i jeho týmem, to znamená kolegy z chorvatského Ministerstva financí, se konaly opakovaně.

Souběžně s aktivní přípravou systému elektronické evidence tržeb začalo Ministerstvo financí komunikovat toto téma i směrem k občanům a subjektům v České republice. Tým Ministerstva financí začal aktivně vystupovat, komunikovat a vysvětlovat narovnání podmínek pro podnikání, zaměření kontrol na nepoctivou část této sféry, že to skutečně neznamená represi, naopak, že ti poctiví - a to se nakonec děje a událo ve velice krátkém čase a jasně to demonstrovala čísla - se nemusí vůbec kontroly obávat, téměř vůbec, pokud absolutně nevypadnou z žádných těchto problémů, protože vlastně Finanční správa má dostatečné evidence, aby si vytipovávala právě ty nepravé, nebo pravé pro kontrolu spíš, nepoctivé.

Záměr Ministerstva financí České republiky byl takový, aby náklady na straně podnikatelské sféry byly minimalizované. Původně jsme počítali taktéž s povinností zákazníka převzít účtenku, na to si možná vzpomínáte, to byly ty začátky. Po rozsáhlých diskusích s odbornou i laickou veřejností bylo od tohoto bodu ustoupeno. To názorně deklaruje, že jsme se snažili aktivně komunikovat a přizpůsobovat elektronickou evidenci reálným požadavkům trhu a občanů. Od úvodu nám bylo jasné, že podpora veřejnosti pro tento projekt je stěžejní.

Na začátku roku 2016 se v Poslanecké sněmovně podařilo schválit elektronickou evidenci tržeb a v důsledku vyššího predikovaného inkasa daní jsme mohli současně s tím snížit DPH u stravovacích služeb z 21 % na 15 %. To bylo to první snížení. Víte dobře, že následovalo potom s odstupem asi dvou let další.

V polovině roku Ministerstvo financí začalo aktivně a masivně komunikovat EET s veřejností a vysvětlovat veřejnosti jednoznačné výhody EET. Tady si jen dovolím poukázat na rozdílnou komunikaci tehdejšího Ministerstva financí a komunikaci současné pětikoalice. V rámci aktivní komunikace MF ČR jsme podávali pomocnou ruku, a to jednak prostřednictvím odborných seminářů, odborných konferencí, veletrhů, setkání s Hospodářskou komorou, třeba s Unií kosmetiček, jak si vzpomínám, ale byla tam samozřejmě celá řada jiných profesních svazů. Známá taktéž byla návštěva Sapy, která se odehrávala pro vietnamskou komunitu opakovaně. Vytvořili jsme edukativní videa, webové stránky, tiskli jsme informační letáky a brožury a vytvořili jsme fungující telefonní linku pro pomoc subjektům, které měly nějaký specifický typ problému.

Následně od listopadu 2016 fungovala elektronická evidence tržeb na principu dobrovolnosti, to bylo to takzvaně záběhové období, tak aby si všichni účastníci mohli vyzkoušet, jak tento systém funguje, a ověřit si tím jeho a svou připravenost. Od prosince 2016 potom EET začalo fungovat v ostrém provozu v první fázi, to znamenalo povinnost evidovat tržby za ubytovací a stravovací služby. Postupný náběh EET pokračoval maloobchody a velkoobchody, které naběhly jako druhá vlna v březnu 2017.

Třetí a čtvrtá vlna náběhu EET byla Ústavním soudem odložena do května 2020. Na závěr roku 2017 nám i Ústavní soud dal za pravdu, že elektronická evidence tržeb sleduje legitimní cíl a tím je účinný výběr daní a narovnání podnikatelského prostředí.

Bohužel v důsledku pandemie koronaviru SARS-CoV-2, a já toho nelituju, jsme museli třetí a čtvrtou vlnu odložit, ony měly mít pozdější náběh a třetí a čtvrtá vlna se měla týkat některých řemeslníků, kadeřnictví, kosmetické salony, nehtová studia, maséři, fotografové, opraváři, hodinoví manželé, stánkaři na trzích, autoservisy a jiné podnikající fyzické a právnické osoby. Tady jsme ji projednávali velmi dlouho a víte, že jsme tam přistoupili i na - bylo to myslím 600 000 tržeb, kdy nebylo nutné evidovat elektronicky.

Elektronická evidence tržeb jako hospodářsko-politické opatření jednoznačně splnila očekávání. Jednak došlo k narovnání podnikatelského prostředí, kdy znemožnila nepoctivým podnikatelům - a znovu opakuji, tady se shodujeme, že jich je menšina - podstřelovat cenu, kterou vyžadovala většinová poctivá část podnikatelského sektoru. Skutečný efekt EET byl, že snížila poctivým podnikatelům administrativní zátěž, odstranila nekalé konkurenční výhody těm, kteří podnikali nepoctivě, a narovnala podnikatelské prostředí. K žádnému ohrožení individuálních svobod nedošlo, jak strašili zástupci pětikoalice, protože všechny informace má finanční úřad a podnikatelé je i před příchodem EET sdělovali, nebylo to nic nad rámec. Finanční úřad se k těmto informacím dnes díky EET pouze dostává včas. Mohl je cíleně využívat a analyticky zpracovávat. Díky EET, já už jsem to říkala, jenom to opakuji, nyní úřad nemusí zahajovat namátkové kontroly a prověřování, které poctivou část podnikatelské sféry - a znovu opakuji, že to je většina - časově a administrativně zbytečně zatěžovaly.

O elektronické evidenci tržeb panovalo několik mýtů, které šířila současná vládní pětikoalice, a to s jediným cílem - náš návrh zdiskreditovat a zpolitizovat bez ohledu na jakoukoliv reálnou funkčnost či případnou nefunkčnost našeho systému. Vyjádřím se tedy jen k pár z nich, protože ve finále všichni tuto falešnou argumentaci důvěrně známe. Některá zazněla i tady v úvodním vystoupení pana ministra.

Jednak se často na půdě této Sněmovny, ale i v médiích šířilo, že náš návrh pokládá každého z podnikatelů za nepoctivého. Samozřejmě opak je pravdou. Poctivých podnikatelů se EET vůbec nedotklo. Ti účtenky poctivě podávali již před náběhem EET. Elektronická evidence tržeb je právě pro tyto podnikatele výhodná, protože jim pomáhá bojovat s tou menší a méně poctivou částí podnikatelů.

Druhým účelově šířeným mýtem je, že systém přináší zásadní náklady na výběr daní za tu poctivou část ekonomických subjektů. Ani toto často opakované tvrzení není založené na pravdě. Více než 90 % podnikatelů již v době přijímání zákona používalo internet. Připojení tedy měli. Je možné předpokládat, že od tehdy se samozřejmě podíl těchto subjektů výrazně zvýšil. Bavíme se už o průběhu pěti let. Těm nejmenším jsme pomohli formou zvýšení slevy na dani. Tedy i pro tyto subjekty to bylo de facto výhodné. Bylo tam v době zavedení to jednorázové snížení 5 000 té slevy na dani.

Třetím vybraným mýtem je, že dodatečné náklady pro živnostníky a podnikatele mohou vést k ukončení jejich činnosti. Toto tvrzení se ukázalo jako naprosto nepravdivé. Soudím tak na základě reálných dat, která máme dnes k dispozici. Nedocházelo k výraznému poklesu počtu podnikatelských subjektů a počet živností, například v hostinské sféře, po zahájení EET dynamicky rostl, a to až do období pandemie. Jen za období mezi závěrem roku 2016 a koncem roku 2019 se počet živností v hostinské činnosti zvýšil o zhruba 5 %. Obdobně rostly i mzdy v tomto odvětví. Tempo růstu průměrné hrubé mzdy v sektoru ubytování, stravování a pohostinství v období roku 2017 až 2018, až v podstatě do začátku zdravotnické krize, bylo dle oficiálních údajů ČSÚ výrazně vyšší než celorepublikové tempo růstu průměrné mzdy. Už jsem o tom mluvila, o tom diametrálním rozdílu mezi mediánovou průměrnou mzdou a mzdou v těchto dvou odvětvích, která byla zaváděna jako první před náběhem EET. Diametrální rozdíl.

Opakuji ještě jednou, že výraznější náklad, který mohla EET přinést podnikatelským subjektům, bylo jedině to, že některé subjekty - říkám některé - musely přistoupit k platbě daní. Tady všichni chápeme, že právě to byl záměr celého zákona. Odstranit tuto konkurenční nevýhodu. Odstranit nevýhodu pro ty poctivé, kteří si vždycky své povinnosti plnili a daně platili. Nakonec i pan ministr řekl - to je asi druhá věc, na které se dnes shodneme, už toho asi moc nebude - že daně se platit musí. Tady tedy všichni chápeme, že právě to byl základní záměr celého zákona. Argument, že může někoho placení daní zlikvidovat a z tohoto důvodu máme neplacení daní tolerovat, do vyspělé společnosti tohoto století skutečně nepatří.

Taktéž se šířily poplašné zprávy, že systém vzniká chaoticky a že není dostatečně připravený. Už asi tušíte, že musím opět nesouhlasit. Zákon vznikal více než rok. Vznikal na základě konzultací jak s odborníky v České republice, tak s odborníky ze zahraničí, což jsem samozřejmě již tady uváděla a deklarovala. Elektronická evidence tržeb zohledňovala připomínky právních expertů, jakož i veřejnou diskuzi. Chaos v celém tomto procesu vytvářela jen současná vládní pětikoalice, která celý problém zpolitizovala, pravděpodobně z nedostatku jiných témat.

Rovněž byla šířena nepravda, že systém za stovky milionů vzniká v utajení. Když se na to podíváme čistě technicky a z pohledu technologií, tak ano. Nechcete přece někomu, kdo by chtěl systém zneužít, dát přihlašovací údaje do systému. To je celkem jasné. S tímto mýtem souviselo taktéž, že shromažďování velkého množství dat může být zneužito. Systém je sestavený jako bezpečný nejlepšími odborníky na tuto problematiku. Z dat nikdo nezjistí, co si kdo koupil. Právě proto byl technologický vývoj prováděný za zavřenými dveřmi.

Mýtem, kterým strašila nynější pětikoalice, je také délka čekání na účtenku. Že plátci budou ve frontách čekat na zaevidování tržby, a tím se prodlouží doba strávena při placení. Vystavení účtenky a zaevidování tržby trvá stejně dlouho jako platba kartou. Čekání nám nehrozí ani při výpadku internetu. Ani tento mýtus se nepotvrdil.

Poslední z řady argumentů bylo, že se v České republice máme inspirovat na Západě, a ne na Balkáně. To jsem tady slyšela mockrát. Myslím si, že inspiraci musíme čerpat tam, kde systém funguje a kde můžeme hledat populaci s podobným naladěním, podobnou minulostí a podobnými problémy v této oblasti. I díku tomu se nám podařilo dobře implementovat EET.

Eliminace této nepoctivé konkurence a vytvoření podmínek pro férové podnikatele byly i důvody, proč EET byla od začátku podporovaná drtivou většinou profesních a oborových asociací, komor a svazů. Plnění zákonných povinností totiž nesmí znamenat konkurenční nevýhodu. Co je důležité, oni u této podpory setrvali. Podle vyjádření, která jsou ve veřejném prostoru, je toto špatný krok, krok špatným směrem. Absolutní většina z nich, pokud ne úplně všichni, plédují, alespoň ti, kteří zastupují podnikatele, kterých se to týká, aby EET zůstalo alespoň na té bázi, jako je to teď, to znamená dobrovolné.

Jak už jsem řekla v úvodu, tak díky zavedení EET došlo také ke snížení počtu kontrol ze strany finančních úřadů, kdy se jejich počet snížil mezi léty 2017 a 2019 o zhruba 12 000. Tyto kontroly již zbytečně nezdržovaly poctivé od práce, naopak nepoctivým metody podnikání netolerovaly. V roce 2017 byl počet kontrol Celní a Finanční správy nad 82 000. Po zavedení prvních dvou vln EET se tento počet snížil na něco málo přes 60 000. Naopak nálezovost různých přestupků při kontrolách Finanční a Celní správy se výrazně zvýšila. V roce 2017 byla 22 % a v roce 2019 až dvojnásobná, tedy 44 %.

Díky informacím, které EET poskytovalo, se mohly kontrolní orgány jednoznačně zaměřit právě na ty nepoctivé. To samozřejmě snižovalo náklady veřejného sektoru, ale současně také snižovalo náklady poctivé části podnikatelského sektoru. Kontrolní orgány nedodržování systému netolerovaly, ale jasně také chci deklarovat, že jednotlivé pokuty nebyly likvidační. Demonstrovala jsem to jasně po třech letech na jasných statistických číslech. Takže ani tyto různé ataky ze strany pětikoalice se nepotvrdily. Orgány pokutovaly převážně závažná opatření (?) a tři čtvrtiny vyřešily bez udělení finanční sankce.

Zrušení EET je nevýhodné jak pro veřejnou sféru, tak i pro občany a podnikatele. U podnikatelů dojde k opětovnému obnovení nekalé konkurence a šedé ekonomiky. Na zrušení EET budou biti ti poctiví. Je to další demotivující prvek, který působí na podnikatele v České republice. Mělo by být tedy překvapením, že s tím přichází vláda, která deklaruje, že je vládou pravicovou. Podnikatelé současně přijdou o přirozenou možnost vymezit se vůči kritice, že nepřispívají férovým dílem k plnění veřejných rozpočtů, a tedy fungování státu.

Současně, a buďme k sobě upřímní, nedostupnost potřebných dat povede k návratu náhodně zaměřených daňových kontrol a zbytečnému kontrolování poctivých podnikatelů na úkor těch nepoctivých. Protože rezignovat na kontrolu nehodlá ani pan ministr, jak tady řekl v úvodu. Společně s tím samozřejmě tyto daňové kontroly nejsou zadarmo a budou stát stovky tisíc korun na administrativních nákladech. A stejný podíl nákladů finančních, ale i časových bude muset nést taktéž podnikatelský sektor. Na tomto místě doplňuji, že naprosto zbytečně. Taktéž přijdou podnikatelé o efektivní nástroj pro podporu svého podnikání, tedy již na platformě EET mnozí vybudovali. Jde například o kontrolu provozu, elektronické účtenky pro zákazníky, hlídání výše obratu pro DPH nebo paušální daň, prokazování obratu financující bance a podobně. Tyto informace mám přímo z rozhovoru s podnikatelským prostředím po celé České republice.

Pro občany zrušení EET nese taktéž významné náklady. V první řadě dojde k úbytku prodejních míst, která akceptují bezhotovostní platby, jejichž počet totiž v důsledku zavedení EET výrazně narostl, a to i mimo Prahu nebo velká města. Chci upozornit některé poslance, že Česká republika není jen Praha. Oni na to často zapomínají. Se zrušením EET taktéž souvisí snížení počtu obchodníků elektronicky evidujících nákupy, což mimo jiné zákazníkům významně usnadňuje pozdější reklamace. Není totiž třeba uchovávat papírovou účtenku, záruční list a podobně.

Zrušení EET však nese významné náklady i pro veřejný sektor. Stát totiž přijde o důležité informace, které mu EET poskytovala. Navíc tyto informace byly zcela výjimečně dostupné prakticky on-line, díky čemuž je stát mohl využívat k efektivnímu plnění svých funkcí. Přitom vládní pětikoalice neustále mluví o malém efektivním a digitálním státě, ale současně chce zrušit základní nástroj digitalizace z politických důvodů.

EET přináší veřejnému sektoru okamžité informace o viditelných trendech skutečného vývoje různých segmentů ekonomiky. Systém okamžitě detekuje změny, na což může stát efektivně zacílit opatření či podpory, vyhodnotit jejich vliv a detekovat varovné signály či správně zacílit kontroly. To v důsledku zvýší efektivnost výkonu státní správy daní. Navíc elektronická evidence tržeb zabezpečuje výběr každoročně dodatečných 13 miliard korun ročně. V době, kdy vládní pětikoalice neustále komunikuje, jak chce být rozpočtově odpovědná, je rušení EET krokem, který postrádá jakýkoliv logický základ. Pánové, takto se skutečně nedá dělat politika.

Z fiskálního pohledu EET přináší dodatečných 13 miliard do státního rozpočtu. V případě zavedení třetí a čtvrté vlny EET by příjem do veřejných rozpočtů byl v celkové výšce až 20 miliard, a to každý jeden rok. To v době pádivé inflace, kdy dochází k meziročnímu nárůstu cen téměř o 16 %, růstu cen pohonných hmot, elektřiny a zemního plynu, kdy dynamický nárůst cen potravin, oblečení a obuvi způsobuje, že se nám střední třída postupně propadá do chudoby, v situaci, kdy má Česká republika nejvyšší inflaci, nebo třetí nejvyšší inflaci v Evropské unii po balkánských zemích, je úplně nelogické. Po balkánských zemích nejvyšší. Tato vláda v boji proti inflaci dělá absolutní minimum, a přitom dnes rušíme nástroj, který by mohl vrátit 13 miliard českým domácnostem na zpomalení snižování jejich životního standardu. To, že by to v dnešní situaci české domácnosti potřebovaly, je snad zřejmé nám všem bez ohledu na politickou příslušnost.

Naše hnutí si díky dodatečným příjmům, které nám zaručila EET, mohla dovolit řadu opatření, díky kterým jsme snižovali daňovou zátěž. V oblasti DPH jsme rozšířili okruh zboží a služeb spadajících do první a druhé snížené sazby DPH včetně snižování DPH na stravovací služby, točené pivo, noviny a časopisy. Mohli jsme zavést školkovné, zvýšení slev na děti, osvobození výsluh ozbrojených složek, vrátit slevy na dani pracujícím důchodcům, navrátit slevy z řad paušalistů OSVČ, zvýšit odvody u penzijního životního pojištění - odpočty, pardon, odpočty, jsem se přeřekla - měnit zdanění pilotů, zvýšit odpočty pro dárce krve, přičemž vlivem těchto a dalších opatření jsme mohli snížit daňovou zátěž občanů včetně zrušení superhrubé mzdy o více jak 500 miliard od roku 2015.

Podle nezávislého výzkumu agentury STEM je základní postoj většiny veřejnosti vůči EET zcela zřejmý. Dvoutřetinová většina společnosti považovala zavedení EET za pozitivní opatření. A rozložení tohoto názoru bylo v čase dlouhodobě stabilní, a to i napříč výrazné a nekončící kampani současné vládní pětikoalice, která si EET vybrala jako jeden z hlavních politických terčů.

Abych byla férová, tak uvedu faktory, které uvádí respondenti pro STEM nejčastěji jako důvod svého negativního hodnocení. Mezi nimi jsou administrativní a finanční náklady pro živnostníky, likvidace živnostníků, efektivnost opatření a čtvrtým nejčastějším negativním faktorem z té třetiny, která hodnotila negativně, bylo, že jde o státní dohled. Je zcela zřejmé, že tyto negativní postoje vycházely z politické kampaně současné pětikoalice, která byla nebývalých rozměrů. Současně je zcela jasné, že se tyto obavy po dobu fungování nepotvrdily. Šlo tedy o obavy liché.

Z průzkumu agentury STEM vyšlo také, že EET přispívá k narovnání podnikatelského prostředí v České republice. Tento názor sdílí třípětinová většina veřejnosti. Až dvě třetiny společnosti je přesvědčeno, že elektronická evidence tržeb přispívá k lepšímu výběru daní. Na tomto místě rovněž musím zdůraznit, že téměř dvoutřetinová většina společnosti považuje rozšíření EET za spravedlivé a třípětinová většina za správné. Je tedy zcela jednoznačné, že EET je systém s výraznou podporou veřejnosti v České replice. A je o to více překvapivé, že současná pětikoalice trvá tak tvrdohlavě na zrušení tohoto systému. Systém EET je systémem, o kterém si třípětinová většina veřejnosti myslí, že její zavedení přispívá k narovnání podnikatelského prostředí, a dvoutřetinová většina si myslí, že přispívá k lepšímu výběru daní.

Pan ministr Stanjura - mrzí mě, že tady teď není, když o něm mluvím, to nedělám ráda - tak chce obrat státní rozpočet jako ministr financí o 13 miliard korun, a to každoročně.

Pokud student podvádí při testu, měl by být paní učitelkou potrestán. Pokud sportovec dopuje, je veřejností vnímaný jako podvodník. Obdobně platí, že pokud podnikatel si neplní povinnosti, měl by být státem sankcionován. Ne proto, že by většina podnikatelů podváděla, ale právě proto, aby ta poctivá část podnikatelů nebyla v nevýhodě oproti tomuto nepoctivci. A takto to vnímá většina naší společnosti.

Česká republika je pivním národem. Tak si pojďme společně popsat na příkladě, který je nám všem blízký. Představme si dva hospodské, kteří podnikají na jedné ulici. První z nich dře, investuje do podnikání, nových technologií, hygieny, nepodvádí zákazníky tím, že by točil pivo pod rysku, a poctivě odvádí daně. Druhý naopak šmelí, kde to jde, čepuje pivo pod rysku, má v hospodě nepořádek a podvádí stát při odvádění daní. Jenže při tom podvádění státu opět nepodvádí nikoho jiného, jen své zákazníky, protože oni jsou tím státem a oni čerpají statky z výnosu placených daní.

Rovnost podmínek podnikání stanovuje právní řád České republiky. Pokud chceme, a já věřím, že chceme, aby ti, kteří dodržují pravidla, netahali za kratší konec, musíme najít způsob, jak dodržování pravidel vymoci. Elektronická evidence tržeb jde právě touto cestou. Dnes ten - nebo až se dostaneme do třetího čtení, tak ten z vás, který hlasuje a bude hlasovat za zrušení EET, zcela jednoznačně hlasuje ve prospěch těch, kteří chtějí na systému parazitovat. Rušení EET je chybou, a to jak politickou, tak ekonomickou. A já opětovně vyzývám Poslaneckou sněmovnu, aby se této chyby vyvarovala. Děkuji vám. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedkyně. A nyní je na řadě pan místopředseda Havlíček, a ještě než mu dám slovo, přečtu omluvy. Mezi 18. a 24. hodinou do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Jiří Kobza. Dále se omlouvá pan poslanec Bureš, a to dnes od 17.00 do 19.00 z pracovních důvodů, dále se omlouvá paní poslankyně Maříková od 16.15 do konce jednacího dne z rodinných důvodů a také se omlouvá paní ministryně Langšádlová do konce jednacího dne z dnešního jednání, a to zřejmě z pracovních důvodů. Děkuji.

Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní předsedající místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci a vážení členové vlády, k EET jsme tady toho řekli už mnoho. Já jsem zde vystupoval minule a pokusím se nyní na to podívat z jiného úhlu pohledu. Já jsem velmi pozorně poslouchal jak pana ministra financí, tak bývalou ministryni financí paní předsedkyni Schillerovou a nezdá se mi, že bychom měli na některé věci úplně diametrálně odlišný úhel pohledu. Problém je to, jakým způsobem k tomu, abychom sloužili lidem, přistupujeme. Protože věřím tomu, že se shodneme na tom, že stát má sloužit a že má nastavit taková pravidla, která jsou jednoduchá, která jsou spravedlivá, zaručují spravedlivý přístup a která jsou rovněž, já tomu říkám win-win, to znamená, která jsou benefitní jak pro toho, kdo užívá tyto nástroje, tak samozřejmě pro stát. Je pochopitelné, že každý z těch, kdo užívá jakékoli nové nástroje, které stát nabízí, na to může mít jiný názor. To je naprosto přirozené. A proto bývá obvyklé, že pokud se cokoli takového zavádí a diskutuje, tak se to dělá na bázi odborných platforem, zjednodušeně řečeno profesních svazů, asociací, komor a podobně. Nejčastěji se to dělá na bázi tripartity. Ale není nezbytné to dělat pouze za účasti třeba Svazu průmyslu. Je třeba k tomu přizvat i Hospodářskou komoru, Asociaci malých a středních podniků a živnostníků, Asociaci hotelů a restaurací, Svaz obchodního a cestovního ruchu. Řekl jsem těch pět nejdůležitějších, které skutečně jsou těmi hlavními mluvčími malých a středních firem.

A co je podstatné? Všechny tyto subjekty do jednoho, které jsem zde jmenoval, se postavily za elektronickou evidenci tržeb v době, kdy se zaváděla - a pozor, současně se za ni všechny postavily i nyní, v době, kdy se má rušit. Já netvrdím, že všichni členové všech těchhle svazů na to měli stejný názor. Já jsem v té době byl předsedou Asociace malých a středních podniků a živnostníků a i u nás jsme měli část členské základny, která s tím nebyla ztotožněna, ale drtivá část naopak s tím souhlasila, což jsme museli podobně jako naši kolegové v ostatních svazech respektovat.

Proč s tím souhlasili, proč i my jsme s tím tenkrát souhlasili? Hovořím za sebe jako za zástupce tehdejších podnikatelů. Za prvé proto, že jsme v 21. století, elektronizuje se prakticky vše - elektronická neschopenka, elektronický recept, elektronická dálniční známka, konečně přešli jsme všichni na elektronické bankovnictví. A vzpomínám si na všechny tyto nástroje, když se zaváděly, že i tehdy k nim byla určitá skepse, a zvykli jsme si na to, protože to je nástroj jednoduchý a protože to odpovídá době a tomu, abychom sjednotili platformu, ve které pracujeme, a současně je to pochopitelně pohodlnější rovněž pro stát. To je to, co jsem říkal, že je to win-win. Proto se na tom tehdy všichni shodli.

Úplně jsem, pane ministře financí, nepochopil váš argument, kdy tvrdíte, že to rušíte mimo jiné i proto, že my jsme to zavedli proto, že jsme považovali podnikatele za ty, kteří jsou sprostí podezřelí. No to přece nikdo neřekl, že je někdo sprostý podezřelý. To je tak složité pochopit, že se to zavádělo proto, že je to jednotný systém, že je to systém 21. století, že to je systém, který samozřejmě i eliminuje menší část - a já si troufám tvrdit výrazně menší část - těch, kteří třeba nevykazovali vše úplně v pořádku? Co je na tom divného? Je to přece úplně normální. Stejně tak jako je normální, že ve stejné době vy, myslím tím vaše vláda, zavádíte povinné datové schránky pro úplně všechny podnikatele v České republice, a je to správně. Kdybychom my byli u vlády, tak to rovněž zavádíme. Mimo jiné je to náročnější systém než celá elektronická evidence tržeb. Datová schránka je nástroj 21. století a díky ní můžeme se státem komunikovat daleko elegantněji. Tak proč se tomu bráníme v rámci elektronické evidence tržeb?

Já bych rozuměl tomu, kdyby vláda přišla s tím, že se jí na tom něco nelíbí. To je úplně normální. Já bych rozuměl tomu, kdyby vláda začala vylepšovat elektronickou evidenci tržeb, protože dříve či později zde stejně elektronický nástroj bude, vždyť ho zavádějí přece všechny země. Ano, můžeme diskutovat, jestli je nejlepší takzvaný chorvatský model, nebo model, já nevím, německý nebo jiný. S tím bych možná i souhlasil. Ale ten chorvatský model dával svůj smysl. Je to zpráva na dálku a nikdo, pokud si dobře vzpomínám, ani z odborníků ho technologicky nikdy nezpochybnil. Naopak se tvrdilo, že je to jeden z těch nejmodernějších systémů. Proč ho nevylepšujeme? Mimo těch plusů, které jsem zde jmenoval, to znamená, je zde férové prostředí a sjednocuje to celý systém, tak je zde samozřejmě nepochybně i benefit pro stát. Ano, můžeme diskutovat, jak velký je to benefit pro stát. Ale já jsem byl, je to jeden měsíc, na konferenci, kde byly právě všechny svazy, které to podpořily, vyzvaly, aby se to nerušilo, a byl tam zástupce Ministerstva financí - omlouvám se, nevzpomínám si na jeho jméno, byl to jeden z ředitelů, tuším, odboru - který sdělil, že ten benefit je 13 miliard korun ročně. Dobře, beru i to, co říká pan ministr financí Stanjura. Doslova tvrdí, že jsme nevěrohodně zdůvodnili těch 13 miliard. Jenom podotýkám, že to tady řekl člověk z jeho resortu. Ale kdybych si tím nebyl jistý, tak co je jednoduššího než to, že si udělám vlastní analýzu? Proč si ji pan ministr nezadal a nezpracoval si to a neřekl - vy tvrdíte 13 miliard, znovu říkám, zaměstnanci Ministerstva financí, ale jiní zaměstnanci Ministerstva financí tvrdí, že to je 5 miliard nebo 3 miliardy nebo 7 miliard?

Já jsem neviděl žádnou takovouhle analýzu, pouze se řeklo - vaše je nevěrohodná. A co když je věrohodná? Co když těch 13 miliard je v pořádku? Tak se stát v této době připravuje o tyto zdroje a současně tím říká podnikatelské veřejnosti, která by se k tomu měla vyjádřit, protože se jich to bezprostředně dotýká, že jimi pohrdá? Že nebere jejich názor vážně? Proč tady máme tripartitu, proč tady máme Hospodářskou komoru, která je zřízena ze zákona? No tak ji zrušme, tak s nimi nekomunikujme. To je to, co mně na tom vadí.

Takže dalo se to vylepšovat. A já řeknu i ty minusy, které to má. A také mě to mrzí, že jsme to nezvládli zejména tedy díky covidu, ale můžete říct, že to je výmluva, ať se netváříme jenom, že jsme mistři světa.

Možná jsme měli být ještě důslednější v tom, že jsme to měli rychleji provazovat s tím, co jsme vždycky chtěli, a to je - já tomu říkám na jeden klik daňové přiznání. To by bylo výborné, kdyby ty firmy, které to mají, to rovnou využívaly skutečně pro zjednodušené přiznání, které odesílají Finanční správě. Ale to je záležitost technologická, kterou když jsme ji nezvládli, tak vláda krásně mohla přijít: vidíte, vy jste to nedokázali, my se do toho pustíme a vylepšíme celý systém EET a dokážeme vám, že může fungovat velmi efektivně. To si myslím, že by bylo velmi dobré řešení a rozumné. Všichni by byli uspokojeni, podnikatelé, kteří to chtějí, stát by měl 13 miliard ročně. A současně se asi shodneme na tom, že tohle je nástroj výborný, který by to všechno zjednodušoval firmám.

Já bych i bral jednu věc, se kterou bych měl možná trochu problém, ale chápal bych to, kdyby vláda řekla: já už to nebudu zavádět do dalších segmentů a skončíme u těch prvních dvou, což jsou obchodníci a což jsou restaurace. U nich prosím pěkně není pochyb, že to tam patří. Stejně nějaké systémy mají. A pokud náhodou někdo nemá, nebo tam dříve či později bude mít, přece při množství účtenek už to dneska nemůžou dělat jinak než elektronicky. Můžou, ale je to komplikované a navíc to i ti hospodští do značné míry využívají, protože tím kontrolují své zaměstnance a tak dále.

Ale možná bych vzal to, kdyby se řeklo: nedávejme to už těm řemeslníkům, nedávejme to už všem těm, kteří udělají jednu účtenku za den a tak dále. I tenkrát jsem s tím trochu váhal, když jsem byl zástupce podnikatelů, protože jsem si logicky říkal na jednu stranu ano, je férové, aby to měli úplně všichni, ale na druhou stranu zase chápu, když někdo fakt má dvě účtenky na den, jestli je nezbytně nutné, aby si s sebou nosil tu větší kalkulačku a vytiskl si to tam. Ano, to bych bral, toto. Ale to, že to šmahem rušíme, to, že neumožníme ani dobrovolnou bázi, když už tady ta infrastruktura je vytvořená a firmy to chtějí, to považuji opravdu za pohrdání podnikateli. A vy jste se zastřešovali tím, že podnikatelé jsou vaší prioritou. Pokud jsou vaší prioritou, tak prosím poslouchejte, co říkají. Děkuju. (Potlesk z řad poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. A nyní je přihlášen s přednostním právem pan předseda Jakob. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, mně to nedá, já jsem poslouchal pečlivě oba dva předřečníky a musím na to, co tady zaznělo, reagovat. Slyšeli jsme tady od paní předsedkyně Schillerové jakési vyvracení podle ní mýtů, ale to, co tady říkala ona sama, tak dle mého soudu bylo jakousi pohádkou, nebo takovým nekonečným příběhem, a byť se to snažilo působit fundovaně, tak ta jasná fakta, ta mi tam chyběla. A pokud to, co tady se snažila vyvracet jako mýty, tak já považuji i to, co říkala ona, za mýty z její strany. A ono to bylo poměrně přesvědčivé. Já bych tomu snad i uvěřil, kdybych nechodil ovšem ven z tohoto objektu, kdybych nechodil mezi lidi, kdybych se nebavil s živnostníky a podnikateli. Ale oni to tak opravdu, opravdu nevnímají.

Vy jste se tady zaklínala, paní předsedkyně, prostřednictvím paní předsedající, jakousi vaší filozofií lepšího výběru daní, a že se vám to údajně dařilo. Ale to je hluboký omyl. Nic z toho není prokazatelné. Jediné, co je zcela zřejmé, že tady probíhal, dokud nenastala covidová krize, hospodářský růst navzdory vašim vládním opatřením a díky tomu byly přirozeně vyšší daňové výnosy. Takže to nebylo vaší filozofií ani to nebylo vašimi vládními opatřeními, ale bylo to právě pílí a prací podnikatelů a živnostníků.

A to, co tady předvádíte, tak to je opravdu politické. EET je politický symbol vašich minulých vlád. A proto a právě proto ho tak bráníte. A proto tady asi budeme dneska minimálně do noci. (Poslankyně Schillerová z místa: Do rána.) Ale on je to zároveň symbol... Do rána? No my jsme připraveni, nám to nevadí. On je to zároveň ale symbol toho, jakým způsobem vy jste přistupovali k podnikatelům. Je to symbol vaší nedůvěry vůči podnikatelům a živnostníkům. Je to symbol vašeho zaklekávání na ně. A je to symbol bezmezné byrokracie, která není potřeba.

A jak jsem říkal, neexistuje jediný racionální důvod, aby EET pokračovala. To, co tady zaznělo od obou mých předřečníků, tak tam nepadl ani jeden jediný racionální důvod. Přínos do státního rozpočtu je jednoznačně neprokazatelný, nebo je minimální. Jeden z vás říká 13, druhý 20 miliard. Ani vy se na tom neshodnete. Ale faktem je, že ministerstvo... a z dat jasně vyplývá, že ten přínos, faktický přínos EET, zavedení EET, do státního rozpočtu je minimální, nebo dokonce neprokazatelný. Naopak, náklady jsou zcela jasné. Provoz EET stojí podnikatele a živnostníky 1,5 miliardy. Jejich 1,5 miliardy! A stát další půl miliardy k tomu.

Pan místopředseda Havlíček tady říkal... (Předsedající: Prostřednictvím...) Já ho neoslovuji. (Pardon, omlouvám se.) Tady říkal, že jde o nástroj pro 21. století. Ale to je omyl, to jsme asi zůstali někde v tom minulém, 20. století. To je evidentní, že tento nástroj je dávno přežitý, a padá to tady v té diskusi, že plateb hotovostních ubývá a bude jich čím dál méně. A tudy je cesta budoucnosti, cesta další v 21. století. Ne že budeme nástrojem toho století minulého tady rádoby elektronicky evidovat. A ta čísla jsou také jasná, že těch operací v hotovosti je méně než 20 %. A ten trend je dlouhodobý, trvalý. Ano, jsou impulzy, které ho ještě urychlují. Ale nebude se to vracet, to vám garantuji.

A důkazem toho, že je zcela iracionální, aby elektronická evidence tržeb dál pokračovala, tak je právě to řekněme přerušení, vy říkáte ta dobrovolná báze, která probíhá teď. Ono se vůbec nic nestalo, když to není povinné, a zvlášť v této době. Zvlášť v době, kdy na podnikatele, živnostníky dopadla krize covidová, pocovidová, a teď všechny záležitosti v důsledku ruské agrese a toho, že stoupají ceny energií, tak podnikatele je potřeba podpořit. Netrvejte prosím, prostřednictvím paní předsedající, netrvejte na tom vašem politickém symbolu, který k ničemu nevede. Podnikatele a živnostníky je potřeba podpořit, ulevit jim od naprosto nesmyslných povinností, které jste na ně za vaší vlády naložili.

Takže já pevně věřím v racionalitu, na rozdíl od těch pohádek, které tady zazněly. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Mám zde přihlášené poslance a poslankyně k faktické poznámce. Jenom připomínám, že podle § 60 se poslanec může přihlásit k faktické poznámce, kterou reaguje na průběh rozpravy, a my ještě nemáme otevřenou rozpravu. Ale ptám se paní předsedkyně, zda chce s přednostním právem reagovat? Ano. S přednostním právem ano, nikoliv s faktickou. Nemáme rozpravu. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Máte pravdu jako vždy, já jsem si neuvědomila, že není zahájená rozprava.

Pane poslanče Jakobe, krátce, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Vy jste fakt roztomilej. (Smích, potlesk poslanců ANO.) Děkuji. Je to tak. Je to tak. Vy prostě přijdete, vůbec jste tu nebyl, vy jste se neúčastnil těch debat kolem EET. Já nevím, kam tedy chodíte, zřejmě asi chodíte do té minoritní skupiny. Protože já chodím tedy úplně jinam a mí kolegové taky a zástupci svazů a komor taky. A až se dostaneme do rozpočtového výboru, tak já je požádám, aby tam přišli a řekli vám to oni, to bude určitě autentičtější než ode mě. Já tady mluvím, nevím, kolik jsem mluvila, 40 minut, 45, a myslím si, že jsem celkem, doufám aspoň, mluvila fakticky, snažila jsem se o to, té politiky jsem tam dala minimum, ale to víte, nějaká se tam taky dostala. Vy sem přijdete a řeknete, že to není vůbec pravda, že to je úplně jinak, řeknete těch pět headlinů, to klišé. Ještě tady chybí pan poslanec Kučera, předseda zemědělského výboru, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Si vzpomínám, když jsem byla ještě náměstkyně pro daně a cla, tak vždycky jsem šla někam do nějaké debaty k EET a dost často jsme se potkali v té debatě, párkrát tedy, párkrát jsme se potkali, oni vás poslali, v tom předminulém volebním období, a mě poslali taky, ještě nezkušenou úřednici, takovou snaživou. A vy jste na mě vždycky - a to bylo pořád dokola - a když jste mně to řekl asi počtvrté nebo potřetí v nějakém vystoupení, tak už jsem vám na to tenkrát odpověděla, abyste si něco našel jiného. Já to zopakuju, protože to určitě třeba pan - teď mu to vezmu, když to řeknu - vždycky mi řekl: jdete s kanónem na vrabce. Takhle jste mi to řekl v každé debatě, takhle jsme začali EET. Tady to ještě chybělo, pane předsedo Jakobe, prostřednictvím paní místopředsedkyně, říct mně, že jdeme s kanónem na vrabce, jinak ty headliny všechny, co jste tady opakovali rok a půl, co jsem jenom já zažila obstrukcí.

Podívejte se, já nebudu tady deklamovat politicky, to nechám na vás. Čerpám - ono je to i v té důvodové zprávě, plus minus jsem se dívala, protože ti úředníci jsou pořád stejní: 2017 - 7,9 miliardy, 2018 - 20,2, 2019 - 33. Mám tady konkrétní propočty. Pak jsme snižovali daňovou zátěž. Celá tabulka, co jsme si díky tomu mohli dovolit (ukazuje) snížit už tehdy za ty tři roky - tohle je po 20, pak samozřejmě tam byly další změny 21, ale to už jsme se na tom podíleli tady, tak to dělalo téměř 130 miliard. A teď se podívejte - počet živností, to mám přímo graf, zdroj je Ministerstvo průmyslu a obchodu - takhle rostly za tři roky živnosti (vždy ukazuje). Pak tady máme dynamický růst mezd v pohostinství. Nemluvím tady politicky, že jo, mám tady fakta. Zdroj ČSÚ. Tempo růstu průměrné hrubé mzdy. Tady když se podíváte - a to po čtvrtletí takhle skákalo od zavedení EET, okamžitě, okamžitě rostly průměrné mzdy. Logicky si odpovězte proč. Teď jak nám rostly přiznané tržby, zdroj ČSÚ, ne ministerstvo, ČSÚ. Ubytování o 13 %, přiznané tržby v pohostinství o 20 %, maloobchod o 8 % po zavedení. To byla ta první a druhá vlna. A tady mám zas graf za ty tři roky, jak se snížily kontroly - vy jste mluvil o té administrativní náročnosti - tak tady je jeden krok ke snížení. A nálezovost naopak rostla. To znamená, že oni jich udělali méně, ale zacílili na ty nepoctivce. Já jsem to tady řekla v té své řeči, ale mám to samozřejmě tady podloženo tehdy z dat a údajů Ministerstva financí. A pak mám tady tu průměrnou pokutu, že naopak ty byly velmi nízké, a tak dále.

Takže pane předsedo Jakobe, prostřednictvím paní místopředsedkyně, ověřte si ta fakta. To jsou takové ty vaše headliny pořád dokola, které nejsou pravdivé. Vysvětlete mi tedy, proč většina těch podnikatelů, svazů - a až tady zas někdy vystoupím, to určitě bude dneska ještě mockrát, tak tady mám, přímo mně poslal zástupce Asociace malých a středních podnikatelů, majitel několika restaurací v Praze i v okolí, podněty a prosby, mluvil dneska dokonce někde v médiích, jsme si telefonovali před chvílí, než začal tento bod, abychom zachovali to EET aspoň dobrovolné. Oni se skutečně ti poctiví bojí, že na to doplatí. Takže možná zkuste třeba promluvit i tady s touto většinovou a majoritní skupinou. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji a nyní s přednostním právem pan předseda Jakob. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Tak já si jenom dovolím fakticky reagovat na to, co tady padlo. Grafy neumím samozřejmě ověřit, a ty zdroje, nicméně velmi stručně odcituji z důvodové zprávy návrhu, který tady projednáváme, který se týká hospodářského a finančního dopadu. První odstavec: Zrušení evidence tržeb nepředstavuje pro státní rozpočet a veřejné rozpočty dodatečný výdaj. Ale pozor - předpokládá se nevýznamně nižší inkaso daní na straně veřejných rozpočtů. Předpokládají se nižší výdaje na straně veřejných rozpočtů. - A pak je to tady podrobně rozepsáno, to si každý může najít sám. Takže to jsou jasná fakta, která máme napsaná v důvodové zprávě.

A co se týká počtu živnostníků, tak já taky nemám tady tu statistiku před sebou. Nicméně čím jsem si ale zcela jist, tak to, že by byl rostoucí počet živnostníků díky tomu, že jste zavedli EET, je zcela liché. Bylo to díky tomu, že tady byl hospodářský růst. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Hlásí se ještě někdo s přednostním právem? Ještě paní předsedkyně. Prosím slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, už budu velmi stručná, paní místopředsedkyně. Děkuji vám za slovo. Pane předsedo Jakobe, budu vás lehce edukovat, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Přečetl jste tady - vytrhl jste tady z kontextu té důvodové zprávy jednu větu. Ale já jsem neříkala, že v důsledku zavedení EET - já se dívám na své kolegy, jestli to chápali stejně jako vy, tak jsem to špatně interpretovala - že v důsledku EET se zvedly živnosti. Já jsem řekla, že EET neznamenalo zavedení, že se snížily, což jste tady říkali celou dobu - neříkám vy, vy jste tady nebyl v té době, ale vaši spolustraníci, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Že jste strašili, že budou zanikat živnosti. Nestalo se to, citovala jsem čísla Ministerstva průmyslu a obchodu, která čerpají z živnostenského rejstříku, že naopak ty živnosti i z té první a druhé vlny vzrostly. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pokud se nehlásí nikdo s přednostním právem, otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil nejprve pan poslanec Karel Sládeček, který je zplnomocněn přednést stanovisko poslaneckého klubu hnutí SPD, a poté pan zpravodaj Vojtěch Munzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Milé dámy, pánové, v SPD říkáme, že daně se mají platit. Podpořili jsme zavedení paušální daně s tím, že prosazujeme, aby byla až do výše příjmů 2 miliony korun ročně. A podporujeme i limit pro povinnou registraci k DPH od 2 milionů korun ročně. Hnutí SPD ale vždy bylo proti zavedení elektronické evidence tržeb, protože si myslíme, že to negativně postihlo velké množství malých a středních podnikatelů a živnostníků. Spousta z nich musela skončit, což je vina vlád Andreje Babiše.

My jsme vždy hlasovali proti zavedení EET, nikdy jsme nehlasovali jinak. Jestliže tedy budeme dnes v Poslanecké sněmovně rozhodovat o zrušení EET, SPD bude opět hlasovat pro toto zrušení. Pokud bude navržena dobrovolná EET, tak my jsme ji ochotni podpořit s tím, že pokud se někdo sám o sobě, společnost nebo firma, rozhodne dobrovolně přihlásit k EET, my s tím nemáme problém a tento návrh zákona podpoříme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan zpravodaj Vojtěch Munzar. Také s přednostním právem. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, děkuji paní předsedající. Já jsem avizoval už ve své zpravodajské zprávě, že vystoupím se svým politickým stanoviskem, ale nejdřív mi dovolte, abych zareagoval na ta vystoupení, která tady byla, zejména na paní poslankyni Schillerovou, vaším prostřednictvím, která vždycky říká, že tady mluví hlasem pohádkového vlka. Tak dneska tím hlasem vyprávěla pohádku o EET, jak všechno tady bylo krásné a zalité sluncem. Ale zapomněla, že v té pohádce také přišli drábové, kteří vymáhali pokuty nikoliv za snahu neplatit daně, ale za absolutní nesmysly a administrativní pochybení. Jako například pokutu za souhrnnou účtenku za útratu jednoho stolu nebo pokutu za nepřeřízení času v EET, v systému EET, z letního na zimní. Nebo například pokutu za minutový rozdíl mezi nákupem a zaevidováním tržeb. Tolik k tomu jejímu vyjádření, že k žádnému omezení svobodného podnikání nedošlo, jak zde říkala. Právě toto byl zásah, tyto pokuty, do svobodného podnikání.

EET není jenom takovým IT projektem, jak tady řekl pan místopředseda Havlíček, který to srovnával s datovou schránkou. Když si představíte podobné pokuty u datové schránky, tak to je, jako kdyby stát vymáhal pokuty za to, že se člověk nepřipojil ke svému počítači a ke své datové schránce každý den přesně 9.00. Takže to skutečně nebyl pouze IT projekt. Na té naší diskusi, a bylo to vidět i v těch minulých obdobích, je vidět opravdu odlišný přístup k občanům a odlišné vnímání toho, jak stát má přistupovat s důvěrou nebo nedůvěrou ke svým občanům a k ekonomicky aktivním lidem. To od začátku se nese jako červená nit naší diskusí, a proto my se neshodneme. A proto my také říkáme, a znovu to budeme opakovat, že elektronická evidence tržeb se stala symbolem uměle vytvořené nedůvěry vůči aktivním a nezávislým lidem, vůči podnikatelům, vůči živnostníkům, kteří nabízejí svému okolí své služby a jsou základním prvkem naší ekonomiky. To jsou společenské a de facto neměřitelné náklady, které přišly s EET. Ztráta respektu části občanů k podnikatelskému stavu a prohloubení příkopů právě v naší společnosti, když hnutí ANO argumentovalo tímto způsobem, aby vytvořilo společenskou poptávku po tomto nástroji nebo podobném nástroj, jako je EET. EET se stalo vlajkovou lodí těch minulých vlád v jejich tažení proti podnikatelům a živnostníkům, jejichž tržby chtěly preventivně on-line sledovat a kontrolovat, a ti podnikatelé si toto sledování a tu kontrolu museli sami zaplatit.

A všechny ty povinnosti, které s tím jsou spojené - vyvěšování tabulky, jak jsem tady řekl kontroly nesmyslných povinností, tajné kontrolní nákupy, pokuty za absurdity a ty pokuty - nebudu tady opakovat. Všechny tyto věci, které přišly se samotným systémem EET, vytvářely nepřátelské prostředí vůči živnostníkům a podnikatelům. Byl to skutečně přístup preventivní nedůvěry k ekonomicky aktivním lidem. Paní poslankyně Schillerová zde říkala, že já rád cituji disentní stanoviska ústavních soudců, já ji nezklamu ani tentokrát. Ale řeknu jenom pouze krátkou, krátkou citaci. Tehdy to disentní stanovisko obsahovalo i pro mě velmi důležitou větu, že zavedení elektronické evidence tržeb bylo něco jako ponechání celé třídy po škole jenom proto, že v hodině vyrušoval jediný žák. Ale ono je to přesně, dámy a pánové, naopak. My nepotřebujeme stavět překážky podnikání a každého permanentně on-line kontrolovat. My potřebujeme překážky odstraňovat, potřebujeme motivovat lidi ve společnosti k tomu, aby se nebáli vstoupit na nelehkou půdu podnikání, aby se nebáli riskovat, aby se jim vyplatilo pracovat, investovat a inovovat bez kurately státu, každodenní kurately státu.

Aby se vytvořila atmosféra pro zavedení EET, tak paní exministryně Schillerová, vaším prostřednictvím, tady hovořila o mýtech, tak já vám také řeknu tří mýty, které tady hnutí ANO neustále opakovalo, a dnes ho paní poslankyně také, nebo dnes je také zopakovala.

Mýtus číslo 1. Je to nástroj, pouhý nástroj na vydávání účtenek, aby se platily daně, a to je přece normální. Ano, je normální platit daně. Ale EET nebylo pouhým nástrojem na vydávání účtenek, to je ten mýtus. A že je to skutečně mýtus, tak mi potvrdila sama exministryně financí Schillerová písemně, a to v době, když jsem se jí v minulém období v interpelaci ptal, proč právě restaurace dostala pokutu za vydání souhrnné účtenky za útratu jednoho stolu, když se tím tržby nijak nekrátí a neobchází se tím daňové povinnosti. A tehdy mi paní ministryně napsala následující: Vystavení hromadné účtenky popírá základní princip EET a to je získání relevantních informací o jednotlivých tržbách poplatníka. Takže jinými slovy, nikoliv princip vydání účtenky, aby se zaplatily daně, ale skutečně on-line sledování každého jednotlivého úkonu podnikatele.

Mýtus číslo 2. Zavedení EET přinese desítky miliard do rozpočtu. Ano, na tom se neshodneme, ale i pan ministr financí tady říkal, že i růst výběru DPH v jiných odvětvích, kde nebylo zavedeno EET, byl dokonce vyšší než v odvětvích, kde EET bylo zavedeno. Ono je to velmi prosté, protože se bavíme o období, kdy jsme ještě měli ekonomický růst. Díky tomu byla zvyšovaná spotřeba a rostla cenová hladina, takže díky tomu i výběr DPH byl v té době vyšší. Věrohodnost těch prezentovaných dat tehdy z Ministerstva financí zpochybňoval například Nejvyšší kontrolní úřad, který - cituji - říkal: Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat.

Mýtus číslo 3, ten nejdůležitější, který se tady, i tady dneska ho paní poslankyně, vaším prostřednictvím, několikrát zopakovala, že se narovnává podnikatelské prostředí. Když pominu, že narovnávat podnikatelské prostředí brutální regulací je protimluv sám o sobě a nejlepším podhoubím pro růst soukromých aktivit je liberální prostředí, tak regulace, která znamená finanční náklady, je nižší břímě pro velké podnikatele a větší finanční břímě pro ty malé. Takže to samo o sobě již vytváří nerovnost a neférovost podnikatelském prostředí.

Paní poslankyně Schillerová, vaším prostřednictvím, tady říkala o tom, že nezanikly žádné živnosti. Já bych jí chtěl jenom připomenout výsledek průzkumu, tehdejší výsledek průzkumu Asociace českého tradičního obchodu, podle kterého v roce 2017 po zavedení evidence tržeb skončilo 1 082 venkovských prodejen se smíšeným zbožím a v roce 2018 dalších 513. A podnikatelské prostředí se také nenarovnává těmi tajnými kontrolami a šikanózními pokutami, které tady byly jak na běžícím pásu, nebudu je opakovat, ale skutečně se narovnává pouze, pouze tím, že se nechá prostor pro svobodné podnikání v liberálním prostředí.

Já jsem rád, že naše vláda přichází se zrušením EET. Pro nás je to ukazatel toho, že naším primárním přístupem k našim občanům je důvěra, a také ukazatel toho, že chceme zachovat liberální prostředí v podnikatelském prostředí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, pane zpravodaji, a dovolte, abych vás všechny pozdravil rovněž od pultíku. A nyní dalším přihlášeným je paní Klára Dostálová. Nicméně předtím tady mám několik faktických poznámek, ale ony se vztahovaly, ty faktické poznámky, k předcházejícím, takže já se jenom budu ptát postupně tak, jak šly. Už by to nebyla faktická poznámka k poslednímu, ale jsou to faktické poznámky, které zde mezitím naskákaly. Takže já se budu ptát, jestli budou reagovat na toho aktuálního. Paní Pastuchová? (Hlas mimo mikrofon.) Prosím? (Hlas z pléna: Není zahájena rozprava.) Vždyť byla otevřena rozprava. (Poslanci volají z prostoru před řečnickým pultíkem.) Já tady mám teď faktické poznámky, které sem skáčou, a já se zeptám, jestli bude mířit, ta faktická poznámka, k tomu, kdo už zahájil tu rozpravu.

Takže paní poslankyně Pastuchová? Nikoliv tady teď. Pan je tady pan Růžička. Taky ne. Pak je tady pan Vomáčka. (Poslanec signalizuje.) Ano. A je to tedy faktická poznámka teď. (Hlasy z pléna: Na pana Munzara...) Ano, ano, tak je to v pořádku. Sem padají postupně ty faktické poznámky. Já se jenom ptám, k čemu vystupují. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Vomáčka: (K poslankyni Peštové.) Jestli chcete mluvit, máte přednost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ne. Ne, já to beru podle pořadí. Dřív byl pan poslanec Vomáčka, poté...

 

Poslanec Vít Vomáčka: Ano, já to beru gentlemansky, jestli máte potřebu.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak, výborně. Takže paní Peštová.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Mockrát děkuji, pane poslanče. Já jsem opravdu šla reagovat na pana poslance Munzara prostřednictvím pana předsedajícího, protože vím, že tam naskákalo víc těch faktických poznámek.

Za prvé, mně připadá, že asi žijeme v jiném světě, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, já mezi ty lidi chodím. Já rozumím tomu, že když jste začali s tím EET, že to bylo politické. Já tomu rozumím. Každý člověk dělá chyby, i vaše strana může udělat chybu a přiznat si ji. Protože já mezi ty lidi chodím a oni sami říkají: Dejte nám to EET aspoň dobrovolné. Tak jak oni byli sami odpůrci a říkali: My jsme byli ti, kteří ho nechtěli, to EET, tak teď jsme se dostali do fáze po roce a půl, co to běželo, že už ho prostě chceme. My v tom klidně pojedeme dál. Hlavně nám to nevypínejte, nechte nám to běžet, protože opravdu se to narovnalo. Říkali - ti mají pohostinství, číšníci jsou spokojení, protože dostali vyšší peníze, už nedostávají peníze na ruku, už je to všechno ofiko, platí se sociální, zdravotní a tak dále. Takže do systému tečou peníze, oni jsou spokojení, protože to najednou začalo fungovat, propojili to kompletně celé, takže jakmile dojde k tomu, že dostanete vy účtenku, automaticky se jim to odečte ze skladu, hned se jim to objednává. Oni říkají: Nemusíme dělat zrcadlo každý večer, protože nikdo nekrade. Nikdo nekrade. Protože ve své podstatě to ani nejde, protože jakmile to namarkují, tak prostě to jde přes ten systém. Všichni jsou spokojení.

Já chápu, udělali jste chybu, ale vždyť je přece lidské uznat, že to byla chyba a že se to osvědčilo. Proč to rušit? Proč to ničit, když se to osvědčilo? Každý člověk dělá chyby, i strany dělají chyby, jenom si to umět přiznat. Já děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji. Další s faktickou je přihlášen pan poslanec Vomáčka, poté pan poslanec Kučera.

 

Poslanec Vít Vomáčka: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, já bych se vrátil trošičku k tomu, co tady říkala paní předsedkyně poslaneckého klubu ANO, kde šla do historie, jak se tiskly letáky a jak se dělala ta informační kampaň. Já si na tu informační kampaň velmi dobře pamatuji. To se vždycky ráno v osm při kávě otevřely noviny a na druhé straně byly takové ty malůvky, určitě si to pamatujete, kolik nemocnic, školek, škol, záchranářských automobilů a podobně se postaví a nakoupí za to, když se zavede EET z toho výnosu. Roky utekly - a já bych asi to zakončil těmi slovy: Dámy a pánové, prosím pěkně, mohl bych ty nemocnice, automobily, školky a podobně vidět?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou je pan poslanec Kučera, poté s faktickou paní poslankyně Schillerová. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Já jsem tehdy tady tedy byl. Že jdeme s kanónem na vrabce, nebudu říkat paní Schillerové, aby z toho nebyla smutná nebo veselá nebo jakákoliv.

Já bych možná připomenul dvě věci. Když jsem tady poslouchal pana poslance Vomáčku, tak bych mu prostřednictvím pana předsedajícího chtěl říct, že já jsem tak lehce spočetl ten výběr, který tady zmiňovala paní předsedkyně Schillerová, a někde u čísla 110 miliard, kolik vybrala díky EET, jsem skončil, protože mi to dál už připadalo úplně nesmyslné. Chci jenom připomenout, že tehdy nejoptimističtější odhad, nejoptimističtější odhad ve studii, které, myslím, dělala firma BDO, či jak se jmenovala, tak bylo 20 miliard v roce 2022; 20 miliard v roce 2022, ten pesimistický scénář byl 4 miliardy. Takže paní Schillerová se dostala dramaticky nad těch 20 miliard a ten optimistický odhad, což třeba na covid je velmi dobré, já věřím, že nás nefabulovala a že ta čísla říkala správně.

Možná že bych tady ještě připomenul mého předřečníka pana zpravodaje a dal tomu trošku politický rozměr, protože ten politický rozměr on tady zmiňoval, já bych to zasadil trošku do kontextu. Už tady jeho předřečníci zmiňovali tu inspiraci v zahraničí, tak ta inspirace v Chorvatsku, v Chorvatsku, které v tu dobu se utápělo skutečně dramaticky v šedé ekonomice a mělo obrovské problémy. Tehdy to tam zaváděl nějaký agrobaron Todorić, agrobaron Todorić, kamarád Andreje Babiše. On ten agrobaron Todorić pak byl trestně stíhaný a odsouzený, nebo obviněný a snad i odsouzený, a tak to je taková trošku paralela i k tomu Andreji Babišovi, který v tuhle chvíli je taky trestně stíhaný, respektive obviněný z podvodu jako ten pan Todorić, který to zaváděl v tom Chorvatsku. V Chorvatsku to EET skončilo, to byl i ten model, který nás inspiroval, dopadlo velmi smutně. A já bych chtěl tady velmi, velmi poprosit, abychom neprodlužovali tu agonii konce toho nefunkčního chorvatského modelu a jednou provždy ji ukončili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou je paní předsedkyně Schillerová. Máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. No, ona už to za mě řekla moje kolegyně Berenika Peštová, vaším prostřednictvím. Já jsem chtěla reagovat na pana poslance Munzara nebo respektive mu říct, že na něho reagovat nebudu, protože to samé, co tady řekl, jsem slyšela před rokem a půl a předtím a ještě předtím, jste se neposunul vůbec, prostřednictvím pana místopředsedy, a já vážně doporučuji, promluvte si s těmi (nesrozumitelné), já je dovedu na rozpočtový výbor, jestli přijdete vy, prostřednictvím pana místopředsedy. Teď už nejste, myslím, v rozpočtovém výboru. Nebo jste? Ano, jste, pardon, prostřednictvím pana místopředsedy. Já jak sedím v té první řadě, tak ztrácím přehled. Takže já je tam dovedu, poprosím, aby přišli, aby řekli o těch svých aktuálních zkušenostech po těch pár letech a proč to chtějí a za koho mluví, že nemluví za sebe. Budou to zástupci, kteří zastupují nějakou skupinu. Takže reagovat nebudu, protože já už jsem to tady opakovala tolikrát a je to to samé, co jsem... Já myslím, že jste oprášil ten starý projev, já to mám v hlavě za tu dobu, oprášil a jenom jste tam dodal, že reagujete na mě dnes prostřednictvím pana místopředsedy.

No, na pana poslance předsedu Kučeru nebudu vůbec reagovat. Vůbec. To bylo, já nevím vůbec ta jména, já si nepamatuji to jméno, co jste jmenoval, vůbec nevím, o kom mluvíte. Je mi to nesrdečně jedno, kdo to je a jestli je stíhaný nebo není. Nikdy jsem o něm neslyšela, nezajímá mě. Ale když se vám nelíbí Chorvatsko, to byla inspirace tehdy v roce 2014, já jsem u toho tehdy nebyla, já už jsem vstoupila do rozjetého vlaku, což neznamená, že bych třeba se nerozhodla stejně, ale tak máme dalších sedmnáct osmnáct zemí v rámci Evropské unie, které nějakou variantu mají. To znamená, buď mají tuto elektronickou, nebo mají nějakou formu registračních pokladen, nebo mají kombinaci. Prostě každý nějaký systém má, jenom my se tady vracíme do devadesátek.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Petr Beitl a poté paní poslankyně Peštová. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Beitl: Děkuji za slovo. Ke kolegyni Peštové, vaším prostřednictvím. Vážená kolegyně, vy opravdu nám tady chcete tvrdit, že skladový systém - registrační pokladny a hotelové softwary - jste vymysleli na Ministerstvu financí? Že nám to přineslo EET? Ten obor to používá už roky a bude to používat dál, ať tady EET je, nebo není, protože jak jste správně řekla, k tomu chodu to je nezbytné. Ale co ten obor nepotřebuje, to je ta buzerace úředníků díky EET a díky těm šíleným on-line přenosům. A hlavně to nepotřebují ty malé hospody a restaurace, protože ony to opravdu nejsou schopny zvládnout. Tak už tady prosím vás netvrďte, že restaurace nebudou vydávat účtenky a nebudou mít skladový systém bez EET. To je opravdu hodně přitažené za vlasy.

A k těm náhodným kontrolám, o kterých tady mluvila bývalá paní ministryně, právě úředníkům finančních úřadů podniky, které nebudou brát karty a které nebudou používat registrační pokladny, tak by měly být první, na které se kontroly zaměří a budou pravidelně kontrolovány. A tenhle nástroj je velice jednoduchý a žádné EET k tomu opět nepotřebujete. Potřebujete jenom úředníky, kteří chtějí dělat pořádně svoji práci, a ne buzerovat slušné podnikatele. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další přihlášenou je paní poslankyně Peštová. Máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já jsem tedy chtěla reagovat na úplně jiné poslance, ale tak jste na konci, tak to vezmu odzadu. Pane poslanče, já jsem neříkala nic takového. Já jsem pouze řekla, že podnikatelé, že drobní živnostníci jsou spokojeni a že chybovat je lidské. Chybovat je lidské. Chybovat je lidské. Ježišmarjá, vy chcete rušit něco, vy chcete rušit, prostřednictvím pana předsedajícího, i vy jako. (Reakce v sále.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, kdyžtak si vezměte faktickou poznámku.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Takže vy chcete rušit něco, co je prostě zavedené. Co je zavedené. Já rozumím tomu, že jste šli do nějaké kampaně "zrušíme EET". Není přece nic špatného si přiznat, že už v současné době tenhleten hit nefunguje a že už je to zaběhlé. A prostě najdeme si jinou vlajkovou loď. Nic víc jsem neřekla.

Panu Kučerovi, prostřednictvím paní předsedající. (Pobavení v sále.) Pana předsedajícího. Myslím si, že tady o těch trestně stíhaných bychom tady vůbec neměli mluvit, mohli bychom potom tady zarejpnout do STANu a podobně. Já bych to sem vůbec netahala, je to zbytečné.

A ještě tedy, když tady jsou zmiňované ty peníze a zmiňovaná ta RIA, tak kdybyste si tu RIA pořádně přečetli, kterou tady předkládáte vy, tak tam je to přesně napsané. Vždyť tady čtu, že snížení inkasa po zrušení evidence tržeb lze odhadnout na 4,2 miliardy korun. Myslíte si, že to je málo 4,2 miliardy korun? A teď je to tady rozepsané. 2,8 miliardy korun státní rozpočet, 1,3 miliardy korun místní rozpočty, 0,1 miliardy korun rozpočty zdravotních pojišťoven. Myslíte si, že to je málo v současné době, když celá země padá na prdel? (Reakce v sále.) Myslíte si, že tyhlety peníze jsou málo? Já si myslím, že ne! Prdel není sprosté slovo. Omlouvám se. Děkuji. (Celá řeč pronesena velmi emotivně. Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Přesto prosím, abychom se dostali do běžného slovního režimu. Další přihlášenou je paní poslankyně Dostálová s faktickou poznámkou.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo. Myslím si, že je slušné reagovat i na vznesené dotazy. A tímto bych ráda odpověděla panu poslanci Vomáčkovi, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Tak pane poslanče, prosím vás, pište si: www.risy.cz, anebo www.dotaceeu.cz. Kdybyste nevěděl, co jsou RISY, tak je to regionální informační systémy. A tam najdete mapu projektů i podle monitorovacích ukazatelů. Takže letáky nelhaly a vy si to můžete dohledat. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Kučera. A prosím, připraví se paní poslankyně Fialová a poté paní předsedkyně Schillerová. Máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Díky. Jenom krátce k mé předřečnici, paní poslankyni Dostálové, prostřednictvím pana předsedajícího. Tak většina z nich byla placena z evropských fondů, to víme, že je tuším 85 %, a ne z výnosů EET, jak tady potvrdila paní poslankyně Peštová, což byly někde sotva 4 miliardy korun.

Možná k paní předsedkyni Schillerové, protože mi to jako vždycky hodně leží v hlavě, já se tím trápím a jsem pak i z toho docela takový jako smutný. Tak skutečně EET není to, co přináší ten bonus podnikatelům. Jedná se zejména o podnikatele, kteří mají zaměstnance a řeší tím svůj problém nepoctivosti zaměstnanců. A to je základní problém. A to primárně neřeší EET. To řeší jakákoli forma elektronických pokladen. Hnutí ANO se snažilo vyřešit ten problém s nepoctivými zaměstnanci tak, že vzalo kanón na vrabce a zastřelilo všechny. Ale problém s nepoctivými zaměstnanci řeší důsledné používání registračních pokladen.

A samozřejmě má pravdu paní náměstkyně - já si vás pamatuji z minula jako náměstkyni, paní předsedkyně Schillerová, omlouvám se, teď jsem to nemyslel schválně, to se fakt omlouvám, takhle jsem to nemyslel. (Poslankyně Schillerová z místa: Jak je libo.) Tak ty systémy, které jsou v jiných zemích, to je naprosto správně, v sedmnácti, v osmnácti, možná ve více evropských zemích se to používá, se používá nějaká forma registračních pokladen. Ale ta debata tady není o registračních pokladnách. Kdyby byla o registračních pokladnách, tak se pojďme o tom vážně bavit, o tom, která je vhodná, která registruje platby a tak dále. Ale to, co zavedlo hnutí ANO, ten nefunkční chorvatský model, který fungoval jenom v tom Chorvatsku a už skončil, stejně tak jako ten jeho otec, který je teď snad ve vězení nebo kde, tak prostě ten nefunguje. Ten nefunguje. A neřeší základní problém, který by řešit měl, to znamená třeba ty nepoctivé, nebo řeší to naprosto brutální silou, ty nepoctivé zaměstnance. Takže registrační pokladny ano. Pojďme se o tom bavit. EET rozhodně ne.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je paní Eva Fialová, poté paní předsedkyně Schillerová a poté pan poslanec Volný. Máte slovo.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Původně jsem chtěla reagovat na pana Kučeru, vaším prostřednictvím, ještě na to první vystoupení, ale vy jste mi teď částečně odpověděl k mému dotazu, co jsem se chtěla zeptat. Když vám tedy nevyhovuje chorvatský model a mluvil jste tady o registračních pokladnách, které se vám velice zamlouvají, ve vašem programovém prohlášení vlády je napsáno, že budete bojovat proti šedé ekonomice a budete digitalizovat. Tak se chci zeptat, jestli ta debata o nějakém druhu registračních pokladen, abyste v tomto směru vyšli tedy vstříc, je na stole a kdy ji tedy můžeme očekávat? Protože vy tady fakt bortíte něco, co funguje. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je paní předsedkyně. Máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Já už jsem to málem zapomněla. Pan předseda Kučera - dočkala jsem se kanónu na vrabce. (Se smíchem:) Děkuju. Trochu jsem si o to řekla, prostřednictvím pana místopředsedy, ale kanón na vrabce přišel.

A pár nepřesností ve vašem vystoupení, prostřednictvím pana místopředsedy. Když jsem mluvila o 100 miliardách, 150, tak jsem nemluvila o EET samozřejmě. Mluvila jsem o kontrolním hlášení. To byli větší pistolníci, ti, co kradli DPH za bílého dne. Já jsem dělala 25 let na Finanční správě. To bylo opravdu něco. Takže to jsem o tom mluvila. A EET byl doplněk. Takže to bylo DPH, doplněk z pohledu daně z příjmů.

Registračním pokladnám - to snad ne? Vy byste chtěl registrační pokladny? Hm. Tak se někoho zeptejte. Registrační pokladny jsme vyloučili tehdy na samém začátku úplně. To kdysi chtěla zavést některá ze Sobotkových vlád, nebo těch ČSSD. (Reakce v sále.) Že jo? Pamatuji si to dobře. Pak to naštěstí bylo odloženo, ta účinnost. A nikdy to nevzešlo v život. Registrační pokladna je drahá, velice drahá a navíc zranitelná, jak se ukázalo na Slovensku, kde začali, ale před 25 lety, takže mnohem dřív než my, s registračními pokladnami, pak přešli na nějaké takové, oni tomu říkali, jsem to zapomněla, nějaké jakoby peněženky nebo něco, a pak se od nás poučili a zavedli, oni tomu říkali jinak, ale EET. (Reakce v sále.) Ano, přesně tak.

A ještě tady pan poslanec. Mě mrzí, vypadlo mi jeho jméno, co tady sedí uprostřed, vystupoval. (Reakce v sále.) Vomáčka. Děkuju. Pan poslanec Vomáčka, prostřednictvím pana místopředsedy, on tady bohužel není. (Správně Beitl.) To, co tady řekl, škoda, že tady není pan ministr, já věřím, že už se nám brzo vrátí, říkal 45 minut, tak ještě mu dáme nějakou chvilku. Tak to by znamenalo nabrat tisíce a tisíce úředníků. To snad ne? To snad nemyslel vážně, že po vypnutí EET všichni ti, co prostě nebudou dávat účtenky, nebo ne, nebudou brát, on řekl myslím, že platby kartou, tak jsou přímo na kontrolu. Tak to asi nemyslel úplně vážně. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další je pan poslanec Volný s faktickou poznámkou. A to vypadá, že je poslední faktická poznámka, takže se poté může připravit...

 

Poslanec Jan Volný: Dobrý den, kolegové, kolegyně, paní ministryně, jako jediná, což mě trochu mrzí, protože pan Stanjura nám hlásil, že odejde, my jsme říkali, že nemáme problém, říkal, že ho bude zastupovat pan ministr Kupka, tak teď už je to paní ministryně životního prostředí, ale dejme tomu.

Na pana Kučeru. Prosím vás, ten může být jenom šťastný, že pan ministr financí je mimo sál, protože kdyby řekl před panem ministrem Stanjurou "pojďme mluvit o registračních pokladnách", tak vytáhne kopyto a umlátí ho tamhle v té jeho lavici, protože on byl vždycky ten, který říkal, je to drahé, je to stejné špiclování jako EET. My jsme to zarazili v roce 2010. Tak to je jenom taková jedna malá drobnost.

A druhá věc, kterou jsem chtěl aktuálně reagovat tady na pana poslance, také nevím, jak se jmenuje, jak říkal: malé hospody nejsou schopny zvládnout EET. Já jsem ho chtěl upozornit, my tady nehlasujeme o zavedení EET, ale o zrušení EET! A ty malé hospody se to dávno naučily, a co já mám zkušenost, pak právě ty malé hospody řvou, proč to rušíte! Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Tak přece jenom ještě jedna faktická poznámka - pan poslanec Kučera a poté se připraví paní poslankyně Dostálová už do běžné rozpravy. Máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Tak jak se to říká? Já už jsem fakt nechtěl a budu krátký. Mám na to 24 vteřin?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Už mačkám. Já jsem na vás myslel, abyste měl o pár sekund déle.

 

Poslanec Michal Kučera: A teď vážně. Registrační pokladny. Je to na každém, ať si zavede, či nezavede. Jestli někdo řeší problém nepoctivých zaměstnanců, doporučuji mu, zaveďte si ve svém podniku registrační pokladnu či jiný systém a bude vám to hlídat nepoctivé zaměstnance. Určitě za vás vaše nepoctivé zaměstnance nebude řešit stát. O tom to je celé.

A o těch hospodách, které skončily, to je velmi smutný příběh. To je velmi smutný příběh, skončilo jich plno. Nebudu jmenovat konkrétní vesnici, kde mám chalupu, ale tam skončila hospoda skutečně kvůli EET. Přiznávám, že byla na té hranici životnosti, a to EET byla taková ta poslední kapka, která ji pustila dolů. Ale jak to dopadlo? Jak to dopadlo? Dopadlo to tak, jak se teď v poslední době zavádí takový ten, ono se tomu říká venkovský socialismus, protože jak ty vesnice se snaží přežít, tak tu hospodu si pořídila obec, dneska tam je zaměstnaný zaměstnanec, a EET neplatí, protože obec nemusí platit EET, že? Takže výsledek je takový, že v té hospodě jsou stejní lidé, možná i ten stejný pán, který tam obsluhuje, nicméně provozuje ji obec. A toho živnostníka jsme prostě zašlapali, který to vlastnil, a šel na sociálku. Dneska mu stát vyplácí asi nějakou sociální dávku. Takhle se živil sám, teď se sám neživí, živí ho stát a obec provozuje vlastně stejnou hospodu, jako provozoval on, jenom díky tomu, že jsme, respektive hnutí ANO ho zařízlo a tu hospodu mu tím EET pustilo skutečně už do toho úplného minusu. Takhle mu stačila aspoň ta černá nula a vydělat si prostě na ten oběd. Takže toto je celé.

A ještě znovu se vrátím k těm registračním pokladnám. Ať si je skutečně řeší každý sám za sebe, a myslím si, že to bude nejlepší pro celou českou ekonomiku. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Reagovat chce ještě paní předsedkyně Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Také jsem už nechtěla vystupovat, pane předsedo Kučero, prostřednictvím pana místopředsedy, ale to se nedá. Fakt, to se nedá! Nic ve zlém. Já se vás vůbec nechci dotknout. Já jsem velmi zdvořilá. Já si myslím, že tady nikdo nemohl nikdy zaznamenat, že bych nebyla. Ale vy jste fakt zamrzl v tom předminulém volebním období, a pak jste tady čtyři roky nebyl a zřejmě asi jste nebyl ani v tom systému úplně, protože mě uveďte jeden jediný... Já doufám, že vám tedy nevadí, prostřednictvím pana místopředsedy, že municipality nemusí mít EET. To byla tady také velká debata, že ta úroveň kontroly je tam tak vysoká, že proč by měly ještě mít EET? Takže proti tomu nejste, prostřednictvím pana místopředsedy, to jsem ráda. Tak si odškrtáváme jednu věc.

A ta druhá. Ptala jsem se tady na to právě i v tom, tehdy jsem tu nebyla ani jsem sem nechodila, ale ptali jsme se na to v různých debatách potom v minulém období, už to tady zaznělo od vašich kolegů, ten důvod, proč kvůli tomu EET skončil, ten ekonomický důvod. A vzpomínám si, na jednom z mnoha seminářů vystupoval šéf Asociace restaurací a jídelen, pan prezident nebo prezident asociace pan Stárek, možná ho znáte, a on to tam ekonomicky rozkresloval. A říkal nájem, tamhleto, tamhleto. To EET ne. To EET ne. Ta krabička, která se dala pořídit i třeba na levný nájem za 300 korun, dělali jsme několik veletrhů, navíc si mohl uplatnit jednorázovou slevu 5 000 korun, dát si to do výdajů a tak dál. To nebylo tím EET. On to tam ekonomicky krásně modeloval a počítal. Ale skutečně, jak řekl můj kolega pan poslanec Jan Volný, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, tak dneska už to všichni mají a problémy jim to nedělá. Naopak říkají, ať to zůstane.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a máme ještě jednu faktickou poznámku. Tak teď zmizela, takže pan ministr ne. Tím pádem můžeme přejít opět do obecné rozpravy a prosím paní Kláru Dostálovou. Máte slovo.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo. Já jsem to tady samozřejmě bedlivě poslouchala, tu debatu, kterou jsme měli, a musím tedy konstatovat, že vláda usiluje o zrušení elektronické evidence tržeb ke konci roku a vede ve Sněmovně bitvu s opozičním ANO o projednání změny. Jenže experti z profesních organizací, podnikatelé i odboráři považují plán vlády za - cituji: nesmyslný návrat do devadesátek. Zároveň upozorňují, že některé podniky část příjmů opět přesunou do šedé ekonomiky. Podle mnohých by stát měl naopak evidující živnostníky odměnit.

A já bych znova chtěla požádat, prostě my se neustále vracíme o několik let do minulosti, a už to tady padlo v rámci rozpravy, ta situace dnes je úplně jiná! A protože se tady vzájemně napadáme, protože místo abychom to řešili racionálně, tak to řešíme politicky, tak já jsem si dovolila připravit soubor všech citátů, které jsou běžně dostupné v mediálním prostoru, kde se vyjadřují pouze podnikatelé, pouze ti, kterých se to týká.

Řada odborníků i samotných restauratérů nesouhlasí se zrušením EET. Cituji: Bylo by správné EET zachovat na dobrovolné bázi s tím, že by podnikatelé, kteří by systém využívali, měli nějaké výhody od státu. Stát by jim tak nepřímo vzkázal, že jim důvěřuje, říká představitel z Asociace malých a středních podniků a živnostníků. V současné době, kdy je systém pozastaven, dál dobrovolně eviduje své tržby přes 200 tisíc podnikatelů. S motivací odměn od státu by se jich k systému mnoho dalších vrátilo.

Také další podnikatelé jsou přesvědčeni, že zrušení EET by bylo promarněnou příležitostí. Je to nástroj, který přijala velká část podnikatelů a který přinesl celou řadu benefitů. Stát by měl spíše hledat možnosti, jak tento systém využít v rámci digitalizace. Dovedl bych si představit využít systém v myšlence digitálního daňového přiznání. To už dnes funguje v různých zemích. Tvrdíme, jak moc digitalizujeme Česko, přitom v plánu je vlastně vypnutí digitalizace maloobchodu. Řada provozoven fungovala před EET jen s papírem a tužkou. EET pokladna byla jejich první. A zjistilo se, o kolik stát obírali, ale také, o kolik je obírali číšníci, o kolik příležitostí pro svůj byznys přicházeli, říká jeden z podnikatelů. A takto bych v těch argumentech mohla pokračovat, v argumentech, které se týkají těch, pro které ten systém je zaveden, to znamená podnikatelů.

A co na tyto argumenty podnikatelů, na požadavek dobrovolného zavedení elektronické evidence tržeb, říká pan ministr? A opět, cituji z mediálního prostoru, protože pan ministr, vaším prostřednictvím, se vyjádřil k Aktuálně.cz: Dosud prý pro tento krok neslyšel relevantní argumenty ani návrh vhodného protiplnění, které by mohl stát nabídnout podnikatelům pokračujícím v EET. Jak jsem řekla, já jenom cituji to, co je běžně dostupné v mediálním prostoru.

Experti navíc zmiňují další velmi nepříjemný efekt případného konce systému, a to menší ochotu podnikatelů přijímat platební karty, a tedy návrat k hotovosti, která se nemusí vždy objevit mezi přiznanými příjmy. Týkalo by se to hlavně venkova a menších měst. V souvislosti s možným návratem řady podnikatelů k hotovosti by Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky uvítal, aby byla zákonem upravena povinnost vedle hotovosti přijímat i bez hotovostní platby. Tím se stát lépe vypořádá s problémem šedé ekonomiky.

Další významný hlas pro podporu dobrovolné evidence zní z Hospodářské komory, která navrhuje používat dobrovolnou evidenci tržeb. Stát by mohl díky dobrovolné evidenci tržeb cíleně oceňovat transparentně fungující podnikatele namísto plošného demotivujícího projevování nedůvěry ke všem podnikatelům en bloc. V obecné rovině komora myšlenku EET podpořila, neboť v ní vidí, stejně jako ostatní kritici rušení evidence, opatření, jak omezit nekalou konkurenci, respektive narovnat podnikatelské prostředí. Podnikatelé, kteří zatajují tržby, a tedy neplatí daně ani zdravotní a sociální pojištění, jsou nepochybně zvýhodněni vůči těm, kteří jsou řádnými plátci.

Celou řadu zákazníků těšilo, že podnik, kam přišli, jedná podle pravidel a stejně jako oni platí daně. Řada podnikatelských svazů chce zachovat EET právě proto, že chtějí ukázat, že nejsou příživníci, kteří státu neplatí daně, a že je jejich sektor poctivý, doplňují podnikatelé a zároveň odmítají zdůvodnění Ministerstva financí, že stát přichází ročně kvůli provozu systému o půl miliardy korun ročně a podnikatelé kvůli nutné údržbě systému o dalších 1,5 miliardy. Cituji: Nevíme, kde k takovým číslům přišli. U podnikatelů to nelze spočítat a u státu jsou podle nás náklady ve výši několika desítek milionů korun. To opět cituji podnikatele a opět si to všichni můžeme dohledat v mediálním prostoru.

Odbory jsou na rozdíl od odborné veřejnosti výrazně ostřejší. Cituji: Vyzýváme současnou vládu, aby plány na celkové zrušení EET zásadně přehodnotila a jeho působnost naopak podle původních plánů rozšířila na všechny relevantní poplatníky. Tento krok je nejen nezbytný pro nastolení daňové spravedlnosti, ale přináší pro veřejné finance v Česku tolik potřebné zdroje. Podle odborů by pouhé obnovení EET v původně fungujícím rozsahu přineslo každý rok pro rozpočet dodatečný příjem v rozsahu minimálně 12 miliard korun, a pokud by došlo ještě k dříve plánovanému rozšíření EET, činila by tato částka přinejmenším 20 miliard korun.

Zachování EET podporuje i zástupce největší profesní organizace v sektoru cestovního ruchu, prezident Asociace hotelů a restauraci. Elektronické evidenci tržeb jsme se nikdy nebránili, naopak jsme ji v době zavedení i podpořili, řekl pan prezident s tím, že projekt podle něj přivedl řadu podnikatelů k registraci plátcovství DPH, což se dříve dost obcházelo. Podle odborníků se stát dobrovolně odřízl od nástroje pro snadnou alokaci dotací v návaznosti na výši evidovaných tržeb a zbavil se možnosti průběžného sledování stavu ekonomiky v jednotlivých oblastech podnikání a regionech.

Zmatky kolem zrušení či zachování EET se dokonce dostaly i do populární ankety Absurdita roku pod názvem "evidence tržeb jednou ano, jednou ne". V nominaci bylo uvedeno, že jedna vláda říká, že je elektronická evidence tržeb úspěšným nástrojem pro dohled nad dodržováním daňových povinností podnikatelů, druhá vláda zase, že je to zbytečná administrativní zátěž bez nějakého významnějšího efektu. Přesně cituji, jak se v nominaci uvádí. Každopádně jsou tu podnikatelé a živnostníci, kteří se na EET jednou musí připravit, pak zase přijmout informaci, že EET skončí, a kdovíco se na ně chystá dál. Pokud by se s každými novými volbami mělo všechno měnit tam a zpět, můžou své podnikání raději pověsit na hřebíček.

Pane ministře, schválně jsem to udělala jenom na tom, co říkají podnikatelé, protože tady se neustále konfrontujeme politicky, ale já si myslím, že vy obzvlášť jako pravicový politik byste podnikatelům naslouchat měl a měli byste přestat dělat ty avizované zmatky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S přednostním právem se přihlásil pan ministr Stanjura. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Tak já nebudu v žádném případě zpochybňovat ty citace až na to, že nejsou přesné, jsou chybné, velmi často to jsou mýty. Absurdita roku - jedna vláda něco zavede a druhá zruší. No a to je princip demokratické politiky. Také jste rušili opatření, které zavedla naše vláda. Je to logické, proto předstupujeme před občany s nějakým volebním programem, kde slibujeme a říkáme, co chceme udělat, a pokud uspějeme, jako že jsme uspěli, tak prostě ty sliby plníme. Slíbili jsme, že zrušíme EET? Slíbili.

Tak vy tady malujete černý návrat někam do devadesátek, jak budou všichni švindlovat. Co se děje od března roku 2020, když EET nefunguje? To už dva roky se tady zvyšuje podíl šedé ekonomiky? Dva roky ti podnikatelé švindlují? Nebo co se děje? Vy jste ten systém navrhli vypnout, my jsme to rádi podpořili a dva a tři čtvrtě roku už nefunguje. Fakt se zhoršilo podnikatelské prostředí? Opravdu? (Reakce z pléna.) Zhoršilo? Tak proč jste to vypnuli? To byl váš návrh. Měli jste většinu. Kritizujete sami sebe. Vy jste přispěli k tomu, že se to zhoršilo.

Můžeme nabídnout elektronické daňové přiznání. No to je absurdita roku! Abyste mohla někomu, paní poslankyně, prostřednictvím pana místopředsedy, předvyplnit daňové přiznání, tak musíte znát jeho příjmy, nebo tržby, a jeho náklady. A maximálně co můžeme udělat s EET, je část tržeb. Nic víc ten stát neví. Neví, kolik bylo tržeb zaplaceno kartou, bezhotovostně v bance, neví, jaké byly náklady. Jak někdo soudný může vůbec říct, že na základě části tržeb je schopen připravit daňové přiznání? No to mi vysvětlete. Jak ten stát zjistí, kolik bylo nákladů? Jak ten stát zjistí, kolik bylo bezhotovostních plateb, ať už na fakturu, nebo kartou? Ano, jediné, co zjistí, že nějakou část vykázal daný podnikatel jako hotovostní tržbu.

Je neústavní zjišťovat bezhotovostní tržby. To není názor opozice, to je názor Ústavního soudu. Ano, když říkáte, že dneska běží dobrovolné EET, co to znamená? Podnikatelé posílají data někam do černé díry. A co se děje s těmi daty? Nic. Někde se hromadí. Tak skvělá elektronizace, digitalizace, že v okamžiku, kdy byly kompenzace v rámci covidových programů, tak se to počítalo ručně a nikoho ani nenapadlo, vás, kteří jste vládli, ani nenapadlo pro covidové kompenzace použít tržby. Alespoň v těch sektorech vykázané a evidované tržby. Proč jste to neudělali, když je to tak skvělé? Tak jste to skvěle zdigitalizovali, měli jste všechna čísla, všechny informace, a stejně se muselo všechno papírově žádat, dokládat pokles tržeb například. To mi vysvětlete. No protože to nejde! Protože těch informací není dostatek.

Podnikatelé si to zdigitalizovali a teď je budeme nutit, aby to nebyla pravda. To je zase lež. Jediné, co EET znamená, ten náš návrh, všechno funguje, podnik si řídí podnikatel, jak chce, jestli kontroluje zaměstnance nebo koho, to je jeho věc, má to zdigitalizované, jeho věc. Jediné, co my odstřihneme, on-line spojení mezi jeho provozovnou a finančním úřadem, protože s těmi daty stát neumí udělat vůbec nic.

Dobrovolné EET funguje. Jak funguje? Co s tím udělal stát? Co udělala vaše vláda s těmi, kteří to neodstřihli a posílali ta data? Jak jste je vyhodnocovali? Co jste z toho zjistili? Jak jste je odměnili? Nijak. Já se nedivím, že to nejde. Ten projekt je nedomyšlený. Ano, zkopírovaný od socialistů v Chorvatsku. Víte, jak dopadli ti, kteří to propagovali, jak dopadla ta socialistická vláda, která to zavedla, a jak dopadl ten ministr, kterého tady paní poslankyně Schillerová citovala, který tady na přednáškách a na seminářích Andreje vystupoval, to je všechno pravda. V roce 2016 skončil ve funkci, v roce 2016, ne v roce 2020 nebo 2021.

Ano, já jsem se setkal s těmi, kteří by chtěli dobrovolnou evidenci tržeb. Nebyl jsem předpojatý, ale skutečně nemáme nic, co bychom za to mohli nabídnout. Ani si nevíme rady s těmi daty jako stát.

Co je dobrý podnět, a bavme se o něm v průběhu tohoto projednávání, je, jestli k povinnosti, že musíte umožnit platbu v hotovosti, nemáme přidat i platbu bezhotovostní. To je relevantní debata. Na tu já jsem připravený, protože si myslím, že zákazník má mít možnosti a zákazník se má rozhodnout. Na to jsem připraven, na tu debatu. Uvidíme, kam se v té debatě dostaneme. Ale to nemá s EET nic společného. To je jenom rozšíření možnosti pro zákazníka, aby si vybral, co je pro něj pohodlnější, jestli cash, na fakturu nebo kartou.

Takže můžete říkat, kolik to je. Ta čísla jsou vymyšlená. Vy jste říkala, že náklady státu jsou maximálně desítky milionů korun, máte to i v té důvodové zprávě. Tak je třeba i těm, kteří to tvrdí, říkat: bohužel se mýlíte, bylo by dobře, kdyby to byla pravda. Náklady několik desítek milionů korun - třeba 80 byly v roce 2020-2021, kdy byl systém vypnutý. Když byl vypnutý systém, tak náklady státu byly 80. Dělají to úředníci Ministerstva financí, máte to tam. Jsou to ti samí úředníci, kteří tam už byli minule, žádní moji úředníci.

V roce 2019 náklady státu - 410 milionů. V roce 2020 - a to už bylo částečně vypnuté - 390 milionů. V roce 2018 - a to mluvíme jenom o provozních nákladech - 390 milionů. V roce 2017 - 410 milionů. Takže za pět let, ale z toho to bylo rok a půl vypnuto, byly provozní náklady státu prokazatelně 1,7 miliardy. Ne několik desítek milionů ročně. A pořizovací náklady byly 365 milionů. Takže za pět let 2 miliardy. A říkám, z toho to rok a čtvrt nejelo. Když vydělím dvě miliardy pěti, tak mi nevyjde několik desítek milionů. Pokud si neřekneme, že 40 je několik desítek milionů. To je pravda, 40 desítek milionů je 400 milionů ročně. V roce 2017 až 2020 provozní náklady financí, Finanční a Celní správy - 2,166 miliardy korun. Pokud to zrušíme, jak navrhuje naše vláda, ušetříme 463 milionů ročně. To není malá částka. Ušetříme pracovní místa, zrušíme agendu, můžeme zúžit počet státních úředníků.

Náklady podnikatelů - nikdo neví. Tak my jsme byli velmi konzervativní a můžeme to mít ještě třeba slabší. My jsme řekli, že to je tři tisíce korun ročně na jednoho: 500 korun internet ročně - to podle mě není žádná přemrštěná cena; software a hardware - 1 000 korun; personální náklady - 1 500 korun. Připočtu, kdybychom naběhli na třetí, čtvrtou, vlnu, tak je odhadované to vaše číslo, půl milionu těch, kteří budou povinni evidovat. Krát 3 000 - 1,5 miliardy. Je to velmi jednoduché. To není vymyšlené číslo. Myslím si, že to číslo může být i vyšší. Že to nemusí být 3 000 v průměru na jednoho. Ale nechtěli jsme to přehánět, nechtěli jsme to nafukovat. To jsou jasná fakta.

Takže stát má sklady dat. Nikdy s nimi nepracoval. Zato jsme měli mystery shopping. Nepamatujete si, jak chodili pracovníci Finanční správy na kafe a kontrolovali, jestli dostanou účtenku za kafe? Pamatujete si srandovní účtenkovou loterii? To bylo reklamy, že?

Jen tak mimochodem, když už se bavíme - PR podle smluv. Tu 25 milionů v roce 2016. PR, vláda to dělá dobře - 25 milionů. EET je skvělý projekt - 25 milionů. Možná tam je i pohoštění chorvatského ministra. To nevím, jestli je to v rámci PR, nebo ostatní. V roce 2017 - 11 milionů. To jsou všechno podle našeho názoru vyhozené peníze.

Takže mi řekněte úplně vážně - dobrovolná EET. Tak si to představme. Já jsem si to představoval. Někdo někam posílá data, část svých tržeb. Co mu stát za to nabídne? Slyšel jsem jedinou věc, nebudu říkat od koho: nebudou tam kontroly daní. Ale to není možné. Vždyť DPH není jediná daň. To znamená, není co nabídnout. Ale hlavně, co stát s těmi daty udělal za ty roky? Nic. Ale máme data. To se máme, stát ví všechno. Takovému ministerstvu digitalizace pořád dáváme nové a nové údaje, pořád dokola, a nejsme schopni je dát dohromady. Já doufám, že s tím pohneme, že už to brzy nebude pravda. Ale dneska to tak je.

O každém z nás ví stát, kolik loni bral. Ale je to na sociální správě. Znáte všichni evidenční list důchodového zabezpečení, ne?, který podepisujete zaměstnavateli? Takže o těch víme všechno. Víme, kolik posíláme penzistům. Víme, komu posíláme dávky. Víme, komu posíláme dětské přídavky. Víme všechno, ale pokaždé zvlášť. A pak řekneme, když chceme změřit, že rodina, která například má příjem do milionu, že to neumíme. Umíme to. Proto se o to nežádá. Protože všechno už víme. Jenom s těmi daty neumíme pracovat. Říkám my, neříkám vy. Říkám my jako stát. A to je hrubá chyba.

Takže můžete to ohnivě obhajovat, jak chcete. Ale taky mi řekněte, co s těmi daty stát udělal za těch pět let. Jak to, že ta šedá ekonomika už nevznikla, když je to vypnuté? Jak to, že vznikne 1. ledna? Morálně zastaralé. Ten, kdo to pořídil a říká - já jsem to už pořídil. Kdo z vás má mobil z roku 2016? Kdo z vás má počítač z roku 2016? (Ozývá se poslanec Volný.) No tak výborně. Blahopřeji a je to správný přístup. Ale je to úplná výjimka, bohužel. Kdo z vás má iPad z roku 2016? A takhle bych mohl pokračovat.

Takže argumentovat tím, že to někdo použil... Nikomu nebráníme, aby dál používal elektronické řízení své vlastní firmy. O tom ten zákon vůbec není. Jenom o té nesmyslné lince mezi tím podnikatelem a státem, že s těmi daty si vůbec ten stát neví rady. Tak se alespoň přiznejme. Nebo mi řekněte vy, kteří to tady ohnivě obhajujete, kdy a k čemu stát data z hotovostních tržeb využil k tomu, aby zlepšil své služby, k tomu, aby něco nabídl těm podnikatelům. Nic. Jenom politický projekt, který nepřinesl žádné konkrétní výsledky, kromě těch nákladů, o kterých jsem mluvil. Kromě toho, že jsme vytvořili bariéru mezi takzvanými podnikateli, kteří šidí stát, a těmi ostatními a jejich zákazníky.

Jak jste tady citovala, paní poslankyně, prostřednictvím pana místopředsedy, že ti zákazníci chtějí chodit do těch... Tak ať platí kartou, pokud se bojí, že podnik, do kterého rádi chodí, jejich oblíbený podnik, že ten majitel švindluje. Pak nechápu, že do takového podniku chodí, že je to jejich oblíbený, když si myslí, že ten člověk švindluje a že má nefér výhodu vůči ostatním.

My se shodujeme na tom, že ten, kdo neplatí daně, neplní své povinnosti, má být státem přichycen a potrestán. To je úplně bez debaty. Ale tohle není žádné řešení, to není žádná digitalizace. To je, jako když někdo tvrdí, že když naskenuji dokument, dám ho do PDF, někam ho pošlu, že jsem něco zdigitalizoval. Zkusili jste někdy pracovat se statisíci dokumenty, které jsou v PDF?

Zeptejte se České správy sociálního zabezpečení. My jsme chtěli jednoduchou věc a řekli jsme: každý, kdo je 25 let v penzi, dostane 1 000 korun navíc, nebo 500 korun. A jaká byla odpověď státu? My nevíme, my to nejsme schopni zjistit. My bychom museli ručně projít 2-2,5 milionu složek. Protože v každé složce máme napsané, kdy ten člověk odešel do penze. A my v roce 2022 nejsme schopni tak jednoduchý úkon zjistit, kolik lidí odešlo do penze v roce 1997, 1998, 1999, 2000, 2001. To přece není normální. Nemáme dobře nastavené databáze. Zase říkám my, abyste nemyslela, že ukazuji prstem jenom na minulé vlády.

Ale tohle všechno musíme změnit. Digitalizace má smysl, ale musí být chytře promyšlená. Nesmí to být papír pro papír, digitalizace pro digitalizaci. Ale hlavně to nemohou být PDF formáty. To je úplně k ničemu.

Poslední dotaz pro paní poslankyni Dostálovou, já ho zopakuji. Jak jste využili data z toho skvělého digitálního projektu pro kompenzaci podnikatelů v covidových programech u těch, kteří ty tržby evidovali? Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo tři faktické poznámky v tuto chvíli. Potom zde vidím jedno přednostní. Takže nejdříve ty faktické, paní poslankyně Dostálová, poté paní poslankyně Peštová a poté pan zpravodaj Munzar. Máte slovo.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji. No já jsem moc ráda za toto ohnivé vystoupení pana ministra, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Protože vy se neobracíte, pane ministře, zády ke mně, ale ke všem podnikatelům. Takže já samozřejmě rozumím tomu, že zamyslet se a vymyslet něco, to bolí, to chápu. Ale možná by si to poctiví podnikatelé zasloužili, protože oni jsou ti - a proto jsem v úvodu toho vystoupení řekla, že budu jenom citovat názory podnikatelů, tak abychom se tady nekonfrontovali politicky. Takže jim jste teď sdělil, že nic nejde a že to, po čem oni volají, a to je dobrovolná evidence tržeb, tak že vy to prostě blokujete. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Mám tady ještě dvě faktické. Paní poslankyně Peštová s faktickou.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Jsem ráda, že plamennou řeč má i pan ministr financí, nejenom já. Když tady minule seděl a držel si uši. Takže taky byl rázný. Já jsem ráda, že rázná taky můžu být stále. Ale v každém případě jedno mě zaujalo a to, co jste řekl hned na začátku. Je to politické, je to politické rozhodnutí. Řekl jste to správně. I my jsme ti, kteří rušíme. Vy jste byli, kteří rušíte. Takže teď mi jde jenom o to, jestli se budeme bavit v té věcné rovině, anebo jestli opravdu to je jenom proto, že to je politické, a politicky to zařízneme.

Já si myslím, že ty argumenty tady padaly. A kdybyste tady seděl, a vy jste tady nebyl, pane ministře, prostřednictvím pana předsedajícího, když vás vlastně můžu napřímo oslovovat, vy jste byl někde jinde a paní Schillerová, kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího, zde ukazovala, co to přineslo a jakým způsobem to reagovalo. Ty grafy tady byly, a dokonce byly ozdrojované. Takže to nebylo, že by si to tady někde vycucala z prstu, ale opravdu se snažila to tady vysvětlovat právě panu poslanci Kučerovi, který už tady zase není, prostřednictvím pana předsedajícího, aby mu ukázala, že opravdu ten efekt to mělo. A mně jde o to, jestli opravdu to potáhneme v té politické rovině, anebo jestli jsme schopní to vzít v té věcné rovině. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou je pan zpravodaj Munzar, poté pan ministr Stanjura s faktickou.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Já si také dovolím, děkuju za slovo, já si také dovolím reagovat na paní poslankyni Dostálovou, vaším prostřednictvím. Vlastně i na její kolegyně, které tady teď hodně brojí za dobrovolnou elektronickou evidenci tržeb. Já se chci zeptat: Proč tedy od začátku, když je to tak bezvadné a všechno to funguje, proč jste od začátku neudělali elektronickou evidenci tržeb dobrovolnou s motivačními faktory pro podnikatele? Proč jste to od začátku pasovali jako restriktivní nástroj on-line kontroly podnikatelů spojený s těmi pokutami za opravdu nesmysly, vyvěšení cedulky? Podnikatel zapomene vyvěsit cedulku, 50 000 pokuta a podobně. Proč jste to neudělali vy jako dobrovolné? Proč nám teď vyčítáte to, že my bychom měli hledat motivační nástroj pro podnikatele na dobrovolnou EET, když vy jste to sami takhle nepasovali? A navíc dneska se nebavíme o tom, jestli od 1. ledna bude dobrovolná, nebo nedobrovolná EET. My se dneska bavíme o tom, jestli bude platit stávající právní stav, to znamená, bude elektronická evidence povinná, což dneska podle stávajícího zákona ano, nebo přijmeme návrh vlády a zrušíme EET nejenom pro tu první a druhou vlnu, ale pro třetí a čtvrtou. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou je přihlášen pan ministr Stanjura a poté paní poslankyně Peštová. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji, že jste mi připomněl jméno, chtěl jsem se omluvit, že si nepamatuji jméno. Takže pro paní poslankyni Peštovou. Jsme politici, děláme politická rozhodnutí, ale samozřejmě my máme svůj politický postoj postavený na faktech a na číslech. A já vlastně říkám pořád to samé od roku 2016. Já jsem nebyl ten, já jsem tady ukazoval na ty absurdity, které pro chov velbloudů v České republice zaváděly povinné EET. Ano, to máme. Vy jste mi nevěřila, prostřednictvím pana místopředsedy. To tady máme. Takže je to politické rozhodnutí z dobrých důvodů. Já nevidím ty desítky tisíc podnikatelů, na které by měla být uvalena třetí a čtvrtá vlna EET, kteří nám píší: My už se hrozně těšíme, prosím vás, dovolte nám, abychom od 1. ledna měli nově EET, když jsme ho nikdy neměli. To má být větší počet než těch, kteří byli v první a druhé vlně. Když ten zákon nezrušíme, tak automaticky povinnost na stovky tisíc podnikatelů přijde. Ne dobrovolná, povinná. Budou vyvěšovat ty tabulky, budou pod tou neustálou kontrolou, budeme muset přijmout asi dalších 600 úředníků, protože 600 bylo pro první a druhou vlnu a teď už má být víc podnikatelů ve třetí a čtvrté vlně, takže musíme přijmout další úředníky, aby si chodili - já teď nevím, jestli budou chodit na kontrolní stříhání ke kadeřníkovi, a pak, když se nechají ostříhat nebo dámy si nechají udělat účes, tak pak budou kontrolovat, jestli dostanou EET účtenku, nebo ne.

Já myslím, že ta debata jde špatným směrem. To, co četla paní ministryně Dostálová, to není tak, že myšlení bolí. Tak co jste vymysleli? Vy jste ten projekt provozovali šest let. Dobrovolnost, to ani nenapadlo. S daty neumíte pracovat. Ano, my tam jsme šest měsíců, ale šest let říkáme, až budeme mít tu sílu, tak to zrušíme. Žádné překvapení, naši voliči to od nás čekají, vaši čekají něco jiného. To je v pořádku, proto voliči nevolí jednu stranu, ale vybírají si z demokratické nabídky. Tak pokud považuju nějaký projekt za špatný, nefunkční, šikanózní, byrokratický, tak proč bych měl vymýšlet něco, čím ještě některou z těch vlastností ještě zhorším tu situaci? (Čas, pane ministře.) Děkuji za upozornění.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Tak paní poslankyně Peštová.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Tak chtěla jsem původně reagovat na pana poslance Munzara, ale bohužel musím na svého předřečníka. Jak jste říkal a zmínil jste tady tu třetí vlnu, tak já říkám, tím, že mezi těmi lidmi se člověk baví, tak mám i mezi těmi, co jsou v té třetí vlně a právě mají ta kadeřnictví, jak říkáte, a to byl hezký příklad, jsem ráda, že jste ho tady zmínil. Jsou dvě kadeřnictví vedle sebe. Jedno z kadeřnictví, což je má přítelkyně, která je poctivá, má svoje zaměstnance, platí za ně, a vedle kadeřnictví, které má a jede švarcsystém a vlastně pronajímá hezky to svoje každé křeslo. Ona říká: Já jsem ta poctivá, já platím sociální, zdravotní. Říká: Už aby ta třetí vlna byla, protože to narovná ten trh. To narovná ten trh. Konečně tady bude spravedlnost. Jak já k tomu přijdu? Ale má pravdu. Pane ministře, kdybyste se na to zaměřil, ona má pravdu. Protože ona opravdu má ty svoje zaměstnance, všechno za ně odvádí a jede správně tak, jak má. A vedle kadeřnictví, které pronajímá křesla a jedou si na svoje živnosťáky, tak vlastně ve své podstatě ona se dostává do pozice, že není konkurenceschopná. A to přece není spravedlivé, tohleto. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr Stanjura s faktickou poznámkou se hlásí.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Tak já se omlouvám, ale EET vůbec nesouvisí s tím, jestli někdo má zaměstnance, nebo pronajímá křeslo. To je úplně jiná debata. Je legální pronajímat křeslo? Je to legální. Je to legální. Můžete (nesrozumitelné), ale legální to je. Takže to s EET ale vůbec nesouvisí. A ten živnostník, který podniká, který si pronajme to křeslo, ten neplatí daně? Ten nemá výdaje, ten nemá příjmy? Stará se o sebe, po státu moc nechce, jenom aby mu dal prostor pro podnikání. Co je na tom špatně? Takže živnostník, který má zaměstnance, je v pořádku a živnostník, který dělá jenom pro sebe a zaměstnance nemá, je špatně? Takhle jednoduše vidíte rozdělení mezi živnostníky nebo kadeřnicemi nebo kadeřníky? Já tedy ne. Ale jestli mám zaměstnance na salonu nebo pronajímám křeslo, to s EET opravdu, ale opravdu vůbec nesouvisí. To je úplně jiná debata. Nechme si ji, až budeme debatovat o zákoníku práce. Proč ne? Já se na tu debatu těším.

Vždycky když si někdo neví rady, tak řekne: ale ten švarcsystém, to je hrozné. Máme tady státní úřady, které mají kontrolovat švarcsystém? Máme. Funguje dobře, nebo špatně? Podle mě dobře. Pokud myslíte, že funguje špatně, kolikrát jste udělali systémovou změnu v tom úřadě za těch osm let, co jste vládli? Udělali jste tam nějakou změnu? Já nevím, personální, systémovou. Dělali jste nějaké lepší metodické pokyny, aby se potíral nelegální švarcsystém? Možná byste nás mohli seznámit s těmi výsledky, pokud teď říkáte, že je to špatně.

To, co jste popsala, je normálně jiný způsob podnikání v kadeřnickém saloně, oba dva jsou legální. A podle mě, podle mě klient si nevybírá podle toho, jestli ten člověk vlastní křeslo nebo pronajímá, ale podle toho, jakou službu mu ten konkrétní člověk, konkrétní dáma nebo konkrétní muž nabízí. Podle toho si klient vybírá a platí. To je všechno.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou pan poslanec Kučera a poté paní poslankyně Peštová.

 

Poslanec Michal Kučera: Já děkuju za slovo. Já bych možná doplnil tady svého předřečníka pana ministra Stanjuru. Ta debata se poměrně zužuje na povinnost platit, respektive si zřídit EET, většinou to je na ty restaurace, pak samozřejmě kadeřníky. Ale o kom teď vlastně se budeme bavit v té třetí a čtvrté vlně? Tak budeme se bavit o lékařích, o dentistech. To jsou typičtí neplatiči daní, tedy ti dentisté, jo? Budeme se bavit o právních a účetních činnostech. Právníci a úředníci, taky právníci a účetní, taky typicky neplatiči. Ale to jsou všechno sektory, které jsou ohrožené. My jsme myslím v minulém bodě tady říkali, v jaké situaci jsou praktici na těch obcích, že nejsou. Dentisti že nejsou. Teď jim tam ještě dáme to EET, protože jsou sprostí podezřelí. Dávají další, a jsou tam další a další lidé, které se týkají zdravotnictví. (?) Já si myslím, že tady je zdravotníků plno, tak samozřejmě vás se to bude týkat taky. Doufám, že pro to zvednete ruku.

Ale týká se to další ohroženého sektoru, sektoru zemědělství, to znamená rostlinné a živočišné výroby, myslivosti, výroby potravinářských výrobků. Pekaři, cukráři, řezníci, ti se mají skutečně teď tak dobře, že k tomu ještě dostanou na hrb elektronickou evidenci tržeb. Já si myslím, že zrovna tyto sektory bychom neměli zatěžovat a měli bychom je v této složité době nechat žít a naopak jim v těch povinnostech ulevovat a život jim usnadňovat. Elektronická evidence tržeb neuleví nikomu, naopak mu naloží - dentistům, lékařům i těm potravinářům.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní poslankyně Peštová s faktickou.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já slibuji, že opravdu dneska naposled, já už to dneska uzavřu. Já se prostě budu držet toho, a budu teda reagovat na své předřečníky, že to je politické rozhodnutí, že prostě i když bychom tam našli spoustu kladných věcí, prostě je to politické. Tak jako jsme řvali proti eReceptu, prostě byl to totální nesmysl, k ničemu... Kdyby nebyl eRecept, tak nevím, jak bychom přežili covid. To stejné je tento případ. Prostě to EET si našlo svůj život a žije. A prosím vás, nevypínejte ho. Tečka. Je to politické rozhodnutí. Vytáhněte tady na mě právníky, vytáhněte kohokoliv. Vy jste teda řekl, že kradou, nebo co jste tady říkal, to byla pro mě docela zajímavá informace, já vám za to děkuju, asi se na to zaměříme. No protože když jste to tady zmiňoval, tak jste vždycky řekl, že vlastně to jsou ti lupiči, že kradou, nebo co jste to tady říkal. Takže já si myslím, že to bylo zbytečné.

Bavíme se o tom, jestli ten systém vypnout, anebo nevypnout, jestli ho nechat a dobrovolně ho nechat, to jsme se shodli. Ano, vy tady útočíte, mělo to být předtím dobrovolně, nebylo to dobrovolně, ale to už je potom takové to brečení nad rozlitým mlékem, to už je zbytečné, ne? Já si myslím, já jsem tady nebyla v té době, když se to tady řešilo, v každém případě vidíme, že ten systém funguje, a bavíme se o tom, jestli ho vypnout, anebo nevypnout. Nic víc. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou se hlásí pan poslanec Kasal. Máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se obrátím vaším prostřednictvím na pana poslance Kučeru. Dopoledne jsme se tady bavili o pojištění, teď se tady bavíme o tom - dojděte si do toho zdravotnictví, podívejte se. V běžné ambulanci nakupujete vakcíny za milion korun, vydáváte řadu potvrzení, musíme stejně dávat stvrzenky, elektronizuje se to všechno, i se tam dávají doklady o tom. Tak jako nejdřív si to nastudujte.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další faktická je pan poslanec Kott, zatím poslední. Poté zde máme jedno přednostní. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já vaším prostřednictvím k váženému předsedovi zemědělského výboru. No ono to bylo postavené trochu jinak. Samozřejmě že jsme se bavili, že se třetí čtvrtá vlna bude týkat i těch, kteří poskytují služby v potravinářství a v zemědělství. Samozřejmě já jsem přesvědčen o tom, že oni už v rámci toho svého podnikání, té své činnosti, to znamená prodeje ze dvora, prodeje na farmářských trzích, zpracování jednotlivých zemědělských produktů, že toto už funguje. Takže já si nemyslím, že ti, kteří by byli úplně noví, kteří by se do toho zapojovali, že jich je nějaké významné procento. Tam já si skutečně nedokážu představit, že dneska, jestliže někdo uvádí své výrobky nebo polotovary nebo svou produkci do výroby, respektive do běžného obchodu, že by EET nepoužíval. Takže ten, který ho používal, by ho používal dál a ten, který ho do teď nepoužíval, tak by ho na bázi dobrovolnosti určitě dál nepoužíval.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, to byla poslední faktická a s přednostním právem se přihlásila paní předsedkyně Schillerová. Máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. No bylo toho tady řečeno hodně. Pane ministře Stanjuro, víte, že do resortu Ministerstva financí spadá Finanční správa? Zajímal jste se už o její práci? Samozřejmě nemyslím daňové kontroly, ale o systém práce? Asi ne, zatím jste ještě nevypsal ani výběrové řízení na nového generálního ředitele. Několik měsíců nemá Finanční správa generálního ředitele. Takhle se zajímáte o její činnost. No a kdybyste se zajímal o ten systém práce - já nemyslím o konkrétní subjekty, to nemůžete ani ze zákona a vím, že to určitě neděláte, z toho bych vás nepodezírala - tak byste věděl, že třeba máte v jednom městě v rámci republiky takové úložiště dat, které spravuje asi dvacet úředníků, kteří mají prověrku Nejvyššího bezpečnostního úřadu, a ti s těmi daty pracují. A k těm datům se dostane jenom těch dvacet úředníků a ti dělají analýzy, analýzy na základě dat z kontrolních hlášení a i z EET a na základě těch analýz anonymně potom rozesílají v rámci finančních úřadů určité podněty k daňovým kontrolám. Neřeknu vám teď přesně už ten poměr, už tam nejsem teď nějakou dobu a také jsem se o to zas nezajímala až tak dopodrobna, ale cíl, kterého jsme chtěli dosáhnout, byl ten, aby vybírali jenom oni ty podněty ke kontrole a aby to procento takového toho vybírání tím místně příslušným správcem daně bylo minimalizováno. Samozřejmě vždycky nějaké bude, ale minimalizováno. A to jsou ty věci, které jsme tam budovali a na nich stavěli.

Takže nemluvte nám tady o České správě sociálního zabezpečení, to je samozřejmě trauma, letité trauma, ať tam byl kdo tam byl. Vy neřídíte ani Českou správu sociálního zabezpečení, chápu, že se prolínají možná některé úkoly, ale možná se zajímejte víc o to, co spadá do portfolia Ministerstva financí. A začněte tím, že vypíšete výběrové řízení. Já už jsem požádala šéfa rozpočtového výboru, jestli byste byl tak laskav, dostavil se a nějak nám to vysvětlil, jak to tam vlastně míníte v té Finanční správě. Neříkejte mi, že je tam zástupce, protože ten zástupce nemá plné kompetence a samozřejmě on nebude rozjíždět žádné velké reformy nebo nějaké posuny, když prostě neví, jak to s ním bude dál. Takže já tomu nerozumím, neumím si představit, proč šestnáctitisícová armáda berních úředníků už měsíce nemá šéfa. Že jste se nedomluvil s tou bývalou šéfovou, dobře, to bych ještě pochopila. Chcete tam mít člověka, kterého vybere vámi jmenovaná výběrová komise, dobře, rozumím tomu, do toho jsem ani nijak nešťourala, ale do čeho teda šťourat hodlám, je to, že tam měsíce už není hlava tohoto úřadu. A já nevím, na co čekáte, jestli na nový zákon o státní službě, abyste si tam mohl dát nějakého svého, nechci říkat kamaráda, tak to by asi nebylo dobře pro tento systém. Tak ale teď toto řešit nechci, to věřím, že si řekneme na rozpočtovém výboru, na nějakém z nejbližších, protože jsem požádala, aby to tam bylo zařazeno.

Nicméně já se chci vyjádřit k tomu - samozřejmě, že jsme nemohli z EET analyzovat podklady pro kompenzace. A vy dobře víte, proč ne. Ty hysterické scény, aby tam bylo minimum údajů od začátku. Nebo jsme tam měli mít údaje úplně až po velikost bot u toho poplatníka? Bylo tam minimum údajů a ty stačí. Stačí k tomu, aby Finanční správa věděla o nějakém minimálním objemu, aby prostě vnímala, že je tam pohyb, a ona si to potom - pokud je to plátce, tak je to jednodušší, když je to neplátce, tak je to horší - tak ona si už ty analýzy z toho udělá. Takže teď jste tady zase smíchal, tak jak jsem to tady slýchala celé roky, dvě věci, abyste to použil proti tomu.

Náklady, které jste četl - samozřejmě, ty náklady, ty tabulky znám. Buď jsou ty náklady i s personáliemi, to znamená se mzdami všech možných úředníků, souvisejících, nesouvisejících, anebo jsou to jenom vybudování IT a potom provoz. Číslo 80 až 100 milionů je číslo, které poskytl, a neseděla jsem tam sama, na semináři dobrovolné EET, kde s vaším souhlasem byli i úředníci z Ministerstva financí, tak toto číslo tam řekl šéf SPCSS pan Dzurilla. Přímo to tam od něho zaznělo. Říkáte, že za dobu, co je to dobrovolné - ne vypnuté, dobrovolné - ale pořád si myslím, že by to za to stálo. Já jsem si sem nevzala ten druhý papír, ale já to asi budu vědět z hlavy.

Vy jste nepřipustil nikdy žádnou debatu. Vy jste nikdy, přestože jsem vás o to prosila - jednou jsme se sešli, ať jsem spravedlivá, tam jsme si toho moc neřekli, pak jste slíbil, že se sejdete se zástupcem, to asi také proběhlo. Ale debata, aby tam byli zástupci komory daňových poradců, zástupci Hospodářské komory, zástupci Asociace malých a středních podnikatelů, dalších, třeba Asociace restaurací, jídelen, aby tam byli zástupci třeba podnikatelů nebo kdo chcete a debatovali jsme o tom, abyste to slyšel, to jste nikdy nepřipustil. Takže nehledal jste nikdy, ani tu minimální, marginální snahu jste neměl, protože prostě jste skutečně v zajetí ideologie. Vy jste si to napsali do volebního programu, vy jste v minulém volebním období a v tom předminulém z nedostatku vlastní invence a vlastních nápadů si to dali jako mantru a prostě teď to zrušíte, děj se co děj.

Takže to je to celé. Kdybyste absolvoval aspoň, a já jsem vás o to prosila, absolvoval nebo přišel třeba na ten seminář dobrovolné EET, tam byli všichni. Všichni tito, které - a organizoval to můj kolega Patrik Nacher, však on přijde a určitě o tom promluví dneska ještě, a on to organizoval - pozval, oni přišli, byli tam zástupci i z různých IT firem. Ještě tam byl, teď si nemůžu vzpomenout na tu asociaci, tradičního českého obchodu, všichni ti zástupci tam byli. Pan Minčič z Hospodářské komory a další. Já si je teď všechny úplně nevybavuji. Byli tam z různých i firem IT a debatovali jsme o tom. Byli tam i zástupci Ministerstva financí, ale oni spíš odpovídali na dotazy, ne že by tam aktivně vystupovali. A zaznívalo to tam prostě unisono. Ale vy se bojíte té debaty. Vy se jí prostě bojíte, protože ta debata by byla věcná, konstruktivní a jasně by tam zaznělo, že to prostě většina těch podnikatelů prostě chce.

A ta motivace, ta se také dá najít. Já vím, že vám byly předneseny z jejich strany - a je to lepší, když je to od nich než ode mě, a já jsem mluvila, můžete mě jmenovat, že jsem mluvila o těch kontrolách. Samozřejmě. Kontroly, vy jste tu nebyl, když jsem tady ukazovala ty grafy, tři roky poté, a tam jasně vyplynulo, a to jsou data z Finanční správy, samozřejmě v té době, kdy jsem byla ministryní, že poklesl počet kontrol. Vzrostla nálezovost, pokles počet kontrol. To znamená, to, že někdo eviduje v EET, samozřejmě může být zohledněné v rámci kritérií pro výběr - a proč taky? Když prostě oni budou v nějaké té databázi, tak si myslím, že na kontrolu vůbec není důvod dojít, pokud samozřejmě nebudou zapleteni někde do něčeho jiného v rámci třeba DPH, abych to úplně nezúžila. A tam jsou další faktory, které vím, že vám byly předneseny, protože se mnou je také zástupce Asociace malých a středních podnikatelů, ale který mluvil za velkou podnikatelskou obec, zejména těch středních a menších, tak vím, že to s vámi probíral a se mnou také. Tam jsou další motivační faktory. Mluvil tam o nějakém zastropování uznání spropitného, třeba jako výhoda. Mluvil o té kontrolní činnosti, mluvil prostě o dalších - já ten papír jsem si nechala ležet tamhle na stole, ale já sem ještě určitě přijdu mezitím - o dalších podnětech a dalo se to diskutovat. Samozřejmě kdybyste vzal k tomu odborný aparát, přišli další zástupci neutrální, neutrální, tak určitě bychom se někam posunuli. A nebylo by to jenom o té politické ideologii, kdy vy to zužujete. Vy jsme v zajetí té politické ideologie a podsouváte to nám. Říkáte: Vy jste s tím přišli, vaše vlajková loď, tak to za každou cenu musí zůstat. Není to tak. Není to tak. Je to prostě tak, že tady prošlo pět let, nebo šest už to je, prošlo, a to vnímání se naprosto změnilo. Naprosto diametrálně. Tak jak vy říkáte, že si nenechá nikdo iPad z 2016, ano máte pravdu, ani já nemám mobil z roku 2016, souhlasím s vámi, tak i to vnímání veřejnosti vůči EET po těch zkušenostech a letech se prostě posunulo. Ale vy tu debatu jste vůbec nepřipustil.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou pan ministr - tak s přednostním. Ona to není žádná faktická, takže máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Dvě minuty by mi ani nestačilo. Docela jste mě pobavila, paní poslankyně, že se bojím debaty. No to se tedy nebojím, jo? A o EET už vůbec ne. Já mám docela přesné informace, co na tom semináři zaznělo. Já jsem z časových důvodů nemohl, ale byli tam lidé z Ministerstva financí, takže mám informaci. Jednal jsem o tom s Hospodářskou komorou i se svými náměstky. Jednal jsem o tom se zástupcem Asociace malých a středních podniků i s odborným aparátem, který tam byl se mnou na tom jednání. Nic z toho, co jsem řekl, nevezmu zpět.

Mě zaujala věta - vy jste se asi spletla, paní poslankyně, aspoň doufám, že ano - když jste nám řekla, že dvacet úředníků anonymně vyhodnocuje data a pak určí, kam má jít kontrola. Buď platí a), že je to anonymně, pak nemůžu určit, kam má jít kontrola, anebo to anonymní není. Já si to jinak neumím prostě představit. Ale tak to přece není. Ano, vy jste říkala, odpusťme jim kontroly. No já myslím, že se kontrolovat musí. Tak kromě těch tržeb, na které vy jste takhle zafixováni, tak se musí kontrolovat náklady, zda jsou daňově uznatelné, nebo nejsou. Velmi je to sporné v mnoha případech. To ne, že bych chtěl (nesrozumitelné), ale je to sporné. Moje oblíbená debata o tom, co je oprava a co je technické zhodnocení majetku. To je sporná věc, na kterou neexistuje jednotný výklad. A velmi často se liší od územního pracoviště k územnímu pracovišti výklad. A říkám, nemusí tam být vůbec zlý úmysl. Jenom to není jednoduché.

Ale k té Finanční správě. Konec zaklekávání. Já myslím, že hnutí ANO by nemělo říkat o tom, jak ono řídilo Finanční správu. Jenom zaklekávali na firmy. Podívejte se na ty mediálně známé případy, kdy stát prohrával jeden spor za druhým. Zaklekával na firmy. A konstatovala to ne opozice, ale nezávislé soudy.

Ano, čekám na nový zákon. Protože takhle zúženou možnost výběru šéfa nebo šéfky Finanční správy je prostě špatně. Nemám vybraného žádného člena dopředu. Kdybych měl, tak jsem jako vy mnohdy zinscenoval takzvaná nezávislá výběrová řízení na leccos a už tam ten člověk mohl být. Já chci, aby to řízení bylo otevřené a aby vyhrál ten, kdo má nejlepší projekt. Tak abyste věděli, kromě toho služebního zákona, který zafixoval zejména úředníky, kteří přišli po vzniku Sobotkovy vlády, to znamená, ten, kdo pracoval pro stát před tou dobou, tak se mu ta praxe vůbec nepočítá, tomu říkám chytře si zabetonovat státní správu svými lidmi. Tak zrovna u šéfa Finanční správy musí platit, že aby se vůbec mohl účastnit, tak musí pět let dělat na Ministerstvu financí nebo Finanční správě. To je otevřené řízení? To je otevřená soutěž o nejlepší projekt? Ne.

Já jsem jasně říkal, a říkal jsem to na poradě se všemi šéfy krajských finančních ředitelství - já s nimi mluvím. Mně takové ty vaše rady, kdybyste se o to zajímal - co myslíte, že dělám? Samozřejmě že se o to zajímám. Všem jsem řekl, že je konec zaklekávání a že chci klientský přístup. A že to chci ale slyšet od nového šéfa nebo šéfky Finanční správy, protože ten musí změnit a musí se to změnit shora. Já vím, že mnozí, kteří jsou v té poslední linii, mají klientský přístup. Ale kazili jim to ti, ať už na Generálním finančním ředitelství, nebo na odvolacím, kteří prohrávali ty finanční spory a za kterými jsou kauzy zaklekávání, a z toho se nedá vymluvit. Otevřeně jsem jim říkal, že výběrové řízení spustím, až bude změna zákona, aby bylo otevřené. A myslím si, že jsme schopni postavit nezávislou výběrovou komisi. A hodnoťme ten výběr, až proběhne. Já si myslím, že ministr pak má, nebo ministryně má povinnost obhajovat výběr konkrétního člověka. A dopředu říkat, kdo to bude, jestli to bude? Já věřím, že vyhraje nejlepší projekt. Je tam pověřený zástupce, je to statutární zástupce. Všem krajským ředitelům jsem řekl, že má moji důvěru a že má plné kompetence k tomu, aby to řídil na sto procent. Žádný (nesrozumitelné) není.

Nechci dneska vést debatu o EET, o těch vašich headlinech typu, jak máte hotovou digitalizaci. Katastrofa. Katastrofa.

Vy jste se rozhodli, prý to jinak nešlo, že rozpočtový výbor bohužel zasedá ve středu. Takže můžete si dát na program informaci k výběrovému řízení. Já jsem vám to řekl tady, ve středu prostě zasedá vláda a nejsem schopen přijít na rozpočtový výbor. Ale není problém, tak mi napište interpelaci, nebo dneska jsem vám odpověděl.

Ano, spustím výběrové řízení v okamžiku, kdy bude změna zákona, aby mohlo být co nejvíc otevřené, a budu chtít, aby vyhrál ten nejlepší projekt. Mezitím ovšem nespíme, pracujeme na klíčových digitalizačních projektech, pracujeme úplně jinak, protože nebyl, když jsem přišel na ministerstvo, nebyl definován cílový stav těch klíčových digitalizačních projektů. Nebyl. Takhle se nedá udělat úspěšná digitalizace, když nevím, kam mířím. Je to cesta naslepo, možná to vyjde, možná ne. Ale tenhle přístup, který byl zvolen, byl prostě vždycky jenom: já tady mám skvělý projekt, já tady mám skvělý projekt. Když se pak podíváte a zeptáte se: co je pod tím nadpisem? Nic. Bohužel. To je jak s tím novým zákonem o dani z příjmů, který vám už předal Andrej Babiš v deskách. A taky nebyl.

Takže já bych vás požádal, abyste mi neříkala takové věty - samozřejmě můžete - jako starejte se o tu Finanční správu. Takové rady fakt nepotřebuju. Pojďme se bavit o tom, jak má fungovat Finanční správa procesně, jaké tam mají být procesy, jak mají obíhat dokumenty, jak mají být zdigitalizované, jestli je vůbec v 21 století potřebná územní příslušnost. Já si myslím, že ne. To je všechno debata, na kterou jsem připravený a kterou vedu se svými lidmi, s vedením Finanční správy, celých šest měsíců. Nepotřebuju k tomu dělat ale třikrát týdně tiskovku, abych se chválil, že už jsme měli jednu poradu a že máme skvělý projekt, protože nemáme ještě v tuto chvíli ten cílový stav. Vendor lock jste jenom prohloubili za vašeho působení. Takzvaně jste ho vyřešili, jenom jste tam dali další stupeň a prohloubili jste vendor lock a není jednoduché se z toho dostat. A nepůjde to revolučně, půjde to evolučně. To všechno jsem připraven podrobně debatovat, ale ne v tomto bodě, protože když to nezrušíme, tak statisíce podnikatelů budou mít novou povinnost od 1. ledna. A to není politické rozhodnutí, to je správné rozhodnutí. Byl by to chybný krok, proto jsme s tím přišli.

A někdo říkal v té rozpravě, už se omlouvám, nevím přesně, kdo to byl: nevypínejte to EET, prosím vás, nevypínejte. Ale ono je vypnuté. Sami jste ho vypnuli. S naší spoluúčastí. Říkám, my jsme to rádi podpořili, ale měli jste většinu i bez nás. Takže EET už je vypnuté. A na konci roku bude vypnutí dva a tři čtvrtě roku. Tak konec těm pohádkám, jak teď je to skvělé, od 1. ledna to bude špatné. Buď už je to špatné dneska - a to jste vypnuli vy - anebo se nic nezmění, jenom ubude jedna byrokratická povinnost.

A trvám na tom, že jsem nedostal žádný relevantní argument pro dobrovolnou EET. Bohužel ne. Nebyl jsem předpojatý, ta jednání jsem absolvoval, nebyla to jednání jenom jako. Tak nevím. To samé jsem říkal Hospodářské komoře, když jsme o tom jednali, tam bylo celé jejich - myslím, že se to jmenuje představenstvo, a to jednání bylo dlouhé, dvouhodinové. A když jsem jim říkal "co bychom tedy nabídli těm, kteří mají dobrovolné EET?", tak jsem se vlastně žádný dobrý nápad nedozvěděl, protože budeme vědět jenom část hotovostních tržeb. Co u těch neplátců DPH? Tam nemám ani kontrolní hlášení. Tak jak jsem schopen, když někdo dá 50 000 hotovostních plateb nebo 40 000, jak ten stát může vědět, kolik bylo bezhotovostních plateb u neplátců DPH, kteří nepodávají kontrolní hlášení, nebo u čtvrtletních plátců? Jednou za čtvrt roku to zkontroluju? Jaký to má smysl? Na základě čeho tam tak pošlu kontrolu? Jak budu kontrolovat neplátce DPH například z daně z příjmů, kteří by byli zatížení EET? Jak dělat kontrolu v podnikání jedna na jednoho u malíře, instalatéra, opraváře, servisáka, který vám přijde domů? Na to přece není žádná odpověď. I kdybych si to představil, kdo to zkontroluje, když je to jeden na jednoho, žádný úředník tam není, není to veřejná provozovna, probíhá ta služba někde v bytě nebo v domě nebo na zahradě?

Jestli má někdo politický pohled, tak jste to vy. My ne, my máme od začátku od roku 2015 nebo kdy začala ta debata, určitě 2015, stejné argumenty. Kde je dneska otec EET Andrej Babiš celý den? Já tu nejsem čtyřicet minut nebo hodinu, já jsem to paní předsedající řekl dopředu, řekl jsem jí, že mám důležité jednání, které nemůžu přesunout, ona mi vyhověla, abych tady pak slyšel: vy jste tady nebyl, vy jste neslyšel. Tak kde je Andrej Babiš, aby slyšel celou tu debatu? To vám nevadí? (Potlesk poslanců koalice.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Volný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji za slovo, paní předsedající. Tak já mám za chvilku svůj proslov, na který jsem se chystal, nakonec bude úplně jiný, než jsem si myslel, po tom, co tady slyším, ale teď jsem musel vystoupit.

Jaká demagogie a jak nefér argumenty uvádí pan ministr Stanjura, pokud si dovolí říct - no já na ty rozpočtové výbory nemůžu chodit, protože vy jste si dali termín rozpočtového výboru na středu. Pane ministře, já jsem tady od roku 2013. V roce 2012 vládla ještě Nečasova vláda a měli jste i Parlament pod kontrolou. Od té doby je ve středu v 9 hodin rozpočtový výbor. V současné době po osmi letech máte opět v ruce vy jako koalice rozpočtový výbor a má to pan kolega ze STANu. Tak proč jste si to nezměnili a proč tady říkáte - vy jste si udělali rozpočtový výbor ve středu, a proto já na to nemůžu chodit, protože máme vládu? Prosím vás, buďte korektní. Normálně býváte, tohle se mi nelíbilo.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. A nyní s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová. Já jenom si dovolím přečíst, než vám dám slovo, omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Lesenská od 18 hodin do konce jednacího dne bez udání důvodu, dále potom ministr zdravotnictví Vlastimil Válek od 18.30 do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů, ministr Ivan Bartoš se také omlouvá od 18 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Brož se omlouvá mezi 18.00 a 19.15, pan poslanec Jaroslav Bašta se omlouvá od 17.30 do 20.30 z pracovních důvodů a dále paní poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková od 18,00 do konce jednacího dne, a to z pracovních důvodů. A nyní prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. No, pane ministře Stanjuro... Už se nepíše rok 2016 a já už se vašich arogantních výstupů nezaleknu, jako když jsem byla nezkušená náměstkyně a vy jste tam zvedal hlas a poučoval nás a zastrašoval. Dávno ne. Dávno se nezaleknu vašich demagogických polopravd - nepravd. Nepravd. Až skončíte jako ministr financí, a jednoho krásného dne to bude, nejpozději na konci tohoto volebního období, když se vám zadaří, tak si porovnáme, co se tam udělalo za naše volební období, a já si za tím stojím, a co se zvládne za vás. Nemluvíte pravdu. Nemluvíte pravdu, chováte se neseriózně, čerpáte ze starých informací. Kdybyste se informoval, tak víte, že už dneska opravu a technické zhodnocení jsme dávno narovnali, tento problém. Ano, dělalo to výkladové problémy, řešily to soudy, i pro ně to bylo složité. Takže byste to věděl. Že tam pracuje nebo existuje skupina - záleží, jaké jste teď dal politické zadání - na zákon o dani z příjmů. Ano, ta tam existovala, bylo to poměrně ve slušné fázi. A na základě dohody, a tady jsem to říkala několikrát, na základě dohody zase se zástupci svazů, Svaz účetních a já nevím, kteří všichni, Komora daňových poradců, tak jsem dala na jejich doporučení, aby se to termínově srovnalo se zákonem o účetnictví. Ten víte přece, že pokračuje, někde jsem i četla, že jste se k tomu vyjadřoval, že jste se pochlubil, že tam budeme zavádět zjednodušené účetnictví pro zahraniční firmy. To všechno samozřejmě bylo odpracováno a základ byl položen v minulém volebním období.

Ale nový zákon o daních z příjmů má jiný problém. Napsat ho není problém. Expertů je tam dost. Určitě terminologicky a legislativně by byl v pořádku, ale pokud nedojde k zásadní změně, k zásadním škrtům třeba v daňových výjimkách, což je svým způsobem zvýšení daně, to já moc dobře vím, že jsme ty debaty vedli a s jakoukoliv výjimkou jsem sem přišla, a to se mi jich podařilo asi za 13 miliard - 12,7, ať jsem přesná - tady se nám podařilo zrušit, tak o každou byl obrovský boj i u těch 100 milionů kotelen. Pamatuju si tady, jak se tady krvácelo na barikádách. A pokud nedojde k zásadnímu odplevelení toho zákona o dani z příjmu, tak to nemá žádný smysl.

Co však mě tady úplně, naprosto je pro mě zdrcující informace, a pochopila jsem, že nepřijdete na rozpočtový výbor - co naděláme, vy jste si vybrali středu, zkrátili si jednací den Sněmovny. Připadá mi to tedy katastrofální takhle se vyjádřit. Roky jste seděl v rozpočtovém výboru. Já si pamatuju, jak jste mě peskoval několikrát, že jsem si dovolila - já jsem chodila poměrně pravidelně. Já si myslím, že moje docházka jako ministryně financí byla celkem příkladná na rozpočtový výbor - tak když jsem si dovolila někdy nepřijít, protože jsem samozřejmě měla taky jiné pracovní povinnosti, dneska to doufám vidíte, že ten ministr taky musí dělat něco jiného, tak jste měli k tomu celou řadu připomínek. Takže - a tady si řeknete, nepřijdu, klidně může, nepřijdu, protože je vláda.

Ale horší je to, co jste, řekl. To, co jste přiznal. Že prostě si chcete dosadit na Finanční správu svého člověka. To mělo nějaký význam. Já nebyla u toho, když se ten zákon o státní službě přijímal. Já jsem na to neměla žádný vliv. Já jsem byla tamhle někde... pracovala někde v Brně. Ale má to něco do sebe. Můžeme debatovat, jestli tam má být pět let, deset let, to je druhá věc, ale jedině člověk z toho systému je schopen účinně pochopit ty procesy, znát je a účinně je řídit. To znamená jinými slovy, prostě chcete rozvolnění pravidel zákona o státní službě, abyste si tam dosadil svého člověka, svou loutku, kterou budete řídit a kterou budete politizovat, to je politizace Finanční správy a toho já jsem velmi bojím a k tomu se budu velmi hlasitě ohrazovat. Protože toto jestli něco někdy udělal dobře jeden z mých předchůdců, a to je exministr Kalousek - taky jsem ho tady jednou veřejně za to pochválila -, tak bylo odpolitizování Finanční správy. To, že ji tvrdě odpolitizoval. Že ji vyčlenil z Ministerstva financí a stal se z toho 1. lednem 2013 tuším, jestli se nemýlím, myslím si, že ano, se stal v podstatě samostatný systém orgánů Finanční správy, stejně jako Celní správy, stejně jako potom za mého působení se vyčlenilo, nebo možná za Andreje Babiše, abych mluvila přesně, ale za našeho působení se vyčlenil třeba Finanční analytický úřad, který také přestal být samostatným, nebo přestal být odborem v rámci Ministerstva financí. A toto je ta správná cesta. A ten systém by měl vygenerovat ze svého středu člověka, který tomu rozumí. Který prostě apoliticky bez ohledu na to, jestli jste ministr vy nebo já nebo kdokoliv jiný, řídí Finanční správu a nedovolí, aby se zasahovalo do těch procesů, jako je daňová kontrola, do kterých se zasahovat nikdy nikdy nesmí. A věřte, že já jsem v tom systému byla velmi dlouho a naštěstí jsem vždy díky své silné povaze naprosto odolala čemukoliv, a teď myslím, když jsem byla na těch nižších stupních, ale mohla bych v určitých dobách vyprávět. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já také děkuji paní předsedkyni poslaneckého klubu hnutí ANO paní Aleně Schillerové. Dobrý večer, převzala jsem řízení schůze. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. S tou první pan ministr financí Zbyněk Stanjura. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura V té debatě muže a ženy je muž v nevýhodě, protože vy mě urážíte v jednom kuse a ještě říkáte, že jsem arogantní. Ale já vám nebudu vracet stejně, protože se to nehodí, a někdy si přečtěte snůšku urážek, kterou jste schopna za tři minuty, a ještě jsou se u toho pochválit, jak jste vstřícná, hodná, a přitom urážet své politické oponenty.

Tak já mám na to, vy jste řekla, že tam chci mít nějakou, že si tam chci dát svého šéfa Finanční správy. (S poslankyní Schillerovou hovoří kolega.) No já počkám, já nikam nespěchám. Vy jste urazila mě, ale i budoucího šéfa nebo šéfku Finanční správy, protože jste řekla, že si tam chci dosadit svoji loutku. Na to máme jedno hezké české přísloví, aniž bychom si tykali paní předsedkyně, prostřednictvím paní místopředsedkyně: podle sebe soudím tebe. To byla největší urážka, kterou jste tady řekla. A ještě jste se chválila, jak jste odolná, skvělá, hodná nevím co všechno. Já nebudu hodnotit, mohl bych, jak fungovali bývalí generální ředitelé. A jaké měli průšvihy. A kdo je vybral. Najednou, když tam jste byli vy z hnutí ANO, tak to byla nezávislá výběrová komise, která je vybírala, na tom se nic nezměnilo a nezmění, ale v okamžiku, kdy tam nesedí hnutí ANO, tak nezávislá výběrová komise vlastně neexistuje a ministr si tam dosazuje své loutky. Podle sebe soudím tebe. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane ministře, za dodržení času. Vidím, že s faktickou poznámkou, mohla paní předsedkyně i s přednostním právem, s faktickou poznámkou se hlásí paní Alena Schillerová. Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Ale pane ministře, já jsem nemluvila o výběrové komisi, tu sestavíte plus minus stejně jako já pravděpodobně z úředníků, kteří - nevím, kdo by jiný v té výběrové komisi seděl. Politici asi těžko, to už by byl tedy vrchol. Takže o té nemluvím, já mluvím o těch podmínkách. Protože pokud ty podmínky jsou svazující do určité míry ze zákona, že ten člověk musí mít za sebou praxi v tom daném systému, to znamená, něco tam odsloužil, zná ten systém a pravděpodobně, když tam byl ve vedoucí pozici, tak si to tam odšlapal i na té referentské, tak ta komise nemá moc možností.

A já prosím, vím... Nebudeme asi urážet. Já se nebavím o nikom konkrétním, takže jsem těžko mohla někoho urazit. Těžko jsem mohla urazit někoho, kdo tam není a o kom nevíme, kdo to bude. Ale vy jste konkrétně, když už jste tak důsledný, tak vy jste už urazil. Vy jste urazil předcházející generální ředitele Finanční správy. A já si nejsem vědoma, že by tedy minimálně u té poslední došlo k nějakým pochybením. Byla tam přes 30 roků v systému a nechala za sebou kus poctivé práce.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní předsedkyně, za dodržení času. Další faktická poznámka, pan poslanec Vojtěch Munzar. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, děkuji paní předsedající. Já bych chtěl zareagovat paní kolegyni Schillerovou vaším prostřednictvím. No ono to, řekněme, ta otevřenost případného výběrového řízení přece nevylučuje, že ten nejlepší může být zevnitř. Je to prostě jenom větší vějíř pro výběr. Ale v souvislosti s tím jsem se chtěl zeptat, protože mě to velmi zaujalo, tahle debata, i když přímo nesouvisí s tímhle tiskem, jestli opravdu skutečně třeba nejlepší byl generální ředitel Martin Janeček, s kterým přišlo zneužívání zajišťovacích příkazů, jejich nadužívání, kdy Finanční správa začala prohrávat spoustu sporů na základě toho, že nadužívala některé nástroje? Všichni si vzpomínáme, řešili jsme to tady v minulém období, že vydával pokyn, jak odměňovat kontrolory Finanční správy, aby byli přímo zainteresováni na výši uložené pokuty, respektive zadržování daní a podobně. Takže jsem se chtěl zeptat, jestli tohle byla tedy ta správná cesta. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. To byla poslední faktická poznámka. A nyní se vracíme do obecné rozpravy, kde je řádně přihlášen pan poslanec Jan Volný. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Volný: Tak mockrát děkuji. Neskutečné se stalo skutkem. Prosím vás, já se měl tady připravenu takovou dost sofistikovanou, takový materiál s nějakými čísly, grafy. Ale z toho, co jsem tady slyšel, jsem si tady napsal pár poznámek a nebudu se k tomu vracet. Jednak toho spousty řekli tady moji kolegové, paní předsedkyně našeho klubu, ale jednak mám obavy z toho, že pokud bych tady říkal opravdu souhrn pravdivých čísel a skutečností, pak by tady někdo vystoupil a řekl by, že to jsou pohádky ovčí babičky, a přečetl by mně jednu vytrženou větu z důvodové zprávy a řekl by, že jsem lhář.

Já bych chtěl začátkem svého projevu vypeskovat naši předsedkyni poslaneckého klubu, že vůbec s takovými lidmi a na takové názory reaguje, jestli jí někdo - a to tady, pane ministře, jste nebyl a neslyšel jste to, když tady poslanec, který od dvaceti let se živí politikou, začal ve dvaceti letech jako tajemník senátorského klubu KDU-ČSL, řekne o někom, kdo se živil, nebo dělal dvacet let na Finanční správě a potom dělal náměstkyni financí a ministryni, že je diletant a že vykládá blbosti a pohádky, tak toho já se prosím vás dočkat nechci. A jestli tohle vám připadne jako férové a korektní... (Otáčí se k ministrovi Stanjurovi.) Vy jste tady nebyl, vy za to nemůžete, takže toto bych prostě nechtěl, nechtěl bych se toho dočkat. Takováto diskuse, jako tady kolegové vytahují z klobouku, jako je pan kolega Kučera, že bychom zatížili ty chudáky řezníky, který teď mají plné ruce práce s energetickou krizí, dalším zatížením, přesto oni EET už dávno platili, a že je potřeba jim uvolnit ruce, to znamená, jim řekl slovy, ať si zase pomůžou, jak umí, mají krizi, tak ať si to vyřeší. To prostě já nechci.

Já musím uznat - až na ten rozpočtový výbor, který vám nezapomenu, pane ministře - že vy jste úžasný rétor a vaše věci jsou z nějakého pohledu, dá se říct, i pravdivé, ale to EET a jako každý zákon nebo vůbec každá činnost v životě národů, lidí je černobílá, není někdy nic bílého a nic černého. A já jsem myslel, že se dneska budeme bavit o tom, že se podíváme na to EET, zhodnotíme, co to kladně přineslo, co to záporně přineslo a proč by bylo dobře to nechat minimálně v té dobrovolné sféře. Ale vy na to kouknete prostě z té strany a vyberete si všechno to, co bylo negativní, a taky nemůžeme říct, že to EET bylo ve všem pozitivní, a prostě tady plamennými slovy prostě vysvětlíte, jak to je špatně a jak se to musí zadupat do země. A to je právě ta političnost. To znamená, vy jste potom ke konci přiznal - ano, je to politické rozhodnutí, nemá to vůbec nic společného s tím, že by se vybrala spousta miliard, které by se daly použít teď pro ty největší nešťastníky v energetické krizi. Pominul jste ve svém projevu to, že opravdu to to podnikatelské prostředí narovnalo, ale politicky jste vždycky - a to musím přiznat a neříkám to jako ve zlém - vždycky jste říkal, že EET je špatně. A jednou jsem na jedné diskusi s vámi v televizi řekl no ano, ale vy jste chtěli zavést ty registrační pokladny a potom se to nezavedlo a my chceme ten lepší systém. A vy jste se hrozně rozčilil. Jestli si pamatujete, urazil, že - nikdy a registrační poklady, to je ještě horší než EET, to nikdy! To byli socani a my jsme to... No ano, ale dneska pan poslanec, předseda zemědělského výboru řekl - to EET je špatně, no, pojďme se bavit o těch registračních pokladnách, to by bylo řešení, to vidíme jako... A já jsem říkal - škoda, že tady není pan kolega... (Hlas mimo mikrofon.) No jasně, ale já vám nevyčítám, že jste byl pryč, já vím, že to bylo domluvené - protože by vzal lopatu a vyhnal by vás odsud. Tak ale to neříkám zase hanlivě. Tak to je, vím, že jste to vždycky popíral, i ty registrační pokladny.

Já bych se, prosím vás, na to chtěl podívat opravdu možná trochu laicky a trochu zavzpomínat. Já jsem si vzal dneska černou kravatu, protože to považuji za pohřeb svého dítěte, protože nikdo z vás, co tady sedíte, nedostal tolik facek a nebyl tak velký fackovací panák v programu EET a prosazování EET, jako jsem byl já. Je to pravda, pane ministře? Je. Všechny televizní diskuse, jak s panem ministrem Stanjurou, s panem Kalouskem, s panem Skopečkem, jsem odnesl já. Začal jsem to i navenek diskutovat. Bylo to v podstatě naše první volební téma v roce 2013, kdy už na tom náměstí jsme vykládali o tom, že bychom chtěli znovu oprášit myšlenku registračních pokladen, pak se z toho vyvinulo EET, a světe, div se!, lidi tomu rozuměli a dostali jsme z nuly 19 % a vlastně okamžitě jsme se dostali do vlády. Už to něco znamená, protože to bylo opravdu ústřední téma, ústřední téma našich voleb.

A když říkám, že jsem dostával do držky a po hubě a fackovací panák jsem byl od začátku až do tohoto hořkého konce, tak vám to popíšu. Tak byl ten začátek, kdy opravdu ti lidi tomu nerozuměli, kamarádi se se mnou hádali, dobří kamarádi mi vysvětlovali, jak je to destruktivní, no a já jsem jim vysvětloval, proč se to dělá a jak to je a jak to bude, a světe, div se!, oni to začali chápat, neříkám, že vyskakovali metr vysoko, ale pak to nějak připustili, že asi něco to do sebe má, a začali s tím pracovat.

Druhý kopanec, který jsem dostal, bylo - a to musím tady říct, paní kolegyně - když se pozastavil start třetí a čtvrté vlny, ale to bych pochopil, tam to asi by nebylo šťastné, ale že se pozastavila i jednička, dvojka. Já jsem to prostě nebyl schopen překousnout, vnímal jsem to, že to je politika, že byl covid, bylo to nepříjemné, ale já vnitřně jsem to velice těžko nesl a taky jsem to panu premiérovi tenkrát nenápadně řekl, samozřejmě jsem si něco vyslechl, ale možná, že to mělo opodstatnění, a možná i to nějakou filozofii mělo, ale už v té době mi ti lidi, kteří mně nadávali, že zavádíme EET, říkali: Honzo, co blbnete? Zavedlo se to, my to všichni používáme, proč to teď pozastavujete?

No a třetí fackovací panák nastává nyní, kdy se má EET úplně zrušit. A myslím si, že ten tlak těch mých kamarádů, známých, kteří to zavedli i v těch malých hospodách, a já jsem z malé vesnice a máme tam několik hospod a vnímají to, že to něco do sebe má, a říkají: Proč to rušíte? Já říkám: No my to nerušíme, ale zrušené to bude, protože 108 je 108.

Takže to je prostě takové trauma, které já tedy s sebou nesu. Ano, vzal jsem si černou košili, ale myslel jsem si, že nebudu slzet. Ale po tom, co předvedl pan kolega Jakob, mně ta slza ukápla na tu černou kravatu, protože pokud takoví lidé, kteří o ekonomice, o daních a o této problematice vědí tolik co on, tu ruku zvednou a jejich hlasem se zruší EET, tak to je opravdu na ty slzy a určitě to večer ještě po tom hlasování obrečím daleko víc.

Takže já bych pokračoval dál. Chtěl bych jenom podotknout, že na práci kolem EET - a velice aktivně, já jsem za to byl tenkrát rád - spolupracovali i členové KDU-ČSL a mnozí ti, kteří to s námi prohlasovali a kteří to s námi pečlivě a dlouze připravovali, tady s námi sedí a budou dneska anebo v následujících měsících hlasovat pro toto zrušení. Když jsme začínali to EET tvořit, tak jsme opravdu vycházeli ze světových a evropských zkušeností, a v té době z 24 států Evropské unie jich 19 EET mělo - nebo EET, pardon, evidenci tržeb. To EET byl takový fenomén, nicméně ten fenomén začali kopírovat Rakušané, nevím, jestli to dotáhli. Oni měli registrační pokladny a chtěli to překlopit na elektronický... po vzoru nás. Ale nevím, jak to dopadlo, to bych nechtěl teď sem zavádět. Nicméně ta elektronická evidence byl pokrokový krok a oproti klasickým registračním pokladnám, kdy se každý měsíc musely odevzdávat kotoučky na Finanční správu, to určitý posun mělo.

Já jsem tady párkrát, když se dlouze diskutovalo, jestli na malých farmářských trzích máme, nebo nemáme, jestli tyhlety malé prodejny máme, nebo nemáme, jsem tady uváděl příklad Švédska, a to je stále platné, kde Švédsko zavedlo evidenci tržeb a vyčlenili z toho malou část prodejců ryb na pobřeží Švédska a po dvou letech je tam zahrnuli, protože zjistili, že jim to rozbíjí tu rovnováhu a tu serióznost trhu v prodeji ryb. Takže Švédsko, kde je považuji za velice korektní stát, lidé tam nejsou zvyklí neplatit daně, stejně jako v Německu, tak takhle tvrdě prostě vyčistili to portfolio a zavedli evidenci tržeb takhle naplno.

Jeden příklad. Byl jsem ve Stockholmu na promoci mého syna a měl jsem jeden čas mánii, nakupoval jsem si malé skleničky medu z celého světa a byl jsem si na trhu koupit skleničku medu. Tak jsem si objednal, dal jsem takhle tři eura, pán mi zabalil do pytlíku skleničku medu a já jsem odcházel, on za mnou běžel přes to náměstí a tu cedulku mi cpal, říkám, já ji nechci, ne, musíte si ji vzít, pak už si s ní dělejte, co chcete.

Druhý takový příklad. Byl jsem s panem Václavem Votavou, v té době to byl šéf rozpočtového výboru, většina ho tady znáte, byli jsme v Jižní Koreji. A na takové rušné ulici jsme potkali takový malý stánek, no stánek, to bylo něco ještě menšího než toto (ukazuje řečnický pultík), dvě tyčky, jedna nahoře a na tom visely čtyři ručně malované kravaty. A on, že jednu koupí domů. Tak takový osmdesátiletý děda, jo, jo, jo, tak on si vybral, on tu kravatu sundal, sáhl pod stolek, vyndal krabici, hedvábný papír, zabalil, tu kravatu dal do toho, vyndal krabičku, namarkoval, utrhl lísteček, dal do té krabičky a takhle mu to podával. (Vše názorně ukazuje.) A v té době jsme tak na sebe koukli a řekli jsme, no kdyby to takhle vnímali u nás lidi, asi by to bylo bývalo jednodušší.

Budu pokračovat dál. První vlna se úspěšně ukončila. Takové ty šílenosti, jako že to zavaří systém, že to nebude fungovat, se samozřejmě rozplynuly a od samého začátku to úplně perfektně fungovalo. A myslím si, že i vy jako opozice jste z toho byli vyloženě zaskočeni. Nicméně připravovali jsme druhou a třetí vlnu. Pamětníci si pamatují, jak jeden můj poslanecký poťouchlý a škodolibý kolega, nebudu ho jmenovat, vymyslel, že když budeme schvalovat druhou a třetí vlnu EET, že se to nedá schválit šmahem, ale že to musíme schválit po jednotlivých celních položkách, kterých bylo v té době asi 850, které se měly hlasovat. Tady jsem měl židličku, takový jsem byl pobledlý, slaboučký, nicméně jsem tady 12 hodin hlasoval tuto škodolibost. Ale teď to nemyslím ve zlém. Prostě byl jste kabrňák, vymyslel jste to a my jsme prostě na to šli. A já jsem nechtěl, nicméně mí kolegové řekli jo, pokud potom nějakým způsobem to bude jednodušší schválení, tak se to udělá.

Mě by zajímalo, pane ministře, kdybych teď řekl: No přece nemůžeme rušit EET jen tak jedním hlasováním. Pane Munzare, vy jste zpravodaj, pojďme to rušit a pojďte si zahlasovat 850 položek. (Předsedající: Prostřednictvím předsedajícího.) Vezměte si sem tu židli, ano, vezměte si sem tu židličku na 12 hodin a pojďme to hlasovat. Nemůžeme přece zrušit EET jedním hlasováním. - Berete si slovo. Jsem zvědavý, jestli mi k tomu řeknete, že byste v tomto případě byl pro a nechal pana Munzara tady 12 hodin cvičit.

Kolegové, tak to je asi tak všechno. Jenom bych opravdu znova chtěl podotknout, že jsem z toho smutný, že to opravdu dneska večer, pokud se to posune do druhého čtení, obrečím, protože jsem bytostně přesvědčen o tom, že to má smysl, jsem bytostně přesvědčen o tom, že půlka Evropy včetně Italů, Švédů, Němců, Rakušanů nejsou úplní blbci a ten vztah ke svým živnostníkům a podnikatelům mají jistě dlouhodobě lepší než u nás, protože my jsme do roku 1989 ani nevěděli, co to znamená. A že by oni takhle týrali svoje podnikatele, to mi nedává logiku. A já vždycky když něco dělám, ale i v rodině, tak vždycky kouknu za hranice, nemám to daleko, a kouknu, jak to tam dělají, protože jak tady někdo dobře řekl, nebudeme vymýšlet kolo, když to někde vymysleli. Toto mě mrzí, protože jsem přesvědčený o tom, že to něco do sebe má, a o to víc, že už je to zaběhlé, o to víc, že ty svazy, které se tomu věnují, ony sami říkají: Proč to rušíte? Nechte aspoň dobrovolně. Když já taky moc nerozumím, co by to přineslo, dobrovolné EET, ale proč by se ta první a druhá vlna nenechala běžet tak, jak běží? Vždyť oni jsou na to zařízení. A když i sami malí hospodští říkají: Honzo, co blbnete? My jsme se na to dali, nakoupili jsme, zvykli jsme si na to, a vy to teď budete rušit? No asi to taky přežijí, to máte pravdu. Prostě se vypne takhle kohout. Oni na těch kasičkách budou stejně vyjíždět ty účty. Ale prostě velkou logiku to nemá.

A poslední bych chtěl ještě - nebyl to jenom pan ministr Stanjura, byli to i jiní, kteří se naváželi do - i pan zpravodaj vlastně, kde je?, tamhle někde - se naváželi do té Finanční správy a do toho zakleknutí a do těch soudů. Já to řeknu takhle. Samozřejmě lidi jsou jenom lidi a činnost Finanční správy je obrovský záběr. Já jsem tam nedělal, ale dovedu si to představit. Vím, že když jdu na finančák u nás v Tachově, tak vím, co to je za mašinérii. A musím říct, že za dob řízení ministerstva panem Babišem a lidmi, kteří se dostali na vedení Finanční správy, ta Finanční správa určitě zlepšila svou kvalitu. Ale já nepopírám, že se tam staly nějaké chyby. Nepopírám, že v horlivosti lidi někde možná zaklekli víc, než měli. Já vůbec neberu legitimitu tomu, že nějaký soud řekl, tady jste, státe, pochybil a koukejte to napravit. To přece je normální v těch obrovských číslech. Ale když se tady bavíme o nějaké stabilizaci, o EET a vy tady vytahujete, jak hrozně špatně pracovala Finanční správa... My jsme to přece viděli, pane ministře. Chodil se nám sem zpovídat ten ředitel. To byl poctivý a neskutečně pracovitý kluk, holt možná někde víc agilní, než bylo zdrávo. To je pravda. Ale tady to vytahovat a říkat, vy jste to dělali úplně na hovno, my to budeme dělat líp? No, je to politika. Děkuji za slovo.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Myslím, že bychom měli mluvit slušněji, pane poslanče, tady. A připomínám, že sice ministry můžeme oslovovat napřímo, ale poslanci se vzájemně oslovují prostřednictvím předsedající.

Nyní faktické poznámky - pan poslanec Jakob, připraví se pan poslanec Kučera, následuje pan ministr Stanjura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju. Musím tady fakticky reagovat na to, co tady zaznělo. Prý já vytrhávám z kontextu. Ale obávám se, že spíš vy, pane kolego Volný, prostřednictvím paní předsedkyně. A musím se ohradit. Já jsem tady rozhodně neřekl vaší předsedkyni klubu, že by byla diletantkou. To bych si v životě nedovolil a proti tomu se ohrazuji. Já jsem říkal, že tady vyvrací rádoby mýty a povídá pohádku. To ano, to jsem řekl. Ale nic o diletantství, to rozhodně ne.

Ale vy vytrháváte z kontextu a z mého životopisu. Vy vytrhujte, co chcete. Ano, byl jsem tajemníkem senátního klubu KDU-ČSL. Shodou okolností tenkrát mým kolegou v Poslanecké sněmovně byl tajemník, který je teď tajemníkem vašeho klubu. Ale já bych si nikdy nedovolil práci tajemníků, ať už klubů, výborů, či komisí, jakkoliv dehonestovat, tak jak jste to předvedl vy před chvílí, pane kolego Volný, prostřednictvím paní předsedající. Oni to s námi také nemají mnohdy lehké a jejich práce je důležitá. To, že si o mé erudici myslíte něco, mně je to upřímně jedno. Pro mě jsou důležité výsledky mé práce. A třeba na městě, kde 12 let sestavuji rozpočet města, řídím investice, tak je to znát a to je pro mě to důležité.

Vy jste tady vytrhoval něco z řeči kolegy Kučery. Ten asi se ohradí za chvíli. Takže důležité jsou výsledky. (Předsedající: Čas!) A já pevně věřím, že výsledek dnešní naší práce povede ke spokojenosti podnikatelů.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Prosím o dodržování času. Poprosím dále pana poslance Kučeru a připraví se pan ministr Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Abych řekl pravdu, já jsem dojat, jak pan poslanec Volný se citově loučí s EET, dokonce si vezme černou kravatu a kanou mu na ni slzy. Mně to fakt, opravdu dojalo. Je to takový velmi dojemný příběh, loučit se s takovým nesmyslným zákonem.

Ale já bych také reagoval na pár nepřesností. No, ono jich bylo poměrně dost, ale já na pár zareaguji, které tady pan poslanec Volný řekl. Pokud jste četli knihu Zdeňka Jirotky, on tam někde na závěr ten dědeček pana Oulického spolu se Saturninem vytvoří kancelář pro uvádění románových příběhů na pravou míru. Tak pan Volný by je zásoboval tedy plně.

Já možná k tomu, co tady zmiňoval, k těm registračním pokladnám, jak bych je chtěl zavádět. Já jsem to zmiňoval v souvislosti té, že pokud pláčou řeknu velké podniky, že je okrádají zaměstnanci, nechť si tam pořídí registrační pokladny - dobrovolně, nikoliv státně. A to jsem takhle přesně řekl, najděte si to ve stenozáznamu. Pokud chtějí, mají pocit, že je zaměstnanci okrádají, nebude to za ně řešit stát, ale ať si to vyřeší sami právě registračními pokladnami či jakýmkoliv jiným typem právě elektronických systémů. Stejně tak se podívejte, prosím, pane poslanče Volný, prostřednictvím paní předsedající, co je obsahem třetí a čtvrté vlny. Uvidíte tam přesně ty podniky, které jste tady zmiňoval, že tam nepatří. A prosím, už opravdu nepřidělávejte více práci té kanceláři pro uvádění románových příběhů na pravou míru.

A jenom na závěr bych tady ukázal účtenku z rakouského penzionu. Tady rukou napsaný paragon - apartmán typ A, bezahlt 16. 3, danke, podpis, ručně napsaná částka. Tolik k rakouskému EET. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji za dodržení času. Nyní faktická poznámka pana ministra Stanjury. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Tak já bych chtěl ocenit, že pan poslanec Volný i já jsme si po celou dobu debaty o EET zachovali konzistentní názory. On byl horlivý zastánce a já horlivý odpůrce. Potvrzuji, že jsme spolu svedli mnoho i mediálních soubojů, i tady. On říkal, že jsem byl škodolibý, myslím v těch pozměňovacích návrzích, tak já se přiznám, že jsem hledal inspiraci v zahraničí a zdaleka jsem nedosáhl toho, co mě opravdu zaujalo. Já teď nevím... Pan poslanec mě úplně rozebral. Já teď nevím, jestli to... (Poslanec Volný telefonuje a odchází z jednacího sálu.) Pak to nebude s tou lítostí nad osudem EET tak horké, jak jsem se ještě před chvílí obával. Jinak tomu rozumím.

Já jsem se inspiroval ve Francii. Teď nevím, jestli to udělala levice, nebo pravice - levice pravici nebo pravice levici - ale zablokovali jeden návrh zákona tak, že podali přes 20 000 pozměňovacích návrhů. A ta vláda to vzdala, protože to by nebylo 12 hodin, možná 12 měsíců hlasování. Takže v tomhle ohledu jsem byl velmi skromný. Podal jsem jich opravdu asi 850, těch pozměňovacích návrhů, ale pokud bychom si odpustili dnes 12 hodin debat a 12 hodin ve druhém čtení a 12 hodin ve třetím čtení a domluvili jsme se, že budeme 12 hodin hlasovat, tak my tu nabídku bereme. Pan poslanec Munzar to nějak vydrží, já to vydržím také, třeba se budeme střídat, jak dlouho budeme stát, ale to byste nám museli slíbit, že těch třikrát 12 hodin si odpustíme, protože tak jak my jsme věděli, že to nakonec prohrajeme, to prostě když jste v menšině, tak ta matematika je neúprosná, tak tentokrát víme, že to hlasování nakonec vyhrajeme my. Pokud si chcete zopakovat 12 hodin hlasování, my tu nabídku přijímáme, ale to bychom se museli domluvit, že tu rozpravu nepovedeme, protože ona se už bude jenom opakovat. Já to nemyslím zle. Vy budete říkat, jak je to dobře, a vaše argumenty... (Předsedající: Čas!) Děkuji za upozornění.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní se vracíme do obecné rozpravy. Je přihlášen pan poslanec Marek Novák a může se připravit pan poslanec David Štolpa. Prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ono se nedá upřít, možná by se za to současná vláda i dala pochválit, jak moc je vlastně urputná v tom naplňování některých slibů a určitých opatření, které prohlašovali před volbami. Zajímavé na tom však je, že jde zpravidla o takové kroky, které znejistí státní sektor a dostanou ho docela pod tlak. To je latentní privatizace do již předem vytipovaných rukou a právě pod heslem: lidem se tady bude dařit dobře a tady je jejich seznam. Já bych očekával, že urputní budete v mnohem jiných tématech než zrovna v tomto.

Ale tohle opatření je zrovna takové a zrovna v té chvíli, kdy je ekonomika našeho státu zkoušena jako nikdy, kdy každá koruna, která se má utratit, se musí dvakrát obrátit, a tady patří dnes projednávání EET? Je to bezesporu promyšlený krok ve stylu: vláda je pašák, vláda se s tím nemaže, Stanjura zatočil s Babišem a podobně. A i v té rétorice mých předřečníků a vzájemné výměně názorů to takhle bohužel zaznívá. Přitom vlastně ta početná skupina radujících se včetně vládních činitelů a některých i z vás poslanců v tom lepším případě ani netuší, k čemu vlastně zvedá ruku. Z mého pohledu a z toho, jaké vlastně signály se ke mně nesou právě od veřejného sektoru, ale právě i toho podnikatelského sektoru, tak ji zvedá právě proti převážné většině podnikatelů.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, velmi dobře si pamatuji, a mnozí z vás, co tu tehdy seděli, určitě také, jakým martyriem a negativními reakcemi jsme jako hnutí prošli, když jsme my tehdy za hnutí ANO tento nakonec skutečně fungující model do řízení českého hospodářství vnesli. Měli jsme proti sobě silnou a vlivnou skupinu podnikatelů, kteří se nechovali vůči státu jako úplně féroví hospodáři, a řečeno slovníkem bohužel i některých z vás svoje tržby optimalizovali a odkláněli je. Přes všechny překážky a brblání srovnatelné při bouřích řemeslníků při zavádění strojů v rámci průmyslové revoluce ve Velké Británii se nakonec ukázalo, že se do domácí ekonomiky podařilo vmáčknout nástroj, jehož smysl není postaven na udávání, jak je v našich krajích bohužel historickou módou, ale právě nástroj, který pomáhá živnostníkům a podnikatelům.

V běžném obchodním styku je účtenka, případně faktura běžnou nedílnou součástí reklamačního procesu. V provozech moderní gastronomie pak i stále množící se možnosti úhrady kartou jako běžná součást platebního procesu. Nicméně zde je potřeba říct, že ani já jsem nebyl úplně šťastný z toho, že se přerušila, pozastavila vlastně ta první, druhá vlna EET, a myslím si, že nejen já, ale i mnozí z vás zpozorovali u některých restauračních zařízení, že v ten okamžik nejenom že se zastavilo EET, ale také to, že přestali brát platby kartou.

Pro majitele restaurace nebo řemeslné dílny z takto zmapovaného toku financí mohou vzniknout další sekundární ukazatele a ty pak mohou jim samotným pomoci při dalším směrování nebo rozšiřování podnikání. A ano, jak již tady bylo řečeno, že stát má data a díky předchozí vládě, která to nějakým způsobem nedotáhla, je údajně neumí využít, myslím si, že každý z vás, kdo tady sedí, ví, že nejcennější není ten systém jako takový, ten IT systém, ale právě ta data. A my se jich teď dobrovolně zřekneme? No to snad ne.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, svůj vztah a postavení musel změnit také stát, respektive finanční úřady. Pominu-li investice do technologií a tlak na odbornost zaměstnanců, to byla zejména změna ve fungování. Ano, byly porodní bolesti. Právě finančáky si prošly dětskými chorobami a po jejich vyléčení začal vztah mezi úřadem a podnikateli fungovat lépe, pružněji, efektivněji, ale hlavně elektronicky. A tak mě napadá, není vlastně tento způsob také širší součástí potřeb digitalizace české ekonomiky? Já chápu námitky na takzvanou buzeraci, ale vy ji přece dnes, pane ministře, můžete rozumným nastavením omezit.

Jedním z nejbolestivějších okamžiků zavedení systému EET byly počáteční náklady do techniky a datových tarifů, které museli všichni ze svých kapes vytáhnout. Nakonec to všichni udělali v domnění, že stát ví, co dělá, systém se bude nějak rozvíjet, prostě že to má smysl.

Nejvíce kritiky na nás padlo právě ve chvíli, kdy jsme ten systém pozastavili a když nám podnikatelé říkali: Proč to děláte? My to chceme. Dnes, po šesti letech, to znovu opakuji, v té nejcitlivější chvíli pro ekonomiku České republiky z důvodů, o kterých tady stále mluvíme dokola, si chce pětikoalice zatančit svůj vítězný verbuňk. Asi i zatančí díky těm hlasům. No a co myslíte, že se stane? Skoro všechny naštve, že jedna vláda něco zavede a druhá to zruší. Ale to je vám, pane ministře, jak už jste dnes na tuto námitku jednou řekl, jedno. Máte na to právo. Ať už si lidi skáčou tak, jak si ta současná vláda usmyslí. A je to smutné. Ti poctiví a prozíraví by používali systém dál, protože jim pomáhá a zvykli si na něj, ale to by muselo zůstat EET alespoň dobrovolné.

Nevím, jakými argumenty vás nepřesvědčila Hospodářská komora, kterou jste tady zmiňoval, nicméně právě v rámci připomínkového řízení si myslím, že ačkoliv to nebrali jako zásadní připomínku, ale jako obecnou připomínku, tak ji rozhodně měli podloženou a za mě ty jejich argumenty byly věcné a jasné. Ono ostatně vlastně dneska je to používání dobrovolné a nepovinné, protože ano, bohužel, je to vypnuté. No a skupina chytrolínů, co optimalizovali a odkláněli, se budou moci pokojně vrátit ke svým kšeftíkům a šedé ekonomice. Vám přijde normální, že podnikatel podniká proto, že může sice daň svému zákazníkovi naúčtovat, ale už ji neodvede státu? A když tu daň po něm stát chce, on řekne: Vy mě likvidujete. To je normální? Asi jo.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dle mého názoru by rozumná vláda celou věc nejprve velmi precizně zvážila, seznámila se se skutečnými dopady, s názory odborné i širší veřejnosti podrobněji, a pak teprve konala. Ostatně si vzpomeňte, že i zavedení systému EET neproběhlo z neděle na pondělí najednou, ale v etapách, přičemž každá etapa byla vždy vyhodnocena, a velmi podrobně. Ostatně už to tady padlo, že systém přinesl do ekonomiky ročně zhruba tolik peněz, kolik chce dnes sebrat vláda zdravotním pojišťovnám.

Osobně bych se jako člen hospodářského výboru o takový dialog a vyhodnocení přimlouval. Pojďme do toho dobrovolného EET. Umožněme těm podnikatelům férovou hru. Proč ne? Proč by jim ten stát nemohl pomoci? Bohužel je mi jasné, že v tomto punktu nemohu najít se skupinou "bylo nás pět" společnou řeč. A moc mě to mrzí. Ono ostatně, jak říká paní předsedkyně TOP 09, a velmi trefně, vláda tady není pro lidi. A o tom to je. Díky.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní načtu omluvy a následovat bude patnáctiminutová přestávka, protože pan ministr tady opravdu tráví celé odpoledne, není tady žádný jiný ministr, takže je domluva, že by byla patnáctiminutová přestávka, hygienická, dá se říci.

Tudíž nejdříve přečtu omluvy. Paní poslankyně Vladimíra Lesenská se omlouvá mezi 18. hodinou a půlnocí, tedy do konce jednacího dne, z rodinných důvodů, Jaroslav Faltýnek se omlouvá od 17 hodin do konce jednacího dne bez udání důvodu a pak pan poslanec Roman Bělor se omlouvá od 19.30 do konce jednání z důvodu nemoci.

Nyní tedy vyhlašuji 15 minut, dejme tomu, ať to není tak složité z hlediska času, o několik minut více, takže ve 20.15 bychom se tady sešli. Je to nějakých 19 minut přestávka. Děkuji.

 

(Jednání bylo přerušeno v 19.56 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 20.15 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vážené poslankyně, vážení poslanci, přestávka určená zejména pro pana předkladatele už vypršela. Já tady mám ještě další zrušení omluvy, a to pana ministra Lipavského, konkrétně od 20 hodin.

Nyní tedy pokračujeme v rozpravě, která naváže vystoupením pana poslance Štolpy. Následuje paní Ožanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Štolpa: Vážené kolegyně, vážení kolegové, diskutujeme tu dnes o zrušení elektronické evidence tržeb a já mám nejen na základě tohoto, ale také dalších nápadů a návrhů vlády z posledních měsíců a týdnů pocit, že všechno smysluplné a funkční vláda ruší a naopak čím větší nesmysl, tím na větší sílu se to snaží tady ve Sněmovně prosadit a převálcovat. Měli bychom tu diskutovat o tom, jak vláda pomáhá lidem v současné situaci vysokých cen, respektive proč vůbec nepomáhá. Vláda by nám měla vysvětlovat, jak lidem pomohlo to její slavné snížení spotřební daně na pohonné hmoty, když ceny benzinu a nafty v těchto dnech atakují své historické hranice. Nebo by se měla vláda zpovídat Sněmovně, jak to je s napojením některých jejích členů na české podsvětí a organizovaný zločin. Vláda se zkrátka neumí postarat sama o sebe, natož aby se postarala o občany a jejich potřeby. Místo toho tu teď stojíme a řešíme zrušení EET, úspěšného projektu vlády Andreje Babiše, kdy stejně jako v dalších případech mám pocit, že motivací vlády není nějaká racionální úvaha či snad benefit pro české občany, ale že motivací je čistě truc vůči svým politickým konkurentům.

Tak si pojďme říct a připomenout, co by tu dnes měla vláda řešit. Pojďme si připomenout, co dnes trápí naše občany. Protože vládu to očividně nezajímá a nechce to řešit. Má přece to EET. Míra inflace je 16 % a výhledy nejsou optimistické. Jsme třetí nejhorší v Evropské unii. Nelze to vše ani svádět na válku. Předválečná inflace byla kolem 11 %. Lidé a firmy čelí enormnímu zdražování v podstatě všeho. Nahoru letí ceny energií, ceny potravin, ceny pohonných hmot se už několik týdnů drží na rekordních částkách. Problém je, že se zdražuje v podstatě vše. A ne o jednotky procent, ale často jsou to desítky procent během několika měsíců. Ty problémy se netýkají jen nízkopříjmových spoluobčanů, ale výrazně zasahují už i střední třídu. (V sále je velký hluk.)

Vláda nepomáhá, nepřichází s žádnými, v minimálních případech polovičatými, ale ze všeho nejvíce marketingovými řešeními, viz včerejší projev premiéra Fialy. Byl to jeden velký PR počin, kdy jsme se dozvěděli hlavně to, že za všechno může předchozí vláda. A co víc, vláda jde proti svému vlastnímu programového prohlášení. Je to pět měsíců od vzniku vlády, a už tu porušují jednak slova z preambule, ale pak i pasáž o boji s šedou ekonomikou. Ta preambule programového prohlášení vlády, kdyby ji někdo z vládních představitelů ještě neznal, zní. "Sjednocení a digitalizace procesu státu jsou cestou k přijatelnější, efektivnější a levnější státní správě. Naučíme stát fungovat efektivně, s využitím všech moderních technologií."

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pane poslanče, já se omlouvám, že vás přerušuji, ale chci požádat kolegyně a kolegy o klid. Je nás tady sice pět a půl, ale hluk umíme udělat velký. Takže prosím o ztišení.

 

Poslanec David Štolpa: "Digitalizace je nejen cestou k pohodlnějšímu kontaktu občanů se státem, ale automatizace procesů také povede k efektivnějšímu fungování státu jako celku. Pro seniory a lidi se speciálními potřebami nadále zůstane papírová cesta." Tak pane premiére, to si s dnešním záměrem zrušení EET trošku protiřečíte.

A co Piráti? Jsou ještě vůbec ve vládě? Nějak o nich není zase slyšet. Ti se přece dlouhodobě zaklínali digitalizací, ale tady jeden z nejúspěšnějších e-projektů chtějí zrušit. Mimochodem rozsah té šedé ekonomiky v Česku vyjádřený jako procento HDP v roce 2010, tedy za vlády ODS, byl 16,7 %. V roce 2019, tedy poslední rok před covidem, to bylo již jen 13 %. V roce 2021, tedy po vypnutí EET, to skočilo nahoru na 13,9 %. ODS a s ní všechny vládní strany si tak jednoduše přejí návrat a rozmach šedé ekonomiky. Jinak si to nedokážu vysvětlit.

Elektronická evidence tržeb byla zavedena 1. prosince 2016 a její první vlna se vztahovala na sektor stravování a pohostinství. Samotný Ústavní soud potom ve svém verdiktu konstatoval, že nejenže EET není protiústavní, ale naopak, a to je důležité, je legitimním nástrojem pro ověřování daňových povinností. A to je skutečnost, kterou současné vládní strany pořád nechápou, nebo nechtějí pochopit.

EET funguje v různých podobách v 17 zemích Evropské unie, například Švédsko, Belgie, Rakousko, Itálie. Další státy o něm uvažují. I takové země, jako je Švédsko, kde je platební morálka daňových subjektů na mnohem vyšší úrovni a objem šedé ekonomiky je nižší než v České republice, došlo po zavedení evidence tržeb formou registračních pokladen v roce 2010 pravicovou vládou k nárůstu vykazovaných tržeb v průměru o 5,2 %. Daňové inkaso vzrostlo v přepočtu o 8,1 miliardy korun.

Zavedení EET v České republice předcházela důkladná analýza a srovnání těchto systémů. Ukazuje se, že země, které evidenci tržeb zavádějí později, mohou využít nejnovější moderní technologie lépe než tradiční země, které své systémy budovaly již před mnoha lety.

Elektronická evidence tržeb zcela naplnila očekávání, která vůči ní byla, ať už je to narovnání podnikatelského prostředí, férové podmínky pro poctivé podnikatele, bezproblémové fungování bez technických problémů a obtíží a v neposlední řadě snižování daňové zátěže. Především je pak důležité zmínit jednoznačný a prokazatelný přínos EET pro státní rozpočet více než 60 vybraných miliard na daních navíc od zavedení EET.

Elektronická evidence tržeb je jedním z nejvýznamnějších daňových opatření a zároveň nejdůležitějším krokem k nápravě podnikatelského prostředí v naší novodobé historii. Férové prostředí je takové, kde mají všichni stejné podmínky, ve kterém řádné plnění povinností neznamená konkurenční nevýhodu. A právě proto je evidence tržeb od počátku koncipována jako plošné opatření, které se vztahuje na hotovostní tržby napříč českou ekonomikou. Zkušenosti z let provozu v prvních dvou vlnách dokladují, že se není čeho obávat. Elektronická evidence tržeb je moderní a plně automatizovaný způsob komunikace mezi podnikateli a Finanční správou, který podnikatelům přináší řadu konkrétních výhod a jehož zavedením se Česká republika zařadila mezi bezmála dvacítku evropských zemí, v kterých již některá z forem evidence hotovostních tržeb funguje.

Jedním z dalších významných přínosů elektronické evidence tržeb byly a jsou cílenější kontroly Finanční správy, díky kterým poctiví podnikatelé nejsou obtěžováni takzvanými kontrolami naslepo. Po třech letech je zjevné, že díky EET došlo k výraznému zefektivnění a zacílení těchto kontrol. EET se těší podpoře i u samotných podnikatelů, tedy těch, kterých se primárně týká, když například generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky Eva Svobodová prohlásila, že elektronickou evidenci tržeb jako asociace od počátku podporovali jako nástroj k narovnání podnikatelského prostředí s tím, že mají-li být podmínky zcela férové, je správné, aby EET platilo pro všechny.

EET významně zvyšuje důvěru zákazníků v prodejce, kteří tak získávají jistotu, že DPH, které v ceně za zboží či službu platí, je skutečně odváděno státu. Samotná účtenka je pak vlastně transparentní účet, který odstraňuje mezi zákazníkem a prodejcem podezření z podvodu. Na druhou stranu prodejce si tak vytváří dobré vztahy se zákazníkem, má lepší přehled o svých tržbách, skladovém hospodářství a často tím také eliminuje podvody svého personálu.

Více než polovina živnostníků a zástupců malých a středních firem považuje šedou ekonomiku za závažný problém Česka. V průzkumu ČSOB pro Právo to uvedlo 57 % respondentů. Polovina oslovených zástupců menších firem se domnívá, že efektivním opatřením k omezení šedé ekonomiky a výraznějšímu plnění státní pokladny je postupné zavádění elektronické evidence tržeb.

Ještě pár čísel a hlavně faktů. Než udeřila pandemie koronaviru, bylo na konci roku 2019 do EET zapojeno 140 000 podnikatelů, kteří v daném čtvrtletí poslali alespoň jednu tržbu. Následně přišlo přerušení povinnosti tržeb finančnímu úřadu elektronicky odesílat a počet evidujících podnikatelů začal postupně klesat. Ke konci loňského roku jich tržby v rámci EET dobrovolně evidovalo přes 63 000. Ačkoli tedy většina dříve zapojených podnikatelů tržby přestala posílat, stále existují desítky tisíc firem a živnostníků, kteří údaje o tržbách dál dobrovolně evidují.

Díky EET přece mnozí prodejci a obchodníci začali také přijímat platební karty. To byl jeden z nejhmatatelnějších benefitů pro zákazníky, ale celou řadu zákazníků také těšilo, že podnik, kam přišli, jedná podle pravidel a stejně jako oni platí daně. Je to normální, platit daně. Proto to pro některé zákazníky byl morální posun. Proto ale také řada podnikatelských svazů říká, že chtějí zachovat EET, protože chtějí ukázat, že nejsou příživníci, kteří státu neplatí daně, a že je jejich sektor poctivý. Je to i jeden z argumentů, proč chtějí zachovat dobrovolnou evidenci tržeb. Ta by mohla mít přínosy pro stát i pro podnikatele, třeba tak, že budou mít na dveřích nálepku, že evidují tržby a jsou féroví podnikatelé. Věří, že díky tomu získají konkurenční výhodu.

Elektronická evidence tržeb tak vlastně nevadí nikomu, koho se týká. Z nějakého důvodu vadí jen a pouze současné vládní koalici. A proč? To je myslím nade vše jasné. Co ale zdá se nevadí, je propad příjmů státního rozpočtu, který by na EET navazoval. Ministr Stanjura a s ním celá vláda opakují, že jsme jako vláda nechali veřejné finance v rozvalu. Není to pravda. Potvrdil to i Eurostat, který Česko potvrdil jako šestou nejméně zadluženou zemi Evropské unie.

Neustále navíc slyšíme, na co všechno chybí peníze. Také tady státní rozpočet dobrovolně připravujeme o 13 miliard. Jde o 13 miliard ročně. Takže každý další rok, kdy bude vláda plakat nad vysokými schodky, může vinit jen sama sebe, když se dobrovolně zbavila jednoho z nástrojů na lepší výběr daní.

Co na to vláda? Ministr Stanjura má zkrátka stranické zadání zrušit EET. Zároveň ale bude plakat nad stavem rozpočtu, který vládní politici vykreslují jako nejhorší v Evropě, a bude občanům i podnikatelům ordinovat úspory a utahování opasků. Ze strany vlády jde zároveň o zmaření rozsáhlé investice státu i soukromých subjektů. Stát investoval do EET téměř miliardu, což je řádově méně, než kolik EET ročně rozpočtu přinese. Soukromé subjekty investovaly v součtu ještě více. Prostě neuvěřitelné plýtvání penězi, které není podložené fakty, ale pouhým politickým zadáním. Ukazuje se opět bohužel, že nehospodárně vláda přistupuje k veřejným penězům, zatímco neustále vykládá lidem o své zodpovědné rozpočtové politice.

My tu dnes, a to tedy není poprvé za této vlády, zažíváme naprosto absurdní situaci. Na této schůzi jsme tu dlouze řešili absurdní nápad, kdy se vláda rozhodla vzít ze systému zdravotnictví 14 miliard na platbách za státní pojištěnce. Ano, pojišťovny mají rezervy. Dalo by se říct naštěstí. Ale ani ty nejsou nekonečné. Jen za loňský rok byly pojišťovny ve ztrátě 21 miliard korun. Nyní navíc, a to také neříkám nic nového, jsme v situaci, kdy do tohoto systému přibude téměř 300 000 státních pojištěnců, o které se zkrátka musíme postarat. Také (Pokud?) za této konstelace skutečně sebereme 14 miliard, tak potenciálně můžeme ohrozit kvalitu poskytované péče.

Mám proto návrh: Nerušte EET, naopak ho nechte kompletně naběhnout a nechte peníze pojišťovnám. Váš přístup je jinak zkrátka destrukční jak pro české zdravotnictví, tak zároveň poškozuje naši ekonomiku. Tedy vláda chce vlastně škodit ve dvou oblastech zároveň. Mám pro vás, vládo, skromné doporučení. Nerušte EET a peníze, které díky tomu od vás nezvykle rozumnému kroku získá státní rozpočet, nemusíte brát českým nemocnicím, lékařům a ve výsledku pacientům. A co víc, pokud tady ve Sněmovně zrušení EET silou protlačíte, dojdeme ještě několika negativních efektů. Stát přijde o důležité informace, navíc zcela výjimečně dostupné prakticky on-line, které může využívat k efektivnímu plnění svých funkcí. Co se týče občanů, dojde pro ně k úbytku prodejních míst, která akceptují bezhotovostní platby, jejichž počet mimochodem po zavedení EET významně narostl, a to i mimo velká města. Zároveň se zpomalí zavádění elektronických účtenek a sníží počet obchodníků evidujících nákupy elektronicky, což mimo jiné zákazníkům významně usnadňuje pozdější reklamace. A podnikatelé, ti přijdou o efektivní nástroj pro podporu svého podnikání, který již na platformě EET mnozí vybudovali, přijdou také o přirozenou možnost vymezit se vůči kritice, že nepřispívají férovým dílem k plnění veřejných rozpočtů a tedy fungování státu. V neposlední řadě pak nedostupnost potřebných dat povede k návratu více náhodně zaměřených daňových kontrol a ke zbytečnému zatěžování podnikatelů, kteří dodržují pravidla.

Stát dělá obrovský krok k digitalizaci. Když se podíváte na sektor nejen restaurací, ale i řemeslníků, celá řada z nich před fungováním EET využívala systém z devadesátých let, takzvaný papír - tužka. To je v dnešní době nepředstavitelné. A tohle byla pro řadu z nich první pokladna, která nejen že ukázala, o kolik stát někteří obírají, ale také, o kolik některé z nich obírá jejich personál a o kolik příležitostí pro svůj byznys přicházeli. EET můžeme dál rozvíjet, těch možností je celá řada. V první řadě v daňové oblasti. Můžeme například zavést digitální daňové přiznání, to už dnes funguje v různých zemích. Podnikatelé ušetří na účetních a administrativě.

Koalice říká, jak moc digitalizujeme Česko, na druhou stranu de facto vypínáme digitalizaci maloobchodu. Co dělá ministr pro místní rozvoj, zmocněnec pro digitalizaci, poslanec a předseda Pirátské strany v jednom pan Bartoš? Opravdu nastartovanou digitalizaci v podnikatelském sektoru zcela zhatí, nebo EET použije pro rozvoj dalších projektů?

Pojďme si to říct jasně a upřímně. Jaký je důvod ke zrušení EET? Proč tato vláda ruší nástroj pro boj s šedou ekonomikou a jde tak přímo proti svému vlastnímu programovému prohlášení? Má snad koalice jiný, lepší plán? Má v šuplíku připravené jiné řešení? Žádají to po koalici svazy a asociace? Na všechny otázky je odpověď jednoduchá - tato koalice má jediný program. Není to ani pomoc lidem, není to ani zdravotnictví, kterému peníze berou. Je to ale logické. Slepenec pěti naprosto nesourodých stran, které mají jedno jediné pojítko, a tím je antibabiš. Stejně jako Piráti ruší stavební zákon, který získal ocenění Zákon roku a který by rozhýbal stavební řízení, jen proto, že ho schválila Babišova vláda, tak z úplně stejného důvodu tu dnes projednáváme zrušení EET. Takhle je to jednoduché. EET je úspěšný projekt Andreje Babiše, každý ho s ním má spojený, a tak přestože funguje, objektivně narovnal tržní prostředí a přinesl do státní kasy peníze, tak je potřeba ho zrušit.

Já vnímám, že vy jste se za těch několik let vmanipulovali do situace, kdy si asi říkáte, že vám nic jiného nezbývá, i když víte, že neděláte dobře. Řešení ale existuje - dobrovolné EET. I nyní je EET kvůli covidu dobrovolné a víte, kolik subjektů ho stále využívá? Zkuste konečně méně antibabiš politiky a začněte pracovat skutečně ve prospěch občanů a firem. Je nejvyšší čas. Zkrátka i kdybych chtěl sebevíc, nenapadá mě jediný rozumný důvod, proč elektronickou evidenci tržeb rušit. Proto budu hlasovat proti tomuto návrhu. Děkuji za pozornost. (Několik poslanců v pravé části sálu tleská.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přejí pěkný podvečer. Budeme pokračovat v obecné rozpravě a jako další vystoupí řádně přihlášená paní poslankyně Zuzana Ožanová a připraví se paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, doufám, že se dočkám také takového potlesku, bylo to překvapivé, takže počkám si na závěr, jestli to bude stejné. (Několik poslanců tleská.) Tak děkuji. Dovolím si začít.

Vláda v březnu tohoto roku předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se ruší zákon o evidenci tržeb a související předpisy. Ráda si při projednávání vládního návrhu připomínám programové prohlášení vlády, jak jste mě mohli slyšet i u jiných tisků. V rámci přípravy na projednávání tohoto tisku mě zaujalo několik pasáží, či spíše dva body dotýkající se tohoto tisku. První bod - budeme bránit daňovým únikům. Druhý bod - snížíme byrokratickou zátěž při správě daní a poplatků, zrušíme povinnost EET a parametricky upravíme kontrolní hlášení. Proč to cituji? Vyplývá mi z toho, že stát bude bránit daňovým únikům zrušením EET. Docela překvapivé zjištění.

Nyní k samotnému tisku a jeho podstatě. Máme před sebou - ne úplně před sebou, ale v systému - materiál, jehož cílem je zrušení povinností obsažených v zákoně o evidenci tržeb jako celku, a tím i zrušení celé této veřejnoprávní regulace. Chápu, že je to jeden z bodů programového prohlášení současné vlády a ta jej tímto plní nejen v obecné rovině. Ale i tady samozřejmě platí, že než se definitivně rozhodneme cokoli zrušit, je zapotřebí bedlivě zvážit pro a proti. A právě toto zvážení mě vedlo k závěru, který chci říci hned na začátku. Jsem zásadně proti, mám k tomu několik důvodů. Pojďme postupně.

Takže nejprve účel EET, co měla EET přinést a co přinesla. V oblasti ekonomické se očekával efektivnější výběr daní. V oblasti společenské omezení šedé ekonomiky, posílení pocitu, že podvádět se nevyplácí, a v podnikatelském prostředí narovnání podmínek v tržním prostředí. K tomu, abychom mohli zodpovědně posoudit, připomeňme si několik historických faktů.

Zákon číslo 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, vstoupil v platnost dne 13. dubna 2016. Podle vyhlášky byl náběh povinnosti evidovat tržby rozdělen do čtyř fází vymezených podle činností, ze kterých tržby pochází. První fáze, která započala dne 1. prosince 2016, se týkala pouze tržeb z ubytovacích a stravovacích služeb. Druhá fáze započala dne 1. března 2017 a zahrnovala tržby z velkoobchodu a maloobchodu. Začátek třetí fáze byl podle původního znění zákona o evidenci tržeb plánován na 1. březen 2018 a začátek čtvrté fáze na 1. červen 2018. Tyto dvě fáze však byly fakticky zrušeny nálezem Ústavního soudu, který s účinností ode dne 1. března 2018 provedl takový zásah do zákona o evidenci tržeb, že další novelizace zákona, kterým na něj reagovala, vlastně zrušila ustanovení zákona o evidenci tržeb stanovující náběh povinnosti evidovat tržby ve čtyřech fázích, a měla tedy nastat obecná povinnost evidovat všechny tržby, které naplní definici evidované tržby. Novela vstoupila v platnost dne 9. října 2019 a povinnost evidovat všechny evidované tržby měla nabýt účinnosti dne 1. května 2020.

V reakci na pandemii onemocnění covid-19 způsobené koronavirem však došlo s účinností od 27. března 2020 k dočasnému zrušení povinnosti evidovat tržby, a to zákonem č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, a to bez ohledu na to, z jaké činnosti tržby plynou. Fakticky tedy došlo k přerušení povinnosti pro tržby z první a druhé fáze a odsunu začátku povinnosti evidovat tržby patřící původně do třetí a čtvrté fáze. Povinnost evidovat tržby tak byla přerušena, a to postupně až do dne 31. prosince 2022, a tím celý systém ještě nemohl plně přinést očekávané výsledky.

Dnes jsme tedy v situaci, kdy podle plánovaného právního stavu vznikne od 1. ledna 2023 povinnost evidovat tržby všem poplatníkům bez ohledu na druh jejich činnosti. Část poplatníků tedy toliko obnoví evidování tržeb, které již praktikovala před pandemií, respektive část z nich nikdy nepřestala praktikovat. Druhá část bude muset evidenci tržeb nově zavést, tedy také nést iniciační náklady s tím spojené. V této fázi se vláda rozhodla předložit návrh na zrušení EET.

Podle důvodové zprávy tento krok vysvětluje těmito důvody: Zrušením povinnosti evidovat tržby budou podnikatelé zproštěni administrativní a finanční zátěže, kterou pro ně evidence tržeb znamená. Prudkým nárůstem bezhotovostních platech pro rok 2017 se počítalo s 20% podílem bezhotovostních plateb. Pro rok 2025 se odhaduje až 80 %. Pro rok 2021 je tento podíl odhadován na 60 %, který je na úkor hotovostních tržeb. Obecně výraznému trendu k využívání elektronického způsobu placení a dále se týká další změny v daňových zákonech. Vychází tedy z názoru, že efekt evidence tržeb v současných podmínkách v porovnání s obdobím, kdy byla evidence tržeb zavedena, by byl v budoucnu výrazně nižší a není dostačující pro znovuzavedení evidence tržeb.

Ráda bych v tomto okamžiku zmínila efekty, které EET už rozhodně přinesla. EET potvrdilo, že je efektivní nástroj proti daňovým únikům. Přispělo k pocitu narovnání prostředí. Toto mě vede k úvahám, jak je asi těm, kteří spadli do první a druhé vlny, pořídili si vše, co měli, právem očekávali rozšíření EET na ostatní podnikatele, a tedy skutečnou rovnost přístupu, a teď se mají smířit s tím, že to bylo zbytečné. Považuji to za morální hazard. Málo se také mluví v této souvislosti o důsledcích šedé ekonomiky. Připomínám zvyk zaměstnávat zaměstnance za minimální mzdu a doplácet jim v hotovosti, jinými slovy z neevidovaných příjmů, tolik typicky pro české hospody.

Potěšující jsou také čísla Českého statického úřadu o tempu růstu tržeb, které se ihned po zavedení EET v dotčených odvětvích zněkolikanásobily. EET a nutnost evidovat tržby výrazně prospěly tomu, že se zaměstnává za normální mzdu, tedy se nepoškozuje ani sociální a zdravotní systém, a hlavně se tito lidé pojišťují základ pro budoucí penzi. Jsme si jisti tím, že by nedošlo k návratu k těmto neblahým praktikám? Samozřejmě si uvědomuji, že v určité míře tyto praktiky vždy budou.

Zavedení EET v ekonomickém vyjádření přineslo tyto věci: Předpokládá se zvýšený příjem do rozpočtu ve výši 10 miliard ročně. Jednoznačný a prokazatelný přínos pro státní rozpočet je celkem více než 60 miliard korun od zavedení EET. Zrušení systému bude také něco stát. Existuje odhad, že zhruba 2 miliardy stát vydal na provoz systému EET od roku 2017 do roku 2020. Do provozních nákladů na EET jsou zahrnuty náklady Ministerstva financí, Finanční správy, Celní správy. Byly tyto výdaje zbytečné?

Zrušení předpokládá snížení nákladů. Dojde ke snížení počtu státních úředníků a podnikatelům i státu to přinese úlevu v administrativě, v provozních výdajích s EET spojených. Až potud jde o úspory, ale nikdo nemluví o odhadech poklesu výběru daní z důvodu návratu k šedé ekonomice a změně v náladách podnikatelů. Ano, doba covidová přinesla výrazné změny v příjmech a těžko odhadnout, jak moc znamená optimalizovat daně pro ty nejméně vydělávající a kolik je těch, co opravdu spoléhají jen na pomoc dotační, protože jinou šanci nemají, a kolik je těch, co prostě neplatí daně, protože nemají příjmy a podnikání opouštějí. Za zmínku stojí fakt, že v současné době využívá dobrovolnou elektronickou evidenci tržeb přes 50 000 podnikatelů. Ano, jsou to ti, kteří přijali myšlenku, že pro spravedlnost je potřeba něco udělat, a nechtějí mít pocit, že investovali do něčeho zbytečně. Po zrušení systému EET by nemohli podnikatelé své hotovostní tržby v systému evidovat ani dobrovolně. Důvodem jsou náklady na provoz EET ze strany státu. Měli bychom se nad tím zamyslet.

Dovolím si shrnutí. Můžeme přijmout relevantnost některých důvodů, které vedou k návrhu na zrušení EET. Zejména i covid přispěl k výrazně vyšší míře placení bezhotovostního, elektronicky, zejména kartami. Tedy je jiná doba, než ve které se EET připravovalo. Určitě však přispělo k narovnání podnikatelského prostředí. K zrovnoprávnění postavení těch, kteří do té doby nepřiznávali své příjmy, s těmi poctivějšími, kteří ty příjmy přiznávali. Do rozpočtu navýšilo příjmy do té doby z šedé ekonomiky, a to nejen daňové, ale i v oblasti sociálního a zdravotního pojištění. Dále EET výrazným způsobem narovnalo podmínky v do té doby těžko kontrolovatelném prostředí. Hostince, restaurace, kde se, jak víme, přijímaly síly na základní plat a dorovnaly se mzdy z hotovostních příjmů, a to se všemi důsledky, zejména na pozdější důchody takto zaměstnaných. Posunulo myšlení ve směru transparentnosti a spravedlivosti pro všechny a pocit, lidsky řečeno, že zatajovat příjmy se nevyplácí.

Byly tady vynaloženy prostředky na vybudování a provoz systému, které ještě neměl šanci plně ukázat všechny výhody, a to na straně státu i jednotlivců - podnikatelů. Ve finančním prostředí stojí proti sobě přínos EET, odhadovaný přínos navýšení příjmů do rozpočtu, ve výši v řádech miliard, odhad byl cca 10 miliard ročně, proti deklarovaným úsporám z eventuálního zrušení systému, jinými slovy, co nás stojí ve výši 463 milionů. Jsem přesvědčena o tom, že zrušení EET by byla chyba, že bychom zahodili a ztratili víc, než získáme. Nemohu proto s návrhem souhlasit. Děkuji za pozornost všem, kteří poslouchali.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám také děkuji, paní poslankyně. A jako další vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová a připraví se pan poslanec Martin Kukla. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážení ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové. Ve shrnutí závěrečné zprávy RIA se v dopadech na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty uvádí - cituji: "Předpokládá se nižší inkaso daní na straně veřejného rozpočtu, předpokládají se nižší výdaje na straně veřejných rozpočtů. Snížení inkasa po zrušení evidenci tržeb lze odhadnout na 4,2 miliardy korun, z toho 2,8 miliardy korun státní rozpočet, 1,3 miliardy korun místní rozpočty, 0,1 miliardy korun rozpočty zdravotních pojišťoven. Fakticky nejde o snížení, nýbrž odhad navýšení inkasa, ke kterému by mohlo dojít v roce 2023 v případě, že by byla povinnost evidovat tržby znovu obnovena." Konec citace.

V dopadech na územní samosprávní celky, obce a kraje se uvádí - cituji: "Předpokládají se jen nepřímé dopady na územní samosprávné celky v důsledku nižšího inkasa veřejných rozpočtů ze sdílených daní." Konec citace.

Rovněž důvodová zpráva k této problematice uvádí - cituji: "Předpokládá se, nevýznamně" - nevýznamně - "nižší inkaso daní na straně veřejných rozpočtů." Takže 4,2 miliardy korun je tedy pro tuto vládu položka svou výší nevýznamná. 4,2 miliardy korun je nevýznamná položka. A já se ptám, kolik by se asi za tuto částku dalo vyplatit jednorázových příspěvků na dítě? Nebo z takového inkasa by se mohlo každoročně přilepšit starobním důchodcům. Nebo zlevňovat pohonné hmoty konečným spotřebitelům u čerpacích stanic, což je dneska hit, ne? Velký hit. Nebo nakupovat elektrickou energii pro nízkopříjmové domácnosti, to je taky dneska hit. Popřípadě, chcete-li, by se mohlo přispět na obranu.

Dále se v důvodové zprávě argumentuje tím, že - cituji: "Od roku 2016, kdy byl přijat zákon o evidenci tržeb, došlo k významným společenským a ekonomickým změnám. Především došlo k prudkému nárůstu bezhotovostních plateb - například v roce 2017 byl Komerční bankou odhadován podíl hotovostních plateb ve výši 80 %, tj. podíl bezhotovostních plateb tak byl ve výši 20 %. Dle průzkumu společnosti Mastercard byl pro rok 2021 odhadován podíl plateb realizovaných platební kartou na 60 %, pro rok 2025 společnost PwC odhaduje další nárůst počtu bezhotovostních transakcí o více než 80 % oproti dnešnímu stavu. Ačkoliv k urychlení tohoto procesu přispěla pandemie covid-19, jedná se o dlouhodobý trend, který zůstane zachován i po odeznění důsledků pandemie. Tyto změny se tedy projevily především významným snížením podílu plateb bez digitální stopy, čímž došlo k významnému oslabení negativních jevů, na které evidence tržeb primárně cílila - navýšením objemu bezhotovostních (elektronických) transakcí se omezil objem tržeb, u kterých lze potenciálně hovořit o 'optimalizaci', jakož i tržeb, o kterých správce daně nemá dostatečné povědomí, resp. nemůže je zjistit ani při využití příslušných institutů daňového řádu."

Dnes tedy probíhá 60 % plateb kartou, telefonem nebo hodinkami. Ještě před několika lety jste ale na místech, kde dnes vytáhnete kartu bez mrknutí oka, mohli platit jenom hotově. Je to tak. Na malých městech v drobných obchůdcích, ve vesnických hospodách, v samoobsluze na návsi, u stánku na jarmarku, vstupné na hrad, parkování u zámecké zahrady - a takhle bych mohla pokračovat dál a dál. Všude tam bylo dříve potřeba mít s sebou hotovost a drobné v předpokládaných hodnotách. Dneska už se všude na těchto místech dá platit kartou. A odkdy? Povětšinou od té doby, co bylo zavedeno EET.

Pokud se tedy podíváme na přínos EET očima spotřebitele, představuje pro mě jednoznačně pohodlnější způsob placení. Vzpomínám si, jak se řešilo, že prodejcům při zavedení EET postačí jejich mobil, k tomu se přidá nějaký software a malá tiskárnička na účtenku. Dnes takové řešení na většině míst je a daleko lepší a sofistikovanější. To je skutečná digitalizace, ne proklamace na papíře.

Zrušením EET se tedy vracíme do doby předelektronické. Tato vláda vzývá digitalizaci, ale praktické kroky jsou proti ní. A setkávám se s tím na každém kroku. Restauracím odpadla hrozba EET, mnohde platební terminály mají, ale jsou tam jenom připojené a leží v zásuvce, případně - v uvozovkách - mají poruchu. Docela by mě, kolegové a kolegyně, zajímala statistika, jak se liší poruchovost platebních terminálů v restauracích a třeba na oněch vzývajících čerpacích stanicích? Zdá se mi totiž poslední dobou, že se na čerpacích stanicích montují neskonale spolehlivější terminály než do mnohých restaurací. Znám například jednu lepší restauraci, která přes týden funguje bez poruchy platebního terminálu, vydává obědová meníčka po desítkách. Jakmile však přijde víkend, lidé začnou chodit na rodinné obědy a dlouhé večeře, přichází celodenní porucha platebního terminálu. Ta se dokonce opakuje pravidelně každý víkend. A proč? No protože gastropodnik už nemusí evidovat tržby v elektronické evidenci tržeb a placení platební kartou přes platební terminál banky zůstává jedinou elektronickou stopou uzavřeného obchodu, dokladem o tržbě podniku. Proto se nás zákazníků v restauracích pořád ptají, jak chceme platit - hotově, nebo kartou? I když máváme kartou, zeptají se vždycky. A na prvním místě je hotově. Když řeknete, že je vám to jedno, začíná takový ten slovní ping-pong, nám je to jedno, někteří si spiklenecky řeknou o hotovost. Se stejným promrknutím oka, myšleno ironicky, se na začátku elektronické evidence uzavíraly v menších hospodách obchody takzvaně bez Babiše, tedy bez účtenky. Zákazníci se tak svým nesmělým souhlasem ocitli v pomyslném undergroundu na jedné lodi s hospodským v boji proti nenáviděnému státu. Krátký pocit rebelství pak vystřídalo druhý den vystřízlivění v podobě myšlenky, že odevzdal svoje řádně vydělané a zdaněné peníze někomu, kdo svůj výdělek nedaní a nijak se tím netají. Jakou etickou informaci vysílá zákazníkům takový gastropodnik? Strkám si vaše zdaněné peníze do kapsy. Bez faktury, paní? říkali řemeslníci v devadesátkách, když všechno bylo možné a nic nebylo problém.

Na druhé straně, a to je třeba říct, je tady řada slušných podniků, a těch je mnohem víc. Jsem přesvědčená, že jich je mnohem víc. Chovají se řádně, svoje tržby přiznávají a odvádějí z nich daně. Evidovali v režimu EET nebo mají funkční platební terminál a nebojí se to přiznat. Dokonce už jim ani nevadí, že člověk platí kartou. I malou částku, i třeba kávu. Nedávno jsem si u obsluhy zjišťovala v jedné nejmenované restauraci v Praze, jak lidé nejčastěji platí. Prý tak tři čtvrtiny kartou nebo telefonem. Majitel není hloupý a ví moc dobře, že kdyby nepřijímal tyto karty, tak přichází o potenciální zákazníky. A je tady řada podnikatelů, kteří dokonce dobrovolně EET používají dál, o tom se skoro nesmí mluvit a málokdo to veřejně přizná. Jakou etickou informaci naopak vysílají tyto podniky svým zákazníkům? Přemýšlejte. Veřejně sdělují, že evidují všechny svoje příjmy a nestrkají si zákazníkovy peníze do slamníku.

A závěrem mi dovolte takové malé zamyšlení. Pravda není v opojení, pravda je v jasnosti. A té jasnosti má předcházet opojení. Tudíž dnes vám nikdo nebude vyčítat vaše prozření, tedy pokud jste k němu došli, neboť vaše opojení v době, kdy se přijímalo EET, bylo zřejmě logické. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Než budeme pokračovat, přečtu omluvy. Od 22 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec David Šimek a od 21 hodin do konce jednacího dne se z rodinných důvodů omlouvá pan poslanec Vít Kaňkovský.

Nyní požádám o vystoupení pana poslance Martina Kuklu a připraví se paní poslankyně Lenka Knechtová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kukla: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, již šestým rokem máme v České republice implementovaný a v život uvedený zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, jehož náběh byl rozdělen do čtyř oddělených fází. Když se zamyslíme nad tím, co nám elektronická evidence tržeb přinesla, tak nám naplnila tato očekávání: narovnání podnikatelského prostředí, férové podmínky pro poctivé podnikatele. No ano. Právě ti poctiví podnikatelé byli šťastní, že mají férové podmínky, protože si vzpomeňme, když jdeme někam platit v tuto chvíli, já se s tím setkávám poměrně často, tak se vás zeptají: A chcete to na fakturu? I v dnešní době. Bylo to i v době evidence tržeb. Dokonce někteří vám ani tu fakturu nevystaví a rovnou si řeknou o peníze. Byl jsem takhle v jednom pneuservisu na přezutí a říkali za 500. No a pak, jak se na to mají dívat ty ostatní autoservisy, které prostě vystavují fakturu a mají to za 800? To je ten problém v České republice a myslím si, že evidence tržeb by toto do budoucna všechno odstranila.

Evidence tržeb měla bezproblémové fungování bez technických problémů a obtíží. Ano na začátku byly problémy, ale většinou ty problémy byly s nastavením toho softwaru na straně těch uživatelů, ne na straně Ministerstva financí. Byl dostatečný čas na přípravu. Postupný náběh byl bez komplikací. Volba zařízení byla na podnikatelích, dokonce si mohli vybrat, dostali slevu na dani, mohli si to uplatnit do nákladů. Přineslo to i snižování daňové zátěže. Když se podíváme na ty ekonomické přínosy, tak ano, je to 60 miliard. První a druhá vlna přinesla nějakých 12,8 miliardy a ta třetí a čtvrtá by přinesla 7,7 miliardy. Bohužel na třetí a čtvrtou vlnu nedošlo právě díky, že jsme měli covid a bylo to přerušeno.

Když se podíváme trošku do historie, tak započetí první fáze nastalo dne 1. 12. 2016, přičemž tato fáze zahrnovala pouze segmenty tržeb z ubytovacích a stravovacích služeb. Dne 1. 3. roku 2017 byla zahájena druhá fáze, která rozšířila povinnou oblast o hotovostní tržby z velkoobchodu a maloobchodu. K předpokládanému náběhu třetí a čtvrté fáze nakonec nedošlo, neb nálezem Ústavního soudu byla třetí a čtvrtá fáze de facto zrušena. V reakci na nález Ústavního soudu zákonodárce novelizoval ústavní zákon o evidenci tržeb stanovující náběh povinnosti evidovat tržby ve čtyřech fázích a měla nastat obecná povinnost evidovat všechny tržby splňující zákonnost evidenci tržby, která podléhá evidenci. Účinnost novely měla nastat dne 1. 5. 2020. Právě díky covidu byla evidence tržeb přerušena do konce roku 2022 a k třetí a čtvrté fázi nedošlo. Toliko ke stručnému ohlédnutí se za historií náběhu elektronické evidenci tržeb v České republice.

Uvedení elektronické evidence tržeb v život bylo odvážným projektem. Já za to velice děkuji předkladatelům. Byl provázen celou řadou velkých výzev, ale jeho realizace byla velmi úspěšná. Mnoho expertů a odborníků na tom pracovalo. Implementace EET stála občany České republiky nemalé prostředky, ale při vší skromnosti lze konstatovat, že dopadla na výbornou. Nicméně nejdůležitějším aspektem každého projektu je jeho účel a smysluplnost. Vládní koalice se snaží nabudit dojem, že elektronická evidence tržeb je zbytečná, přežitá, drahá a podnikatele zatěžuje. Vládní koalice tak ignoruje data získaná z několika let ostrého provozu a popírá fakta o vybraných segmentech podnikatelského prostředí, ve kterém hotovostní transakce hrají klíčovou roli. V důvodové zprávě předkládaného zákona uvádí proti sobě jdoucí navzájem se vylučující argumenty, což by za jiných okolností bylo úsměvné, ale spíše toto pouze poukazuje na nekompetentnost a zkratkovitost zpracovatelů.

Vraťme se ale ke smyslu a účelu projektu elektronické evidence tržeb. Aby stát mohl řádně fungovat, musí být schopen vybírat daně. Aby byl schopen řádně vybírat daně, musí mít pro to zřízeny příslušné nástroje. Oblast hotovostních transakcí byla do zavedení elektronické evidence tržeb blackboxem, který vytvářel prostředí umožňující nepoctivým podnikatelům provádět machinace za účelem krácení tržeb. Samozřejmě, že nelze považovat všechny podnikatele za nepoctivé, ale bylo by naivní si myslet, že mezi podnikateli žádní nepoctiví nejsou. Bohužel jsou a šedá zóna ekonomiky v oblasti hotovostních transakcí jim nahrávala a tyto podnikatelé reálně nepřiznávali své příjmy, aby tyto příjmy nemuseli danit. Sekundárním efektem pak byla takzvaná nekalá konkurence spektru poctivých podnikatelů, která odrážela například ve snížených cenách nepoctivého podnikatele, kterým poctivý transparentně fungující podnikatel nemohl konkurovat. Terciárním dopadem se vyznačoval zejména segment pohostinství, ve kterém byli zaměstnanci placeni takzvaně na ruku, což mělo i další negativní dopad v rámci výpočtu sociálního plnění na systém výpočtu pro stanovení důchodu. Nepoctivec pak nemusel za tyto zaměstnance odvádět do veřejných rozpočtů z nepřiznaných příjmů žádné další odvody. Zkrátka podnikatelská oblast vyznačující se zejména dominantními hotovostními transakcemi fungovala v pokřiveném a neférovém prostředí. Zákon o elektronické evidenci tržeb toto prostředí narovnal do čitelnější a spravedlivější podoby. Obecně lze konstatovat, že prevence je vždy levnějším a účinnějším prostředkem než následné řešení a odstraňování problémů různých velikostí v různé míře závažnosti. Dalším synergickým efektem je nezatěžování transparentně fungujících a poctivých podnikatelů právě namátkovými daňovými kontrolami.

Elektronická evidence tržeb je přesně tím preventivním nástrojem, který pomáhá narovnat defekty vzniklé v podnikatelském prostředí, ve kterém převládají hotovostní platby. Od počátku náběhu elektronické evidence tržeb v reálném prostředí se z technického hlediska podařilo systém poměrně rychle odladit, tak aby běžel plynule, bez problémů, s minimální reakční dobou. Jak jistě víme, reakční doba je ta odezva a myslím si, že ta odezva byla menší než 0,1 vteřiny, tudíž i průměrná administrativní zátěž podnikatelských subjektů je z tohoto pohledu zanedbatelná. Jenom za rok 2017 bylo státem na DPH v souvislosti se zavedením EET od podnikatelských subjektů vybráno 4,7 miliardy korun. Jak jsem již zmínil, první a druhá vlna by po celkovém náběhu přinesla okolo 12 miliard a třetí a čtvrtá okolo 7 miliard korun. Já si myslím, že toto nejsou malé finanční prostředky, které budou teď ve státní kase chybět.

Díky covidu došlo k přerušení třetí a čtvrté fáze a de facto třetí a čtvrtá fáze nebyla nikdy uvedena v život. Ministerstvo financí, které vzhledem k výše uvedeným okolnostem již nelze považovat za určující. V každém případě EET za její krátký život prokázala ekonomickou životaschopnost a pozitivní přínos pro veřejné finance. Zavedení elektronické evidence tržeb mělo i pozitivní dopad pro podnikatelské subjekty v souvislosti s provedenými kontrolami Finanční správou. Jejich počet klesl v řádech několika desítek procent a souběžně se zvýšila efektivita prováděných kontrol, to je počet oprávněných kontrol u subjektů se zjištěnými nedostatky. Bez ohledu na celkový počet kontrolovaných subjektů vyšší efektivita vzrostla zhruba o 34 %.

Pozitivní zpětnou vazbou budiž i to, že tisíce podnikatelských subjektů v současné době, kdy je upuštěno od plošné povinnosti vést elektronickou evidenci tržeb, stále elektronickou evidenci tržeb využívají. V neposlední řadě je potřeba zmínit i význam, pozitivní trend ve vývoji zvyšování průměrných mezd v gastronomickém odvětví, což lze také přičíst elektronické evidenci tržeb. Výsledky narovnání a zvyšování transparentnosti prostředí prolnutých hotovostními transakcemi, zejména tedy v oblasti pohostinství a gastronomie, lze pak posuzovat výše uvedenými měřítky, tudíž opět kladně.

Zajímavým vedlejším efektem po zavedení elektronické evidence tržeb pak bylo rozšíření počtu platebních míst umožňujících bezhotovostní formu, a to je právě přijímání platebních karet. Když se dneska podíváme, tak někteří podnikatelé mají na dveřích napsáno: Karty nepřijímáme. Můžeme si položit otázku - proč tomu tak je?

Zákon o elektronické evidenci tržeb byl zpočátku nejspíš vnímán rozporuplně a jeho přijetí bylo řekněme poněkud vlažné, nicméně se podařilo celý tento robustní a nákladný projekt uvést bez větších potíží v život, a i když po krátkém čase, tak v čase ukázal, že předpokládané výhody skutečně přinesl. Takže nakonec zbývá si položit otázku, komu a čím má zrušení evidence, elektronické evidence tržeb posloužit. Snaha vlády Petra Fialy o zrušení elektronické evidence tržeb zcela postrádá logické a opodstatněné a na první pohled, na první i druhý pohled se zdá, že zrušení je primárně určeno spekulantům a nepoctivcům. Rád bych tedy od předkladatelů tohoto zákona slyšel, kdo či jaká skupina je zamýšleným cílovým příjemcem. Zajímavé je, že vláda, která sebe označuje za rozumnou, dělá toto populistické opatření. Pokud bude vláda Petra Fialy pokračovat v tomto duchu, v příštím roce bychom se mohli nejspíše dočkat návrhu zákona na zrušení světelné dopravní signalizace, neboť semafory jsou drahé, spotřebovávají mnoho energie a jsou velice nákladné na údržbu. Dále jsou pro řidiče velmi matoucím a nadbytečným prvkem silničního provozu, neboť je všem řidičům známo pravidlo pravé ruky. Já už jsem tady uvedl pár příkladů, pár příkladů ze života, a myslím si, že prostě elektronická evidence tržeb narovnává trh a chtějí ho zrušit pouze ti nepoctiví, protože ti poctiví platí daně a stávají se nekonkurenceschopnými právě vůči těm, kteří daně neplatí.

Na závěr bych si dovolil apelovat na všechny kolegy koaliční vládní poslance, aby pro zrušení elektronické evidence tržeb nehlasovali. Tento návrh zákona je populistickou zbytečností, kterou zcela jistě nemáte zapotřebí. Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. A nyní požádám řádně přihlášenou paní poslankyni Lenku Knechtovou a připraví se pan poslanec Ondřej Babka. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený pane ministře, v úvodu musím říct, že se propadá životní úroveň našich občanů, zvyšují se ceny i ceny energií a vláda má přinést opatření ke stabilizaci a nastavit promyšlený mix opatření, která povedou k ekonomické stabilitě. Jak do toho zapadá zrušení elektronické evidence tržeb? Je opravdu smysluplné, aby podnikatelé přestali využívat moderní pokladní systémy? Odepíšeme veřejné výdaje na inovaci automatizovaného daňového informačního systému, který provozuje Finanční správa?

Rozpočtově se jedná jednoznačně o nezodpovědný krok. Zrušení EET vše vrací do starých kolejí, tedy pokřivuje trh a ty poctivé podnikatele opět znevýhodňuje, nemluvě o těch, co řádně platí daně. Elektronická evidence tržeb je systém elektronické evidence hotovostních tržeb za prodej zboží a služeb. EET je moderní systém rychlé komunikace mezi podnikateli a Finanční správou a je jedním z nejvýznamnějších daňových opatření v České republice. Ministerstvo financí zavedlo od prosince 2016 on-line pokladny, které umožnily Finanční správě sledovat platby v restauracích, hotelech a v obchodech. Elektronická evidence pomocí neustálého sledování tržeb prakticky v reálném čase je užitečným analytickým nástrojem, a to jak pro Finanční správu, která tak lépe odhalí, kde dochází k daňovým únikům, tak pro samotného provozovatele, který vidí v reálném čase své podnikání včetně kontroly.

Bývalá ministryně financí doktorka Alena Schillerová uvedla jasná fakta - cituji: EET nastolila férové podnikatelské prostředí už tím, že sebrala nepoctivým možnost podstřelovat cenu běžnou na daném trhu. Kdo by chtěl v takovém prostředí podnikat? V pohostinství, kde panovaly největší obavy, jsme zaznamenali nárůst počtu registrací k HDP (správně: DPH) o téměř 1 000 plátců.

Statistický úřad hlásí v tomto odvětví silnější tempo růstu přiznávaných tržeb o 20 % a mezi lety 2017 a 2019 o více než 7 % rychlejší mzdovou dynamiku oproti zbytku České republiky. Právě snížení nepřiznaných tržeb přispívá k postupnému slábnutí fenoménu černých pokut a výplat na ruku, které se sice mohou na první pohled jevit jako velmi výhodné, ve výsledku ale zaměstnanci způsobí nulovou zaměstnaneckou ochranu, například nemá nárok na odstupné nebo výpovědní lhůtu. Podle čísel Ministerstva průmyslu a obchodu se navíc v hostinské činnosti od prosince 2016 zvýšil počet živností o bezmála 9 000.

Nepromarněme, kolegyně a kolegové, to, co už bylo odpracováno. Firmy, které se věnují elektronické evidenci tržeb, připravily pro podnikatele snadná, efektivní, uživatelsky přívětivá řešení, která nezatěžovala podnikání a byla i ekonomicky výhodná. Stačí tiskárna, počítač, notebook, tablet nebo i mobilní telefon připojený k internetu a konkrétní aplikace vytvořená na míru konkrétnímu podnikání se o všechno postará.

Ráda bych svým příspěvkem shrnula přínosy EET v digitalizaci, přínosy v daňové a rozpočtové politice a na závěr bych ráda pojmenovala motivaci a naprostou nelogičnost současné vlády.

Za dobu svého fungování zabezpečila EET téměř 60 miliard korun dodatečných příjmů pro státní rozpočet. Díky EET máme ve státním rozpočtu každoročně až o 13 miliard víc, a to jenom z prvních dvou vln. V případě zavedení třetí a čtvrté vlny EET by dle odhadu Ministerstva financí došlo k inkasu dodatečných 7,7 miliardy, tedy celkem téměř 21 miliard každý rok.

Všem je jasné, že hlavním cílem elektronické evidence tržeb je narovnání podnikatelského prostředí. Má zajistit, aby ti, kteří neplatí daně, neměli výhodu oproti poctivým podnikatelům. Logicky bylo EET od počátku zamýšleno jako plošné opatření pro hotovostní tržby napříč ekonomikou. Jednoznačný a důležitý efekt elektronické evidence tržeb je efektivnější výběr daní. Za fungování přineslo EET do státní kasy o 60 miliard korun více. Sázka na férový výběr daní se tedy dle mého názoru vyplácí. Mezi přínosy EET patří férové podnikatelské prostředí a fungující stát, nižší daňová zátěž, výrazně méně kontrol pro poctivé podnikatele, méně černých výplat na ruku, lidé jsou řádně zaměstnání, tudíž si odvádí peníze na důchod a čerpají benefity od státu jako řádní zaměstnanci, nehledě na to, že díky přiznanému příjmu mohou například čerpat i hypotéku, sleva na dani až 5 000 korun pro nejmenší živnostníky. Vedlejším efektem EET je, že platba kartou je možná téměř všude. Pokud se zruší EET, tak se lidé opět vrátí do dvacátého století.

Díky EET jsme snížili daně. Daně jsme snižovali, a to za období naší vlády o 436 miliard korun. Všem zaměstnancům jsme snížili daň z příjmů na 15 %, to znamená vyšší mzdu o 7 %. Uhájili jsme, aby OSVČ zůstala sazba daně z příjmů 15 %. Živnostníkům jsme ulehčili život zavedením měsíční paušální daně. Do snížené sazby HDP (DPH) 10 % jsme převedli spoustu položek - léky, dětskou výživu, knihy, nealko, dodávky tepla, vodné a stočné, hromadnou dopravu, stravovací služby, kadeřníky, opraváře i domácí péči. Vynález ODS, daň z nabytí nemovitosti, jsme zrušili a místo slibů jsme opravdu snížili daně a zároveň narovnali podnikatelské prostředí, protože platit daně je normální.

Je nezpochybnitelné, že Eurostat potvrdil Českou republiku jako šestou nejméně zadluženou zemi Evropské unie. Neustále slyšíme, na co všechno chybí peníze, ale tady státní rozpočet dobrovolně připravíme o 13 miliard. Jde o 13 miliard ročně, takže každý další rok, kdy bude vláda lamentovat nad vysokými schodky, může vinit jen sama sebe. Dobrovolně se zbavila jednoho z nástrojů pro lepší výběr daní. A hlavní argument? Bude ušetřeno. Proč chce vládní koalice EET zrušit? Důvod je prostý. Šlo o vlajkovou loď minulé vlády, a to je, s nadsázkou řečeno, nutné potopit. Bez ohledu na přínosy, bez ohledu na nelogičnost takového kroku.

Strany vládní koalice ruší EET bez ohledu na zdravý rozum. Na jedné straně je nám předkládán stav veřejných financí, který vládní politici vykreslují jako nejhorší v Evropě, a všem občanům i podnikatelům ordinují úspory. Na straně druhé ze strany vlády jde o zmaření rozsáhlé investice státu i soukromých subjektů. Stát investoval do EET téměř miliardu, což je řádově méně, než kolik EET ročně rozpočtu přinese. Soukromé subjekty investovaly v součtu ještě více. Plýtvání, které není podložené fakty, ale pouhým politickým zadáním. Ukazuje se, jak nehospodárně vláda přistupuje k veřejným penězům, zatímco neustále vykládá lidem o zodpovědné rozpočtové politice.

Všichni víme, jaké škrty ve státním rozpočtu připravil ministr financí s odůvodněním, že nemá finanční prostředky. Uvedu přehled vybraných změn výdajů jednotlivých kapitol v teď už zcela neaktuálním rozpočtu Fialovy vlády na rok 2022.

Ministerstvo financí - pokles výdajů o 1,87 miliardy korun. Výdaje na zajištění úkolů Finanční správy jsou sníženy o 765 milionů. Výdaje na zabezpečení plnění úkolů ústředního orgánu poklesly o 373 milionů korun. Výdaje na činnost Celní správy byly sníženy o 391 milionů korun.

Ministerstvo vnitra - pokles výdajů kapitoly o 3,2 miliardy korun. Pokles výdajů Policie České republiky o 1,7 miliardy korun a současné snížení výdajů Hasičského záchranného sboru České republiky o 1 miliardu korun.

Ministerstvo průmyslu a obchodu - pokles výdajů kapitoly o 6,5 miliardy korun. Snížení výdajů na zahlazování následků hornické činnosti, mandatorní výdaje a zajištění dalších potřeb státu o 1,4 miliardy korun. A současně byla také snížena dotace na obnovitelné zdroje energie z 27 na 19 miliard korun.

Ministerstvo dopravy - pokles výdajů kapitoly o 9 miliard korun. Snížení dotace do Státního fondu dopravní infrastruktury o 7,5 miliardy korun a současné snížení ostatních výdajů spojených s dopravní politikou státu o 1,6 miliardy korun.

Ministerstvo zemědělství - pokles výdajů kapitoly o 3,5 miliardy korun. Snížení dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu o 1,6 miliardy korun. Snížení podpory lesního hospodářství o 330 milionů korun a snížení podpory vodního hospodářství o 200 milionů korun. Snížení výdajů na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost o 1,3 miliardy korun.

Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy - pokles výdajů kapitoly o 5,2 miliardy korun. Snížení výdajů o 1 miliardu pro vysoké školy se současným zvýšením výdajů pro výzkum, experimentální vývoj a inovace o 350 milionů korun a snížení výdajů regionálního školství a přímo řízených organizací o 4,4 miliardy korun.

Ministerstvo kultury - pokles výdajů kapitoly o 921 milionů korun. Snížení výdajů na program Péče o národní kulturní poklad a dědictví o 400 milionů korun. Snížení výdajů na záchranu a obnovu kulturních památek o 169 milionů korun a snížení podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických a pěveckých sborů o 100 milionů korun.

Dnes jsme probírali Ministerstvo zdravotnictví. Tam byl pokles výdajů kapitoly o 5,8 miliardy korun, a to snížení výdajů na lůžkovou péči o 772 milionů korun a současně snížení výdajů o 4,5 miliardy korun ve výdajích na očkovací látky pro pravidelné, zvláštní a mimořádné očkování podle § 49 zákona č. 158/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a výdaje na zabezpečení pandemického plánu.

Ministerstvo spravedlnosti - pokles výdajů kapitoly 1,8 miliardy korun. Snížení výdajů na justiční část o 1,2 miliardy korun a snížení výdajů na vězeňskou část o 551 milionů korun.

Národní sportovní agentura - pokles výdajů kapitoly o 1,3 miliardy korun. Snížení dotací v oblasti rozvoje a podpory sportu o 1,1 miliardy korun. Snížení dotace na sportovní reprezentaci o 76 milionů korun. Snížení podpory významných sportovních akcí o 101 milionů korun.

Nyní těch 13 miliard, které přináší EET, ty by se vlastně docela hodily. Kde vezmete těch 13 miliard? Zvýšíte daně? Budete privatizovat? To jediné totiž zřejmě umíte. Vy prostě rušíte účinný nástroj proti šedé ekonomice, ale jak se říká, stranický rozkaz zněl jasně.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. A nyní tedy vystoupí pan poslanec Ondřej Babka a připraví se paní poslankyně Eva Fialová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem teď chtěl přesvědčovat svým projevem pana ministra financí nebo aspoň některého člena vlády, kterého tady bohužel nevidím. Nicméně já se spokojím s tím, že mě bude poslouchat alespoň pan zpravodaj, když už jsme se tady mimořádně dnes setkali kvůli plánu pětikoalice zrušit elektronickou evidenci tržeb. Asi na úvod nepřekvapím, když řeknu, že to považuji za zcela zásadní chybu.

Čím začít? Čeští podnikatelé dle mého názoru jednoznačně oceňují narovnání podnikatelského prostředí, které následovalo po zavedení EET, a jejich možnost vymezit se proti té kritice, že nepřispívají férovým dílem k plnění veřejných rozpočtů. Kromě počáteční investice, kterou provedli na začátku fungování evidence tržeb, tak je ten systém EET příliš finančně již nezatěžuje, a to jak finančně, tak ani administrativně. Ten systém je funkční a dodavatelé pokladních systémů jej v maximální míře zautomatizovali. To samé se týká i připojení k internetu. To je dnes nezbytností a samozřejmostí pro každého podnikatele bez ohledu na to, v jakém oboru podniká, a bez ohledu na to, jestli evidenci tržeb vede, nebo nikoliv.

Jednoznačnou výhodou elektronické evidence tržeb pro veřejný systém není jen vyšší výběr daní, ale také kvalitní zdroj informací, které jsou výjimečně dostupné prakticky on-line, a umožňují tak sledovat trendy vývoje ekonomiky a efektivní zaměření daňové kontroly, tím tedy rozumějme nějaké nezatěžování poctivější části podnikatelů. Po třech letech fungování elektronické evidence tržeb je zjevné, že díky EET došlo právě k výraznému zacílení a zefektivnění právě těchto kontrol.

Statistiky nám ukazují, že poklesly, respektive ukazují nám pokles těchto kontrol mezi lety 2017 a 2019 o více než 20 000. Díky elektronické evidenci tržeb zároveň jsou ty kontroly, jak už jsem řekl, cílenější. Zatímco v předchozích letech byla cílenost, respektive nálezovost, pardon, nálezovost té kontroly 22 % a prohřešek byl tedy identifikován u jedné z pěti kontrol, u každé jedné z pěti kontrol, tak v roce 2019 byla ta nálezovost kontroly 44 %, tedy skoro u každé druhé kontroly, která byla tedy zaměřena správně. Riziko kontroly u poctivého podnikatele se tedy dramaticky snížilo. Díky tomu se podnikatelé mohli zaměřit na to, co opravdu umějí a na co se zaměřit potřebují, tedy právě na to své podnikání, a nemuseli tak svůj drahocenný čas věnovat jakýmsi administrativám při případných kontrolách. To je benefit, který se samozřejmě těžce spočítá, ale má obrovské implikace pro celé podnikatelské prostředí.

Také finanční přínos pro veřejné finance rozhodně není zanedbatelný. Jednoznačný a prokazatelný přínos pro státní rozpočet, více než 60 miliard korun, od zavedení EET 12,8 miliardy ročně za první a druhou vlnu, případné zavedení třetí a čtvrté vlny dodatečných 7,7 miliardy ročně, a to všechno při plánovaných schodcích na následující roky dosahujících téměř 300 miliard korun.

Přínosy pro stát a pro podnikatele jsem tak částečně nastínil a nyní se pokusím vysvětlit přínosy elektronické evidence tržeb pro občany. A ty jsou také jednoznačné: Lepší výběr daní, které se neztratí u podvodníků, a také u zdravotního a sociálního pojištění. Když zákazník zaplatí obchodníkovi cenu včetně DPH a ten daň z přidané hodnoty neodvede, tak zákazníka o tu částku prostě okradl. A ještě jednou zopakuji tu částku: stát vybral za EET podle odhadů navíc až 60 miliard korun, tedy cirka 12 miliard ročně.

EET znamená také větší prostor pro investice do vzdělání, do zdravotní péče, do sociální oblasti, do dopravní infrastruktury a tak bych to tady mohl vyjmenovávat dál a dál. Elektronická evidence tržeb znamená stovky korun přidání na důchody, tisíce korun přidání pro učitele, stovky kilometrů dálnic. EET je taktéž zbraní proti velmi rozšířeným černým výplatám zaměstnancům na ruku. Všichni víme, že tento problém je hlavně v gastronomii, a lidé, kteří v té gastronomii dělají, s tímto problémem samozřejmě jenom obtížně bojují. EET tak pomáhá tomu, aby měl stát pro tyto zaměstnance v budoucnu dostatek prostředků na důchody.

Nebude nutné zvyšovat daně, ba naopak, může do budoucna dojít ke snížení daňové zátěže, pokud EET zachováme. V porovnání s předpokládanými přínosy lze považovat náklady na systém za marginální. Opakuji, evidence tržeb byla již od počátku koncipována jako plošné opatření s postupným náběhem v čase, jehož hlavním cílem bylo narovnání podnikatelského prostředí a nárůst výběru daní. To se v konečném důsledku projevilo na snížení daňové zátěže v České republice.

Tak, a co už tedy vůbec nechápu, proč vláda chce zrušit nejúspěšnější projekt digitalizace za poslední dobu. Digitalizace je dokonce jedna z hlavních priorit této vlády. V jejím programovém prohlášení, a já ho dodneška mám schované ve svém šuplíku na svém místě, abych v něm mohl listovat a případně vás na něj odkazovat, tak jako to v tomto případě učiním, píšete: Sjednocení a digitalizace procesů státu jsou cestou k přátelštější, efektivnější a levnější státní správě. Naučíme stát fungovat efektivně s využitím všech moderních technologií. Digitalizace je nejen cestou k pohodlnějšímu kontaktu občanů se státem, ale automatizace procesů také povede k efektivnějšímu fungování státu jako celku. - Citoval jsem z programového prohlášení vlády. Nerozumím, opravdu nerozumím tomu, proč, respektive jak jde zrušení elektronické evidence tržeb, tedy nejúspěšnějšího projektu digitalizace za poslední dobu, ruku v ruce s tímto prohlášení vlády. Nerozumím. Nemohu se zbavit dojmu, že jedinou motivací zrušit a zničit tento úspěšný projekt je ten, že ho vymyslela vláda hnutí ANO.

Když už jsme u té digitalizace, chtěl jsem tady mluvit k ministru Bartošovi, kterého tady nevidím, ale i přesto možná si dovolím krátkou reakci, a to proto, že Piráty volilo mnoho mladých lidí, a možná i někteří mí známí, a těm jste slíbili digitalizaci. A bylo to jedno z největších témat během vaší předvolební kampaně, nejen PirSTANu. A existuje velké množství oblastí, ve kterých se s vámi, a myslím tedy s pirátskými idejemi, nesetkám a neztotožňuji se s nimi, to je asi zřejmé, ale musím se přiznat, že - a teď mluvím jako nejmladší poslanec této Poslanecké sněmovny - tak mi samozřejmě myšlenka digitalizace je blízká. A říkal jsem si, že nějakou rozumnou digitalizaci, která by respektovala i to, že máme starší část populace, která třeba tyto technologie nějak nějakým způsobem třeba nestíhá zaregistrovat, tak že ji potřebujeme. A to byl pro mě pozitivní bod pirátského programu. Myslím si, že někteří mladí voliči vás volili právě proto, že jste prosazovali významnou digitalizaci a říkali si, no možná ti Piráti jsou více levicoví, než je mi sympatické, ale ta digitalizace, to oni dokážou prosadit. A teď tady dneska sedíme na mimořádné schůzi a posloucháme, ale od mladé pokrokové strany, od mladých poslanců, ať už z pirátských, ze strany, která je plná IT specialistů, neslyším žádnou obranu tohohle základního nástroje digitalizace v Česku.

Nejsem schopen tuhle motivaci vlády ke zrušení EET pochopit. Pojďme to zkusit prosím vyřešit tak, že nebudeme rušit to, co funguje a neubližuje to nikomu. Pochopil bych, kdyby vláda už to nechtěla rozšiřovat, kdyby nechtěla rozšiřovat elektronickou evidenci tržeb pro další sektory podnikání. Podle mě si podnikatelé prostě zaslouží nějakou stabilitu a ne to, že přijde nová vláda a zruší všechno dobré, co zavedla vláda minulá. Takhle si myslím, že by politika v moderním státě prostě fungovat neměla.

A co mě na zrušení EET, a dostávám se k závěru svého projevu, asi bude mrzet nejvíc, předpokládám, a opět jsem znovu u těch mladých lidí, a to je si myslím oprávněná obava z toho, že zrušením elektronické evidence prostě část obchodníků, a už to tady bylo řečeno, prostě přestane přijímat platební karty. Platební karty, které jsou dneska už úplným základem a úplnou normálností při platebním styku úplně všude.

Upozorňuje na to například Miroslav Lukeš z České fintechové asociace, na to, že někteří podnikatelé přestanou brát platební karty a vrátí se pouze k hotovosti. A teď znovu cituji: "Mnoho terminálů je v zástrčce, ale nepoužívá se. Celá řada podnikatelů čeká na vypnutí EET. Vždyť to je šílené a smutné." Dále poznamenává: "S pozastavením EET, tedy v době, kdy byla povinnost kvůli covidu na dva roky zastavena, přestala řada specifických restaurací brát platební karty. Byl bych rád, kdyby v roce 2025 bylo v retailu hotovostních transakcí pouze 20 až 25 %. Stát ale teď bohužel dělá pravý opak a působí proti tomuto trendu." Tohle mi přijde asi nejsmutnější a doufám, nebo věřím v to, že jestli se vám povede tu elektronickou evidenci tržeb zrušit, že to opravdu nepovede ke snížení platebních transakcí pomocí platební karty. Mám z toho obavy, ale bohužel jste se tak rozhodli a asi vás ani já svým dnešním projevem bohužel nepřesvědčím.

Přesto mi dovolte na závěr shrnout, co elektronická evidence tržeb naplnila za očekávání. Dle mého názoru jsou to narovnání podnikatelského prostředí, férové podmínky pro poctivé podnikatele, bezproblémové fungování bez technických problémů a obtíží, postupný náběh bez komplikací, dostatečný čas na přípravu, svobodná volba zařízení podle volby podnikatele, snižování daňové zátěže, sleva na dani a jednoznačný a prokazatelný přínos pro státní rozpočet, a jak už zde bylo několikrát řečeno, více než 60 miliard korun od zavedení elektronické evidence tržeb.

Zrušení EET je zásadní chybou. Evidence tržeb otvírá obrovskou škálu dalších příležitostí v oblasti digitalizace. Na závěr svého projevu vyzývám tuhle Poslaneckou sněmovnu, tedy vás, kolegové, abyste se této chyby, tedy rušení elektronické evidence tržeb, vyvarovali. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče. Tímto také srdečně zdravím a přeji pěkný večer. Dočtu mezitím došlé omluvy a s faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Radek Koten. Ale nejprve ty omluvy. Z osobních důvodů se od 21.30 hodin do konce jednacího dne omlouvá paní poslankyně Lucie Šafránková. Od 21.30 hodin do konce jednacího dne se omlouvá ze zdravotních důvodů paní poslankyně Iveta Štefanová. Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský od 21.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pan poslanec Hubert Lang opět od 21.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Jen k předřečníkovi podotknu, že pan ministr Bartoš je také řádně omluven.

Nyní prosím, vaše dvě minuty ve faktické poznámce. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, dobrý pozdní podvečer bych vám rád popřál. Myslím si, že elektronická evidence tržeb - reaguji tady na své předřečníky - bohužel způsobila spoustu věcí, které tedy napomohly v podstatě krachu malých restaurací, kde tedy ti majitelé to dělali spíše jako zájmovou službu. To zavádění například do holičství, kadeřnictví, tak tam to v podstatě nic dobrého nepřineslo, protože veškerá ta činnost se přesunula do šedé ekonomiky, kdy tedy ti holiči a holičky stříhali třeba doma a podobně. Ale co to přineslo? No, přineslo to 7 000 nových pracovních míst pro úředníky, kteří stojí stát 7 miliard ročně. Ty přínosy jsou tedy jednoznačné, protože jsme zvýšili zaměstnanost v tomto sektoru a samozřejmě ty peníze, které se vyberou navíc, tak jdou na provoz EET.

Já si myslím, že je nutné vybírat daně a daně by se měly platit, ano. Proto jsme navrhovali paušální daň a ta paušální daň si myslím, že by většina tady těch drobných živnostníků vyřešila, vyřešila k plné spokojenosti, a byli by schopni samozřejmě bez dalších nákladů pracovat, naprosto perfektně, nemuseli by si vymýšlet nějaké věci, aby obcházeli tu evidenci tržeb.

Já jsem dostal dneska SMS od svého holiče, který tedy stříhá naprosto oficiálně, a pro něj by to byla obrovská zátěž. Protože má prostory, kde není signál mobilního operátora, protože to je místnost, kde se přes ty silné zdi nedostane signál, a pro něj by to byla obrovská komplikace. Navíc vícenáklady. Takže já vítám to, že by se elektronická evidence tržeb zrušila, a v případě, že někomu to vyhovuje, tak ať si ten systém nechá. (Předsedající upozorňuje na čas.) Vždyť je to jedno, že? Tak to by bylo všechno, děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní je v obecné rozpravě přihlášena paní poslankyně Eva Fialová. Připravit se může pan poslanec Karel Rais. Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážení pánové ministři, vážené kolegyně, kolegové, asi bych za normálních okolností nejspíše k tomuto tématu nevystupovala, ale i návrh v kontextu s předchozím bodem mi přijde, že tu někdo přestal logicky uvažovat. Vážená vládo, vy nevnímáte ten paradox, že zdravotním pojišťovnám vezmete 14 miliard a zapojíte je do státního rozpočtu a na druhé straně si zrušíte nástroj, který nám do státní pokladny zhruba těch 14 miliard přinese?

Mnohé zde bylo řečeno a opakování je matka moudrosti, takže jdeme na to. Přemýšlím, co je tedy tím pravým důvodem. Za mě jen předvolební slib a antipatie, která pětikoalici spojuje, a tím je Andrej Babiš. Vypnutí EET mi přijde nelogické i v kontextu s vaším programovým prohlášením vlády. "Budeme bojovat proti šedé ekonomice a zavedeme digitalizaci." Jak to tedy chcete udělat? Máte nějaký konkrétní nápad, pane ministře? Namísto toho, abyste se snažili vylepšit podmínky a uživatelsky EET zpříjemnit a hledali způsoby, jak motivovat obchodníky k jeho používání, tak ho bez náhrady zrušíte. Co je ještě navíc paradoxní? Zrušíte ho i těm, kteří by rádi dobrovolně tento systém používali a efektivně získaná data použili.

Co se reálně stane, nebo spíš se už děje? Ruší se místa, kde se dalo platit platební kartou. EET a covidová vlna měly za následek to, že se zvýšilo procento bezhotovostní platby. Jeden příklad za všechny. Nedávno si mi stěžoval známý, že o prodlouženém víkendu sjížděli řeku. Na základě zkušeností z předchozích let nevybavili se velkým objemem peněz a počítali, že ve všech táborech bude možné platit kartou jako roky předcházející. A ejhle, jaké zděšen! Téměř u všech občerstvení podél řeky se najednou nedá platit kartou a vše chtějí v hotovosti a nejlépe bez účtenky. Super, řekli si. Kde teď máme hledat bankomat? No tak jim nezbylo nic jiného než povečeřet kousek suchého chleba, který si s sebou vzali na krmení kačen. To je realita, se kterou se budeme potýkat.

EET navrhovala spravedlivý trh. Dalším příkladem může být i ubytování, kdy spousta společností vysílá své zaměstnance na služební cesty a školení, kde jim platí ubytování. Jejich osobní spotřeba v podobě občerstvení šla v době EET za zaměstnanci. A co je možné opět dnes? Přepisovat občerstvení na cenu ubytování, pokud bude ochoten zaplatit hotově. Vše se vrací zpět a praktiky, kterých jsme se chtěli všichni zbavit, se stávají běžnou praxí. V posledním týdnu jsme toho svědky nejen v oblasti zrušení EET.

Pokud je důvodem zrušení EET splnění vašeho předvolebního slibu, tak to by se dalo pochopit ze začátku roku, kdy jsme nečelili takové ekonomické krizi. Vždyť je situace zcela odlišná. Určitě by se to dalo vašim voličům vysvětlit. Neustále se oháníte přehnanou zadlužeností - což není pravda - a šetřením, a vy se dobrovolně zbavíte příjmu necelých 14 miliard a při zavedení třetí a čtvrté vlny o dalších sedm? Tomu nerozumí ani malé dítě, které už umí počítat. A to je váš populismus.

Při zavedení první vlny jsem se dotazovala samotných majitelů restaurací, jak jim to moc ublížilo. Samozřejmě malí, kde se jedná o rodinný podnik, spokojení nejsou. Ale větší se zaměstnanci najednou odhadli dlouhodobě nevysvětlitelné malé podvody svého personálu, například v podobě vydaných káv, kdy jeden z nich zjistil, že si zaměstnanci přináší do restaurace vlastní kávu a zisk z prodané jim jde do kapsy. Byl hodně naštvaný - a to je hodně slabé slovo. S personálem si promluvil a zjistil, že plat, který jim díky obavám a podezřením z podvodů dával, byl tak malý, že se sám musel chytit za nos. Po zavedení EET si mohl dovolit navýšit plat svých zaměstnanců a nastavit pravidla, která fungují, a celkově restaurace začala najednou vzkvétat. Že vzrostly základní platy v pohostinství, ukazuje statistický úřad. Myslím si, že podobných případů bychom našli více. Přiznám i to, že najdeme i takové, kteří se zavedením EET nejsou spokojeni, ať už z ideových důvodů, nebo jiných.

Proč tedy likvidujete úspěšný a zavedený systém? Vy, kteří voláte po šetření, mrháte nejen prostředky státu za jeho zavedení, ale maříte investice, které do toho přinesli samotní obchodníci, i když si to mohli odečíst z daní, a likvidujete digitalizaci maloobchodu. Ještě bych pochopila tento krok ve chvíli, kdy by se potvrdily vaše bubáky z dob zavádění EET, že budou krachovat jednotliví obchodníci, kdyby se ukázalo, že zavedení EET se nějak obchodníkům prodraží. To se také nepotvrdilo. Většina již nějaký systém pokladny používala. Jednalo se tedy o servis, který jim často provozovatel systému poskytl zdarma. Pokud si někdo pokladní řešení pořizoval, mohl si levnější i dražší variantu odečíst z daní. Pokud si zákazník žádá vydat účtenku, obchodník je povinen tak udělat. Takže i tak musel mít nějakou možnost to tak učinit. A o tom, že se zefektivnily kontroly, ani nemluvě. Poctiví podnikatelé nejsou zatěžováni zbytečnými kontrolami. Ani strašení z neodeslané účtenky a drakonických pokut se nepotvrdilo.

Pochopila bych ještě tento krok ve chvíli, kdy by po něm volali všichni provozovatelé. Ale přes 60 %, na které se povinnost v prvé a druhé vlně vztahovala, dále dobrovolně hlášení odesílalo. Proč tedy alespoň neuvažujete o dobrovolném systému a můžete tím těmto provozovatelům dát konkurenční výhodu a důvěru mezi provozovatelem a zákazníkem? Vážně chcete dobrovolně zahodit příjem do státní pokladny v hodnotě 14 miliard? Ten byste mohli použít, jak už jste slyšeli, na navýšení důchodů a aspoň někdy byste se mohli chlubit nějakým přidáním, které by bylo skutečně z vaší dílny. Nebo byste mohli podpořit navýšení rodičovského příspěvku z 300 na 400 tisíc a nemuseli byste se ošívat tím, že se vám návrh líbí, ale ve státním rozpočtu pro něj tento rok není prostor. Nebo je přesunout na výstavbu bytů pro samosprávy nebo na stavbu dálnic. Prostě na cokoliv, co by lidem ulehčilo jejich život. Ale to vám je evidentně jedno. Český občan je vám ukradený a raději se chlubíte tím, jak jste zvýšili počet lidí, kteří si mohou žádat o sociální dávky. To je výsměch každému člověku, který se doteď snažil poctivě pracovat a nežádal pomoc od státu. A ještě tomu včera pan premiér ve svém projevu národu dal korunu a těmto lidem vzkázal, že se za to nemají stydět.

Za mě je tedy tento krok zcela nelogický. Ráda bych věděla, jaké máte návrhy na boj s šedou ekonomikou a digitalizaci procesů státu v této oblasti, jak uvádíte ve svém prohlášení vlády. Děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně. Další přihlášený je pan poslanec Karel Rais, připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, kolegové a kolegyně, já k tomuto tématu přistoupím trochu netradičně a dovolím si zde uvést některé kladné zkušenosti ze zavedení a z užívání EET v takovém netradičním podnikatelském prostředí, a to z prostředí vysokých škol.

Předřečníci, jako například pan ministr Stanjura, se dohadovali zde o tom, jak moc EET přineslo vyšší náklady podnikatelům a jak nejasné je navýšení příjmů, a zejména proto taky odvrhují celé to EET. Ale podle mě je taky potřeba se dívat na průběh celého vlastního finančního toku, na cash flow ve firmě.

Zkušenosti z praxe prokazují, že zavedením EET se výrazně sníží chybovost ve vlastním finančním toku, sníží se administrace hotovostních částek, sníží se riziko jejich zneužití, tak jak tady párkrát bylo řečeno, třeba ze strany číšníků a podobně. Uvedené tvrzení mohu prokázat na zjednodušení finančních toků, případně kurzů na vysoké škole. Například na takzvané univerzitě třetího věku, kde cirka jeden až dva tisíce seniorů je přihlášeno tady na této univerzitě, platí administrativní poplatek v různé výši, většinou je to tak 500 korun až po 1 500 korun, a platí to hotovostně za jeden nebo několik studijních modulů, kterých je celkem asi 80 až 100 za semestr. Tak zde to zavedení toho EET vidím jako velkou výhodu, protože se odstraňuje chybovost při zpracování příjmových dokladů v rámci instituce. Ten klasický způsob je, že každému tomu seniorovi je vyplněn samozřejmě, vyplněn příkaz, a v podstatě odstraňuje se víceméně lidská práce těch referentek, která je nahrazena počítačovým zpracováním, a snižuje se přitom také riziko úmyslné či neúmyslné chyby. Obdobně u delších kurzů, kde jsou desítky či stovky uchazečů a kde vybírání hotovostních poplatků je běžné, je zavedení EET jistý působící faktor. Vzhledem k rozpočtu vysokých škol je naprosto běžné, že část fakult si bude muset vydělat finanční prostředky také i formou výuky, a ne pro každý kurz je vhodné vystavovat faktury vzhledem k těm stokorunovým částkám.

Domnívám se, že i když EET bude v uvozovkách pouze dobrovolné, v uvedeném konkrétním případě na vysoké škole zůstane EET, nebo ať tomu říkáme jakkoliv, tak tady tento digitální způsob, elektronický způsob příjmů tržeb, zůstane zachován. Proces automatizace výběru malých finančních částek na univerzitě bude pokračovat, ať novela zákona bude, či nebude přijata. Určitě existují další konkrétní oblasti v běžném podnikatelském životě, kde zrušení EET by bylo minusovým faktorem (nesrozumitelné) faktorům. A vzhledem k tomu, že jsem z prostředí vysokých škol, tak jsem se věnoval tomuto problému. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče. A vyvolalo to faktickou poznámku, a sice pana ministra. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Předpokládám, že pan poslanec Rais mluvil o VUT? Jsem absolvent. Trochu smutné, že Vysoké učení technické potřebuje zákon k tomu, aby zvládlo digitálně přijímat hotovostní platby. Tak jsem to pochopil, že díky EET jste si tam zavedli tento systém. Já můžu jenom ocenit, ten systém máte, a mám v podstatě řečnickou otázku: Kdo nebo co bude bránit od 1. ledna příštího roku, aby ten systém byl nadále provozován? Velmi správná odpověď je nikdo a nic. Takže já to nijak nekritizuji. Nikdo vám v tom bránit nebude, abyste ten systém nadále používali. Nemá to žádný vztah k tomu projednávanému návrhu zákona.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A dále je řádně přihlášen pan poslanec Patrik Nacher. Připraví se paní poslankyně Romana Fischerová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, dámy a pánové, jak jste si všimli, tak vnímám zpětnou vazbu, tak jsem změnil svou strategii, že jsem se vždycky přihlásil jako první. Výsledkem toho bylo, že jsem se stal zpravodajem. To bylo u pandemického zákona. Tak teď jsem to obrátil, že jsem se přihlásil, a zároveň mě tady nikdo moc neposlouchal, protože když ta témata trvala třeba deset hodin, tak všichni šli pryč. Tak jsem změnil strategii, přihlásil jsem se až nakonec. Zpravodajem nejsem, to je jako výhoda, ale stejně tady je půlka sálu, protože ti poslanci tady stejně nejsou a ještě je daleko do konce, takže bych se měl asi přihlásit až úplně nakonec, když se sem všichni vracíte na hlasování. Ale důležité je, že je tady pan ministr a pan zpravodaj.

Já se na to podívám zase, jak jste u mě zvyklí, z trochu jiného úhlu pohledu. Položím některé otázky, některé možná řečnické otázky, na které si odpovím sám. A vyvrátím některé mýty a tak dále.

Když tahle vláda přišla s tím zrušením EET, tak jsem si kladl a teď dvojnásob si kladu vlastně otázku základní: Proč my tady schvalujeme zákony? K čemu to slouží? To je úplně nejzákladnější otázka. Napadla mě mimo jiných kritérií tři: politická priorita, rozpočtová nebo finanční priorita a podpora nějaké cílové skupiny. Tato tři. Když si to rozeberu, tak všechna tato tři, všechna tato tři kritéria podle mého názoru, a říkám z mého úhlu pohledu, u tohoto návrhu nejsou splněna. Protože politická priorita to za mě v této chvíli není. Možná byla ve volební kampani na konci minulého roku. Ale teď jsou to priority, a to se doufám shodneme, někde jinde, i tato vláda to říká, že válka na Ukrajině mění ty priority. A my bychom měli řešit něco jiného. My bychom měli řešit třeba balíček, který jste, nebo který včera navrhlo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ceny potravin, vývoj cen energie, střednědobý plán, jak to řešit a tak dále. To znamená, za mě tohleto politická priorita není. Možná třeba ideologická. Jakoby kampaňovitá. Ale politická ne.

Notabene si myslím, že politická priorita by měla oslovit i voliče a umět jim ukázat předvídatelnost práva a situace, kdy jedna vláda něco nezavede (?) a ta druhá to bezezbytku zruší a ta třetí to zase zavede zpátky. Takže bych si dovedl představit i nějakou kombinaci toho, že třeba se zruší EET pro třetí, čtvrtou vlnu definitivně a třeba se udělá na dobrovolné bázi. Ale to, že se to zruší úplně komplexně celé, tak mně prostě přijde, že nenaplňuje ani jedno z těch kritérií, ani jednu z těch priorit, a není v tom ani ta politická priorita.

Když se podívám na finanční nebo rozpočtovou prioritu, tak tam neustále se tady bavíme o tom, jak naplnit rozpočet. A tady jsou vždycky ty dva scénáře - buď zvýšit příjmy, to znamená zvýšit nějaké daně, anebo někde sesekat výdaje. Nikomu se moc nechce, to je stejně, ať už je ve vládě kdokoliv, udělat obojí. Já říkám, že je tady ještě třetí cesta, a to je efektivnější výběr daní. To znamená, při stávajících sazbách efektivněji vybírat od těch, kteří by daně platit měli, ale neplatí. No a mimo jiné k tomu podle mého názoru, a mluvím o první a druhé vlně, protože u té třetí a čtvrté jsem byl k tomu skeptický i já, to se přiznám - tak u té první a druhé vlny, to znamená pohostinství a spol., to splní to kritérium. To znamená, při zachování té sazby se vybere více daní. Nemusí se zvyšovat daně a nemusí se někde škrtat. Václav Klaus by řekl třetí cesta, kterou on neměl rád, ale v tomhle případě to splní to kritérium.

Takže tady podle mě tenhle návrh jde úplně proti tomu. A v zásadě politicky by nám jako opozici to mohlo být z tohoto úhlu pohledu jedno, protože vy přijdete - já jsem si udělal poznámku ze semináře, který jsem pořádal - o 4,2 miliardy, které se vybraly v tom posledním roce, kdy to EET fungovalo, navíc. To byl údaj z Ministerstva financí. To znamená, to nám by to mohlo být teoreticky jedno, ale vy, i vy říkáte, že jsme všichni na stejné lodi. Nám by bylo jedno, vy přijdete o ty příjmy, ale vlastně my přijdeme o ty příjmy, takže za mě to nesplňuje ani to druhé kritérium.

Třetí jsem říkal, podpora cílové skupiny, v tomhle případě asi podnikatelů. No a tady já jsem pořádal seminář dobrovolné EET, já jsem to tady panu ministrovi ukazoval, tu pozvánku. Byli tam pozváni - to jste byli i vy, já jsem tady o tom mluvil, tuším, že při jednání, teď nevím, o rozpočtu nebo o čem, teď mě nechytejte za slovo. A tam byli zástupci asociace hotelů, restaurací, gastronomie, Asociace českého tradičního obchodu a tak dále, to znamená zástupci těch podnikatelů, kteří to EET využívají. Bavíme se teď, říkám, o první a druhé vlně. A tam jednoznačně oni sdělovali, že to EET jim tak, jak se říká, ten život nekomplikuje a že by chtěli minimálně zachování dobrovolného EET. A to je názor té cílové skupiny, které máme pomoct.

To znamená, za mě, když shrnu tuhle svoji první část, tak za mě tenhle návrh v sobě nemá ani politickou prioritu, která se změnila, ani finanční, jde dokonce proti ní, ani podporu cílové skupiny, protože ta cílová skupina, neříkám že všichni, ale velká část to nechce.

Co jsou minusy a plusy? A tady čerpám právě z toho semináře. Já jsem si dělal poctivě poznámky. To jsou nasbírané věci z praxe, to není to, co si tady jako řekneme, vymyslíme na chodbě, aby to dobře znělo tady na mikrofon. Když řeknu minusy, co tam zaznělo? Cirkulace neoficiálních plateb, absence férové soutěže. Já o tom pak budu mluvit. Teď to rozdělování na poctivé, nepoctivé restauratéry. V momentě, kdy je to EET, tak tohleto - já neříkám, že se to úplně nuluje, ale zvyšuje se pravděpodobnost, zvyšuje se pravděpodobnost, že se zatočí s těmi nepoctivými a vlastně se vyrovná ta konkurenční nevýhoda, protože jsou restauratéři, kteří prostě všechno dělají oficiálně, a pak jsou ti, kteří to oficiálně nedělají. A a pak jsou ti, kteří to dělají úplně - výplaty načerno - a mají na to ten žaludek, a ti mají samozřejmě konkurenční výhodu.

Zaznělo - cash only. Vrátíme se vlastně o krok zpět. A to tady říkám jako člověk, který jinak brání platbu v hotovosti obecně. Obecně brání platbu v hotovosti, aby nebyla povinná platba bezhotovostní. Dokonce bych si dovolil představit i v tomhle změnu ústavy, tedy za sebe třeba. Snížení komfortu pro hosta z hlediska jeho reklamace, zaznělo z praxe, to jsem si já nevymyslel. Větší výběr daní, o tom já jsem tady hovořil, a přibrzdění digitalizace. To tam říkali zástupci IT, kteří brali jako benefit toho, možná vedlejší produkt toho EET, podpora ICT byznysu v České republice.

Jaké naopak byly plusy? Boj s šedou ekonomikou - o tom jsme se bavili, aniž byste hnuli, tak s tou sazbou vyberete víc. Snížení daní - a tady připomenu, že součástí toho, a na to se zapomíná, se snížily daně. Připomenu, že u DPH se rozšířil okruh zboží, které spadalo pod 15 % a 10 %, o stravovací služby, točené pivo, noviny, časopisy. V té době se také mimo jiné, já tady nebudu číst celou tu tabulku, co se všechno snížilo nebo kde se zvýšily ty odpočitatelné položky, ale třeba se zvýšila sleva na dítě. Mimochodem, když se podíváte, tak došlo k růstu tržeb meziročně o 13 a 20 % v pohostinství a v hoteliérství. Ubytovacích službách, pardon.

A co je tedy zajímavé, a v tom kontextu to samozřejmě s sebou nese logiku a nějaké druhotné další příjmy do státního rozpočtu, že zatímco mezi roky 2016 a 2019 se zvýšily mzdy v průměru o 28 %, tak v pohostinství to bylo o 34,5. To znamená o šest procentních bodů více. To znamená, že tam nějaký efekt toho přiznání těch příjmů, zatímco do té doby byli ti lidé placeni minimální mzdou a zbytek dostali neoficiálně, tam je očividný. No a mimo jiné také došlo, když se podíváte, že neplatí ani teze, že by se zavřely restaurace a zrušila se tato živnost a omezila, že mezi roky 2016, 2019 se o 9 000 - o 9 000, pane ministře - zvýšil počet živností v pohostinství. To tak je, to jsou čísla.

Není rovněž pravda, na to jsem se tam ptal úplně extra, že by hotely měly problém s přechodem na EET, jak se říkalo. To tam zaznělo na mikrofon zcela jednoznačně od prezidenta Asociace hotelů a restaurací. Nebyl problém v přechodu na EET. Já tady furt, abychom si navzájem potom odpovídali, rozuměli, mluvím o první a druhé vlně. Stejně tak není pravda, že by zkrachovaly kvůli EET firmy, respektive že by se zavíraly restaurace. Ta zpětná vazba, kterou já jsem nasbíral za tu dobu, byla, že více restaurací v těch malých obcích zavřelo kvůli tomu, že tam bylo zakázáno kouření. To byl větší důvod než zavedení EET, to znamená, přísnost toho protikuřáckého zákona.

A mimochodem, motivace pro i zachování dobrovolného EET je menší... jsou menší povinnosti vůči finančním úřadům, snížení daňových kontrol. Takže já jsem se znovu podíval, mezi roky 2017 a 2019 počet těch kontrol klesl o 20 000 a počet naopak těch - tam se říká, já jsem si našel, nálezovost, já to slovo moc nepoužívám - ta nálezovost naopak dvojnásobně stoupla. To znamená, že i pro ty podnikatele je to lepší, respektive ti, co byli poctiví, pro ně se nic nemění. Ti, co to nepřiznávali, pro ně se to mění, ale vyrovnává to tu jejich konkurenční výhodu do té doby, do té doby, a zároveň to vlastně pro všechny sníží administrativní náklady a ty kontroly, které na ně směřují.

Když jsem se ptal na výnosy a náklady, abych jakoby znal ty poměry, tak mi zástupce Ministerstva financí sdělil, že na začátku byly roční náklady 450 milionů jednorázově a 200 milionů následující rok, s tím, že v této chvíli ty náklady jsou 80 až 100 milionů - 80 až 100 milionů, mám to napsané, můžu to panu ministrovi ukázat, já jsem si ta čísla nevymýšlel - zatímco výnosy 4,2 miliardy.

Takže když to shrnu, tak rozumím tomu, že zrušení EET byla nějaká - jak to říct? - politická značka do volební kampaně. Otázka je, jestli úplné zrušení všeho v době, kdy je i v této chvíli to EET dobrovolné a třeba v tom pohostinství v tom je 60 % těch restaurací i tak, jestli to dává smysl. A já si myslím, že jak z hlediska politiky, tak z hlediska ekonomiky, tak z hlediska nějaké logiky, předvídatelnosti to za mě smysl nedává. A to tady skutečně mluvím pouze o té první a druhé vlně.

No a když jsme se bavili o tom efektu dobrovolného EET, tak já jsem na té konferenci mluvil o takovém, řekněme, morálním aspektu a volbě pro spotřebitele, stejně tak jako jsme to zažívali v době covidu, kdy tady byly restaurace, které kontrolovaly, byť nerady - a vy víte, že já ne se všemi těmi opatřeními jsem souhlasil -, a některé nekontrolovaly. A vznikly tady určité iniciativy, aby lidé navštěvovali ty restaurace, které dodržují, byť přísná, někdy třeba nad rámec zdravého selského rozumu, ale dodržují ta přísná pravidla, a nechodili naopak tam, kde je nedodržují. A tady by se mohla nabídnout a nabízet taková paralela toho dobrovolného EET, že navštívím tu restauraci, která v tom dobrovolně dál bude pokračovat na rozdíl od té, která nikoliv. Je to samozřejmě na tom zákazníkovi, ale ten pohled je tam podobný, jako jsme zažívali v té době covidu, a pro ty lidi to bylo velmi nepříjemné, ale vznikly tady takové aktivity, iniciativy.

A pro toho spotřebitele kromě té ceny - i když teď samozřejmě ta doba se mění, i ten úhel pohledu, jak říkám, i můj se mění, protože to, co možná před rokem neplatilo, teď platí, teď ta cena bude rozhodovat, protože ti lidé samozřejmě mají dneska úplně jiné starosti, než měli, než měli před rokem, a troufám si říct, že samozřejmě první, co budou osekávat, je kultura, sportovní koníčky svých dětí a návštěvy restaurací. Takže ono samozřejmě ty priority se mění vlivem nákladů, které jsou pro ty rodiny mandatorní. Ale může tady být skupina lidí, pro kterou je návštěva restaurace i nějaký symbol toho, že to chtějí dát férové restauraci, která přiznává svoje příjmy a platí svoje zaměstnance, kteří z toho potom druhotně odvádí sociální, zdravotní pojištění, takže ty peníze se zase vrací do systému.

Takže za mě, já jsem se pokusil to nějakým způsobem tímhle pojmout, a jak říkám, v této chvíli, pane ministře, já tam nevidím - a chtěl bych to docela objasnit, tu politickou prioritu - nevidím tam ten finanční efekt a nevidím tam ani to zastání se vůči té cílové skupině, z níž, jak jsem pochopil na tom semináři, ta cílová skupina ani po tom v zásadě nevolá. Takže by se to dalo nazvat takové jako páchání dobra. Takže tolik za mě příspěvek k tomuto v rámci prvního čtení a já budu rád, když pan ministr na některé ty věci, byť to byly třeba řečnické otázky, případně pan zpravodaj, který se na to třese, kdyžtak budou reagovat. Já vám děkuju za pozornost i v tuto noční hodinu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče. A nyní s faktickou poznámkou pan zpravodaj a poté je přihlášený pan ministr. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji za slovo. Vaším prostřednictvím na pan kolegu Nachera, já mu to přání splním a na něco budu reagovat.

Jedna věc. On tady hovořil, že to dnes není politická priorita. No ono je to tak, že co oči nevidí, to srdce nebolí. To znamená, dneska EET je vypnuto, lidé se s ním nepotkávají. A zejména se s ním nepotkávají, a mnozí to ani nevědí, z té třetí a čtvrté vlny těch 300 000 živnostníků, že na ně může dolehnout od 1. ledna obnovení EET a pro ně nová povinnost zařídit si EET. Tak to je k té politické prioritě.

Druhá věc, druhá poznámka. Tady se často argumentuje Asociací hotelů a restaurací. Nebyl jste první, kdo tady tu asociaci zmínil. Já jenom bych chtěl upozornit, že přesně stejná asociace v době, kdy se schvalovala právě třetí a čtvrtá vlna v minulém volební období, tak přesně oni nás přesvědčovali o tom tady, Poslaneckou sněmovnu, jak moc velikou mají nevýhodu a nekalou konkurenci a nerovné podnikatelské podmínky, protože oni EET mají a třeba řemeslníci, kadeřníci, zahradníci tu povinnost nemají. Takže ono když člověk trošku si vzpomene na ty argumenty, ony se pořád opakují stále od stejných asociací podobně a jenom se přizpůsobují politické situaci. To je druhá poznámka.

A třetí poznámka, asi ta nejdůležitější. Tady jste řekl, že nezkrachovaly žádné restaurace, žádné obchody. No, třeba u nás na Kladensku skončil jeden obchod v malé obci, protože bylo zavedeno EET. Ale to není jenom subjektivní dojem. Já už jsem tady jednou v diskusi říkal, že důsledkem zavedení EET podle Asociace českého tradičního obchodu v roce 2017 skončilo 1 082 venkovských prodejen se smíšeným zbožím, v roce 2018 dalších 513. (Předsedající: Čas. Čas prosím.) Zbytek dořeknu případně v další poznámce.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane zpravodaji. A nyní pan ministr s přednostním právem bez časového omezení. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji. Tak si střihneme nějaký další proslov možná. Pan poslanec Nacher říká, že vystoupí s jiným pohledem. No ale bylo to úplně stejné jako vaši předřečníci, úplně jiný pohled to skutečně nebyl. A zkusím vyvrátit některé nepřesnosti. 365 milionů byly pořizovací náklady, ne 400. Provozní náklady 2017 - 410 milionů, 2018 - 390 milionů, 2019 - 410 milionů, 2020 - 390 milionů. Ano, když to vypneme, nepoužíváme, tak nás stojí to nic 80 milionů ročně. Loni 80 milionů za nic, letos 80 milionů za nic. Pan poslanec Nacher stejně jako kolegové líčí, jaká nastane katastrofa, když to zrušíme, a mlčí o tom, že dva roky to už nejede, tak ta katastrofa už asi nastala. Už všichni ti lumpi zase loupí, okrádají. Jaký je rozdíl v tom, jestli je to pozastavené, nebo zrušené? Žádný. Systém prostě nefunguje.

Je docela hezké, že pan poslanec Nacher je proti třetí a čtvrté vlně, ale s tím ve svém hnutí zatím nikdy neuspěl. Hlava nehlava jste chtěli třetí vlnu jako hnutí. Já nevylučuji, že osobní názor pana poslance byl jiný, nicméně s ním uvnitř toho vašeho hnutí neuspěl.

Snížení daní, kterým jste chtěli - jak bych to řekl? - snížit dopady, budu velmi zdvořilý, to my nerušíme. Takže ta výhoda zůstane pro ty, kteří měli. Nic, žádné zvýšení daní na úroveň před EET nechystáme. 42 miliardy není výnos v posledním předcovidovém roce, ale předpokládaný výnos, pokud spustíme i třetí a čtvrtou vlnu. Je to i v důvodové zprávě, už jsem o tom dneska jednou mluvil. Takže není to tak.

Je to možná překvapivé, ale my jsme zvyklí své sliby plnit. Já myslím, že jsme říkali, že EET nepodporujeme, v prvním okamžiku, a říkali jsme od prvního okamžiku, když budeme mít sílu, teď myslím politickou sílu neboli většinu, že to zrušíme. Je opravdu až dojemné - ironicky myslím: nerušme to, co udělá minulá vláda, to není chytré, ode zdi ke zdi. Kdo zrušil druhý pilíř důchodové reformy, který byl dobrovolný a nebyl povinný? Dobrovolný! Kdo ho zrušil bez mrknutí oka v tak citlivé věci, jako je důchodový systém? Nebylo to hnutí ANO ruku v ruce s ČSSD? Odpovím ano. Kde byl ten přístup tehdy: nerušme to, co jedna vláda zavedla, abychom neuváděli ty daňové poplatníky v nějakou... protože je to ode zdi ke zdi? A říkám, ale ten systém byl dobrovolný, nikoho jsme nenutili, přesto jste ho nemilosrdně zrušili. Kdo zrušil jednotné inkasní místo, aby potom osm let tvrdil, že připraví nové jednotné inkasní místo?

Pan poslanec Nacher má takové oblíbené téma, jak jsem slyšel v médiích v posledních měsících, dvojí metr. Vždycky si stěžuje a tak jako jak oni mají, myslím, že to má v genech, to hnutí ANO, si neustále stěžovat - my jsme ti otloukánci a s námi se na fér a všichni jsou proti nám. Všichni nejsou - komunisté byli s vámi, socialisté byli s vámi, občas SPD s vámi, tak si nestěžujte, nejste v tom úplně sami. Tak to není dvojí metr, že vy když zrušíte bez milosti něco, co schválila předchozí vláda, tak to bylo v pořádku? Nevšiml jsem si, že byste tady nabídli nějakou debatu, že byste dobrovolný systém druhého pilíře nechali, a teď, když my podle svých volebních slibů plníme svůj program, tak nás přesvědčujete, že to není rozumné. My to neděláme, protože jste to přijali vy. Nerušíme zdaleka všechno a všechny zákony, které přijala vaše vláda, ať už jste byli hlavní strana, nebo druhá hlavní strana v těch dvou, respektive třech vládách, které jste měli. My rušíme jenom to, o čem jsme dlouhodobě přesvědčeni, že prostě není správné.

Já jsem viděl, pan poslanec Nacher mi ukázal seznam těch řečníků nebo panelistů vystupujících na tom semináři. Já nijak nerozporuji, že ti lidé říkali to, jak jste nám to reprodukoval. A kdybych to měl nazvat, to byl spolek přátel EET. Já myslím, že my jsme schopni uspořádat jiný seminář, kde přijdou jiní podnikatelé, kteří, tak jako tato část byli pro, tak budou proti. Já netvrdím, že všichni podnikatelé jsou proti EET, ani ti, kteří mají první a druhou vlnu, ale taky to není tak, že všichni jsou pro. Ano, byli tady i z asociace, kterou vedl Karel Havlíček, byla tady asociace, kterou vede pan Stárek, a já to respektuji, kteří od začátku ten projekt podporovali, a zase musím ocenit, že jsou konzistentní a ten názor nezměnili. My zase konzistentně máme názor opačný. Takže já to respektuji, ale říkejme tomu seminář přátel EET a proti tomu můžeme kdykoliv udělat seminář odpůrců EET. Jestli je to politická priorita, nebo není, to já myslím, že je.

Nicméně ten zákon tady leží několik měsíců a my jsme ho na ten program zařadili až teď na konci června, protože byly jiné priority. To si můžeme říct, myslím, že v březnu tady doputoval, takže jsme ty tři měsíce ho neprojednávali, protože v té době jsme skutečně měli jinou prioritu. Nicméně protože hrozí náběh třetí a čtvrté vlny a nikdo z vás ani v opozici nepřišel s návrhem, aby třetí a čtvrtá vlna nebyla, neznám takový legislativní návrh hnutí ANO, mnohokrát jsme mimo jiné kromě úplného zrušení v minulém a předminulém volebním období navrhovali minimálně zrušit třetí a čtvrtou vlnu, nikdy jsme neuspěli. Já samozřejmě nevím, jestli pan poslanec Nacher hlasoval s námi, nebo proti nám, to se omlouvám, to fakt nevím, je možné, že hlasoval i s námi pro zrušení třetí a čtvrté vlny, ale hnutí ANO jako takové tomu nikdy nepřálo.

A musíme si říct, že některé restaurace skutečně nemají možnost platit kartou. Když se pan poslanec připravoval na svůj projev, tak já jsem o tom mluvil v jiném vystoupení asi před sedmi hodinami a říkal jsem, že to je věc k debatě, a bavme se o něm před druhým a v průběhu druhého a ve třetím čtení, jak je povinnost přijímat peníze hotovosti, jestli by náhodou neměla být povinnost přijímat platby i bezhotovostně.

Ale já jsem chtěl říct, že mnozí, zejména ti malí, nemají ty platební systémy ne kvůli tomu, že by chtěli švindlovat a cpát si do kapes nezdaněné peníze, ale pro ně při jejich malých tržbách i poplatky pro banky nejsou úplně jednoduché. Mluvil jsem s nimi o tom, mluvil jsem o tom s Českou bankovní asociací. Není to tak jednoduché, dát to na nějakou přijatelnou hodnotu. Takže i to je důvod, proč v některých restauracích není platba kartou, protože to samozřejmě nese náklady pro toho podnikatele. Jasně, ve špičkové restauraci v městě, kde je silný turistický ruch, kde je mnoho cizinců, v tom problém není. Ale v těch menších, o které nám jde, to někdy problém bude, a já zatím nevidím nějaké legislativní řešení, které by tohle vyřešilo. Prostě my nemůžeme nařídit zákonem, jaký má být poplatek, a vstupovat do těch smluvních vztahů.

A chtěl jsem říct, že to je jeden z důvodů, přestože zejména vaše kolegyně tady dneska vykládaly ty tklivé příběhy, jak ti zločinní podnikatelé už nechtějí přijímat, nechtějí přijímat ty platby kartou a že je to neetické. No, neetické to není, protože to zákon umožňuje. Já jsem taky příznivec hotovostních plateb v některých restauracích nebo v některých oborech, kdy platím, jak říkal pan poslanec Nacher, že má rád taky hotovostní platby, tak například v restauracích já platím takřka jenom v hotovosti. Ne proto, že bych si myslel, že přispívám k nějaké nelegální činnosti, ale protože mně to osobně vyhovuje. Někdy platím kartou a já bych chtěl, aby zákazník měl možnost volby.

No a tak když si tak dneska horujete pro tu dobrovolnost, tak si sami pro sebe odpovězte - ale nechci odvádět debatu k druhému pilíři - proč jste zrušili dobrovolný druhý pilíř a ne povinný. Ale nechci o tom, to byla řečnická otázka, nechci slyšet odpověď, nechám si to někdy jindy.

No tak jo, já se musím na chvilku omluvit, nechtěl jsem to zavést, já jsem reagoval na pana poslance Nachera, který rád mluví o dvojím metru, tak jsem ho nachytal v jeho disciplíně, kdy prokázal, že je taky mistr na to posuzování dvojí metrem, ať už posuzuje svoje hnutí, nebo své politické oponenty.

Já jsem to říkal dneska třikrát, nás prostě nepřesvědčíte, abychom nezrušili, stejně jako my jsme vás nepřesvědčili, abyste to nezaváděli. S panem poslancem Volným jsme vzpomínali, kolikrát jsme se na to téma potkali v různých médiích a rozhovorech, a to je tak asi všechno, co bych k tomu řekl. No ale když vám tak leží na srdci ta třetí a čtvrtá vlna, tak fakt mě mrzí, že jste žádnou legislativní iniciativu, kterou byste tuto svou vůli a tento svůj názor projevili, nepředložili do dnešního dne.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za vaše vystoupení. A nyní nejprve dvě faktické poznámky, a sice pan poslanec Patrik Nacher a potom pan místopředseda Karel Havlíček. Takže prosím, pane poslanče, ujměte se slova s vašimi dvěma minutami.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já budu v rychlosti reagovat. Nevím, jestli to stihnu. Za prvé, já jsem skutečně mluvil o první, druhé vlně, zdůraznil jsem to v tom projevu asi pětkrát, a kolega zpravodaj tam zase prdnul třetí a čtvrtou vlnu. To je jedna věc.

Za druhé, já jsem neřekl, že nikdo nezkrachoval. Tenhle výraz jsem já neřekl. Já jsem řekl, že zkrachovalo méně, než vzniklo nových, a řekl jsem tady to číslo, to znamená růst počtu živností třeba v pohostinství mezi roky 2016, 2019 o 9 000 nahoru. Stejně tak jsem neřekl a nepoužil slovo katastrofa - pane ministře, já jsem neřekl, že to je katastrofa. Já jsem to neřekl. A vy jste řekl, že já jsem řekl, že to je katastrofa, a žádná se neděje. Já jsem neřekl, že je katastrofa. Já jsem řekl, že teď je to EET dobrovolné a účastní se toho 60 %, 60 % podnikatelů v pohostinství.

Pokud jde o ty koalice, tak v této chvíli to bych si nevyčítal navzájem, že teď jste v koalici vlastně s SPD a jediné hnutí ANO je proti. Takže máte takovou obří šestikoalici.

Seminář nepřátel EET, tak to uspořádejte, já tam rád, jestli mě pozvete, přijdu, stejně tak jako jsem vás tady - odpůrců, pardon, odpůrců. Tak pojďme, pojďme do toho.

No a ta poslední, ten dvojí metr. No, no já děkuji. Koukám, že dvojí metr, že už se dostal takhle i do vašich hlav a že to používá i ministr financí. Já jsem za to rád a já vám řeknu, v čem je jádro pudla u tohoto dvojího metru. Vy jste tady dal příklad toho druhého pilíře, na to možná odpoví Alena Schillerová, já se kdyžtak přihlásím znovu, protože tam já vidím, že to je charakterově úplně odlišné, nedá to srovnat. Ale ten základní problém je v tom, že vy jste to předtím kritizovali, že něco zavede vláda a ta další to bezezbytku zruší, ale vlastně teď děláte to samé. To znamená, že pak je namístě se ptát, v čem je ta změna k lepšímu. (Předsedající: Váš čas. Váš čas, pane poslanče.) A to je ten dvojí metr, že vlastně vy opakujete... (Předsedající: Vypršel.) ... to samé. Vypršel čas, děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A nyní prosím...

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Já jenom krátce zareaguji na ten klub přátel EET. V České republice máme největší svaz, nebo komoru, je to Hospodářská komora, druhý největší je Svaz průmyslu, třetí je Asociace malých a středních, čtvrtý, doufám, že to říkám teď správně, je Svaz obchodu a cestovního ruchu a pátá Asociace hotelů a restaurací. Všech těchto pět přátel EET, ale pět největších zástupců, bylo jednoznačně pro. Abych byl objektivní, Hospodářská komora je pro s takovým trošku pokrčením ramen, není ze všeho úplně nadšená, ale proč oni jsou pro? Ne proto, že se pro to nadchli nějací jejich představitelé, tam probíhá valná hromada, ta valná hromada nominuje nějaké předsednictvo a to si nechává tohle odsouhlasovat.

Takže buď se shodněme na tom, že jednáme ve smyslu nějaké komunikace a partnerství s těmi podnikatelskými svazy, například v rámci tripartity nebo ostatních, anebo že s nimi nejednáme. Já to beru, vždycky to můžete rozhodnout na sílu, vždycky můžete jít proti tripartitě, vždycky můžete jít proti názoru těch klíčových podnikatelských svazů, ale potom netvrďme, že jsou to naši partneři a že dbáme na jejich názor. Kdybych věděl, že z těch pěti největších jsou třeba dva pro, tři proti, beru to, ale tady je to úplně jednoznačné. Jdete proti podnikatelským svazům, tím pádem jdete proti většině jejich členské základny. Čímž netvrdím, že část těch základen má (nemá?) názor podobný, jako máte vy. Viděl jsem to i v asociaci, ale drtivá většina je skutečně pro EET. To je prostě fakt. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane místopředsedo. A nyní sice bylo přednostní právo, ale paní předsedkyně odešla ze sálu, takže řádně přihlášená paní poslankyně Romana Fischerová. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslankyně Romana Fischerová: Dobrý večer. Vážená paní předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, za dobu svého fungování EET zajistila téměř 60 miliard dodatečných příjmů pro státní rozpočet. Vzhledem k tomu, že se současná vláda snaží bezhlavě šetřit, kde se dá, a to často i na úkor našich občanů, jeden by řekl, že ocení systém, který přináší tak zásadní příjmy do státního rozpočtu, obzvlášť v situaci, kdy jej podporuje nejen široká veřejnost, ale i podnikatelé samotní.

Například Miroslav Lukeš, který vede Českou fintechovou asociací, je přesvědčen, že by bylo chybou EET rušit. Pan Lukeš se nechal slyšet, že podle jeho názoru je EET nástroj, který přijala veliká část podnikatelů a který přinesl celou řadu benefitů. Stát by měl podle něj spíše hledat možnosti, jak tento systém využít v rámci digitalizace. Pan Lukeš by si dovedl představit využít systém v myšlence digitálního daňového přiznání. To už dnes funguje v různých zemích. Pan Lukeš současně současné vládě vyčítá, že sice tvrdí, jak moc digitalizuje Česko, přitom má ale v plánu vlastně vypnutí digitalizace maloobchodu. EET by bylo možné využít například v digitalizaci administrativy nebo daňových přiznání, stejně jako by bylo možné zavést systém digitálního registru účtenek. Připomeňme si také, že s odstraněním EET hrozí, že obchodníci ve velkém přestanou přijímat karty, což Českou republiku posune zpět v čase a daleko za ostatní evropské státy.

Zachování EET v obecné rovině podporuje i Hospodářská komora, neboť v ní vidí opatření, jak omezit nekalou konkurenci, respektive narovnat podnikatelské prostředí. Podnikatelé, kteří zatajují tržby, a tedy neplatí daně ani zdravotní a sociální pojištění, budou bez EET nepochybně zvýhodněni vůči těm, kteří jsou řádnými plátci. Když nyní zákazníci přijdou do podniku s EET, mohou mít dobrý pocit, že jsou u obchodníka, který je poctivý a řádně platí daně.

Stejně tak zrušení EET kritizují odbory, které navíc přímo navrhují EET dokonce rozšířit. Šéf Českomoravského odborového svazu Josef Středula dokonce vyzval vládu, aby plány na celkové zrušení EET zásadně přehodnotila a jeho působnost naopak podle původních plánů rozšířila na všechny relevantní poplatníky. Tento krok je podle něj nezbytný pro nastolení daňové spravedlnosti a přináší pro veřejné finance v Česku tolik potřebné zdroje vzhledem k tomu, že EET přináší do státního rozpočtu desítky miliard korun, které by mu jinak unikly.

A pro zachování EET je jak široká veřejnost, tak obchodníci samotní, Hospodářská komora i odbory. Jen těžko hledám důvody, proč EET zrušit. Jako jediný důvod mi z toho všeho vychází snaha současné vlády zrušit cokoliv, co zavedlo hnutí ANO, a to i bez ohledu na to, co si přejí občané a co přispívá státu.

Závěrem bych chtěla poprosit o jednu laskavost. Jsem tady první volební období, je to osm měsíců a občas mi tady přijde, že si tady někteří ministři trošičku řeší, řeší tady pana Babiše a řeší tady ANO a je to za každou větou a za každým slovem a hlavně za každou prezentací. A já si myslím, pojďme se postavit k Poslanecké sněmovně trošičku jinak, ať se za ni nemusíme stydět. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji za vaše vystoupení, paní poslankyně. A nyní pan poslanec Roman Kubíček, připraví se pan poslanec Miloš Nový, zatím poslední přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Škoda, že odešel pan ministr, asi bych mluvil na něj, ale mám tady zpravodaje, který ho zdatně zastoupí. Já mám několik dotazů.

Úplně první dotaz bude asi na větu pana ministra Stanjury, kterou odpovídal panu kolegovi Raisovi, a to je, že škola vlastně systém může používat. Byla to jedna z mých otázek, protože je vybudován určitý systém, a ta otázka zní v tom, jestli ten systém budeme nadále spravovat, pak bychom se tedy mohli bavit o tom dobrovolném EET, a z těch slov tam vznikla nějaká naděje, že aspoň to dobrovolné EET by mohlo fungovat, protože jinak bych jako úplně nerozuměl tomu, jak mohou používat ten systém, pokud ten systém nebude ve funkcionalitě. To tu bylo řečeno, ano? To tu bylo řečeno. Takže to by byla taková jedna otázka, na kterou bych chtěl odpověď.

Já oceňuji od obou pánů, i od pana ministra Stanjury a i od pana kolegy Munzara, prostřednictvím paní předsedající, že svou rétoriku v době nemění. Oni byli jedním z hnacích motorů, kteří nám brzdili přijetí EET a vystupovali celkem konsenzuálně a fungovali. Já bych mohl tedy polemizovat s některými výroky, které jsem si přečetl v novinách, kde třeba ctěný kolega Munzar hovoří o tom, že EET nemá žádný finanční přínos, přitom ten finanční přínos na Ministerstvu financí je vypočítán a edukován v částce. Není to nic jako zajímavého.

Já jenom pro příklad uvedu takový zvláštní systém, který staří poslanci znají, novým ho připomenu, jestli ho neslyšeli. Ten systém se jmenuje CRAB. CRAB, Centrální registr nemovitostí státu spravovaný u... paní ministryně bývalá mi pomůže, jak se jmenuje... pro spravování majetku... Arajmu, ředitelka... Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Tam vznikl takový zajímavý registr. Ten registr měl vlastně veškeré nemovitosti státu dát do nějaké dababáze. Ta databáze měla vyhodnocovat náklady na provozování jednotlivých budov, a to včetně nájmů, včetně spotřeby elektrické energie, včetně nákladů na metr, nákladů osob a tak dále, a současně měl vlastně vládě ukazovat obsazenost a volnost jednotlivých budov, jejich zbytnost a tak dále. A když jsem nastoupil do kontrolního výboru, a opět prostřednictvím paní předsedající, tady pan kolega Munzar mi to potvrdí, tak tenkrát v systému bylo celkem 27 % budov, v té době. My jsme potom dělali nějaká opatření a nová paní ředitelka přesoutěžila jednotlivé smluvní vztahy, protože než ten systém byl úplně funkční, tak stál 3,5 miliardy a myslím, že roční náklady se pohybovaly někde kolem 380 miliard. A po zásahu paní ředitelky Arajmu došlo k přesoutěžení a ten celý systém stojí dnes cca - neberte mě za slovo - 70 miliard korun. Takže tam došlo k nějaké efektivitě a ten systém nebyl efektivní asi osm let. Asi osm let. Stal se předmětem jednání kontrolního výboru a teprve na základě určitého tlaku došlo k nějaké změně, protože my jsme například zjišťovali, že v této republice byly úřady nastěhovány v nájmech a měly volné budovy. V tom samém městě měl stát svoje vlastní budovy, které prostě nevyužíval.

A teď tady máme ten systém, který stál zase v tom odhadu asi 1 miliardu, a já se ptám, zda by tento systém nebylo efektivnější využít? A já nepřemlouvám tady dneska momentální koalici, a je rozhodnutá, 108 je 108, a je mi jasné, že nakonec to dopadne tím, že odhlasují zrušení EET. Ale zda by nestálo za to se zamyslet, aby tento systém byl využit k digitalizaci tohoto státu, například elektronické daňové přiznání, například umožnění té dobrovolné registrace k EET. Proč ne, je-li tady nějaké volání, nějaká poptávka. Všichni, když děláme kampaně, stojíme na ulicích a ti lidé za námi chodí, a já souhlasím, potkal jsem lidi, kteří odmítali EET, ale na druhé straně jsem potkal stejnou skupinu lidí, kteří velmi přivítali to EET. A nehledě na to, že po tom volají i někteří zástupci svazů. Například pan Prouza vyjádřil myšlenku, že nastartováním EET došlo k významnému posunu v této oblasti a cestovní ruch se vydal cestou jisté progresivity.

Takže tady bychom si měli říct, jakým způsobem to bude fungovat, zda to tedy bude mrtvý systém, pak tedy úplně nerozumím tomu, jak by ho ta vysoká škola mohla využívat. Pokud bude dělaná nějaká praktická údržba, aby ten systém fungoval, tak může přijít doba, kdy dneska se to nechce a za půl roku se můžeme rozhodnout, že ta dobrovolnost EET není nic špatného, protože pokud ten systém bude stále udržován v nějakém stavu provozuschopném, tak to bude fungovat.

Ta druhá věc, která mě bude také docela zajímat, protože pokud jsem pochopil správně z těch údajů Ministerstva financí, díky EET došlo k významnému snížení kontrol podnikatelů a k cíleným zásahům. To znamená tam, kde bývaly nějaké problémy, tak ta daňová správa šla prakticky najisto, a pokud jsem slyšel, tak myslím, že ta úspěšnost byla 50 %, a v předchozím období, kdy se to dělalo namátkovou kontrolou, to bylo asi něco kolem 10 %. Takže je to velmi významné. Je pravda, že ti podnikatelé a uživatelé EET volají po určité toleranci z Ministerstva financí. Oni by velmi přivítali, kdyby Ministerstvo financí říkalo: vy, kdo používáte EET, my máme přístup k vašim datům a nemáme potřebu vás nějakým způsobem prudit, otravovat a kontrolovat, protože my ta data vidíme.

A protože jsem analytik a statistik, tak já jenom říkám, že ta data, to je to, co stát potřebuje, a z toho je schopen vyhodnocovat a podporovat různé sektory podnikání a podporovat to, co přináší užitek České republice, to znamená potom i ten větší výnos daní, a ty daně potom používat na rozvoj, ať už je to doprava, ať už je to silniční síť, ať už je to školství, zdravotnictví a tak dále a tak dále. V tomhle mi to dává smysl. Takže když budeme pracovat, a budeme pracovat tím systémem, bylo by dobré, kdyby nějaký analytický tým si sedl a řekl, jakým způsobem tento nástroj využít. A znova opakuji, i tou druhou formou může být ta dobrovolná EET, ale z té první fáze se jistě najde mnoho příležitostí, jak ten systém nezabít, protože když ten systém zabijete, zavřete ho, tak za rok ten systém bude nefunkční, protože jednoznačně nebude ani softwarově, ani hardwarově vyhovovat v té nové době.

A já si velice dobře vzpomínám, a opět bylo to na kontrolním výboru, když se zavádělo elektronické mýto a tady pan ministr dopravy s námi seděl tenkrát v tom kontrolním výboru a věděl, že jsem byl velmi přísným předsedou, který prakticky každé dva měsíce volal ministra dopravy k zodpovědnosti, a myslím, že jsme dokázali velkým tlakem vytvořit takové podmínky, že nedošlo ani k zpoždění, ani k výpadku prostředků a tak dále. Tak já si myslím, že kontrolní výbor by si opět mohl vzít tuto iniciativu a mohl by sledovat využití tohoto systému.

A já jenom říkám, využijte to. Ano, vy jste slíbili, že to nebude povinné. Vy jste slíbili, říkali jste, že to není třeba založit, nějakým způsobem to založilo a respektuji slova pana ministra Stanjury, který říkal: vy jste na to tenkrát měli sílu, my teď máme sílu na to to zrušit. A já tedy považuji za neefektivní a trošku nehospodárné to opravdu udělat touto formou. Pořád říkám, je to nástroj státu, je to elektronický nástroj státu. Je to jedna z cest k digitalizaci. A podotýkám i v EU se hovoří o tom, že tento nástroj zbytečně odevzdáváme, protože například... Koho tady mám? Ano, paní místopředsedkyni od Pirátů. To je přece vaše rétorika - digitalizace, moderní stát, občan, který nemusí na úřad, který si všechno dokáže udělat, a tohle je jeden z těch nástrojů.

A teď nehovořím čistě o EET. Já hovořím o tom, jakým způsobem se tento systém dá využít. Já se tady nechci pouštět do těch polemik, které tady říkaly, kolik to vybralo, kdo byl spokojen a kdo byl nespokojen. Pak tady vystoupí kolega z druhé strany a zase mi řekne, kdo byl nespokojen, a obráceně, a budeme si tady dvě hodiny vyprávět o tom, kdo byl ten spokojený a nespokojený, a pak si přivedu já svých deset lidí, on svých deset lidí, oni se pohádají, neodejdeme se žádným výsledkem. Ale já jenom říkám, že skutečně máme-li takovýto nástroj, bylo by dobré ho využít, bylo by dobré o tom rokovat. A já jsem i zaslechl tady, řekněme, v nějaké mediálním prostoru, že pan ministr je ochotný například se zástupci klubu ANO o tom nějakou formou komunikovat. Pak se najednou rétorika mírně změnila a z komunikace je diskomunikace. A já si myslím, že to není úplně ta správná cesta.

A teď bych k tomu řekl ještě jednu věc. My jsme tady v nějaké době obrovského tlaku na státní rozpočet, nedostatku peněz a jsem trošku překvapen, že ten nástroj nevyužíváme a je to dneska na té bázi dobrovolnosti. Je jednoznačné, že to používají i ti, kterým pomohl v podnikání. A pak si položme otázku za ty zaměstnance - a vrátíme se zase do těch restaurací a do těch hospod a tak dále a tak dále - jak to bude s těmi platy? Ty platy vzrostly, pokud si vzpomínám, statistici říkali o 7,6 % po zavedení EET. A teď to zablokujeme a teď máme inflaci, která se bude blížit k nějakým 20 %, a kolik dostanou ti lidé? Zase něco na ruku, něco bokem, jak to bude fungovat? Nějaké dýško a tak dále a tak dále. A tomu státu bude chybět, a teď mluvím o tom, že nerozšiřujeme systém EET, bude mu chybět za rok 13 miliard korun. Mně to nepřijde úplně málo. Já vím, že to v tom procentu, a pan ministr Stanjura to tady říkal, je to nějaké 1,1 % z celého státního rozpočtu. Ale jak se tomu říká, halířek k halířku, mercedes na dvorku.

A když budeme opravdu racionální a budeme otvírat k tomu nějakou debatu, a můj ctěný kolega Patrik Nacher, prostřednictvím paní předsedající, nabídl kulatý stůl, s účastí i těch nepřátel EET, protože když chcete někoho přesvědčit, musíte s ním mluvit. Nejde to nařídit, musí to být prostě nějaká diskuse. A já kolikrát vedu, zase prostřednictvím paní místopředsedkyně, s panem kolegou Munzarem zajímavé debaty na různá témata. A nikdy mu nevnucuji svůj názor, vždycky si vyslechnu i jeho názor. Ne vždycky se potkáme. Někdy si dáme za pravdu, dokážeme se přesvědčit, a to je zrovna člověk, který umí naslouchat a s kterým se dá dohodnout. Tak proč to nefunguje někde jinde?

Zase použiju nějaký příklad. Máme tady zdravotní výbor, tam je asi tak nejvíc takových těch pomazaných hlav, v kterých má každý svůj názor, a musí mít tu pevnou ruku, která to uřídí, ale ponechají tam ty názory, a kolikrát bylo něco, co bylo nepřekonatelné a po dvou třech kulatých stolech najednou se našlo řešení. A to řešení by se mělo najít i teď. A já teď momentálně, asi to nebude ode mě znít úplně báječně, ale já teď říkám, že bychom měli společně hledat problémy, jak vyřešit elektrickou energii, její ceny. Jak bychom měli vyřešit ceny potravin a tak dále a tak dále. A to v tuhle chvíli úplně není politika. To je to, co bychom pro ty lidi měli udělat z povinnosti toho, že nás sem zvolili, že tady fungujeme a že tady nějakým způsobem máme hájit jejich zájmy. A když se připravujeme o ty peníze, které bychom těm lidem mohli poskytnout, když to řeknu úplně hloupě, kdybychom jenom ty peníze vzali a dali to na podporu těch energií, no tak zase lidem ušetříme nějaké peníze.

Takže co s tímto nástrojem? Je to nástroj nějakým způsobem databázový, vede přehled o těch jednotlivých podnikatelích, dají se z toho čerpat nějaká data. A pojďme řešit, jak ho naplníme. Jakým způsobem naplníme tento systém. A znova opakuji, jestli se někdy k dobrovolnosti EET budeme chtít vrátit, můžeme, systém bude stále funkční, ale můžeme vypracovat něco, pro co bude tento systém, který stál poměrně velké peníze, efektivní.

A pak tedy ještě jednu věc. Já jsem tady poslouchal zástupce SPD, který řekl, že kvůli systému EET bylo vytvořeno 7 000 míst. Ať mi přijde tady vyjmenovat těch 7 000 pracovních míst, která byla vytvořena kvůli EET. To je absolutní nesmysl. Je třeba číst. Já jsem ta čísla viděl, je to o řády dole. Takže tam bych byl taky opatrný.

Já chápu i to, co vy říkáte s tou paušální daní, jak to funguje, ale to by musel být nějaký systém toho Švédska, že paušální daně pro některé živnostníky do určitého levelu jsou odstupňované podle velikosti města, což není úplná legrace, a vydává se to tam formou takzvané dálniční známky, že si předplatí vlastně tu paušální daň a pak ta provozovna rok funguje. Totéž mají taxíkáři na taxíkách a tak dále a tak dále.

A pak taková ještě jedna perlička s tím EET a s tím, jak se to používá, protože tady někteří kolegové říkali, kde co jako viděli. Já jsem byl v Japonsku a při návštěvě Japonska jsme navštívili oblast, kde mají jelínky sika. A je tam poměrně horko, je tam to poměrně vlhko, tak máte žízeň. A šla tam Japonka něco mezi 80 až 100 lety a táhla takový vozíček s ledem a v tom měla takové ty vody, takové ty malé vody. Ta voda stála na naše peníze dvacet korun, když to tak řeknu, to tam platilo. A ona vytáhla z té sukně, jak tam měla, tak vytáhla ten mobil a normálně vám vystavila z toho mobilu účtenku. Což mě šokovalo, protože jsme na to koukali, tak jsme tomu fakt nevěřili, tak jsme si ji vyfotili. Tu fotku dodneška mám. Takže asi je to o té výchově, o těch lidech, a co chtějí, a je to i o tom naslouchání, co ti podnikatelé chtějí a co nechtějí. A ta dobrovolnost je to minimum, co pro ně můžeme udělat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče. Vaše řeč vyvolala tři faktické poznámky, čili sérii. Hlásí se nejprve s faktickou paní poslankyně Věra Adámková, pak pan poslanec Patrik Nacher a pak pan zpravodaj. Takže vaše dvě minuty, paní poslankyně. Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Prosím pěkně, samozřejmě že reaguji na své předřečníky, ale i v této pozdní době musím říci, že jsme sledováni, a mám tady několik otázek. Řeknete si - a bude to propojení do zdravotnictví? A bingo, budete mít pravdu, protože, prosím pěkně, teď jsem dostala dvě otázky, na které se mám zeptat, a vyvolala to řeč mého kolegy ctěného Romana Kubíčka, ale pan inženýr Munzar určitě to vezme v potaz a eventuálně zodpoví, prosím pěkně. A nejsou to voliči ANO, jsou to prostě lidé, kteří píší.

Za prvé - EET tedy, EET, prosím pěkně, za prvé lidé vítali, protože se někde stávali konkurenceschopnými, a jsou to lidé, kteří bydlí na Moravě na středně velkých městech, anebo opravdu není to otázka Prahy. Takže oni mají teď obavu, a já nevím, jestli mají pravdu, nebo ne, prosím, dávám tady tuto otázku. Nemyslím ani, že bych dostala odpověď dneska, jenom prosím, abychom ji vzali v potaz. V případě, že opět se stanou nekonkurenceschopným, proto, že tedy oni jsou průhlední, všechno dělají správně, tak jestli máte spočítáno, já si myslím, že ne, ale ptám se, třeba se pletu, jaký toto by mělo dopad na eventuální uzavření některých provozoven. A potom tedy dopad na to, že eventuálně ti lidé by skončili na úřadu práce. Jak říkám, nemyslím si, že by to bylo spočítáno teď, ale prosím tedy o tento drobný exkurz a budeme se o tom jistě bavit. Děkuji, pane inženýre.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. A s další faktickou je přihlášen poslanec Patrik Nacher. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: Tak děkuji. Já měl faktickou ještě předtím, že jsem nestačil odpovědět panu ministrovi na ten rozdíl mezi tímhle EET a tím zrušení druhého pilíře. Myslím si, že to je skoro na samostatný seminář. Já tam těch rozdílů vidím několik. Za prvé ten druhý pilíř je nějaká dlouhodobá strategie země, kde by stálo za to, aby byla ve shodě koalice a opozice, stejně třeba jako energetická strategie, energetický mix země, což je věc, která rozhoduje na několik generací dopředu. A penzijní reforma je na několik generací... a na několik volebních období, respektive, dopředu. V tom je opravdu podstatný rozdíl oproti zavedení EET jako nějaké jedné myšlence.

Ten druhý rozdíl vidím v tom úspěchu v té věci, protože pokud si dobře vzpomínám, a třeba mě pan ministr opraví, ale do toho druhého pilíře vstoupilo nějakých 75-80 tisíc lidí, co si vzpomínám. Ten úspěch to nemělo a zavádělo se to v době, kdy ostatní země od tohoto principu odcházely. To znamená, že to srovnání opravdu pokulhává a v tomhle tom případě je, omlouvám se za to, ale v tomhle případě je mimo.

Ale jak jsem řekl předtím, i kdyby stokrát toto, co jsem teď řekl, nebyla pravda, tak jedno z vašich volebních hesel bylo, že vy to budete dělat jinak. Jinak, míněno lépe. Takže když to budete dělat lépe, tak to přece neznamená, že budete vlastně opakovat, když už to takhle považujete, ty samé chyby, které dělala ta konkurence, vůči které se vymezujete. Protože pak to děláte stejně. A pak tam já tedy tu přidanou hodnotu nevidím. To znamená, že pro mě tohleto argument není, a těším se tedy na ten seminář. (Předsedající: Čas!)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Tak tím vypršela vaše faktická a nyní pan zpravodaj faktickou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, paní předsedající. Férové vystoupení si zaslouží férovou reakci. Takže na pana kolegu Kubíčka, vaším prostřednictvím. My už jsme to sice tady několikrát v našem vystoupení říkali, ale reakce na ta elektronická daňová přiznání, což z vašeho vystoupení jsem pochopil, že by to mohlo mít vítaný efekt dobrovolného EET, tak my už jsme to několikrát tady řešili. Elektronická evidence tržeb neeviduje všechny tržby, eviduje pouze tržby v hotovosti, neeviduje bezhotovostní platby, zároveň EET neeviduje náklady. To všechno jsou další informace, které potřebujete k podání daňového přiznání. To znamená, představa elektronického daňového přiznání z EET není reálná, to je první reakce.

Druhá reakce na paní poslankyni Adámkovou, která se ptala na to snížení řeknu konkurenceschopnosti. Jestli to srovnáváte s dneškem - to jsme tady také říkali - tak dneska EET máte vypnuto. Takže s tím, že zrušíte EET od 1. ledna, tak se podmínky k dnešnímu dni de facto nemění.

To by byly dvě ty nejdůležitější poznámky, které jsem si poznamenal. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A faktická z místa, ano, prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Roman Kubíček: Tak já děkuju. Jenom vašem prostřednictví ke kolegovi Munzarovi. Já jsem neřekl, že to eviduje. Já jsem řekl, že by to mohl být nosič, to podotýkám, to je první věc, která tady funguje.

A pak ta druhá věc, která je, a to byla tady diskuse, když byl ministrem financí pan Pilný, tak jsme tenkrát diskutovali, jak zabránit vlastně tomu daňovému úniku. No je to jednoduché. Když budete všechno platit kartou, nebudete mít peníze, nebude to fungovat, tak tenhle systém v globálu vůbec nepotřebujeme, protože některé země mají omezenou hotovostní platbu v nějakých částkách a potom vlastně nepotřebují tuhle evidenci, protože veškeré elektronické platby jsou evidované v jiném systému. Tak to jenom - já jsem neříkal, že to umíme, já jsem říkal, je to nosič. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za tu faktickou. A nyní tedy máme poslední dva přihlášené do obecné rozpravy. A sice pana poslance Miloše Nového. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Miloš Nový: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, bylo zde již mnohé řečeno o elektronické evidenci tržeb, ve zkratce EET. To, co mi zde ale scházelo, je pohled ekonomické teorie, jakým způsobem přistupuje teoretická ekonomie k tomuto pro laickou veřejností velmi diskutovanému problému. Začal bych samotným pojmem, kterým je tržní ekonomika.

Stručně řečeno, tržní ekonomiku chápeme jako hru podle určitých pravidel. Jedním z těchto pravidel je například to, že vy mně dodáte zboží a já vám zaplatím. Význam pravidel v rámci jakékoliv hry si můžeme přiblížit na příkladu hry, kterou velmi dobře známe - člověče, nezlob se! Jaké je základní otevírací pravidlo této hry? Nasadit si může pouze ten, kdo hodí šestku. Jak by se vám ale líbilo, kdybych já si nasadil i na čtyřku nebo na dvojku? Pochopitelně že nelíbilo, neboť taková hra by neměla žádný smysl. A stejné je to i u tržní ekonomiky. Když vy mně dodáte zboží a já vám nezaplatím, tak hra zvaná tržní ekonomika ztrácí svůj smysl.

Samotná pravidla hry však pro bezchybné fungování tržní ekonomiky nestačí. Matematik by hovořil o podmínce nutné, nikoli postačující. Proč? Protože pravidla hry mohou být v uvozovkách zlatá, přesto nebudou fungovat v situaci, kdy nebude - za druhé - existovat kontrola těchto pravidel. I tato druhá podmínka je opět slovy matematika podmínkou nutnou, nikoli postačující. Proč? Protože onou chybějící třetí podmínkou pro efektivní fungování trhu je trestání těch, kteří pravidla hry porušují.

To, co jsem zde ve stručnosti naznačil, označujeme v ekonomii jako institucionální prostředí tržní ekonomiky sestávající z tvorby pravidel, jejich kontroly a sankcionování těch, kteří pravidla hry porušují.

Druhým pojmem, o kterém chci v souvislosti s tržní ekonomikou hovořit, je princip porovnávání přínosů a nákladů. Ekonomické subjekty, jako jsou domácnosti a firmy a stát, se při svém rozhodování řídí porovnáváním přínosů a nákladů. Jsou-li přínosy z nějaké činnosti větší nebo vyšší než náklady na tuto činnost, pak je racionální tuto činnost vykonávat. A naopak, jsou-li náklady vyšší než přínosy, pak je žádoucí činnost nerealizovat. Skvělou ukázkou pro pochopení tohoto principu je právě zde diskutovaná elektronická evidence tržeb. Jaké jsou přínosy? Nejčastěji se za prvé uvádí zvýšené fiskální výnosy státu, ke kterým se ještě vrátím, a za druhé narovnání konkurenčního prostředí, kdy nepoctiví podnikatelé přicházejí o svoji nelegální výhodu vůči poctivým. Jaké jsou náklady? Za prvé zvýšené náklady podnikatelů na pořízení příslušných zařízení umožňujících elektronickou evidenci, za druhé trvalé provozní náklady spojené s platbami nejrůznějším providerům za umožnění on-line připojení, za třetí administrativní pokuty spojené s jakýmkoli, v mnoha případech i banálním, přestupkem proti velmi přísně nastaveným administrativním pravidlům EET a konečně za čtvrté úbytek podnikatelů neochotných nebo neschopných postupovat výše zmíněné náklady, přičemž úbytek těchto podnikajících osob, které vytvářejí hodnoty a pracovní místa pro jiné, současně znamená přírůstek těch, kteří závisejí na jiných, či těch, kteří závisejí na státu.

Řekl jsem, že se vrátím ke zvýšeným fiskálním přínosům státu. Dnes zde padala mnohá konkrétní čísla v miliardách korun o přímém přínosu EET pro státní pokladnu. Ti, kteří zde argumentovali konkrétními čísly, se však dopustili jednoho z nejčastějších omylů v ekonomické praxi. Tomuto omylu, této léčce, této pasti v ekonomickém uvažování se říká ceteris paribus aneb za jinak stejných podmínek. Kdybychom chtěli přesně porovnat, jak konkrétně EET přispěla k příjmům státní pokladny, museli bychom srovnávat dvě období: první období před zavedením EET a druhé období po zavedení EET, přičemž všechny ostatní podmínky, které ovlivňují národní ekonomiku, by musely zůstat stejné. To znamená, že ve sledovaném období by se nesměly změnit průměrné důchody spotřebitelů, velikost trhu, změna ceny a dostupnosti substitutů a komplementů, subjektivní podmínky, specifické podmínky, nesměly by se změnit náklady výrobců, nesměla by se změnit podoba tržní konkurence, tím mám na mysli existenci monopolů, oligopolů, monopolní konkurence. A na závěr, nesměla by se změnit tempa ekonomického růstu dané ekonomiky. Jak můžete přesně kvantifikovat přínos EET v situaci, kdy ekonomický růst České republiky bude akcelerovat a spotřebitelé tím pádem budou více utrácet, což se logicky projeví na růstu příjmů státu, nebo naopak v období, kdy česká ekonomika výrazně zpomalí, či dokonce upadne do recese? Tato kvantifikace je velmi obtížná, ne-li nemožná, protože národní ekonomiku ovlivňují desítky, respektive stovky faktorů a EET je pouze jedním z těchto faktorů.

Shrnu-li výše uvedené, pak pravidla ano, kontrola ano, trestání ano, ale způsobem, kdy přínosy z kontroly budou vyšší než náklady s ní spojené. Elektronická evidence tržeb k těmto formám kontroly rozhodně nepatří. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v pravé části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Děkuji. Tento příspěvek vyvolal faktickou poznámku pana poslance Ondřeje Babky. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo ještě jednou. Pane kolego, já bych, ono totiž vždycky ta přirovnání mají taková svá úskalí...

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím mým prostřednictvím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Ano. Vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, omlouvám se. Člověče, nezlob se! je hra pro děti od tří let. A samozřejmě občas se stane, že i s těmi menšími dětmi prostě musíte hrát a musíte je nechat nasadit figurku, i když nehodí šestku. To je jedna věc. (Smích v sále.) A potom ta druhá věc. Našel jsem i modifikaci hry člověče, nezlob se!, která se nazývá matfyzácká, a ta je vhodná pro čtyři hráče a v tomto případě každý hráč začíná se čtyřmi figurkami různých barev, všichni hráči disponují stejnou sadou, a snaží se do chlívečku dostat čtyři figurky různých barev, přičemž po hracím plánu může pohybovat kteroukoli figurkou barvy, kterou nemá v domečku ani ve chlívečku. Děkuju. (Reakce v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní se hlásí ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Patrik Nacher. Mezitím přečtu ještě došlou omluvu. Mezi dvacátou třetí a druhou hodinou ranní se omlouvá z rodinných důvodů pan poslanec Róbert Teleky. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty na faktickou. Prosím o klid v sále. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já bych si dovolil reagovat. (Hlas v plénu: Šest figurek.) Ne na počet figurek ani na hru člověče, nezlob se!.

Za prvé, doteď mi nikdo neodpověděl, nebo nám, na tu základní otázku - ani kolega Nový - s tím rozlišením na restauratéry, kteří jsou poctiví, platí daně a platí svoje zaměstnance oficiálně, a na ty, kteří ne. A ti, kteří ne, že z toho mají konkurenční výhodu - nižší náklady, což bylo mimo jiné, nejenom ale i zavedením EET dovyřešeno, vyřešeno, skoro vyřešeno. A vy jste mi na to neodpověděli doposud. V čem je ten problém? Protože ten poctivý, ten platil daně předtím a platí i po EET. A ta situace se mění jenom pro toho, kdo ty daně nepřiznával. Já vás tady nepřesvědčuji, vy to přehlasujete. Já vám jenom říkám ten názor.

Dále platí to, co tady řekl můj kolega Karel Havlíček. Prostě největší svazy a asociace, které zastupují podnikatele v České republice, jsou pro. Takže teď nevím, za koho vlastně vy hovoříte, protože na jiných místech a v jiných zákonech se zaštiťujete tím, že zastupujete veřejnost a lidi mimo tento sál.

A pokud jde o tu poslední věc, to je ten větší výběr daní. Tam bych, pane kolego, prostřednictvím předsedajícího, tam je to celkem jednoduché. Vy tam prostě porovnáváte tu základnu mezi různými obory, to znamená, jak vzrostlo placení daní meziročně před a po zavedení EET v oboru, kde to zavedení EET bylo a kde nebylo, protože tam jsou ty podmínky zohledněny. (Předsedající: Prosím, čas.) A jediný rozdíl je to zavedení EET. A ten rozdíl tam je znatelný.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas, pane poslanče. Tak. A nyní s faktickou poznámkou pan ministr. Prosím, zase dvě minuty.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Je vidět, že hnutí ANO je v argumentační nouzi. Celou dobu říkáme, že vaše údajné zvýšené výnosy jsou na vodě, protože já si pamatuji tu slavnou studii, kterou jste po velkém tlaku předložili. Nebyli jste schopni odpovědět, proč tržby například v jiných oborech, na které EET nebylo uvedeno, rostly rychleji než v oborech, na které uvaleno bylo. To je těžké, co? To je překvapivé. Pak vycházíte podle mě z úplně šíleného předpokladu, že když roste ekonomika, tak lineárně rostou úplně stejně všechny obory podnikání ekonomiky. Tady pan poslanec Nový vám jasně ukázal, že prostě nejste schopni kvantifikovat ty přínosy. Dneska jsem slyšel, že to bylo 6 miliard, 8, 10, 12, 14, někdo říkal 60. Pamatuji si ty tisíce školek, nemocnic, stovky kilometrů dálnic, co všechno z toho EET se mělo zaplatit údajně. Nebyli jste schopni za ty roky předložit relevantní data, abychom řekli ano, z těchto dat jasně vyplývá, že to mělo nějaký kladný přínos. Toho jste nebyli schopni.

My jste to velmi podrobně debatovali, tu takzvanou studii přínosu, na rozpočtovém výboru asi v minulém nebo předminulém volebním období, já už si to nepamatuji. A to je celé. Nejste schopni relevantně vyvrátit argumenty, které přednesl pan poslanec Nový. Za to máte mezi sebou experta, který je schopen hrát s českými figurkami, nasazovat, kdy chce, a nechat porušovat pravidla a říkat, co se dělat musí. (Pobavení v sále, potlesk koaličních poslanců.) Blahopřeji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A nyní s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Pane ministře Stanjuro, když prostě mluvíte do dubu, tak mluvíte do dubu. Kdybychom přinesli x studií, ale přinášeli jsme je v době, kdy jsme nemohli mít ještě žádné relevantní výsledky, tak vy vždycky jste si našli k tomu protiargumenty. Byla to vaše mantra, nedostatek nápadů vlastních politických, tak jste si prostě vybrali EET. S čím přijdete příště? S kontrolním hlášením? Kdy jsme zlikvidovali karuselové podvody, že bychom se zase k nim vrátili? S čím přijdete příště, když se vám podaří zrušit EET?

A teď ještě tři poznámky. Druhý pilíř důchodové reformy. No, co jsme s ním měli dělat? To nebyla žádná důchodová reforma. To byl jakýsi pokus, zůstalo v něm 85 000 lidí, zavádělo se to u nás v době, kdy už okolní státy tento systém opouštěly, takže co jsme s tím měli dělat? Nikdo neměl zájem do něho vstupovat, zůstalo to tak, nezbylo nic než to zrušit. Tam prostě nebyla jiná možnost. Tady není ten důvod. Tady není žádný ten důvod. Tady prostě je to systém, který funguje, kde dneska kuriózně podnikatelé volají po jeho alespoň dobrovolném... Já ještě vystoupím potom jednou... dobrovolném zachování. Mám tady, našla jsem si citace od pana Prouzy a od dalších zástupců, kterého určitě znáte, myslím, že je dokonce v poradním orgánu pan Prouza někoho, pana ministra Síkely, pokud se nemýlím.

Jednotné inkasní místo. No to bych ani neříkala. To je sprosté slovo. Jednotné inkasní místo, a já jsem byla tehdy v pracovním, v jednom z desítek pracovních týmů ještě coby zaměstnankyně Finanční správy pro oblast mapování a takových procesů, to je jedno, teď s tím nebudu zdržovat. A přesně vím, jak to fungovalo. Velká cedule, přijala se legislativa, to je pravda, ta se přijala na půdě tehdejší Poslanecké sněmovny, a tím to zhaslo. Jenomže jednotné inkasní místo, pane ministře, to nejde namalovat jenom legislativně. Tam musí se základem - základem je propojení IT systému. A vy jste tady dneska plamenně mluvil o České správě sociálního zabezpečení, mluvil jste o problémech, že tam nejsou schopni, a já vám věřím. Já to vím. Já jsem se účastnila x debat jako ministryně financí a vím, v jakém to je tam stavu. A aby mohlo fungovat jednotné inkasní místo, to slovo už chci zapomenout, to slovní spojení, tak se musí propojit systémy Finanční správy, České správy sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven. O to jsme se pokusili na tom malinkatém vzorku asi 75 000 subjektů paušální daně. Teď doufejme, no nevím, asi nepřibude po těch třech pásmech, co jste vymysleli, a to jsem považovala za pilotní projekt, minipilotní projekt toho, aby se na tom vystavělo - nenazývejme, vy jste tomu říkali národní cloud, ale to už pak se může pojmenovat jakkoliv, to je nepodstatné - abychom k tomu dospěli. To byly ty mezistupně a to byl ten plán, když jste říkal, že žádný plán nemáme.

Takže jednotné inkasní místo. Když si vzpomenete - často se oháníte Nejvyšším kontrolním úřadem. Říkáte, ten vám vyčetl to či ono, tak tehdy vyčetl tehdejší vládě, myslím, že ministrem financí byl Miroslav Kalousek v té době, když se to realizovalo, vyčetl, že to stálo nějaké 4 miliardy, jestli se mýlím, možná 4,5, 4,2. Ale utratilo se to za úplně jiné věci, než na jaké to bylo určeno. Takže to jenom prosím k jednotnému inkasnímu místu, když jste ho tady zmínil. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A díky tomuto vystoupení jsme se ocitli v malé smršti faktických poznámek. Ano, pan poslanec Patrik Nacher, poté paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová a poté pan ministr s faktickou. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: No, já bych ještě chtěl jednou reagovat. Kolegové, ctění kolegové a kolegyně, vy tady nastartujete nebezpečný precedent, to, co řekl pan ministr, a to, co řekl kolega Nový, a já v rámci sledování dvojího metru to budu sledovat. Protože tak jak jste to vy popsali, tak je v zásadě jakékoliv opatření neměřitelné. Protože vy jste řekli, že to můžete měřit před a po, pokud se nezmění všechny ostatní podmínky, což je nerealizovatelné. To znamená, že v momentě, kdy vy tady přijdete za rok, že nějaké vaše opatření zafungovalo, tak já vám tenhleten váš příspěvek v rámci dvojího metru připomenu. A abych už se nehlásil, znamená to tedy, jestli jsem to dobře pochopil pana ctěného kolegu Nového, prostřednictvím paní předsedající, že zavedením EET, tedy vy tvrdíte, se nevybrala ani koruna navíc nad náklady. To je jakoby závěr, který já si z tohoto beru. Je to tak, protože vy říkáte, že to je neměřitelné, a takto je potřeba to popsat. Vy máte právo to zrušit. Já vás tady, říkám, nepřesvědčuji. Já jenom říkám nějaké argumenty. Vy mi je vracíte, vysvětlujete. A za rok, až tady nakyne nějaké vaše opatření nové, tak já si přesně tuhletu řeč půjčím a připomenu vám vaše vlastní argumenty a to bude ten dvojí metr.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času ve faktické. A nyní s faktickou paní poslankyně Markéta Pekarová. Prosím.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová O dvojím metru skutečně hovořit nebudu, ale budu reagovat na paní předsedkyni Schillerovou. A vůbec mě vlastně nepřekvapuje, že nechápete příspěvek pana Nového, protože pan profesor Nový, který to zanalyzoval, a způsobem, který možná přesahuje schopnost představivosti některých z vás, tak vystihl - (Bušení do lavic a hlasitá reakce poslanců opozice.) - velmi i překvapuje tu vaši schopnost... Poslužte si, poslužte. Mě velmi překvapuje ta schopnost, a vlastně jsem za ni i ráda, která tady zazněla z úst paní předsedkyně Schillerové, té sebereflexe - když mluvíte do dubu. Tak já nevím, jestli si tady paní předsedkyně byla vědoma toho, že vlastně přiznala to, že ano, pan kolega Nový hovořil bohužel, musím říci podle mě bohužel, do dubu. Ta schopnost dubu přijímat tu informaci není úplně namístě v tomhle smyslu a hodnotit možná do úplného detailu, ale vy jste to sami řekli, vy jste to sama řekla, paní předsedkyně, prostřednictvím předsedající. Velká míra sebereflexe! Oceňuji to.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pardon, my jsme ve smršti faktických poznámek, která se už mění v bouři. N následuje pan ministr Zbyněk Stanjura se svou přihláškou. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Tak my máme v programovém prohlášení naší vlády, že změníme parametry kontrolního hlášení. Ten tisk už je tady. Takže jsme navrhli změnu, tak jak jsme slíbili. Snižujeme nesmyslné pokuty, nesmyslně vysoké pokuty, a to pro malé podnikatele, to znamená pro OSVČ, pro s. r. o., kde majitelem je jediná fyzická osoba, a pro čtvrtletní plátce DPH. Současně těm, kteří se nebojí otvírat zprávy, které najdou ve své datové schránce, prodlužujeme tu nesmyslně krátkou lhůtu na reakci k podání vysvětlení. Já myslím, že to je jenom správně. Označit paušální daň jako pilotní - řekla mikroprojekt? No tak pikoprojekt bych to možná nazval, už tak to nefunguje. A ty vaše obavy? Já to fakt nechápu, že nerozumíte tomu, co jsme navrhli. Tak dnes je paušální daň jednotná pro všechny OSVČ do jednoho milionu bez ohledu na výdajový paušál. Co navrhuje naše vláda pro tyto OSVČ, jakou změnu? Žádnou. Žádnou. Pro ty, kteří už v paušální dani jsou, nenavrhujeme žádnou změnu. Je to pravda, nebo není? Řečnická otázka. Odpověď je jednoznačná. Je to pravda.

Máte tam, vidím, ten náš graf, tak si to prohlédněte a musíte mi dát za pravdu. Tak to prostě je. Pro ty, kteří mají 80% výdajový paušál, zůstávají stejná pravidla bez ohledu na výši příjmů, to znamená až do 2 milionů. Takže z devíti políček šest je naplněno stejnou barvou, světle modrou. Ta nám je jako ODS sympatická. ANO se nám pokouší modrou ukrást, ale to se jim samozřejmě nepovede. Logicky ti, kteří mají - (Přesedající upozorňuje na čas.) Já se přihlásím příště.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Je to celá smršť poznámek. ANO dává příležitost. Nyní paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych chtěla zareagovat na paní poslankyni, předsedkyni Markétu Pekarovou Adamovou. Ona TOP 09 je taková zvláštní strana. Vy tady vždycky něco vyštěknete, a pak utečete. Ale ve vašem případě platí -

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím prostřednictvím předsedající.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Prostřednictvím paní předsedající - mluviti stříbro, mlčeti zlato. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, to bylo krátké. Nyní paní předsedkyně Alena Schillerová se svou faktickou poznámkou. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Já budu také krátká. Děkuji, paní místopředsedkyně. Paní předsedkyně Pekarová Adamová, já se hrozně omlouvám, to bylo tak hrozně hluboké. Já jsem jenom ženská z vesnice, já jsem to úplně nepochopila. Do toho dubu - to bych si v životě nedovolila na ctěného pana kolegu z rozpočtového výboru. To byla reakce na pana ministra, kdy on mi říkal, jak prostě jsme nebyli schopni nikdy nic vysvětlit. Tak jenom abych to uvedla na pravou míru.

Dneska nebudu zdržovat s paušální daní. To si užijeme určitě, až to sem dorazí. Pane ministře, to je tak dokonalé, že jste si na to museli vyrobit tady ta políčka, aby to vůbec někdo byl schopen tam najít, kam patří. Přečtete si připomínky Komory daňových poradců. Dokonce mi teď psal - vypadlo mi to jméno, ale nechtěla bych ho tady ani zveřejňovat - napsal mi tam, že je člen NERVu a že souhlasí s připomínkami a že by rád o tom se mnou komunikoval. Takže ono to asi tak růžové a tak dokonalé nebude. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní stále se pohybujeme tou bouří faktických. Pan poslanec Patrik Nacher, poté pan poslanec Radek Vondráček a pan ministr Zbyněk Stanjura. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, mě tedy velmi mrzí to vystoupení Markéty Pekarové Adamové, protože ona když byla volba předsedy, předsedkyně Poslanecké sněmovny, tak říkala, že zastupuje celou Poslaneckou sněmovnu. Dneska po těch 15 vystoupeních to byla právě ona - což jsem zaznamenal, nevím, jak to tady bylo předtím, a snažil jsem se poslouchat všechna - která byla první v řadě, která neřekla žádný argument, ale stačila svoje oponenty urazit. To mně přijde, že by neměl dělat žádný poslanec, natož předseda Poslanecké sněmovny. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. S další faktickou pan poslanec Radek Vondráček. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. No nebude to poprvé, co mi Patrik Nacher v podstatě už přednesl můj příspěvek. Chci jenom říct, že role předsedkyně Poslanecké sněmovny není jednoduchá, v našem systému soutěže, stranického boje o to složitější. Nicméně alespoň rámcově by se člověk měl snažit být nějakým způsobem nestranný, být první mezi rovnými, být předsedou všech. Jste i moje paní předsedkyně, prostřednictvím paní přesedající, a tu roli jste prostě dneska moc nezvládla. Musíte si vybrat, jestli chcete být předsedkyní nás všech, nebo předsedkyní tříprocentní strany. Prostě obojí nejde. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Prosím, nyní pan ministr.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Sice to paní předsedkyně nepotřebuje, ale kdybych měl navázat plynule na předchozí vystoupení - tak pravil předseda Sněmovny, který fungoval na umpire jako funkcionář hnutí ANO a nikdy nespojoval všechny poslanecké kluby. Zažívali jsme to čtyři roky. Já myslím, že paní předsedkyně neřekla nic jiného, než že, jak my říkáme s klasikem v ODS, že trošku pozvedla obočí. Že velmi často se tady vyzvedává odbornost jednotlivých poslanců a tady profesora ekonomie mistrují ti, kteří v tomto oboru tak dobří nejsou.

Pan poslanec Nacher je typický příklad, jak fňuká o dvojím metru. On ho porušuje pořád. Že tady vaše poslankyně - já vždycky zapomenu jméno, omlouvám se - paní poslankyně, která mluvila před chvilkou, říká, že paní předsedkyně tady něco vyštěkla. Kde je ta ochrana vzájemné slušnosti? Tady někdo štěká, máme tady někdo psa, nebo fenu? Jo, jasně, zase to někdo křičí z toho davu neznámých, ano. Takže kde je ta slušnost, paní poslankyně - tam sedí třetí shora u té uličky - když si dovolí označit vystoupení své kolegyně za štěkání nebo vyštěknutí. A ještě tleskáte, že to je výborně, výborně. Ale pozor, pozor, na nás to nesmíte. My můžeme a vy ne.

Já si pamatuji, jak jste nás tady vždycky cvičili z toho, jak jste byli útlocitní, když jsme mluvili o všem předsedovi, který tady ječel, že ve Sněmovně je pět zlodějů, a nechtěl říct kteří. A ještě jste mu fanaticky tleskali. Takže začněte u sebe a zpochybněte, zkuste zpochybnit něco z těch argumentů, které tady uvedl pan poslanec Nový. Ani jeden z vás to zatím neudělal. Neřekl, pane poslanče Nachere, prostřednictvím paní předsedající. Neřekl, že přínos je nula. (Předsedající upozorňuje na čas.) Neřekl to.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím čas vypršel, opravdu. Nyní s další faktickou tedy pan poslanec Radek Vondráček. Poté paní poslankyně Jana Pastuchová, paní poslankyně Berenika Peštová a pan poslanec Karel Havlíček. Už nevím, jak to nazývat. Skoro by to chtělo tu smršť, myslím, postupně ukončit. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Radek Vondráček: Já budu velice stručný. Já si prostě myslím, že panu ministrovi ta parlamentní diskuze chybí. Že ačkoliv jsme tu dlouho do noci, tak ho to v podstatě těší, a že ho to baví a že on je prostě parlamentní člověk a chce vystupovat. Ale já bych se ho chtěl zeptat: Pane ministře, řekněte mi jediný příklad, jediný příklad, kdy jsem porušil jednací řád a postavil se proti téhle Sněmovně za premiéra. A podívejte se, co se děje teď, za těch posledních pět šest měsíců. Kdy jste nám vzali interpelace, kdy jste prosadili prodloužení pandemického zákona, ačkoliv vám i vaši senátoři říkali, že to nejde. Kdy jste nám vzali interpelace, kdy prostě se tady to vedení Sněmovny naprosto přizpůsobuje vládě. Já jsem to nikdy neudělal. Nikdy! A postavil jsem se i premiérovi, třeba v covidu, když chtěli rychle projednávat věci. Já jsem strávil čtyři roky - a do dneška mám nakloněnou hlavu - čtyři roky jsem se první díval vždycky na pana Stanjuru. A on to ví. Čtyři roky jsem se vždycky díval na opozici a vždycky jsme se chovali s respektem k opozici. Řekněte mi jeden příklad, kdy jsem udělal to, co tady děláte už šest měsíců.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za vaši faktickou. Nyní paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Ani si nebudu brát stupínek. Jsem přihlášena řádně, dvě minuty. Takže za prvé - budu mít rétoriku a gesta pana premiéra. Za prvé, paní místopředsedkyně, vy nám nebudete říkat, že máme ukončit tady nějakou šílenou smršť. To je naše věc a my si budeme vystupovat, jak dlouho chceme. To za prvé. Za druhé, paní předsedkyně Pekarová Adamová. Sebereflexe? Tak prosím, mějte ji i vy. Za třetí - nepokřikuje na mě. (Hlas zprava.) Máte sedět tam a ne tady. Nepokřikujte na mě prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím mým prostřednictvím, paní poslankyně. (Ministr Stanjura od stolku zpravodajů.)

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Paní místopředsedkyně, můžete říct, ať na mě tady pan ministr a paní předsedkyně nepokřikují?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano. Mohu požádat o klid v sále a stejně tak prosím o oslovování mým prostřednictvím. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji a prosím o prodloužení času, protože si nebudu zjednávat pořádek sama.

Za třetí. Říkáte tady, že pan premiér tady vystupoval. Ale pan premiér byl premiér a byl to předseda naší strany. Kdežto předsedkyně Poslanecké sněmovny má být nestranná. To za třetí. (Hlas z pléna.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím, prosím, opravdu. Bude příležitost se vyjádřit. Prosím, pokračujte, přičtu vám ty vteřiny.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Já si myslím, že to, co se tu teď ukazuje, jak tady každý pokřikuje a není to slyšet, že to pro občany, paní předsedkyně, vaším prostřednictvím, úplně stačí. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já bych jen konstatovala, že po mé přátelské výzvě už nepřibyla další faktická s výjimkou jedné. Nyní tedy paní poslankyně Berenika Peštová s jednou faktickou a pak ještě poslední, paní předsedkyně Markéty Pekarové. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych chtěla zareagovat na pana ministra Stanjuru. Já jsem samozřejmě nemluvila o konkrétní osobě. Já jsem to řekla jako o TOP 09. Byl jste tady dneska celý den - můžu napřímo - celý den a za to si vás vážím, že jste tady s námi seděl a diskutoval jste s námi. A jestli jste zaregistroval, tak opravdu TOP 09 vždycky přišla, vyštěkla tady, a nemyslím to... Ale prostě vždycky tady vyštěkla nějakou větu! (Hlas z pléna.) Vznikla...To není nic špatnýho, zase prostřednictvím pana předsedajícího, jestli se mnou chcete diskutovat, zmáčkněte si faktickou. Prostě tady řekla nějakou větu - (Poslanec před řečništěm k řečnici mimo mikrofon.) Já si čistím čakru, ano, děkuju. (Směje se.) Řekla tady nějakou větu a zbaběle utekla. Zbaběle utekla! A ta diskuse tady pokračovala dál. Pan ministr tady seděl a slyšel to. A to stejný tady teď projevila naše předsedkyně, prostřednictvím paní předsedající, také tady prostě něco řekla, ale v jejím případě, když se podíváte, jak ji častují na Twitteru a na Facebooku, proto jsem to řekla, že v jejím případě je opravdu mluviti stříbro, mlčeti zlato. Proto jsem to řekla.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já děkuji za dodržení času. Dobrý večer, převzala jsem řízení schůze. Takže nyní tady mám dvě faktické poznámky. První, kdo je přihlášen k faktické poznámce, je paní předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já mám také ráda přísloví. Já mám také ráda idiomy. Takže prostřednictvím předsedající, paní Bereniko Peštová, v tomto případě já si myslím - podle sebe soudím tebe. Jestli tady někdo hovoří o štěkání, tak to z vašich úst zní naprosto adekvátně.

Co se týče toho, jak tady byla napadena paní Pastuchovou, paní poslankyní, paní místopředsedkyně, chci se jí zastat. Ona tady skutečně neříkala nic o tom, že by chtěla, aby ta, jak ona používá, smršť faktických poznámek skončila, či cokoli dalšího hodnotila. Ona zkrátka jenom konstatuje, že těch poznámek je hodně. Takže chci se zastat toho, jakým způsobem řídí schůzi a že se jenom zkrátka vyjadřuje k tomu množství, ale nikdy neřekla, jak tady tvrdila naše paní kolegyně, že by snad to bylo něco negativního či cokoliv takového.

Tak jenom prosím, když už tady někteří vaši členové, tedy zejména jeden, rádi používají cosi o dvojím metru, tak ho prosím, prosím, neužívejme tak, jak vy jste zvyklí. Vy tady štěkat můžete, vy tady můžete ten dvojí metr uplatňovat, ale jakmile my se ozveme, tak je to špatně? Tak je to cokoliv, co se nesmí dít?

A co se týče pozice předsedy Sněmovny v Poslanecké sněmovně České republiky, tohoto parlamentu, tak prosím, my nemáme ta pravidla, jako má třeba takový švédský parlament, že by předseda musel být plně nestranný. Takže to tady prosím i prostřednictvím předsedajícího, pane Vondráčku a další, neuvádějte, jako že by to tak muselo být. Nikde to není napsané. A pokud ano, tak já o tom nevím, tak mi to prosím doložte. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Máme zde další faktické poznámky. S první je přihlášen pan poslanec Michal Kučera, připraví se paní Berenika Peštová, Zuzana Ožanová, Karel Havlíček a Alena Schillerová. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý večer, děkuji za slovo. My jsme dneska plánovali do rána, tak si myslím, že tady vydržíme.

Já možná k paní poslankyni Peštové, k tomu štěkání. Já jsem dneska tady citoval to velké dílo Zdeňka Jirotky a jeho Saturnina, tak já bych jí možná chtěl říct: víc děr - víc syslů, víc hlav - víc smyslů, mnoho psů - zajícova smrt, a pes, který štěká, nekouše. Říkala to teta Kateřina a já si myslím, že se to k vám hodí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já děkuji za dodržení času. Já bych chtěla poznamenat, že faktická poznámka samozřejmě reaguje na vystoupení v obecné rozpravě. Další, kdo se hlásí, je paní poslankyně Berenika Peštová. Poprosím ji, zda by přišla k řečnickému pultu. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já nemám problém, prostřednictvím paní předsedkyně, když se tady vede věcná diskuse a v té věcné diskusi se prostě nějak zvedne hlas, aby se dal důraz. S tím absolutně nemám problém. Klidně mi říkejte, že já tady štěkám. Já s tím opravdu nemám problém. Nemám problém. Ale u vás je problém ten, že vy tady celý den nejste, celý den tady nejste, přijdete, něco tady vypustíte a utečete zbaběle dveřmi! To je ten problém. (Výkřiky ze sálu.) Vidíte, paní předsedající?

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já poprosím všechny poslance, aby nepokřikovali na toho, kdo hovoří u řečnického pultu. A chtěla bych znovu všem říct, že v tuto chvíli projednáváme zákon o evidenci tržeb.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Ano, a pokud se tady předsedkyně zastala paní předsedající, tak já bych se také ráda zastala, ale zase paní poslankyně Pastuchové, která tady stála a místo toho, aby paní předsedající okřikla ty, kteří křičeli - a jmenovitě vás, paní předsedkyně, která jste tady vyskakovala a syčela! - tak místo toho okřikla paní poslankyní Pastuchovou, což je špatně. Ne? Pokud řídím schůzi, tak si zřídím klid všude, a ne že budu peskovat jenom toho, kdo je u pultíku. Takže s tímto já mám problém. (Celé vystoupení proneseno velmi rázně.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já děkuji za dodržení času. Nyní další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je paní poslankyně Zuzana Ožanová. Paní poslankyně, máte slovo. A poprosila bych o klid v sále. Pokud si něco potřebujete vyřídit, prosím, běžte do předsálí. Děkuji.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážení pánové ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, víte, první, kdo zcela dneska opomenul to, o kterém zákonu jednáme, byla právě předsedkyně Poslanecké sněmovny. Když měla druhou faktickou poznámku, myslela jsem si, že se nám omluví. Protože promiňte, paní předsedkyně mě urazila, domnívám se, že mám dostatečně vysoké IQ, abych pochopila, o čem se tu jedná. Možná by bylo vhodné ještě tuto chybu napravit, znovu se přihlásit a třeba i tu omluvu sdělit.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další faktická poznámka, pan poslanec a místopředseda Sněmovny Karel Havlíček, připraví se paní Alena Schillerová a Olga Richterová. Pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já bych chtěl reagovat a možná to trošku teď odklonit, tu diskusi, na zajímavý projev pana poslance Nového. To vůbec nebyl špatný projev. Mně se líbil a musím říct, že měl v celé řadě věcí - škoda, že tady není - pravdu. Nebyl vůbec důvod se mu nějakým způsobem posmívat.

Věc ale má trošku jiný rozměr. Můžeme se bavit o tom, jak kvantifikovat náklady, jak kvantifikovat benefity, dokonce kdyby tady byl pan profesor, bývalý prezident Klaus, tak by to ještě mohl zdiskontovat, to byla jeho oblíbená metoda, a určitě máte pravdu, že vůbec není jednoduché to takto vyjádřit. A můžeme se tady přít, jestli ty náklady by byly takové a ty benefity, ty přínosy, jiné, a dokládat si to. Věc je ale jiná. To není jenom o nákladech a benefitech, je to o tom, že úloha státu není jenom v tom, sečíst a podtrhnout, a když je to do plusu, tak to dává smysl, a když ne, tak nikoliv. Stát má dělat určitou službu, má sloužit. A má sloužit tak, aby to bylo jednoduché, aby to bylo pro všechny komfortní, aby z toho všichni částečně něco měli. Musí dojít k závěru, jestli se mu to vyplatí, nebo ne, ale stejně tak, jestli ta služba, kterou poskytuje, dává smysl.

Je celá řada činností a aktivit, které stát dělá a prodělává na nich. Tak si pojďme říct, jestli to dává smysl, nebo nedává smysl. My se domníváme, že když se domnívá celá řada podnikatelských skupin, chtějí to, ten nástroj je pro ně pohodlný, shodly se na tom, že je tam i kvalitativní ukazatel, teď nemyslím technologický, ale toho přínosu, a ten kdybych do toho započítal, tak bych možná rozbil nikoliv tu teorii, ale přesvědčil i pana poslance Nového, kterému ještě jednou děkuji za ten příspěvek, že máme třeba pravdu. Nic víc, nic míň. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další, kdo se hlásí s faktickou poznámkou, je paní předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO, paní Alena Schillerová. Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Jednu větu. Já k paní předsedkyni Pekarové, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně. Jsem ráda, že víme, kdo je kdo, a pojďme se prosím vrátit k elektronické evidenci tržeb. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já také děkuji za tu výzvu. Další faktická poznámka - paní místopředsedkyně Olga Richterová. Paní místopředsedkyně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. To se stává opravdu velmi málokdy, že bych se shodla s paní předsedkyní Schillerovou. Chtěla jsem poprosit o to samé, abychom se vrátili k evidenci tržeb, a kdo si chce řešit, jak tady probíhalo řízení schůze, doporučuji videozáznam, stenozáznam a pečlivou kontrolu.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Další, kdo se hlásí s faktickou poznámkou, je pan poslanec Ondřej Babka. Je to poslední faktická poznámka v tuto chvíli. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuju. Já už také přicházím s tím jenom, abych vysvětlil ten svůj předchozí vstup. Já samozřejmě i jako inženýr ekonomie jsem pochopil, co pan profesor Nový tím chtěl říct, nicméně jsem právě narážel na ten začátek, a tedy když právě mluvil o významu pravidel a o tom, že si všichni můžeme nasadit jenom tehdy, pokud hodíme šestku. A to je právě to, že nám se nelíbí, když si někdo hodí dvojku nebo čtyřku a nasadí si. A to je právě ten význam evidence tržeb, tedy že všichni mají stejná pravidla a všichni musí hodit šestku. Díky.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. To byla poslední faktická poznámka. Vracíme se do obecné rozpravy, do které je řádně přihlášen pan poslanec Robert Králíček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Dobrý večer, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové. Já jsem si připravil zhruba na hodinku asi exkurz do historie EET a digitalizace. Takže bych rád nějak začal, abychom se k tomu dostali. Myslím, že tu bylo řečeno mnohé z obou stran a bylo by dobré se kolem půlnoci na to podívat tak nějak z odstupu. Tak bych se pokusil o tuto věc.

Nechci reagovat na některá vystoupení, protože si myslím, že by to vyvolalo zase nějaké otázky nebo reakce, a rád bych se držel tématu. Nicméně vzal jsem si kdysi k srdci slova pana ministra Stanjury, že není dobré, aby někdo tady něco četl, takže budu mluvit spatra, a proto, abychom se také dostali k nějaké akci po těch hodinách, protože jsme obviňováni z toho, že tu mluvíme jen tak planě a není to k věci a že se snažíme zdržovat, tak já bych navrhl akci, a to aby tento zákon byl zamítnut už v prvním čtení. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Další, kdo je přihlášen do obecné rozpravy, je paní poslankyně Jana Pastuchová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Je tu více žen, ale na změnu politické kultury to nevypadá. Nevadí.

Já jsem ráda, že máme deset minut před půlnocí. Nechávala jsem si tento příspěvek na pozdní dobu, protože chci reagovat, a mrzí mě, že tu není, vaší prostřednictvím, paní místopředsedkyně, pan předseda poslaneckého klubu TOP 09, který vystupoval, a my jsme neměli možnost na to reagovat, protože byla pouze přednostní práva. On tu řekl, že jste připraveni tu sedět do rána a že vám to vůbec nevadí. Nám to také nevadí, protože když jste blokovali EET v minulém volebním období, tak jsme tu proseděli mnoho dní a nocí a také jste se prali o to, aby EET nebylo schváleno. Pan předseda TOP 09 se svými 3,5 % volebních preferencí, vaším prostřednictvím, nám řekl, že chodí mezi občany. Tak bych se chtěla zeptat, mezi které občany chodí? On řekl: chodím mezi lidi a mezi podnikatele. Bohužel to není, mezi které lidi a mezi které podnikatele. Podnikatele, kteří chtějí zrušit EET? Já zase chodím mezi podnikatele, kterým to EET vyhovuje, protože si tím mohou kontrolovat své zaměstnance, a myslím si, že je to správné. A vy to teď zrušíte. Takže vlastně jdeme opět do šedé ekonomiky. Každý si bude dělat, co chce, každý pojede bez papírů, nebudou se odvádět daně, státní rozpočet, kdy jste vzali 14 miliard pro zdravotnictví, tak přijdete - vlastně to asi něčím získáte zpátky.

Další věc, kterou řekl, že každého podnikatele, nebo že toto stojí 1,5 miliardy. Chtěla jsem se ho zeptat, jestli to myslel jako na všechny, nebo na každého? Řekl nám, že jsme v minulém století. No vaše vláda je teď v devadesátkách! Takže myslím si, pojďme si říct, kdo je na tom lépe a kdo hůř.

Pořád jste nám říkali, že jsme populisté, protože jsme dávali důchodcům. Vaše návrhy byly - přidáme rodinám s dětmi. Ano, vy jste teď přidali 5 000. Ale 5 000 do věku 18 let. Všechny sociální dávky jsou do 26 let. Takže kdo je tady populista?

Další věc. Máte v programu - a já vím, že co máte v programu, chcete splnit - zrušíme EET. Proto je asi dneska i ta mimořádná schůze.

A dále v programu: snížíme rozpočet. Ale s jakým dopadem snížíte rozpočet? Podnikatelům pomáháte. Středním, malým? Jak jim pomáháte prosím vás? Nějaký váš energetický výmysl, který teď propagujete dneska na Facebooku, jak jste pomohli všem domácnostem? Tak já jsem na tom Facebooku reagovala na STAN, který tam píše, že pomáháte všem domácnostem s elektrikou, s plynem, všichni budou happy, všichni dostanou peníze. Tak jsem tam dala dotaz, jestli pomáháte i firmám a jestli pomáháte i těm nízkopříjmovým lidem, kteří bydlí v panelových domech, což jsou vesměs matky samoživitelky a důchodci, protože panelových domů se váš energetický populistický a vámi vychvalovaný balíček vůbec netýká. Ty, kdo mají vlastní plynovou kotelnu, tak těm nepomáháte vůbec, protože vy nevíte, jak byste jim to rozpočítali. Tak vaše odpověď je: Za prvé připravujeme, 6 miliard dáme na renovaci kotelen nebo těchto plynáren s tím, že máme přislíbeno, že tito dodavatelé nezvýší cenu. Tak jsem se zeptala těch dodavatelů, jestli jste s nimi o tom jednali. Nikdo o tom neví. Takže zase jenom facebookový příspěvek. Rekonstrukce kotelen. A ještě slibujete, že to vyřešíte všechno do doby, než začne topná sezóna.

Pomáháte firmám? Prosím, řekněte nám tady někdo jednu jedinou věc, jak jste těm firmám pomohli. Včera, znovu budu opakovat, jsem se dívala na debatu našeho stínového ministra pana Havlíčka a pana ministra průmyslu a obchodu pana Síkely. Taková arogance, která běžela na obrazovkách a která byla teď tady v přímém přenosu i vaším prostřednictvím, paní předsedkyně Sněmovny, která by měla být tady za nás za všechny, za nás, za 200 poslanců, tak ukazuje, jak všem hrozně pomáháte.

A víte, co mě nejvíce udivuje? Já jsem tu v minulém volebním období zažila diskuse Pirátské strany, jak chtějí být transparentní, jak chtějí všechno mít čisté, jak chtějí, aby všechny příjmy byly transparentní. A vy teď zvednete ruku pro zrušení EET a vracíte to tam, kde to bylo? Já vás chápu, že jste tu čtyři, že musíte držet nějakou dohodu, ale já si myslím, že vy tu nehlasujete proto, že jste o tom přesvědčeni, já si myslím, že hlasujete jenom proto, abyste se u té vlády s tou pětikoalicí, s tím s tím pětislepencem, který tady devastuje naši republiku a naše občany, udrželi. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní poslankyně. Další, kdo je přihlášen do obecné rozpravy, je paní poslankyně Monika Oborná. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Oborná: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já už budu opravdu jenom velmi stručná, slibuji. Já bych se chtěla vyjádřit k tomuto tisku - zrušení EET - z tohoto důvodu, že jsem přesvědčena, že EET se osvědčilo jako projekt úspěšný, jako projekt, který vedl k narovnání podnikatelského prostředí, k odstranění práce načerno, k nárůstu bezhotovostních plateb, ke zvýšení daňových výnosů, díky nimž bylo v minulosti možné daně včetně DPH snižovat, což pokládám za velmi důležitou součást přínosů EET nejenom pro podnikatele.

Nyní tady vláda přichází s návrhem na zrušení EET a celou řadou dávno vyvrácených mýtů, přitom opakuje stále dokola a některé nové přidává. Těsně před spuštěním první vlny varovala opozice před masivním ukončováním činnosti restaurací a hospod. Pan ministr Zbyněk Stanjura v Událostech, komentářích v listopadu 2016 tvrdil, že ještě před spuštěním systému skončilo kvůli EET více než tisíc restaurací a hospod. Varoval také, že po spuštění skončí 15-20 % provozoven. Některým podnikatelům prý vadí, že je vláda považuje za sprosté podezřelé, jiným zase vadí náklady s tím spojené, mnohým vadí to, že se nechtějí učit používání nových technologií, a tak dále. A jaká je realita? Realita je taková, že likvidace živnostníků se v pohostinství nepotvrdila.

Nepotvrdily se ani další mýty šířené tehdejší opozicí. Není od věci si jich pár připomenout. Neobjevil se ani Velký bratr, který měl sledovat, kolik piv vypijete. Nepotvrdilo se ani zneužívání dat ke konkurenčnímu boji. Nepotvrdily se ani fronty v obchodech, ani hroucení internetu i samotné evidence. Nesmyslné byly i odhady enormních nákladů pro podnikatele se zaváděním EET či hrozba likvidačních pokut za vynechání jedné platby. Dnes už víme, že EET bylo dobře připraveno a fungovalo bez jakýchkoliv větších problémů. Vše bylo jenom o strašení lidí.

Co se naopak potvrdilo, byly zvýšené výnosy z daní. V této souvislosti si ještě dovolím se vrátit k často opakovanému tvrzení, že EET je založeno na předpokladu, že každý podnikatel je sprostý podezřelý. To určitě není, ale cílem státu přece musí být nastavit rovné podnikatelské prostředí, kde nevyhrává ten, kdo neplní řádně své povinnosti. A z tohoto důvodu EET podpořila celá řada podnikatelských svazů i samotných podnikatelů, kteří žádali o jeho zachování alespoň v dobrovolné formě. EET podnikatelům pomáhá s vedením účetnictví a v neposlední řadě i při kontrole vlastních zaměstnanců.

V důvodové zprávě se také můžeme dočíst, jak zrušením EET se uspoří, nebo uspoří stát i samotní podnikatelé. U státu, dobře, o tom asi není pochyb, i když uváděná částka bezmála půl miliardy se zdá být na provoz fungujícího systému přece jen značně přemrštěná, na straně podnikatelů má dojít k poklesu administrativní zátěže, jakož i nákladů spojených s plněním povinnosti evidovat tržby. Se zrušením povinnosti evidovat tržby nejsou podle předkladatele indikovány přímé náklady podnikatelů. Teoreticky by se prý mohlo jednat o náklad na aktualizaci pokladního zařízení, jinak samá úspora. U vypínání větších a složitějších pokladních řešení je ve skutečnosti jakýkoliv zásah do jejich provozu nákladný. U těch menších zase platí -

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Paní poslankyně, já vás přeruším a chtěla bych vás všechny požádat o klid. Omlouvám se.

 

Poslankyně Monika Oborná: Děkuji. U těch menších zase platí, že se odepisují náklady na pořízení systému, a to i v těch případech, kdy by jej podnikatel rád provozoval dál na dobrovolné bázi. Takže ignorováním tohoto požadavku stát zrazuje podnikatele. Chyba také je, že se vláda ani náznakem nepokusila využít systém jinak. EET je funkční robustní systém, který prostě jen tak hodíme do koše.

Tato vláda ráda mluví o tom, jak zdigitalizuje Česko. Rušením EET ale ruší digitalizaci maloobchodu a služeb a vrací je do doby tužky a papíru. Charakteristické pro návrh je, že jednou z úspor pro podnikatele má být zrušení internetového připojení. Takže vítejme zpět v době faxu a pevné přípojky! Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já také děkuji, paní poslankyně. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, s kterou je v tuto chvíli přihlášen pan poslanec Radek Vondráček. Máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Faktická poznámka reaguje na celou debatu jako celek. Já si myslím, že bychom měli končit nějak pozitivně. Já jsem byl dneska v polední pauze venku a potkal jsem majitele restaurace a samozřejmě základem toho rozhovoru bylo, že se mi omlouval, že volil koalici, ale mimo to jsme se bavili o EET. Já jsem se ho ptal, co si o tom myslí. A on mi říkal, podívejte se, pane Vondráčku, v každé ekonomice existuje nějaká šedá ekonomika. Někde je to tenká vrstva, někde je to silnější vrstva. Prostě v každém státě je to jiné, ale v každém státě existuje. Já jsem rád, že to EET rušíte. Já bych to prostě neustál. Já prostě potřebuji, abych nějak vydělával, a v té dnešní době, kdy jde všecko nahoru, ty daně jsou pro mě velká položka. U nás je akorát specifické, že já neznám jiný stát, kde by prostě vládní garnitura prosazovala, kde by dávala zelenou šedé ekonomice. To je poprvé, co jsem to asi zaevidoval.

Ale abych končil pozitivně, někdo mluvil o tom, že výpadek na inkasu má být 4,8 miliardy - je odhad. Tak já navrhuji, přidejte si to, prosím vás, do té statistiky toho deštníku a těch 66 miliard. Přidejte si tam 4,8 miliardy, že jste podpořili ty hospodské, kteří teď se budou pohybovat v šedé zóně, aby nějak přežili. Řekněte to na rovinu, zlepšíte si statistiky. Není to úplně nejšťastnější způsob, jak pomáhat živnostníkům, ale budiž. A při té bídě aspoň něco! Děkuju za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji zadržení času. Vaše vystoupení vyvolalo další dvě faktické poznámky... Takže pouze jednu, a to je pan poslanec Jiří Havránek, a pak mám ještě avizovánu s přednostním právem paní předsedkyni Alenu Schillerovou. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Havránek: Bude to velmi rychlé. Já děkuju, prostřednictvím paní předsedající, panu kolegovi. On ten návod vlastně byl z toho, jak to dělalo hnutí ANO v covidu. Tam jsme našli mnoho položek, které vlastně nesouvisely s bojem proti covidu. Paní ministryně financí si jistě pamatuje, jak jsme tam našli vlastně ukončení třeba daně z nabytí nemovitosti a tak dále. Takže chápu, že ta rada pochází z prožité zkušenosti, a pojďme už hlasovat.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Nyní s přednostním právem paní předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO paní Alena Schillerová. Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane poslanče Havránku, prostřednictvím paní místopředsedkyně, vy jste se střelil do obou nohou! Vy jste ODS, ne? Patříte do klubu? Je to ODS, ano? Pardon, prostřednictvím paní místopředsedkyně. No, kdo s námi hlasoval pro zrušení daně z nabytí? ODS přece! (Pobavení a potlesk.) Vzpomeňte si... No tak, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Tak. To byla taková malá edukace. Já jsem učila přes 20 let na právnické fakultě, tak se mi zastesklo.

Já jenom už opravdu stručně. Měla jsem nachystaný ještě dlouhý projev, ale říkám si, že jsme si řekli toho už dnes dost. Jenom tak přemýšlím, i mě k tomu evokoval můj kolega Radek Vondráček, podívejme se, v jaké jsme době. A teď už mluvím naprosto vážně, to bylo na odlehčenou s panem poslancem Havránkem.

Máme tady obrovskou inflaci, máme tady obrovský růst cen energií, obrovský růst cen pohonných hmot, potraviny. Dneska všude slyším ze všech stran, čtu: potraviny rostou. V pololetí - přijde teď doba pololetních vyúčtování - lidé dostanou faktury, samozřejmě začnou se propadat do zoufalství, píší vám určitě stejně jako mně, potkávají vás, říkají vám to určitě, nám to říkají všem. My se tady dohadujeme o tom, jaká je vládní pomoc. Říkáme otevřeně - a může se na mě zlobit pan místopředseda, nevidím ho teď, Skopeček, jak chce prostě (je přítomen), pardon, my jsme už taková duelová dvojka, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Takže můžete se zlobit, prostřednictvím paní místopředsedkyně, jak chcete, prostě ta vládní pomoc je pomalá a nedostatečná. Měsíce, a můžete mi sem chodit vykládat, jaký byl covidový program ten či onen, a já vám budu říkat, že by ten byl rychlý a ten byl pomalý, to nikomu nepomůže. Nikomu to nepomůže! Může stokrát říkat pan premiér ve svých projevech, že za to může Babišova vláda. Nikomu to nepomůže. Těm lidem to nepomůže!

Pomoc, která nepřichází - já bych řekla přichází, včera jsme si například vyslechli úsporný energetický tarif. Co jsme se dozvěděli? Já jsem se nedozvěděla nic. Občané mi píší a já nevím, co mám napsat občanům. Dověděla jsem se, ještě jsem poslouchala Události, komentáře, kde byl tedy pan ministr s naším stínovým ministrem. Dozvěděla jsem se, že byl přijat legislativní rámec. Ale nařízení vlády, které ho provede, to jsem nikde nenašla. Tam budou ta střeva. Tam bude komu co za kolik kdy. Pak jsem hledala, pane ministře Stanjuro, jako starý úřednický hnidopich, dneska jsme měli stínovou vládu, usnesení k tomu, příslušné usnesení. Přece ke každému návrhu musí být usnesení. Hledal ho bývalý šéf kanceláře, který dělal na Úřadu vlády. Nenašel! Kde je usnesení, které by řeklo, je to tolik a tolik peněz, ty se převádí, berou se odtud, dávají se tam? Kde to je? Není to nikde. Bez peněz do hospody nelez! To byla řečnická, to nebylo na vás. My si netykáme samozřejmě.

A takhle mohu pokračovat. Kdy se začne vyplácet pětitisícový příspěvek? To bude veselo teprve. Už teď chodí dotazy na metodiky, jak bude tam to, jak tam ono, jak ono. A v tom energetickém tarifu, to úplně mně jde hlava kolem. Mluvíte samozřejmě - až upozornili, dokonce to myslím byl váš expremiér, který upozornil na ty nešťastné domácnosti vytápěné dálkovým teplem, však mi rozumíte, týká se to paneláků, tak jste najednou přišli s tím, že tedy se ještě vypíše dotační program. No, kdy bude ten dotační program vypsán? To zase budou další měsíce za 10 miliard. To jsou všechno jenom sliby. Jako opoziční politička bych mohla mít radost. Mohla bych si říkat, to je krásná opoziční práce. Nevíme, kam dřív skočit, co dřív komentovat, nevím, kam mám dřív letět komentovat něco nebo se vyjadřovat. Nemám z toho radost. Nemám z toho radost, protože se to týká našich spoluobčanů, rodin, dětí, seniorů, ale také firem.

Vy se často, hlavně ODS se zaštiťuje tím, že je stranou podnikatelů - malých, středních. Jak myslíte na firmy? Ty firmy naříkají dneska úplně stejně. A samozřejmě, když oni nebudou schopni utáhnout náklady, velká stavební firma v Brně, člověk, který se pohybuje 30 let, úspěšný podnikatel, říká, budu konzervovat stavby. Prostě nevím, co dál. Nejsme schopni to ufinancovat. Není to schopen konečný objednatel zaplatit, a tak dále. Mohu jmenovat. To znamená, není to jenom problém sociálně slabých, dokonce už to není ani problém takzvané střední vrstvy, už je to prostě problém všech. A co řešíte vy? Co je pro vás priorita? Dnešní den 14 miliard vzít veřejnému zdravotnímu pojištění a zrušit EET. To je priorita této vlády. Toto tady řešíme v době, kdy obrovská krize - obrovská krize - je venku za dveřmi a dotýká se všech občanů této země. K tomu nemám slov! Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. V tuto chvíli nemám žádnou písemnou přihlášku do obecné rozpravy. Zeptám se v tuto chvíli, hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy z místa? Rozhlížím se po sále, nikoho nevidím a obecnou rozpravu končím. Zeptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Vidím, že ano. Pan ministr financí. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Já jsem si nezačal. To bych chtěl zdůraznit jako první. Tak zdědili jsme, když už to paní poslankyně Schillerová tak ze zeširoka, stoprocentní závislost České republiky na ruském plynu. Prohloubili jste tu závislost o 25 %. Vy jste to prodloužili o 25 %. To je fakt. Na rozdíl od našich sousedů a prozíravých vlád a prozíravých států, kde přestože mají velké vnitrostátní politické souboje, jako například naši severní sousedi v Polsku, kde je opravdu velmi tvrdý souboj mezi sněmovními stranami, tak přesto měli na paměti jeden jasný národní zájem, a to zbavit se závislosti na Rusku. Tady sedí mezi námi dokonce ve vysokých ústavních funkcích lidé, kteří to nebezpečí neviděli, bagatelizovali, podcenili a teď se diví a radí nám, co máme dělat. Nevadí, pokud ty rady jsou dobré, vůbec nevadí.

Ano, Putin používá jako zbraň své energie. Není to poprvé. Vzpomeňte si, první české předsednictví, už to bylo v roce 2009. Není to poprvé a obávám se, že to není ani naposled. A vy se ptáte, co děláme. Tak jenom pár věcí z minulého týdne nebo z posledních 14 dní. Domluvili jsme navýšení kapacity ropovodu TAL. Pro paní poslankyni Schillerovou, MERO patří do portfolia podniků, kde vykonává akcionářská práva Ministerstvo financí tak, abychom byli schopni nahradit dodávky ropy z Ruska. Vyjednali jsme si výjimku na to, abychom mohli nakupovat ropné produkty z jiných členských států. Uspěli jsme v soutěži na kapacitu LNG terminálů v Holandsku, kde jsme získali kapacitu 2 miliardy kubických metrů plynu ročně po dobu pěti let. Získali jsme do českých rukou klíčový podnik důležitý pro jadernou energetiku Škoda jaderné strojírenství. Nastartovali jsme jednání s našimi sousedy a spojenci - s Polskem, Německem a Holandskem - o tom, jak snížit a pak úplně se odříznout od ruského plynu.

To všechno děláme v posledních dnech a týdnech. Jiné vlády, jako pobaltských zemí, Finska, Polska, to dělaly roky. Tady se roky ustupovalo Rusku, tady se roky zpochybňovaly sankce proti Rusku po okupaci Krymu, tady se odmítlo 25 % roční spotřeby plynu v České republice z norských zdrojů. To všechno budeme dohánět teď. Nebude to ani levné, ani rychlé. Tohle je národní zájem a na tom by se měly shodnout všechny politické strany. A pak jsou samozřejmě problémy domácí politiky, kde je logické, že jsme v ostrých ideových střetech.

Když už jste o tom začala mluvit, paní předsedkyně Schillerová, tak tohle všechno jste podcenili a teď to složitě doháníme. A přejme si my všichni, aby byl dostatek plynu. V této chvíli máme plyn zajištěn do konce ledna a to je málo. Zima nekončí v lednu. Děláme všechno pro to, aby toho plynu bylo skutečně dost. Kdo chce, pochopí.

Vy jste hledali usnesení. Tak nevím, jak hledali. My jsme schválili návrh novely energetického zákona. Tam jsou ty věci, které budeme používat. Nicméně pokud to chcete rozklíčovat, je to velmi jednoduché. Včera jsme rozhodli o nařízení vlády, kterým se nuluje platba za POZE za 10., 11. a 12. měsíc - 4,6 miliardy. Ministr průmysl dostal úkol, aby do tří týdnů - má to být hotové do 30. září, to znamená - do tří týdnů aby předložil nařízení vlády, které vynuluje POZE pro celý rok 2023, což bude zhruba 18,6 miliardy. Když ta dvě čísla sečtete, je to zhruba 23 miliard. Jedno nařízení vlády bylo schváleno, druhé bude schváleno do tří týdnů. O tom jsme informovali své sociální partnery na jednání tripartity před vládou. Současně jsme rozhodli, že ten úsporný tarif bude v objemu 27 miliard korun, vyhlásit ho můžeme až v okamžiku, kdy schválíme tu novelu energetického zákona. Do té doby to prostě možné není.

Vy se ptáte, co děláme pro podniky. Na rozdíl od vaší vlády jsme obnovili program kompenzace nepřímých nákladů v energeticky náročných profesích. Vy jste do rozpočtu na 2022 ten program nevypsali a do rozpočtu jste dali nula. V letošním roce tam bude 0,8 miliardy, to znamená 800 milionů, v příštím roce 1,2 miliardy. Jsou to profese, respektive sektory hospodářství, které jsou notifikované. Týká se to zejména ocelářství, týká se toho chemie a podobně, energeticky náročných provozů a podniků. Takže to máme 24 nebo 23 plus 27 plus 2. Pokud dobře počítám, je to 52 miliard. Současně jsme rozhodli, že pro ty, kteří používají v těch panelácích, o kterých jste mluvila, plynové kotelny nebo domovní kotelny, to bude zhruba 3,6 miliardy a bude to na období 1. 10. 2022 až 30. 9. 2023, to znamená celou příští topnou sezónu. To samé bude platit u toho úsporného tarifu od 1. 10. 2022 do 30. 9. 2023.

Co se týče teplárenství, to znamená domácností, které jsou vytápěny dálkovým způsobem, tak tam jsme alokovali 10 miliard. Využity jsou dvě. Pokusíme se dotáhnout notifikaci, která probíhá tři roky, zatím neúspěšně. To je třeba říct. Nepovedlo se to minulé vládě, nepovedlo se to zatím ani této vládě. To znamená, to by byly peníze na modernizaci teplárenství. Pokud se to nepovede, bude tam podobná dotace pro domácnosti, jako je u toho úsporného tarifu. To znamená, domácnosti by měly dostat zhruba stejný příspěvek na vytápění bez ohledu na zdroj, jestli se jedná o elektrickou energii, plyn, nebo centrální zásobování tepla. Takže když to máte 52 plus 3,3 plus 10, je to 66 miliard. Doufám, že je to naprosto jasné. Pokud schválíme, a my navrhujeme, aby to bylo v režimu legislativní nouze, pokud se nám to povede do konce června schválit, tak budeme mít předpoklady, abychom vydali nařízení vlády a všechny ty částky byly poskytnuty našim domácnostem a našim podnikatelům.

Z toho POZE - myslím, že znáte všichni, nebo že všichni známe statistiky - zhruba jednu třetinu platí podnikatelé, podniky a zhruba dvě třetiny platí domácnosti, takže z těch 23,6 miliardy je jedna na podporu podniků, dvě třetiny na podporu domácností. U plátců DPH je to 495 korun na megawatthodinu, protože to je bez daně, u domácností je to 598,50 s daní, takže my říkáme 600 korun. Myslím, že toto zaokrouhlení si v tomto bodě můžeme dovolit.

Současně se připravujeme na to, že 11. nebo 12. července Putin ohlásil odstavení Nord Stream 1, údajně z technických důvodů. Už na to reagovaly i některé jiné okolní státy, které zavádějí stupně pohotovosti, které my v legislativě bohužel zatím nemáme. My takový nástroj nemáme. Pokud se nám povede schválit společně s vámi v legislativní nouzi tu novelu energetického zákona, tak budeme moci udělat kroky jako přípravu na tu nouzi případnou, tak jak to mají Němci, kteří v této chvíli už jsou ve stupni dva, ale to ještě neznamená žádné omezení dodávek. My kdybychom přistupovali k regulaci, kterou má v rukou NET4GAS, tak už dochází k omezení dodávek. Takže tento nástroj nám chybí a my se snažíme, abychom to v rámci legislativy do těch nástrojů, které má vláda k dispozici, dali.

Stejně tak jsme použili nařízení ministra průmyslu a obchodu, kterým nařídil plnit zásobníky. V této chvíli máme zásobníky naplněné z více než dvou třetin. Říkám si, mělo by to stačit do konce ledna. Díky spolupráci v Poslanecké sněmovně, v Senátu a podpisu pana prezidenta nebudeme muset k tomu potřebovat nouzový stav. A toto opatření se dá potom na základě této novely uplatnit i od 1. července příštího roku. To všechno jsou konkrétní kroky a měl by to být národní zájem, na kterém bychom měli mít tu základní shodu. Že to nebude jednoduché, je pravda. My jsme v minulých dnech absolvovali také návštěvu Kataru, kde jsme vyjednávali o dodávce plynu. Uvidíme, jak ta jednání dopadnou.

Když už jste začala s tím, že neděláme nic, tak já jsem chtěl na tom krátkém příkladu ukázat jenom kroky posledních několika dnů nebo týdnů, kdy doháníme letité resty, protože pro Finsko, Pobaltí nebo Polsko Putinovo zastavení kohoutku znamená, že ten problém vyřeší do dvou tří měsíců, nám nebudou stačit ani dva nebo tři roky. Ale je v našem společném zájmu, abychom to udělali co nejrychleji. Jak jsem říkal, nebude to ani rychlé, ani levné, ale udělat to prostě musíme.

Pokud se ptáte, a je to logická otázka, kde na to vezmeme: letošní dividenda ČEZu, pokud ji schválí valná hromada příští týden, bude něco mezi 17,5 a 18 miliardami korun. Z těch 66 miliard, o kterých jsem mluvil, bude, když je to období od 1. 10., tak bude jedna čtvrtina v letošním roce, takže to je něco přes 15 miliard, kdy to znamená, že letošní dividenda ČEZu pokryje všechny tyto náklady. Předpokládáme, o tom jsme se bavili na minulé schůzi tady s panem místopředsedou Havlíčkem, předpokládáme, že příští rok ty dividendy budou prostě vyšší a z toho se budou pokrývat náklady na kompenzaci zvýšených cen energií v příštím roce.

Myslím, že ta informace je korektní, odpovídá realitě. Říkám, schválili jsme jedno nařízení vlády a schválili jsme ten návrh zákona, který jsme postoupili Poslanecké sněmovně. A doufám, že ho společně docela rychle schválíme v rámci legislativní nouze tak, abychom případně mohli zapracovat rozumné a smysluplné pozměňovací návrhy.

Už jsem říkal ve svém vystoupení, že EET je pro nás priorita, ale není na prvním místě. Říkal jsem, že je to zhruba tři měsíce, kdy ten návrh zákona leží v Poslanecké sněmovně, tak abychom to stihli, protože umíme počítat, jak dlouhý může být legislativní proces, tak jsme museli přikročit ještě v červnu k tomu, abychom projednali tento návrh zákona v prvním čtení tak, aby k 1. lednu nenaběhla třetí a čtvrtá vlna.

To je vlastně všechno, co jsem k tomu chtěl říct. Já jsem v zásadě poslední slovo mít nechtěl, protože si myslím, že ta debata byla poměrně silná argumentačně z obou dvou stran. Prostě na to máme roky různé názory, konzistentně jsme si je zachovali. Ale protože jste tady vytáhla i otázku energetické bezpečnosti, kompenzace vysokých cen energií, tak jsem považoval za vhodné, abych takhle v kostce aspoň informoval o těch základních rozhodnutích, která učinila vláda. Také pan premiér říkal, že to rozhodnutí padlo, a teď se bude naplňovat jednotlivými kroky.

Co se týče příspěvku 5 000 korun za dítě pro děti do 18 let v rodinách, které mají příjem do jednoho milionu korun hrubého za rok 2021, výplata bude probíhat od měsíce srpna. Na tom se nic nemění, to tady říkal vicepremiér a ministr práce a sociální věcí v okamžiku, kdy se ten návrh zákona projednával. To je asi všechno v té reakci. Myslím, že nebylo od věci, přestože máme 18 minut po půlnoci, aby takhle v krátkosti aspoň ty základní informace zazněly.

Současně platí, že pečlivě posuzujeme a debatujeme s našimi kolegy z jiných evropských států o efektivitě některých opatření, a my se prostě neshodujeme. Některá opatření nejsou efektivní, stojí velké peníze a ve skutečnosti prodlužují vysokou inflaci. Ale k tomu se určitě dostaneme v jiném okamžiku při projednávání jiných návrhů zákona.

Děkuji za pozornost a prosím Poslaneckou sněmovnu, aby tento zákon propustila do druhého čtení. Nebudeme navrhovat žádné zkrácení lhůty. Myslím si, že když projde dneska do druhého čtení, tak to stihneme v pohodě do konce roku zrušit. A jak jsem říkal ve svém úplně prvním úvodním slově k tomuto návrhu zákona, pokud se nám to povede, tak podnikání v České republice bude zase o něco svobodnější a o něco méně byrokratické. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců vládní koalice.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já konstatuji, že to bylo závěrečné slovo navrhovatele, ministra financí Zbyňka Stanjury. Zeptám se, jestli má zájem o závěrečné slovo zpravodaj. Nemá. Děkuji. Mám v tuto chvíli avizovánu přihlášku s přednostním právem, kdy se hlásí pan místopředseda Poslanecké sněmovny pan Karel Havlíček. Pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: To bude rychlé. Ale já toho využiji, když tady takhle všichni jsme, pro jednu věc, a to je ten plyn. Prosím, zkusme si to nastudovat. Není nic jednoduššího než se podívat na minulost, a teď to vůbec nemyslím politicky. Teď to myslím technologicky a energeticky. Rozumím tomu, že ne každý prostě v tom byl, já také nejsem energetik každým coulem, ale pohyboval jsem se v tom a aspoň vím, jaké jsou souvztažnosti.

V roce 1997 uzavřel státní Transgas smlouvu s norským dodavatelem na norský plyn. V pořádku. Už v té době se uzavřel kontrakt obchodního charakteru a ten plyn, který k nám šel, už nebyl zdaleka norský. Z drtivé většiny už na konci 90. let to byl plyn ruský. Jedna věc je obchodní kontrakt, druhé je to, co k nám teče. A ten plyn ruský k nám tekl logicky z německých trubek, protože to tam přebíjel ten plyn ruský. To není o ničem jiném, než že vždycky tady byl ten plyn ruský. To je jenom zkratka, tak jak to říkáme.

V roce 2002, pokud se nepletu, došlo k privatizaci Transgasu, prodal se za více jak 100 miliard korun. Tenkrát to bylo v rámci oposmlouvy, to znamená ČSSD za podpory ODS. Přišli jsme definitivně o toho, kdo přepravuje plyn, o toho, kdo distribuuje plyn a následně... (Komentáře z pléna. - Místopředsedkyně Mračková Vildumetzová: Prosím nepokřikujte.) ... to bylo o tom, kdo ho prodává. Nic z toho nám dneska nepatří. Ale popravdě řečeno, to v tom už tu hlavní roli nehraje, protože plynul kontrakt. V roce 2011 se dostavěl Nord Stream 1 a ten úplně definitivně přebil to množství toho plynu jiného za ten plyn ruský. A to okamžitě nabylo tak, že v roce 2015 vlivem Nord Streamu 1, ne vlivem vlád, ani ta vláda předcházející Nečasova nebo ta Sobotkova a další na to neměla žádný vliv, tak byl 99 % podíl v roce 2015 toho, co k nám teče, plynu ruského. Jinak to nešlo. To je jednoduchá matematika. Firmy, které to dnes kupují, nikoliv stát, protože už Transgas samozřejmě tady patří někomu jinému, respektive zprivatizovalo se to, tak ty firmy, které to kupují, tak to kupují jako směsku plynu, a ne jako plyn, který si určí, že to bude ruský plyn, anebo to bude norský plyn. To je úplný nesmysl. Kupují to z burzy, z drtivé většiny z burzy, a ti, kteří to prodávají na té burze, to prodávají jako směsku plynu.

Díky geografické poloze České republiky, vnitrozemské, Slovenska, Maďarska a Rakouska jsou tyto země prakticky odkázány na ruský plyn. Pokud bychom na něj nechtěli být odkázáni, museli bychom přesměrovat naši zemi někam na západ. Tak je to prostě dáno. Polsko o něco méně, Německo také o něco méně, protože mohou o něco více využít přímou trubku, která tam vede z Norska.

Co se týká možnosti, která tady byla někdy v roce 2016 za Sobotkovy vlády, to znamená budovat STORK II, nebo Štork 2, tak to byla polská záležitost. My jsme tenkrát o to usilovali, schválilo se to ve smyslu toho, že Evropská komise byla připravena na to dát peníze, 60 milionů eur, a ten projekt byl připraven. Polsko z toho na poslední chvíli cuklo. Proč z toho cuklo? Protože byl dostaven Nord Stream 1 a protože měli vážné pochybnosti, že tenhle ten STORK II nebude využit, nemluvě o tom, že v té době zkapalněný plyn byl zásadně dražší, což konečně je i dneska, a ekonomicky to nevycházelo. To znamená, Polsko celkem pragmaticky tenkrát řeklo nikoliv. Vlivem toho se dostali na takzvaný list - bohužel se nedostali na list strategických projektů, tím pádem Evropská komise nebyla ochotna přidělit v roce 2019 už ani korunu. Takže Polsko z toho definitivně cuklo. Já to teď nevyčítám ani vládě té, nebo ani vládě jiné. Já jenom říkám, naučme se prosím základní násobilku energetiky, protože jestliže dneska někdo řekne, že je tady 99 % ruského plynu, to má pravdu. To bylo i v roce 2015, a předtím to bylo o něco méně, ale bylo to díky tomu, že logicky se vybudoval Nord Stream 1 a že bylo čím dál tím více v německých trubkách ruského plynu, protože my kupujeme plyn nikoliv takový, jaký si určíme, ale takový, jaký je v té směsce. O ničem jiném to není.

A kdybych teď tady měl prosím pěkně reagovat na tu podporu od podnikatelů přes domácnosti a tak dál, jedinou věc, prosím vás, u těch podnikatelů. Neříkejme, že podporujeme podnikatele. Od začátku roku jim nešlo v oblasti energetiky vůbec nic. Ano, můžeme říct, nepošleme nic. I to je řešení, i to je nějaký přístup vlády. Jediné, co se pro ně připravilo, byla jakási záruka. A my jsme dávali tisíc záruk v měsíci v rámci covidu. Teď, pokud vím, tak se zažádalo o jednu jedinou. To je jedna jediná podpora pro podnikatele. Že se konečně schválily obnovitelné zdroje energie, které jsem tady co 14 dní připomínal, je dobrá zpráva, bohužel s ročním zpožděním, protože to bude až někdy od října tohoto roku. My jsme na to upozorňovali někdy od listopadu, od prosince, že by se to mělo schválit.

Energetický tarif, prosím pěkně, hlavně ho neobhajujme. Je lepší něco než nic, ale všichni velmi dobře víte, co je to za paskvil. Vždyť jste to přece museli vidět! Vždyť jste viděli připomínky Energetického regulačního úřadu, vždyť jste viděli připomínky ÚOHSu, vždyť jste viděli připomínky MPSV, vždyť jste viděli připomínky Ministerstva financí! To, co se tam včera zbastlilo, bylo narychlo uděláno něco, aby se naoko ukázalo, že něco bude. Ono se to asi dopracuje v následujících týdnech, tomu chci docela věřit, ale ten tarif, který notabene nebude platit pro ty panelákové lidi, chápu to, že to pro ně nejde, chápu i, proč to nejde, a vytvoří se zase něco nového pro ně, je naprosto zbytečná věc. Mohlo se to udělat jednodušeji tak, že se jedním programem mohli nasytit ti i ti. Ale to už je teď ztracené, dali jste to takto. Ale prosím pěkně neříkejte, jakou skvělou podporu vytváříte! Děkuju. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. V tuto chvíli vidím, že se s přednostním právem hlásí pan ministr financí. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Ze skromnosti sobě vlastní Karel Havlíček zapomněl říct, že nevypsal kompenzace za nepřímé náklady v energeticky náročných... No nevypsal! Tak to prostě je! Bylo to v roce 2021, a pro letošní rok jste se na to vykašlal. Vypsali jsme to až my. Byla to zásadní připomínka Svazu průmyslu a dopravy a my jsme jí vyhověli, protože měli pravdu. A přesto máte odvahu sem přijít a říct: neudělali jste pro podnikatele nic! No mnohem víc než vy! Já neříkám, že jsme nemohli udělat víc, ale máme nějaké rozpočtové možnosti.

Ta pohádka, že jsme měli vždycky 99 % závislosti na ruském plynu, je jenom pohádka. Možná pro dospělé, ale víte, jak je to v těch pohádkách. S realitou to nemá příliš moc společného. Ve všech mezinárodních statistikách jsme měli uváděno ještě před pár lety 75 % závislosti na ruském plynu. Já tomu rozumím. Karel Havlíček tady chtěl Rosatom. Pořád je tady hájil. Kolikrát jsme to tady slyšeli, takže se potřebuje z toho nějak dostat. Není to prostě pravda. Můžeme si říkat o našich severních sousedech, co chceme, ale oni se připravili a na Putinovi už jsou dneska nezávislí. Na rozdíl od nás. Můžete se smát, ale je to tak. Tak se ptejte svých polských kolegů. Vy vlastně žádné kolegy v Polsku nemáte, ale my je tam máme, v těch politických stranách, a přestože Občanská platforma a PiS se řežou hlava nehlava uvnitř na domácí politické scéně, tak na tom byla strategická shoda a Polsko to dlouhodobě chystalo, stejně tak jako pobaltské státy, stejně jako Finsko. Všichni, kteří měli stejně jako my špatné historické zkušenosti s ruským impériem, se na to připravili, jenom u nás byl klídek. Nedělalo se vůbec nic, protože dostaneme kompetitivní nabídku od Rosatomu a ještě od té čínské firmy, jejíž jméno jsem dávno zapomněl. A tak to fungovalo a dnes to doháníme, protože jinou možnost prostě nemáme. A ještě ti, kteří to zavinili, nám budou říkat, že děláme málo! A to je tedy fakt moc! (Potlesk vládních poslanců.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: S přednostním právem pan místopředseda Karel Havlíček. Pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Opět jste prokázal, že čerpáte možná z nějakých povrchních novinových plátků a že jste úplně nepochopil, jakým způsobem se vytváří energetická a hlavně plynová infrastruktura v rámci střední a východní Evropy. Ale já už toho nechám s tím plynem. Stačí jenom se na to podívat, dostudovat si to. Konečně máte tady podle mého názoru docela schopné lidi, tak se když tak u nich informujte.

K té podpoře těch nepřímých nákladů. Je to jednoduché. My jsme byli první, kdo ji zavedl, a to v roce 2021 ve výši tuším 1,2 nebo necelé 1,3 miliardy korun. Samozřejmě my jsme ji připravili i na rok 2022. Jak můžete vědět, že bychom ji nepřipravili na rok 2022? Vy jste ji dali na úrovni 760 milionů. To znamená, dali jste jí méně, než jsme jí dávali my v roce 2021. Ano, možná to bude dostačující, nakonec se ještě dneska neví, takže jste dali o 400 až 500 milionů méně, chlubíte se tím, jaká je to sláva, ačkoliv my jsme v roce 2021 dali víc. A stejně kdybychom dneska byli u vlády, tak to připravíme na rok 2022 bez větších problémů - kompenzace nepřímých nákladů. Ano, nejsme u té vlády, to máte pravdu. Ale chlubit se něčím, co jsme vymysleli, co my jsme připravili a co vy teď zkopírujete a dáte to, akorát že to bude o něco méně? Já vám to samozřejmě nevyčítám, je to v pořádku, protože to kdybyste nedali - mimo jiné to není na energetickou podporu ve smyslu cen, ta kompenzace je ve smyslu cen emisních povolenek, proto to bylo vytvořeno už v minulém roce, tak tím se prosím pěkně nechlubte - protože to kdybyste nedali, tak je ostuda akorát! (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: To byl s přednostním právem Karel Havlíček. Nyní se hlásí s přednostním právem pan ministr financí.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Karel Havlíček může mluvit, jak dlouho chce, jak rychle chce, ale on navrhl a jeho vláda do rozpočtu na nepřímé náklady nula. Já jsem přiznal, že v roce 2021 to bylo, na letošní rok tam byla jedna velká nula. A to je o hodně méně než 800 milionů. Na tom se snad shodneme, ne? (Potlesk vládních poslanců.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Já připomenu, že jsme u ukončení obecné rozpravy u zákona o evidenci tržeb, a nyní se budeme muset vypořádat s hlasováním, protože zde padl návrh na zamítnutí předloženého návrhu. Ano? Tento návrh dal pan poslanec Robert Králíček. Vidím, že je tady návrh na odhlášení, takže já vás všechny odhlásím. Ještě zagonguji, i když už jsem předtím gongovala, ale ještě diskuse a rozprava probíhala. Počkám, až se nám počet ustálí.

 

Takže všichni víme, o čem budeme hlasovat. Budeme hlasovat o zamítnutí předloženého návrhu.

Já v tuto chvíli zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Já vám děkuji.

V hlasování číslo 5 bylo přihlášeno 132 poslanců, pro bylo 45, proti 86, zdržel se 1. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor... (Hluk v sále.) Pane předsedo...! Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Zeptám se, navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Jiný návrh nevidím, takže o tomto návrhu budeme nyní hlasovat.

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Děkuji.

V hlasování číslo 6 bylo přihlášeno 132 poslanců, pro bylo 130, nikdo nebyl proti, 2 se zdrželi. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán jako garančnímu výboru výboru rozpočtovému.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání? Vidím, pan poslanec Patrik Nacher.

 

Poslanec Patrik Nacher: Abychom se nenudili v hospodářském výboru, tak bych dal, z logiky věci si myslím, že to tam spadá, návrh, aby to spadalo i do hospodářského výboru. Kolega Adamec mi to určitě odpustí.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Je tady další návrh? Žádný nevidím, takže je tady návrh, aby tento sněmovní tisk o evidenci tržeb byl ještě přikázán hospodářskému výboru. Víme, o čem budeme hlasovat?

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Já vám děkuji.

V hlasování číslo 7 bylo přihlášeno 132 poslanců, pro bylo 41, proti 32, zdrželo se 59. Návrh nebyl přijat.

 

Na zkrácení žádný návrh nepadl. Takže projednali jsme schválený pořad 27. schůze. Končím projednávání tohoto tisku, končím tuto schůzi a připomínám, že zítra, v pátek 24. 6., bude v 9 hodin zahájena 28. schůze. Děkuji vám mnohokrát. Omlouvám se - bude dneska, 24. června, zahájena 28. schůze v 9 hodin. Děkuji mnohokrát. Přeji vám všem krásný večer a dobrou noc.

 

(Schůze skončila v 0.35 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.