(pokračuje Karel Havlíček)

1.
Vládní návrh zákona o dalších opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem
na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a o změně
dalších zákonů v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny
vyvolaným invazí vojsk Ruské federace
/sněmovní tisk 221/ - zkrácené jednání

bychom podle § 99 odst. 5 měli posoudit, zda jsou podmínky pro...

Prosím klid v sále! Vážené kolegyně, vážení kolegové, prosím o klid, děkuji.

Měli bychom nejdříve posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání, čili já v tuto chvíli otevírám rozpravu a táži se, jestli někdo se hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím. Pokud se tedy nehlásí, rozpravu končím a můžeme přikročit k hlasování. Zagonguji.

Mezitím přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona o dalších opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a o změně dalších zákonů v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, sněmovní tisk 221, ve zkráceném jednání."

A vidím žádost o odhlášení. Prosím, abyste se tedy přihlásili.

A jsme před hlasováním o návrhu usnesení, které jsem před chvílí přečetl.

Zahajuji tedy hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 20, přihlášeno 162, pro 160, proti 1. Výsledek: přijato.

 

Nyní tedy otevírám vládní návrh zákona o dalších opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a o změně dalších zákonů v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, sněmovní tisk 221, jsme ve zkráceném jednání.

(O slovo se hlásí poslanec Výborný.) Vidím zde přednostní právo, ale mám zde na přednostní právo už přihlášeného pana předsedu Okamuru, a my jsme se domluvili, že nejdřív by vystoupil pan ministr, čili jestli je to pouze k hlasování? (Poslanec Výborný: Ne, není to k hlasování, je to procedurální.) Je zde přihlášen přednostně pan předseda Okamura, tak prosím, abyste se domluvili... Ano, jste domluveni. Tak, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo vaším prostřednictvím, panu předsedu Okamurovi za vstřícnost. Já bych poprosil jenom procedurálně dát hlasovat, že tento bod tak, jak jsme se o tom bavili na jednání dnešního grémia, bychom dnes doprojednali. Čili pojďme odhlasovat, že o něm budeme jednat i hlasovat po 19. hodině, v případě nouze i po 21. hodině. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji, takže nás čeká procedurální hlasování. Já jsem zagongoval.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 21, přihlášeno je 167, pro 99, proti 6. Výsledek: přijato.

 

Nyní tedy poprosím pana ministra vnitra Víta Rakušana, aby se ujal slova. Poprosím všechny v sále, aby se ztišili. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, velmi stručně okomentuji návrh lex Ukrajina II, jinak tedy vládní návrh zákona o dalších opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Ministerstvo vnitra ve spolupráci s ministerstvy zahraničních věcí, zdravotnictví, práce a sociálních věcí, školství, mládeže a tělovýchovy připravilo návrh, jehož cílem je kromě jiného umožnit i po ukončení nouzového stavu zastupitelským úřadům nepřijímat žádosti občanů Ruska a Běloruska o pobytová oprávnění na našem území. Vláda bude nicméně moci stanovit z tohoto obecného pravidla konkrétní výjimky - rodinní příslušníci občanů České republiky, pobyt na území České republiky ve veřejném zájmu a podobně.

Další část změn představuje novelizaci zákona č. 65/2022 Sb., kde se rozšiřují důvody pro nepřijatelnost žádosti o dočasnou ochranu, například občanství členského státu Evropské unie. Prodlužuje se lhůta pro vyřízení žádosti o dočasnou ochranu na 60 dnů. Rozšiřují se zákonné důvody, kdy dočasná ochrana zaniká, například když byla udělena v jiném členském státě Evropské unie. Nebo se zavádí povinnost ukrajinských uprchlíků hlásit změny pobytu delší než 15 dnů ve lhůtě 3 pracovních dnů. Ministerstvo vnitra také získá novou kompetenci rušit v evidencích místo hlášeného pobytu, jestliže bude zjištěno, že se zde cizinec nezdržuje.

Nemalou část tohoto zákona tvoří novelizace usnesení týkající se zdravotního pojištění. Navrhuje se zkrácení doby, po kterou za cizince s udělenou dočasnou ochranou platí zdravotní pojištění stát, a to na dobu 160 dnů od započetí dočasné ochrany. Cílem je tyto pojištěnce více motivovat, aby se postupně zapojovali do pracovního procesu, což se mimochodem dobře daří. Podle nejnovějších dnešních čísel je do pracovního procesu zapojeno už 64 000 příchozích z Ukrajiny.

V reakci na průběh mezirezortního připomínkového řízení byl návrh rozšířen o novelu zákona č. 66/2002 Sb., kde jsou navrhovány změny ve vztahu k humanitární dávce a příspěvku pro solidární domácnost. Nově bude platit obecné pravidlo, že humanitární dávka nebude vyplácena v případech, kdy uprchlíci mají zajištěno bezplatné ubytování, kde je jim zdarma poskytována strava, základní hygienické zázemí a podobně. Při výplatě dávky bude navíc ještě zkoumáno, zda se uprchlíci skutečně na našem území zdržují. V případě solidárního příspěvku se vytváří prostor pro to, aby výše příspěvku odrážela, zda se jedná o sdílenou domácnost, nebo zda mají ubytované osoby k dispozici celý byt samostatně, přičemž v těchto případech bude možné stanovit vyšší příspěvek.

Návrh dále reflektuje i požadavek Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na doplnění novely zákona č. 67/2002 Sb., opatření v oblasti školství, která řeší spádovost mateřských školek a škol v případech, kdy dojde v evidenčních systémech ke zrušení místa pobytu dětí z Ukrajiny na základě informací, že se na hlášené adrese nenacházejí.

S ohledem na naléhavou potřebu řešit tuto situaci neprodleně se navrhuje projednání návrhu zákona ve stavu legislativní nouze. Účinnost návrhu zákona se navrhuje prvním dnem po jeho vyhlášení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Vzhledem k tomu, že výbor pro bezpečnost, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedkyně, jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 221/1, prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro bezpečnost, pan poslanec Pavel Žáček, informoval nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Budu vám tady interpretovat, seznámím vás s usnesením, které jsme přijali na dnešním výboru pro bezpečnost, které nám přikázala paní předsedkyně Poslanecké sněmovny v termínu do dnešního dne do 12 hodin. Takže usnesení výboru pro bezpečnost z 12. schůze ze dne 31. května k vládnímu návrhu zákona a tak dále, sněmovní tisk číslo 221, jenž je projednáván ve stavu legislativní nouze:

"Výbor pro bezpečnost po úvodním vystoupení ministra vnitra Víta Rakušana, náměstka ministra zahraničních věcí pro řízení sekce právní a konzulární Martina Smolka, policejního prezidenta Martina Vondráška, generálního ředitele Hasičského záchranného sboru genenerálporučíka Vladimíra Vlčka, ředitelky odboru azylové a migrační politiky Ministerstva obrany Pavly Novotné, po zpravodajské zprávě předsedy a zpravodaje výboru Pavla Žáčka a po obecné a podrobné rozpravě:

I. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se konala obecná rozprava o návrhu zákona;

II. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona;

III. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby své jednání k tomuto návrhu zákona ukončila nejpozději do 19 hodin dnešního dne, to jest 31. května 2022;

IV. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s vládním návrhem zákona, sněmovní tisk číslo 221, vyslovila souhlas;

V. zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil Poslaneckou sněmovnu" - čímž tímto činím;

"VI. dále zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy."

Tím, že jsme byli poněkud vázáni stanoveným termínem, musím říci, že byla z úst určitých kolegů řečena kritika na to, že nebylo dostatek času. Domnívám se, že zde na plénu některé ty argumenty se znovu objeví a budeme se s nimi moci vypořádat. Nicméně musím konstatovat - a děkuji za to kolegům - že výbor pro bezpečnost se s tímto úkolem od předsedkyně Poslanecké sněmovny vypořádal tak, jak předpokládala paní předsedkyně.

A poslední informace. Nebyly na výboru uplatněny, nebyly podány žádné pozměňovací návrhy, s tím, že pravděpodobně některé z nich budou podány až ve druhém čtení zde na plénu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane zpravodaji. A vzhledem k tomu, že Sněmovna může rozhodnout, že od obecné rozpravy, podotýkám obecné, ve druhém čtení návrhu zákona může upustit, tak nyní musíme rozhodnout, zda povedeme rovněž obecnou rozpravu. Takže já zagonguji a jenom opakuji, budeme hlasovat o tom, jestli budeme mít rovněž obecnou rozpravu.

Vidím, že jde zde zájem o odhlášení. Můžeme se přihlásit všichni. Ještě jednou jenom opakuji pro ty, co přišli, že budeme v tuto chvíli rozhodovat, zda povedeme ve druhém čtení obecnou rozpravu. Pokud schválíme obecnou rozpravu, hned po ní půjde podrobná rozprava.

 

Zahajuji hlasování o tom, jestli povedeme obecnou rozpravu. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 22, přihlášeno 128, pro bylo 125, proti 1. Výsledek: přijato.

 

A já tímto tedy otevírám obecnou rozpravu, kde máme několik přednostních přihlášek. Jako první se přihlásil písemně pan předseda Okamura, následně je zde přihlášená paní místopředsedkyně Kovářová a poté paní místopředsedkyně Vildumetzová. Tak já prosím pana předsedu Okamuru, jestli by se ujal slova. A prosím ostatní, jestli by si případnou diskusi mohli realizovat před hlavním sálem. Děkuji. A pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, je zcela evidentní, že vláda Petra Fialy kvůli absenci funkční strategie ani po třech měsících nezvládá migraci z Ukrajiny. A nepřizpůsobiví migranti jsou ministrem vnitra Vítem Rakušanem z hnutí STAN rozmisťováni do obcí proti vůli místních obyvatel.

Vláda tady teď velmi opožděně a až na základě tlaku opozice chce projednat a schválit v takzvaném stavu legislativní nouze novelu zákona o pobytu uprchlíků z Ukrajiny na našem území takzvaný lex Ukrajina. Hnutí SPD v rámci této novely podpoří například myšlenku úplného odmítnutí dočasné ochrany na našem území občanům Evropské unie, to jsou například ti Romové s maďarskými pasy, zkrácení doby na nahlášení změny pobytu uprchlíka či ukončení vyplácení humanitárních dávek uprchlíkům, kteří mají státem hrazené ubytování a stravování.

Tato novela přichází ze strany vlády jednak velmi pozdě a zároveň ani neřeší... (Poslanec Kolovratník hovoří s ministrem Rakušanem.) Můžu poprosit... Tato novela přichází ze strany vlády jednak velmi pozdě a zároveň neřeší hlavní problémy dopadů uprchlické vlny na naše občany způsobené v rozhodující míře právě dosavadním postupem vlády. Ministerstvo vnitra v čele s Vítem Rakušanem z hnutí STAN a vedení hlavního města Prahy, kde vládne koalice Pirátů, STAN, TOP 09 a KDU-ČSL, například i nadále rozmisťují nepřizpůsobivé ukrajinské migranty, z nichž mnozí vůbec nemají nárok na dočasnou ochranu v naší zemi, do různých lokalit v České republice, a to bez souhlasu místních samospráv a proti vůli občanů. Jedná se například o případy v Praze-Malešicích, kde má vzniknout na pozemku České pošty stanové městečko pro 150 migrantů, jak o tom rozhodl pražský primátor Hřib z Pirátů, bez vědomí městské části Praha 10.

Podobně takto primátor Hřib z Pirátů rozhodl o umístění 120 ukrajinských Romů do domu ve Vrchlického ulici. Opět bez konzultace s místní radnicí Praha 5 a místními občany. Stejně tak ministr vnitra Vít Rakušan z hnutí STAN umístil nepřizpůsobivé romské ukrajinské migranty do obce Kramolín na Vysočině. Jde o typické ukázky mocenské arogance ministra vnitra Víta Rakušana z hnutí STAN a pražského primátora za Piráty a o projev naprostého nezvládnutí uprchlické vlny ze strany vlády. Hnutí SPD jasně říká, že máme poskytnout přiměřenou dočasnou ochranu a přístřeší pouze skutečným válečným uprchlíkům, a to pouze na nezbytně nutnou dobu. Na druhé straně nevidíme žádný důvod k vynakládání veřejných prostředků na péči o migranty, kteří válečnými uprchlíky nejsou, a to na úkor občanů České republiky.

Číst předkládaný vládní návrh s důvodovou zprávou byla svým způsobem radost. Konečně Fialova vláda alespoň zčásti reaguje fakticky na velký tlak ze strany SPD a na naše připomínky a kritiku, kterou mohu shrnout do věty, že vládní pomoc migrantům z Ukrajiny je nesystémová, zbytečně plošná, čímž vláda Petra Fialy podporuje ekonomickou migraci a umožňuje zneužívání pomoci. Vláda Petra Fialy a ministr vnitra Vít Rakušan z hnutí STAN udělali z České republiky nejlepší bankomat v Evropě, ovšem za peníze občanů. I nadále platí výtka, že vláda opět postupuje nesystémově. Ochranu uprchlíků, azylové řízení a tak dále standardně na základě i mezinárodních dohod řeší zákon o dočasné ochraně, je to zákon č. 221/2003 Sb.

Přijímání speciálního zákona lex Ukrajina je tedy z tohoto pohledu zcela evidentně politické divadlo. Sám zákon totiž nemluví o občanech Ukrajiny a nijak, opravdu nijak je speciálně neřeší, ale řeší všeobecně a plošně všechny cizince, což je principiálně správné, ale v tomto případě je opět principiálně správné upravovat přímo zákon o dočasné ochraně. Všichni, jak jste tu, jste se ve svých předvolebních kampaních zaklínali mimo jiné i zjednodušením legislativy, která je dnes neskutečně komplikovaná, mnohdy nesmyslná a nevyznají se v ní ani právníci. V této novele zákona s pracovním názvem lex Ukrajina vládní zástupci potvrdili faktickou ekonomickou turistiku takzvaných uprchlíků, kteří přijedou do unie, následně odjedou na Ukrajinu a pak znovu odjedou do unie, a podle všech veřejných informací jezdí sem, tam ve velké míře se zbožím, s kterým obchodují na Ukrajině i u nás.

Ta velká míra znamená fakt, že v jednu chvíli skoupili ukrajinští překupníci ojetá auta v celé střední Evropě, a zahltili silnice tak, že tam jsou čtyřdenní fronty, a to mluvíme o frontě ve směru na Ukrajinu na slovensko-ukrajinských či ukrajinsko-polských hranicích. Myslím, že obchodník s ojetými auty, potravinami nebo koberci, rozhodně není válečný uprchlík. Neprchá před válkou a jezdí pouze za výhodným kšeftem. A je skutečně tristní, že tenhle již mnoho týdnů známý fakt, na který SPD jako jediná strana upozorňovalo, a ministři se kvůli tomu tady čertili, konečně až po mnoha týdnech potvrzuje i vláda v důvodové zprávě k tomuto zákonu. Když to shrnu. Lidé, kteří pendlují za obchodem po Evropě, nemohou mít ani na sekundu žádnou speciální ochranu a podporu.

A vzhledem k tomu, že konflikt na Ukrajině se dnes odehrává na velmi omezeném území a drtivá většina ukrajinského území je bezpečná, není už žádný důvod, proč poskytovat další speciální výhody migrantům z Ukrajiny, např. ze Západní Ukrajiny, kde není ani válka, ani nikdy nebyla válka. Jak víme, na Ukrajinu se již vrací i maminky s dětmi a říkají, že důvodem je to, že je v oblastech, odkud pochází, bezpečno. Fungují školy i obchody. I zahraniční média, státní zahraniční televize už upozorňují na to, že se na Ukrajinu více lidí vrací, než přichází do EU, minimálně už to v některých dnech takto probíhá a právě i ty maminky s dětmi říkají, že v jejich oblastech je bezpečno, proto se samy od sebe vrací.

Takže ti Ukrajinci, kteří tady jsou například ze západní Ukrajiny, třeba ze Zakarpatí, kterou jsem i já osobně navštívil, a těch je tady velké množství, ti, co tu hodlají zůstat, tak činí jen z ekonomických důvodů. Ale v tom případě tady nemůžou legálně žít se statusem uprchlíka a nemůže za ně náš stát a naši občané nést sociální a ekonomické náklady.

Vláda už také konečně přiznává potřebu většího prověřování takzvaných uprchlíků. Bohužel, mediální cenzura nám nedovoluje vyhodnotit skutečný stav a nebezpečí. Na Slovensku prý zadrželi minimálně jeden ozbrojený ukrajinský gang. Je to těžké ověřit, ale vzhledem k tomu, že podobné gangy i před válkou sledoval a stíhal například Interpol, není to nepravděpodobné.

Ukrajina byla i centrem neonacistické turistiky. Neonacisté z celé planety si tu jezdili do Donbasu zastřílet a opět tohle je potvrzeno zjištěními mnoha mezinárodních organizací od Human Watch až po novináře ze skupiny Bellingcat. Tihle neonacisté, často s kriminální zkušeností, zřejmě dnes putují volně celou Unií a také Českou republikou. Já se ptám - má o nich vláda jakoukoliv představu? Analyzuje tu vláda případné bezpečnostní hrozby, nebo je to tabu jen proto, že semeniště neonacistů je z Ukrajiny? Pravicoví neonacisté útočí a zabíjejí po celém světě, tak jako islamisté, a je neuvěřitelné, že tak jako vládnoucí politici dlouhodobě ignorovali islamisty jen proto, že nechtěli urazit islám, tak teď zase ignorují novodobé nacisty a hitlerovce jen proto, že jsou z Ukrajiny.

Když výše uvedené shrnu, vládní zákon se svým způsobem pokouší napravovat předchozí chyby vlády Petra Fialy, které stály a stojí naše občany obrovské peníze, ale vláda to řeší opět nesystémově a nedostatečně. V rozhodování řešení nehrají roli fakta ani zdravý rozum, ale jen momentální nálady a ideologie, což je spolehlivá cesta, která nevede k řešení problémů, ale naopak je zcela spolehlivě vytváří.

Závěrem bych chtěl říci, že hnutí SPD podpoří tento zákon lex Ukrajina, jelikož řeší alespoň dílčím způsobem selhání Fialovy vlády. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s přednostním právem je přihlášena paní místopředsedkyně Kovářová, poté ještě s přednostním právem je přihlášena paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová a poté, pokud nebude žádný další, můžeme přejít k přihlášeným do rozpravy. Paní místopředsedkyně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, právě zahajujeme jednání o novele, pro kterou se vžilo jednoduché a výstižné pojmenování lex Ukrajina. To samo o sobě říká, že jde o úpravu vynucenou situací. Asi všichni členové této vážené Sněmovny, kteří mají delší zkušenosti s legislativní prací, dobře vědí, že v případě okolnostmi předurčených zákonů to mnohdy bývají normy uspěchané a nepříliš dobře připravené. Jsem však přesvědčená, že v tomto případě je tomu rozhodně jinak. Každý si jistě vzpomíná na v podstatě nedávné dlouhé debaty kolem prodlužování nouzového stavu. Nyní určitě stojí za připomenutí, že právě ten čas, který jsme prodloužením nouzového stavu získali, byl potřebný mimo jiné k přípravě této novely, byl potřebný k přípravě lex Ukrajina.

O technických detailech zákona zde zcela jistě proběhne diskuse. Já bych se proto omezila na několik bodů, které považuji za klíčové. Skutečně důležitý je podle mého celkový dopad návrhu na situaci v zemi. Mám samozřejmě na mysli, že pokud věc dostatečně rychle projednáme, pak již kvůli současné uprchlické krizi nebude potřebné prodlužovat právě onen nouzový stav, na který je tato Sněmovna již poněkud - dovolte mi říci - alergická, přičemž podstatnější než nechuť poslankyň a poslanců Sněmovny je fakt, že i když se poslední měsíce nouzového stavu dotýkají života občanů velmi málo, značnou alergii k němu cítí už celá společnost.

A ještě jednou chci zdůraznit, že v oněch posledních měsících se skutečnost, že stále žijeme v prostředí vyhlášeného nouzového stavu, projevuje v životě občanů naprosto nepoměrně méně, než tomu bylo v době pandemie. Nicméně veřejnost od nás, koaličních i opozičních politiků, očekává, že si co nejdříve poradíme se situací elegantně a s použitím jemnějších postupů, než je nouzový stav, koncipovaný - jak asi všichni víme - pro zvládání hodně odlišných situací.

Jezdím poměrně často po naší zemi a hovořím s mnoha lidmi, tak vás mohu ujistit o jednom. Řešení neočekávají jen voliči STAN, Pirátů či dalších koaličních stran, ale i příznivci opozice. Myslím, že se tedy všichni shodneme na jednom. Pokud máme možnost ošetřit legislativně situaci kolem uprchlické vlny bez tak masivního nástroje, jakým je nouzový stav, nezpochybnitelné je, máme povinnost to udělat a máme povinnost to udělat rychle. Čili pro mne je nejpodstatnější, že v tomto návrhu jsou zahrnuta taková ustanovení, která nám umožní obejít se propříště v souvislosti s uprchlickou vlnou, vyvolanou ruskou agresí, bez nouzového stavu.

V předložené novele vidím dva jasné úmysly vlády. První je, že na základě této legislativy bude možné pokračovat v rychlé pomoci lidem, kteří utíkají před válkou a zkázou, kteří utíkají z oblastí, ve kterých jim hrozí smrt. Druhý pak je, že jsou zde vytvořeny podmínky, aby tuto pomoc bylo možné lépe a efektivně kontrolovat z hlediska oprávněnosti, z hlediska případného jejího zneužívání, aby stát mohl získávat lépe přehled o vývoji situace.

Když na konci února a v březnu uprchlická vlna vypukla, bylo nutné reagovat skutečně okamžitě. Nyní již máme se situací daleko více zkušeností a tyto zkušenosti jsou právě včleněny do návrhu, který máme nyní před sebou. Chci zdůraznit, že jsou tam včleněny s veškerými ohledy na humanitu a důstojnost uprchlíků, ale zároveň jsou tam včleněny s vědomím potřeby zajistit skutečně efektivní využívání veřejných zdrojů.

Jsem moc ráda, že zaznělo z úst pana předsedy Okamury, že podpoří tuto novelu zákona a pevně věřím, že projednávání této novely nesklouzne do politikaření a do nějaké honby za politickými body. Tato diskuse by měla být o tom, jak dobře organizovat pomoc lidem na útěku. Neměla by být o tom, co si kdo z nás myslí o ukrajinských dějinách nebo o právech Ruské federace.

Máme v zemi více než 300 000 uprchlíků. Naše dnešní práce je posoudit zákon, který umožní organizovat pro ně pomoc a tuto pomoc také efektivně kontrolovat z hlediska její efektivity a oprávněnosti v konkrétních situacích a případech. Pevně věřím, že toto všichni pochopíme a že tento zákon, tato novela bude schválena. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní místopředsedkyni. Další přihlášenou s přednostním právem je paní místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Mračková Vildumetzová a poté pan ministr Lipavský. Paní místopředsedkyně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, i já bych se ráda vyjádřila ke sněmovnímu tisku, k takzvanému lex Ukrajina II.

Na úvod bych chtěla říct, že dnes se opravdu tento sněmovní tisk projednával v bezpečnostním výboru. Pan ministr vnitra tento sněmovní tisk dal do systému 19. května a mě velmi překvapilo, že se nenašel nějaký dřívější termín, kde by byl dostatek času na projednávání tak důležitého sněmovního tisku, protože na bezpečnostním výboru dnes na to svým způsobem byl finanční limit - finanční, časový limit, promiňte - dvě hodiny. Nechci tím říct, že tam řada dotazů zodpovězena nebyla, ale myslím si, že bylo ještě mnoho věcí, které jsme tam chtěli prodiskutovat, vysvětlit, takže předpokládám, že pokud dnes tady dotazy položíme, a je mi jasné, že úplně na všechno nemůže pan ministr vnitra odpovědět, protože jsou v rámci lex Ukrajina zodpovědní ještě další ministři, ale předpokládám, že ty odpovědi dostaneme.

Úplně na úvod bych chtěla říct, že jsem přesvědčena o tom, že s lex Ukrajinou II se přichází pozdě. Myslím si, že jí mohlo předcházet to, že jsme tady lex Ukrajinu II mohli schválit a nemuseli jsme 19. května prodlužovat nouzový stav o další měsíc, protože teď jasně hovoříme o tom, že buď budeme mít nouzový stav, a pokud nebude, tak potřebujeme lex Ukrajinu II.

Co musím ocenit, že na řadu věcí, které říkali především moji kolegové v bezpečnostním výboru již v březnu, se reaguje, ale reaguje se až na konci května a to je velmi pozdě, protože kdyby se reagovalo daleko dříve, tak bychom možná neměli naplněna některá nádraží a nezačala by sociální turistika, která začala, a začala prakticky pět šest týdnů, předtím situace tady v žádném případě taková nebyla. Takže jsem přesvědčena o tom, že ta reakce by měla být daleko dříve a myslím si, že tím, že opozice velmi silně a hlasitě na některé ty věci upozorňovala a kritizovala, takže i na základě toho tady máme ten předložený návrh - a určitě je to dobře, že tady je - ale znovu říkám, ta reakce je pozdní.

My neustále říkáme, že jedna z nejdůležitějších věcí, která do současné chvíle pořád nebyla splněna a je klíčová, je řádná evidence. Dneska jsme se na bezpečnostním výboru dozvěděli, že dočasnou ochranu na území České republiky získalo 360 000 lidí. Ti, kteří nebyli přijati, kteří ji nedostali, ten počet je 1 400, takže ten počet je velký. Já jsem panu ministrovi i pokládala otázku, že mě velmi znepokojuje, jak se neustále ta čísla mění, že 15. května pan ministr vnitra řekl, že 160 000 ukrajinských uprchlíků už odešlo z České republiky, že jich je tady 200 000. Poté nám řekl, že udělal pilotní projekt ve čtyřech obcích s rozšířenou působností, a že když zjišťovali, jestli se ti lidé nacházejí na těch jednotlivých adresách, tak jim vyšlo, že 80 % ano, 20 % ne, takže hned z 15. května se nám to na 26. května navýšilo na 280 000. A dneska pan ministr vnitra na bezpečnostním výboru řekl, že je asi v České republice 300 000 ukrajinských uprchlíků prchajících před válkou.

Já musím říct, že když se bavíte se starosty, když se bavíte s hejtmany, tak bez té evidence se nedají dělat další věci, a proto bohužel pořád nemáme plán migrační, který je tak důležitý, a nejdůležitějším údajem v rámci migračního plánu je, abychom se dozvěděli, kolik lidí je na území jednotlivých měst, obcí a krajů, jaké ti lidé mají profese, jaké mají vzdělání, jestli tady chtějí zůstat, popřípadě nechtějí, a na základě jednotlivých čísel je nutné modelovat na jednotlivé potřeby v těch krajích, městech a obcích, a to je, abychom měli dostatek míst v mateřských školách, v základních školách, středních školách, abychom měli dostatek pediatrů, praktických lékařů, zubařů, ale abychom také měli dostatek zaměstnanosti a tak dále. A jestliže se dozvíme, že například včera vydaný článek od Všeobecné zdravotní pojišťovny, že Všeobecná zdravotní pojišťovna do současné chvíle platí zdravotní pojištění 333 000 ukrajinských uprchlíků, a my dneska říkáme, že tady možná jsou, možná nejsou, tak je vidět, že ty systémy nejsou propojené a my stále nevíme, kdo na našem území je, popřípadě není.

Také mě velmi mrzí, že Poslanecká sněmovna schválila, že pan ministr vnitra jako národní koordinátor celé uprchlické krize předloží plán do 14. dubna, nejdříve to mělo být do 30. března, to bylo schváleno bezpečnostním výborem. My jsme dostali nějaký dokument, který v žádném případě plánem není. Potom přišel pan ministr vnitra s tím, že je vázán dalším usnesením bezpečnostního výboru, že tedy nám tento plán předloží do 18. května. My jsme se s panem ministrem vnitra viděli 19. května na prohlídce policejního prezidia, kde nám bylo slíbeno, že na dalším bezpečnostním výboru už nám tedy konečně ten plán představí, že s námi o tom bude diskutovat, že nám představí všechny konkrétní věci, všechny konkrétní pracovní skupiny, o kterých hovoří. A ejhle, dneska byl bezpečnostní výbor a na bezpečnostním výboru opět tento bod nebyl zařazen.

Určitě oceňuji, že jsme měli možnost se tady o tom plánu chvilku bavit, ale viděl jste sám, kolik lidí bylo přihlášeno, kolik lidí chtělo přenést praktické zkušenosti z území, a byla na to tak krátká doba, že pak jsme to tady řešili faktickými poznámkami a nedošli jsme k žádnému závěru. Dneska pan ministr vnitra řekl na bezpečnostním výboru, že nám asi představí plán 9. června, takže my pořád čekáme a pořád se ničeho nedočkáváme. A já pořád říkám, že ten plán je především důležitý pro hejtmany, starosty, ale pro všechny občany České republiky. Oni potřebují vědět a mít tu jistotu, co tady bude za měsíc, co tady bude za tři měsíce, co tady bude za půl roku, za rok.

Vždy znovu poukazuji na ty konkrétní věci a panu ministrovi říkám, že například v daném plánu bylo napsáno, že se nakoupí modulární jednotky, že modulární jednotky nakoupí Správa hmotných rezerv. My jsme říkali: Musí tam být termín, musí tam být zodpovědná osoba. Když jsem se na to na minulém plénu Sněmovny už asi potřetí zeptala, tak jsem byla tedy ráda, že jsem dostala odpověď takovou, že pan generál Vlček odpověděl, že to nelze zajistit, v tuto chvíli nakoupit. Ale já si myslím, že ta doba už nějakým způsobem postoupila, že už dneska je to 90. den, ale především že jsem z toho vnímala, že to prakticky ještě nikdo nezačal řešit, a že určitě tedy stát neuvažuje o tom, že by nakupoval nějaké modulární jednotky, ale že se to bude řešit pořád vojenskými stany, jak už je to teď v Troji, popřípadě v Malešicích.

Já bych se chtěla pana ministra vnitra zeptat například na to, co trápí hejtmany, a to je o tom, o čem se hovoří, že některé kraje jsou přetíženy ukrajinskými uprchlíky, je to Praha, střední Čechy, Jihomoravský kraj a tak dále, a hovoří se o těch takzvaných realokacích. Vy se pravidelně setkáváte s hejtmany, a hejtmanům se dalo - nebo jste se tak dohodli, abych to neřekla špatně - že kraje musí připravit pro romské uprchlíky ubytování, kraj, který je nad milion obyvatel, musí připravit mám za to 100 až 150 míst a menší kraje 30 až 50 míst. Pokud nenajdou takovouto nějakou vhodnou ubytovací kapacitu, musí vám dát nějakou lokalitu pro zbudování stanoveného tábora. Měly vám to předložit do dneška, včerejška, tak bych se chtěla zeptat, jestli všechny kraje vám to předložily, zda mají ty ubytovací kapacity, popřípadě zda mají nějakou vhodnou lokalitu pro zbudování stanového tábora.

Pak bych se chtěla zeptat, jestli - když tedy vám kraje tyto údaje daly - je to komunikováno se starosty dotčených měst a obcí, jestli o tom ti starostové vědí, protože my jsme se třeba například u nás ptali na krajském zastupitelstvu v Karlovarském kraji, kde by popřípadě ta lokalita byla, a bylo nám řečeno, že ještě v tuto chvíli nám tuto informaci nemohou říci. Ale myslím si, že kdo stojí v čele měst a obcí, jsou ti starostové a měli by to vědět. A když jsem měla možnost, ale zaregistrovala jsem to pouze mediálně, tak třeba paní starostka Prahy 10 o tom, že bude vybudováno stanové městečko v Malešicích, vůbec nevěděla. Proto se na to ptám, a proto bych chtěla na to mít odpověď.

Zároveň bych se chtěla zeptat, protože to, že se přepracoval lex Ukrajina 2, tak bych se také ráda zeptala, jestli se k tomu měli právě možnost vyjádřit hejtmani, starostové prostřednictvím organizací Asociace krajů, Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv, jestli měli možnost se k tomu vyjádřit, jestli máte od nich třeba popřípadě písemné kladné stanovisko, jestli jsou v tom všechny věci, po kterých oni volají, protože například kdybych teď přeskočila do humanitární dávky, která je 5 000 korun, který tedy ten, kdo přijde do České republiky a získá statut dočasné ochrany, může tuto humanitární dávku pobírat až šest měsíců, a já jsem zaregistrovala v mnoha debatách například od pana hejtmana Netolického a dalších, že volají po tom, aby došlo ke sjednocení té dávky v rámci ostatních států EU, kde neustále uvádějí Polsko, Maďarsko, že humanitární dávka je tam daleko nižší, a to v částce okolo 75, 80 eur. Já jsem se dnes ptala i na výboru, zda by bylo možné nám doložit, jak je to v ostatních státech EU, nejenom v těch dvou, abychom viděli a mohli jsme tedy popřípadě udělat to porovnání. V tuto chvíli neříkám, jaká ta částka by měla být, já pouze říkám, jestli se nějakým způsobem reagovalo na požadavek hejtmanů, který velmi silně zazníval i v médiích.

Pak bych chtěla požádat to, co jsme dneska rozdiskutovali také na bezpečnostním výboru, že mě velmi mrzí, že plán, který neexistuje - ale vy říkáte, že ano - tak proč tento plán neprojednaly další výbory, které by se jím měly zabývat, ať už je to zdravotní výbor, školský výbor, hospodářský výbor, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Nejsem určitě skvělý odborník na zdravotnictví, ale jsem přesvědčena o tom, že tento dokument, pokud přišel do systému 19. května, a zároveň popřípadě věc, která se dotýká právě zvládnutí této migrační krize, jsou to dva dokumenty, kterými by se měly i ty ostatní výbory zabývat. Já si myslím, že tam jsou lidé na takové odbornosti, že i oni by nám určitě mohli předat řadu podnětů, na které by pak se mohlo nějakým způsobem reagovat, ať již v lex Ukrajině 2, popřípadě v tom daném neexistujícím plánu. Zároveň když vy budete říkat, co nám tam chybí, tak my pořád říkáme to samé - to, co jsme se pokoušeli tady na minulém jednání Poslanecké sněmovny v rámci prodloužení nouzového stavu prosadit - a to je, aby obsahem toho plánu bylo, abychom se dozvěděli, kolik lidí na území jednotlivé obce, kraje se nachází, jaké ti lidé mají vzdělání, jaké jsou profese a další věci v rámci toho, jestli chtějí, nebo nechtějí zůstat, a aby to bylo navázané samozřejmě na ty další věci, o kterých jsem hovořila.

Další důležitou věcí, která mě trochu znepokojuje, a jestli by bylo možné na ni odpovědět, je, že hejtmani do současné chvíle na věci spojené s uprchlickou krizí - myslím tím na krajská asistenční centra, která velmi dobře připravili, myslím si, organizačně a patří jim za to obrovské poděkování - do současné chvíle prý není vypsán žádný dotační program a zatím neobdrželi v rámci toho žádné finanční prostředky.

Dále musím říct, že paní Novotná z odboru azylové migrační politiky dneska velmi dobře na výboru reagovala ohledně jednotlivých opatření v rámci zrušení místa hlášení pobytu. Velmi mě potěšila opatření, která se snažila právě z praktického hlediska do lex Ukrajiny nějakým způsobem překlopit. Musím to opravdu říci, že ta opatření jsou správná. Otázkou je, že i když ten člověk nebude popřípadě na té adrese, tak mu bude odebrán prakticky ten pobyt. Tím, že nebude mít trvalý pobyt, přijde o tu humanitární dávku, ale pořád bude mít statut dočasné ochrany. Tak jestli i k tomu byste se mohl, pane ministře, ještě nějakým způsobem vyjádřit.

Zároveň bych ráda, kdyby mohlo dojít nějakým způsobem k vysvětlení věci ohledně právě humanitárního příspěvku, protože jak jsem řekla, my nevíme, kolik tady těch lidí je, a vy v současné lex Ukrajině tedy navrhujete, že pokud krajské ředitelství úřadu práce vyzve daného uprchlíka z Ukrajiny, že se má dostavit na pobočku k ověření fakticity pobytu, tak to bude probíhat tak, že mu přijde zásilka, a až on si ji převezme - otázkou je, kdy si tuto zásilku převezme - tak se do osmi dnů bude muset dostavit na příslušný úřad práce, a pokud se na úřad práce nedostaví, tak že by mu mohla být humanitární dávka odebrána. Tady bych měla následující dotaz. Chtěla bych se zeptat, jestli je to myšleno, když získává první dávku po dočasné ochraně, nebo popřípadě, pane ministře, jestli je to, už když získává druhou, třetí, čtvrtou, protože on ji může získávat až těch šest měsíců a na děti se to vztahuje po celou dobu šesti měsíců. To znamená, jestli mi to potvrdíte, pokud tedy ta maminka nebo někdo, kdo sem přišel, jde již pracovat, ztrácí humanitární dávku v tu chvíli, ale děti dostávají tu humanitární dávku dál. Je tomu tak? Jestli i na to bych mohla dostat nějakou potvrzující odpověď. Já si totiž nedokážu moc představit při zahlcenosti úřadů práce, jakým způsobem to bude probíhat, a jsem přesvědčena o tom, že by ta kontrola měla být především tam, kde ti lidé bydlí, tam, kde nějakým způsobem nahlásili svoji adresu trvalého pobytu. Byť jste dneska řekl, že tam bude kontrola policie, nedokážu si představit, že úřady práce budou posílat 300 000 dopisů a že těchto 300 000 lidí přijde na úřad práce, a ještě tam prostě vidím pořád to riziko, že tedy ten člověk se tam musí dostavit, až když si převezme tu zásilku, ano? Ano, určitě je nějaký institut doručení po nějaké době, takže může to tam být, ale pořád, pokud chceme i řešit ty problémy sociální turistiky, tak je otázka, jestli tímto opatřením se vám to v uvozovkách povede, ano?

Zároveň budou ještě po mně vystupovat pan Drahoslav Ryba a pan Milan Brázdil, kteří budou navrhovat dva pozměňovací návrhy. První se bude dotýkat ohledně přijímání, respektive nepřijímání žádostí občanů Ruska a Běloruska, ohledně jednotlivých výjimek, k tomu se bude vyjadřovat pan Drahoslav Ryba, a ten druhý, který už se otevřel na bezpečnostním výboru, se dotýká zdravotního pojištění, kde se přichází s návrhem, aby se zkrátila doba, pro kterou cizinec má placené zdravotní pojištění, a to na 180 dní. Dneska zaznělo na bezpečnostním výboru právě z úst mého kolegy, že pokud deklarovaným cílem je motivovat tyto lidi, aby se zapojili do pracovního procesu, tak že by s vámi tady určitě chtěli vést diskusi, zda by ta lhůta neměla být ještě kratší. Určitě vás s tím návrhem pan Brázdil seznámí.

K tomu bych chtěla říct, že v současné chvíli z toho počtu 360 000 udělení dočasné ochrany víme, že 64 000 se již zapojilo nebo hledá nějakým způsobem zaměstnání, akorát to číslo není přesné, protože pouze 45 % z těch 64 000 je na hlavní pracovní poměr, to znamená, že v tu chvíli odvádí sociální a zdravotní pojištění, a těch 55 % je pouze na dohodu o provedení práce, kde se neodvádí sociální a zdravotní pojištění, takže ten počet není ještě velký. Proto bychom se rádi bavili o tom a chtěli bychom s vámi diskutovat o pozměňovacím návrhu, který by ještě toto změnil, a to číslo jestli by mohlo být popřípadě kratší.

Samozřejmě musím říct, že určitě vítám všechny ty věci, které se v tuto chvíli promítají do lex Ukrajina II. Jsem opravdu přesvědčena o tom, že to mělo přijít daleko dříve, ještě před prodloužením nouzového stavu, a my určitě chceme podpořit tento sněmovní tisk, ale chceme mít zodpovězeny všechny otázky, a zároveň chceme vědět, jestli i z vaší strany, popřípadě pokud vy samozřejmě budete řádně argumentovat, aby se některé naše pozměňovací návrhy, byli bychom rádi, kdyby byly podpořeny.

Myslím si ale, že k lex Ukrajina II je důležitá jedna věc, a to je, pane ministře, ten migrační plán, a ten bohužel do současné chvíle není. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní místopředsedkyně, a dalším přihlášeným do diskuse s přednostním právem je pan ministr Lipavský. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský Vážený pane předsedající, vážení kolegové, dámy a pánové, budu víceméně stručný a okomentuji ty aspekty projednávané normy, které mají vztah k Ministerstvu zahraničních věcí a k agendě, kterou vyřizují naše zastupitelské úřady.

Dobře víme, že ozbrojená agrese Ruska na Ukrajině trvá více než tři měsíce a od počátku invaze Česká republika vyjadřovala zásadní nesouhlas s ruskou agresí proti Ukrajině a také s její podporou ze strany Lukašenkova režimu v Bělorusku. V koordinaci se svými partnery v Evropské unii a v NATO naše vláda prosazuje odpovídající sankce vůči ruskému a běloruskému režimu. Do toho zapadlo i vládní usnesení, které má přímou vazbu na krizové opatření s ohledem na zajištění vnitřní bezpečnosti České republiky, které nyní platí a které znemožňuje občanům Ruska a Běloruska podávat žádosti o oprávnění pobytu na zastupitelských úřadech České republiky. Já bych chtěl říct, že v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině došlo k uzavření generálních konzulátů České republiky v Rusku, veškeré tyto záležitosti musí být vyřizovány případně v Moskvě nebo v Minsku, a nebylo to úplně jednoduché. Co se týče legality celého opatření, je prostě potřeba nutno konstatovat, že to je přímo navázáno na krizový stav, který momentálně platí. Abychom mohli s čistým svědomím dále pokračovat v politice, která bude jasná, čitelná, tento zákon nám přináší možnost, aby vláda, aby Česká republika disponovala nástrojem, že formou nařízení vlády budeme moci dále vydávat obdobná nařízení. Já si uvědomuji, že plošné zamezení pobytových žádostí vůči všem občanům dotčených států může být v některých případech opravdu tvrdé, nicméně v situaci, kdy projde tento návrh, vláda je připravena přijmout takové usnesení, které rozšíří stávající výjimky, značně rozšíří především ve prospěch rodinných příslušníků občanů Ruska a Běloruska vůči těm, kteří již na území České republiky legálně pobývají.

Samozřejmě také velmi detailně zkoumáme možnosti a podmínky přechodu z dočasné ochrany na jiný pobytový titul, ale to by měl řešit takzvaný přechodový zákon, to je látka jiná.

Jinak dovolte mi ještě zmínit jednu asi důležitou věc, o které se příliš nemluví. My si velmi dobře uvědomujeme roli opozice v Rusku a v Bělorusku a i to, v jaké se nachází situaci, jaké jim hrozí nebezpečí. A v tomto případě jsme i společně s Ministerstvem vnitra a nevládními organizacemi připravili program, který se jmenuje Občanská společnost. Tento program prošel vládou a slouží přímo na ochranu těchto konkrétních lidskoprávních aktivistů, kteří díky tomu mohou poté, co projdou úspěšně tím programem, jak je specifikován, v České republice pobývat a působit. Já se tedy domnívám, že česká vláda tuto otázku řeší poměrně detailně a přijetí dnes projednávané normy nám v tom velmi pomůže. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře, a vzhledem k tomu, že jsou vyčerpána všechna přednostní práva, nikdo se nehlásí s přednostním právem, můžeme přejít k ostatním přihlášeným do rozpravy. Jako první se přihlásil pan poslanec Milan Brázdil. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Pane předsedající, já vám děkuji za slovo. Milé dámy, vážení pánové, členové vlády, dobrý den. Úvodem bych asi začal takovou větou, a myslím si, že snad nikdo nebude protestovat. Stát je největším dlužníkem zdravotnictví. Kdokoli pracuje, odvádí do zdravotnictví víc než ten, za něhož platí stát, to jsou děti, matky doma a tak dále. Mimo jiné jsou to taky Ukrajinci, kteří se k nám dostali - a my jim rádi pomůžeme - a tito Ukrajinci do této doby, než byla předložena tato novela, sněmovní tisk 221, po dobu jednoho roku vlastně byli státními pojištěnci a mohli čerpat péči jako každý z nás. Není výjimka mezi vámi nebo Ukrajincem, prostě jakoukoliv, i tu elektivní, odkladnou, ale i tu akutní mohli čerpat. A já jsem hrozně rád za to, že vláda - oni asi nestojí o mou chválu - ale přece jenom si řekne, uvědomuje si, že peněz v tom zdravotnictví dost není, a tak přichází s tím, že navrhuje v § 7 odst. 2 změnu a mění vlastně délku z jednoho roku - pane ministře, vy jste řekl 120 dní, ale je to 180 dní, ale to je, já vím, však jenom říkám, 180 dní, a uvádíte to jako nejenom - vy tam nezmiňujete peníze do zdravotnictví, ale říkáte, hlavním motem je motivovat tyto lidi, aby se začlenili do pracovního procesu, a čím (víc) budou pracovat, tím (víc) budou odvádět, tudíž přivedou i peníze do zdravotnictví, a já si myslím, že to je správné, proti tomu nic. Mimochodem, ještě dneska na bezpečnostním výboru jsme - sice pan Žáček, zpravodaj, který tady přednesl zprávu, říká: My jsme nepřijali žádné pozměňovací návrhy. No, my jsme nemohli, tam šlo fakt o čas. Mě to mrzí, že to říká, protože jsme tam měli ty pozměňováky, chtěli jsme je načíst, ale domluvili jsme se, že to uděláme až tady na plénu, a já tak činím. A co tedy činím? Chci a přihlásím se potom v podrobné rozpravě, abychom těch 180 dní, tedy půl roku...

Dámy a pánové, představte si, že vy jste uprchlíci, představte si to, a prcháte někam, třeba do Rakouska, něco se tu stalo. Řekněte, dejte si ruku na srdce: za jak dlouho jste schopni si najít práci - třeba jako někdo, kdo bude umývat nádobí nebo dělat i podřadnou práci. Myslím si, že většina z nás do měsíce, dobře, někdo do dvou, ale rozhodně půl roku, to je luxus. Proto přicházím s tím, že bych chtěl navrhnout zkrácení toho půlroku - a to dám alternativně jako pozměňovací návrh 2 - na dva měsíce, tedy 60 dnů, nebo na tři měsíce, 90 dnů. Když jsem dnes na výboru o tom diskutoval, nikdo neřekl nic, že je to něco špatného. Je to ku prospěchu nás všech, tedy zdravotníků, je to ku prospěchu i morálky těch lidí, kteří sem přijdou, budou se snažit najít si práci. A myslím si, že to chceme všichni. My tu přece nechceme lidi, kteří budou jen v té sociální síti tady čerpat.

V současné době vlastně válka na Ukrajině - a prosím vás, neberte mě tu za slovo - není, je to na nějakém území, ale na většině státu Ukrajiny se neválčí, tam se chodí do práce, do školy, nějak funguje zdravotnictví. Tedy já bych tím chtěl i naznačit, že ti lidé buď se rozmyslí a vrátí se domů, anebo když tu opravdu chtějí zůstat a pracovat, tak si myslím, že do těch tří měsíců a alternativně do dvou měsíců - zvažte, co je přijatelnější - práci tady najdou, práce je dost a my je rádi zaměstnáme. A tím pádem splníme to, co řekla vláda, budeme je motivovat k tomu, aby šli do práce, a za druhé, ti lidé nebudou státními pojištěnci, a tudíž přinesou víc peněz do zdravotnictví, které v dnešní době - ne že je špatně, ale mohlo by být líp, a uvidíme, jak to bude příští rok.

Tedy tím bych zakončil, ještě jednou poděkováním, že vláda to udělala dobře, jenom si myslím, že můžeme jít dál. Půlrok na hledání práce je podle mě moc. Řeknete: Ano, matka s děckem nebo s dvěma děckama, jistě to bude mít horší, ale nemusí to být na celý úvazek, může to být na nějaký úvazek. To povede k tomu, že bude i ona mentálně na tom lépe než jenom s děckem živořit, ale bude si vydělávat peníze. Tak doufám, že jsem vysvětlil ty své dva pozměňovací návrhy, lépe řečeno, jeden v alternativní formě, který potom v podrobné rozpravě přednesu. Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, děkuji. S faktickou se přihlásil pan poslanec Letocha a další s faktickou je po něm přihlášen pan poslanec Zuna. Pane poslanče Letocho, máte slovo.

 

Poslanec Petr Letocha: Dobrý den, dámy a pánové, pane předsedající, vážení ministři, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dovolte mi reagovat na tento příspěvek. Já bych se tedy taky trošku zamyslel. Ono je to totiž velmi těžko se vžít do role Ukrajinců, kteří již od 24. února žijí vlastně v nejistotě. Za mě je to o tom, že těžko se zamýšlet do role, ve které v životě nejsem. Mně nikdo nebombarduje moje nemovitosti, mě nikdo ve své podstatě svou rizikovostí nevyhání z mé vlastní země. A pokud já bych měl váš příměr toho půlroku porovnat s tím, co mají Češi, díky Bohu za to, že mohou být vlastně půl roku na úřadu práce - ti umí česky, umí jazyk, znají zdejší poměry, mají vyřešené bydlení, mají vyřešené ve své podstatě všechno. A kolikrát, co si budeme povídat, většina velmi špatně nezaměstnaných je tady déle než půl roku. Takže chtít po Ukrajincích, aby to samé, co Češi kolikrát nezvládají za půl roku, zvládli za dva nebo za tři měsíce, to se mi zdá tedy velmi ambiciózní. A nejsem si jistý, jestli na lidi, kteří neznají jazyk, kteří se tady opravdu neumí pohybovat, mít na ně takové nároky, to si nejsem úplně jistý, jestli to je zrovna pomoc, kterou my jako Češi bychom mohli velkoryse dát. Toliko za mě, děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou je přihlášen pan poslanec Zuna a připraví se s faktickou pan poslanec Králíček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych také krátce zareagoval na návrh pana kolegy poslance Brázdila. Já se nebudu vyjadřovat k tomu, co tady zaznělo, že by měli Ukrajinci, kteří tady mají dočasnou ochranu, dělat nějaké podřadné práce. Nevím, proč by měli být zaměstnáváni pouze v rámci podřadných prací. Nicméně k těm dvěma či třem měsícům je potřeba si uvědomit, že pokud příliv uprchlíků započal 24. února a ten největší peak probíhal na začátku března, což už je vlastně více než dva měsíce od dnešní doby, tak pokud tito lidé nebudou mít tu možnost tím, že by se zkrátila ta lhůta, tak je potřeba si uvědomit, že pokud nebudou mít zaměstnání nebo nebudou chtít být samoplátci, půjdou na úřad práce, tak ve chvíli, kdy v ten jeden okamžik po dvou měsících bychom všechny tyto osoby měli zaregistrovat na úřadu práce, že to maximálně ve velké míře zahltí úřady práce a v jeden okamžik bychom tam poslali desetitisíce, možná jednu či dvě stovky tisíc uprchlíků, kteří by se zaregistrovali. Proto z mého pohledu ty dva měsíce jsou naprosto nepřípustné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou je přihlášen pan poslanec Králíček a další s faktickou prosím, aby se připravila paní poslankyně Peštová. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane místopředsedo, já bych reagoval nejdřív na kolegu pana Letochu, prostřednictvím vás. Pokud už porovnáváme české a ukrajinské občany, tak u těch českých vy máte možnost to změnit. A jestliže tu říkáte, že nejste spokojen, jak to vypadá s českými občany na úřadu práce, tak to změňte. Jste ve vládě, máte na to tu moc. (Potlesk z řad ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou paní poslankyně Berenika Peštová. Máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych chtěla zareagovat na svého předřečníka, ale bohužel se omlouvám, přeslechla jsem jméno. Já jsem se chtěla zeptat, co je to ta podřadná práce? Naši občané tu podřadnou práci dělat můžou, a Ukrajinci, jak říkáte, že mají problémy třeba s češtinou... Mě by zajímalo, co je to ta podřadná práce. Já si vážím každé práce. To není o tom, že je nějaká práce podřadná anebo nepodřadná. Jestliže tady ta volná místa jsou, tak samozřejmě se můžou obsadit.

A potom vy jste tady vzpomínal to, že tady jsou problémy s někým, kdo je doma, pobírá sociální dávky a nechodí do zaměstnání, a jsou to letití pobírači těchto dávek. Tak to jsou opravdu problémy, to víme všichni, kdo jste z Ústeckého kraje nebo Moravskoslezského kraje, ty problémy tam bohužel máme a potýkáme se s tím už desítky let. A opravdu to nejsou problémy, které se dají vyřešit, a víme to moc dobře. Jenom prostě bych ráda, aby tady nezaznívalo "podřadná práce" nebo "nepodřadná práce". Já jsem pouze jenom zareagovala.

A potom další věc je - my vlastně ani nevíme, kdo tady je nebo kolik jich tady je. To je ten problém, kolem kterého se to tady stále točí, a snaží se ho každý pojmenovat. Prostě nikdo nevíme, kolik jich tady ve skutečnosti je. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A po vás chce faktickou poznámku pan poslanec Zuna.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuji za slovo. Já už jenom opravdu krátce. Ty podřadné práce právě že nezazněly ode mě, ty zazněly od vašeho kolegy, pana poslance Brázdila. Já jsem se právě vůči tomu vymezoval. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další faktickou nevidím, tak prosím dalšího řádně... Pardon, mezitím se ještě v rychlosti přihlásil pan poslanec Brázdil.

 

Poslanec Milan Brázdil: Možná to slovo padlo, omlouvám se, reaguji na vás, možná jsem to neřekl dobře. Nicméně představte si, kdybych to byl já, tedy lékař, Karlova univerzita, a dneska jsem musel utéct, tak vám garantuji, že jistě nebudu čekat, že tam mně nachystají místo někde na záchranné službě, odkud jsem vyšel, tudíž vezmu to, co bude v ten moment. Opravdu to povede k tomu návyku, že budu ještě dál pokračovat, za měsíc může být druhá práce, třetí práce. To přece je motivace, poslat tohoto člověka někde, aby něco dělal, protože jakmile tam nepůjde dva tři měsíce, tak už se mu nebude chtít, zabředne, psychika hraje roli. Tak promiňte, jestli jsem použil slovo podřadná práce, tak jsem myslel ne tak erudovaná jako v tom samotném státě, kde jsem pracoval.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A ještě zde máme jednu faktickou pan poslanec Letocha. Prosím.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji. Doufám, že jsme si jenom nerozuměli, protože já jsem samozřejmě neporovnával, a to ani nejde porovnávat, naše občany, kteří jsou na úřadu práce. Jenom jsem chtěl říct, že Češi mají pět měsíců nebo možná půl roku na to, aby si práci našli, a zároveň mají dávku v nezaměstnanosti po dobu této doby, a říkal jsem, že Češi mají v podstatě výhodu oproti Ukrajincům, když pominu všechna bezpečnostní rizika, psychickou vybavenost v danou chvíli, tak zároveň umí jazyk, znají to prostředí. A většinou i Češi na úřadu práce si hledají práci ve své erudici, v tom, v čem jsou vyučeni, vystudovaní, což v současné chvíli opět po Ukrajincích chceme, ať tady berou cokoli, ideálně za dva měsíce. Jak říkám, za mě ve chvíli, kdy ten člověk ani neví, jestli se třeba nechce zaměstnat z toho důvodu, protože má v plánu se vrátit, doufá, že se bude moci vrátit zpátky na Ukrajinu a že jeho domov bude ještě v pořádku, tak přece chtít po něm, aby hned první den nebo první týden začal přemýšlet nad tím, co tady bude dělat, když on si řekne: Ne, já doufám, že válka skončí, já doufám, že se vrátím domů a budu dělat to, co jsem dělal. Proto říkám, že ve chvíli, kdy se situace nějakým způsobem vyvíjí a ten člověk v danou chvíli je schopen později predikovat, jak se situace asi vyvíjet bude, byť se to nedá nikdy takto říct, tak je si myslím od nás velmi nešetrné chtít po nich, aby si tu práci našli za dva měsíce. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vaše faktická vyvolala vlnu dalších faktických. První je paní poslankyně Peštová a další s faktickou se hlásí paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Chtěla bych zareagovat na svého předřečníka. Ti, co jsou na pracáku, jak vy říkáte - nebo vy jste neřekl pracák, já říkám pracák - ty peníze, které jsou jim vypočítány, jsou vypočítány z příjmů, které měli předtím, a můžou tam být po dobu půl roku. A samozřejmě pro ně je to už dehonestace, že se tam vůbec dostali a shánějí si tu práci. Ale mě spíš zaujalo, teď jsem vám asi - možná mi to vysvětlíte, určitě si na mě dáte faktickou. Vy jste řekl, že oni sem přijdou a oni čekají na to, že válka skončí, a po tu dobu nebudou dělat nic tedy jako? Nebo? Asi jsem to špatně pochopila, ale tak to vyznělo. Takže oni sem přijdou, my jim budeme dávat sociální dávku a budeme se modlit za to, aby válka skončila do půl roku, nebo jak? Jenom jestli byste mi to mohl vysvětlit, děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová. Máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Já tedy doufám, že pan ministr vnitra určitě asi pak po nějakém souboru vystoupí, aby odpověděl na všechny mé dotazy.

V tuto chvíli bych ráda zareagovala na návrh pana Brázdila, který přichází s tím, aby se zkrátila doba, kdy by se jim platilo zdravotní pojištění, a musím říct, že určitě ten argument, který tady zazněl ohledně 60 dnů, tak když si vezmeme, že tedy teď máme 90 dnů od válečného konfliktu, tak někteří by vlastně se dostali do situace, že by byli druhý den bez toho, že by jim někdo platil zdravotní pojištění. Přesto si myslím, že návrh 90denní - a byla bych ráda, protože si myslím, že by tady mohl padnout popřípadě návrh i na 120 dní, protože opravdu, když se podíváte na to číslo v rámci toho, kolik lidí si dnes našlo zaměstnání, a může tam být samozřejmě bariéra jazyková a další věci, tak ten počet opravdu zatím není velký. Ano? A myslím si, že i když chápu, jestli ti lidé nevědí a tak dále, tak přece jenom si myslím, že určitě je pracovních příležitostí v naší republice hodně.

A chtěla bych popřípadě znát názor pana ministra vnitra ohledně případného návrhu na zkrácení na 120 dní placení zdravotního pojištění, protože to si myslím, že ta doba ještě neuplynula v rámci toho, kdo získal dočasnou ochranu. Myslím si, že by to určitě v praxi mohlo být aplikovatelné a mohlo by to být popřípadě i účinné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou chce reagovat pan poslanec Letocha. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji. Chtěl bych reagovat na ten dotaz, který na mě padl. Možná vás překvapím, ale já si opravdu myslím, že lidé, kteří utíkají z Ukrajiny před válkou, neutíkají s tím, že se tady zdrží nějakou delší dobu. Každý z nás věřím, že by doufal, že ta válka brzo skončí. Proto říkám, že člověk, který sem přijde, první týdny nepřemýšlí hned nad tím, kam půjde pracovat, jestli najde uplatnění ve vlastním oboru. On přemýšlí nad tím, co se děje u něj, má strach o své blízké, kteří tam zůstali, případně o ty, kteří jsou ještě na cestě sem. Ano, teď jsme se posunuli v čase, válka už nějakým způsobem má nějaký vývoj, a teď se bavíme o tom, za jak dlouho, když ten člověk nějak prozře a řekne: O. K., nemůžu se vrátit do země hned, je třeba, abych se zapojil do trhu práce, tak jsme tady přesně na tom začátku a můžeme se bavit, jestli je to po týdnu, po čtrnácti dnech nebo po měsíci, kdy si řekne: O. K., musím se naučit jazyk, musím se přizpůsobit do této společnosti. A proto tvrdím, že dva měsíce nebo tři měsíce na to je málo už jenom v porovnání s tím, a budu se opakovat, že český občan vlastně půl roku může hledat práci za podmínek, kdy má znalost jazyka, znalost místního prostředí, nemluvě o tom, že různorodost nabídky práce v regionech je taky jiná. Někde to jednoduše není možné ani pro naše občany, aby tak rychle našli práci, byť jsme, co se týče nezaměstnanosti, na poměrně nízké úrovni. Takže snad jsem vysvětlil dostatečně, jak jsem to myslel. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další faktická - paní poslankyně Peštová - a prosím, aby se připravila paní poslankyně Balaštíková.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Také bych chtěla samozřejmě zareagovat, možná trošku uhnu. Nevím, jestli jste to zaznamenali, ale od 1. června už Němci začínají házet kotvu, to znamená, že už začínají přibrzďovat a už tam ta podpora není tak štědrá, jako je u nás. Zřejmě si asi uvědomili, že systém udrží taky jenom něco. To znamená, že tam už nebude právě statut uprchlíka, hodí je to vlastně do sociálních dávek a budou si moct požádat o sociální dávku tak, jako si žádají ostatní Němci. Koukala jsem se - ještě to nemám prostudované celé, protože přece jenom je to všechno v němčině - ale v každém případě je tam limit - jakmile máte automobil, který má hodnotu nad 7 500 eur, tak vás donutí k tomu, abyste to auto nejdřív prodali, a pak teprve si mohli zažádat, protože tam se musí dělat majetkové přiznání k tomu, abyste získali sociální dávky. Ale říkám, teď to ještě dostudovávám. Až to budu mít kompletně celé, určitě tady ta debata nastane. Ale už i tam začínají brzdit, protože si uvědomují, že množství vynaložených peněz je opravdu velké. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Prosím s faktickou paní poslankyni Balaštíkovou.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Zareagovala bych na svého předřečníka, kolegu. Myslím, že úplně nejste seznámen s tou situací, jak je. Já jsem pomáhala kolegyním, které chtěly ubytovat ukrajinské rodiny u sebe doma. Zrovna dneska jsem o tom hovořila s kolegy, že vlastně už v registračním centru bychom se jich měli ptát - a není pravda, že to nevědí, oni to vědí - a ten, kdo si sbalil kufry a odchází, je téměř na 70 % rozhodnutý, že se třeba vůbec nevrátí. Já jsem s těmi lidmi opravdu hovořila a mohu vám říct, že všem jsem řekla jednu věc: My jsme malá zemička, nemáme dostatek financí. Prosím vás, zcela určitě dojdeme do okamžiku, kdy budeme muset řešit, jak vás uživíme, a budeme chtít živit ty, kteří budou umět česky, nebo alespoň se domluví, najdou si práci a budou někde bydlet, nebudou bydlet u někoho. A tak jsem jim koupila slovník, koupila jsem jim ukrajinsko-českou učebnici, zapojila jsem je do on-line kurzu - to děkuji, že neziskovky vůbec něco takového udělaly - hledala jsem jim práci, dvě z těch rodin už bydlí a v podstatě učí se česky. To je potřeba jim říkat. A není pravdou, že by se nezapojili, ale je potřeba jim to vysvětlovat. Vláda přijde do okamžiku, kdy zjistí, že nemáme na to peníze a nebudeme na to mít, a my musíme počítat pouze s těmi, kteří už toto budou umět, ne je další tři měsíce udržovat v tom, že budou další peníze, protože oni promarní ty tři měsíce, které mohou hledat práci, ubytování a učit se češtinu.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně.

Vidím, že s faktickou se již nikdo další nehlásí, tak můžeme jít na dalšího řádně přihlášeného do rozpravy, jsme stále v obecné rozpravě. Prosím pana poslance Kotena. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře nebo ministři, já z té debaty tady mám někdy trochu pocit, že v podstatě vláda České republiky do jisté míry supluje sociální systém Ukrajiny, supluje vládu Ukrajiny, a já tady k tomu budu mít několik poznámek. Myslím si tedy, že vláda České republiky by se především měla starat o to, aby občané České republiky měli energie za dostupné ceny a sociální zabezpečení, aby tedy v první řadě měli občané České republiky.

Nám bylo řečeno dnes na výboru pro bezpečnost, že je v podstatě 44 000 ukrajinských příchozích, že se nějakým způsobem integrovalo, zapojilo do pracovního procesu, nicméně víme všichni, že tady byla spousta ukrajinských pracovníků už z dob minulých, kteří měli klasické, řádné pracovní povolení, dejme tomu na tři měsíce, a v podstatě vždy ve chvíli, kdy jim skončilo - a do té doby tady platili sociální a zdravotní pojištění v České republice - a ve chvíli, kdy tedy jim skončilo, celkem plynule přešli do režimu strpění. Co to znamená? Znamená to tedy to, že z těch, kteří zde platili sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, se stali státní pojištěnci, takže v současné době to za ně platí stát.

Já bych byl rád, kdyby Ministerstvo vnitra bylo schopné nějakým způsobem kvantifikovat ten počet, kterých se to týká, protože předpokládám, že cizinecká policie má databázi těchto lidí, kteří měli pracovní povolení, a samozřejmě je jasné, že v případě, že tomu samému člověku skončilo pracovní povolení a přešel do režimu strpění, tak podle mého soudu je to celkem zjistitelné a dohledatelné.

Dále pan ministr říkal, že zítra jede na jednání do Bruselu a že mu byla přislíbena mezinárodní databáze, tedy přístup do mezinárodní databáze lidí, kteří pobírají sociální dávky a jsou z Ukrajiny. Já bych to velmi, velmi přivítal, toto propojení, protože potom by se nestávala sociální turistika tak, jak je nám to tady předkládáno v různých médiích a podobně, že lidé, kteří přicházejí, si mohou požádat například v Polsku, na Slovensku, v České republice a posléze i v Německu, protože všichni cítíme, že je tady jistá duplicita, a myslím si, že toto není účelem, abychom platili jako třetí země nebo čtvrtá země pravidelné poplatky a ještě zdravotní pojištění za státní pojištěnce v České republice.

To, co tady říkal pan poslanec Milan Brázdil, vaším prostřednictvím, samozřejmě je to na úvahu, už tato verze to zkracuje na 180 dní z 360 dní, což je samozřejmě dobře, ale myslím si, že bychom mohli podpořit i těch 90 dní, protože tři měsíce jsou poměrně dlouhá doba, a vzhledem k tomu, že spousta těch lidí, kteří sem přijeli, přijeli po vlastní ose, i ze značek vozů, kterými přijeli, zejména tady v Praze, protože jsem zde viděl géčkového mercedesa, Audi Q7 a podobně, si myslím, že by se mohli zapojit do pracovního procesu, ale jak tady říkala paní kolegyně před chviličkou, v Německu to probíhá tak, že v případě, že někdo přijede autem nad 7 500 eur hodnoty, německý stát se k tomu staví, k těm dávkám, velice zdrženlivě, doporučí jim, aby to vozidlo prodali, a poté aby teprve žádali, až spotřebují ty prostředky, o dávky v Německu. Takže já si myslím, že ten systém máme nastaven velmi, velmi štědře, a i z toho důvodu pak dochází k organizování nějakých zájezdů ze Zakarpatské Ukrajiny a potom tady máme problémy na hlavním nádraží v Praze a posléze potom s relokací těchto lidí z hlavního nádraží do různých městských částí v Praze, kde to je bohužel mnohdy bez souhlasu těch městských částí.

Já si myslím, že ještě tady nebylo řečeno, jak se staví česká vláda k branné povinnosti na Ukrajině, protože tady zůstala spousta bojeschopných mužů, a zajímalo by mě tedy, zda Česká republika nějakým způsobem aktivně brání - nebo aktivně podporuje - to, aby ti lidé nešli bránit Ukrajinu, protože samozřejmě probíhá tam ozbrojený konflikt, a mě by zajímalo, protože jsem někde zachytil nějaké prohlášení prezidenta Zelenského, že snad přijdou o občanství Ukrajiny v případě, že nebudou bojovat v konfliktu ukrajinsko-ruském, že přijdou o občanství. A co s nimi tedy bude? Budou potom občany České republiky, nebo budou občané bez občanství, nebo to dopadne jako ve filmu Terminál, kde Tom Hanks byl uvězněn na letišti a nemohl ani tam, ani pryč? To by mě zajímalo.

To jsou, myslím si, celkem relevantní otázky a já ani nevím, jestli těm mužům, kteří nepůjdou bojovat a dostali povolávací rozkaz - ukrajinským - jestli hrozí nějaké tresty potom na území Ukrajiny. Takže myslím si, že to je jenom... není to žádná invektiva, ale chtěl bych skutečně legitimně vědět, je to legitimní otázka, co tedy s nimi potom bude? A speciálně mě zajímá, kolik z těch 64 000 lidí, kteří se zapojili do pracovního procesu, kolik jich zde již bylo před začátkem toho konfliktu na Ukrajině? To by bylo všechno, moc děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné odpoledne, budeme pokračovat v obecné rozpravě. Jako další vystoupí pan poslanec Drahoslav Ryba a připraví se pan poslanec Jiří Kobza. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se ve svém příspěvku věnoval § 1 zákona, který dnes projednáváme, který se týká nepřijatelnosti žádosti oprávnění k pobytu pro občany Ruské federace a občany Běloruska. Pan ministr je tady za mnou, my jsme se toho trošičku dotkli - ne, to vám nevyčítám i neříkám, že jsme to již trošičku rozebírali - i na výrobu pro bezpečnost. A já vím, že hranice, že to trošku zavání takovou tou kolektivní vinou, a bavili jsme se o tom, jestli to je jakési uznání kolektivní viny a trestání za to, nebo není, protože ta hranice je hrozně tenká. A já teď nechci rozebírat to, jestli to je, nebo není, nicméně problém je v tom...

Nebo ještě začnu pochvalou možná - oceňuji snahu vlády, protože § 1, který hovoří o tom, že nebudeme přijímat žádosti o oprávnění k pobytu od občanů Ruské federace a Bělorusko, má i odst. 2, který dává vládě možnost udělat nařízení vlády, kde stanoví výjimky z tohoto zákazu. A já oceňuji to, že vláda v připravovaném nařízení, které jsem měl k dispozici, rozšířila ty možnosti a okruh lidí, kteří to oprávnění nebo výjimku můžou dostat, je větší. Přesto existuje skupina lidí v rámci tohoto zákona, která na tuto výjimku nedosáhne, a já musím říci, že mě velice oslovilo několik mailů, které jsem dostal - některé jste určitě dostali i vy, protože tam byly adresy na všechny poslance - které nás opravdu úpěnlivě žádaly o to, aby mohli spolu žít. Řeknu jen jeden příklad: je to občan České republiky, který tady žil x let s přítelkyní, přítelkyni docházelo oprávnění k pobytu, musela se vrátit do Ruska, a bohužel mezitím vyšel zákaz, už se nedostala zpátky a nemá možnost tu se svým přítelem žít a pobývat dál. A ono, když se vžijete do jejich role, že spolu x let žili, že se mají rádi, a najednou k sobě nemůžou, nemůžou k sobě měsíce a možná k sobě nebudou moci roky, je opravdu z lidského hlediska velice, velice špatná situace.

Já bych chtěl požádat o to a poprosit vás, abyste podpořili můj pozměňovací návrh, můj a pana poslance Patrika Nachera, pozměňovací návrh, který apeluje nebo spíše dokresluje možnost vlády v nařízení vlády vyřešit i další případy, i jiné, než tam dneska jsou, než jsou v tom připravovaném návrhu, tak, abychom i těmto lidem dokázali pomoci. On totiž ten trest nedopadá jen na ty občany Ruské federace a občany Běloruska, ale dopadá i na naše občany, kteří bohužel v tomto případě ty ruské a běloruské mají rádi.

Takže ještě jednou děkuji za případnou podporu a pozměňovací návrh načtu v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní požádám o vystoupení poslance Jiřího Kobzu a připraví se pan poslanec Hubert Lang. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobrý den. Dovolte mi, abych i já řekl několik slov k vládnímu návrhu zákona o dalších opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, kterému zkráceně říkáme lex Ukrajina. Je možné, že něco z toho, co budu říkat, už bylo řečeno, ale opakování - matka moudrosti.

V první řadě je třeba zdůraznit to, že změny, které tento návrh vnáší do procesu administrativy a některých pravidel organizace a řízení uprchlické vlny z Ukrajiny, přichází velmi pozdě, skoro čtyři měsíce po vypuknutí této krize, a jde v podstatě ve všech případech o změny a návrhy, které jsme v hnutí SPD přednášeli ve veřejných diskusích i zde ve Sněmovně právě již od konce února letošního roku, kdy tato krize začala. Jednalo se zejména o nastavení jasných pravidel důkladné registrace a lustrace příchozích uprchlíků a nastavení takových podmínek a pravidel sociální a finanční pomoci uprchlíkům, které zamezí jejich zneužívání na úkor českých daňových poplatníků, kteří ji sami financují a zároveň se v důsledku raketově rostoucí inflace a základních životních nákladů dostávají do těžkých existenčních problémů.

Já bych tady připomněl fakt, že prezident Zelenskyj otevřel vězení, vypustil ven trestance a vyzbrojil je s tím, aby šli bojovat proti ruské armádě, bez toho, že by předal seznamy jmen našim bezpečnostním orgánům, abychom měli aspoň nějakou kontrolu, jestli tito lidé, kteří mnozí spáchali těžké zločiny, náhodou nejsou v té uprchlické vlně, která se valila do Evropy. Vláda tyto naše návrhy podepřené zkušenostmi a jasnou argumentací v podstatě ignorovala, v původní uprchlické legislativě je nikterak nezohledňovala a naše obavy se bohužel naplnily. Chybná vládní politika vedla k negativním důsledkům, ke zneužívání sociální pomoci, ke vzniku fenoménu takzvané dávkové turistiky a k tomu, že se skutečnými válečnými uprchlíky se vezou i vyložení ekonomičtí migranti, kteří tuto pomoc pouze využívají a zneužívají.

Vrcholem pomyslného ledovce je to, že vláda jednak vůbec neví, kolik válečných uprchlíků se zde fakticky nachází, jelikož odhady a údaje se liší o vysoké desítky tisíc, což má naprosto katastrofální vliv na jakékoliv plánování ubytovacích kapacit, míst ve školách, ve školkách, na kapacity zdravotního systému a hlavně to znamená vyhazování obrovských prostředků ze státního rozpočtu bez reálného podkladu a důvodů. Liknavý postup vlády vedl k tomu, že náš sociální systém zneužívají osoby, které, což už opakovaně musela přiznat i sama vláda, nemají na statut válečných uprchlíků a na statut dočasné ochrany vůbec nárok. Jde především o zakarpatské Romy s maďarskými pasy, se kterými si vláda neví rady, kraje si je přehazují jako horký brambor a opět to stojí nemalé veřejné peníze.

A teď se dostáváme k novele lex Ukrajina, respektive k tomu, že v konání vlády v tomto směru panují velké vnitřní rozpory, že se fakticky ani vlastními zákony a záměry sama neřídí. V důvodové zprávě k tomuto zákonu totiž vláda uvádí: "Po opadnutí prvotní vlny zaznamenává Ministerstvo vnitra a Policie České republiky řadu důvodů, kdy není nutné dočasnou ochranu udělovat, případně pominou důvody, aby u konkrétní osoby dále trvala. Je třeba vycházet z premisy, že dočasná ochrana je subsidiární formou ochrany, tedy aplikuje se pouze v případě, že není za ochranu odpovědný jiný stát. Jedná se zejména o situace, kdy je zjištěno, že osoba je zároveň občanem jiného členského státu Evropské unie." A v čem je onen rozpor? V tom, že vláda uznává, že statut dočasné ochrany byl mnoha imigrantům udělen neoprávněně, že ho touto novelou správně navrhuje napříště neudělovat, respektive zrušit, jestliže jde o osoby, které mají kromě ukrajinského občanství i občanství jiného státu Evropské unie. Zároveň však vláda a Ministerstvo vnitra nedělají naprosto nic pro to, aby zde tyto osoby již na náklady státu dále nepobývaly. Naopak, mnohdy proti vůli občanů a místních samospráv tyto migranty bez nároku na dočasnou ochranu a sociální pomoc umisťují do různých lokalit v České republice s vidinou toho, že zde budou pobývat velmi dlouho.

Jako poslanec zvolený za Prahu a také jako dlouholetý obyvatel městské části Prahy 10 - Malešice mě samozřejmě velmi zajímají hlavně ty příklady, které se dotýkají mého regionu a občanů, které zde zastupuji, v podstatě se jedná o mé sousedy. Proto jsem ve věci zřizování ubytovacích zařízení pro migranty bez nároku na dočasnou ochranu, tedy hlavně pro ukrajinsko-maďarské Romy, už i písemně interpeloval ministra vnitra Rakušana z hnutí STAN. Jde zde jednak o stanové městečko pro 150 migrantů, které se už staví na pozemku České pošty v Malešicích, a to nejenom bez vědomí místních občanů, ale dokonce bez vědomí a souhlasu místní radnice, pouze z rozhodnutí ministra Rakušana a pirátského primátora Hřiba. Mimochodem, dle vyjádření starostky Prahy 10 Chmelové jsou s tím spojeny i další problémy s kácením dřevin bez potřebného povolení. Ale to jen na dokreslení toho, jak důležité jsou pro celostátní i pražskou vládu příslušné právní normy a legální postupy. Musím za sebe konstatovat, že pražský primátor se spíš chová jako feudální pán než jako zvolený zástupce občanů.

Ministra Rakušana se ve své interpelaci tážu mimo jiné na to, proč toto rozhodnutí nekonzultoval s občany Prahy 10 - kterých se to, a jeho negativní dopady, budou nejvíce týkat, to samé platí i pro primátora Hřiba - ale také na to, jaké budou celkové náklady na vybudování a provoz tohoto zařízení, které proti své vůli financují čeští daňoví poplatníci. A také by mě moc zajímalo, jak hodlá v tomto táboře zajistit bezpečnost, hygienu, veřejný pořádek a především, protože se jedná o 150 lidí, sanitaci této oblasti, a kolik to bude stát.

Hlavní otázkou je ovšem to, proč Ministerstvo vnitra a vedení Prahy vůbec zřizují a z veřejných peněz financují ubytovací zařízení pro osoby, které nejsou válečnými uprchlíky a které nemají žádný právní ani jiný nárok na pobyt v České republice financovaný českými občany, respektive nemají nárok na dočasnou ochranu v České republice, což vláda explicitně přiznává a tímto návrhem zákona to i potvrzuje. Ministr vnitra a primátor Hřib dále rozhodli o umístění dalších 120 ukrajinských Romů do domů ve Vrchlického ulici v městské části Praha 5, opět bez konzultace s místní radnicí a místními občany, přičemž celé vedení a zastupitelstvo městské části Praha 5, pokud vím, s tímto rozhodnutím zásadně nesouhlasí a uvádějí pro to relevantní důvody, mimo jiné i to, že tato lokalita je kriticky zatížena uživateli návykových látek z blízkého nízkoprahového zařízení pro drogově závislé a přísun dalších osob, když to řeknu diplomaticky, nepřivyklých naší kvalitě života v této části Prahy - jde také o bezpečí domácích občanů, kteří to celé financují. Mimochodem, i v lokalitě Malešic, kde se staví ono zmíněné stanové městečko, se rovněž v blízkosti nachází ubytovací zařízení pro bezdomovce.

Co tím chci říct? Že se vláda ve věci uprchlické vlny chová alibisticky a pokrytecky a obchází i své vlastní normy, ale především obchází občany. Není tedy bohužel až tak podstatné, co bude v příslušném zákoně napsáno, ale jestli to bude v praxi platit, zda to bude dodržováno a vymáháno. Dle skutků a dosavadní činnosti této vlády se lze důvodně domnívat, že nikoliv, že půjde jen o další Potěmkinovu vesnici, habaďůru na české daňové poplatníky a to, aby se pomyslný vlk nažral a koza zůstala celá.

Dál tady mám písemnou interpelaci, kterou jsem zaslal panu ministru Rakušanovi, kterou nebudu číst, abych zde nezdržoval, ale chci říct, že pro nás jako pro obyvatele Prahy, pro obyvatele Prahy 10, zejména Malešic, je tato otázka velmi, velmi, důležitá. Doufám, že to, jakým způsobem přistupuje vedení Prahy ke svým vlastním voličům, ke svým vlastním občanům, si v nadcházejících volbách občané i voliči připomenou. Pane předsedající, děkuji za slovo a vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní požádám pana poslance Huberta Langa o jeho příspěvek do obecné rozpravy a připraví se pan poslanec Jiří Mašek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Hubert Lang: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, pane ministře vnitra. Jsem rád, že nemáme omezený čas a dostanu se dneska zcela pragmaticky k tomu, co tady vlastně znamená přeneseno do praxe lex Ukrajina I a co znamená přeneseno do praxe lex Ukrajina II. Budu citovat z materiálu, který vytvořilo samo Ministerstvo vnitra. Je to analýza rizik, která předpokládá na základě zkušeností lidí, kteří se tím zabývají, určité situace, nebezpečí, které jakákoliv migrační vlna, krize, může přinést pro vnitřní bezpečnost České republiky. Ve své podstatě vždycky ten každý jednotlivý bod se pomalu, ale jistě, začíná naplňovat.

Začátek byl bezprecedentní útok Ruské federace na Ukrajinu. To všichni víme, mnohokrát to tady bylo zmíněno. Hnutí ANO podpořilo všechny kroky vlády v počátku s přílivem uprchlíků. Samozřejmě nemůžeme nechat, aby tam někdo zabíjel ženy, děti a podobně. Na začátku jsme upozorňovali, že to není jednoduchá situace. Nebyly ani typové plány, jak jsme se mnohokrát na bezpečnostním výboru o tom bavili, které byly původně na 20 000 běženců nebo migrantů. Na to byly zpracovány vlastně všechny ty typové plány a najednou jsme tady měli obrovský příliv.

Nějakým způsobem ta první fáze proběhla, to znamená ta příjmová fáze. Nyní jsme v druhé fázi, ve fázi adaptační, a měla by potom nastat ještě třetí fáze - integrační. K tomu bych se chtěl také dostat. K dnešnímu dni podle informací, jaké máme z bezpečnostního výboru, máme uděleno 358 000 víz dočasné ochrany. To znamená, je to obrovské množství - je to prakticky 5 % naší populace - lidí, kteří přišli, kteří tady žádají o humanitární dávku, o pomoc, ubytování, ochranu a tak dále.

Tím, že ta situace byla složitá a nebyla v ní Česká republika samostatně, na to samozřejmě musela Evropa reagovat, jsme v Evropě, jsme v Schengenu. To znamená, došlo na základě dohody ministrů vnitra k přenesení směrnice 2001/55/ES z 20. července 2001, která se jmenuje o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími. Já tomu říkám, že je to vlastně taková redislokační směrnice, která nikdy nebyla aplikována až do útoku Ruské federace na Ukrajinu. Lex Ukrajina I ve své podstatě je takovým ořezaným základem této směrnice.

To, že úplně všechno není ideální, přestože my jsme na to upozorňovali - pan ministr samozřejmě také reagoval, vždycky říkal: Ano, je to obrovský příliv lidí, nic není dokonalé, všechno se nějakým způsobem vyvíjelo. Se vším se dá souhlasit, ale my na to, pane ministře, upozorňovali opravdu od samého počátku. Netvrdím, že v prvním nebo druhém týdnu té katastrofy, která se stala na Ukrajině a začala se valit migrační vlna, že se to všechno dalo zvládat. Ale dneska, jak říkala i paní místopředsedkyně Sněmovny, naše stínová ministryně vnitra, paní Mračková Vildumetzová, je to 90. den. Říkám stínová ministryně vnitra, protože jsem tady také na fóru Sněmovny zaznamenal, že někteří koaliční poslanci nevědí, že hnutí ANO má vytvořenou stínovou vládu a naše stínová ministryně vnitra je paní místopředsedkyně Sněmovny. Tak jenom pro upřesnění pro některé neznalé poslance z vládní koalice.

Já si tady postupně dovolím přečíst jednotlivé body té analýzy rizik a vždycky k tomu řeknu zcela pragmaticky, jaká je situace. Jeden z bodů hovoří: Snaha o legalizaci dosud dlouhodobě nelegálních pobytů na území České republiky. To jsou takzvané osoby, které jsou v evidenci nežádoucích osob. Státní příslušníci Ukrajiny do doby vypuknutí válečného konfliktu opravdu byli jedněmi ze základních, když to řeknu slangově, zákazníků cizinecké policie na území České republiky. Občané Ukrajiny dlouhodobě pobývali na území České republiky nelegálně, pracovali zde nelegálně, zneužívali různé druhy cestovních dokladů, zejména evropských členských států, vydávali se za Rumuny, za Bulhary, za další občany jiných členských států z důvodu, že Ukrajina byla chudý stát, průměrná mzda kolem 4 000 korun, 1 500 korun průměrná měsíční penze a ti lidé řešili nějakým způsobem možná svoji existenci tím, že tady pracovali opravdu v obrovském množství načerno. Samozřejmě cizinecká policie plnila svoje úkoly, ty osoby byly nějakým způsobem registrovány, dostávaly se do evidence nežádoucích osob. Já jsem interpeloval pana ministra, ptal jsem se, kolik z osob, které v době účinnosti lex Ukrajina I se nacházelo v evidenci nežádoucích osob a co s těmito osobami budeme dělat, protože při pobytové kontrole se zjistí, že ta osoba se dopouštěla předtím nějakého přestupkového nebo nějakého jiného protiprávního jednání, byla zaregistrována v evidenci nežádoucích osob, dostala výjezdní příkaz, ten nerespektovala, pohybovala se dál na území České republiky nelegálně. Přišel lex Ukrajina a ta osoba - a mnoho z nich - se šla zaregistrovat na KACPU. Tam se to samozřejmě zjistilo, dal se jim výjezdní příkaz, nemůže se realizovat jejich vyhoštění, ale těchto osob je tady poměrně velké množství. Takže to je první problém, který zde máme.

Co k tomu psala samotná policie Ministerstva vnitra: "Nárůst počtu cizinců, kteří žádají Českou republiku o přiznání dočasné ochrany, přičemž pobývají na území České republiky neoprávněně, ke dni účinnosti zákona lex Ukrajina I a s tím související zátěž pro sociální, zdravotní, ubytovací systém v České republice. S tím jsou zvýšené nároky na personální zajištění potřebného počtu policistů, a to nejenom služby cizinecké policie a policie obecně v souvislosti se zajištěním správních agend přestupkového řízení a dalších trestních řízení." Jako určité východisko ze situace zde samo Ministerstvo vnitra navrhuje zefektivnění činnosti služby cizinecké policie při pobytových kontrolách na území České republiky. Dokážete si představit, jak asi dneska probíhají pobytové kontroly, když policisté jsou zaměstnáni registrací cizinců na krajských integračních střediscích registrace cizinců, kdy denně přichází od 800 do 1 000 lidí v rámci České republiky. Jako řešení se říká navýšení početních stavů policistů. Je to v přímém rozporu, co schválila současná vláda, to znamená, že nejenom že nezvýšila platy policistů na úroveň, na kterou předchozí vláda chtěla zvýšit, ale ve své podstatě ještě dochází k úsporným opatřením.

Další bod: Padělání cestovních dokladů cizinců, kterým je poskytována dočasná ochrana. Prosím vás, v tom prvotním počátku, jak tady říkal i kolega Mašek, prostřednictvím pana předsedajícího, místopředseda bezpečnostního výboru, jsme upozorňovali na to, že osoby, které přicházely, neměly buď vůbec žádné doklady, nebo měly nějaký rodný list, nebo měly prostě nějaký jiný doklad, kterým identifikovali, že jsou občané Ukrajiny, ale na registračních místech se v tom obrovském náporu registroval, kdo mohl. Specializace kontroly dokladů je sama o sobě složitá, trvá mnoho let, než se policista vyškolí, vycvičí, a v tom obrovském množství příchozích zcela jistě docházelo i k tomu, že vlastně vůbec nevíme, kdo to je. My jsme někoho zaregistrovali v mnoha případech a nevíme, jestli to je opravdu ta osoba, která měla nějaký ten doklad, nebo jestli ten doklad vůbec byl pravý. Opět opakuji: můžeme se podívat, statisticky jsem schopen to doložit, že z hlediska padělání a pozměňování cestovních dokladů na území České republiky, u členského státu Evropské unie a Schengenu, se Ukrajinci ve výrazné míře podíleli každý rok v rámci padělání a pozměňování cestovních dokladů. Ptám se, proč by to mělo skončit jenom s přílivem a možností, že zjistí určité skupiny osob - ne samozřejmě maminky s dětmi, které prchají z nějaké bezprostředně zatížené oblasti - proč by nevyužily situace, když viděly obrovský nápor na registračních místech, kde registroval v uvozovkách úředník, který měl ruce a nohy. Bylo řečeno na bezpečnostním výboru, že bylo přijato mnoho úředníků čistě na dohodu, protože odbory a azylové a migrační politiky jsou také poddimenzovány. Proč k tomu dochází? Můžeme se o tom bavit dlouhodobě. Prostě tam registroval v uvozovkách, kdo měl ruce a nohy.

Samo Ministerstvo vnitra říká: "Předpoklad utváření skupin zabývajících se výrobou a distribucí padělaných dokladů po ukončení dočasné ochrany může být směřováno k organizovanému zločinu, vydávání se jiných státních příslušníků za občany Ukrajiny, zvýšení nelegální migrace a s tím související kriminality, ohrožení vnitřní bezpečnosti." Ze zkušeností Ministerstva vnitra, podotýkám opět, říká ze zkušeností z předchozích období padělání dokladů ve vztahu k neoprávněnému zaměstnávání a pobytu na území České republiky.

Takže tady je vznášená otázka k Ministerstvu vnitra, k panu ministrovi, který vždycky říkal: Jsme lídři v Evropě, obrovské množství jsme zaregistrovali. Ptám se: Jsou to opravdu všichni ti občané, kteří se zaregistrovali, jsou to opravdu oni? Jak to budeme zpětně dohledávat, když ti lidé jsou příjemci pětitisícové dávky až na dobu šesti měsíců a v tom počátku, přátelé, opravdu, opravdu kolem 100 až 120 tisíc bylo zaregistrováno takovým způsobem, který dnes by již neobstál? Jak zpětně budeme toto ověřovat? Je to velice těžká a složitá otázka. Samo Ministerstvo vnitra říká: "Operativně pátrací činnost v této problematice z personálních dotací." Opět z personálních dotací, to znamená, potřebují na to lidi. "Zajistit, aby" - to je to specializované pracoviště cizinecké policie - "Národní centrum kontrol dokladů mělo dostatečnou kapacitu policistů a zpětně se začaly prověřovat tyto udělené dočasné ochrany."

Další bod: Obchod s chudobou, provozování nelegálních ubytoven. Dneska jsme se jako členové bezpečnostního výboru dozvěděli, že lex Ukrajina také hovoří o tom, že se budou zpřísňovat kontroly, aby se vlastně zjišťovalo, kde ty osoby pobývají, jestli tam vůbec na těch adresách jsou, protože zaregistrovali jsme všichni - a říkají to média, nejenom hnutí ANO jako opoziční strana, případně SPD, že mnoho občanů Ukrajiny přijelo do České republiky, zaregistrovalo se, dostali bankovní identitu, nafasovali tu první pětitisícovou dávku a vrátili se zpátky na Ukrajinu. Určitě jste zaregistrovali ty třídenní fronty vozů, jemně ojetých, s matkami a malými předškolními dětmi, které bivakují tři dny na slovensko-ukrajinské hranici a převáží zpátky tyto vozy na Ukrajinu. Ptám se: Jestliže někdo prchá z válečného konfliktu, zachraňuje si holý život a Česká republika nabídla těmto lidem pomoc, opravdu prchám tak, že se vracím zpět se zánovním mercedesem a s malými dětmi zpět na Ukrajinu? To je otázka. Ukrajinská strana zrušila - nebo prezident Zelenskyj zrušil - cla na dovoz vozidel, vyplácí se dneska vozidla převážet na území Ukrajiny. Takové řeči, že tím budou převážet vojáky do frontových linií, to opravdu nemůže myslet nikdo vážně, tam se stal z toho byznys. To znamená, lidé cirkulují mezi Slovenskem a Ukrajinou, mezi celou západní Evropou, po všech bazarech, vykupují tyto vozy a vozí je na Ukrajinu. Ptám se: Dalo by se zjistit, kolik vlastně ukrajinská strana registruje, jejich celní orgány, tyto osoby? Zajímalo by mě, kolik těchto osob takto vozí ta vozidla sem a tam, přejíždí hranice mnohokrát s těmi vozy, zda náhodou nejsou také příjemci našich štědrých dávek, pětitisícových dávek, a jestli to je tedy v pořádku?

Nikdy bych si nedovolil říct, že neposkytnu nějakou dávku, pomoc, ubytování, stravu někomu, kdo opravdu přijde z nějaké zasažené oblasti. Ale jestliže prchám a Česká republika nastavila štědře, prakticky nejštědřeji z celé Evropy - a můžeme na to být všichni hrdi, jak se pomáhalo a pomáhá - jsme nastavili svoji náruč, ale prosím vás, Ukrajinců je 40 milionů. My jsme se nikdy tady nedozvěděli, kde je ten limit, kde je strop. Válka bude pravděpodobně dlouhá. Dneska už je z toho vleklý konflikt, tam to nemá prakticky řešení. Můžeme si říct zcela otevřeně, že když budeme pomáhat Ukrajině, a chceme tak, protože (proti) tomu obrovskému molochu Ruské federace asi nezvítězí, takže stane se z toho nějaký zamrzlý, vleklý konflikt a my si musíme opravdu říct, na co máme a na co nemáme. Nám se tady propojuje ekonomická krize, nám se tady propojila pocovidová krize a nám se tady propojila ještě tato uprchlická krize. A já opravdu nevím, jestli jsme Parlament České republiky a jestli jsme zástupci zvoleni za Českou republiku, nebo jsme nějaká prostě svazová republika spojená s Ukrajinou. Je třeba si toto otevřeně říci a lidé na to začínají upozorňovat, protože zjišťují, že pro ně finanční prostředky nemáme a pro Ukrajince finanční prostředky máme. Já říkám, je to v pořádku, ale musíme prostě tyto věci ohlídat.

Další bod: Legalizace pobytu cizinců zařazených v schengenském informačním systému podle čl. 24 jiným členským státem z důvodu hrozby pro veřejný pořádek nebo veřejnou bezpečnost. Samo Ministerstvo vnitra říká: "Riziko legalizace pobytu, u kterých není důvod zavedení SIS, zápis SIS proveden jiným státem." Já se ptám: I tady ten materiál o tom hovořil. V době přijímání lex Ukrajina I lidé, kteří opravdu tomu na Ministerstvu vnitra a na cizinecké policii rozumí, upozorňovali na tato rizika a mohli jsme tato rizika už zapracovat do lex Ukrajina I. Mohli jsme se vyvarovat určitých věcí a mohli jsme dříve čelit věcem, které nyní musíme řešit. Co o tom říká Ministerstvo vnitra: "Musíme provádět zvýšenou kontrolu, operativní činnost, identifikovat systémy předávající informace příslušným útvarům Policie ČR a zpravodajským službám." Je to to takzvané ENO.

Další bod: Zvýšená administrativní činnost a následné riziko nelegálního pobytu po ukončení dočasné ochrany. My jsme přijali lex Ukrajina I, kde jsme vlastně na základě redislokační směrnice říkali, že naši hosté z Ukrajiny zde mohou pobývat jeden rok. Náhle máme lex Ukrajina II, zjišťujeme, že vlastně už ten rok, ano, ten pořád trvá, ale už prostě tam začínají být nějaká omezení na 180 dnů. Pravděpodobně asi dochází vládě peníze, snižují se jí preference, což ukazují i dubnové výsledky zjištěných průzkumů, kdy můžeme se podívat tedy, jak si která politická strana stojí a co si ve své podstatě tímto průzkumem česká veřejnost vlastně myslí o určitých krocích vlády. A teď, co s tím? Po ukončení dočasné ochrany bude nutné řešit následně oprávněnost pobytu cizinců, Ukrajinců, ukrajinské národnosti mohou být na území dalších 90 dnů v rámci přechodného pobytu, pokud budou splňovat nějaké podmínky bezvízového pobytu.

Prosím vás, až skončí lex Ukrajina, ať už to bude I, II, III, XV, tak jsme v Evropské unii a jsme v Schengenu. Ukrajinský státní občan je klasický třetizemec. Je to také částečně odpovězeno na to, jak tady někdo říkal, že ti lidé se rozmýšlí, jestli tady zůstanou, nezůstanou a tak dále. Pro spousta lidí se otevřelo okénko do Evropy, byť nechtěně, a samozřejmě nepřeju si nic vůbec, co se tam dělo zlého, ale spousta lidí to využije. Je to obdobná situace, analogická s rozpadem Svazové federativní republiky Jugoslávie, kdy prakticky stejné problémy jsme řešili v té době. Věřte mi, že vím, o čem hovořím, protože v té době opravdu jsme řešili prakticky totožné problémy. Přicházely osoby, měly jinou identifikaci, otevřela se náruč tehdy celé Evropy, spousta lidí přišla a z 80 % tady zůstanou. Jak jsem říkal, 1 500 penze na Ukrajině, slabý sociální systém, slabé zdravotní zabezpečení, 4 000 bere vysokoškolák. Já asi bych pravděpodobně, mít takto otevřenou náruč, v zemi, kde mám diasporu silnou, domluvím se během chviličky, takto otevřenou náruč ze strany vládnoucí koalice, jenom hlupák by tady nezůstal.

Navýšení početních sil a prostředků. Opět Ministerstvo vnitra říká: "Je třeba provádět preventivní opatření, poučovat cizince, posílení kontrolní činnosti na vytipovaných místech, soustředění takových osob, případně vyhodnocování tras tranzitní migrace." A opět tady je, že je třeba navýšení finančních prostředků, to znamená, státní rozpočet, který byl schválen, a všichni víme, že to byl jenom prostě pokus ukázat, že my šetříme, za Babiše se nešetřilo, za nás se šetří. Já jsem člen několika komisí NBÚ, NÚKIBu a podobně, ve všech těchto komisích nás úpěnlivě prosí zástupci státní správy, že byli ořezáni na dřeň, že nejsou schopni plnit svoje základní úkoly, a všude přijímáme jako poslanci usnesení o tom, aby státní rozpočet, který bude novelizován, aby se navyšovaly finanční prostředky, protože nejsou schopni to utáhnout, ani mandatorní výdaje, vystačí do října, do listopadu, například NBÚ.

Další bod: Přesuny uprchlíků bez registrace pobytu. To je to, co zase nyní řeší lex Ukrajina II. Na bezpečnostním výboru jsme se dozvěděli, že ve své podstatě redislokační směrnice hovoří o tom, že osoba přijede, získá tady vízum dočasné ochrany, v rámci víza dočasné ochrany vlastně získává status dlouhodobého pobytu, to znamená, může se pohybovat uvnitř schengenského prostoru - ano, jsme druhou zemí, nejsme přímo na vnější schengenské hranici, tím to máme těžší, ty osoby se nám prostě tady pohybují, přejíždějí z jednoho členského státu do druhého státu a tak dále. Vůbec jsem nezaregistroval v lex Ukrajina II, abychom se třeba pokusili toto si nějak vnitřně upravit, prostě říci: Dobře, doprcháte do České republiky, my vám tady poskytneme ubytování, stravu, dáme vám vaše děti do školy, poskytneme vám zdravotní zabezpečení, ale prostě nebudete cirkulovat po celé Evropě. To je také velká otázka a samo Ministerstvo vnitra k tomu říká: nárůst tranzitní legální migrace, může to vést k nárůstu tranzitní legální migrace přes území České republiky, k nárůstu korupce, obchodu s prostitucí, drogy a zdraví. Riziko, které tady v tom Ministerstvo vnitra vidí, je zapojení občanů Ukrajiny a dalších postsovětských republik do trestné činnosti na úseku organizování a umožnění nelegálního přechodu hranic se sousedními státy, převaděčství, organizovaná trestná činnost.

Když jsem tady si dovolil říci, to bylo tuším při projednávání státního rozpočtu, že v té obrovské vlně budou přicházet i skupiny, které nebudou mít úplně čisté svědomí v uvozovkách, kriminálně závadové osoby, tak jsem se tady dočkal od pana ministra prohlášení pomalu na moji osobu, kdy on něco říkal v tom duchu, že musí vydýchat to prohlášení, a podobně. A vidíte, utečou dva měsíce a my zjišťujeme, že ze Zakarpatské Rusi někdo nám organizovaně sem posílá, nebudu říkat - tedy osoby se specifickými potřebami, abych byl korektní - které prostě sem přijedou, zaregistrují se a opět nám pravděpodobně odjíždějí. Pro někoho těch 5 000 korun je zajímavých. Opět podotýkám, vysokoškolský plat 4 000 korun, 1 500 korun penze. Proto vlastně ti lidé přijíždějí.

Zaslechl jsem ve veřejném prostoru, komu stojí za to, jet sem pro 5 000 korun? Ano, když ta rodina má dvacet hlav krát 5 000 korun, tak je to spousta peněz a jsou to peníze našich daňových poplatníků. My tady svádíme boj o 5 000 korun pro naše rodiny s dětmi, je v tom obrovský zmatek a chaos. My tady prostě na jednu stranu pro někoho nemáme a na druhou stranu pro někoho máme, kdo si to pravděpodobně ani nezaslouží.

Nárůst operativně pátrací činnosti - je tady předpokládáno, že bude provádět ředitelství, služby, NCOZ, SKPV. Dnes jsme se dozvěděli, nebo já jsem to zaregistroval tuším včera od pana policejního prezidenta, že Ukrajinci se podílejí na trestné činnosti v rámci České republiky 2,5 procenty. Máme nějaký počet trestných činů, já úplně přesně si nejsem jist, jestli to je asi 175 000 trestných činů za rok, z toho když vezmeme tedy nějaká 2 %, tak si to dokážeme spočítat. Otázka je, jaká byla trestná činnost v době covidu, kdy bylo všechno utlumeno, jaká trestná činnost je nyní. Ministerstvo vnitra prostě také predikuje, že Ukrajinci příchozí, nebo kteří už tady nějakou formou pobývají, se budou dopouštět nějaké míry trestné činnosti.

Další bod: Svévolné přesuny již registrovaných uprchlíků. To je přesně to, na co reaguje dnes i lex Ukrajina II, kde se snaží právě proto, že došlo k problémům, kdy prostě cizinci přijeli, někde se zaregistrovali, pak se jim tam z nějakého důvodu nelíbilo, prostě každý chce do krajského města, každý chce do hlavního města. Když prchám, tak doprchám i na vesničku, kde bydlím já, kde je 56 obyvatel. Máme tam tři rodiny Ukrajinců, matky s dětmi, náš pan starosta se o to postaral, takže oni tam doprchali, my jsme se tam s nimi sžili a u nás žijí. Prostě někdo chce žít jenom ve velkém městě, ale tady svévolné přesuny registrovaných uprchlíků nemůžeme umožnit, aby nám oni diktovali v uvozovkách, kde chtějí žít. My jim poskytneme všechny ty věci. A to je to, na co jsme upozorňovali, že nemáme strategický plán. My opravdu nevíme, kde ty osoby jsou, a na to je všechno navázáno dál, na to je navázáno školství, na to je navázáno to zdravotnictví, na to je navázáno ubytování.

Policie České republiky, odbor migrační politiky a další organizační články státní správy bez údajů v evidenci o aktuálním pobytu uprchlíků nejsou schopny toto řešit. Primárně chybí systém, který by přesuny podchytil. Tady je zase - jenom abych byl korektní, samozřejmě na těch systémech se nějakým způsobem pracuje, aby zase se neříkalo, že lidé, kteří se tím zabývají, nic nedělají, bylo nám i slíbeno, že i nějaký ten evropský systém bude představen snad 1. 6. 2022, budou se do něj nalévat informace a podobně, abychom zjistili vlastně, jestli někdo nežádá o humanitární dávku ve více zemích, a kolik takových procent asi může být. Někde jsem zaregistroval, že to může být až 20 % žadatelů, kteří prostě zjistí, že to jde, že to jde v Německu, že to jde v České republice, že to jde v Rakousku, tak si to takhle objedou a nafasují si ty dávky. Je to prostě asi lidská... nějaká skupina lidí, která vždycky tu dobrotu zneužije, když to jde.

Zneužívání institutu dočasné ochrany osobami, které nesplňují zákonem stanovené podmínky. Opět lex Ukrajina se na to snaží nějakým způsobem reagovat.

Žádosti o dočasnou ochranu z řad jiných třetích zemí či jiných občanů EU. A tady narážíme na osoby se specifickými potřebami, které nám bivakovaly nebo ještě bivakují na pražském nádraží, pardubickém nádraží, brněnském nádraží, kde jsme zjistili, že mají i zdvojené občanství, to znamená, mají cestovní doklad Maďarska, konkrétně to bylo Maďarsko, kdy jsou členy jiného členského státu Evropské unie, a logicky nemůžou tedy patřit pod lex Ukrajina, a vlastně tady už ten materiál dopředu předpokládal, že se něco takového může stát. Riziko zde bylo identifikováno, mám tady poznámku, již daleko dříve než tedy vůbec na základě lex Ukrajina nám takto vyhřezlo.

Co s tím? Informační kampaň, registrování, ohlašování povinnosti, vznik nějakého evropského systému, který by nám tyto věci dokázal nějakým způsobem identifikovat. Jedná se i o propojení do systému CIS, což je informační systém cizinecké policie, a systému SIS, to je schengenský informační systém, kde tato data se dají takto zjišťovat.

Ohlašovací povinnost - čeká se na stanovisko, tady je napsáno, odboru legislativy Ministerstva vnitra. Tady se opět dostáváme k tomu, že bychom měli napřed... To, že ti lidé mohli být dlouho, přijeli sem a registrace byla tři dny, potom se zjistilo, že z kapacitních důvodů se to nedá zvládnout, tak se to prodloužilo, nyní lex Ukrajina opět hovoří, že zase registrace by měla proběhnout během tří dnů, to znamená, vracíme se jenom tam, kde už jsme ani být nemuseli.

Další bod: Nesplnění povinnosti ve vztahu k oznámení ubytování cizinců - státní příslušníci Ukrajiny ve lhůtě do 30 dnů od vstupu na území, kdy povinnost ohlásit místo pobytu se nevztahuje na cizince, na kterého povinnost plnit ubytování, neznalost nebo úmysl. Co k tomu říká Ministerstvo vnitra? Neznámý počet vyskytujících se státních příslušníků Ukrajiny na území České republiky. Jde zejména o situace, kdy se cizinec při vstupu nachází na území ČR, nežádá o udělení dočasné ochrany a není oznámeno místo pobytu na území. Jak jsem říkal, k dnešnímu dni bylo celkem 358 000 víz uděleno, ale říká se, že tady může být až půl milionu Ukrajinců, takže nějaké osoby z nějakého důvodu se nepřihlásily na těch střediscích a prostě ani nečerpají ani dočasnou ochranu.

Cizinecká policie je dnes ve stavu, kdy není schopna prakticky, to si řekněme otevřeně, provádět dostatečné pobytové kontroly, aby vyhledávala tyto cizince, tím, že jsou zaměstnáni registrací cizinců. Opravdu nevím, jak zvládne za současné personální situace cizinecká policie provádět kontroly cizinců, které jim stanoví lex Ukrajina II, to si myslím, že je opravdu velice iluzorní. Je to hezky napsáno, ale praktická realizace za současného stavu, početního stavu cizinecké policie je nereálná.

Už se budu blížit ke konci. Padělané doklady opravňují - ještě tady mám, pardon, nesplnění povinnosti, to jsem také zde zmínil, takže už bych jenom velice krátce, že minimálně v analýze rizik se například hovoří o padělaných dokladech k řízení motorových vozidel. Tady jsme naráželi na to, že vlastně jsou tady registrační značky, kdy oni nebyli pojištění, pak se to nějakým způsobem řešilo, nelze vlastně ani zajistit odtah dejme tomu na území Prahy, kde nám parkují na modrých zónách, když tam přímo se nepřistihne ten řidič a tak dále. To jsou takové drobné věci, ale samozřejmě tyto analytické materiály také o nich hovoří.

Já bych chtěl říci, že dnes bylo přijato usnesení bezpečnostního výboru, kdy jsme na to měli opravdu, jak říkala paní místopředsedkyně Sněmovny, prostřednictvím pana předsedajícího, celkem dvě a půl, necelé tři hodiny, protože nám to bylo přikázáno ze strany vedení Sněmovny. Tam pan předseda bezpečnostního výboru vždycky říkal: A teď je 9.20 hodin a 9.35 hodin a podobně, abychom se vešli do nějakého limitu, takže z mého pohledu zcela nedůstojné. A přes to, že tady zaznělo, že to usnesení bylo přijato, je třeba říci, že to bylo 8 : 7 - 8 poslanců bezpečnostního výboru za vládní strany bylo pro, 7 poslanců opozice se zdrželo. To znamená, samozřejmě bylo přijato usnesení, kdy my zejména v bodě 3, aby Poslanecká sněmovna ukončila nejpozději do 19 hodin projednávání rozpravy k této věci, jsme se zdrželi, a zatím jsme se zdrželi, že nemáme úplně jasno, jestli budeme mít volné hlasování, nebo se musíme ještě poradit o tom, jestli opravdu lex Ukrajina II na základě všech těch věcí, které jsem tady zmínil, podpoříme, či nepodpoříme.

Já bych chtěl říci, že mě mrzí jedna věc: mrzí mě to, že vlastně od začátku března, nebo kdy jsme několikrát na bezpečnostním výboru ty věci projednávali, jsme nechtěli házet klacky pod nohy ani ministrovi vnitra, ani všem těm lidem, kteří nějakým způsobem na tom pracují, ať už to jsou hasiči, policisté, neziskový sektor, hejtmani, municipalita a podobně. My jsme pouze upozorňovali, že některé věci mohou nastat, a bohužel to, jak jsem tady četl, a proto vlastně je tady to zpřísnění, je tady lex Ukrajina, některé věci nastaly. Můžeme poskytovat pomoc, budeme poskytovat pomoc, ale za určitých podmínek. A ten, kdo si to nezaslouží nebo to bude zneužívat, z mého pohledu by tu pomoc získat neměl. Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé strany.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Další v pořadí pan poslanec Lang. (Pan poslanec Lang cestou od řečnického pultu: Už jsem hovořil.) Pan poslanec Mašek. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové. Navážu na kolegu Langa, který poměrně obšírně a detailně tady většinu problémů popsal. Mé vyjádření k lex Ukrajina II je takové, že se ukazuje, že ten zákon je samozřejmě potřebné projednat, protože od přijetí lex Ukrajina I se řada věcí změnila a objevily se tady různé komplikace, na které je nutno reagovat. Ale chtěl bych tady předem říci, že řada těch komplikací se tady objevit nemusela, respektive v mnohem menším měřítku, než je tomu dneska ve skutečnosti. Zároveň sám považuji, a to tady chci předeslat, přijetí lex Ukrajina II jako krok k tomu, aby mohl být ukončen nouzový stav, a předpokládám, že také obratem nouzový stav bude ukončen. A opět tady připomenu současné koalici, dřívější opozici, jaké nám dělala problémy v době, kdy tady šlo o lidské životy, v době covidové pandemie, a kdy nám nouzový stav neprodlužovali, a dnes svojí silou ve Sněmovně si ho prohlasovali, i když objektivně potřeba není. Takže chci věřit, že s lex Ukrajina II ten nouzový stav bude ukončen.

Řeší se tady problémy, kterým, jak jsem už řekl, se dalo předejít. Dalo se jim předejít tím, že by byli vyslechnuti naši poslanci, opoziční poslanci na výboru pro bezpečnost, kde jsme již 3., respektive 10. března - a podotýkám, to bylo dva týdny, respektive tři týdny od zahájení konfliktu na Ukrajině a vzniku migrační vlny - navrhovali opatření zejména při registraci, která by měla řadě těch problémů, které jsme tehdy již předpokládali, předejít. Stalo se ale to, že v té době vítězil jednoznačný názor koalice - prostě musíme pomáhat za každou cenu, umírají tam lidé, teď s tím nezdržujte. Bylo tam také bohužel trošku arogance. Snažili jsme se o to opakovaně.

A teď, abych byl trošku konkrétní, tak o co nám šlo? Šlo nám především o to, abychom měli dokonalou identifikaci. O tom už tady mluvil kolega Lang jako bývalý důstojník cizinecké policie, takže nebudu to tady rozvádět, ale dokonalá identifikace těch běženců je z mého pohledu strašně důležitá. Upozorňovali jsme na to již tehdy a tady skutečně docházelo k registraci běženců na nejrůznější doklady, ten začátek byl hektický. Chápu, že když bylo třeba 17 000 běženců za den, že to bylo složité, nicméně kdo pracoval třeba ve zdravotnictví, dělal aspoň nějakou základní vědu a výzkum, ví, že když shromažďuje nějaké podklady, tak si musí na začátku opravdu na chvilku sednout a rozmyslet si, co všechno bude sledovat, jaké parametry bude sledovat, protože k tomu se už pak zpátky nikdy nedostanete. A dnes, když nám pan ministr vnitra na výboru pro bezpečnost argumentuje a chceme po něm nějaká čísla, tak on nám řekne: No, děláme pilotní projekt v několika městech a z toho nám vychází taková a maková procenta. Dovedete si představit - věřím, dobře, že kdyby se na začátku řada parametrů sledovala od prvého počátku, psala se někde do excelové tabulky, aby se tím do budoucna daly nakrmit ty systémy, tak bychom měli mnohem jasněji.

Já už dneska tuším, proč ten migrační plán nejde na svět podle našich představ. Moje představa, kdybych byl na místě starosty, ta představa by byla taková, že jsem schopen dostat informace, nejen kolik lidí mám někde v tom svém městě, v jakém jsou složení, o tom, jakého jsou profesního složení, kolik je tam dětí. Mohl bych se možná i dozvědět, jaký počet těch dětí nebo jejich rodiče budou mít zájem o to, aby děti nastoupily do škol a školek, ale to bych musel hned na začátku ty informace komplexně získávat. Bylo by to o trochu víc práce, ale dneska bychom byli v uvozovkách za vodou a řadu informací bychom skutečně měli. A to by ale musela být dokonalá identifikace. I z bezpečnostního hlediska jsme tehdy navrhovali fotografování, navrhovali jsme ho opakovaně. Ministr vnitra k tomu přistoupil, respektive Policie České republiky, říkám, návrhy byly 3. a 10. března, tak začalo se fotografovat až 25. dubna, v době, kdy tady už bylo více než 250 000 migrantů. My jsme to navrhovali v době, kdy tady bylo kolem 60 000 migrantů.

Další věcí, kterou jsme navrhovali, bylo evidovat překročení schengenské hranice. Vím, že ty přívozy Ukrajinců byly hektické, ale při troše dobré vůle, byť by ty údaje byly neúplné, by určitě alespoň základní evidence se získat dala. Přistupujeme k tomu nyní v rámci lex Ukrajina II, že to budeme vyžadovat, a jsme vlastně sto dní od začátku války, takže my jsme mohli a měli reagovat výrazně dříve.

Důležité bylo také uvádět, odkud ti lidé přicházejí. I na to jsme upozorňovali, z jaké části Ukrajiny jsou. Nicméně nedělo se to. Co se z toho dalo predikovat? Že ti, co jsou z bezpečné části Ukrajiny, což je dneska více než dvě třetiny území, by se s velkou pravděpodobností asi vraceli zpátky. Ale prostě tyto údaje opět nejsou v evidenci a nevíme, jaké procento je z bezpečné části Ukrajiny.

Jistě měl padnout dotaz na to, a ti lidé - chápu, tady bylo argumentováno tím, že v první fázi nevěděli, jestli tady chtějí zůstat déle, nebo chtějí svůj budoucí život spojit s životem v České republice natrvalo nebo na dlouhou dobu, ale jistě ten dotaz měl padnout a kolonka měla být vyplněna. Řeknu vám rovnou proč - protože samozřejmě by stálo za to, věnovat pozornost lidem, kteří měli zájem nebo mají zájem tady dlouho zůstat. Již pro ně mohly běžet jazykové kurzy, měli jsme se jim věnovat přednostně, a ne to chytat dodatečně, když nevíme ani, kde je oslovit, na jaké adrese je nalézt, kam jim zavolat a kde ty informace získat.

Takže těch věcí je celá řada. Je to i otázka třeba profesí, jestli ti lidé by měli zájem tady pracovat, eventuálně v jaké profesi. Jako starosta bych byl strašně rád, kdybych si někde klikl do počítače a tyhlety údaje měl - kolik je tady lidí, v jakém složení, kolik dětí, kolik z nich bude chtít navštěvovat školky, školy v mém městě, jaké jsou tam profese k mání, jestli jsme schopni je zaměstnat, jak se o ně můžeme postarat, a podobně. A tento předpoklad - teď už jsem to pochopil, pane ministře - vy nám splnit nemůžete, protože ta data nemáte.

A vy v podstatě tápete dokonce v tom, kolik tady vlastně Ukrajinců máme - a bavíme se o makročíslech - jestli jich tady máme těch 360 000 zaregistrovaných. Potom tam od vás padl mediálně výrok, že možná 140 000 už tady není. Když jsme se vás na to ptali, tak jste mlžil s tím, že jsou to údaje Frontexu a že jste to takhle nemyslel, a zase se ten počet Ukrajinců v České republice najednou den ze dne zvýšil, zase o 80 000 zpátky. Takže to jsou data, ze kterých se opravdu nedá na nic usuzovat.

A chápu to vcelku, že ten migrační plán se potom omezí na to, že máme nějaké globální úmysly, jak to dělat v jednotlivých rezortech. Nevíme přesná čísla, ve školství budeme muset počkat do 15. 7., až jestli se nám děti do škol skutečně přihlásí, nebo nepřihlásí, protože do té doby neumíme vůbec nic predikovat, takže ta situace je taková, jaká je. A já jenom připomínám, že kdyby bylo alespoň částečně naslechnuto našim návrhům, tak ta situace mohla být výrazně lepší. Dovedu si představit i takovou věc, že když přicházím jako migrant do nějaké země, nejenom že vyjádřím ochotu v té zemi pracovat, ale měl bych vyjádřit i ochotu podepsat souhlas s pravidly hry v té zemi - myšleno to, co teď zase doháníme, že když budu mít nějaké bydliště, které mi bylo určeno KACPU, nebo jsem si ho sám našel, takže v tom bydlišti se budu zdržovat a podepíšu závazek hned na začátku, že pokud se z toho bydliště někam pohnu, teď řeknu po několika dnech, týdnech, nevím, ale dalo se to nějak vyspecifikovat, tak by to znamenalo, že to budu někde nahlašovat, což se teď dohání zase zpětně a podmínkou vyplacení humanitárních dávek dneska je to, že ten člověk musí prokázat místo pobytu. Takže všechno to jde, ale jde to pomalu, jde to špatně, mohli jsme řadu věcí mít opravdu podchycených a mohli jsme ty informace dostávat. Jako starostu města by mě určitě neuspokojila nepřesná celorepubliková čísla, ta mně opravdu dneska v tom nemůžou pomoct. Takže všechna čísla z mého pohledu dneska, která máme, i ta makročísla, jsou tak trochu na vodě a vidíme, že na nich migrační plán, jak jsme ho požadovali, určitě nejde postavit.

Nebudu se tady věnovat otázkám dalším, protože bych mohl mluvit nejenom o bezpečnosti, což tady říkal pan Lang, mohl bych mluvit o zdravotnictví, což je samostatná problematika, zdravotní pojištění. A zase jsme v extrémech, že na jednu stranu možná to vypadá, že za Ukrajince jako za zdravotní pojištěnce dostáváme málo peněz a pojišťovny se dostanou do deficitu, a na druhou stranu ale, když to úplně přeženu, kdyby nám tady těch 140 000 Ukrajinců, kteří jsou tady zaregistrovaní a odešli, pokud by to byla pravda, tak naopak do toho systému zase lejeme peníze, které by se tam dávat neměly, protože tady ti Ukrajinci fyzicky nejsou.

My jsme dneska v situaci, že opravdu nevíme téměř nic, a trošku mě znepokojuje, protože vždycky pan ministr, když o tom mluvíme na výboru pro bezpečnost, už začíná být alergický na to, že jsme něco 3. a 10. března říkali a že už to ani nechce slyšet a už ho to v podstatě otravuje. Ale já prostě to tady připomenout musím, protože podle mě je to velmi důležité. Měli bychom se z toho nějakým způsobem poučit a situace, která v současnosti tady v České republice je, je nepřehledná. Čísla neznáme, musíme se nechat překvapit tím, co bude na podzim, například v těch školách a podobně, a v každém případě to není dobře.

Takže jenom to jsou moje připomínky k tomu lex Ukrajina II. Chápu jeho potřebu, řadu těch bodů, jeho členění si myslím, že je logické, a moji kolegové u dvou bodů navrhují pozměňovací návrhy. Tak vás prosím o jejich podporu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. S faktickou poznámkou na vaše vystoupení se, pane poslanče, přihlásil pan poslanec Lochman. Než dojde k řečnickému stolku, jenom načtu omluvu. Paní poslankyně Pastuchová do 18.30 se omlouvá, naopak pan poslanec Navrátil Jiří ruší dnešní omluvu.

Pane poslanče, prosím, máte dvě minuty na faktickou poznámku.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Děkuji, pane předsedající. Vážení kolegové, pěkné odpoledne. Já bych chtěl jenom konkrétně reagovat na pár věcí, které zde řekl můj kolega pan Mašek, prostřednictvím předsedajícího. Pan Mašek několikrát říkal, že čísla neznáme a musíme se nechat překvapit. My je ani znát nikdy pořádně nebudeme. Několikrát jsem tady slyšel, že je potřeba a že už někteří se vracejí na Ukrajinu, tam, kde je bezpečí, a že někteří třeba odešli někam jinam. Rozhodně budeme rádi, když se budou vracet na Ukrajinu, když se tam budou cítit bezpeční. A teď, když máme speciální zápisy pro ukrajinské děti do škol, tak zase nebudeme vědět za dva měsíce, jestli tady budou. Nebuďme naivní, přece tak to je, všichni si přejeme, aby se vrátili domů. Prostřednictvím předsedajícího, pane Mašku, vy přece nevíte, jak to bude vypadat na té frontě za dva měsíce a jestli tady budeme mít o 100 000 lidí méně nebo více. To neví nikdo z nás. Ten systém je tady vytvořený a několikrát tady zaznělo, že jako starosta by nechtěl slyšet to, že máme čísla, která jsou nepřesná. Musím říct, že jako starosta obce s rozšířenou působností jsem dostal přesná čísla, kolik mám zaregistrovaných lidí na oerpéčku, vím, kolik lidí mám v jednotlivých obcích, co neodfiltruje stát, a chápu, že když jsme zdědili, tato vláda zdědila krizové plány, které byly na 20 000 migrantů za měsíc, a přicházelo jich až téměř 20 000 za den, no, tak se jaksi nedalo stíhat všechno.

Potom tady mám plno otázek, proč tedy vlastně, když tady byla jiná migrační vlna v roce 2015, proč jsme nezdědili lepší krizové plány, proč jsme neměli připravenou dokonalou identifikaci, proč jsme neměli všechny ty věci nastavené, které zde pan kolega říkal. Mně to přijde trošku takové hraběcí rady z poslanecké lavice, protože kdybychom to měli připravené, tak jsme to mohli využít. A je logické, že když se vám sem nahrne 200 000 lidí (Hlas z pléna: Čas!) za dva týdny, tak nemůžete zvládnout, toto všechno správně nastavit.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas, pane poslanče, právě teď uplynul. (Poslanec Lochman: Děkuji.) Děkuji kolegům, že mě pár vteřin předtím upozornili. A vaše faktická poznámka vzbudila tři další faktické poznámky: první v pořadí pan poslanec Králíček.

 

Poslanec Robert Králíček: Děkuji, pane předsedající. Já bych krátce zareagoval na pana kolegu Lochmana. Mě vážně strašně mrzí, že jste tu nebyl v minulém volebním období, mě to fakt mrzí. Mně se ten váš projev tak líbil. Škoda že jste ho vašemu předsedovi neříkal minulý rok, protože já s vámi můžu i souhlasit vlastně, že některé věci jsou proměnlivé. Ale škoda, že ten minulý rok, když tu byl covid, zrovna vaše hnutí chtělo exaktní věci: kolik nakažených, kde, jak, v kolik, přesně, za týden, za čtrnáct dní, dejte nám to. A teď je všechno plovoucí. Mě to mrzí, že jste tu nebyl. Já s vámi souhlasím. (Potlesk z levé části jednacího sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou pan poslanec Mašek, připraví se paní poslankyně Oulehlová. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo. Jenom ke kolegovi, který měl ty připomínky tady. Já s ním také souhlasím, vím, že to není jednoduché, ale porovnávat třeba migrační vlnu, kde všichni chtěli do Německa a bylo to všechno Mutti Merkel a jednosměrné a u nás bylo migrantů minimum, porovnávat to s touto vlnou, která nás takhle zasáhla, a chtít přípravu na desítky, stovky tisíc na základě předchozí migrační vlny, tak si myslím, to asi ne, že příprava na těch 20 000 dlouhodobá asi byla přiměřená.

Tohleto nás skutečně zasáhlo všechny, tahleta migrační vlna, a já tam prostě vidím problém opravdu v přípravě a v naslouchání si. Vy nejste členem bezpečnostního výboru, nevíte, že jsme to připomínkovali, byť i tady na plénu byly připomínky k registraci. Stačilo to podchytit dříve. My jsme s těmi připomínkami opravdu přišli už 3. a 10. března, takže to nejsou hraběcí rady nějaké zpětně, ale byly on-line a byla otázka je využít v práci. To je všechno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Oulehlová, připraví se pan poslanec Lang, následuje pan poslanec Lochman. Prosím.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěla reagovat, prostřednictvím pana předsedajícího, na pana starostu ORP, který tady měl věcnou poznámku. Já jsem také starostka ORP. Přesná čísla opravdu nemám. I vláda připouští, že 30 % lidí je někde, někde migruje, takže se opravdu divím, že vy tento přesný údaj máte.

Co se týče toho, že předešlá vláda nepřipravila plán na takto velkou migrační vlnu - já si myslím, že s takto velkou migrační vlnou opravdu nikdo nepočítal, a stejně tak nikdo nepočítal s pandemií covidu, kde jsem opravdu sledovala, jak to minulá vláda opravdu schytávala od opozice a v jak těžké situaci byli. Takže se nedivte, že my se teď také ptáme. A to si myslím, že jsme ještě slušní proti tomu, co tady bylo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další v pořadí pan poslanec Lang, připraví se pan poslanec Lochman. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane předsedající. Já bych také chtěl reagovat na předřečníka pana Lochmana, prostřednictvím vás, pane předsedající. Proč jsme tam, kde jsme? Já vám to řeknu, proč. Protože v roce 2010 až 2013 tady vládly pravicové vlády, něco podobného jako dnes, a v té době, když se podíváme zpátky, byla provedena například redukce Služby cizinecké a pohraniční policie na Službu cizinecké policie.

Nemusí tady na mě vykřikovat pan poslanec nějaký "ty vole" a takovýhle. Prosím vás, jsme na půdě Poslanecké sněmovny, tak byste se mohl chovat slušně, nebo běžte ven a můžeme si to tam vyříkat!

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Poprosím, aby se poslanci oslovovali nikoliv přímo, ale prostřednictvím předsedajícího.

 

Poslanec Hubert Lang: Tak děkuji, prostřednictvím pana předsedajícího bych chtěl, aby se pan kolega buď vyjádřil tady na mikrofon, nebo mlčel.

V té době, prosím vás, byla provedena zásadní reorganizace Služby cizinecké a pohraniční policie na Službu cizinecké policie. Byly rozpuštěny útvary pod jednotlivé správy krajů. Došlo k přenesení kompetencí pod odbory azylové a migrační politiky, spousta lidí odešla, nikdo nepřišel. Jestliže dnes jsme v situaci, ve které jsme, tak jsme i díky tomu, kdy tehdy v tom roce 2010 a 2013, a věřte mi, že vím, o čem hovořím, došlo k redukci a k restrikci, kterou dneska sklízíme, ty plody. Takže nelze říkat, že za to může předchozí vláda pana Babiše. Je to dlouhodobá podfinancovanost těchto speciálních složek, které každý stát, který si uvědomuje a má zájem o svoji bezpečnost, tak si ji chová - ti lidé prostě nevyrostou jako brambory. Já jsem vždycky používal takové rčení: Jestli si myslíte, že někde někoho zasadíte na jaře a na podzim ho sklidíte, tak to, pane kolego, tak není. Musíme se o ty lidi starat, musíme je dostatečně zafinancovat, musíme se prostě nějakým způsobem o ně postarat. Takže já jsem tady navrhoval, a ten bod nebyl schválen, abychom znovu začali uvažovat o tom, jestli náhodou nepotřebujeme Službu cizinecké policie jako celorepublikový útvar s jednotným vedením, s jednotnou metodikou, s jednotnou instrukcí, s jednotným výcvikem těchto policistů, a rozhodně si myslím (Předsedající: Čas, pane poslanče!), že si zaslouží finance. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, čas - když tak se přihlaste znovu. Děkuji pěkně. A poslední přihláška k faktické poznámce, pan poslanec Lochman. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Děkuji za slovo. Já možná začnu odzadu. Mně jenom přijde trošku úsměvné, když tady ANO bylo osm let u vlády, že nezměnilo, pane Huberte Langu, prostřednictvím předsedajícího, to, co bylo tak špatné, co říkáte, že v roce 2012, 2013 se tady něco měnilo. Měli jste osm let na to, to změnit, jestli tam je ten problém.

Co se týká migrační vlny, prostřednictvím předsedajícího, bych chtěl reagovat na pana Maška. Já bych jenom měl za to, že když se tady valil Evropou 1,5 milionu uprchlíků, že jako správní hospodáři a jako správní pečovatelé o stát se vláda připravila a vytvořila si analýzu rizik a připravila si všechno to, o čem pan Mašek mluvil. Evidentně se tomu tak nestalo a tato vláda musela narychlo se snažit pojmout tak veliký počet uprchlíků.

A na pana, prostřednictvím předsedajícího, kolegu Králíčka, že jsem tu nebyl - nebyl. Jsem kolikrát velmi překvapen z toho, jaké naschvály se tady dělají. Sto lidí se tady vyměnilo a možná že ty naschvály by se nemusely opakovat. Chápu, že to tady mohlo nějakým způsobem čtyři roky vypadat, já jsem tu nebyl, ale nemrzí mě to. Protože mám za to, že tato vláda zvládla uprchlickou krizi, přijmout 300 000 lidí, a na našem oerpéčku, kontroloval jsem si to právě teď, ještě dneska, u Policie ČR, se rozhodně nezvedla kriminalita. Takže mně je jedno, že nevím přesně, kde je dotyčný uprchlík ten den, protože nepáchá trestnou činnost a šel do práce. A to je to, co bych potřeboval jako starosta, protože se cítím v bezpečí a cítím, že moji občané jsou v bezpečí.

Takže mě to opravdu nemrzí, že jsem tady nebyl, protože mám za to, že to bylo mnohem chaotičtější, než je dneska, a stačí mi, že jsem to viděl z televize.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. K faktické poznámce se přihlásil pan poslanec Králíček, připraví se pan poslanec Letocha, po něm s faktickou poznámkou bude následovat pan poslanec Mašek. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Jak říkal pan kolega Nacher: Já jsem už nechtěl vystupovat, ale musím. Vy, když se vám to hodí, řeknete, že jsme tady byli ve vládě osm let, abyste mohli zase kopnout do předsedy Babiše. Ale v té vládě, kdy vládl pan Sobotka, byli i lidovci, vaši koaliční partneři, mimochodem, takže když do nich kopete a říkáte, že tady někdo něco dělal blbě minulých osm let, tak kopete i do vlastních koaličních partnerů. To jen tak mimochodem.

A to další, co jsem chtěl říct: Vy říkáte, že jsme si měli v roce 2015 udělat analýzu rizik a že jsme osm let měli něco dělat. Tak ale znovu: My jsme ani v jedné vládě neměli ministra vnitra, to za prvé. A za druhé, my jsme chtěli po současném ministru vnitra plán. Vy jste tu analýzu rizik nemuseli dělat, ale vy nemáte ani plán. To je ten rozdíl.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Následuje pan poslanec Letocha a jeho faktická poznámka, připraví se pan poslanec Mašek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji za slovo. Já bych chtěl reagovat ohledně toho, co se dělo na výboru 3. a 10., a jak je nám tady neustále předhazováno, že bylo dotazováno třeba na to, aby se ti uprchlíci fotili. Pokud si dobře vzpomínám, tehdy ten dotaz nezůstal bez odpovědi, a pokud vím, pan ministr nás informoval o tom, jak to probíhá, že uprchlíci, kteří mají s sebou pas, foceni nebyli, ale pakliže pas s sebou neměli, to znamená, nebyli schopni prokázat totožnost, byli od počátku této krize, uprchlické krize, foceni, lustrováni v nejrůznějších databázích a ta lustrace tady probíhala. Takže to, že to padalo, ty otázky, je sice pravda, ale druhá věc je, že tehdy na výboru odpovědi na to taky padaly a tehdy vám to stačilo. Mám trošku pocit, že se na to zapomíná. Ta lustrace lidí, kteří skutečně neprokázali původ, respektive pas z Ukrajiny - lustrováni byli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Pan poslanec Mašek, připraví se paní poslankyně Oulehlová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo, už budu opravdu stručný. Takže nestačilo nám to, chtěli jsme to focení, focení nastalo až 25. 4., plošně. Do té doby možná nahodile, ale rozhodně na řadě KACPU se vůbec nefotilo, to jsme si tehdy ověřovali, a proto jsme to chtěli.

Další věc, kterou bych tady chtěl zareagovat, byla otázka právě úlohy těch minulých vlád a redukce cizinecké policie a těchto útvarů, které teď velmi citelně chybí, čili bylo to opravdu za pravicových vlád. My jsme to nenapravili asi, to je možná naše chyba, ale neiniciovali jsme ten pokles.

A chtěl bych připomenout ještě jednu věc, poměrně zajímavou. Když jste nás pérovali na covidu, tak víte, že selhávala hygiena. A víte, kdo hygienu tehdy oslabil? Byl to tehdy za TOP 09 ministr Heger. Čili zase všude ta úsporná opatření se nám teď vymstila - na Ukrajině, předtím se nám vymstila na covidu. U covidu byl to předmět vaší kritiky, my jsme na to tehdy reagovali, ministr Adam Vojtěch tehdy velmi rychle zareagoval a posílil hygieny o 80 lidí, i když to nebylo tak jednoduché, sehnat lékaře a odborné pracovníky na hygieny, ale zachránit se to úplně nedalo. Takže zase ty kořeny hledejte ve vašich úsporách a obávám se, že tenhle národ se zase do těch úspor řítí, a to je špatně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Další s faktickou poznámkou paní poslankyně Oulehlová. Poprosím, aby se připravil pan poslanec Zlínský. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Já bych ještě chtěla reagovat zpětně: 24. února ve čtvrtek začala válka na Ukrajině, 27. února v neděli nám začaly chodit do města první maminky, které byly opravdu zbědované, unavené po 40hodinové cestě, jedna třeba s dvouměsíčním miminkem v náručí. Ještě v úterý jsem byla do půlnoci na KACPU s hasiči v našem kraji. Přijela jsem, bylo to emočně strašně náročné pro nás, bylo to prostě složité. Přijela jsem v úterý do Poslanecké sněmovny, která zasedala, a naivně - uznávám, jsem nováček, nevěděla jsem, jak to chodí - jsem čekala, že všeho necháme a budeme řešit krizi, kterou zvládali hejtmani, kterou zvládali starostové, kterou zvládali obyčejní čeští lidé. A my jsme tady řešili - víte co? Srážky na moři, ochranu chmele, takže vláda se na nás všechny úplně... zapomněla. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pan poslanec Zlínský a jeho faktická poznámka, připraví se pan poslanec Králíček.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážené dámy a pánové, vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já se na to podívám trošku z jiného hlediska. Tady zazněla slova o tom, že pandemie a migrační vlna takového rozsahu nešla předvídat. Já mám na to trošku opačný názor, protože někteří experti upozorňovali na to, že pokud přijde pandemie velkého rozsahu, tak to bude nějaký takový typ pandemie, který nakonec nastal. A co se týká migrační vlny, tak se obávám, že může přijít v budoucnu ještě větší migrační vlna a ještě větší migrační a jiné problémy a to vyplývá jenom z toho, že pokud se podíváme do historie, co prožívali naši předkové a co se odehrávalo dříve, tak si myslím, že nenastal konec dějin, ale dějiny pokračují dál, a musíme se připravit na další krizové situace a předvídat, jaké mohou nastat. Nežijeme v ráji, ale žijeme v reálném světě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Následuje pan poslanec Králíček, připraví se pan poslanec Lochman. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Já bych chtěl reagovat na svého předřečníka, pana kolegu Letochu. Já jsem na tom výboru taky byl a asi jsem tedy slyšel něco jiného, protože já si myslím, že jsme takovou odpověď, kterou jste prezentoval vy, nedostali, a navíc si myslím, že se začalo fotit až 26. dubna. Já se domnívám, že tam ta odpověď nepadla. A i kdyby padla, nám nešlo o odpovědi. My jsme chtěli pouze na základě zkušeností našeho kolegy něco doporučit. Vy jste to dělali v minulosti taky. Něco jsme vzali v potaz, něco ne, ale tady se neudělalo vůbec nic. Vy tvrdíte, že tam padla vaše odpověď, já s tím nesouhlasím a podle mě jediný, kdo nás může rozsoudit, bude pan ministr vnitra. Takže dávám procedurální návrh na přerušení tohoto bodu do přítomnosti pana ministra vnitra. (Ministr právě vchází do sálu.)

A už je tady, tak já ten návrh stahuji, a jenom bych chtěl okomentovat, že na jednu stranu pana ministra vnitra obdivuji, že tu vlajku tady drží sám, protože já bych čekal, že u tak důležitého zákona... (Ozývá se ministryně Černochová ze svého místa, před řečníkem stojí ministr zahraničních věcí.) Já jsem nedomluvil ještě, paní ministryně. Já bych čekal, že u tak důležitého zákona tu bude i pan ministr Jurečka a pan ministr Válek, protože tam jsou i důležité věci, které se týkají sociálních věcí a zdravotnictví. Takže na druhou stranu musím také být korektní a pozitivní vůči panu ministrovi.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Následuje faktická poznámka pana poslance Lochmana, připraví se pan poslanec Nacher.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Vážení kolegové, jak vidíte, pan ministr vnitra je tu, jen si pan Králíček usmyslí. Já mám opravdu jenom jednu faktickou, pro pana předsedajícího, opravdu podle jednacího řádu faktickou. Pan kolega Králíček říkal, že ANO nemělo ani jednoho ministra vnitra v minulých vládách. Třináctý ministr vnitra ČR (Čte z mobilu.), ve funkci 13. prosince 2017 až 27. června 2018 - Lubomír Metnar. Chápu, že někteří lidi možná nejsou tak výrazní, já jsem tu nebyl, ale číst umím. Chápu, že se můžete zmýlit, ale předpokládám, že byste si mohl, pane kolego, pamatovat, kdo byl váš ministr, když byl z vašeho klubu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Následuje faktická poznámka pana poslance Nachera. Máte slovo a dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: Já jsem chtěl původně mluvit k pozměňovacímu návrhu, který tady načetl můj kolega Ryba, k tomu se asi ještě přihlásím, abych na to upoutal vaši pozornost, protože tady skoro nikdo nesedí. Ale teď musím reagovat na své předřečníky z pětikoalice. Vy jste tady možná někteří nebyli, ale ono to má některé podobné prvky. Tenkrát ten covid byla pro všechny novinka, a i přesto jste jako opozice po nás chtěli fakt jako velké detaily - vývoje, opatření, jak to bude navazovat, scénáře a podobně. To znamená, teď aby ti samí lidé se divili, že to chceme my u něčeho, co je také nové tou robustností - nikoliv to, že to existuje, ta robustnost je nová - ale jinak tady migrační krize byly a opakují se, ale ta robustnost je nová, to tady taky nikdo neříká, tak teď se divit, že my chceme to samé, tak mně přijde přinejmenším zvláštní, kolegové. To je první poznámka.

A druhá poznámka. On už to tady začal Robert Králíček a já bych to zdůraznil. My tady probíráme docela důležitou věc, která se jmenuje lex Ukrajina II, a když se podívám, tak tady opět jako vždy sedí jenom ministr vnitra, který tady sedí vždycky - nouzový stav, pandemický zákon, ten tady vždycky prosedí celý den, to je v pořádku, ale z členů vlády jsou tady v průměru dva až tři ministři z osmnácti. Dobře, teď jsou tady možná čtyři, nevím, ale z osmnácti. Teď si představte, kdyby tady za předchozí vlády seděli čtyři ministři z celé vlády u takhle důležité normy, kterou tady nikdo neobstruuje, jenom se ptáme, vy byste byli první, co byste nám to vyčítali. A vidíte, my jsme velkorysost sama.

Děkuji, že přišel i pan ministr dopravy. (Během projevu stojící ministr dopravy Kupka si šel sednout do lavice před řečníkem.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas - děkuji. Další faktická poznámka pan poslanec Letocha, připraví se pan ministr Rakušan.

 

Poslanec Petr Letocha: Já bych chtěl velmi stručně reagovat na to, jak tady padlo, že vláda na nás zapomněla. Já bych chtěl připomenout, že zrovna z opozičních úst jsem tady velmi často slyšel: Vláda neřeší nic jiného než covid, vláda řeší covid, vláda neřeší nic jiného. Taky si pamatuji, jak 24. února, možná poprvé v historii Sněmovny, Sněmovna zasedala v den, kdy byla svolána. Takto jsme řešili usnesení, kterým všichni jednotně, za což děkuji, odsoudili ruskou agresi. Ale myslím si, že od té doby nikdo nemůže říct, že vláda tady nic nedělala, naopak. Vláda tu krizi zvládá a opozice v současné chvíli se stébla chytá a hledá různé důvody, jak by navodila narativ, že se tady jednoduše vládě nic nedaří. Ale není to pravda, vláda uprchlickou vlnu zvládla. Děkuji. (Ozývá se potlesk zprava, nesouhlasné poznámky zleva, někteří opoziční poslanci postávají před svými lavicemi.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní k faktické poznámce poprosím pana ministra Rakušana, připraví se pan poslanec Králíček.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Kolegyně, kolegové, děkuji za slovo. Trpělivě čekám ještě na nějaká vyjádření, píšu si poznámky a potom budu v klidu odpovídat na vaše otázky. Moc děkuju opozičním poslancům za tu starost o mě, za péči i za chválu. Moc děkuju, já to vydržím, možná bych to zvládl i bez toho, ale povzbudilo mě to. Povzbudilo mě to do dalších hodin poslouchání našich zajímavých diskusí.

Já jsem chtěl reagovat velmi podobně, jako reagoval můj předřečník, k paní kolegyni, prostřednictvím pana předsedajícího. Vláda nic neudělala? Vláda, která svolala okamžitě krizový štáb ještě na ten víkend, kdy bylo bezprostředně po té události, kdy jsme s celým krizovým štábem strávili celý víkend na Ministerstvu vnitra, abychom s tím principem, který funguje doteď, Národní asistenční centrum pomoci Ukrajině, Krajská asistenční centra pomoci Ukrajině, nadefinovaná do detailu, přišli tři dny po tom, co začala ukrajinská krize? My jsme vytvořili systém, který funguje doteď, my jsme vytvořili systém, který se osvědčil, a ten systém jsme vytvořili jako první země v Evropské unii. To znamená, že naše vláda se naopak osvědčila zásadním způsobem, a byli jsme schopni tu vlnu, která byla bezprecedentní, zvládat od začátku uprchlické krize.

Nevidíme si do pusy, když říkáme takové věty. A to, že to zvládly starostky a starostové, že to zvládli hejtmani, to je pravda, zvládli to skvěle. Ale ten systém, který funguje doteď, nastavila vláda. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Následuje faktická poznámka pana poslance Králíčka, připraví se pan poslanec Novák.

 

Poslanec Robert Králíček: Dobrá, tak já už tedy pana ministra chválit nebudu, aby to neměl ještě těžší.

Já bych jenom zareagoval na pana Lochmana, prostřednictvím předsedajícího. Máte pravdu, zmýlil jsem se, měli jsme několik měsíců menšinové vlády bez důvěry ministra vnitra. A jestli chcete, aby za tu dobu ministr vnitra menšinové vlády, která měla podle tehdejší opozice svítit a topit, spravil všechny ty věci, tak je to úplně stejné, jako kdybych chtěl po panu ministru Rakušanovi, aby mi ty migrační věci dodal za čtrnáct dnů.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Následuje faktická poznámka pana poslance Nováka. Připraví se pan poslanec Lang. Pan poslanec Novák nechce využít faktickou poznámku, tak následuje pan poslanec Lang. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane předsedající. Jsem rád, že jeden z předřečníků nám sdělil, že hnutí ANO mělo jednoho ministra vnitra - ano, byl to úspěšný ministr vnitra v té jinak poměrně zvláštní situaci. Hnutí ANO nemělo rezort Ministerstva vnitra, byli jsme menšinová vláda, byla tam určitá míra kompromisů a více k tomu zmiňovat nebudu.

A to, jak vláda zvládá či nezvládá situaci, já vám jenom přečtu pár údajů. Hnutí ANO v dubnovém výzkumu veřejného mínění 30,1, ODS 19,6, SPD 14,3, STAN 7,8. A tím končíme. Piráti 4,6, KDU-ČSL 4 a TOP 09 3,3 %. Toto si myslí občané České republiky za měsíc duben o tom, jak současná pravicová vláda vládne a jak zvládá či nezvládá mimo jiné i krizi spojenou s lex Ukrajina. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pokračuje paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Musím určitě zareagovat na pana poslance Petra Letochu, prostřednictvím pana předsedajícího. Víte, kdo zvládl nejlépe první vlnu uprchlické krize? Starostové, hejtmani, hasiči, policisté, záchranáři, zdravotníci, a především občané, kteří poskytli ubytování, poskytli finanční prostředky, poskytli humanitární pomoc. Ano, a ti si zaslouží to poděkování.

Ale teď přichází ten adaptační, integrační proces, který musí mít v ruce vláda, potažmo ministr vnitra, který je národním koordinátorem, a já v současné chvíli vidím, že je v tom chaos, je v tom nepřehlednost, nikdo nemá informace. Běžte mezi lidi, tak se těch lidí zeptejte, zeptejte se těch starostů. Ty věci prostě nefungují. Nemáme tady plán, pořád se nám slibuje, předložený nebyl. A já vůbec nechápu, jak tady můžete říct, že něco je dobře? Vy asi neposloucháte primátora Hřiba a ostatní? Proč máme uprchlíky na nádraží? Proč to nikdo neřeší? A další věci. Děkuju. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vaše faktická poznámka vyvolala faktickou poznámku pana poslance Lochmana. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Budu se to snažit urychlovat během. Já jsem se tam zeptal kolegů starostů, jak jste mi doporučovala, prostřednictvím předsedajícího. Oni jsou spokojeni. Jinak s vámi souhlasím. Díky našim občanům, díky hejtmanům, díky starostům se ta krize povedla zvládnout a teď dostali dobrý rámec od vlády a dobrou motivaci a měli příklad, kterým se mohli taky řídit. Co jim vláda nestihla dát, co jim stát nezajistil, si byli schopni zajistit sami a za to jim patří dík, s tím souhlasím.

Jinak prosím vás, neprotiřečte si. Jeden váš kolega říká, nebo jeden z kolegů tady z opozice říkal, že vláda to dělá blbě se stanovými tábory a s dočasným ubytováním, a vy zase říkáte, že vlastně s tím nic nedělá. Tak já nevím, z čeho si mám vybrat. Buď něco dělají, nebo nic nedělají. Jestli nic nedělají, tak je samozřejmě budete kritizovat, že nic nedělají, ale oni něco dělají, tak je zase kritizujete za to, že něco dělají. A to se v danou chvíli děje. Takže prosím vás, neprotiřečte si, a když tak buďte konkrétní. A já se budu snažit zdržet se faktických poznámek, abychom se mohli posunout dál, přátelé.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Následuje faktická poznámka pana poslance Letochy. Připraví se pan poslanec Foldyna.

 

Poslanec Petr Letocha: Omlouvám se, že vám to beru, ale už jsem opravdu vystupovat nechtěl, nicméně mi to nedá. Dneska na výboru pro bezpečnost nám bylo vyčítáno, že tady vlastně zneužíváme usnesení z výboru pro bezpečnost. Já si nemyslím, že by to bylo zneužívání, protože přesně proto tady ta usnesení dáváme.

A rád bych reagovat, vaším prostřednictvím, na paní místopředsedkyni, která tvrdí, že situaci zvládli starostové, hejtmani a tak dále a tak dále. S tím se všichni naprosto ztotožňujeme, ale také tvrdím, že jste trošku změnili názor, ale změnili jste ho pozdě, protože přesně toho 16. dubna jsme se na výboru pro bezpečnost v rámci usnesení - a dovolte mi to přečíst - kdy "bezpečnostní výbor bere na vědomí poskytnuté informace k dokumentu Stanovení strategických priorit vlády ČR ke zvládání uprchlické vlny související s invazí Ruské federace na Ukrajinu a podporuje a oceňuje kroky vlády a jednotlivých ministerstev ohledně řešení současné krizi". V dalším bodě je: "oceňuje práci Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra České republiky, jednotlivých krajů, měst a obcí, pracovníků školství, neziskových organizací, úřadů práce a všech ostatních, kteří se zúčastnili zvládání uprchlické krize". Tím chci tedy říct, že toto usnesení bylo schváleno jednohlasně, 14 členů výboru pro bezpečnost, což tehdy bylo - všichni, kteří byli zúčastněni, byli pro toto usnesení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Pokračuje pan poslanec Foldyna s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Králíček.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Pane předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, prosím vás, přestaňte se tady dohadovat, jestli vláda zvládá, nebo nezvládá tu krizi. Ona ji naprosto zvládá, naše vláda zvládá perfektně Ukrajinu. Jediné, co nezvládá, je Česká republika - inflace, drahota, to všechno, co na lidi přichází, tak to vás vůbec nezajímá. Vy zvládáte Ukrajinu a nějakou migrační krizi super, je to perfektní. Akorát jste zapomněli, že jste byli zvoleni občany České republiky, abyste se starali o ně. Zeptejte se jich, co budou dělat ty mámy samoživitelky a ty rodiny z chudých. Co budou dělat? Až pojedou na dovolenou, to ještě tak přečkají, nebo půjdou někam na příměstský tábor, jestli se na ně dostane řada. Přijdou nakoupit dětem věci v srpnu do školy, v září na ně spadnou první vánoční koule v Tesku a ty ceny, které na ně přijdou, a omdlí a poženou vás klackem, protože už toho mají plné zuby. Padají vám preference. Vy nevidíte, kam vám to jde? My se tady dohadujeme furt o nějaké krizi. Zvládáte perfektně Ukrajinu, děláte to výborně, dostanete pochvalu, až poletíte do Spojených států. Ale prosím vás, začněte dělat pro občany České republiky, ti vás zvolili. Děkuju. (Tleskají poslanci SPD a ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pan poslanec Králíček, připraví se pan poslanec Lang, stále jsme ve faktických poznámkách. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: No, pane Letocho, prostřednictvím pana předsedajícího, k tomu usnesení - máte pravdu, že jsme tehdy vzali na vědomí ten dokument. A to, že jsme podpořili kroky vlády, bylo v širším kontextu. Nebyly tam ty kroky konkrétní, měli jsme k nim výhrady a nebylo to stoprocentní. A můžu vám garantovat a panu předsedovi, že jednotné usnesení u nás už neuvidíte. Já vám nepodpořím vůbec nic, protože vy jste ho teď zneužil. (Tleskají poslanci ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Lang, připraví se pan ministr Kupka.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji za slovo. Ve své podstatě můj předřečník to všechno řekl za mě, já říkám úplně to samé. V bezpečnostním výboru je 8 vládních poslanců, nás je tam 6 a 1 zástupce SPD - 8 : 7. Vy si prohlasujete cokoli. Podruhé tady zaznělo ze strany vládní koalice opravdu zneužití toho usnesení bezpečnostního výboru. To bylo široké, my jsme vždycky řekli, že budeme podporovat ty věci, ale tak ze 70 % dejme tomu s tím můžeme nějakým způsobem souhlasit, ze 30, ze 40 % máme na to možná jiný opoziční názor. A nám je tady už podruhé řečeno: Co vlastně vy si vůbec dovolujete tady něco říkat, když bezpečnostní výbor jako garanční výbor to odsouhlasil. Takto to opravdu nebylo. Za mě také minimálně zdržení, neboť velice opatrně dneska budeme něco odsouhlasovat na bezpečnostním výboru panu předsedovi nebo případně kolegům z bezpečnostního výboru z pravé strany spektra, protože toho zneužívají. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Pan ministr Kupka zrušil svoji faktickou poznámku. Potom je tedy na řadě pan poslanec Žáček, zatím poslední přihlášený k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Nechal jsem se vyprovokovat, musím to říct, explicitním oslovením pana kolegy Králíčka a dalšími. Kolegům, kteří jsou zde první volební období - také jsem dělal tu samou chybu na začátku, že jsem se snažil odpovídat na všechno, na každý nesmysl, na každou hloupost, která zde zazní. V druhém volebním období už má člověk trošku odstup a některé věci vynechává. Nicméně já bych ještě trošku přilil do ohně - paměť je strašlivá věc, zapomínáme všichni. To usnesení, na které se tady odkazujeme, které už po mně podruhé tady pan kolega přečetl, to dokonce formuloval pan místopředseda výboru pro bezpečnost za ANO Jirka Mašek. Tak jenom abyste věděli, jakou chybu jste tenkrát politickou udělali, a dneska, jestli kritizujete nás, tak prostě kritizujte sebe.

Na druhou stranu já si stojím na svém, a říkal jsem to dneska ráno na výboru, říkal jsem to i do rozhlasu, že ten výbor by měl být nadstranický, já se ho snažím řídit nadstranicky. Samozřejmě že tam koalice vede, protože má většinu, ale chtěl bych, abychom stále, i do budoucna, dosahovali v oblasti národní bezpečnosti konsenzu a aby to bylo hlasování většinové. Čili prosím vás, volte slova, kolegové, a neříkejte do budoucna, že pro něco hlasovat nebudete, i kdyby to bylo skvělé. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Poslední faktická poznámka zrušena, vracíme se do obecné rozpravy. Po panu Maškovi byl přihlášen pan ministr Válek, nicméně nevidím ho v sále, tudíž další v pořadí, pan poslanec Vondrák.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Dobrý večer, dámy a pánové, konečně jsem se dostal ke slovu, abych tady prezentoval i nějaké své zkušenosti a abych se vrátil k tomu, co se tady od samého začátku dělo, protože jsem ve středu těchto problémů a myslím si, že - a pan ministr to může potvrdit - jsme to byli všichni, kteří jsme dávali dohromady ten systém, ano? To znamená hejtmani, vláda. A řeknu to, co si myslím, že je pravda, že systém národních asistenčních center, krajských asistenčních center skutečně začal fungovat a byl nastaven takto věcně dobře.

Nicméně - a teď se dostávám k tomu, co už jsem říkal na našem společném setkání, možná třetí týden našich jednání, že musíme evidovat, kde ti lidé, myslím tím uprchlíci, jsou. Dneska tento deficit, protože se to neučinilo, s sebou táhneme jako ten největší problém zvládání ukrajinské krize. Když se podíváte do toho dashboardu - a já za něj děkuji, protože si myslím, že to je první řekněme počin z pohledu integrace dat v různých informačních systémech - víme, že máme 350 000 registrovaných, kteří dostali řekněme vízum strpění, ale v rámci evidence HUMPO a solidárních domácností máme 140 000 uprchlíků. Ten rozdíl je pořád velký.

Já jsem rád, že jsme se domluvili - a domluvil jsem se já s panem generálem Vlčkem - na tom, že uděláme pilotní projekty a zkusíme alespoň statisticky pravděpodobnostně ověřit, jak to tedy ve skutečnosti je s uprchlíky na těch adresách tak, jak jsou uvedené. Chyba je řádově asi 25 %. Je to ale bohužel průměr, protože samozřejmě jsou místa, kde se ty věci lišily v řádu více než 25 % a někde i méně. Ale pořád jsme v téhle situaci, že nemáme jasný přehled o tom, kde ti lidé jsou, a to je to, co nám bude dělat problémy. Takže musím tady říct kriticky, pane ministře, že tady toto se nezvládlo.

Od začátku v rámci evidence uprchlíků, v rámci KACPU, jsme nenašli model dodnes řádně fungující, který by potvrzoval, kde ti lidé se nachází, kde jsou. Nevíme to a je to to, co nás teď bude tížit. A teď nemyslím jenom vás, ale bude to tížit i mě jako hejtmana a další hejtmany, protože samozřejmě to bude velká neurčitost, která bude zatěžovat náš systém, a myslím si, že první řekněme rozkrytí ukáže to, kolik dětí se zapíše do škol od 1. 6. v rámci toho, co se musí dít - to znamená registrace dětí z Ukrajiny do škol - to bude asi ten první okamžik, kdy se ukáže, jak se věci skutečně mají.

Ale nechci tady vystupovat jenom z pohledu toho, abych tady lacině kritizoval. Já si myslím, že chceme najít řešení toho problému. Dle mého názoru, pokud nebudeme mít validní data, skutečně budeme pořád se pohybovat v jakémsi rozpětí, které je poměrně široké na to, abychom se dokázali na to rozumně připravit. O tom prostě není sporu a musíme s tím něco dělat, musíme to nějakým způsobem napravit.

Samozřejmě do celého problému uprchlické krize vstoupila skupina těch, která to zneužívala. Ta skupina není tak velká, jak je množství, množina těch, kteří skutečně humanitární pomoc potřebovali, nicméně je tady a do jisté míry - ne do jisté míry, velmi - nám komplikuje život. To znamená, bohužel tady funguje princip, že i těch 5 % - možná to není ani 5 %, je to mnohem méně - nám prostě ten život komplikuje a musíme to nějak napravit. Vnímám to, co tady říká pan primátor Hřib, že chce provést relokaci. Prosím vás, relokaci neuděláme, tu nenařídíme, ta prostě bude muset probíhat přirozeným způsobem, přirozenou cestou, a bylo by dobré se na to nachystat, protože nevíme, jak se budou ti lidé pohybovat do budoucna, a samozřejmě nevíme, kolik z nich se vrátí zpět na Ukrajinu.

A tady se vrátím k tomu, co tady zaznělo. Ten plán nemůže být predeterminován. On má skutečně tolik neurčitostí, že nejsme schopni sestavit jízdní řád, že tehdy a tehdy tady bude tolik a tolik lidí a my se o ně postaráme. Metoda, kterou musíme využít, musí být principiálně úplně jiná. Já jsem četl v tom strategickém dokumentu, že to musíme dělat agilně - ano, musíme to dělat agilně, ale prosím, agilně se to zatím nedělá. Čili agilně znamená, že se musíme pohybovat v jakýchsi iteracích, dostat se k tomu cílovému stavu a neustále vnímat, co se děje kolem mě - to znamená, data, která nás ovlivňují kolem nás, samozřejmě mění pravidla hry.

Takže co říct na závěr, a teď budu mluvit skutečně za sebe, protože klub potom samozřejmě bude mít právo rozhodovat, jak bude potřebovat. Tvrdím, že se blížíme k bifurkačnímu bodu, to znamená bodu, kdy skutečně hrozí nestabilita systému, a to v okamžiku, pokud nepřijmeme lex Ukrajina, a pokud tedy nepřijmeme lex Ukrajina, musíme mít nouzový stav. Takže prosím, já si myslím, že bychom měli lex Ukrajina II přijmout. Myslím si, že to je nezbytná podmínka toho, abychom tyto věci dále zvládali, ale prosím, je tady celá řada věcí, která není dotažena a která nesmírně komplikuje život všem těm, kteří se o tu krizi starají.

Já bych tady zareagoval na to, co tady zaznělo z úst kolegy, že máme - že jsou starostové oerpéček spokojeni. Prosím, to není pravda. My jsme, ani vy jako obce s rozšířenou působností, ani obyčejné obce, ani hejtmani, jsme zatím nedostali ani korunu, která by kompenzovala náklady, které máme spojené s tím vším, co se kolem nás děje. Dostali jsme pouze peníze na ubytování lidí, ale to není to, ještě nám pořád chybí, ano? Čili ještě, když se na to podívám z našeho pohledu, nedostali jsme ani jednu jedinou korunu, single penny, když to řeknu anglicky, na to, abychom uhradili náklady spojené s KACPU. Byli jsme vyzváni, abychom ty náklady předložili, a já jenom chci říct, že nás už to jako kraje stálo 30 milionů. Netvrdím, že nás tohle z hlediska cash flow položí. Nepoloží, my to zvládáme. Nevím, jak to zvládají oerpéčka, ale už slyším ze strany starostů poměrně dost intenzivně hovořit o tom, že to se musí začít nějakým způsobem pokrývat, řekněme ty náklady, které z toho vyplývají. Já bych tady chtěl říct, že v době covidu, která tady se dává jako analogie s tímto, bylo to, že jsme dostali ihned 10 milionů každý kraj na to, abychom s tou krizí mohli nakládat. Jak říkám, nás to nezabije, když těch 10 milionů nedostaneme, ale dostáváme se do situace, že ty náklady budou narůstat, za další dva měsíce to bude dalších 30 milionů. To znamená, nemáme v podstatě možnost, jak tyto věci rozumně řešit do budoucna, a budeme muset ty peníze ubírat z jiných řekněme témat, která bychom chtěli financovat. Takže já bych chtěl, abychom se domluvili i na tom, že pravidla řekněme uhrazení nákladů budou definována. Když jsme se setkali poprvé s panem ministrem financí, tak zaznělo: Dvě třetiny vláda, třetinu si zaplatíte vy jako samosprávy. Tohle zaznělo, protože to odpovídalo rozdělení RUD, které v podstatě máme, kraje a obce, dohromady, ale zatím prosím se tak neděje. Zatím se tak neděje, takže já bych velmi plédoval za to, abychom se začali o tom skutečně seriózně bavit. Jak říkám, já si myslím, že zatím to asi žádnému kraji a žádné velké obci nezlomí vaz, ale budoucnost bude taková, že se musíme s tímto vypořádat.

Takže na závěr mi dovolte ještě jednou, co jsem říkal: jsem za to, abychom tento zákon přijali, myslím si, že to je jediná možnost k tomu, abychom se vyhnuli chaosu, protože když nebude nouzový stav a nebude lex Ukrajina, tak nám skutečně zkolabuje systém ubytování a všechny systémy, které s tím souvisí. Takže já tedy jsem pro to, abychom tento zákon přijali. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. S přednostním právem se po vás hlásí pan ministr Kupka, následuje pan poslanec Bašta.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, chci vyvrátit některé útoky, které tu v průběhu odpoledne zazněly o tom, jak vláda nenaslouchá lidem, kteří bojují s aktuálními problémy zvýšených cen energií, potravin a všeho možného, a že se věnujeme jenom Ukrajině. Kdybychom nedokázali společně, zdůrazňuji to, spolu s lidmi, s celou společností, se starosty měst a obcí a s hejtmany, zvládnout uprchlickou krizi, tak bychom dneska čelili mnohem závažnějším problémům, nesrovnatelně závažnějším. To, že v tuto chvíli více než 50 000 lidí z těch, kteří utekli před válečným konfliktem, našli v České republice práci, znamená významnou pomoc i pro Českou republiku, snížení zátěže, které Česká republika čelí. A kdyby do toho všechny ty složky nebyly zapojeny, kdyby od první chvíle nezasedal krizový štáb, kdyby nedokázala vláda spolu s kraji a s městy a obcemi zvládat aktuální nepředpokladatelnou krizi, tak bychom nepochybně nebyli v současné situaci, ve které jsme. A dohadujeme se o konkrétních opatřeních, která míří dál k tomu, aby se Česká republika dokázala s krizí vypořádat a dokázala ve výsledku zvládnout i následné dopady energetické krize, která provází agresi Ruska na Ukrajině.

A chci zdůraznit několik konkrétních věcí. Zaznělo tady, že nemluvíme s lidmi od pana poslance Foldyny, kteří denně bojují s problémy energetické krize, s dopady zvýšených cen energií a potravin. Přesně naopak! Přesně s nimi jsme v denním kontaktu a víme, že kdybychom nedokázali současnou krizi zvládat, tak by dopad na ně byl mnohem závažnější.

Nebudu tady znovu opakovat, jakým způsobem třeba konkrétní dopravní společnosti se dokázaly zapojit do zvládnutí situace, jakým způsobem pomáhaly a jakým způsobem následně pomáhaly i s humanitární pomocí směrem na Ukrajinu a se zbraňovou pomocí směrem na Ukrajinu. Chci ale zdůraznit několik klíčových momentů, klíčových rolí vlády a všech složek v tom, čemu čelíme teď.

Nasvítil se tady problém hlavního nádraží, ze kterého nikdo z nás nemůže být šťastný. Ať už pan místopředseda vlády Vít Rakušan, nebo já jsme byli v denním kontaktu s lidmi, kteří na hlavním nádraží pomáhali těm, kteří tam byli, a kdybychom nepostupovali i v kontaktu s konkrétními hejtmany, třeba s panem hejtmanem Netolickým, tak, že jsme kontaktovali protějšek pana hejtmana v zakarpatské oblasti Čubirka a nedokázali se s ním reálně bavit o tom, co způsobilo konkrétní problém, který byl mediálně viditelný, ale který z hlediska objemu problému zdaleka nepředstavoval tak závažný zásah pro celou Českou republiku. Kdyby Vít Rakušan nebyl ve spojení se svým protějškem na Ukrajině a nezměnily se podmínky propustnosti ukrajinských hranic směrem do Schengenu, tak bychom dneska čelili problému ještě mnohem závažnějšímu.

Chci jasně zdůraznit, že všechny tyhle kroky - a teď tady zbytečně se nebiji v prsa a neříkám, že vláda všechno zajistila, ale chci jasně říct a naprosto realisticky - že kdyby ten boj s aktuální krizí nebyl úspěšný, dneska ty dopady jsou násobně závažnější, a kdo to nevidí, tak se zříká realistického pohledu na věc. A chápu, že denní chleba opozice je ukazovat na chyby vlády, na to, že nezvládá konkrétní věci, ale v tomhle případě se střílíte tím nerealistickým pohledem sami do vlastních nohou. A místo toho, abyste v tomto případě jasně směřovali, i celou Českou republiku, ke zvládnutí následujících problémů, jenom ukazujete na to, že místo konstruktivního přístupu v téhle kritické době volíte jenom boj sami za sebe. Nepomůže to ničemu.

Nemám potřebu do detailu vysvětlovat všechny jednotlivé kroky vlády a všechna jednotlivá opatření. Když tady zaznívalo, jaký dopad to bude mít na konkrétní maminky samoživitelky, jaký konkrétní dopad to bude mít na rodiny s dětmi, tak od toho je tady konkrétní pomoc, která k nim doputuje v průběhu léta, jasná odpověď na to, čemu ti lidé čelí. A ujišťuji vás, že naše vláda si je dobře vědoma toho, co bude znamenat pro ně aktuální boj s energiemi a zároveň nástup dětí do školy. A kdybychom nebyli v denním kontaktu s jednotlivými rodiči, kdybychom nebyli v kontaktu s lidmi, kteří ve městech a obcích reálně žijí a reálně bojují se současnou těžkou situací, tak bychom tohle asi nevymýšleli. Takže ten útok míjí terč! Absolutně míjí terč! Kdybychom nevnímali jak povinnost zvládnout krizi, spojit se a koordinovat naše kroky s městy, obcemi a kraji a kdybychom zároveň nevnímali potřebu zachovat sounáležitost v rámci společnosti, tak bychom nepřicházeli s konkrétními návrhy.

Co jsem, abych vám doporučoval, jak se v roli opozice k tomu stavět? Jenom pokládám opravdu za nefér, pokládám za přestřelené, když tímto způsobem kritizujete vládu a zároveň pomíjíte kroky, které v souladu s koordinační rolí vlády dělá celá řada lidí v území od starostů přes hejtmany. Chci v tomto směru jenom požádat o realistický pohled na věc, o to, že jak Česká republika musíme současnou situaci zvládnout. A nemusíte vynášet do nebe jednotlivé kroky a zásluhy vlády, to po opozici nikdo nechce, ale prosím, buďte alespoň trochu realističtí, aspoň trochu pragmatičtí v tom, s čím přicházíme, aby následující měsíce se podařilo lépe zvládnout. A prosím, nechte na budoucnosti, aby zhodnotila, jestli současná vláda a všechny klíčové složky aktuální situaci a agresi Ruska na Ukrajině zvládly, nebo ne. A já jsem přesvědčen o tom, že v téhle prověrce času současná vláda, ale zároveň současná česká společnost, hejtmani, starostové obcí a měst, velmi dobře obstojí!

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana poslance Foldyny. Pane poslanče, máte slovo. Dvě minuty.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo. Až dojemně se staráte o ty lidi. Až dojemně, opravdu! Mluvíme o krizi, kterou jste sami vyvolali vašimi politickými rozhodnutími. Vy jste odmítli nasmlouvat si ceny pohonných hmot a energií, plynu a ropy s Ruskem. Proč na to nerezignovali Maďaři? Proč maďarský premiér se stará především o Maďary? Proč náš premiér se nestará o Čechy? Vy tady mluvíte o maminkách. No, počkejte, ty vám dají! Počkejte v září a na podzim! Vy tady dojemně mluvíte o nějakých žebračenkách, aby lidé chodili vás prosit, abyste jim přidali. Vy jste měli plošně řešit energetickou krizi, kterou jste sami politicky vyvolali! Vaše reakce je neadekvátní tomu, co se děje! Proč to neudělali Němci? Proč to neudělali Maďaři? Proč jste to udělali jenom vy? Já bych vám to řekl, ale to byste mi asi dali pokutu sto tisíc, že nejsem slušný. Děkuji. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: S faktickou poznámkou bude reagovat pan ministr Kupka.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Na rozdíl od svého předřečníka se okusím o klidnou, ale jasnou reakci. Prosím, vezměte vlak Českých drah, první, který jede do Maďarska, a jeďte se tam podívat, jak vypadají benzinové pumpy, co nám doporučujete a co tady ordinujete českým občanům, abyste zažil opravdu to, co se na tamních benzinových pumpách teď odehrává, jak se stojí fronty a jak tam policie dohlíží na to, aby se vůbec zvládla současná energetická krize. Ale to jste ve svém příspěvku tedy laskavě opomenul. Tak já bych vám radil, zachovejte alespoň trochu... (Opakované hlasité komentáře poslance Okamury.) Tady pan Okamura říká...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče Okamuro, prosím vás, abyste nerušil řečníka. Děkujeme.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Já jsem si dovolil jenom reagovat na předchozí příspěvek, který vy jste bohužel asi neslyšel, tak já jsem jenom chtěl doporučit pro reálné vidění situace a pro to, v jaké situaci se ocitáme my a okolní státy, abyste se tam také zajeli podívat. Prosím, berte to jenom jako nabídku, jako pozvání, a ujišťuji vás, že česká vláda se bude dál snažit o to, abychom nejenom v rámci zvládnutí ukrajinské krize, respektive krize, kterou vyvolalo Rusko na Ukrajině, ale i následných dopadů dokázali českou společnost opravdu z hlediska těch dopadů udržet dobře a zvládnout i všechny ty výzvy, o kterých je debata. A to pokládám za klíčové.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Žádná další faktická poznámka již není, proto poprosím pana ministra vnitra, který se přihlásil s přednostním právem, aby vystoupil v obecné rozpravě.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji vám, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, vážené poslankyně, vážení poslanci, já se pokusím být také velmi věcný na základě nahromaděných připomínek, které jsem si tady během vašich proslovů opatřil. Na začátek mi ale přece jenom dovolte jednu věc. Víte, ono je občas dobré tady být celou dobu, poslouchat celou dobu výroky všech opozičních poslanců, mnohokrát ze stejných stran, mnohokrát poslouchat to vzájemné protiřečení si, mnohokrát poslouchat ve slovech politiků z jedné politické strany absolutně opačná východiska, která mají vést vždycky k tomu samému závěru, a to je jednoznačná kritika vlády typu kolovrátku - vláda to nezvládla. K tomu vedou všechny závěry, mnohokrát jenom ze zcela obrácených logických pólů.

Zaslechli jsme tady věty - přece jsme nikdo nemohli být na takovou krizi připraveni. Takovou větu jsme trochu překvapivě dnes slyšeli z opozičních úst. Nemohli jsme přece mít na takovou krizi připraveny plány. No, pouze konstatuji, že jako ministr vnitra po osmi letech, kdy jste tady spoluvládli, jsem takové plány skutečně nenašel. To je jenom konstatování. Nebudu řešit, jestli jste je mohli, nebo nemohli mít připraveny. Konstatuji, že migrační plán pro krizi velkého rozsahu hovořil o 20 000 lidech měsíčně. Tedy naopak z toho by mělo ve větě B - a to se nestalo - vyplývat, že vláda samozřejmě musela na počátku přijít s plánem velmi rychlým, velmi rychlým konceptem toho, jak situaci řešit, a ten uvádět postupně v život. A to se také stalo. To, že tady vzniklo Národní asistenční centrum, krajská asistenční centra, to nebylo samo sebou, to nevznikne samo. To někdo musí nastavit, vymyslet, uvést v život. Ještě jednou děkuji všem občanům, přes starosty a hejtmany, že to zvládli v život také uvést.

Další poznámka, kterou bych chtěl říci hned na začátku. Víte, tady se říká: Vláda nemá systém, strategii, plán. A co jiného je lex Ukrajina II, který dneska předkládáme? Co jiného to je než výsledek strategického plánování? Co jiného to je než výsledek strategického uvažování nad celou krizí jako takovou? Přicházíme se sérií opatření, která mají právě strategicky problémy, které v souvislosti s migrační krizí do České republiky vznikly, řešit. To je přece strategický přístup.

Oceňuji některé poslance i z opozičních stran, že sami od začátku říkají: Ano, lex Ukrajina je krok správným směrem, někde s nějakou konkrétní výhradou. To je přirozené, to je normální, o tom se pojďme bavit, diskutujme o pozměňovacích návrzích a podobně. Ale je to strategický, a zdůrazňuji, strategický krok správným směrem. Objevuje se tady celá spousta ne úplně přesných výroků. Neřešená situace na Hlavním nádraží - říkejme fakta. Na Hlavním nádraží, kde bylo nějakých 600 lidí denně, teď máme nějakých 150 lidí denně, o které je postaráno. Uzavírá se humanitární městečko na Hlavním nádraží. Je vytvořeno jedno stanové město v Praze - Troji, kam jsou dopravováni lidé čekající na lustraci, druhé městečko v Malešicích, o které samozřejmě musíme také nějak pečovat, a tam putují lidé, kteří mají v podstatě statut bezdomovce v České republice. Neziskové organizace s nimi pracují dále právě tím principem, aby ti lidé pokud možno co nejrychleji Českou republiku opustili.

Byl jste někdo na Hlavním nádraží, byl jste se někdo podívat, co ti lidé dostávají dnes do ruky? Dostávají leták v maďarštině, který jim říká, že v České republice nemají nárok na žádnou sociální pomoc, na žádnou podporu, že se tady fakticky stávají bezdomovci. Na tom letáku je přesně vyčísleno, jakou podporu dostanou v Maďarsku, pokud se tam vrátí. To dostávají. Zároveň jsou instruováni v tom ohledu, kdy jedou vlaky do Maďarska, z jakých přepážek, z přepážky 12, 13. Tam jsou zástupci Ministerstva dopravy, kteří jim pomáhají kupovat lístky a pomáhají je na Hlavním nádraží odbavit. Jsou tam smíšené čtyřčlenné hlídky. Dvě z nich jsou policisté v civilu, policista, policistka, aby to bylo přívětivější, žádné uniformy. Pracují s nimi dva zástupci romského neziskového sektoru. Dělají terénní práci na Hlavním nádraží, poskytují informace, poskytují pomoc, poskytují veškeré informace, které ten člověk potřebuje k tomu, aby se zorientoval v prostředí, kam přišel.

Jak to, že jsme nic pro to neudělali? Co je náš hovor s ukrajinskou stranou, s ministrem vnitra? Co je práce ukrajinských pohraničníků, kteří už na hranici dávají lidem jedoucím do České republiky informace o tom, že Česká republika je kapacitně vyčerpaná, Praha úplně? Informují je o tom, že pokud mají dva pasy, i ten maďarský, nemají v České republice nárok ani na korunu. Od té chvíle klesly proudy mířící do České republiky.

Pokud tady někdo kritizuje malešické městečko, tak kde ty lidi máme nechat, kteří mají maďarský pas, jsou to v uvozovkách lidé, kteří tady mohou pobývat na tento pas zcela volně v rámci schengenského prostoru, ale stávají se bezdomovci, protože my jim nemůžeme nijak pomoci a žádnou sociální pomoc dát. Tak buď zůstanou spát na nádraží na podlaze, což nechceme, to tady bylo v minulých týdnech nazýváno vámi téměř humanitární katastrofou. Ano, my to tak vnímáme, matky s dětmi opravdu nemají být na nádraží na zemi. No, tak co se jako reakce na to udělá? Zřídí se nějaké místo, kde ti lidé mohou pobývat v teple, s jídlem a kde se s nimi pracuje tak, aby se pokud možno co nejrychleji vrátili do země původu. To je systém, který funguje, a od 31. 5. žádné humanitární městečko ani žádná rozsáhlá humanitární činnost na Hlavním nádraží není. Je tam vstupní dashboard, kde mimochodem pracují i zástupci sociálně-právní ochrany dětí, tedy dítěti v nouzi, které se tam může vyskytnout, je okamžitě poskytována nějaká pomoc. Neříkejme, že se ta situace neřeší.

Nepřesné informace máte i ohledně focení, které jste tady zmiňovali. Už nevím, kdo to byl, mluvilo vás hodně, focení příchozích do České republiky. Od samého počátku byli foceni všichni příchozí bez dokladů. Ještě jednou opakuji, od první minuty byli foceni všichni příchozí bez dokladů. Od 22. 3. byli foceni všichni starší 15 let. Od konce března byli foceni všichni, včetně dětí. Takže opět to byly nepřesné informace, které máte k dispozici. Toto je oficiální informace od cizinecké policie, můžete si ji ověřit. Prosím, uvádějme zde přesná fakta. To je jenom konkrétní reakce na to, co se tady objevilo. Samozřejmě ti, kteří neměli doklady, byli řešeni přes Europol, byly jim snímány otisky prstů, další biometrické údaje, byli ztotožňováni v systémech Europolu a byli ztotožňováni v systémech ukrajinské protistrany, která byla kontaktována.

Potom tady stále slyšíme větu: Vy nemáte přehled, kde uprchlíci jsou. No a já se ptám, jestli nějaká země v téhle uprchlické krizi může takovou stoprocentní představu mít? Pokud máme nějakých 75 až 80 % lidí tam, kde mají být podle průzkumu a pilotního projektu, tak jsou to data, z kterých budeme moci po zpřesnění u školního zápisu, případně u nějaké další povinnosti, která bude vázána na výplatu některé z dávek, data můžeme zpřesnit, dostaneme se na 85 % této znalosti a dál už se nedostaneme. To je to maximum, co uděláme.

Já jsem si dneska četl údaje z Německa. Víte, kolik Němci, které dostáváme za vzor, jakou mají představu o přesném ubytování svých občanů uprchlíků na svém území? Němci, které si dáváme za vzor? Kolem 50 %. Nemají více. To znamená, že pokud my se pohybujeme někde okolo 80 nebo 75 %, abych nepřeháněl, tak jsme naopak mezi těmi nejlepšími zeměmi ohledně přehledu toho, kde lidi máme.

Ale já chápu pana hejtmana, a má pravdu. Potřebují zpřesněné údaje, potřebují nová data, potřebují to i starostové. A to je to, proč na tom zpřesnění teď také pracujeme, to je také to, proč zítra jedu kromě jiného na jednání s paní eurokomisařkou, jestli evropský registrační systém, který nám prokáže duplicity, bude zprovozněn opravdu 1. 6., jak nám Evropa dlouhodobě slibuje. Protože pokud tam objevíme duplicity, člověka, který je registrován v Německu i v Čechách, v tu chvíli dochází k místnímu šetření na obou stranách hranice a v tu chvíli, pokud je zjištěno, že ten člověk není tam ani tam, tak mu může dokonce zaniknout i nárok na dočasnou ochranu, k čemuž mimochodem nám dnes schválený lex Ukrajina také výrazně pomůže. Pokud ten člověk bude dohledán na jedné straně a na druhé straně, může být řešen i tím způsobem, že je podezřelý z nějakého podvodného jednání. To je další věc, která nám přece výrazně umožní ty údaje zpřesnit, protože budeme v rámci evropského systému prokazovat duplicity a reálně místním šetřením zjišťovat, kde se ti lidé, u kterých se duplicita prokáže, nacházejí.

Naše jednání s maďarskou stranou o rychlé a dobré a kvalitní lustraci - začalo to fungovat. Trochu bych zpochybnil to rychlé, ale oproti těm původním procesům, kdy nám Maďaři ze sto lidí příchozích sem řekli, že duplicita je v jednotkách případů, tak dnešní číslo je takové, že z padesáti lidí, kteří prošli maďarskou lustrací, máme dvanáct, kteří dvojí občanství mají. To už je relativně slušný záchyt a ukazuje se, že tento způsob, který jsme nastavili s maďarským ministrem vnitra a pan policejní prezident se svým protějškem, začíná fungovat.

A stále jenom poslouchat věty o tom, že nám chybí ta přesná představa. Ti lidé žijí v České republice, uprostřed schengenského prostoru, a pokud nesplnili svoji povinnost odhlásit se ze systému, odcestovali mimo Českou republiku, ať už zpátky na Ukrajinu, nebo do jiné země EU, tak prostě možnost reálného zjištění tady v téhle chvíli neexistovala. Děláme všechno pro to, abychom data zpřesnili, děláme všechno pro to, abychom je měli k dispozici právě ve chvíli, kdy dochází k zápisům do škol, což je ten první zásadní okamžik, který právě pro lokální autority, ať už starosty nebo hejtmany, je absolutně nutný pro to, aby mohli nastavit jednotlivé systémy. Neříkejte už tady, prosím, že to není žádné strategické plánování ani rozhodování.

Od začátku ti lidé registrováni byli. Na Kacpech byli registrováni, jejich jméno, byli ztotožňováni. Pokud neměli doklady, neměli řádné doklady, my víme, kdo je na území České republiky. Jediný problém, který nám tady vznikl, je ten, že mnozí ti lidé se samozřejmě přesouvali a nesplnili si svojí povinnost toto nahlásit, anebo Českou republiku opustili. A my všemi metodami, které máme k dispozici, se k tomuto zpřesňování dostáváme. Systém HUMPO a CIS je spojen od 13. 5. I proto jsme potřebovali nouzový stav, abychom tam ještě mohli dát i data ze systému MPSV, který jinak funguje zvlášť.

Děkuji panu hejtmanovi, jehož vystoupení si cením, protože ohodnotil i některé prvky pozitivně, a to je například vznikající dashboard, který nahradí všechny požadované systémy toho, jestli přijde milion uprchlíků nebo přijde 500 000 uprchlíků, protože ten nám vytváří jednotlivé lokální modely a bude nás informovat do velké míry podrobnosti o počtu uprchlíků v jednotlivých částech České republiky do rozlišení na jednotlivé obce.

Samozřejmě, data se sbírají, data se v téhle chvíli precizují, ale představa, že mohla být od začátku bezchybně, anebo s nějakou chybovostí v jednotkách procent v systému, je opravdu zcela iluzorní, a pokud se tady oháníte jinými zeměmi v různých výších dávek, tak si to zjistěte. Zjistěte si, kolik ty jiné země mají povědomost o tom, kde přesně se uprchlíci z jednotlivých zemí nacházejí. Česká republika v tom rozhodně není horší, ba si myslím, že je v první třetině v rámci přehledu toho, kdo kde se v České republice nachází a kdo je na jejím území, protože jsme to od začátku kontrolovali a registrovali.

Další věc, která se tady objevila - za poznámky promiňte, já se tady musím dívat: proč vytváříme humanitární městečko - na to už jsem snad dostatečně odpověděl, abychom reagovali od pana kolegy Kotena na nějakou výzvu prezidenta Zelenského, že bude těm lidem brát občanství a podobně - my přece neřešíme ukrajinské záležitosti. Já se nebudu zabývat tím, jestli prezident Zelenskyj na základě nějakých jejich vnitřních pravidel někomu vezme nebo nevezme občanství. Přistupuji k problému podle evropské legislativy, kterou jsme implementovali. To je lex Ukrajina, který jasně definuje, kdo má nárok na dočasnou ochranu v České republice. My neposkytujeme dočasnou ochranu nikomu, kdo na ni nárok nemá. Poskytujeme ji ovšem všem, kteří na ni nárok mají. A my nelustrujeme v této chvíli, zda se jedná o člověka, který nějakým způsobem utekl nebo neutekl branné povinnosti ve své zemi původu. To nám opravdu nepřísluší, byť mě k tomu od začátku vyzýváte. Na druhou stranu opět opakuji fakta: 70 % příchozích jsou ženy, takže evidentně se ukazuje, že ten ženský element je tady dominantní, a z celkového počtu příchozích je to nějakých 40 až 45 % dětí. To jsou ti příchozí, kteří tady jsou, a na tom poměru se nic zásadního od počátku krize do dnešních dnů nezměnilo. Ano, můžete mně říkat, že v jednotkách procent muži narostli, to je pravda, ale v zásadě procentuální model, ve velkých číslech 70 % a nějakých 40, 45 % dětí, odpovídá tomu stavu v podstatě stále, ale stále stejně.

Já si opravdu nemyslím, že vláda zareagovala pozdě. Já vím, že to musíte říkat, musíte o tom mluvit, ale my reagujeme přece na vývoj, který tady v České republice je, reagujeme na to, že je potřeba humanitární dávku změnit, zpřísnit, že je potřeba zpřísnit registrace, a přicházíme se souhrnnou novelizací zákona. Nebudeme sem chodit do Poslanecké sněmovny co čtrnáct dnů s nějakým novým zákonem, vždycky shromáždíme soubor z jednotlivých ministerstev, napříč jednotlivými gescemi, a přijdeme s balíčkem, který tady představíme. Budeme tam postupovat dále, určitě přijde další lex Ukrajina, určitě jsou tady další výzvy, ale není to tak, že bychom přicházeli s něčím pozdě. To je prostě trochu poznámka, která i v té časovosti, která uplynula, v čase, který uplynul od 24. 2., i trochu legrační.

Potom se tady ukazují poznámky - modulární jednotky. Tady zcela konkrétní odpověď pro paní místopředsedkyni. Čekáme na potvrzení dánské strany, zda nám poskytne 500 kusů modulárních jednotek. Dánové nám to přislíbili. Dokud nám Dánové neodpoví, a my tu odpověď očekáváme v nejbližších dnech, nebudeme objednávat a kupovat žádné další a vynakládat tak peníze ze státního rozpočtu, když můžeme dostat 500 takových ve vysoké kvalitě od Dánů, jak nám oni také přislíbili. Jinak pro paní místopředsedkyni - MPO už shromáždilo seznam výrobců těchto modulárních jednotek, to všechno máme připraveno, máme případně připraven přímý nákup některých pro ty zbylé i výběrové řízení na jejich nákup, abychom nebyli označováni, že nějakým způsobem zneužíváme nouzového stavu. Ale věta B: My je teď v téhle chvíli akutně pro žádnou potřebu ani nepotřebujeme. V téhle chvíli máme dvě stanová městečka. Můžete se bavit o tom, jestli by byly lepší modulární jednotky nebo nebyly, ty stany jsou ovšem velmi kvalitní, nejsou to nějaké stany, do kterých by zatékalo, nebo tam byla zima, a myslím si, že v současné době jsou dostačující. Ty modulární jednotky se nám můžou hodit třeba v měsíci září, když bude v nějakých regionech potřeba doplnit nějakým improvizovaným způsobem kapacitu třeba školek a podobně. Mimochodem, takové montované školky už se tady objevovaly dávno před válkou i pro potřeby českých dětí v regionech, kde to prostě byla potřeba, a do té doby my to budeme mít připraveno. Tak já nevím, kam se ženeme. Čekáme na dánskou reakci, až je budeme potřebovat, budeme je mít. Výrobci jsou shromážděni, poptáme, případně přímo nakoupíme, modulární buňky budou k dispozici, vytváříme problém jinde, než je.

Ostatní státy EU a srovnání dávky - tady paní místopředsedkyni udělám radost. Příští týden o tomto budou jednat ministři vnitra EU v Lucemburku. Je to jeden z bodů jednání, abychom se podívali na nějaké srovnání hladiny sociálních dávek v jednotlivých zemích. My se stále srovnáváme s Polskem a Maďarskem. Ano, tam jsme výše. Pokud ovšem srovnáme Rakousko a Německo, tam výše nejsme. Pokud srovnáme státy ještě na západ od Německa, jsme někde v té dobré polovině. Takže to není tak, že bychom byli magnetem, jak jsme tady několikrát slyšeli, jenom kvůli výši té dávky jako takové. A poté, co zpřísníme její vydávání, až dneska schválíme lex Ukrajina, tak určitě eliminujeme i proudy lidí, kteří by sem přicházeli pouze za tím, že chtějí získat nějakou ekonomickou výhodu.

Dočasná ochrana - také se ptala paní místopředsedkyně - a její evidence v rámci EU: budu mít blízkou informaci zítra. Moc doufám, že to bude velmi brzy.

Potom ještě jedna konkrétní informace, kterou jsem si tady zjišťoval a budu citovat odpověď od lidí, kteří to vytvářeli: první humanitární dávka vyplácena zpravidla bezprostředně po udělení dočasné ochrany, druhá a další dávky jsou již podmíněny faktickým pobytem na území ČR. Důvodem je časový odstup od udělení dočasné ochrany a zvýšená mobilita osob po Evropské unii nebo zpátky na Ukrajinu. Chceme tak zamezit vyplácení dávek osobám, které se v České republice nezdržují. Výzva k ověření fakticity pobytu je zasílána přes aplikaci, nedochází k posílání nějakých tisíců a tisíců papírových dopisů.

Zároveň bych chtěl upozornit na jednu věc, která v diskusi také nebyla dána také úplně přesně. Nebudeme tu humanitární dávku v penězích dávat těm, kteří ve státních institucích dostávají kontrolovaně jídlo, hygienické zázemí, to znamená veškeré zaopatření - v tom státem garantovaném ubytování, to je potřeba si ještě říci. A tady bylo poukazováno: potom ti lidé nebudou mít kapesné ani na hračky a podobně. Jsou to státní zařízení, kde k takovým věcem, jako je další vybavení, určitě mají velmi dobrý přístup.

Tady na tom jsem snad odpověděl, CIS - HUMPO jsem odpověděl.

Dočasná ochrana 360 000 lidí - je to pravda? A já to tady zkusím vysvětlit vám všem. Doufám, že budu mít větší pochopení než u paní místopředsedkyně, která stále mé vysvětlení nebyla ochotna zavnímat. Takže ještě jednou. My jsme samozřejmě měli nějaké odhady o přítomnosti a odchodech lidí, které vycházely z hraničních zemí, to znamená od Frontexu. Ano, tam byl výpočet, pracovní výpočet, že Českou republiku skutečně mohlo opustit 100 až 140 tisíc lidí. To byl pracovní model Frontexu, jediné číslo, které jsem v té době měl k dispozici. Protože se nám to nezdálo, a právě z interakce s hejtmany jsme měli pocit a informace, že těch lidí tady objektivně bude více, zadali jsme, jak dohodl pan hejtman Vondrák s panem generálním ředitelem Vlčkem, šetření v určitých ORP, kde jsme došli k tomu, že 75 až 80 % je na území České republiky. Z toho vyšlo aktualizované číslo - ne z leknutí, ale na základě nějakého průzkumu - že by na území České republiky se mělo podle sofistikovaných odhadů nacházet okolo 300 000 lidí. To není nějaká změna, že jsem se vyspal, to je nějaký postup v tom, jak se dostáváme k tomu, co po nás chcete, k datům, se kterými pracujeme. A my vám tady oznamujeme, jak se k těm datům dostáváme, jaký je v tom progres, a tato data se odrážejí do celého pružného strategického systému, který řídí strategická skupina pod Ústředním krizovým štábem, která má zpracovaný rozsáhlý dokument, rozsáhlé IT nástroje a prezentace, které teď dopracovává, nabízí. Každý z těch pracovních týmů má jasný termín, má jasně dané úkoly a my vám to rádi představíme, ale je nefér poznámka, že jsem dneska něco nepředstavil na bezpečnostním výboru. Já jsem vám to přislíbil představit, až to bude zařazeno na bezpečnostní výbor. Ministr vnitra neurčuje program bezpečnostního výboru - nezlobte se na mě, neurčuje. Pokud příští týden toto bude zařazeno na program bezpečnostního výboru, jsem připraven vám tyto informace ve velké míře v detailu sdělit.

Potom tady mám informaci o tom, že stát platí něco ukrajinským pojištěncům. Stát neplatí nic pojištěncům, prosím pěkně, stát platí zdravotním pojišťovnám. Ty peníze nikde nezmizí, ty peníze zůstávají zdravotním pojišťovnám, které potom platí zdravotní péči v České republice. Stát těm pojištěncům jako takovým do ruky a do kapsy nic nedává a ty peníze nikde v tom systému nezmizí.

Byly tady dotazy na to, kolik procent lidí pracuje na dohodu, kolik pracuje v rámci těch 65 000 lidí na trvalý pracovní poměr. Ta čísla ještě přesně pro vás zjistím, je to požadavek náš na MPSV, ale i kdyby ti lidé pracovali na dohodu, tak to lze v mnoha případech přece pochopit. Ti lidé nevědí, jestli tady v září budou. A to není jenom tak, že by zlí čeští zaměstnavatelé je nutili do toho, aby šli na dohodu. Ti lidé mnohokrát tu dohodu sami aktivně chtějí.

A potom ten údaj, který tady stále chcete: kolik lidí nastoupí do škol, kolik lidí tady bude v systému - nevíme. My fakt nevíme, kolik lidí tady bude v září, a nebudeme to vědět ani v srpnu, protože pokud by ten konflikt někam směřoval, mnoho lidí se může vrátit, a mezi samotnými uprchlíky ještě teď nemají sami jasno, zda v České republice zůstanou, nebo nezůstanou a na jakou dobu. Samozřejmě tato dotazování děláme. Ano, chceme využít zápisů do škol, plánujeme to organizačně, ke sběru dalších nutných dat, dotazů, dokdy tady ti lidé chtějí být, jak dlouho tady chtějí být, jak jsou zaměstnáni, v jakém poměru. A tohle všechno je v rámci strategického plánování toho, co máme pod kontrolou, od začátku to plánujeme. Ve strategické skupině jsou zástupci všech relevantních ministerstev, schází se každý týden a na rozdíl od předchozí vlády jsme nevybočili z krizového řízení. Nevytvořili jsme žádné duplicity systému, nevytvořili jsme žádné rady, které by nebyly nikam zařazeny, ale všechno řídí Ústřední krizový štáb, který zřizuje svá pracovní tělesa, a ta pracovní tělesa zřizují případně nějaké externí skupiny.

Víte, já tady sleduji veletrh nápadů a je to dobře, to je úkol opozice, jenom je mi trochu líto, že ve chvíli, když jste tady každý týden losovali nějaká covidová opatření, veletrh nápadů od vás nepřicházel. Tehdy jste je neměli, tehdy jste tady poslušně poslouchali a přihlíželi tomu, že ten plán reálně nebyl a že se tady poměrně dost zmatkovalo.

A na pana kolegu Okamuru, který tady nějak hodnotil můj dům: ano, mám dům, rozhodně ne tak velký jako vy, s pár místnostmi, a od začátku ukrajinské krize tam dva Ukrajince ubytovávám. Děkuju za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo několik faktických poznámek.

Nicméně si dovolím ještě přečíst omluvy. Mezi sedmou hodinou a půlnocí se z důvodu nemoci omlouvá pan kolega poslanec Feranec a od půl osmé do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Svoboda.

Ještě připomenu, že hlasuji s náhradní kartou číslo 26.

Nyní tedy k faktickým poznámkám. První s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Brázdil, připraví se pan poslanec Kobza. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Pane ministře Rakušane, vím, že to nemáte lehké, je to složitá doba. Ale prosím, mluvíte o tom, že máte všechno pod kontrolou, že máte strategické plánování a všechno máte pod kontrolou, a přitom některým Ukrajincům říkáte: Už jsme vyčerpaní, a pak údajně máme i špatné informace.

Kolegyně a kolegové, málokdo z vás to četl, ale v té strategii na straně 26 a 27 je uvedeno, že naše republika, lékaři, zdravotnictví, se fláká a na číslech se tady přímo dokumentuje, že praktičtí lékaři jsou vytíženi jenom ze 41 %, jejich vytíženost, jejich poptávka, je jenom 41 %, dokonce pediatři mají jenom 83. Ti nemají kam skočit, jsou vyčerpaní, jsou staří, nestíhají vlastní děcka, a vy píšete, že je to jenom 83 %. Dokonce stomatologové prý jedou jenom na 49 %! Je problém dnes najít stomatologa a my tady říkáme - ne my, já vůbec ne, ne vy, ale někdo to připravil, já vám to nedávám za vinu, on vám to někdo připravil, já vím, že máte z rodiny i lékaře, v minulém volebním období jsme se bavili o záchranařině, já vím, že jste to neudělal vy, ale někdo vám to připravil - dokonce mluví o tom, že gynekologové jedou jenom na 52 %. No tak ale potom jestli takovéto informace - dostali jsme je všichni na stůl - jestli toto jsou validní informace, ze kterých vycházíme, tak se nezlobte, že občas řekneme: No, není to úplně ideální. Promiňte, snad jsem nebyl příliš ostrý. Jen jsem chtěl říct, že tam je chyba, ta chyba je zásadní. Já nevím, kdo to zpracovával, protože to neodpovídá. To by naše zdravotnictví vypadalo, že fakt tady nemají do čeho lékaři a zdravotnictví hrábnout. Ono je to úplně jinak.

Proto ten můj pozměňující návrh, ale to už jsem říkal. Třeba to podpoříte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkný podvečer. Budeme pokračovat v sérii faktických poznámek. Nyní vystoupí pan poslanec Jiří Kobza, pak pan poslanec Aleš Juchelka a další. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, já jsem poslouchal velmi pečlivě váš projev a dovolil bych si vrátit se k němu, protože zřejmě při všech těch starostech o uprchlíky se k vám nějak nedostala informace, že v naší zemi je 20 000 registrovaných bezdomovců, přičemž skutečnost je daleko tristnější. A mě by moc zajímalo, když máte takovou péči o maďarské státní příslušníky, co děláte pro naše vlastní bezdomovce, jakým způsobem se staráte o ně, aby byli v teple, zaopatřeni jídlem, dostali dávky, stejně jako se staráte o ty maďarské.

Já jsem ve svém předchozím projevu tady položil několik jednoduchých otázek týkajících se toho tábora kočovníků, který jste vytvořili v Malešicích. Já si dovolím je zopakovat. Pane ministře? Měl byste chvilinku na mě, prosím? Děkuji. Já jsem se zajímal o to, jakým způsobem, protože, jak už jsem říkal, jsem obyvatel Malešic, jakým způsobem bude zabezpečen pořádek v tom táboře a v okolí, bezpečnost, hygiena, sanitace, co to všechno bude stát, a samozřejmě, z jakého rozpočtu se to všechno zaplatí. A to, co bude zajímat všechny obyvatele Malešic, jak dlouho tam ten tábor hodláte provozovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Aleš Juchelka, po něm pan poslanec Pavel Žáček. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Já děkuji moc, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, budu jenom velmi stručný, protože jsem také bedlivě poslouchal projev pana ministra Rakušana. Takže za prvé - modulární domky, pokud máte samozřejmě nějakým způsobem dány dohromady ty, kteří ty modulární domky vyrábějí a jsou z Dánska, tak jenom chci upozornit, že jste slíbili, že budete mít nouzový stav do konce června a že po červnu už nebudete moci bez výběrového řízení ty modulární domky nakupovat, že se ta lhůta díky výběrovým řízením mnohem prodlouží.

Potom co se týká humanitárního příspěvku, který samozřejmě je vyplácen, nebo nějaká jiná jeho podoba v jiných státech Evropské unie, tak naopak bych vás poprosil, abyste nám ty informace dal, protože vy jako ministr určitě máte informace i z jednání ministrů vnitra Evropské unie o tom, jakým způsobem ten systém tam probíhá, takže vás moc o to prosím, abych to třeba nemusel nějak složitě zjišťovat, protože vy ty informace určitě máte, a pokud jste nám byli schopni dát toto manažerské shrnutí do 6. 5., a žádný jiný materiál k dispozici nemám, tak určitě můžete dát na stůl i nějakou srovnávací tabulku jednotlivých pomocí zemí v Evropské unii.

Co týče 200 nebo 300 tisíc uprchlíků, jak jste říkal, tak 200 000 je vaše číslo, je to před čtrnácti dny, které zaznělo v Otázkách Václava Moravce. Pokud jich je teď tady 300 000 a máme nějakých 360 000 právě v registraci, a ten zbytek se vrátil zpátky, což je vlastně těch 20 %, která skrze ta ORP - tady máme ten rozdíl, tak tomu rozumím, to chápu. A pořád samozřejmě říkám, tak jako kolegové, že nám chybí ten strategický plán, protože se blíží prázdniny a po prázdninách už budou muset někteří začít chodit do školek, do škol, budou muset být nějakým způsobem přijímáni, kde nás samozřejmě zajímá strategický plán z hlediska sociálu, zdravotnictví i školství. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji i za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Pavel Žáček. Prosím.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji ještě jednou za slovo. Jenom chci potvrdit slova pana ministra, že jsme se domluvili, protože dneska jsme z časových důvodů nebyli schopni naplnit ten příslib nebo to dojednání, které jsme udělali na policejním prezidiu při posledním jednání výboru pro bezpečnost, tak jsme se dohodli, že projednávání strategie vlády v této oblasti proběhne příští řádný výbor, který by měl být 9. června. Pan ministr nebyl na konci našeho výboru. Já už jsem podepsal usnesení, na kterém, jak jsme všichni odhlasovali, je tento bod zařazen. Budeme mu věnovat ty dvě, tři, čtyři hodiny, jak jsme o tom dneska diskutovali na výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Žádnou další faktickou poznámku neeviduji, budeme tedy pokračovat v obecné rozpravě v rámci řádných přihlášek. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Jaroslav Bašta a připraví se paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Bašta: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych obrátit vaši pozornost na to, o čem vypovídají publikované statistiky. Jak vyplynulo z vyjádření pana ministra vnitra, nevíme, kolik ukrajinských uprchlíků se u nás nachází. Na druhé straně, ve všech úřadech, které zacházejí s penězi, existují přesné statistiky. Zatím svá data zveřejnily jen zdravotní pojišťovny. Všeobecná zdravotní pojišťovna zaregistrovala 333 000 běženců, menší zdravotní pojišťovny dalších 38 000, takže celkově 370 000. Ovšem o dočasnou ochranu požádalo podle vyjádření pana ministra zhruba 350 000 a na našem území se momentálně nachází asi 300 000 ukrajinských běženců.

Asi nebudu daleko od pravdy, když na základě těchto čísel odhadnu, že 20 % běženců provozuje zdravotní a zřejmě i sociální turistiku. Nepovažuji to za dobrou zprávu hned z několika důvodů. Lidé, kteří se takto chovají, poškozují pověst těch, kdo naši pomoc opravdu potřebují. Zneužívání sociálního státu je návyková záležitost, takže pravděpodobnost, že i po válce u nás zůstanou tito v uvozovkách turisté, a ne uprchlíci, je poměrně vysoká. A konečně od vlády očekávám, že se i k ukrajinským válečným uprchlíkům bude chovat jako ke svým občanům, tedy každou sociální dávku bude pečlivě a adresně evidovat a vezme také v úvahu jejich sociální poměry. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Jako další vystoupí paní poslankyně Marie Pošarová, připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, již pár dní po vypuknutí uprchlické vlny v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině jsem interpelovala ministra vnitra Víta Rakušana v souvislosti s některými systémovými chybami a nejasnostmi v systému přijímání a pomoci těmto uprchlíkům. Bylo to shodou okolností v době, kdy se zde projednával takzvaný lex Ukrajina I, do kterého vláda a vládní koalice přes naše upozornění a podněty nezapracovala podstatné připomínky, které měly za cíl proces přijímání uprchlíků zpřehlednit a proces vyplácení dávek učinit transparentním, spravedlivým a odolným proti jeho zneužívání. Nehledě na to, že tyto dávky byly nastaveny příliš vysoko i v kontextu sousedních středoevropských států a staly se impulzem pro sociální dávkovou turistiku. Tehdy jsem se ministra Rakušana tázala mimo jiné na toto: Jak konkrétně probíhá registrace ukrajinských uprchlíků v souvislosti s udělováním statusu dočasné ochrany? Dostávají tito uprchlíci určité oficiální české osobní identifikační doklady, jako je tomu mimochodem například v Polsku, kdy se jim přidělují náhradní rodná čísla, což proces identifikace, registrace a výplaty dávek velmi zkvalitňuje? Na základě jakých původních osobních dokladů je registrace prováděna? Jak probíhá v případě, když uprchlík, žadatel o registraci žádné osobní doklady nemá? Probíhá, a jak, ověřování údajů, které o sobě sdělují uprchlíci, kteří osobní doklady při žádosti o registraci nemají? Probíhá, a jak, ověřování pravosti předložených dokladů, například ověření toho, zda tyto doklady skutečně patří tomu, kdo je předkládá? Lze vyloučit situaci, že nemůže dojít k vydání více dokladů o registraci jedné osobě? Na základě jakých dokladů a jakých údajů je vyplácena uprchlíkům takzvaná humanitární dávka administrovaná Úřadem práce České republiky, respektive jeho územními pracovišti?

Mimochodem, též jsme opakovaně upozorňovali na to, že navalení této agendy přetíženým a špatně placeným zaměstnancům úřadů práce není dobrým řešením. Vláda to ignorovala a naše obavy se v plné míře potvrdily.

Moje další dotazy na ministra Rakušana byly tyto: Můžete konstatovat, že systém registrací a této sociální pomoci, mám na mysli onu humanitární dávku, je důsledně zabezpečen proti možným podvodům a proti jeho zneužití? A to zdaleka nejen ze strany uprchlíků, ale například ze strany skupin a jednotlivců, které by je zneužívaly k vlastnímu obohacení.

Proč o tom mluvím? Protože tyto dotazy nebyly samoúčelné. Vycházely z podnětů, které jsem měla z terénu z mého volebního kraje, z prostředí cizinecké policie, krajského úřadu, místních samospráv, z úřadu práce a tak dále. A chtěla jsem upozornit na velká rizika chybného nastavení legislativní úpravy registrace uprchlíků, nebo spíše neregistrace, protože zde byla nastavena nesmírně benevolentní 30denní lhůta pro přihlášení, což rezultovalo v neúnosnou situaci, kdy vláda a ministr vnitra nevěděli, kolik válečných uprchlíků se zde momentálně nachází, a hovořili o intervalu 200 až 350 tisíc, což je něco neuvěřitelného. Vláda tyto důvodné obavy a připomínky v podstatě ignorovala a nyní po třech měsících některé z nich do zákona zapracovává a tváří se přitom, jako kdyby objevili Ameriku. Zkrácení lhůty na oznámení přihlášení se k pobytu, zpřísnění vyplácení humanitárních dávek až po jejich úplné odebrání těm uprchlíkům, kterým stát platí ubytování a stravování - to všechno byly podněty a návrhy SPD hned na začátku krize. Je dobré, že si některé z nich vláda po čtvrt roce osvojila, ale je jejím nehorázným selháním, že je nezakomponovala do legislativy ihned na počátku uprchlické krize a způsobila tím českému rozpočtu a českým občanům minimálně mimořádně vysoké finanční škody, nemluvě o dalších negativních dopadech, nezvládnutí uprchlické vlny ze strany vlády v čele s Ministerstvem vnitra. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní s přednostním právem je přihlášen pan ministr Válek. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já jsem si tentokrát vzal iPad, písemné poznámky, a vaším prostřednictvím děkuji panu poslanci Brázdilovi, že mně půjčil svůj podnět k pozměňovacímu návrhu.

Dámy a pánové, já bych si dovolil - pokud se mi podaří načíst můj obličej (Ministr manipuluje s iPadem.), což se povedlo - říct, co je to vlastně státní pojištěnec. Bavíme se o zákoně č. 592/1992 Sb., kdy je definován státní pojištěnec jako důchodce - to znamená, každý důchodce je státní pojištěnec. Je potřeba si uvědomit jednu věc. Na rozdíl od drtivé většiny zemí na světě nemáme spořicí účty. To znamená, my si vlastně neděláme to, co se dělá v řadě pojištění, že si část pojištění ukládáme na účet a pak ho čerpáme, ale to, co se v tom roce vybere, to se v tom roce utratí. To znamená, za všechny seniory, za všechny důchodce platí pojištění stát, za všechny neopatřené děti platí pojištění stát. Státní pojištěnec je něco, co je zcela unikátní a nezná to většina pojišťovacích systémů na světě, možná žádný pojišťovací systém. Je to unikátní řešení v České republice. Osoby, které dostávají - příjemci dávek v mateřství jsou státní pojištěnci, osoby pečující o osoby ve stupni závislostí, příjemci dávek v nutné nouzi, osoby v evidenci na úřadech práce a tak dále - to jsou státní pojištěnci a v tomto zákoně z roku 1992 je také definováno, že jsou "příjemci doživotní penze nebo starobního důchodu na dobu určitou, přesně stanovenou výší důchodu" - státní pojištěnci - a pozor, "jsou to cizinci s povolením k pobytu při poskytnutí dočasné ochrany" - bavíme se o zákonu z roku 1992, dvacet let starém zákonu - "pokud nemají příjmy ze závislé nebo samostatně výdělečně činné" - pokud nemají příjmy - a potom "žadatelé o udělení mezinárodní ochrany společně s dětmi anebo ti, kteří mají vízum strpění". Je potřeba si uvědomit, že to reflektovalo válku v Jugoslávii, občanskou válku v Jugoslávii, a v tomto zákoně není uvedeno, po jak dlouhou dobu jsou ti občané, kteří využívají vízum strpění, což jsou dneska uprchlíci z Ukrajiny - většinou maminky s dětmi, které prchají před válkou - po jak dlouhou dobu jsou státní pojištěnci. A my teď pomocí lex Ukrajina definujeme tu dobu, po kterou jsou státní pojištěnci.

Teď se vraťme k tomu, kdy vlastně ta válka začínala. Začínala koncem února, to znamená, první uprchlíci se objevili v pozdních dnech února, a oni přicházeli do České republiky s tím, a do celé Evropy, s tím, že bylo jasně definováno, že vlastně jsou nějakou variantou státního pojištěnce. V České republice máme tuto variantu státního pojištěnce, v každé zemi je to trošku jinak, protože zdravotnictví není společnou politikou Evropské unie, což já považuji za ne úplně šťastné, a ukázaly to nákupy vakcín. To, že se nákupy vakcín nakupovaly společně, bylo nesmírnou výhodou pro země, jako je Česká republika, a my jsme na tom vydělali, velmi jsme na tom vydělali. Je potřeba říct, že to je dobře.

Tak tito občané sem prchali, ty maminky s dětmi sem prchaly s tím, že vlastně žijí zatím v pocitu, že ti státní pojištěnci, že tedy ošetření pro ně je garantováno státem v podstatě do března. My teď omezujeme tuto garanci na nějaký čas a bavíme se o 180 dnech. A já jsem připraven diskutovat o případném zkrácení, o tom se můžeme bavit, ale musíme dát pozor na jednu věc v případě zkrácení. Nesmí se stát, aby některý z nich měl to zkrácení takové, aby se stalo, že v posledních dvou, třech, čtyřech týdnech - a prchali koncem února, to znamená březen, duben, květen, tři měsíce, 90, víc než 90 dnů - aby se stalo, že některý z nich čerpá v posledních týdnech péči, teď tím, že přijmeme zkrácení, pokud to posune Senát, vyjde to jako platné, tak najednou by se stal jenom 90 dnů čerpajícím to pojištění a zdravotnická zařízení, která by se o něho starala, ona se o něho starají, v minulém týdnu, v předminulém týdnu, by najednou tu péči, kterou poskytla, neměla hrazenou ze státního pojištění. To není možné. O kom se bavíme: my se nebavíme o dětech, protože děti budou státní pojištěnci, ať se děje, co se děje, my se nebavíme o seniorech, o důchodcích, pokud takoví jsou, nebavíme se o invalidech, nebavíme se o těch, co se starají o děti mladší dvou let. Jak jsem četl, to jsou státní pojištěnci tak jako tak podle české legislativy. Nebavíme se o těch, co se starají o dvě děti, které jsou mladší 15 let; pokud se starají o jedno dítě starší dvou let, už do té kategorie nepatří.

To znamená, jsem připravený diskutovat o zkrácení, o nějakém rozumném zkrácení. Upozornil bych, že 180 dnů je jakýsi standard v Evropě, který teď řada zemí přijala, ale rozumím tomu, že je dobře, aby měli možnost co nejdříve nastoupit do práce. Já bych velmi nerad, aby se stalo jakýmkoliv způsobem, že kterýkoliv z těch ukrajinských uprchlíků se dostane do svízelné situace a nebude mu poskytnuta zdravotní péče. A já chápu, a chápu velmi intenzivně, námitky různých neziskových organizací a jejich obavy, a to bych chtěl rozptýlit. Tak za první, ať se jedná o kohokoliv, ať je státní pojištěnec, není státní pojištěnec, akutní péči - a ta je u nás definovaná velmi, velmi, velmi široce - dostane každý, kdo pobývá na území České republiky. Náš zdravotní systém je velmi, velmi sociální. Ne socialistický, sociální. Opravdu myslí na každého, kdo potřebuje akutní péči, a akutní péče je definována široce. Za druhé, můžete mně namítnout - já jsem čekal, že v diskusi tato námitka padne: a co když sem přijde zraněný voják, který bude v nemocnici ležet, řekněme, že zkrátíme dobu na 120 dnů nebo na 150 dnů, bude v nemocnici ležet 150 dnů, nemůže pochopitelně žádat na úřadu práce, to znamená, 151. den si bude za zdravotní péči platit? Ne, nebude, tyto případy dokážeme individuálně řešit. Nedokážeme je řešit zpětně, dokážeme je řešit prospektivně, proto 90 dnů je příliš krátká doba.

Můžete mně říct: Dobře, co ta maminka, která bude mít - a tady to v diskusi padlo - částečný úvazek? Ale na to legislativa myslí. Legislativa o státních pojištěncích, legislativa o veřejném pojištění, tuším z roku 1999 - tato je z roku 1992 - jasně říká, kolik si může vydělat na vedlejší úvazek, aby byla stále státním pojištěncem, respektive aby nebyla státním pojištěncem.

Myslím také na to, co se stane, když ta doba uplyne a ten člověk práci nezíská. Tady si musíme objektivně připustit, že část uprchlíků z různých, velmi objektivních důvodů práci nezíská. Ano, jsou mezi nimi zdravotníci a já se opravdu, opravdu snažím, aby všichni mohli v našem zdravotním systému pracovat, ale ono to není zas tak úplně jednoduché, protože systém vzdělávání na Ukrajině je jiný než v České republice. Můžou mezi nimi být právničky, mohou být mezi nimi jiné vázané profese, kde omezení je z různých důvodů limitováno. Tak co se pak stane? No, rád bych uklidnil neziskové organizace - nestane se nic. Ten člověk přijde na úřad práce a stane se standardním člověkem, který nemůže sehnat práci, nemůže být zaměstnán, bude dál státním pojištěncem, pouze v jiném režimu, ne v tomto režimu, který definuje lex Ukrajina. Je potřeba pouze dát dostatečně dlouhé období. A teď máme 31. května, pokud se nepletu, jestli má květen 31 dnů, a moje hodinky to ukazují dobře. To znamená, já bych rád, aby tady byly dva, tři měsíce doby, kdy budou mít prostor naši přátelé, maminky, které se starají o děti, kterým umřel bratr, kterým umřel manžel, které jsou v zoufalé situaci. Já jsem nikdy nežil - a jsem za to velmi vděčný - v zemi, na kterou by zaútočil nějaký blázen a vraždil tam, znásilňoval tam, ale moje babička a moje maminka v takové zemi žila. Jmenovala se Československo a zaútočil na ni jiný blázen, jmenoval se Adolf Hitler. A já bych nerad, abychom je vystavovali dalším stresům. Proto bych rád, aby to přechodné období trvalo řekněme dva, tři měsíce. Rozumím tomu, že to období bude v době prázdnin, rozumím tomu, že budu chtít o prázdninách po pracovních úřadech - ale já se domnívám, že to snad můžeme chtít, protože to období by bylo dostatečně dlouhé, aby, pokud si nenajdou tu práci, se s tím vyrovnali a stali se z nich standardní státní pojištěnci.

V žádném případě jako ministr zdravotnictví nepřipustím - a budu o to prosit jak opozici, tak koalici, aby mě vždycky v tomto směru podporovala - aby došlo ke zhoršení péče pro české občany a pro kohokoli, kdo žije na území České republiky. Vždycky mně půjde, už jenom kvůli tomu, že jsem lékař, o to, aby se kvalita péče zlepšovala a aby se, pokud to půjde jenom trošičku, zvyšovala dostupnost péče v některých oborech, jako je pediatrie, praktičtí lékaři. Je to složité v případě stomatologie a řešení hledáme. A já jsem si naprosto jistý, že všichni moji kolegové, jak z opozice, ať už je to profesorka Adámková, profesor Špičák, pan doktor Brázdil a další, ať už je to z koalice, moji kolegové jako Vít Kaňkovský, já se omlouvám, že vás neoslovuji, ale jste kolegové, prostřednictvím pana předsedajícího, tak všichni tito, že jim o to jde taky. Protože to, o co nám jde, to, na co jsme přísahali, když jsme promovali, byla Hippokratova přísaha a přísahali jsme na to, že budeme vždycky pracovat ku prospěchu našich pacientů. Takže ano, dovedu si představit nějaké rozumné zkrácení, a pokud takový návrh padne, jsem připraven ho podpořit, je mně jedno, jestli padne od opozice nebo koalice, ale prosím, mysleme na to, že tam musí být dostatečný prostor. A znovu upozorňuji všechny ty, kteří se bojí a bojí se právem o ty maminky s jejich dětmi - nebojte se! Zdravotní péči budou mít poskytnutou, bude dostatečné přechodné období a budou vždycky ochráněny českým státem a české zdravotnictví jim vyjde vstříc.

Samozřejmě, že ty statistiky, a tady si dovolím reagovat na tu poznámku, prostřednictvím pana předsedajícího, pana poslance Brázdila - ty statistiky se mění. Ono je potřeba si říct, kdo je to praktický lékař, kdo je to pediatr, kdo v té kategorii je. Já bych chtěl velmi poděkovat doktoru Šonkovi, předsedovi asociace praktických lékařů pro dospělé, a myslím si, že vznik pediatrických UA POINTů je dobrým krokem, jak tu situaci řešit. Jsem nesmírně rád, že se podařilo dát dohromady všechny tři pediatrické společnosti nebo všechny tři stakeholdery těchto pediatrických společností a je potřeba jim za to poděkovat, protože co jsem já? Oni jsou ti, kteří navrhují řešení. Navrhli řešení a my teď vrhneme všechny naše peníze do vzdělávacích programů praktických lékařů a pediatrů tak, abychom jich co nejvíce vychovali nejenom v letošním roce, ale v následujících letech, ta situace se bude postupně zlepšovat.

Problém je stomatologie a tady, a já se to nebojím říct, děkuji panu senátorovi z Moravskoslezského kraje a je to senátor za hnutí ANO, děkuji panu poslanci Vondrákovi, který se té akce zúčastní, za svolání něčeho na Ministerstvu zdravotnictví, kde jsme pozvali předsedu stomatologické komory, prezidenta, tedy současného i minulého, pozvali jsme tam senátory a poslance z kraje, respektive pana hejtmana, pozvali jsme tam pojišťovny a další a já se chci bavit o tom, jak vyřešíme stomatologii. Ono to souvisí zase s ukrajinskými uprchlíky. Pokud bude dostupná stomatologická péče pro ukrajinské uprchlíky, jsem si stoprocentně jistý, že bude dostupná i pro české občany.

Tedy, troufnu si shrnout: Ano, ne všechna ta čísla jsou úplně přesná, protože se v čase vyvíjí a mění se, a za to se omlouvám, ale to je logické, protože každý den se ta čísla mění. Bezesporu je možné zkrátit tu 180denní lhůtu a tady čekám na nějaký návrh, který bych byl schopen podpořit. Je bezesporu možné a jisté, že musíme poskytnout maximální péči jak uprchlíkům, tak českým občanům a nemůžeme mezi nimi dělat rozdíly. Nemůžeme zhoršit dostupnost péče pro české děti, pro české maminky, naopak. A je naprosto jisté, že i když proběhne nějaké to časové údobí, ať už to bude 180 dnů, nebo nějaké jiné, tak okamžitě se z nich stávají cestou úřadů práce zase státní pojištěnci. Tedy je nulová, nulová pravděpodobnost, že by jakýkoliv ukrajinský uprchlík, ať už je to maminka, ať už je to dítě, ať už je to kdokoliv, neměl v České republice zdravotní péči tak, jako ji má jakýkoliv jiný státní pojištěnec.

Jsem velmi rád, že ta debata je konstruktivní, jsem velmi rád, že ta debata je rozumná, a jsem velmi otevřený podpořit jakýkoli rozumný pozměňovací návrh. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře, a nyní řádně přihlášený do obecné rozpravy, pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já to maximálně zkrátím. Chtěl jsem tady hovořit o konstruktivní realistické opozici a o tom, jak to vnímáme my, ale já to zkrátím pouze na dva body.

První bod se týká Prahy a té relokace. Já jsem se chtěl (zeptat) pana ministra vnitra a nechtěl jsem k tomu využívat faktické, protože bych nereagoval na nikoho před sebou, ale chtěl jsem se zeptat ve svém příspěvku, jak je tedy relokace tou pozitivní motivací, jak jsme se na tom shodli všichni, jak jsem pochopil z monitoringu tisku, jak je to myšleno, protože skutečně Praha je pod obrovským tlakem. V této chvíli to možná není tak vidět u ubytovávání kromě třeba Hlavního nádraží a podobně, a tam se to nějakým způsobem řeší, ale od září to může být znatelně vidět ve školské oblasti, ve zdravotní péči a podobně, kde druhotně ty kapacity v Praze nebudou. Já to tady říkám úplně bez ohledu na to, jestli jsem tady opoziční poslanec a opoziční zastupitel v Praze, nebo nikoli. To znamená, jakým způsobem je myšlená skutečně v praxi ta relokace neboli ta pozitivní motivace.

Druhý bod - a maximálně to zkracuji, abychom už šli k závěru - druhý bod - bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který už tady představil můj kolega Ryba, číslo 838, což je vlastně odpověď na ten, já bych to nazval princip kolektivní viny, abychom byli schopni řešit individuální případy některých, právě třeba ruských občanů. Na mě - určitě i na vás, protože jsem viděl, že jste tam byli v kopii - se obrátil třeba občan Ivan Rulík a to jsou skutečně nějaké osobní záležitosti, které prostě by bylo individuální záležitosti, které by bylo opravdu dobré řešit na individuální bázi a netrestat úplně všechny. Takže by bylo dobré, aby vláda měla nějakou možnost, jak to navrhujeme v pozměňovacím návrhu - třeba budete mít nějakou jinou variantu, tak sem s ní, aby tady nebyl princip kolektivní viny, abychom zohlednili individuální osudy lidí, kteří se sem třeba chtějí dostat, a prostě nemají teď šanci prodloužit vízum a nespadají do žádné kategorie.

Takže tolik dvě poznámky, to znamená relokace v Praze a pozměňovací návrh 838. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče, a v současné době neeviduji nikoho s přihláškou do obecné rozpravy. Ještě se rozhlédnu, jestli je tomu tak - dobře, tak ještě do obecné rozpravy pan ministr. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Já už jsem to chtěl nechat na závěrečné slovo, nechtěl jsem už ani vyvolávat smršť faktických poznámek, tak jenom odpovím panu kolegovi Nacherovi, aby to bylo solidní, že i na něj reaguji.

Samozřejmě že jsme nechávali prověřit různé metody té motivace, která se zdá být nepřípustná, byť by z logiky věci byla nejúčinnější ta - a to nás upozorňoval i pan hejtman Schiller správně dopředu, že pravděpodobně nepřípustná bude, legislativní skupina tak pravila - to znamená, že bychom výši sociální dávky v Praze dávali třeba nižší než v jiných regionech, abychom motivovali. Nicméně to bohužel je nepřípustné a názor legislativců je celkem jednoznačný.

Potom je to samozřejmě informační kampaň, která bude vycházet z reálných čísel toho, jaká je dostupnost školních kapacit v Praze. Tady se určitě ten problém ukáže, a samozřejmě, s těmi lidmi hned na základě toho hovořit, ukazovat jim, kde ty možnosti v krajích jsou a podobně, stejně tak jako mít připraven přesně podklad v rámci dashboardu, který se připravuje, který vám rozklíčuje jednotlivé kapacity v jednotlivých krajích. Potom se lépe samozřejmě adresně motivuje pro lidi, pro které by kapacita v Praze nebyla. Je iluzorní si myslet, že to budou vysoké tisíce, že bychom se dostali na nějakých 8 000 lidí, které někam přesuneme z Prahy. Můj odhad je, že bychom se mohli dostat k nějakým třeba 3 tisícům, ale skutečně říkám, teď je to odhad. I to by Praze ulevilo, ale stejně tak je iluzorní se domnívat, že rozložení po České republice někdy bude nějakým způsobem zcela rovnoměrné.

Budeme mít připraven kapacitní model tak, aby co nejlépe odpovídal, budeme se snažit o pozitivní motivaci. Máme určitý systém i toho, jakým způsobem informace k lidem posílat, připravuje se i nějaké konkrétní IT řešení, které by mohlo pomoci v nějaké informační platformě a podobně. To všechno by pomoci mohlo. Na druhou stranu nemysleme si, že to bude samospásné. I zahraniční zkušenost hovoří o tom, že vytíženost hlavních měst, metropolí, center bude a je vždycky největší, a je to i v rámci jednotlivých krajů. I pokud se podíváme příkladově na Jihočeský kraj - už jsem to tady uváděl - tak prostě koncentrace u Českých Budějovic vždycky bude vyšší než u jakýchkoli menších center v jednotlivých krajích.

Ale uděláme maximum pro to, aby se Praze ulevilo. Takto já s panem primátorem opakovaně mluvím. Další nějaké výroky teď nebudu už komentovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nikoho dalšího nevidím do obecné rozpravy, v tom případě obecnou rozpravu končím. Táži se na závěrečná slova, zda pan ministr nebo pan zpravodaj si chce vzít závěrečné slovo? (Ozývá se: Ne! Ministr Rakušan chtěl hovořit, ale nakonec si to rozmyslel.) Dobře, pan ministr nechce po poradě s panem poslancem Nacherem. (S úsměvem.)

Nyní tedy otevírám podrobnou rozpravu a zde připomínám, že pozměňující a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo se přihlásili dva poslanci. Nejprve tedy vystoupí pan poslanec Milan Brázdil a potom pan poslanec Drahoslav Ryba. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Já vám děkuji za slovo. Milé dámy a pánové, na začátku to vypadalo jinak a na konci naší rozpravy to taky vypadá jinak, ta diskuse vede k něčemu. Ráno, když jsme se setkali na výboru pro bezpečnost, tak to bylo takové hodně, hodně tvrdé, dneska na konci možná dojdeme k nějakému závěru. A tak mi dovolte, abych načetl pozměňující návrh, který jsem odůvodnil v obecné, a řekl jsem, že by byly dvě alternativy s tím, že ale po té diskusi jsem uznal, že to je nesmysl, že není dobré to zkrátit na tak moc, tedy dovolte mi jenom načíst tu změnu.

Byly by to dva pozměňovací návrhy, které dávám za sebe a za paní místopředsedkyni Janu Mračkovou Vildumetzovou. První návrh by byl, že v § 7 odst. 2 se těch 180 dní mění na 120 - to by byla první - a druhá varianta by byla 150. Ještě jednou tedy dva pozměňující návrhy pro legislativu, my jsme už domluvení, tedy 120, anebo 150.

Děkuji. Odůvodnil jsem to v obecné rozpravě, koneckonců jsme o tom dlouho diskutovali, takže děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Drahoslav Ryba a připraví se paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Vážený pane předsedající, i já budu velmi rychlý. Přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu číslo 838 s tím, že odůvodnění proběhlo v rámci všeobecné rozpravy. Snad jen připomenu, že cílem pozměňovacího návrhu je vyřešit některé velmi palčivé a řekněme lidské otázky případů, kdy toto rozhodnutí komplikuje život nejen ruským a běloruským občanům, ale i našim občanům. Takže tolik, děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám děkuji, pane poslanče, a jako další paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Moc děkuji za slovo. Já jsem měla možnost komunikovat i s panem ministrem zdravotnictví. On se k těm dvěma pozměňovacím návrhům, které tady pan kolega Brázdil teď předložil, vyjádří. Já bych předem chtěla poděkovat za jeho vstřícnost, za komunikaci a za to, že tak, jak mám avizováno, jeden z návrhů na zkrácení by z jeho strany měl být potvrzen.

A zároveň bych chtěla požádat v rámci i té vstřícnosti: měla jsem tady připravená některá doprovodná usnesení, ale tím, že komunikace takto fungovala, bych si dovolila navrhnout pouze dvě doprovodná usnesení. Pane ministře vnitra, to první, protože vy jste dneska avizoval, že budeme o tom hovořit 9. 6. na bezpečnostním výboru nejpozději, bych si pouze dovolila dát, že žádáme - budu to nazývat, pane ministře, migračním plánem - aby ho projednal i zdravotní výbor, sociální výbor, výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, hospodářský výbor, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, a to nejlépe v tom příštím týdnu...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní poslankyně, ale kolegové, uznávám, že už je pozdější hodina, ale přesto vás požádám o ztišení, aby bylo dobře rozumět, jaké návrhy zaznívají. Prosím, pokračujte.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Takže to by byl první návrh. A protože příští týden je výborový, tak by to mohlo být na tom výborovém týdnu. Tam jde o to, že samozřejmě ten plán se dotýká právě jednotlivých oblastí, to znamená, že by u toho nemusel být popřípadě přítomen pan ministr vnitra, který má také spoustu pracovních povinností, ale popřípadě rezortní ministři, pokud se to dotýká školství, pokud se to dotýká sociální oblasti, pokud se to dotýká zdravotnictví. Bylo by to určitě velmi dobré, protože od odborníků, kteří jsou v těch výborech, může ještě vzejít mnoho věcí, které se pak mohou v tom dokumentu aktualizovat.

A to druhé, že bychom opět chtěli požádat a vyzvat vládu, aby poslala finanční prostředky krajům a hlavnímu městu Praha za veškeré náklady spojené s řešením uprchlické krize. Dáváme tam stejný termín - také do 9. 6.

Takže bych si dovolila navrhnout tato dvě doprovodná usnesení a zda by bylo možné o těchto usneseních hlasovat o každém samostatně. Děkuji mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Kolegyně a kolegové, chci se zeptat, zda ještě někdo další chce vystoupit v podrobné rozpravě? Nikoho nevidím, v tom případě končím podrobnou rozpravu.

A zde se chci zeptat na závěrečná slova, zda pan ministr nebo pan zpravodaj - chcete závěrečná slova? (Není zájem.) Takže závěrečná slova nebudou.

Nyní potřebujeme určit další postup v rámci hlasování a projednávání tohoto bodu. Končím druhé čtení tohoto návrhu a vzhledem k tomu, že byly předneseny pozměňující návrhy, máme možnost postupovat za prvé, že budeme bezprostředně pokračovat třetím čtením s tím, že netrváte na tom, aby byly tyto pozměňující návrhy zpracovány a písemně předloženy na stůl jednotlivým poslankyním a poslancům. (Nejsou námitky.) V případě, že nebudete trvat na tomto postupu, zahájím rovnou třetí čtení.

Vzhledem k tomu, že nikdo nerozporuje tento postup, zahajuji třetí čtení tohoto tisku.

Ještě přečtu omluvu: omlouvá se paní poslankyně Helena Válková dnes od 19.45 do konce jednacího dne z osobních důvodů.

Protože podle § 99 odst. 7 zákona o jednacím řádu může ve zkráceném jednání následovat třetí čtení návrhu zákona bezprostředně po čtení druhém, zahajuji (třetí) čtení předloženého vládního návrhu zákona a očekávám, že zpravodaj výboru pro bezpečnost, pan poslanec Pavel Žáček, bude spolu se mnou sledovat od stolku zpravodajů rozpravu.

Tuto rozpravu otevírám. Ptám se, zda se někdo hlásí do rozpravy ve třetím čtení? Nikoho nevidím. Pan ministr? Nejprve pan ministr zahraničních věcí Lipavský a poté pan ministr zdravotnictví Válek. Prosím, pane ministře, máte slovo. (Velký hluk v sále.)

 

Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský Vážený pane předsedající, dámy a pánové, budu velice stručný. Pouze bych okomentoval pozměňovací návrh pana poslance Ryby, který shledávám za nadbytečný. On hovoří o oprávněných zájmech osob, ale my při posuzování těch žádostí o oprávněné zájmy prostě tak jako tak musíme brát v potaz i bez toho, aniž by to bylo zmíněno v zákoně. A jak jsem pochopil, je to motivováno konkrétními životními situacemi nesezdaných partnerů a možností sloučení jejich rodiny. V navazujícím nařízení vlády předpokládáme, že tuto výjimku nějakým způsobem řešit budeme, a já se tomu ještě detailně budu věnovat. V tuto chvíli takto přijímat ten pozměňovací návrh není namístě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní pan ministr Válek v podrobné rozpravě. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Nesmírně děkuji za velmi konstruktivní a rozumnou debatu a cíleně děkuji vaším prostřednictvím panu poslanci Brázdilovi. Domnívám se, že 150 dnů je něco, co si dovedu představit, že bychom podpořili a vřele toto doporučuji podpořit. Myslím si, že tím pádem všem uprchlíkům z Ukrajiny, maminkám, dětem, všem, zbývá červen a červenec, aby řešili tu situaci. Ministerstvo zdravotnictví těm z nich, kteří jsou zdravotníci, maximálně pomůže, opravdu maximálně pomůže, aby do systému vstoupili. Na druhé straně nemusí se v srpnu obávat, že by se jim cokoli stalo, protože dál, pokud by byli na úřadech práce, budou státními pojištěnci. Nevidím tam skulinu, považuji tady toto zkrácení na 150 dnů za podpory hodné a tento návrh doporučuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám.

Ještě přečtu omluvu. Dnes od 20 hodin do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Jaroslav Faltýnek.

Ptám se, zda někdo další se hlásí ještě do rozpravy? Nikoho nevidím, v tom případě rozpravu končím.

Ptám se na závěrečná slova, zda chce pan ministr nebo pan zpravodaj závěrečná slova? Není tomu tak.

Prosím zpravodaje, pana poslance Pavla Žáčka, aby nás nyní seznámil s procedurou hlasování. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Děkuji za pomoc kolegyním tady z legislativy. Na základě jejich podrobného sledování naší diskuse navrhuji hlasovací proceduru k tisku 221 v souladu s § 99 jednacího řádu následujícím způsobem:

Za prvé hlasovat návrh A1, který se týká zkrácené doby pojištění, kde v části druhé v bodě 15 se číslo 180 nahrazuje slovem 120. Je to návrh, který podal pan poslanec Brázdil a paní poslankyně Mračková Vildumetzová.

Za druhé jako druhý bod, který bychom měli hlasovat, návrh A2, kde v části druhé v bodě 15 se číslo 180 nahrazuje slovem 150. Je to návrh opět pana poslance Brázdila a paní poslankyně Mračkové Vildumetzové. Týká se téhož, to znamená zkrácení doby pojištění. Mluvil o tom tady již pan ministr.

Jako třetí návrh B, který se týkal individuálního přístupu k žádostem občanů Ruské federace a Běloruska, který společně podali pan poslanec Ryba a pan poslanec Nacher. Je to ve sněmovním dokumentu 838.

Za čtvrté hlasovat nějakým způsobem jako celek.

Za páté návrhy dvou doprovodných usnesení, která bychom měli hlasovat samostatně.

Jenom bych paní poslankyni Mračkovou Vildumetzovou požádal, jestli nemá nějakou lepší kopii, protože to, co jsem dostal, tak tam některá slova vpravo chybí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Ptám se, zda má někdo návrh, respektive protinávrh k přednesené proceduře hlasování? Nikoho nevidím, v tom případě dám hlasovat o tom, že si tuto proceduru schválíme.

Eviduji žádost o vaše odhlášení, všechny vás tedy odhlásím a požádám vás o opětovnou registraci.

 

Nyní požádám pana zpravodaje, aby nás provedl procedurou hlasování, respektive nejprve dám ještě hlasovat o této proceduře.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takto navrženou proceduru? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 23, přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro návrh 161, proti nikdo. Tento návrh procedury byl schválen.

 

Nyní vás tedy žádám, pane zpravodaji, abyste nás provedl, a já dám hlasovat o jednotlivých návrzích. Prosím.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji. Takže jako první - jenom to zopakuji - návrh A1 pana poslance Brázdila a paní poslankyně Mračkové Vildumetzové. Stačí to takto?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nikdo nerozporuje? (Reakce z pléna.)

 

Je to: 180 se nahrazuje slovem 120.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 24, přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro návrh 74, proti 84. S návrhem nebyl vysloven souhlas, můžeme pokračovat.

 

Poslanec Pavel Žáček: Jako druhý budeme hlasovat návrh A2, opětně pana poslance Brázdila a paní poslankyně Mračkové Vildumetzové, kde se v bodě 15 číslovka 180 nahrazuje slovem 150.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 25, přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro návrh 155, proti nikdo. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas, můžeme pokračovat.

 

Poslanec Pavel Žáček: Jako třetí budeme hlasovat návrh B pana poslance Ryby a pana poslance Nachera dle sněmovního dokumentu 838.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 26, přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro 74, proti 81. Tento návrh nebyl přijat. Prosím.

 

Poslanec Pavel Žáček: Jako předposlední hlasování dnešního večera - doufejme - budeme hlasovat návrh zákona jako celek.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Přečtu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o dalších opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a o změně dalších zákonů v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, podle sněmovního tisku 221, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 27, přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro 158, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

A ještě vás požádám, kolegyně a kolegové, o strpení, protože budeme hlasovat o dvou doprovodných usneseních, přičemž za sebe dávám návrh, abychom hlasovali o jednotlivých návrzích samostatně.

Jestli nikdo nerozporujete tento postup, můžeme přistoupit k návrhům. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Pavel Žáček: Já bych si dovolil požádat paní kolegyni, aby to přečetla, protože nemám úplnou verzi toho.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nejprve první doprovodné usnesení, prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: První doprovodné usnesení: "Poslanecká sněmovna žádá, aby migrační plán projednal zdravotní výbor, sociální výbor, výbor pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu, hospodářský výbor a výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj do 9. 6. 2022." Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji.

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh tohoto doprovodného usnesení? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 28, přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro 74, proti 8. Tento návrh nebyl přijat.

 

Prosím o přečtení druhého doprovodného usnesení.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane místopředsedo. Druhé doprovodné usnesení: "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu poslat finanční prostředky krajům a hlavnímu městu Praha za veškeré náklady spojené s řešením uprchlické krize, a to do 9. 6. 2022." Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh tohoto doprovodného usnesení? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 29, přihlášeno je 160 poslankyň a poslanců, pro návrh 73, proti 3. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Vzhledem k tomu, že jsme hlasovali o všech návrzích, které zazněly, končím projednávání tohoto bodu. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já vám děkuji, přeji vám pěkný zbytek dnešního večera a přerušuji schůzi do zítřejších devíti hodin ranních.

 

(Jednání skončilo ve 20.21 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.