Čtvrtek 12. května 2022, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)
7.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle
při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 174/ - prvé čtení
Je navrženo projednání podle § 90 odst. 2. Projednávání tohoto bodu jsme přerušili v obecné rozpravě ve středu 6. dubna na 16. schůzi Poslanecké sněmovny. Připomínám, že na projednávání tohoto tisku podle § 90 odst. 2 bylo už vzneseno veto, a to dvěma poslaneckými kluby ANO 2011 a SPD.
Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele pan ministr zemědělství Zdeněk Nekula, který tak již učinil, a také zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Petr Bendl.
Nyní budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, do které se již přihlásil pan poslanec Josef Kott, zatím jako jediný přihlášený, proto prosím, abychom pokračovali.
Nicméně tady mám ještě informaci, že při přerušení tohoto bodu na 16. schůzi byla přerušena faktická poznámka paní poslankyně Margity Balaštíkové, byla přerušena v průběhu své faktické poznámky. Nevím, jestli chce pokračovat? Nemá zájem.
Tak prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Milé kolegyně, vážení kolegové, členové vlády, pane ministře, já jsem během projednávání novely tohoto zákona dostal dva podněty, které v podstatě ukazují na to, že norma tak, jak je připravena, není úplně v pořádku a že je zapotřebí připravit pozměňovací návrhy, které do jisté míry buďto podnikatelské prostředí narovnají, anebo to necháme ve stavu, v jakém to je dnes. Ale hlavně jde o to, nevyndat ze zákona o významné tržní síle nadnárodní řetězce, které v podstatě ty nekalé praktiky výrazně porušují.
Takže já si dovolím vám zde přednést dvě reakce. Ta první mluví o tom, co je ve stávajícím zákoně špatně, a druhá mluví o tom, co se dotyčný pisatel domnívá, že odpadne ochrana některých dodavatelů v rámci obchodních řetězců a, jak jsem již říkal, budou dále moci probíhat nekalé obchodní praktiky. (V sále je obrovský hluk a velmi špatná slyšitelnost.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pane poslanče, já se omlouvám, že vstupuji do vaší řeči, ale chci požádat kolegyně a kolegy o ztišení, a to ve všech částech sálu. Děkuji mnohokrát a pokračujte, prosím.
Poslanec Josef Kott: Já vám taky děkuji, paní předsedkyně.
Takže za prvé je zásadní navrhované znění § 3, pásma významné tržní síly ve spojení s navrhovaným zněním § 3a, to znamená výpočet ročního obratu.
Pokud novela projde, zcela nepochybně to zhorší postavení některých subjektů, u kterých se vychází z nesprávného předpokladu, že tyto subjekty mají vyjednávací sílu, v důsledku které si mohou vyjednat takové podmínky, ve kterých nekalé obchodní praktiky nebudou vůči nim uplatňovány. Toto však neplatí v nadnárodních podmínkách České republiky, kdy například ani velký potravinářský podnik není schopen se ubránit nekalým obchodním praktikám ve vztahu k obchodnímu řetězci. Pokud by totiž tyto, byť i velké podniky, disponovaly vyjednávací silou, o které předpokládá směrnice Evropského parlamentu a Rady EU č. 219/633 ze dne 17. dubna 2019, o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinářském řetězci, že její podniky určité velikosti disponují, samy by si i bez existence zákona, který by je ochraňoval, takovéto podmínky určitě dávno vyjednaly.
Směrnice představuje pouze minimální stupeň harmonizace, neboť jde o konsenzus členských států Evropské unie, na jedné straně těch, které v národních podmínkách žádné nekalé obchodní praktiky neregistrují a žádnou registraci nepotřebují, a na druhé straně těch, které pociťují enormní dopad nekalých obchodních praktik, zejména u výrobců potravin. Jsou to země, jako je Česká republika, Slovensko, Polsko, Chorvatsko, Slovinsko, Rumunsko a další.
Národní právní úprava by tedy měla být taková, aby se vztahovala na všechny podniky, kde k nekalým obchodním praktikám dochází. Může být tedy přísnější a vztahovat se na subjekty bez ohledu na dosažení obratu, to je, že i velké však nejsou schopny obchodních vztahů bez nekalých obchodních praktik dosáhnout. Preferuje se totiž zákonná úprava, která bude dopadat na všechny subjekty bez ohledu na jejich velikost, to je na všechny subjekty působící v potravinářském sektoru.
Z těchto popsaných důvodů také hrozí, že pokud se bude navrhovaná úprava vztahovat jen na vztahy mezi velkými odběrateli a malými a středními dodavateli, výsledkem bude, že velký odběratel bude chtít spolupracovat výlučně s velkými dodavateli, čímž se samozřejmě vyhne regulaci. Tím může dojít k destrukci malých a středních dodavatelů potravin, se kterými by vzhledem k regulaci výhradně na základě obratu maloobchod mohl přestat spolupracovat. Právní úprava by tak měla opačný efekt, jejímž cílem je ochrana středních, malých prvovýrobců a zpracovatelů potravin. Jistě všichni víte, že jsme se zde snažili vytvořit podmínky pro to, aby se do velkých supermarketů dostaly regionální potraviny, regionální výrobky, a tímto, jak jsem to zde již popsal, bychom tomu určitě nepomohli a domnívám se, že by mohlo dojít k tomu, že tyto regionální potraviny se z naší sítě vůbec nedostanou, nebo tam budou ve velice omezené míře, a určitě ne za tržní podmínky. (Hluk v sále neutichá.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Opět vás přeruším, pane poslanče, a požádám kolegy a kolegyně o to, aby své rozhovory přesunuli do předsálí. Poprosím o to například zejména před řečnickým pultem. Není možné v takovémto ruchu vystupovat. Děkuji a prosím pokračujte, pane poslanče.
Poslanec Josef Kott: Děkuji, paní předsedkyně.
Pokud není naplněn předpoklad, že podniky mají z důvodu svého obratu dostatečnou vyjednávací sílu, nemohou být ani převzaty do § 3 návrhu zákona, to jsou obraty, na základě kterých bude jednoznačně určeno, kteří odběratelé mají významnou tržní sílu. Při takovém nastavení zákazu nekalých obchodních praktik se u významné části podniků, které dnes dosavadním zákonem č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských výrobků, mohly být postiženy, stalo, že se tak do stávajícího návrhu vlastně dostalo to, že postiženy nebudou. Jde samozřejmě o nadnárodní obchodní řetězce, které zmíněné obchodní praktiky téměř výhradně používají.
Taková druhá věc je, že návrh zákona v podobě, v jaké je předkládán, také znamená, že některé subjekty se dostanou do pozice s významnou tržní silou, a to opět z důvodu dosažení určité výše obratu, který se bude vypočítávat bez ohledu na to, zda je tento generován jen z potravinářského, zemědělského či jiného sektoru.
Ani toto zcela jistě není účelem směrnice, aby se do pozice odběratele s významnou tržní silou dostávaly subjekty, které jsou součástí velkých koncernů, jejichž individuální obrat je malý a generovaný z potravinářské produkce, ale výrazně naroste započítáním obratu propojených podniků, jejichž obrat je generován na zcela nesouvisejících trzích a naprosto nesourodých činnostech.
Ti, kteří se o to zajímají, tak vědí, že zemědělská činnost díky tomu, že to není činnost ve fabrice, se roztříštila na různá portfolia, takže zemědělské podniky si vystavěly bioplynové stanice, mají různé přidružené výroby, kde stabilizovaly sektor, a v dobách, které nejsou pro zemědělství úplně dobré, tak v podstatě zemědělskou činnost kolikrát z těchto odvětví dotují a v podstatě zachovávají zemědělskou činnost jako takovou.
Takový odběratel se automaticky dostane do pozice odběratele se významnou tržní silou s nejvyšším pásmem obratu takového odběratele a bude muset neprodleně vůči dodavateli striktně dodržovat zákon o významné tržní síle. Přitom dodávky zemědělských produktů k další výrobě mají zcela odlišné obchodní zvyklosti než dodávky potravin pro konečného spotřebitele. V našich podmínkách se nekalé obchodní praktiky při dodávkách zemědělských produktů k další výrobě prakticky nevyskytují. Podle oné definice jsou zemědělskými produkty také produkty, které nejsou uvedeny v příloze, i smlouvy o EU, ale jsou zpracované pro použití jako potraviny s využitím látek, výrobků nebo zboží uvedené v této příloze.
Třetí taková věc je, jak se s tím vypořádali na Slovensku. Tam přijali transpozici směrnice o nekalých obchodních praktikách a vypořádali se tak, že vydali zákon č. 91/2019 Z. z., o nepřiměřených obchodních praktikách v obchodu s potravinami. V tomto zákoně vůbec neřeší, jaká pásma, výpočty obratu pro porovnání obratu dodavatele, odběratele, a dokonce ani nezapracovali do tohoto zákona kromě potravinářských výrobků zemědělské produkty, jak stanoví směrnice. Tento zákon tak na Slovensku chrání všechny dodavatele potravin při dodávkách do obchodních řetězců. Nedokážu posoudit, jestli Slovenská republika je v rozporu s evropskou směrnicí, ale vzhledem k tomu, že ten zákon tam přijat byl a nějakým způsobem funguje, tak se domnívám, že to asi je jedna možná forma cesty. Co se týče zakázaných nekalých praktik, v zákoně jich mají vyjmenovaných několikanásobně více, než to máme my v České republice, a též více praktik vyjmenovaných ve směrnici o nekalých obchodních praktikách, což je v praxi vhodnější, neboť vždy je lepší mít konkrétní praktiky, aby nemuselo být složitě dokazováno, zda nějaká praktika spadá pod obecnou klauzuli, která může být sjednávání nebo uplatňování smluvních podmínek, které vytvářejí výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran v neprospěch dodavatele. Zákon je také v některých pasážích přísnější než samotná směrnice. Například explicitně stanoví, že platnost ceny je 20 dní od doručení faktury, nejpozději 30 dní od dodávky. Stanoví také, že požadování garantované ceny lze maximálně do 60 dní. A takových věcí je v té směrnici, kterou přijali na Slovensku, samozřejmě více.
Poslední připomínka v rámci toho prvního dopisu je, že z novely také vypadly některé zakázané praktiky, jejichž zákaz se v praxi ukázal jako vhodný a který zafungoval, a je samozřejmě v dodavatelsko-odběratelských vztazích využíván, a to je například maximální doba garance ceny - to v novele zákona o významné tržní síle už vůbec se neobjevuje. V té stávající je garance ceny maximálně tři měsíce.
Takže to je první záležitost, se kterou jsem vás chtěl seznámit. A teď už kratší reakce, proč si myslíme, že ochrana některých dodavatelů potravin do obchodních řetězců proti obchodním praktikám zcela odpadne. Takže v důsledku transpozice směrnice číslo 2019/663, o nekalých obchodních praktikách v zemědělském a potravinářském řetězci, někteří dodavatelé ztratili zcela ochranu proti nekalým obchodním praktikám, a to na rozdíl od dosavadního zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů. Jedná se zejména o dodavatele potravinářských výrobků do obchodních řetězců.
Za druhé, stávající zákon o významné tržní síle poskytoval ochranu všem dodavatelům. Nyní vládní návrh změny zákona o významné tržní síle již s ochranou velkých dodavatelů nepočítá, a to v důsledku zastropování ochrany dodavatelů na ročním obratu 350 milionů eur. Obrat se přitom vypočítává za celou skupinu propojených osob, a to bez ohledu na to, zda to bylo dosaženo prodejem potravin, či jiných naprosto odlišných výrobků. To jsem se zde snažil už okomentovat. A myslím si, že je to skutečně nespravedlivé vůči těm, kteří portfolio své zemědělské a potravinářské výroby rozšířili. Ochranu tak vlastně ztratí dodavatelé, kteří dosáhli obratu 350 milionů eur, což je při nejnižším kurzu 8 625 750 000 korun. Rovněž ve směrnici je ochrana dodavatelů zastropována, ale směrnice pracuje při zákazu nekalých obchodních praktik s konceptem vyjednávací síly, to je síly v určitém konkrétním vztahu kupujícího a dodavatele, a také s tím, že tyto zakázané obchodní praktiky mohou být jednostranně vnuceny jedním obchodním partnerem druhému. Mohou prosazovat neodůvodnitelný, nepřiměřený přenos hospodářského rizika z jednoho obchodního partnera na druhého anebo mohou vytvářet výraznou nerovnováhu mezi právy a povinnostmi obchodního partnera tak, jak je to nyní nastaveno.
Podle směrnice jsou odběratelé s významnou tržní sílou vůči svým dodavatelům rozděleni do několika pásem, počínaje odběrateli s obratem přesahujícím 2 miliony eur a konče 350 miliony eur. Směrnice vychází z toho, že nekalé obchodní praktiky jsou uplatňovány ze strany většího subjektu vůči menšímu. Směrnice se vztahuje na nekalé obchodní praktiky, k nimž dochází v souvislosti s prodejem zemědělských produktů a potravinářských výrobků a jsou směrnicí zakázány. Směrnice však také počítá s tím, že některé praktiky, ačkoli jsou v rozporu s poctivým obchodním jednáním, nejsou zakázané, avšak pouze za podmínky oboustranné dohody smluvních stran.
Problém je ale také v tom, že novela zákona o významné tržní síle dále pracuje s konceptem významné tržní síly na rozdíl od směrnice, která pracuje s konceptem takzvané vyjednávací síly. Směrnice vychází z toho, že větší subjekty mají větší vyjednávací sílu a nepotřebují ochranu, subjekty s určitou velikostí, které nejsou zranitelné. Proto směrnice stanoví kategorie subjektů, a to na základě obratu. Do novely zákona o významné tržní síle bylo převzato ze směrnice téměř vše, jen s tím rozdílem, že návrh novely zákona o významné tržní síle dále pracuje s termínem významná tržní síla. Toto, významná tržní síla, byla pevně spojena s určitým obratem odběratele vůči určitému obratu dodavatele. Odběratel přesahující 350 milionů eur se ale nemusí obávat, že by byl postižen za nekalé obchodní praktiky vůči svým dodavatelům s obratem vyšším než 300 milionů eur, protože se předpokládá, že odběratel s obratem větším než 350 milionů eur je schopen se ubránit díky své vyjednávací síle proti nekalým obchodním praktikám. Toto bohužel neodpovídá realitě v České republice. Dodavatelé, kteří jsou součástí zemědělského a potravinového řetězce, nejsou schopni se ubránit nekalým obchodním praktikám, a to z jednoho prostého důvodu, že obchodní řetězce jsou na ně hlavním distribučním kanálem, který nejsou schopni nahradit. Vyjednávací síla je tedy přes dosažený obrat jednoznačně na straně odběratele.
V podmínkách České republiky tedy bohužel ve vztahu k obchodním řetězcům ochrana přestane existovat a novela zákona o významné tržní síle tak umožní uplatňovat nekalé obchodní praktiky ze strany obchodních řetězců vůči dodavatelům, jejichž roční obrat přesáhne zmiňovaných 350 milionů eur.
Na rozdíl od slovenského zákona o neprimeraných podmienkach v obchode s potravinami, podle kterého se dostane ochrana proti nekalým obchodním praktikám všem subjektům, paradoxně tedy stejný subjekt dodávající zemědělské produkty nebo potravinářské výrobky do obchodního řetězce v ČR chráněn nebude a na Slovensku ano. Pokud by se mělo stát to, že tento zákon bude na sílu protlačen a nebude vůle přijmout pozměňovací návrhy tak, abychom skutečně byli schopni ochránit všechny v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů v rámci obchodu s potravinami a zemědělskými výrobky, domnívám se, že je zapotřebí otevřít zákon o cenách, abychom skutečně se nedostali do situace, kdy zlikvidujeme určité články ve vertikále výrobců potravin, protože není možné, aby se v rámci výrobního cyklu, respektive potom prodeje, dostávaly některé subjekty do podnákladových, respektive podnákupních cen.
A takováto situace bohužel v České republice panuje, takže se domnívám, že je zapotřebí skutečně tržní prostředí tady narovnat tak, abychom si v podstatě nezničili to, co jsme tady dlouhou dobu budovali. Vzhledem k tomu, že potravinová bezpečnost a soběstačnost je téma, které rezonuje nejen v České republice, ale v rámci celé Evropské unie, bych chtěl požádat o to, abychom skutečně k tomuto zákonu přistoupili zodpovědně a abychom se nenechali unést myšlenkou, že v podstatě na to doplatí jenom podniky z holdingu, ale věřte mi, že na to samozřejmě doplatí podniky, které dodávají napřímo do těch obchodních řetězců, a skutečně to nejsou jenom velké podniky.
Takže omlouvám se, že jsem vás zdržel. Děkuji paní předsedkyni, že mi vždy se snažila vytvořit důstojné podmínky, a děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Jednak vám přeji hezké poledne, vystřídali jsme se v řízení schůze.
Načtu další dvě došlé omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Klára Kocmanová, a to dnes od 13 do 14 hodin z pracovních důvodů, a omlouvá se paní místopředsedkyně Kovářová dnes mezi 12.15 a 13. hodinou z pracovních důvodů.
A my se vrátíme do obecné rozpravy, přihlášen je pan poslanec Tureček, připraví se pan poslanec Pražák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Tureček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já bych chtěl navázat na diskusi, kterou jsme tady vedli o problematice zákona o významné tržní síle 6. dubna, a chtěl bych navázat na své dotazy, protože jsme celkem s kolegy zpochybňovali efektivitu navržené novely v oblasti cenové regulace, v oblasti kontroly marží obchodních řetězců, zejména u základních potravin, a dosud jsme nedostali jednoznačně odpověď od předkladatele a nějakou garanci.
Takže já bych si rád v téhle chvíli zopakoval několik dotazů, které jsem měl na osobu pana ministra jako hlavního předkladatele tohoto zákona, a sice - už to nebudu opakovat, abych nezdržoval, nicméně ve svém vystoupení jsem řekl několik kritických poznámek k samotnému návrhu zákona o významné tržní síle a i svoje přesvědčení, že přijetím této novely zákona dojde ke zhoršení postavení v řadě společností působících v zemědělském a potravinovém řetězci. To je náš postoj, naše stanovisko, a já při této příležitosti jsem požádal pana ministra, jestli by mohl garantovat nám poslancům jednoznačně na mikrofon, že jsou to obavy zbytečné, jinými slovy že přijetím novely zákona o významné tržní síle nedojde k zhoršení postavení řady společností působících v zemědělském a potravinovém řetězci. Takže to je můj první dotaz, moje prosba o odpověď, o určitou garanci, žádost na předkladatele, Ministerstvo zemědělství a samotného pana ministra Nekulu.
Druhý dotaz byl trochu komplikovanější, nicméně samozřejmě já jsem argumentoval celkem, že oblast potravin, cen potravin, se stává i velkým sociálním tématem v celé Evropě, že prakticky je třeba se zamýšlet nad nějakou koncepcí u základních potravin, sociální únosností cen základních potravin pro obyvatele. Samozřejmě, říkal jsem, že samozřejmě jsem si vědom, že celá oblast zákona o významné tržní síle spadá pod režim společné zemědělské politiky, to znamená, jakákoliv tahle změna musí být odsouhlasena a diskutována aspoň na úrovni prakticky Evropské unie, Rady ministrů zemědělství a rybolovu, abych byl přesný.
Takže druhý můj dotaz byl na pana ministra, jestli - pokud se ujme, jako že se zřejmě ujme od 1. července funkce předsedy Rady ministrů v zemědělství Evropské unie - bude Česká republika a on i z pozice předsedy Rady ministrů v zemědělství iniciovat novelizace příslušné směrnice Evropské komise právě v oblasti významné tržní síly na půdě Evropské unie s tím, aby se více podchytila problematika cenové regulace - a podotýkám, základních potravin v celé Evropské unii - a samozřejmě kontrola, efektivní kontrola obchodních marží velkých obchodních řetězců. To si myslím, že je v nastávající situaci velmi důležité.
Na druhé straně je třeba říct, že to není všelék na řekl bych lacinější potraviny, na zastavení růstu cen potravin v Evropské unii, protože problém z hlediska růstu, prudkého růstu cen potravin je komplikovanější, je to jedno z opatření, dalších opatření samozřejmě, k zamezení růstu cen potravin v České republice. V Evropské unii je třeba hledat v tom kompletním komplexu, a sice nejprve u prvovýrobců, snížit jim samozřejmě náklady na vstupy, které prakticky se zemědělcům a potravinářům zvýšily o 100 až 300 % - v této souvislosti podotýkám, ceny energie, plynu, pohonných hmot o 50 % a nakonec i ceny hnojiv, které vyrostly o 300 %. A třeba Polsko tyto ceny hnojiv regulovalo nebo zemědělcům ulevilo tak, že poskytlo dotaci ve výši 316 eur na jeden hektar, čímž samozřejmě snížilo tlak na růst cen základních potravin.
Pak co považuji za velmi důležité, je problematika řešení celkových dopadů regulace, a tady je můj dotaz na ministra zemědělství. Já jsem nikde v předkládací zprávě a nikde v návrhu zákona nenašel, že proběhlo posouzení tohoto návrhu z celkových dopadů regulace, takzvaná RIA metoda, na podnikatelskou sféru i na státní správu a další dotčené skupiny. Čili tady bych se chtěl optat pana ministra, jak to tedy je s posouzením celkových dopadů regulace, takže to je třetí můj dotaz.
Pak si dovolím ještě zmínit, protože při projednávání zákona jsme diskutovali a upozorňovali jsme na problémy s kontrolou obchodních marží, že v zákoně ty věci chybí, a i v návrhu novely tohoto zákona, aby kontrola obchodních marží mohla být efektivní. Mezitím proběhlo nějaké údajné šetření Ministerstva zemědělství, já tomu říkám mediální mlha Ministerstva zemědělství, o kterém jsme se dozvěděli, že jenom nějací inspektoři našli točený salám v obchodním řetězci s marží 246 %. Já se chci zeptat, jestli tomu tak bylo, jak postupovalo Ministerstvo zemědělství z hlediska vyvození důsledků a odpovědnosti vůči tomuto obchodnímu řetězci? Protože samozřejmě všichni víme, že obchodní marže může být 10, 20, 30 %, nicméně 246 % je určitě jednoznačné zneužití dominantního postavení na trhu, takže by mělo následovat nějaké opatření k nápravě, nějaké rozhodnutí správního orgánu a uložení pokut a sankcí. Takže bych se chtěl zeptat na tento konkrétní případ, který je skutečně hrozivý z hlediska zneužití významné tržní síly obchodním řetězcem, jak bylo prakticky postupováno z hlediska sankcí, takže to je můj čtvrtý dotaz.
Nicméně já jsem se zároveň dopátral při společném vystoupení předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže s panem ministrem zemědělství na tiskové konferenci a pak sdělení předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kdy se to rozcházelo. Z médií jsme se dozvěděli, že ÚOHS kontroluje zejména to, zda někdo neuplatňuje nekalé soutěžní praktiky, nicméně nedozvěděli jsme se přesně, jaká je úloha ÚOHS při konkrétní kontrole obchodních marží těchto řetězců. Takže znovu opakuji, potvrdilo to naše obavy, jak si říkáme od samého počátku, že samotný zákon o významné tržní síle je v tomto směru z hlediska kontrol obchodních marží nedostatečný. Nakonec je to i jeden z prvních úkolů usnesení zemědělského výboru, který požádal ministra zemědělství, aby navrhl systém kontroly obchodních marží. A já se teď nechci vracet, ale doufám, že nebylo splnění úkolu to, že bylo na Twitteru oznámeno, že byl nalezen točený salám s obchodní marží 246 % - tak takhle jsme si to určitě, iniciátoři toho usnesení zemědělského výboru, nepředstavovali, tu kontrolu obchodních marží. Nakonec jsem zhruba před čtrnácti dny interpeloval pana předsedu vlády právě v předmětném usnesení zemědělského výboru, on se i na usnesení zemědělského výboru odvolával a i k té kontrole obchodních marží se hlásil. Takže naše pozice k tomu je, že podle tohoto zákona a návrhu zákona se nedá zkontrolovat a hlavně nedá se sankcionovat porušení zákona v každodenní činnosti. Takže samotný zákon je pouze implementační novela, která nepřináší z hlediska kontroly obchodních marží nic nového, zejména nezavádí sankce, jak prakticky zjištění napravit, případně sankcionovat, a jejich limity plnit.
Já jsem samozřejmě i předsedovi zemědělského výboru sdělil naši pozici k tomu zákonu, když jsem signalizoval, že využijeme naše právo podat pozměňovací návrhy. Zejména se to bude týkat takových čtyř základních okruhů, a to zrušit pásma, limity, odstranit povinnost papírové smlouvy, podpořit slovenský model - o ten nám hlavně jde, to nakonec i kolega Kott tady zdůrazňoval, protože si myslíme, že slovenští kolegové mají určitě velmi dobře, mnohem lépe ošetřený právě samotný zákon o významné tržní síle, který je mnohem lépe propracovaný, a protože jsme přesvědčeni, že má-li mít cenová regulace u základních potravin smysl, je nutné se bavit současně o otevření zákona o cenách, protože jestliže má být cenová regulace - a znovu podotýkám, základních potravin, když vezmu modely definice základních potravin, ať už je to v Polsku, Maďarsku, nakonec i v roce 2010 tehdejší vládní koalice ODS, TOP a Věcí veřejných mluvila o základních potravinách a tuším, že definovala tehdy v návrhu devět základních potravin - takže má-li být efektivní tato regulace, je nutné diskutovat otevření zákona o cenách a u těchhle základních potravin zavést cenovou regulaci či věcné usměrňování cen.
Takže tolik mé dotazy. Já bych znovu apeloval na pana ministra, jestli by nám pak ve svém vystoupení tyhle dotazy mohl zodpovídat, protože pro nás je to zcela zásadní, abychom se rozhodli, jak dál s tímto návrhem zákona, který je podle našeho názoru v této podobě, ve které byl předložen, čistě implementační a vůbec neřeší záležitost krize potravin v Evropě, která nastala, protože samozřejmě byl připravován minulým vedením Ministerstva zemědělství za Miroslava Tomana. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Další v pořadí pozvu k řečnickému pultíku pana poslance Pražáka, připraví se paní poslankyně Balaštíková. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec David Pražák: Dobré poledne, dámy a pánové, paní ministryně, páni ministři, já bych klidně počkal a nechal bych klidně slovo panu ministrovi, kdybych měl pocit, že by chtěl vystoupit a odpovědět na některé naše dotazy, ať už z minule, nebo teď, ale vzhledem k tomu, že soustavně celou dobu, kdy kolega Tureček mluvil, ho vyrušoval pan zpravodaj, tak vlastně věřím tomu, že asi vystupovat ani teď nemůže, protože asi neví, co pan Tureček se ptal, a mě to mrzí. Já to nemyslím ironicky. Chtěl bych se dožít v této Sněmovně toho, že pan ministr zemědělství někdy vystoupí a řekne svůj názor. Opravdu si to přeju. Nemyslím to nijak zle, ale bohužel my těch bodů jako zemědělci tady nemáme moc ve Sněmovně, ale většinou, co jsme tady měli, bohužel pan ministr nikdy nevystoupil a nikdy se nevyjádřil. A já bych rád znal jeho názor, protože názor lidí, kteří ho vyrušují, jako třeba teď i paní ministryně, je možná zajímavý, ale já bych chtěl slyšet názor našeho pana ministra, protože se považuji za zemědělce, máme tady kolegy zemědělce a máme svého ministra zemědělství, ale bohužel se k tomu asi nedostaneme.
Vím, že jde o transpozici toho návrhu zákona o významné tržní síle, která už měla být schválena, ale já bych se chtěl pozastavit nad tím, co už tady říkali i kolegové, že vůbec ta novela nebo ten zákon neřeší mezinárodní obchodní řetězce, kde se nekalé obchodní praktiky vyskytují, a nebudou touto novelou vůbec dotčeny. Nejsou vůbec řešeny podnákladové výkupní ceny. Nevím, proč to tam vůbec není, když víme v dnešní době, jak to funguje. Zákon chce naopak řešit zemědělské produkty k další výrobě, ale neřeší to, na co všichni historicky poukazujeme a poukazovali jste i v minulosti, a to jsou nadnárodní obchodní řetězce a jejich nekalé obchodní praktiky.
Dodávky zemědělských produktů k další výrobě mají zcela odlišné obchodní zvyklosti než dodávky potravin pro konečné spotřebitele, a bohužel se to po nich sveze. V našich podmínkách se nekalé obchodní praktiky při dodávkách zemědělských produktů k další výrobě prakticky nevyskytují. Významný dopad bude mít i to, že do novely zákona o významné tržní síle je ze směrnice převzata i definice zemědělských produktů s odkazem na přílohu jedna smlouvy o Evropské unii, což jsou i obilniny, olejniny, krmné směsi a tak dál, tedy nikoliv jen zpracované potraviny, o které by nám mělo převážně jít.
Nakousl bych tady to, co už říkali kolegové, jak se k tomu postavili na Slovensku. Na Slovensku se s transpozicí směrnice vypořádali tak, že vydali zákon č. 91/2019 Z. z., o nepřiměřených obchodních podmínkách v obchodu s potravinami. Nepřevzali do svého zákona jakákoliv pásma s poukazem na to, že takto budou nekalé obchodní praktiky zakázané ve vztahu ke všem odběratelům. Tento zákon tak na Slovensku chrání všechny dodavatele potravin, a to i dodavatele do obchodních řetězců. Paradoxně tak v České republice dodavatelé chráněni nebudou a na Slovensku ano.
Co se týče zakázaných nekalých praktik, v zákoně jich mají vyjmenováno několikanásobně více, než máme v České republice v zákoně, a také více, než jich vyjmenovává směrnice. V praxi je takové řešení vhodnější, neboť vždy je lepší mít konkrétní praktiky, aby nemuselo být složitě dovozováno, zda nějaká nekalá obchodní praktika spadá pod obecnou klauzuli typu sjednávání nebo uplatňování smluvních podmínek, které vytvářejí výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Slovenský zákon je v některých ohledech přísnější, než je samotná směrnice, ale rozhodně je lepší než to, co máme teď my před sebou.
Z novely také vypadly některé zakázané praktiky, jejichž zákaz se v praxi ukázal jako vhodný a využívaný, jako například maximální doba garance ceny. V zákoně o významné tržní síle maximálně tři měsíce, ale v novele už se tento zákaz neobjevuje. Proto bych se také připojil k dotazům, proč se tam neobjevuje.
Návrh na rozdíl od současného platného zákona neobsahuje ani vyvratitelnou právní domněnku, aby bylo možné prokázat, že s ohledem na situaci na trhu odběratel významnou tržní sílu nemá. Významná tržní síla už nebude takové postavení odběratele, v jehož důsledku si může vynutit odběratel bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin, a významnou tržní sílu bude mít kupující nebo dodavatel odvozenou z obratu. Co to bude znamenat v praxi? Pro všechny společnosti v zemědělském a potravinovém řetězci to bude znamenat, že pokud zůstanou zachována obratová pásma, každá společnost, která překročí obratová kritéria, bude muset mít k dispozici před jednáním o smlouvě obrat vypočítaný spolu s propojenými osobami ve spojení s tím, že v § 3 odst. 14 je stanoveno, že odběratel a dodavatel si při jednání o smlouvě na vyžádání druhé smluvní strany vzájemně poskytnou informaci o výši svého ročního obratu. Tak to by mě zajímalo, jak se to bude dělat v praxi. Striktně postupováno v souladu s návrhem by si měl každý odběratel své dodavatele rozdělit podle obratových pásem a určit, zda je v postavení odběratele s významnou tržní sílou.
V praxi také bude muset dojít k přepracování veškerých smluv podniky působícími v zemědělském a potravinářském řetězci, protože novela zákona o významné tržní síle stejně jako stávající zákon vyžaduje písemnou formu smlouvy pro dodávku zemědělských a potravinářských produktů a musí mít určité náležitosti - cenu, výši slevy z ceny nebo způsob jejího určení, splatnost nesmí být delší než 30 dnů ode dne doručení faktury, specifikaci nákupní akce, je-li ujednána, a tak dál. Mechanické převzetí nekalých obchodních praktik ze směrnice může při aplikaci na zemědělské podniky činit potíže, neboť při obchodu se zemědělskými komoditami se uplatňují úplně jiná pravidla než při prodeji potravinářských výrobků do obchodní sítě za účelem jejich prodeje spotřebitelům. Asi by bylo dobré nekalé obchodní praktiky rozdělit na dvě skupiny, například ty, které jsou zakázané při dodávkách do řetězců, a na ostatní, které by se mohly vyskytovat u zemědělských podniků.
Mohl bych asi číst dál a věnovat se tomu dále, ale já bych fakt, skutečně rád, kdybychom dostali nějaké aspoň dílčí odpovědi na naše otázky. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Další v pořadí je přihlášena paní poslankyně Balaštíková a připraví se pan poslanec Černý. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové...
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pardon, já vás ještě přeruším. Mám tu faktickou poznámku, a to pana poslance Kučery, která má přednost. Omlouvám se. Pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych krátce zareagoval nejen na svého prvního předřečníka, ale na všechny předřečníky i budoucí řečníky, kteří nám tady říkají své připomínky. Chtěl bych říct, že právě k tomuto jsem jako předseda zemědělského výboru svolal pracovní setkání, kde byli pozváni zástupci vedení zemědělského výboru, samozřejmě i zástupci hnutí ANO, a kde jsme právě tyto připomínky se snažili vypořádat a vydiskutovat. Toto všechno probíhalo. Samozřejmě chápu, že je zájem, aby to zaznělo tady na plénu Poslanecké sněmovny, to právo nikomu neberu, ale pokud se bavíme o faktickém naplnění těch dotazů, tak to skutečně jsme se snažili nebo jsem se snažil jak předseda zemědělského výboru takovou platformu vytvořit. Bohužel nebyla ze strany hnutí ANO využita, jelikož zástupce nedorazil, ale chápu to. Samozřejmě je to lépe říkat zde na kamery než v nějakém uzavřeném setkání. To, že běží pokuta 1,5 milionu korun denně, takže dneska nás to tady stojí 1,5 milionu korun denně, ta pokuta, která se zaplatí, je samozřejmě jasné také. To, že se nejedná až tak o ty faktické připomínky jako o nějaké další věci, které se týkají činnosti jednoho tady velkého subjektu, to je jasné také.
Nicméně chtěl bych tady slíbit, že to setkávání, respektive pracovní setkání k tomuto zákonu bude zemědělský výbor dále nabízet a dále vytvářet. To znamená, pokud skutečně chceme řešit toto, tak tohle zemědělský výbor bude zajišťovat. Takže já vás vyzývám, abyste se těchto (Předsedající: Čas, pane poslanče.) setkání také zúčastnili. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Máme tu další tři faktické poznámky. První vystoupí paní poslankyně Peštová, připraví se pan poslanec Pražák, následuje pan poslanec Králíček. Pak se vrátíme do obecné rozpravy. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážená vládo, už ani říkat nebudu, protože už je tady jenom jeden člen vlády, já bych tedy chtěla, prostřednictvím pana předsedajícího, myslím, že to ale můžu vyzvat napřímo, pana ministra opravdu vyzvat k tomu, aby si stoupl za pultík a odpověděl na dané dotazy, které tady byly.
My jsme tady včera diskutovali stavební zákon a musím pochválit pana ministra Bartoše, který se nebál a do diskuse šel. Jak pan ministr Bartoš, tak pan ministr Šalomoun, který také se nebál a také šel k pultíku a šel opravdu věcně diskutovat. Jasně tady zazněly otázky, nebylo jich málo, a vaší povinností je - vy tady obhajujete něco, tak potom pokud děláte funkci, na kterou nemáte, tak se té funkce vzdejte. Ale já si myslím, že jste ministr, vzal jste odpovědnou funkci, máte silový rezort, a vy jste povinen tady odpovídat poslancům na to, na co se vás ptají, protože hierarchie je jednoznačně daná. Poslanecká sněmovna, to jsou zákonodárci a oni přijímají ty zákony, které vy zde předkládáte. Já vám děkuji, že určitě tu sílu v sobě najdete a půjdete si stoupnout sem a řeknete odpovědi.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Následuje faktická poznámka pana poslance Pražáka. Vaše dvě minuty.
Poslanec David Pražák: Děkuji. Já bych reagoval na pana předsedu zemědělského výboru, prostřednictvím pana předsedajícího. Ano, máte pravdu, že bylo asi nějaké pracovní setkání vedení zemědělského výboru. Náš zástupce tam nebyl, byl asi určitě omluven, to máte pravdu, s tímto nepolemizuji. Ale řekněte mi jeden jediný důvod, proč u žádného zákona pan ministr tady nevystoupí. A já jsem to řekl, a to nemyslím špatně. Nemyslím to ironicky, ale myslím to smrtelně vážně. A jak řekla kolegyně Peštová, prostřednictvím pana předsedajícího, například včera stavební zákon, ministři vystupovali, reagovali. Můžeme mít rozdílné názory.
Mně to totiž připadá, že pan ministr by vystoupil, ale že to má od někoho zakázáno - nebo já nevím, proč nevystoupí. Ale nepřipadá vám to také, už i vám divné? Že veškeré zákony, co se týkají zemědělství, tady si to odříkáme u pultíku přihlášení, pan ministr jako předkladatel tady řekne základní informaci, základní zprávu, sedne si, pak ho někdo ruší, většinou zpravodaj nějaký, a nic prostě. Vůbec nic, ticho. Tak já nevím. Vám to nepřipadá divné? Nám už jo. Děkuji. (Potlesk z řad ANO.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Králíček. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Robert Králíček: Já bych se chtěl zeptat pana předsedy zemědělského výboru, prostřednictvím pana předsedající, jestli to setkání má nahradit diskusi ve Sněmovně, protože když tu nemluvíme k věci anebo mluvíme dlouho, jsme obviňováni, že obstruujeme. Kolegové mluví k věci a zase jsme obviňováni, že se ptáme podruhé. Já nevím, jak by měla podle vás vypadat opozice, respektive vím, možná kdybychom nemluvili vůbec.
Takže nový koncept pětikoalice je takový, že pan ministr pošle zákon do Sněmovny, pan předseda příslušného výboru udělá někde nějaké setkání na deset minut, kam tedy když nemůže zástupce našeho hnutí, bude obviněn za to, že vlastně pan ministr nemusí odpovídat, protože jsme se na to mohli ptát na setkání zemědělského výboru, kde pan ministr nebyl, nebo byl, já nevím, jestli odpovídal. Ale prostě my chceme mluvit tady, my se chceme ptát, a já nevím, jestli to sledují kamery nebo ne, mně je to fakt úplně jedno. Ale proč nám odebíráte neustále - a mě to začíná iritovat - vy nás neustále obíráte o právo se ptát a furt to něčím odůvodňujete. My prostě mlčet nebudeme, už si zvykněte. (Potlesk z řad ANO.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vaše faktická poznámka vyvolala faktickou poznámku pana poslance Kučery. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Michal Kučera: Tak ještě jednou dobrý den. Když jsem dotázán, tak odpovím. Pracovní setkání samozřejmě nemá nahradit vystupování na Sněmovně, ani ho nikomu neupírám. Ostatně vy tady vystupujete téměř nonstop a okupujete téměř všechny body neustálými opakovanými dotazy či čtenými projevy. Nemyslím tento bod, myslím obecně.
My jsme se ještě k nějaké řádné práci tady ještě na Sněmovně pořádně nedostali jenom díky tomu, že tu možnost máte a že vystupujete a že se tážete. Tu možnost skutečně nikomu nebereme. Já jsem tady zmiňoval pracovní setkání proto, že to pracovní setkání je prostě pracovní, to znamená, tam se může skutečně ptát nejenom ministra, ale i přítomných zástupců, to setkání není na deset minut. Byli tam přítomni zástupci, respektive předseda Úřadu pro hospodářskou soutěž, byl tam prezident Agrární komory, byla tam prezidentka Potravinářské komory, byli tam zástupci dalších nevládních organizací, a proto to pracovní setkání mělo smysl.
A možná, že by vás, vážený pane kolego, zajímalo, že tam byla většinová shoda pro to, aby ten zákon prošel v tomto znění a v tomto stavu, v jakém je dnes předložen. To si myslím, že je poměrně zásadní informace, která tady ještě nezazněla. A to, že je tam třeba celá řada věcí dopracovat a vylepšit, to je samozřejmě pravda také. Máme na to celé volební období, abychom tyhlety věci doplnili, ale v tomhletom stavu a v této situaci je nejlépe tuto novelu přijmout tak, jak je. Upozorňuji, 1,5 milionu korun denně, 1,5 milionu korun denně, 1,5 milionu korun denně. (Předsedající: Čas, pane poslanče.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vaše faktická poznámka vyvolala dalších pět faktických poznámek.
Než se k nim dostaneme, načtu další dvě omluvy. Paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová se dnes omlouvá od 18 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů a pan ministr kultury Martin Baxa se z pracovních důvodů omlouvá dnes od 15.45 do 16.15 hodin.
Ještě jedna zpráva: já hlasuji s náhradní kartou číslo 32 během celého dnešního jednacího dne.
A přistoupíme zpátky k faktickým poznámkám. První přihlášená k faktické poznámce je paní Peštová, připraví se paní Ožanová, následně pan Pražák a následně paní poslankyně Balaštíková. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Berenika Peštová: Já jsem se chtěla zeptat pana poslance Kučery, prostřednictvím pana předsedajícího, jestli jste si vyměnili role s panem ministrem. Jako vy jste teď ministr a pan ministr je váš tiskový mluvčí? Nebo jak to máte vlastně udělané? Já myslela, že ministerstvo řídí ministr, ministr předkládá, ministr zde na plénu odpovídá na dotazy, které jsou plénem vzneseny, a samozřejmě si obhajuje to, co má v zákoně. Ale vidím, že to je úplně obráceně. Roli ministra jste převzal vy, vy tady obhajujete něco a pan ministr sedí a mlčí. To je přece asi špatně, že? Takže já bych opravdu strašně ráda poprosila pana ministra, jestli by byl tak schopný, stoupl si zde a odpověděl na všechny dotazy, které zde byly řečeny. Celou dobu tady sedím, nebudu zde opakovat, co už jsem tady kdysi dávno řekla, ale ráda - a nejsem odborník na zemědělství, ale životní prostředí, a myslím, že to s tím souvisí - a ty drakonické ceny, které stoupají v potravinách, ty jsou také vidět, ty vidíme každý den. A já se také chci zapojit do diskuse. Ale můžu se zapojit jenom tehdy, když pan ministr řekne to B. Ale musí sem přijít a říct to B. Takže já děkuji, že najdete tu sílu a jdete sem.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další faktická poznámka paní poslankyně Ožanová. Vaše dvě minuty, prosím.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Budu říkat to, co říká jeden můj oblíbený kolega: Sněmovna je suverén. A dovoluji si pouze připomenout, že vláda se zodpovídá Sněmovně, na což se v současné době trošku zapomíná, že je třeba vést diskusi na půdě Poslanecké sněmovny a je vhodné odpovídat na dotazy poslanců. Já se přiznám, že včera zrovna jsem měla velmi krátký příspěvek, který jsem, vážení kolegové nečetla, a o kterém jsem si s panem ministrem pro místní rozvoj, s panem Bartošem, jsme si vysvětlili své názory. Diskuse to byla konstruktivní a byl schopen odpovídat na otázky.
Je mi líto, že někteří ministři toto neumí. Domnívám se, že by to prospělo diskusi, protože plénum Sněmovny slouží k tomu, abychom vyjadřovali svoje názory. A já se v současnosti setkávám s tím, že vám vadí, když vyjadřujeme své názory, a když je vyjadřujeme věcně, to vadí také. Vadí cokoliv. Já se domnívám, že prostě holt většina musí akceptovat, že i menšina má právo se k věci vyjádřit.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další v pořadí k faktické poznámce je pan poslanec Pražák, připraví se paní poslankyně Balaštíková. Pan poslanec Pražák ruší svoji faktickou poznámku, tak tedy dvě minuty pro paní poslankyni Balaštíkovou.
Poslankyně Margita Balaštíková: Tak dobrý den, kolegyně a kolegové. Já bych chtěla říct panu předsedovi zemědělského výboru jednu věc. Já jsem šest let pořádala kulaté stoly k zákonu o významné tržní síle. Žádný z těch kulatých stolů nebyl ani desetiminutový, ani hodinový, byly to vždycky minimálně dvě hodiny. Museli jsme omezovat řečníky, protože ti lidé byli plni emocí, plni svých problémů a chtěli nám je říct. Kdybyste to myslel vážně, tak si nesvoláváte to úzké vedení, pozvete nás všechny, abychom se k tomu mohli vyjádřit, a to bych brala za relevantní diskusi.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášena paní předsedkyně Schillerová, připraví se pan poslanec Kučera. Paní předsedkyně, vaše dvě minuty.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já se nebudu vyjadřovat k zákonu o významné tržní síle, necítím se být na něj odborník. Říkám, do všeho nedělám. Já se obracím také se zdvořilou prosbou, jak já říkám, hlasem pohádkového vlka, na pana ministra a moc ho prosím, aby vystoupil, protože já si tedy nevzpomínám - možná jsem tu třeba chvilku někdy nebyla, ale já si nevzpomínám, jestli jsem vůbec slyšela, jaký máte hlas. A mě by to hrozně zajímalo, jaký máte hlas. (Oživení v sále.) To bylo trošku na odlehčenou, to samozřejmě není vážně míněno. Hlavně mě zajímá, jak odpovíte mým kolegům.
Mě mrzí, že jsme nebyli na kulatém stole, já si to samozřejmě zjistím. Prosila jsem už organizátory, aby to příště posílali mně, určitě to zabezpečím. Někde to propadlo v prostoru, což mě velmi mrzí. Určitě naši zástupci by o to stáli. Nicméně žádný kulatý stůl nikdy nenahradí tuto parlamentní debatu. A já si myslím, že je to i vaše povinnost tady vystoupit a odpovídat na dotazy, na odborné dotazy mých kolegů, kteří je kladou naprosto fundovaně. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Tentokrát projeví hlas pan poslanec Kučera, který se přihlásil k další faktické poznámce.
Poslanec Michal Kučera: Když jsem dotázán, tak odpovím. K paní poslankyni Balaštíkové, mé milé předřečnici, prostřednictvím pana předsedajícího: já si velmi vážím těch pořádaných kulatých stolů, těch šesti let, které byly odpracovány na novele tohoto zákona, a ta debata, nebo to pracovní setkání, které proběhlo, bylo pouze finalizací a upřesněním si jednotlivých pozic, které navazovaly právě na ty vaše kulaté stoly, které tady probíhaly. Nemělo ambici nic zhola měnit na této předložené novele, respektive si říct, zda je třeba něco zásadně změnit, případně ne. To je vše. My jsme neměli ambici pořádat nějaký základní kulatý stůl, spíše si jenom upřesnit jednotlivé postoje, které tady jsou. To znamená, je to takové finální jednání před projednáváním této novely v Poslanecké sněmovně.
A k paní předsedkyni poslaneckého klubu ANO prostřednictvím pana předsedajícího: skutečně, pokud jsou kulaté stoly, tak se zvou všichni poslanci, respektive to chodí předsedům klubů. To se jednalo spíše o takové pracovní setkání zemědělského výboru, které třeba, jak už jsem tady říkal, nebylo využito ze strany hnutí ANO z nějakých osobních důvodů, ale myslím si, že taková setkání dávají smysl. Můžeme ty dotazy projednávat i se zástupci odborných skupin, o kterých jsem tady mluvil. Na druhou stranu samozřejmě neubírám nikomu právo, aby zde vystoupil a dotazy kladl v Poslanecké sněmovně. To, že větší efekt a pestřejší odpovědi dostanou právě na pracovních setkáních, je samozřejmě jasné také. Takže budou pokračovat jak ta setkání, tak debaty v Poslanecké sněmovně. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Další v pořadí bude paní poslankyně Balaštíková.
Než jí dám slovo, ještě načtu dvě omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Krutáková dnes mezi 13. a 14. hodinou, což je nicméně polední přestávka, ale budiž. Dále se omlouvá dnes od 18 hodin do konce jednacího dne pan ministr Gazdík. Paní poslankyně, vaše dvě minuty k faktické poznámce.
Poslankyně Margita Balaštíková: Ještě jednou dobrý den, kolegyně a kolegové. Tentokrát bych chtěla zareagovat na mlčení pana ministra. Pro ty, kteří jste ho neslyšeli, pan ministr mluvit umí. Mluvila jsem s ním několikrát, hlas má příjemný. Proč nemluví, nevím.
Musím říct, kolegové, je potřeba klást otázky a k nim zrovna přiřazovat odpovědi. Řekněme si, budeme jako u soudu - mlčení je považováno za souhlas, tak si můžeme říct, že pan ministr s tou naší odpovědí souhlasí. Je to návod, jak pokračovat v diskusi s Ministerstvem zemědělství.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vyčerpali jsme faktické poznámky. Řádně přihlášená do obecné rozpravy je paní poslankyně Balaštíková, tak ji pozvu nazpět k řečnickému stolku. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Margita Balaštíková: Ještě jednou dobrý den. Já jsem na to úplně zapomněla, tak jsem se prošla.
Tento zákon vlastně reaguje i na to, co chce směrnice Evropského parlamentu, konkrétně Rady číslo 2019/633, kde je uveden cíl bojovat proti nekalým praktikám, které se odchylují od poctivého obchodního styku.
S nekalými praktikami mají zkušenosti všechny země Evropské unie a všechny byly vyzvány už v minulých obdobích, aby připravily legislativu. V té době, kdy byly jednotlivé členské země vyzvány, Česká republika byla mezi prvními, protože my už jsme v době, kdy ta výzva přišla, ten zákon měli. Neměli jsme ho dokonalý, ale zkrátka jsme byli mezi prvními, což jsem hodnotila velmi pozitivně. Tam se po nás chtělo, abychom nastavili základní rámce fungování dodavatelsko-zpracovatelského řetězce, abychom zabezpečili pro své občany kvalitní potraviny a zároveň abychom vytvořili podmínky pro fungování zemědělců a potravinářů, nutné k hospodaření a k zabezpečování výživy obyvatelstva s péčí řádného hospodáře.
Musím říct, že se dá samozřejmě z jiných zemí, kde tento zákon také funguje, kde ho udělali mnohem více zaměřený na tu oblast, aby pomohli těm malým - a teď myslím malým obratově, nikoliv jenom svou velikostí - aby jim pomohli, v jiných zemích, a naopak řešili v některých zemích, už předběhli vlastně nařízení EU, které teď znovu přichází, a řešili tam i podnákupní ceny, prodej v akcích, řešili tam i marže jednotlivých potravin, a některé země řešily dokonce podnákladové ceny. Je samozřejmé, že jejich legislativa nejde úplně přenést do legislativy České republiky, protože každá země má jiné zákony. Musím říct, že pokud i my bychom chtěli udělat ten zákon dokonalý, tak bychom museli sáhnout do více zákonů, abychom vlastně postihli všechno, co se během toho období, kdy jsou na trhu nadnárodní řetězce, pokazilo.
Nejsem také přítelem jakýchkoliv regulací a už jsem tady minule zmiňovala, že chápu kolegy z ODS, kteří jsou zásadně proti regulacím, ale řekli jsme si, že každý zákon je regulace a že vždycky saháme do něčeho, co trh neumí sám vyřešit a co bychom chtěli vlastně napravit.
A já musím říct, že tento zákon je pro mě strašně důležitý ne proto, že jsem samozřejmě pořádala ty kulaté stoly, ale hlavně proto, že jsem slyšela potřeby těch lidí. A opravdu vůči některým společnostem jsem podepisovala i mlčenlivost, protože oni mně vlastně sdělovaly informace, které kdyby se dozvěděly řetězce, tak by to pro ně znamenalo samozřejmě vylistování z toho řetězce, různé sankce ze strany řetězců v tom duchu, že opravdu my jsme jim umožnili, aby se tady trošku chovaly jako na Klondiku. Já neříkám, čí je to chyba, jenom říkám, že se stala prostě chyba a tu bychom měli všichni se snažit napravit.
A já bych si dovolila říct, že základní pilířem každé vlády, nebo politiky každé vlády, by mělo být zajištění potravinové soběstačnosti a dostupnosti, ekonomické dostupnosti pro jejich obyvatele. Měla by tam být podpora prodeje potravin, které jsou zdravé, jsou šetrné k životnímu prostředí, a měla by snižovat nerovnost zajištěním trvale udržitelného i přístupu ke kvalitní výživě, protože řekněme si, že někdy ty produkty, které se prodávají různě v akcích, a ty řetězce tlačí, aby ten produkt byl co nejlevnější - já jsem to tady kdysi ukazovala nebo říkala jsem to ve vztahu k salámu, že asi salám za 67 korun, k němu už není potřeba kupovat si rohlík, protože on už zkrátka tu mouku obsahuje, a že si přece nikdo nemůže myslet, že je to stoprocentně z masa. Takže i tohle by měla vláda jakýmsi způsobem respektovat a tento zákon by to vlastně umožňoval.
Další cíl vlády by měl být, aby se platily výrobcům spravedlivé ceny za jejich práci a aby oni mohli důstojně žít. (Obrací se na předsedajícího.) Já myslím, že asi budu přerušena...
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ještě minutu máte. Budete přerušena...
Poslankyně Margita Balaštíková: ... protože hluk je tak velký, že já se opravdu nebudu snažit tady zbytečně.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Poprosím, aby se sál zklidnil, a vy můžete pokračovat do 13. hodiny.
Poslankyně Margita Balaštíková: Určitě bychom měli tímto zákonem snažit se i posílit kvalitu výrobků z hlediska zdraví a životního prostředí a výživy tím, že zakážeme některé praktiky, které k tomu nesměřují. A ten vládní návrh, který je, tak ten opravdu...
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak, teď už vás opravdu, paní poslankyně, musím přerušit. Je 13 hodin, přerušuji naše jednání. Budeme pokračovat ve 14.30 hodin bodem číslo 112, ústní interpelace. Do té doby vám přeji hezký den a dobrou chuť.
(Jednání přerušeno ve 13.01 hodin.)
(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji vám pěkné odpoledne. Zahajujeme další bod našeho pořadu, kterým jsou
Následující část projednávání bodu pořadu schůze
Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.