Středa 1. června 2022, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Olga Richterová)
78.
Návrh poslanců Marka Bendy, Marka Výborného, Jana Jakoba, Josefa Cogana
a Jakuba Michálka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb.,
o státní službě, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 215/ - prvé čtení
který tímto otevírám. Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 215/1 a já požádám, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl pan poslanec Marek Benda. Prosím, ujměte se slova.
Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážení páni ministři, vážené dámy, vážení pánové, protože očekávám, že rozprava k tomuto tisku bude poněkud delší, tak se pokusím to úvodní slovo příliš neprotahovat, přesto: Předsedové poslaneckých klubů vládní koalice vám přinášejí dlouho očekávanou novelu zákona o státní službě. Zákon o státní službě tady máme od roku 2014, jeho hlavním cílem mělo být odpolitizování státní správy. Myslím, že se tento cíl daří do jisté míry naplňovat, přesto se ukazuje, že má řadu nedostatků, které bude třeba nějakým způsobem na ně zareagovat.
Podle hodnocení, které probíhalo, podle zprávy ex post hodnocení dopadů zákona o státní službě, je proces výběru státních zaměstnanců velmi neefektivní z důvodu jeho značného administrativního zatížení daného aplikací správního řízení. Na časovou a administrativní náročnost přitom ukazují i poznatky z aplikační praxe zákona o státní službě. Systém výběru představených posiluje uzavřenost státní služby a omezuje do ní přístup některým odborníkům, což má negativní dopad na profesionalitu státní služby. Stávající právní úprava dále podle zprávy ex post hodnocení dopadů zákona o státní službě způsobuje, že státní služba nevytváří na úrovni představených vnitřní konkurenci, která by je přirozeně motivovala k podávání stabilně vysoké výkonnosti. Tato skutečnost může mít negativní dopady na efektivitu výkonu státní služby a rovněž i na profesionalitu, neboť neumožňuje schopným státním zaměstnancům téměř žádný kariérní posun a vysoká stabilita uzavírá státní službu i odborníkům zvenčí. Jako vhodné opatření proto správa navrhuje jmenování představených na dobu určitou, přičemž stávající představený by se mohl o tuto pozici ucházet i opakovaně. Současně právní úprava stanoví funkční období pouze u náměstka ministra vnitra pro státní službu, personálního ředitele sekce pro státní službu a státního tajemníka. U vedoucího služebního úřadu je funkční období stanoveno pouze, stanovuje-li tak zvláštní zákon.
To jsou, myslím, že ty zásadní nevýhody, které stávající zákon o státní službě přinesl, a nyní tedy, co přinášíme za vládní koalici jako změny. Prvním je zjednodušení a zrychlení procesu vstupu do státní služby, kde zejména procesní postupy, které tam jsou dnes, opravdu komplikují výběrová a vstupní řízení. Druhým důležitým principem je rozšíření okruhu osob, které se mohou účastnit výběrových řízení na představené - opravdu i ve státní službě je třeba zavést nějakou konkurenci. Představa, že se ze mě jednou stane státní úředník, budu tam sedět nadosmrti a nemusím podléhat žádnému vnějšímu tlaku, je velmi nevhodná. Třetí zásadní změna je nahrazení náměstků pro řízení sekce vrchními řediteli sekcí.
To je debata, která se tady vedla už v roce 2014 velmi zásadně, která pak dospěla k takovému podle mého názoru zcela nevhodnému kompromisu, že se udělali ti takzvaně političtí náměstci a takzvaně odborní náměstci současně řediteli sekcí, který vedl k tomu, že na řadě ministerstev máme dvě kategorie náměstků. Podle mého názoru je to zvolené řešení velmi nevhodné a je rozumné zastavit státní správu na vrchním řediteli sekce. To byla představa, se kterou se původně šlo se zákonem o státní službě, tam říct, tady existuje stabilita, tady je ten výkon státní správy, který má být opravdu jenom v nějaké vnitřní konkurenci, a pak je tam ministr jako hlava úřadu, se kterým přichází a také odchází tým jeho náměstků.
To samozřejmě neznamená, že si nemůže nový ministr ponechat nějaké ze stávajících náměstků, vidíme to ostatně při každém vládním střídání, ale že je tam politické řízení ministerstva, ministr, jeho náměstci, kteří také zastupují ministra například na jednání orgánů Sněmovny podle ústavy a na dalších jednáních, na jednání vlády, a tito mají opravdu tvořit politické vedení ministerstva, které nezasahuje bezprostředně do výkonu státní správy, ale vytváří koncepce, vytváří cestu, kterou má příslušný ministr jít.
Další zásadní změna je zavedení funkčních období představených. Tuto změnu pokládám za naprosto zásadní, naprosto klíčovou - myslím, že bude asi nejvíce diskutována v této Sněmovně - po kterou úroveň, ale myslím si, že opravdu jestli tak máme - my obhajujeme jednou za čtyři roky, každý starosta obhajuje jednou za čtyři roky, dokonce i v justici máme po sedmi letech střídání vedoucích představitelů, povinnost vypsat nové řízení. Představa toho, že na nějakých úrovních státní správy ti lidé jsou tam na dožití, abych tak řekl, nebo dokud se sami nerozhodnou, že chtějí odejít, nebo dokud nemají opakovaně negativní hodnocení, je podle mě velmi neinspirativní pro všechny ty, kteří tam nejsou, a je třeba opravdu vytvořit systém, kde po pěti letech, stejně tak jako téměř ve všech ostatních profesích, dochází k nějaké obhajobě. Je možná opakovaná obhajoba, ale dochází k nějakému vytvoření konkurence.
Další změny jsou sladění rodiny a osobního života státních zaměstnanců s výkonem státní služby a výkon státní služby z jiného místa. To už jsou řekněme ty bonusy a výhody, které mají být státním zaměstnancům poskytnuty. Služební volno k individuálním studijním účelům a zjednodušení, respektive přesun, služebního hodnocení.
Tolik alespoň zásadní změny, se kterými přichází tento poslanecký návrh. Vláda k němu dala souhlasné stanovisko a my věříme, že se nám ho podaří do konce tohoto roku projednat tak, aby skutečně vedení ministerstev mohlo už odpovídat nové vládě, aby tam byl zachován princip nezávislosti státní služby, ale současně toho, že v okamžiku, když někdo vyhraje volby, určuje směr toho ministerstva. Není to tak, že tam přebírá celý úřad, včetně svých náměstků, po svém předchůdci. To si myslím, že je ta nejdůležitější a klíčová změna. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Nyní požádám paní zpravodajku pro prvé čtení, paní poslankyni Zuzanu Ožanovou. Prosím, ujměte se slova.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, projednáváme návrh poslanců Marka Bendy, Marka Výborného, Jana Jakoba, Josefa Cogana a Jakuba Michálka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů. Projednáváme, jak již bylo zmíněno, poslanecký návrh zákona. K této oblasti se vrátím potom v obecné rozpravě.
Předkladatelé uvádějí nedostatky, které spatřují v dosavadní právní úpravě, a deklarují, že chtějí vytvořit předpoklady pro ještě hlubší depolitizaci a profesionalizaci státní služby, motivovat státní zaměstnance k dalšímu profesnímu rozvoji a k vyšší kvalitě vykonávané služby a posílit i odpovědnost představených.
Důvodová zpráva uvádí okruhy problémů, které chce novelou odstranit. Kritizovaným nedostatkem stávající právní úpravy má být existence dvou na sobě nezávislých pozic náměstků v ministerstvech a Úřadu vlády České republiky - náměstka člena vlády, který je součástí politického aparátu a nemá významné pravomoci ve služebních vztazích, a náměstka pro řízení sekce, jenž je představeným, a tedy stupněm řízení podle zákona o státní službě.
Pro odpolitizování státní správy jako jednoho z cílů zákona o státní službě považují předkladatelé nezbytné striktní oddělení politické a úřednické, odborné linie státní správy. Dosavadní systém výběru představených údajně posiluje uzavřenost státní služby a omezuje do ní přístup některým odborníkům, což má mít negativní dopad na profesionalitu státní správy a neumožnění schopným státním zaměstnancům téměř žádný kariérní posun. Vysoká stabilita má uzavírat státní službu i odborníkům zvenčí.
Neztotožňuji se s předkladateli zákona, že vysoká stabilita je ve státní službě problémem. Je zcela opomíjen přínos stability pro činnosti související s administrováním a rozhodováním ve správních řízeních a řízeních o přestupcích. Například ministerstva jsou v některých řízeních odvolacími orgány a také přezkoumávají rozhodnutí správních orgánů. Stabilizace státní správy na takových postech je spíše žádoucí z důvodů sjednocení rozhodovací praxe.
Předložený návrh si klade za cíl snížení administrativní náročnosti související s prováděním výběrových řízení, a to formou vynětí výběrového řízení z působnosti části druhé a třetí správního řádu. Zjednodušeně řečeno, jmenování výběrové komise nebude mít formu rozhodnutí. Navrhuje se zkrácení minimální lhůty pro podávání žádostí z 10 dnů na 7 dnů, přičemž se této možnosti nemusí využít. Tato úprava se jeví zbytečná, je však v rozporu s deklarovanou snahou umožnit širší zapojení odborné veřejnosti do výběrových řízení. Pokud se toto ustanovení bude využívat, tak se možným uchazečům znemožní řádné posouzení, zda se přihlásit, či nikoliv, neboť v této lhůtě je zahrnuto i samotné doručení, to je ne podání na poštu, ale doručení na podatelnu konkrétního úřadu. Žadatel nemající datovou schránku a bydlící ve větší vzdálenosti bude muset zajistit osobní dopravu žádosti na podatelnu. Sedm dní pro rozhodnutí, zda se přihlásím, či nikoliv na takto významnou pozici a ještě stihnu doručit žádost, se mi zdá málo, pokud o tom nevím dopředu.
Rozšíří se možnost omezit počet žadatelů, kteří absolvují pohovor před výběrovou komisí. Omezení bude dáno úspěšným zvládnutím písemné zkoušky předcházející provedení ústního pohovoru. Dosud je možné tento postup uplatnit, pokud počet žadatelů činí nejméně deset a k pohovoru je nutné pozvat nejméně pět žadatelů. Nově se navrhuje snížit počet žadatelů nejméně na pět a k pohovoru pak pozvat nejméně tři žadatele.
Navrhovatelé předpokládají, že žádosti o náhradní termíny pohovorů jsou převážně účelové, a chtějí tomu zabránit tak, že náhradní termín pohovoru bude primárně umožněn pouze se souhlasem služebního orgánu bez ohledu na povahu překážky účasti na stanoveném termínu pohovoru. Dle současné úpravy musí výběrová komise, pokud se žadatel náležitě omluví, vždy stanovit náhradní termín pohovoru a to pouze v případech překážky na vůli žadatele nezávislé.
Dále je navržena z důvodu zrychlení řízení povinnost žadatele o přijetí do služebního poměru sdělit v žádosti elektronickou adresu pro doručování dokumentů ve výběrovém řízení, pokud nebude mít žadatel zřízenu datovou schránku.
Navrhuje se zrušení institutu námitek proti průběhu a výsledku výběrového řízení s tím, že pro ochranu žadatelů postačuje institut stížnosti podle § 175 správního řádu. Výběrové řízení má být zkráceno z 90 dnů od uplynutí lhůty pro podávání žádosti na 60 dnů. Při obsazování služebních míst zařazených v rozsahu 5. až 9. platové třídy nebude nutný výběr prostřednictvím výběrových komisí. Bude možné, aby posouzení vhodnosti žadatelů provedl přímo bezprostředně nadřízený představený.
Navrhuje se rozšíření okruhu osob, které se mohou účastnit výběrového řízení na představené. Mění se názvosloví a náměstci pro řízení sekce budou nově vrchními řediteli sekce. Náměstci člena vlády nově budou pouze ti, kteří plní úkoly nikoliv nezávisle na politické vůli. Zjednodušeně řečeno, náměstci budou pouze političtí náměstci, přičemž se navíc ruší limit počtu těchto náměstků ze dvou na neomezený počet.
Dle čl. 38 odst. 2 Ústavy České republiky člen vlády je povinen osobně se dostavit do schůze Poslanecké sněmovny na základě jejího usnesení. To platí i o schůzi výboru, komise nebo vyšetřovací komise, kde se však člen vlády může dát zastupovat svým náměstkem nebo jiným členem vlády, není-li výslovně požadována jeho osobní účast.
V důvodové zprávě navrhovatelé sice uvádí, že příslušný člen vlády může stanovit, že jej vrchní ředitel sekce může zastupovat na jednání schůze vlády, na schůzi výboru nebo komise Poslanecké sněmovny, včetně vyšetřovací komise, nebo schůzi výboru nebo komise Senátu, avšak je otázkou, zda takovéto pověření nebude v rozporu s ústavou, když navíc počet politických náměstků bude neomezen. Není potom dán důvod, aby název náměstek byl v ústavě nahrazován nějakým jiným vysvětlením daného pojmu v jiném zákonu, když náměstci budou existovat. Na tomto problému je zřetelně vidět, proč měl být právě tento návrh zákona předkládán standardní legislativní cestou.
Novým institutem je zavedení funkčního období představených. Předložený návrh zavádí funkční období pro všechny představené, vyjma vedoucích oddělení, na dobu pěti let. Rozšiřuje se tak okruh představených, kteří jsou jmenováni na dobu určitou. Stejné služební místo lze při úspěšném absolvování výběrového řízení zastávat opakovaně. V případě, že bude ve výběrovém řízení vybrán jiný uchazeč, dosavadnímu představenému nezanikne služební poměr a bude převeden na jiné vhodné služební místo. Jak tomu však bude, nebude-li jiné vhodné místo k dispozici? Tato otázka může mít negativní vliv na ochotu přihlásit se do výběrového řízení.
Velmi důležitá v tomto zákoně jsou přechodná ustanovení. Výběrová řízení na obsazení volných služebních míst představených zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do toho dne pravomocně neskončená se budou rušit. Ostatní výběrová řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posoudí ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se u představených bude posuzovat jejich pětileté funkční období ode dne jmenování, a to zpětně. Pokud byli jmenováni před více než pěti lety, doba určitá pro jejich jmenování do funkce skončí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. K tomu si dovolím citovat z důvodové zprávy k bodu 4 přechodných ustanovení: "V případě obsazování služebního místa vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce nebo ředitele sekce personálního ředitele sekce pro státní službu a ředitele odboru postupem podle navrhovaného zákona nejde o plošné přesoutěžení, výběrové řízení je nezbytné vyhlašovat postupně a uvážlivě, přičemž harmonogram je na odpovědnosti služebních orgánů, respektive členů vlády." Jako zpravodaj si dovoluji upozornit, že nezbytnost postupného a uvážlivého vyhlašování výběrových řízení je pouze v důvodové zprávě, avšak není zakomponována v návrhu zákona. Účinnost je navrhována 1. ledna 2023, tedy již příští rok.
Zásadní nedostatek vidím v tom, že se neuvažuje koncepčně, a to, že úředníci jsou také na obcích, a ti se řídí zákonem č. 312/2002 Sb., zákon o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů. Uvedu jeden do očí bijící příklad. Dle navrhované úpravy nebude muset být na služební místa zařazená v rozsahu 5. až 9. platové třídy potřeba výběrové komise, postačí posouzení bezprostředně nadřízeným představeným. Naproti tomu krajské úřady, magistráty, městské obvody, městské části a obce třetího a druhého stupně jsou však povinny pro vznik pracovního poměru na dobu neurčitou u jakéhokoliv úředníka vždy udělat výběrové řízení s celou komisí, a to bez ohledu do zařazení do platové třídy. Provázanost zákona o úřednících územních samosprávných celků a zákona o státní službě by měla být samozřejmostí.
Další významnou odchylkou pouhých obcí od státu je nedotknutelnost tajemníků obcí, kteří jsou odvolatelní snad jen v případě z důvodů shodných s výpovědními důvody dle zákoníku práce. Je otázkou, zda by obdobné pětileté funkční období nemělo být koncepčně i u těchto pozic.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, dále se k věci vyjádřím v obecné rozpravě. Tolik k této zpravodajské zprávě.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a já tímto otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili poslanci v pořadí, že první přihlášenou je paní poslankyně Klára Dostálová, a dále se s avizovanou přihláškou může připravit paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.
Poslankyně Klára Dostálová: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážení zástupci vlády, no, když jsem přemýšlela, jak vlastně uvést toto své vystoupení, jak definovat novelu zákona o státní službě, tak mě nenapadly jiné výrazy než "narychlo" a "bez diskuse". Vláda chce změnit služební zákon, ale předkládá ho jako poslanecký návrh. Koalice nachystala změnu služebního zákona, který měl zaručit odpolitizování státní správy. Důležitý návrh, to souhlasím, od něhož si vládní většina slibuje lepší fungování státu, ale tento návrh nevznikl standardní cestou. Předložila jej pětice šéfů poslaneckých klubů s argumentem, že tento proces je rychlejší. Původní připomínkové řízení k návrhu bylo zrušeno a rovnou jej schválila vláda.
Jde o zákon, který je základní podmínkou pro čerpání evropských fondů, a já se ptám, jak byl poslanecký návrh projednán s Evropskou komisí, když jste ho neumožnili ani k vyjádření rezortům a jejich právním aparátům? Bylo sice vyhlášeno mezirezortní připomínkové řízení, které mělo probíhat od 16. do 27. května, nakonec však ministerstva žádnou oponenturu poslanecké novele důležitého zákona dodat nemohla. Ministr pro legislativu Michal Šalomoun za Piráty návrh z připomínkového řízení vyjmul a nahrál znovu již bez něj. Nadto byl materiál rovnou zařazen na jednání vlády. Vládní programové prohlášení přitom uvádí, že kabinet se zavazuje předkládat zákony obvyklým způsobem. "Legislativní návrhy potřebné k plnění programového prohlášení budou předkládány standardní legislativní cestou a před jejich předložením do vlády se k nim vyjádří odborníci v rámci Legislativní rady vlády," stojí v programovém prohlášení, to je z dokumentu podepsaného všemi vládními stranami.
Odborníci mimo státní správu koalici vyčítají, že s novelou přichází bez dostatečné oponentury i otevřené debaty jak s experty, tak s opozicí. Jak se píše ve stanovisku Odborového svazu státních orgánů a organizací: "cesta narychlo ušitého poslaneckého návrhu, který nebyl podroben široké odborné diskusi, a zejména nebyl adekvátně projednán se sociálními partnery, se odráží i v kvalitě předloženého materiálu". Jeho předseda, pan Pavel Bednář, v něm kritizuje nejen způsoby, jakými novela vznikla, ale také údajné politizující zásahy do právní úpravy. Ministerstvo vnitra podle pana Bednáře odborům teze chystaného materiálu zaslalo a na jejich stanovisko, ale pan ministr Rakušan, ani pan premiér Fiala nikdy nezareagovali a připomínky odborů se poté v návrhu neobjevily.
Hlavním výsledkem novely zákona má být podle předkládací zprávy snaha zjednodušit a zrychlit proces vstupu do státní služby, zavést funkční období pro vedoucí zaměstnance či rozšířit okruh lidí, kteří se mohou o tato místa ucházet. Mezi další cíle patří například zrušení limitu pro počet politických náměstků nebo umožnění státním úředníkům pracovat z domova. Co tedy zásadního má novela změnit? Už tady bylo řečeno, jde zejména o otázku náměstků ministrů. Ty odborné, tedy náměstky pro řízení sekcí, navrhuje koalice přejmenovat na vrchní ředitele sekcí. Příslušný člen vlády může stanovit, že vrchní ředitel sekce je oprávněn se účastnit místo člena vlády jednání schůze vlády a zastupovat jej na schůzi výboru nebo komise Poslanecké sněmovny, včetně vyšetřovací komise, není-li vysloveně požádána osobní účast člena vlády nebo na schůzi výboru nebo komise Senátu, přitom se považuje za náměstka člena vlády. Právě tato část je zmíněna i ve stanovisku vlády, které upozorňuje na možný rozpor s Ústavou České republiky. Tuto část úpravy také kritizují například odboráři, podle nichž "takto úprava mixuje politický a byrokratický aparát. Zejména v možnosti určit, aby vrchní ředitel sekce byl zároveň náměstkem člena vlády, se politická a manažerská úroveň opět směšují, což jde zcela proti smyslu jak navržených změn, tak samotného zákona o státní službě," píše ve svém stanovisku pan předseda Bednář. K přejmenování má dojít i v případě náměstka ministra vnitra pro státní službu, který má nově být nejvyšším státním tajemníkem. Kritice nicméně v minulosti nepodléhal název té pozice, jako spíše obava o apolitičnost takzvaného superúředníka, který státní službu formálně zastřešuje. Nejvyšší státní tajemník totiž spadá pod ministerstvo vnitra a jmenuje jej vláda. Zatímco doposud mohl být náměstek pouze na šest let, podle novely by mohl svůj mandát opakovat. A opět cituji ze stanoviska: "Nemožnost být znovu jmenován byla jedinou potenciální pojistkou proti podléhání nejvyššího státního tajemníka nemístným politickým tlakům," komentuje změnu organizace Rekonstrukce státu, která se tématu odpolitizování státní správy dlouhodobě věnuje. Svůj pětiletý mandát by podle návrhu mohli opakovat i státní zaměstnanci, neomezeně dlouhý mandát by se naopak na pět let zkrátil ostatním vedoucím pracovníkům.
Nově by každý ministr mohl mít také více než dva politické náměstky, jak je tomu doposud. Političtí náměstci ale nemají žádnou odpovědnost. Já se vám pokusím to přiblížit, protože skutečně jsem pracovala ve státní správě osm let, nejdřív jako náměstkyně, jako odborná náměstkyně, poté jako ministryně, takže věřte, že s aplikací zákona o státní službě mám opravdu bohaté zkušenosti. To, co vy navrhujete - a já znovu říkám, já jsem také přesvědčena o tom, že si zákon o státní službě zaslouží změnu, ale skutečně by se asi ty věci měly prodiskutovat - protože ten váš návrh znamená, že v podstatě bude linie: vrchní ředitel sekce - ředitel odboru - vedoucí oddělení a referent. Nad nimi bude neomezený počet politických náměstků. Dneska můžou být maximálně dva, nově jich bude třeba sedm, osm. Ale to jsou lidé, kteří nemají žádnou zodpovědnost, nemohou řídit žádného úředníka, protože oni nejsou pod státní službou. To jsou lidé, kteří budou dělat stafáž ministrovi, promiňte mi ten výraz, ale samozřejmě ze zákona vy jim přiznáváte požitky, a to nejsou malé požitky. Samozřejmě jsou to obrovské platy, jsou to dvě auta - jedno s řidičem, jedno bez řidiče, je to jejich sekretariát. Ale ti lidé nejsou výkonní pracovníci, oni skutečně nenesou žádnou agendu, konkrétní odpovědnost, protože nejsou v řídící struktuře podle státní služby. Takže tady je opravdu asi na uváženou, zda by se k tomuto návrhu znovu skutečně nemělo sednout k jednomu stolu, byť rozumím tomu, co tím předkladatel chtěl, to znamená, aby skutečně ministr si mohl přivést svůj tým náměstků, kteří by ale pak mu pomáhali samozřejmě s dopadem politických cílů dovnitř toho ministerstva, ale proč tam stavíme tu meziúroveň, to mi není jasné. Proč to tedy nejsou normální náměstci, političtí náměstci ministra, kteří by samozřejmě prošli výběrovým řízením, měli by na starost státní agendu, byli by zodpovědní za chod ředitele odboru, vedoucího oddělení, příslušných referentů dané sekce? Logické by samozřejmě bylo, aby tito náměstci, nebudeme jim říkat ani političtí, ani odborní, potom přicházeli a odcházeli s konkrétním ministrem, ale od úrovně ředitele odboru a níž už samozřejmě musíme dbát na profesionalizaci a stabilizaci státní správy.
Častým terčem kritiky současné podoby zákona jsou také výběrová řízení. Navrhovaná novela se tak výběrovým řízením věnuje v několika bodech. Nově by mělo probíhat jen jednokolově. Já bych si přála, abyste se všichni podívali do stenoprotokolů z roku 2018, když jsme vlastně z tříkolových výběrových řízení udělali dvoukolové. Já jsem si ty projevy vytiskla, když na ně bude čas, tak vám je tady ráda přečtu, protože to je opravdu velmi zajímavé, jestli kolegové jako s křišťálovou koulí už hovořili o sobě v roce 2022, nebo jak je to myšleno, protože některé věty použité kolegy by asi stály za přečtení, aby se nad nimi i nová koalice zamyslela. Co se týká výběrových řízení, jak už jsem řekla, nově tedy budou jenom jednokolová. Zájemci o vedoucí pozici ve státní správě by měli dopředu vědět, co se po nich na služebním místě bude požadovat a za kolik budou svou práci vykonávat. Poslední novela zákona umožňovala, aby se do druhého kola hlásili vedle kariérních úředníků i lidé mimo státní správu, to znamená, abych to přiblížila: dnes vlastně po té novele v roce 2018 jde o to, aby v rámci prvního kola výběrového řízení skutečně mohli kariérně růst i stávající úředníci, aby měli prostor se zúčastnit, nicméně v rámci druhého kola aby přišel ten nový vítr. S tím já naprosto souhlasím, aby se samozřejmě oživovala státní správa, to bylo umožněno i lidem zvenčí. Dnes je tedy navrhováno, ten nejnovější návrh je o tom, aby se externí zájemci o práci ve státní službě hlásili už v prvním kole. Na co je ale potřeba se tady opět podívat, je, jak dokládají praxi. Já si myslím, že to nemohl předkladatel snad ani myslet vážně, aby u jednotlivých pozic navrhoval - a já to tady s dovolením, abyste měli představu, jak to tedy je: tak nejvyšší státní tajemník má podmínky výběrového řízení, že musí být starší čtyřiceti let, musí mít pět let praxi v oboru a ta se může počítat už od školy a sčítat za celé období. Tak si představte, že se hlásí na nejvyššího státního tajemníka, úplně toho nejvyššího, člověk, kterému je třeba padesát let a v podstatě dokládá pět let praxi v oboru, která se může sčítat. To znamená, že když on bude prokazovat ekonomické vzdělání nebo právní vzdělání například, tak to může i - samozřejmě, jeden rok to dělal, dalších pět let to nedělal, a takhle si může nasčítat těch pět let. Stejně tak musí mít zkušenosti jako vedoucí nebo člen statutárního orgánu minimálně čtyři roky, a opět se může sčítat. Dnešní návrh je o tom, že za uplynulých osm let musel mít tu praxi, aby se skutečně jeho reálná praxe promítla do toho výkonu. To znamená, to je o profesionalizaci státní správy. Já bych opravdu doporučovala, aby se na to předkladatelé ještě podívali, protože stejně je to u státního tajemníka. Tam je jmenování na pět let, odborná praxe čtyři roky a tři roky jako vedoucí nebo člen statutárního orgánu. Opět se sčítá už od školy. Vedoucí služebního úřadu - jmenování na pět let a podmínky jsou stejné jako u státního tajemníka, to znamená praxe čtyři roky a tři roky jako vedoucí. Opět se sčítá už od školy. Vrchní ředitel sekce - jmenování na pět let, odborná praxe ale už jen tři roky a dva roky jako vedoucí. Opět se sčítá už od školy. Ředitel odboru - jmenování na pět let, odborná praxe dva roky, vedoucí jako jeden rok, pouze jeden rok a opět už od školy. Já si myslím, že už jenom ten pojem, že chceme profesionalizovat státní správu, s tímto úplně nejde dohromady, a určitě by to stálo za to se nad tímto ještě zamyslet.
Takže co je závěrem vlastně této změny? Určitě dojde k rozšíření okruhu možných uchazečů o místa představených, o tom není sporu. Otázka je však, zda tento přístup přinese větší množství kvalifikovaných uchazečů, či se bude jednat o dosazení svých známých a podporovatelů do služebních úřadů, a tím v podstatě o posílení účelových politických vlivů na státní službu. Poslaneckému návrhu stejně jako Rekonstrukce státu mimo to vyčítají i fakt, že nijak neposiluje možnosti kariérního postupu zevnitř státní správy.
Já si dovolím ještě opravdu zrekapitulovat některé věci, protože bych ještě ráda upozornila na některé problémy, které jsou. Už jsme si tady řekli, že tedy návrh přichází s tím, že se ruší takzvaný odborný náměstek neboli náměstek pro řízení sekce, a tato nová pozice bude označena vrchní ředitel sekce. Vrchní ředitel sekce dle návrhu po stanovení ministrem může zastupovat člena vlády, stejně jako náměstek člena vlády. Tady opravdu i samo souhlasné stanovisko vlády upozorňuje na problém s ústavou. Takže by opravdu asi stálo za to, aby se tím předkladatelé alespoň zabývali, když už je na to vlastní stanovisko upozorní.
Co naopak je potřeba pochválit? To je potřeba říci, že výběrová řízení jsou vyňata z režimu správního řízení. To je určitě krok správným směrem, protože to skutečně zabetonovávalo výběrová řízení na velmi dlouhou dobu. Nově bude nutné při podání žádosti doložit občanství a znalost jazyků, dříve se to mohlo doplnit později. Nově bude muset být doložen životopis s údaji o praxi, odborných znalostech a dovednostech, ovšem počítáno už od školy. Náhradní termín pohovoru pro omluvené žadatele bude jen se souhlasem služebního orgánu. Dříve všichni řádně omluvení museli dostat náhradní termín. Je stanoveno, že vedoucí oddělení budou jmenováni na dobu neurčitou a nebudou se přesoutěžovat.
Oproti tomu nejvyšší státní tajemník, státní tajemník, vrchní ředitel sekce, personální ředitel a ředitelé odborů musí vždy projít výběrovým řízením a budou jmenováni na dobu určitou, avšak - a tady znovu prosím o vaši pozornost - ti lidé jsou ve služebním poměru na dobu neurčitou. To znamená, že pokud každých pět let přijde nová vláda a vymění celé ministerstvo už od ředitelů odborů, tak všichni tito lidé skončí, říká se tomu v té naší terminologii státních úředníků, v bazénu. A já bych chtěla všechny upozornit na to, co to znamená. Já si vůbec nedokážu představit, jak tento návrh mohlo podpořit Ministerstvo financí. Bazén znamená, že ti lidé po dobu šesti měsíců dostávají 80 % platu a nepracují. Oni čekají, jestli se někde ukáže nějaká vhodná pozice, na kterou by mohli nastoupit. A co se stane, když se ta pozice nenajde? Odcházejí ze státní služby, ovšem ne jen tak, oni odcházejí s významným odstupným.
A teď si opět, řekněme, jak to je. Když pracuje ve státní službě do tří let, dostane tři platy, když do šesti let, dostane šest platů - takže když jste tam dali pět let, je jasné, že všichni budou odcházet se šesti platy navíc - do devíti let devět platů, nad devět let dvanáct platů. Takže vy vlastně tady vybudováváte mašinerii, která samozřejmě bude stát státní rozpočet obrovské peníze, protože když to vlastně skutečně vezmu tak, jak to asi bylo myšleno, aby každých pět let si mohla tedy nová vláda vyměnit úředníky už od pozice ředitele odboru, tak ten bazén, to bude tedy jako mega půl, jo? To bude opravdu jako velký bazén, kam by se nám všichni vešli. A bude to stát státní rozpočet opravdu nemalé peníze.
Další věcí, která se mění, jsou striktnější podmínky výběrových řízení. Rozšíří se významně okruh žadatelů. Dále je upraveno služební volno k individuálnímu studiu na pět dnů. Ale opět, zase, asi jak to bylo šité horkou jehlou, úředníci si jen požádají, oni vůbec nemusí dokládat, na co si to individuální volno vzali. Takže se obávám, že prostě v každém úřadu jsou lidé, kteří samozřejmě významně zneužívají systému, a budou to mít státní tajemníci určitě velmi těžké. Takže i tady bych doporučovala to nějakým způsobem ošetřit.
Nově jsou do zákona dány požitky, to je opravdu novinka. Takže státní tajemník, náměstci ministra, vrchní ředitelé sekce mají nárok na služební auta, a to jak s řidičem, tak bez řidiče. Mají nárok samozřejmě na všechny počítače, mobilní telefony, sekretariát a tak dále. Znova opakuji, vrchní ředitel sekce je skutečně v řídící hierarchii, to znamená, on je zodpovědný vůči státní službě, má své podřízené a tak dále. Náměstek ministra nic takového nemá, žádnou zodpovědnost, žádnou starost o úředníky, nic. Ten tam skutečně je jenom pro blaho konkrétního ministra.
Náměstek vlády nebo náměstek člena vlády - nově není určen počet. Opět tady opakuji, že současný zákon hovořil o maximálním počtu dvou, aby byla samozřejmě zastupitelnost na vládě. Nově je to neomezený počet. Takže když si představím ministerstvo, které má sedm sekcí, bude tedy sedm vrchních ředitelů sekcí, tam samozřejmě s veškerou odpovědností a tak dále, a nad nimi může být sedm, osm, devět politických náměstků, které bude státní rozpočet platit nemalými zdroji. Nikdy se samozřejmě na tyto lidi nebudou vztahovat ani možnosti evropských fondů ani žádné takové věci, to znamená, pouze ze státního rozpočtu.
Další problém jsou přechodná ustanovení. O tom už tady velmi podrobně a dobře hovořila paní zpravodajka. Je potřeba si uvědomit, že ke dni účinnosti zákona vrchní ředitelé sekce a ředitelé odborů budou považováni, že jsou jmenováni na dobu určitou. Pokud již uběhla lhůta od jmenování, to znamená, pokud jsou tam už ředitelé odborů a vrchních ředitelů sekcí déle jak pět let, tak se všichni budou muset přesoutěžit do dvanácti měsíců, a to se týká vedoucích úřadů, vrchních ředitelů sekcí a ředitelů sekcí, a do osmnácti měsíců potom personální ředitel sekce a ředitel odboru. Rozjetá výběrová řízení na představené se skončí a vyhlásí se znovu podle nových podmínek. Je otázka, jestli to opravdu nezavádí určité diskriminační přístupy, protože se někdo hlásil za určitých podmínek, najednou se mu to zruší a bude se hlásit podle nových. Co se týká řadových zaměstnanců, referentů, ta se dokončí podle původní úpravy. Tady opět vidíte, samozřejmě, referenti podle původní, představení - zřejmě je potřeba na vyšší pozice co nejrychleji dostat konkrétní lidi.
My vnímáme, a znova to tady opakuji, my vnímáme, že by zákon o státní službě se měl změnit, ale mělo by to proběhnout na základě debaty, abychom se vyvarovali kiksů, kterých je v předložené novele celá řada. Zároveň se novela vůbec nevěnuje pozici státního tajemníka, který je nejbližším spolupracovníkem ministra. Proč například o jeho přijetí nebo odvolání nemůže rozhodnout přímo ministr, když například úřad neplní stanovené úkoly? Tímto se ale novela vůbec nezabývá. Novela se zabývá pouze pozicemi, které jsou na ministerstvech, to znamená odborní náměstci, ředitelé odborů, to znamená tyto vrcholné pozice manažerské, kterým se říká představení.
Co vlastně přináší ta narychlo spíchnutá novela? Tady si půjčím slova mého kolegy, který - cituji: "Likvidují se kvalitní státní úředníci a přicházejí průměrní lidé navázaní na pětikoalici. Rychlá změna služebního zákona je toho pouze dokladem. Pět stran má stovky podporovatelů, lobbistů a šíbrů, kteří pomohli ve volbách a teď potřebují posty. Potřebují rychle státní zakázky a kontrolu nad nimi. To je jediný důvod, začíná další vlna klientelismu, tentokrát je to ale doslova tsunami."
Z důvodu mnoha nedořešených problémů, ať už je to problém s ústavou, neúspěšní státní úředníci ve výběrových řízeních, takzvaný bazén, což znamená opravdu obrovskou zátěž pro státní rozpočet, nedoložitelná praxe - aspoň bychom se měli zabývat tím, že budou nějakým způsobem definovány manažerské pozice, můžeme se inspirovat zákoníkem práce, navrhuji vrátit k přepracování, aby návrh přišel jako vládní návrh po projednání s Evropskou komisí a připomínkovými místy. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad ANO.)
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. Krásné dopoledne, vážený pane ministře, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Mám to, paní poslankyně, brát jako návrh v obecné rozpravě, paní poslankyně Dostálová? Ano, takže padl zde návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. O tom samozřejmě budeme hlasovat až po ukončení obecné rozpravy.
Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. První, kdo přijde k faktické poznámce, je paní Berenika Peštová a připraví se Jan Berki.
Než dorazí k řečnickému pultu, dovolím si přečíst dvě omluvy. První se omlouvá pan poslanec David Pražák, a to dnes mezi 12. a 14. hodinou z pracovních důvodů, a dále se omlouvá paní Barbora Urbanová, a to dnes mezi 9.30 až 13.30, důvod zde není uveden. Děkuji, to byly omluvy.
Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. V každém případě bych chtěla volně navázat na svojí předřečnici Kláru Dostálovou. I já jsem byla odborným náměstkem osm let, to určitě není žádné tajemství, a jenom bych tak chtěla pro ilustraci, abyste si uvědomili, co v současné době nastává. Já jsem měla pod sebou šest ředitelů, víc jak 115 referentů, samozřejmě i s vedoucími odboru, a toto jsem všechno řídila sama jako odborný náměstek. Mám na to patřičné vzdělání, jak vysokou školu, tak doktorát a tak dále.
Jelikož samozřejmě agenda narůstala, tak jsem uvolnila - jelikož každý náměstek má nárok na tajemníka a sekretářky - tak jsem jednu sekretářku a tajemnici uvolnila, tudíž tato místa jsem dala k dispozici sekci, protože agenda narůstá, a samozřejmě už to s tím počtem lidí nezvládali, takže tito lidé vlastně byli nahrazeni, to, co já jsem řekla, že nepotřebuji. Auto jsem si řídila sama, neměla jsem řidiče. Celých osm let jsem si řídila auto sama. Neříkám, že od vás čekám nějakou pochvalu, ale jenom teď vám řeknu: střih - dnešní doba. Moji práci v současné době dělají tři náměstci. Moji práci dělají tři náměstci! Každý náměstek má svého řidiče, každý náměstek má svoji sekretářku a ten aparát, který potřebuje.
Tak jenom abyste si to tak nějak dali do souvislosti, proto je zde předkládána tato novela, aby toto všechno bylo krásně zlegalizováno. Takže já bych docela ráda, abychom se nad tím zamysleli. A to, co tady řekla Klára Dostálová, opravdu tento zákon si zaslouží, aby šel řádným legislativním procesem, protože jste tady neustále vyzývali, jaké to byly paskvily, co jsme tady předkládali nebo co předkládalo ANO... (Předsedající: Paní poslankyně, čas.) Já se přihlásím znovu, děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Další, kdo se hlásí s faktickou poznámkou, je pan Jan Berki. Poprosím ho, aby přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Berki: Paní předsedající, děkuji. Milé kolegyně, milí kolegové, já vlastně děkuji paní poslankyni Dostálové za tu analýzu, byť třeba s některými závěry nebo argumenty nesouhlasím, ale byla poměrně korektní. O druhém vystoupení tak už úplně asi říct nemůžu, ale jenom mi není jasná jedna věc. V zásadě se shodneme na tom, že ministr přichází na ministerstvo, aby prosazoval politickou vůli. V zásadě se shodneme na tom, že náměstky tam má od toho, aby mu pomáhali prosazovat politickou vůli. Tedy jsme se shodli na tom, že náměstek má vlastně politickou činnost. Zároveň jsme se shodli na tom, že si má právo přivést svůj tým. Považuji to za poměrně logické a není vysvětlovat proč. Co mi ale není jasné, jak si svůj tým může přivést přes výběrové řízení, což jste v tom svém vystoupení naznačila, a tomu nerozumím.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Vyvolalo to další faktické poznámky, takže v tuto chvíli poprosím, aby přišla k řečnickému pultu paní poslankyně Berenika Peštová, dále je přihlášena Zuzana Ožanová a Klára Dostálová. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Berenika Peštová: Já bych ráda dopověděla to, co jsem začala. Samozřejmě, minulá vláda byla napadána - ano, minulá vláda byla napadána za to, že zákony nebyly přijímány správnou legislativní cestou, respektive tím procesem, který tady byl. Toto je poslanecký návrh, to se myslím shodneme, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, že to není vládní návrh, je to poslanecký návrh. Ministerstva a samozřejmě i potažmo kraje, tam jsou taky ty státní orgány, a nejenom tam, kterých se to dotkne, ten zákon se jich dotkne, neměly možnost připomínkovat, protože to nešlo řádným legislativním procesem, a tudíž nebyly součástí toho procesu a nemohly vznést v rámci něho zásadní připomínky, nebo věcné připomínky, nebo jakékoli jiné připomínky, prostě byly z toho vyjmuty, a to je špatně. To jste celou dobu vytýkali, že takovéto věci by se dít neměly, a v současné době se dějí. A myslím si, že to není malý zákon, že to není transpozice směrnice, která by si třeba zasloužila rychlý proces. Aha, já se omlouvám, já jsem myslela, že odcházíte. Takže si myslím, že to není žádný leg tech, ale opravdu je to velká změna stávajícího zákona a ta si zaslouží opravdu řádný legislativní proces. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je paní Zuzana Ožanová. Poprosím ji, aby přišla k řečnickému pultu. Paní poslankyně, vaše dvě minuty.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážená paní předsedající, nebudu dvě minuty potřebovat. Jenom upozorním na to, že já chápu, co se týče politické práce, ale tento návrh zákona se také dotýká těch, kteří třeba - já to uvedu na Ministerstvu dopravy - schvalují technickou způsobilost vozidel a dělají správní řízení. A já se domnívám, že bychom opravdu měli trošku více rozlišit v tom zákoně to, kdy se jedná o politickou práci a kdy se jedná o tento druh práce, a tam se domnívám, že by ta kontinuita a stabilita byla právě přínosem. Já jsem to uváděla už ve zpravodajské zprávě a opravdu se domnívám, že nesmíme plést tyto dvě věci dohromady.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. A poslední faktická poznámka, paní Klára Dostálová. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji, já samozřejmě reakci na svého milého kolegu, vaším prostřednictvím, paní předsedající. Samozřejmě ono už to tady kdysi bylo. Tady je prostě otázka - ale v tom zákoně to takto není, v tom zákoně prostě je, že vznikne nějaká, promiňte mi, parta hic pod ministrem, která ale nebude mít žádnou zodpovědnost, žádné úředníky, nic, takže úředníci stejně stále budou podléhat státnímu tajemníkovi a tak dále. Takže prostě když ho nebudou chtít poslechnout, tak ho neposlechnou, protože on nad nimi nemá žádnou moc. Proto jsem říkala, že by stálo za to se k té novele vrátit, a skutečně to, co zamýšlíte - tomu já rozumím, aby ministr měl svůj tým lidí. Ale dříve to fungovalo normálně tak, že samozřejmě vždycky tito náměstci byli na dobu určitou po dobu výkonu mandátu ministra, a on, než se usadil na to ministerstvo, tak si udělal výběrové řízení. Neříkejte mi, že máte jenom jednoho odborníka na všechno. Samozřejmě také vy jako ministr si chcete vybrat ten nejkvalitnější tým, takže není důvod, aby tam neproběhlo výběrové řízení, a tito lidé aby potom mohli být v té řídící struktuře a byli skutečně tou pravou rukou ministra, protože jinak je to takhle jenom maňáskové divadlo, omlouvám se.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Máme tady ale další faktické poznámky. Další, kdo se hlásí, je pan Richard Brabec, připraví se Jan Berki a pak je s přednostním právem přihlášen pan Marek Benda. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo, mně k tomu určitě budou stačit ty dvě minuty a bude to ještě vlastně návaznost na tu debatu, která tady teď byla mezi panem kolegou Berki a mezi kolegyněmi. Já ze své zkušenosti osmileté ministerské si troufám říct, že jsem zažil ten předcházející model, a znovu - a ona to říkala i Klára Dostálová - ano, skutečně ministr by měl mít, a to nikdo nezpochybňuje, právo si vybrat nějaký nejbližší okruh lidí. Problém je ten, že návrhem, tak jak je, vy do toho dáváte, nebo ti navrhovatelé do toho dávají, novou vrstvu vrchních ředitelů. My jsme přebrali nějaké náměstky, pod nimi byli ředitelé odborů, ředitelé oddělení nebo vedoucí oddělení, referenti, ale teď tam bude další vrstva vrchních ředitelů, takže tam opravdu vzniká jakýsi pel-mel mezi lidmi, kteří budou pod služebním zákonem, tedy těmi stávajícími, kteří by přešli na vrchní ředitele, a mezi samozřejmě ryze politickými lidmi, kteří budou razit politickou linii, se kterou tam přišel ministr. Ale asi se shodneme na tom, že to bude znamenat, že samozřejmě tam těch lidí logicky bude víc. A je tedy otázka, kolik tam bude těch vrchních ředitelů a kolik je potřeba míst na ty pašalíky - odpusťte mi to slovo, zprofanované, ale myslím si, že reálné - protože už dneska, když porovnáte, a oni novináři si určitě dají tu práci, já v to aspoň doufám, když porovnáte počty lidí politické, tedy těch, kteří tam třeba byli za hnutí ANO, řekněme členy hnutí ANO na těch ministerstvech, tak už dneska si troufám říct, že těch lidí je tam řádově víc s nějakou jasnou politickou nominací. To znamená, že tady se potom vkrádá jasně myšlenka, že to je prostor pro to, aby se tam dostalo dalších x lidí, možná desítky, možná stovky, kteří budou politicky nominováni. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane poslanče, děkuji za dodržení času. Máme tady další faktické poznámky. První, kdo je v tuto chvíli přihlášen, je pan poslanec Jan Berki a připraví se paní Berenika Peštová. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Berki: Děkuji, jedna taková technická - moje příjmení se skloňuje, byť to tak nemusí úplně nutně být, tak my ho skloňujeme.
Já vám rozumím, mně ale na tom poměrně vadí, že automaticky vlastně předpokládáte, že politický náměstek je jakási trafika. To je zodpovědnost ministra, jestli si vybírá lidi, kteří tam skutečně budou pracovat, nebo jestli to bude někdo, kdo si bude jenom vozit zadek, když použiju v podstatě vaše přirovnání. Ale znovu, princip je přece ten, že ministr tam přichází skutečně dělat politiku, politicky to řídit. A myslím, že se shodneme na tom - a teď koukám především na bývalé ministry - že na jednoho člověka některé té práce je prostě mnoho, že tam ten tým potřebuje. A já jsem jenom reagoval na to, že říkáte, že ty lidi má vybírat pomocí výběrového řízení, tedy teď to vnímám jako formální výběrové řízení. Ale to si neumím představit, jak bude probíhat, protože mně naopak toto připadá, že je čistší, protože říkám, že jedním z těch kritérií je například politická příslušnost, protože já to nevnímám automaticky negativně. Já to vnímám tak, že ten člověk tou politickou příslušností také říká, jestli bude naplňovat stejnou politiku jako ministr, a to si myslím, že je prostě legitimní.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, poděkuji panu poslanci. Nyní další, kdo se hlásí s faktickou, je Berenika Peštová, přihlášená, dále je Klára Dostálová a Robert Králíček. Paní poslankyně, vaše dvě minuty.
Poslankyně Berenika Peštová: Já jsem se jenom chtěla zeptat: ve své podstatě tady máme dva modely. Jeden je samospráva, další je státní správa. Rozumím tomu, co říkáte, že přijde ministr a samozřejmě političtí náměstci nebo jacíkoli náměstci, kteří tam s ním přijdou, se budou snažit naplňovat to, k čemu směřují, tomu rozumím. Ale teď tady máme tu státní správu. Teď tady říkáme, že budou političtí náměstci, mezi nimi budou sekční šéfové nebo vrchní šéfové nebo vrchní ředitelé, to je jedno, jak je budeme nazývat, a teď záleží na tom, kdo bude tu systemizaci dělat, kdo bude, když nastoupí nová parta, tak jako se to stalo třeba v mém případě, kdy jsem měla jednu sekci a v té sekci jsem měla šest ředitelů. Já už jsem ten správní řád, opravdu jsem ho uměla perfektně, si myslím. A teď přijde nová parta a ta řekne, že to nebude takovéto uskupení, to znamená, že tam nebude jeden vrchní ředitel, ale že ti vrchní ředitelé teď najednou budou tři, protože to rozsekáme. Rozumíte, prostě to bude všechno narůstat. Bude tam nějaká jistota u těch státních úředníků, že se toto dít nebude, tak jako se to stalo teď? Rozumím tomu, co chcete udělat, i chápu to, že prostě musíte mít nějaký aparát lidí, kterým můžete věřit, ale říkám, na druhou stranu tady máme tu státní správu a ta státní správa by měla být neovlivnitelná, neměla by být ovlivnitelná těmi politiky. Takže jak zaručíte to, že se to dít nebude?
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní poslankyně, za dodržení času. Máme tady další faktické poznámky, v tuto chvíli Klára Dostálová. Paní poslankyně, vaše dvě minuty.
Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji. Opět se tady vyměňujeme takhle přes faktické s panem kolegou, jsem za to ale ráda. My v podstatě nejsme v rozporu. Také to vnímám tak, že ministr by si měl přivést svůj tým. Jenom znovu říkám: Tak, jak je to navrženo, ten náměstek nemá žádnou agendu. Nemá! On nemá žádnou zodpovědnost, nemá žádné úředníky, koho tedy bude proboha úkolovat? Jeho bude samozřejmě úkolovat ministr, který mu bude říkat: dohlídni mi tam na tu sekci. Ale vy nemáte žádný manévrovací prostor s těmi úředníky, ti samozřejmě poslouchají úplně někoho jiného.
Proto říkám, pojďme si sednout ke stolu a domysleme ten model, o kterém vy také hovoříte, aby ti náměstci člena vlády, náměstci ministra, měli pod sebou i tu konkrétní odbornou agendu, protože jinak, pokud to bude tak, jak jste to navrhli, se tomu bohužel jinak než trafika fakt říkat nedá.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Nyní je s faktickou poznámkou přihlášen pan ministr spravedlnosti, pan Pavel Blažek. Pane ministře, máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Dobrý den, děkuji za slovo. Já chci poděkovat poslankyni Dostálové za výčet různých faktů, se kterými se ztotožňuji. Pokud jde o popis stavu, já sem nebudu tahat politiku, kdy byla která koalice. Jenom stručně si musíme říct, jaký to mělo vývoj, a ten výsledek není úplně šťastný.
To, aby vůbec vznikl nějaký služební zákon, po nás chtěla Evropská unie. Vlády tomu, řekl bych, z dobrých důvodů nějakou dobu bránily, nedá se to jinak říci. Poté nastoupilo, pamatuji si do dneška ty debaty, hnutí ANO, a pan Andrej Babiš tady tehdy nadšeně vykládal, jaká je to bezvadná věc, musíme to zavést, je to protikorupční a nevím, co všechno, aby tentýž Andrej Babiš, a teď jsem na jeho straně, byl za dva roky nešťastný z toho, k jakým důsledkům zavedení služebního zákona občas vedlo.
Teď jsme zase v další fázi a chci jenom říci, debata o tom, kdo za co víc může nebo nemůže, nemá do budoucna sebemenší smysl. Pravda je následující. My jsme tady za třicet let vytvořili soudy, o kterých se skoro nemůžeme bavit. Ty jsou tak nezávislé, až se málem o nich ani mluvit nemůže. Když přidám požadavky některých médií, tak s výkonem moci přidáme ještě státní zástupce, o kterých se také málem nedá mluvit, jak jsou nezávislí.
Pak tady tvoříme úřednictvo, kterému jsme dali tolik práv, a dokonce bych řekl i finančních prostředků, že jsou také docela v komfortní situaci, v jaké v našich dějinách nikdy nebyli. A ještě jednu věc. Tu ochranu mají proto, že se předpokládá, že v soukromé sféře bude více peněz, ti lidé budou více v riziku, že budou bez práce, a tak se chrání ti úředníci. My jsme dosáhli toho, že jsou chráněni a ještě mají vyšší platy než v soukromé sféře. To je absolutní historická anomálie.
A pak jsou tady poslanci a vláda, kteří v zásadě jsou nejvíc za všechno odpovědní, jsou nejvíce vidět. Těm se platy nezvyšují. To si popišme, jak to je. Těm se platy nezvyšují, neustále se...(Předsedající: Pane ministře, váš čas.) Řekl bych, že to je jeden z těch důvodů a i naše ochrana, řekl bych i právní, proč klesá naše vážnost. Já jenom vyzývám, bavme se o tom normálně, v téhle věci, ta je tak vážná, omlouvám se, kašleme na to, jestli je někdo z hnutí ANO, nebo z ODS, jinak se neposuneme. A posunout se musíme, jinak nám to úřednictvo fakt nedopadne dobře.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Byla jsem benevolentní ohledně dvou minut. Děkuji, pane ministře, chápu, že jste se hlásil s přednostním a že má přednost faktická poznámka. Vyvolalo to další faktické poznámky, v tuto chvíli poprosím, aby přišel poslanec Jan Berki, a ještě jednou bych se mu chtěla omluvit za to minulé uvedení. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Berki: Díky. Vaším prostřednictvím, k paní Dostálové. Myslím, že už se točíme, ten pohled na to máme jiný. Já prostě nevnímám automaticky to, že někdo vykonává politickou funkci jako trafiku, a priori.
Ke kolegyni Peštové, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně. Vy jste teď vytvořila z mého pohledu dojem, že tam je vedení ministerstva, které dělá politiku, a zbytek ministerstva, které vykonává cosi jiného. Bezesporu, úředníci mají být nezávislí v tom, aby konali vždy dle práva, aby dávali stanoviska a vykonávali úřad odborně, ale pořád to ministerstvo přece naplňuje politické kroky. To ministerstvo je aparátem, který podporuje a zároveň naplňuje vůli ministra. Ve vašem vystoupení nerozumím tomu striktnímu rozdělení. Rozhodně jsou tam úkony, do kterých ten ministr nikdy zasahovat nebude, protože už běží v nějakém řízení, ale není to tak, že ten úřad je naprosto mimo politickou vůli ministra. To by přece nedávalo smysl. Vždyť ministerstvo je od toho, aby naplňovalo tu politickou vůli, kterou tam ten ministr přináší.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji vám za dodržení času. Další, kdo je přihlášen k faktické poznámce, je poslankyně Klára Dostálová. Připraví se Alena Schillerová, Robert Králíček, Zuzana Ožanová, Berenika Peštová. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji moc. Tak já dvě poznámky k předřečníkům. K váženému panu ministrovi, on má prostě pravdu. Samozřejmě, celý ten zákon vznikal jako základní podmínka pro čerpání evropských fondů. To prostě tak bylo, byli jsme v hrozném časovém presu, abychom vůbec to programové období 2014 až 2020 spustili. Prostě to se takto událo. Naprosto souhlasíme s tím, že je potřeba se zákonem o státní službě něco udělat. Vůbec to tady nerozporujeme.
Co rozporuji, je jenom to, že by se to mělo projednat. Já si vůbec nedovedu představit, že zákon, který je základní podmínkou pro čerpání evropských fondů - a nás jich čeká bilion korun - abychom ohrozili toto čerpání tím, že se nikdo ani nenamáhá to projednávat s Evropskou komisí. Jak takovýto návrh může předložit skupina poslanců? To musí udělat vláda. Samozřejmě by bylo fajn, kdybychom opravdu tady ty politické animozity hodili za hlavu, protože máme určitou zkušenost, také víme, jak to na ministerstvu změnit, zlepšit. Vnímáme to, že ministr je tam jako chudák sólo hráč a že to je nevhodné. Ale tak, jak je to předloženo, je to špatně. Není to s nikým projednáno, je tam spousta chyb, a na to jsem chtěla reagovat.
A ke svému milému panu kolegovi. No, ono je to těžké. Dneska v zákoně bylo, že političtí náměstci jsou maximálně dva, aby dělali politickou práci, zastupovali ministra. Vy jich tam dáváte neomezený počet, bez agendy. Bez agendy! Nevím, co ti lidé tam budou dělat, když jich bude sedm, osm, když tam zároveň máte vrchní ředitele sekcí. Ale přestaňme se tady přít v rámci mikrofonu, můžeme si klidně k tomu sednout. Já bych opravdu byla ráda, kdybychom se zamysleli nad tím, vrátili to vládě, sedli si všichni a opravdu ten zákon dotáhli, nechci říct k dokonalosti, to snad ani nejde, ale prostě k nějakému opravdu efektivnímu... Všichni vnímáme, že je potřeba ho změnit. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji velmi za dodržení času. Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je paní předsedkyně Alena Schillerová, připraví se Robert Králíček a Berenika Peštová. Paní předsedkyně, máte slovo.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já řeknu, s jakou mluvím znalostí. Mluvím se znalostí nejen bývalé ministryně, členky vlády, ale dlouholeté úřednice, protože moje předcházející praxe, ať už náměstkyně, nebo i předtím na různých postech, byla striktně úřednická. Byla to státní služba. Také ale mluvím se znalostí člověka, který sedm let působil v Legislativní radě vlády, v komisi pro finanční právo. A když se dojednával zákon o státní službě, tak jsme mívali průřezové komise, já si tuhle debatu pamatuju přesně, jestli vrchní ředitelé, nebo jestli nechat politické náměstky. Ta debata tehdy proběhla a skončila tak, jak skončila.
Chci říct s tou zkušeností, kterou si nesu, že je potřeba ten zákon změnit. Ten zákon skutečně je problematický. Toto zřejmě určitě není ta nejlepší cesta, měl projít klasickým připomínkovým řízením. A já ještě řeknu další svoji zkušenost. Byla jsem taková anomální v naší vládě, a asi i v této, kdyby se to srovnávalo, tak také. Já jsem neměla žádné poradce, opírala jsem se jenom o úředníky Ministerstva financí. Mohla jsem mít dva takzvané politické náměstky. Jedno místo jsem vůbec neobsadila, pak jsem ho zrušila, a jedno místo jsem obsadila dámou, která odcházela do penze z věkových důvodů, byla to specialistka na sociální oblast, a já jsem chtěla, aby tam zůstala, pomáhala mi s tou sociální oblastí. Dneska se mi to velmi hodí v těch různých debatách, které tady vedeme. To znamená, že znám detailně jak zevnitř, tak vlastně trošku z toho vrchu té své praxe to působení a toto, co navrhujete, nebude fungovat. Opravdu, jak řekla moje kolegyně Klára Dostálová, ti lidé tam budou nějakým způsobem sedět, budou tvořit jakýsi lépe placený a zajištěný aparát ministra. Rozumím tomu, protože on se tam teď může cítit jako takový trn opuštěný (Předsedající: Paní předsedkyně, čas.), ale fungovat to nebude. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji mnohokrát. Další, kdo je přihlášený s faktickou poznámkou, je poslanec Robert Králíček. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Robert Králíček: Vážená paní místopředsedkyně, já bych reagoval na poslance Berkiho. Jenom bych se chtěl zdvořile zeptat, mně přijde, že on tu debatu s Klárou ponížil jenom na to, že si Klára myslí, že politický náměstek je politická trafika.
Já se zeptám konkrétně, protože jsem měl, nebo myslím, že jsem pochopil tu její debatu, tak mi prosím, jenom odpovězte, jak politický náměstek donutí vrchního ředitele pracovat s prioritami politického náměstka, případně ministra, když on jako politický náměstek nemá žádnou pravomoc, nemá žádné možnosti ovlivňovat jeho práci, tak jak s ním bude komunikovat? A jak si vlastně bude vybírat, kdo bude vybírat toho vrchního ředitele? Přece já jako politický náměstek chci pracovat s nějakým týmem, tak tam přece budete muset provádět nějaké výběrové řízení. Jak politický náměstek bude hodnotit jeho práci, toho vrchního ředitele, když nebude v té struktuře?
Já si myslím, že to byly tyto dotazy, na které se ptala Klára Dostálová, nebo na které upozorňovala v té novele, protože jde o náplň práce a o tu strukturu. Tam nejde o to, že pokud samozřejmě místo dvou politických náměstků tam dáte dvacet, tak o tom se můžeme bavit, ale tady tyto dotazy jsou konkrétní. Jak on může jako nadřízený teoreticky v té hierarchii působit na vrchního ředitele, pokud není v té struktuře? Takže ta připomínka a snaha výběrového řízení i na politického náměstka byla proto, aby zapadl do té struktury a měl přímý vliv na zadávání priorit, práce a hodnocení práce vrchního ředitele.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Ještě jednou připomenu, že pokud oslovujete poslance, tak prostřednictvím předsedajícího. Další, kdo je přihlášen k faktické poznámce, je paní poslankyně Berenika Peštová. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Ve své podstatě velkou část, co teď řekl můj předřečník, je to, co jsem se taky snažila vám vysvětlit. A to, jak říkáte, pane poslanče, prostřednictvím paní předsedající, že ti náměstci jsou tam od toho, aby pracovali pro toho ministra a je to jeho tým - opravdu, tady máme shodu, s tím nemám absolutně žádný problém, ale problém mám s tím, že to, co vy jste říkal, že ministerstvo je politické, nebo respektive naplňuje vůli politického směru, ale to jenom v určité části. Třeba o té sekci, o které jsem mluvila, samozřejmě tam máme i odbor výkonu státní správy, tam se vedou správní řízení. To není jen o tom, že ministerstvo je naplňování ideje ministra, to takhle přece vůbec není. My máme přenesenou působnost na kraje a řídíme kraje, metodicky řídíme kraje, to třeba byla náplň mojí sekce. A teď vy říkáte, že práci, kterou jsem jako odborný náměstek dělala, teď bude dělat politický náměstek a někdo bude dělat vrchního ředitele. A vracím se oslím můstkem k tomu, co řekl můj předřečník: Jak to chcete dělat? Jak to chcete dělat? To není jednoduché. Vy ve své podstatě politikem chcete řídit státního úředníka, který má vykonávat funkci státního úředníka. To není jednoduché - jestli to bude přes státního tajemníka? Ale to z toho materiálu prostě nevyčtete. Podle čeho se to bude řídit? Pojedete podle správního řádu, nebo podle čeho, když budete chtít zahájit nějaké řízení s referentem, který nevykonává svoji práci, jehož hodnocení dopadlo špatně a vy musíte ty úkony udělat? Jak to bude fungovat? Bude to na pokyn politického náměstka, nebo to bude dělat vrchní ředitel? Rozumíte, tam jsou ty nuance, které člověk neví. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Máme tady poslední faktickou poznámku v tuto chvíli, pan poslanec Richard Brabec. Poprosím ho, aby přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Já se především chci omluvit panu poslanci Berkimu. My jsme totiž tady měli shodou okolností mého kamaráda Honzu Birkeho a ten se zase neskloňoval. Takže to je taková pěkná přesmyčka Berki, Birke, ale už vás budu skloňovat s velkou radostí. Takže, vaším prostřednictvím i bez vašeho prostřednictví, paní předsedající, vás budu skloňovat, takže ještě jednou se omlouvám.
Ale ještě vlastně k tomu - já jsem tedy překvapen, že tady je právě jeden ministr, pan ministr dopravy, při debatě o návrhu, který se týká vlády, a já jsem byl přesvědčen, že ministři si to přijdou poslechnout, protože tady se přece jedná o tom, jaké budou mít náměstky, jaké budou mít vrchní ředitele, ale nevidím tady žádný velký zájem. Jasně, jsou tady předkladatelé - znovu se vracím k tomu, že je opravdu velmi podivné, a ona to tady říkala už Klára Dostálová, jakým způsobem je to navrženo vzhledem k tomu, o co se jedná. Já si třeba vůbec nedovedu představit, že bychom si něco takového troufli dříve, a určitě bychom byli pod obrovským tlakem. Naprosto souhlasím s panem ministrem Blažkem, s panem ministrem spravedlnosti, že - a na tom jsme se všichni shodli - že ten důvod tenkrát, té změny, urychlené změny služebního zákona, byl opravdu pod tím tlakem i čerpání evropských fondů. A i já říkám jasně z mé osmileté zkušenosti nebo téměř osmileté zkušenosti na ministerstvu, ten zákon si nepochybně zaslouží změnu. Ale o to víc bych čekal, že tady bude za přítomnosti těch, kterých se především týká nebo hodně týká, tedy ministrů, a také bude opravdu projednáván jako vládní návrh se všemi procesy a procedurami, které by logicky měly být, to znamená, že to projde Legislativní radou vlády, bude to v mezirezortu, a to je něco, co ve mně pak vyvolává dojem, že to bylo ušito horkou jehlou, nebo že tady je dokonce obava, že by ta shoda nebyla na úrovni mezirezortu, a proto se jde cestou nejmenšího odporu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Máme tady další faktickou poznámku, se kterou se hlásí pan poslanec Jan Berki. Poprosím ho, aby přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Berki: Jen v rychlosti, to nebyla výtka. Já vím, že se to moje příjmení nemusí skloňovat, proto jenom upozorňuji, že se skloňuje. A prosím, s bývalým poslancem Birkem nezaměňovat.
A teď jenom věcně na kolegyni Peštovou, vaším prostřednictvím: já jsem neříkal, že tam je jenom ta politická vůle, ale měl jsem pocit, že naopak vy to stavíte, že tam je jenom ta státní, tak jsme si vyjasnili, že tam jsou obě ty činnosti. Co se týká některých dotazů - no, ve chvíli, kdy nekoná referent, od toho je tam ta struktura. To přece nebude řešit ani v tuhle chvíli náměstek, to bude řešit jeho nejbližší šéf, jestli plní nebo neplní svoje úkoly. A v tom si myslím, že tam žádný problém nenastává. To řízení tam prostě je, a jestli se ptáme na to, jakým způsobem řídí politický náměstek tu sekci, nebo neřídí, tak tam se můžeme dokonce bavit o různých modelech. Já si umím představit, že to je pořád přes státního tajemníka. Ostatně ona analogie z měst je ale velmi podobná. Máte taky náměstky pro jednotlivé sekce, ale ti fakticky taky nejsou nadřízenými jednotlivých odborů a oddělení a děje se tak přes tajemníka úřadu. Já si myslím, že v tom ten problém ve skutečnosti v podstatě není.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Konstatuji v tuto chvíli, že to byla poslední faktická poznámka, takže se vracíme - nebo jsme v obecné rozpravě, ale po faktických poznámkách, a v tuto chvíli je s přednostním právem přihlášen předseda klubu ODS pan Marek Benda.
Poslanec Marek Benda: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já jsem spíš jenom použil - paní kolegyně Peštová tady sedí, která nás poučila opakovaně, jak umí správní řád a jak dlouho byla na ministerstvu jako odborná náměstkyně, a pak tedy náhodou skončila v Poslanecké sněmovně jako poslankyně za ANO, ale to se asi tak stává. Jenom bych chtěl připomenout jednací řád této Sněmovny. Poslanec se může přihlásit k faktické poznámce, kterou reaguje na průběh rozpravy. Za faktickou poznámku se považuje i procedurální návrh týkající se způsobu projednávání některého bodu pořadu. Nelze v ní však uplatňovat věcná stanoviska k projednávané otázce.
Já vím, že předsedající to mají nesmírně těžké, posoudit předem, co poslanci budou dělat. Ale já bych všechny poslance, zejména v těch faktických, prosil o jistou míru sebekontroly. Faktické poznámky fakt nemají sloužit k tomu, a je to z obou stran - paní poslankyně Peštová vystoupila čtyřikrát, pan poslanec Berki také, což mě na něm mrzelo, někteří dvakrát, někteří třikrát - abychom tady vedli furt přestřelku přes faktické poznámky a vyprávěli, kdo co kdy v životě ve faktické poznámce zažil, případně uplatňovali věcná stanoviska. Já vím, že to je trochu zábavnější než rozprava, ale vede to fakt k tomu, že ti lidé, kteří jsou skutečně přihlášeni do rozpravy a kteří mají k věci co říct, a ne své osobní zážitky, tak se k slovu nedostávají. A pak se nedivím, že tady ministři úplně nesedí, protože si myslím, že jestli něco opravdu nebylo obohacujícího pro ministry a jejich řízení úřadu, tak to byla poslední půlhodina.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji a vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, a to paní poslankyně Berenika Peštová. Paní poslankyně, vaše dvě minuty.
Poslankyně Berenika Peštová: Já bych chtěla poděkovat panu poslanci Bendovi za ten krásný exkurz, protože přece jenom je tady mnohem déle než já, já se učím, ale já se opravdu snažím faktickými poznámkami reagovat na něco, co bylo přede mnou řečeno. Bohužel se třeba přihlásí další, tudíž nemohu reagovat, ale na vás jsem chtěla zareagovat.
To, že jsem v hnutí ANO, to snad přece si tady nebudeme vyčítat, protože vy jste zmínil můj takový životní nějaký exkurz, že jsem byla osm let náměstkem, odborná náměstkyně, a pak jsem se tady objevila za hnutí ANO. Ale to přece si nebudeme vyčítat, kdo je v jaké straně a kdo má jaký dres, to si myslím, že sem nepatří a že to bylo zbytečné. Děkuji a přeji hezký den.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. V tuto chvíli to byla poslední faktická poznámka. Vracíme se k obecné rozpravě, kde je řádně přihlášená v tuto chvíli paní poslankyně Zuzana Ožanová. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jen je mi líto, že zrovna teď bych přivítala, kdyby tu byl pan premiér, protože ho budu zmiňovat ve svém proslovu.
Předkladatelé uvádějí nedostatky, které spatřují v dosavadní právní úpravě, a deklarují, že chtějí vytvořit předpoklady pro ještě hlubší depolitizaci a profesionalizaci státní služby, motivovat státní zaměstnance k dalšímu profesnímu rozvoji a k vyšší kvalitě vykonávané služby a posílit i odpovědnost představených. Tato deklarace a samotné předložení návrhu zákona formou poslaneckého návrhu je v rozporu s programovým prohlášením vlády a legislativní návrhy potřebné k plnění programového prohlášení budou předkládány standardní legislativní cestou.
Dne 12. května tohoto roku, tedy před pár dny, jsem interpelovala předsedu vlády ve věci ignorování programového prohlášení vlády. Dovolte mi mou interpelaci citovat: "Po pár měsících vládnutí vaše vláda ignoruje své programové prohlášení. Cituji bod, který mám na mysli: "Zvýšíme kvalitu legislativy. Každou novou regulaci důkladně zvážíme na základě analýzy očekávaných dopadů. Legislativní návrhy potřebné k plnění programového prohlášení budou předkládány standardní legislativní cestou. Před jejich předložením do vlády se k nim vyjádří odborníci v rámci Legislativní rady vlády." Má otázka zní: Proč tento bod programového prohlášení vlády koalice ignoruje? V rámci doplňující otázky odkazující na poslanecký návrh zákona týkající se střetu zájmů, tisk 110, pan premiér řekl, že tisk byl načten ještě před tím, než bylo vyhlášeno programové prohlášení vlády. Možná se jedná o špatný vtip, ale hned následující den, 13. května, byl poslancům shodou okolností rozeslán nyní projednávaný tisk a vláda se k němu vyjádřila 18. května. Dovoluji si jen upozornit, že tentokrát byl skutečně poslanecký návrh předložen až po předložení programového prohlášení vlády a úprava služebního zákona je přitom zahrnuta v programovém prohlášení vlády mezi prioritami.
Týden po interpelaci týkající se konkrétního programového prohlášení vlády vláda své prohlášení znovu ignorovala. Z principu mi nevadí poslanecké návrhy, byť i já jsem zastáncem ne příliš častých změn legislativy, jak ostatně zástupce předkladatele ví. Co mi ale skutečně vadí, je, že někdo něco prohlásí a pak to okázale ignoruje. Proč deklarujete něco, co potom ignorujete? Možná přece jenom bude chyba ve mně, jelikož využívám toho, že čtu. Nebo snad vláda spoléhá na to, že nikdo její programové prohlášení nečte? Bohužel, najdou se i tací, kteří čtou.
Zrekapituluji časový sled: 12. 5. 2022 interpelace na ignorování proklamované standardní legislativní cesty, 13. 5. 2022 rozeslání poslaneckého návrhu zákona pětikoalice, 18. 5. souhlasné stanovisko vlády s poslaneckým návrhem zákona. Navržená účinnost 1. 1. 2023, přičemž nejde dle důvodové zprávy o plošné přesoutěžení a výběrová řízení a je nutno je vyhlašovat postupně a uvážlivě. Zákon se prostě nezabývá tím, že by tak, jak je deklarováno v důvodové zprávě, jak jsem již uváděla ve své zpravodajské zprávě - uvážlivost a postupnost vyhlašování těchto řízení.
Já se trošku vrátím k předchozí rozpravě. Už jsem nechtěla zasahovat faktickou poznámkou. Opravdu se domnívám, že bychom si na to měli společně sednout, že by měl být konsenzus už jen z toho důvodu, že by neměla každá politická reprezentace měnit tyto zákony a měla by být určitá stabilita právního prostředí. Teď se nebavím o stabilitě přímo na úřadech, ale o tom, že by ten zákon měl být aspoň nějakou dobu nezměněn. A opravdu se chci dotknout, prostřednictvím paní předsedající, toho, co říkal pan poslanec Berki. On skutečně několikrát opakoval jenom naplňování politické vůle, nicméně naposledy přece jenom připustil, že se nejedná pouze o naplňování politické vůle, ale s prominutím i o výkon státní správy, takže už jsem do toho dál nezasahovala. Ale uvědomme si - je to stejné jako na obcích, protože tuto situaci zná většina z vás, zvláště po mé pravé ruce. Starosta je sice starostou, ale rozhodně třeba nemůže ovlivňovat přestupkové řízení nebo stavební řízení, neboť by se dopustil trestného činu. Stejně tak to je s naplňováním politické vůle na ministerstvech. Část ministerstva samozřejmě naplňuje politickou vůli, ale část ministerstva prostě řeší správní řízení, přestupková řízení a jednoznačně se k takovým věcem vyjadřuje. Těžko bychom chtěli po panu ministrovi Kupkovi, aby naplňoval politickou vůli, jestli někdo dostane řidičský průkaz, či nikoliv. To znamená, střetávala se tu dvě vysvětlení.
Možná se obě strany exaktně nevyjadřovaly, nicméně i já jsem toho názoru, že je třeba změna tohoto zákona, na tom jsme se shodli, jak jsem poslouchala, napříč politickým spektrem. Nicméně jsou tady nějaké drobné rozpory, které, myslím si, by se dalším jednáním případně daly odstranit. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Dalším, kdo je přihlášen do obecné rozpravy, je paní Iveta Štefanová. Poprosím ji, aby přišla k řečnickému pultu. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se zde taky vyjádřila k novele zákona o státní službě.
Vládnoucí koalice v minulosti volala po odpolitizování státní služby. Tento návrh novely je ale spíše krokem k její politizaci. Návrh nově zavádí pětileté funkční období pro některé funkce ve státní službě. Pro kontinuitu a stabilitu státní služby příliš neslouží možnost výměny až prakticky celé řídící sekce každých pět let podle stranické příslušnosti aktuálního ministra, tak jak to umožňuje tento návrh. Stávající pracovníci budou mít ale možnost se do výběrových řízení hlásit opakovaně a znovu se o funkci ucházet. Nová výběrová řízení rovněž umožňují vstup odborníků takzvaně zvenku.
Rozšířit okruh možných žadatelů o posty ve státní službě je určitě krok správným směrem, ovšem nemohu souhlasit s tím, že nově by se měla započítávat odborná praxe již od ukončení požadovaného vzdělání, a navíc se sčítala za celou tuto dobu. Pokud je naším cílem zvyšovat odbornost pracovníků ve státní službě, je nutné, aby tato odborná praxe byla co nejvíce aktuální. Praxe absolvovaná například před dvaceti lety, kdy od té doby uchazeč v oboru nepracoval, se rozhodně nemůže vyrovnat praxi například v posledních pěti letech, tedy znalosti aktuálního terénu a moderní agendy. To totiž povede pouze ke snižování odbornosti ve státní službě.
Co je další problém, je, že podle návrhu nebudou někteří řídící pracovníci jmenováni do funkce pouze na pět let, ale na dobu neurčitou. To v praxi bude znamenat, že pracovník, který neobhájí svůj post ve výběrovém řízení, ve státní službě ale zůstane a stát pro něj bude hledat další umístění a to až po dobu šesti měsíců, po kterou bude pobírat 80 % svého dosavadního platu. A pokud se pro něj nepodaří najít vhodné umístění, bude od státu dostávat nemalé odstupné. Tahle nešťastná formulace v tomto předloženém návrhu bude v praxi znamenat pouze navyšování počtu lidí ve státní službě, které bude stát platit.
Rovněž neshledávám výhodu v rozšíření počtu politických náměstků ministra, což je v praxi vlastně jakési povýšení poradců ministra na posty náměstků, samozřejmě ale s platy náměstků a dalšími výhodami, jako je auto, řidič a tak dál, kteří ale podle navrhované změny jednotlivé sekce řídit nebudou, a tudíž jsou prakticky bez podstatné agendy, a hlavně bez odpovědnosti. Toto všechno povede k dalšímu rozšiřování počtu lidí ve státní službě a k nesmyslnému navyšování finančních nákladů na ně.
Návrh dále mění odborné náměstky řídící jednotlivé sekce na vrchní ředitele sekce, kteří ale podle tohoto návrhu budou moci zastupovat ministra v jednání, a to i ve Sněmovně, což je ale v rozporu s ústavou, a to konkrétně s čl. 38 odst. 2 Ústavy České republiky.
Proto klub SPD podporuje návrh kolegyně Dostálové, tedy návrh na vrácení návrhu k dopracování. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk několika poslanců z SPD a ANO.)
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji mnohokrát. Další, kdo je přihlášen řádně do obecné rozpravy, je pan poslanec Jan Hrnčíř. Požádám ho, aby přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, dovolím si pár poznámek k navrhované novele zákona o státní službě. Na úvod bych poněkud odbočil. Ještě před volbami prosluly strany nynější vládní koalice ostrou kritikou tehdejšího, dle nich přebujelého státního aparátu. Zástupci koalice SPOLU slibovali zeštíhlení, škrty a úspory. Povolební realitou byl ovšem vznik tří zbrusu nových ministerstev, přijetí doslova armády úředníků, a tedy i potřeba půl miliardy navíc na Úřad vlády ze státního rozpočtu České republiky. Toliko ke slibovaným úsporám.
Navrhovaná novela zákona o státní službě ve mně probouzí pocit, že se v podobném duchu bude pokračovat i nadále. Uznávám, že velmi rigidní zákon o státní službě, který ve své době zabetonoval na pozicích státních úředníků nominanty tehdejší vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, nepochybně změnu potřebuje, jen ta změna nesmí být k horšímu. Pokud začnu od konce navrhované novely, tato odstraňuje doposud povolený maximální počet náměstků člena vlády. Dosud může mít každý člen vlády nejvýše dva náměstky. Dle této novely je počet náměstků vlády nově neomezen, a to podotýkám, že v podstatě nemají mít pod sebou žádnou agendu, a jediné, co mohou, tak dělat maximálně porady s ministrem. Vážení kolegové z vládní koalice, můžete mi to prosím nějak vysvětlit? Když jste přece kritizovali příliš mnoho úředníků ve státní správě, očekával bych tedy naopak snížení počtu náměstků ze dvou na jednoho, nikoli to, že závazně stanovené maximum náměstků úplně odstraníte. Mám to snad chápat tak, že členům vaší vlády dva náměstci nestačí? Jak se to slučuje s vaší filozofií zeštíhlování státní správy, pokud se vůbec mohu ptát?
Dalším problematickým paragrafem je podle mě nově navrhovaný § 28a, dle nějž v některých případech odpadá nutnost pohovoru před výběrovou komisí. Svého nového podřízeného si tak v podstatě po předchozí dohodě se svým nadřízeným přímo vybírá jeho nadřízený. Proklamovaná kontrola nezávislosti a nestrannosti při výběrových řízeních pak vlastně ani není možná.
Ovšem jako nejproblematičtější vnímám plošné odstranění téměř všech zákonem daných podmínek na kvalifikaci, povinnou praxi i délku praxe osob účastnících se výběrového řízení na vedoucí pozice ve státní službě. Zcela nepochopitelné odstranění dvoukolového systému výběrového řízení, kdy v prvním kole byly zařazeny pouze osoby s odpovídající poměrně přísně stanovenou kvalifikací a přesně stanovenou délkou praxe, přímo nabízí otázku, proč tomu tak je? Vedoucí pozice by přece měly být obsazeny osobami s odpovídající praxí, kvalifikací a zkušeností. Nahrazení přísných kritérií pouze věkovou hranicí a v podstatě směšným požadavkem na délku i povahu dosavadní praxe tak vybízí ke spekulacím, jestli pro příště nebude ve výběrovém řízení rozhodovat místo kvalifikace spíše vyhovující stranická příslušnost.
Novelou nově zavedené bezplatné užívání služebních vozů s řidičem pro některé funkce jen dokazuje, jak to vládní koalice s úsporami ve státním aparátu myslí ve skutečnosti. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. Další, kdo se hlásí do obecné rozpravy, je pan poslanec Richard Brabec. Požádám ho, aby přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Richard Brabec: Ani nemusíte žádat, paní místopředsedkyně, přijdu rád. Vždycky jsem sem chodil rád a věřím, že mi to zůstane. Aby mě pan kolega Benda, který tady teď zrovna není, což mě mrzí, protože by to určitě ocenil, tak jsem se přihlásil do rozpravy, aby nebyla řekněme nějaká potyčka o tom, jestli je to nebo není případná faktická poznámka.
Všichni, kdo tady jsme už nějakou dobu, a ti noví, kteří tady jsou čerstvě, to poznají, se setkáváme samozřejmě s tím, že jsme potom konfrontováni s projevy, které jsme řekli před rokem, dvěma, třemi, čtyřmi lety, a kolikrát se nestačíme divit, co vlastně tenkrát zaznělo a co je docela v ostrém rozporu s tím, co tvrdíme teď. Tak já bych si dovolil jenom - vybral jsem si z plejády projevů, které zazněly před zhruba čtyřmi lety ke služebnímu zákonu, k novele služebního zákona, to bylo někdy v roce 2018, jenom opravdu pro zajímavost, abychom viděli, jak se obrátily ty role. Ono je to poučné. Pan kolega Bartošek - cituji: "Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. No, v podstatě je potřeba si uvědomit, že tato novela byla vypracována na přímý rozkaz premiéra v demisi s jediným cílem, a to je rozvolnit služební zákon tak, aby bylo možné se efektivněji zbavovat nepohodlných úředníků, protože téměř všechny novelizační body, které jsou v tomto zákoně, směřují k tomu cíli. A je možné konstatovat, že se v případě, že novela bude schválena v navržené podobě, vracíme do dob nejtvrdší politizace státní správy." Znovu zdůrazňuji pro ty, kteří přišli mezitím nebo v průběhu, tak tohleto je z vyjádření pana kolegy Bartoška v minulé Sněmovně, zhruba někdy v dubnu 2018. "Postavení zejména představených se stává natolik nejistým, že může a zřejmě bude i docházet k masivním čistkám po jakékoli změně ministra nebo s příchodem nové vlády. V podstatě to v praxi znamená destabilizaci výkonu státní správy, tak jak jsme ji znali. K tomu slouží zejména nově nastavené hodnocení, které může být spuštěno dle potřeby v uvozovkách člena vlády i několikrát do roka. Pozice státních tajemníků je touto novelou značně oslabována. Touto novelou je zcela potlačen kariérní řád a je umožněn nástup takzvaných odborníků z praxe za velmi příznivých podmínek a s minimem prokazatelné praxe. Deklarovaná konzultace v Bruselu, kterou údajně absolvovala paní ministryně Dostálová, dopadla tak, že ji přijal údajně vedoucí sekretariátu DG a řekl jí, že se poradí a dá jí vědět. To znamená, není to o tom, že ty věci jsou dopředu dojednané a víme, že budou schválené. Po konzultaci s několika zainteresovanými právníky, kteří tuto novelu označili za legislativní paskvil, se připojuji k návrhu na zamítnutí tohoto návrhu zákona."
Tak tohleto bychom si teď dovedli představit samozřejmě, že zazní dnes od opozice, ale kupodivu tohleto řekl zástupce koalice před čtyřmi roky. A já bych řadu věcí podepsal, ale kdyby to bylo teď aplikováno na tuto novelu. To znamená, vidíme, jak je samozřejmě vrcholně nejisté vždycky se vyjadřovat k něčemu, co se nám může jako bumerang vrátit, a potom jsme konfrontováni s tím, co bylo řečeno. Ale znovu tady jasně vidíme, že jestliže dnešní koalice, v minulosti opozice, hovořila o tom, že hrozí nejtvrdší politizace státní správy a oslabení služebního zákona a další věci, že to nebylo dostatečně konzultováno v Bruselu, tak já se bavím nad tím, že tohleto za pár let je v úplně opačné podobě a dnes to tedy považujeme za zásadní krok vpřed.
A znovu, znovu říkám, že nejsem určitě proti úpravě a změně služebního zákona v řadě parametrů, které se opravdu jasně ukázaly v praxi, že jsou velmi komplikující a že slouží - nebo bohužel sloužily - k určitému zabetonování státní správy a k velmi komplikovanému nahrazení lidí, kteří nefungovali dobře. A jak správně říkal pan ministr Blažek, opravdu ochrana úředníků byla tímto skutečně mnohem vyšší, než si zákonodárce na začátku uměl představit a než by si i přál. Ale teď je to tak trošku z extrému do extrému. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. Mám tady v tuto chvíli avizovány dvě přihlášky z místa, a to pana poslance Milana Ferance a Kláry Dostálové, ale s přednostním právem se hlásí předseda poslaneckého klubu pan Marek Benda. Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Děkuji. Já jsem měl pocit, že rozprava už končí, tak jsem chtěl reagovat na některé věci, které tady zazněly, ale začnu dvěma omluvami za sebe. Za prvé omluvou paní předsedající, kterou jsem se skoro pokusil uvést v omyl. Má pravdu v tom, že navrhovatel nemá přednostní právo a že mi udělila slovo, protože jsem předseda poslaneckého klubu, nikoliv navrhovatel. To je první omluva. Druhá omluva k panu kolegovi Brabcovi. Odešel jsem na chviličku na chodbu věnovat se své vášni, protože už je to hodina a půl sezení, potřebuji jednou za čas přerušit.
A nyní k tomu, co zde zaznívá v rozpravě, dvě podstatné poznámky, a poprosil bych kolegy, aby už mi to znovu pak nepřipomínali. Za prvé, návrh zákona, který tady byl v roce 2014 projednán a schválen, byl poslanecký návrh zákona, to nebyl vládní návrh zákona, a řada z vás, kteří to dneska tak kritizujete, že je to poslanecké, tehdy tady byla a pro návrh pana kolegy Sobotky a dalších, kteří ho přinesli jako poslanecký návrh zákona, a byl to nový zákon o státní službě, hlasovala. Takže mi teď úplně nevyčítejte, že my to předkládáme také jako poslanecký návrh zákona.
To samé se týká trochu paní zpravodajky, která něco vyčítá vládě. Já bych rád upozornil, že vláda odpovídá Poslanecké sněmovně, nikoliv Poslanecká sněmovna vládě, to znamená, že dokonce ani vládní poslanci ve svém konání nejsou vázáni programovým prohlášením vlády, maximálně koaliční smlouvou, a pokud vláda nepřinesla takový návrh zákona, tak ho přinesli poslanci. Pokládáme to za rozumnější, protože je naprosto jasné, že kdyby se to pustilo do těch úředních koleček, tak to ti milovaní úředníci rozvaří do takového guláše, že se z toho nikdy nedostaneme.
A druhá otázka se týká těch konzultací s Komisí. Teď jsem si to ověřoval u státního tajemníka, je to tak, že do roku 2020 byla konzultace povinná - novely zákona o státní službě. V tuto chvíli povinná není, je třeba pouze dodržet principy, které Komise stanovila, ale není povinná konzultace, takže nám nevyčítejte, že žádná konzultace neproběhla, taková konzultace není zapotřebí. Na věcné výhrady pak zareaguji případně v závěrečném slovu.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane předsedo. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. První je přihlášena paní poslankyně Zuzana Ožanová a připraví se Radek Vondráček. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, paní předsedající. Já se shodnu s kolegou Bendou, že opravdu vláda odpovídá Sněmovně a že jsem kritizovala, že programové prohlášení vlády se ignoruje tím, že je předkládán poslanecký návrh zákona, který se týká věci, která je obsažena v prioritách programového prohlášení vlády, nicméně vzhledem k tomu, že tento poslanecký návrh zákona předložilo pět předsedů politických klubů, tak se domnívám, že programové prohlášení vlády by pro ně nemělo být jen cárem papíru. Ale samozřejmě poslanci mají právo dávat své návrhy, jen - víte, stačilo to nemít v programovém prohlášení vlády, to by úplně stačilo, ale když už to tam máte, tak to dodržujte.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Paní poslankyně, děkuji vám za dodržení času. Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je pan poslanec Radek Vondráček. Pan poslanče, máte slovo.
Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Nijak časově neohrozím probíhající debatu, jenom v reakci na pana poslance Bendu - ano, strávili jsme tu krásné léto 2014 se služebním zákonem, byl to poslanecký návrh, ale taky jste nám to dali patřičně vyžrat, a určitě to jde najít v stenozáznamech, kdy jste do nás tepali, že rozhodně ne poslaneckým návrhem. Na naši obhajobu, my jsme tenkrát byli úplně noví. Nevím, jestli se to dá říct o vás, pane kolego, prostřednictvím předsedající, vy už tady pamatujete nejvíc. Takže beru to přátelsky, my jsme byli noví, ale vy už byste to měli znát.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji mnohokrát za dodržení času. Nyní to byla poslední faktická poznámka. Avizovala jsem dvě přihlášky, ale přednost má písemná přihláška, takže v tuto chvíli poprosím paní poslankyni Bereniku Peštovou, připraví se pan Milan Feranec a Klára Dostálová, kteří jsou přihlášeni z místa. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Berenika Peštová: Ještě jednou dobrý den. Já jsem se tedy řádně přihlásila, abych nebyla nařknuta, že zneužívám faktické poznámky, i když jsem se snažila reagovat na své předřečníky.
Nevím, jestli zde už je pan poslanec Michálek, prostřednictvím paní předsedající, protože samozřejmě jsem si dala tu práci a našla jsem si jeho výroky, které směřovaly k legislativním postupům, a teď bych ráda Sněmovnu s nimi seznámila. Takže jeden z krásných výroků je, že "mezirezortní připomínkové řízení tak, jak dnes funguje" - samozřejmě myšleno na vládu, která byla před touto vládou - "zahrnuje jen část organizací dotčených příslušných legislativou. Desítky organizací, jejichž slovo se dnes při tvorbě zákonů nebere v potaz, budou nyní mít možnost se otevřeně vyjádřit k legislativě a tím se spolupodílet na její tvorbě. Pro občana bude zásadní, že ve finální zprávě najde veškeré návrhy a vyjádření relevantních organizací. Otevřená Sněmovna" - což je ta platforma, která byla založena stranou Pirátů právě proto, aby nedocházelo ke zneužívání toho, že nedochází k legislativním postupům tak, jak by mělo - "je aplikace, která zásadně zprůhlední proces přijímání zákonů ještě před přijetím zákona o regulaci lobbingu," věří Piráti.
Samozřejmě, v této akci Piráti postupovali dál a uspořádali krásný seminář, který se uskutečnil 10. října 2011, kde samozřejmě vystupovali k tomu, aby nebylo zneužíváno, aby legislativní postup byl dodržován tak, jak má být, a nedocházelo k onomu přijímání paskvilů - to jsou jejich slova, přijímání paskvilů - takže oni to právě nastartovávají a dělají tak, jak se to dělat má, to znamená, že každý zákon bude vznikat na jednotlivých daných ministerstvech, kterých se to týká, projde to řádným legislativním procesem, to znamená jak vnitřním, tak mezirezortním připomínkovým řízením, bude to krásně dané do eKLEPu, každé připomínkové místo se bude moci vyjádřit, bude všechno řádně vypořádáno a pak předloženo na Legislativní radu vlády do jednotlivých komisí - samozřejmě všichni víme, jaké komise tam jsou, ať je to komise kompatibility, komise RIA, komise správního práva - do všech těch komisí, do kterých by to mělo jít, a každá komise k tomu zaujme stanovisko, buď kladné, nebo s výjimkami, výhradami, které bude muset dané ministerstvo zapracovat, a poté to bude samozřejmě na plénu Legislativní rady vlády a bude k tomu zaujato nějaké stanovisko. Bavíme se samozřejmě i o tom, že záleží na tom, jak hluboce je zasaženo do zákona, jestli to vyžaduje věcný záměr zákona, to znamená, že to jde dvoukolově, takže tento postup, který jsem řekla, nejdřív jdete s věcným záměrem, potom se to zpátky vrací a dělá se paragrafové znění, které opět jde stejným kolečkem. Takže toto Piráti prosazovali a toto říkali, že musí bezpodmínečně nastat. Vrátím se zpátky k tomu semináři, který proběhl, kde vystoupila i paní profesorka Jiřina Jílková - všichni víme, že to je právě ta dáma, která je v komisi RIA na Legislativní radě vlády - jejíž kritika směřovala i na vysoký podíl výjimek, kdy zákony neprochází kontrolou, ona tam citovala, že přímo sedmdesát výjimek přibližně ročně, a rizika u poslaneckých návrhů zákonů. Upozornila na to, že základním předpokladem lepší legislativy je větší poptávka politiků po důkladné přípravě zákonů dle metodik RIA.
Pak jsem si samozřejmě vzala legislativní pravidla, která určitě každý znáte, a podívala jsem se do části páté, kde je příprava stanoviska vlády k návrhům zákona, jejímž předkladatelem není vláda. Podívala jsem se do čl. 20 odst. 2 a je tam: "Před vypracováním návrhu stanoviska vlády požádá předseda Legislativní rady vlády prostřednictvím elektronické knihovny" - což je ten eKLEP, jak jsem říkala - "další členy vlády, popřípadě vedoucí jejich ústředních orgánů státní správy, jejichž působnosti se obsah návrhu zákona týká, o vyjádření ve lhůtě jím určené. Počátek a konec této lhůty se stanoví podle čl. 5 odst. 3 věty druhé."
Mě by teď zajímalo, jestli k tomuto vůbec došlo. To znamená, byl podán poslanecký návrh, a jestli předseda Legislativní rady vlády pan ministr Šalomoun poptal ne jednotlivé ministry - to musel všechny ministry, protože všichni ministři jsou dotčení, všichni ministři mají státní správu pod sebou. Takže já bych ráda viděla ta stanoviska, ne jedno stanovisko od pana ministra financí. Já bych ráda viděla všechna stanoviska všech ministerstev, jak se k tomuto vyjádřila. Bohužel, v předkládací nebo respektive důvodové zprávě jsem toto nenašla. Tak bych ráda požádala předkladatele, aby mi tato stanoviska sdělil, jak se jednotlivá ministerstva k tomuto vyjádřila. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. Další tedy, kdo je přihlášen do obecné rozpravy z místa, je pan poslanec Milan Feranec. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Milan Feranec: Děkuji, paní předsedající. Vážení členové vlády, dámy a pánové, budu stručný, jenom pár poznámek. Byl jsem náměstkem ještě před platností služebního zákona, potom jsem byl náměstkem člena vlády neboli tím politickým náměstkem, tak si myslím, že celkem o tom něco vím. Služební zákon měl určitě spoustu nedostatků, to určitě, ale já navážu na to, co tady říkal kolega Brabec.
Když byla v roce 2018 předložena vládní novela, která nějakým způsobem, možná kosmetickým, upravila nějak - zpřísnila - tento zákon, tady ze strany dnešních předkladatelů bylo strašné peklo, jaká hrozí politizace státní správy. Předpokládám, že si na to pamatujeme. Potom Senát to přece neschválil, nám se to vrátilo a to jsme poslouchali velmi dlouho. Ty úpravy, které byly následně v roce 2018, byly proti tomu, co se předkládá dneska, jenom symbolické, skutečně jenom symbolické.
Podstata, která se předkládá dneska, je kromě toho pochopitelně neomezeného počtu náměstků členů vlády, ať tomu říkáme těch politických, povinné přesoutěžení všech současných náměstků pro řízení, protože všichni už mají víc než pět let - ta novela je od roku 2015. Toto je brutální politizace služebního zákona. Vím, že ODS měla vždycky problém se služebním zákonem, to já beru. Mně jenom vadí trošku ta faleš některých dnešních předkladatelů, kteří v roce 2018 strašně kritizovali drobné úpravy.
Tak já jenom, když tehdy někteří říkali, že tím ztrácí služební zákon vůbec smysl - to je ve stenoprotokolech, že - tak po dnešním schválení nechcete ho rovnou zrušit? Protože skutečně takový zásadní zásah do fungování státní správy, to je něco nepředstavitelného. Ale je to právo Sněmovny, jenom bych byl rád, ať se věci nazývají pravými jmény. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku. Poprosila bych, aby přišel k řečnickému pultu pan poslanec Jan Volný. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Volný: Kolegyně, kolegové, budu opravdu velmi krátký. Já bych to, co říkal tady kolega Feranec, podepsal, ale na druhou stranu bych chtěl pana ministra Blažka i pochválit, protože on to řekl opravdu objektivně a správně. Vy máte 108, my jsme si tady řekli, co jsme chtěli, vy takhle zvednete ruku a bude služební zákon upraven. Já bych jenom prosil - a doufám, že to nedopadne na zvyšování státních zaměstnanců, úředníků, protože já jsem si zažil peklo jak s panem kolegou Honzou Skopečkem, s panem ministrem Zbyňkem Stanjurou a dalších v televizních debatách, kdy mi vyčítali a počítali, kolik byl nárůst státních zaměstnanců. Já jsem jim vždycky vysvětloval, že státní zaměstnanci jsou i učitelé, vojáci, policisté, hasiči. Ale oni vždycky státní úředníci a státní zaměstnanci - tak mám obavu, a možná že oprávněnou, aby to opravdu nebyl zase další nárůst státních úředníků. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Nyní je z místa řádně přihlášena paní poslankyně Klára Dostálová. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji moc. Samozřejmě vnímám, že už mi moc času nezbývá, ale myslím si, že skutečně tím, že se ta rozprava nějakým způsobem blíží k závěru, byť to asi dneska nedokončíme, tak mi dovolte jenom zareagovat na pana předkladatele, protože ty principy, co chtěla Evropská komise, jsou tři. První je profesionalizace, depolitizace a stabilizace. Tak vám se úspěšně tou novelou podařilo, že nenaplňujete ani jeden, což tedy bude asi Evropská komise koukat. Očekávám, že asi nějaká reakce v tomto duchu přijde.
Profesionalizace, když se každých pět let obmění půlka baráku, je skutečně na pováženou. Depolitizace, když vyrábíte nové patro politických náměstků, kteří tedy nějakým způsobem budou ovlivňovat státní aparát - nevím jak, když žádnou tu agendu nemají. Stabilizace, tak to samozřejmě asi těžko, když tam skutečně ty roky jsou dány tak, jak jsou dány. Nicméně to jsem chtěla jenom jako reakci.
Ale já si myslím, že dneska tím, jak končíme ve 12 hodin, by si to možná zasloužilo rozloučit se projevem pana poslance Bartoše k Poslanecké sněmovně z dubna 2018. Dovolte mi ho přečíst, protože si myslím, že je opravdu potřeba, abychom si po sobě četli, co říkáme, a pak za čtyři roky říkáme na mikrofon zcela něco jiného. Ale posuďte sami. Pan poslanec Bartoš, duben 2018: "Vážený pane předsedající, dámy a pánové, my jsme sledovali v předchozím období, jakým způsobem byl schválen zákon o státní službě, a jsme přesvědčeni, že tento zákon by si zasloužil opravit, v řadě bodů být novelizován. O čem však nejsme přesvědčeni, je, že bychom k novelizaci tohoto zákona měli přistupovat teď, v momentě, kdy jsme už v rámci systemizace a vánočního období viděli zásadní personální změny v rezortech jednotlivých ministerstev. Vidíme změny na vedoucích pozicích důležitých institucí v České republice a teď i vlastně jednotlivých úřadech, kde tedy alespoň ti úředníci - a to nehovořím, jestli jsou to v tuto chvíli ti nejlepší, nebo nejsou ti nejlepší - mají jistou ochranu díky platnému zákonu o státní službě. Nějakým způsobem zefektivňovali možnost té, až bych řekl, zlovůle jejich výměny." Tolik současný pan ministr Bartoš, dříve pan poslanec Bartoš z dubna 2018. Pan poslanec pokračuje: "Jenom opakuji, že skutečně v tuto dobu, kdy máme daleko důležitější legislativu, si nemyslím, že je správné otevírat tento zákon a snažit se ho dalším způsobem, minimálně dle rétoriky zástupců vlády, zefektivňovat, dát mu jeho lepší průchodnost, aby vše fungovalo dynamicky v rámci subordinace."
Na to reagoval slovy také tehdejší pan poslanec, nyní pan ministr Kupka, ve svém projevu z dubna 2018: "Rád bych upozornil na to, že tak, jak teď předkladatel zákon předkládá, v sobě zahrnuje skryté pasti. Říká, že například bude možné organizovat výběrová řízení již jen dvoukolově. Na tom by nebylo nic, v druhém kole je potom možné připustit další uchazeče, tedy nejen uchazeče, kteří jsou uvnitř státní správy, ale i ty, kteří jsou zvenčí. Ale mění jednu zásadní věc. Už totiž nezakládá povinnost přijmout v prvním kole, pokud je tam dostatek schopných uchazečů, tak si jednoho vybrat. Vlastně se může stát, že po ukončení v této podobě, kterou by teď ministerstvo navrhovalo, že by výběrová řízení byla vlastně taková trochu stínová. Byla by to fakticky hra na výběrová řízení a stejně by přivedla státní správu k tomu, že si ministerstvo či vláda budou vybírat, koho chtějí. Tak jsme to upgradovali, a nyní tedy máme už jen jednokolové výběrové řízení, abychom se nemuseli těmito věcmi trápit." Pan poslanec tehdy v dubnu 2018 pokračoval: "S ohledem na to, že se nacházíme v situaci, kdy pořád ještě vládne vláda bez důvěry, pokládám schvalování v této situaci takového zákona s vážným dopadem do podoby státní správy prostě jako neobhajitelné. Ale byl bych moc rád, aby se pro ty nedostatky, které jsem jenom naznačil, a ono jich je tam víc, aby se ten zákon vrátil předkladateli k přepracování, aby se podařilo odstranit vážné problémy."
Stejné obavy mám i já, my jsme si to dovolili předložit jako vláda, vy jste opět upgradovali, předkládáte jako poslanecký návrh, takže samozřejmě je to opravdu velmi problematické a já věřím tomu, že jsme se tady shodli na tom, že jsme připraveni ten zákon...
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Paní poslankyně, já vás v tuto chvíli musím přerušit. Je dvanáctá hodina, musím přerušit projednávání tohoto sněmovního tisku. Předávám řízení schůze Karlovi Havlíčkovi, protože na 12. hodinu máme pevně zařazený sněmovní tisk 217, což je vládní návrh zákona o zvláštních důvodech pro zastavení exekuce o změně souvisejících zákonů v prvém čtení. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dovolte, abych pokračoval, a to
Následující část projednávání bodu pořadu schůze
Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.