(pokračuje Jan Bartošek)

115.
Představení vládní strategie zvládání ukrajinské krize

K tomuto bodu vám byl 11. května tohoto roku elektronickou poštou rozeslán materiál, který byl později doručen jako sněmovní dokument 781, a já prosím, aby se slova ujal místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji vám za slovo, vážený pane místopředsedo, paní ministryně, páni ministři, kolegyně poslankyně, kolegové poslanci. Děkuji za tuto příležitost a já vám slibuji, že tady nebudu obstruovat, a naopak se budu snažit, abychom se dostali k diskusi.

Chci, aby vystoupili rezortní ministři se svými plány strategie, já tomu zkusím dát nějaký střechový úvod a posléze bych byl rád, a dohadovali jsme se o tom tak, aby se otevřela i klasická rozprava, nejelo se jenom cestou přednostních práv, a aby se mohli skutečně dostat do té rozpravy i řadové poslankyně a řadoví poslanci se svými připomínkami.

Na začátek jenom krátké shrnutí. Ruská invaze už je tady téměř osmdesát dnů, my jsme se ocitli v situaci, která byla bezprecedentní, a chci jenom předestřít, že žádné plány na tuto situaci v České republice neexistovaly. Existoval jeden velký plán na migrační vlnu velkého rozsahu, která byla kvantifikována na 20 000 uprchlíků měsíčně. My jsme měli 20 000 uprchlíků v podstatě za první týden naší krize a ve scénářích, které jsme měli nalinkované, jsme se z toho zeleného do toho černého, který mimochodem vyžaduje instrument nouzového stavu, tak jak to v něm bylo zadefinováno, dostali během několika dní. Tedy veškeré ty reakce na to musely být rychlé, operativní a úplně nové.

Už v podstatě o tom prvním krizovém víkendu jsme vytvořili základní systém, který existuje doteď, to znamená Národní asistenční centrum pomoci Ukrajině, které sídlí na Kloknerově ulici v Praze na centrále hasičů, a pod to byla zařazena Krajská asistenční centra pomoci Ukrajině v každém z krajů České republiky. Byl to princip vstupní brány do České republiky rychlého, efektivního odbavení, součinnosti policie, odborů azylové a migrační politiky, úřadů práce, všech patřičných orgánů, které vlastně ve velmi krátkém a rekordním čase při lustraci a dodržení bezpečnostních kritérií umožnily vstup lidí z Ukrajiny, kteří prchali před válkou do České republiky, na trh práce, umožnily jim konzumovat výdobytky sociálního systému, nenechaly je bez peněz a nenechaly ani bez přístřeší.

Co je také základní a je potřeba si to uvědomit: my jsme tady minule poslouchali některé výstupy z průzkumu STEMu, ale dva základní nezazněly: 70 % lidí v České republice podporuje pomoc uprchlíkům z Ukrajiny a 63 % dospělé populace v České republice se nějakým způsobem aktivně zapojilo do pomoci ukrajinským migrantům. Je to úžasné vysvědčení pro naši společnost, úžasný obrázek, a je to něco, na co můžeme být všichni pyšní. To není nějaký souboj opozice versus koalice, to není souboj mezi kraji a vládou. Jistě, o mnoha věcech budeme diskutovat, ale to je celospolečenská záležitost, kde Česká republika jako stát uspěla. Prokázali jsme, že umíme pomáhat a že naše pověst jako země, která je zahleděná do sebe, není pravdivá, a v rozhodných chvílích také uspějeme a zvládneme to.

Zároveň je potřeba si uvědomit, že v České republice jsme tu situaci zvládli. Máme přes 335 000 vydaných víz o dočasné ochraně a z toho jsme pouhou tisícovku lidí ubytovali v nějakém typu nouzového ubytování. Všichni ostatní dostali ubytování klasického kamenného typu díky lidem v České republice, díky majitelům nejrůznějších ubytovacích kapacit, ale i díky organizaci, kterou jsme tomu dali.

Od začátku tady logicky byla poptávka po strategii. My jsme od začátku strategicky postupovali. Kdybychom strategicky nepostupovali, nevzniknou KACPU a NACPU , které od nás opisují jiné země Evropské unie. Nyní je tady vytvořena pravidelná komunikační platforma s hejtmany, která se odehrává týden co týden. Nebyl by ten systém funkčním tak, aby zvládal absorbovat ty lidi, vyplácet jim dávky, umožnit jim tady žít a vstoupit do toho systému. Ale samozřejmě, strategie je nutná, strategii potřebujeme, strategie musí být živá, otevřená a vyvíjet se v čase, protože tady máme mnoho externích vstupů do celé problematiky. Především tady máme faktor Putin. On celou tu krizi zahájil, je to ruská agrese na Ukrajinu, Ukrajina je oběť a my jenom doufáme, že další milióny lidí se nedají v Evropě do pohybu. Samozřejmě, potom musíme i strategicky reagovat a náš materiál adaptovat na změněné podmínky.

Jedna faktická poznámka. My jsme byli zaúkolováni Poslaneckou sněmovnou do 14. 4. tohoto roku dát strategický materiál. Vložili jsme do systému materiál týkající se strategických východisek. Další a jediný termín, který máme dán Poslaneckou sněmovnou, a můžete si to zkontrolovat v systému, ten termín je 18. 5. Dal nám ho bezpečnostní výbor a tam máme představit inovovaná a rozvinutá strategická východiska. To, že tady debatujeme, a to je i celá ta naše úvodní debata, jaké jste nám dali a nedali materiály k projednání, my jsme vám dali strategická východiska 14. 4. Další dokument má být podle usnesení bezpečnostního výboru předložen až 18. 5. Mezitím se odehrává nějaká debata. My jsme vám dali prezentaci, která mapuje progres v tom, co strategické řízení celé krize udělalo právě od toho 14. 4., ale komplexní dokument anebo další postup má být představen 18. 5. Tato diskuse je logická, je prospěšná, ale znovu jenom poukazuji na to, abychom se pohybovali v těch termínech, které sami sobě dáváme, a nezatěžovali to jinými úvahami.

K tomu dokumentu jako takovému. My jsme od začátku vycházeli z pěti hlavních pilířů a hodnot: humanitární vstřícnost, podpora a spolupráce, praktičnost, jednoduchost - nikoliv na úkor občanů České republiky - a flexibilita, agilita v rámci celého toho materiálu.

Krize má tři fáze: 0 až 30 dnů máme za sebou, boj o bezpečí - zabezpečit jídlo, bezpečí, teplo, přístřeší, základní zdravotní péči. Povedlo se. Druhá fáze: 30 až 180 dní, v té jsme nyní, tu nazýváme fází adaptace a soužití - jazyk, vzdělávání, bydlení, zdraví, příprava strategie, příprava strategie zaměstnávání, příprava ekonomické rozvahy, dopadu migrační krize na Českou republiku v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. A samozřejmě se to potkává i s českým předsednictvím v rámci Evropské unie, kde se to musí stát dominantním tématem, a my musíme být schopni na celoevropské úrovni dopady absolutně změněné geopolitické situace po 24. 2. umět řešit. Třetí fáze: 180 až 360 dní, dlouhodobá řešení - Integrace, návraty, obnova, české předsednictví Evropské unie.

Poznámka ještě k třetí fázi jako takové. Tady se samozřejmě dostáváme do momentu, kdy se musíme bavit, zda jsme v adaptaci, nebo v integraci, a ta dvě slova mají rozdílný význam. Adaptace je přizpůsobení lidí, kteří přišli z Ukrajiny, na život v České republice - Umožnit jim, aby tady po nějakou dobu žili. Integrace, to je proces, který vede k tomu, aby ten člověk vstoupil do české společnosti a stal se v podstatě její součástí. V současné době nevíme, jak ta migrační vlna bude dlouho trvat. Zkušenosti z jiných migračních krizí říkají následující: pokud skončí do půl roku, nezůstává v cílové zemi více jak 10 % příchozích. Pokud bude trvat rok, hovoří se o nějakých 20 až 25 % příchozích, kteří mají zájem v zemi zůstat. Pokud trvá nějakou delší dobu, dva tři roky, v té chvíli ta čísla výrazně stoupají, a záleží samozřejmě i na geografické blízkosti. Podle sofistikovaných odhadů, které máme, se potom můžeme bavit až o nějakých 40 % lidí. Na druhou stranu znovu opakuji, tohle číslo - aby nikdo mi zase tady nepodsouval, jak je dobrým zvykem, něco jiného - je ve chvíli, kdy krize trvá léta, nikoliv krátkodobě.

V současné době, a to chci zdůraznit, neposkytujeme těm lidem dlouhodobý pobyt v České republice. My jim neposkytujeme dlouhodobý azyl, my jim poskytujeme dočasnou ochranu. A pokud by dočasná ochrana skončila i na evropské úrovni, ti lidé musí projít klasickým procesem žádosti o nějaký typ pobytového oprávnění v České republice, ale dočasná ochrana skončí. Ta dočasná ochrana se automaticky nepřetavuje do toho, že ten člověk dostane nějaké další povolení k pobytu v České republice. Samozřejmě, záleží na tom, jakým způsobem institut dočasné ochrany bude nadále definován. Zatím je definován do 31. 3. příštího roku. A samozřejmě i zájem ukrajinské strany je, aby jim neodcházely elity společnosti. Zájem pana ukrajinského velvyslance, aby například lékaři a lékařky především - je tam 80 % žen, to je potřeba si uvědomit - se vraceli zpátky na Ukrajinu, abychom jim dávali raději krátkodobé kontrakty, to je představa ukrajinské strany. My nevnucujeme nikomu styl toho, jak to tady má probíhat, umožňujeme i alternativy. Chceme umožňovat i výuku třeba v ukrajinštině a podobně.

Na druhou stranu musíme umět adaptovat náš systém školský, zdravotní, sociální na ta maximální čísla, aniž bychom věděli, jestli jich dosáhneme. V jednom okresním městě, typickém, středně velkém v České republice, probíhal minulý týden průzkum mezi 700 utečenci z Ukrajiny. A na otázku Chcete tady zůstat ještě v září, chcete, aby vaše děti chodily do školy? byla odpověď 400 ze 700: Nevíme. Oni opravdu ještě nevědí.

Proto říkám, naše systémy musíme připravovat na ta maximální čísla, ale ta čísla mohou být jiná, protože pokud by se ten konflikt vyvíjel nějakým pozitivním způsobem a umožňoval návrat domů, tak se velká většina lidí v první fázi také domů bude chtít vrátit.

Budu pokračovat dál o strategii jako takové. Nevybočujeme z krizového řízení, nevymýšlíme žádné substruktury, vláda určila zatím mě jako národního koordinátora, koordinátora pro strategickou komunikaci pana inženýra Klímu z Úřadu vlády České republiky a člověka zodpovědného za sumarizaci finančních nároků vůči evropské úrovni pana ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka.

Zároveň jsme vytvořili dvanáct pracovních týmů, jsme v úzké kooperaci s kraji, městy a obcemi, s asociacemi, svazy, externími odborníky i neziskovým sektorem. Dvanáct pracovních týmů je následujících: tým koordinace a organizační zajištění, legislativa, digitalizace řízení, ubytování, bydlení, sociální oblast, školství, zdravotnictví, adaptace a integrace, vnitřní bezpečnost, EU, mezinárodní strategie, strategická komunikace, zajištění finanční podpory z EU, zaměstnání, integrace do pracovního trhu. Jednotlivé týmy se scházejí na platformě strategické řídící skupiny, za jejíž chod jsem zodpovědný já. Fakticky ta zasedání ve většině případů řídí ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček, který je od začátku zodpovědný za architekturu základního modelu Národního asistenčního centra a jednotlivých krajských asistenčních center pomoci Ukrajině.

Prezentaci, která vám byla dána k dispozici, a jistě k tomu budou dotazy, jsou manažerská shrnutí za jednotlivé skupiny. Práci jednotlivých skupin představí také jednotliví gesční ministři, kteří se všichni s přednostním právem přihlásili do diskuse tak, jak jste si přáli.

Samozřejmě že se zabýváme i tím, jaké budou ekonomické dopady na Česku republiku, jak vypadá dlouhodobý výhled. A tady ta čísla k překvapení všech, kteří se na tu věc dívají jenom a jenom negativně, začínají být poměrně zajímavá. Ve chvíli, kdy nám bude 30 % lidí pracovat a 30 % lidí začne odvádět peníze do veřejného zdravotního systému, to přestává být prodělečné a naopak zdravotní systém jako takový na tom může vydělávat. Ve střednědobém výhledu můžeme říct, že naopak někdy v roce 2025 při řádné adaptaci lidí na život v České republice to může být pozitivním jevem pro příjmy státního rozpočtu a pro růst HDP v České republice.

Zároveň v této chvíli pracujeme na takzvaném dashboardu, který už jsme představovali hejtmanům. Je to překrytí nejrůznějších map, které tady jsou, které mapují kapacity školství, kapacity zdravotnictví, možnosti trhu práce a možnosti ubytování. Půjdeme do podrobností každé jednotlivé obce v České republice. Dashboard už jsme v pilotu předvedli hejtmanům minulý týden. Byla s nimi, pokud se nepletu, nějaká praktická schůzka, která má vést k nějakému vylepšení.

Výhrada, a oprávněná, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně Vildumetzová, oprávněná výhrada je ta, že přesné povědomí o tom, kde se který migrant v České republice nachází, kde se který uprchlík nachází, že nemáme ten dokonalý přehled. Ano, ta výhrada je relevantní, protože ti lidé přišli, uvedli nějaké adresy, zůstali v České republice, ty adresy změnili, mnozí nedostáli povinnosti dát vědět, že adresa je změněná.

My jsme vedle sebe měli dva systémy. Díky panu plukovníku Šnajdárkovi a pomoci Armády České republiky jsme vytvořili systém HUMPO - humanitární pomoci. Vedle toho jsme využívali CIS, tedy ten základní registr, který používá cizinecká policie. Teď se nám povedlo systémy propojit, propojit i daná data, propojit to i se systémem Ministerstva práce a sociálních věcí, a v téhle chvíli, příští týden, a to je i odpověď na tu otázku, v pěti ORP v republice probíhá pilotní projekt, kdy se budou i místním šetřením ověřovat informace, které jsou v CISu o tom, kde lidé v České republice jsou, kde se nacházejí, a jestli to skutečně odpovídá té reálné skutečnosti. V těch pěti ORP v republice vyhodnotíme ty dané výsledky a v případě, že překryv bude menší, než bychom předpokládali, přijdeme s krizovým opatřením, které bude dávat povinnost, ohlašovací povinnost každému z těch uprchlíků v návaznosti na vydávání sociální dávky, a stejně tak každému ubytovateli, který bude verifikovat to, že u něj skutečně na té hlášené adrese ten člověk bydlí. Tady budeme určitě s nějakou mírou chybovosti, ale určitě s mnohem větší přesností než nyní do termínu, který už jsem jednou v Poslanecké sněmovně slíbil, to je do 15. června 2022, schopni říci, jak přesně vypadá obsazenost kterých krajů, jak to vypadá v jednotlivých regionech, a potom ten instrument, který vytváříme, především pro úroveň lokální, hejtmanskou, krajskou, municipální, to znamená, ten mapový podklad, velmi uživatelsky přívětivý dashboard, bude mít smysl. Budou tam data, která vám skutečně řeknou, kde ti lidé jsou, a můžeme s tím pracovat i v rámci zápisu do škol a školek, můžeme s tím pracovat v rámci obsluhy zdravotního systému v České republice, můžeme s tím pracovat v rámci poptávky trhu práce a můžeme s tím pracovat i v té důležité věci, o které se bavíme a na kterou upozorňuje pan primátor Hřib, nějaké relokace. My jenom trochu odpovídáme, že dočasná ochrana jako právní instrument neumožňuje povinné relokace. A jak by probíhaly? Nasadíme lidi do autobusů, někam je odvezeme, naženeme?

Samozřejmě vytváříme, a to budeme představovat příští týden na strategické skupině - já už to budu mít v neděli k dispozici poprvé asi u Václava Moravce v debatě, dneska nebo během zítřka by to mělo být hotovo - sérii motivačních faktorů nejrůznějšího charakteru, které budeme uplatňovat proto, aby k dobrovolným relokacím v rámci České republiky docházelo. Samozřejmě že to je složité, ale asi si úplně nepomůžeme tím, že budeme zavírat krajská asistenční centra pomoci Ukrajině.

V rámci těch 335 000 se samozřejmě objevují specifické problémy a přiznejme si, já je přiznávám a myslím, že včera při interpelacích to snad bylo i slyšet. Samozřejmě že hlavní nádraží a lidé spící na zemi je něco, co je na hraně humanitárního problému. To je problém nejenom reputační, ale i faktický, protože jsou to maminky s dětmi, a my nemůžeme uplatňovat žádný předsudek, a už vůbec ne rasový. Musíme těm maminkám s dětmi dát nějaké lůžko, aby nemusely spát na zemi. Ale v čem je problém?

Mezi touto specifickou skupinou migrantů se objevují ti, kteří mají dvojí občanství, a to maďarské, především maďarské. A pokud mají maďarské občanství, nemají nárok na sociální pomoc v České republice - ani na dávku, ani na zařazení do systému ubytování, ani na žádné jiné výdobytky, které jsme tady připravili. Oni jsou občany jiného členského státu EU a tato pomoc je specificky určena pro Ukrajince.

My v téhle chvíli děláme pomocí maďarské strany lustraci těch lidí, a to jsou především ti, kteří jsou na hlavním nádraží, ode dneška či od zítřka ve stanovém městečku v Praze-Troji. To není o tom, že začínáme stavět kempy pro uprchlíky a nějaká ghetta. Tak to není. My jsme v téhle chvíli postavili stanové městečko, kde ten člověk z pohledu zákona může být maximálně 30 dnů, a spíše ještě kratší dobu, protože on buď má nárok na ubytování, potom je zařazen zpátky do systému, nebo nemá, pak je to občan jiného členského státu Evropské unie, a potom je samozřejmě člověkem, který se tady může pohybovat, ale my děláme všechno pro to, abychom ho motivovali k návratu do Maďarska.

A i s panem ministrem dopravy přijdeme s řešením, jakým způsobem tohle uskutečnit a pokusit se ty lidi přimět k návratu do Maďarska. Včera jsem půl hodiny telefonoval s maďarským ministrem vnitra, kdy jsem mu vysvětloval, že jsme druhou nejdotčenější zemí, Praha praská ve švech, kapacity mnoha krajů jsou vyčerpané a že maďarská strana se v rámci nějakého objektivního podhledu na věc musí stavět k tomu, že o jejich občany se na našem území prostě starat nebudeme a starat nemůžeme. Jsou mimo systém a to je potřeba si říci. Maďarský pan ministr mi slíbil a dal k dispozici šéfa maďarské cizinecké policie. Já jsem tím pověřil policejního prezidenta Vondráška, aby zajistili, aby lustrace lidí probíhaly v řádu hodin, maximálně krátkých dnů, ale rozhodně ne týdnů, protože nám to způsobuje humanitární problém tady v Praze.

Ještě pro vaši informaci mimo strategii. V Praze máme rozjednány dvě další nemovitosti, kamenné nemovitosti, žádný luxus to tedy není, ale rozhodně jsme schopni tam ubytovat lidi. My to zorganizujeme, zajistíme jim jídlo, aby nemuseli být na hlavním nádraží. Zároveň jsou použil všechny možnosti, které tady veřejně sdělovat nebudu, abych zjistil, jakým způsobem jsou organizovány výlety za dávkami po Evropské unii. Pracují na tom orgány, které jsou v České republice k tomu určeny. Tu zprávu bych příští týden měl mít. Určitě ji v režimu a na uzavřeném jednání dám k dispozici poslancům bezpečnostního výboru, ti to určitě ode mne příště dostanou.

Nicméně mi dovolte, než pustím ke slovu i ostatní kolegy, říci, že strategie tady je, strategie je živým dokumentem, strategická východiska jsou naplňována tak, jak bylo určeno 14. 4. 2022. Jsou dány konkrétní termíny, jednotlivá ministerstva mají implementační plány i jasně dané zodpovědnosti. Problémy, které se objeví, se snažíme logicky a operativně řešit. A takových problémů, které nebyly zahrnuty do strategického dokumentu, samozřejmě bude spousta.

Ale pojďme si říct jednu věc a pojďme si ji říct s určitou mírou pýchy - a teď se nebavím o politické straně ani o politické reprezentaci. Česká republika to zvládla, Česká republika zvládla přijmout více než 3 % své populace, dát jim ubytování, zázemí, bezpečí, jídlo. Zvládli jsme to. Můžeme být pyšní na naše lidi, nesmíme se nechat zviklat xenofobními výkřiky, musíme si uvědomit, že pomáháme válečným uprchlíkům, hlavně matkám s dětmi. Dětí je tam téměř 45 % a z dospělé populace, z té dospělé populace, ať někdo zas nezpochybňuje matematické výpočty, je 80 % žen. To je skladba těch, kteří sem přicházejí. Nejsou to žádní vyžírkové, a pokud se objeví nějaký přečin nebo někdo kdo nemá na tu dávku nárok, tak ji také v České republice nedostane. Řešíme i to, jakým způsobem zpřísnit druhou až šestou dávku, aby lidé neměli motivaci se vracet. Bude vázána na pevné ubytování a prokázání ubytování v České republice. A tu první dávku - hledáme s panem ministrem práce a sociálních věcí cestu, jak v případech, kdy stát poskytuje jídlo a ubytování na své náklady, by tato finanční dávka mohla být nahrazena pouze zaopatřením jídlem a základním materiálním zaopatřením, aby klesla motivace lidí přicházet do České republiky pro dávku.

Děkuji hasičům, děkuji policistům, děkuji všem úředníkům, děkuji všem občanům České republiky, neziskovému sektoru. Děkuji všem, kteří byli schopni pomoci a vytvořit systém, který v České republice obstál, vytvořit systém, který funguje a který to zvládne i v dalších týdnech a měsících, protože strategie, kterou pro zvládání této krize máme, je kvalitní, otevřená. Děkuji za pozornost. (Potlesk vpravo.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já děkuji vám, pane ministře.

Než budeme postupovat v rámci přednostních práv, jejichž přihlášky eviduji, přečtu omluvy. Dnes od 13.30 do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Špičák, dále dnes od 11.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jan Bureš, dnes od 12 do 16 z důvodů návštěvy lékaře se omlouvá pan poslanec Lukáš Vlček, dnes mezi 11.30 a 14. hodinou z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Ivana Mádlová. Dále se zpožděním načítám omluvenku pana ministra Víta Rakušana od 10 do 10.30 a od 12 do 17 se z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Milada Voborská.

Nyní v rámci přednostních práv vystoupí pan ministr Petr Gazdík. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mně, abych vás ve stručnosti provedl tím, co se dělo ve školství v posledních třech měsících, jakým způsobem školství zareagovalo na příchod ukrajinských uprchlíků. Na začátek bych předřadil, že nepomáháme ukrajinským běžencům a ukrajinským dětem na úkor českých dětí a jejich rodičů. Jsou strany a jsou jedinci, kteří se xenofobně snaží podsouvat toto tvrzení, ale není to pravda. Je to jasně vidět na tom, že jsme předřadili zápisy do českých škol a školek pro české občany, čeští občané mají zápisy do škol a školek dříve než ukrajinské děti. A vy, kteří sedíte v této Sněmovně, jste pro to ve své valné většině hlasovali. V mateřských školách bylo k poslednímu dubnu bezmála 13 000 volných míst, v základních školách přes 150 000 volných míst. Prozatím jsme to zvládli. Zvládli to především učitelé, ředitelé škol, ale i zřizovatelé, kterým bych chtěl poděkovat za jejich kreativitu, za jejich neuvěřitelnou invenci, jakým způsobem individuálně pečují o každé ukrajinské dítě a snaží se najít to, co pro konkrétní dítě je nejlepší.

Pokud část opozice najela na rétoriku: Upřednostňujete Ukrajince na úkor našich občanů, pak je třeba říct: Není to pravda. Pravdou je, že ve třídě bude třeba o něco málo více žáků, pravdou je, že se někde budou muset možná od září učit na směny, ale Ukrajina je ve válce, Ukrajinu napadla Ruská federace a my buď pomůžeme, nebo jasně řekneme: My pomáhat nebudeme. Asi tušíte, že jako ministr školství budu vždy upřednostňovat to první, abychom pak nebyli jako ve známém satirickém seriálu - poskytneme jim veškerou podporu kromě pomoci.

Reagovali jsme okamžitě a jsme za to uznáváni v Evropské unii. Už 21. března začal platit lex Ukrajina, opatření ve školství, za což bych i vám, kolegyně a kolegové napříč politickým spektrem, chtěl poděkovat. Umožnil vstřebat nápor dětí, rozvázal ředitelům ruce, umožnil výjimky. Okamžitě jsme začali zjišťovat volné kapacity škol v jednotlivých regionech. Máme podrobné informace, máme mapy, jsme vybaveni daty a připraveni na 1. září. To, co je velká neznámá, je to, co se bude dít dál, jestli konflikt na Ukrajině se postupně uklidní a skončí do 1. září a 1. září tu budeme mít třeba polovinu dětí, nebo bude konflikt dále gradovat a budeme tu mít 1. září zhruba dvojnásob dětí. Chystáme se na obojí.

Zahájili jsme jazykové kurzy pro děti a mladé lidi různými cestami. Pro výzvy na poskytnutí kurzů jsme alokovali 150 milionů korun. Umožnili jsme ukrajinským středoškolákům přihlásit se na české střední školy. Podle některých byly pro ně podmínky moc mírné, podle jiných naopak moc tvrdé. Za mě je to známka toho, že nastavení bylo vyvážené. Uvolnili jsme pro školy peníze, navyšujeme rezervy krajských úřadů pro činnosti škol. Pro období do srpna jsou to 2,3 miliardy korun, pro období na září a prosinec induktivní náklady činí až 5,9 miliardy korun. 11. dubna jsme vyhlásili výzvu na poskytnutí dotace na podporu volnočasových adaptačních skupin pro děti od 3 do 15 let ve výši 1,25 miliardy korun. Při financování vysokých škol bude zohledněn počet ukrajinských studentů přijatých ke studiu. Náklady jsou spočítány v tuto chvíli na 1,29 miliardy korun. Začátkem května jsme s ukrajinským ministerstvem dohodli, že školní docházka v České republice bude dětem uznána po návratu na Ukrajinu.

Co nás čeká a co musíme udělat: míst ve školách máme dost, jen se bohužel volné kapacity nekryjí s místy ubytování a s místy, kde maminky seženou snadno práci. To je úkol, který řešíme nyní. Musíme ulehčit Praze a prstenci kolem Prahy, tam je situace skutečně nejvážnější. Stále držíme strategii, že nechceme vytvářet enklávy ukrajinských tříd a škol. Chceme vzdělávat ukrajinské děti v českých třídách. Jak nás upozorňují veškeré expertní panely a expertizy, že z hlediska vyhnutí se budoucím problémům, vytváření různých ghett, je nejlepší integrace do českých tříd. Ne všude to půjde, někde to půjde lépe, někde hůře, někde ty možnosti jsou, někde jsou menší. Naším úkolem je v tuto chvíli připravit zákon lex Ukrajina 2, který to umožní a o kterém předpokládám, že v příštích dvou měsících budeme i v této Sněmovně diskutovat.

Je nutné věnovat pozornost mladistvým uprchlíkům ve věku 15 až 18 let, na které se již ze zákona nevztahuje povinná školní docházka, a místní samosprávy se mnohde bojí sociálních nepokojů, neboť se očekává, že i nízké procento z nich se stane součástí pracovního trhu vzhledem k neznalosti českého jazyka, obavy z neznámého prostředí.

Na závěr bych chtěl říct, že situaci zvládáme a zvládneme. Chtěl bych ještě jednou poděkovat ředitelům, učitelům, asistentům, ukrajinským pomocníkům i všemu personálu škol i školek, jimž patří velký dík. Zvládli jste to skvěle. Děkuji vám za to. Nestrašme prosím kolapsem, žádný nenastane. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já děkuji vám, pane ministře. Nyní s přednostním právem... (Místopředsedkyně Mračková Vildumetzová mimo mikrofon: Dávám přednost panu ministrovi zahraničí.) Posunu vaši přihlášku, paní místopředsedkyně, za přihlášku pana ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, pana ministra zdravotnictví Válka před pana ministra Jurečku. Nyní tedy požádám pana ministra Jana Lipavského s přednostním právem... (Hlas mimo mikrofon.) Tak v tom případě pan ministr zdravotnictví. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Jak Sněmovna řekne, tak provedu, co jsem já. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já jsem si to radši napsal, nechal napsat, radši jsem si to shrnul, abych neudělal chybu, byť je pro mě neskutečně ponižující číst v Poslanecké sněmovně něco z papíru, považuji to za vrchol neschopnosti, když ten člověk ty věci nezná z hlavy, ale dobře, já je neznám z hlavy a nedokázal bych to říct dostatečně přesně, a udělám to proto tímto způsobem, protože si zasloužíte, abyste měli přesné, podrobné informace a abyste přesně věděli, co se dělá, a aby eventuálně moje nevědomost nebo neznalost nezpůsobila chybu nebo nedorozumění.

Faktem je, že zdravotnictví se v současnosti kvůli ukrajinské krizi v žádném případě nehroutí. Existují UA POINTy, ukázalo se, že UA POINTy jsou velmi dobré řešení, fungující velmi dobře. Zřizujeme pediatrické UA POINTy a já bych chtěl poděkovat všem hejtmanům za to, že spolupráce s nimi, co se týče této oblasti, je více než dokonalá, je velmi korektní, velmi seriózní a je úplně jedno, což mě obrovsky těší, z které politické strany ten hejtman je, já si toho osobně nesmírně vážím.

My jsme udělali to, že jsme všem starostům odeslali informaci, kde je dostupný praktický lékař, kde je dostupný gynekolog, kde je dostupný dětský pediatr. Jsem si plně vědom toho, že informace o tom, kde je dostupná volná kapacita v řadě regionů, v řadě míst situaci neřeší, protože dlouhodobě stárne populace lékařů, dlouhodobě problém se prohlubuje a není ho jednoduché a nebude ho jednoduché nějak systémově a jednoduše vyřešit. Je to řešení, o kterém budeme muset intenzivně diskutovat, nicméně doposud tato informace neexistovala. To znamená, my jsme sladili data pojišťoven, sladili jsme data odborných společností, ÚZISu a využili jsme této situace k tomu, aby byla jasná mapa dostupnosti lékařů, aby byla zveřejněna, aby ji měly kraje, aby ji měla města a abychom mohli ve spolupráci s pojišťovnami, pokud některý lékař odmítá tu kapacitu naplnit, abychom mohli s pojišťovnami tu situaci řešit.

Co se týče léků a pomoci na Ukrajinu, my jsme postupovali tím způsobem, že jsme oslovili farmaceutické firmy a distributory a odeslali jsme celou sérii kamionů s originálními baleními léků pro Ukrajinu tak, aby to nic nestálo Českou republiku a aby to v žádném případě nebyly léky, které by byly z českých lékáren, z českých nemocnic nebo na úkor českých pacientů. Jsou to léky navíc, jsou to dary farmaceutických firem organizované distributory a já jsem od začátku prosil - a jsem rád, že mě veřejnost vyslyšela, jsem velmi rád, že mě vyslyšeli všichni ti, kteří chtěli rychle pomáhat - aby se nevykupovaly lékárny, aby se neposílaly léky individuálními cestami, protože to, co je pro mě zásadní a klíčové, absolutně, ani náznakem nesmí dojít ke zhoršení dostupnosti, kvality péče pro české občany, pro české děti a nesmí dojít ani ke zhoršení dostupnosti některých léků.

Proto jsme navýšili požadavky na očkovací látky o 20 %, navýšili jsme požadavky i u WHO a tady toto se postupně realizuje. Vytvořili jsme komunikační karty v ukrajinštině a ruštině včetně psychiatrie a lékárenské péče, a to tak, aby komunikace byla pro obě strany co nejjednodušší. V řadě UA POINTů pracují ukrajinští zdravotníci, kteří tady dlouhodobě pobývají, a je potřeba velmi poděkovat komunitě ukrajinských zdravotníků, která je v České republice, která u nás pracuje, odvádí u nás daně, pomáhá českému zdravotnictví, že velmi aktivně vstoupila do děje, že velmi aktivně cestou pana velvyslance mně dala některé podněty a informace. A mohu teď říct, že například dneska na poradě jsem ráno řešil lepší srozumitelnost testů pro ukrajinské stomatology - já se domnívám, že u testů, které jsou prováděny tímto způsobem, není ta cesta úplně šťastná. Dohodli jsme se na změně testování tak, aby se zvýšila kvalita testů a při tom jsme umožnili, aby každý - každý, kdo má zájem se učit - ten test bez problémů zvládl. To všechno děláme samozřejmě ve spolupráci i s kolegy z Ukrajiny.

Zřídili jsme informační linku, číslo té linky je 420 - samozřejmě Česká republika, co je důležité - 226 20 12 21, volba číslo 2. V provozu je ta linka od 8 do 19 hodin, je k dispozici v ukrajinštině, v ruštině a češtině, dostane tam každý základní zdravotnické informace pro ukrajinské uprchlíky, je tam asistence pro české lékaře, kteří potřebují pomoc, radu v komunikaci s ukrajinským pacientem - tedy pokud je nějaký zdravotník v České republice, který má pocit, že má nedostatek informací, tato linka je ta linka, která mu odpoví.

Jednou týdně zasedá krizový štáb Ministerstva zdravotnictví České republiky, který řídí pan náměstek Dvořáček. V rámci krizového štábu komunikujeme nejenom s asociacemi a nejenom s Radou poskytovatelů, vědeckou radou, která se kvůli tomu dokonce speciálně sešla, ale pochopitelně se všemi odborníky tak, jak jsme byli zvyklí v případě covidu.

Další zdravotnické informace jsou na webu Ministerstva zdravotnictví www.mzcr.cz/ukrajina, tedy standardní webové stránky lomeno Ukrajina, kde ty informace aktualizujeme. Na většinu těch dotazů jsou tam odpovědi a jsou tam i návody, jak postupovat v situacích, které jsou řekněme méně běžné. Je tam i zvláštní sekce pro poskytovatele zdravotní péče, tedy pro nemocnice, zdravotníky, pro všechny poskytovatele, kde jsou k dispozici všechny metodické pokyny. Nechci, abych přehazoval odpovědnost na poskytovatele, chci, pokud je něco, co nařizuji, aby to bylo moje nařízení, a já si za to nesu odpovědnost, a všechna stanoviska Ministerstva zdravotnictví k jednotlivým postupům tak, aby se lékaři a zdravotnická zařízení, poskytovatelé měli o co opřít a byli chráněni Ministerstvem zdravotnictví. Ta stanoviska jsou samozřejmě konzultována s odbornými společnostmi, ftizeologické a další, a je potřeba jim za to poděkovat, velmi aktivně k té problematice přistupují, stejně jako Národní institut pro zvládání pandemie. Kontakt, který je pro jakékoliv dotazy, je ukrajina@mzcr.cz, kde je zřízena webová adresa, kterou obsluhují dva pracovníci. Zde je možné posílat nabídky větší zdravotnické pomoci pro Ukrajinu a stejně tam posílat písemné dotazy, podobně jako na tu telefonní linku.

Pak máme ještě zřízené stránky zdravotnici.ukrajina/mz.cr pro dotazy k zaměstnávání zdravotníků z řad ukrajinských uprchlíků. Těch zdravotníků není mnoho, ale tady jsme připraveni poskytnout právní, odbornou a jakoukoliv další pomoc v případě zaměstnávání Ukrajinců.

Veřejné zdravotní pojištění Ukrajinců a zdravotní péče o ně: všichni ukrajinští uprchlíci, kteří mají vízum strpění, jsou státními pojištěnci, přes 318 000 osob, a mají nárok na stejnou péči jako čeští pojištěnci. Nemají před nimi žádnou přednost, neexistuje žádný příkaz, že by se měli upřednostňovat ukrajinští uprchlíci. Jsou na tom úplně stejně jako čeští státní pojištěnci s tím rozdílem, že se jedná o mladé pacienty. Já jsem dostal od profesora Duška prezentaci, kterou mně vytiskl. Říkal jsem si, že bych vám ji ukázal, ale pak se mně vás zželelo, protože to bychom tady byli do zítřka. Tak velmi stručně. Populace uprchlíků je především ve věkové skupině 5 až 40 let, to je to gros křivky. A pokud tuto křivku porovnáváme s tím, kolik stojí péče za státní pojištěnce v těchto věkových kategoriích, tak tyto kategorie, tedy především kategorie 18 až 40, jsou kategorie, které, i když jsou státní pojištěnci, tak se za ně platí víc, než čerpají, tedy oni jsou pro systém přínosem. Každý Ukrajinec, který je ve věkové kategorii řekněme 18 až 40 let, nečerpá tolik ze zdravotního pojištění, jako kolik stát platí za něj jako za státního pojištěnce. Je to stejné jako u českých pojištěnců.

Při všech přímo řízených zdravotnických organizacích jsou zřízeny UA POINTy. UA POINTy nemají cíl, aby byla dána přednost ukrajinským uprchlíkům, ale cíl je velmi pragmatický a myslím si, že rozumný. Řada z uprchlíků pochopitelně nekomunikuje v češtině a na UA POINTech jsme připraveni - a já za to všem přímo řízeným a krajským nemocnicím, které je zřídily, velmi, velmi děkuji - s nimi v ukrajinštině nebo ruštině komunikovat. Z toho důvodu jsme mohli zabránit tomu, aby nebyly zahlcené ostatní ambulance a urgentní příjmy v nemocnicích. Není to v žádném případě selekce, je to aktivní pomoc překonat jazykové bariéry, velmi podobně - a kolegové to ví - se postupuje například v případě některých velkých mezinárodních závodů, kdy je potřeba komunikovat s cizinci v angličtině, v němčině... My takto postupujeme ve Fakultní nemocnici Brno, abych si přihřál svoji lokální polívčičku, když probíhala Velká cena Brna a my jsme měli samozřejmě posílené pohotovosti o německy mluvící kolegy, protože většina těch kempistů byla z Německa.

Připravujeme UA POINTy při dětských lůžkových odděleních - a to už se rozbíhá - s podporou příslušných asociací a já bych chtěl nesmírně poděkovat - nikdo mně to nevěřil, já jsem si nebyl jistý, jestli se to povede - ale že se všechny tři asociace, tedy paní doktorka Šebková, Hülleová a pan profesor Manďák, posadili k jednomu stolu. Spolu se domlouvali nejenom, jak pomoci zvládat uprchlickou krizi, ale jak dál s pediatrií, jak zvýšit dostupnost pediatrů pro české pacienty. Já to považuji za neskutečně pozitivní krok, nebylo to dříve běžné. Já si to vysvětluji tak, že se třem špičkovým lékařům zželelo nebohého radiologa na pozici ministra a rozhodli, že se domluví a že mně pomůžou, a já jim za to opravdu, opravdu nesmírně děkuji, protože si musíme uvědomit, že my tady nejsme pro nás, ale my tady jsme pro pacienty.

Česko požádalo Evropskou unii a UNICEF o navýšení zásob léčiv na tuberkulózu, HIV, imunoglobuliny a antialergika a další očkovací látky, ty dodávky se postupně realizují a samozřejmě jsou z velké části hrazeny z fondu UNICEFu nebo EUC.

Od odborné společnosti byl poskytnut očkovací kalendář Ukrajiny. Ten očkovací kalendář jsme diskutovali s ministrem zdravotnictví Ukrajiny plus informace WHO o proočkovanosti. Tady bych chtěl říct, že proočkovanost na Ukrajině samozřejmě není tak vysoká jak v České republice, ale velmi se liší velká města od obcí. K nám prchají především uprchlíci z velkých měst, což je vcelku logické, kde je ta proočkovanost vyšší. Na druhé straně proočkovanost ukrajinských dětí v žádném případě není na chvostu proočkovanosti Evropské unie, na chvostu proočkovanosti dětí v Evropské unii jsou úplně jiné země. Proočkovanost ukrajinských dětí se velmi podobá proočkovanosti dětí třeba v Rakousku, to je potřeba si uvědomit. Česká republika tím, že tady proočkovanost dětí je vysoká, samozřejmě přece jenom vyčnívá z toho řekněme úplného standardu Evropy. Všem uprchlíkům pochopitelně nabízíme očkování proti onemocnění covid-19 a samozřejmě i testování. V rámci primární péče je pozornost věnována výskytu a vyšetření TBC. My si uvědomujeme, že na Ukrajině jsou některé podtypy Mycobacterium tuberculosis, které nejsou běžné v České republice. Ale tady bych chtěl zase říct pragmaticky: v České republice pracuje několik set tisíc agenturních pracovníků, kteří jsou muži, u kterých je riziko, že jsou zdrojem tuberkulózy, to teoretické riziko daleko vyšší než u mladých žen, přesto nikdy tato obava nebyla. Ohniska tuberkulózy se sledují dlouhodobě u těchto agenturních pracovníků. Ano, jsou oblasti, typicky Plzeňsko, kde ten výskyt byl dlouhodobě vyšší, než byl průměr republiky, pokud si to správně pamatuji - já už mám pocit, že si ne všechno správně pamatuji, ale toto si myslím, že si pamatuji správně. A tím pádem my samozřejmě monitorujeme jak subtypy, tak mapu.

Zaměstnávání ukrajinských pracovníků: já bych se tady k tomuto vyjádřil okrajově, pokud budou dotazy, tak to rád doplním. Principiálně jsme vytvořili systém, jak rychle zaměstnat ukrajinského pracovníka. Vytvořili jsme kurzy odborné češtiny, ale cílem není vysosnout zdravotníky z Ukrajiny a ovládnout s nimi český zdravotnický trh. Cílem je po tu omezenou dobu, co v České republice budou - ta omezená doba je dána tím, než skončí válka na Ukrajině, vítězstvím Ukrajiny nebo tedy nějakým mírem - tak po tu omezenou dobu jim umožnit, aby tady mohli pomáhat českému zdravotnictví, nepřišli o svou kvalifikaci, a eventuálně ti, kteří za standardních podmínek budou chtít pracovat v České republice, aby v České republice mohli pracovat. A zase je to něco, co pak bude mít dlouhodobou výhodu pro české občany, protože se zvýší počet zdravotníků v systému, ale za standardních podmínek, nesmí dojít ke zhoršení kvality péče a nesmí to být samozřejmě ti, kteří by neměli příslušné nostrifikace a tak dále. Detaily vám mohu říct.

Vzdělávání uprchlíků, kurzy v češtině, případně aprobace zajišťuje Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. S paní ředitelkou v tomto směru pravidelně komunikuji, včera jsme měli schůzku, kdy jsme se potkali na předávání v rámci výročí Florence Nightingale vrchním sestrám, a debatovali jsme také o tom, co ještě se dál dá vymyslet a jak se to obecně dá využít ke zlepšení systému kurzů pro cizince, kteří mají zájem pracovat v České republice. MŠMT s MZ ČR zajistilo financování těch kurzů a detailní informace jsou na stránkách Doškolováku, respektive na ua.ipvz.cz. My tyto věci komunikujeme na Facebooku, na Twitteru, mohl bych vám říct odkazy na ty webové stránky, ale ty snadno dohledáte.

Co nás čeká a co plánujeme dál? Aktuální témata, která teď řešíme: jedná se s pojišťovnami na téma úhrada výkonů na UA POINTech, protože nechci, aby nemocnice, které zřizují UA POINTy, na to doplácely. Jednáme s nemocnicemi, jak budou tyto výkony honorovány a hrazeny tak, aby byla pojišťovna v pořádku, v pohodě tedy, a UA POINTy dobře fungovaly. Je potřeba velmi poděkovat zdravotníkům, kteří tam pracují.

Stanovujeme kritéria pro včasné rozhodnutí u zajištění převozu pacientů z UA POINTů do jiných zemí Evropské unie. Jedná se především o vzácná onemocnění, centrové onemocnění, některé drahé léky, ČR zajistila adekvátní péči občanům ČR. My přesně víme, jaké jsou volné kapacity, ty volné kapacity k tomuto využijeme. Já bych chtěl zase jmenovitě poděkovat dětskému onkologickému oddělení Fakultní nemocnice Motol a dětskému onkologickému oddělení Fakultní nemocnice Brno. Já bych mohl říci jména obou kolegů, ale to už bych možná přeháněl. Nicméně tyto nemocnice zajistily péči ne na úkor českých dětí, ale zajistily péči asi o 20 onkologických, hematoonkologických dětí z Ukrajiny.

Podílíme se na systému přerozdělování. My víme, kde jsou naše možné rezervy, víme, kde máme špičková pracoviště, kde jsme schopni pomoci. Tak jako vždycky Česká republika pomáhala. Vzpomeňte si na toho anglického chlapce, který byl léčen gama nožem u nás v Protonovém centru.

Debatujeme o financování aktivit spojených s přílivem uprchlíků do České republiky jednak s rezorty Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí, ale samozřejmě debatujeme i s Evropskou unií, jasně vyčíslujeme náklady a očekáváme, že toto bude hrazeno. Jedná se o financování kurzů a stáží, ošetřování nákladů na ošetření neregistrovaných uprchlíků, což je stejný problém jako všichni ti, kteří jsou v České republice a neplatí pojištění - a taková skupina lidí existuje. Tady to řešení hledáme systémově, doufám, že se povede jakási novela, která to vyřeší i pro ostatní nepojištěné. Financujeme dotační programy z projektu Krize Ukrajina, ten projekt je velmi pečlivě rozebrán.

Přivážení pacientů z UA POINTů jinými cestami než přes EWRS, což je ten systém centralizovaný, se samozřejmě dít může, ale je to opět pod kontrolou ministerstva. Já bych řekl typický příklad, to jsou dialyzovaní, kde v žádném případě nesmí dojít k tomu, že by byla nedostupná dialýza pro české pacienty. A my musíme tyto redistribuovat po České republice. Ale je potřeba zase, protože toto se jedná o akutní záležitosti, tu dialýzu nenabízet. Máme systém teď perfektně zmapovaný, víme, kde je prostor, vyšetření a léčba je plně hrazena pojišťovnou. A tam, kde ten prostor není, zase v rámci systému EWRS odesíláme pacienty z Ukrajiny do jiných zemí. Já bych chtěl vyzdvihnout spolupráci s profesorem Štěrbou, mým kolegou a troufnu si říct kamarádem, který se těmto tématům věnuje. My jsme se spolu bavili o tom, jak obecně řešit některé ty problémy orphanů a centrových léků u dětských onkologických pacientů. On sem pozval předsedu evropské dětské onkologické společnosti, já se s nimi setkám v rámci brněnských onkologických dnů a budeme řešit zase ve světle ukrajinské krize situaci systematicky i do budoucna, nejenom aby byla výhodou pro Ukrajince, tedy abychom mohli řešit ukrajinské děti se vzácnými onemocněními, ale abychom pak ten systém využili na zlepšení péče centrové a orphanové pro dětské pacienty. Jardo, děkuju.

Výraznější propagace činnosti Ministerstva zdravotnictví je samozřejmě důležitá. Například, jak jsem zmínil, je to ta léčba onkologických pacientů. Dneska je to 47 dětských onkologických pacientů a já část těch dětí viděl, mluvil jsem s jejich maminkami a už bych to asi podruhé nedal. Všem vám doporučuji, abyste ty smutné příběhy věděli, a jsem nesmírně hrdý na naši medicínu, jsem nesmírně hrdý na naši dětskou onkologii, protože tady těchto 47 dětí, si troufnu říct, že jsme jejich životy zachránili. Ta to je něco, na co si myslím, že může být pyšný každý Čech, každý český lékař a z nás, co sedíme v této Poslanecké sněmovně.

Konečně jsme se rozhodli neakceptovat doporučení WHO, protože ti měli představu, že budou lékaři vyplňovat jakýsi 37stránkový formulář, a to ještě písemně. Tak já jsem se rozhodl riskovat problém, zakázal jsem tady toto a naopak vytvoříme elektronický formulář, který bude sloužit. A naopak přesvědčuji kolegy v ostatních zemích, že není možné zatěžovat zdravotníky další písemnou prací a 30stránkovými formuláři.

Teď už se blížím ke konci. Projekt Krize Ukrajina stanovuje deset cílů projektu a já si stručně dovolím ty cíle přečíst: (1.) Zajištění primární péče o ukrajinské uprchlíky s minimalizací dopadů na dostupnost péče o české občany. Rozšíření stávajícího systému nízkoprahových ambulancí, UA POINTy pro dospělé a dětské pacienty. 2. Zajištění a monitoring kapacit specializované nemocniční a centrové péče, nastavení hraničních parametrů pro aktivaci emergentních mechanismů EU, převoz a sdílení pacientů v rámci členských zemí EU, v rámci členských států EU - aby to bylo pochopitelné. 3. Zavedení základní zdravotní prohlídky ukrajinských uprchlíků pro zajištění základní zdravotní dokumentace a minimalizace epidemiologických a zdravotních rizik. 4. Zajištění zdravotní dokumentace ukrajinských pacientů mimo stávající systém registrujících lékařů, praktických a dětských, možnost ve spolupráci s WHO, ale velmi obezřetně, v kontextu tedy, co se týče administrativy, v kontextu zefektivnění poskytované péče a zamezení duplicit a nadužívání. Tady je potřeba být velmi obezřetný a pečlivý. (5.) Přehled kapacit v oblasti primární i lůžkové péče a napojení na systém MVČR, monitorující rozložení uprchlíků v České republice, a to se děje, systémy jsou propojeny. (6.) Zajištění léčiv a vakcín, jejichž dostupnost by mohla být ohrožena zvýšeným výskytem onemocnění či infekcí spojených s nárůstem počtu pacientů, a to a) zajištění vakcín, jejichž dostupnost by mohla být ohrožena, a to se podařilo, b) zajištění léčiv, jejichž dostupnost by mohla být ohrožena zvýšeným výskytem onemocnění či infekcí spojených s nárůstem počtu pacientů, to se podařilo a dále na tom pracujeme. (7.) Zapojení zdravotníků z Ukrajiny do systému poskytování zdravotní péče v ČR s ohledem na jejich statut - dočasná ochrana - a právní systém v ČR a EU. A tady sem musím přijít a musím se přiznat, a upřímně řečeno stydím se za to lehce: tady nejsme tak rychlí, jak bych si představoval, a nedaří se nám to posunovat tak rychle, jak já bych si představoval. Ten problém holt vyžaduje i změnu některých zákonů, a to není v moci jenom ministra zdravotnictví, je to v moci Poslanecké sněmovny. (8.) Racionalizace statutu státního pojištěnce pro ukrajinské uprchlíky pobývající dlouhodoběji na území České republiky. Omezení zařazení osob s udělenou dočasnou ochranou, které jsou schopné zaměstnání, do kategorie státních pojištěnců ČR na dobu nejvýše 180 dní - bychom chtěli stimulovat, aby si všichni našli práci a stali se standardními pojištěnci, ti, kteří mohou. (9.) Zajištění koordinace humanitární pomoci pro obyvatele Ukrajiny ve formě dodávek léčiv, ale ne na úkor českého trhu. A to se podařilo, jak jsem referoval. A konečně, což je velmi důležité: (10.) Zajištění podpory duševního zdraví, psychiatrická léčba a zajištění péče o drogově závislé. A tady bych chtěl poděkovat neziskovým organizacím, drogovému koordinátorovi a dalším, kteří na tom intenzivně pracují.

Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pokusil jsem se stručně shrnout řadu těch věcí a omlouvám se za to, že jsem to četl, ale já jsem jenom pouhý ministr zdravotnictví. Ti, kteří nesou většinou zásluhy za to, že se to daří a že to intenzivně funguje, to jsou ti neoblíbení úředníci, pracovníci Ministerstva zdravotnictví, kteří tím tráví desítky hodin navíc, kteří opravdu pracují neskutečným způsobem, a já bych jim chtěl za to obrovsky poděkovat. Je to pan náměstek Dvořáček, který všechno koordinuje a který to dělá 24 hodin denně včetně víkendů. To jsou ti, kterým se podařilo tu zdravotnickou část uprchlické krize zvládnout, já nejsem nic. Děkuju. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Nyní s přednostním právem je přihlášen pan ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Protože si myslím, že je potřeba, aby také byl prostor na diskusi, tak se pokusím být opravdu stručný a shrnu některé zásadní věci, které se týkají této strategie, jejích východisek a aktuální situace uprchlické krize, kterou tady máme ve střední a východní Evropě. Vezmu to po konkrétních programových částech, které jako rezort Ministerstva práce a sociálních věcí řešíme.

Pokud jde o první část, která se týká sociálních služeb, tady opravdu - a řekněme podpory dětí - tady jsme jako ministerstvo připravili i finanční dotační titul, který podporuje aktivity nevládních organizací v této poměrně složité době, kdy jsou pro nás tyto aktivity důležité v tom, že tito lidé jsou na Kacpech, pomáhají těmto lidem z hlediska integrace, z hlediska napojení například na to, jakým způsobem si jít do školy, do školky zajistit zápis a tak dále, takže jsme zajistili, aby tyto aktivity byly financované, aby to nevládní organizace jako diakonie, charity, Armáda spásy a další netáhly z běžných finančních prostředků, kde to vlastně ani není možné financovat.

Zajistili jsme také podporu toho, aby když už k nám do České republiky přijdou osoby s vážným typem handicapu, aby mohly sociální služby v České republice i je přijmout a postarat se o ně. To je také nastaveno. Zároveň je také nastaveno i to, aby byla pravidla, jak především ukrajinské ženy dokázat zaměstnat právě v sociálních službách, kde už ony dneska mohou začít pracovat jako pečovatelky. Jsou k tomu vydefinované podmínky, děje se to.

Řešíme i agendu péče o děti, o děti bez doprovodu. Na tom spolupracujeme s ambasádou, na tom také spolupracujeme s ministryní práce a sociálních věcí na Ukrajině. Měli jsme k tomu společná jednání. Dnes připravujeme i vzájemnou dohodu, jakým způsobem toto bude řekněme podpořeno i formálně, nejenom na základě komunikace, která běžela doposud. Klíčové je to, abychom neudělali žádné nevratné kroky z hlediska osvojení, z hlediska adopcí a podobně, dokud je tento stav, dokud nejsou úplně všechny věci vyjasněny, ale zároveň aby péče o tyto děti byla zajištěna v kvalitě maximálně možné, kterou můžeme realizovat.

Další klíčová oblast za Ministerstvo práce a sociálních věcí je podpora lidí, kteří k nám přicházejí. To znamená, realizovali jsme systém humanitární dávky, který je jednoduchý, administrovatelný, zároveň vytváří rámec pro to, aby tito lidé tady měli nějaké minimální zabezpečení, aby mohli zaplatit své minimální náklady, které prostě zaplatit musí každý z nás, kdo musíme nějak existovat, takže 5 000 korun humanitární dávka tady je. V tento okamžik je do konce srpna. Počítáme s jejím prodloužením, aby tato humanitární dávka i princip byl do konce účinnosti zákona, to znamená do konce února 2023. Hledáme způsoby a principy, jak tu humanitární dávku upravit, její formu distribuce a její výši tak, abychom případně našli i motivační faktory, jak případně tuto humanitární dávku v čase snižovat a motivovat lidi, aby se více snažili najít si vlastní zaměstnání, vlastní práci.

Postavili jsme k tomu solidární příspěvek, který hradí náklady českých domácností, které poskytly přístřeší. Počítáme teď v průběhu června s jeho aktualizací tak, abychom více podpořili ještě ubytovací kapacity, které by ještě mohly být nabídnuty, a aby těm, kteří vlastní ty byty nebo nemovitosti, tato výše dostatečně byla schopna také pokrýt případné adaptační náklady. To znamená, počítáme s úpravou a s vytvořením řekněme dvou úrovní finančního ocenění těch, kteří poskytují různé typy v rámci solidárního ubytování. Tak to je tato záležitost.

Samozřejmě, dalším velmi důležitým krokem je celá agenda trhu práce, kdy Česká republika je dneska v situaci, kdy zhruba 45 000 žen, které přišly do České republiky, už dneska pracují. Je to nejvyšší číslo, které máme ze všech států, kam přicházejí lidé z Ukrajiny. Děláme i další kroky, aby toto číslo rostlo. Teď spouštíme opravdu naplno jazykové vzdělávání, které je klíčem k úspěšné adaptaci na trh práce. Byly dokončeny sylaby ve spolupráci s MŠMT. A jsme připraveni přes úřady práce financovat jazykové kurzy ve firmách, jazykové kurzy, které budou dělat nevládní organizace, školy, univerzity a tak dále. To nám běží. Takže předpoklad je, že poměrně velmi vysoké procento těch, kteří přišli z Ukrajiny a mohou pracovat, že je dokážeme zapojit na trh práce. Evidentně toto je něco, co je pozitivní i pro celou společnost, i pro příjmy do státního rozpočtu a veřejných rozpočtů, protože aktivita těchto lidí se logicky propisuje do vyšších příjmů, takže pak je potom také beneficientem každý občan České republiky.

Kromě toho, že mimo ty přímé příjmy do státního rozpočtu je také benefit to, že ti lidé pomáhají vykrývat dlouhodobě neobsazená pracovní místa, zvyšují potom ekonomický výkon firem a zároveň třeba i zvyšují dostupnost některých služeb, právě třeba v sociální nebo zdravotní oblasti, kde personální kapacity dlouhodobě chybí. V těchto věcech budeme pokračovat, v jazykovém vzdělání budeme pokračovat, komunikace s firmami běží a zároveň také i rozvíjíme podporu pro české firmy, české domácnosti, o tom jsme tady debatovali na půdě Sněmovny několikrát. Já tu debatu už nechci v tomhle ohledu zdržovat, nicméně co je důležité, když to shrneme: pokud teď budeme ty kroky jako Česká republika z hlediska pomoci, adaptace, případně té integrační fáze dělat opravdu dobře, o což se spolupráce rezortních týmů opravdu snaží, tak z nějakého středně- a dlouhodobého hlediska to pro Českou republiku bude mít pozitivní efekty, nejenom z hlediska příjmu do veřejných rozpočtů, ale i z hlediska právě posílení pracovního trhu a rozvoje naší ekonomiky.

Tolik opravdu stručně. Děkuji za pozornost, jsem připraven odpovídat potom na konkrétní dotazy.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře.

Přečtu omluvy, než udělím další slovo. Od 11.30 do konce jednacího dne z dnešního jednání z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Aleš Dufek a dále dnes na celý den z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr Stanjura.

A jako další s přednostním právem vystoupí paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážení kolegové ministři, já bych v tuto chvíli chtěla pana předsedajícího požádat, protože již vystoupili rezortní ministři, zda by bylo možné, a konzultovala jsem to i s panem ministrem vnitra, že by se v tuto chvíli otevřela rozprava, to znamená, že by se popřípadě řečníci mohli přihlásit prostřednictvím faktických poznámek, protože časový limit na projednání je krátký. Pane ministře, souhlasíte s tím, a všichni ostatní? V tuto chvíli musíme někdy tu rozpravu, protože je to pouze do 12.30, jestli když tak pan ministr zahraničních věcí, pane ministře vnitra, s tím - souhlasí, souhlasí, dobře. Takže by se v tuto chvíli otevřela rozprava.

Děkuji mnohokrát a já určitě děkuji za to, že se dneska ten materiál zařadil. Budu se snažit být věcná, argumentační. Pan ministr vnitra, na kterého asi budu nejvíce reagovat, v úvodu řekl, že samozřejmě, byla to bezprecedentní situace. To všichni víme, ale dnes už je to 78. den od zahájení válečného konfliktu. Opravdu Česká republika zvládla tu první fázi, a zvládla ji díky komu? Zvládla ji díky občanům, kteří pomáhali v rámci ubytování. Zvládli jsme to díky starostům, díky hejtmanům, díky hasičům, policistům, dobrovolníkům, díky tomu, že lidé dávali finanční příspěvky. A to byla ta první fáze.

Ale v druhé fázi, ve fázi adaptační a integrační, o které hovoříte, opravdu potřebujeme mít strategii, plán. My to potřebujeme vědět. Vy jste tady, pane ministře, řekl, že do 14. dubna jste vložili do systému první dokument, což bylo stanovení strategických priorit, kdy my jsme jasně řekli, že to ten plán není, a vy jste řekl, že v tuto chvíli - a chtěla bych podotknout, že jste byl v tu chvíli vázán usnesením Poslanecké sněmovny, která jasně řekla, že do 14. dubna se musí předložit tento strategický dokument zvládnutí uprchlické vlny - zároveň jste tady řekl, že bezpečnostní výbor vám uložil termín 18. května. Tak pokud bych vycházela z toho, že 18. května je za pár dní, tak bych pouze chtěla říct, že bezpečnostní výbor je poradním orgánem, to znamená, že pokud on nějaké usnesení přijme, musí ho potvrdit Poslanecká sněmovna. A to usnesení bezpečnostního výboru bylo, že žádá jednotlivá dotčená ministerstva k rozpracování navržených opatření v rámci jimi řízených rezortů a jejich působnost pro tři představené scénáře, to znamená, pokud by do České republiky přišlo 300 000, 600 000 anebo 1 000 000 migrantů. Já ale to v tom dokumentu, v tom manažerském shrnutí, bohužel pořád nevidím.

Jsem moc ráda, že jste dnes přiznal, že opravdu některé ty systémy - nebo většina těch systémů nefunguje. Určitě budou reagovat moji kolegové z bezpečnostního výboru a lidé, starostové, hejtmani, protože oni mají tu praktickou zkušenost, a my když spolu kolikrát hovoříme, tak ji načerpávám od nich, že ty systémy nejsou propojené, že ty systémy nejsou funkční. Vy se sice pravidelně, a za to děkuju, setkáváte s hejtmany. Několikrát se tam řekne, že budou už ty systémy propojené se systémy Cizinecké policie, ale dodneška se tak nestalo.

Udivuje mě, že se tedy udělal systém pro ubytovatele, kterými jsou kraje, obce, penziony, hotely, to jsou ty právnické osoby, a pak je druhý systém, který je na Ministerstvu práce a sociálních věcí a tam jsou ti ubytovatelé - fyzické osoby, to znamená, že pokud někdo dá k dispozici svůj byt, může za to dostat částku od ministerstva až 12 000 korun.

Takže opravdu ta evidence, to, abychom měli jasný údaj o tom, kolik lidí se nachází v jednotlivé obci, v jednotlivém kraji, je opravdu údaj klíčový, protože jenom z takového údaje můžeme pak vycházet v rámci nastavení zaměstnanosti, potřeb ve zdravotnictví, v sociální oblasti a ve školství. Určitě oceňuji, že v tuto chvíli probíhá ten pilotní projekt v těch pěti obcích s rozšířenou působností. Jsem sama zvědavá, jakým způsobem se pak dozvíme ty výstupy, jakým způsobem to dopadlo. Ale opravdu si myslím, že ten čas a to, že nevíme ta data, nevíme data, jaké ti lidé mají vzdělání, jakých jsou profesí, pořád tato data nemáme, a ta data jsou velmi důležitá.

Vy jste nám tady dneska i řekl, že jste oslovili zase pilotním projektem 700 lidí, kteří přišli, jestli tady chtějí zůstat, nebo ne, a že vám 400 odpovědělo, že to nevědí, ale 300 řeklo, že už je svým způsobem rozhodnuto. Ale já chci říct, že proto je tak strašně důležité, abychom měli dokument, který nám namodeluje ty situace, protože v tuto chvíli už máme zaregistrovaných 340 000 lidí prchajících před válkou, a potřebujeme mít namodelováno, že pokud jich tu zůstane 20 %, 50 %, 80 %, tak kolik budeme potřebovat těch ubytovacích kapacit? Kolik budeme potřebovat míst v mateřských školách, základních školách, středních školách? Kolik budeme potřebovat v rámci zaměstnanosti a dalších věcí? Takže myslím si, že ten údaj je také důležitý, velmi klíčový, a že je nutné s tímto údajem pracovat.

Zároveň to, co se v tuto chvíli děje na hlavním nádraží v Praze, tak já jsem opravdu přesvědčena o tom, že ta situace se měla řešit daleko dříve. Když budu, pane ministře, vycházet z dokumentů ze 14. dubna, tak byť kritizuji, že tam právě nejsou termíny, že tam není odpovědnost, tak v tomto dokumentu jsem se dozvěděla, že Správa hmotných rezerv pořídí do pohotovostních zásob 17 humanitárních základen včetně vybavení pro 150 lidí. Já to tedy chápu, že by to bylo 17krát 150. A to jsou ty modulární jednotky, o kterých se hovořilo v mnoha médiích. A když teď tedy vezmu, měsíc uplynul, tak bych se chtěla zeptat, jestli máme ty jednotky? Protože včera jste dal pokyn, že se začne stavět stanové městečko v Troji, a jak jsem měla možnost vidět, tak to staví hasiči - velmi jim za to děkuji - ale staví se tam vojenské stany, a ne žádné modulární jednotky. A já si myslím, že od 14. dubna, respektive když se ten materiál tedy tvořil, už byl určitě dostatek času na to, aby se tyto věci pořídily.

Zároveň jste řekl, že jste včera hovořil s panem ministrem, se svým protějškem z Maďarska. Také to určitě velmi oceňuji, ale já si myslím, že to mělo přijít daleko dříve. Moji kolegové z bezpečnostního výboru - a oni určitě to potvrdí, já jsem na tom bezpečnostním výboru nebyla, takže teď tlumočím, co oni mi řekli - mě upozornili na to, že již v březnu vás upozorňovali, že máte udělat opatření ohledně toho, co budete požadovat nyní, až to dojednáte s ukrajinskou stranou, aby bylo jasné a bylo razítko v pase, že ti lidé překročili ukrajinskou hranici. A mě mrzí to, že když tedy moji kolegové vám to v březnu na bezpečnostním výboru radili, vyzývali vás k tomu, protože řada z nich má v bezpečnostní oblasti zkušenosti, že jste na to nereagoval a že to prakticky přichází až nyní, a jak jsem měla ještě možnost zaregistrovat, schůzka s vaším protějškem ze strany Ukrajiny se nepovedla. Já chápu, že to je asi hodně těžké, ale myslím si, že schůzka s ukrajinským ministrem vnitra je důležitá, a pokud se zase uskuteční až příští týden, tak ta situace - vidíte, jaká je, protože vy sice teď postavíte stanové městečko pro 150 lidí, ale na tom nádraží je 600 lidí! A kteří lidé tedy půjdou do toho stanového městečka? A já si pořád myslím, že ty podmínky, byť je to na krátkou dobu, není to natrvalo, je to jenom přechodně... Chápu, že musíte čekat na tu lustraci, ale přesto jsem prostě přesvědčena o tom, že reakce z vaší strany měla být daleko dříve.

Zároveň bych se chtěla zeptat, jestli by bylo možné odpovědět proč, protože máme informace, že příští týden byste měl přijít na vládu s prodloužením nouzového stavu, tak jestli byste nám mohl říct, co je důvodem, jestli je to stále vysoký počet právě uprchlíků, jestli to je spojeno s ubytováním. Chápu, že to budete předkládat na vládě, ale zda by to bylo možné.

Já samozřejmě velmi pozitivně vnímám práci pana Vlčka i pana Šnajdárka, a to, že jste teď přišel s tím systémem dashboard, ano, ale tam také si myslím, že ještě to bude mít spoustu neznámých, protože nejdřív jste říkali, že se propojí ty systémy, teď se přichází zase s novým systémem.

Poslední, a co mně velmi vadí, že starostové, respektive hejtmani těch krajů, do současné chvíle neobdrželi ještě ani korunu. Kdybych to vzala na covidovou dobu, vezměte si, dneska 78. den. Ani těch 10 milionů jednotlivé kraje neobdržely a myslím si, že to mají na svých bedrech, že udělaly opravdu kus práce a odvádí tu práci, ale oni v tuto chvíli potřebují vedení, potřebují řízení uprchlické krize, a hlavní osobou, kdo to má řídit. je hlavní národní koordinátor, kterým je pan ministr vnitra. A já bych ho také zároveň chtěla vyzvat k tomu, že když on tady hovoří o tom - "já jsem zatím národním koordinátorem" - já si myslím, že bychom měli mít jasno, kdo bude tím koordinátorem. Není možné to měnit a pan ministr to ví, vyzývali jsme ho k tomu už na bezpečnostním výboru, že se k tomu musí postavit čelem. On musí být tím národním koordinátorem. On je ministr vnitra, on je šéf Ústředního krizového štábu. Takže budu ráda, a vy už jste mi to několikrát řekl, ale dnes mě opět překvapilo, že jsem tady dnes slyšela ta slova, já jsem "zatím" národním koordinátorem.

Takže, pane ministře, chci dát prostor i mým kolegům. Musím říct, že kapitola Ministerstva školství, tu bych chtěla vyzdvihnout, je zpracovaná asi nejlépe, přesto mě, pane ministře školství, pořád znepokojuje a bojím se nedostatku míst v mateřských školách, takže pokud byste mohl i s touto otázkou, protože mě překvapuje, že dotační program, který se otevřel ohledně ubytování, se otevřel pouze na Ministerstvu pro místní rozvoj a dotýká se ubytování. Určitě moji kolegové za chvíli vystoupí a řeknou vám, že se nikdo z těch starostů do toho dotačního titulu nechce přihlásit ohledně ubytování, ohledně navýšení ubytovacích kapacit, a nás udivuje, že se neřeší zatím žádným dotačním titulem právě to, aby se navýšily kapacity v mateřských školách nebo aby se to nějakým způsobem řešilo, protože všichni, a já jsem také maminka, a nedostatek míst v mateřských školách byl ještě předtím, než tady bylo 340 000 lidí prchajících před válkou, byl tady nedostatek pediatrů, byl tady nedostatek praktických lékařů.

A poslední, a už opravdu končím: co mě ještě velmi překvapilo, a na to bych chtěla od pana ministra zdravotnictví, že chcete v opatření ze 14. dubna zrušit opatření k zavedení povinné zdravotní prohlídky ukrajinských dětí před nástupem do základních, středních a vysokých škol, tak jestli by k tomu se mohl vyjádřit pan ministr zdravotnictví.

Děkuji vám za pozornost. Jsem samozřejmě připravena diskutovat, ale chci dát prostor i kolegům. Díky. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Eviduji zde další přihlášky s přednostním právem, ale jak bylo avizováno, na základě vzájemné dohody, kterou nikdo nerozporoval, nyní otevírám všeobecnou rozpravu. Jako první přihlášený do všeobecné rozpravy s přednostním právem je ministr Jan Lipavský, potom předseda Tomio Okamura a poté pan poslanec Jiří Mašek se stanoviskem klubu. (Avízo poslance Vondráka.) Faktické poznámky, než vám udělím slovo, eviduji, ale faktické poznámky v rozpravě mohou být uplatněny pouze jako reakce na probíhající rozpravu. Z toho důvodu musí nejprve vystoupit někdo v obecné rozpravě a na ty lze reagovat s faktickou poznámkou. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi mým projevem zahájit rozpravu, aby mohly být následně uplatněny faktické poznámky k mému projevu. Navážu na své předřečníky, kteří popsali celou řadu záležitostí především z vnitřní politiky a toho, jakým způsobem k tomu vláda přistupuje. Myslím si, že není férové od paní místopředsedkyně Vildumetzové říkat, že není jasné, kdo je odpovědný za řešení toho problému. Samozřejmě jsme to my, řeší to vláda a myslím si, že i role Ministerstva vnitra je naprosto klíčová a jasná. Pan ministr Rakušan, pan vicepremiér Rakušan rozhodně od žádné odpovědnosti neutíká. Naopak jsme se k problému postavili čelem a na praktické úrovni ty složky to řeší opravdu výborně. A koneckonců to zde zaznělo, jak je to koordinované i integrovaným záchranným systémem, takže tady si myslím, že vláda opravdu se může k tomu hrdě přihlásit a dát si dobrou známku.

Co se týče zahraničněpolitické nohy řešení krize, samozřejmě Ministerstvo zahraničních věcí je aktivní v celé řadě problematik a je jasným zahraničněpolitickým zájmem České republiky, že potřebujeme, aby válka na Ukrajině, ruská agrese proti Ukrajině, skončila co nejdříve, ale také aby skončila v náš prospěch, abychom dostatečným způsobem nejen podporovali Ukrajinu politicky, vojensky, ale také abychom vytvářeli podmínky, kdy Ukrajině pomáhají další státy. Proto využíváme maximálně našeho členství v Evropské unii, v Severoatlantické alianci, vytváříme takové podmínky, aby podpora pro Ukrajinu byla stabilním prvkem všech dalších zemí, kde takto komunikujeme. Jsme součástí té poměrně jasné a odhodlané skupiny států. Já sám například třeba komunikuji intenzivně s Německem, s německými představiteli, s veřejností, abychom posouvali veřejné mínění právě ve prospěch podpory Ukrajině.

Česká republika nese velkou migrační zátěž, staráme se o více jak 340 000 uprchlíků. Nese to své problémy, myslím si, že to nikdo nezastírá. Řešení hledáme a také apelujeme na zahraniční partnery, aby nám s tím řešením pomáhali, aby Česká republika mohla dostat nějaké finanční prostředky navíc, a to samozřejmě pomůže našemu rozpočtu. To je naprosto klíčové.

Ale ty priority, a především z hlediska zahraniční a bezpečnostní politiky, jsou zcela jednoznačné. Prostě musíme dokázat, že Ukrajina uspěje a že Česká republika nebude bezprecedentně ohrožována tímto ruským agresivním chováním. Já myslím, že každý ví, co znamenala druhá světová válka, každý se může podívat na dějiny Evropy, co znamená, když spolu evropské státy válčí, když se přesouvá obyvatelstvo. To je něco, co prostě nechceme, aby se kdykoliv do střední Evropy vrátilo. Proto také zaměříme naše předsednictví do velké míry z hlediska zahraniční části na podporu Ukrajině, budeme hledat další finanční prostředky na případnou rekonstrukci Ukrajiny a podporujeme všechny další aktivity, které do velké míry nejsou čistě vládní, ale jsou to aktivity občanské společnosti - a to se mi líbilo, že zmínila i paní místopředsedkyně Vildumetzová, protože solidarita občanů, kdy občané posílají peníze, ať už na humanitární, nebo třeba i na vojenské sbírky, je opravdu úžasná. Myslím si, že celá česká společnost zde zaslouží velké poděkování a Ministerstvo zahraničních věcí samozřejmě hraje i roli ve schvalování veřejných sbírek a plně to podporujeme.

Na závěr si dovolím zmínit jednu věc, která prošla médii, a to je - je to do velké míry symbolická věc, ale ukazuje to, jakým způsobem máme zcela jasno v naší zahraniční politice - my jsme byli zvoleni do Rady OSN pro lidská práva na místo, které bylo po suspenzi členských práv uvolněno Ruskem. A je to Česká republika, která včera již hlasovala pro rezoluci, která rozšířila mandát nebo zpřesnila vyšetřovací mandát komise, která se bude zabývat zvěrstvy, které Rusko páchá na Ukrajině - vyvražďování obyvatelstva, systematické přesuny téměř 1,5 milionu lidí někam do Ruska, unášených přes filtrační tábory. Toto všechno je třeba vyšetřit, protože dnes se na území Ukrajiny odehrávají brutální zločiny proti lidským právům, a je potřeba zjistit, k tomu mít detaily, aby to potom i mezinárodní soudy mohly nějakým způsobem vyšetřit. To, co my si zde připomínáme k různým příležitostem ke konci druhé světové války, se bohužel dnes prostě na Ukrajině odehrává.

Jinak platí, že Ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci s dalšími orgány státní správy chystá takzvaný Magnitského zákon, sankční zákon. Já ho během června předložím na vládu, seznámím s tím návrhem i veřejnost a budeme mít konečně i zákon, který nějakým způsobem nám dovolí, pokud Evropské unii zrovna někdo bude blokovat nějaká jména, zařadit i vlastní jména na sankční seznamy.

Takže toliko k zahraničněpolitické části toho, co dělá vláda. Rozumím tomu, že to nemusí nutně přispět vždycky k tomu, že se vyřeší bolavý konkrétní problém, který je vidět někde, například třeba na těch nádražích, ale dlouhodobě to vytváří podmínky proto, abychom byli schopni jako Česká republika obstát. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Vaše vystoupení vyvolalo osm faktických poznámek. Jenom chci věřit tomu, že faktická poznámka touto cestou není snaha přeskočit řádně přihlášené do obecné rozpravy, kterých je sedm. Nicméně k první faktické poznámce zvu pana poslance Vondráka. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Dobré už odpoledne, dámy a pánové. Pane předsedající, vás uklidním, protože mohu přeskočit pouze sám sebe jakožto prvního přihlášeného. A dovolte mi, abych krátce zareagoval v těch dvou minutách, protože si myslím, že to je důležité.

Nejprve použiji tady k panu vicepremiérovi a ministrovi Rakušanovi jedno staré české přísloví: Pýcha předchází pád. A já si myslím, že zatím na to ještě nemůžeme být pyšní. Zatím jsme někde po první etapě, kdy jsme spousty lidí ubytovali, ale ubezpečuji vás o tom, že každý den přibývá konstantní počet nových uprchlíků a ubytovací kapacity se snižují, a to nemluvím o těch, kteří jsou skutečně, jak se říká přesně, zvláště zranitelní, jinak nepřizpůsobiví, kteří samozřejmě začínají mít problémy s ubytováním nejen v Praze, prosím, ale i v ostatních krajích včetně toho našeho.

Druhá věc, kterou bych tady chtěl zmínit - a to je další úsloví, řekněme byznysové, které hovoří o tom, že kdo neměří, neřídí. Třetí týden - a vy si to možná pamatujete - našeho společného setkání hejtmanů jsem říkal jednu důležitou věc. Musíme vytvořit systém, který bude evidovat pohyb a to, kde se nachází uprchlíci. Bez toho nelze v podstatě dimenzovat jak zdravotní systém, systém školský a samozřejmě ani to ubytování a systém sociální. A já tedy oceňuji to, že se objevila už tato první verze dashboardu, já to skutečně chválím. Myslím si, že se začíná připravovat něco, co bylo podobné Chytré karanténě, která dodnes funguje a poskytuje velmi validní data o tom, jak se pohybuje dneska epidemie. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Ano, děkuji, takže skončím. Kdy to bude fungovat? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Dodržujme, prosím, dvě minuty. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Žáček. Připraví se pan poslanec Nacher.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Já bych se vrátil k tomu, co říkala paní místopředsedkyně, a trochu bych reagoval na některé věci. Tady skloňovala kolegy, kritiku na výboru pro bezpečnost. Já bych výbor pro bezpečnost jako celek hájil, protože velmi podrobně probíráme ty věci, zleva, zprava, moc nerozlišujeme koalice - opozice. Je to otázka národní bezpečnosti, a proto je nutné říci, jako celek výbor zaujímá kompaktně stanovisko, které podporuje vládu v tomto smyslu řešení této části krize.

Já bych si dovolil citovat usnesení z 9. schůze 14. dubna. Za prvé výbor bere na vědomí poskytnuté informace dokumentu Stanovení strategických priorit vlády ČR ke zvládání uprchlické vlny související s invazí Ruské federace na Ukrajinu a podporuje a oceňuje, což je vytučněno, kroky vlády a jednotlivých ministerstev ohledně řešení současné krize. To nám přednášel prosím tady zde přítomný pan ministr vnitra. Oceňuje práci Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, odboru azylové a migrační politiky, jednotlivých krajů, měst a obcí, pracovníků školství, neziskových organizací, úřadů práce a všech ostatních, kteří se účastnili zvládání uprchlické vlny, a pak žádá ten dokument, který by měl být do příštího týdne, do 18. května.

Čili já bych chtěl říct, že jako celek v tomto smyslu výbor postupuje maximálně jednotně a ta kritika, dotazy kritické, které jsou jak v otevřeném jednání, tak v tom uzavřeném, jsou pochopitelné. Jako celek se dokážeme shodnout, proto se jenom trošku bráním proti tomu vypichování některých kritických hlasů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Nacher. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane předsedající. Já mám dotaz v reakci na vystoupení pana ministra zahraničí, a to zejména z toho, protože zastupuje Pirátskou stranu. Teď budu vystupovat jako pražský poslanec a zastupitel. Já jsem za poslední dva dny zaznamenal aktivní komunikaci pana primátora Zdeňka Hřiba, který vyzval vládu k tomu, aby do příštího úterý zahájila práci na vytvoření nějakého systému rozdělování uprchlíků po krajích, protože v Praze už opravdu není prostor, a v případě, že se tak nestane, tak Praha, údajně tedy podle slov pana primátora, zavře asistenční centrum ve Vysočanech. Připomínám, že v Troji už vzniklo stanové městečko, co se děje na hlavním nádraží, asi víte z médií.

Já bych se chtěl zeptat tedy, protože to je unikátní příležitost se takhle ptát, protože pan primátor reprezentuje Pirátskou stranu, která zároveň je součástí vlády, takže on vlastně to vzkazuje své vlastní vládě, kde je tedy zakopaný pes? Jestli v tom, že vláda něco připravené má a pan primátor to neví, tudíž pak ani o tom neinformuje nás pražské zastupitele, anebo vláda něco takového připravené nemá, nechává v tom Prahu, která má, pokud jsem si správně přečetl, čtyřnásobný počet uprchlíků na počet obyvatel oproti průměru zbytku krajů, tak jestli by mi mohli páni ministři na to nějakým způsobem odpovědět, abych i já nějakým způsobem věděl, jak se s tou informací popasovat ve vztahu k primátorovi hlavního města Prahy. Tím, že si to pinká primátor versus vláda, tak já teď moc nevím, na čí straně je pravda, a absurdita toho je, že on zastupuje subjekt, který je součástí vlády, takže tomu už pak nerozumím dvojnásobně.

Tak jestli by mi kolegové mohli odpovědět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Králíček, připraví se pan poslanec Okamura. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, nás v korporátu učili v manažerských školeních, že máme začínat pozitivně, tak já bych chtěl pozitivně ocenit, že tento bod je na programu, ale to je tak všechno. Já si myslím, že dvě hodiny diskuse k tomuto bodu je málo, a proto bych chtěl z tohoto místa vyzvat předsedu bezpečnostního výboru, zda bychom tento bod mohli zařadit buď na nejbližší bezpečnostní výbor, nebo jestli bychom k tomu mohli bezpečnostní výbor svolat, protože já bych mohl reagovat a mám spoustu otázek jak na pana ministra vnitra, tak na pana ministra zahraničí a myslím si, že nemám šanci na ně dostat odpověď, protože pokud je za mnou ještě šest lidí a ještě někteří vystupující s přednostním právem, tak při vší úctě se k těm odpovědím nedostaneme.

Nicméně na jednu otázku bych se zeptal, protože v současné době tak, jak zde mluvil můj předřečník pan Nacher, řeší se Praha, Brno, Pardubice tuším a pobyt některých migrantů na nádražích a já bych se chtěl zeptat, jak probíhá ze strany Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva vnitra vyjednávání s Maďarskem a jestli nás v takto důležité věci nepoškozují i výroky paní předsedkyně Sněmovny, která jako předsedkyně Sněmovny byla poměrně krutá k panu Orbánovi před volbami i po volbách, tak jako nám to předvedla ráno směrem k opozici. Copak my, to uneseme, ale toto je docela problém, který by nám mohl tu věc komplikovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. S další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Okamura, připraví se pan poslanec Kobza. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, pozorně jsem poslouchal tady ta vystoupení vládních ministrů na téma jejich vládní strategie ohledně migrantů z Ukrajiny, a když to stručně shrnu, vláda absolutně neodpověděla na moje úterní otázky, co se týče dopadů na české občany, a absolutně nevyvrátila obavy našich občanů ohledně zhoršení dostupnosti zdravotní péče, zhoršení kvality výuky ve školách, protože pochopitelně začne být větší počet dětí ve školách, absolutně nevyvrátila obavy občanů ohledně ohrožení našich občanů na pracovním trhu způsobené přílivem levné pracovní síly z Ukrajiny a absolutně vláda nevyvrátila obavy občanů ze zhoršení bezpečnosti a situace na trhu nájemního bydlení, kde strmě stouply ceny pro české občany v důsledku migrace. Vrcholem vládního vystoupení ministrů tady bylo, že zcela nesmyslně označili tyto palčivé otázky od tisíců občanů za xenofobní a fašistické, aniž by nabídli občanům nějaká řešení. Svědčí to o velké bezradnosti.

Já jsem pozorně sledoval média a jeden z vládních poslanců se už prořekl, jaká je skutečná vládní strategie ohledně ukrajinských migrantů vůči českým občanům. Řekl to v televizi Prima poslanec vládní TOP 09 Ondřej Kolář, který řekl: "Budeme muset smazat rozdíl mezi příchozími a našimi občany. Zanedlouho se z uprchlíků stanou také čeští občané."

Já bych chtěl zdůraznit, že plnou odpovědnost za řešení a dopady současné situace na naše občany nese vláda Petra Fialy. A vy si tedy chcete vytvářet nové voliče, když vám klesá důvěra? A jak to bude tedy vypadat pro naše občany s dostupností zdravotní péče, pro naše děti v přetíženém zdravotnictví a situaci na pracovním trhu? A kdy si konečně uděláte čas na české občany se zdražováním energií, potravin, bydlení a pohonných hmot a začnete to řešit? Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času, pane poslanče. Znovu apeluji, abychom nezneužívali faktické poznámky jako alternativu projevu, a poprosím k řečnickému stolku pana poslance Kobzu. Pane poslanče, vaše dvě minuty k faktické poznámce.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dobrý den. Slyšeli jsme zde mnoho vyjádření ohledně integrace příchozích z Ukrajiny. Mě by zajímala jedna věc, která zde nezazněla, protože řada z nich je vzdělaných, specialistů ve svých oborech, zejména v medicíně, lékaři, zdravotní sestry, a pakliže mluvíme o jejich integraci, tak vlastně jsme svědky rozsáhlého brain drainu, rozsáhlého odlivu mozků, kteří potom pro nutnou rekonstrukci Ukrajiny budou chybět. Tak by mě zajímalo, jestli některý z pánů ministrů, kteří zde vystupovali, tuto otázku zohlednil.

Druhá věc, která zde nezazněla a kterou jsem měl možnost vidět jako precedens v Jordánsku, když po syrské válce tam přišla řada sezonních pracovníků a uprchlíků vlastně ze všech válek okolo, ať už to byla jemenská válka, irácká válka nebo syrská, tak ve snaze se uživit byli ochotni pracovat za velmi nízkou cenu. Tím pádem srazili cenu práce jako takovou a v podstatě zlikvidovali jordánskou střední třídu. Takže můj dotaz by tady k tomu byl, jaký plán má vláda, aby ochránila českou střední třídu, protože střední třída, to je páteř společnosti, to je ta část, která platí daně, ta část, která v podstatě od státu požaduje nejméně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji. Další k faktické poznámce je přihlášen pan poslanec Koten. Připraví se pan poslanec Bašta. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já bych tady rád zareagoval na některá vystoupení pánů ministrů, která tu zazněla, nicméně stále jsme se nedozvěděli, jakým způsobem jsou tedy nebo zda jsou ukládány do databáze biometrické údaje příchozích, protože si myslím, že to je celkem nasnadě. Asi všichni víme, že na Ukrajině je obrovská korupce, dá se tam koupit jakýkoliv pas, dá se tam koupit v podstatě cokoliv, i nová identita, takže my ani nevíme, jestli tady máme lidi, kteří nebyli trestáni nebo byli propuštěni, ale měli dostatek prostředků na to, aby si koupili novou identitu.

Dále vzhledem k tomu, že lidé, kteří jsou zaregistrováni v našem systému anebo se dostali přes hranice, se mohou naprosto volně pohybovat po celém schengenském prostoru. Mě by zajímalo, jestli databáze příchozích je kompletně sdílena v celé Evropské unii, nebo jestli je to jenom naše databáze, anebo jestli žádná databáze neexistuje, protože v případě, že někam přijde člověk, požádá o dávku, pak může jet do jiného okresního nebo krajského města, požádat o ni znovu - platí to samozřejmě i pro bankovní účty a pro bankovní identitu. Tak se nám tady uzavírá nějaký kruh a vzhledem k tomu, že na Ukrajině je poměrně rozšířený organizovaný zločin, to tady není žádné tajemství, tak by mě zajímalo, jestli nehrozí přelití tohoto organizovaného zločinu tady do České republiky. Je to myslím naprosto legitimní otázka, není to žádná xenofobie, ale je to předběžná opatrnost, a tuto předběžnou opatrnost by měly mít bezpečnostní složky státu a samozřejmě i Ministerstvo vnitra, kterému tedy velí pan ministr Rakušan. To jsou moje otázky, děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Bašta, následuje pan ministr Rakušan.

 

Poslanec Jaroslav Bašta: Pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, navážu na to. Měli bychom se mimo jiné také bavit o bezpečnostních rizicích migrace. Jedno z nich máme před očima, to, o čem se tady mluví, o Romech, kteří jsou na nádraží, tak tam se ví, že to je organizované, jenom se neví, kým.

Já bych při této příležitosti připomněl, že něco podobného jsme zažívali ne my přímo, ale státy Evropské unie na podzim, když Bělorusko přiváželo migranty na hranice s baltskými státy a Polskem. Totéž se týká organizovaného zločinu, protože jedni z prvních, kteří se vždycky dávají do pohybu, jsou lidé, kteří žijí - těch asi 5 % mužů třeba - kteří mají kriminální sklony. V tomto případě má Česká republika docela dobrou příležitost toto všechno podchytit a snažit se minimálně evidovat, ne-li přímo zabránit, protože podle ukrajinských zákonů, a my s Ukrajinou spolupracujeme, muži mezi 18 a 60 lety její území opustit nesmějí.

Takže v tomto případě by mě zajímalo, jakým způsobem na to bude reagovat ministerstvo vnitra, zda má plány, jak zabránit tomu, aby došlo k takovým projevům hybridní války, které byly v Bělorusku a které migrace Romů připomíná (Předsedající: Čas, pane poslanče) a jak se budeme bránit příchodu nových forem organizovaného zločinu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas, děkuji. Děkuji pěkně. Dodržujme prosím čas i to, že faktickou poznámkou máme reagovat na předešlé řečníky. Nyní k faktické poznámce pan ministr Rakušan, připraví se paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová. Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, pane místopředsedo. Zkusím rychle, určitě se přihlásím ještě jednou. Fascinovala mě věta, kterou jsem si napsal doslova od paní místopředsedkyně Vildumetzové, cituji: "A my jsme jasně řekli, že to strategie není." A my jsme jasně řekli, že jo, protože to byla strategická východiska, která jsou rozvíjena v těch dalších měsících. Takže názor paní místopředsedkyně bych si dovolil rozporovat.

Pokračujeme dál. Data z CISu, paní místopředsedkyně, abych odpověděl, jsou už překlápěna do HUMPO, implementuje armáda. Velká část už je v téhle chvíli dostupná. Dashboard už byl spuštěn i v plné verzi pro některé pražské obvody.

Pan generální ředitel Vlček, na pana hejtmana Vondráka odpovídám, tvrdí 31. května 2022, já jsem tady na Poslanecké sněmovně jednou slíbil, že do 15. 6. 2022 určitě. Doufám, že bude mít pravdu pan ředitel.

Národním koordinátorem samozřejmě zůstávám po dobu trvání nouzového stavu a byl bych velmi rád, kdyby paní místopředsedkyně Sněmovny respektovala, že máme většinu v Poslanecké sněmovně a že rozhoduje vláda, a pokud vláda se rozhodne koordinátora vyměnit, mně se určitě uleví, ale rozhodně se nebráním ani tomu rozhodnutí, že tu funkci - a diskuse s paní místopředsedkyní a dalšími - povedu dále.

Reakce na pana kolegu Kotena, pokud se nepletu: databáze česká samozřejmě existuje na evropské úrovni. Opakovaně upozorňujeme na to, že se ty systémy musí propojit. Evropská komise si dala sama ambiciózní závazek 31. 5. 2022, já doufám, že déle už to nebude. Co se týká všech těch poznámek o nebezpečných lidech, 80 % dospělé populace ženy, 45 % celkové děti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas - děkuji. K další faktické poznámce místopředsedkyně Mračková Vildumetzová, připraví se poslanec Ryba.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Pane ministře vnitra, já jsem opravdu přesvědčena, že to, co jste nám do současné chvíle předložil, není ten plán, nejsou tam ty údaje, nejsou tam ty modelové situace. Pokud tady zůstane tento počet uprchlíků, nejsem přesvědčena o tom, že všichni budou mít dostatečnou zdravotní péči. Myslím si, že nebude dostatek pediatrů, že nebude dostatek dětských lékařů, že nebude dost míst v mateřských školkách.

Vůbec si nedokážu představit, jak bude teď vypadat to, co chce Praha, abyste udělal v uvozovkách politické rozhodnutí o tom, že dojde k přerozdělení do ostatních krajů. Víte sám, jakým způsobem reagovaly kraje, pokud jste vytipoval pobytová zařízení v Kramolíně, v Boskovicích a tak dále.

Ten čas je opravdu neúprosný, a proto jsem si dovolila navrhnout usnesení, které bych chtěla, abych se krátce před 12.30 tady hlasovalo, a to, že doporučujeme, aby materiály, které jste do současné chvíle předložil, se projednaly ve výborech, kterých se to dotýká, rezortně zdravotnictví, školství, sociální politika, myslím si, že by se tím měl zabývat i výbor pro veřejnou správu, jsou tam starostové, a aby nám výstupy výbory daly sem do Poslanecké sněmovny. Zároveň doporučit, aby výbor pro bezpečnost znovu ten aktuální materiál projednal, a to neprodleně.

Zároveň vyzýváme ministra, aby řádně řídil a koordinoval uprchlickou krizi, a to i po uplynutí nouzového stavu. Zároveň ho vyzýváme, aby neprodleně řešil situaci v přetížených městech - Praha, Pardubice, Brno, možná už jsou i další. A zároveň vyzýváme pana ministra, aby předložil skutečný strategický plán zvládnutí uprchlické vlny. Stihla jsem to, děkuji. A ještě poslední...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, váš čas vypršel. S další s faktickou poznámkou poslanec Ryba.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. V prvé řadě musím poděkovat všem, kteří zvládli uprchlickou krizi, tedy její první část, první fázi, zejména tedy všem občanům, všem obcím, městům, krajům, a zejména všem organizacím, které se na tom podílely, a opět zejména hasičům jako takovým, protože asi všichni víte, odkud pocházím, z jaké organizace.

Dotazů jsem tady měl celou řadu, bohužel je nestihnu. Chtěl bych, abyste mě všichni brali, že rozhodně nechci rozdmýchávat žádnou xenofobii, nejsem nepřátelský k Ukrajině, protože mám na Ukrajině řadu přátel. Ukrajinu mám rád a Ukrajině jsem pomáhal řadu let předtím, než tady ještě byla nějaká válka. Trošku s nadsázkou teď řeknu, že i předtím, než možná řada z vás vůbec o Ukrajině něco blíže věděla.

Ten jeden můj dotaz, který je na pana ministra - a říkám to zcela odpovědně proto, že chci právě pomáhat - je ten, jestli jste se ve strategii nebo mimo strategii zabývali tím, jestli někdo nezneužívá dávky - a teď nemyslím to, co už tady padlo, že si tady přijede pro dávky, odjede, jestli si za to kupuje, co si kupuje, to je jeho problém - ale zda existují případy toho, že ty dávky jsou posílány, řada těchto dávek, na jeden účet, a pokud ano, jestli se tím někdo zabývá a jestli to někdo chce řešit, protože takové náznaky jsem slyšel. Nepaušalizuji to vůbec, ale je to jeden z problémů, protože pak ty dávky neslouží těm, kterým jsme je určili. Ty dávky by jim měly primárně sloužit, a pokud se to děje, tak je potřeba, aby se to řešilo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za pozornost, tedy děkuji za vaše vystoupení. Další s faktickou poznámkou je poslankyně Válková.

Jenom připomínám, že ve 12.30 budeme muset tento bod přerušit a budeme pokračovat pevně zařazeným bodem číslo 77, ale jednu faktickou poznámku bezesporu ještě zvládneme.

Poslankyně Válková zřejmě není v sále, takže její faktická poznámka propadá. Následuje poslankyně Oulehlová, také ji nevidím. Tak další faktická poznámka, poslanec Mašek. Pane poslanče, máte dvě minuty, asi poslední faktická poznámka.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, zareaguji na pana Rakušana, zareaguji na ostatní diskutující a zároveň řeknu stanovisko klubu ANO 2011, aspoň touto formou. Migraci dobře zvládají obce, kraje, jejich úředníci, zdravotníci, učitelé, dále pak hasiči, policisté, firmy a občané sdružení v organizacích či jako jednotlivci a za to jim patří veliký dík.

Vláda jedná, ale nepomáhá těm regionům. Slíbený konkrétní migrační plán rozpracovaný tak, aby byl použitelný, neexistuje. S ohledem na velký nárůst přijímaných uprchlíků jsme již dva týdny po začátku konfliktu, a to bylo 10. března, požádali na bezpečnostním výboru pana Rakušana o migrační plán. Ten migrační plán byl myšlený tak, aby jasně podle počtu uprchlíků posloužil dotčeným manažerům ve školství, zdravotnictví, lidem a firmám, kteří poskytují ubytování, tak, aby věděli, jaké budou dopady migrační krize a jak mají dále postupovat, což se do dneška nestalo. To, co bylo předloženo, byla v podstatě studie. My jsme to tak nazvali - studií bez termínů, bez těchto reakcí a jenom s vyčíslením celkových nákladů na jednotlivé rezorty.

V dalších materiálech se to příliš nezlepšilo a poslední manažerský plán s tím dashboardem a s možností se orientovat v tabulkách má zásadní chyby. Třeba jenom ve zdravotnictví tam počítá s nesmyslnými počty kapacit pediatrů, praktiků a podobně, čili to není materiál, o který by se dalo opřít. Udělaly se tam veliké chyby a my jsme vyzývali k tomu, aby ministerstvo od začátku přistoupilo k tomu, aby se registrace dělala velmi důkladně a aby byla dokonalá registrace. (Předsedající: Čas, pane poslanče!) A to se nestalo a teď sklízíme ty plody. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas, děkuji pěkně. Další k faktické poznámce pan Okamura Hayato, nicméně avizuji, že ve 12.30 budu... Tak 12.30 nastalo, musím přerušit projednávání tohoto bodu a vrátit se k pevně zařazenému bodu číslo 77, což je

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.