Úterý 14. června 2022, stenozáznam zahájení jednacího dne schůze
Předcházející zahájení jednacího dne schůze
(Jednání zahájeno v 14.00 hodin.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 25. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás na ní vítám.
Aby byla zaznamenána naše účast, nejdříve vás všechny odhlásím. Prosím, abyste se opětovně přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, jako již učinil pan poslanec Babka, který bude hlasovat s kartou číslo 38, kdo žádá o vydání náhradní karty.
Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: Adámková Věra po celý jednací den z pracovních důvodů, Babiš Andrej po celý jednací den z pracovních důvodů, Babišová Andrea po celý jednací den ze zdravotních důvodů, Bělor Roman od 14.30 do 17.30 z pracovních důvodů, Bendl Petr z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Dražilová Lenka z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Dvořák Jaroslav po celý den ze zdravotních důvodů, Fialová Eva od 17 hodin do půlnoci ze zdravotních důvodů, Golasowská Pavla z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Hrnčíř Jan celý jednací den - pracovní důvody, Jáč Ivan z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Kolovratník Martin z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Letocha Petr z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Opltová Michaela z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Potůčková Lucie od 18.30 do 23.45 z pracovních důvodů, Skopeček Jan do 16.30 z pracovních důvodů, Svoboda Bohuslav po celý jednací den ze zdravotních důvodů, Špičák Julius z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Tesařík Antonín z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Urbanová Barbora po celý den z rodinných důvodů, Wenzl Milan z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů.
Z členů vlády se omlouvají: Bek Mikuláš z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Blažek Pavel z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Lipavský Jan celý jednací den - pracovní důvody, Nekula Zdeněk celý jednací den - pracovní důvody, Šalomoun Michal do 17.30 z pracovních důvodů a Vlastimil Válek celý jednací den z důvodu zahraniční cesty.
S náhradní kartou 33 hlasuje paní poslankyně Jílková. (V sále je silný hluk.)
Paní poslankyně, páni poslanci, dovolte, abych vás seznámila s náležitostmi, pro něž už bych požadovala klid, protože přece jenom ohledně programu těch informací bude celá řada. Prosím tedy, abyste přesunuli své rozhovory do předsálí. (Zvoní zvoncem.) Ještě jednou, žádám i kolegyně a kolegy v levé části sálu o ztišení, případně se přesuňte do předsálí.
Dne 3. června jsem svým rozhodnutím číslo 26 na základě návrhu vlády prodloužila stav legislativní nouze do 1. července tohoto roku. Vláda v souvislosti s vyhlášením stavu legislativní nouze požádala, aby následující sněmovní tisky, které schválila a předložila do Poslanecké sněmovny, byly projednány ve zkráceném jednání podle § 99 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Jenom připomínám, že stav legislativní nouze Poslanecká sněmovna potvrdila dne 31. května tohoto roku před projednáváním návrhu pořadu této schůze, nyní již o tom tedy hlasovat nebudeme. Jedná se o vládní návrh zákona o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, sněmovní tisk 228; vládní návrh zákona o jednorázovém příspěvku na dítě, sněmovní tisk 242; vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 65/2002 (2022) Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, sněmovní tisk 243; vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, sněmovní tisk 244.
Svými rozhodnutími číslo 27 a 29 jsem rozhodla o projednání těchto vládních návrhů ve zkráceném jednání a přikázala jsem sněmovní tisk 228 výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, sněmovní tisk 242 výboru pro sociální politiku, sněmovní tisk 243 výboru pro bezpečnost a sněmovní tisk 244 výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a stanovila výborům nepřekročitelnou lhůtu pro předložení usnesení, a to do dnes do 13 hodin.
Nyní bych vás chtěla informovat o návrzích, na kterých se shodlo dnešní grémium. Jedná se skutečně o poměrně podrobný a dlouhý výčet, proto vás opětovně požádám o ztišení. Konkrétně budu jmenovat, pokud se neztišíte. Navrhujeme:
Za prvé zařadit do schváleného pořadu 25. schůze nové body, a to návrhy zákonů, které byly předloženy v souvislosti s vyhlášením stavu legislativní nouze. Jedná se o sněmovní tisk 228 ve zkráceném jednání, sněmovní tisk 242 ve zkráceném jednání, sněmovní tisk 243 ve zkráceném jednání a sněmovní tisk 244 - zkrácené jednání.
Za druhé navrhujeme zařadit další dva nové body: Podpora územní celistvosti Ukrajiny a odsouzení válečné agrese Ruské federace a sněmovní dokument číslo 849, čímž jsou návrhy Poslanecké sněmovny na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání.
Nyní vás seznámím s navrhovaným postupem jednání v tomto týdnu. Dnes, tedy v úterý 14. června, projednat návrhy zákonů předložené v souvislosti s vyhlášením stavu legislativní nouze, a to v následujícím pořadí: sněmovní tisk 242 - vládní návrh zákona o jednorázovém příspěvku na dítě ve zkráceném jednání, sněmovní tisk 244 - vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny ve zkráceném jednání, sněmovní tisk 243 - vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, opět ve zkráceném jednání, sněmovní tisk 228 - vládní návrh zákona o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu, ve zkráceném jednání. Dle dohody z grémia bychom tyto návrhy zákonů nejdříve projednali ve druhém čtení a následně ve třetím čtení.
Zítra, tedy ve středu 15. června, bychom projednávali body z bloku Zákony - první čtení, a to v následujícím pořadí: bod 33, sněmovní tisk 222 - novela zákona o svobodném přístupu k informacím, bod 23, sněmovní tisk 139 - vládní návrh zákona o změně zákonů v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů, bod 24, sněmovní tisk 175 - novela zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, bod 29, sněmovní tisk 197 - vládní návrh zákona o prekurzorech výbušnin, bod 31, sněmovní tisk 213 - novela zákona o ochraně spotřebitele, bod 27, sněmovní tisk 160, což je vládní návrh zákona o podpoře nízkoemisních vozidel, bod 30, sněmovní tisk 199 - vládní návrh zákona, kterým se upravují otázky související s užíváním bytů, a bod 27, sněmovní tisk 163 - novela zákona o zeměměřictví.
V 10.45 pak bude 25. schůze přerušena, a to z důvodu on-line vystoupení prezidenta Ukrajiny, J. E. pana Volodymyra Zelenského.
Pět minut po skončení tohoto vystoupení bude 25. schůze pokračovat, a to projednáváním nového bodu Podpora územní celistvosti Ukrajiny a odsouzení válečné agrese Ruské federace.
Poté bychom případně pokračovali v projednávání bodů z bloku Zákony - první čtení. Ve 13.30 hodin navrhujeme projednat volební body 110 až 113. Připomínám, že zítra v 15 hodin bude zahájena mimořádná 26. schůze Poslanecké sněmovny.
Ve čtvrtek 16. června zahájíme naše dopolední jednání až v 10 hodin tak, jak je navrženo z grémia, a to projednáváním bodů z bloku Zákony - první čtení v pořadí navrženém z dnešního grémia. V 18 hodin, tedy po skončení ústních interpelací, bychom pokračovali v projednávání bodů dle schváleného pořadu.
V pátek 17. června navrhujeme projednávat body z bloku Zákony - druhé čtení, a to v tomto pořadí: bod 4, sněmovní tisk 72 - veterinární zákon; bod 5, sněmovní tisk 57 - novela zákona o ekologickém zemědělství; bod 13, sněmovní tisk 73 - novela zákona o léčivech; bod 11, sněmovní tisk 151 - novela zákona o rostlinolékařské péči; bod 12, sněmovní tisk 138 - novela zákona o ochraně chmele. Ve 13 hodin navrhujeme projednat nový bod, a to sněmovní dokument 849 - Návrhy Poslanecké sněmovny na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání.
Poslední informace je, že vláda dne 8. června 2022 svým usnesením číslo 496 zrušila své usnesení číslo 362 ze dne 4. května 2022, kterým předložila vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení předchozího souhlasu návrh nařízení Rady o elektronickém vydávání Úředního věstníku Evropské unie, tedy sněmovní tisk 223-E. Na základě tohoto usnesení nebude již sněmovní tisk 223-E projednáván v Poslanecké sněmovně. Jedná se o bod 79 schváleného pořadu 25. schůze Poslanecké sněmovny, proto si jej prosím škrtněte. O tomto se nehlasuje.
To je z mé strany vše. Přehled zbývajících bodů k projednání vám byl rozeslán elektronickou poštou.
Nyní už mám několik přihlášek k pořadu schůze. Jako první se přihlásil pan předseda Tomio Okamura. Následují přihlášky pana poslance Igora Hendrycha, Patrika Nachera a Roberta Králíčka. To je prozatím vše z přihlášených.
Prosím, pane předsedo, máte slovo. (Silný hluk v sále.) Vás ostatní žádám opětovně o ztišení. Prosím, máte slovo.
Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já bych jako první bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny rád navrhl bod s názvem Vláda Petra Fialy neřeší zdražování a poškozuje naše občany.
Nyní bych ho zdůvodnil. Diletantství vlády Petra Fialy vede i k tomu, že platíme nejvyšší ceny za elektřinu a plyn v celé Evropě. Vláda kašle na české občany. Vláda Petra Fialy, ODS, má za sebou šest měsíců u moci, výsledky jejího působení jsou ale velmi neuspokojivé. Vláda selhala v boji s rostoucí inflací, která je jednou z nejvyšších v Evropě a v červnu vystoupila na rekordních 16 %. Diletantská vládní politika v kombinaci s nečinností a posluhováním zahraničním zájmům vede i k tomu, že platíme nejvyšší ceny za elektřinu a plyn v celé Evropě. Vláda nezvládla příchod uprchlíků u Ukrajiny. Ukazuje se, že ani vláda a ani hejtmani doposud nemají ani po několika měsících přehled o jejich počtu, o počtu migrantů, a jejich pohybu na našem území. Mnozí z migrantů si z českého státu udělali kvůli vládě Petra Fialy, kvůli chybně nastavenému sytému, bankomat na sociální dávky, ovšem bankomat z peněz našich občanů.
Já si myslím, že je skutečně důležité, abychom tento bod tady zařadili a otevřeli, protože vláda prostě strká hlavu do písku, nekoná a občané České republiky se ocitají v obrovských finančních problémech. Vláda Petra Fialy rovněž usazuje bez vědomí místních samospráv a občanů do různých lokalit skupiny nepřizpůsobivých romských migrantů s maďarskými pasy, kteří přitom nemají nárok na ochranu a pomoc českého státu. Vláda nepředložila do Sněmovny ani jediný návrh zákona, který by pomohl českým občanům a firmám ze současné inflační spirály a všeobecné drahoty. Namísto práce pro české občany vláda věnuje většinu energie na pomoc Ukrajincům.
Současně se snaží za každou cenu prosadit korespondenční volby, které by bylo snadno možné zfalšovat. Výsledky průzkumu agentury STEM potvrzují přesvědčení veřejnosti o neschopnosti vlády. 73 % občanů je přesvědčeno, že se drahotu a růst cen nedaří vládě zvládat. Takže já si myslím, že už to tady navrhujeme opakovaně, protože vláda žádné návrhy na pomoc občanům se zdražováním nenabízí, takže tady se opakovaně jako opozice snažíme projednat naše opoziční návrhy na řešení zdražování. Vláda ale všechny opoziční návrhy už téměř půl roku zamítá a zároveň sama žádné pozitivní návrhy pro občany nenavrhuje, a to je opravdu zoufalá situace pro všechny občany České republiky. Proto my tady opakovaně navrhujeme body na program schůze, abychom řešili zdražování a abychom pomohli českým občanům. Když to nedělá vláda, tak se o to snaží opozice, ale vládní pětikoalice ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL a Pirátů nám tady veškeré naše návrhy blokuje.
Občany i firmy kvůli nečinnosti Fialovy vlády drtí drahota, ale vládní koalice Petra Fialy, místo aby řešila drahotu, tady předvádí další neuvěřitelné návrhy ve Sněmovně. Ve vládní koalici mají jejich spolustraníci už takový hlad po korytech, že ve Sněmovně vládní poslanci na sílu, přes odpor opozice, protlačili přes první čtení změnu služebního zákona, takže ministři místo dosavadních několika odborných náměstků z řad úředníků si nově budou moci vzít k sobě neomezený - a to chci zdůraznit - neomezený počet politických náměstků a odborní náměstci budou zcela zrušeni. Dosud mohl mít ministr pouze dva politické náměstky. Takže teď, když občané nemají peníze a také státní rozpočet je v deficitu, si vládní ministři na každém ministerstvu nově klidně zaměstnají třeba deset zcela nepotřebných politických náměstků nebo spíše deset politických trafikantů z řad straníků vládních stran za 100 až 150 tisíc korun měsíčně. Vládní straníci již prý netrpělivě čekají na tato místa, takže to mohou být dohromady i stovky zbytečných vládních politických kamarádů navíc zaměstnaných na ministerstvech a vše zaplatí občané ze svých daní. Na to lze skutečně říct už pouze jednu věc - demisi! Z vlády Petra Fialy je už mnohým českým občanům šoufl.
Další záležitost: ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka - je to zároveň předseda KDU-ČSL - místo aby pracoval pro občany, teď přišel s nápadem, že chce přejmenovat ministerstvo, což bude stát velké veřejné peníze. Má v plánu přidat slovo rodina. Co na to říct? Rodina je pro SPD na prvním místě, ale podle mého názoru by měl ministr Jurečka místo přemýšlení nad změnami v názvech začít konečně pracovat nad tím, jak rychle a účinně pomáhat rodinám a všem slušným lidem ve finančních problémech v souvislosti se zdražováním. To ale on ani vláda Petra Fialy z ODS vůbec nedělají.
Dalším problémem je, že vláda, jak víme, tady protlačila přes první čtení zákon, že bere zdravotním pojišťovnám 14 miliard korun, a tím zhorší dostupnost zdravotní péče pro naše občany. Teď přichází s nějakou valorizací, ale i po té valorizaci, ovšem až v příštím roce, ovšem i po té valorizaci dostanou pojišťovny méně, méně peněz, než by měly dostat předtím, než jim vláda odebrala 14 miliard korun, takže jasné zhoršování dostupnosti zdravotní péče pro naše občany.
A s tím vším prostě SPD nesouhlasí. Proto mimochodem hnutí SPD už začalo sbírat také petici, je ke stažení na stránkách www.spd.cz, a je to petice občanů proti zdražování. Podpisem této petice mohou občané přímo vyzvat vládu Petra Fialy z ODS, aby konečně začala řešit astronomické zdražování základních životních potřeb a aby pomohla lidem, jejichž situace je den ode dne horší. Čím dál více občanů se propadá do existenční chudoby a do dluhových a exekučních pastí.
Dle posledních údajů o míře inflace jsou ceny zemního plynu meziročně vyšší o 49,2 %, pohonných hmot o 44,3 %, ceny tuhých paliv o 30,1 %, ceny elektřiny jsou vyšší o 30,8 % a ceny tepla o 17,8 %. Na stále vyšší počet rodin a domácností dopadá všeobecná drahota, snižují se jim úspory anebo o ně již přišli. Více než polovina pracujících Čechů má dle průzkumu společnosti Fair Credit problém vyjít s výplatou. Každý desátý občan si musí před výplatou půjčit a 43 % pracujících lidí žije od výplaty k výplatě, přitom před začátkem nouzového stavu to bylo 28 %, ale to už bylo také za vlády Petra Fialy.
V důsledku raketově rostoucích cen energií a pohonných hmot zanikají živnosti a firmy. Zodpovědnost za tento hrozivý stav nese jednoznačně vláda Petra Fialy ve složení ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Piráti. Neschopná vláda, která nemá důvěru občanů a nedokáže řešit závažné problémy naší země, musí odstoupit.
Samozřejmě mě také velmi nemile překvapilo, ale potvrdilo se to, co zástupci vládní koalice tady už několik měsíců říkají, že Fialova vládní koalice spolu s hnutím ANO společně podporují, aby všichni z více než 300 000 letošních ukrajinských migrantů, kteří by u nás chtěli natrvalo zůstat, aby jim to bylo umožněno, nehledě na to, zda je či není na jejich území válka. V neděli to řekl v Otázkách Václava Moravce v České televizi, za vládu to řekl ministr školství Petr Vondrák, pardon, Petr Gazdík za STAN a za hnutí ANO to řekl místopředseda hnutí ANO Ivo Vondrák. Já jsem se na ty Otázky zrovna v tu danou chvíli díval, přepínal jsem televizi a musel jsem u toho zůstat, protože jsem nevěřil svým očím. To znamená, i hnutí ANO ústy místopředsedy hnutí ANO Ivo Vondráka, řekl v tom pořadu, že kdo chce natrvalo zůstat z těch 300 000 migrantů, tak aby jim to bylo umožněno zůstat v České republice, nehledě na to, jestli je tam válka nebo ne. Prostě kdo chce zůstat z těch, co přišli, ať tady zůstanou. A jak to tedy bude s dostupností zdravotní péče pro české občany? Jak to bude s kvalitou výuky v českých školách? Takže tady by bylo na místě, protože já jsem tedy netušil, že i hnutí ANO má tyto názory, aby se samozřejmě distancovalo když tak od místopředsedy hnutí Ivo Vondráka, protože ale žádný distanc jsme neslyšeli. Takže ano, je to tak, hnutí SPD je jedinou stranou, která říká - jedinou stranou ve Sněmovně, která jasně říká, že máme pouze skutečným válečným uprchlíkům, máme přiměřeně pomoci, pouze na nezbytně nutnou dobu, a poté, co v daném místě válka skončí anebo tam není - ovšem válka není na většině území Ukrajiny, ani na většině území Ukrajiny nebyla - tak by se měli vrátit na Ukrajinu. Ale na jednu stranu je to dobře, že jediné SPD má tento názor. My jsme to samozřejmě věděli, ale musím říct, že mě, že tedy to, co řekl místopředseda hnutí ANO Ivo Vondrák u Václava Moravce, to samozřejmě považuji z pohledu politického, politického pohledu SPD, že s tím nemůžeme souhlasit. Nemůžeme s tím souhlasit, protože to plně koresponduje tím pádem s názory vládní koalice, kdy k vládní strategii ohledně migrantů uvedl již dříve v televizi Prima vládní poslanec TOP 09 Ondřej Kolář, cituji: "Budeme muset smazat rozdíl mezi příchozími a našimi občany. Zanedlouho se z uprchlíků stanou také čeští občané." Takže s tímto my rozhodně nesouhlasíme v SPD, no a jsme tím pádem jedinou stranou v Parlamentu, která toto říká jasně. A nám to nevadí, že jsme tady jedinou stranou, my prostě za tímto svým názorem stojíme. My si nemusíme hledat nové voliče z řad ukrajinských migrantů, kterým tady chce vládní koalice rozdávat potom občanství.
Takže to jsou všechno věci, které je potřeba projednat, protože je vidět, že se tady, že tyto názory, je tady čím dál víc pro nás nepřijatelných názorů a troufám si tvrdit, že i pro řadu občanů České republiky.
Co se týče mého bodu, že vláda poškozuje naše občany, je těch důvodů samozřejmě víc, proč to navrhuji, Protože vláda Petra Fialy podvedla voliče i v jiných věcech. Navzdory slibu rozpočtové odpovědnosti zvyšuje schodek státního rozpočtu. Vláda Petra Fialy z ODS porušila svůj další předvolební slib. Přestože se voličům zavázala ke snižování schodku státního rozpočtu, Ministerstvo financí v návrhu státního rozpočtu na rok 2023 počítá se schodkem 295 miliard korun, tedy o 15 miliard vyšším než v letošním roce, ačkoliv roste výběr DPH.
K tomu bych chtěl jenom uvést, že už jsme tady poměrně dlouho neviděli mluvit, ale i z mediálního prostoru se pomalu vytratil místopředseda ODS a ministr financí Zbyněk Stanjura. Jo, ten tady neustále v minulosti poučoval lidi o rozpočtové odpovědnosti, obelhával voliče, a teď, když navrhují ještě větší zadlužení, než v podstatě zadlužila Českou republiku vláda Andreje Babiše, a teď nehovořím o důvodech, teď hovořím o číslech, tak najednou se nějak v posledních týdnech vytrácí z médií, protože je mu jasné, že to neumí vyřešit. Protože naslibovali, naslibovali jste ve vládní koalici nereálné nesmysly, nereálný program a teď vás to dohání už po půl roce. A nejenom že na příští rok počítá vláda Petra Fialy se schodkem 295 miliard korun, tedy o 15 miliard vyšším, ačkoliv roste výběr DPH, současně si vláda stanovila, potažmo Ministerstvo financí, které vede ministr Zbyněk Stanjura, místopředseda ODS, tak jste si stanovili v rámci takzvaného střednědobého výhledu schodek státního rozpočtu v roce 2024 na 297 miliard korun a v roce 2025 jste stanovili schodek na 298 miliard korun. To znamená, a už o tom byly i články ekonomů a analytiků, vy vlastně v součtu zadlužujete český rozpočet ještě více než vláda Andreje Babiše. No, my jsme byli v opozici, takže my za to odpovědnost nemáme i v minulém volebním období, ale to je normálně neuvěřitelný podvod na voliče a je potřeba o tomhletom mluvit.
Vláda tady, vláda okamžitě po svém nástupu rezignovala na jakoukoliv snahu o rozpočtovou zodpovědnost. Hnutí SPD naopak disponuje souborem opatření, které je třeba v rámci rozpočtové politiky učinit, takže jak je naším zvykem, na jednu stranu kritika ANO, na druhou stranu ale máme i konkrétní řešení, která vždycky uvedeme.
Na straně výdajů požadujeme mimo jiné okamžité zastavení vyplácení dotací soukromým podnikatelským subjektům typu solárních baronů, to je cca 40 miliard korun, ukončení financování politicky neziskových organizací. Chceme změnu koncepce v oblasti takzvaných strategických nákupů na Ministerstvu obrany. To znamená, říkáme ano modernizaci, to určitě říkáme, říkáme ano posilování české armády, ovšem hovoříme o změně strategie, kterou jsme ovšem mnohokrát představili ústy našeho odborníka, plukovníka v záloze a poslance Radovana Vícha. A chceme také samozřejmě ukončení zneužívání dávek, sociálních dávek pro nepřizpůsobivé. To je ten návrh zákona, který nám tady vládní koalice už letos zamítla.
Na straně příjmů by se pak mělo jednat o zavedení sektorové daně pro nadnárodní internetové společnosti, které generují obrovské zisky bez jakéhokoliv zdanění. To je ovšem zákon, který už byl v některých západních zemích zaveden, protože tady samozřejmě oni inkasují obrovské zisky z reklamy, to je v pořádku, ale nedaní se vůbec v České republice, a také jde o zdanění dividend vyváděných ze České republiky zahraničními korporacemi. To vyvádění se rok od roku pohybuje cca kolem 200 miliard až 500 miliard korun ročně z České republiky na základě výjimky EU. Celkový přínos těchto opatření se pohybuje v řádu stovek miliard korun a znamenal by poměrně rychlý návrat k vyrovnaným, či dokonce přebytkovým státním rozpočtům. No, ale vláda Petra Fialy, protože naslibovala ve Washingtonu, naslibovala v Bruselu, tak samozřejmě už jí nezbývají peníze pro české občany. A teď na to všichni čeští občané doplácí tím nehorázným zdražováním, které doslova nehorázně vláda Petra Fialy odmítá řešit.
Takže to je ten první bod, který bych rád navrhl, protože si myslím, že ta témata se opět velmi nakupila, a jenom zopakuji, že my bychom chtěli, aby to byl první bod dnešní schůze, protože zdražování a situace kolem migrantů z Ukrajiny, tato dvě témata, skutečně jsou jedním z hlavních témat teď, nebo možná dvě hlavní témata, s kterými jsou nespokojeni občané, minimálně voliči SPD a ANO. Tedy minimálně voliči SPD jsou s tím nespokojeni - nechci hovořit za voliče ANO, ale to jsem teď nemyslel - a je potřeba to prostě probrat. Takže jestli vláda - jenom bych chtěl upozornit, že je to v podstatě poslední celotýdenní schůze Sněmovny před letními prázdninami nebo před létem. My v SPD prázdniny nemáme (Smích v jednacím sále, poslankyně Schillerová z místa poznamenala: My také ne.), my samozřejmě pracujeme kontinuálně a permanentně, ale tuším, že vláda si vládní prázdniny chce vyhlásit. Takže my v opozici se budeme muset bohužel pouze přizpůsobit tomu, když vláda si vyhlásí prázdniny v létě, místo aby se pracovalo. Tak ono už stačilo, že dřív vláda zasedala v pondělí... (Ministryně Černochová něco poznamenává mimo mikrofon z vládní lavice). Tady paní ministryně Černochová na mě hovoří a snaží se to zdůvodnit. To nezdůvodníte, vážená paní ministryně, prostřednictvím... (Ministryně Černochová opět něco sděluje). Jo, ale - no, já vás slyším a podle jednacího řádu se hovoří na mikrofon, takže už to samo o sobě. Poprosil bych vás, abyste mě když tak nerušila. A protože už to, že vláda původně pracovala v pondělí, vy jste to přehodili na středu odpoledne, protože se vám v pondělí pracovat nechce, tak to už nám také zúžilo čas tady ve Sněmovně pro naši práci. Takže toto je ten bod a já bych chtěl, abychom tady jako první bod dnešního programu - protože zdražování je ten problém, který je potřeba řešit, a vy ho prostě neřešíte. A my chceme pomoct lidem v SPD, my máme řadu návrhů a už jsme je představili. Vy nemáte návrhy žádné, plošné zásadní návrhy jste tady nepředložili za půl roku.
A potom mám druhý bod, což bych rád zařadil jako druhý bod na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny, tak to je bod s názvem Zákaz aut na benzin a naftu drtivě poškodí hospodářství České republiky a naše občany. Takže já to zopakuji ještě, aby si to tady paní předsedající mohla poznamenat: Zákaz aut na benzin a naftu drtivě poškodí hospodářství České republiky a naše občany. No, to je teď aktualita a opravdu je úplně šílené hlasování vládních europoslanců, protože vládní europoslanci doslova poškodili miliony českých občanů hlasováním v Evropském parlamentu, protože kvůli Evropské unii pro mnoho občanů se stane automobil v České republice nedostupným zbožím. Evropský parlament za souhlasu vládních europoslanců schválil jeden z hlavních bodů takzvané zelené dohody Green Dealu, a to je zákaz prodeje osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory od roku 2035. Znamená to faktickou povinnost výrobců aut se spalovacími motory po tomto datu vyrábět pouze elektromobily. Velmi drahá, nepraktická a ve srovnání se současnými auty i nebezpečná elektroauta si ovšem budou moci dovolit pouze ti nejbohatší. Navíc k tomu absolutně není připravena infrastruktura, třeba na sídlištích nebo dálnicích. Pro mnoho občanů se stane automobil nedostupným zbožím se všemi myslitelnými negativními důsledky, protože elektromobily budou podle odhadu odborníků dva- až třikrát dražší než stávající automobily se spalovacími motory. A jak to tedy bude podle vládní koalice, která - tímto způsobem vládní europoslanci poškodili miliony občanů České republiky - jak to budou dělat tátové od rodin na venkově, když potřebují jet do práce? Ráno potřebuje jet do práce třeba deset kilometrů, potřebuje jet do blízkého města nebo o pár vesnic vedle, čím budou jezdit do té práce? V noci na venkově, na vesnici, když se něco stane jejich babičce, dědečkovi nebo něco, potřebují urgentně na pohotovost, to mají jet na kole? To je přece úplně neuvěřitelná, šílená politika vládní koalice Petra Fialy. Toto opatření bude mít drtivě negativní dopad na hospodářství České republiky, které je založeno na automobilovém průmyslu, a tudíž i na míru nezaměstnanosti a životní úroveň českých občanů. Pro toto vůči České republice a našim občanům likvidační opatření v Evropském parlamentu hlasovali i poslanci českých vládních stran - Pirátů a TOP 09. Takže jak z koalice SPOLU, tak z koalice PirSTAN, takže v podstatě z obou dvou vládních bloků z té pětikoalice. A premiér Petr Fiala jako obvykle mlčí a strká hlavu do písku, místo aby se k tomu vyjádřil, protože mlčení je souhlas, takže s tím souhlasí samozřejmě vláda, no to je jasné. Jinak by přece řekli, okamžitě řekli, že nesouhlasí s hlasováním TOP 09 a Pirátů. Ale všichni mlčí, protože souhlasí. Ano, Piráti a TOP 09, strany vládní koalice, poškodily miliony českých občanů tím, že nebudou mít na auta. Je to tak.
Ale já tady mám návrh, co s tím. Poslední možností, jak toto opatření zvrátit, bude totiž hlasování v Radě ministrů životního prostředí Evropské unie, což je sice nedostatečné, protože opatření životnímu prostředí nepomůže, ale ohrozí hospodářství a sociální stabilitu, ale proto by podle mě, protože je tam ještě to jedno hlasování, tak by o něm měli jednat a) podle mě i ministři těchto resortů, což by vláda měla prosadit, měla by to prosazovat, no a hlavně by ministr životního prostředí měl hlasovat proti a přesvědčovat ostatní v Evropské unii. Vy říkáte, že Česká republika bude mít nějaký vliv v rámci předsednictví, předsednictví v Radě Evropské unie teď bude od příštího měsíce. Já říkám, že žádný vliv Česká republika na nic mít nebude. Tak se ukažte, tak se ukažte! Hnutí SPD vyzývá českou vládu, aby její zástupce hlasoval proti tomuto návrhu a aby se v rámci českého předsednictví Rady Evropské unie pokusila přijetí tohoto návrhu zcela zablokovat. Tak ukažte, co umíte, zablokujte to. Na tomto příkladu je naprosto jasně vidět, že závazky vyplývající z členství v Evropské unii České republice a našim občanům evidentně škodí, a vláda Petra Fialy tomu pouze servilně přikyvuje, protože to není česká vláda. Občané vám, už spousta občanů, a to nejsou jednotlivci, obrovské množství občanů vám přezdívá, že jste ukrajinská vláda a premiér Petr Fiala je ukrajinský premiér, a já s tím musím souhlasit, je to tak. Je to tak, protože na české občany nemáte energii, nezbývá vám energie na české občany a pomáháte Ukrajincům, na české občany kašlete, a když už nějaký čas zbývá, tak tady ministr práce a sociálních věcí Jurečka ztrácí čas tím, že připravuje přejmenování ministerstva. To je neuvěřitelný výsměch všem občanům České republiky.
Takže já navrhuji tyto dva body a prosím Poslaneckou sněmovnu o schválení. Je to na poslancích vládní koalice, ti tady mají většinu, protože - a teď se to v tom hlasování ukáže - jestli tedy chcete řešit zdražování, nebo ne - už je pozdě, vy už to neřešíte, už půl roku je pryč a už vám ujel vlak a my na to téma tady upozorňujeme už od zimy. Jenom bych ještě zdůraznil, že už máte většinu v této Poslanecké sněmovně tři čtvrtě roku. Skoro rok je po volbách, kdy tady máte většinu, a nenavrhli jste ani jeden zákon i ve srovnání s ostatními zeměmi i v rámci středoevropského regionu, který by plošně a v zásadě pomohl českým občanům se zdražováním. To je prostě fakt a všichni občané to cítí na svých peněženkách.
Bohužel, situace už bude jenom horší, protože všechna tato opatření jste měli navrhnout v zimě, na jaře. SPD tady představovalo konkrétní návrhy, vy jste arogantně ty návrhy odmítali a teď už vám to proplouvá mezi prsty. Premiér Petr Fiala jezdí po zahraničí, místo aby se věnoval České republice. Jen minulý týden byl třikrát na zahraniční cestě, ale systémové návrhy proti zdražování na stole nejsou.
A s automobily, s tím zákazem spalovacích motorů - já vás upozorňuji, že to je obrovský problém, protože český průmysl je závislý na automobilovém průmyslu, pracuje tam obrovské množství českých občanů a generuje to i velké příjmy pro Českou republiku, takže to není jen o zaměstnanosti, to také - to je velmi důležité - že lidé budou přicházet o práci. Europoslanci, vládní poslanci, hlasují za zákaz spalovacích motorů, takže budou jenom dvakrát, třikrát dražší elektromobily, na které řada občanů nebude mít peníze. A máte vůbec domyšleno, co to udělá se zaměstnaností v České republice? Co to udělá s příjmy pro Českou republiku? Co to udělá s životní úrovní v České republice? Já myslím, jak tak znám poslance vládní koalice, oni hlasují jenom od boku, nemají to promyšlené, koncepce a strategie chybí, nebo hlasují pouze podle diktátu, co vám navrhují shora, což jsme viděli u volby Rady České televize, když jste si ofocovali volební lístky nebo jste si je vzájemně ukazovali, na to se ještě dostaneme zítra, samozřejmě, to bude ještě zítřejší téma. Zavádíte si tady mezi sebou severokorejský model, to znamená, z tajné volby jste udělali veřejnou, naštěstí jenom sami pro sebe zatím, ale to je vaše pojetí demokracie. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní přečtu další dvě omluvy, které přišly, a to od paní poslankyně Jílkové, která se omlouvá dnes mezi 17. hodinou až do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pan poslanec Ondřej Benešík se omlouvá do 15.30 z pracovních důvodů.
Nyní dvě přednostní práva k pořadu schůze. Nejdříve pan místopředseda Havlíček, následně se připraví paní předsedkyně Schillerová a pak ještě několik dalších přihlášených. Prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, rád bych zařadil tři body. Postupně je představím a vysvětlím důvod, proč je žádám zařadit na dnešní jednání.
Podpora energií. Možná jsme zaregistrovali to, že jednotlivé země se začínají předhánět v energetické podpoře. Jenom za posledních pět dní se přihlásily k podpoře Španělsko a Portugalsko, a to ve výši 200 miliard korun. To je rámec, který si nechaly schválit v rámci Evropské komise na takzvaný iberský trh, konkrétně 150 miliard korun Španělsko a 50 miliard korun Portugalsko. Jejich cílem je vytvořit nástroje pro to, aby se energie na trzích těchto dvou zemích neprodávala za více než 40 eur za megawathodinu, a to v následujících šesti měsících. Jenom pro dokreslení, je to přibližně pětinásobně menší cena, než je dnešní cena na spotu v České republice.
Pokud jste zaregistrovali, Rakousko dnes přišlo s návrhem rámce 700 miliard korun, ještě jednou opakuji, 700 miliard korun, a to zejména na podporu sociální a dále na podporu podniků. Jenom připomínám, že Rakousko již před několika měsíci zavedlo plošnou podporu speciálním příplatkem pro všechny domácnosti.
Už jsem zde minule zmiňoval Německo, které kromě podpory pohonných hmot příspěvkem 4 až 8 korun na litr a speciálního motivačního tarifu pro všechny cestující veřejnou dopravou v Německu rovněž vyplácí plošně speciální příplatky na úrovni 300 eur pro každou rodinu, respektive dalších 100 eur pro rodiny s dětmi. A současně Německo již před několika měsíci zavedlo opatření, a to snížení na polovinu poplatků za obnovitelné zdroje.
A k tomu míří moje dva body, už tradiční, takřka co čtrnáct dní to zde představuji a do doby, než bude připravena účinná energetická pomoc, tak tak činit budu, protože zatím to, co připravuje vláda v rámci jakéhosi speciálního úsporného energetického tarifu, úplně důvěru nebudí - nejenom tím, že každý z ministrů říká jiné cifry, kolik se tedy do té podpory dá: nepletu-li se, ministr průmyslu a obchodu uvažuje, že by to mělo být mezi 16 až 25 miliardami, ministr školství v neděli zdvihl dokonce částku 50 miliard eur, ale neví se, jestli to bude tarif na aktuální ceny, jestli to bude speciální tarif vázaný na zvýšení ceny, jestli to bude zastropováno nějakou spotřebou domácnosti, od kdy to bude, jakým mechanismem se to bude vyplácet a všeobecně to je extrémně komplikované řešení, které není nikde ve světě vyzkoušeno. Netvrdíme, že se nedá něco podobného vymyslet, ale proč jdeme touto komplikovanou cestou, když můžeme využít zjednodušený nástroj, a to snížení plateb za obnovitelné zdroje, což pro firmy a domácnosti činí ročně 19 miliard korun. To by bylo za předpokladu, že by se odpustily stoprocentně tyto platby, ale dokonce my můžeme jít takzvaným záporným tarifem, což by fakticky znamenalo, že si vláda určí přesně výši příspěvku pro danou domácnost, případně pro firmu. Je to jednoduché, je to rychlé a je to do značné míry i symbolické, protože nikdo dnes nepochopí, že má platit za solární tunel, když máme energetickou krizi.
K tomu prosím bych zařadil tyto dva body - je to konkrétně bod 69, paní předsedkyně, návrh na vydání zákona o podpoře obnovitelných zdrojů, a současně bod číslo 70, a to je návrh na vydání zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, a to z důvodu, že současně i navrhujeme, kde a jakým způsobem je možné využít financování odpuštění těchto plateb. Nejen že lze využít samozřejmě jiných zdrojů, ať už zdrojů rozpočtových, případně zdrojů ze společnosti ČEZ přes dividendu, pak ale zde máme zdroj Modernizačního fondu, a to takový, že než tam peníze z Evropské komise doputují, je možné touto změnou zákona využít tyto zdroje a částečně tím zaplatit tento podpůrný nástroj.
Třetí bod, který bych chtěl dnes navrhnout, je bod, který jsem nazval následovně: je to Informace o prodeji nemovitostí a firem ve státním vlastnictví. Hned vysvětlím, o co se jedná. Ještě před koncem roku jsme varovali před tím, aby se nevyprodával žádný majetek, aby se nevyprodávala státní aktiva, aby se neargumentovalo tím, že potřebujeme finance, aby se nepředkládaly příběhy ze zahraničí, a s určitou dávkou nadsázky jsem tehdy sdělil, že šíbři a různí kmotři nepochybně jsou už na značkách. Prostě nechtěli jsme se vrátit o dvacet, dvacet pět let nazpátek, do doby, kdy jsme zprivatizovali rafinerie, kdy jsme zprivatizovali přepravu plynu, kdy jsme zprivatizovali distribuci plynu, kdy jsme zprivatizovali nákupy a prodeje plynu čili obchodování, a doby, kdy jsme nešťastně zprivatizovali ČEZ, protože i díky tomu dnes nemá vláda prakticky žádný manévrovací prostor pro to, aby se cokoli dělo s velkoobchodními cenami energie. Druhá věc je, co lze dělat s tou takzvanou regulovanou složkou, ale to je to, co jsme zde řešili už mnohokrát.
Ano, zaslechli jsme od představitelů vlády, že je v hledáčku, že by se možná prodala Česká pošta, že by se možná prodaly České dráhy, několikrát se zde diskutovalo ČD Cargo, které jsme my za našeho působení tvrdě odmítli. Ano, už v té době byl zájem o to, aby se zprivatizovalo ČD Cargo. Jsme přesvědčeni, že to není cesta. Naopak, cílem je dneska maximálně tlačit na ziskovost tohoto přepravce a řekli jsme i, jaký bude scénář. Scénář jsme odhadli takový, že se bude nejdříve statečně argumentovat tím, že nám chybí peníze, potom se zlikvidují klíčoví lidé a poté se ukážou zahraniční příklady.
Co se týká výměny personálu, cunami již nastalo, schválením zákona o státní službě si vláda otevřela prostor pro to, aby si dosadila lidi, které potřebuje. Pod krycím názvem deagrofertizace dnes odcházejí kvalitní lidé z jednotlivých úřadů, ale samozřejmě, vláda na to právo má. Po včerejším zasedání předsednictva TOP 09 a následného sdělení paní předsedkyně, ať už TOP 09, nebo Poslanecké sněmovny, které zní: "Odstranění strukturálního deficitu vyžaduje trvalá opatření, ale stejně tak se musíme zabývat možností prodeje majetku státu, který není podstatný pro vykonávání jeho hlavních funkcí, a to jak nemovitého, tak firem v částečném vlastnictví, to přinese příjmy pro stát." Takže druhý bod, který jsme předpokládali, už byl rovněž naplněn. Teď ještě očekáváme, že se začnou rozkládat a vykládat příběhy ze zahraničí, kterak kde takové firmy fungují zcela na privátní bázi. Protože to považujeme za zásadní věc, za důležitou věc a za věc, kterou schválil člen pětikoalice, a protože to bylo i prezentováno předsedkyní Poslanecké sněmovny, tak bychom chtěli slyšet, jaký záměr tedy vláda fakticky má, jestli to skutečně je na stole, které typy společností, nemovitostí, podniků uvažuje prodávat, v jakém časovém horizontu?
Děkuji. A co se týká jednotlivých bodů, prosil bych je na zahájení dnešní schůze. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová To znamená v pořadí, tak jak jste je zmínil - první, druhý, třetí, chápu to tak správně? (Ano.) Dobře, děkuji.
Další přihlášená s přednostním právem je paní předsedkyně Schillerová, dále se hlásí pan ministr Stanjura. Prosím, paní předsedkyně, máte slovo. (Předsedkyně Schillerová dává přednost ministru Stanjurovi, který chce reagovat na právě řečené.) Tak jestli jste se takto dohodli, tak poprosím, a děkujeme asi za možnost reakce. Prosím, máte slovo.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za přednost, abych mohl v krátkosti zareagovat. Tento čtvrtek jsem bohužel v Lucemburku na ECOFINu, ale na kterékoli z příštích interpelací vám rád odpovím. Myslím, že nic z toho, co jste tady maloval, se nechystá. Že je zbytný státní majetek, tím se nijak netajím. Uvedl jsem to tady při nástupu do funkce, že zejména co se týče nemovitého majetku, tak bych chtěl usnadnit převod tohoto majetku na kraje, obce a města v případě, že tyto samosprávy předloží smysluplné projekty a využití toho majetku. Na tom se nic nemění. To, že bychom plánovali nějakou privatizaci, která by měla zásadní dopad do příjmů státního rozpočtu, to určitě ne. Žádnou privatizaci Carga, Českých drah a České pošty nechystáme. Pořád se točíme podle mé jedné odpovědi na dotaz, který jsem dostal, jestli si umím představit - jsem říkal, teoreticky si to umím představit - že se nějaký menšinový podíl prodá přes burzu, a to je všechno. To byla jedna odpověď na jednu konkrétní otázku. Není to ve vládním programovém prohlášení, bylo to dávno před volbami. Nic takového tam není.
Chtěl bych jenom připomenout, že pan místopředseda Havlíček byl ten, který chtěl vyprodat ze Státních hmotných rezerv kovy jako nepotřebné. Dneska nás cvičí v tom, jak je třeba Státní hmotné rezervy doplňovat. Myslím, že byste si měl vybrat a mít stejný názor, ať už sedíte v opoziční, nebo ve vládní lavici. Vy jste navrhoval úplně to samé, úplně něco jiného než dneska. My jsme tomu zabránili. A nechystáme se, můžu vás uklidnit, prostřednictvím paní předsedkyně, nechystáme se rozprodávat kovy ze Státních hmotných rezerv, které vy jste navrhoval a zdůvodňoval, že jsou velmi bezcenné, že se tam zbytečně válejí a že by ty peníze mohly být použity. Mohl bych připomínat, jak jste vyprášili privatizační fondy, další rezervní fondy, ale to nemá žádný smysl. Nicméně nemalujte tady příběhy, že se něco chystá a vy tomu chcete zabránit. Nic takového se nechystá.
Ano, jsou případy, kdy si myslím, že bylo rozumné prodat menšinový podíl, který vlastní stát. Uvedu jeden konkrétní případ. Vysvětlete mi někdo, proč má stát menšinový podíl ve firmě, která vyrábí radiátory. Vysvětlete mi to. Navíc tam není dlouhodobá... Zatím se nenašla shoda s ostatními majiteli, kdy zhruba třetinu má stát, třetinu má EBRD a třetinu mají soukromí majitelé, takže není ani shoda, že by se z toho vyplácely dividendy. Dividendy se z toho nevyplácejí, ten problém jen zatěžuje. Pokud se mi povede najít shodu s ostatními vlastníky, určitě přijdu s projektem privatizace tohoto menšinového podílu na vládu. Není to priorita, není to to, co bychom řešili osm hodin denně. Ale to je konkrétní případ, na kterém bychom se mohli shodnout, že vlastně nevidím žádný důvod vlastnit menšinový podíl v této výrobní firmě, z něhož stát nemá žádné výnosy. To přece není politická věc, to je věc naprosto praktická. Nic z velkých státních firem, o kterých jste mluvil, nic z toho se nechystá.
Ale zaznamenal jsem výrok vašeho předsedy, že by bylo třeba dobré vykoupit 30 % ČEZu, to říká váš pan předseda. Tak nejdřív se domluvte uvnitř ANO, jestli budete navrhovat nebo nenavrhovat nějakou privatizaci, nebo naopak výkup, a pak se o tom seriózně bavme. Takhle vlastně nevím, jestli ty kovy podle vašeho názoru, pane místopředsedo, máme prodávat, nebo nemáme. My je prodávat nechceme na rozdíl od vás, který jste je prodat chtěl. Jinak to považuji za zbytečné, aby byl bod na plénu. Nicméně říkám, na příštích interpelacích, pokud nebudu v zahraničí na ECOFINu, vám rád odpovím, třeba i podrobněji, případně mi pošlete písemnou interpelaci, rád odpovím aspoň za tu část, která se týká rezortu Ministerstva financí.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní se hlásí s přednostním právem pan místopředseda Havlíček a paní předsedkyně s tím souhlasí. Prosím.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji panu ministrovi financí za objasnění. Jsem rád, že tak nesmýšlí. A ano, je pravda, že jsem reagoval, pane ministře, na váš rozhovor před půl rokem, kdy tam skutečně padlo to, že České dráhy, případně Česká pošta by mohly být v hledáčku vlády ve smyslu určité privatizace. To je jedna věc.
Já bych na to nereagoval, ani na ten starší rozhovor, konečně to jsem mohl otevřít kdykoliv, ale já jsem reagoval na to, že včera významná vládní strana TOP 09 přišla s tímto prohlášením, které dnes prezentovala paní předsedkyně této strany, kde toto opětovně zopakovala, a protože to je na stole několik hodin, konečně píšou o tom dnes i některá média, tak jsem tento bod chtěl otevřít a chtěl jsem slyšet jasný názor, za který děkuji.
Co se týká ČEZu, tam je to přesně opačně. My nechceme ČEZ privatizovat. My tvrdíme, že privatizace v devadesátých letech byla nešťastná ve smyslu toho, že 30 % vlastní privátní subjekty a 70 % stát, že se tam nedá udělat prakticky nic. Ve smyslu strategických rozhodnutí je to nešťastné a dnes nám to brání, a i vám, pane ministře, v celé řadě důležitých rozhodnutí. Ale to nedávám dnes nikomu za vinu, jen pouze konstatuji, že to bylo špatně. A to, že by bylo správné se pokusit ČEZ získat pod vyšší stupeň kontroly, ano, je náš dlouhodobý názor. Teď je jenom otázka, jakým způsobem to udělat - nikoli tím přímým výkupem 30 %, to by bylo přes 200 miliard korun. Varianta je využít různé scénáře - takzvaný čistý nebo špinavý ČEZ, rozdělit ho na výrobu, na obchod a nad výrobou získat stoprocentní kontrolu. Ano, toto je náš záměr, toto je náš názor. A kdybychom dneska byli u vlády, určitě budeme usilovat o to, abychom získali stoprocentní podíl nad ČEZem - výrobou. Jakým modelem to udělat, toť věc druhá. Variant je několik.
A poslední věc, co se týká těch nešťastných ingotů ve Správě hmotných rezerv. Ano, mám názor stále stejný, pane ministře. A když si necháte udělat rozbor, co tam vlastně leží, jak dlouho to tam leží, někdy i třicet let, jsou to ještě ingoty ze sovětské doby. V době, kdy firmy potřebují slitiny, nikoli tento surový materiál, který je nevyužitelný, je lepší tento materiál prodat, získat za něj - tenkrát to bylo v tržních hodnotách mezi 2 až 2,5 miliardami korun - a ty zdroje alokovat do něčeho důležitějšího, opět do Správy hmotných rezerv. Jestli by to byly potraviny nebo nějaké energetické komodity, to je věc druhá. Ale prosím, nechme si udělat rozbor toho, co se s tím dá dělat, či nikoli, a dojdete určitě k podobnému závěru. Ingoty dnes nemají žádný velký význam, až na absolutní výjimky, a proto je lepší tuto část Správy hmotných rezerv prodat a alokovat ji do potřebnějších věcí. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Kdo další se hlásí s přednostním právem, je pan ministr financí, pan Zbyněk Stanjura. Pane ministře, máte slovo.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji. Mně by určitě stačila faktická, ty teď nejsou možné, tak já nebudu na mikrofon říkat, co vláda chystá nebo nechystá, myslím si, že to není potřeba. Jenom jedna řečnická otázka, řečnická: osm let jste byli ve vládě, osm let hnutí mělo na starosti Ministerstvo financí, za osm let jste například k získání nějakého většího vlivu ve společnosti ČEZ neudělali vůbec nic. Sotva jste vyměnili lavice, už nám dáváte plno nevyžádaných rad, co v tomto směru máme dělat. Co jste udělali vy za těch osm let? O kolik jste zvýšili vy, když je to taková dlouhodobá priorita, jak jste právě řekl, pane místopředsedo, dlouhodobá priorita, co jste v tom udělali? Já odpovím za vás, protože je to řečnická otázka - vůbec nic.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane ministře. Jsme u pořadu schválené schůze. Nyní se s přednostním právem přihlásila předsedkyně Poslanecké sněmovny, paní Markéta Pekarová Adamová. Paní předsedkyně, máte slovo.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji za slovo, paní předsedající. Budu jenom stručně reagovat na návrh bodu programu, který tady zazněl od pana místopředsedy Havlíčka. Opravdu jsem ráda, že si všímáte usnesení, která dnes - opravím vás - nikoliv včera TOP 09 na svém předsednictvu přijala. My tam přesně píšeme taktéž to, že je k diskusi začít řešit, zda stát skutečně má vlastnit to, co vlastní, provozovat to, co provozuje. Jako klasický příklad se uvádí vaření piva. Já se skutečně nedomnívám, že stát jej má vařit, a také si nemyslím, že máme provozovat hotel a podobné záležitosti.
Je to určitě k debatě, abychom dotáhli privatizaci některých podniků, ale skutečně chceme otevřít tu debatu. Já si vážím toho, že vy byste už ji rovnou přenesl sem do Poslanecké sněmovny a že jste takto horlivý, nicméně, prosím, a v tomhle směru i vás ostatní, nechte nejdříve, ať si to probereme v koalici. My určitě o tom budeme debatovat a pak se případně dostanete na řadu k té debatě i vy z opozice, kteří jste měli tolik let možnost s tím něco dělat, aniž byste tak učinili. Takže věřím tomu, že nečekáte, že to teď bude záležitost několika dnů, hodin, ale je to otázka opravdu jednání do budoucna. Budeme ale rádi, když i vy potom s námi tu diskusi povedete, tomu se samozřejmě vůbec nebráním.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní předsedkyně, a prosím dalšího přihlášeného, a to je s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová. Máte slovo, paní předsedkyně.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji. Já jenom stručně zareaguji. Určitě ji povedeme, paní předsedkyně, tuto debatu, prostřednictvím pana místopředsedy, protože já si myslím, že má si stát nechat pivovar, který je jeho rodinným stříbrem, ale díky tomu, že tam hospodaří stát, tak je v černých číslech. Já si myslím, že si má nechat hotel Thermal, který se stal kulturním světovým stánkem a hostí každý rok Mezinárodní filmový festival. To všechno si myslím a myslím si, že úplně všechno by si stát měl nechat, protože ty doby, kdy stát byl připraven, byl připraven o kde co, doufám, že jsou za námi. A my budeme velmi pečlivě na to dohlížet.
A teď prosím k bodu, který chci načíst. Opakovaně, protože to nevzdám, žádnou schůzi to nevzdám, opakovaně dovolte, abych požádala o zařazení na program schůze sněmovní tisk 158 a sněmovní tisk 184 - a odůvodním je oba naráz: snížení DPH na energie a pohonné hmoty. Můj kolega, místopředseda Sněmovny Karel Havlíček hovořil o masivní pomoci Rakouska, která se odehrává v těchto dnech poté, co Rakousko už velice zásadním způsobem snížilo například daně, některé vybrané, tak nyní masivně pomáhá. Ta pomoc je skutečně ve výši 700 miliard korun a cílí to plošně napříč společností na skupiny ať už seniorů, rodin s dětmi a dalších. Já chci připomenout jednu věc, kterou tady nevím, jestli můj kolega Karel Havlíček řekl. Rakousko má zadlužení 83 % HDP. Česká republika na konci roku 2021 měla 41,9 % HDP i poté, co jsme museli pomáhat v rámci covidu, v rámci zdravotní a ekonomické krize. Pořád to bylo méně, než když jsme přebírali od ODS a koalice SPOLU finance v roce 2014, dvojnásobné zadlužení a masivní plošná pomoc a víte, kolik mají inflaci? Inflaci mají 7,1 %. Tak jenom abychom si to řekli všechno natvrdo. To znamená, že Česká republika, a to je známý fakt, který víme, dle informací EUROSTATu z dubna 2022, nemáme zatím novější data, potýká se s třetí největší inflací z celé Evropské unie. Víme, že teď včera nebo před včerejškem Český statistický úřad zveřejnil aktuální čísla: 16,2. A já si myslím, že není možné to házet jenom na jiné, není možné to házet na válku na Ukrajině - určitě válka na tom nějaký podíl má, to my nezpochybňujeme, ale s následky války na Ukrajině se potýkají i další státy a ty nemají tak vysokou inflaci. Mohla bych to tady teď číst, ale nechci zbytečně prodlužovat toto jednání. Když bych tady teď vybírala ty jednotlivé položky, potraviny - absolutní drama, nárůst cen potravin. Mohu to tady vzít po položkách, to už jsou opravdu částky a jenom základní potraviny, které jsou neufinancovatelné pro určité skupiny, a nejsou to už jenom skupiny sociálně potřebných. Bydlení, vodné, stočné, skutečně ty základní potraviny, to je - vezměte si třeba jenom mouku, to zrychlení meziroční je skoro 65 %, mléko 42, vejce 33,8, máslo skoro 52 % a tak dále.
Co nám však ale klesá bezesporu podle čísel Českého statistického úřadu, tak je to reálná mzda, ta nám poklesla o 3,6 % a poklesla u více než 90 % domácností. Tento týden byly pohonné hmoty, konkrétně benzín, nejdražší v historii České republiky. Bohužel, nezlobte se, ale nevšiml si nikdo, že je tady slavný vládní Deštník. Přitom stačilo místo spotřební daně, té koruny padesát, která přesně, jak se vám z tohoto místa několikrát říkala, se ztratí na cestě ke konečnému spotřebiteli, a taky se ztratila, protože to nikdo nepoznal, nepocítil. Zeptejte se lidí, určitě také tankujete, zeptejte se, oni vám to řeknou. Stačilo místo této spotřební daně snížit DPH.
A přitom, když jsem se podívala - čekám, až co vláda schválí, abych byla spravedlivá - když jsem se podívala na první návrh rozpočtu na rok 2023, který předkládá Ministerstvo financí a poslalo ho na vládu, takže předpokládám, že o tom debatovalo - byť je to tedy nejvíc očesaný rozpočet, jaký jsem kdy viděla, který jenom obsahuje příjmy, výdaje a souhrnné částky jednotlivých kapitol - a podívala jsem se na výhled na léta 2024 a 2025, k tomu připočetla už schválený rozpočet 2022, a to nevím ještě, jak bude vypadat novela na rok 2022, tak jsme na 1 200 000 000. A co z toho mají občané? Co z toho mají firmy? Nemají z toho nic.
Takže to bude ještě velká a dlouhá debata a myslím si, že občané to vidí, když vidíte to ve všech různých průzkumech, ale já teď nemluvím o volebních modelech - protože já jsem je nepřeceňovala, ať jsme byli kdekoliv, nebudu ani nyní - mluvím o průzkumech, kde občané se propadají do chudoby, kde se domnívají, že vláda neřeší problematiku této inflace a těchto problémů. O těch mluvím a ty máme, každý týden se na nás valí z médií, ať se podíváte, kam podíváte. Vlastnické bydlení se pro mnoho lidí stalo nedosažitelným snem, zeptejte se mladých lidí. Teď nás čeká zřejmě zase zvýšení úrokových sazeb, uvažuje se snad, že se to může posunout až k 8 %, uvidíme, nechci předjímat, ale to je prostě v kombinaci se všemi těmito problémy, s inflací absolutně, absolutně nedosažitelné. A samozřejmě se prodražuje i nájemní bydlení. To není jenom tak, že když si nemůžete pořídit bydlení, tak půjdete do nájmu. Prostě i ten nájem musíte zaplatit a je to jedna z nejvyšších položek, které ta domácnost má.
Rekordní růst cen ohrožuje nejen příjmově nejslabší vrstvy obyvatelstva, ale jak už jsem řekla, je zasažena takzvaná střední vrstva. Fenomén růstu cenové hladiny sledujeme nejen v České republice, ale i v okolních státech, je to globální fenomén. Většina inflace je dovezené, takže my nemůžeme vinit vládu, ani tu předcházející, ani tu současnou, z inflace. My nenazýváme tuto inflaci 16,2 % Fialovou drahotou na rozdíl od inflace, která byla na konci roku 2021 něco přes 5 % a vy jste to nazývali Babišovou drahotou. Takže to nedělejme, buďme spravedliví, ale my se zlobíme na vládu, že s tím nic nedělá, že se schová za Deštník a tvrdí, že tady je nějaký deštník, který je značně děravý, ale lidé ho necítí. Necítí tuto reálnou pomoc.
My jsme navrhovali a navrhujeme už několik měsíců snížení DPH. Celá řada zemí k tomu přistoupila, celá řada zemí to udělala, samozřejmě ruku v ruce se zastropováním. Logicky, teď slyším, že to udělali v Polsku a ceny tam vzrostly - no tak logicky, když vzrostly ceny na burze, tak musí skočit ceny všude, ale pokud je to sraženo DPH, ta cena je nižší, pořád nižší než v zemích, které to nemají. Stejně tak samozřejmě tyto ceny, energií, pohonných hmot se nám propisují do všech ostatních cen. Proč nám rostou tak moc potraviny? Určitě naši experti na zemědělství by vyjmenovali další faktory, jako jsou ceny krmiv, ceny různých chemikálií a dalších věcí, ale základem jsou energie a pohonné hmoty. Každý potřebuje energie a každý musí jezdit a to se samozřejmě potom promítne do všeho a i různé země na to také různě reagují. Jenom pro zajímavost, já tady teď mluvím o DPH na energie a na pohonné hmoty, ale DPH na potraviny u nás je jedno z nejvyšších vůbec v okolních státech, takže i tady by byl prostor, aspoň u těch základních, zastropovat a snížit. Ale teď se bavím o snížení DPH na energii a na pohonné hmoty.
Mohla bych tady jmenovat pomoci dalších států, dovolte mi aspoň pár. Mluvila jsme o Rakousku, nebudu je vyjmenovávat všechny. Německo: míra inflace 7,8, míra zadlužení téměř 70 % HDP, přesto masivní plošná pomoc, snížení ceny pohonných hmot v důsledku zásahu vlády až o téměř 9 korun na litr, jednorázové dávky, příspěvky, zvýhodněná cena jízdenky 9 eur. Polsko: inflace 11,4, zadlužení téměř 54 %, snížení DPH na zemní plyn až na nulu, výrazné snížení DPH na pohonné hmoty, na základní potraviny a tak dále. Slovensko: 10,9 inflace, zadlužení přes 63 %, balíček opatření za téměř 1,3 miliardy eur, zastropování ceny elektrické energie do konce roku 2024, ušetření až 12 000 korun jednotlivým domácnostem, zvyšování přídavku na dítě a daňového bonusu a současně dostane jednorázový příspěvek značná část domácností. O Rakousku jsem už mluvila. Chorvatsko: 9,6 inflace, zadlužení téměř 80 % DPH. Opatření: výrazné snížení DPH na dávky tepla, snížení DPH u plynu, snížení DPH na tuhá paliva, jednorázový příspěvek, maloobchodní stropy pro benzin a naftu, snížení spotřební daně na benzin a naftu, omezení marží u cen pohonných hmot a tak dále. Francie - pozor, to je největší pecka - inflace 5,4 %, zadlužení 112,9 % HDP, 112,9 % HDP! A jejich pomoc? Zvýhodněný tarif na plyn, státem vlastněná společnost prodává elektřinu pod tržní cenou, růst cen elektrické energie limitovaný, jednorázová dávka pro téměř 38 milionů lidí, příspěvek na pohonné hmoty a tak dále.
Mohla bych pokračovat, nechci, abychom tady ztráceli drahocenný čas. Musíme dnes schválit - a věřím, že se to podaří - v legislativní nouzi velmi významné zákony, ale já si dovoluji toto, také důležité, navrhnout zařazení těchto dvou tisků jako první a druhý bod jednání dnešní schůze, když to nebude schváleno, tak jako první a druhý bod jednání v pátek. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a nyní bych prosil dalšího přihlášeného. S předností již nevidím nikoho, tak prosím pana poslance Igora Hendrycha. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Igor Hendrych: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vážená paní ministryně, navrhuji na dnešní jednání zařadit bod Financování sociálních služeb z kapitoly 313 MPSV v roce 2022 a navrhuji, aby byl zařazen po všech mých předřečnících na konec bodů, které byly nyní vysloveny nebo navrženy.
O co jde - zdůvodnění mého návrhu. Já už jsem 29. 3. z tohoto místa upozorňoval na to, že sociální služby, respektive jejich financování z kapitoly číslo 313, jsou hrubě podfinancovány. Už v době, kdy byl schvalován státní rozpočet, dostali z této kapitoly, ze které se hradí primárně mzdy a platy v sociálních službách a částečně provoz, dostali poskytovatelé zhruba o nějakých 20 % méně, než požadovali, respektive o 20 % méně, než je reálné pro ně, aby mohli fungovat. V té době to dělalo zhruba nějakou 1 miliardu, možná 1,5 miliardy, do toho nám vstoupila samozřejmě energetická krize a tak dál a v současné době podle analýzy dvou institucí, kterými jsou Asociace poskytovatelů sociálních služeb a také komise rady Asociace krajů České republiky pro sociální věci, nám z těch analýz vyplývá, že nám aktuálně chybí v sociálních službách zhruba 4,5 miliardy korun. Myslím si, že situace je velmi vážná, protože poskytovatelé se na mě obracejí - nejenom na mě, já jsem zároveň kromě poslancem i krajským zastupitelem, ta data mám z Moravskoslezského kraje, tedy mimo jiné, nejen z Moravskoslezského kraje, ale odtamtud, poskytl mi je náš pan hejtman, který je zároveň také poslanec - a z nich vyplývá, že poskytovatelé v podstatě jsou schopni v uvozovkách přežít, jsou schopni financovat mzdy a platy zhruba do července, někteří říkají do srpna, někteří říkají do září. To znamená, že za velice krátkou dobu již budou bez peněz a bez toho, aby mohli vyplácet mzdy svým zaměstnancům.
Osobně, už jsem to tady jednou zmiňoval, si nedokážu představit, že by stát ve svých organizacích, které zřizuje, nebo přímo na ministerstvech a tak dál, že by neměl pro konkrétní rok plánované prostředky na platy státních zaměstnanců až do konce roku. Bohužel, v sociálních službách tomu tak aktuálně je a ta situace je opravdu velice, velice tristní.
Řeknu vám ještě další takovou věc, která se toho týká. V podstatě máme tady už relativně dost seniorů, kteří přicházejí v rámci uprchlické krize z Ukrajiny, kteří jsou uživateli pobytových sociálních služeb, a ty pobytové sociální služby na ně nedostaly do dneška z ministerstva žádný příspěvek. Hovoří se o tom, že má být vypsán nějaký dotační titul, ale žádný titul zatím ještě vypsán nebyl a v podstatě i úhradu těchto služeb hradí zřizovatelé, což také není asi ideální z hlediska jejich ekonomiky a udržitelnosti jejich fungování.
Já jsem na svou ústní interpelaci, kterou jsem tady vyřkl 28. 4., dostal od pana ministra v té samé věci, tedy ve věci financování sociálních služeb, od pana ministra odpověď, kterou považuji za velmi vágní, a přiznám se, že jsem poměrně konsternován tou odpovědí, protože je to zhruba na jednu polovinu formátu A4 a z toho je tam relevantní možná jedna věta. Já ji přečtu: "V rámci působnosti mého rezortu budu usilovat o vyjednání co nejpříznivější alokace určené na podporu poskytování sociálních služeb." To je výborná formulace, ale velice, velice neurčitá a velice, velice vágní.
A tohle je mimochodem také důvod, proč bych rád, aby tento bod byl na dnešní jednání zařazen, abychom se dozvěděli, jak konkrétně a kdy se tahle situace bude řešit, protože je podle hnutí ANO neudržitelná. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Ještě vás poprosím jenom - jedná se o financování sociálních služeb a je to číslo bodu prosím jaké?
Poslanec Igor Hendrych: Dejme to jako bod číslo 3 dnešního jednání, můžeme navrhnout, a jmenuje se to Financování sociálních služeb z kapitoly 313 v roce 2022.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Bod číslo 3 dnes, děkuji.
Poslanec Igor Hendrych: Také děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Další, kdo je přihlášen, je pan poslanec Patrik Nacher. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Patrik Nacher: (Poznámky z pléna.) Děkuji, pane místopředsedo. Koukám, že to má velký úspěch, ještě jsem ani nestačil nic říct.
Dámy a pánové, já vás vítám u poslanecké telenovely, která se týká novely živnostenského zákona, je to tisk 41, bod 56. Já už se to tady posedmé snažím prosadit na program. Vždycky při představování toho bodu jsem vám řekl jednotlivé věci, jednotlivé argumenty. Znovu připomínám, že ta věc se týká regulace nebo definování pravidel pro krátkodobé ubytování. Týká se to zejména Prahy, tomu já rozumím, nicméně my, pražští poslanci, to nemůžeme řešit nijak jinak než změnou zákona. Jednou se ten zákon změní, pak už nás v této konkrétní věci neuvidíte. Nicméně tím, že se to neustále odkládá, už to tady bylo minulé volební období, teď je to tady znovu, se prodlužuje ten marasmus, který teď je v centru hlavního města Prahy. Turisté se začínají vracet, do těch bytů se opět začínají vracet turisté s krátkodobým ubytováním. Opět je to až na výjimky zásadně bez pravidel, obtěžuje to majitele bytů, kteří tam skutečně bydlí, a i přesto, že tady prezentuju návrh, který vzešel ze Zastupitelstva Hlavního města Prahy, kde primátorem je Zdeněk Hřib za Pirátskou stranu a v koalici jsou tam TOP 09, STAN, Jenda Čižinský a KDU-ČSL, tak i přesto přese všechno já tady opakovaně narážím na to, že to nechcete doprojednat, protože už jsme to otevřeli a přerušili. Vy budete předstírat teď před komunálními volbami, že to řešíte, já budu ode dneška předstírat, že se vás tady snažím přesvědčit, protože je to zřejmě evidentně marné, nicméně já to tady budu předkládat neustále, protože si troufám říct, že to v prvním čtení tady zabere patnáct minut, déle ne, pak to půjde do výborů a ve druhém čtení, pokud tam s tím má někdo nějaký problém - a já jsem se o tom bavil na několika kulatých stolech tamhle se zpravodajem Vojtou Munzarem - tak pokud tam nějaký problém je, je možno načíst pozměňovací návrhy. Jinak je to opravdu, nezlobte se na mě, zbytečné zdržování. Čeká se na to, co přijde z Ministerstva pro místní rozvoj, kde se ale tomu věnují stejní úředníci, stejní legislativci, kteří už připravili tento návrh, takže já opravdu nevím, na co se čeká.
Stejně tak jsem vám tady při tom minulém představení tohoto bodu řekl, že se to netýká jenom Prahy, ale vesměs všech velkých metropolí, které navštěvují turisté. Když tamhle vidím kolegu Jakuba Michálka, tak zase musím říct férově, že už nějaký materiál na Ministerstvu pro místní rozvoj vznikl, on mi jej zaslal a směřuje správným směrem. Nicméně pokud my jako poslanci tady nedáme signál - a vy jste na ty signály - tak pokud my tady nevyšleme nějaký signál, že to skutečně chceme řešit, tak se obávám, že zůstane pouze u nějakého záměru. A já jsem vám tady i v tom představení přece říkal, že ideální je to řešit v momentě, kdy centrum Prahy je víceméně prázdné, kdy tady ti turisté nejsou, to byla ta doba covidová. Teď už se to zase vrací, to znamená, my jsme tu ideální dobu už minuli, ale stále si myslím, že má smysl to tady projednat. Bohužel už se nestihne tahleta letní sezona, takže lidé, kteří tím v centru města trpí, mají smůlu.
Takže já bych poprosil zařadit tento tisk 41, bod 56 - a já dám různé varianty - dnes na 18.30 na pevný čas, druhá varianta na 18.45, protože si troufám říct, že to skutečně za patnáct minut stihneme, třetí varianta v pátek jako první bod. Myslím si, že tady jde skutečně o dobrou vůli, tady nejde o nějaký čas, protože tohle zrovna není norma, kde by se to podle mě zdržovalo. Pak se to ukáže hlasováním a já čestně prohraju. Děkuju za vaši podporu.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Takže jenom zopakuji - za prvé dnes 18.30 pevně, za druhé dnes 18.45 pevně a třetí varianta v pátek jakožto první bod. Děkuji.
Dalším přihlášeným je pan poslanec Robert Králíček. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, i já jsem si dovolil přijít se svojí troškou do mlýna a již tradičně vás přicházím žádat o předřazení bodu číslo 26, sněmovní tisk 131, je to novela zákona o kybernetické bezpečnosti.
Jak jsem to již několikrát odůvodňoval, jedná se o evropskou směrnici, kdy by náš úřad NÚKIB měl certifikovat informační systémy státní správy. Je to novela, která již měla být implementovaná, a myslím si, že je na ní politická shoda. Zase, trvalo by nám to zhruba deset minut a bylo by vhodné ji schválit. Já bych to chtěl dát takovým dárkem na rozloučenou panu řediteli Řehkovi, než přejde na Generální štáb, abychom se s ním ještě rozloučili schválením této novely. Takže bych chtěl požádat předsedy koaličních poslaneckých klubů, aby zvážili tuto věc, která se týká současné vlády. Je to pozůstatek minulé vlády, ale není to nic konfliktního a je to věc, kterou potřebujeme, a říkám, je na deset minut. Myslím, že by to byl takový pěkný dárek na odchod pana ředitele Řehky.
Dovolil jsem si načíst tři alternativy. První je první bod dnes, druhá alternativa je první bod zítra a třetí alternativa je ve čtvrtek v 11 hodin. Je to na deset minut, je to opravdu jenom pouze implementace evropské směrnice. Děkuji za podporu.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, čili první bod dnes, druhá varianta první bod zítra a třetí varianta čtvrtek v 11 hodin. Číslo bodu 26, 131. Děkuji.
A další, kdo je přihlášen, je pan poslanec Aleš Juchelka. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Aleš Juchelka: Moc děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jdu jenom velmi krátce, ale o to s vážnějším přáním a s prosbou o vaši podporu. Jedná se o sněmovní tisk 231, což je novela zákona, která by měla navýšit příspěvek na mobilitu z 550 na 2 000 korun. Je to velmi důležité. Je slibováno Ministerstvem práce a sociálních věcí, respektive panem ministrem, už několik týdnů, že se připraví balíček pro zdravotně handicapované. Bohužel jsme svědky toho, že už i minulý týden tady tento balíček byl odkopnut na tento týden. Možná že něco vznikne, nicméně je velmi důležité, abychom přispěli tady v této bezprecedentní době, kdy se zvyšují pohonné hmoty, právě těm, kteří se nemohou hýbat nebo jejich ratolesti se nemohou hýbat, mají kartičku ZTP nebo ZTP/P, aby se mohli dostávat do stacionářů nebo aby se mohli... Já jenom poprosím, jestli... (Hluk v sále, obrací se k předsedající.) Já se moc omlouvám, ale...
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. Děkuji za klid. Sám jste si zjednal pořádek.
Poslanec Aleš Juchelka: Ano, mám váhu. Tak bych velmi požádal tuto Sněmovnu, poněvadž tento příspěvek byl navýšen naposledy v roce 2018 ze 400 korun na 550, a v tuto chvíli my navrhujeme příspěvek na mobilitu na 2 000 korun. Je to opravdu otázka deseti, patnácti minut, kdy to můžeme prvním čtením úplně jednoduše, protože si myslím, že bude napříč Poslaneckou sněmovnou shoda, abychom mohli podpořit všechny ty, kteří, jak říkám, jezdí do stacionáře třeba se svými ratolestmi nebo se svými blízkými, do různých pečovatelských domů nebo k lékaři, do škol a tak dále.
Navrhuji tento tisk, který je pod číslem 231, zařadit taktéž ve třech různých variantách, a to jako rychlovku, jako první bod této schůze. Poté vás poprosím, druhá varianta je v 17 hodin, jako pevný bod na 17. hodinu dnes, anebo potom v pátek na 10. hodinu dopolední. Moc děkuji za to a za všechny zdravotně postižené, kterým takto pomůžeme.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Ráda bych vám vyhověla, bohužel tento tisk ještě nemá splněny lhůty. Byl předložen 3. 6. a vláda má měsíc na to, aby ho posoudila, takže je mi líto.
Poslanec Aleš Juchelka: Nevadí, vláda s tím určitě bude souhlasit.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Tak jste si to natrénoval a příště už to půjde jako po másle, až tento tisk splní lhůty k projednávání.
Já se ptám, zda se ještě někdo hlásí s návrhem? Prosím, pan předseda Výborný, máte slovo.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vládo, kolegyně, kolegové, já bych rád jménem pěti předsedů poslaneckých klubů navrhl ještě jednu úpravu programu tohoto týdne, a sice konkrétně bod 74, sněmovní tisk 165 - senátní návrh zákona o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů souvisejících zařadit jako první bod po bloku z grémia načtených bodů v bloku prvních čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, jenom si zaznamenám, tedy jako první bod po bloku z grémia načtených prvních čtení, dobře, děkuji.
Ještě se někdo hlásí? Není tomu tak. Nyní bychom tedy přistoupili k hlasování. Všechny vás ještě odhlásím, než začneme hlasovat, a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.
A nyní budeme hlasovat o návrzích, které přišly z grémia. Pokud proti tomu nikdo nic nemá, hlasovali bychom jedním hlasováním. Přivolám kolegy z předsálí, počkáme, až se ustálí počet přihlášených. Zdá se, že počet přihlášených se nám již ustálil.
Jen zopakuji, že budeme hlasovat o návrzích, které přišly z grémia.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 68, přihlášeno 163, pro 163, proti nikdo. Návrh z grémia byl tedy přijat.
A nyní budeme pokračovat v dalším hlasování, a to načtených návrhů změn v programu schůze. Jako první je zde návrh pana předsedy Okamury. Navrhuje nový bod, který zní: Vláda Petra Fialy neřeší zdražování a poškozuje naše občany. Pan předseda ho navrhuje jako první bod dnes.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 69, přihlášeno 168 poslanců a poslankyň, pro 79, proti 84. Návrh byl zamítnut.
Dále je zde návrh opět pana předsedy Okamury. Navrhuje nový bod, který zní: Zákaz aut na benzin a naftu drtivě poškodí hospodářství České republiky a naše občany. Navrhuje to jako druhý bod dnes.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 70, přihlášeno 170 poslanců a poslankyň, pro 78, proti 63. Návrh byl zamítnut.
Nyní budeme hlasovat o návrhu pana místopředsedy Havlíčka, který navrhuje zařadit jako první bod dnes bod číslo 69, sněmovní tisk 153, což je vydání zákona o podporovaných zdrojích energie.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 71, přihlášeno 170 poslanců a poslankyň, pro 81, proti 83. Návrh byl zamítnut.
Nyní budeme hlasovat opět o návrhu pana místopředsedy Havlíčka. Jedná se o bod 70, sněmovní tisk 154, zákon o podmínkách obchodování s emisními povolenkami, a navrhuje ho zařadit jako druhý bod dnes.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 72, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 80, proti 83. Návrh byl zamítnut.
Nyní budeme hlasovat o návrhu opět pana místopředsedy Havlíčka, který navrhuje zařadit nový bod, který zní: Informace o prodeji nemovitostí a firem ve státním vlastnictví. Navrhuje ho zařadit jako třetí bod dnes.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 73, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 81, proti 84. Návrh byl zamítnut.
Nyní budeme hlasovat o návrhu paní předsedkyně Schillerové. Ta navrhuje, aby bod číslo 71, sněmovní tisk 158, což je vydání zákona o DPH, navrhuje ho zařadit jako první bod dnes.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 74, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 81, proti 85. Návrh byl zamítnut.
A nyní budeme hlasovat o návrhu pana poslance Hendrycha, který navrhuje nový bod, což je financování sociálních služeb 2022. Navrhuje ho jako bod třetí, a to na dnešní jednání.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 75, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 81, proti 77. Návrh byl zamítnut.
Já se ještě vrátím k hlasování paní předsedkyně Schillerové a jejího návrhu. Vy jste tam měla dvě varianty, takže navrhuji, abychom se k tomu ještě vrátili a hlasovali bychom o tom, že váš návrh, který se týká bodu 71, sněmovního tisku 158, vydání zákona o DPH, který navrhujete, aby byl zařazen na pátek jako první a druhý bod. Je to tak? (Předsedkyně Schillerová souhlasí.)
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 76, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 80, proti 84. Návrh byl zamítnut.
Nyní budeme pokračovat dalším návrhem, což já návrh pana poslance Nachera. Ten navrhuje, aby bod číslo 56, sněmovní tisk 41, zákon o živnostenském podnikání, byl zařazen dnes napevno v 18.30 jako první variantu, o které budeme nyní hlasovat.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 77, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 81, proti 32. Návrh byl zamítnut.
Nyní budeme hlasovat druhou variantu, a to je zařazení na dnes napevno v 18.45.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 78, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 80, proti 25. Návrh byl zamítnut.
A poslední variantou je zařazení bodu číslo 56, sněmovní tisk 41, na pátek jako první bod.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 79, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 80, proti 26. Návrh byl zamítnut.
Nyní budeme hlasovat o návrhu pana poslance Králíčka, který navrhuje zařadit bod číslo 26, sněmovní tisk 131, zákon o kybernetické bezpečnosti, ve třech variantách. Nyní budeme hlasovat o první variantě, navrhuje zařadit tento sněmovní tisk jako první bod dnes.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 80, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 65, proti 77. Návrh byl zamítnut.
Nyní budeme hlasovat o druhé variantě, a to je zařazení tohoto bodu jako prvního bodu na zítra.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 81, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 76, proti 61. Návrh byl zamítnut.
A nyní budeme hlasovat o třetí variantě, a to je zařadit tento bod na čtvrtek v 11 hodin.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 82, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 64, proti 64. Návrh byl zamítnut.
A posledním návrhem je návrh pana předsedy Výborného, který navrhuje zařadit bod číslo 74, sněmovní tisk 165, senátní návrh zákona o pobytu cizinců, jako první bod po bloku z grémia načtených prvních čtení. Je to tak, pane předsedo? Ano, děkuji.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 83, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 86, proti 76. Návrh byl přijat.
Nyní jsme se tedy vypořádali se všemi návrhy na změnu programu a budeme projednávat nyní vládní zákon o jednorázovém příspěvku na dítě, sněmovní tisk 242. Před projednáním právě tohoto vládního návrhu zákona o jednorázovém příspěvku na dítě, sněmovní tisk 242, zkrácené jednání, bychom podle § 99 odst. 5 měli posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání.
Otevírám rozpravu. Pokud se do rozpravy nikdo nehlásí, rozpravu končím a přistoupíme k hlasování. Přednesu návrh usnesení, ještě předtím přivolám kolegy a kolegyně z předsálí.
Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona o jednorázovém příspěvku na dítě, sněmovní tisk 242, ve zkráceném jednání." Nyní budeme hlasovat o návrhu tohoto usnesení.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 84, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 162, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Schválili jsme tedy návrh usnesení.
Nyní otevírám
Následující zahájení jednacího dne schůze
Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.