(pokračuje Věra Kovářová)

144.
Vládní návrh zákona o jednorázovém příspěvku na dítě
/sněmovní tisk 242/ - zkrácené jednání

Předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. (Není v sále.) Zdá se, že pan ministr není přítomen. Ptám se tedy, zda by bylo možné, aby se pan ministr dostavil, neb je předkladatelem tohoto návrhu. Vyhlašuji tedy dvě minuty přestávku, a to do 15.52 hodin.

 

(Jednání přerušeno od 15.50 do 15.52 hodin.)

 

Vážené kolegyně, vážení kolegové, pan navrhovatel je přítomen. Nyní ho požádám, aby se ujal slova. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážená paní předsedající. Kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych uvedl tento sněmovní tisk 242, a tedy vládní návrh zákona o jednorázovém příspěvku na dítě. Omlouvám se za to předchozí zpoždění. Byli jsme tady vedle, nestihl jsem sem doběhnout, takže se omlouvám za ty dvě minuty, co Sněmovna musela chvíli počkat.

Nicméně k podstatě tohoto návrhu zákona. Zavádí se možnost a forma podpory pro rodiče, samoživitele, samoživitelky, kteří vychovávají děti, ve výši 5 000 korun na dítě. Tato forma podpory je určena pro všechny děti, které do konce července tohoto roku dovrší 18 let, a zároveň také pro všechny ty, kteří se narodí do konce tohoto kalendářního roku. Pro všechny rodiče těchto dětí je tady určena tato forma podpory s tím, že pro žadatele, kteří žádají o příspěvek na děti, o přídavek na dítě, bude tato částka vyplacena automaticky v průběhu měsíce srpna. Ostatní rodiče budou muset vyplnit jednoduchý formulář, jednoduchou žádost, která bude umožňovat digitální zpracování této žádosti a její vyplacení. U rodičů, kde by byl problém s tím podat tuto žádost digitálně, prostřednictvím bankovní identity nebo jiného digitálního nástroje, jsme se dohodli, že bude k dispozici síť CzechPOINTů, což je 6 500 pracovišť po České republice, hlavně těch, která jsou spravována Českou poštou nebo obecními městskými úřady. Zde bude možnost si tady tento proces vyřídit a tuto žádost do systému vložit.

Co je klíčové, tato forma podpory je určena pro domácnosti, kde příjem rodičů bude do 1 milionu korun hrubého za rok 2021 s tím, že máme nastavený systém, abychom byli schopni tu informaci - kromě toho, že žadatel zaškrtne čestné prohlášení - abychom byli schopni si ověřit u České správy sociálního zabezpečení a u finančních úřadů, zdali je tomu skutečně tak. Takže to je ta podstatná část, kdo má na to nárok, jakou formou to bude vypláceno.

Co je důležité ještě říci, že pro účely příspěvku se za posuzovanou osobu bude považovat rodič, osoby, jimž bylo dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu - manžel, partner rodiče, vdovec nebo vdova po rodiči, druh či družka rodiče. Za rozhodný příjem bude považován součet příjmů posuzovaných osob, se kterými dítě ke dni podání žádosti o příspěvek žije, obdobně jako při posuzování nároku na dávky státní sociální podpory. Takže to je ještě ta otázka, která se týká uznatelnosti a posuzování příjmů v domácnosti.

Příspěvek bude moci být vyplacen až po dobu 12 měsíců, to znamená, rodiče, kteří se rozhodnou nepožádat o to v srpnu ani v září, ale udělají to později, mají na to čas do 12 měsíců.

Pokud jde o dopady na státní rozpočet, poté, co jsme zpřesnili výčet dětí, u kterých rodiče budou mít nárok na tuto formu podpory, je odhadovaný počet dětí 1 562 000, a tady tedy ta částka by se měla pohybovat kolem 7,8 miliardy korun.

To jsou asi všechny ty podstatné informace k tomuto návrhu zákona. Budu rád za jeho projednání, abychom ho posunuli co nejdříve do Senátu a mohli jsme potom už realizovat příjem žádostí, administraci a výplatu. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, pane ministře, a požádám vás, abyste zaujal své místo u stolku zpravodajů.

Výbor pro sociální politiku, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedkyně, jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 242/1.

Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro sociální politiku, poslanec Jan Bauer, informoval nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bauer: Vážená paní místopředsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené kolegyně, vážení kolegové, tento vládní návrh zákona, který již v praxi znamená jednorázový příspěvek ve výši 5 000 korun, je relativně mediálně známou záležitostí, takže si myslím, že není asi nutné, abych opakoval parametry, které tady zmiňoval pan ministr práce a sociálních věcí. Proto mi spíše dovolte, abych jenom zkráceně přečetl usnesení výboru pro sociální politiku, protože tímto tiskem jsme se dneska ráno docela podrobně zabývali na výboru pro sociální politiku.

Také musím říci, že tam bylo načteno a diskutováno dohromady asi sedm pozměňovacích návrhů, které nebyly přijaty, a předpokládám, že dneska během diskuse a následně v podrobné rozpravě pravděpodobně budou opětovně načteny tady na plénu Poslanecké sněmovny. Takže jenom zkráceně k usnesení výboru pro sociální politiku: "Po úvodním slově ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky a zpravodajské zprávě poslance Jana Bauera a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR:

I. navrhuje Poslanecké sněmovně PČR, aby se konala obecná rozprava o návrhu zákona;

II. navrhuje Poslanecké sněmovně PČR, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona;

III. navrhuje Poslanecké sněmovně PČR, aby své jednání k tomuto návrhu zákona ukončila nejpozději do 21 hodin dne 14. června 2022;

IV." - a to je to důležité - "doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona o jednorázovém příspěvku na dítě;

V. zmocňuje zpravodaje výboru" - tak, jak je obvyklé u těchto usnesení - "aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny; ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy."

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, a prosím, abyste také zaujal své místo u stolku zpravodajů.

Nyní rozhodneme o tom, zda povedeme obecnou rozpravu. Přivolám kolegy z předsálí. Všechny vás odhlásím a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Ještě jednou zagonguji. Počkáme, až se ustálí počet přihlášených.

A nyní budeme tedy rozhodovat o tom, zda povedeme obecnou rozpravu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 85, přihlášeno 112 poslanců a poslankyň, pro 112, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

A nyní proto otevírám obecnou rozpravu a mám zde prvního přihlášeného, s přednostním právem vystoupí pan předseda Jakub Michálek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážené kolegyně a vážení kolegové, projednáváme dnes první z několika zásadních zákonů, které míří na pomoc lidem se zdražováním. Zdražování je problematika, ke které jsme se vyjadřovali všichni, a i my Piráti jsme už od ledna upozorňovali na to, že bude potřeba nějakým způsobem lidem pomoci.

Z hlediska středopravé politiky jsme považovali za správné řešení takovou podobu pomoci, kterou lidé uvidí pravidelně na svých účtech za energie, čili nebude to nějaká jednorázová pomoc, ale od té doby ta situace se už poměrně vyvinula. Přece jenom teď, když přicházíme s jednorázovou pomocí rodinám, je to příspěvek, který reaguje na to, že se ta situace tady za několik měsíců nastřádala a současně že vzniklo nové koncepční řešení v podobě úsporného tarifu.

Když jsme volali po energetickém bonusu, tak jsme se inspirovali u řady dalších států a obecně u renomovaných ekonomů, kteří dostávali Nobelovy ceny za to, že je potřeba nějakým způsobem kompenzovat dopady dlouhodobějších trendů, jako jsou třeba ekologická opatření. Ale i ta - v podstatě jde o úplně stejný princip, jako teď máme důsledky zdražování kvůli válce na Ukrajině - ta kompenzace by měla být taková, aby lidi motivovala k úsporám, nikoliv aby řekněme největším příjemcem úspory byli ti, kteří spotřebovávají nejvíce energie. Celý ten systém by měl nastaven ekologicky, a tudíž jsme reagovali na věci, které testují například v Rakousku, kde nějakou podobu takové pomoci vytvořili, teď na ni navázali a v podstatě to dělají úplně stejně, jako to dělá Fialova vláda. Dělají to tak, že vyplácejí jednorázový příspěvek a současně s tím mají koncepční dlouhodobé řešení. Dělají to úplně stejně i třeba britští konzervativci a je to zkrátka způsob, jakým pomoci lidem bez toho, aniž bychom nenarušovali (narušovali?) tradiční tržní mechanismy.

Zdražování není vlivem Putinovy agrese pouze kosmetické, ale opravdu silně dopadá na všechny domácnosti včetně střední třídy, a to jsme primárně chtěli docílit podporou, aby se dotkla i střední třídy, aby to nebyla pouze adresná podpora, která by pomohla pouze několika desítkám tisíc lidí. Podle dat, které máme k dispozici, mezi nejvíce ohrožené skupiny patří rodiny s dětmi, mezi nimi samozřejmě samoživitelky a samoživitelé.

Samozřejmě jsou tady nějaké zdroje státu, které stát řekl, že použije na pomoc obyvatelům, čili není to pomoc na dluh, naopak. Z peněz, které se dneska platí navíc na energiích, tak z každé tisícovky, která se zaplatí, více než 600 korun jde nějakým způsobem státu, ať už je to na daních, nebo na příjmech z povolenek a tak dále, takže není to pomoc vyplácená na dluh, a to je potřeba u každé pomoci lidem vytknout před závorku, že pokud má být koncepční, zodpovědná a nepopulistická, tak se musí rozdělovat peníze, které nějakým způsobem buď se vyberou, anebo je stát má z nějakých jiných příjmů, ale ne, aby to bylo na dluh. Samozřejmě, každý dokáže říci, že by se mělo dát ještě těmhle navíc, že by se měl dát dvojnásobek, že by se měla dávat každý měsíc částka 5 000 korun. Ale to je rozdělování peněz, které neexistují, a museli bychom si je vzít na dluh.

Pokud se podíváme na to, jak vláda pomáhá. Samozřejmě u seniorů probíhá zákonná valorizace, to znamená, příjmy seniorů se valorizují velmi vysokou částkou, takže to drží krok s inflací. A bohužel, stejná pomoc nejde třeba i rodinám, a to je důvodem, proč je tento návrh zákona předkládán a proč ho podporujeme. Vyšší zálohy už rodinám nabíhají dneska. Řadě rodin nebo domácností už dneska skončila fixace, takže je potřeba, aby část peněz, které obdrží rodiny s dětmi, mohly použít na tyto účely. Není to žádný příspěvek na dovolenou, ale výsledný návrh vychází z kompromisu tak, abychom skutečně dostali peníze k lidem, tam, kde jsou potřeba, a tam, kde můžou pomoci.

Ale skutečně, toto je pouze provizorium a měli bychom se bavit i tady v Poslanecké sněmovně systémově, jak pomoc nastavit. Já si pamatuji, že jsme byli s panem kolegou Havlíčkem, místopředsedou hnutí ANO, v Debatě loni na podzim a tam jsme se bavili o návrhu na zavedení energetických voucherů. To je něco, co jsem tehdy řekl, že podporujeme, že to je nějaký způsob pomoci, který je spravedlivý vůči lidem, že tam nedochází k efektu jako u odpuštění daně z přidané hodnoty, k tomu, že ti největší spotřebitelé dostávají i největší slevy, což považujeme za neekologické, za nemotivující k úsporám.

Skutečně, stát tady není v situaci, že by mohl rozdávat peníze na to, že bude někomu dotovat vyhřívaný bazén nebo sauny nebo podobné záležitosti. Bohužel, v takové situaci nejsme, a proto si myslím, že řešení, které vláda připravila, a je pravda, že nějaký čas to trvalo a stále to ještě není úplně dodělané, ale je právě ten úsporný tarif. To v podstatě navazuje na bonus na energie a na vouchery, které navrhovalo hnutí ANO na podzim minulého roku. Je to řešení koncepční, je to řešení, které je spravedlivé, jde napříč společností a navazuje na jednorázovou pomoc tak, aby to vyřešilo situaci dlouhodobě. Zejména to ale motivuje ty lidi, aby skutečně šetřili energiemi, protože odpověď na drahé energie může být jedině v tom, že každý se bude muset začít starat o úspory. A proto naopak logicky, kdybychom okamžitě zrušili daň z přidané hodnoty, bychom ve výsledku motivovali k větší spotřebě energie a to by vedlo vlastně k dalšímu druhotnému zdražení cen energií, takže tento návrh opozice jsme podpořit nemohli, zatímco třeba princip voucherů byl podle mě krok správným směrem. Bohužel, problém je, že ani za vlády pana ministra Havlíčka se ten návrh nepodařilo připravit, a když docházelo k předání vlády, žádný takový návrh neexistoval.

Samozřejmě je potřeba seriózně vést diskusi o tom, kde vzít zdroje na všechny tyto záležitosti. O tom, že stát má vyšší příjmy, už jsme mluvili, ale vzhledem k tomu, že z toho jsou placeny valorizace důchodů a další, je potřeba otevřít i debatu o tom, kde brát dlouhodobě v této době zdražování, v době, kdy jsou rekordní náklady pro domácnosti na energie a na bydlení, a v době současné, kdy některé podniky mají rekordní příjmy právě z cen energií, je potřeba vést tu debatu. Za nás vstup do té debaty je, že bychom měli zavést solidární příspěvek z mimořádných zisků uhelných elektráren. To je místo, kde můžeme vzít peníze, oni teď vydělávají. Je to neekologické, jsou tam rtuťové emise a tak dále, jede to na výjimky. Ty zisky jsou desetkrát vyšší. To je zdroj, ze kterého můžeme brát peníze na pomoc domácnostem.

Debata o tom, jak rozdělovat peníze, samozřejmě nemá žádný smysl bez toho, aniž by se řeklo, kde ty peníze vzít. Peníze, které dneska mají energopodniky, jsou opravdu mimořádné, dočasné zisky, které jim spadly do klína. Já jim to přeju, současně je potřeba na to reagovat stejně jako ve Velké Británii a stanovit, že v této mimořádné době, kdy stát potřebuje kompenzovat dopady, to má být v daňové podobě řešeno. V opačném případě bychom byli svědky toho, že budou díky tomu, že jsme vstoupili na burzu, vydělávat rekordní částky a domácnosti nebudou opravdu mít z čeho žít. Takže nějaký způsob, jak vrátit část těchto peněz zaplacených na energii lidem právě od těch, kteří z toho mají největší výdělky, je opravdu žádoucí.

Druhý zdroj peněz na bonusy na energie, o kterém je potřeba se bavit, je spravedlivý podíl občanů na nerostném bohatství. Nerostné bohatství je, jak známo, ve vlastnictví všech občanů České republiky. Zde dlouhodobě trpíme tím, že máme velmi nízké ceny, že to jsou opravdu jednotky korun, které se vyberou za kubík uhlí, který z národního bohatství vytěží soukromá firma. Takže hledejme v této době způsob, jak zvýšit úhrady, které má stát z nerostného bohatství, takovým způsobem, aby to nemělo dopad na lidi. To znamená, můžeme se bavit o tom, že pokud to jde do uhelné elektrárny, kde jsou obrovitánské marže, které jsou přímým ziskem majitele elektrárny, tak tam můžeme zvýšit cenu, naopak pokud je to pro koncové spotřebitele, tak to můžeme zase nějakým způsobem osvobodit, ale tak, aby suma sumárum došlo k tomu, že ti, kteří dnes mají ty největší zisky, například z uhelné energie, aby skutečně více přispívali i na úhradu pomoci, protože ty peníze budeme potřebovat.

A třetí bod, kde brát peníze, je Modernizační fond, kde je spousta peněz navíc v důsledku toho, že se tam nastřádaly z peněz za emisní povolenky. Bavíme se během deseti let asi o 400 miliardách korun. Ty peníze jsou dneska alokované na plynofikaci a vláda samozřejmě řeší, jak ty peníze využít efektivně, aby to pomohlo lidem. Tím, co my bychom tam rádi prosadili, je, aby ty peníze šly na energeticky úsporné byty. Bavíme se o tom, že - jak jsme si říkali, co jsou příčiny inflace, tak nejenom jsou to drahé energie, ale je to i drahé bydlení, zejména ve velkých městech, drahé bydlení, a to bydlení je často energeticky neúsporné - takže to, co by se dalo platit z Modernizačního fondu, je výstavba asi 60 000 energeticky úsporných bytů. Myslím si, že podpora ekologických domácností je opravdu namístě a ty peníze tam na to jsou.

Zaznamenal jsem tady opravdu velké výhrady a útoky opozice na vládu, že vláda nic nedělá. No, já si myslím, že jsme velmi otevření k tomu, abychom věcně projednávali návrhy, se kterými opozice přijde, ale zatím jsem zaznamenal pouze to, že opoziční strany defilují hlavně pro média a samozřejmě tedy někteří kolegové... (Poslanec Nacher dává z místa v lavici najevo nesouhlas s řečníkem.) ... vidím, že Patrik se rozčiluje, ale s Patrikem se bavíme o Airbnb, ale teď se bavíme o drahých energiích... (Předsedající Kovářová: Prostřednictvím.), prostřednictvím paní předsedající, tak bouchá do stolu, ale pojďme vést diskusi. Ale ta diskuse se nevede přece jenom tady, na plénu Poslanecké sněmovny. Když jsme byli v opozici, tak jsme předkládali návrhy, posílali jsme je vládě, diskutovali jsme je, občas jsme si vyslechli některé ošklivé sprosté slovo od předsedy vlády, ale opravdu jsme chodili s návrhy. A tady jsem si nevšiml, že by přišel pan předseda Babiš s tím, že má skvělý návrh, přišel by za panem Fialou, aby to řešil skutečně čelný představitel, předseda strany, a přinesl konkrétní návrhy, které pomohou v této oblasti. Bohužel, pan předseda Babiš se té diskuse neúčastní, objíždí republiku s tím, co by se mělo dělat, ale místo toho, aby se zasadil tady v Poslanecké sněmovně o schválení těch návrhů, aby oslovil k jednání pana premiéra Fialu nebo pana místopředsedu vlády Ivana Bartoše, pana ministra Síkelu a další ministry, tak to se bohužel neděje. Ani způsob reakce od SPD, že SPD založilo petici na řešení těchto záležitostí, to si myslím, že také není úplně způsob, jak by se měly prosazovat zákony v Poslanecké sněmovně, petice je trochu málo. Ale na druhou stranu chci ocenit naše kolegy v opozici z SPD, že otevřeně přicházejí s návrhy, kde vzít právě na pomoc v této době, na pomoc se zdražováním pro jednotlivé domácnosti. To je potřeba, aby všechny politické strany jasně říkaly, pokud navrhují rozdělování, aby řekly, z jakých zdrojů to budou platit.

A teď jsem chtěl ještě říct několik slov k ekologickým důsledkům, k tomu, co zaznělo i tady v rozpravě a respektive dnes při uvádění programu, kdy vlastně z příčin zdražování jsou obviňováni ekologové, a toto je příspěvek na zdražování. Takže pojďme prosím neopakovat tuto záležitost, že za zdražování můžou ekologové. Ano, samozřejmě je to komplexní mozaika příčin, ale aktuálně největší příčinou je problematika války na Ukrajině. Nevytvářejme z toho ekologický problém. Když si vzpomenu, jak jsme o tom debatovali loni na podzim, tehdy se říkalo, můžou za to zlí fanatici, hnutí ANO to myslím říkalo v televizních debatách, ale chápu, konaly se volby. Ale není to tak. Tehdy se skutečně ukázalo, že za tím je Putin, že za tím je připravovaná válka na Ukrajině. Takže to je prosím jenom můj apel, nesvádějme to zdražování na ekologii. Máme tady závazky, které jsou z Evropské unie a které je potřeba naplnit. Ty závazky nejsou samoúčelné, ty závazky vycházejí z toho, že je tady široká shoda vědců na tom, že pokud chceme, abychom si tady zachovali ekosystémy, aby fungovala současná příroda, aby vazby v přírodě zůstaly tak, jak jsou nastaveny, prostě musíme vypouštět méně oxidu uhličitého. Ano, bude to znamenat, že něco se někde zdraží, ale celkově dopad bude výrazně menší, než jsou hrozící dopady pomalého globálního ohřívání planety. To, že nám tady vlastně dneska hrozí, pokud s tím nebudeme nic dělat, že zaniknou smrkové lesy, budou tady ohromné ekologické škody, sucha, prázdné studny, vyprahlé zahrádky, narušené vazby ekosystému, které se tady pečlivě vylaďovaly v přírodě mnoho tisíc let, degradace půdy, extrémní výkyvy počasí a nesnesitelná vedra v centru měst, povodně s miliardovými škodami, různé větrné jevy a tak dále, to jsou skutečně věci, které pokud nebudeme účinně řešit, tak nás budou stát mnoho a mnoho stovek miliard korun, v dlouhodobém horizontu biliony korun. A proto chtěl bych apelovat na to, abychom vždycky, když se bavíme o zdrojích, neházeli vinu na ekology a na občany, kterým záleží na budoucnosti, na jejich dětech a kteří nechtějí v podstatě dávat dětem do vínku dluh, kde dneska celé to plíživé ohřívání je dneska na dluh, kde si půjčujeme peníze a dáváme do zástavy budoucí generace. Tak to je jenom takový apel.

A nyní tedy závěrem k tomu, jakým způsobem vláda pomáhá. Byla tady silniční daň, která pomůže majitelům vozidel, spotřební daň, které by byly... to uznávám, to snížení není jinak závratné, ale aspoň to vede k tomu, že to zdražování nepokračuje takovým tempem, jakým by jinak pokračovalo. Je tady tento jednorázový příspěvek, řádově 10 miliard korun. Je tady připravovaný energetický tarif a tam se bavíme o nějakých 50 miliardách korun, a výhoda energetického tarifu, stejně jako byla výhoda voucherů, které původně prosazovalo hnutí ANO, je, že to je flexibilní, že to je nástroj, který je flexibilní, že můžeme jeho parametry upravovat. Takže pokud zjistíme, že situace rodin a ty dopady jsou daleko větší, než jsme předpokládali, můžeme ten nástroj velmi flexibilně přenastavit a podporu zvýšit. Naopak pokud se ukáže, že pokud by to vyšlo krásně a válka na Ukrajině by skončila, tak zase můžeme velmi flexibilně reagovat, pokud se situace obnoví a nebude docházet ke zbytečnému rozhazování peněz daňových poplatníků, které by samozřejmě, pokud bychom dále rozhazovali peníze a dávali peníze další do oběhu, zbytečně peníze, které nemáme, tak by to vedlo k tomu, že ta inflace se ještě dále zrychlí.

Takže závěrem: chtěl bych poděkovat, za to, že se podařilo tento návrh jakožto provizorní řešení zpracovat. Je to součást středopravé pomoci, ale současně to není řešení, které by bylo rozhazovačné, které by situaci ještě dále zhoršilo. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo, a nyní s faktickou vystoupí paní poslankyně Peštová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající, a chtěla bych zareagovat samozřejmě na svého předřečníka, pana poslance Michálka. Já nevím, jestli jste zaregistroval, dneska byla dvěma výbory, výborem životního prostředí a výborem hospodářství Evropské unie, přijata dvě usnesení a tato usnesení jsou s cílem zablokovat zařazení jádra a plynu mezi ekologicky čisté zdroje. Slyšíte dobře, tyto dva výbory přijaly tato usnesení, teď se to bude projednávat na plénu. A mě by docela zajímalo, pane Michálku, prostřednictvím paní předsedající, jakou cestou se tedy vydáme? Jestli plénum toto schválí, jakou cestou půjde Česká republika, když tady navrhujete, jak budeme zdražovat vlastně tepelné elektrárny, protože jsou fuj? Jakou cestou půjdeme, když zelený Brusel nám ukazuje a říká, že jádro a plyn je špatně? Můžete mi prosím vás říct, co budeme dělat? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní s faktickou vystoupí pan poslanec Brabec a připraví se Patrik Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, vážená vládo, členky a členové vlády, chtěl bych také zareagovat na pana předsedu Michálka. Teď nevím, jestli on neposlouchá naše návrhy, nebo jestli je nechce slyšet. Omlouvám se, ale, vážený pane předsedo, prostřednictvím paní předsedající, možná desetkrát už tady hnutí ANO, a opět dnes prostřednictvím pana místopředsedy Havlíčka, navrhovalo řešení, například otevření Modernizačního fondu, respektive otevření zákona o obchodování s emisními povolenkami, aby ty peníze bylo možno využít i jiným způsobem. Takže vy na jedné straně říkáte: Proč nepřijde hnutí ANO s nějakými návrhy? Musím upozornit, že my už s nimi přicházíme několik měsíců. Nevím o tom, že byste nás jako Piráti v těchto věcech podpořili, a proto považuji za mimořádně pokrytecké z vaší strany, pokud nás vyzýváte k nějakým návrhům, které už tady dávno leží. Podpořte nás a může to být na plénu. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou nyní vystoupí pan poslanec Nacher a připraví se pan poslanec Juchelka. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Vážená paní místopředsedkyně, nebudu moci být v sále, když budou někteří poslanci mluvit, protože mně to pak nedá, pak se přihlásím, tam úplně vibruji na místě. Já bych zareagoval na slova kolegy Michálka, vaším prostřednictvím. On už to naznačil Richard Brabec. Jednak vy jste teď v koalici, my v opozici. Když jste byli v opozici, tak jste kritizovali, jak vláda nekomunikuje, jak vás tady válcuje. Teď jste v koalici a kritizujete, jak děláme my špatně práci opozice. Takže ať jste na jakékoliv straně, vždycky kritizujete Hnutí ANO, že to dělá špatně.

A tady jsou konkrétní věci, které jsme předložili, dvanáct opatření. Opakovaně tady kolegové navrhují na program body, které se týkají emisních povolenek, neplacení dočasně za obnovitelné zdroje, snížení DPH, to jsou konkrétní věci, které buď navrhujeme, anebo jsou to přímo už tisky, a vy to permanentně nezařazujete. Takže my něco navrhneme, vy to nezařadíte a pak nám vynadáte, že nemáme návrhy. Já opravdu nevím, jestli vy věříte tomu, co jste sám tady před chvilkou říkali. Alespoň tohleto neříkejte. Ano, vy máte většinu, vy nám to nemusíte zařadit, ale nevyčítejte nám, že nic nemáme, když my máme, jenom to přes vás nejsme schopni prosadit. A dokonce nejsme schopni prosadit ty věci, což je třeba krátkodobé ubytování, jak tady zmínil kolega Michálek, které navrhují vaši vlastní lidé. To už je úplně absurdní. Takže vy tady neschválíte opozici vůbec nic, já to respektuji, ale pak nám za to nenadávejte, že s ničím nepřijdeme. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Juchelka, připraví se pan předseda Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Já vám děkuji, paní předsedající, a také přes vás budu reagovat na pana poslance Michálka a budu jenom ryze praktický.

My máme už teď v systému kromě návrhů novel zákonů, které tady neustále předřazujeme už několik měsíců, navíc ještě například návrh na zvýšení příspěvku na mobilitu z 550 na 2 000 korun. Vládní koalice nemá nic, protože sociální balíček pro zdravotně postižené byl opět přesunut z minulého týdne pravděpodobně na tento týden. Ale já opravdu říkám pořád dokola, že nemůžeme čekat několik měsíců na to, až navýšíme po všech těch drahotách, které tady máme, na pohonné hmoty, potraviny, refinance úvěrů a tak dále u bydlení, týdny na to, až se pomůže těm, kteří mají kartičku ZTP/P. Teď tam máme navýšení seniorům, to znamená těm, kteří bydlí jako jednotlivci v domácnostech. Také máme navýšení rodičáku jako novelu zákona na 400 000 valorizací, což jsme měli jako součást našeho předvolebního programu.

A v tuto chvíli máme jedinečnou příležitost, třeba během zítřejšího dne, kdy tady bude otevřen návrh zákona o státní sociální podpoře, aby i třeba Piráti tady dali svůj avizovaný pozměňovací návrh na navýšení rodičáku, tuším na 345 000 korun s valorizací. Bohužel, ani dneska na výboru pro sociální politiku, ani v systému jsem žádný takovýto pozměňovací návrh nenašel, takže opak je pravdou. My se snažíme, my dáváme návrhy zákonů do systému, my je projednáváme, například na výboru pro sociální politiku, chceme, aby tady byly předřazeny, ale naopak Piráti, když má dojít na lámání chleba, se jednoduše na občany vykašlou a ani ten pitomý rodičák prostě těm lidem nenavýší. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času. Ještě než dám slovo k faktické poznámce panu předsedovi Michálkovi, přečtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Bureš z jednání dnes od 17.30 do konce jednacího dne, a to z pracovních důvodů. Dále se omlouvá paní poslankyně Nina Nováková z dnešního jednání v době od 15.30 do 18 hodin ze zdravotních důvodů.

A nyní s faktickou poznámkou pan poslanec a předseda klubu Jakub Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, děkuji za příspěvky předřečníků. Určitě nekritizuji, že opozice přichází s vlastními návrhy, když už, tak se bavím o jejich obsahu. Upozorňuji na to, že opozice, která chce být úspěšná, s těmi návrhy nepřichází pouze v mediálním prostoru, respektive v informačním systému Poslanecké sněmovny, ale že oslovují zástupce vlády, zástupce koalice, se svými návrhy a vyjednává u nich pro ně podporu.

Stejným způsobem jsme my, když jsme byli jako Piráti v opozici, spoustu věcí prosadili díky tomu, že jsme se scházeli s ministry Babišovy vlády, dokonce i s panem premiérem Babišem jsme prosadili třeba nominační zákon, s panem Vojtěchem jsme toho spoustu prosadili, s panem Hamáčkem jsme prosadili právo na digitální službu, s panem Kněžínkem státní zástupce, s panem Ťokem jsme připravovali taxislužbu - to jsou všechno procesy, které běží mimo jednání pléna Poslanecké sněmovny. Jednání pléna Poslanecké sněmovny, to je skutečně až ten oficiální formální proces, kdy je završen a kdy už má být předjednán politicky návrh, který se připravuje. Takže pokud opozice chce skutečně něco učinit pro občany, co má efekt, co není jenom na efekt v médiích, je potřeba toto jednání vést a získávat podporu pro svoje návrhy. To se bohužel dneska neděje. Neděje se to proto, že pan premiér zde není přítomen, na jednáních se neúčastní a návrhy jsou pouze vkládány do systému a není pro ně získávána podpora takovým způsobem, jak by to vlastně ve standardních fungujících vztazích mezi opozicí a koalicí mělo fungovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou ještě pan poslanec Juchelka. Prosím, máte slovo, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji. Je pravda, že pan premiér tady není, nevidím ho tady nikde. Každopádně musíme jednat rychle, to za prvé, protože jak víte, inflace nám stoupá, máme třeba dvojnásobnou, než má sousední Rakousko, které teď dalo do pomoci 28 miliard eur a v první šarži tam šlo zhruba 150 miliard korun v přepočtu na koruny. Víte, proč jste se mohl zúčastňovat těch různých jednání? Protože naši ministři v bývalé vládě byli vstřícní. Oni byli opravdu byli ti, kteří byli ochotni jednat s vámi a tu podporu navzájem nějakým způsobem sladit dohromady. Tady tito ministři jsou vstřícní jenom někteří. Já s panem Marianem Jurečkou jsem v kontaktu. Myslím si, že spousta ministrů tady v kontaktu s našimi poslanci je. Ale například pan ministr Síkela? K němu se dá nějakým způsobem dostat, dovolat, domluvit si schůzku, přijít s nějakými návrhy o podporu? Myslíte si, že třeba naše ctěná kolegyně Klára Dostálová se může dostat k vašemu předsedovi panu Bartošovi a slaďovat s ním všechny ty věci?

Mám pocit, že jste se opili tím, že tady máte stoosmičku, tu většinu, a že se to snažíte válcovat. A teď vám to nevychází a snažíte se argumentovat tím, že my nepřicházíme za vámi. Vy jste naopak ti, kteří vládnou. Vy přicházíte s návrhy a musíte chodit za opozicí a taky říct: Jsme tady, máme tyto návrhy, prosím, pomozte nám to nějakým způsobem prosadit. Máte nějaký kompromisní návrh? Nebo souhlasíte s tím takhle? Nebo naopak budete to negovat? Tak jako my komunikujeme například s panem ministrem Jurečkou.

Takže se domnívám, že je to naopak. Fakt, že tady trošičku fabulujete, pane poslanče, protože si myslím, že realita je někde úplně jinde.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Čas... Děkuji za dodržení času. Nyní jsme vyčerpali všechny faktické poznámky, a ještě než udělím slovo paní poslankyni Pastuchové, tak zde mám přihlášku paní poslankyně Šafránkové, která vystoupí s přednostním právem se stanoviskem poslaneckého klubu hnutí SPD. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi za SPD se také vyjádřit k návrhu o jednorázovém příspěvku na dítě ve výši 5 000 korun, který je nám dnes po téměř dvou měsících slibů konečně předkládán. Hned na začátku říkám, že naši poslanci SPD tento návrh podpoří, ale zároveň upozorňuji však na to, že návrh pana ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky je velmi nekvalitně připraven. Je nesystémový, nespravedlivý a přichází pozdě. Ostatně jeho původní návrh Legislativní rada vlády a další připomínková místa doslova roztrhaly na kusy kvůli jeho nekvalitě. Agenda podávání žádostí o tento příspěvek je navíc pro občany administrativně náročná a ještě více zahltí již tak velmi přetížené úřady práce i kvůli nesmyslnému rozdělení dětí a rodičů do dvou skupin, z nichž jedna o příspěvek žádat nemusí a druhá ano. Načasování výplaty příspěvku na srpen pak považujeme jednoznačně za pokus o líbivé politické gesto před zářijovými komunálními a senátními volbami.

Za hnutí SPD podávám k tomuto návrhu zákona tři pozměňovací návrhy, které v kombinaci nebo samostatně zahrnují dvě změny, které by odstranily jeho nejzávažnější vady. Za prvé chceme, aby nárok na tento příspěvek měly nezaopatřené děti do 26 let věku, jako je tomu u všech ostatních prorodinných sociálních dávek a podpor, tedy všechny děti v této věkové kategorii, které studují, včetně vysokoškoláků, anebo děti, které nemohou studovat ani pracovat z důvodů vážného zdravotního postižení, a nikoli pouze děti do 18 let, jak navrhuje vláda, čímž tvrdě postihuje tisíce pracujících rodičů samoživitelů a rodin, zejména pak těch nízkopříjmových. Dále navrhujeme, aby nárok na tento příspěvek nebyl podmíněn výší příjmů rodičů v roce 2021, když má být vyplacen až v srpnu 2022, kdy může být aktuální příjmová situace mnoha rodin diametrálně odlišná a horší než v loňském roce.

Obě námi navrhované změny přinášejí do vládní předlohy spravedlnost, logiku a řád a rovněž usnadní a zlevní administraci a správu tohoto příspěvku včetně procesu žádostí o něj, jejich posuzování a vyřizování. Co se týče podmínky věku, kdy podle vlády nárok žádat o příspěvek mají pouze děti do 18 let věku k 31. 7. 2022, v zákoně č. 117/1995 Sb., což je zákon o státní sociální podpoře, je ve vztahu k sociálním dávkám jasně definován pojem "nezaopatřené dítě". Jde o osoby děti mladší 26 let, které se buď účastní povinné školní docházky, anebo se poté dalším studiem soustavně připravují na budoucí povolání, anebo o osoby do 26 let věku, které se nemohou připravovat na budoucí povolání ani vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz. Proto je naprosto logické a jedině správné, aby nárok na tento jednorázový příspěvek na dítě měly právě všechny děti odpovídající tomuto zákonnému vymezení, respektive jejich rodiny, rodiče a zákonní zástupci, pokud splní další podmínky návrhu zákona, například ohledně trvalého bydliště s příslušnými výjimkami.

Omezení nároku na příspěvek 18 lety věku dítěte je naprosto nesystémové, nespravedlivé a diskriminační vůči rodinám s nezaopatřenými dětmi do 26 let, a navíc k němu není žádný objektivní důvod. Toto omezení by totiž postihlo mnoho zejména nízkopříjmových rodin a rodičů samoživitelů se studujícími dětmi, včetně středoškolských studentů třetích a čtvrtých ročníků středních škol, jejichž o pár dní starší (mladší?) spolužáci by naopak tento příspěvek obdrželi. Mimochodem, drtivá většina studentů čtvrtých ročníků středních škol a jejich rodin by tento příspěvek nedostala vůbec, protože 18 let věku dosáhnou vzhledem k pravidlům a délce školní docházky již ve třetím ročníku střední školy. I na tomto příkladě je vidět nelogičnost a nesmyslnost vládního návrhu.

Druhou pochybnou bariérou v přístupu k tomuto příspěvku je jeho omezení výší příjmu jeho rodičů na 1 milion korun za rok 2021. Toto omezení jednak přináší do celého procesu velkou míru složitosti a zatížení žadatelů i příslušných orgánů, hlavně opět úřadů práce, navíc sám pan ministr práce a sociálních věcí Jurečka konstatoval, že rozdíl v rozpočtovém dopadu jím navrhovaného opatření a situace, kdy by nárok na příspěvek měly všechny děti bez ohledu na výši příjmu rodičů, je jen přes 1 miliardu korun.

Za další je toto omezení velmi nesmyslně nastaveno v podobě posuzování příjmů za loňský rok, kdy příjmová a sociálně-ekonomická situace mnoha rodin a rodičů mohla být naprosto odlišná od té dnešní, jak už jsem ostatně zmínila. Jejich aktuální příjmy mohou být tudíž výrazně nižší. Tito rodiče se mohou nacházet v situaci dlouhodobé pracovní neschopnosti, mohou být momentálně zcela bez příjmů. Navíc příjem rodiny je značně relativní pojem, zejména ve vztahu k rozdílným nákladům rodin. Zcela odlišné jsou náklady rodin s jedním dítětem žijící ve vlastním nebo družstevním bytě a náklady rodin s více dětmi, z nichž některé jsou zdravotně postižené a vyžadují nákladnou péči, splácející vysokou hypotéku nebo platící vysoké nájemné ve velkých městech, nehledě na astronomicky rostoucí ceny všech základních životních potřeb a inflaci. Proto navrhuji kritérium výši příjmu rodičů z návrhu zákona zcela vypustit.

Obě naše navrhované změny budou rovněž znamenat velmi výrazné snížení administrativní agendy spojené s podáváním žádostí o příspěvek a s jejich vyřizováním, což mimo jiné uleví přetíženým zaměstnancům úřadů práce, kterým tato vláda tento příspěvek opět doslova hodila na hlavu. Přitom se zde úplně jasně nabízelo, aby tyto dávky u zaměstnanců vyřizovala Česká správa sociálního zabezpečení a u osob samostatně výdělečně činných potom finanční úřady, stejně tak jako to vyřizovali u kompenzačního bonusu v době covidové. Ovšem naprosto nejvhodnějším řešením je to, aby nárok na tento příspěvek měly všechny nezaopatřené děti do 26 let věku bez ohledu na příjmy jejich rodičů a bez jakýchkoli složitých a nákladných žádostí.

Toto je hlavní podstata našich pozměňovacích návrhů, které k vládnímu návrhu za hnutí SPD předkládám, a prosím vás o jejich podporu. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně, a nyní zde máme první řádně přihlášenou, a tou je paní poslankyně Jana Pastuchová.

Než vám udělím slovo, přečtu omluvu. Omlouvá se paní poslankyně Michaela Šebelová dnes mezi 18.30 a 23.45 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Projednáváme zde jednorázový příspěvek na dítě, ale tak jako pan předseda, prostřednictvím vaším, pan Michálek, nám tady představil asi nějaký svůj program, protože jsme se zde dozvěděli o ekologii a o všem a jak všem budeme pomáhat, tak musím k tomu říct jednu věc.

Vůbec mě nepřekvapilo, že jste ve svém projevu zase třikrát zmínil Babiše. To už mně by chybělo, kdybyste neřekl. Za druhé, říkáte, ať za vámi chodíte a dáváme vám návrhy. Tak já vám přečtu, co asi před dvěma hodinami vyvěsil na svůj Facebook náš pan hejtman Martin Půta v Libereckém kraji, Starostové za Liberecký kraj jsou součástí STANu, tedy i vlády, a vyzývá vládu, aby začala řešit energetickou krizi a cenu pohonných hmot. Deset minut na to to celá koalice tady shodila ze stolu. Takže i vaši hejtmani - ne vaši, ale hejtmani STANu - prosí, aby se něco řešilo. Takže asi tak.

My navrhujeme, máme dvanáct opatření, jak řekl můj kolega Aleš Juchelka, některé věci jsou už v systému. A víte, ono za vámi chodit, když vám tady někdo na začátku volebního období řekne, že máte sedět v lavici a šoupat nohama, protože je vás 108 a nic si neprohlasujete, tak to taky o něčem svědčí. Ale teď už se dostanu k tomu, čemu se dnes máme věnovat.

Dnes probíhal výbor pro sociální politiku a samozřejmě tak tomu byla velká diskuse. Já tu jsem několikáté volební období a vždycky jsem měla KDU-ČSL za to, že opravdu jejich hlavním bodem ve všech programech je podpora rodin s dětmi. Proto se moc divím tomu, že přistoupilo na tento kompromis - nevím, jestli o to bojovali málo nebo hodně nebo... protože rozdíl, a budu tady se opakovat s tím, že my souhlasíme a jsme rádi, že konečně, konečně se něco pro rodiny s dětmi udělá. Tak jako vy jste nás kritizovali za rouškovné, my můžeme říkat, že to je pastelkovné, protože to přijde v srpnu, nicméně nikoho (nikomu?) z nás, co tady sedíme, se o tento jednorázový příspěvek nejedná, protože všichni tady máme určitě mzdu vyšší než jeden milion korun hrubého. Takže my tady rozhodujeme o rodinách, které tuto mzdu nemají. Já se ptám - anebo ptala jsem se - proč se opravdu dohodl věk 18 let, kdy všechny sociální dávky jsou do 26 let na nezaopatřené dítě. Bylo mi odpovězeno dnes na sociálním výboru, ale pan ministr se tím ani netají, že děti od 18 let věku můžou si přivydělat brigádami. Já s tím souhlasím, taky jsem řekla, že i moje dcera od patnácti, šestnácti let chodila na brigádu, po celou střední školu, po celou vysokou školu, ale ony ty děti na tu brigádu u těch - například pořád tady mluvíme o matkách samoživitelkách - ony na tu brigádu chodí už teď, už chodí teď. A já jsem se pana ministra ptala, jestli si mají vzít tedy ještě druhou brigádu nebo třetí brigádu, protože ty děti už té rodině pomáhají teď. Takže ta práce, brigáda - samozřejmě, podporuji to, ale říkám, ty děti už pracují teď. Rozdíl - to už se ptám, pane ministře, prostřednicím vaším, nebyl, protože jste odešel na další pracovní jednání - jsem se ptala paní náměstkyně, jaký by byl rozdíl v penězích, kdyby se tento příspěvek dal i dětem nezaopatřeným do 26 let, tedy 18 plus 26 let, tak mi bylo řečeno vaší paní náměstkyní, že by to bylo zhruba 1,7 miliardy navíc, což se mi zdá opravdu vzhledem k tomu, že náklady na zřízení IT techniky stály 30 milionů, bylo nám řečeno, že se budou používat na další dávky, ale teď se musely vynaložit, pan náměstek pro IT nám tam řekl, když jsme se bavili o bankovní identitě a neznalosti některých lidí, jak ji zřídit a že to není úplně jednoduché, tak nám řekl, že bude udělána masivní kampaň, tak ta taky asi nebude zadarmo. No a nesmíme zapomínat na všechnu tu práci všech, kteří tyto - i když to bude elektronicky - budou zpracovávat.

A co je největší pecka, což mně opravdu rozum nebere, když jsem se zeptala, jak to bude u střídavé péče, protože u střídavé péče, jak víme, berou přídavky na děti tři měsíce jeden, tři měsíce druhý, když to jsou dvě děti, tak to máme 10 000, odpovědí mi bylo, že to dostane ten, kdo se dříve přihlásí. No tak to je úžasné. Kdo se dříve přihlásí! Jsou rodiny, které spolu opravdu, matka s otcem, nevycházejí a střídavá péče, i když přídavky na děti mají na polovinu v tom roce, protože to je šest a šest, po třech měsících, tento příspěvek jednorázový na to dítě dostane rodič, který si řekne dřív, což mi tedy moc hlava nebere. Opravdu věříme, že 1,7 miliardy korun není pro tento rozpočet tak velké, aby opravdu jsme nedělali galimatyáš ve vyplácení sociálních dávek, přídavků na děti do 26 let. A tady jsme to zafixovali jenom tím věkem 18 let.

To je asi tak všechno. Já věřím, že někteří, já říkám, tady moc poslanců není, protože se to nikoho z nás netýká, ale rozhodujeme tady za mnoho rodin a myslím si, že dva spolužáci, byť na střední škole, kterým je osmnáct a jeden měsíc a sedmnáct a tři sta dní a mají oba mámu, která se o ně - nebo tátu, který se o ně stará, chodí na brigádu už teď o prázdninách, mají dva měsíce brigádu, taky máme to všichni za sebou, tak si myslím, že by opravdu bylo na zvážení, jestli vám stojí za to zatěžovat ty rodiny tím, že si půjdou žádat, dokládat své příjmy, protože třeba zrovna u střídavé péče to elektronicky nepůjde, jak jsme se dozvěděli, musí tam ti rodiče jít, a kdo dřív přijde, ten dřív mele. Jestli opravdu vám stojí těch 1,7 miliardy za to, abyste ty rodiny tak trápili. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášena paní poslankyně Šafránková, ta není přítomna, a nyní je přihlášena řádně paní poslankyně Lenka Knechtová, připraví se pan poslanec Juchelka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený pane ministře, hlásím se k návrhům klubu hnutí ANO, a to z následujících důvodů. Vláda nepomáhá a to málo, co dělá, přichází pozdě. Příspěvek je první alespoň nějaká pomoc od vlády. Podpořím ji, ale současně říkám, že je to málo, a hlavně je to pozdě. Těch jednorázových 5 000 situaci rodin nevyřeší, zvýšené náklady mají každý měsíc. To, že rodinám pomůžeme v srpnu, tak není záchrana. Všichni platíme nejen na energiích o desítky procent více a to dělá i několik tisíc měsíčně. Proto chceme příspěvek opakovat, a to je logické. Deštník je pro situace, kdy prší, když - obrazně řečeno - voda stoupá, musíme volit jiná opatření, která vám neustále připomínáme, nabízíme.

Co se týká nákladů, vládní návrh počítá s náklady 7,8 miliard korun. My oproti vládě chceme, aby horní hranice byla nezaopatřené děti do 26 let a náklady by byly přibližně 12,4 miliard korun. Zadluženost aneb nemůžeme si to dovolit - tady jednoznačně manipulujete s veřejným míněním. Každý přece ví, že zadlužení vůči HDP máme jedno z nejnižších v Evropě, je dokonce nižší, než jaké jsme zdědili po stranách, které jsou dnes ve vládě.

Lidi řeší opravdové problémy. Ostatní státy, které jsou mnohem zadluženější než my, také pomáhají. Naše vláda sedí a vymlouvá se na vysoký dluh. Podceňujete realitu našich občanů a žijete v představě, že jste schopni pomoci kdykoliv, ale z vládní úrovně je nutno dělat smysluplné kroky s výhledem do budoucna a v provázanosti všech rezortů. Signálů máte přece mnoho ze všech oblastí.

Vláda zvýšila příspěvek z 0,35 eur na 0,38, ze zhruba 8 na asi 9 korun na kilometr pro osoby, které dojíždějí do práce více než 21 kilometrů. Němci nezapomínají na své nízkopříjmové obyvatele. Těm uvolnili v přepočtu 3,17 miliardy korun na jednorázovou pomoc. Velice rozumným krokem se vydali Němci i v otázce veřejné dopravy. A zadlužení Německa? Mají zadlužení o dvě třetiny, tedy přibližně o 66 % vyšší.

Rakousko - naposledy dnes, plošně do roku 2026 vyplatí 28 miliard eur.

Roztočíme inflaci? To by ale platilo, pokud by byla inflace poptávková. Ale my už máme dávnou inflaci nákladovou a jen vláda to zřejmě nezaregistrovala. To znamená, že firmám, živnostníkům, ale i lidem stoupají vstupní náklady a nedokážou je pokrýt. Dochází k tomu, že logicky postupně zdražují všichni všechno.

Ráda bych uvedla fakta a zamysleme se nad jejich smysluplností. Na příspěvek 5 000 korun dosáhnou děti, které k 1. srpnu 2022 nedovrší 18 let věku. Tedy kdo dovrší 18 let věku dne 1. srpna 2022, už nárok na příspěvek nemá. Dovršením věku se totiž rozumí 18. narozeniny, protože první rok věku se dovrší dnem prvních narozenin. Na příspěvek dosáhnou rodiče s ročním příjmem do 1 milionu korun. Pro představu: v přepočtu to znamená 83 333 korun měsíčně. Rozhodující však není měsíční, ale roční příjem. Rozhodující jsou příjmy za loňský kalendářní rok. Další dvě skupiny budou muset o příspěvek požádat. Nedostanou ho automaticky. Jde o děti, které v červenci nemají nárok na výplatu přídavku na dítě za měsíc červen 2022 a současně k 1. srpnu 2022 nedovršily 18 let věku, děti narozené od 2. srpna 2022 do 31. prosince 2022. Žádosti se budou podávat elektronicky přes aplikaci ministerstva, případně prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy, CzechPOINTů. Cena aplikace 30 milionů korun.

Podle Českého statistického úřadu bylo ke konci roku 2021 v Česku skoro 2 003 000 dětí do 18 let. Více než pětina, 22 % domácnosti s dětmi do 18 let, má zároveň vyšší než milionové příjmy, vyplývá ze statistických šetření a odhadů. Pokud tedy o příspěvek požádají rodiče 1 562 000 dětí, dosáhnou náklady státu přibližně 7,8 miliardy korun.

Na závěr: Všechno je to pomalé a na základě výše uvedeného to vždy bude pomalé a pro lidi zatěžující. Každý bude muset věnovat svůj čas tomu, aby zjistil, na co má nárok, jestli vůbec má nárok, jestli může žádat, kde a jak. Lidé mají reálné problémy a vláda místo rychlé reakce vytvoří soubor mnoha omezení a podmínek, které jsou složité a nečitelné. Nejdříve vláda 5000korunový příspěvek představila, pak jsme zjistili, že se pan ministr Jurečka spletl a že ten limit není 1 milion hrubého (čistého?), ale 1 milion čistého (hrubého?). Respektive nám to oznámil pan ministr financí Stanjura. Dnes tu máme teprve legislativní návrh. Takto vypadají slova v praxi: Kdo rychle pomáhá, dvakrát pomáhá. Je to pomalé a nedostatečné, lidem je ale třeba pomoci i dlouhodobě. Nevím, proč vládě tak dlouho trvá zvýšení životního a existenčního minima. Bylo chybou, že bylo zvýšeno jen o 10 %. Už teď jsme téměř na 15% inflaci a vláda stále jen vysílá signály, že dojde k opětovnému navýšení. Kdyby vláda lépe vyhodnocovala všechny problémy dohromady napříč rezorty, zvedla by životní a existenční minimum rovnou o námi požadovaných 20 %.

Všechny rodiny s dětmi dnes potřebují pomoci, ale postup vlády je naprosto pomalý a složitý na pochopení. Všem se zvedají náklady na energie, dopravu, potraviny. Musíme si uvědomit, že se pohybujeme v oblasti základních potřeb. Ve výsledku se jedná o pomoc plošnou a ještě způsobí ohromnou administrativní náročnost. Jsou tam další nelogičnosti. Proč je tím stropem 18. rok? Mělo by to být navázáno na studentský věk 26 let. Co nezaopatření studenti? Například dva spolužáci z jedné lavice z maturitního ročníku. Jeden žije v úplné rodině s příjmem těsně pod hranicí tohoto limitu, a protože mu je ještě sedmnáct, tak na příspěvek nárok má. Druhému je čerstvě osmnáct, žije pouze s jedním z rodičů a ten má příjem 400 000 ročně. Ten na příspěvek nárok mít nebude. To přece, kolegyně, kolegové, nedává smysl.

Pane ministře, z pozice vaší funkce byste neměl udílet rady chytré horákyně o brigádách. Vyhodnotilo MPSV nabídku v jednotlivých krajích, obcích, zda je vůbec tato vaše rada realizovatelná v praxi? Je reálné, aby studenti 18 až 26 let měli aktuálně napříč Českou republikou práci? Chápete, že mladí lidé budou celý život už jen pracovat? Je to opravdu nezbytné, aby v posledních ročnících studia současně ještě pracovali? V posledních ročnících středních škol k tomu po covidové době s on-line výukou toho mají všichni dost a dohánějí nejen učivo, ale i například praxe. Na střední odborné škole je dnes praktická maturita, dále dva didaktické testy, dvě písemné práce a čtyři maturitní předměty. Myslíte, že toho studenti mají málo? Dnes díky devítileté základní školní docházce je věk maturujících běžně 19, 20, 21 let.

Již v roce 2019 ekonomové vyčíslili, že za výchovu a výživu od narození do 18 let věku zaplatí rodiče průměrně 1,6 milionu korun. S věkem náklady na výchovu potomka rapidně stoupají a na střední škole a na vysoké už jsou náklady spočítané v roce 2019 astronomické, podle ekonomů až 15 000 měsíčně.

Třešničkou na dortu je, komu bude příspěvek vyplácen, pokud je dítě ve střídavé péči. Standardně je vyplácení příspěvku střídáno po třech měsících. Tři měsíce dostává příspěvek matka a tři měsíce otec. A vaše výsledné řešení? To je katastrofa. Takže ještě více umocníte napětí v rodinách, které se samozřejmě logicky promítne zase na dětech. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. A nyní je přihlášen pan poslanec Juchelka, připraví se pan poslanec Brabec. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Já budu velmi stručný, protože už kolem toho byla řečeno spousta. Jenom na úvod, protože jsme měli i v komisi pro rodinu svého času Daniela Prokopa, který nám tam říkal statisticky, že de facto 20 % lidí si nemůže dovolit mimořádný výdaj. v tuto chvíli ve výši 12 000 korun, a 5 % procent lidí si nemůže dovolit koupit maso. A že de facto tak strašně stoupají energie, nájmy, refinance hypoték, stočné a další poplatky na bydlení, že od listopadu stoupla průměrná cena bydlení o 1 500 korun měsíčně. Proto se i domnívám, že plošná nebo plošnější pomoc je mnohem lepší než to, co nám tady je představováno. Jinak samozřejmě můžu říct, že zvedneme ruku pro, protože jakákoliv pomoc je samozřejmě důležitá.

Proto bych chtěl představit tři z pěti pozměňovacích návrhů, které máme v tuto chvíli v systému. Další představí pan kolega Brabec, to bude ten náš nejplošnější, de facto pro všechny, a pak pan kolega Hendrych, který představí svůj kompromisní návrh, který je hlavně z důvodu věku a středoškoláků, a vysvětlí ho. Já bych v tuto chvíli chtěl představit tři pozměňovací návrhy. Je to jednoduché. My zvyšujeme věkový limit do 26 let, tak jak ho představila vláda, a to do konce roku. Také tedy, pokud to neprojde, tak budeme rádi, když podpoříte do 18 let do konce roku tady tuto jednorázovou dávku a poté máme kombinaci 26 let a do konce roku a to je ten třetí pozměňovací návrh. Více se určitě budu vyjadřovat možná, pokud tady dojde k nějaké diskusi ve faktických poznámkách. Děkuji moc za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. A nyní vystoupí pan poslanec Brabec, připraví se pan poslanec Hendrych. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, vážená vládo, jak řekl můj předřečník, tak já bych se jenom krátce zmínil o tom relativně nejvíce plošném návrhu, který hnutí ANO má, jakkoli samozřejmě asi víme, jaký osud při hlasování tento návrh nakonec bude mít, ale třeba se mýlím a získáme pro něj pozornost a podporu ze strany vládní koalice.

Tak jak bylo řečeno už mými předřečníky a nepochybně bude i dále řečeno, já myslím, že o tom, že vládní návrh v podstatě jednorázové dávky, jednorázového příspěvku, je nedostačující, tak o tom, myslím, má pochyby málokdo. A já si dokonce myslím, že pochyby, že je dostačující, mají i mnozí politici vládní koalice. Také už o tom tady byla dneska dlouhá debata, a ještě nesporně bude třeba i při jiných návrzích, v jaké momentálně samozřejmě jsme situaci - neuvěřitelně vysoká inflace a její dopady. A jak už řekli někteří ekonomové, takřka dokonalá ekonomická bouře, bohužel v tom negativním slova smyslu, která samozřejmě na naše občany doléhá a bude doléhat velmi citelně a bude samozřejmě doléhat především na rodiny s dětmi, to je to, co chceme našimi návrhy řešit.

A ten náš nejplošnější návrh - opravdu navážu na pana kolegu Juchelku - je právě o tom, že ten příspěvek pětitisícový by byl vyplácen po dobu šesti měsíců na každé nezaopatřené dítě až do věku 26 let. A já se ještě k němu krátce vrátím a přihlásím se k němu v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné odpoledne. Ujímám se řízení schůze.

Jsme v obecné rozpravě, kde eviduji dvě přihlášky. Nejprve vystoupí pan poslanec Igor Hendrych a připraví se paní poslankyně Jana Hanzlíková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Já primárně představím svůj pozměňovací návrh, respektive náš společný s panem kolegou Juchelkou, který je evidován pod číslem 910, ale ještě možná pár poznámek předtím.

Já jsem se dneska na výboru pro sociální politiku ptal pana ministra, odkud přišel na částku 1 milion korun, jestli to vychází z nějaké populační analýzy, nebo jestli to má nějaký metodologický základ, jestli pracujeme skutečně s nějakou metodologií v tomhle ohledu. Bylo mi řečeno, že ne, že se uvažovalo o nějakém rozpětí 0,8 až 1,2 milionu korun ročního příjmu, a nakonec došlo k jakési koaliční shodě. Mně se to moc nelíbí, protože si myslím, že na to, že jste na to měli dva měsíce, respektive ten první signál jste vyslali už před dvěma měsíci, že budete tuhletu speciální dávku, jestli to takhle lze nazvat, vytvářet, že na to bylo docela dost času, aby to bylo trochu více promyšleno, aby to bylo lépe argumentováno, proč se jedná zrovna o tu částku do 1 milionu korun. Ale budiž.

Pak mám ještě jeden problém, další jakoby odborný. Jeden ze základních principů sociální politiky - a nalezneme to v jakékoli odborné literatuře, ať už domácí, nebo zahraniční - hovoří o jakýchsi principech sociální politiky a jeden z těch nejzásadnějších je takzvaný princip spravedlnosti nebo princip sociální spravedlnosti. A tady narážíme, myslím si, značně. Já vám řeknu příklad. Matka samoživitelka, která má dvě děti, které již dovršily 18 let, na příspěvek nedosáhne. Dovršily toho věku třeba čerstvě. Na příspěvek nedosáhne, je samoživitelka. A teď tady máme například jako protiklad rodiče, kteří žijí spolu, ve společné domácnosti, jsou manželé, mají dvě děti, jsou v tom pásmu do 1 milionu korun a na děti, na ten příspěvek dosáhnou jenom proto, že ty děti ještě nedosáhly 18 let. Rodiče s jedním dítětem dosáhnou, matka samoživitelka se dvěma dětmi nedosáhne. Takže tenhle princip je podle mého názoru značně narušen, ale takových příkladů bychom tady mohli říct samozřejmě více, nechci zdržovat.

Půjdu k tomu svému pozměňovacímu návrhu nebo tomu našemu společnému pozměňovacímu návrhu. V principu jde o to, že on se vylučuje s tím naším hlavním základním pozměňovacím návrhem nebo s předcházejícími návrhy, kdy chceme tu dávku až do 26 let, které tady byly představeny. Je to jakýsi návrh alternativní, kompromisní, kdyby tyto návrhy neprošly, a týkalo by se to nezaopatřených dětí do 21 let, které se soustavně připravují studiem na své budoucí povolání na středních školách, respektive na středních odborných učilištích, gymnáziích a tak dále. Myslím si, že je důležité na tuhletu skupinu speciálně myslet, protože je opravdu obrovský rozdíl mezi středoškolákem, který už má 18 let nebo 19 let nebo často i 20 let, a mezi vysokoškolákem, který je starší a de facto je daleko více kompetentní k tomu, aby se eventuálně rozhodl, že si bude řekněme přivydělávat někde, protože pan ministr velice často argumentuje tím, že ti lidé v tomhle věku by měli chodit na brigády, respektive mohou chodit na brigády a tak dále, a tím pádem nějak zlepšovat socioekonomickou situaci rodiny, ve které žijí. Tak já si myslím, že je tam poměrně významná hranice mezi středoškoláky a mezi vysokoškoláky. Protože abychom říkali, že absolventským ročníkům, protože těch se to řekněme týká, po 18. roku věku, do 21 let, abychom jim říkali: Běžte na brigádu a potenciálně zanedbávejte svá středoškolská studia, to si myslím, že je špatně. Jestli člověk dokončí vysokou školu, nebo nedokončí, to už je trochu jiná věc, už kvalifikaci má, protože na vysokou školu se musí jít s maturitou, ale člověk, který je na střední škole a maturitu nemá, tak si myslím, že by se především měl věnovat svým školním povinnostem.

A z tohoto důvodu tedy navrhuji nebo navrhujeme tento pozměňovací návrh 910, kdy by se v případě, že by neprošly předcházející návrhy, které předložilo hnutí ANO, hlasovalo a zohlednil se věk 21 let za samozřejmě použití toho parametru, že se doloží, že ten člověk je stále studentem střední školy nebo učněm odborného učiliště. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám taky děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Jana Hanzlíková, připraví se pan poslanec Marek Novák. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, také já bych se ráda vyjádřila k vládnímu návrhu zákona o jednorázovém příspěvku na dítě, ve kterém se tedy ve zkratce navrhuje pro rodiny s příjmem do 1 milionu hrubého na každé dítě do 18 let věku vyplatit jednorázově příspěvek ve výši 5 000.

Musím říci, že rodiny s dětmi, které vychází z analýz jako jedna z nejvíce ohrožených skupin obyvatel a které se již několik měsíců potýkají s finančními problémy díky vysoké inflaci, vysokým cenám energií, pohonných hmot, potravin a všech dalších produktů, stále čekají na pomoc státu. Nyní, po několika měsících, je předložen tento návrh, který ale pomůže opět pouze některým z rodin, a to těm, které mají dítě do 18 let, což je pro mě podmínka, která dává nejmenší logiku, zvlášť když si uvědomíme, že většina ostatních dávek zohledňuje nezaopatřené děti do 26 let.

Pokud si tedy v praxi představíme dvě nízkopříjmové rodiny, které mají zhruba stejné rozhodné příjmy, jedna má dítě, které studuje, je tedy nezaopatřené a zatím neoslavilo 18. narozeniny, tak příspěvek rodina dostane. Druhá rodina s téměř totožnými podmínkami, pouze s rozdílem, že jejich nezaopatřené studující dítě již oslavilo 18. narozeniny, tak příspěvek nedostane, ale obě tyto rodiny vzhledem k podobným nebo stejným příjmům se potýkají také se stejně závažnými finančními problémy. V současné situaci to vytváří opravdu velké nespravedlnosti a ponechává to část rodin bez pomoci.

Je mi líto, že právě v naší republice se vláda rozhodla jít právě touto cílenou pomocí, protože když se podíváme kamkoli jinam do jiných zemí, tak se přiklánějí spíše k těm plošným opatřením. Například v Rakousku teď schválili opravdu velkorysý balík protiinflačních opatření, kde na dávku 500 eur dosáhne každá osoba, navíc každé dítě na 250 euro, a ještě navíc nezapomínají na specifické ohrožené skupiny, jako jsou například nezaměstnaní nebo důchodci s nízkou penzí, kteří navíc dostanou u nich příspěvek ve výši 300 eur.

Když se vrátím k současné situaci u nás, tedy v České republice, kde rodiny i jednotlivci čelí velmi vysoké inflaci a skutečně významnému růstu velké škály základních životních nákladů, tak tady je dopad na některé osoby opravdu zdrcující, a pokud tu pomoc od státu nedostanou, tak se jejich sociální situace bude nadále zhoršovat. S přihlédnutím k tomu, co jsem teď říkala, tedy považuji vládní návrh za nedostatečný.

Tak jak kolegové přede mnou již tady říkali, předkládáme jako hnutí ANO několik pozměňovacích návrhů. Já je tady nebudu opakovat, protože, jak říkám, zazněly tady již od mých kolegů, takže na závěr bych jenom chtěla říci, že vládní návrh podpořím, protože je to alespoň nějaká pomoc, ale velmi bych si přála, abychom schválili alespoň některé pozměňovací návrhy, které předkládáme, aby se pomoc dostala k většímu počtu rodin, které ji nutně potřebují a čekají na ni. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní požádám o vystoupení pana poslance Marka Nováka a připraví se paní poslankyně Renata Oulehlová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, pokud se na nás teď dívají občané, je potřeba jim říct tu dobrou zprávu, a to, vážení občané, vládní pětikoalice, která má tady ve Sněmovně převahu 108 hlasů a může si dovolit v podstatě cokoliv kdykoliv odhlasovat, cokoliv, konečně po půl roce slibů, přešlapování, analyzování, zarytého mlčení a zdržování konečně přichází aspoň s nějakým řešením pomoci. Tím je podle pětikoalice jednorázových 5 000 korun pro dítě do 18 let za předpokladu, že rodina celkově za rok nevydělá víc než milion.

Z mého pohledu je to hodně málo a naprosto nedostatečné řešení. Jednorázově zalepíte jednu dírku z vašeho cedníku - vy mu tedy říkáte Deštník proti chudobě - která však do budoucnosti vůbec, ale vůbec nic nevyřeší. Předloženým návrhem říkáte všem lidem, kteří se starají o nezaopatřené děti ve věku nad 18 let do 26 let, že vás nezajímají, a je vám jedno, jestli se nezaopatřené děti připravují na budoucí povolání. Chcete z Česka montovnu, a proto středoškolákům a vysokoškolákům říkáte: Nechte studia a běžte makat, protože vás vaši rodiče již nebudou moci podporovat a živit? To je ta sociální politika?

V první řadě si shromážděme data. Ke krachům poskytovatelů energií se přidal obecně energeticky nedostatek. Inflace letí vzhůru, a co se týká potravin, je již více než 30 %. 24. února napadlo Rusko Ukrajinu a do pohybu se daly miliony lidí, kteří musejí opustit svoje válkou zkoušené domovy. Začal být problém s ropou, ale taky pšenicí, hnojivy a co já vím, co ještě najednou není a nebude, a naše vláda až dodnes nic. Ono jí to totiž vlastně vyhovuje, že lidé znehodnocují svoje úspory a generace získávané rodinné prostředky končí v kapitolách Ministerstva financí. Je drahý plyn a elektřina? Nevadí. Lidé víc zaplatí, bude větší příjem z DPH. Stát bohatne nebo rozhodně neprodělává a lidé si s tím už nějak poradí. Jenže ti lidé přestanou utrácet a příjmy státního rozpočtu se zásadně sníží.

Dámy a pánové, uvědomili jste si, že vaším dlouhodobým nicneděláním a přihlížením na to, kam se dostáváme, jste vyrobili a dále vyrábíte čím dál větší skupinu občanů, kteří budou závislí na sociálních dávkách? To, co jste předložili, problém nevyřeší, a už vůbec ne to, aby si lidé mohli koupit drahou energii a bydlení, které jim vlastně díky vám předepisuje stát.

Nežijeme ve světě sami, i když se to leckomu z koalice může za zdmi těchto budov klidně zdát. Poučení máme všude kolem nás. Pokud by tato vláda zastropovala ceny energií jako v jiných zemích, ubyla by potřeba navýšení mandatorních výdajů, a tím i prohlubování schodku rozpočtu. A to vůbec nemluvím o tom, že většina příspěvků je jednorázových, jako by za měsíc už žádné problémy neměly být. Ale já vás mohu ujistit, že budou i další měsíce.

Pro srovnání, jak to mají jinde, třeba teď aktuálně v Rakousku, které poskytuje podporu jednorázově, ale v úrovních 500 eur, cirka 12 000 korun na dospělou osobu, 250 eur na dítě a pro důchodce 300, celková pomoc ve výši 6 miliard euro, což je zhruba 145 miliard korun. U nás 5 000 korun na dítě do 18let. Dále spletitý způsob vyplňování různých dotazníků a formulářů, který ještě více udělá z tohoto milodaru nedostupnou věc. A to vůbec neřeším fakt, že se tato vláda díky svým experimentům s finanční pomocí běžencům chová v konečném součtu k přespolním lépe než k vlastním.

Vážené kolegyně, kolegové, vládo, máme dnes unikátní možnost nechat s podporou napříč politickým spektrem schválit skutečně významnou pomoc našim občanům, kteří tyto všechny krize snášejí od počátku trpělivě, s pokorou a s důvěrou ve stát, který se o ně v těžkých okamžicích postará. Pojďme schválit takovou pomoc, která bude pro naše lidi skutečně něco znamenat, ne jen prázdné gesto rozbíhající se předvolební kampaně. Tou pomocí je dle mého návrh, který tady přednesl kolega Brabec, a to je příspěvek pro všechny nezaopatřené děti do 26 let, vyplácený po dobu šesti měsíců. Nezklamte ty, kteří vás volili. Nezklamte prosím občany naší země. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče, a nyní vystoupí paní poslankyně Renata Oulehlová, zatím poslední přihlášená do obecné rozpravy. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, vážená paní ministryně, pane ministře. Já nebudu opakovat všechno to, co říkali moji předřečníci, protože všichni opravdu poukazovali na věci, které si myslím i já a které prostě tak jsou, že ta pomoc je opravdu nedostatečná. I já se přikláním k tomu, aby ta pomoc byla pro všechny nezaopatřené děti do věku 26 let i bez ohledu na tu výši příjmů rodin, a to jenom z toho důvodu, že určitě ten můj názor není proto, aby se pomohlo i těm vysokopříjmovým rodinám, ale můj názor je ten, že v momentě, kdy opět budeme posílat rodiny na CzechPOINTy, na úřady práce, tak jednak nás to bude stát všechny mnoho peněz, i ta kampaň, která se chystá, bude jistě něco stát.

Ale chtěla bych vám říct třeba imaginární příklad. Vezměte si, že oba rodiče, nedej bože, oba pracují na úřadě práce, kde všichni víme, že ty jejich příjmy úplně nejsou nic závratného. Teď mají jedno dítě na střední škole, druhé dítě na vysoké škole, a automaticky, pokud je jedno dítě ve čtvrtém ročníku, druhé na vysoké škole, tak tito manželé nemají vůbec nárok na jakoukoliv pomoc. Na druhou stranu každý den v zaměstnání, které je velice náročné, hlavně psychicky i časově, vyplácejí nebo administrují dávky lidem, kteří se mnohdy záměrně vyhýbají práci, a tito lidé mají automaticky všechno. Ti o nic nemusí žádat, všechno dostanou vlastně, aniž by se nějakým způsobem museli o něco zasloužit, o něco si požádat.

Stejně tak jako vlastně naše seniory odsuzujeme k tomu, aby po mnoha letech práce, po celoživotní práci, šli - a pro ně opravdu to tak je - šli vlastně se ponížit, protože to, že přiznat, že nemám po celoživotní práci na energie, je opravdu, opravdu smutné.

Takže já bych se přikláněla určitě k tomu, abychom to odsouhlasili pro všechny, abychom si vzali opravdu příklad třeba tolikrát jmenovaného Rakouska. A mysleme na to, že opravdu my tady, koho podporujeme úplně nejrychleji, jsou lidé, kteří - a nemusí ani nic zařizovat - jsou lidé, kteří vesměs do systému nepřispívají vůbec ničím.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Ptám se, zda ještě někdo se hlásí do obecné rozpravy? Já nikoho nevidím, nikoho neregistruji. V tom případě končím obecnou rozpravu.

Ptám se pana navrhovatele a zpravodaje, zda si chcete vzít závěrečné slovo v tento moment? Pan ministr. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych aspoň takto reagoval ještě na některé věci, které tady zazněly, byť s velkou částí kolegyň a kolegů jsme tu debatu vedli už i dnes dopoledne na jednání sociálního výboru.

Já možná začnu od konce. Tady byl několikrát zmíněn příklad rakouské vlády. Tak ta rakouská vláda, když jste tady zmiňovali, jak je skvělá v tom, co dělá ve vztahu k dětem, to je stejný krok, o kterém my tady dneska debatujeme, a to je podpora, kterou mají naplánovanou v letošním roce, a to je zhruba 6 250 korun v přepočtu na naše, těch 250 euro. My se tady bavíme o 5 000 korunách. Tak já tedy nevidím moc velký rozdíl v tom, co dělají v Rakousku, co děláme u nás. Oni k tomu přidali ještě částku, která se týká dospělých osob. K tomu je potřeba za Českou republiku říci, že u nás od 1. ledna platí zvýšení slevy na poplatníka. Takže jsou tady věci, které se prostě tady dějí, jenom možná jako se o nich někteří nezmiňujete nebo se o nich nezmiňujete záměrně.

Takže když dáváme za příklad Rakousko, tak si také uvědomme, že v České republice vlastně analogicky ty kroky některé jsou už tady v realizaci. Pak tady se vytvářel takový dojem, jako kdyby ty příklady, které tady některé zazněly - ale ony nezazněly úplně - ony zazněly: Když někdo je třeba v nějaké situaci a když třeba to dítě už má těch 18 let, tak jako by to vytvářelo tady dojem, ta debata, že ten rodič zůstává bez pomoci státu. Ale to není pravda. Česká republika má poměrně rozsáhlou síť sociální podpory a hmotné nouze. Tady dnes i zvýšením existenčního a životního minima, které proběhlo od 1. dubna tohoto roku, tak v této podpoře stát podporuje skoro 400 000 lidí a plánujeme zvýšení životního a existenčního minima ještě od 1. července tohoto roku, takže rozšíříme zase to spektrum lidí, kteří o tyto formy pomoci a podpory budou moci žádat, a zvýšíme i ekvivalentně i jednotlivé částky těch podpor. Takže prosím, nevytrhávejme to tady z kontextu, jako kdyby těch 5 000 korun bylo jediným nástrojem sociální podpory v České republice. Není to tak.

Pak tady zaznívaly i ty návrhy, které tady prezentovali kolegové - a mají na to právo samozřejmě - kolegové z opozice, a to je těch 5 000 korun měsíčně do konce roku. No, když to spočítáme, tak je to 64,5 miliardy korun. Někteří představitelé z hnutí ANO chodí a kritizují, že tato vláda není dostatečně odpovědná ve vztahu ke státnímu rozpočtu a k deficitu, a pak tady přicházíte a dáte tady relevantní pozměňovací návrhy za 64,5 miliardy. Před dvěma měsíci přišel předseda vašeho hnutí, který dnes opět nepřišel do práce, a přišel a řekl: Dávám tady návrh dvanácti opatření za 230 miliard korun. Řekl někdo z vás tady, nebo pan bývalý premiér, předseda hnutí ANO, kde ty finanční prostředky chce vzít? Já jsem to nikdy neslyšel. A bylo by férové tedy potom také říct: Ano, my jsme se ptali dětí, ptali jsme se studentů čtvrtých ročníků středních škol a ptali jsme se studentů prvních ročníků až pátých nebo šestých ročníků škol vysokých, jestli jsou to ochotni zaplatit, i s těmi úroky. To nejsou peníze vaše, to nejsou peníze vlády. To jsou peníze českých daňových poplatníků, i těch dětí, které se chystají na budoucí povolání. A já jsem byl učen v životě k určité míře skromnosti. Prostě když jsme v situaci, kdy nemáme finanční prostředky, no tak mně přišlo normální, že jsme se doma buď uskromnili, anebo jsme šli a pracovali jsme a šli jsme na brigádu. Já vím, že se o tom ne úplně vždycky příjemně mluví. Že opozice přijde a řekne: Dáme to každý měsíc, a kdyby tady byl ještě nějaký čas, tak možná ještě nějaká část opozice řekne: Dáme to každých čtrnáct dní, těch 5 000 korun. A reálně si musíme dát odpověď: Z čeho toto bude tento stát platit? To tady od nikoho nezaznělo. Dávat a sázet ty návrhy a říkat: Ještě přidejme a ještě - děláme všechny tyto kroky na vrub zvýšení dluhu státního rozpočtu. Takže já bych prosil i o určitou - byť se to těžko žádá, chápu to, že opozice přichází spíš radši dávat návrhy, které se prezentují na první pohled jako hrozně pěkně, ale když říkáme a), že máme vydat, říkejme b), kde to máme vzít. A když se mám zadlužit, tak si mám říct, tady je 64,5 miliard návrh a tady je tento návrh za 7,8 miliardy.

Padla tady otázka, jestli je to koncepční a jak jsme analyticky došli k částce 5 000 korun. Já jsem to dneska sociálnímu výboru vysvětloval. Já se trošku ptám: Jak je koncepčně analytické, že navrhujete každý měsíc 5 000 korun bez omezení příjmu do konce roku? A kde je analytické a koncepční, co bude u těch rodin po 1. lednu? Tam také navrhujete pokračování, nebo to nebude pokračovat? Já se jenom ptám, protože pak na jedné straně nemůžeme kritizovat a přicházet a říkat: My bereme stejnou částku bez žádného zdůvodnění, a říkáme, že bude odteď do konce roku. To nedává logiku.

Takže já to tady znovu vysvětlím. Když jsme se o tom bavili na jednání sociálního výboru, tak tam padl dotaz, jak jsme došli například k té otázce 1 milionu korun hrubého. Ano, je to ekvivalent výše průměrné mzdy v České republice u dvou rodičů v domácnosti za 12 kalendářních měsíců. To je zhruba částka 1 milionu korun při dnešní hladině průměrné mzdy v České republice. Já nevím, jestli jsou lidé, kteří berou průměrnou mzdu jako v očích některých těch, kteří jsou vysocepříjmoví, ale mnoho z vás tady navrhovalo, že naopak to chcete rozkročit a říci, aby to dostávali všichni. Já nevím, jestli tady my, kteří jsme v této Sněmovně, kteří jsme nadprůměrně příjmově vydělávající skupinou občanů, jestli máme automaticky dostat na naše děti finanční podporu 5 000 korun. Já si myslím, že ne. Já si myslím, že je v pořádku, že to je zastropované.

Tady se volá po tom, abychom dělali adresnou, cílenou pomoc. Jestli chceme i krotit a brzdit inflaci, tak nemáme na výběr, i když nás to bolí, i když musíme někomu vysvětlovat, že on už je v té kategorii, kde na pomoc on bohužel nárok nemá. Ale jestli budeme dávat všechno všem a valorizovat všechno o inflaci, nemáme šanci tu inflaci vybrzdit a dát naději lidem v České republice, že inflace nebude drtit příštích několik měsíců nebo let. Ano, neříká se to jednoduše. Každý z nás by chtěl být posel dobrých zpráv, ale nemáme moc na výběr. Takže prosím pěkně, zkusme ve větší míře se také dívat na výhled do příštích měsíců, do příštího roku, a zohledňovat i dopady finanční, které to bude mít na státní rozpočet.

Já vím, že to nemusí být primárně starost opozice, nemusí. Ale pokud tady máme sedět jako politici, kteří máme určitou zodpovědnost, tak by alespoň i z řad opozice o to elementárně starost mít měli. Pamatuji si mnoho politiků z hnutí ANO, když přicházela v minulém období moje předchůdkyně paní ministryně Maláčová a kolegyně z ČSSD s mnoha návrhy, tak byli odmítáni právě tehdejším premiérem Andrejem Babišem a některými členy vlády právě proto, že byla argumentace, že to je rozpočtově nezodpovědné, že na to státní rozpočet nemá. Pamatuji si to opakovaně při mnoha diskusích, že tady takovýto argument padal. Tak je dobré být konzistentní a prostě umět držet také nějakou názorovou linii. Když to ten člověk říkal před dvěma roky, tak by to z mého pohledu mělo platit i teď. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Táži se pana zpravodaje, zda chce závěrečné slovo? (Ano.) Prosím, pane zpravodaji, ještě předtím, než otevřu podrobnou rozpravu.

 

Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny. Vážené kolegyně, kolegové, jenom opravdu pár vět na závěr. Teď za mnou před malou chvíli přišel Aleš Juchelka. Já jsem to úplně nepostřehl, že jsou to závěrečná slova, že se případně na to nemůže reagovat, tak se, Aleši prostřednictvím pana předsedajícího, omlouvám a budu se snažit v těch sociálních věcech třeba vystoupit, abychom na sebe mohli vzájemně reagovat. Ale mně přijde prostě také slušné, abych řekl pár vět - možná se budu opakovat - co jsem říkal na sociálním výboru.

Už jsem tady zažil opoziční roli a koaliční roli a přiznám se, že některá kritická slova jsou mi sympatická, protože mám někdy pocit, že jste si buď poslechli, nebo opsali projevy, které jsem tady říkal třeba v minulém volebním období. Na druhou stranu určitá míra populismu, kterou tady slyším, například pozměňovací návrh pana kolegy Richarda Brabce, tak doufám, že takový populista v tom minulém volebním období jsem nebyl. Ale je to legitimní věc tady vystupovat.

Mě mrzí, že ta kritika opravdu nemá azimut. Buď dáváme málo, pozdě, příliš rychle nebo pomalu, nebo příliš zadlužujeme, takže velmi složitě se na to reaguje. Přiznám se, že si opravdu i z minulosti pamatuji, kdy si myslím, že oprávněně jsme tady třeba kritizovali, že některé parametry u návrhů, s kterými jste tady vy tehdy přicházeli - například 80 plus 1 000 korun v rámci důchodu - neměly žádnou logiku. Nebo když - tady si myslím oprávněně - si stěžovaly některé části maminek nebo tatínků, když přišly o navýšení v rámci rodičáku, o těch 80 000 korun. Ale když se s tímto návrhem přišlo - jsem členem Občanské demokratické strany, já jsem si za ten měsíc zažil diskusi, jak kritiku zprava, tak kritiku zleva - prostě to není úplně jednoduché. Ale přál jsem si, aby to, s čím přijdeme a s čím přijde vláda, aby to nebylo plošné, protože si myslím, že to není správně. Máte pravdu částečně v tom, že tahle dávka se víceméně tváří jako plošná, na druhou stranu jsou tam ty limity - 18 let a 1 milion korun hrubého, což si myslím, že je i věc, se kterou já osobně - a věřím, že i třeba kolegové z Občanské demokratické strany - nakonec nemáme problém.

Hodně jsem si přál, aby to byla dávka systémová, a to si řekněme na rovinu, není to systémová dávka. Protože přestože - a pan ministr to tady říkal - máme dneska nějakých 25 dávek, systém sociálního zabezpečení je u nás opravdu velmi robustní, ale prostě ani jedna z těch 25 dávek, nebo kolik je jich dohromady, opravdu neumožňuje nějaká jednorázová řešení v té kritické situaci, kterou tady máme. Takže i s tím jsem ochoten se smířit.

Přál jsem si, aby to bylo rychlé. Jsou na to rozdílné názory, také jsem je dneska slyšel. Myslím si, že v rámci možností to přichází k nějaké úrovni, kdy se to zvládne, kdy se ta dávka dokáže vyplatit během letních měsíců.

V neposlední řadě jsem si přál, aby to mělo nějakou logiku, abych si sám sobě dokázal vysvětlit, proč ten milion a proč těch 18 let. Mně ten návrh, že to je dvojnásobek průměrné hrubé měsíční mzdy, což vychází na 1 milion korun, připadá jako logický.

Z toho důvodu já osobně tento návrh samozřejmě podporuji a měl jsem pocit, že i dneska z jednání na sociálním výboru je většinový názor, že něco tady odsouhlasíme, uvidíme, jak dopadne hlasování o těch - jestli jsem správně počítal - osmi pozměňovacích návrzích. Takže předem děkuji případně za podporu toho vládního návrhu zákona.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Tím skončila závěrečná slova po obecné rozpravě. Otevírám podrobnou rozpravu, kde eviduji čtyři přihlášky. Nejprve vystoupí v podrobné rozpravě paní poslankyně Lucie Šafránková, připraví se pan poslanec Aleš Juchelka a další. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Tímto se hlásím ke svým třem pozměňovacím návrhům, které jsem podrobně odůvodnila v obecné rozpravě. V systému jsou pod čísly sněmovních dokumentů 901, 902 a 903. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám tímto děkuji. Nyní požádám pana poslance Aleše Juchelku, připraví se pan poslanec Richard Brabec. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Také moc děkuji. Já jenom na úvod, než se dostanu k těm sněmovním tiskům, tak jenom krátce zareaguji, že tady se skutečně jedná o neférovou debatu, protože my, když tady máme nějaké pozměňovací návrhy a své názory tady předkládáme, tak prostě koalice mlčí a potom tady vystoupí v závěrečném slově, kdy už nikdo nemá možnost se přihlásit, a klade nám tady otázky, na které bychom rádi odpověděli právě v rámci debaty, v těch faktických poznámkách, které jsou na to určeny, aby tady prostě jednoduše ty názory zazněly, nějakým způsobem se tady tříštily a něco z nich vzešlo. Ale pokud my potom tady narážíme do zdi a vy vůbec nějakým způsobem nereagujete - a to je hlavně na vás, pane ministře - tak potom není od vás férové, že tady při závěrečném slově vystoupíte, kladete nám otázky, tady nás normálně sekýrujete, dáváte nás do latě a my na to žádným způsobem nemůžeme reagovat, protože vy nediskutujete. Nediskutujete tady u toho mikrofonu. Prostě mlčíte a potom využijete závěrečné slovo. Dle mého názoru je to neférové. (Potlesk z řad poslanců SPD a ANO.)

Přihlašuji se ke sněmovním tiskům 913, 914 a 915. Prosím příště, když budeme jednat o takovýchto důležitých tiscích, o férovou debatu, kdy můžete přicházet se svými názory, abychom my na ně mohli reagovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní požádám pana poslance Richarda Brabce a připraví se pan poslanec Igor Hendrych. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Já se také vrátím k tomu návrhu, ale neodolám, abych neřekl rovnou několik málo vět, protože jsem tu možnost neměl. Je velká škoda, že jsme nemohli reagovat na pana ministra. Já se nestydím - to je pro pana kolegu Bauera - za to, že jsem populista, protože náš návrh byl skutečně směrem k tomu, abychom ty peníze dostali mezi lidi, kteří je nepochybně nejvíc potřebují, a pokud je nedostanou, tak se tady ještě dočkáme dalších věcí a stejně nakonec se všichni budeme muset shodnout, že ti lidé si ty peníze zaslouží. To je jedna věc.

Druhá věc jenom k tomu, co tady padlo od pana ministra. Ona je to tak trošku medicína, kterou ochutnáváte a kterou jste nám tak bohatě servírovali v minulém období, kdy jsme byli v covidové situaci a vy jste navrhovali další desítky a desítky miliard dalších výdajů. My jsme říkali, z jakých důvodů to není možné, takže teď jsme si obrátili ty role. Ale to není jakési oplácení, tohle je reálný návrh.

Teď bych se rád přihlásil k návrhu, který je v systému nahrán pod číslem 919. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Také pouze pro pořádek, k panu zpravodaji mým prostřednictvím příště. S přednostním právem se hlásí paní předsedkyně Alena Schillerová a poté vystoupí pan poslanec Igor Hendrych. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Já se omlouvám, měla jsem jednání tady v budově, takže jsem neslyšela závěrečné slovo pana ministra, takže jsem v klidu. Asi by se mi zřejmě nahnala krev do hlavy. Ale z reakce svých kolegů, kolegy Juchelky a kolegy Brabce, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, dovozuji, že se zřejmě ohrazoval proti našim pozměňovacím návrhům a zřejmě je označil za populistické. Nevím, reaguji na to, co jsem teď slyšela.

No, nevím, jestli je populistické to, co mi denně píší desítky lidí. Vám určitě také, pane ministře. Celá řada z nich mi píše, že nereagujete. Dostávám denně na Messenger nejvíc - protože lidé nemají na mě třeba mail nebo nemají na mě samozřejmě kontakt, tak mi píší na ten facebookový kontakt - tam dostávám denně neuvěřitelné množství zpráv. Proč to nemá maminka samoživitelka, kde je dítěti 20 let. Já píši, obraťte se na MPSV. My podáme pozměňovací návrh, ale nemáme většinu, odepisuji. Ona mi zase píše: Já jsem napsala, ale pan ministr nereaguje. Nebo mi přepošlou třeba takovou úřednickou, naprosto strohou odpověď, kterou jste určitě nepsal.

Takže dobře to řekl můj kolega předřečník Richard Brabec. My si to pamatujeme, že jsme tady spolu vedli debaty nad kompenzačním bonusem, a ještě tomu a ještě onomu a ještě dohodáři a ještě a já jsem naslouchala. Já jsem naslouchala a mnohdy víte dobře, že jsem akceptovala i pozměňovací návrh nebo jsem se snažila to řešit, ty problémy. Pak jsme zase poslouchali před volbami, že jsme to rozdávali z helikoptéry. Já si pamatuji ty příběhy, které jste mi tady četl. A běžte to říct těm lidem, jste mi tady říkal, běžte jim to říct, tomu živnostníkovi, který to nedostal, protože na to nedosáhl, protože tamten parametr nebo onen parametr. Takže tady já vám teď odpovím: Běžte to říct té mamince samoživitelce. Běžte jí to říct, že to prostě nedostane, protože holt vy jste zvolili kritérium zletilosti na rozdíl od všech jiných sociálních dávek, kde je kritérium nezaopatřené dítě. Děkuju. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S přednostním právem nyní pan ministr Marian Jurečka. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuju. Já jsem člověk, který obvykle tu diskusi vede, nicméně není nikde napsáno, že nemůže ministr shrnout diskusi v závěrečném slově. Pamatuji si také i mnohokrát, kdy v minulém volebním období to tak bylo učiněno. Obvykle se snažím diskusi vést. Já jsem se tady snažil také i po diskusi s opozicí udělat krok, který jsme vlastně udělali na vládě minulý týden, aby tento návrh byl zde projednáván ve stavu legislativní nouze tak, aby bylo možné podávat pozměňující návrhy. Takže prosím, tady si vyprošuji, že je tady nějaká nekomunikace nebo neochota jednat společně.

Ale dovolím si tedy zareagovat na jednu věc. Jestli tady zaznělo, že někdo z nás podával návrh za desítky miliard korun, tak já poprosím, prostřednictvím pana předsedajícího, aby pan poslanec Richard Brabec - nemusí to být dnes, počkám s tím klidně, až na to bude mít čas - aby mně doložil, kdy jsem já navrhoval návrhy za desítky miliard korun, nebo někdo jiný z opozice. Jediný návrh, který jsem navrhoval za KDU-ČSL, který můžeme označit z kategorie desítky miliard korun, tak byl návrh na zvýšení slevy na poplatníka, na kterém jsme se společně dohodli a který byl rozložen do dvou let. To si myslím byl jediný návrh z kategorie desítky miliard korun. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak já také děkuji a nyní, pardon, ještě se omlouvám, faktická poznámka paní poslankyně Jany Pastuchové. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, já jen krátce. Myslím, že tady pan ministr, vaším prostřednictvím, nebyl. Opravdu chci otevřít ještě jednou otázku té střídavé péče, jestli je to opravdu tak, že ten, kdo dřív přijde, ten dřív mele. Když to jsou dvě děti, je to 10 000 a v té rodině to může udělat opravdu velký chaos.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a nyní řádně přihlášený pan poslanec Igor Hendrych. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, budu stručný. Já jsem tady odůvodnil již svůj pozměňovací návrh pod číslem 910 a už jsem se k němu vyjádřil, takže se k němu hlásím, a předpokládám tedy, že bude možná problém schvalovat naše pozměňovací návrhy, ale zkusme se, pokud se dostaneme k tomu mému poslednímu, zkusme se nad ním zamyslet. Je to návrh minimalistický, je to návrh do značné míry kompromisní a myslím si, že je opravdu velký rozdíl mezi nezaopatřeným středoškolákem a nezaopatřeným vysokoškolákem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jenom se chci zeptat: Číslo pozměňovacího návrhu jste řekl, aby mi to neuteklo? Radši to zopakujte, prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Já jsem ho řekl, 910 by měl být.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: 910, děkuji, já jsem si to pro pořádek zapsal.

Tak ptám se, zda ještě někdo další se hlásí do podrobné rozpravy? Nikoho nevidím. V tom případě podrobnou rozpravu končím.

Ptám se na závěrečná slova. Zda pan zpravodaj nebo pan ministr chce závěrečné slovo? Není tomu tak.

Končím druhé čtení tohoto návrhu.

Bylo předneseno dohromady osm pozměňujících návrhů a jako Poslanecká sněmovna se v tento moment musíme rozhodnout, zda budeme bezprostředně pokračovat v třetím čtení, anebo zda dáme přestávku na zpracování a písemné vypracování a rozdání těchto pozměňujících návrhů na stůl všem poslancům a poslankyním. Nevidím, že je tady návrh na to, abychom přerušovali tento bod. V tom případě, pane zpravodaji, prosím, jestli k tomu chcete říct své stanovisko.

 

Poslanec Jan Bauer: Pane místopředsedo, jenom krátce. Já ty pozměňující návrhy, je jich dohromady osm, samozřejmě znám, protože jsme je ráno probírali na sociálním výboru. Navíc je tam akorát pozměňující návrh pana poslance Richarda Brabce. Nicméně před malou chvílí jsem byl požádán legislativou, aby se to mohlo dostatečně připravit a zpracovat, na hodinovou pauzu. Takže se bude pokračovat s ostatním a pak se k tomu vrátíme, nebo jako jsme to dělali vždycky, ten model. Přerušíme, bude se pokračovat dalšími body a pak se k tomu vrátíme.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jen abych tomu tedy dobře rozuměl, legislativa potřebuje hodinu na zpracování pozměňujících návrhů, a v případě, že se nebudou zpracovávat, můžeme rovnou pokračovat hlasováním?

 

Poslanec Jan Bauer: Já se, pane místopředsedo, přiznám, že tu proceduru nemám. Asi by to stálo za to, abychom to trochu připravili.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, já to registruji. V tom případě ještě eviduji dva návrhy. Nejprve pan předseda Výborný a poté pan předseda Jakob, prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Na základě dohody z politického grémia bych poprosil, abychom drželi tu proceduru, jak byla domluvena, tedy pojedeme v bloku všechny čtyři tisky v legislativní nouzi ve druhých čteních a poté budeme, co budou zpracovány načtené pozměňovací návrhy, budou-li k těm tiskům, tak poté bychom hlasovali a projednali ve třetím čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Ptám se, zda kolega, pan předseda Jakob, chce mluvit? Ne? V tom případě přerušuji projednávání tohoto bodu.

Přečtu omluvy, které dorazily, a to je dnes mezi 17.30 a 19. hodinou do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Jan Hofmann. Dále dnes mezi 19. hodinou do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Michal Zuna, dnes mezi 17. hodinou do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Helena Válková a dále ještě dnes, nebo respektive ve dnech 14. až 15. 7., (6?) z rodinných důvodů se omlouvá paní poslankyně Lucie Potůčková.

A já tedy před projednáváním dalšího bodu, kterým je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona, je to sněmovní tisk 222 (244?), zkrácené jednání, bychom podle § 99 odst. 5 měli posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání.

Otevírám rozpravu a ptám se, kdo se hlásí v tento moment do obecné rozpravy? Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím a přistoupíme k hlasování. Přednesu návrh usnesení: Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 67/2022 Sb., o opatření v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 67/2022 Sb., sněmovní tisk 244, ve zkráceném jednání."

 

Budeme hlasovat o tom, že existují podmínky pro projednání ve zkráceném jednání.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 86, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro návrh 145, proti nikdo. Konstatuji, že návrh byl schválen.

 

A nyní tedy otevírám bod číslo

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.