(pokračuje Jan Bartošek)

2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání
a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 382/2021 Sb.,
kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 225/ - zkrácené jednání

Předložený návrh uvede ministr financí Zbyněk Stanjura, protože ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela je řádně omluven. Prosím vás, pane ministře, abyste se ujal slova.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Ještě jednou bych omluvil svého vládního kolegu, pana ministra průmyslu a obchodu, který je v izolaci, tudíž se nemůže osobně účastnit dnešního jednání pléna v Poslanecké sněmovně. Ale podle informací, které mám k dispozici, se včera alespoň online účastnil jednání hospodářského výboru, kterému paní předsedkyně nařídila projednat tento návrh zákona.

Děkuji všem, kteří umožnili, abychom tento návrh zákona projednali ve stavu legislativní nouze. Důvody jsou evidentní, já se o nich krátce zmíním, nicméně hlavním důvodem, proč k tomu přistupujeme, je zvýšení energetické bezpečnosti České republiky. Poté, co Putin a jeho vojska vtrhli na Ukrajinu, vznikla velmi komplikovaná situace, co se týče dodávek plynu z Ruska do členských států Evropské unie. My bohužel patříme k těm, kteří jsou takřka ve 100 % závislí na dodávkách ruského plynu. Současně na území České republiky máme zásobníky na uskladnění plynu, které pokrývají zhruba 40 % roční spotřeby. Pokud vás zajímá přesnější číslo, celková kapacita je zhruba 3,4 miliardy kubických metrů plynu. Od 1. dubna stát vyvíjí úsilí, aby se plynové zásobníky plnily rychleji než v předchozích letech právě s ohledem na nebezpečnou energetickou situaci v Evropě. K dnešnímu dni máme naplněné zásobníky přibližně z 54 %, je tam 1,86 miliardy kubíků. Je to nejnovější informace, kterou máme k dispozici. Jenom připomenu, že roční spotřeba plynu byla v minulém roce zhruba 9,4 miliardy kubíků, z toho 2,5 miliardy kubíků spotřebovaly naše domácnosti. Znamená to, že v okamžiku, kdy budou plné zásobníky, nebude žádný problém se zásobováním našich domácností.

Není náhodou, že mnohé kapacity v plynových zásobnících v Evropské unii si pronajala ruská firma Gazprom, která systematicky od léta roku 2020 snižovala faktickou naplněnost těchto zásobníků, a to v celé západní Evropě, kam bezesporu patří i Česká republika. V tuto chvíli, kdy platí nouzový stav, využil pan ministr průmyslu a obchodu svoji zákonnou pravomoc a svým mimořádným opatřením nařídil naplňování těchto plynových zásobníků. Abychom v tom mohli pokračovat a abychom se vyhnuli nebezpečí, že si ty kapacity vysoutěží ruský Gazprom a současně je nenaplní, to znamená, že ty plynové zásobníky nebudou k užitku, přichází vláda s principem use it or lose it - omlouvám se za ten anglický výraz. Pokud bych to volně přeložil: Buď to budeš používat, to znamená plnit, nebo o tu kapacitu přijdeš.

V okamžiku, kdy se nám povede ve stavu legislativní nouze tento návrh přijmout v obou komorách Parlamentu a připojí podpis pan prezident, nebude potřeba k naplňování plynových zásobníků využívat nouzového stavu. To je první důležitá část tohoto návrhu zákona.

Druhá důležitá část se týká režimu dodavatele poslední instance. Bohužel, v loňském roce zhruba milion domácností získalo osobní zkušenost s tímto režimem. Musíme říct, že tento režim zafungoval a že nakonec nikdo nezůstal bez dodávek plynu či elektřiny. Nicméně přicházíme s parametrickými změnami, které jsou ve prospěch spotřebitelů. Za prvé ten zákon je limit šesti měsíců, kdy odběratel v režimu dodavatele poslední instance zkracujeme na tři měsíce. Pokud si vzpomenete na šok z toho, když se to stalo, tak byly příliš vysoké zálohy, protože ty zálohy se nerozpočítaly na dvanáct měsíců, jak je to obvyklé u standardního kontraktu, u standardní smlouvy, ale pouze na šest měsíců, kdy maximálně může trvat režim dodavatele poslední instance, a tudíž byly matematicky minimálně dvakrát vyšší, než je potřeba. Současně přichází vylepšení, které je ve prospěch těch, kteří řádně platí. Pokud se jim stane, že spadnou do režimu dodavatele poslední instance a budou řádně platit, nemusí o nic žádat, nemusí nikam chodit a po třech měsících se stanou standardním zákazníkem dodavatele poslední instance, který jim poskytuje službu, respektive dodávku v tomto režimu. Zdůrazňuji, že podmínkou je, že řádně platí. Tam dostane ze zákona, pokud ho schválíme, standardní smlouvu na dobu neurčitou jako kterýkoliv jiný zákazník toho dodavatele, který si vybral dodávky, ať už plynu, nebo elektřiny, na dobu neurčitou.

To jsou dvě základní věci, které přináší tato novela. Mohu potvrdit slova pana poslance Kubíčka, ano, v této chvíli probíhají práce na další novele energetického zákona, ale tato dvě opatření jsme potřebovali udělat mimořádně rychle. Proto jsme zvolili - a jsem rád, že Poslanecká sněmovna tomuto návrhu vyhověla - výjimečný režim projednávání návrhu zákona v legislativní nouzi. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Hospodářský výbor, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán, rozhodnutím předsedkyně jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doporučeno jako sněmovní tisk 225/1. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru, poslanec Ivan Adamec, také aby nás informoval o projednání tohoto návrhu ve výboru a aby odůvodnil případné pozměňovací návrhy. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážení páni ministři, kolegyně, kolegové, pan ministr financí tady vysvětlil základní princip obsahu zákona, který máme v tuto chvíli předložen ke schválení. Já bych se ho pokusil doplnit v tom smyslu, co vlastně včera proběhlo na hospodářském výboru. Chtěl bych také potvrdit slova pana poslance Kubíčka, že nás čeká na rozdíl od jiných, kteří budou mít možná milostivé léto, tak nás čeká horké léto, hospodářský výbor, protože se budeme muset potýkat s novým nastavením energetické legislativy. To je realita, která nás čeká, která nás nemine, a tak s tím budeme muset počítat.

Co se týká toho projednání, diskuse trvala cirka hodinu a čtvrt k tomuto návrhu zákona s tím, že jsme se rozhodli, že podpoříme pozměňující návrh, který podala skupina poslanců z hospodářského výboru se mnou v čele, který se týká Energetického regulačního úřadu. Navrhujeme tam změnit pravomoci a postavení rady Energetického regulačního úřadu, a ty důvody jsou zcela prosté. Pokud jste sledovali situaci s pádem Bohemia Energy, tak jste zjistili - a členové hospodářského výboru to zjistili již dříve - že tím, že jsme z rady udělali kolektivní orgán s kolektivní odpovědností, tak se z toho stala kolektivní nezodpovědnost. To je potřeba takto vnímat. My jsme říkali, že ten systém je nastaven nedobře, že je potřeba ho změnit, že bude muset být někdo zodpovědný za rozhodování Energetického úřadu tak, aby bylo v souladu se zákony. Bude tam - je tam nastavena - možnost odvolání jednotlivých členů a předseda rady se zároveň stává jakýmsi ředitelem úřadu, v našem případě regulačního úřadu, a víceméně zodpovědnost je na konkrétních osobách. Podle mě je to správně, já si pamatuji na ten výkyv, když se to stalo. Tehdy skončila paní předsedkyně Vitásková, tak tehdy jsme změnili systém na kolektivní orgán. Ukázalo se, že v době krize tento kolektivní orgán prostě nefunguje, neplní své pravomoci, a ani neměli zájem, když říkali, že nemají kompetence, abychom ty kompetence tady v Poslanecké sněmovně upravili.

Ten pozměňovací návrh více méně schválili všichni přítomní členové hospodářského výboru a já musím říct, že ta materie není úplně jednoduchá. Chápu, že řada z nás se v energetice nepohybuje, že to téma jim možná není úplně vlastní, a on je to opravdu složitý proces, protože jsme nastavili takové procesy, které po nás vyžadovala Evropská unie, a ty procesy skutečně nejsou jednoduché. Takže některé věci, které se zdají, že se dají udělat velmi snadno, realita taková není, a chtěl bych připomenout, že právě jsme si schválili - někdy před týdnem, nebo kdy to bylo - nouzový stav a nařízení pana ministra o plnění zásobníků může fungovat takto pouze v nouzovém stavu, který nám za pár dní opět skončí. Je potřeba to upravit zákonem a tento zákon takto připraven je.

Požádal bych Poslaneckou sněmovnu, aby podpořila tento návrh zákona včetně pozměňovacího návrhu, který schválil hospodářský výbor, protože je to ku prospěchu České republiky a našich občanů. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče.

 

Nyní se rozhodneme, zda povedeme k tomuto projednávanému materiálu obecnou rozpravu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tím, že povedeme obecnou rozpravu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 43. Přihlášeno je 152 poslankyň a poslanců, pro návrh 117. S tímto návrhem byl vysloven souhlas.

 

A já tedy otevírám obecnou rozpravu, kde eviduji dvě přihlášky s přednostním právem. Nejprve vystoupí pan místopředseda Havlíček, po něm paní místopředsedkyně Kovářová. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, úvodem řeknu, že zákon podpoříme, je to správný krok. Změny, které tam jsou, a to ve všech třech oblastech, ať už se to týká režimu doplňování, tak co se týká DPI, tak i co se týká ERÚ. Jsem toho názoru, že energetický zákon je zcela zásadní věc, že bychom si na něm neměli vylamovat politické zuby, že k tomu jsou jiné příležitosti. A navíc vycházím ještě z toho, že zde dnes není ministr průmyslu, tak ctím určitá pravidla. Myslím, že by nebylo fér, abychom se tady špičkovali na detailech, které pan ministr financí nemusí mít. To je do úvodu.

Nicméně využiji toho, že tento zákon se teď prodiskutovává, a využívám i toho, že je zde ministr financí, a poprosil bych ho o reakci na tři výzvy, které zde v tomto kontextu uvedu.

Ta první se bezprostředně týká změn, které během několika dalších desítek minut určitě odsouhlasíme, a to je to vlastní doplňování. Ono musí být, tento režim ještě doplněn tím, že obchodníci, kteří si to tam budou rezervovat a kteří to budou muset využívat, by měli mít určité garance, ideálně garance cen toho, aby kdyby se ta cena pohnula - v tomto případě pochopitelně dolů - tak aby v tom nezůstali takzvaně viset. Nejde o to, že by v tom zůstali viset a že by to neustáli, jde o to, že by to potom s největší pravděpodobností promítli do cen. Čili já rozumím tomu, že je to mimořádné opatření - jsme v mimořádné době a to odpovídá tomu, co se teď děje, nicméně mělo by to být vyváženo ještě diskusí s těmi obchodníky. Tak to je jedna věc, ale pokud mám správné informace, tak tato diskuse probíhá.

Druhá věc, která je s tím spjata, je vlastnictví zásobníků. Rozumím tomu, že to není součástí toho zákona, ale protože se to týká financí a týká se to dalšího strategického postupu vlády, tak bych poprosil o to, jestli by nám mohlo být sděleno, jestli stát uvažuje o tom, že by zásobníky pořídil, či nikoliv, to znamená, že by je nechal v rukou nezávislých subjektů. Já se tady u toho krátce zastavím. Zase respektujme to, že jsme v jiné době. My jsme tu příležitost neměli, zásobníky odkoupit, protože RWE je nenabízelo v té době, kdy jsme byli u vlády, a současně jsme ani nebudovali nové zásobníky, protože by to nedávalo smysl. Jestliže tady jsou zásobníky vybudované komerčním subjektem v celkové kapacitě 2,9 miliardy kubíků, tak stavět další zásobníky by nedávalo vůbec žádný smysl, protože by si tam logicky nikdo ten plyn dále už nedával. Nicméně doba se změnila, RWE odchází z trhu, RWE nabízí zásobníky a já jsem bytostně přesvědčen, že by stát si neměl nechat tuto příležitost uniknout. My bychom neměli jako opozice říkat, jakou formou to udělat, to je na rozhodnutí státu, jestli se k tomu využije nějaká státní instituce, nebo nově založená firma, to jsou detaily, ale jsem toho názoru, že by stát měl mít kontrolu nad těmi zásobníky, a to z několika důvodů. Za prvé se tím bude eliminovat riziko spekulace, to znamená, že to koupí někdo jiný, kdo může v určité době z nějakých důvodů, ať už bezpečnostních, nebo obchodních, toho využít ve svůj vlastní prospěch čili v neprospěch státu. Druhá věc je ta, že zásobníky zde RWE určitě nebudovalo proto, aby podporovalo tuzemskou energetiku, ale proto, aby na nich vydělávalo. To znamená, měla by tam být určitá návratnost. Nejsem teď v detailu takovém, abych dokázal říct, jaká tam návratnost je, ale předpokládám, že minimálně ČEZ si už tu analýzu dělal, protože nepletu-li se, odmítl do toho jít. Možná si ji dělá vláda, ale pokud můžeme slyšet, jaká je návratnost, pochopitelně vždycky je to návratnost s ohledem na to, jaká je cena, tak bych rád na to slyšel odpověď. Ale to, co nás zajímá ještě víc, protože stát by neměl spekulovat a neměl by podle mého názoru říkat, jestli návratnost je lepší za šest nebo za osm nebo za devět let - samozřejmě čím rychlejší, tím lepší, ale je to jakási bezpečnostní pojistka. Jsme v mimořádné době, to znamená, nepochybuji, že se ta návratnost zrealizuje v nějaké době pronájmem - tak odpověď na to, jestli stát se k tomu chystá, či ne.

A ta poslední oblast, kterou jsem chtěl zmínit, a držím se stále tedy plynu - i když je pravda, že už zasahuje i do elektřiny - je obecně situace, kterou zde správně i pojmenoval pan předseda hospodářského výboru, a to, že nás čeká horké léto. Ono to nebude jenom horké léto, ona to bude i horká zima a obávám se, že horký bude i celý rok 2023. Ta čísla vidíme. Vidíme, co se děje na světových trzích s cenami energií. Vidíme, že už dnes se fixují ceny na rok 2023, a vidíme ty částky, takže bylo by iluzorní se domnívat, že dojde k nějaké změně a že ceny energií začnou klesat. ČEZ bude zdražovat od 1. 7. čtyřnásobně plyn, elektřinu o něco méně. Jenom podotýkám, že to je čtyřnásobně vůči minulému roku a dvojnásobně vůči jaru tohoto roku, a lze předpokládat s poměrně velkou dávkou pravděpodobnosti, že na konci tohoto roku dojde k dalšímu zvýšení. To bude znamenat pro nízkopříjmové, ale možná i pro některé středněpříjmové rodiny apokalypsu. Bude to znamenat obrovský tlak na podnikový sektor, který dnes je nejenom v situaci, že má obrovské zvýšené náklady na energie, na pohonné hmoty, ale nezapomínejme, že má ještě několikanásobně vyšší úrokové sazby s ohledem na to, že reposazba dneska je už téměř 6 %. A teď to říkám s ohledem na jeho konkurenceschopnost, protože zahraniční subjekty to nemají.

Tohleto všechno, když se dá dohromady, tak nás čeká nesmírně svízelné období a nebude jiné cesty, než že se bude muset podporovat výrazně více, než jak je tomu dnes. Podpora dnes selhává a podle mého názoru už měla být nastartována, ale to se můžeme politicky přít. Věc druhá je ta, že podzim bude krutý a že nepochybně celá řada z nástrojů, které i my jsme navrhovali, bude muset být zaktivována. Bavme se potom o tom, které to budou, jestli to bude odpuštění plateb za obnovitelné zdroje, což by podle mého názoru daleko elegantněji řešilo to, co dnes realizuje ministr průmyslu a obchodu, a to je ten speciální tarif, který ve své podstatě matematicky nebude nic jiného, protože to chce zastropovat nějakou spotřebu domácností a jenom tvrdíme, že přes obnovitelné zdroje je to rychlejší, je to elegantnější a je to v podstatě německý model. A navíc si stát může - nebo vláda - nadávkovat podporu libovolně, jak bude chtít, ale to už je detail.

To podstatné je to, že se na to budou muset obstarat zdroje, a tomu rozumím, že ministr financí chce vidět ty zdroje, a proto vyzýváme k tomu, aby se na to využily zdroje ze společnosti ČEZ. Ale zase, říkáme to věcně: pojďme se podívat na ta čísla. ČEZ - doufám, že to budu říkat z hlavy správně - za rok 2021 měl zisk po očištění, ať jsme objektivní manažersky, 23 miliard, letos za první čtvrtletí už to je 26 miliard. Ale co je zajímavější, je to, že odhad toho zisku ze společnosti ČEZ už se pohybuje teď kolem 50 miliard, a ještě před dvěma měsíci to bylo okolo 40 miliard, takže lze předpokládat, že zisk bude ještě větší než těch 50 miliard. Ale i kdybych se držel jenom těch 50 miliard, pochopitelně musíme od toho odečíst to, jaká bude dividenda, to chápu. Tady doporučujeme příliš neustupovat ČEZu v tom, aby se tlačila někde na 70, 80 %, ale v této mimořádné době bych se nebál zatlačit na 90, 95 % procent z celkového objemu zisku a potom samozřejmě z toho je to těch 70 %. Když půjdeme touhletou matematikou, zjistíme, že mezi 30 až 35 miliardami korun by se dala zvládnout dividenda ze společnosti ČEZ.

Ano, rozumím, za rok 2022, to znamená, bylo by to v roce 2023, a samozřejmě my potřebujeme podpořit teď, tento rok. My nechceme radit vládě, jakým způsobem by to měla udělat, těch variant je určitě více, ale rozhodně bych nečekal až na rok 2023. Nabízí se varianta využít nerozdělovaného zisku společnosti ČEZ, tam je poměrně dost zdrojů, ale pochopitelně to se dá překlenout jakýmkoliv jiným způsobem. Důležité je to, říci, kolik by se z toho dalo vyčerpat. Ale jestliže bychom se bavili jenom o dividendě ČEZu, a chci být na té hraně nepříliš optimistické, to znamená, někde na tom středu, tak by to opravdu mohlo být 30 až 35 miliard - 32 miliard mi vyšlo při tom 50miliardovém zisku. Potom by v podstatě byla ta podpora pokryta přesně tak, jak bychom si představovali, nebo to je to, co my navrhujeme. A bavme se o tom, v jakém mixu by to bylo, třeba přes obnovitelné zdroje, speciální tarif anebo třeba přes daň z přidané hodnoty, to už je potom na rozhodnutí vlády.

Takže to je vše za mě a budu rád, když pan ministr financí bude na tyto výzvy reagovat, a případně jsem připraven na diskusi. Děkuji mockrát.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a nyní s přednostním právem vystoupí paní místopředsedkyně Věra Kovářová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení ministři, dnes projednáváme velmi narychlo novelu energetického zákona, a když něco projednáváme takto narychlo, znamená to, že buď nastala výjimečně napjatá situace, která vyžaduje neodkladné řešení i v legislativní rovině, nebo že vláda cosi zanedbala a je třeba to následně ve Sněmovně zachraňovat. Tady jsme svědky speciální kombinace. Vláda opravdu - a fatálně - nedocenila řadu rizik, ale ne tato vláda. (Smích v levé části jednacího sálu.) Stalo se to již před lety a měsíci, hloubku těch selhání ale ukázal až poslední podzim a zima, a nyní proto musíme spěchat.

Když se podíváme na vývoj událostí, loňský začátek energetické krize nás zastihl nepřipravené. Následovalo dramatické období krachů a odchodů energetických firem z trhu, to se stalo v posledním čtvrtletí loňského roku. Energetickou krizi pak prohloubil vojenský útok Ruské federace proti Ukrajině a následná válka. Celý sled událostí ukázal, že minimálně poslední dvě české vlády neudělaly v oblasti energetické bezpečnosti dobrou práci a nepřipravily naši zemi na možné problémy. Je potřeba si říkat pravdu. Pravda zní, že nyní Ministerstvo průmyslu a obchodu, pan ministr Síkela a celá vláda napravují chyby. Kéž by to ale bylo tak jednoduché, že jedním hlasováním bychom mohli energetický problém odškrtnout.

Dnešní neutěšená cenová situace v oblasti energií vychází ze dvou pramenů. Tím prvním je celková krize v energetice. To je něco, co je objektivní a s čím samotná Česká republika nemohla příliš co udělat. Tím druhým pramenem jsou ale minulé chyby. Předchozí vlády nereagovaly na postupný vývoj v energetické oblasti, neudělaly vše potřebné pro naši energetickou bezpečnost a to, co uděláno již bylo, zavrhly. Je čestné si přiznat, že část tohoto drastického zvýšení cen jde na vrub celosvětového energetického vývoje a že část peněz navíc platí kvůli tomu, že minulé vlády udělaly řadu chyb. Tolik k zasazení dnes projednávané novely do obecnějších souvislostí.

Oč jde dnes ve faktické a legislativní rovině? Změnou zákona vytvoříme vládě a Energetickému regulačnímu úřadu dostatečné pravomoci k tomu, aby bylo možné vynutit doplňování zásobníků s plynem na úroveň zajišťující základní míru energetické bezpečnosti země. Jde o věc, kterou jsme asi měli mít opravdu dávno, zvláště když se podíváme na to, jak absurdně nízkou zásobu plynu jsme měli na našem území před posledním podzimem a zimou. (V sále je silný hluk.)

Druhou věc, kterou napravujeme, je mechanismus spojený s dodavatelem poslední instance a některé technické detaily kolem tohoto institutu. Tady platí, že podzimní a zimní energetická krize nás v některých věcech poučila a že tento zákon je výsledkem těchto zkušeností. Je to cesta, jak lépe a systematičtěji ochránit spotřebitele a jak alespoň částečně regulovat případné...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní místopředsedkyně, ale požádám kolegyně a kolegy o ztišení v sále, aby bylo rozumět, co říkáte. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Je to cesta, jak lépe a systematičtěji ochránit spotřebitele a jak alespoň částečně regulovat případné cenové skoky, jakým byli vystaveni lidé po podzimní vlně krachů energetických firem.

Důvody toho, proč musíme spěchat s tímto zákonem, jsou jednoduché. Za prvé potřebujeme nutně, aby jeho účinnost nastala co nejdříve, aby bylo možné na jeho základě vyžadovat dostatečné předzásobování plynem a dostatečnou přípravu na topnou sezonu a příští zimu, a podobně je potřebný alespoň určitý čas k zavedení změn v systému dodavatelů poslední instance, aby před další topnou sezonou byl inovován. Ona je topná sezona v kalendáři ještě daleko, ale z hlediska energetiky a nutných kroků je za rohem. Jsem proto ráda, že zaznamenávám, že Sněmovna podpoří, a nejenom koaliční poslanci, ale i opoziční, návrh tohoto zákona.

Jen bych reagovala na pana místopředsedu Havlíčka, prostřednictvím pana předsedajícího, a částečně mu odpověděla na jeho dotazy, že tato novela je jedním z kroků, které Ministerstvo průmyslu a obchodu, pan ministr Síkela, pan ministr financí a celá vláda chystají, a tyto kroky budou následovat. Musí být promyšlené, a proto budou přicházet postupně. Byl zde zmiňován úsporný tarif a připravují se i investiční kompenzace pro firmy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Eviduji jednu faktickou poznámku pana poslance Foldyny a pak následují dvě přednostní práva. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Nechci se tady situovat na odborníka na energetiku, tudíž se ani nebudu přetahovat s panem Havlíčkem, protože vím, že on tomu rozumí, ale budu se asi trošičku přetahovat s paní předřečnicí. Vy vždycky říkáte, že všechno zavinila minulá vláda, Babiš, Putin, jaro, léto, podzim a zima, a vy nic, místo abyste si přiznali, že energetickou krizi a krizi obecně, i tu inflační, která vychází z energetické krize, jste spoluzavinili i vy. Vaše blouznění v Evropské unii o takzvaném Green Dealu, zavírání jaderných zdrojů v Německu, zvedání cen energií u nás, zavírání a útlum fosilních paliv, místo abychom je modernizovali, vaše kšeftování s emisními povolenkami, a najednou se zase vrátíte k tomu tradičnímu: jaro, léto, podzim a zima, Babiš, Putin a vy, hloupá opozice, která tady furt do něčeho kecáte.

Prosím vás, začněte něco konkrétního dělat, tak jako to dělají Maďaři, jako to dělají v této chvíli Němci, protože celá inflace a celý problém závisí na cenách energií a na tom, že jsme jako nazí v trní. Takže prosím vás, přestaňte tady tahat neustále to jaro, léto, podzim a zimu, Babiše a všechny ostatní a začněte něco konkrétního a opravdového dělat, tak jako to třeba dělají Maďaři. A vy to pořád nechcete vidět a slyšet. To je všechno, co jsem chtěl v této chvíli říct. Děkuji. (Tleskají poslanci SPD.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, i za dodržení času. Nyní s přednostním právem vystoupí pan poslanec Radim Fiala a po něm pan místopředseda Havlíček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych se krátce vyjádřil za hnutí SPD k návrhu novely energetického zákona. Já jsem byl jedním z členů hospodářského výboru, kteří včera tu novelu projednávali. Ta novela samozřejmě může pomoci v příštím období České republice tím, že budeme mít aspoň nějakou zásobu plynu.

Co se týče části, která se týká naplnění kapacit plynu v České republice, to je v pořádku, my to podpoříme. Stejně tak podpoříme i zkrácení ze šesti měsíců na tři u DPI, to znamená dodavatele poslední instance a jeho potom automatické převedení klientů k normálním, běžným obchodníkům, protože samozřejmě dodavatel poslední instance má daleko vyšší ceny, než budou mít obchodníci, ke kterým budou lidé převedeni, takže je to pro všechny výhodnější. A z toho důvodu s tím samozřejmě jako hnutí SPD nemáme žádný problém, naopak. Podpořili jsme legislativní nouzi, chceme, aby vláda nakupovala kapacity v zásobnících, to znamená, že podpoříme i tuto novelu.

Nicméně jsou tady další věci, ke kterým je potřeba se vyjádřit. Něco už tady řekl pan exministr Havlíček, a to že i hnutí SPD podporuje to, aby se stát začal věnovat takzvané strategické infrastruktuře, a my jsme přesvědčeni, že zásobníky prostě do strategické infrastruktury patří. Česká republika, pokud má tu možnost - a má tu možnost - by je měla nakoupit. Jedná se přece o energetickou bezpečnost České republiky do budoucna. To znamená, že já tady vyzývám vládu, aby o této možnosti začala jednat, a souhlasím i s tím, že přece není důležité, jestli se to vrátí ekonomicky za šest, osm nebo devět let. Je přece důležitá bezpečnost, energetická bezpečnost České republiky. A jestli si někdo z vládní koalice říká, že ji vyřešíme tím, že v roce 2035 dostavíme Dukovany, kde se vymění dva bloky za dva bloky, to znamená, že se naše energetická bezpečnost vůbec nenavýší, tak prostě to není žádné řešení, které by nám v energetické bezpečnosti do budoucna nějak pomohlo. Takže je potřeba, aby vláda začala jednat o nákupu těch zásobníků.

Další věc, ke které jsem se chtěl vyjádřit při této příležitosti, je, že ty dva body, které tato novela energetického zákona obsahuje, považujeme za správné, nicméně je potřeba říct, že vláda neudělala nic pro to, aby se snížila cena energií v České republice, a jsme přesvědčeni, že takových možností je x. Včera jsme o tom mluvili také on-line s panem ministrem Síkelou a i on doporučuje takzvaný sociální tarif, který by se měl na energie udělat.

Nezapomeňte, že pokud se zvyšuje cena energií, tak to samozřejmě zvyšuje i inflaci. Má to velmi významný vliv na zvyšování inflace, proto je potřeba se snažit omezit nebo snížit cenu energií v České republice. Víte, proč je v ostatních státech nižší inflace než v České republice? Protože se snažili snížit, nebo aspoň zastavit růst cen energií, pohonných hmot a potravin. To jsou přece hlavní věci, které se nedají nijak obejít.

Takže já také jsem přesvědčen o tom, že je nutné z tohoto místa vyzvat vládu, aby zavedla sociální tarif, aby se snažila zastavit růst cen energií, potravin, bydlení, věcí, které se prostě jiným způsobem nedají obejít. To znamená, máme tady dva pozitivní kroky od vlády a já bych si přál, aby v nich vláda pokračovala a začala konečně něco dělat pro české občany. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní vystoupí pan místopředseda Havlíček s přednostním právem. Prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. No, přiznám se, že to nechápu. Byl jsem slušný, byl jsem korektní, chtěl jsem věcně diskutovat, vyjasnit si dvě, tři věci, za dvacet minut jsme mohli mít všechno hotové, a do toho přijde projev paní místopředsedkyně, který vůbec nechápu, navíc který nedává smysl. Ale dobře, pokud se chceme bavit o číslech, tak se o nich bavme. Pokud chceme řešit bezpečnost, tak řešme bezpečnost.

K 1. 11. 2021 jsme měli zásobníky plné z 87 %. Ne my jako stát samozřejmě, ale ti, kteří si tam ukládají ten plyn. Stejné to bylo jako v letech předtím. Evropa měla v průměru 77 %, takže jsme měli o 10 % více. Samozřejmě, nikdo nic netušil, že bude válka, čili byl to řekněme standardní režim. V době, kdy se předávala vláda, což bylo 17. 12., zásobníky byly plné ze 60 %, naprosto logicky, protože když je zima a začne, tak se začínají zásobníky vyprazdňovat, a Evropská unie měla v průměru 59 %, takže jsme byli plus minus opět stejně. A k 1. 3. byly zásobníky plné ze 16 %, Evropská unie z 29 %. To nevyčítáme samozřejmě vládě, protože se vyprazdňovaly a do značné míry se vyprazdňují tak, jaká je zima, to znamená tak, jak se využívá ten plyn jako každý rok, naprosto v pořádku všechno. Ano, každý rok to bylo potom tak, že se někdy od března čekalo několik měsíců a vždycky se to doplnilo před danou zimou, a pokud by nebyla válka, tak by nebyl důvod to dělat jinak, dělají to tak všechny země.

Nicméně vzhledem k tomu, že byla válka, jsme vyzvali, aby se začaly zásobníky doplňovat více. Jestli to bude mixem, že si tam něco nakoupí Správa hmotných rezerv, a současně motivací obchodníků, což logicky vždycky bude více, to už je věc druhá, vyzvali jsme k tomu ihned začátkem března. Z našeho úhlu pohledu se začalo konat později, než se mělo, až v dubnu, ale to už nechme. A já už jsem to říkal, pan ministr průmyslu tady není a já se s ním budu špičkovat jinde - pokud se na nás dívá, tak ho zdravím - ale důležité je to, že se začaly doplňovat a že dneska je tam dokonce, pokud se nepletu, pane ministře, ještě více než těch 55 %, mně to vychází skoro 60 %, což je dobré a je to nad průměrem Evropské unie. Takže je šance, pokud i to takhle schválíme, to dotáhnout na těch 80 % někdy k 1. 11. To je k zásobníkům.

A co se týká, prosím, té poznámky k režimu DPI. Vždyť my nerozporujeme žádný režim DPI, tady se nemění nic zásadního. Ten byl nastaven historicky někdy na šest měsíců, což jsme nikdy nerozporovali. Dávalo to asi svoji logiku, země nikdy nebyla v této situaci, a poté, co bylo na podzim, se dospělo podle mého názoru věcně správně k názoru takovému, že to nebude šest měsíců, ale že to budou tři měsíce s možností toho, že ten dotyčný, když tam uvízne, se stává automaticky klientem poté, čili řekl bych technická věc, nic mimořádného, ani pochybení nikoho předtím, ani nějaká extra náprava. Je to podle mého názoru spíše věcná reakce na to, abychom o něco více ochránili ty klienty, kdyby nedej bože tam zase nějaká taková situace nastala.

A co se týká bezpečnosti s plynem, to by byla dlouhá diskuse, jak Evropská unie budovala plynovody, dlouhá diskuse, proč se tady budoval Nord Stream 1. Neslyšel jsem paní místopředsedkyni, že by bouchala do stolu před několika lety a postavila se proti budování Nord Streamu 1. Dokonce ani proti Nord Streamu 2 se nikdo nepostavil, ani my jsme se proti tomu nepostavili. Ano, vnímali jsme, že plyn bude tranzitní zdroj, že ho ještě budeme deset, patnáct let využívat a poté že se přejde postupně k novým zdrojům, ideálně k jádru, případně ke zdrojům obnovitelným, a takto byla vybudována infrastruktura celé Evropy. Podívejme se, jak se budoval TurkStream, podívejme se, jak se odmítlo Nabucco. Evropa si vytvořila tuto závislost a my tím, že máme trubku vedenou z Německa, logicky jsme na tom závislejší více. Můžeme se bavit o tom, co všechno by se dalo udělat, kdyby se budovala trubka polská, proč to tenkrát Poláci odmítli, ale to už je opravdu velký detail.

A co se týká strategických zásob, přece stát nebude investovat zásobníky, když tady zásobníky jsou. To by byl úplný nesmysl, to by tady stály akorát nové zásobníky.

A co se týká Správy hmotných rezerv a plynu, nebylo to tady nikdy. Ano, můžeme diskutovat o tom, jestli i tato situace povede k tomu, že třeba v budoucnu, tak jako jsme skladovali ropu těch plus minus 90 dní, jestli třeba neskladovat ještě plyn. Je třeba objektivně říct, že to bude tedy rána, protože to není málo peněz, protože teď se pořídil plyn za 8,5 miliardy a je to čuč ňuč nic, to znamená, je to na skutečně jednotky dnů, a to ještě jenom pro kritickou infrastrukturu, a kdybychom tady chtěli vybudovat něco podobného jako třeba ropné zásoby, tak to si musíme tedy připravit vysoké desítky miliardy korun. To si tedy nejsem úplně jistý, jestli toto by měla být ta cesta. Notabene, nebylo to tady nikdy a já se osobně domnívám, že lepší cesta než nakupovat do Správy hmotných rezerv a vybudovávat si bezpečnost z vlastního plynu, je motivovat ty, kteří skladují plyn, a tam mít ty zásoby tak, jak zde padlo, řádově na 40 %.

Takže já bych prosil, jestli bychom se spíše mohli dostat do věcné diskuse, říci odpovědně na to, co jsem zde říkal, to znamená k vlastnictví zásobníků, případně k využití dividendy ČEZu, a ten bod můžeme rychle ukončit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní nevidím žádnou další přihlášku. Pan ministr, prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Já jsem čekal, jestli nepadnou ještě nějaké další dotazy, tak zatím budu reagovat na ty tři dotazy, které zazněly ve vystoupení pana místopředsedy Havlíčka.

První: motivovat obchodníky, aby plnili zásobníky. Moje odpověď zní: Ano, probíhá to.

Druhá otázka: vlastnictví zásobníků. K tomu vám neřeknu vůbec nic. Ne že bych nechtěl odpovídat, ale myslím, že je dobrá zásada, že stát nekomentuje potenciální obchodní operace, ani je nepotvrzuje, ani je nevyvrací, protože velmi často by v takové debatě mohly zaznít cenotvorné informace, které jsou skoro vždy v neprospěch státu.

Třetí otázka: dividendy. Myslím, že pan místopředseda to popsal naprosto přesně, vlastně nemám, co bych k tomu dodal. V kalendářním roce se vyplácí dividendy za předchozí kalendářní rok. Ano, je předpoklad vysokého zisku za rok 2022, z toho úplně jednoduše logicky vyplývá i vysoká dividenda za rok 2022, která bude vyplacena v roce 2023. Na druhé straně při všech debatách o ČEZu, a jak to stát řídí, nebo ne, si musíme uvědomit, za prvé, že to je firma kotovaná na burze. Ta podléhá přísné regulaci - ani členové vlády, ale myslím si, že ani členové parlamentu by neměli zase říkat informace, které mohou být cenotvorné a ovlivnit cenu akcií na burze. Za druhé, stát má 70 %, takže to není státní firma. Ano, je tam významný nadpoloviční podíl státu, nicméně je tam 30 % minoritních akcionářů. Je logické, že mnohdy se zájmy akcionářů kříží, to je i při jiném poměru. A s tímhle vědomím musíme přistupovat k tomu, když spravujeme ten akciový podíl. Není to prostě firma, která je ve 100 % státu, které může dávat přímo úkoly vláda v rámci vlastnické politiky, a tam se můžou třeba sledovat i jiná hlediska, než sleduje standardní obchodní společnost, zejména kotovaná na burze.

K těm procentům: já myslím, pane místopředsedo, prostřednictvím jiného pana místopředsedy, že vycházíme z jiné základny. Já se nechci přít, podle mých informací mají zásobníky kapacitu 3,4 miliardy, vy jste říkal 2,9, a pak nesedí ta procenta, ale o to se nepřeme. Důležité je, že tam je k dnešku 1,86 miliardy. To je to absolutní číslo a platí, že samozřejmě jiná spotřeba je v létě a jiná spotřeba je v zimě, a roční spotřebu samozřejmě ovlivňuje průběh zimy, to je naprosto logické. Jenom připomenu, že z roční spotřeby zhruba 2,5 miliardy kubíků je spotřeba našich domácností.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Prosím, pane ministře?

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura A poslední věc: já jsem se seznámil s pozměňovacím návrhem, který přijal hospodářský výbor, a po konzultaci s panem ministrem průmyslu a obchodu, až o tom budeme hlasovat, stanovisko bude kladné.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já jsem chtěl poděkovat za všechny odpovědi. Pro mě je důležité to, že se motivují obchodníci, ad 1. Ad 2 rozumím přístupu v rámci spoluvlastnictví nebo vlastnictví těch zásobníků. Věřím, že to dopadne tak, jak jsem předsevzal, respektive jak by bylo ideální podle našeho názoru, to znamená, aby stát nakonec měl vlastnictví pod kontrolou. A co se týká těch zásobníků, tam si taky nejsem úplně stoprocentně jistý. Já jsem vycházel z toho, že ta kapacita je 2,9 miliardy a že to jsou ty RWE zásobníky. Možná že se tam teď třeba něco zvětšilo, ale to není podstatné, jestli je to 55 nebo 60 %. Důležité je to, že se to naplňuje, takže z mého pohledu děkuji za všechny odpovědi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než ukončím obecnou rozpravu, ptám se, zda se ještě někdo hlásí? Nikoho nevidím. V tom případě končím obecnou rozpravu.

A ptám se pana ministra, pana zpravodaje, zda chcete závěrečné slovo? Není tomu tak.

Otevírám podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Ptám se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Jestliže se nikdo nehlásí... Pozměňovací návrh je součástí materiálu, o tom případně dáme hlasovat potom v rámci procedury. Žádnou jinou další přihlášku do podrobné rozpravy nevidím. Jestliže je tomu tak, tak končím podrobnou rozpravu.

A ptám se, zda se pan zpravodaj nebo pan ministr hlásí o závěrečné slovo? Není tomu tak.

Zde se chci zeptat, zda je možné, abychom rovnou přistoupili ke třetímu čtení, protože máme pouze jeden pozměňovací návrh, anebo zda trváte na tom, aby se materiál vytiskl a rozdal na stoly? Za předpokladu, že nikdo nerozporuje tento postup, budeme pokračovat dál třetím čtením.

Nikdo nerozporuje, a tedy, protože podle § 99 odst. 7 zákona o jednacím řádu může ve zkráceném jednání následovat třetí čtení návrhu zákona bezprostředně po čtení druhém, zahajuji třetí čtení předloženého vládního návrhu zákona a očekávám, že zpravodaj hospodářského výboru, poslanec Ivan Adamec, bude spolu se mnou sledovat od stolku zpravodajů rozpravu, kterou tímto otevírám. Nikdo se nehlásí. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím.

I zde se táži na závěrečná slova, zda pan ministr, pan zpravodaj chce promluvit? Není tomu tak.

Nyní prosím zpravodaje pana poslance Ivana Adamce, aby nás seznámil s procedurou hlasování a touto procedurou nás potom provedl. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající, vážení ministři, kolegyně, kolegové, já si teď nejsem jistý, jestli můžeme hlasovat rovnou o návrhu jako celku, protože pozměňovací návrh už je součástí ale návrhu usnesení. Musíme tedy o tom pozměňovacím návrhu? Dobře, omlouvám se, budeme nejdřív hlasovat o pozměňovacím návrhu a potom o zákonu jako celku.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Přesně tak, to je standardní postup. To znamená, návrh je, že dáme hlasovat o pozměňovacím návrhu hospodářského výboru a potom o zákonu jako celku. Je zde nějaký rozpor s navrženou procedurou? Není.

Eviduji žádost o vaše odhlášení. Já vás odhlásím, požádám vás o opětovné přihlášení. A nyní vás požádám, abyste nás provedl procedurou hlasování, a já dám hlasovat. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano, nyní bychom měli hlasovat o pozměňovacím návrhu hospodářského výboru.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Ministr Stanjura: Souhlas.) Děkuji.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 44, přihlášeno je 154 poslankyň a poslanců, pro návrh 152. Tento pozměňovací návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: A nyní můžeme hlasovat o návrhu zákona jako celku.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a já přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 225, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh usnesení? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 45, přihlášeno je 154 poslankyň a poslanců, pro návrh 153, proti žádný. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

A já končím projednávání tohoto bodu.

Přečtu omluvy, které dorazily. Ve čtvrtek 2. 6. od 13.00 do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan ministr Vlastimil Válek. Dále upravuji omluvu paní poslankyně Knechtové, která se omlouvá dnes od 18 hodin do konce jednacího dne, a dále dnes od 9.40 do 11.15 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Marek Výborný.

A nyní budeme pokračovat v projednávání bodů tak, jak byly schváleny na pořad dnešní schůze.

 

Otevírám další bod jednání

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.