Pátek 3. června 2022, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)
Sloučená rozprava k bodům 6 a 7
(sněmovní tisky 55 a 56)
Požádám - ano, už máme i informace o přihlášených, první je přihlášený pan poslanec Karel Haas, dále pan poslanec Brabec a paní poslankyně Balaštíková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Haas: Dobré dopoledne. Vážená paní předsedkyně, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem se přihlásil proto, abych vám za skupinu poslanců napříč třemi politickými stranami představil a nějak srozumitelně lidsky vysvětlil obsah pozměňovacího návrhu, který je v informačním systému Poslanecké sněmovny nahrán pod sněmovním dokumentem číslo 847. To je ten důvod, proč jsem zde.
Nejprve tři takové obecné věci a pak vysvětlení - ono to zrovna tak hezky kulatě vyšlo - deseti opravdu věcných, konkrétních změn, které ten - pokud si to mohu dovolit říct slovo komplexnější - pozměňovací návrh přináší, tři ty obecnější věci.
Když jsme sněmovní tisk 55 procházeli, tak se přiznám, že ve skupině poslanců jsme měli poměrně značné obavy z jeho dopadu do praxe obcí a do podnikatelské praxe. Hned vysvětlím proč. Evropská směrnice poprvé přináší do České republiky, do českého prostředí, něco výrazně nového a výrazně nové vztahy mezi obcemi a výrobci v tom smyslu, že samozřejmě takové instituty jako provozovatele kolektivních systémů, to v odpadové legislativě známe, ale ten robustní nový systém vzájemných náhrad, finančních náhrad mezi výrobci a obcemi, respektive mezi provozovateli kolektivních systémů a obcemi, to je opravdu novinka, kterou přináší evropská směrnice, a je potřeba samozřejmě nějakým způsobem pokud možno odladit, aby tento nový systém fungoval co nejlépe jak pro obce, tak pro výrobce a pro provozovatele. To je první důvod.
Druhý důvod - a v tom jsme našli opravdu pochopení s Ministerstvem životního prostředí, já ještě v tom třetím bodu zasloužené poděkování pak řeknu - určitě tím pozměňovacím návrhem, a to může být, řeknu, nebo mohla by být obava některých z vás, protože ten pozměňovací návrh skutečně přišel až po projednání ve výboru, ale on reagoval - já to pak řeknu právě v tom třetím bodu - on reagoval mimo jiné i na tu velmi v dobrém slova smyslu a v uvozovkách bujarou debatu na výboru, tak neměníme - to podtrhuji třikrát - nijak věcný smysl a věcný záměr vládního návrhu, to opravdu podtrhuji třikrát.
A ten třetí bod, opravdu vysvětlení toho, proč ten pozměňovací návrh přichází až po projednání ve výboru - já nejsem členem výboru pro životní prostředí, jsem tady za skupinku poslanců, kde jsou členové výboru pro životní prostředí, takže obsah těch dobrých a kvalitních debat na výboru znám - tak opravdu společná práce s kolegy z MŽP - a teď řeknu jak ze sekcí MŽP věnujících se odpadové legislativě, tak s legislativci MŽP - opravdu příprava toho komplexního pozměňovacího návrhu tak, aby byl kladně odsouhlasen, a je kladně odsouhlasen legislativci MŽP, tak trvala, vyžádala si nějaký čas. Takže to je ten důvod, proč s pozměňovacím návrhem přicházíme až teď, a opravdu z mé strany, bez jakéhokoliv pochlebování paní ministryni, velké poděkování kolegům z MŽP, že spolupráci k hledání kompromisu - a ten kompromis je vždycky nějakým způsobem náročný pro obě strany - tak za to velké poděkování.
A teď už půjdu věcně, nemám těch deset bodů seřazených podle priorit, ale ti z vás, kdo pracujete se sněmovními dokumenty, jdu v zásadě podle paragrafů, jdu chronologicky padesát pětkou, vždycky pro přehlednost odkážu na paragraf vládního návrhu, do kterého pozměňovacím návrhem zasahujeme. Opravdu zdůrazňuji, není to řazení podle priorit, těch změn je celkem deset, a vysvětlím je nikoliv právnicky, ale pokusím se je vysvětlit úplně lidsky.
Změna první v § 8 v takzvané označovací povinnosti výrobců - přinášíme jednu změnu, která je plně v souladu s čl. 7 směrnice, a ta změna je, že takzvanou označovací povinnost mohou výrobci plnit nejen na výrobku samotném - dovedete si asi představit řeknu jisté drobné nebo rozměrově malé plastové výrobky - ale že mohou označovací povinnost výrobci plnit i na obalu tak, aby nedocházelo k žádné diskusi, k žádné debatě, k žádným právním sporům v českém právním řádu - tak opravdu to, co umožňuje čl. 7 směrnice, tím pozměňovacím návrhem přinášíme výslovně i do vládního návrhu, to znamená, označovací povinnost pro výrobce nejen na výrobku samotném, ale i na obalu. Změna číslo jedna.
Změna číslo dva, § 9 vládního návrhu, čl. 10 směrnice, takzvaná osvětová povinnost nebo povinnost k osvětové činnosti výrobců. Pozměňovacím návrhem přinášíme do vládního návrhu to důležité. Osvětová činnost není nic jiného než informovanost směrem k veřejnosti, takže pokud o něčem informuji, musím znát účel a obsah, o čem bych informovat měl, takže zase pozměňovacím návrhem zcela v souladu s čl. 10 směrnice přesně definujeme, co má být věcně obsahem oné osvětové činnosti výrobců.
Změna číslo tři, § 10, tam těch úprav společně s § 15 je asi nejvíce. V § 10 je schováno několik povinností, několik pravidel, takže ta třetí změna se týká reportovací povinnosti výrobců vůči Ministerstvu životního prostředí o množství odpadů. Podle vládního návrhu a v souladu se směrnicí mají výrobci povinnost každoročně informovat Ministerstvo životního prostředí o množství - opravdu o množstevních jednotkách - odpadů sebraných, teď to řeknu zjednodušeně, v rámci systému odpadového hospodářství na obcích. Ale uvědomme si, že výrobce má tuto reportovací povinnost, ta reportovací povinnost může být samozřejmě předmětem relativně nemalé nebo relativně významné finanční sankce, ale výrobce není ten, kdo by přece těmi daty sám o sobě disponoval. Čili to, co jsme doplnili do zákona, je v zásadě povinnost součinnosti obcí, opravdu povinnost součinnosti obcí, tyto údaje o množství odpadu sebraného v jednotlivých obcích výrobcům poskytovat tak, aby výrobci mohli - aby ten řetězec toku těch informací byl úplný - splnit svoji informační povinnost vůči Ministerstvu životního prostředí. A druhá věc, kterou jsme tam doplnili, je jakýsi korektiv toho - protože tu praxi, opravdu je to novinka, opravdu chceme nějakým způsobem zajistit, že fungovat bude i v českém prostředí - tak jsme doplnili jakýmsi korektivem, zdali ty údaje v nějaké míře detailů po výrobcích spravedlivě požadovat, což bude korektiv, který se obcí nějak nedotkne, bude to na posuzování orgánu státní správy v konkrétních individuálních případech.
Změna číslo čtyři: mohla z původního vládního návrhu nastat obava, zda v náhradě nákladů, která od výrobců bude směrem k obcím směřovat, aby řekněme nebyla nafukována nad rámec nějaké účelnosti, efektivnosti, takže tou změnou číslo čtyři do vládního návrhu - zase do § 10 - výslovně specifikujeme, že řeknu náhrada za obcí organizovaný sběr do sběrných nádob na směsný komunální odpad se bude týkat opravdu pouze společných sběrných nádob umístěných - to je výslovné doplnění - na veřejných prostranstvích tak, aby nějakým způsobem dostala náhradová povinnost směřující k náhradě ze strany výrobců obcím v tomto směru zcela jasná pravidla.
Změna číslo pět, ta si myslíme, že je možná tím nejpodstatnějším, ale ne jediným - proto říkám, jdu chronologicky, ne podle priorit. Změna číslo pět - byl to jeden z bodů, který byl předmětem mezirezortního připomínkového řízení jako jeden z nejvýznamnějších bodů. Kdo jste se sněmovním tiskem 55 a s vládním návrhem seznámen, víte, že nakonec se finanční náhrada ze strany výrobců směrem k obcím postavila na principu soukromoprávní náhrady, která by měla plynout ze smluv uzavíraných mezi výrobci, respektive provozovateli kolektivních systémů, a obcemi. Nešlo se nakonec cestou poplatků, byť to byl jeden ze silných pointů v mezirezortním připomínkovém řízení. Respektovali jsme tuto cestu, kterou ministerstvo považuje z nějakých důvodů za lepší, čili neměníme princip zesmluvnění. V původním vládním návrhu byla relativně krátká lhůta jednoho roku, do kdy mělo na území České republiky dojít k zesmluvnění 90 % obcí, ale pozor, pokrývajících 90 % obyvatelstva České republiky, což by znamenalo, že pokud by z jakýchkoli důvodů, debat - teď to uvádím jenom jako příklad, ne že bych takové signály měl - se tak zvaně šprajcla Praha nebo šprajclo hlavní město Praha, tak by tato povinnost nikdy nemohla být splněna, a byla tam opravdu relativně velmi krátká lhůta jednoho roku. Vezměte si počet obcí v České republice, 6 200, 6 300 obcí - nechytejte mě, prosím, úplně přesně za tu číslovku - takže tuto povinnost zesmluvnění samozřejmě v souladu se směrnicí v zákonu necháváme, ale pod pozměňovacím návrhem ji rozkládáme do tří let a do tří hodnotových milníků. Do jednoho roku 30 % obcí pokrývajících 30 % obyvatelstva, do dvou let 60 % obcí pokrývajících 60 % obyvatelstva a ve třetím roce dosažení cílového milníku 90 % obcí pokrývajících 90 % obyvatelstva.
Změna číslo šest, původní vládní návrh - a to se může zdá jako víc správní pravidlo, ale ono opravdu věcně ve vládním návrhu chybělo - takže změna číslo šest spočívá v tom, že musíme samozřejmě počítat s tím, že svět se vyvíjí, což je dobře, že se vyvíjí, přicházejí noví výrobci s novými plastovými výrobky, tak jsme museli do zákona doplnit výslovné pravidlo, jaká časová a hodnotová kritéria mají platit pro výrobce, kteří budou vstupovat na trh se svými novými výrobky po nabytí účinnosti zákona. Takže tou změnou číslo šest v pozměňovacím návrhu vkládáme vlastně časové pravidlo pro tyto výrobce nebo nové výrobce uvádějící - nebo oni to asi nebudou noví výrobci - spíš uvádějící nové výrobky, které budou podléhat jako vybrané výrobky této legislativě, tak nové pravidlo a pro ně ty milníky budou platit od prvního uvedení výrobku na trh.
Změna číslo sedm: aby smluvní proces - pokud jsme se v zákonu vydali principem nikoli veřejnoprávního poplatku, ale soukromoprávní platby na základě smlouvy, tak smlouvu vždycky musí uzavřít minimálně dva. Může jich být i víc, ale minimálně dva, to holt smlouva jinak uzavřít nejde. Jestliže na jedné straně mám výrobce, respektive provozovatele kolektivního systému, tak jsme do zákona doplnili - zvažovali jsme i s legislativou MŽP, zda tam dát smluvní povinnost obcí. Teď všechny zástupce obcí - a já myslím, že téměř každý z nás je v nějaké roli v municipalitě - můžu uklidnit, že nakonec jsme zvolili asi nejvhodnější kompromisní řešení spočívající v tom, že pokud návrh smlouvy, návrhy smluv v nové legislativě, budou připravovat výrobci, tak pokud návrh smlouvy ze strany výrobce - respektive vždycky si tam doplňte provozovatele kolektivního systému zastupujícího více výrobců - bude odpovídat ve všech obsahových parametrech této nové legislativě, to znamená: výrobce si tam nemůže vymyslet nic špatného navíc pro obce. Pokud zejména výpočet náhrad, to znamená, to podstatné pro obce, to finanční plnění, bude odpovídat pravidlům - a za chviličku se k tomu dostaneme - stanoveným tímto zákonem, k nim má i Evropská komise vydávat, k těm náhradám podle směrnice a podle zmocnění ve směrnici, konkrétnější metodiku. Takže pokud návrh smlouvy, který výrobce předloží obcí, bude plně odpovídat tomuto zákonu, tak jsme tam nastavili povinnost součinnosti obcí směřující k uzavírání těch smluv. Jestliže máme tady zákonnou povinnost, že musíme určité procento obcí v této zemi zesmluvnit, tak tam musí být nějaké - řeknu legislativní, v dobrém slova smyslu - pošťouchnutí z obou stran.
Změna číslo osm - navazuji na ty finance: náhradovou povinnost jsme zpřesnili v zásadě ve třech aspektech tak, aby se výrobci - a snažili jsme se opravdu ten model ladit tak, aby konečná podoba zákona byla přijatelná pro všechny aktéry, nemá cenu psát zákon pouze pro jednoho aktéra, to znamená jak pro obce, pro výrobce, tak pro MŽP - tady řeknu, aby se výrobci neobávali toho, že obce budou své požadavky na finanční náhrady nafukovat. Pozměňovacím návrhem jasně stanovujeme, že výše náhrad musí odpovídat - a to je právní terminus technicus, věřím, že právníci v tomto sále by potvrdili, velmi častý, velmi obvyklý - musí odpovídat skutečným a účelně vynaloženým, respektive vynakládaným, abych použil správný vid slovesný, vynakládaným nákladům obcí právě řekněme na odpadovou činnost na území obce. První pravidlo. Druhé pravidlo, to si myslíme, že je velmi důležité zas naopak pro obce, a v původním vládním návrhu nebylo: zavedli jsme povinnost výrobců - protože za stanovení částek a za způsob výpočtu budou odpovídat výrobci, kteří taky způsob výpočtu budou zveřejňovat - tak jsme zavedli povinnost každoroční aktualizace výpočtového modelu tak, aby v zásadě se ty obce nemusely spokojit s tím, že v časovém okamžiku 0 bude jednou stanovena náhrada a ta samá náhrada se pak bez ohledu na reálný vývoj cen v této zemi bude neměnná, takže povinnost výrobců pravidelně minimálně jednou ročně aktualizovat výpočtový model pro náhrady poskytované obcím. A třetí věc, kterou já pracovně si nazývám valorizace - v té pravidelné každoroční aktualizaci budou výrobci povinni zohledňovat vývoj cen v České republice, kde důvodová zpráva k tomu pozměňovacímu návrhu velmi detailně věcně říká, co se míní zohledněním vývoje cen v České republice. Důvodová zpráva jasně specifikuje, že se tím míní právě náklady. Nemohli jsme se odpíchnout od obecné inflace zveřejňované Českým statistickým úřadem, protože ta svým košem, ze kterého se počítá, úplně neodpovídá nákladům, které budou obce hradit, takže v důvodové zprávě jasně vysvětlujeme, že tím zohledněním nebo tou povinností pro výrobce zohledňovat vývoj cen v České republice máme právě zohlednění nákladů, které obce vynakládají na odpadovou činnost týkající se plastových výrobků.
Změna předposlední, devátá, § 15 - zase, vždycky jsem slíbil, že odkážu na paragraf, abyste se mohli orientovat v tom vládním návrhu - § 15, povinnosti provozovatelů kolektivních systémů. Já bych to mohl zúžit do jedné věty, že to, co jsem říkal pro výrobce, protože provozovatelé kolektivních systémů si v zásadě můžeme zjednodušeně představit jako jakési zástupce výrobců nebo skupin výrobců, tak pro provozovatele kolektivních systémů v § 15 v zásadě děláme významově totožné změny jako pro výrobce. Takže když to shrnu, rozložení povinnosti zesmluvnění do tří let, zase se stejnými milníky 30 %, 60 %, 90 % v prvním, druhém, ve třetím roce pro zesmluvnění. Povinnost součinnosti obcí zase v poskytování údajů pro provozovatele kolektivních systémů a v součinnosti pro uzavření smlouvy mezi obcí a v tomto případě provozovatelem kolektivního systému. A zase pravidla pro stanovení náhrad, která - ta náhrada - když bude tokem přes provozovatele, bude plynout od něj. Takže zase skutečné účelně vynakládané, povinnost každoroční aktualizace. A ta třetí věc, zohlednění cenového vývoje v České republice, to znamená to, co já nazývám pro obce valorizace náhrad.
Změna poslední, desátá, možná víc politická než pro praxi, a já si myslím, že ten signál je důležitý, a jsem taky rád, že s ministerstvem jsme nalezli kompromis. To je výše - omlouvám se za zadrhnutí - to je výše pokut. Směrnice používá typické unijní ptydepe, že pokuty musí být v národním transpozičním předpisu dostatečně jak represivní, tak preventivní. My se snažíme za skupinu poslanců dívat na české právo a rozlišovat trošičku to, jestli konkrétní právní předpis přináší více - a teď to slovo neříkám hanlivě - byrokratické povinnosti, nebo jestli to je právní předpis, který chrání nějakým způsobem opravdu taková ta nosná práva. Omlouvám se, že teď použiji příměr úplně typu trestního zákoníku nebo něčeho takového, opravdu takové té stěžejní normy.
Asi si na rovinu můžeme říct, že tento vládní návrh přináší řekněme další, ale nutnou byrokratizaci českého prostředí jak municipálního, tak podnikatelského, a nedomníváme se, že pro právní předpisy více byrokratické by měly být voleny takové horní hranice sankcí, jaké se v českých zákonech v posledních letech objevují, takže se snažíme vysílat tím pozměňovacím návrhem jisté signály, že naší zemi by možná slušelo víc než represivní šlapání na plyn - a to vyjadřují právě ty horní hranice možných pokut - ubrat, ukázat, že jsme primárně liberální stát, že jsme stát, který má stavět primárně na odpovědnosti subjektů. Také nežiju v ideálním světě, že bych si myslel, že subjekty, adresáti českých právních předpisů, budou ty předpisy plnit, pokud v nich nebude bič. Bič, odborným termínem sankce, je nepochybně důležitou součástí právního řádu, ale snažíme se to nějakým způsobem rozlišovat, a horní hranice - teď zase bych mohl vyjmenovávat jednotlivé skupiny přestupků - ale hranice 10 milionů korun v tomto zákoně, který primárně opravdu směřuje k byrokratizaci - ale nehanlivě, nutné byrokratizaci jak municipálního, tak podnikatelského prostředí v České republice - nám připadala opravdu hodně, takže jsme se nakonec s Ministerstvem životního prostředí dohodli na snížení všech finančních sankcí, jejich horních hranic, jak jsou v zákoně nastaveny, na 50 % oproti původní výši ve vládním návrhu.
Takže tolik. Pokud někdo přijde s pozměňovacím návrhem, notabene - a toho jsme si vědomi, to jsem se snažil vysvětlit - s ním přijde až po projednání ve výboru, byť reaguje na debatu ve výboru, tak si myslíme, že je férové nějakým podobným přehledným způsobem to odůvodnit pro všechny z vás, zasloužíte si to. Takže tolik přehledné odůvodnění.
Pokud by z debaty vyplynuly jakékoli otázky kohokoli z vás k tomu pozměňovacímu návrhu, jsem připraven reagovat. Děkuji za případnou podporu nebo - já věřím, že snad za většinovou podporu - pozměňovacího návrhu a samozřejmě v podrobné rozpravě se k němu ještě přihlásím už pouhým odkazem. Děkuji mnohokrát.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Také děkuji. Nyní je přihlášená paní poslankyně Berenika Peštová jak s faktickou, tak s řádnou přihláškou, tak je na vás... Chcete i faktickou, dobře. Vaše dvě minuty.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji panu poslanci za řádné odůvodnění a chtěla jsem se zeptat. Samozřejmě, odpovědnost je daná výrobci, výrobce je povinen, ne obce, obce to dělají pro toho výrobce. Jak se tvářily obce, když jste jim dali povinnost té součinnosti, protože ze své praxe historicky si pamatuji, když jsme dělali novely zákonů a přišla jsem s takovýmto návrhem, tak mě obce hnaly - a svinským krokem mě hnaly, protože jakmile jsem sáhla na jejich povinnosti a chtěla jsem jim nějaké povinnosti součinnosti dát, okamžitě mi vysvětlovaly: V žádném případě, to jsou zásadní rozpory. Takže by mě zajímalo, jak se vám podařilo toto prolomit se Svazem měst a obcí, protože každá obec se brání tomu, aby měla nějakou součinnost a nějakou povinnost, a kór když víme, že ta povinnost je daná výrobcům. A co si budeme povídat, všechny kolektivní systémy dělají full service za výrobce, ať je to autorizovaná obalová společnost, nebo ten kolektivní systém. Takže ve své podstatě povinnost můžu dávat tomu kolektivnímu systému anebo autorizované obalové společnosti, ale že by se obce k tomu takhle dobrovolně zavázaly, to se mi zdá divné. Ale ráda si to poslechnu. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Jenom připomínám, že se oslovuje prostřednictvím předsedajícího. A nyní je přihlášen s faktickou poznámkou pan poslanec Haas. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát, já je určitě nevyužiju. K paní kolegyni Peštové, vaším prostřednictvím. Já si jenom dovolím organizačně poprosit, že bych teď neodpovídal takhle ad hoc na jednotlivé dotazy. Já si je všechny znamenám a využil bych toho, protože mohl ten můj příspěvek vyvolat víc dotazů, že bych se v závěru přihlásil do diskuse a zaznamenám si dotazy úplně každého z vás - jestli takto můžu navrhnout.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní se tedy vracíme... Ne, ještě stále faktické. Tak tedy prosím, paní poslankyně Peštová, dvě minuty.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za ten návrh, ale ona ta diskuse se rozvine. Tak jestli, prostřednictvím paní předsedající, pane poslanče, můžete odpovídat hned, je to mnohem lepší, protože se budeme posouvat dál. Je tady spousta starostů a třeba oni k tomu taky potom budou chtít co říct. A potom aby se nám to rozvinulo až na konci, to si myslím, že je zbytečné. Já vím, co chcete, ale já bych radši slyšela, prostřednictvím paní předsedající, ty odpovědi hned. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Tak nyní opětovně přihlášená, ale už tentokrát do obecné rozpravy, paní zpravodajka Peštová, jakožto poslankyně říkala. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za řádné slovo, vidím, že odpovědi jsem se nedočkala, a doufám, že nastartujete hned po mně. Já bych chtěla samozřejmě teď vystoupit ne jako zpravodaj, ale jako poslanec, který je součástí tohoto uskupení, a chtěla bych okomentovat to, co jsme se snažili v rámci těchto dvou tisků udělat.
Jak zmínila paní ministryně, proběhly dva semináře na Ministerstvu životního prostředí, samozřejmě my jsme nebyli impotentní a taky jsme se snažili jet v obdobném duchu, akorát že jsme se to snažili rozšířit ještě víc a hledali jsme konsenzus mezi zálohovači a nezálohovači, protože jsem strašně ráda - a musím pochválit za to Poslaneckou sněmovnu - že tady nepřistál pozměňovací návrh povinného zálohování, za což strašně moc děkuji, protože opravdu ta diskuse neustále probíhá a myslím si, že je velice květnatá, možná kreativní. Nedokážu říct, jestli je to rozdělené půl na půl nebo jestli je víc nezálohovačů a míň zálohovačů, ale v každém případě tam padají opravdu pádné argumenty, kdy to vidíme z pozice jednotlivých sektorů, a ať jsou to třeba říkám Svaz měst a obcí, který to vidí zásadně, že s tím nesouhlasí, protože díky tomu může dojít k určitým problémům. Určitě se tady poslanci, kteří jsou současně i starosty, vyjádří, protože tam opravdu byla docela zajímavá vystoupení i z hlediska toho, že obce musí dotovat krámečky, které samozřejmě nejsou nic levného, a jelikož chceme navracet život na tu vesnici nebo na malé obce, tak by o toto vlastně přišly. Pak samozřejmě tam padaly další návrhy ohledně toho, že to je komodita - a v současné době víme, co se děje, světově co se děje, válka na Ukrajině, samozřejmě sankce proti Rusku, komodit a surovin bude čím dál tím míň a míň, takže všechno se stává drahou komoditou, respektive komoditou, která bude víc obchodovatelná a každý se bude snažit tu cestu tam nějakou najít - zpětné recyklace, a jestli to má být chemická recyklace, nebo jestli to má být vráceno jako recyklát do PETu nebo jestli půjdeme jinou cestou, třeba materiálového využití... Ale opravdu jsem si myslela, že ty semináře skončí brzo, ale opravdu diskuse byla tak velká, že byť jsme to měli naplánováno od devíti do čtyř hodin odpoledne, tak by tam mohli diskutovat ještě dál, stáli u stolečků a pokračovalo se. A byla jsem za to ráda, byla jsem ráda, že jsme se nehádali a že to opravdu bylo věcné a ty argumenty tam padaly.
Takže já strašně moc děkuji této Sněmovně, že nenačetla pozměňovací návrh povinného zálohování, neboť tento zákon umožňuje dobrovolné zálohování, a kdo chce, ať si zálohuje, ale ne za státní peníze a bude to za jeho. Takže děkuji mockrát a připravená jsem do diskuse. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo několik faktických poznámek. První je přihlášen s faktickou pan poslanec David Šimek a připraví se pan poslanec Václav Král. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec David Šimek: Děkuji. Vystoupení paní Peštové ve mně vyvolalo jednu informaci v záležitosti Svazu měst a obcí, protože jsem se účastnil několika jednání a musím říci, že Svaz měst není rezolutně proti zálohování, Svaz měst v této věci mění výrazně pohled na danou záležitost, protože si uvědomuje, že PET láhve jsou významná komodita, která je v současné době ekonomicky zajímavá pro jakékoli technické služby v rámci systému odpadového hospodářství. Na druhou stranu je tady spousta dalších záležitostí. Systém odměňování v této republice je dávno přežitý. Vezměme si dneska e-shopy, krabice, které putují světem a podobně, a toto jsou záležitosti, které systém neřeší. Pokud se do toho systému zasáhne, musí se zasáhnout komplexněji, a proto i Svaz měst momentálně je v pozici takové, že by byl rád, aby se nevyjímala jedna cihla ze zdi, ale skutečně se do tohoto systému zasáhlo a udělala se komplexní revoluce. To jenom na doplnění toho, že Svaz měst rezolutně nesouhlasí.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní pan poslanec Král se svojí faktickou a připraví se s faktickou poznámkou paní poslankyně Peštová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Václav Král: Děkuji. Dobrý den, dámy a pánové. Paní kolegyně Peštová, prostřednictvím paní předsedající, nechápu, proč tady rozjíždíte tuto diskusi, když myslím, že všichni zúčastnění se snaží konstruktivně ji řešit v rámci pracovních skupin. A také bych podobně jako kolega Šimek si tady dovolil konstatovat, že prostě teď v tuto chvíli není čas na to, abychom tady říkali jakékoliv závěry. Stejně tak bych mohl otevřít svoje připomínky k tomuto zákonu, kdy si myslím, že je to promarněná příležitost udělat pozitivní krok vedoucí směrem k naplňování principů cirkulární ekonomiky, ale také to neděláme. Takže prosím, zdržme se toho a snažme se tu diskusi, která je skutečně konstruktivní a bohatá, velice rychle uzavřít, abychom už konečně zabránili té salámové metodě, kterou jsme zvolili, ať se to týká plánu odpadového hospodářství, strategických dokumentů jako cirkulární Česko, akční plán a vypisované dotační výzvy, protože pokud to neuděláme, riskujeme minimálně neúčelnost a nehospodárnost vynakládání veřejných prostředků.
Takže bych v tuto chvíli tu diskusi skutečně tady neotevíral, protože kvitujete to například, že nepředkládají jistí poslanci pozměňovací návrh, který se týká zálohování, ale pokud bychom v této diskusi dnes tady měli pokračovat, tak by se také mohlo stát, že ten pozměňovací návrh už k těmto sněmovním tiskům prostě někdo podá. Takže pojďme to řešit v rámci pracovních skupin, a ne tady na plénu Poslanecké sněmovny. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Také děkuji. Nyní je přihlášena s faktickou poznámkou paní poslankyně Peštová. Vaše dvě minuty.
Poslankyně Berenika Peštová: Teď bych chtěla tedy zareagovat na svého předřečníka, pana poslance Krále, prostřednictvím paní předsedající. Ale ta diskuse tady musí být! Ta diskuse tady musí být, protože tyto dva sněmovní tisky právě tyto zákony otevírají. Já jsem pouze pochválila tuto Poslaneckou sněmovnu, čímž navážu na dalšího předřečníka pana poslance Šimka, prostřednictvím paní předsedající, a já jsem ráda, že se to nestalo, protože ta doba, jak se mění, a bylo to řečeno správně, protože najednou i ty obce si uvědomily, že to je komodita, o kterou ony nechtějí přijít, protože ta komodita, za prvé, jí stoupá cena, a s tou komoditou se dál něco bude moct dělat. A určitě chápu, že tu povinnost mají nápojáři, kteří musí uvést, respektive musí dát 25 % recyklátu zpět do výroby a v roce 2030 30 % do výroby, ale i ty obce už začínají kalkulovat a začínají přemýšlet a chovají se s péčí řádného hospodáře. Prostě ta debata tady musí zaznít a já jsem ráda, že nikdo neudělal ten rychlý krok a že to tam nedal jako pozměňovací návrh. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Faktická poznámka pana poslance Václava Krále. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Král: Vážená paní kolegyně Peštová, ústy paní předsedající, obce začínají přicházet na to, že například dotřiďování směsného a komunálního odpadu tak brutálně zatíží obecní rozpočty, že možná už začínají přemýšlet také o tom, jestli náhodou zavedení povinného zálohování jim v tomto nepomůže. Myslím, že to tady zcela jasně řekl kolega Šimek před chviličkou, a pokud se budeme poslouchat při diskusi, tak si ušetříme cenné minuty na práci, kterou nutně potřebujeme vykonat. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Další faktická poznámka paní poslankyně Peštové.
Poslankyně Berenika Peštová: Pane kolego, my si asi nerozumíme, prostřednictvím paní předsedající. V dnešní době, kdy se nám zdražuje plyn, kdy se nám zdražuje elektřina, ty obce to vidí a hledají cestu. Dostávám telefony, kdy mě prosí starostové, abych jim objasnila, zda mají nebo nemají nárok na dotaci právě na třídicí linky nebo dotřiďovací linky nebo intenzifikaci těch třídicích linek, právě proto, že chtějí udělat ty koncovky, protože se chtějí odklonit od plynu, a ty dotační tituly tady jsou, takže já nevidím důvod, proč by to tady nezaznělo. Ať to tady zazní, ať ti starostové vědí, že ta cesta tady je. Buď se můžou odklonit od plynu a můžou jít touto cestou, anebo to postaví na zelené louce. A je dobré, když se to tady dozví. Takže tu diskusi bych tady klidně rozjela. Já s tím nemám problém. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní faktická poznámka pana poslance Šimka. Prosím.
Poslanec David Šimek: Mně to nedá a ještě jednou k tomu vystoupím. Dovolím si paní Peštové, prostřednictvím paní předsedající, říct, že skutečně, poslouchejme se. Říkám, že obce si velmi dobře uvědomují, že PET láhve jsou zajímavá komodita. Na druhou stranu uznávají, že pokud se opraví celý systém, celá ta zeď jednotlivých dalších faktorů, které v odpadovém hospodářství jsou, tak je možné, že se klidně obce zbaví PET láhví v rámci tohoto systému tak, aby vlastně ten systém byl narovnán, protože je možné, že třeba krabice nebo i další obaly, které jsou v systému, přinesou další peníze, protože je spousta černých pasažérů, kteří se dneska vezou na systému dotování v rámci jednotlivých EKO-KOMů a dalších organizací, a pokud toto se všecko narovná, je skutečně možné, že zálohování - v podstatě výpadek PET láhví v systému bude nahrazen jinými penězi, právě od jiných černých pasažérů, kteří se momentálně vezou. Pojďme se poslouchat. Ale myslím si, že teď je hlavním předmětem posunout to dále, protože tato diskuse skutečně patří na výbor pro životní prostředí, a ne asi sem na plénum.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Přesto ji povedeme dál, protože s faktickou poznámkou se přihlásila paní poslankyně Peštová. Prosím.
Poslankyně Berenika Peštová: Ještě nazpátek k panu poslanci, prostřednictvím paní předsedající, my si rozumíme, pane poslanče, prostřednictvím paní předsedající. Já jsem pochopila, co říkáte, že jsou tam ti černí pasažéři. Máme v současné době jenom jednu autorizovanou obalovou společnost, tady jich není víc. Tady je jenom jedna, protože zatím ještě žádná další nevznikla, respektive licenci nedostala právě proto, že to, co bylo podáváno, s největší pravděpodobností by asi neuspělo, nebo tak to vyhodnotilo ministerstvo, ale já vám rozumím. Ale on to bude velký problém. Jak do toho systému chcete dostat Amazon a další? Ta jednání tady byla, ale to je opravdu velký problém. To jsou společnosti, které jsou v zahraničí, a je těžké je donutit do toho, aby do toho systému sypaly peníze, protože to sem jde do naší země, takže to je na dlouho. Vím, že když jsem byla ve své funkci, tak jsme s tím měli velký problém. Ale těžko někoho donutíte, když má tamhle sídlo v Číně, aby vám tady sypal do systému autorizované obalové společnosti.
Já nemám problém se zálohováním, říkám, klidně zálohujme, ale zálohujme všechno - všechno, to znamená i mléčné nápoje, prostě když všechno, tak všechno. Ale právě to je ten problém, který tam nastává, a to, co tam bylo řečeno i u těch kulatých stolů, protože mlékaři samozřejmě nejsou schopni zaručit tu kvalitu. Zase tam jsou hygienici, tam už je zase Ministerstvo zdravotnictví, kteří říkají, v žádném případě takovéhle plasty se nemůžou zálohovat. Ale když všechno, protože ta povinnost je 90 % na všechny nápojové, ne na PETy, na všechny, i na ta mléka. Takže to je problém, který je neřešitelný, pokud samozřejmě by do toho někdo nevstupoval tím, že bude někomu dotovat nějaké ceny. To si myslím, že asi dělat nebude.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní s faktickou poznámkou ještě pan poslanec Král, paní poslankyně Balaštíková až následně. Prosím, máte slovo.
Poslanec Václav Král: Paní kolegyně Peštová, ústy paní předsedající, když říkáte, že vám volají ti starostové, tak věřte, že nám také volají nejenom starostové, ale i zástupci výrobců, ekologických organizací a podobně, a ptají se, když tady mluvíte o tom Amazonu a tak dále, že to nejde, tak tito lidé se ptají, a proč to jde v jiných státech, řekl bych, ve všech státech Evropské unie, a proč to nejde v České republice? Možná právě proto, že jim dáváte špatné informace. Historicky možná se o posun směrem k cirkulární ekonomice nezasadilo ani Ministerstvo životního prostředí, když jste chtěla diskutovat.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Balaštíková s jejími dvěma minutami.
Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové, já bych chtěla zareagovat na předřečníka, prostřednictvím paní předsedající, kolegu Šimka. Prosím vás, já myslím, že to nepatří - ta diskuse - na výbory, protože ne všichni, kteří teď chceme k tomu diskutovat a dotýká se nás ta problematika, nemůžeme být členy výboru. To máme přece omezený počet a na Sněmovně se vždycky diskutuje to, co se nedá, nebo ti členové, kteří nemohou diskutovat ve výborech. Já samozřejmě třeba v podvýboru u životního prostředí jsem, tam jsem diskutovala, ale někteří kolegové ne, a stejně jako já nemohou být ve všech výborech, tak prosím neříkejte, že to sem nepatří. Patří to sem proto, že teď se mohou zapojit ostatní, kteří nebyli součástí výboru, a platí to o všem, nejenom o životním prostředí.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pan poslanec Šimek chce reagovat. Prosím, faktická poznámka pana poslance Šimka.
Poslanec David Šimek: Já si na to dovolím, paní kolegyně, reagovat, prostřednictvím paní předsedající. Máte pravdu, že tato diskuse je dobře, když se tady otevře, škoda jenom, že tady diskutují tři členové výrobu pro životní prostředí na toto téma. My si to můžeme vyříkat v pohodě na výboru. Proto mě to udivuje, že tuto diskusi zde otevíráme, a budu velmi rád, když členové jiných výborů se zapojí do té diskuse a budou s námi skutečně o této problematice diskutovat. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Paní poslankyně Balaštíková a její faktická poznámka.
Poslankyně Margita Balaštíková: Tak ještě jednou, prostřednictvím paní předsedající, pane kolego, ano, oni ji diskutují ti, kteří k tomu mají odborně blízko, ale pak chceme po ostatních, kteří tu odbornost nemají, aby hlasovali, a oni si na základě té diskuse odborné, která se tu vede, by měli udělat názor, jestli pro to budou, anebo nebudou.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní pan poslanec Babka s jeho faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Jenom na kolegu Šimka, my všichni pozorně posloucháme.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Tak a nyní konec faktických poznámek.
Ještě než se vrátíme k sloučené rozpravě, do které je přihlášen pan poslanec Brabec, přečtu jednu omluvu, a to omluvu pana poslance Miroslava Zborovského a pana poslance Ondřeje Benešíka, zaslány zároveň, mezi 9.30 a 10.30 z pracovních důvodů.
Nyní se vracíme k obecné rozpravě sloučené k tiskům 55 a 56, a do ní je přihlášen pan poslanec Brabec, připraví se paní poslankyně Balaštíková. Prosím, máte slovo.
Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády. Jenom na začátku neodolám, teď se pokusím sehrát roli překladače a jenom, vaším prostředním, paní předsedající, pro pana poslance Krále. Ona paní Peštová vás má ráda, ale ono to není takhle vidět, jo, ono se to úplně nepozná. (Smích a pobavení v sále, smích vystupujícího.) Protože to jsou takové signály, které se tam vysílají, ale nejsou úplně jasné, ale my víme, jak to vypadá, když paní kolegyně někoho nemá ráda, a to je velký rozdíl. (Smích, pobavení a potlesk.) Tak děkuji, to nemuselo být.
Ale jenom k tomu... vracím se k meritu věci a já bych se samozřejmě také ohradil proti tomu, že ministerstvo nesledovalo cirkulární ekonomiku. Vlastně vyjdu z toho, s čím vy jste končili, a to je to, že ta věc se opravdu posouvá. A já také jsem rád - a to říkám bez zbytečného klišé - že se v těch odborných debatách na výboru pro životní prostředí a i na těch seminářích vlastně ukazuje, jak docela složitá materie to je, byť by se nám to mohlo zdát, že se jedná pouze o záležitost zálohování.
Je vlastně paradoxní, že ty tisky oba - a je dobře, že je sloučená debata, které se týkaly těch jednorázových nebo týkají především omezení jednorázových plastů, na čemž je asi zásadní shoda - protože opravdu jenom je zajímavé připomenout, že jen díky tomu zákazu nebo omezení, a to číslo je astronomické, by se měla ročně snížit spotřeba těchto plastových výrobků o víc jak 1,7 miliardy kusů, a to je to, co si myslím, že tam je podstatné. Já tomu i věřím, že to bude účinné, protože možná si pamatujete, jak účinné bylo, když se pouze zpoplatnily ty plastové nebo lidově řečeno igelitové tašky v obchoďácích, najednou ta spotřeba brutálně klesla o stovky milionů kusů, a to nebyl zákaz, ale jenom stačilo je zatížit nějakou celkem drobnou částkou a lidé o tom začali uvažovat. Někdo to bere ekologicky z podstaty a někdo prostě potřebuje nějakou finanční motivaci, aby se začal ekologicky chovat. Ta záležitost, kde je opravdu shoda, já si myslím, že je.
A já chci velmi také poděkovat, vaším prostřednictvím, paní předsedající, panu poslanci Haasovi, který myslím že velmi dobře, jasně a srozumitelně vysvětlil ty pozměňovací návrhy, a já chci i za hnutí ANO jednoznačně říct, že určitě podpoříme každý takový dobrý zajímavý návrh, který bude byrokracii, kterou ta norma logicky přináší - protože přesně ta debata, kterou jste zmínil, kterou jste otevřel a kam směřuje část vašich pozměňovacích návrhů nebo té skupiny, kterou jste tady zastoupil - to znamená, jakým způsobem to udělat tak, aby ta relativně obecná formulace, že mají výrobci se podílet na řekněme systému, jak uklízet tyhlety různé odpady, ať už se jedná o nedopalky a tak dále, tak jak to těm obcím vlastně - jak to tam dát, tak aby se z toho nestala řekněme byrokratická hydra, která ve finále pohltí všechny, protože pak se budeme prostě hádat o řádově jednotky nebo desítky nebo stovky korun, ani ne stovky tisíc u těch malých obcí, a všechny tyhlety věci, které budou takhle málo byrokratické nebo budou snižovat tu byrokracii, kterou vždycky ten zákon - a to všichni dobře víme - relativně snadno řekne jednou, dvěma větami, ale prováděcí předpis, vlastní vyhláška nebo to, jak se to má pak dělat, je mnohem, mnohem, mnohem složitější. A to si myslím, že se tady určitě v tomhletom daří.
My se samozřejmě ještě o tom budeme bavit na výboru pro životní prostředí, ale jinak mi připadá, že ten směr, jak jste ho naznačili, je naprosto správný, a určitě tohleto podpoříme. Znovu říkám, je vlastně trošku absurdní nebo paradoxní, že debata, která se měla vést především o tom, zda seznam výrobků, které by se měly buď úplně přestat dodávat na trh, ať už jsou to plastové vatové tyčinky, ty populární uchošťoury, nebo plastové nádobí, brčka, míchátka - dobře víme, že ne zdaleka vždycky se daří ta náhrada najít tak, aby byla i vůči uživateli řekněme přívětivá, protože každý máme nějakou zkušenost s čím, kde se to různě daří nahradit dřevem či papírem, jak moc se to, řekněme, uživatelsky přívětivé, náhrada těch plastů.
Plast je skvělý sluha, ale on se v naší moderní společnosti stal tím pověstným zlým pánem, a to je to, co vlastně řešíme. My jsme ještě za mého vedení ministerstva rozjeli tenkrát takovou akci, která se jmenuje Dost bylo plastu, a samozřejmě se na nás také strhla vlna kritiky, proč chceme plast zakázat, ale to jsme nikdy nechtěli, protože samozřejmě plast je v celé řadě aplikací nenahraditelný, ať už je to v potravinářství, nebo v lékařství a v celé řadě dalších oblastí. Problémem je, a to je to, co si myslím, že tady je zcela správně řešeno, jakým způsobem omezit plasty, které jsou zbytné, které opravdu si vezmeme, koupíme, dostaneme a o pět, deset metrů dál je vyhodíme do odpadu a máme pocit, že se někde ztratí, ale ony se samozřejmě neztratí a zatěžují celý ten systém. A to je celý ten smysl.
Víte dobře, že i v minulých obdobích, a bude to nesporně i v tomto volebním období a v dalších, se budeme bavit o tom, jak která evropská směrnice má smysl, jak která je zbytečně řekněme zatěžující, nebo zda se nejedná o to, být, česky hezky řečeno, papežštější než papež, nebo to jen ten takzvaný gold-plating neboli pozlacování, abychom si na to ještě nasadili nějaké další věci, které ta směrnice ani nechtěla. Já jsem přesvědčen, že v tomto případě se tak neděje a že druhy jednorázových plastů, které byly vybrány do toho seznamu, který by měl být postupně omezen, respektive jejichž výroba by měla být postupně omezena, zrušena nebo nahrazena nebo nějakým způsobem by tam měla být lepší péče o ten výrobek, respektive o ten odpad už v té chvíli, minimálně v pozici nějakých nařízení, která by měla řešit právě rozšířenou odpovědnost výrobců, a zase by se z toho neměl stát druhý extrém, že by tak, jak se to někdy prostě v Evropě děje, že se to zvrhne, a například by potom to označování plastových výrobků mělo být ve finále větší než ten výrobek sám. I takové případy samozřejmě si dovedeme představit.
Takže si myslím, že jednoznačně - a také to říkala paní ministryně - ten zákon nebo oba ty sněmovní tisky mají už za sebou nějakou historii, nebyly doprojednány v minulém volebním období především z covidových důvodů, kdy prostě tady byly jiné priority. Mě to samotného mrzelo a jsem rád, že se o nich teď bavíme. Určitě jsem pro to, abychom to dotáhli.
Já to tady záměrně takto říkám, protože kdybych si dneska vzal tu debatu, která se vede teď především v médiích, nebo i na expertní úrovni, tak bych měl dojem, že se vlastně mluví pouze o zálohování a že ten zákon nebo ta novela zákona řeší zálohování, což samozřejmě neřeší. Je to jenom drobek, ono se to na to přilepilo z důvodů, které už tady byly.
Já teď nechci vyvolávat nějaké emoce, ale jenom řeknu závěrem znovu, že jsem rád - a už to tady zaznělo z obou stran, jak od koaličních poslanců, tak od opozičních, v tomto případě konkrétně od paní kolegyně Peštové a paní kolegyně Balaštíkové, že je tady jakási shoda v této Sněmovně, že je velmi užitečné, abychom si například počkali na vyhodnocení toho, jak systém povinného zálohování funguje na Slovensku, ale abychom si také shromáždili - a to se teď daří i díky těm seminářům - argumenty všech stran, které se opravdu i za naší vlády zdály takřka antagonistické, že se nedaly vypořádat. My jsme také dělali kulaté stoly, měli jsme desítky různých jednání a tam to šlo natvrdo, tam prostě byly opravdu názory, ani řekněme kdyby čert na koze jezdil - a na druhé straně: Ne, my to chceme v každém případě. Ano, já se hlásím k tomu, že jsme vyšli vstříc obcím v tomto případě, kdy opravdu tenkrát Svaz měst a obcí, ale nejenom on, ale i další, vyjadřovali velkou obavu z toho, aby systém povinného zálohování neznamenal významné ohrožení stávajícího systému třídění. Argumenty byly logické z jedné i druhé strany, nápojáři mají jasné povinnosti, které musí plnit. Myslím, že udělali dost práce, odvedli i na tom, aby zpopularizovali to téma. Na druhé straně zase z obou stran tam samozřejmě padaly argumenty, které možná byly přirozeně maličko přifouknuté v zájmu jedné či druhé strany, teď myslím ať už ze strany nápojářů, tak ze strany třeba obchodníků. Ale já myslím, že tady jsme všichni pro to, abychom se snažili najít takovou cestu, takovou metodu, takovou strategii v této věci, že to nebude cesta pokus - omyl, že prostě nerozjedeme něco, co se pak ukáže, že není úplně proveditelné nebo užitečné, budeme to za chodu muset opravovat a zase se naplní to známé, tady už mnohdy používané: Mysleli jsme to dobře a dopadlo to jako vždycky.
Já myslím, že už tady je tolik informací ze všech stran, které se tady scházejí, a já jsem strašně rád za tu shodu, že není potřeba spěchat, není potřeba zatěžovat tyto normy, na kterých je nějaká elementární shoda, a věřím, že bude problematikou, která s tím sice souvisí, ale není hlavním bodem, a že se prostě budeme na sebe nakonec ve finále usmívat i potom, co se tady z toho bodu rozejdeme. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné dopoledne. Ocitáme se ve sloučené obecné rozpravě ke sněmovním tiskům 55 a 56. Nyní eviduji přednostní právo paní zpravodajky. (Nechce nyní vystoupit.) Dobře, v tom případě nyní vystoupí paní poslankyně Margita Balaštíková. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Margita Balaštíková: Ještě jednou dobrý den, kolegyně a kolegové. Předně bych chtěla říci, že rozhodně nepatřím k těm, kteří by nechtěli tuto směrnici, nechtěli třídění, neviděli ty problémy, to ne. Naopak svým tříděním odpadů piji krev svému drahému manželovi, který by mě nejraději zabil za to všechno.
Jsem hrozně ráda, byla jsem na Zlínském kraji radní pro životní prostředí a zemědělství a ty problémy jsem tam vlastně začala vnímat mnohem hlouběji než předtím, kdy jsem se hlavně - a k tomu bych se chtěla vrátit - vrátila k jedné věci. Výrobce obalů má samozřejmě určité povinnosti, je to v pořádku. Všechny tyto věci na něj nakládají povinnosti. Tady jsem si poznamenala, že je tady bič, to je sankce - já samozřejmě mám tady ráda sankce, protože jiným způsobem nepřivedeme dospělé lidi k rozumu. Ale chtěla bych, abychom se zabývali hlavně tím, že všechny tyto věci se přenášejí také na výrobce obsahu. Teď mluvím třeba za ty, kterých se to týká, což jsou potom potravináři, kteří nemají jinou variantu než balit to do toho, co to je, a jestliže jim výrobce obalu dá nějakou cenu, kterou do toho musí samozřejmě promítnout, promítnou to oni a samozřejmě se to promítne do konečného spotřebitele. Vy říkáte: Ano, tím, že se zvedne cena obalu, vlastně nějakým způsobem umravníme lidi, aby toho tolik nekupovali. Ale já bych tady chtěla spíš opravdu říct, že jsou věci, kdy nemáme alternativu a kdy poklesne prodej určitých výrobků, a to z toho důvodu, že už je to prostě spotřebitelsky nereálné. Člověk, který si kupuje ten výrobek, on prostě nehodnotí to, že ten obsah není tak drahý, on se dívá, kolik ho to prostě stojí. A já vám mohu říct třeba za tento rezort, že oni to monitorují. Tady se to možná ještě nepromítlo, protože samozřejmě monitorujeme obavy, monitorujeme odpady, ale nám postupně díky tomu, že budeme zvedat cenu - a prosím, tím nechci říct, abychom to nedělali, jenom tím chci říct, když tedy máme edukovat, aby se třeba myslelo i na to, že bude to vysvětlení, jestliže se zabýváme tím, abychom jakýmsi způsobem ochránili životní prostředí, a teď si řekněme, tahleta doba, kdy jsou na nás opravdu obrovské nároky z pohledu zvýšených cen, které potřebujeme k dopravě, ke svícení, k teplu, tak ono se to všechno bude promítat - abychom se nedostali do okamžiku, že to prostě ti lidé přestanou kupovat, protože toto se vám neprojeví.
A já bych tady viděla i velkou součinnost, a i vzhledem k našemu předsednictví, které nastoupí, aby naše paní ministryně za životní prostředí, prostřednictvím pana předsedajícího, bych ji chtěla požádat, aby i o tomto mluvila, aby i tady probíhala edukace, protože samozřejmě já to z rezortu cítím, že řeknou: Vy jste drazí, jste takoví. Ale oni nezdražili obsah natolik, tam zkrátka dopadají různé jiné věci. A já bych byla moc ráda, aby třeba i tady ta součinnost mezi MZE a Ministerstvem životního prostředí byla, protože to by byla i jakási osvěta, proč se nám to tak zdražuje.
Děkuju moc za ten materiál, který ministerstvo připravilo k tomuto zákonu, protože jsem se tam dočetla pro sebe z pohledu zemědělství docela strašně důležité informace. Musím říct, že my jako Česká republika si vůbec nestojíme špatně ani v produkci odpadů, ani v třídění vůbec i v tom období, kdy skutečně byl nárůst odpadů a nárůst plastů vzhledem ke covidové situaci, tak se naše čísla zas tak hrozně nepohnula oproti jiným zemím. Ale já musím říct, že jsou prostě věci, které asi nebudeme úplně umět vyřešit. Jediné, co mi vadí, je to, že na to jdeme vždycky hrozně zhurta, že je to prostě takové jakoby moc narychlo. Možná je to i dobře, že se udělá takový řez, něco začne, ale byla bych ráda, abychom brali ohled na ty, kteří potom s obaly pracují a kteří už nedokážou tyto věci ovlivnit. To bych byla velice ráda, protože když si řekneme, že většina obalů, do kterých balí potravináři, vůbec nepřichází z České republiky, opravdu ne. Musím říct, že jeden z největších dodavatelů obalů do potravinářství je Turecko, což mě tedy docela pobavilo. Konkurenceschopnost našich řekněme potravinářů z pohledu toho, kolik potom ten výrobek stojí, je nekonkurenceschopná oproti ostatním. Nevím, jak to dělají, protože když se podívám třeba, kolik produkuje Německo odpadů z potravinářského průmyslu a kolik vyrábí obalů, tak my jsme někde úplně na chvostu tady těch všech. A já bych chtěla, abychom se i tímto zabývali a aby RIA, která byla udělaná, která samozřejmě řeší jenom pohled plastového obalu, ale abychom to rozšířili potom i o ten ostatní dopad do rezortů, které s touto komoditou pracují, protože tam se nám to projevuje úplně jinak. Já zase mluvím samozřejmě s těmito rezorty a vím, jaký je s tím problém.
Naopak budu moc ráda, kdyby potom součástí dalších úprav třeba zákonů vůbec bylo třeba i nařízení, že všichni výrobci - já nevím - masných výrobků nebo tak, budou používat jeden obal, a ať nechají jenom na kreativitě svých manažerů, jak ten obal bude vypadat, ale aby neměl každý jiný. Já nevím, jestli třeba víte, že ony vám přímo řetězce nařizují, do jakých obalů se bude balit, a to je taky věc, která potom rozhoduje samozřejmě o ceně, o dostupnosti. Jsou to náklady, které bychom mohli opravdu úpravou toho zákona v budoucnu omezit, nákladovost tohoto rezortu. A bylo by to příjemné, že se opravdu stane i nařízení pod tou sankcí, že zkrátka bude jeden druh obalu a jenom to bude mít jinou nálepku nahoře. To samé se může týkat - samozřejmě, je to možná zase pro lékárenský průmysl nepříjemné - ale myslím si, že i tady bychom mohli jakýmsi způsobem omezit to, že každý to má jiné, že je to třeba zbytečně složité a ten kelímek potom používá takové různé podstavečky, nesmysly a my samozřejmě v tom globálu, když to spočítáme na tuny, ty kusy, tak zbytečně máme odpadu více.
A ještě bych chtěla udělat takovou vsuvku. Já už jsem k tomu mluvila cirka před měsícem a půl, když jsme se tady bavili o jednorázových plastech, že Evropa je tříprocentní znečišťovatel moří - protože to, že začínáme řešit samozřejmě znečištění životního prostředí plasty, vzniklo z důvodu, že máme znečištěné řeky, znečištěné moře. A já jsem tady řekla větu, že pokud nezačneme v třetích zemích, pokud opravdu nezačneme dělat edukaci a nebudeme jako Evropa vyvíjet tlak třeba i na dovozce tady těch obalů z těch jiných zemí, tak se toho prosím nezbavíme. A teď bych udělala jenom takovou odbočku. Navštívila jsem Egypt s manželem, manžel se šel podívat do Údolí králů a já jsem se šla podívat na odpadové hospodářství. A mohu vám říct, že to, co jsem viděla v přítocích Nilu, tak se divím, že je toho v těch mořích málo. A to je možná i tlak Evropy a edukace na tyhle země, protože jestliže my jako Evropa jsme tříprocentní znečišťovatel, tak kdybychom tady vytřídili úplně všechno, kdybychom to tady opravdu zvládli na sto procent, prosím vás, my jsme kapka v oceánu. A já nechci nikomu ani říkat - určitě to budeme řešit na podvýboru, já už jsem tady kolegy Krále, prostřednictvím pana předsedajícího, se na to jednou ptala, jestli třeba ví, jaké je odpadové hospodářství a jak to řeší v Řecku, protože to, co tam je, je katastrofa. A já si myslím, že to ještě nejsou ty země, které jsou tím nejhorším příkladem pro to, jak by to nemělo vypadat.
Takže tady spíš z tohoto místa bych chtěla apelovat na paní ministryni životního prostředí, aby tyto otázky určitě na radě ministrů otvírala, aby se o tom diskutovalo a abychom k tomu přistoupili komplexně, protože my jako Evropa mám trošku pocit, že chceme spasit svět - už jsem tuhletu větu řekla: My ho nespasíme, ale my se můžeme docela dobře zničit.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky, nejprve vystoupí pan poslanec Václav Král a připraví se pan poslanec David Šimek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Král: Děkuji. Tak směrem k předřečníkům, ústy pana předsedajícího. Když jsme tady při pátku takhle a řešíme ty coming outy a vyznáváme se tady z lecčehos, kdo kam jezdí na dovolenou a kdo má koho rád, tak já jsem muž, já to řeknu napřímo. Já si vás také velice odborně vážím, nicméně prosím, uvědomme si to, že tento bod a tento návrh zákona, ten text, to znění, je produkt vlády minulé, a víte, že jsem to kritizoval a hledal jsem jiné cesty, jak se s tím náročným úkolem vypořádat, nicméně nakonec ve shodě s Ministerstvem životního prostředí jsme prostě šli touto cestou. Takže pokud tady kladete otázky a strašíte, že se zdraží výrobky a podobně, tak prosím pěkně, uvědomme si všichni, že je to produkt vaší vlády, tento text, a my se tady snažíme pouze minimalizovat škody a hledáme cesty, jak se posunout v hierarchii nakládání s odpady o pár příček nahoru.
A když se tady bavíme o tom, jak to udělat, tak cestou jsou nejenom sankce, ale i takzvaná ekomodulace a související poplatky, která má právě vést k tomu, aby výrobci volili obaly, které prostě lze lépe recyklovat. A pokud se tady bavíte o zálohování, že by něco mělo zdražit, no tak právě zálohování nic nezdraží, proto je to zálohování. To zálohování ten výrobek prostě nezdraží, a jako člověk, který konzumuje nápoje z vratných, respektive omyvatelných obalů, o tom něco málo vím. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec David Šimek a po něm paní poslankyně Balaštíková. Prosím.
Poslanec David Šimek: Děkuji. Já si dovolím paní kolegyni Balaštíkové, prostřednictvím pana předsedajícího, jenom říct k jejímu vystoupení. Paní kolegyně, jestli budeme žít v tom, že plasty v České republice jsou skutečně jenom kapka v oceánu, tak takto by si to mohl říct každý. Jeden má kapku, jeden dvě, někdo toho má holt litr, ale skutečně každý se k tomu musí postavit čelem, a pokud vnímá, že ten problém je, tak ho musí začít řešit. Takže skutečně se k tomu stavme zodpovědně, i když je to jenom kapka v oceánu.
Druhá věc, kterou bych chtěl říci. Když si koupím ledničku, zaplatím k ledničce 100 korun recyklační poplatek a tím pádem vím, že až ta lednička jednou dožije a odnesu ji na sběrný dvůr, tak že jsem se v podstatě podílel už tím poplatkem na následné recyklaci. Proto se domnívám, že když si koupím mléko a koupím si ho v levnější nádobě nebo v levnějším materiálu, tak je pravda, že jsem ušetřil při nákupu, ale až se bude realizovat likvidace odpadu, následně zaplatím o to více poplatku za odpad. A já si myslím, že je potřeba se na to skutečně dívat v rámci celého systému a hledat řešení tak, aby nevznikaly vůbec v celém tom systému zbytečné výdaje, které občan systému zaplatí. A proto cesta recyklace je určitě správný směr, ale je potřeba to vzít skutečně komplexně. Proto i zde vlastně přicházíme momentálně jenom s dobrovolností a určitě je dobré pracovat - s dobrovolností zálohování - a určitě je dobré pracovat na tom a posouvat to nějakým směrem dál. Věřím tomu, že tady budeme v nejbližší době sedět a diskutovat o zavedení zálohování, ale v nějakém logickém smyslu.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Já jenom, vy jste byla přihlášena s faktickou poznámkou. Stáhla jste svou faktickou poznámku? Protože jste se odmazala, asi nechtíc. Prosím, máte slovo, a potom paní zpravodajka s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslankyně Margita Balaštíková: Takže ještě jednou dobrý den. Prostřednictvím pana předsedajícího, na kolegu Krále. Prosím vás, já jsem vždycky, i když jsme byli vlastně v koaliční nebo ve vládě, já jsem vždycky silně bránila rezort zemědělství a potravinářství a mohu vám říci, že se svou kolegyní paní Berenikou Peštovou, prostřednictvím pana předsedajícího, jsme byly několikrát v obrovském sporu, a protože jsme obě silné a neústupné, možná by nás někdo mohlo nazvat fúrie, tak jsme se mnohokrát kvůli tomu pohádaly. Není to pravda, že bych to nedělala, to není pravda, to za prvé. Takže pan Král, prostřednictvím pana předsedajícího: chtěla bych vám vysvětlit, že to tak bylo, mnohdy jsme se hádaly, a to dokonce tehdejší pan ministr životního prostředí Brabec říkal: Nechci vidět, když vy dvě byste si vletěly do vlasů, to se rozloží obě ta ministerstva. Takže já jsem to dělala. Snažím se vždycky vidět široký problém, a když jsem byla na životním prostředí jako radní životního prostředí, tak jsem na to změnila trošku názor, protože jsem přestala obhajovat jenom zemědělství a potravinářství, musela jsem k tomu přibrat životní prostředí a můj pohled se změnil.
A k panu kolegovi Šimkovi, prostřednictvím pana předsedajícího. Prosím vás, já jsem rozhodně neřekla ne, vy jste mě špatně, kolego, pochopil, já jsem pro to. Já jsem jenom žádala, abychom vysvětlili, že cena se nezvedá, protože si to vymýšlí potravináři, ale abychom do edukování, proč to děláme, proč to musíme dělat a proč k tomu přistupujeme, vzali i tento rezort, abychom to vysvětlovali. Určitě nejsem ten, kdo říká: Nedělejme to, nestavme se k tomu. Já právě říkám ano, jenom chci, abychom na to víc mysleli, víc to diskutovali, do těch diskusí vzali i je a svým způsobem i jejich obhajobu a vysvětlili, proč se ten výrobek třeba zdražuje. A ani jsem nemyslela to, že k tomu máme přistoupit, že jsme kapkou v moři a nic nezměníme. (Předsedající: Váš čas!) Ne, dělejme to, ale ne na úkor toho, že my se zničíme a ostatní nezačnou. (Předsedající: Váš čas!) Dělejme to tak, aby museli začít i oni.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou paní Berenika Peštová. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslankyně Berenika Peštová: Já bych chtěla zareagovat na pana kolegu Šimka, prostřednictvím pana předsedajícího. My už si ty obaly platíme, vy jste to řekl špatně. Vy jste řekl, že když mám tu ledničku, zaplatím si recyklační poplatek a pak to dám na sběrný dvůr a že je normální, že si teď budu platit ty nápoje. Ne, my už si je platíme, my už si tam ty obaly platíme. Každý, kdo si půjde koupit jakýkoliv nápojový obal, v ceně výrobku už má právě ten obal, za který potom výrobce dává té autorizované obalové společnosti. Já jenom, aby to tady zaznělo, že jste to řekl opravdu... Možná že jste chtěl říct, že budeme platit ještě více, to je něco jiného, ale my už platíme. A já samozřejmě jsem připravena ještě na pár dotazů na pana poslance Haase, ale tím, že se musím hlásit z místa, čekám bedlivě. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vaši přihlášku samozřejmě eviduji, paní zpravodajko. Mohla jste dostat přednostní právo, přihlásila jste se řádně, dobře. V tom případě nyní vystoupí řádně přihlášený poslanec Karel Haas a potom dostanete slovo vy. Prosím.
Poslanec Karel Haas: Ještě jednou ode mě dobré dopoledne vám všem, milé kolegyně, milí kolegové. Slíbil jsem, a to je ten důvod, proč jsem podruhé u pultíku, jinak bych tady nebyl, že se pokusím odpovědět na všechny dotazy, které padnou v diskusi. Kdybych to odlehčil, tak jsem hrozně rád, že diskuse fakticky úplně odbočila od našeho pozměňováku. Já jsem zavnímal dotazy nebo takovou zpětnou vazbu od dvou kolegů, od kolegyně Peštové a od kolegy Brabce.
Nejprve odpověď na dotaz kolegyně Peštové, rád to když tak ještě upřesním. Jak jsme projednali povinnost součinnosti s obcemi, tak si myslím, že zněl ten dotaz, omlouvám se, prostřednictvím pana předsedajícího. První nejférovější odpověď nemáme samozřejmě, to se v čase přípravy pozměňovacího návrhu stihnout nedalo. Nemáme žádné oficiální stanovisko profesních asociací, municipalit, to znamená Svazu měst a obcí nebo Sdružení místních samospráv, nemáme. V té pracovní skupince jsme byli kolegové ze tří politických stran. To znamená, chápu, že to nemusí každého uspokojit, ale projednávali jsme to se starosty, se zástupci obcí v rámci těch tří politických stran. To je férová odpověď na způsob toho projednání.
Nicméně dodám k tomu několik věcí, které podle mě jsou tou úplně nejdůležitější věcnou odpovědí na ten dotaz. Zákon přináší tři takové klíčové povinnosti, které jsou v nejvyšší skupině sankcí - zdůrazňuji, přináší jich víc, ale tři povinnosti pro výrobce, respektive pro dodavatele, které jsou v nejvyšší skupině sankcí - to znamená, v původním vládním návrhu pro výrobce do 5 milionů korun a pro provozovatele kolektivních systémů do 10 milionů korun - a které nějakým způsobem souvisí s obcemi. Hned to vysvětlím. Přináší informační povinnost obcí o množství odpadu, přičemž ta informační povinnost musí být plněna v konkrétních množstevních jednotkách. To nemůže být nějaký řeknu údaj úplně nekonkrétní. Takže informační povinnost, ta je každoroční do 30. 6. ze strany výrobců vůči ministerstvu o množstevních jednotkách odpadu v jednotlivých obcích.
Za druhé to, co vlastně zákon přináší, takový ten nosný prvek, je povinnost zesmluvnění, o které jsem tady mluvil v odůvodnění.
A třetí povinnost, ta se týká provozovatelů kolektivních systémů. Provozovatelé kolektivních systémů mají zase za povinnost, a zase je to v té nejvyšší kategorii sankcí, to znamená do 10 milionů korun v původním vládním návrhu, povinnost zjišťovat průměrné náklady dokonce za jednotlivé velikostní kategorie obcí. A tady řeknu úplně na rovinu: Bez té naší úpravy - promítněte si, a proto jsem takhle ty povinnosti výrobců a provozovatelů, a my je nijak z těch výrobců a z těch provozovatelů nesnímáme - dovedete si představit, že zákon uloží někomu povinnost, ale ten někdo nebude mít k dispozici, on není původcem ani vlastníkem těch informací, o kterých má tu povinnost plnit, ať už se tedy jedná o povinnost výrobců o množství odpadu, nebo o povinnost provozovatelů o průměrných cenách za jednotlivé velikostní kategorie obcí? Anebo dokážete si představit, že mám povinnost zesmluvnit jednotlivé obce v těch milnících, jak jsme si řekli, a nebude existovat žádná, ani minimální míra součinnosti ze strany buď těch, kdo drží ty informace, protože je ze své činnosti mají, to jsou obce, anebo ti, kteří mají být druhou stranou té smlouvy? Čili tady si férově myslím, že pokud řetězec té povinnosti má být úplný - někdo má informace, někdo tu povinnost ze zákona musí plnit a hrozí mu reálná sankce, když to plnit nebude, a na konci je ministerstvo, které je příjemcem těch informací. Pokud ten řetězec má být úplný, tak tenhleten na začátku, to jsou ty obce, minimální povinnost součinnosti mít musí. To je to věcné vysvětlení, proč tam ta součinnost je. Já se klidně hlásím - na tom je krásně vidět to, že konstruktivní debata je dobrá - já třeba jako právník jsem u smluvní povinnosti v rámci pracovní skupiny - a teď budu opravdu úplně konkrétní - navrhoval dokonce jako právně silnější instrument - omlouvám se, teď mi porozumí asi spíš právníci - takzvané smluvní povinnosti. To znamená, že pokud by návrh výrobce, návrh smlouvy, kterým má být náhrada realizována, odpovídal požadavkům stanoveným zákonem, že by obec byla povinna uzavřít. V rámci právě těch kompromisních debat, kde jsme měli i zpětnou vazbu od starostů, byť tedy tu neoficiální, tak v rámci debat třeba Karel Haas ustoupil v pracovní skupině s ministerstvem, se kterým jsme ten pozměňovák chystali, a dali jsme tam povinnost součinnosti. To je tedy vysvětlení té povinnosti součinnosti.
A poslední, čtvrtá poznámka. U povinnosti součinnosti obcí na rozdíl od výrobců a provozovatelů je to opravdu povinnost, a teď zdůrazňuji, protože vycházíme, že obce jako veřejnoprávní subjekty nepotřebují nad sebou finanční bič v podobě pokuty, tak u obcí - to tady můžu takhle uklidnit všechny zastupitele, všechny starosty, všechny radní z obcí v našich řadách, můžu takhle uklidnit veřejnost, pokud nás poslouchají - takže pro povinnost součinnosti, to si myslím, že je naprosto korektní a férové, není stanovena žádná sankce, protože očekáváme, že veřejnoprávní právnická osoba typu obce, pokud jí zákon uloží: Poskytni součinnost, tak tu součinnost poskytne. To je odpověď na dotaz kolegyně Peštové.
A tamto snad nebyl dotaz, ale byla to nějaká zpětná vazba, kterou jsem se snažil poslouchat od kolegy Brabce, prostřednictvím pana předsedajícího. Pan kolega Brabec zmínil - a pochopil jsem, že to bylo ve smyslu podpory toho, jak teď na pětapadesátce se vyšívá v Poslanecké sněmovně - zmínil velmi rozporná stanoviska jednotlivých připomínkových míst v rámci mezirezortního připomínkového řízení k pětapadesátce. To můžu potvrdit, opravdu ta stanoviska byla naprosto rozporná jak mezi ministerstvy, tak mezi dalšími připomínkovými místy, třeba z podnikatelského sektoru - Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy, Svaz obchodu a cestovního ruchu. Myslím si, že pozměňovací návrh jde přesně tím cílem, nějakým způsobem ohladit hrany, které byly obnaženy v mezirezortním připomínkovém řízení tak, jak jsem to říkal úvodem svého prvního vystoupení, tak nějakým způsobem nalézt vyvážené řešení mezi všemi třemi zainteresovanými subjekty v novém procesu mezi obcemi, výrobci, respektive provozovateli kolektivních systémů a ministerstvem.
Jestli takhle stačí ta zpětná vazba, protože ta zmínka od kolegy Brabce tam byla? Toť snad odpověď na vaše dotazy.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Eviduji dvě faktické poznámky. Nejprve poslankyně Margita Balaštíková, potom paní zpravodajka. Prosím.
Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Potřetí, já nerozporuji, prosím, pane kolego Haasi, prostřednictvím pana předsedajícího, nerozporuji vaše pozměňovací návrhy. Co mě tedy udivuje, že nemáte profesní stanovisko municipalit, že jste s nimi nejednali, protože si vůbec nedovedu představit - a řekl jste, že je máte pouze z řad vašich poslanců. Já vím, že je vás hodně, starostů tady v koalici. Ale mě to hrozně udivuje, protože si nedovedu představit, že my jako zemědělci bychom třeba dělali něco, aniž bychom se ptali profesních organizací, které k tomu mají. To je úplně nemyslitelné, protože děláme přece zákony pro ně, chceme vědět, jak se k tomu staví. Je to pro mě překvapením.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s faktickou poznámkou paní zpravodajka. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslankyně Berenika Peštová: Sice jsem chtěla říct část toho, co řekla moje předřečnice, ale budu pokračovat. Ta povinnost je daná výrobcům. My v současné době toho na obce valíme hodně, co si budeme povídat. To tady starostové kývají a říkají, že ano. Je to tak. Výrobci už v zákoně o obalech, kdy si ve své podstatě vytvořili autorizovanou obalovou společnost, která za ně dělá full service a vlastně svoji povinnost si plní přes autorizovanou obalovou společnost. A co udělala autorizovaná společnost? Zas to navalila na obce. Já se divím, že tady obce sedí a jenom kývají, jak jsou spokojené, ale v každém případě povinnost je daná výrobcům.
A jestli se bavíme v tomto zákoně o výrobcích, tak se bavíme o výrobcích tabákového průmyslu nebo respektive cigaretách. Bavíme se o tom, že vy dáte povinnosti obcím, aby sbíraly a dělaly reporty o tom, kdo kde vyhodí kolik vajglů a kde ty vajgly budou, a na základě toho výrobci zřejmě budou platit kolektivnímu systému. Obce to budou muset vykazovat, jak je to ve vašem poslaneckém návrhu. Ale proto jsem se přihlásila, že jsem vám chtěla dát ještě víc dotazů, ale vy jste byl rychlejší. Takže budou muset dělat nějaký report. Kolektivní systém na základě toho obci zaplatí za to, že to všechno udělá.
Ale já jsem připravena, mám víc dotazů, ale jenom tohle nastíním, kdybyste třeba taky na to odpověděl, jak tohle máte ošetřené. To znamená, že obec bude mít další povinnost, kterou jí dáme zákonem, bude tam součinnost. Já jsem třeba proti tomu, protože jsem si to užívala se Svazem měst a obcí, a jakmile jsem jakoukoliv součinnost chtěla dát, okamžitě na mě řvali. Říkám, mám připravený další vstup, tohle je jenom faktická poznámka. Kdybyste zareagoval, já si můžu připravit další bodíčky. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Paní zpravodajko, vzhledem k tomu, že nikdo další s faktickou přihláškou není... Ne, tak jsem se spletl, právě teď naskočila faktická přihláška pana poslance Karla Haase. Prosím, pojďte, vaše dvě minuty.
Poslanec Karel Haas: Děkuji moc, pane předsedající. Myslím, že systematičtější bylo tedy pokládat ty dotazy v diskusi a já bych je shrnul tak, jak jsem navrhl. Nestalo se, ale v pohodě. Ta debata může mít dvě různé formy. Odpověď, prostřednictvím pana předsedajícího, dám kolegyni Balaštíkové odpověď. Nejednali jsme jenom se starosty z řad poslanců, já jsem říkal, že jsme vedli neformální jednání se starosty z těch tří politických stran, které máme v tom rychlém komunikačním řeknu perimetru - takže nejenom se starosty z řad poslanců, nic takového jsem neřekl - se starosty těchto tří politických stran a byl to opravdu časový důvod k přípravě pozměňovacího návrhu.
Znovu zdůrazňuji - a teď je to tedy odpověď paní kolegyni Peštové, opět prostřednictvím pana předsedajícího - po obcích v pozměňovacím návrhu žádný nový report nechceme. Já jsem to možná vysvětloval moc polopaticky. Jestliže obec drží informace ne o množství výrobků - přečtěme si ten zákon pořádně - o množství odpadů shromažďovaných v rámci odpadového hospodářství obce, tak nikdo jiný než obec nezná množství odpadu shromážděného v jejím odpadovém hospodářství. To je snad logické. Pokud každoroční povinnost do 30. 6. následujícího roku o množství odpadu sebraného v jednotlivých obcích dáváme výrobcům, výrobce musí ty informace od obce dostat. Nic víc, nic méně, jestli už to bude teď takhle srozumitelné.
Stejně tak by to bylo s těmi smlouvami. Jestliže smlouvy uzavírají dvě strany, tak přece jenom ta druhá - říkám, chtěl jsem být přísnější, dát to dokonce do smluvní povinnosti; život je kompromis, rád jsem ustoupil - tak povinnost součinnosti druhé strany, pokud jí výrobce nebo provozovatel přinese smlouvu, která plně odpovídá zákonu, včetně výše náhrad, se jedná pouze o součinnost směřující k uzavření smlouvy. Na tom opravdu nic konfliktního nevidím. Tolik asi ta reakce.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy není žádná faktická poznámka.
Paní zpravodajko, můžete vystoupit s přednostním právem. Prosím.
Poslankyně Berenika Peštová: Tak teď už můžu být delší a můžu to rozebrat. Když se připravoval zákon o výrobcích s ukončenou životností nebo když se připravovala novela zákona o obalech a jednalo se o tom, že by se rozšířily možnosti, aby mohly konkrétně v zákoně o obalech vznikat další autorizované obalové společnosti, lítalo tady mnoho pozměňovacích návrhů, jak to zjemnit, otevřít víc, aby bylo víc autorizovaných obalových společností, tak jeden z pozměňovacích návrhů - nevím, jestli jste byl jeho autorem, nebo spoluautorem, omlouvám se prostřednictvím pana předsedajícího - bylo něco obdobného, takováto myšlenka tam byla. Nechtějte slyšet ty starosty tady, to byl řev! Bylo to o tom, že každá obec je povinna s novou autorizovanou obalovou společností, jestliže vznikne, uzavřít smlouvu. No, to bylo hrozné tady, to bylo strašné. Já myslela, že mě na výborech životního prostředí sežerou zaživa. A to byl pouze pozměňovací návrh.
Vy jste říkal, že jste chtěl být přísnější - to bylo něco obdobného. Zaplať pánbůh, že jste to zjemnil, protože kdybyste to nezjemnil, tak věřte tomu, že Svaz měst a obcí to začuchá a začne opravdu velký rachot. A jestli nezačne, tak se tedy něco ve Svazu měst a obcí děje. Nevím co, jestli to je pozitivní, nebo to není pozitivní, ale divím se, že se to najednou otočilo úplně jiným směrem.
Já se spíš chci zamyslet na tím, když jste říkal, že samozřejmě smluvní vztah je mezi dvěma stranami, mezi obcí a kolektivním systémem. Teď mi jde o to, že tam vlastně vzniknou dvakrát nějaké smluvní vztahy. Za prvé je to smluvní vztah mezi kolektivním systémem a mezi danými obcemi. Je to tak, pochopila jsem to prostřednictvím pana předsedajícího správně? Budou tam muset být smluvní vztahy mezi tím kolektivním systémem, který bude vznikat nový na daný produkt, který se bude muset sbírat zpátky a mezi obcemi.
Další je smluvní vztah mezi kolektivním systémem a výrobcem, protože výrobci si založí kolektivní systém. A teď mi nejde do hlavy - a určitě mi to vysvětlíte - jakým způsobem tam dáváte nějakou kalkulačku jako stát. Jako stát tam dáváte nějakou kalkulačku nebo respektive nějaký mechanismus - valorizační jste tomu říkali, já jsem vás bedlivě poslouchala - jak to tam chcete zakomponovat? Jak chcete vstupovat mezi vztah výrobce a kolektivní systém jako stát? To mi nejde do hlavy. Anebo mezi kolektivní systém a obec? Vy tam jako stát vůbec nemůžete nějakým způsobem vstupovat, to přece nejde.
To je jedna věc, nad kterou jsem si tady lámala hlavu, jakým způsobem to tam chcete ošetřit, protože to byla také jedna z věcí, která nám byla neustále vytýkána, že stát nesmí v žádném případě zasahovat do obcí a diktovat obcím, s kým mají a s kým nemají uzavřít. Já vím, že to tam dáváte jako doporučení, ale vy tam už potom dáváte nějaké ceny, za které to vlastně ten kolektivní systém pro tu obec bude dělat, a ty ceny se budou valorizovat. A jak to tam můžete jako stát dávat, když ten vztah je mezi kolektivním systémem a výrobcem? Co je státu do toho? Co vy máte co se do toho vlamovat?
Já bych to docela ráda vysvětlila a věřím tomu, že ta diskuse tady už konečně nějaká začne, protože to opravdu není nic jednoduchého. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy řádně přihlášená paní poslankyně Eva Fialová. Prosím.
Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Určitě nebudu takhle emotivní a možná poděkuji kolegům za nějaké nasměrování, určitě jdou správným směrem, přičemž budu mít dotazy na paní ministryni, protože v samotném zákoně je napsáno, že v osvětové činnosti se vytváří speciální vyhláška, jakým způsobem mají vést informativní kampaň samotní výrobci. Teď po upřesnění po tom pozměňovacím návrhu, jestli už ministerstvo přemýšlelo nad tím, jaká bude podoba, protože tam jsou stanovené nějaké minimální požadavky, aby ti výrobci věděli, co je čeká - jestli bude doporučená na jednotlivý druh výrobku, který je uveden v jednotlivé příloze, ať už jsou to ty vatové tyčinky, hygienické potřeby a tak dále, zda ministerstvo už je na to připraveno a zda má alespoň nějaké parametry, abychom je zde viděli.
Jinak bych také chtěla poděkovat - nebudu tady zabředávat do nějakých detailů - ale za to, že se nebavíme o povinném zálohování a že nebyl načten žádný pozměňovací návrh tady v tomto směru. Chci velice poděkovat jak ministerstvu, tak oběma předsedům podvýboru za technickou sekci, že uspořádali společný seminář, který byl velice konstruktivní. A mně osobně, která jsem měla předtím nějaký jasný názor na to, mě přivedli k přemýšlení a k dalším úvahám, že je potřeba se nad tím zamyslet a hledat nějaké kompromisní řešení, abychom do budoucna našli fungující, opravdu efektivní systém na všechny ty výrobky. Za to patří moje díky a budu ráda, pokud paní ministryně má nějaké informace o jednotlivých vyhláškách, které se tady k tomu zákonu - za který já osobně nejsem moc ráda - vůbec chystají, a zda známe konkrétní parametry. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, paní poslankyně. Eviduji dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Jiří Kobza a připraví se pan poslanec Richard Brabec. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dobrý den. Sleduji diskusi, která je velmi obsažná, v určitých směrech dokonce velmi odborná, ale chybí mi zde nějaký pohled do budoucna i na současnou situaci, co se děje zejména v oblastech petrochemie, v oblastech zásobování ropou, protože tady všechno souvisí. Ropa je na začátku a diskuse o recyklaci plastů je na konci, takže si myslím, že primární otázka by měla asi zaznít, jestli naši výrobci obalů a nápojářské firmy jsou nějakým způsobem připraveni i na situaci, která může být pro ně krizová, to znamená, že na našem trhu skutečně může dojít k tomu, že bude nedostatek plastů, protože nebude dostatek ropy, z čeho jsou vyráběné, a jakým způsobem vlastně potom tyto všechny vyhlášky, o kterých se bavíme, a zákonné vazby budou reagovat, protože potom najednou zjistíme, že řešíme válku, která už dálko skončila, a neřešíme tu, která nás čeká. Takže bych tady chtěl jenom apelovat, aby i v úvahách o těchto vazbách - recyklace, povinné zálohování a podobně - aby také bylo uvažováno, že může dojít skutečně na dobu, kdy tady nastane materiálová nouze, kdy výrobci obalů, nápojářské firmy, budou nuceny hledat alternativní řešení. A pak už jsme zase mimo oblast plastů. Jenom toto bych chtěl doplnit k diskusi a požádat, aby také s touto variantou bylo počítáno. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Richard Brabec. Prosím, máte slovo.
Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, já bych ještě krátce zareagoval, aby to úplně nezapadlo, na pana kolegu Krále, vaším prostřednictvím. Za prvé jenom takový ten jemný, něžný šťouchanec, že to ještě zůstalo po naší vládě. No ano, ale ona to je samozřejmě evropská norma, my jsme si ji taky nevymysleli, a tak jako vy jsme se snažili tomu dát nějakou podobu, která nebude výrazně zatěžující, a jak už jsem tady použil ten termín, pozlacující systém tak, aby se do něj přidaly další povinnosti. A znovu říkám, jsem rád, že se tahleta debata i tady vede i v odborných kruzích, aby z toho opravdu zůstalo něco, co bude pro výrobce motivující, co bude pro obce přínosné.
Ještě jsem se chtěl zastavit u jednoho termínu, který jste zmínil buď vy, nebo pan kolega Haas, naprosto správně, a to nás tady čeká, i ministerstvo životního prostředí a i nás tady potom, jako velká práce, a to je termín ekomodulace, protože ekomodulace je opravdu pojem, který se v evropské směrnici objevil, ale upřímně řečeno, je tam popsán asi ve dvou nebo ve třech větách, a my jsme zjistili, že od té doby se vlastně úplně nepokročilo v tom významném, detailnějším popisu, jak ekomodulace má vlastně fungovat. A to je to strašně zásadní, protože upřímně řečeno, ekomodulace je evropská a já si dost těžko umím představit, že třeba tady ta ekomodulace bude úplně jiná než v Německu, protože výrobci jsou multinárodní, a představa, že si tady německý výrobce nebo dodavatel bude ekomodulovat z hlediska obalu úplně jinak v České republice než v Německu nebo ve Francii, je prostě těžko představitelná. Takže tady nás určitě čeká velká debata o tom, co ta ekomodulace, aby opravdu přinesla to, co se od toho očekává. Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám včetně perfektního dodržení času a nyní faktická poznámka pana poslance Jiřího Kobzy. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Ještě jsem si uvědomil jednu věc, dámy a pánové, že tato diskuse také postrádá další bod, a to je vlastně omezení vstupu plastů do životního prostředí. Klasický příklad může být nový vinařský zákon. My, co jsme z jižní Moravy, víme, o co jde. Tam vlastně došlo ke znemožnění obchodu s vínem v nerezových sudech, které cirkulovaly, vracely se, vypláchly se a šly zase zpátky do oběhu, a k jeho nahrazení obaly typu bag-in-box, čímž škrtem pera vlastně vzniklo několik vlaků plastokartonového odpadu, který tady předtím nebyl. A my pořád řešíme následky chyb podobného typu, které jsou na začátku, a my potom řešíme, jak vyřešit odpad. Neřešíme to, proč ten odpad vůbec vzniká, neřešíme to, že vlastně tady nemusel být, neřešíme způsoby, jak se tomuto odpadu vyhnout tím, že prostě zamezíme vůbec jeho vstupu do systému ekologie tohoto státu. Protože já to vidím i na tom, jak v různých restauracích díky bag-in-boxu museli vzít nové kontejnery na odpady, museli si změnit smlouvy o odpadovém hospodářství a podobně.
Takže prosím pěkně, při veškeré této diskusi, která tady zaznívá, nezapomínejme na to, že my jako zákonodárci jsme zodpovědní nejenom za to, jak se bude ten odpad řešit na konci, ale také za to, že vůbec vzniká, protože bychom neměli umožňovat takovéto principy, kdy odpad vzniká jenom proto, že si pár firem myslí, že by měly prodávat spíš svoje vína než ti konkurenti. Takže jenom bych apeloval ještě tady k tomu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. V současné době nemám žádnou přihlášku do obecné rozpravy. Ptám se, zda tomu tak je? Prosím, pan poslanec Haas, řádná přihláška do rozpravy. Prosím.
Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát, slib je slib, zodpovězení všech dotazů. A já už jsem nechtěl plýtvat papírovou přihláškou, omlouvám se.
K paní kolegyni Peštové a k jejímu dotazu, prostřednictvím pana předsedajícího, věřím, že už to snad budou všechny dotazy. Jak do toho chce stát vstupovat s kalkulací? Odpověď je taková, že společně s ministerstvem, a to bylo ale již vypořádání mezirezortu, se vybrala cesta smluvní náhrady, jinými slovy, do výše náhrady mezi obcemi a výrobci, nebo mezi obcemi a provozovateli kolektivních systémů. Stát do konkrétní částky vůbec nebude vstupovat. To byla mimo jiné jedna z připomínek Ministerstva financí, které mělo pochybnosti o této smluvní podobě konstrukce náhrady. Ministerstvo financí v minulém volebním období spíše doporučovalo cestu veřejnoprávní platby, platby poplatku, nicméně vybrala se právně zcela možná cesta smluvní náhrady mezi obcemi a výrobci, mezi obcemi a provozovateli kolektivního systému. Čili do konkrétní částky stát nijak vstupovat nebude.
Zákon, a v tom také nic nemění, prosím vás, pozměňovací návrh. Tady padaly dotazy, jak to bude kalkulováno. Ano, pokud se ministerstvo vydalo cestou smluvní náhrady, tak řeklo: Výši náhrady musí s nějakými korektivy stanovit výrobce. A my jsme k těm korektivům - to, co věcně musí náhrada zahrnovat, jaké typy nákladů na straně obcí, to říká samozřejmě správně už vládní návrh, ať § 10 odst. 2, jestli se nepletu, teď před sebou nemám, nebo § 15 odst. 2, tam máte vyjmenované kategorie nákladů, které musí výrobce nebo provozovatel zahrnout do kalkulace, do způsobu výpočtu náhrady, kterou pak platí obcím. To jediné, co jsme tam dali, a to si nemyslím, že by bylo cokoli protiprávního - čili my jsme neměnili do řekněme typových položek, z nichž se výpočet náhrady skládá - to, co jsme tam dali, je korekce skutečných nákladů a účelně vynaložených nákladů, na čemž byla s ministerstvem naprostá shoda tak, aby nedocházelo k libovolnému řekněme nafukování částek. To je jedna korekce. To, co jsme tam dali velmi ve prospěch obcí, je pravidelná každoroční povinnost výrobce tak, aby se toho obec nemusela doprošovat, že výrobce způsob výpočtu musí každoročně aktualizovat. A za c), že musí zohlednit to, co nazývám v uvozovkách slovem valorizace - to slovo valorizace nenajdete v pozměňovacím návrhu - takže musí zohledňovat při každoroční aktualizaci vývoj cen. Možná si můžeme natvrdo říct, asi se nedočkáme deflace v nákladech na likvidaci odpadů, takže prostě inflačního nárůstu nákladů růstu cen, které obce vynakládají na svá odpadová hospodářství.
Takže stát opravdu do toho vstupovat nijak nebude s výjimkou toho, že do samotného zákona dal tyto tři obecně formulované - ale zcela konkrétní ve smyslu tom, že snad vyvolají pozitivní efekt pro obce - tyto tři korektivy.
A pak jsem zavnímal dotaz pana poslance Kobzy, opět prostřednictvím pana předsedajícího, že neřešíme vstup. Ono se to tedy netýká pozměňovacího návrhu, ale dovolím si tady odpovědět, a myslím si, že možná by to pak paní ministryně v závěrečném slovu řekla sama, opět prostřednictvím pana předsedajícího. No, základní povinnost, ta se nijak netýká pozměňováku, nikdo na ni nesahal, základní povinnost tohoto nového zákona v § 6 je zákaz distribuce některých plastových výrobků. Jinými slovy řeknu, první vstup vůbec a generování plastového odpadu u vybraných plastových výrobků je řešeno v prvním povinnostním paragrafu nového zákona, v § 6. Děkuji, snad už jsou všechny dotazy zodpovězeny.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Ještě paní zpravodajka s faktickou poznámkou, prosím.
Poslankyně Berenika Peštová: Já bych chtěla ještě zareagovat na pana poslance. Vy samozřejmě jdete nějakou cestou, v každém případě tady máme autorizovanou obalovou společnost. Ta sice - je to jiný zákon, není to teď o jednorázových plastech - ale už vlastně ve své podstatě funguje, že ano, už má pokrytou síť, má uzavřené smlouvy s 6 200 obcemi, možná kolem 90, možná 94 % má pokrytých v celé naší republice. Já se jenom chci zeptat, jestli jste třeba i vedli s nimi nějakou diskusi, protože ve své podstatě tím, že ony už mají zasmluvněno, ty obce už mají, a vy se vydáváte cestou novou, byť ta cesta už tady je, ta síť už tady funguje, a dáváte si na to tři roky. Kdybyste spojili to, co už zde na trhu je, tak si myslím, že ta cesta by nemusela být tříletá, ale třeba byste to do dvou let, možná i do roku zvládli, protože říkám - zasmluvněno už tady je.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní zpravodajko. Faktická poznámka, pokračujeme v sérii faktických poznámek, nyní pan poslanec Karel Haas a jeho faktická poznámka. Prosím.
Poslanec Karel Haas: Ode mě poslední faktická. Já myslím, že tady - omlouvám se, že teď to řeknu úplně naplacato - asi nečteme nový vládní návrh. Stávající provozovatelé kolektivních systémů existují, mají smlouvy s obcemi, ale prosím vás - já jsem to tedy říkal v úvodním slově a možná ten čas už opravdu uplynul - ten vládní návrh přináší něco, co v této zemi neexistuje. Stávající smlouvy neobsahují žádné finanční plnění ve smyslu tohoto nového zákona vůči obcím, to je to, co se musí nově zasmluvnit, to s těmi stávajícími smlouvami nemá vůbec nic společného. Nový zákon přináší novou smluvní povinnost a to, co v ní bude, úplně diametrální skok pro české právní prostředí, pro české podnikatelské prostředí, jsou ty finanční náhrady. Já už nevím, jak to jinak vysvětlit. To znamená, stávající smluvní systém lze těžko použít.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní zpravodajka, dvě minuty. Prosím.
Poslankyně Berenika Peštová: Pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, vy mi chcete říct, že autorizovaná obalová společnost obcím nedává žádné peníze, že to ty obce dělají za normu? Vždyť ten smluvní vztah tam je taky! Taky je finančního charakteru. Obec něco dělá, dělá nějakou povinnost nebo respektive sbírá odpad, obalový odpad, vykazuje a za to dostává odměnu, za ten obalový odpad. Nedostává za všechno, to je pravda, ale za ten obalový dostává. Takže říkám, že ten systém už tady funguje. Neříkám, že jste měli à la styl autorizovaná obalová společnost, já pouze říkám, že ta autorizovaná obalová společnost už má zasmluvněno, takže ty cesty už tam jsou. Neříkám, že jste se měli přidružit k tomu a dát tam dodatek ke smlouvě, to jsem taky neřekla, ale jelikož vím, že ta autorizovaná obalová společnost bude aktualizovat svoje smlouvy se všemi obcemi, tak jste to mohli využít a udělat to v rámci toho, protože taky musíme zasmluvnit 6 200 obcí. A neříkejte mi, že to nefunguje. Funguje to, jenom stačí se bavit.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se tedy, zda se někdo hlásí ještě do sloučené obecné rozpravy? Řádná přihláška? Prosím, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji. Dobrý den, kolegyně a kolegové, jenom přispěju troškou do mlýna. Já tady poslouchám tu odbornou debatu, nejsem na toto téma odborník. Za mě, pokud vím, obecně v Evropě se pracuje s obaly už dlouhodobě. Co se týká celkového znečišťování v rámci celého světa, bohužel tady je problém, že jsme pouhý zlomek. V žádném případě nebudu tvrdit, že tím pádem na to rezignujeme, že to je jenom ta kapka, naopak, je to dobře. Ale pokud se neudělá i ten následující krok, to znamená v rámci celosvětovém, tak ve své podstatě se tady můžeme dva, tři dny dohadovat, budeme to cizelovat, ale celosvětový účinek bude bohužel mizivý.
Stačí se podívat na některé záběry z Indie, z jižní Ameriky. Přijede popelářský vůz, přijede k řece, všechno to tam vysype. To znamená, že my tady, Evropané, myslím si, že se na tom podílíme málo, děláme všechno pro to, ale pozornost by se měla zaměřit i na celosvětový trh. A pokud nezačne spolupracovat Čína, nezačne spolupracovat Indie, tak my tady děláme nějaké kosmetické úpravy a výsledný efekt bohužel není takový, jaký by měl být.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Faktická poznámka pana poslance Richarda Brabce. Prosím, máte slovo.
Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, já ještě s omluvou - vaším prostřednictvím, ale i bez vašeho prostřednictví se omlouvám panu kolegovi Haasovi za dotaz, který když jsem to teď poslouchal, tak jsem si pak nebyl úplně jistý, s kým to je vlastně projednáno. Vy jste hovořil, že vaše pozměňovací návrhy jsou otázkou dohody určité skupiny poslanců, tomu rozumím. Pak jste hovořil o tom, že jsou konzultovány i se starosty, vašimi starosty nebo starostkami - předpokládám asi - stran a hnutí, které je dávají, tomu také rozumím, ale jenom, aby to bylo úplně položeno najisto nebo postaveno najisto, tak jestli z odborných asociací, jako je Svaz měst a obcí, Asociace krajů, prostě další, popřípadě nějaké podnikatelské svazy, nejvíce asi Hospodářská komora, jestli tedy máte nějaké stanovisko, jestli je to konzultováno, a popřípadě jaké je, protože to si myslím, že je docela, docela podstatné. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. V současné době neeviduji žádnou přihlášku. Paní zpravodajka s přednostním právem. Prosím.
Poslankyně Berenika Peštová: To bude rychlé. Chci jenom, jelikož jsem si tam dala pozměňovací návrh, tak bych ho ráda odůvodnila. Já už jsem tedy ten pozměňovací návrh dávala na výboru životního prostředí, tam jsem byla upozorněna na drobné nuance. Nevím tedy, jestli dostanu kladné stanovisko, já na tom nejsem jako vy. Byla bych, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, byla bych ráda, kdyby to kladné stanovisko bylo, protože jsou to většinou spíše věci, které se snaží napravit skutečnost, která tady v současné době je, to znamená, máme třídící linky, víme, že na třídících linkách je obalová i neobalová složka, a samozřejmě potom autorizované obalové společnosti platí pouze za část, která je tou obalovou, protože dostává od těch výrobců, musí se chovat s péčí řádného hospodáře, a pokud chtějí dotovat třídicí linky, tak samozřejmě by tam měla být zmínka i o tom, že jsou tam obě dvě složky. Říkám, je to spíše technického charakteru, a samozřejmě, pokud jste všichni z praxe a byli jste v určitých podnicích, nebo respektive když jste se pohybovali v těch vrcholných patrech, tak určitě víte, že péče řádného hospodáře je opravdu důležitá, a jestliže někam chcete investovat svoje peníze, tak prostě jako správný akcionář z dané společnosti budete chtít vidět, jestli opravdu ty peníze šly na obaly, anebo kam šly. Takže opravdu to je můj pozměňovací návrh, který nemá nic kontaminovaného v sobě, a byla bych ráda, kdyby potom dostal souhlas. Říkám, upravila jsem ho tak, jak chtělo Ministerstvo životního prostředí, i jsem to zredukovala, ale je to opravdu pouze narovnání současného stavu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a pak požádám o načtení v podrobné rozpravě.
Táži se, zda se ještě někdo další hlásí? Nikoho nevidím. Je-li tomu tak, v tom případě končím sloučenou rozpravu sněmovního tisku 55 a 56.
Táži se, zda si chce vzít paní ministryně nebo paní zpravodajka závěrečné slovo? Paní ministryně, prosím, závěrečné slovo.
Ministryně životního prostředí ČR Anna Hubáčková Velmi děkuji za tuto bohatou a myslím si, že plodnou diskusi. Na spoustu dotazů samozřejmě odpovíme v rámci třetího čtení, jenom bych teď k osvětové činnosti a vyhláškám - ano, připravují se, nemám je samozřejmě tady, ale jsou u nás na ministerstvu k nahlédnutí, případně k nějaké spolupráci budeme připraveni.
Já jsem se dneska nad ránem vrátila z konference Stockholm 50, kde se hodně debatovalo o odpadech, o odpadech plastů v oceánech, takže ano, Evropská unie tvoří nějaké své strategie a dotýká se to i třetího světa, který se k tomu hlásí. A mě potěšilo, mě velmi potěšilo, skutečně, já to řeknu možná ještě jednou, že dokonce Stát Izrael se na mě obrátil s takovou žádostí o spolupráci právě v odpadovém hospodářství.
Děkuji za pozornost, prosím, vezměte v úvahu, že tento zákon nebo oba tyto tisky mají již infringementové řízení, děkuji za tuto debatu a doufám, že směřujeme - a děkuji vám za podporu - postoupit do dalšího čtení.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S přednostním právem paní předsedkyně Schillerová, prosím.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já si rozhodně v žádném případě netroufám mluvit k odpadovému hospodářství, jak říkám, do všeho nedělám, ale měla bych velmi laskavou prosbu na paní ministryni, aby reagovala na dotazy, které tady padaly. Já si myslím, že všechny byly věcné, erudovaně tady mluvila moje kolegyně Berenika Peštová, můj kolega Richard Brabec, Margita Balaštíková a další, nechci na někoho zapomenout. Já si myslím, že by neměla odpověď znít, že "odpovíme v rámci třetího čtení". V rámci třetího čtení už bychom především měli hlasovat o pozměňovacích návrzích a o zněním celém. Rozumím, ten zákon je důležitý, my ho určitě podpoříme v třetím čtení, dívám se na svou kolegyni Bereniku Peštovou, že ho podpoříme. My jsme jenom chtěli tuto debatu, protože je důležitá, a já bych moc prosila, jestli paní ministryně by mohla na ty dotazy reagovat, protože právě teď je to místo, kdy by se reagovat mohlo. Já vím, že nemohu ji úkolovat, proto ji velmi zdvořile prosím. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: V současné době není otevřena rozprava, tedy pouze formou přednostních práv, jestli chce paní ministryně reagovat, prosím.
Ministryně životního prostředí ČR Anna Hubáčková Ty dotazy byly dva. Bylo to na tu osvětovou činnost, takže tam jsem odpověděla, že vyhlášky jsou v průběhu zpracování. Nemám je dneska tady, abych je mohla předvést, ale jsme připraveni ke spolupráci.
Druhá otázka byla o tom, proč se nevěnujeme víc zákazu některých plastů. Toto je jeden z těch zákazů, který vlastně vede k omezování plastových výrobků.
Víc jsem si jich nepoznačila. Byla ta debata hodně o těch pozměňovacích návrzích, takže odpovídali jednotliví předkladatelé. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Tímto se končí sloučená rozprava a vracíme se zpět v programu nejprve ke sněmovnímu tisku 55, bod číslo
Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.