(pokračuje Olga Richterová)

147.
Vládní návrh zákona o zvláštních postupech v oblasti územního plánování
a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny
vyvolaným invazí vojsk Ruské federace
/sněmovní tisk 228/ - zkrácené jednání

Tento návrh uvede místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Prosím, ujměte se slova.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Dobrý večer, kolegyně a kolegové, vážená paní předsedající, poslankyně, poslanci. Dovolte mi, abych vám představil vládní návrh zákona o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu. K návrhu tohoto speciálního zákona vláda přistoupila, neboť stávající úprava veřejného stavebního práva není dimenzovaná na potřeby vyvolané migrační vlnou v souvislosti s probíhajícím ozbrojeným konfliktem na Ukrajině. Proto je žádoucí stanovit zvláštní dočasné úlevy v rámci procesů, které stavební zákon upravuje, čímž bude zajištěno, že dotčeným osobám bude možné zajistit základní životní potřeby v oblasti bydlení nebo ubytování a podle potřeby rovněž v oblasti vzdělání a sociální nebo zdravotní péče, neboť kapacita bytových jednotek či ubytovacích zařízení a související veřejné infrastruktury není aktuálně dimenzovaná na tak výrazný nárůst poptávky. Ta navrhovaná právní úprava stanovuje zvláštní postupy v oblasti územního plánování a stavebního řádu jako speciální právní úpravu ke stavebnímu zákonu, přičemž počítá s aplikací stavebního zákona včetně prováděcích právních předpisů i souvisejících právních předpisů s výjimkou postupu a požadavků upravených speciálně v navrhované úpravě.

Ten návrh zavádí pojem nezbytné stavby. Taková stavba je definována jako stavba sloužící ke zmírnění následků hromadného přílivu osob v souvislosti s uvedeným ozbrojeným konfliktem. Ta nezbytná stavba je vždy stavba dočasná, její doba trvání nesmí přesáhnout tři roky ode dne nabytí právních účinků souhlasu s provedením takové nezbytné stavby. Ten návrh zároveň s ohledem na charakter nezbytné stavby vymezuje, že stavebníkem nezbytné stavby je Česká republika nebo její příspěvková organizace, kraj, obec, nebo jimi zřízená nebo založená právnická osoba. V návrhu zákona je zvolen postup, který je všem stavebním úřadům známý. Základem je společný územní souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru, jehož aplikace tudíž nebude pak v praxi činit žádné potíže.

Vláda schválila předložený návrh zákona dne 1. června 2022 usnesením číslo 445 a s ohledem na obsah zákona požádala Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR, aby rozhodla, že vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze. Dnes dopoledne projednal návrh zákona výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny, který návrh zákona schválil s třemi drobnými pozměňovacími návrhy úprav legislativně technického charakteru, s kterými za předkladatele souhlasím, a mám avizován ještě jeden pozměňovací návrh, který bude představen. Já se k němu potom vyjádřím.

Já bych chtěl asi ve stručnosti vlastně popsat tu mechaniku, neboť některé dotazy byly velmi důkladné a mířily skutečně už na jednotlivé nuance právního výkladu, a jsem rád, že debata na výboru byla konstruktivní a ty věci jsme si vyjasnili. Ale podle mě je důležité vlastně popsat si tu funkčnost tak, jak je zamýšlena. Vy jste obec nebo kraj, nebo nějaká organizace v tom výčtu, která má na svém území buď existující nějaký objekt, anebo prostě místo, kde je možné v danou chvíli nějaký objekt vybudovat, ať už se jedná o nějaké třeba centrum volného času s hospicem, nebo otázku třeba výdeje školních obědů, ale i třeba bytové kapacity, jejich rozšíření ubytování. A to buď na zelené louce, nebo formou stavebních úprav, které známe třeba ve způsobu nějaké nástavby či přístavby. A v tuto chvíli zákon umožňuje získáním toho svolení skutečně takovouto stavbu potom, co ta potřeba je deklarována tím zadavatelem, spustit, postavit ji s těmi jednotlivými - řekněme - uvolněnými pravidly a pracovat s tou stavbou po dobu tří let jako se stavbou dočasnou.

Samozřejmě, pokud obec nebo ten, kdo tuto stavbu bude - stavebník - objednávat, chce dostat do toho režimu, že po té době nebo i dříve budou doplněny i všechny náležitosti, například změna územního plánu, tak potom ta stavba, po těch třech letech, už funguje normálně v režimu, je zkolaudována pro ty účely, ke kterým je, nicméně pokud se takto nestane, tato stavba by následně musela být odstraněna.

Nechává to tedy skutečně možnost jít cestou budování nějakých dočasných staveb, které potom už pozbudou svůj účel, třeba se demontují, pokud to bude modulární typ stavby, a tyto buďto někam odvézt, darovat, prodat či s nimi jinak nakládat pro ty potřeby, anebo pokud se to během těch tří let přiblíží nebo ta úprava již od počátku bude mířena k tomu, že se předpokládá, že ta dočasnost bude následnými úpravami a sladěním s požadavky přebita, tak tato stavba normálně zůstává potom v tom režimu, pro který je zkolaudována, k využití obci, kraji nebo tomu, kdo tuto stavbu se rozhodl pořídit.

I změna územního plánu, v podstatě to funguje tak - já jsem dával příklad staré fabriky, ale může to být cokoliv jiného, fabriku jsme zvolili, protože to je podle územního plánu oblast, kde se má provozovat nějaká třeba průmyslová činnost, v územním plánu to takto je zaneseno, vy se rozhodnete, že tam třeba bude ubytovna, jdete touto cestou - samozřejmě to pak vyžaduje, pokud by to měla být stavba, která bude i po třech letech dále provozována s tímto účelem, soulad s územním plánem a jeho změnu, která v tom režimu musí být potom projednána.

Já jsem chtěl poděkovat dnes na výboru, byli jsme tedy asi dvě hodiny nebo hodinu a půl trvalo to jednání, snažili jsme se zodpovědět dotazy, pokud padnou zde i na Sněmovně, budu se snažit na ně adekvátně reagovat a najít odpověď. Jinak bych postupoval tak, pokud nebude jiná vůle Sněmovny v rámci vystoupení, že bych spíše sbíral poznámky a vystoupil bych vždycky souhrnně, neboť ne každý poslanec třeba sleduje v sále, ale je někde na chodbách u televize, může prošvihnout nějakou odpověď, kdyby se třeba ty dotazy opakovaly, aby to potom bylo celé najednou.

Já vám děkuji za projednání návrhu tohoto zákona a za jeho podporu.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A jelikož výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím paní předsedkyně, jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 228/1, tak nyní prosím, aby se slova ujal pan zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, pan poslanec Jiří Havránek. Prosím, abyste nás informoval o projednání tohoto návrhu ve výboru, případně odůvodnil pozměňovací návrhy. Prosím.

Poslanec Jiří Havránek: Paní místopředsedkyně, já vám děkuji za slovo. Milé kolegyně, kolegové, členové vlády, pan místopředseda vlády tu měl poměrně rozsáhlé slovo, já jen doplním několik drobností. Vláda návrh schválila svým 445. usnesením ze dne 1. června 2022 a následujícího dne, 2. 6., byl rozeslán nám poslancům jako sněmovní tisk 228. Jak zde již zaznělo, cílem návrhu zákona je v reakci na migrační vlnu vyvolanou ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny zjednodušit a zrychlit proces umisťování a povolování staveb k zajištění základních životních potřeb dotčených osob v oblasti bydlení nebo ubytování a podle potřeby rovněž v oblasti vzdělávání a sociální nebo zdravotní péče.

Co se týče projednávání dnes na výboru, já bych chtěl opravdu poděkovat všem kolegyním a kolegům, kteří na tomto jednání výboru byli, protože si myslím, že přestože trvalo dvě hodiny, bylo opravdu konsenzuální a následně celé usnesení, stejně tak i pozměňovací návrhy jsme schválili jednohlasně, což mě v této Sněmovně opravdu těší a pro mě jako pro nováčka je to samozřejmě příjemnou změnou.

K samotnému usnesení. Bylo to tedy 36. usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj z naší dnešní 8. schůze, kde "po úvodním slově pana doktora Ivana Bartoše, ministra pro místní rozvoj, po zpravodajské zprávě pana poslance inženýra Jiřího Havránka a po rozpravě výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny

I. navrhuje Poslanecké sněmovně, aby se konala obecná rozprava o návrhu zákona;

II. navrhuje Poslanecké sněmovně, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona;

III. navrhuje Poslanecké sněmovně, aby své jednání k tomuto návrhu zákona ukončila nejpozději do 24. hodiny dnešního dne;

IV. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, sněmovní tisk 228, ve znění pozměňovacího návrhu", který jsme přijali, jsou to tři jednoduché body opravdu formátu leg techu,

"a V. zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil Poslaneckou sněmovnu a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy."

Toto je tedy usnesení našeho výboru pro veřejnou správu. Já ještě jednou všem děkuji, a jak jsem již řekl, to jednání bylo opravdu přínosné, jednoduché, rychlé a věřím, že i zde ve Sněmovně se s touto důležitou normou zvládneme rychle vypořádat. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji, pane zpravodaji. A já nyní zagonguji.

Protože my rozhodneme, zda povedeme obecnou rozpravu.

A zahajuji hlasování. Kdo je pro, abychom vedli obecnou rozpravu? Kdo je proti tomu, abychom vedli obecnou rozpravu?

V hlasování číslo 91 bylo přihlášeno 166 poslanců a poslankyň, pro 118, proti 0.

Čili schválili jsme obecnou rozpravu, kterou já tímto otevírám. A do obecné rozpravy je řádně přihlášena paní poslankyně Klára Dostálová. Prosím, ujměte se slova.

Poslankyně Klára Dostálová: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, děkuji za slovo. Tady už bylo hodně řečeno jak panem ministrem, tak panem zpravodajem. My jsme se tomu tisku skutečně velmi intenzivně a do hloubky věnovali v rámci výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, přesto mi dovolte upozornit na některé - z mého pohledu - problematické pasáže, které v tomto zákonu jsou.

Já jsem ale ráda, že pan ministr, a já to samozřejmě vždycky uvedu, na tyto poznámky reflektoval. První poznámka, kterou jsme na výboru řešili, je, že tento zákon není nijak provázán se zákonem o zadávání veřejných zakázek, což samozřejmě může být problematické, protože celý vlastně princip toho zákona je rychle pomoci v rámci uprchlické krize. Takže obce sice budou moci stavět v podstatě hned, ale pak budou rok soutěžit. My jsme se dohodli s panem ministrem, že už to nelze doplnit třeba do důvodové zprávy, abychom pomohli starostům, protože třeba v rámci covidové situace i sama Evropská komise vydala metodický pokyn, že se má postupovat podle jednacího řízení bez uveřejnění. Pan ministr přislíbil metodiku k tomuto, protože věřím tomu, že všichni starostové a starostky se budou chtít o něco opřít, aby skutečně měli odůvodnění, proč vlastně zvolí například při výstavbě čehokoli, co pomůže uprchlické krizi, aby mohli využít například jednací řízení bez uveřejnění.

My jsme procházeli celý ten zákon, udělali jsme právě i některé pozměňovací návrhy, které ještě více podtrhují to, to skutečně byly zejména stavby, které slouží pro bydlení, vzdělávání, výchovu, školské služby, zdravotní nebo sociální služby a s nimi související potom dopravní a technické stavby, aby to skutečně explicitně bylo uvedeno tak, že tu prioritu mají zejména stavby spojené s bydlením, ubytováním, vzděláváním a tak dále. Co jsme velmi detailně rozebírali, byl § 3, a tady byl předložen pozměňovací návrh, který je pod číslem 921. A já bych chtěla poděkovat z tohoto místa jak panu ministru Bartošovi, tak panu ministru Kupkovi, ale i kolegovi Havránkovi a Láďovi Oklešťkovi, protože jsme dali dohromady ještě pozměňovací návrh, protože výčet potenciálních stavebníků, jak uvádí § 3, je, že to může být Česká republika nebo její příspěvkové organizace, kraj, obec nebo jimi zřízená nebo založená právnická osoba. A my jsme se velmi zabývali tím, že například Česká pošta jako státní podnik má mnoho nevyužívaných budov, které by byly určitě vhodné pro jakékoliv účely typu vzdělávacích aktivit, komunitních center, stejně tak jako nádražní budovy. Proto jsem ráda, že jsme připravili pozměňovací návrh, jak už jsem řekla, pod číslem 921, který reaguje na to, že vlastně tím potenciálním stavebníkem může být státní podnik nebo státní organizace.

Co považuji za velmi důležité, je upozornit zejména poslance, kteří zároveň jsou starosty, starostkami, hejtmany a tak dále. Je potřeba si uvědomit, že ten zákon umožňuje obcím, aby sama sobě udělila výjimku - nebo kraji - výjimku z územního plánování. Tady skutečně je potřeba, aby obce velmi důkladně zvážily všechny záměry, které budou realizovat, protože pokud si dají výjimku z územního plánování, kde například lze vlastně nějakým způsobem vyjmout nebo udělat výjimku i na zemědělský půdní fond, tak jak to tady řekl pan ministr, jsou to stavby dočasné na tři roky, a aby se ta stavba zlegalizovala potom i pro další využití, tak to musí projít řádným procesem. Stejně tak si obce, kraje mohou dát výjimku z technických požadavků, to znamená například výšku místnosti, oslunění, světlost té místnosti a tak dále. A opět je potřeba na to brát zřetel, a pokud obce k takovýmto záměrům přistoupí a dají si ty technické výjimky, aby si uvědomily, že za tři roky budou muset tu svoji stavbu řádně vlastně projít procesem stavebního práva. A tady narážím na jeden velký problém, což si možná někteří z nás neuvědomujeme, je, že obce vynakládají veřejné prostředky na dočasnou stavbu na tři roky, a pak, pokud nesplní všechny ty požadavky podle stavebního práva, ji musí odstranit. A starosta bude mít opravdu velmi těžkou úlohu vysvětlit zastupitelstvu, že veřejné prostředky vložené do té stavby po třech letech zlikviduje. Proto je nutné tady upozornit na to, aby si všechny obce a města dopředu rozmyslely, k čemu ty stavby do budoucna mají sloužit, zda skutečně trvají na tom, aby tam zůstaly natrvalo i pro další využití obce, a s těmi výjimkami zacházeli velmi obezřetně.

Další takový trošičku rozporný bod je, že ve finále, pokud obec nenaplní stavební právo tak, jak ho známe, bude muset stavbu odstranit, a ona to neodstraní, tak vlastně v tom zákoně je, že obec sama sobě uděluje pokutu. Což by se samozřejmě nikdy neodehrálo, proto i ministerstvo nám to vysvětlilo tak, že toto by se stát nemohlo a že by musel vždycky rozhodovat jiný úřad, protože samozřejmě obec nemůže v rámci sama sobě býti soudcem.

Stejně tak považuji za velmi důležité i to, co vlastně se musí dokládat. My jsme se zabývali i časovým sledem událostí, protože vy musíte jako stavebník, obec, kraj, město a tak dále, oznámit požadavek na nezbytnou stavbu do jednoho roku se všemi náležitostmi, což považuji za velmi důležité. A pak vlastně, jakmile to nabyde právní účinnosti, tak pak je tři roky na realizaci konkrétní stavby. My jsme v rámci § 7 tam ještě, jak říkali, technicky legislativně upravili, aby bylo jasno, že i ten záměr o nezbytnou stavbu musí být doplněn prohlášením, to už je teď v odst. h § 7, ale aby bylo jasné, že to musí být prohlášení toho stavebníka, to znamená, skutečně to musí být samozřejmě podpořeno konkrétním krajem, městem, obcí a tak dále, kdo vlastně tím konkrétním stavebníkem je.

Trošičku jsme debatovali o tom, jak vlastně se budou oznamovat jednotlivé záměry. Já bych chtěla poděkovat, že vlastně reagovalo i na připomínky z mezirezortu, protože tam byla dotčena i vlastnická práva. Ministerstvo na to velmi rychle zareagovalo, aby skutečně nemohly být zabrány soukromé pozemky, aniž by to věděli konkrétní vlastnictví (vlastníci?), takže už do návrhu zákona se dostalo to, že to může být pouze se souhlasem vlastníka, stejně tak jako se ta stavba musí, samozřejmě pokud se povolí na takzvaném společném rozhodnutí, tak to musí být všem dotčeným sousedům oznámeno. U čeho to není, potom už je to to kolaudační řízení, tam už se ty věci oznamují pouze stavebníkovi jako takovému. My jsme si to dneska vysvětlovali na výboru, že to už je vlastně v stavebním zákoně i dnes, že v rámci kolaudace už stavební úřad komunikuje pouze s vlastníkem.

Je tady trošičku zavádějící, nebo zavádějící... je otázkou těch soudních přezkumů, protože zákon uvádí, že to nemá odkladný účinek, to znamená, že skutečně mohou sice být soudní přezkumy, nicméně bez odkladného účinku, a tu žalobu je potřeba podat do 7 dnů. Stejně tak je zkrácena lhůta na 15 dnů u dotčených orgánů. A tady bych jenom ráda upozornila na to, že pokud se dotčený orgán nevyjádří do 15 dnů, nastupují principy, které sice nejsou upraveny v tomto zákoně, ale platí stavební zákon jako takový, to znamená, nastupuje fikce souhlasu. Je otázkou, a to jsme také řešili dnes na výboru, jak bude ten stavebník oznamovat, že se mu dotčený orgán nevyjádřil, jestli to opravdu půjde nějakým oznámením. Byli jsme ujištěni, že v praxi to funguje tak, že když stavebník to vyjádření do 15 dnů nedostane, vydá oznámení tomu stavebníkovi, že využil fikci, a tím pádem to stavebník takto doloží stavebnímu úřadu. Co je na pováženou, je, že vlastníci technické infrastruktury žádnou fikci nemají. Mají tam také zkrácenou lhůtu, ale pokud se vlastníci sítí nevyjádří, nemůže nastat fikce souhlasu a skutečně to podléhá přestupkovému řízení, a opět tady, protože obec sama sobě nemůže být soudcem, a o přestupcích rozhoduje obec, tak by to musel řešit jiný úřad, aby bylo právu učiněno zadost.

Já jsem to vzala opravdu velmi stručně, protože spoustu věcí jsme na výboru dnes projednávali. Na druhou stranu asi úplně na závěr musím zmínit, že je otázkou - my jsme ten pozměňovací návrh doplnili alespoň o ty státní podniky a státní organizace, ale samozřejmě z mého pohledu by bylo určitě žádoucí, aby toho mohla využít například církev, neziskové organizace, možná i soukromí vlastníci, protože principem toho zákona jako takového má být co nejrychleji zareagovat na uprchlickou krizi. Ale na druhou stranu chápu, že to je natolik výjimečný postup v rámci stavebního práva, že se předkladatel snažil zúžit co nejvíce okruh potenciálních stavebníků, aby to do budoucna po třech letech, když ty dočasné stavby, pokud se řádně nezkolaudují podle stavebního práva, mají být odstraněny, tak aby to nezahltilo jak soudy, tak samozřejmě i stavební úřady jako takové.

Děkuji za pozornost a věřím tomu, že to v praxi skutečně bude fungovat. A znovu bych si dovolila apelovat na všechny starosty a starostky, aby opravdu velmi důkladně zvážili, jaké projekty v rámci tohoto zákona budou realizovat, aby se do budoucna nedostali do problémů, že budou složitě vysvětlovat ve svém zastupitelstvu, jak nakládali s veřejnými prostředky. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní se s přednostním právem hlásí pan ministr Ivan Bartoš. Prosím.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji. Jenom možná doplním něco, co už tu zaznělo. My jsme se i na výboru bavili o tom, že je důležité, aby se ty věci tady řekly. Já mám už i empirickou zkušenost, když jsme ve spolupráci s kraji i se zástupci obcí připravovali - a ono to trochu doplňuje i tuhletu legislativní změnu - výzvu, kde kraje a obce můžou použít veřejné prostředky na opravy bytových jednotek 120 000 korun na lůžko anebo na opravu ubytovacích jednotek v rámci nějaké ubytovny. Tohle je vlastně rámec, kde se toto dá také uplatnit. A byla kolem toho spousta dotazů, které třeba i někdy vznikly nějakým nepřesným vyjádřením nebo třeba nepřečtením určité části textu. Tak já jsem rád, že tady zazněla ta otázka soutěžení. Pokud ten projekt není už nějakým způsobem rozjetý, tak ono to není provázáno se zákonem o zadávání veřejných zakázek, ale jsou tam možnosti využití například lhůt podle § 57 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek. Tam je - lhůta po podání nabídek může být u veřejných zakázek na dodávky nebo u veřejných zakázek na služby zkrácena tak, aby činila 15 dnů a pak jsou tam ty podmínky, kde je důležitý bod b), který hovoří: V případě naléhavých okolností, které zadavatel nemohl předvídat ani je nezpůsobil, znemožňují použití lhůty podle definice odst. 1. Naléhavost okolnosti zadavatel odůvodní v zadávací dokumentaci. Ve většině případů staveb bude možnost použít i zjednodušené podlimitní řízení, kde lhůtu pro podání nabídek lze třeba zkrátit až na 15 dnů. Samozřejmě právní jistota, se kterou ten stavitel nebo ten, kdo do toho bude vstupovat, je zcela podstatná.

Jinak já jsem rád i za ten apel. Je to vlastně situace - a i na to míří ta legislativa - kdy řešíte nějakou nestandardní situaci. Samozřejmě pokud bych na tomto zákoně postavil stavební boom v obci s tím, že flagrantně ignoruji to, že ty věci budou muset být zkolaudovány, nebo prostě to v danou chvíli nezvážím, tak by to byla zmařená investice a i v politickém prostoru by to bylo velmi těžko obhajitelné, že byly věnovány velké finanční prostředky z obecních zdrojů na to, že bylo vybudováno něco, co se potom bude muset po třech letech odstraňovat, protože to nesplní podmínky.

Jinak u žaloby, která tady zazněla, ta se podává do měsíce dle toho zákona, do jednoho měsíce ode dne doručení společného souhlasu se potom řeší fikce souhlasu. U infrastrukturních staveb, nebo pardon, u vlastníka technické infrastruktury, nemůže být z podstaty věci, protože kromě toho, že ty sítě jsou nějakým způsobem v zemi, tak při umístění té stavby nebo nějaké dostavby řešíte faktickou existenci těch přípojek, protože to nenavrhnete - tady bude barák, ale musíte řešit, kde ty jednotlivé sítě končí, jaký bude způsob zapojení nové sítě nebo už existující přípojky.

Já jsem chtěl říct ještě jednu věc a ta je taky důležitá, protože jsme zjistili, že o tomto institutu minimálně není takové povědomí. Jsou to technické požadavky na nezbytné stavby, kde se hovoří v bodě a) § 20 odstavce, kde se mění suspendování nebo kde se používají věci typu nástavba. Ono pokud vy nezasahujete do... Pokud se nejedná o novou stavbu, ale jedná se o stavební změnu... Ono to je změna, ale je to furt ve stejném režimu umístění, tak ona se ani dnes nemusí uplatnit. My jsme řešili dva příklady, zase budu velmi konkrétní, je to otázka parkovacích míst. Takže pokud se jedná o nějaké nástavby, stavební úpravu, kde umístění v zástavbě neumožňuje naplnit parametry, které, když stavíte na zelené louce, jsou požadovány, ta vybavenost, tak samozřejmě se toto neuplatňuje. Myslím si, že to je číslo vyhlášky 501. Stejně tak když pracujete - a bavili jsme se o výši stropů v nějakém objektu, třeba půdní nástavby, tak i dnes se lze opět opřít o vyhlášku 268 Přestavby nebo stavební úpravy. Skutečně 268 nemusí být uplatněna, pokud stavební nebo technické či jiné důvody toto vylučují. Ale zase pozor, to neznamená, že se rezignuje - nesmí to ohrozit zdraví člověka, který to užívá, na životě, jsou tam třeba ty limity na 2,5 metru strop a podobně. Samozřejmě je to asi od realizace k realizaci, ale tyto dvě vyhlášky se toho problému týkají, nehledě na to, zda zde novelizujeme nebo děláme tuto úpravu, kde vlastně v lex Ukrajina stavební řízení toto řešíme.

A ještě mám tady v poznámkách - já bych ještě odlišoval plochy zemědělské v územním plánu a zemědělský půdní fond. To bych nezaměňoval, ale to je přílišný detail. Zase jenom kdybychom se k tomu dostali, můžu toto rozvést.

A já bych chtěl poděkovat paní předsedkyni Dostálové, že toto shrnula. Mám ještě pár poznámek, ale myslím si, že toto byly nejklíčovější věci, které zde zazněly.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane ministře. A nyní se s faktickou poznámkou přihlásil pan poslanec Robert Stržínek. Prosím, vaše dvě minuty, pane poslanče.

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji, paní předsedající. Já si dovolím využít tohoto času na dotaz na pana ministra. Teď z pozice své jakožto starosty samozřejmě řešíme ukrajinskou krizi, tak jako mnohá města, a jako starosta Valašského Meziříčí jsem v kontaktu s našimi lidmi. Dokázali jsme ubytovat Ukrajince, dokázali jsme je materiálně zabezpečit. Teď řešíme integraci dětí. U základních škol se nám to daří, tam volné kapacity máme a určitě to zvládneme. Ale na hraně nebo téměř za lehkou hranou jsme v případě mateřských škol, takže logicky přemýšlíme nad tím, přistavět k některé ze sedmi našich mateřských škol nějakou moderní modulární konstrukci, něco, o čem se tady teď bavíme. A můj dotaz zní, jakým způsobem MMR bude případně tyto stavby finančně podporovat? Čili bavím se konkrétně o možnosti dotací. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. S přednostním právem, nebo s faktickou? Prosím, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já bych rychle zareagoval. V této legislativní změně a vůbec v nějaké třeba strategii rozvoje kraje, města, obce, se snažíme na jednu stranu dát ten rámec a na druhou stranu finanční prostředky, které se na to dají využít, a to buď ve formě dotací, a i v IROPu jsou peníze určeny a IROP bude teď startovat už v létě na výstavbu a rekonstrukci školek. Myslím si, že toto je balíček, ze kterého se dá použít ta výzva, kterou jsme vypsali na MMR. Byla specificky na bydlení a bytové otázky a budeme pracovat dál s MŠMT na tom, aby i tyto projekty, tyto dostavby mohly být financované. V tuto chvíli na IROPu jsou mateřské školky a školy, pokud se nepletu, nevím, jak jsme teď uchopili předškolní zařízení. A samozřejmě jedna věc je mít rámec a projekty a pak hledat vhodný finanční nástroj, kde ty dotace jsou jedním z... Nevím, jestli v tuto chvíli už jsou nadesignovány nějaké produkty v národních dotacích, ale řešíme i tuto oblast. Jak říkám, ta první výzva za MMR, kterou teď prodlužujeme, a ještě měníme parametry, mířila čistě na bytové jednotky a byty, ale samozřejmě pracujeme i s tím, aby existoval nějaký adekvátní finanční zdroj pro tento typ projektů.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A já se nyní snažím zjistit, zda ještě někdo má zájem o vystoupení v obecné rozpravě? Nevypadá to tak. Proto končím obecnou rozpravu.

Pro pořádek se optám na zájem o závěrečná slova nyní před podrobnou? Není.

Otevírám tedy rozpravu podrobnou, do které je přihlášena paní poslankyně Klára Dostálová. Prosím, ujměte se slova.

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych se chtěla přihlásit k pozměňovacímu návrhu pod číslem 921. Jak už jsem avizovala, jde o pozměňovací návrh, kde se do § 3 rozšiřuje potenciální okruh stavebníků a vkládají se slova státní podnik a státní organizace. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A ještě se hlásil do podrobné rozpravy pan zpravodaj. Prosím.

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji za slovo. Já se také ještě pro forma hlásím ke zmíněnému pozměňovacímu návrhu 921, který jsme předložili spolu s paní předsedkyní a s panem kolegou Oklešťkem.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, takže to by byly přihlášky v podrobné rozpravě. Mám to poznamenáno. A ještě tedy jenom zdůrazním, že ty pozměňovací návrhy vlastně byly odůvodněny, ale to v té rozpravě předchozí. A tímto, domnívám se, mohu ukončit podrobnou rozpravu, je to tak.

Poprosím nyní pro pořádek, je zájem o závěrečná slova? Není tomu tak a končím tedy druhé čtení tohoto návrhu. Ale současně si jenom musíme říci, zda je nutné tento pozměňovací návrh namnožit, nebo zda se s tím pan zpravodaj vypořádá? Vypořádá, výborně. Není-li námitek, mohu přerušit tento bod, přerušit projednávání, a přikročíme nyní k tomu bloku třetích čtení.

Nyní tedy otevírám přerušený bod

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.