(pokračuje Karel Havlíček)

1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní
sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 111/2006 Sb.,
o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 235/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom tedy s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Z pověření vlády návrh uvede místopředseda vlády ministr práce a sociálních věcí pan Marian Jurečka. Prosím, ujměte se slova, pane ministře.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych uvrhl - ne uvrhl, ale uvedl tento návrh zákona, a tím ho také uvrhl tady do projednávání Poslanecké sněmovny, respektive návrh novel dvou zákonů, a sice zákona číslo 117 o státní sociální podpoře a zákona číslo 111 o pomoci v hmotné nouzi. Hlavním cílem návrhu těchto dvou zákonů a tohoto sněmovního tisku číslo 235 je udělat kroky, které povedou ke zjednodušení administrace příspěvku na bydlení a také ke zvýšení výše rodičovského příspěvku z 10 000 korun měsíčně na 13 000 korun a zvýšení vlastně flexibility čerpání této částky.

Když to vezmu opravdu v nějaké větší míře detailu, tak smyslem toho zjednodušení v oblasti právě státní sociální podpory je v případě příspěvku na bydlení zrušení povinnosti podávat každoročně novou žádost o příspěvek na bydlení. Proto i tento návrh zákona předkládáme podle § 90, protože pro většinu těchto žadatelů tím klíčovým termínem je 1. červenec tohoto roku. A jsme tady v situaci, kdy poslední měsíce opakovaně slyšíme kritiku na řekněme velkou administrativní náročnost tohoto příspěvku jak pro úředníky úřadu práce, tak i pro samotné žadatele. A právě jedním z kroků, který komplikuje život, a vlastně to vyžaduje opakované předkládání žádosti, je povinnost tu žádost podat. Takže to je první věc, zrušení povinnosti podávat každoročně tuto novou žádost.

Zároveň dalším krokem je snížení frekvence povinného dokládání příjmů a nákladů na bydlení pro příspěvek na bydlení z té frekvence, která je dneska stanovena čtyřikrát ročně, na frekvenci na dvakrát ročně.

Dále je to zrušení povinnosti rozepisovat náklady za plnění poskytovaná z užívání bytu na jednotlivé položky. Dále, nárok na příspěvek na bydlení nebude nově podmíněn předložením zaúčtování záloh vyplacených nákladů na bydlení. Dále je to i ta již zmíněná zvýšená maximální měsíční výše rodičovského příspěvku z dosavadních 10 000 korun na 13 000 korun pro rodiče bez denního vyměřovacího základu.

Dále je to úprava zmocňovacího ustanovení, kdy nově vláda bude moci upravit výši částek normativních nákladů na bydlení s přihlédnutím k odhadu průměrného navýšení úrovně nákladů na energie mezi kalendářním rokem, pro který se výše částek normativních nákladů na bydlení stanoví, a kalendářním rokem předcházejícím, tedy podle odhadu Ministerstva průmyslu a obchodu a Energetického regulačního úřadu. Zároveň je nově zakotvena možnost zvýšit nařízením vlády částky normativních nákladů na bydlení i v průběhu kalendářního roku. To znamená, tu situaci, kterou jsme udělali výjimečně pro tento rok, tak abychom to umožnili i do budoucna.

Nově bude moci účastník řízení předložit úřadu práce veškeré listiny ve formě prosté kopie. Zachována ale zůstává možnost úřadu práce v těch případech, kde to bude úřad práce považovat za nezbytně nutné, aby tam bylo předložení v tom originále. Dnes u všech těch příloh vyžadujeme povinně originál, což výrazným způsobem komplikuje zase žadatelům celý průběh administrace a vyžaduje to na ně zbytečně vyšší náklady.

V oblasti pomoci v hmotné nouzi dochází k úpravám dávky mimořádné okamžité pomoci rozšířením o další okruh mimořádné události, které když nastanou, může být osoba orgánem pomoci v hmotné nouzi rovněž považovaná s přihlédnutím k příjmům a sociálním a majetkovým poměrům za osobu v hmotné nouzi. Další mimořádnou situací se rozumí taková situace, v jejímž důsledku může být osoba ohrožena bytovou nouzí nebo jiným ohrožením v oblasti bydlení, nezajištěním základních životních podmínek, a této situaci lze jen obtížně předejít a není možné ji zvládnout vlastními silami.

Zvyšuje se také bonifikace při zápočtu důchodu pro účely nároku a výši dávek pomoci v hmotné nouzi. Dále je také úprava, která orgánům pomoci v hmotné nouzi umožní na základě správního uvážení pro účely nároku a výše všech dávek pomoci v hmotné nouzi nepřihlížet k příjmu, jehož započítání do rozhodného příjmu by nebylo možné spravedlivě požadovat.

Mění se rozhodné období pro dávky mimořádné okamžité pomoci. Dále je změna současného stanovení okruhu společně posuzovaných osob pro účely hodnocení nároku na mimořádnou okamžitou pomoc k úhradě nezbytného jednorázového výdaje. Dále je také změna příslušnosti pro dávky pomoci v hmotné nouzi podle místa, kde žadatel a s ním společně posuzované osoby bydlí. Tímto opatřením se zrychlí dostupnost dávek pro osoby, které bydlí mimo kraj, kde mají hlášený svůj trvalý pobyt.

Dále je zde možnost využít elektronického formuláře. Dále širší využití prostých kopií listin, zjednodušení řízení stanovením dalších odchylek od správního řádu a snížení množství doručovaných oznámení.

Účinnost zákona je navrhovaná k 1. červenci roku 2022, proto je tento tisk navrhován v rámci schválení podle § 90. Vedli jsme v posledních dnech debatu se zástupci i opozice. Vím, že tady jsou výhrady k tomu schválení podle § 90. Hledáme nějakou cestu, kterou si myslím, že jsme nalezli, pro to, abychom i přes ty výhrady, které tady jsou, dospěli k tomu klíčovému, a to abychom do 30. června dokázali tento návrh dvou zákonů projednat celým Parlamentem a dokázali dostat do Sbírky zákonů, abychom tu účinnost k 1. červenci stihli. Takže věřím, že to dokážeme zvládnout, byť to je věc, která tady není úplně obvyklá, v tak krátkém čase to projednat v rámci druhého a třetího čtení, ale myslím, že jsme tu cestu dokázali najít. Děkuji každopádně za případnou podporu tohoto zákona, která směřuje k tomu, abychom lidem v České republice zjednodušili v této tíživé situaci způsob žádání, administrace a dostupnosti vůbec podpory v rámci příspěvku na bydlení. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. A nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Lesenská. Máte slovo, paní poslankyně.

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji, vážený pane předsedající. Děkuji panu ministrovi za předkládací zprávu. Já jako zpravodaj mohu konstatovat, že předkládaný tisk číslo 235 se dotýká příspěvku na bydlení, dotýká se rodičovského příspěvku a mimořádné okamžité pomoci ze systému pomoci v hmotné nouzi. Všechny tyto dávky mění tak, aby byla jednodušší administrace, protože jak úřad práce, tak jeho klienti, co se týče formulářů a vůbec způsobu žádání, mají plné ruce práce, proto jsem ráda, že ministerstvo navrhuje, aby o příspěvek na bydlení bylo požádáno, a příspěvek na bydlení nadále pak bude vlastně poskytován na dobu neurčitou, pokud nedojde ke změnám, které tento příspěvek budou rušit.

Dokládat příjmy a všechny požadované dokumenty budou klienti, nebo poživatelé této dávky, jednou za půl roku. Pokud dojde k některé ze změn, které jsou v návrhu zákona vyjmenovány, v průběhu čtvrtletí, mohou doložit toto i během čtvrtletí. Nicméně dávka nebude snížena, zůstane v původní výši, bude se měnit až jednou za půl roku. Co se týče rodičovského příspěvku, tak tam dojde k navýšení této dávky ze současných 10 000 měsíčně na 13 000 měsíčně a díky tomu tedy dojde ke zkrácení vlastně doby čerpání. A změna zákona č. 111/2006 Sb., což je zákon o pomoci v hmotné nouzi, definuje další zákonné situace, které mohou nárok na tuto dávku založit. Podrobně to tady zmínil pan ministr.

Já bych asi v tuto chvíli v rámci své zprávy další detaily nerozebírala. Jenom znova budu konstatovat, že předkladatel navrhl, aby Poslanecká sněmovna s návrhem zákona vyslovila souhlas právě již v prvním čtení. To je z mé strany v tuto chvíli vše. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní zpravodajce. A nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili zatím tři. A vidím tady paní předsedkyni Schillerovou s přednostním právem, takže ji poprosím o její příspěvek.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já nechám věcnou stránku na své kolegy, kteří jsou specialisté na oblast sociálního zabezpečení, možná potom je nějakým způsobem ještě podpořím. Ale v tuto chvíli jsem tu z jiného důvodu. Jsem tu proto, abych jménem klubu hnutí ANO a klubu SPD dala veto podle § 90 jednacího řádu. Není to proto, že bychom chtěli prodlužovat jednání tohoto podle nás velmi důležitého zákona, nechám stranou i to, že je podáván tak pozdě a potom se spěchá na devadesátku, tuto kritiku si nechám na jindy, ale je to proto, že chceme mít možnost podat pozměňovací návrhy a uplatnit je tam, kde to podle nás je důležité. Nicméně po předběžné dohodě se zástupci koalice jsme připraveni podpořit i to minimální zkrácení lhůt, které bude navrženo ze strany zástupců koalice. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji. Vzhledem k tomu, že tady padlo veto, tak jedeme standardním systémem. A v tomto případě otevírám... ano, máme zde přednostní právo. Pan předseda Výborný. Máte slovo.

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo. Abych plynule navázal na slova paní předsedkyně, které děkuji za vstřícnost a pochopení, tak vzhledem k tomu, že bylo dáno veto na projednání v režimu § 90, tak poprosím Sněmovnu, aby posléze na závěr hlasovala o zkrácení lhůty k projednání sněmovního tisku 235, novely zákona o státní sociální podpoře, podle § 91 odst. 2 jednacího řádu na jednu hodinu. Je to extrémní možnost, jsme si toho vědomi, zmiňovala to nakonec i paní předsedkyně Schillerová. Dohoda i se zástupci všech poslaneckých klubů, i klubu SPD, je taková, že poté, pokud toto Sněmovna schválí, tak bych požádal o přestávku na jednání této schůze Poslanecké sněmovny na 30 minut a sešel by se urgentně výbor pro sociální politiku, který by projednal tento tisk. A zítra v 18 hodin by mohlo standardně podle takto zkrácené lhůty proběhnout druhé čtení tohoto sněmovního tisku 235. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Tak jestli jsem tomu teď správně rozuměl, tak vlastně na konci si odhlasujeme zkrácení na jednu hodinu. Ano, což je asi možné, takže mám to zde poznamenáno a na konci dám o tom hlasovat. V každém případě teď jsme tedy v obecné rozpravě, kterou tímto tedy otevírám, a přihlásili se tři poslanci zatím. Jako první paní poslankyně Pastuchová. Paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Dovolte, abych se vyjádřila k tomuto sněmovnímu tisku, novele o státní sociální podpoře, a k bodu, který je navrhován ke změně, a to je rodičovský příspěvek. Já chápu, že cílem tohoto návrhu je, aby byla možná flexibilita při čerpání této dávky a aby umožnila rodinám v téhle tíživé situaci čerpat si více peněz z rodičovské. Já jsem čekala, a opět musím zdůraznit, že KDU má ve svém programu podporu rodin, podporu rodin, podporu rodin, ale tady tu podporu opět nevidím. Čekala bych, že když navrhne vlastně zrychlené čerpání rodičovského příspěvku, že tam dojde také k nějakému navýšení tohoto příspěvku.

Ten minimální výběr rodičovského příspěvku se dělal z nějakého důvodu a dělal se vlastně proto, aby některé rodiny, kterým nešel stanovit denní vyměřovací základ pro peněžitou pomoc v mateřství nebo 70 % třicetinásobku vyměřovacího základu, tak se jim tato částka původně nechala na 7 000 korunách. V minulém volebním období jsme tuto částku navýšili na 10 000, ale byl navýšen i rodičovský příspěvek. Nyní to navyšujeme na 13 000, ale bez navýšení rodičovského příspěvku. Co to znamená pro některé rodiny? Některé rodiny, ano, si pomohou, ale některé rodiny, kterým nešel vypočítat vyměřovací základ, protože třeba nepracovaly, si tu rodičovskou vyberou o sedm měsíců dříve.

Mluvila jsem s kolegyněmi, úřednicemi, na úřadu práce a ty mi řekly - a četla jsem to i v tisku, ptá se na to i pan Středula: vyčerpají to o sedm měsíců dříve a co se stane? Tyto rodiny přijdou na úřad práce a požádají si o sedm měsíců dříve o sociální dávky. Takže já nevím, jestli jsme tím rodinám pomohli. Nebo jsme pomohli tím, že sociální dávky budou vypláceny některým rodinám o sedm měsíců dříve, než by tak mělo být. Říkám, já jsem pro, pomozme rodinám, ale myslím si, že tady jsme pomohli zase jenom některým, které si půjdou o sedm měsíců dřív pro sociální dávky.

My s kolegy připravujeme určitě pozměňovací návrh, který ještě dopracováváme. Ale mohu říci, že budeme navrhovat pozměňovací návrh takový, který bude zpřísněný tím, že těch 13 000 si budou moci navýšit rodiny, u kterých byl možný vyměřovací základ, které pracovaly. Tím vlastně myslím, že dosáhneme toho, že ušetříme i státní peníze nás všech, protože sociální dávky jdou z našich daní. Myslím si, že to bude spravedlivé pro rodiny, které pracují a dítě si pořídí, než pro rodiny, které nepracují a pak si jdou pro ty dávky. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní poslankyni. Další, kdo je přihlášen do rozpravy, je paní poslankyně Šafránková. Máte slovo.

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, náš poslanecký klub SPD tento návrh finálně podpoří. Ale vzhledem k tomu, že ho považujeme za nedostatečný a chceme ho ještě vylepšit, tak k němu budeme podávat pozměňovací návrh a doprovodné usnesení.

Zjednodušení administrativy a snížení administrativní zátěže související s prokazováním nároku a čerpáním příspěvku na bydlení i některých dalších dávek státní sociální podpory, zejména u přídavku na dítě, podporujeme dlouhodobě. Zároveň ale také tady upozorňuji na možnost zneužívání sociálních dávek, což řešil právě náš návrh na ukončení jejich zneužívání, který zde však vaše pětikoalice před pár týdny odmítla. Takže ho připravujeme a rozhodně ho předložíme znovu. Stejně tak dlouhodobě upozorňujeme na nutnost celkového zjednodušení příliš složitých formulářů a jejich příloh a procedur žádostí o tyto dávky. Přesně tohoto se pak bude týkat naše doprovodné usnesení.

Rozhodně podpoříme rozšíření okruhu situací, kdy budou mít občané nárok na mimořádnou okamžitou pomoc v rámci dávek v hmotné nouzi. Jak jsme viděli v době covidové krize, jsou situace, kdy tato forma podpory občanům je v daný moment nejvhodnější, nejrychlejší a v podstatě jediná možnost.

Také dále podporujeme i zvýšení měsíčního limitu rodičovského příspěvku na 13 000, což je v dnešní situaci prohlubující se sociální krize jistě potřebné. Ale zde zároveň upozorňuji, že k tomuto budu podávat pozměňovací návrh, aby se zvýšil i samotný rodičovský příspěvek, a to o souhrnnou míru inflace od jeho posledního zvyšování, což je teď aktuálně zhruba o 60 000 korun. Za situace, kdy se rodiny s malými dětmi v důsledku raketově rostoucí inflace tažené růstem cen základních životních nákladů, bydlení, energií, potravin, pohonných hmot a dalších statků a služeb propadají ve velkém do příjmové chudoby, přicházejí o veškeré úspory a hrozí jim pád do dluhové spirály či exekucí, považujeme tato opatření za nezbytně nutná. Současně budu také navrhovat, aby tento příspěvek byl valorizován pravidelně ze zákona právě dle růstu inflace vyjádřené přírůstkem indexu spotřebitelských cen za předchozí kalendářní rok podle údajů Českého statistického úřadu.

Děkuji a prosím vás v budoucnu o podporu našeho pozměňovacího návrhu a doprovodného usnesení.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní poslankyni a prosím dalšího přihlášeného do rozpravy a to je pan poslanec Aleš Juchelka. Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Aleš Juchelka: Moc děkuji, pane předsedající. Dneska to bude opravdu velmi rychlé. Domnívám se, že si řekneme samozřejmě své ohledně pozměňovacích návrhů, ale pravděpodobně jsme všichni velmi plni těmi zprávami, které se na nás řítí z pražského magistrátu, takže budeme dneska velmi rychlí, si myslím.

My jsme tady ohledně státní sociální podpory svědky toho, že budeme například samozřejmě zjednodušovat veškeré formuláře, které mají sloužit k tomu, aby se lidé mohli na příspěvek na bydlení domoci jednodušší formou. Já tomu rozumím. Ten kontext doby je takový, že si takovéto opatření samozřejmě žádá. Jenom bych moc poprosil pana ministra, jestli by mohl říct, kolik v tuto chvíli tedy máme vyplaceno těch příspěvků na bydlení. To znamená, kolik lidí se už k tomuto přihlásilo a jaká je ta nominální hodnota v korunách, kolika rodinám jsme vlastně jako stát už pomohli tím příspěvkem na bydlení.

Samozřejmě že budeme také mít pozměňovací návrhy, tak jako moje předřečnice říkala, k rodičovskému příspěvku. Tam my jsme to už avizovali po celou dobu, že budeme chtít navýšit rodičovský příspěvek na 400 000 korun. Měli jsme to v předvolebním programu. Proto budeme dávat pozměňovací návrh tady v tomto duchu úplně stejně, jako říkala má předřečnice, s valorizací. Tak já pevně věřím, že tady toto projde. Možná že tam bude ještě nějaký jiný pozměňovací návrh ohledně rodičáku, protože vím, že celou dobu slibovali Piráti podporu rodin právě tím, že navýší rodičák. Tak snad je nehodili přes palubu a snad využijí této možnosti a státní sociální podporu, která bude otevřena i ve druhém čtení, tak využijí k tomu, že ten pozměňovací návrh snad také dají, že pouze o tom neřečnili.

Celková hodnota tedy toho rodičovského příspěvku by byla o 100 000 větší. Je to dáno samozřejmě kromě toho, že tady čelíme bezprecedentní inflaci, také tím, že chceme prostě a jednoduše oceňovat všechny ty, kteří pečují o nejmladší dítě v rodině. V neposlední řadě taktéž prohloubit možnosti i díky tady této částce na slaďování rodinného a pracovního života například tím, že navýšený rodičovský příspěvek zvýší množnost spolufinancování předškolních zařízení pro děti, jako jsou dětské skupiny. Opatření se dotkne všech příjemců toho rodičáku. Tedy také těch, kteří k datu účinnosti návrhu, tak jak ten pozměňovací návrh samozřejmě máme koncipovaný, nevyčerpali tu původní celkovou částku této dávky. To jak samozřejmě pro jednotlivé děti, tak i pro vícerčata.

Takže toliko v krátkosti. Můžeme samozřejmě o tom začít debatovat. Moc děkuji za tu vstřícnost na všechny strany, že to projednáme ještě do toho 1. 7., abychom de facto třeba 100 000 lidí neuvrhli k tomu, aby museli zase znovu přijít na úřad práce a znovu přes referenty žádat o příspěvek na bydlení, tak jak to je každé čtvrtletí. Takže děkuji moc.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji panu poslanci Aleši Juchelkovi a táži se, jestli ještě někdo má zájem. Ano, vidím zde zájem paní místopředsedkyně Richterové.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Srdečně zdravím. Já jsem, vážené kolegyně a kolegové, sem přišla poděkovat za tu vstřícnost, se kterou to bude projednáno. Chtěla jsem zdůraznit, jak je skvělé, že budeme postupovat v tom zjednodušení vyplácení příspěvků. Roky jsme tady přijímali věci, které zesložiťovaly, konečně zjednodušíme. Jsem ráda, že jsem měla příležitost se na tom osobně podílet, a velice si vážím i práce těch, kteří to velmi narychlo připravovali, protože to byla opravdu velmi intenzivní práce i těch úředníků a úřednic na ministerstvu. Přijde mi fér to tady taky říct. Bylo to opravdu pod velkým časovým tlakem.

Ještě jednu věc bych ráda zmínila. Dneska je přibližně jen asi 30 % oprávněných domácností, které pobírají, nechávají si pomoci skrze příspěvek na bydlení, takže myslím, že je také důležité si říci zejména třeba pro domácnosti opravdu seniorů, kteří si už nemohou přivydělat, aby se nestyděli, aby si řekli o pomoc, třeba i přes kontaktní centra bydlení, a aby příspěvek na bydlení, který bude jednodušší a bude s ním opravdu méně papírování, využívali. To by byl takový můj druhý apel a zároveň snad i příspěvek k tomu, aby se rozšířilo povědomí o téhle cílené pomoci těm, kdo prostě bez ní by nemohli dále bydlet ve svém bytě. Takhle je celou dobu koncipován.

A co se týče ještě jedné věci související vlastně s tím limitem 13 000, zvednutým limitem 13 000 korun měsíčním pro rodičovský příspěvek, to je poslední věc, za kterou chci poděkovat. Jsem velice ráda za to, že k této změně limitu dochází. Já jsem vlastně v minulém období tady měla pozměňovací návrh, který navyšoval ten limit na 10 000 korun z předcházejících myslím 7 600. Proč? Protože ve finále to je umožnění svobody volby lidem, ať si každá rodina nastaví tu situaci svoji rodinnou a délku čerpání, jak potřebuje. A současně vlastně se to nekryje s tím, kolik v případě toho souběhu čerpání rodičovského příspěvku a příspěvku na bydlení v průměru ta domácnost má, takže to furt není jaksi zbytečně v kolizi. Já věřím, že do budoucna se nám podaří najít shodu na tom rodičovském příspěvku.

A nyní už zmíním velmi závěrem, také samozřejmě v téhle novele jsme nemohli řešit všechno, takže tam prostě třeba není vyřešení kolizního limitu 92 hodin, který nyní omezuje zejména nízkopříjmovější domácnosti v přístupu k péči o malé děti. Je tam samozřejmě celá řada variant, jak by se to dalo řešit, ať už navýšením tohoto limitu, nebo úplně vypuštěním tohoto limitu, což bych já preferovala. Budeme se o tom dále bavit. Nicméně nyní jde zejména o to, aby tato novela, tak jak je předložena, prošla, abychom mohli zjednodušit čerpání příspěvku na bydlení, a to je pro mě priorita, abychom opravdu od 1. července toto měli pro lidi co nejjednodušší. Takže ještě jednou velice děkuji za tu vstřícnost a podporu a věřím, že se nám podaří dlouhodobě dořešit i ty další aspekty. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji. Ještě před závěrečným slovem do obecné rozpravy se hlásí pan ministr Jurečka.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji moc a děkuji za tu velmi korektní a konstruktivní debatu. Já musím říct, že vlastně opravdu teď, pokud se nám to podaří stihnout projednat, tak se opravdu posuneme hodně klientsky, protože my kromě těch konkrétních změn, které jsou (nesrozumitelné) v zákonu, máme připravené i změny vlastně v oblasti přijímání toho formuláře až do toho procesu zpracovávání a výplaty v rámci úřadů práce. Já jsem vám nechal jako poslankyním a poslancům, myslím, že ve čtvrtek minulého týdne, rozeslat vlastně nějaký stručný přehled o tom, kam bychom chtěli z hlediska toho klientského přístupu pro ty žadatele to dokázat posunout. A pokud se to podaří, tak se to prostě od toho června, respektive července rozeběhne.

Pokud jde o ty debaty kolem zvýšení rodičovského příspěvku, tady samozřejmě je potřeba to brát taky v nějakém kontextu toho balíčku celkového, kdy se bavíme nejen o té větší flexibilitě, ale také se bavíme i o provázaném opatření, které se bude týkat toho sněmovního tisku následujícího, a to je oblast podpory částečných úvazků, kdy když tyto věci dáme dohromady, tak prostě dáváme těm rodinám nejenom větší flexibilitu v tom čerpání, ale i větší flexibilitu v oblasti možností si aktivně sám na pracovním trhu zvýšit příjem pro domácnost. Samozřejmě debaty o tom celkovém zvýšení rodičáku jako takového, ty tady jsou a já za sebe to vnímám jako krok, který je v diskusi jako nějaké opatření v budoucnu, ke kterému můžeme také případně přistoupit, ale jako celek je zase vidět i ty rozpočtové dopady a v rámci celostátní sociální podpory je tato podpora vlastně v rámci výplaty rodičáku ekonomicky a rozpočtově nejnáročnější. Takže tolik k tomuto komentář.

Pak zde byla ještě i konkrétní otázka na tu výši podpory v rámci příspěvku na bydlení. Celkově je to za první čtyři měsíce tohoto roku zhruba objem v částce 3,1 miliardy korun. Když to vezmu v konkrétním počtu žadatelů, tak v lednu to bylo 143 477 lidí, v únoru 132 226, v březnu to bylo číslo 168 804, v dubnu to bylo 165 408 a v květnu 145 353 v případě žádostí o příspěvek na bydlení. Pak jsou samozřejmě i počty žadatelů na příspěvek, na doplatek na bydlení a na mimořádnou okamžitou pomoc. Ta čísla se také vyvíjela s tím, že vlastně největší kulminace byla právě na období měsíce března a dubna i v případě doplatku na bydlení.

Takže tolik asi k těm informacím, které tady ještě padaly v té obecné rozpravě. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. S faktickou poznámkou se přihlásila paní poslankyně Pastuchová. Máte slovo.

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Já bych se chtěla zeptat, pane ministře, jestli máte nějakou statistiku, kolika rodin se týká vlastně to vybírání rodičovského příspěvku těch 10 000, kolika rodinám pomůžeme, když jim to teď zvedneme na 13 000, a jestli ještě máte nějaký rozbor, jestli to byli studenti, což chápu, protože nemohli doložit, a ty ostatní rodiny, jestli máte, kolika rodinám tedy, jak říká paní poslankyně Richterová, pomůžeme k tomu, že si to rychleji vyberou. Nebo ano, jsou to studenti, ale jestli máte statistiku, kolik rodin teď vybírá desetitisícový příspěvek a teď bude moct třináct, protože opravdu tyto rodiny nám budou o sedm měsíců dřív žádat o sociální dávky.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr chce ještě reagovat.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já to teď z hlavy říct neumím. Jsem připraven potom do jednání výboru dnešního nebo na příštím jednání tu informaci doplnit, vytáhnout ji ze systému úřadů práce a tu informaci dát. Teď ji opravdu v tenhle okamžik nejsem schopen zajistit. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a táži se, jestli ještě někdo má zájem vystoupit v rámci obecné rozpravy? Nevidím nikoho, tím tedy končím obecnou rozpravu a táži se pana ministra, jestli má zájem o závěrečné slovo? Není. Paní zpravodajka? Rovněž ne.

Tak nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání a nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhla přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jakožto výboru garančnímu. Já se tedy ptám, jestli někdo navrhuje přikázání jinému výboru než garančnímu? Nevidím nikoho. Přistoupíme tedy k hlasování.

Já jsem zagongoval, a než dorazí kolegové, tak ještě dvě omluvy, a to u paní místopředsedkyně Kovářové od 15 do 16 hodin z pracovních důvodů a u paní místopředsedkyně Mračkové Vildumetzové od 15 hodin do konce jednacího dne, a to z rodinných důvodů.

Tak jsme u hlasování. Kdo tedy souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru? Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 3, přihlášeno 147, pro je 137, proti nikdo. Výsledek: je přijato.

Paní předsedkyně Poslanecké sněmovny nenavrhla přikázat tento návrh dalšímu výboru. Táži se tedy, jestli má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání? Nevidím zde. V tom případě můžeme přistoupit k hlasování o zkrácení lhůty tak, jak navrhl pan předseda Výborný.

Jenom zopakuji, budeme hlasovat o tom, že zkracujeme lhůtu na jednu hodinu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 4, přihlášeno 147, pro 133, proti 1. Výsledek: je přijato.

Pan předseda Výborný chce vystoupit s přednostním právem, ano?

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo. Na základě dohody předsedů klubů prosím o přestávku v jednání Poslanecké sněmovny do 16.15 hodin, tak aby se avizovaně mohl sejít mimořádně výbor pro sociální politiku. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano. A ještě předtím mě požádal o organizační pokyn poslanec Kaňkovský.

Poslanec Vít Kaňkovský: Milé kolegyně, kolegové, chtěl bych požádat členy výboru pro sociální politiku, abychom se bezprostředně sešli v místnosti 55, to znamená tady pod sálem. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A já tedy vyhlašuji přestávku do 16.15 hodin. Děkuji.

(Jednání přerušeno v 15.42 hodin.)

(Místopředseda Havlíček oznámil prodloužení pauzy. Jednání pokračovalo v 16.30 hodin.)

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Přeji hezké odpoledne. Vážené kolegyně, vážení kolegové, čas na přestávku vypršel, budeme tedy pokračovat v jednání.

Já otevírám bod číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.