(pokračuje Věra Kovářová)

3.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném
na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 236/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové. Dovolím si tedy uvést stručně sněmovní tisk číslo 236, novelu zákona č. 589 o pojistném na sociální zabezpečení. Novela tohoto zákona se snaží tady do našeho českého pracovního prostředí přinést motivaci zaměstnavatelů ve větší míře realizovat částečné úvazky. Je to téma, o kterém se tady dlouhé roky hovoří, volají po něm i zaměstnavatelé, volají po něm i zaměstnanci, lidé, kteří jsou ve specifických životních situacích, a několikrát v minulosti bylo poměrně blízko k tomu, aby se nějaká takováto úprava i realizovala, avšak nepodařilo se ji dotáhnout do konce.

Tento návrh tedy předpokládá to, abychom vytvořili podmínky, kdy budeme motivovat zaměstnavatele formou pětiprocentní slevy na odvodu na pojistném z vyměřovacích základů u zaměstnanců v pracovním nebo ve služebním poměru, a bude se to týkat jasně specifikované skupiny osob: Bude se to týkat občanů starších 55 let. Bude se to týkat občanů a zaměstnanců tedy, kteří pečují o dítě mladší 10 let, jehož je rodičem, nebo který má v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu dítě mladší 10 let, nebo pečuje o blízkou osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I, nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II, III nebo IV, nebo je studentem a studium se posuzuje podle zákona o důchodovém pojištění, nebo je tím, kdo se rekvalifikuje podle zákona o zaměstnanosti a sleva se poskytuje 12 měsíců od nástupu, nebo také osobou se zdravotním postižením podle zákona o zaměstnanosti či osobu mladší 21 let. U toho zaměstnance se nezkoumá délka úvazku, i při plném úvazku je nárok na slevu.

Podmínkou pro uplatnění slevy na pojistném zaměstnavatelům u těchto zaměstnanců je s výjimkou zaměstnance mladšího 20 let sjednání kratší pracovní nebo služební doby, než činí stanovená týdenní pracovní nebo služební doba, přičemž takováto stanovená pracovní nebo služební doba musí činit nejméně 8 a nejvíce však 30 hodin týdně ze všech pracovních a služebních úvazků u téhož zaměstnavatele.

Sleva zaměstnanci nenáleží, pokud je vyměřovací základ zaměstnance vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy, nebo odpracovaná doba zaměstnance včetně dob, které se považují za výkon práce u téhož zaměstnavatele, překročí v kalendářním měsíci 138 hodin, nebo průměrný hodinový příjem zaměstnance, z něhož se platí pojistné na sociální zabezpečení, je v kalendářním měsíci vyšší než stanovená hranice průměrného hodinového příjmu odvozená od limitu 1,5násobku průměrného příjmu rozpočítáním na maximálně zkrácený úvazek 30 hodin. Tímto opatřením se omezuje možnost získat slevu na pojistném za zaměstnance s vyššími příjmy snížením pracovního úvazku bez snížení příjmu, nebo jde o zaměstnance se zdravotním postižením, který je v pracovním poměru k zaměstnavateli uznanému za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, anebo je zaměstnancem uvedeným v měsíčním přehledu nákladů na náhrady mezd zaměstnanců pro uplatnění nároku na výplatu příspěvku v době částečné práce, takzvaného kurzarbeitu.

Dále se vylučuje poskytování slev z více zaměstnání v pracovním či služebním poměru vykonávaných zaměstnancem souběžně na zkrácený úvazek. Sleva náleží jen z jednoho - z jednoho - zaměstnání. I když je více takových zaměstnání vykonáváno u téhož zaměstnavatele a úhrn všech úvazků není vyšší než 30 hodin týdně, sleva na pojistném náleží jen z jednoho zaměstnání, které si zaměstnavatel určí. U různých zaměstnavatelů několik zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek. Slevu na pojistném za takového zaměstnance může uplatnit jen jeden z těchto zaměstnavatelů, a to ten, který jako první ohlásil záměr uplatňovat za zaměstnance slevu České správě sociálního zabezpečení.

Podmínkou nároku na slevu dále je, že zaměstnavatel, který se rozhodne uplatňovat slevu na pojistném, tento záměr ohlásí České správě sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel bude technicky uplatňovat slevu na pojistném na přehledu o výši pojistného, který předkládá příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Slevu jde odečítat od pojistného odváděného za příslušný kalendářní měsíc.

Zároveň jsou v zákoně uvedeny způsoby prokazování jednotlivých důvodů pro uplatnění slevy na pojistném a dále se stanovují povinnosti zaměstnavatele evidenčního a informačního charakteru včetně povinnosti informovat zaměstnance o tom, že je na něho uplatňována sleva, a povinnosti zaměstnance týkající se součinnosti při uplatňování slevy zaměstnavatelem včetně povinnosti sdělit zaměstnavateli sjednání dalšího zkráceného úvazku, na který by slevu mohl uplatňovat jiný zaměstnavatel.

Česká správa sociálního zabezpečení povede příslušné evidence zaměstnanců a zaměstnavatelů. Komunikace České správy sociálního zabezpečení se zaměstnavateli bude probíhat elektronicky se zaručenou identitou.

Dílčí navazující úpravy se provádějí ještě v souvisejících zákonech, a to v zákoně o sociálních službách, kde se rozšiřuje okruh důvodů, pro které úřad práce vydává potvrzení o době péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby, o vystavení tohoto potvrzení též pro účely poskytování slevy na pojistném. Dále v zákoně o zaměstnanosti, kde se doplňuje ustanovení o vydání potvrzení o rekvalifikaci. Dále v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, kde se doplňují oprávnění orgánů sociálního zabezpečení vyžadovat potřebná sdělení též pro účely kontroly odvodu pojistného.

Účinnost návrhu tohoto zákona se navrhuje prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Zohledňují se přitom technické možnosti realizace návrhů zákona u České správy sociálního zabezpečení a u IT systémů zaměstnavatelů.

Finanční dopady se odhadují z hlediska výpadku na pojistném v objemu 1,9 až 3,9 miliardy korun ročně. Předpokládáme však, že se nám podaří tady tímto krokem aktivovat na pracovní trh více než několik desítek tisíc lidí ze skupin, o kterých jsme hovořili v úvodu. Pokud toto číslo překročí více jak 30 000 tisíc lidí, kteří na ty částečné úvazky začnou pracovat, je předpoklad, že tento výpadek na pojistném se státu bude kompenzovat. S každým vyšším nárůstem to bude už potom benefitem státu a především benefitem ekonomiky, kdy pracovní trh, firmy, zaměstnavatelé získají navíc další lidi pro neobsazená pracovní místa, která jsou v současnosti problémem, který brzdí rozvoj, nebo jedním z problémů, které také brzdí rozvoj ekonomiky a českých firem. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, máte slovo.

Poslanec Vít Kaňkovský: Ještě jednou dobré odpoledne, vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové. Pan ministr Jurečka poměrně podrobně představil vládní návrh zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, na jejich úpravy a na úpravy dalších souvisejících zákonů. Jako zpravodaj tedy zmíním už jenom opravdu ty základní parametry a jenom pár poznámek nad rámec tohoto.

Jak už pan ministr zmínil, tento návrh cílí na to, abychom zlepšili podmínky na českém pracovním trhu, a to ve smyslu podpory zkrácených pracovních úvazků u specifických osob, které tady pan ministr zmiňoval. Zmíním už jenom velmi rychle osoby 55+, osoby, které se starají nebo pečují o osobu blízkou, osoby se zdravotním hendikepem, mladí lidé do 21 let, studenti a někteří další. Cílem je podpořit tuto skupinu na pracovním trhu. Vychází to i z ne úplně lichotivé statistiky, kterou má Česká republika právě ve srovnání s dalšími zeměmi. Uvedu jenom některé země. Například Německo, které má podíl zkrácených pracovních úvazků na pracovním trhu 27,9 %, Rakousko 28,7 %, zatímco Česká republika se pohybuje těsně pod 6 %. To znamená, tento návrh cílí na to, abychom dokázali na pracovním trhu zkrácené pracovní úvazky více podpořit. Samozřejmě v době, kdy čelíme energetické krizi, velké inflaci, si myslím, že je to ještě o to důležitější. Nicméně tento návrh necílí jenom na tuto krizovou dobu, ale věřím, že přinese profit i do dalšího období.

Pevně věřím také - a to je také cílem tohoto vládního návrhu - že se podaří dostat na pracovní trh více zaměstnanců. Víme dobře, že firmy na českém pracovním trhu na některé pracovní pozice velmi úpěnlivě shánějí zaměstnance, a někdy tou blokádou je právě i to, že se bojí, nebo že mají nějaké bariéry pro to, zaměstnat je na zkrácené úvazky. Pevně věříme, že ta sleva na pojistném bude tím motivačním faktorem.

Vláda se ve svém vládním prohlášení zavázala, že bude ještě dále pracovat s tím, aby se zlepšila situace na trhu práce. To znamená, toto věřím, že není poslední návrh, který by měl zlepšit flexibilitu českého pracovního trhu, a že to není poslední návrh, který by zlepšil také postavení zaměstnance ve smyslu slaďování pracovního, osobního a rodinného života.

Tento návrh zákona je navržen ve zkráceném režimu dle § 90 odst. 2. Toť vše v tuto chvíli jako zpravodaj. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. Poprosím vás, abyste zaujal své místo u stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásila zatím paní poslankyně Šafránková. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím jenom krátce přednést naše stanovisko poslaneckého klubu SPD. My totiž dlouhodobě prosazujeme nastavení systémové podpory zaměstnávání na částečné pracovní úvazky těm skupinám osob, které jsou na trhu práce nejvíce ohroženy a kterým tato forma zaměstnávání nejvíce vyhovuje z důvodu potřeby sladit pracovní život s tím rodinným. To se samozřejmě nejvíce týká rodičů malých předškolních dětí, kteří se chtějí po rodičovské dovolené postupně vracet do zaměstnání. Jde ale i o podporu zaměstnanosti občanů v těsně předdůchodovém věku nebo osob, které chtějí dobrovolně pracovat i v důchodovém věku. Zde je klíčově důležité nastavit podporu zaměstnanců i zaměstnavatelů tak, aby bylo pro obě strany vzájemně výhodné smlouvu o částečném pracovním úvazku uzavřít.

Za nejvhodnější podobu takové podpory považujeme tu formu, která je obsažena v našem programu. Jde o to, aby rodiče předškolních dětí mohli pracovat na zkrácené pracovní úvazky v délce 30 hodin týdně, přičemž by obdrželi plnou mzdu, jako by pracovali na plný 40hodinový úvazek. Rozdíl v mzdových nákladech by byl soukromým zaměstnavatelům hrazen státem. To by bylo systémové řešení, které by nepoškodilo ani jednu stranu tohoto pracovního vztahu. Zejména by to bylo řešení, na rozdíl od vládního návrhu, které by nepřineslo úbytek peněz na důchodovém účtu, tedy neznamenalo by to pokles výběru důchodového pojištění s dalšími dopady, například v budoucnu na výplaty důchodů.

Proto bych tady ráda apelovala na pana ministra, aby učinil všechny potřebné kroky k tomu, aby návrh na podporu částečných zaměstnaneckých úvazku, se kterými souhlasíme, také doprovodil kroky, které nahradí výpadek prostředků v průběžném systému primárně určených na naše důchody. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní s přednostním právem se přihlásila paní místopředsedkyně Richterová. Prosím, máte slovo.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Velmi děkuji za slovo. Já bych chtěla už jenom dodat, že tohle je vlastně zákon, který by pomohl mnoha skupinám obyvatel. Už tady mnohé zaznělo. Jenom aby to bylo zcela zřejmé, tak bych ráda vypíchla - protože si myslím, že to je jedna z velice důležitých norem a že to může být velká pozitivní změna pro naši společnost, ta větší podpora částečných úvazků - komu všemu to může pomoci. To nižší zdanění částečných úvazků, které jsme i třeba ve společném programu Pirátů a Starostů měli jasně popsané, že to chceme, je to prostě programová priorita naší vlády jako celku i nás jednotlivých stran. Tak jsme si jasně uvědomovali, že to zjednoduší situaci mladých rodičů, rodin s malými dětmi a usnadní to přechod postupně do zaměstnání, protože zejména s malými dětmi je velice obtížné skloubit práci a péči. Současně myslím, že mnozí z vás znáte ženy, které by rády neztratily kvalifikaci, které by si rády udržely kontakt s oborem, jen zkrátka dnes se ty malé částečné úvazky zaměstnavatelům nevyplatí. Náklady na pracovní místa jsou často fixní bez ohledu na to, jak velký je ten úvazek. Takže s vědomím toho všeho jsem opravdu velice ráda, že toto rodičům nabídneme, že usnadníme slaďování rodiny, péče a práce. V zahraničí je dobře vidět, jak to lidé využívají, ty plynulé možnosti, plynulé přechody od úvazků opravdu maličkých s malými dětmi až pod ty třeba tříčtvrtinové s většími. Protože i tak ta péče bývá náročná.

To je na jedné straně toho rodinného životního spektra. Pak je to ale samozřejmě situace lidí ve zralém věku, kdy zase by člověk rád ještě pracoval, třeba využil zkušenosti, nicméně opět máme ten systém dnes nastavený na takové to "všechno, nebo nic". Často se stává, že lidé z plného pracovního nasazení přecházejí plně do důchodu, byť by třeba rádi ještě si řekli, že na částečný úvazek by práci zvládli.

Nyní věříme, že se zvýší nabídka, přitažlivost té možnosti částečných úvazků pro zaměstnavatele a že to i opět trošku povzbudí ten společenský trend, nepřestat třeba na ten částečný úvazek pracovat úderem té možnosti odejít do důchodu, zvážit si to, využít třeba možnosti si v budoucnu důchod o něco navýšit, protože člověk bude dobrovolně o něco déle pracovat. A toto menší zdanění částečných úvazků, které ve finále může zvýšit příjmy seniorům, kteří budou chtít, je zase další pozitivní efekt a finálně je to něco, co jde prostě v souladu s trendem podpořit svobodu volby. To bych chtěla jenom závěrem zdůraznit.

Já jsem hluboce přesvědčená, že máme umožnit lidem vybrat si různé životní cesty, a toto je zase rozšíření té palety možností čistě na bázi dobrovolnosti a na bázi toho, že vnímáme, že v České republice, tak jak tady zaznělo, ve srovnání s mnoha jinými zeměmi, kde lidé mají podobné životní sny, podobné ambice a i třeba podobný počet dětí, tak ale velmi se lišíme právě v těch možnostech slaďování práce a péče. Toto je cesta, jak pomoci tedy rodičům malých dětí obecně, ale ženám zejména. A jsem za to velmi ráda. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Ano, pan zpravodaj. Prosím, máte slovo.

Poslanec Vít Kaňkovský: Milé kolegyně, kolegové, já bych ještě krátce vyslovil postoj klubu KDU-ČSL k této novele. Já jsem velmi rád, že se podařilo domluvit na vládní úrovni v rámci vládní pětikoalice tento návrh zákona. Možná se to může zdát jako malá změna, nicméně já jsem velmi přesvědčen o tom, že to je první důležitá vlaštovka, která by měla směřovat k tomu, abychom skutečně větší flexibilitu na pracovním trhu dokázali v České republice zavést a posílit. Takže velmi děkuji za to, že jsme se na tom dokázali shodnout, děkuji také za to, že - alespoň z kuloárů vnímám to, že je to zajímavé téma i pro opozici, a chtěl bych jenom připomenout to, že pokud toto považujeme za první vlaštovku, kdy očekáváme, že bychom dokázali na ten pracovní trh dostat některé z těch zranitelných skupin, ať už jsou to lidé předseniorního věku, osoby pečující o osobu blízkou, maminky od malých dětí, zdravotně postižení a tak dále, tak pevně věřím, že se dokážeme dohodnout i na některých dalších krocích. A připomenu některé, které jsme podávali s kolegy z ODS, z TOP 09, z Pirátů, ze STAN v minulém volebním období. Týká se to například zdravotního pojištění u zkrácených úvazků, kdy lidé, kteří nedosahují minimální mzdy a nedosahují toho minimálního vyměřovacího základu, tak při každém navýšení minimální mzdy, což v posledních letech je trend, tak vlastně u nich vždycky s každým navýšením minimální mzdy dochází k poklesu jejich reálné mzdy. A já pevně věřím, když tady vidím pana ministra zdravotnictví Válka, že to bude jedno z dalších témat, která budeme ve vládní koalici, a pevně věřím, že i napříč politickým spektrem, diskutovat.

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá další opatření, která směřují ke zlepšení flexibility pracovního trhu. Týká se to také novely, která už tady byla v minulém volebním období také jako poslanecká a týká se home office. To je další věc, kterou potřebujeme legislativně dořešit. Víme, že v době covidu to byl institut, který byl velmi často využíván, nicméně chybí nám k němu jednoznačné právní ukotvení a potřebujeme -

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane poslanče, já se velmi omlouvám. Poprosím kolegy, aby se ztišili. Prosím, můžete pokračovat.

Poslanec Vít Kaňkovský: Potřebujeme v tom, abychom dokázali mít více zkrácených úvazků, mít větší flexibilitu na tom pracovním trhu a lépe slaďovat ten profesní, osobní a rodinný život, tak potřebujeme motivovat jak zaměstnavatele, tak zaměstnance. A já pevně věřím, že vláda, která se k těmto krokům zavázala, v nich bude v tom dalším období pokračovat, a velmi bych si přál, aby tato novela, kterou tady dnes projednáváme, prošla legislativním procesem a skutečně byla tím nastartováním v tom procesu větší flexibility českého pracovního trhu. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak, obecnou rozpravu končím a ptám se, zda je zájem o závěrečná slova? Pan ministr? Má zájem. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, já už jen velmi stručně. Děkuji za tu rozpravu, která byla věcná a konkrétní. Myslím si, že když se tady toto podaří začít aplikovat do praxe, tak je to velký posun v podpoře těch zranitelných skupin lidí, které touto formou chceme podpořit, a já věřím tomu, že tady je opravdu potenciál několik desítek tisíc lidí aktivovat pro pracovní trh, nabídnout jim tady tuto možnost, jak při péči o osobu blízkou, o děti nebo lidi, kteří jsou už v předdůchodovém nebo důchodovém věku, jak je aktivovat na pracovní trh. Takže si myslím, že to je opravdu velmi solidní posun v oblasti pracovního trhu v České republice, jak tady už zaznělo. Budu rád, když potom ještě dotáhneme ty další věci, které s touto agendou souvisí, i ta oblast zdravotního pojištění, která spadá do gesce pana ministra Válka, ale potom i ty ještě další věci, které souvisí například s otázkou slaďování rodinného a pracovního života z hlediska dostupnosti služeb, to, na čem pracujeme dneska z hlediska investic do dětských skupin, budování těchto kapacit tak, aby ten trend, který se nám tady daří držet v posledních zhruba 12 letech, zvyšování porodnosti v České republice, kdy tady byla porodnost zhruba 1,14 dítěte na jednu ženu před zhruba 12 lety, tak se dostáváme dneska na třetí místo v Evropě, kdy máme porodnost zhruba 1,8 dítěte na jednu ženu, a vlastně je tady prostředí, které se zlepšuje, víc přívětivé pro rodiče, ale i pro ty ostatní osoby. Takže děkuji za tu podporu a budu rád, když to lidem, o kterých to je, kterým tím pomáháme, opravdu zlepší kvalitu jejich životů.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo? Nemá zájem. Nyní tedy, protože nezazněla námitka, rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu.

Já přednesu návrh usnesení a zároveň přivolám kolegy z předsálí: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 236 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení."

A ještě než zahájím hlasování přečtu omluvu. Omlouvá se pan ministr Lipavský od 16.45 z pracovních důvodů.

A nyní bychom tedy přistoupili k hlasování. Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 7 přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 157, proti nikdo. Návrh byl schválen, návrh usnesení jsme tedy přijali.

Zahajuji tedy podrobnou rozpravu a ptám se, zda se někdo hlásí do podrobné rozpravy? Není tomu tak, končím podrobnou rozpravu. Táži se, zda je zájem o závěrečná slova. Pan ministr nemá zájem? Nemá. Pan zpravodaj ano. Prosím, máte slovo.

Poslanec Vít Kaňkovský: Já už jen krátce. Já děkuji ctěné Sněmovně, že v tomto případě neuplatnila veto na projednávání v § 90 odst. 2, tudíž že budeme moci hlasovat dnes finálně o tomto návrhu zákona.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní bychom přistoupili k hlasování o celém návrhu zákona.

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 236."

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh usnesení? Kdo je proti?

V hlasování číslo 8 přihlášeno 169 poslanců a poslankyň, pro 162, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme s návrhem zákona vyslovili souhlas, a končím tímto projednávání tohoto bodu.

Vážené paní poslankyně, páni poslanci, projednali jsme stanovený pořad 26. schůze Poslanecké sněmovny, kterou tímto končím, a připomínám, že za deset minut budeme pokračovat v přerušené 25. schůzi Poslanecké sněmovny, tedy v 17.30. Děkuji.

(Schůze skončila v 17.20 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.