(19.30 hodin)
(pokračuje Karel Havlíček)
A ptejme se, kdo v Evropě stál za tím, aby se posiloval Nord Stream 1, Nord Stream 2? Nevšiml jsem si, že by tenkrát opozice, nebo koalice, to už je jedno, proti tomu brojila. Nevšiml jsem si, že bychom tenkrát - naše minulé vlády, předminulé vlády - protestovali proti tomu, když se zrušilo Nabucco nebo když se pustil Turkish Stream, což je opět ruský plyn. Evropa si vytvořila, zejména střední a východní, zásadní závislost na ruském plynu. To je realita. A protože k nám vedou trubky z Německa - druhá sice vede ze Slovenska, ale tam jde minimum toho plynu, ale do toho Německa ústí právě Jamal, ústí Nord Stream, případně ještě norský plyn - tak je nabíledni, že směs toho plynu bude zejména ruská. I když to nikdo nemůže nikdy stoprocentně potvrdit, ale je to velmi, velmi pravděpodobné. A celý příběh jakéhosi polského Storku, který se tady mohl budovat, a Poláci to na poslední chvíli odmítli z pragmatických důvodů, protože nevěřili LGN, protože bylo extrémně drahé a nikdo do toho nechtěl investovat, protože by se mu to nikdy nevrátilo, a vsadili radši na baltickou větev, to je realita navzdory tomu, že jsme tenkrát stáli za tím, že Evropská unie tomu přiklepla peníze.
Jsme středoevropským státem a plynovou nezávislost bohužel neurčujeme. To není vina ani této vlády, ani naší vlády, ani předcházející vlády. Jediné, co můžeme diskutovat, jestli bylo vhodné, když se privatizovaly plynovody v tom roce 2002 - čímž nezpochybňuji tu cenu, ta tenkrát byla přes 100 miliard, ale je pravdou, že kdybychom tam tenkrát si zachovali určitý kontrolní podíl, jako udělali v Itálii, ve Francii, ve Španělsku, případně v Belgii, tak by se nám dneska dýchalo o něco lépe. Nemyslím si ale, že bychom díky tomu brali jinou směsku plynu. To je technicky vyloučené. Stačí se podívat na infrastrukturu plynovodů v Evropě a každému to dojde. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji vám pěkný podvečer. V tento moment neregistruji nikoho, že by se hlásil do rozpravy s přednostním právem. Jestli je tomu tak, budeme pokračovat v rámci řádných přihlášek do obecné rozpravy. Nyní tedy vystoupí přihlášená paní poslankyně Zuzana Ožanová a připraví se pan poslanec Aleš Juchelka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážení ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, tento týden jsem si přečetla, jak vnímá státní pomoc vyjádřenou Ministerstvem pro místní rozvoj v programu Ukrajina rozšíření ubytovacích kapacit město Semily.
V Semilech chtěli využít pro ubytování ukrajinských uprchlíků hotel Centrum v sousedství kulturního centra Golf, který radnice před třemi lety koupila, a zatím nemá pro budovu využití. Z vlastního už investovali do přípravy ubytování půl milionu korun. Nutné bylo udělat revize, ale i vymalovat. Na nutné úpravy chtělo vedení města využít i dotace z programu Ministerstva pro místní rozvoj. Ukázalo, že na ně nedosáhne. Podmínky programu jsou příliš přísné a město není schopné je splnit. O dotace nemůžou požádat. V hotelu by podle starostky Leny Mlejnkové mohlo najít dočasný domov až 50 uprchlíků, přičemž teď se tam nemůže ubytovat nikdo. S ohledem na zmíněné informace v tisku jsem se začala zajímat, jak vypadá pomoc vlády s dotacemi na ubytování v Moravskoslezském kraji, konkrétně v Ostravě.
Město Ostrava podalo sérii žádostí o dotaci pro opravy 84 bytů pro 288 lidí, přičemž celkové náklady jsou více než 41 milionů korun. Žádosti podali s tím, že nadále situaci analyzují a komunikují s Ministerstvem pro místní rozvoj ohledně podmínek dotace. Hlavní problém vidí Ostrava v tom, že velká většina podmínek je nejasná, a hrozí tedy riziko budoucí nefunkčnosti celého procesu a také zásadní ekonomické nevýhodnosti. Město Ostrava jednoznačně podporuje ukrajinské uprchlíky, avšak zároveň jsou přesvědčeni, že mají-li uprchlíci setrvat v místě delší čas, musí se integrovat do pracovního a společenského systému. To nelze za režimu trvalé sociální podpory bez nutnosti vlastní angažovanosti. Program je nyní nastaven, respektive jeví se představitelům města jako bezbřehý.
Základní problémy, které vidí v městě Ostravě - kdybyste nevěděli, třetí největší město České republiky. Krátká doba na realizaci projektu, pouze do 30. 11. 2022. Některá města nejsou schopna rekonstrukce zrealizovat, pokud již nezačala dříve s přípravou, což není hlavním problémem Ostravy.
Dále, v jaké situaci může krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině, dále budu užívat tu složku KACPU, prokazatelně deklarovat příjemci podpory nepotřebnost dalšího využití nouzového ubytování. Po KACPU se chce rozhodování, avšak KACPU není stabilizovaná institucionální forma a nelze garantovat její udržitelnost v systému po dobu pětileté udržitelnosti. Zároveň není metodické vedení. Ostrava je s KACPU v kontaktu. A oni nemají ohledně programu žádné pokyny ani informace mimo ty od města Ostravy, to znamená, od státu nemají informace žádné.
Dále je nejasnost, zda musí ubytovaná rodina z cílové skupiny po třech měsících nouzového ubytování uvolnit byt pro další rodinu z cílové skupiny, opět k nouzovému ubytování na tři měsíce, pokud tak KACPU bude požadovat. Cílem Ostravy je především stabilizace rodin prchajících před ruskou agresí a jejich návrat do běžného života: nalezení práce, placení nájemného a podobně, to je setrvání v daném ubytování. Nikdo si neumí představit neustálé stěhování lidí po třech měsících, což bude jen zhoršovat jejich sociální situaci.
Dále, nouzové ubytování bývá poskytováno zpravidla na tři měsíce. Mohou tedy města po osobách s udělenou dočasnou ochranou požadovat nájem po třech měsících, pokud KACPU nebude ubytování potřebovat pro další nouzové ubytování? Co je míněno slovem zpravidla? Jaká je tedy dle praxe doba, po jakou je nouzové ubytování poskytováno? Jedná se opět o nejasnost. Řešením není destabilizace či ubytování zdarma na roky, naopak by to generovalo sociální nerovnost, napětí v důsledku nenávisti.
Další z nejasností je, co nastane s ubytovanými, pokud KACPU již nouzové ubytování nebude požadovat, nicméně po nějaké době vznikne opět další potřeba. Příklad: Po jednom roce KACPU řekne, že již nouzové ubytování nepotřebuje, město nabídne ubytování například seniorům, o dva měsíce později se situace změní - bude se muset senior odstěhovat?
Tedy sumárně: Udržitelnost v režimu krátkodobých ubytoven na pět let je pro město nefunkční a ekonomicky a sociálně nesmyslný systém. Pakliže nedojde k vyjasnění podmínek, město bude mít problém dotaci přijmout. A já si dovoluji jen podotknout, že to se bude týkat většiny měst. A jak zde již uvedla paní poslankyně Dostálová, není mnoho peněz vyčerpáno z tohoto programu. Na závěr si dovolím poděkovat náměstkyni primátora Ostravy Zuzaně Bajgarové za podklady, které jsem zde uvedla a citovala.
Dámy a pánové, na konkrétním případu jsem si dovolila demonstrovat, že ani nouzový stav nevede k lepšímu uvážení a posouzení situace. Stejně jak se to stalo s evidencí, či spíše neevidencí osob, kterým se stát snaží pomoci. Bylo by vhodné lépe definovat cíle a prostředky pomoci. Jakákoliv pomoc je účelnou pomocí, je-li směrována cíleně a finanční prostředky jsou využity co nejúčelněji. Nouzový stav není samospasitelný. Nicméně i já se přikláním s ohledem na nutnost naplnit zásobníky plynu pro krátkodobé prodloužení nouzového stavu, a to maximálně o 14 dní.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Každopádně, paní poslankyně, beru to tak, že to není jako návrh, pouze se přikláníte k názoru. Tak já počkám, zda tento návrh zazní. Dobře, děkuji vám. Proto jsem se paní poslankyně ptal, zda to je regulérní návrh, ona řekla pouze, že se přiklání k názoru na 14 dnů.
Tak pojedeme dál. V tom případě nyní je přihlášen pan poslanec Aleš Juchelka. A já vám tímto dávám slovo, pane poslanče. ***
