(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 166/ - druhé čtení

Nejdříve se s přednostním právem hlásí pan předseda Výborný. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, paní předsedkyně. Vážená vládo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, protože samozřejmě jsou nějaké informace kolující v éteru, tak pojďme hned na úvod si říci, že tyto dva body, dva jediné body pořadu dnešní schůze, jsou tak zásadně důležité, že by mělo být společnou odpovědností celé Sněmovny oba dva tyto body dnes projednat a také hlasovat o nich, pokud se tedy nejedná o druhé čtení, to je v případu toho druhého návrhu, a já tedy prosím, aby paní předsedkyně procedurálně tuto ambici všech pěti koaličních stran nechala odhlasovat, tedy že o obou dvou tiscích budeme jednat i hlasovat meritorně po 19., 21., případně i po 24. hodině. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. To je procedurální návrh, o němž se bude hlasovat bezprostředně, bez diskuse, tudíž přivolávám kolegyně a kolegy z předsálí.

 

Připomínám, že hlasujeme o tom, že bychom dnešní jednání a hlasování meritorně měli i po 19., 21., případně 24. hodině.

Já tedy zahajuji hlasování o tomto návrhu a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 3 přihlášeno 133 přítomných, pro 87, proti 43. Návrh byl přijat.

 

Předložený návrh uvede za navrhovatele ministr financí Zbyněk Stanjura. Prosím, pane ministře, abyste se ujal slova.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Vážené poslankyně, vážení poslanci, po delší době se vracíme k tisku 166. Návrh zákona reaguje na Poslaneckou sněmovnou schválený návrh státního rozpočtu na rok 2022 a podstatou je zachování průměrné měsíční sazby za státního pojištěnce na úrovni minulého roku, to je 1 767 korun měsíčně, čímž dojde k úspoře prostředků ve státním rozpočtu ve výši přibližně 14 miliard korun.

Původně v tomto návrhu byla částka 1 567 korun na druhé pololetí. Byla to jednoduchá matematická operace, tak aby průměr byl 1 767. Vzhledem k délce legislativního procesu bude načten koaličně dohodnutý pozměňující návrh. Ten posune účinnost na 1. srpen. Pokud bude schválen 1. srpen 2022, ta částka za pojištěnce se adekvátně sníží na 1 487, tak aby byla zachována ta platba 1 767 korun za měsíc a jednoho státního pojištěnce.

Vraťme se k tomu, jak vzniklo to číslo, které bylo původně platné. Minulá vláda vycházela z pesimistické predikce Ministerstva zdravotnictví, podle které měly zdravotní pojišťovny hospodařit v roce 2021 s deficitem 50 miliard korun, dokonce přes 50 miliard korun byl odhadovaný deficit v této pesimistické predikci Ministerstva zdravotnictví, a to by znamenalo, že by prakticky byly vyčerpány zůstatky na jejich účtech. Tato predikce však naplněna nebyla a v loňském roce systém veřejného zdravotního pojištění hospodařil s deficitem 13 miliard korun, to znamená, ten hlavní argument pro navýšení platby přestal platit.

Mám aktuální informaci o vývoji hospodaření systému zdravotního pojištění v letošním roce.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já požádám kolegy a kolegyně o klid! Případně přesuňte své rozhovory do předsálí, pokud chcete něco dalšího diskutovat. Ztište se prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji, paní předsedkyně. Na konci května bylo na účtech zdravotních pojišťoven více než 58 miliard korun a výsledek hospodaření za prvních pět měsíců systému veřejného zdravotního pojištění je plus 6 miliard korun.

Uprchlická krize, kterou zažíváme, není argumentem proti návrhu na snížení, protože zdravotní pojišťovny dostávají platby za uprchlíky, kteří jsou v systému registrováni jako státní pojištěnci. V této chvíli aktuální číslo je, že 77 000 uprchlíků, převážně žen, si našlo práci, to znamená, platí si sami zdravotní pojištění, včetně jejich zaměstnavatelů, a už tuto platbu nerealizuje český stát a český státní rozpočet.

Když si vzpomeneme na debatu v prvém čtení, tak jsem říkal, že podle mého názoru a názoru expertů Ministerstva financí jsou velmi pesimisticky odhadnuty příjmy zdravotního pojištění z komerčního sektoru, to znamená to, co si platí samotní zaměstnanci a co za ně platí zaměstnavatelé a co si platí osoby samostatně výdělečně činné. Já to nikomu nevyčítám, ale ve zdravotně pojistných plánech, které pojišťovny představily pro rok 2022, očekávaly zvýšený výběr pojistného o 4,5 %, za leden až duben tento výběr rostl o 9,3 %. To všechno samozřejmě napomáhá tomu, že ten systém je zatím v přebytku 6 miliard korun. Z těchto čísel je úplně jasné, že obavy, které tady byly často vyslovovány o tom, jak se sníží kvalita nebo dostupnost zdravotní péče, byly liché.

Já chci jenom připomenout, že za poslední tři roky se roční platba za státní pojištěnce téměř zdvojnásobila, kdy rostla z 68 miliard před třemi lety na 126 miliard ročně. Toto navyšování bylo financováno dluhovým způsobem, a tedy je dlouhodobě neudržitelné.

Nesmíme zapomenout i v těchto těžkých dobách na zdravé veřejné finance. Bude představen pozměňující návrh a předpokládám, že ho zřejmě představí pan předseda správní rady VZP a náš pan kolega poslanec Philipp, který zavádí podstatnou a zejména systémovou změnu v úhradách za státní pojištěnce. Došli jsme v debatách s Ministerstvem zdravotnictví k řešení, kdy pro valorizaci plateb za státní pojištěnce bude používán stejný mechanismus, jaký se používá při valorizaci penzí. Tento systém je vyzkoušený, funguje, a funguje dobře i v okamžiku, kdy je vysoká inflace jako v letošním roce. My jsme tento pozměňující návrh debatovali i s opozicí. Snažili jsme se poukázat na přednosti takového řešení. Ta debata se vlastně nejvíce soustředila na to, jaká bude platba v roce 2023, protože ten valorizační mechanismus by měl být spuštěn od roku 2024.

Chci připomenout, že v debatách se zdravotními pojišťovnami nám byl sdělen spodní limit toho, aby zdravotní pojišťovny fungovaly správně, aby byla zajištěna kvalitní a dostupná lékařská péče, a tento limit byl 1 850 korun. Po debatách nakonec navrhujeme, a bude to představeno v tom pozměňujícím návrhu, aby příští rok byla ta platba 1 900 korun měsíčně za jednoho státního pojištěnce, a pokud vyjdeme z makroekonomických prognóz, tak v letech 2024 by ta platba měla být 1 982 a v roce 2025 2 022 korun. Chci říct, pokud schválíme tento pozměňující návrh hned dnes ve třetím čtení a pak i v Senátu, tak to přinese kýženou stabilitu a na základě kvalitních makroekonomických prognóz mohou i zdravotní pojišťovny minimálně střednědobě plánovat rozsah a kvalitu zdravotní péče. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji panu předkladateli. Nyní návrh, protože jsme ho v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu a usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 166/1 a 2, představí i zpravodaj výboru pro zdravotnictví poslanec Tom Philipp. Jenom připomínám, že ještě není otevřena rozprava, proto faktické poznámky nejsou možné, byť už tady jedna přibyla. Pan poslanec jako zpravodaj nás bude informovat o projednání návrhu ve výboru, případně pozměňovací návrhy odůvodní. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Tom Philipp: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolím si po podrobném představení novelizace zákona panem ministrem už jenom říci, jak probíhalo jednání v rámci zdravotního výboru jako výboru, který byl určen jako garanční.

První jednání proběhlo 25. 7. 2022 (správně: 27. 5.) a novelizace zákona byla projednána, nicméně k ní nebylo přijato žádné usnesení. Další jednání zdravotního výboru, které se konalo 18. května, bylo výjezdní, byla to 10. schůze tohoto zdravotního výboru, přijalo k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, takto sněmovní tisk 166, usnesení.

Po úvodních slovech výbor pro zdravotnictví přijal usnesení: Doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 166. Zmocňuje zpravodaje výboru poslance Philippa, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny popřípadě navrhl i další nezbytné úpravy podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Pověřuje zpravodaje výboru poslance Toma Philippa, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny, což tímto činím.

Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já také děkuji. K hlasování se hlásí paní poslankyně Válková. Není to tedy faktická, ale k předchozímu hlasování. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, paní předsedkyně. Na mikrofon. Stává se to, mně se to moc nestává, že bych měla rozpor mezi tím, jak jsem hlasovala, a tím, jak je na sjetině, ale u hlasování číslo 3, které se týkalo prodloužení doby jednacího dne, jsem hlasovala proti, a na sjetině mám pro. Nezpochybňuji hlasování. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Také děkuji. Ještě než otevřu rozpravu, tak mám několik došlých omluv, které tedy rovnou načtu. Pan poslanec Metnar se omlouvá mezi 9. hodinou do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pan poslanec Krejza se omlouvá z pracovních důvodů. Pan ministr Kupka se omlouvá mezi 9. a 12. hodinou z pracovních důvodů. Z celého jednacího dne se z pracovních důvodů, respektive z důvodu pracovní cesty, omlouvá pan poslanec Stanislav Berkovec.

Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které se již přihlásil s přednostním právem pan poslanec Tomio Okamura. Dále pan poslanec Špičák, paní poslankyně místopředsedkyně Richterová, paní předsedkyně Schillerová. Následně hned několik poslanců se přihlásilo do obecné rozpravy bez přednostního práva. Jako první tedy vystoupí pan předseda Okamura s přednostním právem. Následně se připraví pan poslanec Špičák. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, máme tady před sebou vládní zákon, tedy zákon vlády Petra Fialy, kterým chce Fialova vláda vzít 14 miliard korun veřejnému zdravotnictví. No, vzít. Oni je berou veřejnému zdravotnictví, a tím hrozí zhoršení dostupnosti zdravotní péče pro naše občany. Hnutí SPD zásadně nesouhlasí s tím, aby se zhoršovala dostupnost péče pro naše občany. Proto my tento návrh nepodpoříme.

Vláda Petra Fialy doporučuje, aby došlo ke zmrazení platby za státní pojištěnce na úroveň roku 2021. Kvůli selhání Fialovy vlády je hyperinflace, náklady se v mnohých oblastech násobí a vláda má zřejmě pocit, že se čas skutečně zastavil v roce 2021. Ano, pro vládní pětikoalici Petra Fialy to byl převážně krásný rok. První polovinu loňského roku svorně lhali občanům a voličům, jakou že přinesou změnu, a díky tomu podvodně získali převahu a ujali se vlády. Zprvu se zdálo, že žádné změny nenastanou, protože i pětikoalice pokračovala v covidovém teroru a protiústavním omezování svobod. Plivala na lidská práva a šlapala na ústavu stejně jako předchozí vláda. V mnohém ale změna nastala. Zločiny, mafiánské praktiky, ve vládní partaji STAN skutečně nemají obdoby a co kauza, to skutečně kriminální perla. Vládu předseda STAN a zároveň ministr vnitra Vít Rakušan zahájil tím, že preventivně a předem vyštval policejního prezidenta, a to jen proto, že mu policejní prezident nehodlal jít na ruku. Předseda partaje, kde se zcela zjevně krade, na co se dosáhne, paradoxně vede policisty, kteří jeho partaj a zločince v ní vyšetřují. To je skutečně kuriózní a panu Rakušanovi se nezdá nijak divné, že šéfuje těm, kteří jeho straníky vyšetřují.

Ke krádežím neveřejným v rámci vládního hnutí STAN teď vláda přidává krádeže veřejné. Hodlá ukrást zdravotním pojišťovnám 14 miliard korun. Řeči o tom, že se tu přesouvají nějaké zbytečně ladem ležící peníze z jednoho veřejného rozpočtu do druhého, jsou lež. Je to nestydatá a drzá lež. Peníze v rezervních fondech pojišťoven jsou peníze pojištěnců. Nepatří státu, ale jsou to peníze pojištěnců, které pojištěnci zaplatili na zdravotní pojištění. Jsou to peníze, které jsou vybrány za účelem použití na zdravotní péči. To tady žádný z členů vládních stran neokecá.

Vláda lže také v tom, že zákon, který pojišťovny okrádá - vládní zákon, který pojišťovny okrádá - není diskriminační. Je diskriminační, a to zcela viditelně. Minimální záloha na pojistné pro osoby samostatně výdělečně činné je 2 627 korun. To je ta nejmenší částka, kterou lze platit, ale jinak zaměstnanci i živnostníci platí většinou násobně víc. Ale vláda za státní pojištěnce hodlá platit naopak daleko méně - 1 567 korun. Kdo jsou ti státní pojištěnci? Povětšinou důchodci, starobní a invalidní, nebo matky s dětmi a děti. Doufám, že i vládní poslanec pochopí, že jde o skupiny občanů, které zdravotní péči potřebují - a hnutí SPD chce, aby měli co nejlepší zdravotní péči. Také jde o skupiny občanů, které zdravotní péči ve většině čerpají, často v nadprůměrné výši, a nějakých 15 stovek je zcela jistě nepokryje. No a od toho je to pojištění, kdy se všichni skládáme a platíme bez ohledu na to, zda péči čerpáme, či ne. Ovšem opět v této logice je zcela jasné, že jednak platby nesmí být diskriminační a stát nemá žádné právo platit méně než třeba živnostníci. Minimum by přece mělo být stejné pro všechny.

Fialova vláda se v důvodové zprávě přímo hlásí k myšlence, že účelem zákona je odčerpat rezervy ze zdravotních pojišťoven, a to je absolutně nepřípustné. Vláda si notuje, že její krádež peněz na zdravotní péči občanů nemá dopady na národnostní menšiny ani na rovnost mužů a žen, když se podíváme do té vaší zprávy. Ano, okradeni jsou všichni pojištěnci, muži i ženy, Čech i Moravák či Rom.

Vážená vládo, ale na takové pojetí rovnosti vám Čech, Moravák i Rom kašlou. Jejich peníze, které zaplatili na zdravotní pojištění, patří do zdravotnictví, a pokud jsme si rovni, tak platí, že ani stát není něco více a musí platit stejné minimum jako všichni občané této země. Pojďme si rovnou také říct, že kdyby tu platila rovnost a vláda platila jako občané, pak by dokonce občané mohli platit méně. Protože dnes fakticky všichni občané dotují stát. Takže milá vládo, z níž část se tváří pravicově, řekněte svým voličům, živnostníkům, manažerům, firmám i zaměstnancům, těm, kteří volí nás - nás volí samozřejmě také - že zatímco jejich minimum, které platí, a vůbec částky, které platí, se budou s inflací zvyšovat, tak vláda svůj podíl bude naopak snižovat. Takže zatímco oni budou platit více, tak vláda bude platit svůj podíl méně, bude ho snižovat.

Tahle pseudopravicová vláda namísto aby snižovala finanční zátěž zaměstnavatelů a zaměstnanců, dělá pravý opak. Vláda namísto aby hledala zdroje a posilovala je, vypouští ústy předsedkyně Pekarové Adamové nesmysly typu: prodejme Budvar. Uvažování vládní TOP 09 je: Budvar státu vydělává peníze, je ziskový, tak ho prodejme.

Já vám dám jinou radu. Chcete peníze? Tak se podívejte na Německo, kde vlády mají podíly v ziskových firmách. Komu patří velmi zisková, kdysi česká, firma PPL? Německé poště. Zatímco Česká pošta je po většinu posledních let ztrátová, tak Německá pošta to evidentní umí a naopak prosperuje v České republice a z našich peněz tak dotuje německé rozpočty. Koneckonců, když dnes řešíme ceny plynu, tak i český plynovod, který nám vydělával v minulosti, vláda prodala Němcům a další plynovody Němci chytře budovali. Až opadne situace kolem Ukrajiny, budou to Němci, kdo budou vydělávat na ruském plynu ještě víc než dnes. A co české vlády? Co vydělává, to chtějí prodat a to, co by mohlo vydělávat, jako Česká pošta, to vedou od krachu ke krachu. A pokud něco úspěšného, jako třeba Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, prodat nemůžete, tak se to pokoušíte alespoň vytunelovat.

Vážené dámy a pánové z vlády, styďte se! Hnutí SPD nepodpoří tento zákon vlády Petra Fialy, kterým chcete tunelovat peníze určené na zdravotní péči všech našich občanů. Vláda Petra Fialy chce zhoršit dostupnost zdravotní péče pro naše občany. A všimněte si, a to je příznačné pro vládu Petra Fialy, že vláda vůbec nemluví o ambici zlepšovat zdravotní péči pro naše občany. Vy v podstatě jenom se zoufale obhajujete, že se nebude zhoršovat. To je ambice vlády? Přece ambicí každé vlády by mělo být, aby se životy občanů zlepšovaly.

Takže naše hnutí, naše hnutí SPD, chce naopak zdravotní péči pro naše občany zlepšovat. A k tomu jsou potřeba ve zdravotnictví peníze. Samozřejmě se může jednat i o systémové změny, ale o těch už jsme hovořili mnohokrát. Ale jsou ve zdravotnictví k tomu potřeba peníze i vzhledem k té inflaci, ke zvyšování nákladů, ke zvyšování vstupů, které nejen zdravotnictví provází.

Takže krátce a stručně shrnuto, tento vládní návrh zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění představuje vážné ohrožení dostupnosti a kvality zdravotní péče pro české občany. A to ani jsem ještě nehovořil o tom, že vláda přišla s tímto návrhem ještě před vypuknutím konfliktu na Ukrajině. To znamená předtím, než do systému zdravotnictví nám tady přišly statisíce ukrajinských migrantů. A přesto na snížení těch peněz trváte. Takže teď tady nebudu rozebírat problematiku ukrajinských migrantů, kteří jsou pro vládu Petra Fialy na prvním místě, a vláda kašle na české občany, těm nepomáhá, pomáhá Ukrajincům. Ale teď tady hovořím o tomto vlastně nesmyslu, který vlastně časem přišel během letošního roku, že přestože přišlo mnohem více pojištěnců a jsou to především státní pojištěnci, to znamená ti, za které platí stát, tak vy nadále trváte na tom návrhu, kterým jste chtěli snížit zdravotní péči českým občanům ještě letos v únoru před tou krizí. Takže to už samozřejmě i prvňáček si dokáže spočítat, že samozřejmě ty peníze budou chybět i vzhledem k té inflaci. A tady právě neobstojí ani ten argument ohledně těch rezervních fondů.

Takže jak jsem říkal, hnutí SPD tento návrh nikdy nepodpoří. Jsme proti zhoršování zdravotní péče pro naše občany. A tu valorizaci, o které jste tady mluvili, kterou až na základě tlaku opozice, když jsme tady obstruovali tento zákon, a já se hrdě hlásím k tomu, že jsme to tady v prvním čtení obstruovali jako SPD, protože my bojujeme do posledního dechu, bojujeme tady za to, aby se nezhoršovala zdravotní péče pro občany, nechceme tenhleten zákon, že my chceme naopak zlepšovat zdravotní péči pro občany. Vy jste tam na základě tlaku opozice, kdy jsme to tady obstruovali, tak jste tedy přišli s tím, chtěli jste nás uchlácholit tím, že přijdete s nějakým mechanismem valorizace. No, to jste ovšem ještě neřekli ty parametry, které bude mít ta valorizace. Já jsem to samozřejmě čekal. Takže i po té vaší valorizaci, která ovšem má být až od příštího roku, tak to bude méně, méně peněz ve zdravotnictví než těch 14 miliard, které odtamtud letos vláda chce vzít.

Takže vůbec - a to ani nemluvím o té inflaci, já nemluvím o těch dalších faktorech, to tady jenom zmiňuji, abychom si to uvědomili. Takže opět ani ta valorizace nepřinese zlepšení dostupnosti zdravotní péče, to je myslím zcela jasné a s tím prostě SPD nemůže souhlasit. Děkuju za pozornost a samozřejmě se vyjádří ještě naši další poslanci.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je přihlášen s faktickou poznámkou pan ministr Stanjura. Zeptám se pana Jakoba, jestli to je faktická, nebo přednostní právo. Faktická? Takže nyní pan ministr, prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Tak jenom pár poznámek. Pan předseda Okamura neměl čísla, když mu někdo psal ten projev. Tak mu připomenu, že za prvních pět měsíců systém zdravotního, veřejného zdravotního pojištění je v zisku 6 miliard. Pane předsedo Okamuro, prostřednictvím paní předsedkyně, nemáme žádné veřejné zdravotnictví. Máme zdravotnictví, ve kterém jsou i soukromé subjekty, mnoho lékařů je soukromých, to určitě víte. Máme systém veřejného zdravotnictví.

Co vlastně ale pan předseda Okamura navrhl v tom svém vystoupení? Za prvé jako přítel Putinova Ruska říká migranti místo uprchlíci před válkou, to mě tedy nepřekvapuje. On navrhuje zvýšit platbu za státní pojištěnce, to znamená i za uprchlíky. Současně ve svém vystoupení řekl, že navrhuje zvýšit daně zaměstnancům a zaměstnavatelům. Může si pak přečíst ve stenozáznamu svůj projev a nemusí pak pan předseda Okamura kroutit hlavou. On nám to popisuje, jako by stát měl nějaké vlastní peníze. Máme peníze jenom daňových poplatníků, nic jiného. Takže bavíme se o tom, abychom rozumně spravovali peníze daňových poplatníků. A nebude to 1 567, ale 1 767. Jedna faktická chyba za druhou. Na ty urážky nebudu reagovat.

Ale pak použil případ Německé pošty. Já bych poprosil pana předsedu Okamuru, aby si nechal zjistit, kdo je vlastníkem Německé pošty. On si myslí, že je to stát, evidentně z jeho vystoupení. Ano, je to úspěšná firma. Mimo jiné proto, že stát ji privatizoval. Dlouhodobě, koncepčně a dlouho tam snižoval svůj podíl. Ano, je to úspěšná, zisková firma. Představte si jeho vystoupení, co by tady vyváděl, kdybychom s obdobným plánem, s obdobnou ambicí přišli my.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Jakob a připraví se s faktickou pan poslanec Mašek. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju. Já bych chtěl fakticky poznamenat, že jsme v druhém čtení, kde se mají přednášet pozměňovací návrhy. Nicméně ta řeč pana Okamury byla jedna lež za druhou a já na ty lži musím reagovat.

Pan Okamura tvrdil, že vláda krade z rezervních fondů peníze pojištěnců. Lež! Jaká jsou fakta? Taková, že by byl schválen státní rozpočet, musely se hledat úspory, a ty platby tedy jsou snížené, což tady projednáváme. Zároveň ale tady bude načten ten pozměňovací návrh, takže když pan Okamura tvrdil, že dojde k zafixování těch plateb, tak je to další lež. Protože tady zazní onen avizovaný pozměňovací návrh, který nevznikl pod tlakem opozice - další lež - protože to máme napsáno v programovém prohlášení vlády.

Dojde ke zhoršení zdravotní péče? Lež! Obrovská lež, strašení lidí. Nedojde k žádnému zhoršení, ohrožení zdravotní péče, padlo to tady několikrát. Nikdo nemusí mít takovouto obavu.

Další lež: vláda kašle na české občany. Nehorázná lež a další dlouhodobý faul pana Okamury. Vláda už v této nelehké době dává našim občanům přes 100 miliard, včera rozhodla o další podpoře.

Pro stát výdělečný Budvar - další lež! Stát neměl z Budvaru za poslední čtyři roky ani korunu z jakékoliv dividendy. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Mašek a připraví se pan poslanec Tomio Okamura. Vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedkyně, vážení ministři, kolegyně, kolegové, já musím zareagovat na pana ministra financí Stanjuru, který nám tady sice správně řekl, že to nejsou žádné vládní peníze, jsou to peníze všech občanů, ale tady jde také o zdraví všech občanů. A jestliže jsme se za uplynulé vlády dostali na 10 % HDP vynakládaných na zdravotnictví a teď svým návrhem ho vracíme o několik procentních bodů zpátky, tak to se samozřejmě pojí s tím, že se nemůže zachovat rozsah té zdravotní péče, nemůžou se zachovat termíny. A já už se setkávám teď v nemocnicích s tím, že se na mě kolegové obracejí a bojí se toho. Ty obavy mají. Takže znovu připomínám, dostali jsme se na standardních 10 % HDP, vracíme to zpátky.

A my souhlasíme samozřejmě s valorizačním automatem, ale nesouhlasíme s tím výchozím základem. Naše vláda zdvihla ten základ na 1 957, tuším, abych se o nějakou korunu nespletl. A my bychom s tím automatem neměli žádný problém, kdyby ta základna byla právě tady. To by znamenalo, že se ta péče zachová v kvalitě i rozsahu, který je potřeba pro občany České republiky, které si bereme do úst s tím, že jsou to v podstatě jejich peníze. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Také děkuji. Nyní je přihlášen s faktickou pan poslanec Tomio Okamura a připraví se s faktickou pan poslanec Brázdil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, tak já budu reagovat na ministra financí Zbyňka Stanjuru, protože ta vládní křeč a to, jak se zaplétá do lží, tak to je opravdu už vrchol. Takže já ocituji ze svého projevu, protože pan ministr Stanjura si dělal nepřesné poznámky, a jestli takhle funguje ministerstvo, což vidíme, tak potom je to tragédie. Já jsem řekl, ocituji: "Takže milá vládo, z níž část se tváří pravicově, řekněte svým voličům, živnostníkům, manažerům firem i zaměstnancům, že zatímco jejich minimum, které platí, a vůbec částky, které platí, se budou s inflací zvyšovat, zatímco vláda svůj podíl bude snižovat. Tahle pseudopravicová vláda namísto aby snižovala finanční zátěž zaměstnavatelů a zaměstnanců, dělá pravý opak. Vláda namísto aby hledala zdroje a posilovala je, vypouští ústy předsedkyně TOP 09 Pekarové Adamové nesmysly typu prodejme Budvar." Já jsem naopak kritizoval a kriticky jsem se vyjádřil k tomu, že vláda nesnižuje zátěž zaměstnavatelů a zaměstnanců. Tak tady nepřevracejte moje slova.

SPD je vždy proti zvyšování zátěže pracujících občanů. Díky hlasům SPD se tady mimo jiné prosadilo i zrušení superhrubé mzdy, takže jsme nechali díky hlasům SPD více peněz v peněženkách slušným občanům. My prosazujeme debyrokratizaci státu. Takže teď jsem vám ocitoval, já stenozáznam nepotřebuji, protože v něm to podle mě ještě není. Já tady mám ten projev přímo. Takže já jsem se naopak kriticky vyjadřoval k tomu, že by se měla zvyšovat finanční zátěž zaměstnavatelů a zaměstnanců a také - prostě že by se měla zvyšovat ta zátěž. Takže to jsem vám jenom pro vaši informaci ocitoval, takže by bylo dobré nelhat o tom, co jsem říkal.

Další taková věc, to je zoufalé plivnutí, že jsem přítelem Putinova Ruska. To je teda opravdu pozoruhodné, vy už fakt vůbec nic jiného nemáte, protože o SPD je známo, že my jsme... (Předsedající: Čas!) Dobře, já se hlásím ještě jednou.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Dále se hlásí pan poslanec Brázdil, připraví se pan poslanec Nacher, oba s faktickou poznámkou. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Milan Brázdil: Já děkuji za dvě minuty. Dámy a pánové, asi se všichni shodneme na tom, že zdravotnictví v naší republice je výborné. Fakt patříme - jezdíte na Západ, tak víte, jak to tam vypadá. Tam se čeká na mnoho operací. Dneska když dostanete infarkt v Jeseníku, tak helikoptérou jste v Olomouci do hodinky a to je přesně ten interval, kdy ten myokard nebude poškozen. Máme tu výborné zdravotnictví, ale když ty peníze nepůjdou do toho zdravotnictví, půjdeme níž než těch 10 % HDP, tak jak ho udržíme? Lépe řečeno, kdo vlastně podrží to zdravotnictví nad vodou? No to budou ti lidé. Jich je ale málo, čím dál míň. Lékaři nejsou, zdravotníci nejsou. Tedy já chápu, že peníze - peníz je papírek, s tím můžete tak maximálně zatopit, s kovem asi ne. Ale ty peníze jsou důležité pro to, aby to zdravotnictví zůstalo na té úrovni. A nejenom zůstalo, abychom drželi ten krok. Naši všichni lidé z ciziny se vrací k nám odrodit, chodí k zubaři, tady si nechají dělat všechno, všechno důležité, protože našim zdravotníkům věří. Prosím, ale ty peníze tam jsou potřeba. Zdravotníci to nevydrží dělat jenom proto, že je to baví. Ono je to baví. Samozřejmě, že - pan Jákob, prostřednictvím, říká: tady přece nepoklesne zdravotnictví, péče. No tak já vám řeknu za všechny zdravotníky, to víte, že udělají maximum, i kdyby měli padat na ústa, ale ty peníze tam prostě potřeba jsou.

Nechci to eskalovat, nechci říkat, že... Peněz bude vždycky málo, ale my si musíme říct, co je důležitější. Dát to do cest, do nějakých jiných projektů, anebo pečovat o lidi, kteří tady pracují a chceme jim zachovat to zdraví, hlavně tedy do zdravotníků je taky ty peníze potřeba dát. Děkuji, že jsem mohl vystoupit.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nechci vás opravovat, ale je to Jakob krátce.

Pan poslanec Nacher, připraví se pan ministr Stanjura. Stále jsme ve faktických poznámkách. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, mě trochu vyprovokoval kolega Jakob s krátkým. Já bych tady nabídl ještě jiný úhel pohledu, nejenom ten zdravotní, a připomenu, že my dneska, 23. 6., ve druhém čtení probíráme novelu, kterou vy jste vlastně nepřímo svým hlasováním schválili v zákoně o státním rozpočtu, kde jste počítali s těmito 14 miliardami. Takže vy jste v březnu hlasovali pro něco, co projednáváme až teď v červnu. Já to tady říkám férově proto, protože jsem na to upozorňoval už v březnu ve svém projevu. A to mi přijde jako docela důležitý moment, protože jste to často byli v minulosti vy, kteří jste kritizovali, že ty předchozí vlády pracují v rozpočtu s penězi, které nemají. A to teď děláte vy a to je z mého úhlu pohledu také důležitý aspekt.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Tak nyní už je přihlášen s faktickou pan poslanec Tomio Okamura. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, takže tu první lež ministra financí Stanjury jsem už vyvrátil, protože to tady mám přímo napsáno. Takže pan ministr by si neměl sedět na uších, ale on si nesedí, on to dělá schválně.

Druhou věcí je Rusko. Ano, my jsme vlastenecká strana, to znamená, my nejsme ani proruští, ani pročínští, ani probruselští, ani proameričtí. My nedostáváme žádné peníze ze zahraničí na naše kampaně, nepodporují nás ani žádné neziskové organizace. Děláme solitérní vlasteneckou politiku. A protože vy, vaše vláda je zahlcena korupčními skandály, korupcí, lidé si stěžují na to, protože milionům lidí jste zhoršili životy v souvislosti se zdražováním, zahltili jste tady kvůli vaší špatné politice Českou republiku i nepřizpůsobivými migranty, tak teď kopete zoufale kolem sebe. Takže víc už o tom ani nebudu mluvit, protože to zoufalé kopání bude pokračovat. Snad bych jenom poznamenal, že ten vazebně stíhaný pan Redl, ten, co je součástí té mafie a zločinu, sponzoroval i ODS, ta jeho rodina. Ano, ODS obdržela také sponzorský dar. A já se ptám: za co, co byla ta protislužba? To by nám tady měl pan ministr Stanjura říci.

A co se týče zhoršení dostupnosti zdravotní péče, no samozřejmě že to hrozí. Když vy říkáte, že ne, tak mi řekněte, jak vyřešíte stomatologii. Lidé nemají zubaře a podobně, tak si tady za rok řekněme, jak jste to vyřešili. Chci na vás teda řešení stomatologů. Pan ministr Stanjura je z Moravskoslezského kraje, já jsem taky kandidoval za Moravskoslezský kraj, je to největší moravský kraj, jsem napůl z Moravy, a tam je obrovský nedostatek stomatologů. Všichni to víme, hlavně v pohraničí. Vy už jste byli u vlády léta, tak když mluvíte o zlepšování - teda já mluvím o zlepšování, vy o zhoršování - tak vyřešte dostupnost stomatologické péče. A jestli ne, tak to přece nemá smysl, abyste byli ve vládě.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní se hlásí s faktickou poznámkou zatím poslední přihlášený, pan poslanec Jakob. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Tak já už tady ty populistické a jiné útoky pana Tomio Okamury komentovat nebudu, ale chtěl bych poděkovat kolegům z ANO, zejména panu Brázdilovi, prostřednictvím paní předsedající, že má obavy o to financování zdravotnictví stejně jako my všichni. A proto tady dneska bude načten pozměňovací návrh, který založí tu indexaci, valorizaci automatickou, a díky tomu, je to poměrně revoluční věc v České republice, díky tomu potom bude financování zdravotnictví udržitelné, předvídatelné a jasné. A já děkuji, že se na tom shodneme.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ještě faktické poznámky, nejdříve pan poslanec Tomio Okamura, připraví se pan poslanec Mašek. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Tak teď jste mi svým vystoupením ještě připomněl, předseda klubu TOP 09 Jakob, který tady řekl nesmysl ohledně Budvaru, protože tady hájí předsedkyni TOP 09 Pekarovou Adamovou, která řekla, aby se prodal Budvar, aby se prodal výdělečný ziskový Budvar. No vy jste řekl, že čtyři roky z toho stát nic neměl, ale zapomněl jste říct B, že ten stát si to vzít mohl, ale nevzal. Takže tady zase nelžete a říkejte pravdu.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Dále se hlásí pan poslanec Mašek a připraví se i pan ministr Stanjura. Zatím jsme ve faktických. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Mašek: Na pana poslance Jakoba prostřednictvím paní předsedající. Ano, my nemáme problém s valorizačním automatem, je to spravedlivé, ale chceme, aby se vycházelo z částky 1 957 korun, čili z částky na letošek, která právě to všechno, o co my tady máme všichni dojemnou starostlivost, to znamená rozsah, dostatek péče pro naše občany, tak jsme schopni zachovat. Já to budu mít potom ještě v příspěvku v obecné rozpravě, takže to nechci extendovat, ale můžeme to zkrátit, pokud ten valorizační základ nebo ten základ pro ten výpočet bude stanoven na úrovni první poloviny tohoto roku.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní pan ministr Stanjura s faktickou poznámkou.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Opravdu fakticky na vystoupení pana poslance Maška. Já tomu rozumím, já jsem taky přiznal ve svém úvodním slově, že největší spor je o tu částku pro rok 2023. Tak si to namodelujme. Ta částka 1 967, kdybychom na ni šli a počítali zhruba 6 milionů státních pojištěnců, tak je to přibližně 4,8 miliardy korun. Je to částka, o kterou určitě má smysl se přít, nicméně je to zhruba 1,1 % celkových příjmů systému zdravotního pojištění. Takže pokud se shodujeme na 98,9, tak já to považuji za dobrou shodu. Ano, máte pravdu, legitimně se přeme, na tom není nic špatného, o 4,8 miliardy. Jenom říkám, je to 1,1 % v systému veřejného zdravotního pojištění. Je to legitimní debata, ale není to fatální, není to 30 %. Ty postoje nejsou tak daleko, jak by se z některých vystoupení mohlo zdát. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je přihlášen s faktickou, zatím poslední, pan poslanec Kukla. Tak už ne s poslední, ale připraví se pan Kasal. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Kukla: Vážená paní předsedkyně, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, my se tady bavíme o tom, jestli chybí ve zdravotnictví peníze, nebo nechybí. Já vám řeknu jeden příklad z praxe. Kraj Vysočina zřizuje pět nemocnic. A když se podíváte na to financování z pojišťoven, a kolik by ty nemocnice potřebovaly, tak zjistíme, že ony vlastně pacientů mají dost, ale pojišťovny už jim to neproplácejí. Takže de facto poslední měsíc už dělají zadarmo. To samé platí pro praktiky. Pokud mají více pacientů, tak pak jsou také takzvané dohadné položky a ty nemocnice, lékaři se s tou pojišťovnou dohadují, jestli jim ty peníze dají, nebo ne, i když tu péči vykonali. Tak mi tady nikdo nemůže tvrdit, že peníze ve zdravotnictví nechybí. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je přihlášen s faktickou pan poslanec Kasal, následuje pan poslanec Farhan. Prosím.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já si dovolím reagovat na pana ministra, vaším prostřednictvím. Ano, jestliže se na to budeme koukat prizmatem částky 4,8, 1,1 %. Ale jestli budu vycházet z toho, co jsem slyšel včera večer, tak to zdravotnictví není ve vzduchoprázdnu. A když si vezmeme konkrétní ordinaci nebo nemocnici, tak se jim budou navyšovat ceny za energie a za vstupy stejně. A to jako tady o tom vůbec nikdo nehovoří. Bavíme se o podnikatelích, bavíme se o teple doma, ale zdravotnická zařízení, když tam ty pacienty mají, tak musejí svítit a musejí topit stále. A ty náklady se výrazně zvýší. O tom tady není ani slovo. Takže pokud se na to budeme koukat 1,1 %, tak pak máte pravdu, že z toho celku to je minimum. Ale pro ty zdravotníky to bude dost výrazná částka. Protože jezdí za pacienty, benzin 50 korun. Používají papír, používají základní věci, vstupy se jim zvyšují. O tom se tady vůbec nehovoří.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je přihlášen pan poslanec Farhan.

 

Poslanec Kamal Farhan: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, děkuji za slovo. Já rozumím vaší větě, že pro rozpočet 4,8 miliardy, což jste řekl, že 1,1 % to činí, není fatální. Ale jakákoliv miliarda, která chybí v systému veřejného zdravotnictví, může umožnit ať už vstup nových léčiv, inovativních léčiv, na to čekají statisíce pacientů. A pro ně, pane ministře, to je fatální. Děkuji. (Potlesk některých poslanců ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Než se vrátíme k obecné rozpravě, protože žádná další faktická není, tak si dovolím načíst ještě několik omluv, které zatím přišly. Pan poslanec Zlínský se omlouvá mezi 10. a 13. hodinou z pracovních důvodů. Pan poslanec Výborný 9.40 až 10.50 z pracovních důvodů a pan poslanec Jakob mezi 12.15 a 14.15 bez udání důvodu.

Tak prosím, nyní je přihlášen pan poslanec Špičák s přednostním právem za klub se stanoviskem klubu hnutí ANO.

 

Poslanec Julius Špičák: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte, abych se vyjádřil k problematice v poněkud širší rovině, protože ta vážnost situace si to zaslouží. Takže úvodem bych chtěl deklarovat takzvanou mantru, což znamená recitaci. My žijeme skutečně v bezprecedentní době, protože se překrývají dvě, možná vlastně tři krize: pandemická, mezinárodněpolitická, potažmo ekonomická a klimatická s projekcí do všech oblastí našeho života. Každá tato oblast má své vlastní specifické zákonitosti, například pro ilustraci: v letovém provozu, jak sami vidíme v podstatě denně, jsou dopady vidět okamžitě. Ve školství a zdravotnictví v podstatě s velkým odstupem, ale o to jsou tyto důsledky závažnější a velmi obtížně reparovatelné. Za této situace resort zdravotnictví a zvládnutí této velmi komplikované situace vyžaduje komplexní strategii, která buď zcela chybí, anebo je mi utajena.

Ilustrativní poznámka: Před třemi týdny pořádali novináři konferenci s účastí přibližně třiceti takzvaných influencerů ze všech možných segmentů zdravotnictví. Byli tam ředitelé pojišťoven, ředitelé nemocnic, bývalí ministři, jejich náměstci a také současní poslanci z koalice i opozice, zde přítomný kolega Philipp a nepřítomný kolega Svoboda. V podstatě vyznění této konference spočívalo v takové v podstatě opakovaně deklarované větě, že zdravotnictví nevzkvétá. Takže na tom v podstatě panovala naprostá shoda. Shoda panovala v tom, že souběhem výše uvedených vlivů se kvalita poskytované péče a dostupnost zhoršuje a záležitost vyžaduje systematické řešení.

Tady opakovaně byla deklarována skvělá dostupnost, úroveň, nebo adekvátní dostupnost, úroveň zdravotní péče v Čechách. Já vždy říkám, že tato dostupnost a kvalita se velmi obtížně definuje, a my se o to vůbec nesnažíme. A jak tady tedy opakovaně zaznělo: ano, pro vás všechny, věřím, že vám dostupnost zdravotní péče a kvalita je skvělá, ale podívejte se, jak to vypadá v Teplicích, jak to vypadá ve Frýdku-Místku, jak to vypadá v Chomutově. Ta kvalita je naprosto jiná, a dostupnost, a já se s tím setkávám v podstatě denně. Na naprosto banální, nicméně život zásadně ovlivňující vyšetření, jako například echografie srdce nebo koloskopie, se i v Praze čeká několik měsíců a v oblastech, o kterých jsem se zmínil, se čeká v podstatě půl roku.

A podtrhuji, že této konference se ze všech pozvaných přes předběžný příslib nezúčastnili ministři za koalici - financí a zdravotnictví. Jinými slovy, nebyli ochotni přiznat, že jim strategie chybí, a necítili se dostatečně silní v kramflecích, aby své problematické kroky obhájili.

S odstupem několika dnů jsem se zúčastnil zasedání vědecké rady Ministerstva zdravotnictví, jejíž vyústění bylo podobně neakční a nicneříkající. A shodou okolností jsem okamžitě bezprostředně odtamtud odjel na konferenci o organizaci zdravotnictví v Izraeli. A bohužel bez překvapení musím konstatovat, že se jedná o jiný svět. Jedná se o svět vědomý si problémů, o svět, který je ochoten ty problémy skutečně pojmenovat a který je také nabitý energií tyto problémy řešit. A pouhou součástí mozaiky, ale nikoliv v žádném případě zanedbatelnou, 4 miliardy v žádném případně nejsou zanedbatelné, jsou příjmy zdravotních pojišťoven, kde platba za státní pojištěnce hraje nezanedbatelnou roli. A v této souvislosti reálné snížení tohoto příjmu je hazard, který si v současné době v žádném případě nemůžeme dovolit.

Jenom za rok 2021 klesly zdravotním pojišťovnám jejich rezervy o 19 miliard. Systém zdravotního pojištění dokázal absorbovat krizové výdaje díky rezervám zdravotních pojišťoven a díky také obdivuhodnému nasazení většiny zdravotníků. Pokud má ale systém zdravotního financování být i nadále udržitelný, pak výdaje pojišťoven musí odpovídat jejich předpokládaným příjmům. A na to se v podstatě tedy zapomíná a resort je krácen jako žádný jiný ve svých příjmech.

Ano, je pravda, že zůstatky na základních fondech pojišťoven dosahují zhruba 26 miliard. Je ale třeba si uvědomit, že za rok 2021 tyto rezervy poklesly o téměř 20 miliard, a tímto tempem vyvážený systém zdravotního pojištění nemůže rok 2023 přežít. Pokles zůstatků na účtech zdravotních pojišťoven byl samozřejmě způsoben mimořádnou situací, to znamená tedy v podstatě onou pandemií. Současná politická situace, ekonomické důsledky se do celého hospodaření teprve promítají a v podstatě požadavky z toho plynoucí tedy v podstatě narostou, ale zdá se, že s ohledem na pandemii jako kdyby tato vláda měla za to, že tato pandemie tedy odezněla a další krize nenastane. To je ale naprostý opak situace, to je znevážení současné situace, protože epidemie již opět narůstá a v podstatě eskalaci na podzim si netroufám vůbec odhadnout.

Takže výdaje na boj s covidem byly a jsou tedy enormní. Jenom Všeobecná zdravotní pojišťovna od počátku epidemie vydala na boj s covidem, s koronavirem, přes 43 miliard korun V podstatě jako ilustrace toho, že ta epidemie náš život ovlivnila naprosto zásadně, je to, že přes zdánlivý ústup od počátku roku, od nástupu nové vlády, zemřelo na covid stále téměř 5 000 lidí, to je prostě ohromné číslo, a to v době, kdy máme dostupné očkování, kdy jsou dostupné léky a kdy ještě po část této doby platila protiepidemická opatření. Ta byla zrušena bez jakékoliv strategie, co dál, a při současné tedy eskalaci - a zejména, co tedy bude na podzim? Vláda se chová jako pštros, který strká před nebezpečím hlavu do písku, a svůj boj s covidovou pandemií v podstatě vzdává.

Zde bych se chtěl zmínit, že vláda premiéra Petra Fialy v podstatě přes mrtvoly prosadila ve zkráceném režimu novelu pandemického zákona, který omezoval lidská práva a proti které značná část veřejnosti protestovala. Takže to bylo prosazeno v podstatě přes odpor veřejnosti s tím, že potřebuje mít efektivní nástroje a opatření pro boj s koronavirem. Očekával bych, že ta efektivní opatření bude hledat i nyní, a to se v žádném případě tedy neděje.

Co též vláda zcela vzdala, a řekl bych, ostudně vzdala, je vakcinace. Od počátku roku tato v podstatě frekvence vakcinace tedy klesá. Takže zatímco za předchozí vlády bylo naočkováno, aspoň tedy částečně, dejme tomu 75 % dospělé populace, nyní se přidala pouhá 2 % a neočkují se ani 3 000 lidí denně. Přitom jsme se zavázali odebrat 10 milionů očkovacích dávek denně a už teď je jasné, že v podstatě nejsme schopni tedy vyčerpat. Centra se zavírají a zejména na rozdíl od všech západoevropských zemí neexistuje kampaň, neexistuje kampaň, která by podporovala očkování. Já, když mluvím tedy s kolegy ze skandinávských zemí, z Německa, ze Španělska, tak je to skutečně zcela zásadní rozdíl. Takže tady pořád existuje minimálně skupina zcela nenaočkovaných, velmi velká skupina zcela neočkovaných seniorů, přibližně tedy 300 000, a k nim se přidává v podstatě další skupina rizikových nemocných, kde ta ochrana tím očkováním tedy ztrácí účinnost. Takže tato riziková skupina v podstatě se tedy navyšuje a na podzim se vzplanutí pandemie nemůže tedy do této skupiny nepropsat.

Během epidemie covidu se kromě toho výrazně snížil počet zdravotních výkonů, včetně velmi tedy důležitých zdravotních výkonů, a já jsem patrně jediný, kdo si dal tedy práci a má v podstatě jakási reálná čísla. Takže například počet screeningových vyšetření, pokud jde o nádory, ale také počet onkologických, to znamená život zachraňujících operací poklesl přibližně o 20 % a tato redukce se nemůže nepromítnout do zdravotního stavu populace a nemůže se také nepromítnout do požadavků na zvýšené náklady zdravotní péče a nebude možné ji v podstatě vykompenzovat.

A za této situace v podstatě se navrhuje snížení příjmů do systému zdravotního pojištění. Považuju to za krajně tedy nezodpovědné. Je pravda, že vláda přišla s pozměňovacím návrhem, který navrhuje alternativní a promyšlenou, v podstatě vzorově matematicky promyšlenou valorizaci, nicméně ve finále je tato valorizace nedostatečná. A je podle mého názoru skandální, že s tímto návrhem se přišlo až pozdě a po masivní kritice původního, ještě daleko více redukujícího plánu. Takže vládní zákony by měly z dobrých důvodů procházet meziresortním připomínkovým řízením. Pan ministr financí se vyjádřil tím způsobem, že nějaké plus 4 miliardy tedy nejsou, nehrají závažnou roli a že podstatná je... (Hlas mimo mikrofon.) ... nehrají zásadní roli, nehrají zásadní roli, a že tedy 98% shoda je dostatečná. Podle mého názoru dostatečná tedy není a bylo možné skutečně jednáním meziresortním a jednáním tedy férovým s opozicí dosáhnout vyšší shody.

Takže správným řešením by bylo, aby vláda uznala svou chybu, aby uznala to, že původní návrh byl ukvapený, nedomyšlený a i současný návrh je vedený v podstatě snahou velmi významně - a je to i v ostatních zákonných normách - v podstatě šetřit, odstraňovat vše, co zavedla vláda ANO. Takže následně by měla vláda svůj návrh vzít zpět, svůj návrh přepracovat a navrhnout ho jako samostatný zákon, který by prošel kvalitním oponentským meziresortním řízením. Současnou novelu klub ANO odmítá. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné dopoledne. Já vám děkuji, pane poslanče, za stanovisko klubu. A nyní je s přednostním právem přihlášena paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, je jednoznačně zajímavé, že tématem dnešní mimořádné schůze je, že se vládní koalice v jednom bodě - to je takové příznačné, dnes to budeme mít - zbavuje každoročního příjmu ve výši téměř 13 miliard korun v podobě EET, o tom se budeme dnes také ještě bavit, a v bodě druhém téměř totožný objem finančních prostředků chce odebrat z resortu zdravotnictví kvůli údajné konsolidaci veřejných financí.

To, že tato konsolidace je čistě marketingový tah a pětikoalici nejde o úpravu schodku veřejných rozpočtů, vás tady asi nemusím ani přesvědčovat. Víme to už všichni, kteří jsme zaznamenali plánované schodky na roky 2023 až 2024 ve výši téměř 300 miliard korun ročně. Kdybych já předložila takový plán jako ministryně financí, to by bylo křiku od ekonomického experta ODS, od pana ministra Stanjury a tak dále. Teď to mimo pana exministra Kalouska nekomentuje vůbec nikdo.

Tématem dnešní rozpravy je novela zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Tato novela je chybná, nerozumná a v této chvíli extrémně nezodpovědná. A navíc je to jenom čistě marketingový tah směrem - tak jak jsem už řekla - k údajné konsolidaci veřejných financí, což je lež, protože šetření na zdraví občanů není konsolidace, a současně čistě technicky je tato novela jen přesunem z jedné kapsy do kapsy druhé. Pětikoalice jen opětovně ukazuje, že není schopna se přizpůsobit aktuální situaci, fungovat jako krizový management a opustit svoji předvolební rétoriku, a to ani více než půl roku poté, co sestavili vládu.

Hnutí ANO přebralo Ministerstvo zdravotnictví v závěru roku 2017 ve stavu - a myslím, že tady nepřeháním, když řeknu klinické smrti. Ministerstvo zdravotnictví bylo podfinancováno ve všech ohledech, od platu zdravotnického personálu, lékařů a sester, mluvím o vybavení nemocnic a jejich finančnímu stavu, kdy jsme museli jednotlivé české státní nemocnice oddlužovat. Mluvím rovněž o stavu veřejného vysokého školství v této oblasti, které vlády, ve kterých byl přítomen například i současný premiér Petr Fiala, v minulosti neřešily. A samozřejmě mluvím také o platbách za státní pojištěnce. Žádná strana z pětikoalice se v posledních dekádách nezabývala systémovými reformami ve zdravotnictví. Nikdo se nezabýval problémem, že velká část našich kvalitních zdravotníků odchází každoročně do okolních zemí, primárně do Německa, Rakouska, a jak se k tomuto problému systémově postavit.

Příčiny tohoto stavu mohou být zřejmé a intuitivní, ale řešení již tak intuitivní nebude. A tento problém byl přenechaný a čekal na nás. Až náš bývalý ministr Adam Vojtěch se pustil do řešení systémových problémů, které byly odkládané dekády. Problémů, které neměly snadné a rychlé řešení. Naše hnutí zcela bez vědomí toho, že na dveře už klepe největší globální zdravotnická krize novodobé historie, připravilo zdravotnictví na nástup globální pandemie o hodně lépe než řada předcházejících ministrů a vlád, kteří si střídali tento resort jako horký brambor.

V roce 2017, když jsme přebrali tento resort, byla platba za státní pojištěnce něco nad 900 korun, konkrétně 920 korun. A my jsme tuto platbu postupně navyšovali na 969 korun, 1 018 korun, 1 567 korun, 1 767 korun a nakonec na rok 2022 na 1 967 korun. Naše hnutí pochopilo, že musí adekvátně ohodnocovat naše lékaře a lékařky. Naše hnutí chápe, že vzhledem ke zvyšování cen zdravotní péče, léků, technologií, ale už i zmíněnému zvyšování platů zdravotnického personálu, což je krok absolutně nezbytný, abychom těmto pracovníkům zabezpečili nejen důstojný život odpovídající nezpochybnitelné náročnosti jejich povolání, ale i tomu, abychom zabránili hromadnému odchodu kvalitních pracovních sil z oboru zdravotnictví do zahraničí. Navýšení těchto plateb za pojištěnce bylo nezbytné vzhledem k původnímu podfinancovanému stavu českého zdravotnictví.

Ještě pro komparaci řeknu celkový objem peněz. V roce 2016 šlo na státní pojištěnce 62,3 miliardy korun, v roce 2017 to bylo 65,3 miliardy korun, v roce 2018 to bylo 68,4 miliardy korun, v roce 2019 to bylo 71,8 miliardy korun, v roce 2020 to bylo 97,3 miliardy korun a v roce 2021 to bylo 127 miliard korun. A pro rok 2022 jsme plánovali 138,9 miliardy korun. Celková platba za státní pojištěnce byla v roce 2021 ve výši téměř 130 miliard korun, protože to bylo v minulé době zcela nezbytné pro vyřešení komplikované zdravotnické situace, globální pandemie, ale i v ohledu odměňování zdravotnického personálu.

Dnes sledujeme něco, co již důvěrně známe. Naše hnutí konsenzuálně navyšovalo platby za státní pojištěnce tak, abychom dorovnali dluh v systému, který vytvořily vlády předcházející. Tyto vlády, ve kterých plus minus byli zástupci pětikoalice, ne všichni samozřejmě, ale určitě ODS a další, tak navýšily celkem platbu za státní pojištěnce v období mezi lety 2007 až 2017 o necelých 18 miliard korun. Za deset let. A pak že nemá být podfinancované. My jsme platbu za státní pojištěnce navýšili o téměř 75 miliard korun. A do tohoto vývoje přišla globální pandemie.

První den března roku 2020 v 16 hodin odpoledne byly potvrzeny v České republice první případy koronaviru SARS-CoV-2. Navyšování plateb za státní pojištěnce zrcadlila finanční náročnost zdravotnické péče a reagovala na aktuální vývoj. Toto navyšování bylo opodstatněné v důsledku aktuální situace. Náš cíl byl jednoznačný - zabezpečit vysokou kvalitu zdravotní péče a chránit zdraví českých občanů. Logika navyšování platby za státní pojištěnce se v důsledku pádivé inflace jenom zvyšuje. Toto navyšování bude mít výrazný dopad na výšku nákladů zdravotnických zařízení. A i z tohoto důvodu je snižování plateb za státní pojištěnce krokem zcela nelogickým.

Milá vládo, vy si vůbec neuvědomujete, že téměř 16% inflace se projeví meziročním nárůstem (ceny) elektřiny o 30,8 %, zemního plynu o 49,2 %, tepla a teplé vody o 17,8 %, vodného o 5,3 %, stočného o 6,4 %, ale například ceny pohonných hmot o 47,8 %, potravin, ale i zdravotnického materiálu.

Upozorňuji, že šetřit na zdravotní péči pro důchodce, matky na mateřské, nezaopatřené děti 14 miliardami korun vnímám jako hazard s křehkou zdravotnickou situací. Hrozím se toho, že nebudou finanční prostředky na inovativní léčbu, biologickou chemoterapii, omezí se léčba vzácných nemocí. Koneckonců mluvili o tom i mí kolegové, kteří jsou vzděláním lékaři a experti v této oblasti. O to více mě mrzí, že tu není s námi dnes ministr zdravotnictví, že předkladatelem tohoto tisku poprvé, kam moje paměť sahá, je ministr financí. Rozumím, že to souvisí s financemi, ale vystupují zde převážně lékaři.

Predikované příjmy systému veřejného zdravotního pojištění ze státního rozpočtu tvoří zhruba třetinu plánovaných příjmů v roce 2022. Přitom systém veřejného zdravotního pojištění hospodařil v roce 2021 ve schodku 12,4 miliardy korun, a to i s ohledem na navýšení náhrad za státní pojištěnce. V případě, že by kabinet Petra Fialy neměnil výši platby za státní pojištěnce, tak by pravděpodobně došlo k opětovnému schodku systému veřejného pojištění. Chci tedy upozornit, že odebíráte finanční prostředky ze systému, který byl predikovaný pro tento rok jako ztrátový, přičemž tyto kvantifikace nereflektují vlnu našich uprchlíků, která nastala po agresi Ruské federace na Ukrajině.

Úzkou spojitost se záporným saldem systému má vývoj finančních rezerv systému, u kterých je plánovaný výrazný meziroční pokles. Dnes je již pravděpodobné, že může dojít k vyčerpání rezerv. Podle odborníků jsou v současnosti ohroženy tři zdravotní pojišťovny. Je tedy zcela zřejmé, že současná pětikoalice se chystá ke zdecimování finančního zázemí zdravotních pojišťoven, které by mě zajímalo, jakým způsobem chce řešit. Já doufám, že ne zpoplatněním zdravotní péče, nebo dokonce privatizací zdravotnických zařízení - to jsou věci, proti kterým budeme vždy jako hnutí ANO velmi ostře vystupovat a bojovat; že to nesouvisí s těmi různými vyjádřeními některých zástupců, opakuji, některých zástupců pětikoalice, na téma privatizace, která zaznívají v posledních dnech.

Svaz zdravotních pojišťoven deklaruje, že si prostě nemohou dovolit další neplánované výdaje. Naopak se budou muset v nastupujících podmínkách snažit o co největší úspory. Nevím tedy, jak vy, vážení kolegové, ale mně výrok maximální úspory v souvislosti se zdravotní péčí nezní vůbec dobře. Je tedy otázkou, zda si vládní pětikoalice tímto krokem nepřipravuje půdu pro kroky, o kterých jsem před chvílí hovořila. Byli jsme toho v minulosti svědky. Byli jsme svědky zpoplatňování návštěv u lékařů, a tím se odrazovali čeští občané od řešení jejich zdravotních potíží. Například v tomto období poplatky ve zdravotnictví odradily pacienty, v tom minulém období, kteří využívali lékařskou službu první pomoci, a ubylo jich až o 80 %. A v důsledku odkládání návštěv lékařů došlo také ke sníženému záchytu vážných onemocnění, jejichž následná léčba je výrazně nákladnější než náklady na jejich včasné odhalení.

Pětikoalice deklarovala - a tady zdůrazňuji, nic proti tomu - poskytování zdravotnických služeb uprchlíkům na našem území. Zákon lex Ukrajina jim přidělil status státního pojištěnce, to znamená, že v tuto chvíli tu máme stovky tisíc nových státních pojištěnců. S tímto krokem souhlasíme, pomáhat se má. Kabinet Petra Fialy má v tomto kroku naši plnou podporu. Ale musíme si říct, že snižování plateb za státní pojištěnce není rozumným krokem ani z tohoto pohledu, protože velká část ukrajinských uprchlíků bude potřebovat vyšší zdravotní péči než průměrný český občan. Současná vládní pětikoalice vůbec neprovádí zdravotní screening ukrajinských uprchlíků, a to i přesto, že víme, že se na Ukrajině nachází dost vysoký počet chorob, které už v České republice nemáme, a ani proočkovanost tam není tak vysoká jako v České republice, což jsou veličiny, které by do přepočtu výšky odvodů za státní pojištěnce měly jednoznačně vstupovat. A to je opět argument pro uchování námi navrhované výše poplatku za státní pojištěnce.

Já znovu apeluji, neobětujte kvalitu poskytované zdravotní péče v České republice! Nemluvíme tu, vážení kolegové, v tuto chvíli o ničem menším, než je zdraví českých občanů, samozřejmě i těch dalších, kteří žijí na území České republiky. Mějte to prosím na mysli dnes, kdy budete posouvat tuto novelu do dalšího čtení. Děkuju. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan zpravodaj Tom Philipp. Pane zpravodaji, vaše faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tom Philipp: Vážený pane předsedající, s dovolením vaším prostřednictvím bych chtěl mluvit k paní poslankyni Schillerové. Vy jste tady řekla, že tato vláda přejala zdevastované zdravotnictví, nebo tak nějak byla ta formulace. Omlouvám se, jestli to není přesné. Uvědomte si prosím, že předtím jste také byli ve vládě. A já to bohužel musím znovu opakovat, byl jsem v té době náměstek ministra pro zdravotní pojištění a ty boje, opravdové boje v té době s ministrem financí, panem poslancem Babišem, prostřednictvím pana předsedajícího, který tu v tuto chvíli ani není, aby se podíval na tuto debatu, tak ty byly kruté. My jsme se každý rok hádali, jestli nám dá 50 korun navíc na státní pojištěnce. Pak se dokonce jednou musel dělat takový speciální zákon, kde se braly finanční prostředky naspořené u SÚKLu. Byla to myslím, tuším, miliarda nebo miliarda a půl, už si to přesně nepamatuji, až k tomu nás donutil. Každý rok nekonečné hádky. Vždy jsme vysvětlovali, že je potřeba do zdravotnictví přidat nějaké finanční prostředky, že je potřeba finanční prostředky přidat na platy zdravotníků, na péči. Vždycky byl k tomu hluchý. A teď nám budete vyprávět, že my jsme ti, kteří tady devastují zdravotnictví. Není to tak.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji tři faktické poznámky. Nyní vystoupí pan poslanec Kamal Farhan, po něm pan ministr Stanjura a po něm paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím.

 

Poslanec Kamal Farhan: Vážená paní předsedající, já jsem nechtěl vystupovat, ale musím zareagovat na svého předřečníka, váženého poslance Toma Philippa. Také jsem v té době na tom ministerstvu byl, měli jsme ty kanceláře, vaším prostřednictvím, pane předsedající, vedle sebe. A já jsem jenom chtěl říct, vy jste tam byli v té vládě. Vy jste, pane poslanče, říkal paní poslankyni Schillerové, že vy jste v té vládě byli, ale my jsme tam byli s vámi, s lidovou stranou. Takže vy jste tam byl s námi a vlastně jste za to spoluzodpovědný s námi. Tak to jenom jsem chtěl připomenout. Nejenom že my jsme tam byli, ale i ti lidovci tam s námi byli. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan předseda Stanjura. Pan ministr Stanjura, omlouvám se. A paní předsedkyně Schillerová potom. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Tak mě také zaujalo, že paní předsedkyně Schillerová říkala, že v roce 2017 převzali zdravotnictví ve stavu klinické smrti po čtyřech letech vládnutí hnutí ANO, ČSSD a KDU-ČSL. Já nezapomínám, jak ta koalice byla. Tak se podívejme, jaké byly platby za státní pojištěnce v úhrnu v době, kdy byl pan jejich předseda ministrem financí. Možná by nám to paní předsedkyně Schillerová mohla tady říct: 60 miliard, 62. A my když navrhujeme 127, tak je to katastrofa. Tak je to třeba zasadit do nějakého kontextu. Podívejte se, jak se zvyšovaly platby procentuálně v letech, kdy ministrem financí byl Andrej Babiš. Zameťte si před vlastním prahem. Já bych tak ostře nehodnotil výsledky zdravotnictví vlády, ve které vy jste byli. Vy jste byla mnohem ostřejší než já. Ale jestli někdo dostal zdravotnictví z hlediska finančního do stavu klinické smrti, tak to byl ministr financí Andrej Babiš. To je třeba si říct. To nejsou slova má, ale to jsou slova Aleny Schillerové.

A jenom pro pana poslance, teď myslím, že tady byl pan poslanec Farhan. Já myslím, že kanceláře vedle sebe nejsou prostřednictvím nikoho. Myslím, že to nemusíme přehánět. Vy jste nikoho neoslovoval. Já jsem ještě neslyšel, že někdo měl kancelář vedle někoho prostřednictvím pana místopředsedy Bartoška. Jedině že to bylo v jeho baráku a on s vámi oběma uzavřel nájemní smlouvu na ty kanceláře. Pak by to bylo jeho prostřednictvím.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Já ta čísla mám, pane ministře. Máme je tady. Určitě máme stejná čísla, stoprocentně. Já čerpám z čísel a ze statistik Ministerstva financí, takže máme určitě naprosto stejná čísla. Já v té vládě nebyla, ale nebudu se vymlouvat. Hnutí ANO bylo ve vládě a nemělo tam většinu - v té vládě, kde bylo s KDU a se sociální demokracií. Ale když už tedy ta čísla máte, tak to byl ten okamžik, od kterého začaly platby za státního pojištěnce růst. Já ta čísla tady mám, kdy v roce 2014, a pořád to šlo, pořád ta trajektorie šla nahoru, a nejvíc rostly samozřejmě v době, když ve vládě mělo hnutí ANO většinu, což nastalo rokem 2017, mělo i svého ministra zdravotnictví, a tam ty nárůsty jsou dramatické. Jak jsem říkala, za tu dobu ten nárůst je 75 miliard, pokud jsem to číslo řekla, teď ho rychle hledám, já jsem ho řekla ve svém předcházejícím projevu. Ale nikdy se nestalo, ať už jsme byli ve vládě, kde jsme měli většinu, nebo jsme byli ve vládě, kde jsme neměli většinu, bylo tam i KDU, takže jsme to prosazovali společně, jak řekl tady správně pan poslanec a předseda Philipp, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, ale nikdy jsme nebrali peníze. Nikdy. Nikdy ani miliardu. Pořád ty peníze rostly. A že bych přišla nebo někdo z nás přišel a chtěl vzít 14 miliard po takové zdravotní krizi, to si představit neumím! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji další dvě faktické poznámky. První pan poslanec Vít Kaňkovský a po něm pan ministr Zbyněk Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já bych ještě také krátce zareagoval na paní předsedkyni poslaneckého klubu ANO Alenu Schillerovou, vaším prostřednictvím.

Je potřeba to zasadit do kontextu. Hnutí ANO skutečně bylo v obou předchozích vládách. A skutečně došlo k tomu, že od roku 2014 docházelo k navýšení plateb za státní pojištěnce. Ale je potřeba říct tu míru. V době první vlády, na které se podílelo hnutí ANO, to byly desetikorunové nárůsty za jednoho státního pojištěnce v letech, to lze dohledat. A bylo to dané tím, že KDU-ČSL a ČSSD jak buldozerem muselo tlačit na ministra financí, aby alespoň k těmto malým nárůstům došlo. A ano, došlo potom za druhé vlády hnutí ANO k výraznému skokovému nárůstu. Ale proč? Protože tady byla covidová pandemie. Do té doby k žádnému skokovému nárůstu nedošlo, opět to byl jen pozvolný nárůst.

A pak tady zaznělo jak z úst paní předsedkyně Schillerové, tak z úst pana profesora Špičáka, že za pana ministra Adama Vojtěcha došlo k nějaké úžasné změně v českém zdravotnictví. Tak se přijeďte podívat na venkov, kolik nám chybí praktických lékařů, kolik je neobsazených zubních ordinací, kolik je neobsazených ambulancí dětských lékařů. A to nejde na vrub této vlády, ale té vlády předchozí. (Potlesk poslanců koalice.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan ministr Stanjura, připraví se paní předsedkyně Schillerová. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Tak já udělám prognózu a můžeme si ji v lednu vyhodnotit. Podívám se, jak rostl objem plateb za státní pojištěnce třeba mezi lety 2000 a 2014, 2015. Jsem si jistý, že mezi roky 2022 a 2021 ten nárůst bude vyšší než tehdy, když byl Andrej Babiš ministrem financí. Vyhodnoťme si to v lednu, kdy ta čísla budeme mít za celý rok.

My žádné peníze nebereme, my jenom korigujeme váš fatálně špatný odhad, místo abyste přiznali, že jste to úplně přestřelili, že váš odhad, že systém zdravotního pojištění v loňském roce skončí deficitem 50 miliard, bylo to 37, byl naprosto nekvalifikovaný a mylný. O tom jediném se bavíme. Kdybyste neudělali tak nekvalifikovaný odhad, o kterém dneska říkáte "na tom musíme stavět" - tak si přečtěte vaše vlastní vyjádření v době, kdy jste to zvedali, jak jste to zdůvodňovali. To nebylo zdůvodněno tím, že se zvýší péče, že bude víc stomatologů, že bude víc obvodních lékařů. Jediný důvod, který jste uváděla vy i bývalý ministr zdravotnictví, byl, že hrozí propad 50 miliard. Já jsem byl poměrně zdrženlivý v tom hodnocení. Ale pokud se pořád na to odvoláváte, že to je to správné číslo, tak to číslo bylo úplně vedle!

A jenom když už mluvím k těm veřejným rozpočtům a k té konsolidaci, tak nechte se překvapit. Jen připomínám, že vy jste, paní poslankyně, prostřednictvím pana místopředsedy, dvakrát nechala schválit schodek 500 miliard. Za dva roky 1 bilion! Hájila jste to tady, vyjednávala jste s komunisty, byli jste ochotni dělat bolševikům ústupky, abyste si nechali schválit dva rozpočty s celkovým schodkem 1 bilion korun. Tak jako říkat nám a radit nám v oblasti konsolidace veřejných financí mohou mnozí, ale vy ne! (Potlesk poslanců koalice.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní předsedkyně Schillerová, po ní pan poslanec Jiří Mašek. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Pane poslanče Kaňkovský, prostřednictvím pana místopředsedy. Vy jste se střelil do nohy. Člověku, kterému tady vůbec nevadí - bojovník za sociální služby - že tam chybí dneska 4,5 miliardy, že se s tím nic nedělá, že hrozí kolaps. Vy, který jste tady na mě křičel, když tam chybělo 100, 200 milionů - podle vás, podle mě ne - tak se tady dnes bude hádat o to, kdy rostly více? Rostly za nás platby! A můžete to říkat, jak chcete, za doby, kdy hnutí ANO bylo ve vládě, rostly platby. Trajektorie byla pomalejší, pak se zrychlila, byl tady covid.

A co se týče té konsolidace veřejných financí a odhadu. Ten odhad, pane ministře Stanjuro, dělaly pojišťovny. Ono těžko taky, když bojujete s neviditelným nepřítelem. Vám se to nedaří, a máte tady konkrétní fyzické osoby, myslím uprchlíky, a nejste schopni odhadnout nic. Takže když bojujete s neviditelným nepřítelem, tak je to mnohem, mnohem složitější. Nebudu se vymlouvat, ten odhad byl, jaký byl, já jsem ráda, že nakonec jsme mohli čerpat méně ze státního rozpočtu. Ale já myslím, že ta vaše konsolidace se také moc nedaří. Já si neumím představit, že bych připravovala konsolidaci, kde ty schodky rostou. To by byl řev! Samozřejmě vláda to ještě neschválila, počkáme si a určitě se na toto téma střetneme ještě mockrát. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Mašek a připraví se pan poslanec Kamal Farhan. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Já bych si dovolil také, prostřednictvím pana předsedajícího, ke kolegovi Kaňkovskému, kterého si velmi vážím a se kterým jsme byli ve zdravotním výboru již v minulém období, byla tam i paní kolegyně Richterová, prostřednictvím pana předsedajícího, a všechny nás tam spojovalo to, abychom co nejvíce zlepšovali rozsah a dostupnost péče, dostupnost inovativních léků, zlepšení léčby rakoviny a podobně. To jste všichni zvedali ruce pro to, aby tam bylo příslušné navýšení financí. Teď jste se dostali do opačné role, jste pod tlakem vašeho ministra financí a na všechno zapomínáte. A ještě tady argumentujete tím, pane doktore prostřednictvím pana předsedajícího, že ve výsledku: pojďte se podívat na venkov, jak tam chybí lékaři, zubaři a podobně. Tak vy si myslíte, že těmito škrty tomu pomůžeme? Děkuji. (Potlesk z řad poslanců opozice.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Kamal Farhan, připraví se pan poslanec Vít Kaňkovský.

 

Poslanec Kamal Farhan: Děkuji za slovo. Já se vyjádřím k panu poslanci Kaňkovskému, vaším prostřednictvím. Použiju stejná slova, uvedu to do kontextu, proč chybí dneska lékaři praktičtí nebo další. Minulá vláda navýšila počty studentů na vysokých lékařských fakultách, to za prvé, čímž dojde k nárůstu počtu nových lékařů. Ale oba dobře víme, že vychovat lékaře trvá až deset let. Řekněme si tedy, abychom to uvedli do kontextu, kdo s tím měl začít. A budu rád, pokud mně někdo uvede - za prvé, za druhé a za třetí - nějaké body, aby dneska byl dostatek lékařů, jak s tím začala vláda, ve které v té době, jestli se nepletu, byl ministr zdravotnictví Heger za TOP 09, a tenkrát to byla i vláda ODS. Takže ta měla dělat ty kroky, co bude za deset let, a ne ta předchozí vláda. Ta je dělala, navýšila počty studentů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Vít Kaňkovský a po něm s faktickou poznámkou pan ministr Válek. Prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Já jenom krátce k panu poslanci Kamalu Farhanovi, vaším prostřednictvím. Ano, skutečně to je dlouhodobý problém. Ale to navýšení počtu studentů na lékařských fakultách sice fakticky provedla minulá vláda, ale ten krok chystala už ta předchozí vláda, ve které bylo hnutí ANO, ČSSD a KDU-ČSL, a byl to tehdejší náměstek ministra zdravotnictví Tom Philipp - ne Philipp (řečeno s P), jak říká paní poslankyně Schillerová, ale Tom Philipp (řečeno s F), zde sedící. (Poslankyně Schillerová se poslanci Philippovi ze svého místa omlouvá.) Takže je potřeba to uvést do kontextu.

A k paní předsedkyni Schillerové. Ano, vy si mě tady berete do úst pravidelně. Vy jste včera nebyla na výboru pro sociální politiku, kde jsme zařadili bod "dofinancování sociálních služeb". A my k tomu nepotřebujeme tlak opozice, tak jako to bylo v tom minulém volebním období, kdy jsem tady skutečně stál. Ale nikdy jsem na vás nekřičel. Já umím poměrně hlasitě zpívat, nebudu to tady předvádět, ale nikdy jsem na vás nekřičel. Nicméně velmi důrazně jsem tady zmiňoval, že je potřeba dofinancovat sociální služby, a bylo to v letech 2018, 2019, 2020, 2021. Tak to bylo. Ale současná vládní koalice jedná o dofinancování sociálních služeb a včera padlo z úst pana ministra Jurečky, že skutečně k dofinancování dojde, byl zmíněn i finanční koridor, a já jsem přesvědčený, že do konce června i kraje budou vědět tu konkrétní částku. A nepotřebujeme k tomu vyzývání od opozice.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan ministr Válek, připraví se pan poslanec Vít Vomáčka. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já děkuji, pane předsedající. S těmi studenty to opravdu byl pan náměstek Philipp. Jak to vím? Já v té době byl šéfem asociace akademických senátů lékařských fakult. S děkanem - byl to děkan druhé lékařské fakulty - jsme tehdy jednali. Ta jednání probíhala tak, že všechno inicioval profesor Dušek, který udělal analýzy a statistiky. Pokud se někdo bude s tou historií chtít seznámit, tak ho s ní rád seznámím. Byl to dlouhý běh. Několik ministrů se muselo postupně přesvědčovat, nebylo to jednoduché. Nakonec se to povedlo a byla to zásluha ministra školství tehdejšího, protože ministr školství musel navýšit ty počty, protože vysoké školy nepatří pod ministra zdravotnictví, ale pod ministra školství.

A já bych samozřejmě tady mohl vykládat o tom, co špatně proběhlo, co dobře proběhlo. Víte, že jsem daleko toho, abych tady kritizoval svoje předchůdce, protože si myslím, že je to nedůstojné dospělého člověka, aby místo toho, aby říkal, co dělá dobře nebo nedělá dobře, aby se tady opíral do toho, co kdy udělal dobře. Po bitvě je každý generál.

Na druhé straně si chystám vystoupení, pokud budeme takto pokračovat, kde bych vás rád seznámil s plody reformy psychiatrické péče - výstavní skříně předchozího vedení Ministerstva zdravotnictví. Povykládám vám, o kolik ta reforma, která stála několik miliard, o kolik zvýšila počet psychiatrů, jak se zlepšila dostupnost psychiatrické péče a jak geniálně bylo vymyšleno financování CDZ. A jak těch CDZ, opravdu dokonalým způsobem, jak to bylo naplánováno perfektně, bude sto během tří let. Tak to vám rád řeknu, můžeme si o tom povykládat. A všichni, kteří jsme seděli v tom zdravotním výboru a kteří jsme tam tehdy jednali společně s výborem pro sociální věci, si velmi dobře vzpomínáme, že všechno, na co jsme upozorňovali, se bohužel stalo, a ty neblahé následky teď neseme. A jediné, co je jisté, jak 4 miliardy vyletěly komínem. A já to ale nekritizuji. Protože ti, kteří to spustili, tak nemohli vědět, že spouštějí něco (Předsedající: Čas.), co nebude fungovat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Vít Vomáčka a připraví se paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím.

 

Poslanec Vít Vomáčka: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře, teď jsme tady už asi tři čtvrtě hodiny svědky přestřelky vás, starých mazáků tady v Poslanecké sněmovně, a my nováčci na to koukáme trošku nedůvěřivě a myslíme si, že tahle Sněmovna si ani nezaslouží vyčítat si, co jsme tenkrát, kdo jsme, jak jsme. Myslím, že tady dneska stojíme před problémem, jak vyřešit právě zdravotní pojištění.

Vláda s něčím přichází. Nezpochybňuji jednoznačné právo opozice neustále kontrolovat, vyjadřovat se k tomu a podobně. Nicméně teď asi - a teď se dívám do očí, prostřednictvím předsedajícího, paní předsedkyni Schillerové - tato vláda je rozpočtově zodpovědná a stejně tak k tomu takto přistupuje. Nevím, jestli jste postřehli dnešní informaci, že ekonomika Srí Lanky se k dnešnímu dni zhroutila. A já bych tohle nechtěl, aby se takhle zhroutila naše ekonomika díky vašemu neustálému rozdávání, protože to rozdávání není z nějakých fondů, na to se nejdřív musí půjčit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. A nyní s faktickou poznámkou paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Tak děkuji. Pane poslanče, já nejsem mazák Poslanecké sněmovny, prostřednictvím pana místopředsedy, já jsem tady první volební období, tak jako vy.

Pane poslanče Kaňkovský, jenom maličkost k sociálním službám, prostřednictvím pana místopředsedy. Už to není tématem, to je pravda. Hlasoval jste - a z toho se už nikdy nevymluvíte - hlasoval jste pro zákon o státním rozpočtu na rok 2022, kde chybí sociálním službám něco přes 4 miliardy, možná že kolem 4,5. Já tady mám ten graf, já ho mám i na svých sítích. Prostě z toho už se nevymluvíte. Zvedl jste ruku, já ne.

Co se týče té konsolidace - ano, vrátíme se ke zdravotnímu pojištění. Velice vítám přítomnost pana ministra zdravotnictví, děkuji za ni, protože skutečně je to zdravotní téma. A ano, máte pravdu, my jsme šestá nejméně zadlužená země. Ale díval jste se na trajektorii předběžného návrhu vaší vlády, prostřednictvím pana místopředsedy, předběžného návrhu zadlužení v jednotlivých letech? Samozřejmě není to ještě schváleno vládou, neschválila to tato Poslanecká sněmovna, tak se na to podívejte. Ta trajektorie je směrem nahoru, nikoliv směrem dolů. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Další faktickou poznámku má pan ministr Zbyněk Stanjura. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Tak ne u tohoto návrhu zákona, ale budu pokračovat ve vystoupení mého kolegy, pana ministra zdravotnictví. Já jsem pro, ať nás kritizujete, že ty schodky jsou třeba příliš velké, ale tak si rovnou řekněme, že vaše geniální nápady, které tady na každé schůzi přednášíte, a neustále se domáháte toho, abychom to schválili, tak by se to zadlužení při konzervativním odhadu zvyšovalo každý rok o plus 250 miliard. Takže kdybychom vás nechali hospodařit, tak dneska se bavíme o nějakých schodcích 600, 650. Vy byste pak slavnostně oznámila, že je to pouhých 590. Takže takhle to je. Nepatří to do tohoto návrhu zákona, ale když vy si s tím nedáte pokoj, tak já se prostě bránit budu.

Mám tady velmi konzervativní odhad vašeho šíleného plánu dvanáctibodového, co by to vlastně znamenalo, jaký dopad byl navržen... A musíte si vybrat. Nebo nemusíte. Vy jste schopni v jedné větě říct, že je třeba snižovat zadlužení, a současně navrhnout nové výdaje za 250 miliard. To prostě nedává logiku. Ale chápu, že někdo to takhle nevnímá, že neví, že to je buď, anebo, a říká, že obojí. Mám nové výdaje, nebudu zvyšovat daně, ale současně snížím schodek. No to matematicky prostě nevychází, to je docela triviální úloha, na to nemusíte mít vysokoškolské vzdělání v oblasti matematiky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vystoupí s faktickou poznámkou paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Teď jsme z toho udělali boj o rozpočet, to z toho určitě ještě bude jindy a jinak. Tak já řeknu, děkuji za ocenění geniálních nápadů. Vy nemáte žádné nápady. Nápady nula. Pro lidi děláte jednu velkou nulu a schodky vám rostou! Tak tomu vážně nerozumím.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak děkuji. Vzhledem k tomu, že nevidím žádnou faktickou poznámku, tak v tom případě s přednostním právem paní místopředsedkyně Olga Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji za slovo. Jenom k té nule, která tady tak výhrůžně zaznívá. Dovolila bych se vrátit zpátky k té debatě o veřejném zdravotním pojištění, o pojistném a k tomu, že přece to byla minulá vláda, která řešila to reagování jaksi způsobem nahodilým. A my jsme vláda, která chce, aby se navyšovalo předvídatelně v dobách, které nečelí nepředvídatelné situaci, aby byla jasná valorizace. Valorizace podle růstu cen, podle růstu mezd, valorizace, která bude umožňovat plánování. A co je ještě důležitější, stabilitu. Tato valorizace je předmětem pozměňovacího návrhu, který představí pan kolega Tom Philipp. Takže jenom jsem chtěla zdůraznit, opravdu není v žádném případě pravda to, co tady říkala paní předřečnice. Klíčové je, že my chceme finanční udržitelnost a zároveň předvídatelnou stabilitu.

Pak je tady ale ještě jedna věc, kterou chceme a kvůli které vystupuji, a to je prevence. Předcházení těm věcem, kterým předejít lze. Myslím, že se s mnohými shodnu, že to je nejlevnější varianta, předejít nějaké nemoci třeba v důsledku neblahého životního stylu, nebo předejít prohloubení nějakého průšvihu třeba v důsledku toho, že lidé nemají peníze na vhodnou dietu. A právě proto tady chci jenom stručně představit pozměňovací návrh, který je připravený ruku v ruce s panem ministrem zdravotnictví, který je prodiskutovaný na úrovni ministerstva.

Jde o to, že jsme s kolegou Josefem Pavlovicem upozornili, že navýšení fondu prevence dnes pro zdravotní pojišťovny není možné nad určitý limit, až by bylo vhodné tento limit zvýšit. Co to může prakticky znamenat? Prakticky si to představte tak, že tam, kde nyní dostanete třeba příspěvek na sportovní kroužek pro dítě z fondu prevence vaší pojišťovny, a dnes je třeba ve výši 500 korun na rok, tak když se ta pojišťovna rozhodne, že se ty fondy navýší a že tyto částky zvýší, tak by potom jí to finančně mohlo vyjít třeba na příspěvek 1 500 na rok. Tady ta mechanika se ale netýká pouze třeba toho plavání nebo příspěvku na sportovní kroužky dětem, ale týká se i podpory opravdu zdravotně znevýhodněných pojištěnců. Jde o příspěvky na diety, pomůcky například pro diabetiky či peníze na psychosociální podporu. Takže ta prevence, o které nyní hovoříme, je opravdu velmi široká a sahá těmi možnostmi, tím rozpětím, až skoro, dalo by se říci, k něčemu, co by mělo být součástí léčby. Proto mi to velmi leží na srdci a proto jsem velmi ráda, že jsme se na tomto shodli.

Tahle možnost, kterou dáme zdravotním pojišťovnám, je samozřejmě vyladěná tak, aby se týkala všech zdravotních pojišťoven, které zde máme. Dnes jsou totiž možnosti financování fondu prevence nastavené rozdílně mezi VZP a zaměstnaneckými zdravotními pojišťovnami a to, jakým způsobem to upravujeme, si myslím, že je velmi ku prospěchu pojištěnců, nás, lidí žijících v této zemi, a že do budoucna tak naplníme jeden z našich bodů programového prohlášení naší vlády, a sice právě funkční trvalou podporu prevence, předcházení problémům, dříve než vzniknou.

Ještě jednou chci podpořit kolegy, se kterými jsme na tom pracovali, na téhle věci. Současně se omlouvám z následující debaty, poněvadž se dnes koná také fórum rodinné politiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní místopředsedkyně. Nyní přečtu omluvy. Dnes od 22.00 do konce jednacího dne se z rodinných důvodů omlouvá pan poslanec Šimon Heller a dále dnes mezi 15. a 18. hodinou se z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Milada Voborská.

Nyní přistoupíme k řádně přihlášeným do obecné rozpravy. Jako první vystoupí paní poslankyně Karla Maříková a připraví se Tom Philipp. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a vážení kolegové, dnes tady projednáváme vládní návrh zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, kterým vláda snižuje platby za státní pojištěnce z 1 967 korun na 1 567, tedy o 400 korun. Snížením plateb za státní pojištěnce půjde letos do zdravotnictví o 14 miliard korun méně, a je tak ohrožena kvalita zdravotní péče a samozřejmě to s sebou přináší i riziko jejího omezení.

Vláda prostřednictvím pozměňovacího návrhu, který se tady bude dnes načítat, se chystá předložit automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce, která má vycházet z inflace. S automatickou valorizací jako takovou určitě souhlasíme, ale vláda s tím přichází poté, co platby za státní pojištěnce snížila. Pokud se podle predikce zvedne v příštím roce platba za státní pojištěnce, tak bude činit 1 878 korun, což je méně, než byla ta původní letošní částka před snížením z těch 1 967 korun. Podle návrhu valorizace by stát odvedl příští rok za státní pojištěnce i tak o 3,4 miliardy méně, než mělo putovat letos. Stát platí státní pojištění zhruba za 5,9 milionu lidí. Státními pojištěnci jsou například děti, důchodci, příjemci rodičovského příspěvku, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání, osoby závislé na péči jiné osoby ve druhém, třetím nebo čtvrtém stupni a osoby pečující o tyto osoby, vězni, ale nyní také uprchlíci z Ukrajiny, o jejichž počtu vláda vlastně nemá ani přesně přehled. Nacházíme se tedy v době, kdy čeká naše zdravotnictví větší zátěž, jelikož s uprchlíky z Ukrajiny se počet státních pojištěnců navyšuje. Tento krok vlády je výrazným ohrožením kvality a dostupnosti zdravotní péče a nelze s ním souhlasit. Snížení plateb za státní pojištěnce v době, kdy pojišťovny budou doplácet péči za loňský rok, zřejmě povede k tomu, že se po letech začnou snižovat zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven. Pro Vojenskou pojišťovnu třeba to může znamenat i to, že závěrem roku bude nucena začít zpožďovat platby poskytovatelům o několik dnů, jak uvedl Zdravotnický deník.

Nový automatický mechanismus úhrad za státní pojištěnce určitě pomůže pojišťovnám i zdravotníkům lépe plánovat péči, jelikož budou vědět, s jakou částkou mohou následující rok pracovat, ale přijít s tím po snížení plateb je čitý alibismus. Za rok 2021 byly pojišťovny v deficitu téměř 15 miliard korun. Byl tu sice covid, ale teď tu máme zase válku na Ukrajině a uprchlíky. Sama Česká lékařská komora a její prezident Milan Kubek kritizuje fakt, že podle navrhované valorizace se platby za státní pojištěnce dostanou ke 2 000 korun až kolem roku 2025. Valorizační mechanismus je navíc nastavený tak, že se podíl platby státu na celkových příjmech systému veřejného zdravotního pojištění bude snižovat a úměrně tomu se budou prohlubovat ekonomické problémy našeho zdravotnictví. Šetřit na zdravotnictví, a tedy na zdraví našich občanů je to nejhorší, kde vláda mohla chtít ušetřit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Tom Philipp. Připraví se paní poslankyně Věra Adámková. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Tom Philipp: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych promluvil k pozměňovacímu návrhu k tisku 166, pozměňovací návrh 988. Tento pozměňovací návrh řeší dvě věci. První věc je taková krátká, to je to zmrazení platby za státní pojištěnce na průměrné hodnotě zhruba 1 767 korun za osobu a měsíc. Bude toho dosaženo tak, že v první polovině roku se bude platit původní částka a ve druhé polovině roku, respektive od 1. srpna 2022, částka nižší, zhruba necelých 1 500 korun.

Závažná je ta druhá část, už tady o tom několikrát mluvili moji předřečníci. Je to část, která zavádí pravidelnou valorizaci, to znamená nějaký stabilní moment, který české zdravotnictví celých třicet let vlastně hledá. Bude to pravidelná valorizace, která bude navázána stejně jako u valorizace důchodů na inflaci a zároveň bude navázána na reálné mzdy. Na inflaci ve 100 procentech, na reálné mzdy z 50 procent. Tento systém je velmi výhodný pro zdravotnictví, ale zároveň i pro stát, protože jak zdravotnictví, jak resort, tak stát budou vědět, kolik v dalších letech nebo v dalším roce bude připadat, nebo jaké budou náklady pro stát, které bude muset investovat do českého zdravotnictví formou platby za svých zhruba 6 milionů státních pojištěnců.

Protože ten rok 2023 a ta inflace je v tuto chvíli velmi turbulentní a nemáme úplně přesnou predikci, jak výsledek bude vypadat, rozhodli jsme se jako koalice jít cestou tohoto pozměňovacího návrhu a výkopové platby za státního pojištěnce, od které se potom bude odvíjet to navyšování na hodnotu 1 900 korun za měsíc a jednoho pojištěnce. Je to samozřejmě kompromis. Rozumím tomu, že by ta částka mohla být vyšší, na druhou stranu mohla být i nižší, čili je to něco, o čem si myslíme společně v rámci koalice, že zakládá solidní způsob, nebo solidní výkopovou čáru, odkud budeme valorizovat. Zároveň je to únosné z hlediska státního rozpočtu, protože se chceme chovat jako odpovědná vláda, která nechce zadlužovat tento stát víc, než je bezpodmínečně nutné. Takže prosím pochopte, že tato dlouze diskutovaná částka 1 900 korun je optimální jak ze strany státu, tak ze strany zdravotnictví, něco, co je únosné a do budoucna zajistí stabilitu tohoto systému. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Váš projev vyvolal jednu faktickou poznámku paní poslankyně Bereniky Peštové. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já jsem se chtěla zeptat svého předřečníka: Já jsem vás bedlivě poslouchala. Vy jste říkal, že to byl kompromis. Čí to byl kompromis? Kompromis jenom vládnoucí koalice, anebo i opozice? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pan zpravodaj s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Tom Philipp: Vážený pane předsedající, budu odpovídat vaším prostřednictvím paní kolegyni, která byla předřečnicí. Je to samozřejmě kompromis, který jsme se snažili udělat i s opozicí, ale vzhledem k tomu, že opozice má zcela jiný přístup ke státnímu rozpočtu a vůbec k řešení některých situací, které tu teď nastaly, tak je to potom společný návrh, který dává koalice. Který dává vládní koalice.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou paní poslankyně Berenika Peštová.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Takže jestli tomu dobře rozumím, tak vy jste vedli nějaké jednání s částí opozice, hledali jste kompromisní řešení, to jste nenalezli, a byly přizvány i ty pojišťovny, samozřejmě ty také do toho určitě vnášely svoje, a s tímto ony souhlasily, ony souhlasily s tím modelem, který vy teď tady nastavujete.

Já bych jenom chtěla vidět tu pojišťovnu, která sama řekne, že chce míň. Tomu já tedy opravdu nevěřím. Nevěřím tomu, že ta pojišťovna řekla, že bude souhlasit s tím modelem, který vy tady máte, že ve své podstatě to, co už tady řekl můj předřečník, a bylo to tady řečeno a zaznělo to tady několikrát, že se najednou sníží to HDP, které horko těžko, nebo respektive ta částka, která je vázána na to HDP, tak že se sníží. To spíš tohle by mě zajímalo. Takže kompromis je to jenom váš. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Jiřího Maška a po něm pan ministr Válek. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Já bych se chtěl vyjádřit k těm jednáním s opozicí. Byl jsem účasten jednoho jednání. Nevím, kolik jich bylo. Tam jsme jasně deklarovali, že rádi podpoříme ten valorizační mechanismus, pokud ten základ bude na úrovni 1 967 korun, jako byl v prvním pololetí tohoto roku. Protože to je potom záruka, že se to financování udrží.

Další poznámka k těm zdravotním pojišťovnám. Tak VZP skutečně je na tom lépe, ale třeba pro dvěstějedenáctku už takovéto snížení může být zásadním problémem. V tom duchu jsem zachytil i nějaké články a výroky pana ředitele této pojišťovny.

Takže myslím si, že ty 4,8 miliardy korun toho rozdílu mezi tím současným návrhem základu pětikoalice a eventuálním shodným návrhem napříč politickým spektrem na úrovni 1 967 korun si myslím, že stojí za to ještě o tom pouvažovat, a považoval bych to za velmi vstřícné a potřebné pro další chod českého zdravotnictví.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan ministr a jeho faktická poznámka. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já se zase pokusím, pane předsedající, být co nejvíc racionální. To znamená, samozřejmě že jsem ten návrh projednával jednak s radou poskytovatelů, ta rada poskytovatelů se víceméně nezměnila od té rady poskytovatelů, kterou sestavil pan ministr Vojtěch. Předsedou rady poskytovatelů je stále doktor Dvořák. To je ten, kterého jmenoval ministr Vojtěch. Já, pokud se jedná o kvalitní lidi, nemám nejmenší důvod kohokoliv měnit a vyhazovat. Stejně tak jsem to projednal s vědeckou radou ministra zdravotnictví, kde sedí i někteří vaši kolegové za hnutí ANO. Já si toho velmi vážím, že přijali členství ve vědecké radě. Stejně tak jsem to projednal s asociací pojišťoven. Částka 1 900 korun je částka, kterou velmi přivítali. Stejně tak přivítali valorizační vzorec. Naposledy jsme to probírali, tuším, předevčírem na radě poskytovatelů, kde jsme debatovali o tom, že rada poskytovatelů spolu se zástupci pojišťoven - byl tam pan náměstek Bodnár a byla tam šéfka asociace těch ostatních pojišťoven - vytvoří setkání, kde se domluví na tom, abychom už od příštího roku začali debatovat o dohadovacím řízení ne v jednoletém, ale ve dvouletém nebo tříletém období. Rádi bychom to chtěli, a dohodli jsme se tam na tom, aby ten rámec, který se odvíjel od 1 900 korun, byl co nejdřív naplněn v tom tříletém období.

Co se týče pojišťoven, ano, kondice pojišťoven je rozdílná, to vždycky byla. Vzpomeňme si na minulé volební období a zdravotní výbor, kdy přicházela koalice s tím, že by se snížil počet pojišťoven. Dokonce byl nápad, že bude jenom jedna pojišťovna. To znamená, myslím si, že informace o tom, že některé z menších pojišťoven jsou ve špatné kondici, konkrétně jedna, by měla vést správní radu a dozorčí radu k hloubkové kontrole v té pojišťovně, aby se zjistilo, co je důvodem, když platby jsou stejné, pojištěnci jsou stejní, péče je stejná, výběr je stejný, tak některé pojišťovny jsou ve velmi dobrém stavu a některé ve špatné kondici. My musíme ozdravit ty pojišťovny, které jsou ve špatné kondici. To si myslím, že je klíčové.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy řádně přihlášena paní poslankyně Věra Adámková, po ní řádně přihlášený do obecné rozpravy Kamal Farhan. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, dámy a pánové, dovolte mi říct několik slov k tomuto velmi důležitému tématu, které se samozřejmě prolíná celým zdravotnictvím. Nebudu se vůbec pouštět do ekonomických debat, protože věřím, že pan ministr tu ekonomickou stránku má určitě naprosto v malíčku, a nemá smysl si o tom povídat. Ale samozřejmě je tady zdravotnictví a tam si troufám tvrdit, že to je opravdu záležitost poněkud jiná. Tady jsou nějaké obavy z terénu a je potřeba si o nich popovídat a říci. Protože slova vypadají krásně, vzorce vypadají nádherně. Jeden axiom. Hnutí ANO v každém případě, a tady už jste to slyšeli opakovaně, samozřejmě vítá valorizaci. Koneckonců doba covidu jenom přetrhla nit, která by se možná rozvíjela i dříve. Ale taková byla situace a není třeba o tom dál hovořit. Takže určitě ano. Ale samozřejmě máme tam určité pochyby a nejasnosti. A samozřejmě naprosto nesouhlasíme s tou výchozí částkou.

Já bych to vrátila všechno opravdu do toho denního chleba zdravotníků a pacientů. Všichni jsme velmi často pacienti, čili se nás toto týká. Musíme si uvědomit, že snižujeme základ pro výpočet valorizace, a opakuji znovu, že vzorec nezpochybňuji. Určitě by tam mohly být drobnosti, ale to není meritum této věci. Jsme v situaci, kdy bych jenom přiblížila, že zdravotnická zařízení dostávají, prosím pěkně, peníze za odvedenou práci. Nebudu se teď zabývat těmi, která jsou mimo rank pojištění, protože ta mají samozřejmě jiné problémy a jinak si řeší tuto situaci. Tato zařízení samozřejmě žiji v reálném světě. Už teď mám avízo od několika - ne jednoho nebo dvou, ale několika - ředitelů zdravotnických zařízení, že se s velkými obavami dívají do budoucího roku, protože ceny energií, vody rostou opravdu raketově a oni jsou jako zodpovědní ředitelé už teď tedy trošku v nejistotě a dělají si krizové scénáře těch možností, jak by platili nebo neplatili.

Co je tady další věcí, je, že my máme nastavenou platbu. Samozřejmě víte, že všechno je bodově ohodnoceno. Ta platba má nějakou hodnotu, od toho je dohadovací řízení. My se opět musíme v ceně toho výkonu vejít samozřejmě i do zaplacení potřebných energií, vody a tak dále. A tady je opět velká obava, že to se prostě nemůže povést v případě, že bude zachována ta stávající, řekněme, doktrína, jak budeme dále pokračovat.

Pak je tady další věc, kterou bychom měli samozřejmě s tím také zohlednit, a to je, jakým způsobem - já jsem to jenom nenašla, čili ptám se, ptá se na to terén, ptají se na to samozřejmě jak zdravotničtí pracovníci, tak ale také nezdravotničtí pracovníci ve zdravotnictví. A to jsou obory, které jsou tam naprosto nezbytné prosím pěkně. Jsou to pomáhající profese, ale my je také musíme zaplatit. Takže se ptají, jakým způsobem je tady předpoklad, že se jim bude valorizovat plat v době, kdy samozřejmě všechny ceny za všechno vzrůstají. Protože jestliže tady zůstáváme na té hodnotě bodu, která je, a nevíme o tom, že by tam došlo v dohadovacím řízení k nějakému radikálnímu navýšení, tak je obava, že prostě ta ekonomická situace bude špatně. Takže tady prosím potom eventuálně, bude-li možné, nějaké odpovědi. Protože samozřejmě tito tazatelé se budou tázat, zda jsme toto projednávali, a je třeba ano.

Já bych tedy začala konkrétní věcí, kdy budu reagovat na paní místopředsedkyni Richterovou - předbíhám událostem. Tak ten pozměňovací návrh, který tady přišel do navýšení fondu prevence, je velmi rozumný. Někteří jsme jej i připodepsali. Já se jenom obávám, že on je velmi teoretický. Že v případě, kdy zůstaneme na těchto finančních tocích, tak si trošku povídáme o tom, co bychom mohli zvyšovat, a bylo to na základě tedy vlastně nároku těch pojišťoven. Protože ony samozřejmě tím, že ctí zákon, tak byly svázány možnostmi, které by mohly dávat do prevence nemocí. Já se ale domnívám, že je to trošku teoretické. Že prostě ty peníze mít nebudeme.

Co všechno tady musíme nějakým způsobem zabezpečit? Za prvé, jedná se o příspěvky na dietní opatření, které se rovná vlastně ale léčebnému režimu u některých chorob, jako je fenylketonurie a celiakie. Celiakářů samozřejmě přibývá tak, jak lépe diagnostikujeme, jak je větší povědomí o této nemoci, a pojišťovny, víceméně ty velké tedy, takzvaně zdravé pojišťovny, klíčové pojišťovny, přispívají těmto svým klientům na dietní opatření. Pro vaši představu, jestliže kupujeme teď běžnou mouku za 30, tak ta pro toho celiakáře už se pod stovku nedostane. Ale on z ní upeče přesně to, co my z té běžné. Takže tady opravdu bude třeba navýšit těm pojišťovnám možnost, aby tedy připlácely. Ovšem opakuji znovu, bude-li z čeho. Možná, že opravdu si myslím, že se to teď stává trošku teoretickou zkušeností.

Další věcí, kterou musíme podpořit, je samozřejmě pohybová aktivita. Protože jste si jistě všimli, že máme velký problém s rizikovým faktorem obezity. A to není jenom pro kardiovaskulární nemoci, ale pro onkologické nemoci, pro pohybový aparát. Ale já se skutečně velmi obávám, že při tom nízkém základu my prostě nebudeme mít z čeho toto dále dělat, byť ta myšlenka je výborná a samozřejmě fondy prevence jsou potřeba. Čili to je otázka, kterou mi bezesporu položí již dneska odpoledne mnoho lidí.

Další věcí, kterou si musíme uvědomit, je tady tedy nárůst našich státních pojištěnců. Opakuji znovu, že je dobře, že jsme samozřejmě jim toto poskytli. Jenom - a já s těmi lidmi mluvím víceméně denně - jenom abychom se nedostali do situace, kdy jim slibujeme něco, co vlastně nemůžeme potom naplnit. To je potom velmi špatně. Takže opravdu je potřeba se nad tím důrazně zamyslet, abychom neslibovali více, než můžeme. Protože snížení platby pro státního pojištěnce - a já musím říci pod čarou, že samozřejmě oceňuji i ty věci, které vedly k tomu navýšení, to určitě jsme nějakým způsobem ocenili. Leč zdá se nám toto opravdu nedostatečné, protože jsme pod sumou, která byla jako výchozí, ta minimální, kterou by bylo možné přijmout. Tak se domnívám, že prostě nám to příliš nepomůže při navýšení všech cen.

A chci jenom upozornit, že naše zdravotnictví opravdu je na velmi dobré úrovni. Samozřejmě pracuje s tou nejmodernější technologií, s nejmodernějšími pomůckami a ty se kupují na světových trzích a ty něco stojí. A samozřejmě ceny energií. Víme velmi dobře, že se promítají do všeho, čili i do posledního katetru. Takže abychom opravdu měli na to, co máme v současné době jako standard. A já se trošku obávám, že nebudeme mít. Uvědomme si, dneska, a dneska to jsou údaje, které probíhají dnešními médii, čili to je jistě velmi reálné číslo, že litr benzinu i nafty, a zaokrouhlím jednou o několik halířů dolů jednou halířů nahoru, je okolo 48 korun a ta cena není konečná. Samozřejmě že se zvyšují tím pádem náklady všech přeprav, to znamená i dopravní zdravotní službě. A opět pravděpodobně nevím, jakým způsobem bychom mohli zaplatit tedy i tuto službu, protože tu si mnoho zdravotnických zařízení nasmlouvává, nemá vlastní sanity, protože tam potom ty ceny rostou raketově. Takže i to je potřeba.

A jinak musím říci, že Německo, a dnes to vyšlo ve světových médiích, již vyhlásilo druhý ze tří stupňů ohrožení právě pro nárůst všech těch energií. A domnívám se, že Spolková republika Německo jistě - ji vůbec nezajímá to, co si povídáme v českém Parlamentu, protože mají své starosti, a v každém případě k tomu přistupuje velmi zodpovědně. Já bych tedy uvítala od vlády samozřejmě i tady nějakou predikci a nějaká opatření, protože nežijeme izolovaně a jsme velmi navázáni na okolní země.

Co se týče dalších věcí, třeba konkrétně Spolkové republiky Německo, zase není to nic nového, víte to všichni dobře, někteří jistě výrazně lépe než lékaři, že jsme tady navázáni i přenosovou soustavou elektrické energie, a tam může opět docházet k některým změnám. Takže tady bych také prosila i toto si uvědomit, že zdravotnictví je prostě velmi vázané na všechny energie. Je třeba si uvědomit, že středně velká nemocnice má spotřebu jako továrna, a ona nemůže dát dovolenou svým zaměstnancům, protože by došlo k významnému ohrožení zdravotního stavu obyvatel daného regionu. Takže ta nemocnice je tady opravdu v situaci, kdy na ni musíme naprosto a naprosto myslet.

No a co se týče další věci, kterou bych chtěla říci, tak zdravotní pojišťovny, i ty velké, vlastně mají predikci vývoje a vlastně počítají s tím, že budou v minusu. To znamená, že už teď se obávají, jakým způsobem z těch běžných účtů zaplatí tedy svůj provoz, a všechny říkají shodně, že rok 2022 díky právě těm rezervám, které měly, a i tomu, že se tedy zvyšovaly platby za státního pojištěnce v době vlastně pro zdravotnictví krizové, jaké byly minulé roky, tak nejspíše nemusíme mít žádné obavy a že vyjdou. Rok 2023 pro ně zůstává neznámou. Já samozřejmě věřím, a byla jsem u jednoho jednání tedy na vědecké radě, jak řekl pan ministr Válek, kde nezaznělo od řekněme lídrů našeho zdravotního pojištění, tím myslím ředitele velkých pojišťoven, že tedy se obávají, ale ono to je těžké říkat z oka do oka ministrovi. Takže se domnívám, že to bylo spíše dané loajalitou těchto ředitelů a určitou velkou mírou sociálního cítění, ale nejsem si jista, že to byla úplně pravda. To musím říci tedy taky. Takže uvidíme, co nám přinese ta doba další.

Další věcí, kterou bych velmi ráda byla, a opět chápu, že to říkám tedy, když předsedá tomuto bodu pan ministr financí, ale ono to patří do zdravotnictví. Ale ono to stejně vždycky spadne na ty peníze, pane ministře, určitě. Tak jedná se o podzim. Prosím pěkně, my vůbec nevíme, co udělá samozřejmě další koronavirová infekce. Představa, že koronavirus tedy sbalí batůžek a odejde, protože my si to přejeme, je naivní. A je tady obava už tedy i ze Světové zdravotnické organizace, samozřejmě také hovoříme s kolegy, zejména Rakousko, Německo, Velká Británie, skandinávské země, kde všichni víme, že současné vakcíny už udělaly svoji práci, jistě, zaplať pánbůh za ně, ale rozhodně nejsou připraveny na další mutace. Čili může se stát, prosím pěkně, že tam zůstane zachovaná účinnost, ale také nemusí.

My nevíme, co se stane na podzim. A bylo by velmi naivní se domnívat, že se nestane nic. Přijdou nám bezesporu další respirační infekty a přijde pravděpodobně i další chřipková vlna. Je pravda, že v té první vlně koronaviru vlastně opravdu, a potvrzeně ze Státního zdravotního ústavu, jsme neměli pozitivní test na chřipku. To nám teprve infektologové, vakcinologové budou muset asi vysvětlit tuto situaci, prostě stalo se. Že by se totéž opakovalo dvakrát, je velmi nepravděpodobné. Čili opět moje otázka zní: Jak je tato valorizace, nebo tento systém připraven na možné další vlastní výdaje, které by mohly být skokově výrazně vyšší? My opravdu zatím z epidemiologických hledisek máme pouze predikce, že se domníváme, že přijde nová vlna. Říkají to epidemiologové Světové zdravotnické organizace, ale neumí nám říct přesněji co, takže tím je to trošku složitější. Nicméně připraveni bychom býti měli.

A potom věc, která přišla z terénu v posledním týdnu, a já už jsem to jednou říkala. Prosím pěkně, znovu opakuji, že někteří ředitelé nemocnic, a tedy i nemocnic zřizovaných krajem a podobně, větších samozřejmě, těch, které jsou velmi důležité pro ten region, v ekonomické predikci mají obavy, že si budou muset vzít půjčku. Já neznám ten systém, který by byl možný. V každém případě je to děsí, protože tedy mě žádali, abych zde přednesla tuto možnost. Protože to by nebylo dobře a určitě stoprocentně by to vedlo k výraznému snížení kvality zdravotní péče v naší republice, což je podle mě pro nás všechny tedy nepřijatelné, protože jistě nám všem jde o to, aby zůstala zachována. Takže pro nás proto je ta základní sazba nepřijatelná, protože neumožňuje v té valorizaci myslet na tyto věci, které jsou předvídatelné. Není tam podle mě nijak zabezpečen nárůst příjmů pro nejenom zdravotnické i nezdravotnické pracovníky, bez kterých se žádná nemocnice neobejde. A proto se nám tato situace zdá nedostatečná. S valorizací stoprocentně souhlasíme, je to jenom otázka tedy, v uvozovkách, jenom technická.

Já děkuji za pozornost a eventuálně, kdyby byla nějaká odpověď, budu za ni vděčná.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní s přednostním právem pan ministr Válek. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já se velmi omlouvám, že jsem zneužil přednostního práva, ale to bych fakt nedal v technické.

Zkusím na některé ty otázky odpovědět. Já bych chtěl úvodem říct, že bych chtěl poprosit jak místopředsedu zdravotního výboru Toma Philippa, tak vás, paní profesorko, kdybychom opravdu udělali zdravotní výbor, kde bychom se zabývali opravdu jenom touto problematikou, je potřeba na to mít dost času. Já bych velmi plédoval a prosil za to, aby to nebylo v době, kdy je vláda, protože pro mě je to velmi složité v tu středu chodit na zdravotní výbor, když musím být na vládě. A zvláště v době předsednictví. Ale rád bych vás seznámil s řadou těch kroků, o kterých jste tady, vaším prostřednictvím, pane předsedající, paní profesorko, mluvila. Protože máte v mnoha věcech pravdu a je potřeba na ty kroky myslet a já se o to snažím.

Tak chtěl bych říct, že fond prevence, jeho navýšení a ten pozměňovací návrh jsme chystali společně s Ministerstvem zdravotnictví a s některými členy, koneckonců to, prostřednictvím pana předsedajícího, paní poslankyně, víte, i s členy správní rady. Ten rozhodně nepůjde na úkor peněz, které by sloužily ke zdravotnímu ošetření, půjde na úkor provozního fondu. To jsou peníze, které slouží pro provoz pojišťoven, a je to dobře.

To navýšení samozřejmě má konsekvence v něčem, co připravuje Ministerstvo zdravotnictví už několik týdnů. A ty konsekvence spočívají v některých vyhláškách, kde chceme jasně definovat, na co může být preventivní fond použit.

Chceme jasně říct, že ty priority jsou, když řeknu ty klíčové, obecně ty dietní potraviny, které slouží k léčbě - to není jenom fenylketonurie, jenom laktózová intolerance a jenom celiakie, ale i některé další -, a chceme, aby ty peníze šly nejenom za těmi rodinami, co tyto osoby mají, ale aby šly částečně i do škol. My jsme se o tom bavili už v opozici, když jsem byl já v opozici, vy v koalici, a já bych to chtěl dotáhnout. Je to projekt, na kterém se začalo pracovat před rokem a půl s náměstkem ministra zemědělství Fialkou a nyní s ministrem školství, a se zdravotnictvím to tedy dáváme dohromady tak, aby pojišťovna dokázala ty peníze dát přímo školám. Souvisí s tím i změna některých vyhlášek ve smyslu potravinového koše, ve smyslu hygienických vyhlášek, kdy bych chtěl, aby si děti mohly například předpřipravené balíčky ohřívat přímo ve školách. Souvisí to s podporou diabetiků, kde intenzivně spolupracujeme ohledně telemedicíny na řekněme dálkovém monitorování, které by zase mohlo být hrazeno z fondu prevence. Chtěl bych, aby z fondu prevence byly daleko lépe hrazeny lázeňské pobyty, a chtěl bych, aby z fondu prevence se nezapomínalo například na děti s Downovým syndromem, které potřebují speciální rehabilitaci. Takový telemedicínský projekt, který mají lázně Kladruby, považuji za něco, co musí být podpořeno zvlášť i z evropských fondů, protože je to něco, co nesmírně pomáhá našim pacientům.

Tak to by bylo k fondu prevence a k tomu, co s ním chceme udělat. Tady bych to chtěl opravdu pečlivě rozebrat na zdravotním výboru tak, abychom měli konsenzus všech členů zdravotního výboru bez ohledu na to, jestli to jsou lékaři, nebo nejsou.

Druhá věc je u těch pojišťoven. Tak já v podstatě nemůžu nějakým způsobem odvolat ředitele pojišťoven. Můj vliv na vedení pojišťoven je víceméně nulový. Ve většině správních rad dokonce Ministerstvo zdravotnictví má jednoho nebo dva zástupce, to znamená, ten přímý vliv na pojišťovny se blíží nule. A vy, prostřednictvím pana předsedajícího, paní poslankyně, víte, že mně je šumafuk, kdo se na mě dívá, já každému vždycky řeknu, co si myslím, a je mi úplně jedno, jak to dopadne. Nemám důvod ve svém věku, abych lhal, nemám nejmenší důvod a nestojí mi nic za to, než abych říkal těm lidem, co si myslím, a je mi jedno, kdo to je, a je mi jedno, co bude následovat. Protože buď si něco o něčem myslím, a předpokládám, že stejně to mají i pojišťovny.

Já souhlasím s tím, že samozřejmě kdyby bylo v příštím roce dva tisíce, tři tisíce, čtyři tisíce, pět tisíc, žádná pojišťovna neřekne, že je to moc a že to nechce. Tak daleko holt kultura v České republice není. Ale peníze nejsou, ekonomika je zlá. Z toho důvodu ty propočty, které máme, dělají z těch 1 900 dostatečnou rezervu, abychom mohli plánovat další rozvoj. A znovu opakuji, chtěl bych, abychom opravdu vážně začali diskutovat o tom, aby byl daleko větší dohled nad kvalitním hospodařením pojišťoven, aby se nestávalo, že některá pojišťovna z důvodů, které mi nejsou jasné, se dostává do ekonomicky svízelné situace a de facto s tím není úplně možné jednoduše co dělat. Já si myslím, že ta změna zákona v minulém volebním období, kdy se změnily struktury - byla to reakce na rozhodnutí Ústavního soudu - struktury správních a dozorčích rad zaměstnaneckých pojišťoven, byla správná, nicméně musí následovat krok B, a opravdu šéfové pojišťoven musí být manažeři, kteří se starají o ty peníze, kteří jaksi hospodaří dlouhodobě. A právě to, a tady si myslím, že se stoprocentně shodneme, kdyby možnost dohodovacího řízení byla v horizontu dvou až tří let, tak ta perspektiva chovat se jako kvalitní hospodář pro šéfy pojišťoven a zdravotnická zařízení bude rozhodně snazší a lepší. A jsem rád, že ta předminulá, minulá rada poskytovatelů tento týden toto jenom potvrdila a považuje to za naprosto zásadní a byla na tom stoprocentní shoda.

Je třeba říct, že například v dohodovacím řízení se dohodli praktičtí lékaři pro dospělé, děti a dorost, a to jsou ti klíčoví odborníci, které potřebujeme, to jsou ti, kteří dělají preventivní programy, to jsou ty pilíře vlastně v terénu a to jsou ti, které taky chci podporovat z pohledu ministra zdravotnictví, protože bych chtěl, aby všechny peníze na rezidenční místa šly právě do těchto oborů, tedy pro praktické lékaře pro dospělé a děti a dorost. Já musím říct, a to řeknu jako výtku, byť toto normálně nedělám, že jsem byl poměrně zklamán, že polovička peněz, které ministerstvo má na rezidenční místa, jde do oborů, kde vůbec nevnímám, že by byl nedostatek odborníků, a ještě třeba přímo do fakultních nemocnic. Jsou to sice moje nemocnice, ale pokud fakultní nemocnice potřebuje lékaře, tak je to proto, že má volné místo, a přijme ho tak jako tak. Není úplně smysluplné, aby to ještě financoval státní rozpočet z daní nás všech. Naopak z daní nás všech by státní rozpočet měl financovat ty lékaře, kteří nám chybí, a to jsou především praktičtí lékaři pro dospělé, praktičtí lékaři pro děti a dorost a pochopitelně pak některé speciální obory, v této chvíli dětští psychiatři.

A teď mi dovolte takovou trošku jízlivost a já se za to předem omlouvám. Jednak všechny nemocnice jsou v černých číslech, žádná nemocnice není v červených. Všechny nemocnice mají neskutečné množství peněz na svých účtech. Je to dobře a já jsem rád, že tomu tak je, a svědčí to pro dvě věci. Svědčí to, že opravdu ty nemocnice hospodařily výborně v posledních letech a že ve většině z nich jsou výborní manažeři. To znamená, je to situace, se kterou je potřeba pracovat. Nicméně dobrý hospodář, pokud je v černých číslech a ví, že ekonomická situace nejenom v České republice, ale v celé Evropě především v důsledku toho, co se tady dva roky dělo s covidem, a potom v důsledku toho, že jeden blázen se rozhodl zaútočit na další evropský stát a prostě vyvolal válku a válčí de facto s celou Evropou dílem tím, že odmítá pouštět dál potraviny, dílem tím, že utahuje kohoutky s ropou a s plynem - ano, můžeme se tam připlazit po kolenou a políbit ten symbolický prsten Vladimira Vladimiroviče a provést jaksi ten alpinismus, který oba dva známe, ale já myslím, že to nikdo z nás tady nechce a nikdo takový není, a jsem o tom přesvědčený na sto procent. Tak pak ten dobrý hospodář ty peníze střádá na ta hubená léta a to je koneckonců už z Bible - sedm bohatých a sedm hubených.

O to větší překvapení pro mě byla přístrojová komise, kde počet požadavků na nákup přístrojů, a to v některých případech ve stovkách milionů z těch nemocnic, které nemají peníze, mají se chystat na zdražování energií, dostanou obrovský balík peněz z Evropské unie a mají mít připravené prostředky na platby DPH, byl daleko nejvyšší z posledních dvou až tří let. To znamená, na jedné straně, a to já s tím souhlasím, se zdravotnictví, zdravotnická zařízení bojí toho, že zvýšené ceny energií, zvýšené náklady na všecko pro ně budou fatální. A ano, já se toho bojím taky. A věřte, že dělám všechno pro to, abych je maximálně ochránil. Ale na druhé straně ta stejná zdravotnická zařízení zvažují a chtějí nakoupit přístroje v desítkách či stovkách milionů, což si úplně v této době nemyslím, že je rozumné. Jsou prostě léta, kdy ekonomika na tom není dobře a člověk se musí chovat obezřetně. Přece nikdo z nás nebude teď utrácet peníze ve velkém a nakupovat věci, které jsou zbytečné. Já se nebavím o obnově přístrojů. Přijde mi velmi složité debatovat na jedné straně o tom, že je potřeba získat peníze na DPH při investici z evropských fondů, a pak stejným dechem debatovat o tom, že bychom měli koupit dvě tři sedmiteslové magnetické rezonance, když v okolních zemích je maximálně jedna a ta stejně není využita. A tak bych mohl v konkrétních příkladech pokračovat.

Já věřím tomu a jsem o tom stoprocentně přesvědčen, že české zdravotnictví je neskutečně kvalitní, dobré, že máme vynikající nemocnice, že máme rozumné a inteligentní manažery těch nemocnic, v přímo řízených organizacích jsem se o tom osobně přesvědčil. Jsem si jistý, že naši zdravotníci jsou nesmírně loajální a uvědomují si komplikovanou situaci, a nemám nejmenší důvod tomu nevěřit, protože jak rada poskytovatelů, tak vědecká rada - vy to víte stejně dobře jako já, prostřednictvím pana předsedajícího, paní poslankyně - mě o tom opakovaně přesvědčuje a já si toho nesmírně vážím. Ty debaty jsou samozřejmě ostré, já dostávám řadu výtek, ale to je správné, protože já mám být ten, kterého zdravotníci kontrolují a kterého pacienti kontrolují. Na druhé straně jsem si stoprocentně jistý, že ty pozměňovací návrhy ve smyslu valorizace, ve smyslu 1 900 od 1. ledna, ve smyslu navýšení fondu prevence budou neskutečným přínosem pro české zdravotnictví, pro české pacienty a ty plody budeme sklízet v následujících letech. A já bych vás poprosil, abychom v tomto šli společně, abychom pak společně ty plody mohli sklízet. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Věra Adámková. Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem velmi ráda, že se mi dostalo okamžité odpovědi, to oceňuji, pane ministře. Jsem ráda, že všechny nemocnice jsou dle tohoto sdělení v černých číslech. Pak samozřejmě já to sdělím ředitelům těch nemocnic, které, říkám, nebyly přímo řízené, takže jsou to jiné, že tedy vlastně si nemají na co stěžovat. Předpokládám, že přijmou vaši teorii. Ale děkuji za tu odpověď, samozřejmě.

Co se týče přístrojové techniky, domnívám se, že jsou všechny trumfy v rukou právě té přístrojové komise, aby nepovolila nesmysly, takže to jsem asi ani ne úplně tedy v té otázce chtěla. A co se týče zdravotních pojišťoven, opakuji znovu, že oceňuji jejich postoj v tom smyslu udržet kvalitu zdravotní péče a být navíc ještě těmi, kteří jsou velmi sociálně zdatní. To si myslím, že tam je jednoznačné.

Co se týče zdravotního výboru ve středu, naprosto s vámi souhlasím, jenom musím říci, že ten termín vlády je na vás. To nedělal zdravotní výbor, to je opravdu rozhodnutí vlády, takže tam bychom výtku pro zdravotní výbor nemohli úplně přijmout. Ale my se přizpůsobujeme, to určitě jde, protože pan předseda Svoboda je samozřejmě velmi v tomto vstřícný.

Co se týče té lázeňské péče, to jsem tu ani nechtěla zdůrazňovat, protože jsme na toto téma měli, je to několik dnů, kulatý stůl, kde jsme nabídli i lázní určitou součinnost v rámci možností tedy zdravotnických a očekáváme zpětnou vazbu, kterou zatím nemáme. Ale bezesporu tam určitě je možné modernizovat celý přístup. Jenom znovu opakuji, doufám, že na to budeme mít. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně, dodržela jste čas, to je chvályhodné. A vracíme se do obecné rozpravy. Další v pořadí je pan kolega Farhan. A my jsme se vystřídali v řízení schůze, takže vám přeji krásné dopoledne.

 

Poslanec Kamal Farhan: Já vám, pane předsedající, děkuji. Já už jsem nevystupoval tady s faktickou poznámkou k černým číslům nemocnic. Samozřejmě, jenom krátce to zmíním, než začnu svůj komentář. Jsou tady kraje, které prostě do těch nemocnic posílají stovky milionů, protože těm nemocnicím ty peníze chybí, a pak v těch účetních uzávěrkách samozřejmě to vyjde v černých číslech. Tak to jenom na krátké doplnění.

Nyní mi, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte krátce okomentovat předložený návrh. Dovolím si své vystoupení zahájit několika základními konstatováními, která se dotýkají návrhu vlády snížit platby za státní pojištěnce. Přes všechnu chytristiku ve zdůvodňování a žonglování s čísly vláda bere peníze zdravotnictví. To tady bylo řečeno a tak to prostě je. Je to neoddiskutovatelný fakt. Minus je minus a na to, myslím, člověk nemusí být ani ekonomický expert ani výrazný matematik, aby pochopil, že když něco vezme, tak je to minus a prostě minus je minus.

Vláda z mého pohledu nepravdivě tvrdí, že bere peníze zdravotnictví, které v tuto chvíli nepotřebuje. Ale já si myslím, že zdravotnictví je potřebuje. Zdravotnictví peníze potřebuje na kompenzaci šílené inflace nemocnicím, praktikům a ambulantům. Potřebuje na léky pro velké skupiny pacientů, kteří k nim nemají doposud přístup. Zkrácení dlouhých čekacích lhůt na některé vyšetření a operace. Potřebuje ty peníze zdravotnictví na investice do nemocnic, které jsou mnohde silně podinvestované. Kvůli limitovaným finančním prostředkům, preskripčním a indikačním omezením nasazujeme pozdě účinná léčiva u diabetiků, cholesterolu; například co se týká nejmodernější léčby u cholesterolu, se účinně řeší u 2 500 lidí namísto 100 000 pacientů. Lidé s migrénou si musí protrpět až čtyři dny v měsíci v bolesti, než se dostanou k účinnému léku. Praktičtí lékaři nemohou předepisovat účinné léky na osteoporózu, což se týká desítek tisíc, možná stovek tisíc lidí. Mohl bych zde také mluvit o léčivech na atopickou dermatitidu a dalších. To vám neříkám jako opoziční poslanec, ale můžu vám citovat například profesora Škrhu, profesora Vráblíka a další předsedy odborných lékařských společností a lékaře, kteří se k tomu veřejně a v médiích vyjadřují.

Pozměňovacím návrhem navržený valorizační mechanismus by z mého byl v pořádku nebýt jeho - jak bych to řekl? - nebýt jeho základu, který je uveden. Vláda účelově snížila základ pro jeho výpočet z letošních 1 967 korun, které zdravotnictví dostává a dostávalo v těch prvních šesti, dneska to bude sedmi měsících, a nezakomponovala do něj rekordní inflaci letošního roku. V rozporu podle mého se samostatnou obecnou metodikou jím navrženého valorizačního mechanismu. Výsledkem valorizace tedy bude, že se po třech letech takzvaného valorizování dostaneme, nebo po dvou letech dneska, dostaneme na současné peníze za měsíc, to znamená někde kolem 2 000 za jednoho státního pojištěného. Sečteno a podtrženo, vláda bere zdravotnictví peníze, a to hned dvakrát. Snížením platby za státní pojištěnce a nezapočtením dvouciferné inflace do valorizačního mechanismu.

Vláda hovoří o tom, že nebude omezovat kvalitu a dostupnost zdravotní péče, ale já se ptám: Kde je nějaký rozvoj, který také něco stojí? To se má naše zdravotnictví zastavit v roce 2021? Kde jsou nové technologie a terapie, které zachraňují životy a budou vstupovat do systému? Z čeho je chceme platit?

V předchozích čtyřech letech se české zdravotnictví díky masivní finanční podpoře vlády začalo dotahovat na nejvyspělejší a nejbohatší evropské země. Projevilo se to v dobrém přístupu pacientů k nejmodernější a nejnákladnější zdravotní péči, motivačním růstu platů lékařů a sester i dobrých hospodářských výsledcích nemocnic, praktiků i ambulantů, jak tady bylo zmíněno mými předřečníky. Snižování objemu prostředků do zdravotnictví může tento pozitivní trend zvrátit. Odmítám proto přistoupit na falešnou hru vlády, že ve zdravotnictví je tolik peněz, že samo neví, co s nimi. Samozřejmě, že i dnes peníze chybí. Chybí z důvodu omezených finančních prostředků a ani dnes se neproplácí ty nejdražší léky velkým skupinám pacientů, přestože by zlepšily jejich zdravotní stav. Určitě máme stále dlouhé čekací lhůty na řadu vyšetření, která bychom potřebovali provést rychleji s ohledem na potřebu včasné diagnostiky pacientů.

Když se podíváte na vybydlené budovy některých - ne všech, ale i řady významných nemocnic, včetně některých fakultních, je vám na první pohled jasné, že se zdravotnictví v penězích netopí. Pokud vláda trvá na tom, že peněz v českém zdravotnictví je tolik, že je potřeba nějaké vrátit do státního rozpočtu, měla by se z mého pohledu přepsat učebnice ekonomiky ve zdravotnictví a farmakoekonomiky.

Léky. Léky jsou limitovanou, takzvanou nákladovou efektivitou a dopadem do rozpočtu. Pokud se řekne, že nákladová efektivita nebo dopad do rozpočtu jsou moc velké, léky se prostě nehradí. Nákladová efektivita a dopad do rozpočtu jsou přitom přímo závislé na finančních limitech, které si nastavujeme v závislosti na objemu finančních prostředků, které máme ve zdravotnictví k dispozici. Někde se prostě udělá čára, můžeme tomu říkat tlustá čára, a za tu se nejde. Ta čára se udělat musí. Musí se udělat proto, abychom vyšli s penězi, které máme k dispozici. Ale tvrdit, že peněz je tolik, že více bychom jich smysluplně ve zdravotnictví nevyužili, je podle mého falešná hra.

Jestliže v letošním roce budou pojišťovny platit nemocnicím a lékařům podle stávajícího kontraktu úhradové vyhlášky v tom rozsahu a kvalitě, v jaké je nasmlouvaná péče, to nikdo, si myslím, dnes už nerozporuje. Neustálým opakováním této podle mého banální skutečnosti ale nemůže vláda zakrýt fakt, že kvalitní zdravotní péče by mohlo být více a rychleji dostupné, kdyby se na ni použily peníze, které se vláda rozhodla zdravotnictví sebrat.

Velký problém s kvalitou a dostupností péče ale může nastat v následujících letech. Zřejmě dojde k nominálnímu procentuálnímu navýšení úhrad pro příští rok, možná někde kolem 4 %, což je ale výrazně pod úrovní současné inflace. Takže reálně budeme chtít po nemocnicích, prakticích, ambulantech stejný rozsah péče, stejnou kvalitu zdravotní péče, ale za méně peněz. A já se ptám: Jak dlouho bude toto fungovat? Tím, že vláda reálně bere zdravotnictví desítky miliard korun na léta dopředu, jasně říká, jakou prioritu pro ni zdravotnictví a zdravotní stav české populace představuje. Tyto peníze chybí a budou chybět na rozvoj českého zdravotnictví. Budou chybět na léčiva. Na terapie pro velké skupiny pacientů. Na investice do zdravotnické infrastruktury, technologie a kapacity pro zkrácení čekacích dob na vyšetření a operace.

To všechno jsou parametry kvality a dostupnosti zdravotní péče. Nic na tom nezmění ani to, že bude vláda neustále opakovat, že platí úhradová vyhláška a poskytovatelé se možná dohodnou s pojišťovnami na úhradách příští rok. Vláda prostě bere českému zdravotnictví peníze, které z mého pohledu mu budou jednoznačně chybět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další v pořadí vystoupí paní poslankyně Mádlová, připraví se paní poslankyně Knechtová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, vážení členové vlády, já bych se ráda vyjádřila k tomuto sněmovnímu tisku, který se týká plateb za státní pojištěnce, respektive snižování plateb za státní pojištěnce. Důvodů, proč nemá být snižována platba za státní pojištěnce, je několik, minimálně pět - je to vysoká míra inflace, odložená péče, uprchlická vlna z důvodu války na Ukrajině - to je argument, a nikoliv že není, pane ministře - riziko epidemie nemoci covid-19, a jak už tady bylo přede mnou řečeno, modernizace a rozvoj zdravotnictví.

Inflace. Česká republika patří v současné době mezi státy, které bojují s roztočenou inflační spirálou. Meziročně vzrostly spotřební ceny v květnu o 16 % a vzhledem k tomu, že Česká národní banka opětovně zvýšila úrokové sazby, tak nelze předpokládat, že by v nejbližší době očekávala nějaké usazení spotřebitelských cen. My všichni, kteří známe současnou praxi zdravotnických nebo sociálních zařízení, víme, že růst cen potravin, plynu, elektřiny, pohonných hmot, ale i zdravotnického materiálu se samozřejmě netýká jen domácností, ale právě těchto zařízení. Já sama konkrétně v posledních letech funguji na úrovni zdravotně-sociálního pomezí v domovech se zvláštním režimem. To, kde jsou dnes ceny energií za teplo, je neúnosné i pro tato sociální zařízení, kde se poskytuje zdravotní péče. Ty ceny vzrostly od ledna minimálně trojnásobně. Je tady velké riziko, že tato zařízení budou bojovat s úhradami za teplo, za energie. A je zřejmé a ví se všeobecně, že v zařízeních, jako jsou nemocnice nebo sociální zařízení, ta teplota je o něco vyšší, než jak jsme zvyklí mít doma. Je tam řada přístrojů, vybavení, nemocnice se neobejdou bez energie v rámci operačních sálů, přístrojového vybavení a podobně, čili boj s energií bude velmi, velmi pro tato zařízení, ať už nemocnice, nebo sociální, kritická.

Stejně tak se zvedají ceny potravin a pochopitelně jídla. V těchto zařízeních, jako jsou domovy ze zvláštním režimem, musí být podávána pětkrát denně. Ceny jsou nějak zastropované vyhláškou. Ta situace opravdu začíná být poměrně kritická. A co začíná být velmi vážné, je, že rodiny opravdu bojují s tím, aby byly schopny svým rodičům spolufinancovat nebo financovat péči v těchto zařízeních. Stejně tak si dovolím upozornit, že jsou tam zdravotničtí pracovníci, kteří jsou hrazeni z úhrad veřejného zdravotního pojištění za konkrétní výkony. Je velká obava, že se začne šetřit tam od roku 2023. Teď se to nějakým způsobem překlene, jak říkáte, pane ministře.

Dalším důvodem je odložená péče. Během dvouleté pandemické krize v České republice bylo odloženo mnoho zdravotnických výkonů a nejedná se pouze o preventivní vyšetření, která jsou samozřejmě pro život člověka a zdraví člověka velmi důležitá, ale i celou řadu operací, jejichž odložení může pacientům působit v životě celou řadu problémů a důsledků. Například u Všeobecné zdravotní pojišťovny, tedy největší české zdravotní pojišťovny, bylo odloženo více než 70 000 výkonů. Pokud bychom se chtěli vrátit před pandemii, muselo by se v letošním roce realizovat více než 100 000 výkonů, což je samozřejmě obrovský problém nejen kapacitní, ale i finanční.

Vzrostly průměrné čekací doby prakticky u všech zákroků, stejně tak jako u preventivních onkologických vyšetření napříč zdravotnickými zařízeními. Alarmující situace je zejména u onkologických vyšetření a zanedbané péče, kdy lidé se obávali chodit k lékaři a teď samozřejmě i to dohnání všech vyšetření a zákroků bude stát nějaké peníze. Je jisté, že dopady odložených zákroků a preventivních onkologických vyšetření mají vliv i na kvalitu života, bolesti, chodit do práce a podobně. Že je situace s časovou dostupností vážná, ukazují i data například v průměrných čekacích dobách na některé zákroky, u některých je dokonce překročena tato stanovená čekací doba podle vyhlášky. A samozřejmě tak aby se tato situace napravovala, tak jsou to nejen důvody kapacitní, ale samozřejmě i finanční, je to otázka úhrad za tyto výkony, za nákup zdravotnického materiálu, léků, tak jak o tom mluvili mí předřečníci.

Uprchlická krize. Vy jste, pane ministře, říkal, že to není argument. Ale on to je argument, protože tady máme o 370 000 více státních pojištěnců. Ano, je otázka, kolik jich tady dnes ve skutečnosti je, kolik jich dnes spotřebovává péči, kolik z nich dnes je zaměstnáno a za které zaměstnavatel odvádí do zdravotního pojištění. Nicméně dneska se už ví, že řada těchto ukrajinských občanů je v horším zdravotním stavu, než bychom očekávali, a dneska se ví, že jsou i vážně nemocní. Vy sami ve strategických prioritách uvádíte, že vážně nemocných pacientů a pacientů rozléčených je dost mezi uprchlíky, že pro ně bude potřeba zajistit doobjednání specifických léčiv a vakcín a že se jedná o nákladná léčiva.

Ano, vyčlenili jste na to nějakou částku kolem 9 miliard, ale je otázka, jestli to pokryje potom tu zdravotní péči ve zdravotnických zařízeních. Píšete, že lze s určitostí předpokládat navýšení zásob léčiv na léčbu multirezistentní tuberkulózy, pacientů HIV pozitivních, pacientů s hepatitidou C, onkologické pacienty a podobně. Jenom pro představu, léčba této tuberkulózy stojí od 60 000 do 300 000 korun na pacienta, HIV - průměrné náklady na léčbu jsou 220 000 korun na jednoho pacienta, u hemofilie je to v průměru 560 000 korun na pacienta, výjimkou ale nejsou ani částky přesahující 20 milionů korun na jednoho pacienta, samozřejmě v závislosti na vážnosti onemocnění, a my víme, že i ukrajinští občané jsou takto vážně nemocní. A je samozřejmě v pořádku, že jim chceme pomoci a že chceme zaléčit nebo vyléčit.

Já jsem ráda, že tady padla odpověď i na fondy zdravotních pojišťoven, protože se mluví spíš v globále, že se bude čerpat z fondů zdravotních pojišťoven, a já jsem nikde nedohledala, z jakých fondů to je. Jestli je to převážně z provozního, nebo jestli je to i část z fondu prevence, nebo do jakých fondů se bude zasahovat. A pan ministr zdravotnictví - ten tady není - uváděl, že to je převážně z provozního fondu. Jestli to tak je, pane ministře financí? Pravděpodobně ano. Čili je to dobře, protože určitě by nebylo žádoucí, aby se třeba zasahovalo do fondu prevence, protože tam třeba naopak Všeobecná zdravotní pojišťovna se zaměřuje právě na prevenci rakoviny i v nabídce benefitů pro své klienty nebo se snaží nějakým způsobem motivovat i zanechání kouření, pro ženy ve věku 30 až 45 let je připraven příspěvek 300 korun na ultrazvukové nebo mamografické vyšetření prsou, což je samozřejmě velmi důležité v prevenci onkologie.

Co se týče covidové krize, nebo epidemie, tak o tom nemá cenu mluvit, protože to jsme si všichni zažili. A samozřejmě pokud se něco takového na podzim vyskytne, tak lze očekávat opět zvýšené náklady v resortu zdravotnictví. O modernizaci a rozvoji zdravotnictví mluvil můj kolega, čili to bych se jenom opakovala. Opravdu je faktem, že nemůžeme zamrznout v roce 2021, ale je nutné, zvlášť při naší nastavené vysoké kvalitě zdravotní péče, zdravotnictví modernizovat, rozvíjet preventivní a léčebné metody.

Čili když bych se vyjádřila k valorizaci - ano, je to výborný krok směrem kupředu, ale ani já nemohu souhlasit s výchozí částkou, která je nižší než částka za toto pololetí. Jinak je to určitě krok dobrým směrem, nicméně tento návrh nemohu schválit, protože jsem si jista, že to není krok správným směrem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. Další v pořadí v obecné rozpravě je paní poslankyně Knechtová. Připraví se paní poslankyně Pastuchová. Pardon, máme tu ještě, než vám dám slovo, tak tu máme dvě faktické poznámky. První faktickou poznámku má pan ministr Válek, kterého nevidím v sále. Tak paní poslankyně Adámková.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji pane místopředsedo. Já jenom bych chtěla doplnit a zareagovat na svoji kolegyni paní doktorku Mádlovou, protože se dotkla tří velmi citlivých věcí, které je potřeba opravdu zdůraznit.

Jedno, to je centrová péče, kde se domnívám, že nebudeme mít dostatek prostředků na to, abychom ji naopak posunuli dále do moderní doby. Jedná se zejména nikoliv ani tak o vzácná onemocnění, ale o centrovou péči poruch metabolismu tuků, a to těžkého stupně, kde v současné době je biologická léčba, jsou tam pouze dva možné způsoby, dva typy léků. A samozřejmě pojišťovny velmi výrazně hlídají všechna omezení, která tam jsou. A nebudeme mít dostatek peněz.

Druhá je hepatitida C, prosím pěkně. A teď jsou tady evropská data: Hepatitida C, která skutečně má až 80 % prevalence ve věznicích, kde největší centrum je tedy při vězeňské nemocnici. A opět je potřeba tam naopak ještě tedy navýšit finance - domnívám se opět, že to nebude možné - protože se ukázalo zejména ze Španělska, že jestliže řádně poléčili hepatitidu C ve věznicích, tak poté ti vězni již, co přicházeli do terénu, nebyli tedy zdroje infekce.

A třetí jsou čekací doby, protože zejména z terénu vidíme, že dochází k omezení té péče tím, že oni opravdu buď některá vyšetření neprovádějí, protože pro ně nejsou finančně již možná, takže ta čekací doba se i ve velkých nemocnicích prodlužuje, protože samozřejmě vezmeme takového pacienta, takže potom běžné ultrazvuky, cétéčka a podobně jsme v řádu týdnů, a to samozřejmě těch týdnů myslím deset, dvanáct, a to není dobře. Čili i tohle to se domnívám, že ne úplně bylo vzato do úvahy a že opravdu ta výchozí suma je velmi nízká. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za faktickou poznámku a za to, že jste dodržela čas. A nyní dám slovo paní poslankyni Knechtové v obecné rozpravě.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený pane ministře, uvedené opatření bude mít dopad na systém veřejného pojištění především jako na celek. Snížení vyměřovacího základu pro státní pojištěnce a argumentace přebytky zdravotních pojišťoven na běžných účtech je zcela účelové zkreslování situace. V době zásadního nárůstu cen energií, zdravotnického materiálu, potravin a dalších by bylo namístě naopak navýšit úhrady zdravotnickým zařízením. Zatímco všechna navýšení úhrad za působení minulé vlády byla schopna kompenzovat nárůst mzdových nákladů, tato vláda přenáší záměrně problém na koncové poskytovatele zdravotní péče. Díky úhradám DRG budou fakultní nemocnice a vysoce specializovaná centra stále v režimu reálné úhrady, ale ostatní, především menší zařízení často zřizovaná obcemi nebo vyššími územně samosprávnými celky, se budou ekonomicky propadat, a proto jsem se rozhodla i k tomuto tématu dnes vystoupit.

Na jedné straně úspora zdrojů státního rozpočtu ve výši přibližně 14 miliard korun, o stejnou částku se ale sníží příjmy systému veřejného zdravotního pojištění. Znamená to úplné vyčerpání základního fondu zdravotního pojištění v letošním roce. Úspora na straně státního rozpočtu ve výši 14 miliard korun znamená pro veřejné zdravotní pojištění dle mého názoru velkou ztrátu.

Za loňský rok skončily zdravotní pojišťovny s deficitem 14 miliard korun, pro letošní rok počítají zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven s deficitem ve výši přibližně 9,5 miliardy korun. Svaz zdravotních pojišťoven už varoval, že se prohloubí deficit zdravotního pojištění a bude třeba hledat úspory například na bonifikacích nebo v lékové politice. A já se ptám, to opravdu chceme? A co covid? Dle vyjádření Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky přitom covid nezdecimoval společnost jen zdravotně a fyzicky, covid nás decimuje především psychicky a mentálně. Ve zdravotnictví a sociální službách to platí více než kde jinde. Covid je pro většinu lidí stále problém. Nemoc, trvalé následky a úmrtí - to přece nikdo z nás nechce. Na covid, s covidem a kvůli covidu umíraly miliony lidí a další miliony po nich dnes truchlí. Problém covid ovšem překrývá jiné problémy a umožňuje odvést pozornost.

Naše vláda byla kritizována opozicí, že všechno dělá špatně a že je nutné obrátit kormidlo. Politická reprezentace se vyměnila, ale kýžený výsledek se zatím dle mého názoru nedostavil. Stále se pohybujeme takzvaně ode zdi ke zdi a nevidím racionalitu a žádnou pomoc. Co tedy můžeme očekávat? Covid tu byl, je a bude zcela jistě do budoucna obrovský problém a budeme ho muset řešit. Ekonomická situace je složitá, místo rychlé pomoci a podpory ovšem vláda připravuje škrty. První byli na ráně ti, kteří udržují v chodu stát a veřejné služby. A co se děje dál? Chtěli jste ušetřit v rozpočtu na rok 2022 okolo 80 miliard. Zdravotnictví se má na úsporách podílet 14 miliardami, které se nedostanou do systému veřejného pojištění, a další miliony úspor v rámci rozpočtu Ministerstva zdravotnictví. Dle mého názoru je to až neuvěřitelné, nemyslitelné a dle mého názoru si do budoucna zaděláváme ještě na daleko větší problém. Jsou to škrty, které se vůbec nesetkávají s realitou.

Mimochodem můj názor není ojedinělý. Předseda České lékařské komory doktor Milan Kubek odmítl snižování plateb za státní pojištěnce. Například v článku Naše zdravotnictví.cz: Nesnižujte platby za státní pojištěnce, vyzývá Česká lékařská komora vládu. Česká lékařská komora vyzvala premiéra Petra Fialu a jeho vládu v otevřeném dopise k přehodnocení plánu snížit platbu za takzvané státní pojištěnce o 400 korun měsíčně, který má nastat 1. července letošního roku. Systém veřejného zdravotního pojištění by tak měl letos získat na pojistném od státu o 14 miliard korun méně, než se předpokládalo, a zdravotnictví jako celek zhruba o 20 miliard korun méně.

Dovoluji si připomenout, že právě zdravotnictví neslo největší tíhu zvládání pandemie nemoci covid-19 a díky nasazení zdravotníků nemuselo dojít k úplnému zastavení ekonomiky. Českému hospodářství a státu tak zdravotnictví ušetřilo minimálně desítky miliard korun. Přesto má být paradoxně právě zdravotnictví tím resortem, na který vládní škrty dopadají tvrdě. Není to spravedlivé, říká prezident České lékařské komory doktor Milan Kubek. Stát platí pojistné za děti, důchodce a nezaměstnané, tedy okolo 60 % obyvatel, přičemž výše této platby dlouhodobě představovala podle Kubka přibližně pouhou čtvrtinu odvodu pojistného z průměrné mzdy. A právě nedostatečná výše této zástupné platby státu je hlavně příčinou dlouhodobých ekonomických problémů chronicky podfinancovaného českého zdravotnictví. Ke zlepšení došlo teprve poté, co vláda premiéra Babiše začala postupně tuto platbu navyšovat, a to s účinností od 1. června 2020 o 500 korun měsíčně, s účinností od 1. ledna 2021 o 200 korun měsíčně a s účinností od 1. ledna 2002 (2022?) pak o dalších 200 korun měsíčně, dodává.

Česká lékařská komora uvedla v dopise čtyři konkrétní důvody, podle kterých snížení plateb za státního pojištěnce je neuvážené. A jaké jsou důvody, proč nesnižovat? Prvním důvodem je vysoká míra inflace, kvůli které rostou ceny energií, pohonných hmot, potravin, což podle České lékařské komory povede také k tlaku zaměstnanců na zvyšování platů a mezd. V této souvislosti je třeba připomenout, že zdravotnictví je personálně zdevastované, a pokud nebudou zdravotnická zařízení schopna nabízet atraktivní mzdy, bude se tato krize jen prohlubovat, varuje prezident doktor Milan Kubek.

Druhým důvodem je epidemie nemoci covid-19, která podle prezidenta České lékařské komory ještě neskončila. Nikdo neví, co nás čeká na podzim, dodává. S epidemií souvisí i odložená zdravotní péče, kterou přesto pacienti potřebují, a nyní se bude muset zdravotnictví hodně ohánět. Šlo nejen o preventivní vyšetření, ale například také o operace, jejichž opakované odkládání způsobuje pacientům zbytečné utrpení a zhoršuje kvalitu jejich života. Vůči těmto lidem, kteří rovněž patří mezi oběti epidemie, máme dluh, který bychom měli teď splatit tím, že jim potřebnou zdravotní péči co nejdříve poskytneme. Zdravotníci se pochopitelně budou snažit skluz dohánět a dohánějí, ale tyto výkony budou muset zdravotní pojišťovny zaplatit. Takto to vysvětluje prezident České lékařské komory doktor Milan Kubek.

Vaše zdravotnictví čeká enormní zátěž, uzavírá prezident České lékařské komory s tím, že dosud žádná vláda nepřistoupila ke snižování platby za státní pojištěnce, a když státní rozpočet byl bez vážných důvodů, neměl by prohlubovat svůj deficit. Šetřit zrovna na zdravotnictví, nepovažuje prezident České lékařské komory v současné krizové době za příliš prozíravé.

I tato připravovaná úspora je dle mého názoru absurdní. Stále máme covid a nevíme, co bude. Vládě nyní ani nevadí, že jedná v rozporu s tím, co veřejně deklarovala. Připomínám, že vláda ve svém programovém prohlášení uvedla, že chce částky za státní pojištěnce pravidelně valorizovat, a z tohoto důvodu vítám i připravovaný pozměňovací návrh. Na druhou stranu v programovém prohlášení nenajdeme žádnou zmínku o prevenci onkologie - téma, které je důležité pro celou společnost. Obávám se, že dojde k omezení počtu lidí, kteří budou moci využít inovativní léčbu rakoviny. Nebudou peníze například na inovativní léky, omezí se třeba léčba vzácných léčba nemocí. Jmenuji tím konkrétní dopady, které vaše škrty určitě přinesou.

Na závěr: vzhledem k současnému vývoji mi předkládané opatření úplně nedává smysl. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan ministr zdravotnictví. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já si, pane předsedající, vypůjčím slova pana poslance Nachera. Já už jsem fakt nechtěl vystupovat, ale když jste mě, ne vaším prostřednictvím, vyzval, že mám mít faktickou, tak to by byla obrovská neúcta ministra k místopředsedovi Sněmovny, aby to nevyužil. Tak já jenom velmi stručně.

Ta centrová léčba a debata k tomu - já za to velmi děkuji. Děkuji za upozornění na různé problémy, co se týká centrové léčby, a chtěl bych ujistit, že ohledně orphanů, vzácných léků, centrové léčby opravdu problém není. My máme jasné kvóty, kolik dětí z Ukrajiny v jednotlivých zemích ošetříme tak, aby ta péče pro ně byla co nejkvalitnější a přitom nedošlo k žádnému omezení péče pro české občany. Navíc část, typicky ty vakcíny proti řekněme atypické tuberkulóze, tak část těch vakcín my dostáváme zdarma. My je nemůžeme dostat na úkor jiných zemí, ale dostáváme je vlastně z té kvóty, která by šla na Ukrajinu, tak je dostaneme my. A týká se to typicky teď, tedy abych byl aktuální, očkovací látky proti opičím neštovicím, kterou budeme mít v nějakém počtu balení, byť si nemyslím, že je to nezbytně nutné, ale nechť, bude to zadarmo, a samozřejmě bude uskladněna z toho důvodu, abychom ji měli v případě jakéhokoliv problému. Já jsem požádal několik kolegů, jeden z nich je profesor Štěrba, kteří se starají o jednotlivé skupiny těch dětí, které mají ty vzácné - a koordinují to i v rámci Evropské unie a myslím si, že to funguje velice dobře. Tady bych chtěl opravdu, opravdu ze srdce poděkovat jednak panu náměstkovi Jakubu Dvořáčkovi, ale i pracovníkům Ministerstva zdravotnictví, protože to není moje zásluha, je to jejich zásluha a oni to dělají, oni na tom pracují, a ta koordinace v tomto směru mezi jednotlivými zeměmi je výborná a předávání těch pacientů tak, aby ty kapacity byly optimálně využity a nezatěžovalo to systémy těch zemí, ta opravdu je velmi dobrá. Ještě jednou za to děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji. Já jenom upřesním, že jste, pane ministře, byl přihlášen k faktické poznámce. Pak jste odešel ze sálu a ona propadla. Já vás pak vyzýval. Každopádně dveře máte otevřené vždycky při faktické poznámce.

Vaše faktická poznámka vyvolala další dvě. První v pořadí - pan poslanec Brázdil.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji. Nechci reagovat na pana ministra zdravotnictví, ale na pana ministra Stanjuru, který - trošku se zpožděním reaguji - říkal: Je legitimní vést jenom to dohadování se o tom rozdílu, o těch 4,8 miliardy. Tam by se dalo něco, nechci říct uhádat, ale domluvit se. Pane ministře, je tedy možné ještě se teď ve druhém čtení domluvit někde ještě mezitím na nějakém, dejme tomu nechci říct kompromisu, ale říkáte, je to pár procent. Vy argumentujete tím, že to zdravotnictví tím neutrpí. Na druhou stranu možná by to byla taková smířlivá cesta ke kompromisu. Jen jsem se chtěl zeptat, jestli - protože to naše vystupování vlastně je stále jenom o tom samém, že chceme ty penízky trošku vrátit nebo nechat, a vy říkáte, ale to nemá smysl, vždyť to je pár korun. Tak se chci jenom zeptat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Kasal. Prosím.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jenom takovou drobnou reakci na pana ministra Válka, jak tady říkal teď o těch očkovacích látkách, že budou zadarmo, tak jenom to chci zase doplnit. Ano, ty očkovací látky možná budou zadarmo, ty přijdou do České republiky, a jestli je tedy zaplatí EU, nebo stát, to nevím. To bych jenom chtěl upřesnit. Ale ta aplikace už zadarmo nebude. Ta aplikace už bude, to budou aplikovat praktičtí lékaři, pravděpodobně pro děti a dorost hlavně, a ta musí být zaplacena. A to je zase z toho zdravotního pojištění. Takže ona každá takováhle věc vyvolává opravdu ty vícenáklady. Tak to je jenom taková poznámka.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Další s faktickou poznámkou vystoupí pan ministr financí Stanjura.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Já jsem opravdu neříkal, že to je pár peněz. Já jsem říkal, že to je 4,8 miliardy a že jsou to velké peníze, tak abychom si rozuměli. Jenom jsem říkal, že shoda je na takřka 99 %. Čili já tu částku nepovažuji za malou.

Tak z mé strany já už jsem ten kompromis učinil. My jsme vyjednávali. Já jsem měl návrhy, které byly nižší a které i tak by znamenaly, že by příští rok zůstal systém zdravotního pojištění v černých číslech. Váš dosavadní postup, který já považuji za legitimní, nijak ho nekritizuji - vy jste řekli: buď 1 967, nebo nic. A já považuji číslo 1 967, už to tady říkám opakovaně, za vymyšlené, nemá žádnou logiku. Já nechci moc kritizovat, možná rozumím tomu, proč vzniklo v té době, protože to bylo dávno předtím, než jsme znali výsledky, ale v okamžiku, kdy jsme znali výsledky za rok 2021, z mého pohledu to číslo ztratilo logiku. A když tam tu logiku nevidím, tak zase já mám rád debatu o číslech, pak nevím, proč bych měl říkat: toto je správné číslo. To číslo bylo chybné. Říkám, já tomu i rozumím, protože bylo hodně nejistot v okamžiku, kdy se to rozhodovalo, to nijak nezpochybňuji, ale proč zatvrzele na tom trvat, když se ukázalo naštěstí - naštěstí se ukázalo, že je chybné, že ten propad nebyl 50 miliard, ale 13. Takže to je vlastně dobrá zpráva. Tak proč pořád pracovat s tím číslem, které mělo nějakou pesimistickou prognózu a naštěstí se nepotvrdilo? Tady jsme se bavili v lednu, kdy bylo první čtení, nebo v únoru, o tom, jak nízké budou příjmy zdravotních pojišťoven. Máme čísla za pět měsíců. Zase, naštěstí se to nepotvrdilo. Ale říkám, udělejme účet za letošním rokem, až budeme znát čísla za celý rok.

Tak já v této chvíli vlastně nevidím - jednat můžeme vždycky, já se tomu nebráním, také jsme několikrát jednali před druhým čtením, ale myslím si, že ten návrh, který nakonec jsme kompromisně udělali uvnitř vládní koalice, je vlastně dobrý (Místopředseda Skopeček: Čas, pane ministře.), přináší vlastně víc peněz do zdravotního pojištění, než jsem původně navrhoval. Děkuji za upozornění, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další v pořadí s faktickou poznámkou pan poslanec Mašek. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: K panu ministrovi financí. Já tam určitou symboliku vidím, protože jak už jsem tady zdůraznil, dostali jsme se na 10 % HDP na zdravotnictví a součástí toho bylo právě to v minulosti zanedbávané postupné navyšování plateb za státní pojištěnce, kteří, jak jsem tady už také říkal, spotřebovávají mnohem větší díl těch peněz, než je v těch odvodech za státní pojištěnce odváděno. Čili ano, těch 1 967 je hodnota za první pololetí tohoto roku a k té jsme se my upínali a myslíme si, že je dobrým základem. Jinak chápu, že se to dá zaokrouhlit třeba na 2 000, bylo by to 6 miliard. Ale pokud se bavíme tedy o těch 4,8 miliardy, my si myslíme, že by měly jednoznačně v tom zdravotnictví zůstat, a právě je to symbol toho postupného navyšování plateb za státní pojištěnce, které je naprosto nezbytné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Brázdil. Prosím.

 

Poslanec Milan Brázdil: Nechci to zdržovat, ale moc děkuju, že jste, pane ministře, odpověděl. Mám to tedy brát tak, jestli mě posloucháte, dalo by se ještě teď, kdyby si třeba některý předseda klubu vzal pauzu, ještě s vámi o tom hovořit a třeba najít...? Ne, nemá to smysl. Dobře. Tak já jsem se chtěl jen... Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za ujasnění. A další s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Peštová.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych taky na pana ministra, prostřednictvím pana předsedajícího. Pane ministře, teď se tady bavíme o 4,9 miliardy a říkáte, že to je hodně peněz. Já jsem připravená na další bod, to bude EET, a tam se bavíme o 4,2 miliardy a to zase říkáte, že to je zanedbatelné. Já jenom chci, aby to nezapadlo, až budeme mít další bod, abychom se k tomu mohli vrátit, co je a co není hodně peněz. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkujeme. Vracíme se do obecné rozpravy. Vystoupí paní poslankyně Pastuchová.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, vážení páni ministři, pro mě je tento týden jako pro zdravotníka tak trochu temný. Začalo to včera - a musím se k tomu vyjádřit - kdy jsme na výboru pro sociální politiku projednávali zákon o důchodovém pojištění, kde jsme měli a chtěli napravit pouze technickou chybu, která se stala v minulém volebním období, kdy pro zákon o tom, že naši záchranáři, kterým jste všichni tleskali v covidu, kteří byli ti nejlepší, ti skvělí, a nedovolili byste si před volbami ani v době covidu tu ruku nezvednout, tak jsme včera tu chybu my poslanci za hnutí ANO, který jsme ten pozměňovák tenkrát připravili na koleni, rychle, já se za to omlouvám, ale protože s námi tenkrát Ministerstvo práce a sociálních věcí nespolupracovalo, protože připravovalo novelu zákona pro náročné profese, což se záchranářů vůbec netýká, tak jsme tento pozměňovák dali. Všichni jste tady pro něj hlasovali, omlouvám se těm, kdo tu neseděli. Stala se chyba, 1. 1. 2023 má tento zákon vejít v platnost, ale to nejde, protože je to technicky špatně. Tudíž jsme chtěli zjednat nápravu, připravili jsme nový pozměňovací návrh, nebo technickou úpravou, kterou dáváme message těm záchranářům, kteří měli velkou radost, že se tato Sněmovna shodla na tom, že jim i za toto poděkujeme, protože hasiči a policajti mají výsluhy, my záchranáři nemáme nic. A co se stalo včera na výboru pro sociální politiku? Pětikoalice pro to ruku prostě nezvedla. Já vím, že to sem, pane ministře, nepatří, já se k tomu vrátím. Já říkám, že jsem zdravotník od roku 1984, a pro mě je tento týden temný jako pro zdravotníka. I tím, co zde teď projednáváme, protože se to týká nás všech zdravotníků. Protože nevěřím tomu, že by nám vaše vláda přidala nějaké peníze třeba na platech, nebo těm lidem, kteří to teď tady táhnou dva roky, abyste se pak mohli chlubit a nadávat nám, jak my jsme covid nezvládli. My jsme ho zvládli velice dobře, vy nezvládáte to, co se tady děje, dáváte jednu pecku za druhou těm lidem tady. A tohle je jedna z nich. Takže já říkám znovu, mám temný den, neschválili jste to, bude se o tom hlasovat ještě jednou.

Včera vám paní Žitníková, všem poslancům, poslala prosbu Odborového svazu zdravotnictví, abyste si to všichni poslanci přečetli a tento návrh podpořili. Já navazuji na to - a teď už se budu vyjadřovat k tomuto bodu - ještě doplním, že samozřejmě nám bylo slíbeno, že to tato vláda napraví, ale svým návrhem. Ale když vidíme, jak se tady vše dlouho projednává, tak nevěřím tomu, že 1. 1. 2023 tento zákon bude hotov, o náročných profesích, upozorňuji, takže to je otevřená Pandořina skříňka, protože v těch náročných profesích bude chtít být každý, já to chápu, dostávám spoustu e-mailů, rozumím všem, ale tady se nejednalo o změnu zákona, ale o napravení technické chyby, se kterou notabene Ministerstvo práce a sociálních věcí souhlasí, ale prostě nechce to tím pozměňovákem, tak to uděláme celým zákonem. Takže to je první chmurný den - včera.

Dnes je druhý, protože zde projednáváme snížení o 14 miliard pro zdravotnictví. Zase zdravotnictví, které tady odvádělo nejvíc práce v době covidu. Budeme prostě pořád to zdravotnictví nějak poškozovat. Doplatí na to nejen zaměstnanci, doplatí na to všichni, i když říkáte, že se to nikoho nedotkne, samozřejmě že se to dotkne. A já si dovolím odcitovat, protože vím, že všichni e-maily nečtete, vyjádření Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, protože si myslím, že je to velice zajímavý dokument. Budu citovat:

"Snížení plateb státu za jeho pojištěnce se už na první pohled jeví jako naprosto nepochopitelný a navíc nelogický krok. Předpokládali jsme, že po covidové pandemii nikdo nebude zpochybňovat nutnost finančně zdravého zdravotnictví. Mýlili jsme se. Ideologie vítězí nad rozumem a čísly. Snížení plateb a vytvoření vnitřního dluhu 14 miliard se někde musí projevit. Objektivně je zdravotnictví postiženo vládními škrty nejvíce, vedle snížení plateb do zdravotního pojištění za státní pojištěnce se snížil také rozpočet Ministerstva zdravotnictví, a to oproti původnímu plánu o 5,5 miliardy a oproti roku 2021 o více než miliardu. Nepochopitelné a nevysvětlitelné.

Proč se vývoje situace obáváme? Už pro letošní rok byl rozpočet zdravotních pojišťoven nastaven jako deficitní. Primárně se bez nákladů na covid vyšplhal deficit po započtení nákladů na zvýšení platů na minus 17 miliard. K tomu je třeba připočítat náklady na testování, které samo Ministerstvo zdravotnictví odhaduje ke konci února na 10 miliard." Sděleno to bylo 24. února. "Samozřejmě bude také nutné zaplatit vakcíny a další nasmlouvané léky na covid. Na účtech zdravotních pojišťoven jsou skutečně zůstatky okolo 50 miliard, ale když odečteme výše uvedené náklady a vezmeme v úvahu, že měsíčně je třeba na úhradu péče a provoz pojišťoven 37,5 miliardy, tak je bilance zcela jiná. Zůstatky jsou celkové, ne pouze v rezervních fondech. K tomu je potřeba myslet na to, že Ministerstvo zdravotnictví bude muset vydat novou vyhlášku, která bude nemocnicím a dalším zdravotnickým zařízením kompenzovat zvýšené náklady. Potom už nám pro letošní rok nezbývá vůbec nic a to jsme na začátku roku a nevíme," teď už je to tedy skoro polovina roku, "co přijde.

Za odbory jsme udělali maximum. Vysvětlení, proč se nemají snížit platby za státní pojištěnce, jsme písemně zaslali premiérovi - bez odpovědi." Nevím, jestli už pan premiér odpověděl. "Náš postoj jsme sdělili na jednání tripartity. Jednali jsme s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou, s ministrem vnitra Vítem Rakušanem a samozřejmě i s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem."

Tady musím říct a musím si trošku rýpnout, že odbory měly na rozdíl od tripartity štěstí, že někdo z vlády jednal, protože jak jsem slyšela včera na tiskové konferenci pana Hanáka, tak se mu ještě nestalo, že by tam nikdo z vlády nebyl a byl tam jeden ministr. Tak asi tak naše vláda jedná. (Ministr financí z místa: Byli v zahraničí.) Prosím, nepokřikujte na mě. Určitě jste nebyli všichni v zahraničí, celá vláda. Nebo si máte přehodit schůzku, když tady nejste. Myslím, že tripartita, jak říkáte, je pro vás velice důležitá.

"Ministr Válek tvrdí, že jsme jediná instituce, která vyjadřuje obavy. Zřejmě nejsme od České lékařské komory. Proč se nikdo další neozývá?" A stále cituji. Cituji vyjádření Odborového svazu zdravotnictví. "Dovolím si spekulovat. Přímo řízené nemocnice už zaznamenaly vyjádření, že dojde k obměně ředitelů. Ozvat se a jít proti zřizovateli? Krajské nemocnice mají taktéž zřizovatele a každé vybočení z řady může být kontraproduktivní. Mnoho ředitelů je i politiky. V pojišťovnách, zvláště ve VZP, dochází ke změně správní rady" - ta už byla obměněna - "a ta jmenuje ředitele." Říkám, čtu vyjádření odborů, které nám všem přišlo.

"Kruh se nám uzavřel. A kde se mohl vzít ten druhý pohled, tedy pohled současných vládních politiků? Jak je možné, že nevidí obrovské škrty ve zdravotnictví jako nebezpečné a nesmyslné? Odpověď je možné najít v jejich plánovaných změnách ve zdravotnictví. Když nebudou peníze, tak se snáze vysvětlí, proč je nutné vytvořit připojištění a proč si mají pacienti připlatit. Covidová doba ještě bude mít dopady, a to jak na pacienty, tak na zdravotníky, a proto chceme, aby zdravotnictví bylo finančně stabilní. A to v těchto jednoduchých výše uvedených počtech ještě nejsou brány v úvahu obrovské finanční náklady ve zdravotnictví, které s sebou nese pomoc válečným uprchlíkům z Ukrajiny a zajištění zdravotní péče pro ně. Tuto humanitární pomoc odborový svaz samozřejmě podporuje ve všech jejích směrech, jde ovšem o nečekaný problém a půjde o nečekané výdaje. Tento stav zároveň spolu s neznámým budoucím vývojem epidemické situace by měl vládu přesvědčit, aby se zachovala zodpovědně a plánované škrty za státní pojištěnce přehodnotila."

Dovolím si tady ještě reagovat na pana kolegu poslance, vaším prostřednictvím, Milana Brázdila, který řekl a dal otázku, jestli si myslí, že kdyby si vzal přestávku, takže by se ještě něco dalo dělat. No, pane poslanče, jsme tady půl roku a vidíte, jak s námi koalice jedná. Nijak. Takže byl to dobrý pokus, ale myslím si, že zcela zbytečný, protože radit od nás... Včera jsem slyšela vlastně v televizní debatě našeho bývalého stínového ministra pana Havlíčka s panem ministrem průmyslu a obchodu, velice sebevědomým, který nám vzkázal, nebo řekl panu Havlíčkovi, ať mu laskavě neradí. Že když bude potřebovat poradit, tak si k tomu vezme odborníky. Moc hezké vyjádření to bylo. Takže tady my nejsme odborníci, my jsme jenom zdravotníci, kteří děláme třicet let ve zdravotnictví, ale na náš názor se nikdo neptá.

Takže poslední věta z dopisu Odborového svazu zdravotnictví. "Znovu připomínáme zásadní premisu: zdravotnictví bude tak dostupné a finančně zabezpečené, jak ho nastaví politici. Vše je otázka priorit." Tak a to bylo vyjádření Odborového svazu zdravotnictví. A teď mi dovolte, abych se vyjádřila k tomu i já.

Svaz zdravotních pojišťoven už varoval, že se tak prohloubí deficit zdravotního pojištění a bude třeba hledat úspory například na bonifikacích nebo v lékové politice. Vláda tvrdí, že tímto krokem ušetří 14 miliard korun. Proč chce vláda snižovat již dohodnuté navýšení plateb za státní pojištěnce, když samotné pojišťovny uvádějí, že - cituji - "kromě úspor na straně výdajů, kde však není příliš velký prostor, bude určitě nutné navýšit platby státu pro rok 2023. Toto rozhodnutí by navíc mělo přijít před ukončením jednání o úhradách na rok 2023, tedy do poloviny letošního roku." Nevím, jestli už tak tomu je, pane ministře. Kroky vlády jsou tak v přímém rozporu s kroky skutečně potřebnými.

Prvním trumfem je finanční bilance systému, která se nevyvíjela zdaleka tak špatně, jak se předpokládalo. Podle loňských predikcí měly zdravotní pojišťovny skončit s deficitem 50 miliard korun a na začátku roku už měly mít celkem na účtech pouze 10 miliard. Ve skutečnosti na konci roku hospodařily s deficitem pouze 13 miliard korun a disponovaly celkovými zůstatky 51,8 miliardy korun. Druhým trumfem pak je zvýšení příjmů od aktivních plátců pojistného, které by dle odhadu vlády měly s ohledem na inflaci vzrůst o 5 až 7 miliard - já myslím, že dnes už je to i víc, protože inflaci tady máme 16 %, 16 %. Zákon o pojistném stanovuje částku vyměřovacího základu za osobu a měsíc, z níž se platba počítá. Zároveň ovšem umožňuje tuto částku měnit pro každý kalendářní rok prostřednictvím nařízení vlády. Vláda tak může učinit do 30. června s platností od 1. ledna dalšího roku.

Loni svým nařízením vláda, naše vláda Andreje Babiše, navýšila platby za státní pojištěnce o 200 korun, tedy na 1 967 korun. Vláda Petra Fialy se rozhodla toto navýšení škrtnout. Nemůže to ale udělat nařízením vlády, protože taková změna by platila až od 1. ledna příštího roku, ale vlastně to projednáváme, dnes je 23. června, takže 30. června, s platností od 1. ledna by to bylo už pozdě, takže proto musí navrhnout změnou zákona. Protože však stále běží navýšení z minulého roku, udělá se to tak, že změnou zákona s platností, mám tady od 1. července, vím, že už to bude zase od 1. srpna, protože se to nestihne, se do konce do roku sníží platba, ale státnímu rozpočtu a veřejnému zdravotnímu pojištění to stále vezme 14 milionů - miliard korun. Kdyby jenom milionů, miliard korun.

V souvislosti s projednáváním zákona o státním rozpočtu pro rok 2022 došla vláda České republiky k závěru, že aktuální stav veřejných financí je nezbytné řešit zapojením všech veřejných zdrojů, které v současné době nejsou efektivně využívány. Mezi tyto prostředky patří i zůstatky na fondech zdravotních pojišťoven, které k 31. prosinci 2021 činily 51,8 miliardy. Zde je potřeba podotknout, že zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven počítají pro letošní rok s deficitem ve výši zhruba 9,5 miliardy, který by se v případě naplnění projevil výhradně v základním fondu zdravotního pojištění, u něž by tak došlo ke snížení na zhruba 14,3 miliardy korun, píše se v předkládací zprávě návrhu, který dnes projednáváme.

Návrh změny zákona připravilo Ministerstvo financí s tím, že bylo projednáno s Ministerstvem zdravotnictví. Při přípravě dostal návrh výjimku z provedení meziresortního připomínkového řízení hodnocení dopadu regulace RIA s projednáním pracovními komisemi Legislativní rady vlády. Vláda si je vědoma, že úspora na straně státního rozpočtu ve výši zhruba 14 miliard korun znamená pro veřejné zdravotní pojištění ztrátu. O stejnou částku se sníží příjmy systému veřejného zdravotního pojištění, což by bez dalšího znamenalo úplné vyčerpání základního fondu zdravotního pojištění v letošním roce. Lze nicméně předpokládat, že pozitivněji se bude vyvíjet situace na příjmové stránce od ekonomicky aktivních plátců pojistného, kdy s ohledem na inflaci budou příjmy vyšší. Reálná hodnota bude nicméně známa v průběhu roku a je potřeba počítat s tím, že inflace se zároveň projeví na nákladové stránce poskytovatelů zdravotních služeb - o čemž tady mluvila moje paní kolegyně, vaším prostřednictvím, Ivana Mádlová, která má už přesná čísla - což bude vyvíjet tlak na navyšování úhrad v rámci sjednávání dohod o úhradách zdravotních služeb na příští rok. Pro posílení základního fondu zdravotního pojištění je nicméně možné zapojit rovněž prostředky ostatních fondů, zejména fondu rezervního a provozního, na nichž má většina zdravotních pojišťoven dostatečné množství prostředků pro překlenutí letošního zmrazení platby za státní pojištěnce, uvádí se v předkládací zprávě.

Unesou úspory rezervní a provozní fondy? Je třeba podotknout, že na rezervních fondech, které jsou podle zákona o VZP a o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách určeny ke krytí schodků základního fondu a ke krytí hrazených služeb v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof - a teď nevím, jestli mám tady to číslo přesné, protože se to možná posunulo délkou projednávání, já si myslím, že ne, ale v tuto chvíli tady mám napsáno, že je tam něco přes 4,8 miliardy korun.

Provozní fondy se pak používají k úhradě nákladů na činnost pojišťoven. Hlavním zdrojem těchto fondů jsou stanovené příděly ze základního fondu, které se odvíjejí hlavně od počtu pojištěnců dané pojišťovny, nicméně v průměru činí něco málo přes 3 % příjmu základního fondu, což je, jak uvádí Ministerstvo zdravotnictví na svém webu, v porovnání s provozními náklady zdravotních pojišťoven v jiných evropských zemích hluboko pod průměrem. V Německu to bylo v roce 2014 6,8 %, v Belgii 4,5 %, na Slovensku 3,5 %. Na konci loňského roku bylo dohromady na provozních fondech skoro 17,4 miliardy, z nichž je ovšem třeba platit zhruba 6 200 zaměstnanců, kteří v pojišťovnách pracují, energie, které nám teď neskutečně stoupají, opravy, nájmy, IT, propagace, vybavení, provozní náklady a další služby.

Například VZP, která měla na konci loňského roku na provozním fondu skoro 12 miliard, sice ve svém zdravotně pojistném plánu pro letošní rok opět plánuje úsporu ve výši 1,9 miliardy, u zaměstnaneckých pojišťoven už je situace jiná. Původně se na letošní rok počítalo s deficitem 14 miliard, který by fondy pojišťoven ještě pokryly s tím, že by na konci roku na účtech zůstalo 9 miliard. Větší část zůstatků by pak navíc již jen kryla dosud nesplatné závazky za rok 2022. Dalších 14 miliard poklesu už ale zůstatky pokrýt nemohou a část nezaplacených nákladů se přenese do dalšího roku.

Teď přeskočím, abych už dala prostor i ostatním, ale přesto si ještě dovolím říct, že toto vše se uvádělo ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, kvůli které do České republiky dle odhadů se dostalo téměř 340 000 - nevím to číslo, možná je to už víc - ukrajinských uprchlíků, kterým ve velké míře hradí zdravotní pojištění stát. Já naprosto rozumím a souhlasím s tím, že je potřeba a je nutné těmto lidem pomoci, ale ať se dnešní vláda nediví, že je občany kritizována, když za ukrajinské uprchlíky přebíráme plnou finanční odpovědnost, tak je to správně, ovšem na českých poplatnících chce šetřit.

Proti snížení se prostřednictvím otevřeného dopisu postavilo i Sdružení ambulantních specialistů, na něž i tato uprchlická krize bude mít teď největší dopad, a nevím, kde ty specialisty vezmete, protože zde máme uprchlíky, kteří mají opravdu problémy. Já jsem to už tady říkala, nechci se tím nějak - ale mám ubytovanou uprchlickou rodinu od 9. března, řeším s nimi samozřejmě i zdravotnictví, vím, jak tam zdravotnictví je hrazeno, co si tam platí, kapky na šedý zákal zde bohužel nebo bohudík nemohu sehnat v České republice, protože to zde řešíme operací, zaplať pánbůh za to, jak se mají naši čeští občané, ale teď zde mám vlastně ženu z ukrajinské rodiny, která nechce jít na operaci, nechce využívat náš systém jako uprchlík, ale ty oční kapky prostě neseženu, protože na to tady žádné nemáme. Tak se asi chceme objednat na oční oddělení, ale čekací doba je neskutečná. To nemluvím o tom, že jde o ukrajinskou ženu, tam je neskutečná doba i pro nás, české občany. Jenom to dávám jako k diskusi, že říkáte, že se to nikoho nedotkne, a čekací doby se navyšují.

Sdružení ambulantních specialistů, jehož členy jsou lékaři pracující mimo velké nemocnice, provozující vlastní soukromou praxi, se také prostřednictvím otevřeného dopisu postavilo za ten váš návrh... proti tomu návrhu. Podle Sdružení nedostatek financí postihne právě především soukromé poskytovatele zdravotní péče. Vlivem vyšší ceny energií jim stoupají režijní náklady. Čelí také náporu pacientů, kteří se po rozvolnění vracejí do ordinací. O svá vlastní zařízení se stát bude schopen finančně postarat jinou cestou, zatímco ambulance tuto možnost nemají. Vrátíme se tak před rok 2019, kdy Ministerstvo zdravotnictví finančně významně preferovalo státní poskytovatele zdravotních služeb, zatímco ordinace specialistů stále více živořily. To byla citace Zorjana Jojka, kardiologa a předsedy Sdružení ambulantních specialistů.

Návrh Ministerstva financí navíc přichází v období, kdy ordinacím specialistů dále rostou náklady na provoz, především inflace, a zvyšujících se energií. Myslím si, že teď je to úplně - tento projev jsem si psala zhruba před čtrnácti dny, takže to jede dál a pojede to dál. Jde o vývoj, s nímž během dohadovacího řízení na letošní rok nikdo nepočítal, ale finanční stabilitu poskytovatelů a kvalitu a dostupnost péče začíná ohrožovat. Finance nastavené úhradovou vyhláškou pro rok 2022 tedy stačit nebudou. Týká se to zejména všech chirurgických oborů, kterým rostou náklady na spotřební materiál - obvazy, sádra, dezinfekce -, zvýšení cen energií pak pociťují zejména obory technické, například kardiologie a gastroenterologie, což dodává také pan doktor Zorjan Jojko.

Další, kdo se vyjádřil na adresu vlády, je v komentáři pan Martin Čaban, který mluví o tom, že se vláda snaží pomocí škrtů vylepšit si svůj obraz. Cena za to, že si ministr financí Zbyněk Stanjura škrtem pera vylepšil bilanci nového rozpočtu pro letošní rok o 14 miliard korun, nebude malá. Na jedné straně skutečně dojde k drobné úspoře na straně veřejných financí. O oněch 14 miliard nevzroste státní dluh, což v důsledku sníží náklady na dluhovou službu, takže tahle padesátimiliardová rozpočtová kapitola ušetří dejme tomu nějakých 200 až 300 milionů korun, přesto v novém návrhu rozpočtu oproti návrhu exministryně Aleny Schillerové narostly náklady na státní dluh kvůli rostoucím úrokům o 5 miliard.

Celých 14 miliard korun ale za úsporu v pravém smyslu rozhodně označit nelze. Ty peníze zdravotnictvím tak jako tak protečou, proto se vláda může tvářit, že se úspora v uvozovkách nedotkne platů zdravotníků ani rozsahu poskytnuté péče, jen je tam v roce 2022 nalijí zdravotní pojišťovny ze svých rezerv. Jenže v roce 2023 budou, pokud nemají klesnout úhrady péče, tyhle peníze potřeba znova. A v rezervách už nejspíš nebudou. Můžeme se klidně vsadit, i když jsem nikdy nesázela, že se budou hledat opět ve státním rozpočtu.

Strašák platby za státní pojištěnce momentálně je schovaný za oslnivou prezentací rozpočtových úspor, tedy na vládu znovu vybafne už velmi brzo, nejpozději v době, kdy se začne chystat rozpočet na příští rok, který by měl být ještě úspornější než ten letošní. Je nějaká šance se na brzký nástup tohoto strašáka připravit? No, jak se to vezme. Teoreticky ano.

Vláda se v programovém prohlášení i jinde dušuje, že jejím cílem je předvídatelný systém automatické valorizace platby za státní pojištěnce indexací na jeden nebo více ekonomických ukazatelů. Z takové myšlenky jsou nadšené hlavně pojišťovny, protože by to umožnilo mnohem lepší plánování příjmů a nákladů v celém systému. Jenže to není nijak nová myšlenka. Náš bývalý pan ministr Adam Vojtěch se automatickou valorizaci snažil prosadit pokaždé, když by ministrem zdravotnictví. Ale neuspěl s tím návrhem. Mělo by to být vlastně jako u těch důchodů, protože kdyby nebyla automatická valorizace, tak si myslím, že dnešní důchodci nedostanou od vaší vlády vůbec nic. Takže zaplať pánbůh, že valorizace se podařila alespoň u těch důchodů. Doufám, že Ministerstvo zdravotnictví, které určitě má teď hodně starostí - jako měla naše vláda s covidem, tak má starosti s něčím jiným - ale myslím si, že až toto pomine, a doufám, že to bude brzy, tak se začne věnovat i tomuto automatickému mechanismu zvyšování plateb. Dalším úkolem pro Ministerstvo zdravotnictví pak bude hledání úspor, tentokrát skutečných, uvnitř zdravotnictví. Tedy mechanismus, který by zvýšil efektivitu poskytování péče. I když si myslím, že snižovat a chtít něco po zdravotnictví, aby ještě něco dělali a šetřili, to už se nedá.

Asi poslední moje věta. Připomenu zde výrok pana premiéra Fialy. "Politika naší vlády je od začátku jasná. Pomáháme těm, kteří si s těmi dopady nemohou pomoci sami. Nenecháme nikoho padnout. Ale není v možnostech státních financí, a ani by to nebylo rozumné, abychom dávali podporu plošně všem, abychom dělali plošná opatření. Nedávalo by to smysl." Takže já tímto chci říct, že nechápu jako zdravotník, že v honbě za vaší rozpočtovou odpovědností chcete rozvrátit i financování našeho zdravotnictví. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. Pan poslanec Brázdil. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, možné znáte - dum spiro spero. My, co jsme ještě prošli nějakou latinou, lékaři, víme, že dokud dýchám, doufám. Je to velmi, velmi, emotivní heslo, motto, které používá dokonce šestsetjednička. Já jsem tam sloužil jako bývalý výsadkový náčelník zdravotní služby v Prostějově. A mimochodem všichni záchranáři tohle znají. Že dokud člověk dýchá, nebo má alespoň gasping, terminální lapavé tři nádechy, stále je šance ho zdefibrilovat a pak stejně je ještě šance ho intubovat, podat adrenalin a znovu, dejme tomu, obnovit akci srdeční.

Já doufám - a reaguji tím na Janu Pastuchovou - doufám, že to neskončí jako včera tam na tom výboru pro sociální politiku, že se nezaujalo stanovisko. Že nakonec tady všichni z vás, z nás, těm záchranářům fandí, horské službě i záchranné službě, a že nakonec to, pro co jsme už všichni zvedli ruku, že to jenom upravíme, aby to bylo realizovatelné.

Já tedy stále doufám, dokud dýchám. Mimochodem i ministr zdravotnictví, který odešel, k tomu dal jasné stanovisko, že ano, to není problém. Záchranáři klidně, těch 50 lidí a ti dva možná z horské služby, za rok, když nebudou stíhat, tak prostě oni budou moci odejít. Takže stále doufám, na rozdíl od Jany, ač mi bylo smutno po včerejšku, že ještě není všem dnům konec a toho 8. 7. - a doufám, že záchranáři pro to udělají maximum - cestou, ač jste apolitická, jsme apolitická organizace, pošlete svým poslancům, ministrům, svá vyjádření. Aby oni to věděli, aby to pochopili. Možná že to špatně vysvětluji, ale udělejte pro to maximum. Tedy toto je má jakási technická, ač je trošku mimo. Ale není úplně. Vlastně se také týká zdravotníků, ačkoliv nejde teď o peníze z tohoto budgetu, ale jsou to peníze úplně někde jinde, tak to by byla další rána zdravotníkům. (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Adámková. Vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já bych si dovolila reagovat na vystoupení paní poslankyně Pastuchové a upřesnit a doplnit některé věci. Máme tady tři věci, které se velmi výrazně týkají potom samozřejmě placení, která procházejí zdravotnictvím. My jsme se tady nedotkli jedné věci - já se opět domnívám, že to bude problém - a to je doplácení věcí. Víte, že některé pomůcky máme částečně hrazené a za něco pacient musí připlatit, tak jako i u medikace. Já tam nikde nevidím dostatek prostředků pro to, abychom mohli zejména u dítěte ulevit v případě úrazů. To znamená, abychom tam kompletně ještě měli jiné věci a jiné možnosti pro hrazení takzvané lehké sádry, jiných ortéz a podobně.

Další věcí jsou plomby, prosím pěkně. Musíme dbát nařízení Evropské unie. Nemáme s tím žádný problém, tady si myslím, že nikdo. To znamená, že nejsou amalgámové plomby, až na výjimky. Ta bílá plomba, jak jistě víte, je pro dětský zub jistě dobrá. Ovšem ona se hradí. A já musím říci, že tady opět již řada rodičů píše, že prostě nemá finance. V tomto navýšení, které máme, prostě dále mít nebude. To nehovořím o soukromých stomatolozích, kteří jsou samozřejmě vázáni úplně jinými smluvními vztahy se svým klientem. Hovořím o těch, kteří chodí do ordinací, kde je stomatolog, který má smlouvu se zdravotní pojišťovnou. Nemáme na to prostředky.

Poslední věc, kterou bych chtěla vysvětlit, je to to, co prochází dnes médii, je to úplně nové. Sice že náměstek ministra zdravotnictví řekl, že očekává na podzim opět vlnu covidu a že nebudou hrazené testy. Takže tady v tom případě já chci velmi vědět, co budeme dělat v lednu, v únoru, protože my na to mít peníze nebudeme. V tomto také nebudou a nebudou hrazené vůbec. Čili nebudeme vyšetřovat? Já se jenom ptám, jsem klinik. Čili my nařídíme lidem respirátory, to znamená, že nějaká zátěž tady je, s tím souhlas, nemám problém, a řekneme rovnou už teď, že nebudeme hradit testy. (Předsedající upozorňuje na čas.) To je špatně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. S další faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Mádlová. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji. Já bych chtěla doplnit paní profesorku Adámkovou s těmi doplatky. Protože totéž je, jak už jsem hovořila, v domovech pro seniory a v domovech se zvláštním režimem, kdy došlo k navýšení spoluúčasti za inko pomůcky, to znamená za plenkové kalhotky v případě, že ten klient nebo pacient má močovou inkontinenci. Samozřejmě je pravda, že podle předpisu, než se předepíší, tak se musí pečlivě vyšetřit stav, tedy inkontinence, respektive spíše stupeň. Skutečně i rodiny těch klientů se dostávají do situace, kdy opravdu zvažují, kolik balíků plenkových kalhotek mohou přikoupit, protože většinou i ta preskripce ne vždycky stačí pro potřeby nebo pro stupeň inkontinence toho klienta. Čili i toto je poměrně závažný problém a i v tomto segmentu jsou závažné obavy, že ta spoluúčast pacientů se bude zvyšovat.

Stejně tak bych chtěla upozornit, že v tomto segmentu už je znát i navyšování doplatků za léky. Což je samozřejmě potom k úhradám za pobyt v těchto zařízeních, kde jsou klienti s vážnými onemocněními a stupni demence, prostě nedobrá zpráva. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. To byla faktická poznámka. Vracíme se do obecné rozpravy. Slovo dostane pan poslanec Mašek. Jenom připomenu, že ve 13 hodin, pokud budete mít delší projev, vás budu muset přerušit, protože bude vyhlášena přestávka a zasedne organizační výbor. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, bavíme se tady o penězích, které dle mého soudu budou ve zdravotnictví chybět. Už jsme tady hovořili o tom, že by mohla být shoda na tom rozdílu, to je 4,8 miliardy, a že by zřejmě mohlo dojít k dohodě. Ale já bych o ty peníze chtěl zabojovat. Myslím si, že to má smysl. Proto tímto vyzývám pana ministra financí, aby to zvážil. A proto si vám tady dovolím teď přečíst, jak to vypadalo ve zdravotnictví, když jsme se mu začali v roce 2017 věnovat, když jsme získali post Ministra zdravotnictví, co jsme v tom zdravotnictví dokázali udělat. A chtěl bych vám na těch jednotlivých bodech vlastně deklarovat to, že bez peněz to nejde. A bez peněz tu úroveň, které jsme dosáhli, nelze zachovat.

Zdravotnictví pro naši vládu vždy bylo prioritou. Když hnutí ANO v roce 2017 dostalo do správy Ministerstvo zdravotnictví, byl resort poměrně v dezolátním stavu. Po letech klientelismu, korupce, tunelování a podivných privatizací pod dohledem tradičních politických stran se z českého zdravotnictví stala černá díra na peníze. A to doslova. O zlepšování péče, nových přístrojích, moderních inovativních lécích, kratších čekacích dobách na zákroky a elektronizaci zdravotnictví si občané mohli nechat leda tak zdát. Podobně na tom byli zdravotníci. Jejich platy řadu let stagnovaly, a tak odcházeli do ciziny za lepším. Zato se měli dobře různí šíbři a lobbisté. Korupce ve zdravotnictví byla dokonce tak rozsáhlá, že o ní v roce 2013 Evropská komise vydala zvláštní zprávu.

Když v roce 2017 přišel resort pod hnutí ANO, spustil skutečnou revoluci ve zdravotnictví. Revoluci, díky níž je české zdravotnictví v současnosti jedno z těch nejlepších v Evropě, možná na celém světě, a které přitom zůstalo nadále bezplatné a dostupné pro všechny. Naše zdravotnictví jsme během čtyř let ve vládě podpořili obrovskými částkami a nastartovali nevídané investice. Začali jsme se věnovat všemu, co tradiční strany zanedbávaly řadu let, od rekonstrukce nemocnic, výstavby nových pavilonů přes zajištění nejmodernějších léků a vybavení po důstojné odměňování našich lékařů a sestřiček i pomocného personálu.

Dostali jsme do zdravotnictví rekordní objem peněz. Od roku 2017 jsme systematicky navyšovali objem peněz do zdravotnictví. Zatímco v roce 2017 to bylo 322 miliard, v roce 2021 to bylo již celkem více než 550 miliard korun. Dlouhodobě kritizovaný nízký poměr výdajů na zdravotnictví v České republice v roce 2011 (?) přesáhl 10 % HDP. Za čtyři roky naší vlády se podíl na zdravotnictví zvýšil z dlouhodobých 7,2 % na více než 10 % HDP a výrazně jsme se posunuli v rámci Evropské unie. V absolutních částkách potom v letech 2017 až 2021 výdaje do zdravotnictví vzrostly o 228 miliard, zatímco mezi roky 2010 až 2016 to bylo pouhých 18 miliard. Od roku 2017 se více než zdvojnásobila výše plateb za státní pojištěnce, to je to, o čem se v současnosti bavíme. A jsem přesvědčen, že ten trend je nutné zachovat. A právě tady ten valorizační mechanismus skutečně má smysl a je to o tom, abychom se bavili o té základně, ze které budeme vycházet.

Zvlášť patrný růst byl v letech 2020 až 2021. Z evropských fondů jsme pro zdravotnictví vyjednali 50 miliard. Ministerstvo zdravotnictví a jeho nemocnice z národních zdrojů investovaly téměř 17 miliard korun do modernizace a rekonstrukce nemocnic a dalších 5,5 miliardy korun do obnovy přístrojového vybavení. A díky programu REACT dostane naše zdravotnictví dalších zhruba 20 miliard na pořízení nejmodernějších přístrojů. Takže do toho resortu se dávaly po celou dobu naší vlády enormní peníze a byly nastartovány další programy, jak ten resort posilovat.

Výrazně se zvýšila transparentnost resortu. Samozřejmě i na té výdajové stránce jsme se snažili podniknout řadu kroků k transparentnosti a efektivnějšímu hospodaření našeho zdravotnictví. Zavedli jsme spravedlivější pravidla voleb do správních a dozorčích rad a otevřeli je pojištěncům. Prosadili jsme sdružené nákupy nemocnic, kdy nemocnice nově společně nakupují zdravotnický materiál, léky a přináší to velké úspory. Toto všechno, přestože jsme tam dávali peníze, ale do budoucna nemůže stačit. Nemůže to stačit proto, že v současné době čelíme extrémní inflaci, čili všeobecně zdražování, a také nejenom zdražování materiálu, třeba i běžného spotřebního materiálu, kterého se spotřebují ve zdravotnictví tuny, což je třeba obyčejný kancelářský papír, ale také zejména energií, které musíme zohlednit. A ta spotřeba energií zohledněna nebyla ani v těch našich návrzích dalšího růstu financí do zdravotnictví. Takže je řada důvodů, proč ty peníze pro zdravotnictví zachovat minimálně v té výši, jakou jsme za naší vlády nastavili.

Úhradové vyhlášky za naší vlády lze označit za průlomové, protože se ukázalo, že plátci zdravotního pojištění i zdravotnická zařízení dokážou najít společnou řeč a dokážou se domluvit na podmínkách poskytování zdravotní péče. A považuji to za unikátní záležitost, protože se to podařilo téměř jednomyslně několikrát za sebou zopakovat.

V oblasti platů a personální situace - tady jsme se o tom dneska bavili, pan doktor Kaňkovský, prostřednictvím pana předsedajícího, nás vyzýval, ať se jedeme podívat na Vysočinu, jak je to mizerné s praktiky, jak je to špatné se stomatology. A tady bych chtěl zdůraznit, že jsme se tomu snažili jít napřed a že skutečně za naší vlády se zvýšil počet studentů lékařských fakult. Kolega Farhan, prostřednictvím pana předsedajícího, samozřejmě zdůraznil, že to má doběh řady let. Ten lékař poté, nebo ten budoucí lékař poté, co začne studovat fakultu, tak to trvá zhruba deset, dvanáct let než v podstatě se může nějakým způsobem plnohodnotně zapojit do poskytování zdravotní péče.

Chtěl bych ale zdůraznit, že jsme věnovali právě i otázce platů a sociálního zabezpečení lékařů, zdravotních sester a pomocného zdravotního personálu velikou pozornost a dokázali jsme například u kategorie lékařů v roce 2021 zvýšit průměrný příjem lékařů na 101 000 korun a to je více než 2,7násobek průměrné mzdy. U zdravotních sester a středního zdravotnického personálu potom jsme dosáhli hranice 58 200 korun hrubého příjmu, což je 1,6násobek průměrné mzdy v České republice. A podotýkám, že v roce 2013 to bylo u lékařů necelých 59 000 korun a u sester zhruba 28 000 korun. Čili když se ptáme, kam šly ty peníze, tak šly především do platů zdravotnického personálu. A tady podotýkám pro ty, kteří nevědí, jak to ve zdravotnických zařízeních vypadá a kolik procent vlastně z výdajů těch zdravotnických zařízení jsou peníze, které jsou určeny na mzdy, tak je to kolem 70 až 80 %. Takže tato navýšení mezd samozřejmě znamenají velkou zátěž pro ta zdravotnická zařízení, ale na druhou stranu bez personálu ta kvalitní medicína opravdu nejde dělat. Proto se obracím znovu k tomu, co jsem tady už naznačil, kdy pan doktor Kaňkovský, prostřednictvím pana předsedajícího, upozorňoval na špatnou personální situaci v některých oblastech republiky se zdravotnickými pracovníky, tak to, že budeme zdravotnictví škrtit a omezovat mu přísun financí, tuto situaci nezlepší, ale samozřejmě logicky může jenom zhoršit.

Věnovali jsme se kromě těch budoucích lékařů samozřejmě i zdravotním sestrám. U zdravotních sester jsme si v minulosti, a to asi rukou společnou, ať to byla koalice, nebo opozice, zkomplikovali výuku těch sester. Zkomplikovali jsme si ji proto, že já pamatuji doby, kdy zdravotní sestry po čtyřech letech měly tak dobrou praktickou přípravu v nemocnicích, že byly schopny se zapojit poměrně plnohodnotně a zhruba po půlročním zapracování taková sestřička byla plnohodnotná. Nám se podařilo v negativním slova smyslu to vzdělání posunout do roviny, že střední zdravotní škola se v podstatě stala jakousi přípravou, hlavně teoretickou, kterou je poté potřeba dopilovat, ať to bylo formou pomaturitního vzdělávání, nebo v současnosti bakalářského vzdělávání. Jsme si toho vědomi, diskutujeme ten problém i na zdravotním výboru a úplně dobře nevíme, jak najít rozumnou cestu zpět. Ale je to jedna z věcí, která by velmi pomohla a pomohla i po stránce kvalifikovaného personálu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, je 13 hodin, já vás musím přerušit. Samozřejmě platí to, že až se vrátíme k projednávání bodu, tak vám vrátím slovo. Je 13 hodin, já vyhlašuji přestávku na hodinu a půl do 14.30, tak jak je dohoda předsedů poslaneckých klubů, a jenom připomínám, že od 13 hodin jedná organizační výbor. Takže dobrou chuť.

 

(Jednání přerušeno ve 13.01 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokračujeme v dnešním svolání mimořádné schůze, jsme v bodu vládního návrhu zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Já ale v tuto chvíli nevidím žádného pana ministra, takže dovolím si v tuto chvíli přečíst omluvy. Pokud by nebyl nikdo přítomen, musela bych do doby, než nějaký ministr dorazí, schůzi přerušit.

Takže v tuto chvíli si dovolím přečíst omluvu Marka Ženíška, a to dnes mezi 14.30 až 15. hodinou z pracovních důvodů, dále je tady omluva Radima Fialy od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, Ivo Vondrák se omlouvá mezi 18. hodinou až půlnocí, do konce jednání, z důvodu jednání ve volebním kraji, dále je zde omluva pana Josefa Bělici, a to dnes mezi 18. hodinou až půlnocí, do konce jednacího dne, z pracovních důvodů a poslední omluva - Jan Kuchař dnes mezi 12.30 až do půlnoci, a to do konce jednacího dne, z pracovních důvodů. Takže to byly všechny omluvy.

Protože v tuto chvíli opravdu nevidím žádného ministra, tak si dovolím v tuto chvíli přerušit schůzi na pět minut z důvodu toho, že není přítomen žádný ministr. Děkuju.

 

(Jednání přerušeno ve 14.32 hodin. Ve 14.33 místopředsedkyně PS Mračková Vildumetzová oznamuje, že ministr dorazí za zhruba 15 minut. Jednání přerušeno do 14.50 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.50 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokračujeme v jednání schůze. Pan navrhovatel a ministr financí Zbyněk Stanjura je již přítomen. Zároveň vidím i zpravodaje výboru pro zdravotnictví, je také na svém místě.

Ještě než předám slovo v obecné rozpravě, dovolím si přečíst jednu omluvu, která teď dorazila. Pan poslanec Havránek dnes mezi 15.30 do 17 hodin se omlouvá z pracovních důvodů.

Nyní jsme v obecné rozpravě a já bych poprosila, aby přišel pan poslanec Jiří Mašek, který byl již přerušen ve 13 hodin. Dovolila bych si mu předat slovo. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, v první části svého vystoupení jsem se snažil zopakovat důvody, proč zdravotnictví potřebuje dostatek financí, a ty důvody, které jsem zde zatím uvedl, byly, že bylo potřeba se dostat na vyšší procento HDP, konkrétně ze 7 na 10 % v průběhu několika let, což jsme dokázali, a argumentoval jsem tady, že je potřeba toto procento udržet. Mluvil jsem tady o tom, že jsme resort zdravotnictví za minulé vlády učinili transparentnějším, čili nešlo nám pouze o to tam nalít peníze, ale zároveň hlídat, za co jsou ty peníze utráceny. Mluvil jsem zde o sdružených nákupech nemocnic, oddlužení některých nemocnic, o úhradových vyhláškách, o tom, že se podařilo opakovaně dosáhnout v dohodovacím řízení naprosté shody mezi plátci a poskytovateli zdravotní péče. Zmínil jsem tady platy a personální situaci s tím, že se nám 2,7krát podařilo zvýšit platy lékařů a 1,6krát zvýšit platy sester, a stalo se to určitým stabilizačním prvkem s tím, že samozřejmě to není jediné opatření. Bylo to i to zmiňované navýšení počtu studentů lékařských fakult, respektive středních zdravotních škol. Nyní se dostanu k dalším důvodům, proč je potřeba zdravotnictví dávat dostatek peněz.

Je ohromný tlak v současnosti na elektronizaci zdravotnictví. Po možná dobře míněném ale špatně provedeném IZIPu, který v podstatě elektronizaci zbrzdil, jsme se dostali k tomu, že elektronizaci jsme za minulé vlády výrazně posunuli. Asi nejdůležitější změnou pro občany bylo zavedení eReceptu, který zvyšuje nejenom bezpečnost při výdejích léků, ale zejména komfort pro pacienty, jelikož eRecept může lékař předepsat na dálku, poslat esemeskou, e-mailem nebo jinou aplikací. Lidé tak už konečně nemusí pro recept nejdřív do ordinace, ale můžou rovnou vyrazit do lékárny. Od 1. ledna 2022 lze na eRecept předepsat přípravky s obsahem vysoce návykových látek, čili další posun, které byly k dostání jen prostřednictvím takzvaného receptu s modrým pruhem. A od 1. března 2022 funguje na stejném principu také ePoukaz na zdravotnické pomůcky. Čili eRecept lékařům i pacientům velmi pomohl v rámci poskytování zdravotní péče například v covidové pandemii.

Ale byly to i další aplikace, Chytrá karanténa, eRouška, Tečka, eTečka, Telemedicína, zejména přínos pro chronické pacienty, kteří tak často nemusí dojíždět za svým lékařem. Vznikla dvě telemedicínská centra ve Fakultní nemocnici Olomouc a Ostrava. Zase velké náklady do zdravotnictví.

Prosadili jsme úplně první zákon, který rozvíjí elektronickou komunikaci ve zdravotnictví s účinností od 1. ledna 2022 a díky němu bude možné bezpečně elektronicky sdílet data mezi poskytovateli zdravotní péče, pojišťovnami i pacienty, čímž se sníží administrativní zátěž zdravotníků. A o to také jde, odbřemenit zdravotníky od zbytečné administrativní činnosti, aby měli více času a kapacitu v péči o pacienty. Pacienti budou mít rychle a jednoduše dostupné informace ze své zdravotnické dokumentace. Funguje již také sdílený lékový záznam pacienta, díky kterému lékař ví, jaké léky pacient užívá, a může mu tak lépe nastavit a hlídat jeho léčbu a hlídat nežádoucí interakce. Předchází se tak nejen duplicitám léků, ale zároveň se chrání lékař (?) před nežádoucími kombinacemi, které by mohly poškodit jeho (?) zdraví. Od 1. ledna 2022 také funguje eOčkování. Vedle přehledu o předepsaných lécích bude mít každý nově elektronicky evidovaný záznam o všech absolvovaných očkováních.

Zřídili jsme národní informační portál s ověřenými informacemi ze zdravotnictví na jednom místě a pod záštitou Ministerstva zdravotnictví, kde občané najdou informace o nemocech, zdravé výživě, očkování. Portál nabízí rady v různých životních situacích a pomoc, kde najít lékaře a kde hledat informace. Kupodivu i na to jsou potřebné peníze.

A konečně jsme zpřístupnili data Ministerstva zdravotnictví i Státního ústavu pro kontrolu léčiv, což zvyšuje informovanost veřejnosti o kvalitě, výkonnosti a dostupnosti zdravotnictví. Kvalitu péče, jak o ní tady mluvil i pan profesor Špičák, prostřednictvím paní předsedající, pokud jde o počty výkonů a jejich výsledky mezi zdravotnickými zařízeními, jsme již začali měřit. Vytvořili jsme společně s Kanceláří zdravotního pojištění portál ukazatelů kvality zdravotních služeb a rozjeli jsme systém národního hodnocení spokojenosti pacientů. Popravdě, zde je potřeba ještě hodně práce, aby to fungovalo dokonale.

Co se týká léků a zdravotnických pomůcek, tak naším cílem bylo zvýšit dostupnost inovativních léků a zpřístupnit pacientům léky na vzácná onemocnění. Od 1. ledna 2022 platí nový systém schvalování úhrad, kdy klíčovou roli při rozhodování o vstupu takového léku do systému bude hrát kolektivní poradní orgán. Poprvé v historii jsme zapojili do rozhodování o úhradě léků také samotné pacienty. Jde například o léky na cystickou fibrózu, svalovou dystrofii a různé hematoonkologické diagnózy. Pro pacienty trpící chronickou bolestí, na kterou nezabírají jiné léky, jsme prosadili společně ve Sněmovně, aby zdravotní pojišťovna z 90 % hradila léčebné konopí, čímž je výše doplatků dnes srovnatelná s tím u běžných léků pro bolest. Navíc jsme změnili zákon tak, že se výrazně rozšiřuje počet pěstitelů léčebného konopí, a to povede ke zvýšení jeho dostupnosti a snížení ceny, tedy i doplatku pro pacienty. Zvýšili jsme ochranu lidí před padělky, a to podle vzoru regulace hazardních stránek, od 1. ledna 2022. Státní ústav pro kontrolu léčiv má pravomoc blokovat internetové stránky s nabídkou neprověřených či falešných léků.

Podobně jako u léků jsme zapojili pacienty do rozhodování o úhradě zdravotnických pomůcek. Ostatně počet hrazených zdravotnických pomůcek za naší vlády se výrazně rozšířil. A spolupracovali jsme na tom opozice i koalice v rámci zdravotnického výboru společně. Příkladem jsou individuální vozíky, kdy je v současnosti pacientům hrazen i druhý mechanický vozík. Zpřísnili jsme kontrolu kvality zdravotnických pomůcek a podmínky reklamy.

A teď se dostávám k velmi závažnému bodu a to je boj proti rakovině. Ten boj proti rakovině samozřejmě vyžaduje enormní finanční podporu. Populace stárne, jsme svědky epidemie nejen chronických nemocí, ale také epidemie rakoviny, která se během několika málo let má stát tím největším zabijákem. Celé čtyři roky naší vlády jsme se právě proto zaměřili na boj proti onkologickým nemocem, kterou (?) dočasně zastínila pandemie covidu. Proto jsme podpořili rozvoj rozsáhlých screeningových programů. Od 1. ledna 2022 jsme spustili plošný screening zaměřený na karcinom plic a věkovou hranici pro preventivní kolonoskopii jsme snížili na padesát let. Do léčby a prevence onkologických onemocnění jsme nasměrovali 10,5 miliardy korun a dalších 14,5 miliardy korun se podařilo dojednat z evropských fondů. Vypracovali jsme národní plán boje proti rakovině a vydali jsme skvělou brožuru informující o nebezpečí onkologických onemocnění.

Reforma primární péče. To je další bod poměrně zásadní. Pokud má dobře fungovat zdravotní systém, musí v první řadě efektivně fungovat primární péče, tedy systém praktických lékařů. Jejich potenciál nebyl v minulosti dostatečně využit, proto reforma primární péče byla jednou z priorit hnutí ANO. Posílili jsme roli praktiků, dali jim větší možnost předepisování léků a umožnili jim poskytovat nové služby, zejména předepisování léků chronicky nemocným pacientům. Podpořili jsme i vznik sdružených praxí tak, aby více lékařů mohlo využívat jednu ordinaci. Celá reforma směřuje k tomu, aby se praktický lékař konečně stal základním kontaktním místem pro pacienta. To se skutečně nyní děje a ten praktický lékař získává více pravomocí i z hlediska preskripce a možnosti léčení ve své ordinaci.

Kromě toho jsme představili nový koncept lékařských pohotovostních služeb a vypracovali plán, podle kterého se pohotovosti přidružují k urgentním příjmům, aby v akutních případech měl praktik za zády plnou podporu nemocnice, komplementu a nemocničních specialistů. Koncepce urgentní péče je další ohromný krok, za který já jsem velmi rád osobně jako ředitel krajské zdravotnické záchranné služby, protože jsme dennodenně viděli ten deficit, kdy záchranka v terénu dokázala poskytnout služby, život zachraňující výkony, na vysoce kvalitní úrovni, ale potom to předání do nemocnice mohlo být výrazným problémem. To právě řeší systém urgentních příjmů, kdy bylo rozhodnuto o vzniku 78 urgentů v bývalých okresních nemocnicích, a v horizontu několika let by měly být vybudovány a podařilo se na ně využít dotační evropské tituly. To považuji za jeden z bodů, který pro kvalitní přežití pacientů a vstup těch pacientů do nemocnic je naprosto zásadní.

Pro kolegy, kteří neznají tuto problematiku - a já jim přeji, ať ji třeba nemusí poznat - to znamená i tu věc, že nejenom záchranka tam vozí pacienty, ale ten urgentní příjem je univerzálním vstupem, takovým trychtýřem, do nemocnice a pacient tam má možnost být ambulantně ošetřen, včetně laboratoře, zobrazovacích metod a může být záhy propuštěn domů. Čili to je ta "pohotovostní" část urgentního příjmu, na které se podílejí praktičtí lékaři. Ale také tam může být třeba několik hodin observován, léčen a po té několikahodinové observaci je buď přijat do nemocnice, anebo opět s propouštěcí zprávou vypuštěn, ale po řádném vyšetření a zaléčení, domů. Což ve svém důsledku výrazně snižuje náklady těch nemocnit, kde když takový urgentní příjem není k dispozici, tak musí být ti pacienti často zbytečně hospitalizováni a znamená to třeba i týdenní nebo několikadenní hospitalizaci a výrazně vyšší náklady. To jsou i organizační kroky, které v důsledku zase šetří peníze. Ale nejprve je potřeba ty peníze do toho zdravotnictví vložit, abychom potom mohli účinným způsobem šetřit a přitom zajišťovat výrazně lepší péči o pacienty.

Z dalších bodů potom musím zmínit reformu péče o duševní zdraví, kdy jsme založili 30 center péče o duševní zdraví s cílem mít jich celkem 100. Tady popravdě asi největší brzdou v současnosti nejsou ani ty investiční náklady na jejich budování, ale výrazný nedostatek odborníků v této oblasti. Nicméně tím se naplňuje takzvaná deinstitucionalizace psychiatrické péče, což je celosvětový trend a ani Česká republika se mu nemůže vyhnout.

V otázce domácí péče - to bych chtěl také zdůraznit. Domácí péče výrazně ve výsledku šetří, protože domácí péče je čtyři- až pětkrát lacinější než péče nemocniční. Tomu jsme věnovali velkou pozornost a vynaložili jsme na domácí péči poměrně vysoké finanční prostředky a ty se začaly zúročovat nižším zatížením nemocnic. Takže domácí péče byla na vzestupu, ale podle mých posledních informací alespoň z oblasti domácí péče se nyní tento segment cítí výrazně uzurpovaným a je to jedna z oblastí, kde zatím došlo k nedohodě.

Rozvoj paliativní a duchovní péče v České republice. 70 % pacientů umírá v nemocnicích. Z hlediska etiky toho umírání to často působí jako určitý odklad, kdy ty rodiny nemají jiné řešení. Ta paliativní a duchovní péče, na jejíž rozvoj se teď dávají také nemalé peníze, je nutná a tady musí být posun. Není možné, aby tři čtvrtě populace umíralo v nemocnicích. Ta péče je nákladná, ale svým způsobem i z hlediska třeba péče analgetické je velmi důležitá pro to, aby lidé umírali pokud možno v domácím prostředí, mezi svými, ale za podmínek, kdy netrpí.

Z dalších bodů potom jsme samozřejmě také podpořili péči o bezdomovce. Podporovali jsme dobrovolnickou činnost.

Ještě bych zmínil výrazný bod, který se podařil v minulém období, to byla smlouva na leteckou záchrannou službu, což jsou poměrně velké výdaje ze státního rozpočtu. Tady je pravda, že tu službu z velké části platí Ministerstvo zdravotnictví, ale personál, léky, vlastní budovy, jejich provoz a podobně se platí ve výkonech a ze zdravotního pojištění. Takže tam je kombinovaná platba. Nicméně tam je důležité, že se podařilo vyjednat tuto službu na osm let dopředu naprosto jasně specifikovanou. Podařilo se rozšířit počet základen, které mají 24hodinovou službu, to znamená i noční službu, a jsou jasně definované základny, kde to umí a jsou vycvičeni k tomu, aby mohli pracovat v podvěsu pod vrtulníkem, čili zasahovat v nepřístupném terénu, například v horském terénu a podobně. Takže tady to považuji za veliký úspěch, a asi i společný úspěch. To nebudu brát jenom na tehdejší koalici, protože v minulosti byla letecká záchranná služba předmětem velkých rozepří a ta výběrová řízení na provozovatele se často odkládala a trvalo to třeba i několik let. Tak tady se to podařilo najednou, podařilo se dobře specifikovat podmínky pro tuto službu, a pokud mám dobré informace, tak dokonce se na tom osmiletém kontraktu ušetřila asi jedna miliarda. Takže za to je spíš poděkování tady i napříč ve Sněmovně a těm lidem, kteří do toho vstupovali.

Další věc, kterou také se podařilo zavést, je odškodnění za újmu způsobenou očkováním, což je velice důležitá věc. Když se to očkování nařizuje, tak by stát měl být samozřejmě zodpovědný za případné nežádoucí účinky a měl by tyto účinky nějakým způsobem potom odškodnit.

Takový bod, který se zdá poměrně nepříliš zásadní, ale v době inflace a výrazného zdražování potravin důležitý, tak je to třeba revoluce v nemocničním stravování. Strava je důležitou součástí zdravotní péče poskytované v nemocnicích a úzce souvisí se spokojeností, ale vlastně i se zdravotním stavem pacientů. Po 65 letech došlo ke změně standardů pro stravování pacientů tak, aby odpovídaly 21. století. Jen se podívejte, co se dneska děje s cenami potravin, a i v této zdánlivě marginální položce to bude pro nemocnice ohromná zátěž.

Zdravotnictví letos přišlo díky škrtům vlády o 20 miliard, což se samozřejmě projeví v péči. I bez příchodu (?) bylo jasné, že klesne počet pacientů, kteří budou moci využívat inovativní léčby rakoviny. Nebudou peníze pro všechny potřebné na biologickou chemoterapii. Vím, že takhle to zní hrozně, ale ono se to bude aplikovat postupně. Protože teď ty peníze jsou, teď se pacienti nabírají, teď se zahajuje ta léčba. Ale jestliže začnou peníze v tom systému plíživě docházet, tak se to bude odsunovat, nasazování léčby se bude zpožďovat. A ty náznaky už se projevují a ty obavy mezi lékaři již jsou dnes.

Je otázkou, zda omezení příjmů zdravotních pojišťoven ve svém důsledku nemůže souviset i s možností privatizace anebo s cílenými problémy některých zdravotních pojišťoven. Protože ty pojišťovny nejsou všechny v úplně optimálním stavu a jsou podle odborníků možná až tři zdravotní pojišťovny, které tyto státní zásahy v budoucnosti nemusí přežít.

Je pravděpodobné, že škrty ve zdravotnictví připravuje vláda také prostor pro zpoplatnění části lékařské péče v České republice. Ostatně tuto možnost v minulosti připustil i současný ministr zdravotnictví. A navíc tento koncept by z dílny TOP 09 a ODS neodezněl poprvé.

Tato vláda nechce nadále přidávat zdravotníkům a vlastně jenom dobíhá rozhodnutí předchozí vlády o přidání 6 %. Nová vláda dokonce zastavila navýšení mezd u nezdravotnických profesí v resortu zdravotnictví úplně. A to je krok, který samozřejmě je velmi problematický, protože ty platy u nezdravotnických profesí ve zdravotnictví jsou relativně nízké a zdravotníci se bez spolupráce s touto kategorií pracovníků neobejdou.

Rozpočet pak ale už vůbec nepočítá s navýšením cen energií a se zmiňovanou inflací, kdy nemocnicím radikálně rostou náklady na energie, a jak jsem už uvedl, zdražuje se jídlo pro pacienty, zdražují se léky, služby prádelny a podobně.

Teď bych se chtěl ještě zastavit u kategorie uprchlíků a u zdravotního pojištění placeného za uprchlíky. Uprchlíků by mělo být zaregistrováno podle posledních údajů zhruba 380 000. Zatím podle těch informací skutečně to saldo je vyrovnané, čili co nás ti uprchlíci stojí, tak zhruba takový příjem v současnosti zase z toho zdravotního pojištění, které se za ně platí, přichází do pojišťoven. Čili v tuto chvíli za ty uprchlíky netratíme. Nicméně je tady hodně neznámých. Vzhledem k tomu, že ta registrace uprchlíků na krajských registračních centrech, na těch takzvaných KACPU zkráceně, proběhla sice rychle, tím se chlubíme, ale svým způsobem živelně a bez získání dostatečných údajů. Takže například pokud mám správné informace, tak přes KACPU bylo ubytováno něco přes 50 000 uprchlíků a o těch my zhruba tušíme, kde by měli být. Ale když se dělá kontrola fyzická, tak tam často nejsou. A o tom zbytku, což je přes 300 000 lidí, to nevíme vůbec. Teď v rámci těch... posledního zákonu lex Ukrajina se to snažíme zpřísňovat a chceme, aby se ti lidé prokazovali prohlášením o nějakém bydlišti v České republice. Ale všechno je to velmi složité. My opravdu v současnosti ani nevíme, kolik uprchlíků v České republice fyzicky máme. Je to problém.

Na jednu stranu za zdravotnictví bych mohl zatleskat, protože si říkám výborně, tak za stovky tisíc uprchlíků přijímají zdravotní pojišťovny platby za zdravotní pojištěnce jako za státní zdravotní pojištěnce. Ale úplně v klidu mě to nemůže nechávat a věřím, že to úplně v klidu nenechává ani pana ministra financí, respektive by nemělo. Na druhou stranu tady velmi často posloucháme informace typu, že je 70 000 Ukrajinců, že už zde pracují a odvádějí zdravotní pojištění. Já jsem se snažil si to získat na zdravotní pojišťovně. A dnes jsem dostal data, že zdravotní pojištění odvádí v současnosti necelých 41 000 zdravotních pojištěnců, informace z VZP. A když bych kladl otázku, kolik to bylo před rokem, tak tu odpověď zatím tedy nemám. Ale potom prostým odečtem bychom určitě zjistili, že ten přírůstek těch pracujících Ukrajinců, kteří platí zdravotní pojištění, se může pohybovat tak někde odhadem možná mezi 30 až 40 tisíci. Já ten kvalifikovaný odhad neumím, nevím, kolik Ukrajinců odvádělo zdravotní pojištění v loňském roce, ale určitě by to byla zajímavá informace. Takže tady vidíme, že informace o těch uprchlících se naprosto liší. Nikdo v podstatě nic úplně přesně neví, není to dobře podchycené.

Zdravotní problematiku uprchlíků, jejich proočkovanost proti nemocem, výskyt HIV a podobně, to nechávám stranou, protože to vůbec neberu v současnosti jako problematiku řekněme finanční. Finanční problematikou se to může stát v případě delšího pobytu a potřeby specializované léčby některých nemocí, jako je to zmíněné HIV nebo třeba tuberkulóza a podobně, ale to si myslím, že v současnosti zásadním problémem není.

Co nás ale bude čekat určitě, a pomůžu si tím, co dneska zveřejnila média, vyjádření pana profesora Duška, který informuje o hrozbě ještě letní vlny epidemie covidu. Zatím ten covid, pokud se někde ve větší míře vyskytuje, tak naštěstí nevyvolává zásadní klinické obrazy, které by ty lidi posílaly na jednotku intenzivní péče nebo by je bezprostředně ohrožovaly na životě. Nicméně uvidíme, jaký je vývoj. Ale to, co jsem si z toho vzal, to podstatné a to, co může souviset s ekonomikou a co by pana ministra financí mělo zajímat, je, že pan profesor Dušek předpokládá, že bude potřeba na podzim očkovat několik milionů obyvatel, respektive použít několik milionů zase očkovacích dávek. Předpokládá se, že budeme nakupovat očkovací dávky, které - budou ty preparáty již nějakým způsobem modifikovány na novou formu toho covidu a jistě to bude stát nemálo finančních prostředků. Další důvod, proč by tam ta rezerva měla být a proč bychom měli nechat základ toho výpočtu pro valorizační vzorec na úrovni té první poloviny roku 2022, čili na těch 1 967 korunách, protože my tam tu rezervu opravdu potřebujeme například pro to očkování. Navíc to očkování se týká seniorní kategorie, čili takovým oslím můstkem se vlastně týká těch lidí, za které stát platbu za zdravotní pojištěnce do systému odvádí nebo dává.

Já bych své vystoupení ukončil zhruba několika číslovkami. Čili minus 14 miliard pro zdravotní pojišťovny, minus 8 miliard pro Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Pro to Ministerstvo zdravotnictví České republiky to také znamená tuším minus 150 milionů pro hygienickou službu. A je to - místo posílení - je to výrazné oslabení hygienické služby. Připomenu jenom, co se kolem hygienické služby odehrávalo, jak jsme všichni v době covidu se bili v prsa s tím, že je nutné tuto službu posílit. Opak se stává pravdou.

Takže když se bavíme o těch miliardách, já bych si ještě pomohl nějakou číslovkou. Konkrétně jedna okresní nemocnice menšího typu má roční obrat 1,2 miliardy. My se tady bavíme třeba o těch 4,8 miliardy toho rozdílu mezi tím vámi navrhovaným valorizačním základem a tím naším. Nejsou to opravdu malé peníze. Jsou to třeba peníze, které znamenají celoroční obrat čtyř menších okresních nemocnic.

A připomínám znovu, už naposledy, že nemáme vůbec zohledněný vzestup (cen) energií. Kroky, které vláda činí, tak byť teď některé kroky už byly zveřejněny, tak bych rád dostal vysvětlení, jak se to dotkne třeba spotřeby energií nemocnic, kolik na tom ušetří, vlastně jak jim pomůžeme. Chápu, že umíme pomoct jednotlivcům, tam už jsme se k něčemu dostali. Ale pomoc nemocnicím, které jsou energeticky náročné, nepřipadá tam v úvahu cokoliv vypnout, ani topení, ani elektriku, tak je jedna věc. Druhá věc je, že nemáme započítanou tu 16%, předpokládá se možná i 20% inflaci, ta postihne ty nemocnice a zdravotnická zařízení vlastně ve všech nákupech, takže zdražení všech nákupů, které je čeká, zase není zohledněno. Takže máte to nakreslený hezky. Ono to skutečně na čísla třeba letošního roku vychází. Ale pane ministře financí, nemůže to vycházet na rok příští a další léta. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já děkuji, pane poslanče. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku. Poprosím, aby přišel k řečnickému pultu pan poslanec Michal Kučera. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové, děkuji, paní předsedající za slovo. Já bych chtěl jenom panu poslanci, svému předřečníkovi, který tady nám předčítal ten text, místy i se zjevnými obtížemi, který vyjmenovával úspěchy hnutí ANO v době vlády Andreje Babiše a Ministerstva zdravotnictví pod vedením několika ministrů, myslím poslední byl tuším pan Vojtěch, pokud si dobře pamatuju, aby si do toho textu připsal ještě jednu číslovku. A ta číslovka je 30 000. Třicet tisíc mrtvých na covid v době vlády hnutí ANO. (Bouchání do lavic v levé části sálu.) A odborníci, pokud dneska sledujeme vyhodnocení celé této situace, tak odborníci říkají, že část těchto mrtvých jde skutečně na vrub chaotické a nekoncepční vlády hnutí ANO, tedy Andreje Babiše a ministra zdravotnictví. Takže pane poslanče, třicet tisíc. Nezapomeňte.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Vaše vystoupení vyvolalo další tři faktické poznámky. Poprosím, aby přišel k řečnickému pultu pan poslanec Jiří Mašek, připraví se Berenika Peštová a David Kasal. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Mašek: Tak děkuji, paní předsedající. Tohleto já musím okomentovat, protože já ta čísla opravdu znám, celý covid jsem sledoval podrobně den ode dne, nenechávalo mě to klidným. Když jsem se mohl podívat na jeho řešení, tak jsem se pokoušel o to, ať to bylo na zdravotním výboru třeba jednání o očkování seniorů a podobně, takže já vám k těm číslům něco řeknu. Já jsem si naposled počítal, když doznívala poslední vlna. Ta poslední vlna doznívala řekněme někdy v dubnu, ten výskyt je pořád, ale už umírá málo lidí, ale ještě v dubnu umíraly třeba i desítky lidí denně. A když se to propočítalo od nástupu vlády vaší a propočítalo se to, ten zhruba půlrok, na osm měsíců předchozích vln, které byly za vlády předchozí, tak kupodivu by to vycházelo třicet - třicet, kdyby to takhle pokračovalo. Víte, proč to tak nepokračuje? Protože jsme proočkovali 75 % populace. Jinak tak jak vy jste pokračovali, kdybychom nebyli takto proočkovaní, tak pánbůh s námi a zlý pryč. Bylo by to mnohem horší. Já vám ta čísla poskytnu. Při troše dobré vůle byste si je našli sami.

Takže to, co jste tady říkal, byla těžká podpásovka. Vy porovnáváte období, kdy o covidu nikdo nic nevěděl, kdy jsme skutečně šli ze dne na den, a vaši komfortní situaci, za které jste nedokázali doočkovat 300 000 seniorů, i když jsme ten problém tady říkali, společně jsme ho řešili na zdravotním výboru. Pan nepřítomný ministr zdravotnictví se k tomu hlásil, že to dokáže. Nedokázal nic. Slíbil nákup Novavaxu, vakcíny nové generace, kterých se nakoupilo za vás 700 000 a vyočkovaly se asi 3,5 tisíce. Prostě jste nedokázali nic! A k tomu vám chci říct jediné, že kdyby se takhle pokračovalo a nebyli ti lidé očkováni za nás (Předsedající: Pane poslanče, čas!), tak by to tady byl masakr. Děkuji. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je paní poslankyně Berenika Peštová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Tak já děkuji za slovo. Samozřejmě můj předřečník Jirka Mašek byl rychlejší, takže ve své podstatě řekl maximum toho, co jsem chtěla říct já. Ale chtěla bych říct tady na pana poslance Kučeru, který zde není přítomen, prostřednictvím paní předsedající: Vy jste ale hrdina! Vy tady něco vyštěknete, a pak rychle utečete dveřmi pryč. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec David Kasal. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem chtěl říct něco podobného v tom smyslu, že pokud promluví pan kolega Kučera, vždycky to je perla, a tentokrát to bylo podobné. Tak já jenom doplním čísla pana doktora Maška. To doočkování za vás bylo necelé 1 %. A budu stejně demagogický - 10 000 životů. Děkuji. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Máme tady poslední faktickou poznámku a s tou je přihlášen pan poslanec Julius Špičák. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Julius Špičák: Vážená paní předsedající, vážení kolegové, to prohlášení kolegy Kučery bylo skutečně naprosto podpásové, naprosto tedy účelové a naprosto nepodložené. Ať řekne, který odborník označil tedy nadúmrtnost v průběhu covidu, která je samozřejmě sama o sobě nezpochybnitelná, za politickou chybu. Je to prostě nesmysl. Ať identifikuje, o jakou konkrétní politickou chybu se jednalo. Není tomu prostě tak, je to souběh určitých okolností. Ta epidemie v podstatě nepředvídatelně postihuje celý svět. Já si vůbec neváhám myslet, že se nepodíval na současné statistiky, takže vůbec neví, jak se současně ta epidemie vyvíjí. Takže to byla skutečně naprosto hrubá politická podpásovka, naprosto nepodložená, kterou vaším prostřednictvím zcela jednoznačně odmítám. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Děkuji za dodržení času. Další faktickou poznámku tady nemám, takže se vracíme do obecné rozpravy, do které je řádně přihlášen pan Lubomír Wenzl. Poprosím ho, aby přišel k řečnickému pultu, a pane poslanče, předávám vám slovo.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře financí, kolegyně, kolegové, mnoho bylo řečeno, ale to, k čemu bych se chtěl vyjádřit v rámci projednávaného bodu, tak řeknu i věci, které tady dneska nebo i v minulosti ještě nezazněly. Takže v krátkosti.

Je třeba říci, že zdravotní systém v naší republice je na velice kvalitní úrovni, a co je důležité, zdravotní péče je dostupná pro všechny občany naší země. Je třeba na tomto místě říci, že poskytovatelé zdravotní péče a zejména ti, jejichž zřizovatelem je veřejný sektor, tak získávají příjmy za svoji vykonanou péči pro pacienty z 99 % ze systému veřejného zdravotního pojištění a současně velká část těch poskytnutých zdravotních výkonů je poskytnuta státním pojištěncům.

Zdravotnictví v tom uplynulém období bylo významným, neřkuli jedním z hlavních pilířů, co se týče zvládnutí epidemie koronaviru, a situaci zdravotníci díky svému enormnímu nasazení zvládli na výbornou. Ta situace, která vznikla v důsledku boje s epidemií, dopadla na občany, na pacienty. Byla omezena, v určitém období i zastavena elektivní péče, ale tuto péči je nutné poskytnout, neboť ta potřebnost pro pacienty nezmizela, pouze byla odložena. A zdravotnictví, respektive zdravotníci se snaží v této době v maximální míře dohnat tu péči, která poskytnuta být v tom uplynulém období nemohla. Na plánovaný, často i několikrát vzhledem k situaci odložený zákrok čeká v tuto chvíli stále ještě velké množství pacientů a mezi nimi jsou i lidé v produktivním věku, kteří sami mají zájem na tom, vrátit se co nejdříve do zaměstnání, a v tuto chvíli jsou tím svým onemocněním, čekáním omezeni v obvyklém způsobu života.

Došlo tím, jak se zdravotníci snaží dohnat ten skluz, pakliže použiji tento pojem, tak došlo ke zvýšení počtu výkonů, které byly odloženy v uplynulém období, a současně je nutné, aby za tuto péči byla poskytnuta úhrada ze systému veřejného zdravotního pojištění. Stále platí to, že poskytovatel zdravotní péče je limitován v některých odbornostech, kolik těch jednotlivých výkonů může provést, ať jsou to chirurgické obory, jak už bylo zmíněno, zejména například ortopedie, co se týče totálních endoprotéz kloubů a tak dále. A na konci každého roku, a bylo tomu tak i v předcházejícím období, jednotliví poskytovatelé museli žádat pojišťovny o navýšení toho limitu, toho budgetu, který mohou použít pro to, aby tu péči mohli poskytnout. To je ta část zdravotní péče, to znamená, dochází k nárůstu výkonů, daří se snižovat počet těch čekajících na plánované výkony, ale co do toho vstupuje dále, a je to významný faktor a nadále bude vstupovat do činnosti poskytovatelů zdravotní péče, je enormní nárůst cen energií a materiálů nezbytných pro fungování těchto poskytovatelů. A současně to platí i v případě zámyslů, plánů v oblasti investic, ať už do nemovitého majetku, ale i do modernizace přístrojového vybavení.

A já na tomto místě si dovolím nesouhlasit s panem ministrem zdravotnictví, jak zmínil v dopolední části tu situaci, co se týče žádostí na projekty na schválení v rámci přístrojové komise ministerstva. Sám pan ministr ví ze svého působení v rámci fakultní nemocnice, že to není rozhodnutí ad hoc managementu nemocnice, že se rozhodne, pořídíme si nějaký přístroj, moderní metodu, budeme provádět a požádáme ministerstvo, nebo respektive přístrojovou komisi, v případě že je to částka nad 5 milionů korun, že půjdeme do té komise. Je to vždycky dlouhotrvající proces k tomu, že pak výsledkem je ano, vznikne projekt a máme na to personál, máme na to personál vyškolený, ta potřeba na základě statistik tady je v tom regionu nebo v té oblasti pro to, proto ta nemocnice s tou žádostí do přístrojové komise jde.

V oblasti investic, to už sami, kdo se pohybujete, tak víte, investiční akce do nemovitých věcí, to je opravdu běh na dlouhou trať a to opravdu se nedělá ze dne na den nebo z půl roku na půlrok, to je několikaletá příprava, vůbec ten začátek, ta první fáze až do okamžiku, kdy se začne stavět.

V případě těch energií, v případě plynu, a mám údaje za dvě nemocnice toho okresního typu, které hospodaří s obratem zhruba 1,2 miliardy korun, je to zhruba 500 lůžek akutní péče, tak v případě plynu i elektrické energie už jenom v letošním roce nárůst té částky i proti té plánované částce zhruba 25 až 30 %. Co bude v příštím roce nikdo, nikdo neví.

Materiál. Materiál nezbytný pro provoz zdravotnického zařízení zčásti zmínila, vaším prostřednictvím, paní předsedající, paní kolegyně Pastuchová. Je to zdravotnický materiál, jsou to pohonné hmoty do... v případě poskytovatele zdravotních služeb, který má vlastní sanitní autodopravu, je tam praní prádla, je to příprava stravy pro pacienty. To znamená, ten poskytovatel lůžkové péče, na něj dopadají všechna ta navýšení cen, se kterými teď bojujeme, a určitě do budoucna ten růst bude pokračovat.

Jak řekl pan ministr financí, bavíme se zhruba... nebo nějaký ten rozpor, diskuse zhruba ohledně okolo částky 48 miliardy korun. Tak chci říci, pro to zdravotnické zařízení, jak jsem zmínil, které má rozpočet zhruba 1,2 miliardy korun, tak za ten rok tady ta částka 1,1 %, jestli správně cituji, tak pro to zdravotnické zařízení to je zhruba 10 až 15 milionů korun za rok. A to, říkám, je částka, za kterou si každý ředitel nebo ten management dokáže představit, pakliže tu částku mám, co pořídím, a když tu částku nemám, co musím odložit nebo úplně přerušit.

Takže já chci závěrem svého vystoupení říci, že v případě schválení této novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění ten systém přijde o finanční prostředky zhruba ve výši 14 miliard korun. A já i po té debatě, která zde byla vedena v uplynulém období i dnes, tak já stále nejsem přesvědčen o tom, že tímto krokem, pakliže k tomu schválení dojde, nedojde ke snížení kvality poskytované zdravotní péče. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já také děkuji, pane poslanče. Další, kdo je přihlášen do obecné rozpravy, je pan poslanec David Kasal. Já pouze jenom zareaguji, protože mi chodí nějaké zprávy, že nevidí pana ministra financí, pana Zbyňka Stanjuru. Tak já chci jenom, kdo nevidí, protože tam třeba není kamera, že pan ministr financí je přítomen v sále, aby všichni věděli, že je přítomen a poslouchá. Takže pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, já si dovolím říci jenom některé věci, protože něco už řekli moji kolegové a jenom bych navázal. A abych byl úplně konkrétní, ono je vždycky nejlepší na konkrétní věci, pan ministr má rád čísla, já mu děkuju za to vyčíslení těch 4,8 miliardy a pokračoval bych.

Tady to zaznělo, že to je - 1,2 miliardy je jedna okresní nemocnice. Za ten rok ta okresní nemocnice ošetří zhruba nějakých 15-16 tisíc lidí v lůžkové péči a dalších zhruba 40 000 lidí v ambulantní péči. Takže můžeme to převést, ty 4,8 miliardy, i na konkrétní počet ošetření, která v tuto chvíli v tom systému nebudou. Takže to je jedno konkrétní číslo.

Dále bych chtěl říci, že tady to sice bylo řečeno mým kolegou před chvílí úplně precizně, ale já to zkusím říct úplně obyčejně pro nelékaře. Peníze, které chodí do nemocnic, tak jdou samozřejmě z veřejného zdravotního pojištění, chodí jednou měsíčně a chodí potom, kdy tedy my lékaři vykážeme diagnózy podle DRG. To znamená, že za každou diagnózu je určitý počet peněz, který se nenavýší. Na každou diagnózu je konkrétní nějaký počet peněz a může se zvýšit pouze tím, pokud ten pacient bude nějakým způsobem komplikovaný. Takže to navýšení peněz v tom zdravotnictví je dáno, nebo vykázání je dáno tímhletím. Ano, předchází tomu dohadovací řízení, které je pro jednotlivé segmenty. Ale tím chci říct, že příjem peněz je zkrátka omezen a je jasně dán. Můžeme si potom žádat o určité navýšení, pokud tam kapacita je, ale to je dáno zase jenom do určitého rámce.

To je pro nemocnice. Samozřejmě je tam i část ambulantní, takže za ošetřené pacienty takzvané body jsou potom propláceny, zase finance za ty body. U primární péče a péče v jiných segmentech, tak v primární péči je jednak část přímo za vykázané body a potom je tam část paušální. Ale zase, když se uzavírá ta základní dohoda, tak je tam navýšení počtu bodů nebo počtu haléřů za daný bod. A za situace, co tady bylo řečeno, jakým způsobem nabíhají jaksi platby za energie a za další výkony, tak ta zdravotnická zařízení, ať soukromá, nebo státní, to v tom těžko budou zhodnocovat, protože taková inflace, jaká tady je v současnosti, tady nebyla dvacet let. A těžko se to jednoznačně do toho rozpustí, aby se to poznalo.

Musím říct, že konkrétní příklad navýšení jedné drobnosti, která se používá ve zdravotnictví hodně, je papír A4. Dva a půl tisíce listů jsme dneska schvalovali na VZP, tak před rokem tento balíček stál 260 korun, v současnosti stojí 420 až 470 korun, a to nejsme na konci roku, kde se do toho propíší ty ceny dál. Takže tím bych chtěl jenom upozornit na to, jakým způsobem bude tlak jenom v téhle konkrétní jedné věci na zatížení jednotlivých ambulancí.

Včera jsem hovořil s jedním kolegou a ten mi říkal, jak to bude vypadat ke konci roku. Tak říká, jsou samozřejmě dvě varianty. Jedna varianta je ta, že buďto to už neustojíme, v tom případě řada ordinací, kde je dotyčný lékař staršího, předdůchodového nebo důchodového věku, tak tu ordinaci může i zavřít a ta péče nebude zajištěna. A druhá varianta těch mladších, a nejsme tady v devadesátých letech, kdy všichni sklopili hlavu, tak řekne: Dobře, já vypovím smlouvu se zdravotní pojišťovnou a budu chtít léčit za cash. Budu chtít léčit za hotový. A tím můžeme rozkolísat ten zdravotní systém výrazným způsobem, protože všichni, kteří se budou chtít léčit na pojišťovenský systém, tak zahltí už tak zahlcené příjmy nemocnic jak fakultních, tak okresních.

Z hlediska předvídavosti systému, tak sami jste říkali a navazujete na to, že chcete - a já to vítám, že tady bude systém toho, že bude valorizace za platby státních pojištěnců. Nicméně i ti zdravotníci s předvídavostí měli naplánováno, jaké budou příjmy. Teď budou o minus 4,8 miliardy nižší. A tak jak jsem nejenom já, ale i mí kolegové tady vznášeli argumenty, myslíme si, že nejenom do konce roku bude problém se zdravotní péčí, ale o to víc se to propíše i do následujících let. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já také děkuji. To byl - už jsem myslela poslední příspěvek do obecné rozpravy, ale vidím, že se přihlásili další. Takže v tuto chvíli je do obecné rozpravy přihlášená paní poslankyně Martina Lisová. Poprosím ji, aby přišla k řečnickému pultu. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Martina Lisová: Děkuji vám, paní předsedající. Vážení kolegové, vážené kolegyně, dovoluji si předložit pozměňovací návrh k tomuto tisku, který se týká ortodoncie.

K nově navrhovanému článku II: V rámci reformy úhrad ortodontické péče provedené zákonem č. 371/2021 Sb. v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, bylo v článku II bodem 11 přechodných ustanovení stanoveno přechodné období, které mělo zajišťovat dostatečný čas na doléčení pojištěnců, kteří do konce účinnosti předchozí právní úpravy měli nárok na úhradu této ortodontické léčby z veřejného zdravotního pojištění a nabytím účinnosti nové právní úpravy tento nárok z důvodu věku překračujícího 22 let ztratili. Toto přechodné období mělo na základě obvyklého trvání ortodontické léčby po dobu nejvýše dvou let být stanoveno na dva roky, aby byl čas doléčit všechny rozléčené pacienty. Vzhledem k odložení projednávání zákona č. 371/2021 Sb. v Poslanecké sněmovně nicméně došlo k situaci, že přechodné období stanovené do konce roku 2022, které mělo původně být dlouhé dva roky - počítalo se s účinností zákona od 1. ledna 2021 - nakonec vzhledem k nabytí účinnosti zákona až od 1. ledna 2022 činí pouhý jeden rok.

Úpravou navrženou v článku II se přechodné období stanovené zákonem č. 371/2021 Sb. k doléčení některých rozléčených pojištěnců ortodontickým aparátem navrhuje prodloužit na dva roky v souladu s původním záměrem předkladatele. Úprava byla konzultována s Českou stomatologickou komorou, která s ní vyjádřila souhlas. Zdravotní pojišťovny náklady prodloužení přechodného období na rok 2023 odhadují na přibližně 90 až 100 milionů korun. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já vám také děkuji, paní poslankyně. A požádám vás, abyste se pak samozřejmě přihlásila k pozměňovacímu návrhu v podrobné rozpravě. Vidím, že už jste přihlášená. Nyní mi avizoval pan ministr zdravotnictví, že by se chtěl přihlásit s přednostním právem. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já zkusím jenom velmi stručně některé věci dovysvětlit a opravdu to není pokus nějakým způsobem doběhnout opozici a využít většiny v koalici, je to opravdu technická záležitost.

Ten problém spočívá v tom, že předchozí vláda - a velmi správně - novelizovala ten zákon, jak říkala, prostřednictvím paní předsedající, paní poslankyně. De facto ten zákon mění způsob úhrady v ortodoncii. Ale protože léčba těch pacientů probíhá zhruba rok a něco, tak se dohodla vláda s pacientskými organizacemi, že bude dvouleté přechodné období, během kterého se léčba, která započala podle starého zákona, dokončí podle pravidel starého zákona. Když to řeknu zjednodušeně, tak má pacient řekněme rovnátka, podle staré legislativy ta rovnátka - neříkám, že to je ta konkrétní situace, ale aby to bylo pochopitelné - byla plně hrazena, byl doplatek třeba 200 korun, zákon se změnil, tento typ rovnátek není plně hrazen, ale aby se mohla dokončit léčba, tak je potřeba ta rovnátka mít dva roky. A samozřejmě Ministerstvo zdravotnictví, minulé vedení - a naprosto správně - předpokládalo, že to bude všechno probíhat tak, jak má. Bohužel ten zákon se z různých objektivních důvodů kvůli covidu, protože byly jiné priority, zdržel, takže ta platnost zákona se posunula o rok, ale nezměnila se platnost přechodného období, takže ze dvou let přechodného období se stal jeden rok přechodného období, což já jsem vůbec netušil, ale obrátily se na mě před pár dny pacientské organizace, že se to musí nějak vyřešit, protože je rozléčená poměrně řada pacientů a je samozřejmě nekorektní, když se začali léčit podle nějakých pravidel, slíbilo se jim, že ta pravidla budou dva roky platit v přechodném období... Ale zase nikdo za to nemůže, to není kritika proboha. Tak já jsem slíbil, že načteme tento pozměňovací návrh.

Dohoda zněla, že ho načte stomatologická komora, podá ho jako pozměňovací návrh cestou nějakého poslance, tady je snad nějaký kolega, který má blízko ke stomatologické komoře. Nechci to pitvat. Kdyby mně fakt nezáleželo na těch pacientech, tak bych vystoupil v této chvíli úplně jinak. Ale tady opravdu jde o to, že jsou tady rozléčení pacienti, kteří ničí vinou se dostali do situace, že přechodné období, které mělo trvat dva roky, by teď trvalo jenom rok. Tak ten pozměňovák prodlužuje přechodné období na ty slíbené dva roky, reflektuje tu o rok pozdější platnost, nic jiného za tím není, opravdu to garantuji. A je to domluvené s pojišťovnami, nikdo s tím nemá problém, pacientské organizace o to velmi stojí.

To je všechno a omlouvám se, že jsem vás tímto pozměňovacím návrhem - a to se omlouvám, vaším prostřednictvím, jak paní poslankyni, tak vám, kolegyně a kolegové - takto řekněme překvapil, zaskočil. A pak možná v kuloárech budu ostřejší. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane ministře. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku. Poprosím, aby přišel pan poslanec David Kasal. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo. Jenom opravdu drobný komentář. My tady v zásadě od rána bojujeme za všechny pacienty a teď se tady bojuje jen za ty ortodontické. Já to chápu, nemám s tím vůbec problém, ale jenom takové porovnání. (Potlesk z řad ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Jsme v obecné rozpravě. Já poprosím, aby přišla paní poslankyně Marie Pošarová. Než přijde k řečnickému pultu, dovolím si přečíst dvě omluvy. Omlouvá se paní Helena Válková dnes mezi 17.00 až půlnocí do konce jednacího dne z pracovních důvodů a paní Renáta Zajíčková dnes mezi 15.40 a 16.40 z pracovních důvodů. Takže to byly omluvy, a paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, zdravotnictví dva roky drželo nad vodou ekonomiku za cenu obrovského nasazení zdravotníků. Dokázalo zachránit desítky tisíc životů. Fialova vláda se rozhodla řešit svůj předvolební slib - snížení deficitu státního rozpočtu - na úkor resortu zdravotnictví, kde se rozhodla šetřit nejvíce. Také předvolební slib vlády pravidelně valorizovat platby za státní zaměstnance se zatím nenaplnil. Podle ministra Jurečky to přichází v úvahu nejdříve v roce 2024, jak uvedl pro deník.cz. Prostě slibem, jak se říká, neublížíš.

Státních pojištěnců je více než 5,9 milionu. Platby za ně z rozpočtu tvoří asi 30 % všech příjmů veřejného zdravotního pojištění, přičemž státní pojištěnci spotřebují zhruba 70 % výdajů zdravotních pojišťoven na péči. Zhruba 70 % příjmů zdravotních pojišťoven tvoří pojistné vybrané od zaměstnavatelů, podnikatelů a živnostníků.

V reakci na vysoké náklady v rámci pandemie covid-19 byla přijata novela zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 231/2020 Sb. Tato novela změnila ustanovení § 3c odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. a zvýšila vyměřovací základ u osob, za které je plátcem pojistného stát, následovně: Od 1. června 2020 na částku 11 607 korun, od 1. ledna 2021 na částku 13 088 korun. Odst. 2. Tuto částku vyměřovacího základu uvedenou v odst. 1 může vláda vždy do 30. června změnit svým nařízením, a to s účinností k 1. lednu roku následujícího. Přihlíží přitom k vývoji průměrné mzdy zveřejňované Českým statistickým úřadem, k možnostem státního rozpočtu a k vývoji finanční bilance veřejného zdravotního pojištění. Minulá vláda dále využila § 3c odst. 2 a vyměřovací základ stanovila nařízením vlády o stanovení vyměřovacího základu u osoby, za kterou je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát, a to na částku 14 570 korun. Platba za osobu a kalendářní měsíc při procentuální výši sazby 13,5 % z vyměřovacího základu tak v letošním roce dosud činí 1 967 korun.

Růst odvodu státu za státní pojištěnce za osobu za měsíc: za minulé vlády od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 byla 1 018 korun. O rok později od 1. 1. 2020 do 31. 5. 2020 1 067 korun. Od 1. 6. 2020 do 31. 12. 2020 1 567 korun, bylo přidáno 500 korun. Od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 1 767 korun, přidáno opět o dvě stovky navíc. Od 1. 1. 2022 dosud 1 967 korun. Přidány další dvě stovky za minulé vlády. Od 1. 7. 2022 bude odebráno 400 korun, to znamená, že se dostáváme na hodnotu na rok 2020, na částku 1 567 korun.

V současné době je nutně potřeba zvýšit prostředky na plánovanou zdravotní péči odkládanou pro zahlcení nemocnic covidovými pacienty poslední dva roky, přičemž nevíme, jak dopadne eventuálně další vlna covid-19 na podzim. Náklady také značně zvýší současný nárůst státních pojištěnců, kterými se stalo zhruba 380 000 válečných uprchlíků z Ukrajiny. V této situaci považuje naše hnutí snížení plateb za státního pojištěnce o zhruba 25 % nejen jako bezprecedentní v historii České republiky, ale hlavně neodpovědné vůči pacientům a navíc velmi necitlivé vůči zdravotníkům. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. To byla poslední přihláška do obecné rozpravy. Já se v tuto chvíli zeptám, jestli se někdo ještě hlásí z místa. Rozhlížím se po sálu, nikoho nevidím, takže končím obecnou rozpravu. Zeptám se pana ministra, jestli je zájem o závěrečné slovo? Není. Zeptám se pana zpravodaje, zda je zájem o závěrečné slovo? Není. Žádný návrh v obecné rozpravě nepadl, takže bych si dovolila zahájit podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny.

Do podrobné rozpravy je v tuto chvíli přihlášen pan poslanec Tom Philipp, který je zároveň zpravodajem. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Tom Philipp: Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se přihlásil ke dvěma pozměňovacím návrhům. Pozměňovací návrh číslo 988 poslanců Philippa, Svobody, Lisové, Kuchaře a Richterové, je to pozměňovací návrh, který jsem dopoledne v rozpravě poměrně široce představil, tak doufám, že to tak bude stačit. A potom je to druhý pozměňovací návrh pod číslem 971, ke kterému se hlásím. Je to pozměňovací návrh Olgy Richterové, Philippa, Lisové, Bauera, Šebelové a Adámkové. Olga Richterová v dopoledních hodinách tento návrh odůvodnila. Předpokládám, že si to všichni pamatuje, a děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já také děkuji. Další, kdo se hlásí do podrobné rozpravy, je paní poslankyně Martina Lisová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Martina Lisová: Děkuji vám, paní předsedající. Kolegyně, kolegové, dovoluji si přihlásit se k pozměňovacímu návrhu, který se týká doléčení ortodontických pacientů a který jsem předložila v čele s panem ministrem Válkem v obecné rozpravě. V systému je nahrán pod číslem 996. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já děkuji. Nyní nikoho nevidím do podrobné rozpravy. Zeptám se, jestli se ještě někdo nehlásí z místa do podrobné rozpravy? Rozhlížím se po sále, nikoho nevidím, takže končím podrobnou rozpravu. Zeptám se pana ministra financí, zda má zájem o závěrečné slovo? Nemá. Pan zpravodaj? Také nemá. Takže v tuto chvíli žádné návrhy nepadly, takže já končím druhé čtení tohoto návrhu zákona.

 

A dle programu mimořádné schůze otevírám bod číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.