(pokračuje Olga Richterová)

77.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon
/sněmovní tisk 137/ - třetí čtení

Poprosím, aby vedle pana místopředsedy vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše zaujala místo u stolku zpravodajů i paní zpravodajka poslankyně Klára Dostálová.

Návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy k tisku jsou uvedeny ve sněmovním tisku 137/2, který byl doručen dne 3. května 2022. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 137/3.

A nyní se táži pana navrhovatele, pana ministra - má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já vám děkuji za slovo. Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, setkáváme se opět nad novelou nového stavebního zákona, jejímž cílem je odložit naplňování soustavy státní stavební správy tak, aby nedocházelo k faktickému vzniku Nejvyššího stavebního úřadu a krajských stavebních úřadů. Naopak zachováme zřízení a naplňování Speciálního a odvolacího stavebního úřadu, který by měl začít vykonávat svoji působnost 1. 7. 2023 tak, jak bylo plánováno.

Návrh zákona zavádí takzvané přechodné období, kdy od 1. 7. 2023 bude již podle nového stavebního zákona Specializovaný a odvolací stavební úřad povolovat vyhrazené stavby, tedy stavby uvedené v příloze 3 k novému stavebnímu zákonu, ve zkratce především liniové stavby. Ostatní stavby se budou do 30. 6. 2024 povolovat podle dosavadních právních předpisů.

Jenom zdůrazním, že předmětem této novely není zásadní věcná změna nového stavebního zákona. Ta je projednávána samostatně, přičemž mezirezortní připomínkové řízení k tomuto materiálu skončilo předevčírem, to je 9. května tohoto roku. Sešlo se několik set připomínek a my v následujících dvou měsících budeme veřejně tyto připomínky vypořádávat. Nicméně toto není předmětem zde třetího čtení této novely, která má pouze odkládací část.

Dne 25. 3. 2022 byl ten vládní návrh novely stavebního zákona, která je vedena pod sněmovním tiskem 137, schválen v prvním čtení. Druhým čtením prošel pak 29. 4. 2022 a garanční výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj projednal tento návrh 5. května tohoto roku. K návrhu zákona byl uplatněn návrh paní poslankyně Dostálové ve druhém čtení na zamítnutí, nicméně přijetí tohoto návrhu garanční výbor nedoporučuje. Z garančního výboru vzešly dva související pozměňovací návrhy odsouvající účinnost zavedení informačních systémů veřejné správy na 1. ledna 2024, jelikož není reálné jejich spuštění koncem roku 2023, zejména ve fázi testování a zavádění, tam bychom se do tohoto termínu nevešli. Oba tyto návrhy výbor doporučuje. Poslední pozměňovací návrh, poměrně komplexní, uplatnil pan poslanec Martin Kolovratník ve druhém čtení. Myslím komplexní, že obsahuje více věcí, skládá se z pěti částí týkajících se třeba odklonů statutárních měst, dozoru projektanta, potom rozšíření okruhu vyhrazených staveb a další. Ani jednu část tohoto pozměňovacího návrhu garanční výbor nepodpořil a nepodporuji tyto změny ani já.

Vážené paní poslankyně, vážení pánové poslanci, věřím, že dnes se připojíte ke stanovisku garančního výboru a podaří se nám zdárně posunout tento návrh zákona. Jak již jsem předestřel na úvod, diskuse o věcných změnách nového stavebního zákona, která se tady již vedla, ačkoliv tato novela tyto změny neobsahuje a která se povede pravděpodobně velmi intenzivně s věcnou novelou, není předmětem tohoto návrhu. Bude nás čekat v nejbližších měsících, a zejména i v souvislosti s veřejným vypořádáním ukončeného mezirezortního připomínkového řízení.

Já vám děkuji za pozornost. Věřím, že se tímto bodem probereme rychle tak, abychom se mohli věnovat dalšímu bodu, ve kterém vystoupí členové vlády, Vít Rakušan, ve věci strategie vlády na zvládání uprchlické krize z Ukrajiny. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji, nyní otevírám rozpravu a v rozpravě má zájem vystoupit paní zpravodajka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji. Já bych si dovolila z pohledu zpravodajky znovu zrekapitulovat, co je základním principem předloženého návrhu. Nový stavební zákon nabude účinnosti k 1. červenci 2023, jak bylo původně plánováno, ale pouze ve vztahu k takzvaným vyhrazeným stavbám, tedy stavbám v působnosti Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu. Zbytek zákona, ač bude z velké části formálně účinný, se nepoužije. Jinými slovy, na všechny ostatní stavby, ale i na vše ostatní, co stavební zákon upravuje, se stále použije stará úprava. Z výše uvedeného důvodu bude také zřízen Specializovaný stavební úřad, nikoli však krajské stavební úřady a Nejvyšší stavební úřad. Nejvyšší stavební úřad musí být zřízen, bude však zřízen pouze organizačně. Jeho úkoly bude fakticky plnit Ministerstvo pro místní rozvoj, nikoliv však jako samostatný úřad.

Předložený návrh lze považovat za kompromisní řešení, byť k němu jsou věcné výhrady. Za největší slabinu návrhu pokládám skutečnost, že návrhem dochází fakticky nikoli k posunutí účinnosti dílčí části nového stavebního zákona, ale pouze je jím zaváděno nepoužití většiny procesů, které podle něj probíhají, ať již procesů územněplánovacích, nebo povolovacích. Nový stavební zákon by se v případě přijetí použil pouze pro vyhrazené stavby, stavby s nimi související a stavby s nimi tvořící soubor staveb. Domnívám se, že stav, kdy nový stavební zákon bude účinný, avšak většina procesů včetně těch nově zahajovaných bude probíhat podle dosavadních právních předpisů, může způsobit zmatek a právní nejistotu, což pouze povede k prodloužení procesů jako takových. Tím může dojít k pravému opaku toho, co bylo novým stavebním zákonem i předloženou novelou zamýšleno, tedy procesy zrychlit a zjednodušit.

Zejména ve vztahu k zákonu číslo 284/2021 Sb., tzv. změnový zákon, lze konstatovat, že procesy budou pro úřady, ale i pro stavebníky maximálně komplikované. Takový stav nelze považovat za správný. Vyvstává také otázka, zda tento postup je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, tedy zejména, je-li možné zákonem stanovit povinnost postupovat podle již neúčinného zákona, přičemž zákon, který jej nahrazuje, je plně účinný.

Návrh odkladu prošel druhým čtením 29. dubna 2022, byla zkrácena lhůta na projednání ve výboru na 7 dnů. Byly podány dva pozměňovací návrhy, jeden z dílny Ministerstva pro místní rozvoj s panem poslancem Bartošem, který je již součástí usnesení garančního výboru, a jsou pod písmeny A1 a A2, a ve druhém čtení dále pak byl podán pozměňovací návrh pana poslance Kolovratníka, který je pod písmenem B a je rozdělen do pěti částí.

V rámci druhého čtení taktéž padl návrh na zamítnutí. Výbor, garanční výbor, to znamená výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, pozměňovací návrh pod písmenem A1 a A2 doporučil, pozměňovací návrh pod písmenem B1 až B5 nedoporučil. Zároveň výbor nedoporučil návrh na zamítnutí a návrh zákona jako celek doporučil ke schválení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Další přihlášený je pan poslanec Martin Kolovratník. Ano, je rozprava, je otevřena rozprava. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý den, děkuji za slovo. Dobré dopoledne, kolegyně, kolegové, zeptám se paní předsedající: Teď jsme už v obecné rozpravě po zprávě zpravodaje? Já bych ve svém vystoupení rád pověděl nebo se věnoval dvěma tématům. První bude vlastní reakce na úvodní slova pana ministra Bartoše, který zrekapituloval nebo znovu pověděl, v jaké fázi projednávání tady toho zákona nebo této problematiky se nacházíme. Pan ministr říkal, že toto je tedy - nebudu jeho slova opakovat - odkládací novela, která nás posouvá někam v čase, a že až následně se budeme bavit o věcném záměru, o věcné novele nebo změně stavební legislativy.

Pan ministr taky vyslovil naději, že se to stane rychle a že pak se začneme věnovat tomu obsahu. Nebudu opakovat, co už tady zaznělo v těch rozpravách několikrát ve druhém čtení i v prvním čtení, že ať se nám to líbí, nebo ne, pochopíme a respektujeme sněmovní matematiku nebo počty, které vládní koalice tady ve Sněmovně má, a určitě se budeme snažit v té věcné novele s vámi hledat aspoň maximum průniku. Ale to, co cítím jako velmi, velmi důležité a velmi zásadní, že musí zaznít vůči vám, vůči veřejnosti a i vůči vám, pane ministře, když říkáte, teď to jenom pojďme o rok odložit, pak se věnujme tomu obsahu, tak ten problém, který je potřeba, aby to zaznělo, abyste si to uvědomili, abyste to slyšeli, ten jeden z problémů, jeden z více problémů, který tady tím odložením o rok řeknu způsobíte nebo prodloužíte a nebudete řešit, je problematika černých staveb, problematika černých staveb na území České republiky.

A jenom namátkově, pokud se o to nezajímáte, připomenu to, co mnohokrát už rezonovalo v médiích - nejenom černé stavby různých v uvozovkách developerů a podnikatelů někde v chráněných krajinných oblastech, ilustračně na Šumavsku, tam toho často bylo hodně, ale třeba taky problémy v rekreačních oblastech, na území povodí Labe, povodí Vltavy, v těch řeknu těsných oblastech nebo na březích vodních ploch, tam je spousta černých staveb. To se týká takzvaných mobilheimů, to se týká objektů, které jsou určeny ke krátkodobé rekreaci nebo bydlení, a zákon a Ministerstvo pro místní rozvoj s nimi neumí pracovat. Jsou různé výklady, pojišťovny ty stavby pojistí, ale stavební úřady je neuznají jako stavbu a nechají je v jakémsi právním vakuu jako stavbu černou. A tohle je ohromný problém, který máme, který se děje, který často nechává úředníky na stavebních úřadech ve velmi prekérní, nešťastné situaci, protože oni si s tím často sami nevědí rady, a my opět tím odkladem, který se vám snažíme, zatím bohužel neúspěšně rozmluvit, tak tady tím odkladem my, jenom tady tu jednu z mnoha věcí opět o rok posuneme dál.

Zkusím i stručně vysvětlit, v čem ten problém je. Je to stávající úprava, kterou řeší § 129 stavebního zákona, ta právě obsahuje řízení o odstranění stavby a v ní je i vnořené řízení o dodatečném povolení stavby. Opět, asi z médií i vy, kteří tu problematiku neřešíte detailně, jste určitě se s ní někdy setkali. Tady existence těchto dvou souvisejících řízení není šťastná, stavebníkům, kteří jsou řekněme agresivní, nehledí na to, aby měli vše povoleno dopředu, poskytuje poměrně velký obstrukční potenciál. Navíc pracujeme v té problematice i s judikaturou Nejvyššího správního soudu, která složitý proces, to řízení, dotvořila do momentu, kdy opravdu ti stavebníci, sporní, problematičtí, kteří nemají povoleno, nemají vyřešeno, o dodatečné povolení stavby můžou zažádat vlastně kdykoliv, a to opakovaně, dokonce už i v případě běžícího odvolacího řízení. Je tam zákonem stanovena 30denní lhůta pro podání žádosti o dodatečné stavební povolení, tu soud v té judikatuře prohlásil jenom za pořádkovou, není tedy potřeba ji úplně dodržet, je pouze pořádková, a způsobuje to to, že v případě řeknu nějaké efektivní obrany černého stavebníka, spočívající v opakovaném a opakovaném, stále dokola podávání žádosti o dodatečné povolování stavby, stavební úřad opravdu není ve snadné pozici, platná právní úprava to neřeší. Jak jsem řekl, judikatura Nejvyššího správního soudu se snaží o jakési východisko, které ale z těch stavebních úřadů dělá bezmocné, přichází s velkou časovou prodlevou, a jak jsem řekl, pokud se ze strany stavebníka bude jednat o obstrukční jednání, zkrátka bude se odvolávat, zkoušet to znovu a znovu a černá stavba zkrátka efektivně odstraněna nebude, nebude zjednáno právo.

Jsou to často někdy akademické názory ze strany správního soudu, které jsou odtrženy od běžné rozhodovací praxe. Já mám i od lidí, kteří se tím zabývají nebo kteří jsou v terénu, snaží se třeba tady ty mobilní stavby povolit, mít je v souladu se zákonem, ale nedomohou se práva, i avíza v tom smyslu, že budou chtít podávat tam, kde stavební úřady neřeší černé stavby, budou padat až trestní oznámení na nečinnost stavebních úřadů, protože přece každý z nás i na svém pozemku si nechce postavit černou stavbu, chce postupovat podle zákona.

Tak tohle, pane ministře, prosím berte jako nějaký ilustrační příklad toho, co se děje, to, co teď v reálu v terénu máme, a teď k tomu dodám to B - a paní ministryně jako spoluautorka našeho nového stavebního zákona mi jistě dá za pravdu, nebo by to mohla i rozvést více či lépe - tohle my jsme vyřešili, to tam řešeno je, je to tam popsáno, pokusili jsme se najít novou efektivní cestu, ale pokusili jsme se najít tu cestu k datu 1. července 2023, to znamená, už za rok nebo za rok a kousek by třeba tenhle problém, který jsem teď popsal, už mohl být vyřešený, ale bohužel vy přicházíte s ročním odkladem, s ročním zpožděním.

Asi si to nerozmyslíte, ale prosím, na tohle myslete, na tohle apeluji. A znovu se vracím k těm našim mnoha vystoupením, která tady ve Sněmovně byla - tohle přece může být jeden z momentů, na kterém se dokážeme velmi rychle, velmi efektivně domluvit, a nemusíme se tady zdržovat politickým sporem o tom, jestli stavební úřady mají zůstat na obcích, nebo nemají. Já stále opakuji: podle mého názoru je občanům a stavebníkům úplně jedno, kam si tu žádost přinesou a jestli - oni jim ji vlastně ani nepřinesou, na tom se shodneme, bude podána digitálně - ale je jim přece jedno, jestli pracovník stavebního úřadu, který ji má vypořádat, který ji má povolit, jestli má pracovní smlouvu s obcí nebo jestli má pracovní smlouvu se státem nebo státní institucí, potažmo kdo je jeho šéfem, to je přece tomu stavebníkovi, tomu žadateli úplně jedno. Ale není mu jedno a je ohromný problém, když máme na území naší země, naší republiky černé stavby, které nejsou povoleny, nesplňují bezpečnostní standardy, a zatím, jak se dozvídáme, problematiku černých staveb tímto návrhem - to tady chci říct - posouváme o rok a dál, a minimálně ještě tedy po celý rok 2023 a část roku 2024 černé stavby v České republice nikdo nebude řešit, protože jsou nadále v uvozovkách pokryty tím už zastaralým, starým stavebním zákonem, který tedy teď je platný , neřeší je, to bude, pane ministře a kolegové, vaše odpovědnost - chci, aby to zaznělo, a chci, abyste to věděli. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za váš příspěvek, nyní s přednostním právem je přihlášená paní zpravodajka a poté řádně přihlášený pan poslanec Jiří Mašek se může připravit. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Vážená paní předsedající, moc děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, já jsem samozřejmě tady i v rámci debaty, která byla ke schválení programu, poslouchala i svého kolegu, vaším prostřednictvím, pana poslance Cogana, jestli má někdo pochybnosti. Já ty pochybnosti tedy mám, to se musím přiznat, protože prostě nechápu, jak tato Sněmovna může úplně s přehledem tady schvalovat odložení stavebního zákona, který je, z vašich úst tady zaznělo, jenom pro vyhrazené stavby. To znamená, nový stavební zákon je dobrý pro stát, ale tím říkáte: Není dobrý pro občany. S tímhle já mám opravdu pochybnosti a budu dělat všechno pro to dneska, abych vás znovu ještě přesvědčila o tom, že odklad nového stavebního zákona je špatná cesta, protože mladí lidé si potřebují plánovat život, potřebují, aby stát vůči lidem dodržoval lhůty, a ne aby to bylo, jako to je dnes, že když občan vůči státu nesplní cokoli, tak okamžitě dostane pokutu jako blázen během 24 hodin, ale když stát neplní lhůty vůči občanovi, tak se neděje nic. A k tomuto vy tady takto přihlížíte, místo toho abychom všichni tady společně zařadili dvojku, abychom co nejrychleji uvedli stavební zákon v život, aby skutečně to mělo efekt nejenom pro velké stavby, strategické stavby státu, ale aby to mělo efekt i pro běžné občany, stavebníky a tak dále. A vy se tady snažíte zařadit mermomocí zpátečku. Tomu už nerozumím vůbec. Místo toho, abychom tedy aspoň dodrželi lhůty, které nový stavební zákon dal, tak vy se ho tady snažíte o rok odložit.

A s tím já se skutečně nemohu smířit, a proto ty pochybnosti mám, a znovu se budu snažit apelovat věcmi, který nový stavební zákon obsahuje, abyste své rozhodnutí zvážili, protože si skutečně myslím, že krizí, kterými Česká republika prochází, je opravdu hodně, a krize stavebnictví, kterou budeme umocňovat tím, že budeme pořád odkládat nový stavební zákon, nikomu nepřispěje.

My jsme na tvorbě nového stavebního zákona pracovali čtyři roky, opravdu čtyři roky usilovné práce s mnoha odborníky ze všech možných oblastí, kterých se dotkne. Řešili jsme tady s panem kolegou, kterého si velmi vážím, že samozřejmě by to chtělo celospolečenskou dohodu, ale je to velmi těžké, protože ve stavebním zákoně se mísí mnoho zájmů. Ve finále jsme narazili na to, že s tím jsou nespokojené obce, ale bylo by to třeba výhodné pro stavebníky a tak dále. Takže najít kompromisní řešení bude velmi těžké, ale věřím tomu, že s panem ministrem si skutečně sedneme k jednomu stolu a budeme se snažit tu cestu hledat.

Cesta k tomuto zákonu, který se snažíte odložit, v podstatě vedla skrze řadu kompromisů, jinak to ani být nemohlo. Dosáhli jsme ale nakonec cíle, který jsme si vytkli, a minulá Poslanecká sněmovna schválila nový stavební zákon s jednoznačným mottem, který jsme si vytyčili, to znamená, jedno razítko u jednoho úřadu do jednoho roku, a tím rokem myslím včetně odvolání a soudního přezkumu. Zákon podepsal pan prezident, vyšel ve Sbírce zákonů, a je tedy platný. Nový stavební zákon nabývá plné účinnosti 1. července 2023, ale některá ustanovení jsou účinná již dříve, což se týká především nové státní stavební struktury. Nejvyšší stavební úřad, Specializovaný a odvolací stavební úřad a krajské úřady vznikly již k 1. lednu 2022.

Bohužel, v rámci čtení jsme se tady dozvěděli, že se zavádějí do právního pojmosloví nové pojmy jako hibernace. Prostě my ten zákon naplňovat nebudeme, byť je účinný, my ho hibernujeme, protože my to chceme jinak. No, tak to tedy je pěkný signál samozřejmě pro všechny občany České republiky, takže když se někomu nebude líbit jakýkoli zákon v České republice, protože se mu nehodí z jakéhokoli důvodu, tak řekne taky, že hibernuje. Tak to jsem zvědavá, co s tím pojmem, který tady zavedla Poslanecká sněmovna, a bohužel přímo ústy pana ministra Šalomouna, soudy budou dělat.

Za největší přínos pro občana i pro stát považuji výrazné zrychlení a zjednodušení stavebního řízení, které nový stavební zákon přinese. Díky němu bude opravdu možné získat stavební povolení do jednoho roku, a to včetně případného odvolání a soudního přezkumu. Těšila jsem se na to, že lidé budou mít život ve svých rukou, nebudou si muset plánovat život, to znamená stavbu domku, hypotéku, založení rodiny, podle toho, jak se úředníkovi podaří prokousat stavebním řízením, a úřady konečně začnou dodržovat lhůty. Neskutečně mi totiž vadí, jak už jsem tady několikrát sdělila, že když stát něco neplní vůči občanovi, tak se nic neděje, ale když občan neplní vůči státu, dostane okamžitě velkou pokutu.

Samozřejmě je velmi důležité, že sám občan by si neměl všechno vyřizovat sám. Dneska je zcela běžné, že když máte projektovou dokumentaci na rodinný dům, musíte mít deset až dvanáct pare podle toho, kolik dotčených orgánů musíte navštívit. Každý dotčený orgán vám řekne jiné stanovisko a vy si to zase doma předěláváte podle toho či onoho orgánu, který vám co řekl, takže ve finále existuje dokonce i několik projektových dokumentací na jeden rodinný dům podle toho, jaké razítko potřebujete. Vyhovíte památkářům, dostanete razítko, ale už nevyhovíte hygieně, takže přepracujete projektovou dokumentaci podle hygieny, a takto se těch koleček děje hodně. Na každé razítko ve stavebním řízení se čeká měsíc. Je potřeba si tady znovu připomenout, že každé razítko tím, že máme samozřejmě správní řád, je to správní rozhodnutí, je to kulaté razítko, je to takzvané závazné stanovisko, tak proti každému razítku je možný samostatný přezkum. A věřte nebo ne, už jsem to tady říkala několikrát, například snaha o to, postavit studentské koleje pro mladé lidi, pro studenty, ta stavba se povoluje již sedmým rokem, stále není povolená, a ta stavba potřebovala celkem 54 kulatých razítek. Samozřejmě v tom procesu došlo k tomu, že jsou ta razítka samostatně přezkoumatelná, takže ve finále pozbyla platnosti ta ostatní razítka, a tak ten koloběh s projektovou dokumentací běží stále.

Naší snahou je, že pokud občan předloží kompletní žádost o stavební povolení pro rodinný dům, musí mít povolení už do 30 dnů. To znamená, že skutečně se může spolehnout i s dalšími aktivitami, které má, hypotéka a tak dále, na to, že stavební povolení do 30 dnů získá. Dnes si stavebník připadá, že hraje oblíbenou hru, protože ještě než jde na stavební úřad, musí získat až neskutečných 48 razítek. Nový zákon ale toto výrazně mění.

V rámci digitalizace se připravuje - a to považuji za alfu omegu i nového stavebního zákona - digitalizace jako taková, Portál stavebníka, který umožní tato vyjádření a stanoviska získávat elektronicky. Velkou část jich pak bude zabezpečovat přímo stavební úřad sám. Úřady, které hájí rozličné veřejné zájmy a které se nestanou součástí stavebního úřadu, bude stavebník také žádat o závazné stanovisko nebo vyjádření elektronicky prostřednictvím Portálu stavebníka. Pokud tyto žádosti nepodá, vyžádá si dokumenty od příslušných dotčených orgánů stavební úřad sám. Skutečně jde o to, že kdo má samozřejmě možnost a je třeba elektronicky zdatný, tak si může spoustu razítek vyřídit před podáním žádosti o stavební povolení. Kdo ale tuto možnost nemá, musí mít záštitu v tom, že to za něj vykoná stavební úřad a že se skutečně na vysoce kvalifikovaný stavební úřad může spolehnout. Pokud si stavební úřad bude vyžadovat všechny aspekty, tak si je bude vyžadovat jak z pohledu životního prostředí, hygieny, dopravního napojení a tak dále, a všechna tato vyjádření jednotlivých dotčených orgánů posoudí stavební úřad v rámci jediného rozhodnutí. To jediné rozhodnutí je velmi důležité, protože dneska odstraňujeme i to, že máme dva povolovací stupně, to znamená nejdříve územní rozhodnutí a pak teprve stavební řízení. Nově to tedy bude jen jedno stavební řízení se vším všudy, jedno razítko, ale samozřejmě jsou tam dány všechny nápravné prostředky, to znamená včetně odvolání a přezkumu. Ale i pro toto musí být pevně stanoveny lhůty, aby se jakýkoliv stavebník, ať už drobný, to znamená běžný občan, nebo velký stavebník typu státu, mohl na ty lhůty spolehnout.

Co se týká vyjádření například hasičů, to znamená u staveb, které budou podléhat požárnímu dozoru, tam samozřejmě i stavební úřad může za občana komunikovat přímo s hasiči. Pro nás je zcela zásadní, aby se nad jednou projektovou dokumentací, jednou, kterou předloží žadatel, stavebník na stavební úřad, sešly všechny dotčené orgány najednou, aby rovnou hygiena řekla svoje požadavky, požárníci svoje požadavky, památkáři svoje požadavky, bezpečáci svoje požadavky a tak dále a tak dále, a stavebníkovi se dala jedna zpětná vazba, a ne že oni mu vždycky řeknou: Něco upravte, on to přinese upravené a oni řeknou: Ale ještě se ozvali hasiči, musíte to upravit takhle, ale ještě se ozvali... To je nekonečný proces. Je potřeba skutečně, aby všichni seděli nad jednou projektovou dokumentací a dali jednu zpětnou vazbu stavebníkovi. Ve finále to samozřejmě šetří obrovské množství peněz zejména stavebníkovi, protože když se dozví všechny informace najednou, tak může samozřejmě všechno reflektovat spolu se svým projektantem do projektu jako takového a může samozřejmě i díky integraci pak ten jeden stavební úřad vyřešit celou problematiku efektivně a rychle. Díky elektronizaci bude stavebník po celou dobu informován, v jakém stavu je jeho návrh, jestli to samozřejmě probíhá transparentně, bude to všechno on-line. To znamená, když se na tu obrazovku podívá, najde si podle v uvozovkách rodného čísla stavby svůj projekt, tak přesně vidí, v jakém to je procesu, kdo se mu zrovna vyjadřuje k projektové dokumentaci, v jakém to je stavu, kdy je naplánováno třeba jednání nad projektovou dokumentací a tak dále.

I případné odvolání bude jednodušší. My jsme se snažili odstranit ten dnešní ping-pong. Dneska to funguje tak, že pokud dojde k odvolání, tak to samozřejmě jde na vyšší instanci, to znamená, pokud je obecní stavební úřad, tak odvolání je na krajském stavebním úřadě, to znamená na krajském úřadě, který známe dnes. A co se většinou stává? Krajský úřad pro nějaké formální pochybení to vrátí zpět první instanci, ta to samozřejmě znovu posuzuje a zase takový ping-pong vlastně může běžet skutečně i několik let. I několik let! A my se snažíme, a říká se tomu apelační princip, to znamená odstranit ping-pong. To znamená, pokud dojde k odvolání, půjde to na vyšší instanci, vyšší instance musí rozhodnout, ne že to bude vracet zpátky první instanci.

Stavební úřad právě, to je to hlavní motto, bude jeden. Bude jeden stavební úřad, takzvaný státní stavební úřad, který bude mít samozřejmě svoje pobočky, ale bude to jednotná hierarchie všech úředníků, kteří budou vzájemně zastupitelní. Není nic horšího než současný stav, kdy se skutečně může na malých stavebních úřadech, kde je třeba jeden dva lidé, samozřejmě každý může onemocnět, to se může stát každému, ale v dnešní podobě úředníci na stavebních úřadech jsou nezastupitelní. To znamená, že pokud onemocní, stavební úřad dá na dveře ceduli "pro nemoc zavřeno" a stavebník musí čekat. Když to bude jedna hierarchie státních úředníků, může toho úředníka zastoupit kdokoliv jiný z jakéhokoliv jiného stavebního úřadu, protože to bude jednotná struktura, což samozřejmě významně usnadní orientaci i v rámci občanů, protože samozřejmě nebudou řešit, zda ten úředník na ně bude mít čas, nebo ne, protože ta jednotná hierarchie má to kouzlo i v tom, že když jsou pevně stanovené lhůty, tak se může stát, že se na jeden stavební úřad navalí více projektů, ale na jiném stavebním úřadě jich třeba tolik nemají, tak si vzájemně samozřejmě kolegové mohou pomoct.

I v oblasti územního plánování dojde k urychlení pořizování územních plánů a jejich změn. Územní plány by rovněž měly být zpracovány jednotně, což významně usnadní jejich čitelnost pro občany. Samozřejmě se mnohdy stává, že i občané staví napříč republikou, nejenom v jednom kraji, a co se stává velmi často, je, že v každém stavebním úřadu v rámci různých krajů jsou jiné postupy, jiné metodiky, což samozřejmě občan nikdy nedokáže pochopit, natož samozřejmě velcí investoři, kteří si pomyslně ťukají na hlavu, jak je toto možné, že nemáme jednotné metodické prostředí, že ani z územních plánů nemůžou jednotně vyčíst, kde je průmyslová zóna, kde je zóna pro výstavbu rodinných domků, pro výstavbu jakékoliv občanské vybavenosti a tak dále.

Díky územnímu rozvojovému plánu, který bude v gesci státu a který bude skutečně nadřazen všem územněplánovacím dokumentacím, bude stát schopen lépe a rychleji stabilizovat trasy klíčových dálnic a silnic a díky jednoduššímu systému povolování je bude schopen rychleji připravit k výstavbě. Tím se také samozřejmě zvýší konkurenceschopnost České republiky v oblasti stavebnictví. Na vznik nových dálnic a velkých staveb už nebudeme muset čekat dlouhá desetiletí, jak je tomu dnes.

V oblasti stavebního práva jsme konečně, a to mohu říci, vkročili do 21. století, což ocenila i odborná veřejnost. A znovu připomínám, že nový stavební zákon se stal zákonem roku 2021, a to s převahou skutečně o několik parníků za druhým místem. Získal 67,5 % všech hlasů, to znamená, jak lidé, kteří hlasovali v druhé fázi, tak odborná veřejnost jako nominační rada vyzdvihli přínosy nového stavebního zákona, který vy se dnes snažíte odložit o rok místo toho, abyste bombardovali Sněmovnu, jak zkrátit procesy, aby nový stavební zákon byl co nejrychleji v účinnosti.

Když se podíváme na jednotlivé ty věci, a vzhledem k tomu, že skutečně bych se nerada opakovala, spousta toho tady zazněla, ale stále se nám nedaří vás přesvědčit k tomu, že odklad nového stavebního zákona není dobrý krok, se znovu podívám na ty nejdůležitější body. Začala bych tedy digitalizací, a jak už bylo předesláno, už nebude tedy potřeba obcházet úřady, skutečně po zavedení nového stavebního zákona souvisejícího i samozřejmě s prvky digitalizace bude možné vše vyřídit z pohodlí našich domovů.

První velká změna je již samotná forma podání. Dosud stavebník podával žádost, ke které přikládal desítky příloh, potvrzení a různých razítek. Nově podá návrh prostřednictvím Portálu stavebníka. Interaktivní formulář jej intuitivně provede celým procesem. Projektovou dokumentaci a přílohy bude možné podat v digitální podobě ve standardizovaných formátech, aby bylo možné jejich další využití. Stavebník ušetří na pořizování nákladných tištěných stejnopisů pro jednotlivé úřady a orgány. Stavebník již bude podávat pouze jeden návrh, nikoliv až desítky žádostí, jak je tomu dnes. Proces stavebního řízení bude plně digitalizován a všechny aspekty staveb z pohledu životního prostředí, hygieny, dopravního napojení posoudí úřad v rámci jednoho řízení. V jednom rozhodnutí zohlední i případná vyjádření, například hasičů u staveb, které podléhají požárnímu dozoru.

Základní část bude tvořena integrační platformou s Portálem stavebníka, který bude tvořit základní rozhraní pro elektronickou komunikaci v rámci stavebního řízení a zjednodušené získávání stanovisek vlastníků technické infrastruktury. Na něj budou navazovat tři samostatné informační systémy. Za prvé, jde o evidenci stavebních postupů, za druhé evidence elektronických dokumentací a za třetí Národní geoportál územního plánování s informacemi o územněplánovacích dokumentacích a dalších výstupech z územněplánovací činnosti státu, krajů i obcí.

Stavební úřady budou mít k dispozici centrální informační systém, který jim pomůže projít posuzovacím a rozhodovacím procesem. Navíc v tomto systému bude jasně nastaveno takzvané workflow, tedy proces, který zajistí správný postup, umožní kontrolu, a hlavně zkoncentruje a zcentralizuje veškeré úkony, které jsou dnes roztříštěny v přípravné fázi územním rozhodováním a stavebním řízením pod jediný úkon. Pro účastníky, jejich zástupce a orgány bude veden plnohodnotný elektronický správní spis, který nahradí spis papírový. Spolu s ním bude zavedena možnost elektronického podání do informačního systému, včetně projektové dokumentace a dalších příloh. Zřízena bude i služba sledování řízení, která se může týkat vlastněných nemovitostí, takzvaná notifikace neboli, jak všichni známe, hlídací pes. Cíl je tedy zřejmý - živý digitální systém umožňující a usnadňující celý proces všem účastníkům stavebního řízení, zásadní posílení eGovernmentu v České republice, vznik informačních systémů digitalizace stavebního řízení a územního plánování, softwarová a hardwarová podpora úřadům, komplexní aktivní a efektivní systém.

Dalším důležitým počinem nového stavebního zákona je takzvaná kategorizace staveb neboli kategorie staveb. Nový stavební zákon určuje čtyři kategorie. První jsou drobné stavby, druhou kategorií jsou jednoduché stavby, třetí vyhrazené stavby a pak ostatní stavby.

Co se týká drobných staveb, drobné stavby nevyžadují povolení stavebního úřadu, lze je provádět svépomocí s výjimkou výměny vedení a sítí technické infrastruktury, které musí provádět stavební podnikatel. Musí být zajištěn stavební dozor nebo stavbyvedoucí, takzvaná autorizovaná osoba. Nejsou stanoveny kvalifikační požadavky na zpracovatele dokumentace. Asi se logicky ptáte, jaké jsou příklady takových drobných staveb? Drobná stavba je například stavba do 40 metrů čtverečních zastavěné plochy a do výše 5 metrů s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 metrů, na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, splňující další zákonem stanovené podmínky. Další drobnou stavbou je například skleník do 40 metrů zastavěné plochy a do 5 metrů výšky bez podsklepení nebo bazén do 40 metrů čtverečních zastavěné plochy na zastavěném pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v odstupové vzdálenosti nejméně 2 metrů od hranice. Další drobnou stavbou jsou potom dočasné stavby bez podsklepení nebo zařízení, které slouží ke kulturním, společenským a sportovním účelům, přenosná prodejní zařízení nebo stánky, jejichž umístění nepřesáhne třicet po sobě jdoucích dnů. Další drobnou stavbou je například běžný dobíjecí bod nebo stavby obnovitelných zdrojů energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kilowatt, vyjma záměru povolovaných jiným stavebním úřadem. Dále jsou to udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou. Dále jsou to stavební úpravy, pokud jimi nezasahujete do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, jejich provedení nemůže ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou.

Další kategorií jsou jednoduché stavby. Jednoduché stavby vyžadují povolení stavebního úřadu. Lze je provádět svépomocí. Musí být zajištěn stavební dozor nebo stavbyvedoucí, takzvaná autorizovaná osoba. Dokumentaci může kromě projektanta, autorizované osoby, zpracovat též kvalifikovaná osoba, to znamená osoba s požadovaným vzděláním a praxí, pokud se nejedná o dokumentaci staveb pro bydlení, pro rodinnou rekreaci, staveb garáží, staveb stání pro obytné vozy a přívěsy, potom podzemních staveb a staveb pro reklamu, kterou musí zpracovat projektant jako autorizovaná osoba. Kvalifikační požadavky na zpracovatele dokumentace pro stavbu garáže do 5 metrů výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené do hloubky 3 metrů, nejsou stanoveny. A zase vás asi budou zajímat příklady jednoduchých staveb. To jsou především stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, které mají nejvýše dvě nadzemní podlaží, jedno podzemní podlaží a podkroví nebo ustoupené podlaží, pak jsou to podzemní stavby do 300 metrů čtverečních zastavěné plochy a do 3 metrů hloubky, pokud nejde o stavby technické infrastruktury. Pak jsou to přípojky sítí technické infrastruktury - to všechno jsou jednoduché stavby - stavby pro zemědělství do 30 metrů čtverečních zastavěné plochy a do 7 metrů výšky o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené, pokud se nejedná o stavby pro ustájení zvířat, chovatelství nebo zemědělské stavby, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek, jako sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv a jiné. Pak dále mezi jednoduché stavby patří výrobky plnící funkci stavby včetně základových konstrukcí pro ně určených, pokud nejde o drobnou stavbu. Dále jsou to terénní úpravy sloužící k zadržování vody v krajině do 1,5 metru hloubky o výměře nad 300 metrů čtverečních, nejvýše však 20 000 metrů čtverečních v nezastavěném území, který nemá společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací.

Třetí kategorií jsou takzvané vyhrazené stavby. Vyhrazené a ostatní stavby vždy musí povolovat stavební úřad, provádí je stavební podnikatel. To jsou ty stavby typu jaderných elektráren, dálnic a tak dále. To jsou skutečně vysoce vyhrazené stavby, můžeme jim tedy říkat strategické stavby státu. Musí být vždy zajištěn stavbyvedoucí, to znamená autorizovaná osoba, a dokumentaci musí zpracovat projektant jako autorizovaná osoba. Co se týká příkladů vyhrazených staveb, už jsem tady o tom hovořila, kromě stavby dálnic, jsou to samozřejmě stavby drah, stavby letecké, stavby vodních nádrží, stavby jaderných zařízení, stavby ropovodů a produktovodů, výroba elektřiny, stavby, které mají sloužit k otvírce, přípravě a dobývání ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, a úložná místa pro těžební odpad. Dále samozřejmě jsou to stavby určené k nakládání s výbušninami.

Další takovou kapitolou, na kterou jsme se v novém stavebním zákoně podívali, jsou požadavky na výstavbu. Požadavky na výstavbu zahrnují takové tři základní požadavky a to je požadavek na vymezování pozemků, požadavky na umísťování staveb a technické požadavky na stavby. Požadavky na výstavbu se použijí při územněplánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb. Každý je povinen dodržovat požadavky na výstavbu stanovené prováděcím právním předpisem nebo jinými právními předpisy. Důležité možná je také se zmínit, kdy se neuplatní požadavky na výstavbu. Ty se neuplatní tehdy, pokud jsou současně splněny tři základní podmínky: za prvé neohrozí se bezpečnost, ochrana zdraví nebo život osob nebo zvířat, životního prostředí, sousední pozemky nebo stavby, za druhé v rozsahu, v jakém to závažné územně-technické nebo stavebně-technické důvody nebo jiný veřejný zájem vylučují, a za třetí při rozhodování o změně dokončené stavby nebo změně v užívání stavby, při dočasné stavbě nebo zařízení stanoviště, při pozemku nebo stavbě, které jsou kulturní památkou nebo se nacházejí v památkové rezervaci nebo památkové zóně, dále při rozhodování o pozemku nebo stavbě, které jsou součástí zvlášť chráněného území nebo evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, dále o veřejně prospěšné stavbě nebo veřejně prospěšném opatření a dále při rozhodování o vymezování pozemků veřejného prostranství.

Samozřejmě jsou i výjimky. To znamená, výjimky z požadavků na výstavbu lze v jednotlivých případech povolit pouze z těch ustanovení prováděcího právního předpisu, ze kterých tento předpis povolení výjimky vyloženě nebo výslovně umožňuje, a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví, života osob, zvířat, životního prostředí nebo sousedních pozemků či stavby.

Další velmi důležitou kategorií nového stavebního zákona je projektová dokumentace. My jsme se velmi často setkávali s velkou kritikou, že už jsme se opravdu všichni zbláznili a že chceme požadavky na projektovou dokumentaci u rodinného domku, jako kdybychom stavěli, my, běžní občané, jadernou elektrárnu. Proto jsme se samozřejmě velmi důkladně projektovou dokumentací zabývali. Máme několik druhů projektových dokumentací. Za prvé to je základní dokumentace pro povolení stavby, pak je to dokumentace pro povolení stavby využití území, dokumentace pro rámcové povolení, dokumentace pro provádění stavby, dokumentace pro odstranění stavby, dokumentace jednoduché stavby a dokumentace stávajícího stavu stavby, takzvaný pasport stavby. Co se týká dokumentace pro stavební povolení, ta obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentace objektů, urbanistické a základní architektonické a technické řešení záměrů umožňující posouzení jeho mechanické odolnosti a stability, požární bezpečnosti a vlivu na území a životní prostředí. Projektová dokumentace musí být zpracována projektantem, připojuje se k návrhu na povolení stavby a stavební úřad dokumentaci posuzuje v rámci řízení. Dokumentace pro povolení změny využití území obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, výkresovou dokumentaci. Opět musí být dokumentace zpracována projektantem, připojuje se k návrhu na povolení změny v užití území a stavební úřad posuzuje v rámci řízení.

Co bych asi tady vyzdvihla je dokumentace pro provádění stavby. Ta už nově nemusí být součást řízení, ale skutečně jI stavebník sám zajišťuje před zahájením stavby, ale stavební úřad dokumentaci neposuzuje, ale využívá jI při kontrolní prohlídce.

Možná bych se ještě zmínila o dokumentaci jednoduché stavby - tady jsme právě reagovali na požadavky u rodinných domků, to znamená, dokumentace na jednoduché stavby, což jsou rodinné domky a vlastně bydlení, ta obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkres a výkresovou dokumentaci. Může kromě projektanta takzvanou autorizovanou osobu zpracovat též kvalifikovaná osoba s vysokoškolským vzděláním stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň tři roky praxe v projektování staveb. Nesmí se ale jednat samozřejmě o stavby garáží, podzemních staveb, staveb pro reklamu, kterou musí zpracovat autorizovaná osoba. Tato projektová dokumentace na jednoduché stavby se připojuje k návrhu na povolení stavby a stavební úřad dokumentaci posuzuje v rámci řízení.

Velmi důležitý je celý proces povolování stavby. Jak to v rámci nového stavebního zákona bude fungovat a co vlastně, místo abychom zrychlili, tak se snažíme od občanů oddálit. Velmi důležité, a to považuji za zcela zásadní, je, aby každý občan měl možnost konzultace, proto jsme dali takzvanou předběžnou informaci, to znamená, pokud občas vydá žádost, stavební úřad musí dát předběžnou informaci, ať už je to o umístění a tak dále, to znamená, aby měl i projektant takový ten základní rozcestník do 30 dnů. Co se týká vyjádření, koordinované vyjádření, závazné stanovisko, na základě žádosti vydá dotčený orgán do 30 dnů, v složitějších případech do 60 dnů.

Co je zcela alfou omegou nového přístupu k procesu povolování staveb, jsou jasně stanovené lhůty, ale ty jasně stanovené lhůty máme - a teď to trošku s nadsázkou říkám - i dnes, ale jsou nevymahatelné. Proto je tak strašně důležité, aby nový stavební zákon fungoval jako celostní mozaika, protože jakmile vyndáte jeden střípek, samozřejmě ty věci by nemusely fungovat tak, jak by měly. Co je velmi důležité, je, že jsou dány lhůty i pro vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury. Na to si občané velmi často stěžovali, že skutečně když požádají právě majitele technických sítí o vyjádření, prostě nejsou stanoveny lhůty a čekají na to velmi dlouho. Tak i u technických sítí jsou stanoveny lhůty do 30 dnů, v složitějších případech 60 dnů.

Pak nastupuje řízení o povolení záměru. To znamená, žadatel předloží formulář obsahující obecné náležitosti žádosti plus přílohy, jako je dokumentace pro povolení záměru, koordinované vyjádření, vyjádření závazných stanovisek neintegrovaných dotčených orgánů, vyjádření vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, plánovací smlouva, zejména pro obce, je-li uzavřena, souhlas vlastníka, závěr zjišťovacího řízení, pokud byl vydán, další podklady vyžadované jinými právními předpisy. Pokud samozřejmě je žadatel si toto schopen zajistit sám, dokonce jsme tam dali proces "vydané ve zrychleném řízení". Pokud je někdo takto technicky zdatný a je schopen komunikovat s jednotlivými úřady samostatně, tak má a dosáhne na povolení vydané ve zrychleném řízení. To znamená, že stavební úřad vydá jako první úkon řízení v případě, že je předložena kompletní žádost se souhlasy všech účastníků řízení se záměrem a záměr splňuje zákonné požadavky. Jenom tady potřebuji upozornit na to, že toto zrychlené řízení se netýká projektů, ve kterých je EIA. Nicméně samozřejmě jsou i stavebníci, kteří nejsou ani ochotni nebo nejsou natolik technicky vybaveni, aby komunikovali s jednotlivými úřady samostatně, pak mohou požádat a předložit jenom tu žádost a stavební úřad za ně veškerou komunikaci s ostatními orgány projedná sám.

Samozřejmě součástí procesu povolování stavby je i vyrozumění o zahájení řízení, nejpozději do 7 dnů od podání žádosti. Ráda bych upozornila na to, že skutečně všude jsou nastaveny lhůty, konečně. Jen doufám, že se to nezmění tak, aby ty lhůty opět byly nevymahatelné. Samozřejmě vyrozumění o zahájení řízení obsahuje způsob seznámení se se záměrem, nařízení ústního jednání, ohledání na místě, vyrozumění o termínu konání 15 dnů předem. Pak samozřejmě, když je to bez jednání, vyrozumění musí obsahovat určité lhůty pro podání námitky, které nesmí být kratší než 15 dnů.

Co považuji v rámci toho procesu povolování stavby za velmi důležité, je uplatnění námitek účastníků řízení a připomínek veřejnosti. Co je ale zcela důležité, že toto mohou nejpozději, nejpozději, při ústním nebo veřejném ústním jednání nebo ve stanovené lhůtě. Nově jsme se skutečně zabývali tím, že šikanózní námitky nemohou být podány potom už v rámci dalšího procesu. Teď to řeknu trošku lidově, pokud tam nějaký vzácný živočich je, tak je tam na začátku řízení a určitě je prapodivné, že se tam dostává až v průběhu řízení, když tam na začátku nebyl.

Posouzení návrhu stavebním úřadem. V řízení stavební úřad posuzuje, zda je záměr v souladu s územněplánovací dokumentací, s požadavky stavebního zákona, jeho prováděcích předpisů a s požadavky jiných zákonů chránících dotčené veřejné zájmy. V rámci dalšího procesu je rozhodnutí stavebního úřadu o návrhu. Povolení u jednoduchých staveb ve lhůtě do 30 dnů od zahájení řízení, lhůty před jejich uplynutím lze prodloužit o 30 dnů, to znamená, pokud se tam vyskytnou nějaké závažné problémy, lhůtu lze prodloužit o 60 dnů. Povolení u ostatních staveb potom ve lhůtě 60 dnů, to znamená, u větších staveb od zahájení řízení opět lze lhůty posunout o 30 dnů. Pokud povolení zahrnuje EIA, pak je tam stanovena lhůta na 120 dnů s možností prodloužit o 60 dnů. Rámcové povolení pouze v případě staveb jaderného zařízení nebo je-li povolení záměru příslušný jiný stavební úřad, jako je obrana, vnitro nebo Ministerstvo spravedlnosti, to znamená, to jsou většinou stavby v určitých režimech. Platnost povolení je 2 roky, nejdéle 5 let od nabytí právní moci. V případě zahájení stavby se prodlužuje doba platnosti povolení na 10 let. Platnost povolení lze opakovaně prodloužit o další 2 roky. Pozbytí platnosti povolení je v případě, že provádění záměru nebylo zahájeno do 2 let od nabytí právní moci povolení a povolení nebylo prodlouženo, nebo dnem, kdy stavební úřad obdrží oznámení stavebníka o tom, že od provedení záměru upouští.

Pak samozřejmě nastupuje proces řízení o odvolání. Tento proces nastupuje u typu povolení u jednoduchých staveb a u ostatních staveb a u rámcového povolení. Jedná se o speciální právní úpravu odlišnou od právního řádu, založenou právě na apelačním principu, o kterém jsem hovořila. To znamená, pokud odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část změní. To znamená, nevrací zpět první instanci, ale musí sám změnit.

Pak máme řízení o užívání stavby. Jde o kolaudační rozhodnutí. Kolaudační rozhodnutí je přikládáno pouze tam, kde je zákonem vyžádáno. Žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí v podstatě obsahuje stejné přílohy jako dnes, případně samozřejmě když se týká dokumentace skutečného provedení stavby s vyznačením odchylek, dojde-li k nepodstatné odchylce oproti ověřené dokumentaci, musí mít samozřejmě údaj o poloze definičního bodu stavby, jde-li o budovu, údaje o adresním místě, geometrický plán a tak dále. Posuzování návrhu provede stavební úřad a provede to jako závěrečnou kontrolní prohlídku a posoudí, zda je stavba v souladu s příslušným povolením. Kolaudační rozhodnutí stavební úřad vydá ve lhůtě 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky nebo do 15 dnů od podání žádosti jako první úkon řízení. Před dokončením stavby může stavební úřad povolit změnu záměru před dokončením, povolit předčasné užívání stavby, povolit nebo nařídit zkušební provoz, pokud byla tato podmínka stanovena v povolení. Pak máme samozřejmě rekolaudaci, to znamená po projednání v kolaudačním řízení může stavební úřad změnit povolený účel užívání stavby.

Velmi důležitou součástí nového stavebního zákona - a záměrně vynechávám ty věci, o kterých už jsme tady hovořili v rámci prvního a druhého čtení - je soudní přezkum. Možná by skutečně i ten soudní přezkum stál za to, abych to tady trošičku detailněji zmínila, protože soudní přezkum zajišťuje ochranu veřejných subjektivních práv jednotlivců, stavebníků, vlastníků a spolků na ochranu životního prostředí.

Rekodifikace přináší změny ve dvou oblastech, to znamená územní přezkum územněplánovacích dokumentací a soudní přezkum stavebního povolení. Zavedení speciálních míst příslušnosti krajských soudů pro takzvané vyhrazené stavby, a byl zvolen Krajský soud v Ostravě. Soudní přezkum územněplánovací dokumentace bude mít formu opatření obecné povahy. Vyloučení ručení územněplánovací dokumentace se zpětnými účinky vždy nejdříve k právní moci rozsudku. To je velmi důležité, protože samozřejmě v praxi se mnoho právníků potýkalo s tím, jak se vlastně v tom prostředí zachovat, pokud to je nějak hodně zpětně a tak dále a už samozřejmě podle té územněplánovací dokumentace se realizovaly stavby. Soudní přezkum rozhodnutí stavebních úřadů je posílen o apelační prvky. Správní soud bude moci nejen zrušit napadené správní rozhodnutí, ale případně také napadené správní rozhodnutí změnit, aniž by bylo potřeba vracet případ zpět stavebnímu úřadu k vedení dalšího řízení. Apelační princip bude uplatněn soudem fakultativně a bude pouze v řízení před krajským soudem jako soudem správním.

Co zavádíme jako nové a co skutečně velmi kvitují stavebníci, že stavebník bude nově vždy účastníkem řízení o žalobě proti rozhodnutí stavebního úřadu. Dále zavádíme nepřípustnost žalobního bodu z důvodu koncentrace. Námitka, kterou žalobce neuplatnil v řízení o povolení stavby, ač tak učinit mohl, bude v řízení o žalobě proti rozhodnutí stavebního úřadu nepřípustná. Žalobce by proto měl splnit povinnost namítat již ve správním řízení, v čem spatřuje porušení svých veřejných subjektivních práv.

Další věc, která je, je odmítnutí žaloby z důvodů zneužití práva. Asi každý z nás jsme někdy četl nebo slyšel o tom, jak se skutečně právo dá zneužít. To znamená, že v případě, kdy žalobce podá žalobu pouze s cílem zneužít svého práva podat žalobu, bude tato žaloba zamítnuta.

A v neposlední řadě, co považuji také za velmi důležité, zejména pro veřejné subjekty, kraje, města, obce, je povinnost soudu projednat všechny žalobní body. Není nic horšího, než když se stalo, že prostě bylo - já nevím - deset námitek, soud u druhé řekl, že je něco špatně, a vrátil to, aniž by se vyjádřil k těm dalším osmi, protože pak město nevědělo, jak by případně soud reagoval na dalších osm námitek. Takže to považuji taky za zcela důležité, povinnost soudu projednat všechny žalobní body. Je to velmi podobné, jako v zákoně o urychlení výstavby dopravní, vodní, energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací se navrhuje zakotvit povinnost správního soudu projednat a vypořádat se se všemi žalobními námitkami. Stavební úřad tak v rámci nového projednání bude moci zohlednit všechny námitky vznesené před správním soudem.

Další kategorií, kterou skutečně bych ráda otevřela, protože už i mediálně jsme svědky toho, že se samozřejmě o svá práva hlásí zejména samosprávy, je oblast územního plánování. Je potřeba si říci, jak je to ukotveno dnes, tedy v novém stavebním zákoně, ale tady na rovinu říkám, že to jsem očekávala od nové vlády. Tady zcela legitimně přiznávám, že jsme to nedotáhli až do úplného konce, že samozřejmě města měla spoustu připomínek a námitek, a tady jsem očekávala, že nová vláda naváže, ne že bude vracet stavební zákon o rok zpět, ale že se bude snažit samozřejmě územní plánování s městy detailně projednat. Zatím tedy v novém stavebním zákoně je to tak, že územní plánování vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území, koordinuje záměry na využití území, vymezuje plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby a opatření, chrání nezastavěné území neboli volnou krajinu a stanovuje podmínky pro výstavbu a pro využití území. V zákonem stanovených případech bude současně zpracováno v rámci územněplánovací dokumentace i vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území včetně vlivu na životní prostředí a na soustavu Natura 2000. Bude zaveden jednotný standard územněplánovacích dokumentací sjednocující jejich formální stránku, aby byla pro veřejnost i investory lépe čitelná. Závaznost je vždy pro navazující dokumentace a pro rozhodování povolování. Nebude nutné čekat, až bude vydána navazující dokumentace, bude se moci rozhodovat přímo na základě té vyšší. Pořizování je jako dosud výkonem státní správy, ovšem ale vždy rozhoduje volený orgán neboli samospráva. Zrychlí se i proces pořízení dokumentace, zejména tím, že v jeden čas bude probíhat společné jednání s dotčenými orgány a veřejné projednávání a úprava dokumentace nebude po každém z těchto jednání. Dotčené orgány budou nadále uplatňovat stanoviska, která bude muset pořizovatel respektovat, s výjimkou případů, kdy bude v dohodě o řešení rozporu uvedeno jinak. Každý bude smět uplatnit k návrhu připomínky, které budou muset být v odůvodnění předkládaném schvalujícímu orgánu písemně vypořádány. Věcně shodné připomínky se budou vypořádávat dohromady.

Všechny druhy územněplánovací dokumentace lze napadnout žalobou. Bude zaveden systém sledování změn, to znamená každý, kdo se v Národním geoportálu územního plánování zaregistruje, obdrží zdarma elektronicky informaci o projednávání dokumentace nebo její změny ve svoleném území. To zejména je samozřejmě velmi dobré pro občany, kteří takto museli neustále sledovat úřední desku. Takto, pokud se zaregistrují v Národním geoportálu, jim ty informace budou chodit samy.

Dále bude územní rozvojový plán, který stanoví strategické záměry státu. Skutečně vrcholný dokument, který vlastně bude zakomponovávat do území strategické stavby státu, to znamená, budou se samozřejmě vymezovat plochy a koridory pro celostátně významné stavby, zejména tedy dopravní a technické infrastruktury, a nadregionální územní systém ekologické stability. Měl by ho pořizovat nejvyšší stavební úřad, ale předpokládám tedy, že po novu, pokud tedy dneska skutečně schválíte odklad takto dobrých věcí, které jsou v novém stavebním zákoně, tak to bude pravděpodobně dělat Ministerstvo pro místní rozvoj a bude ho vydávat vláda opatřením obecné povahy.

Zásady územního rozvoje stanovují koncepci rozvoje a ochrany hodnot kraje, přebírají řešení z územního rozvojového plánu, vymezují plochy a koridory nadmístního významu, zejména dopravní a technické infrastruktury a tak dále. Samozřejmě tam se toho moc nemění, zásady územního rozvoje jsou stejné, opět je to opatření obecné povahy.

Co bych asi tady vyzdvihla, je samotný regulační plán. Regulační plán by určitě měl být velkou hudbou budoucnosti. Vychází se už ze současné úpravy a pořizuje se buď v ploše vymezené a posouzené z hlediska vlivu v územním plánu, nebo v jiné ploše za předpokladu, že nemění její charakter. Proto již tento plán nevyžaduje posouzení SEA. Regulační plán pořizuje úřad územního plánování, obec s rozšířenou působností nebo obecní úřad při splnění kvalifikačních požadavků, takzvaný zástupce pořizovatele, a vydává zastupitelstvo obce opatřením obecné povahy. Další nástroje územního plánování je tedy především Národní geoportál územního plánování, budou v něm zveřejněny všechny výstupy z územněplánovací činnosti včetně zadání návrhů k projednání, oznámení projednání, vydání územněplánovacích dokumentací, územněplánovací podklady a další nástroje územního plánování.

Dále v rámci územního plánování existují tak zvané územněanalytické podklady, ty obsahují zjištění a vyhodnocení stavu o vývoji území. Jejich závěr tvoří určení problémů k řešení v územněplánovací dokumentaci. Vedle územněplánovacích podkladů jsou tu ještě územní studie, které navrhují možná řešení vybraných problémů v konkrétních územích, to znamená řešení určitého území komplexně, nebo jen například dopravní řešení či vedení sítí.

Pak jsou tady samozřejmě nové věci, které jsme dávali do nového stavebního zákona na základě apelů od starostů a jednotlivých obcí, a to je přímo definování plánovací smlouvy. Obec může podmínit v územním plánu nebo regulačním plánu rozhodování o změnách území uzavřením plánovací smlouvy. Uzavírá se mezi stavebníkem a obcí či krajem nebo vlastníkem veřejné infrastruktury. Účastníkem může být i další osoba, lze ji uzavřít i z podnětu obce nebo stavebníka.

Samozřejmě v neposlední řadě jsou i v novém stavebním zákoně náhrady za změny území. Jedná se o obdobu dnešní náhrady za změnu v území, když je stavební uzávěrou nebo zrušením zastavitelnosti pozemku způsobena vlastníkovi újma. Náhrada nenáleží, když vlastník stavět mohl a do pěti let svou nečinností nezahájil kroky směřující k realizaci návrhu.

Asi úplně na konec bych se dotkla institucionálních změn. Samozřejmě chápu, že to byl úplný středobod toho, co rozdělilo Poslaneckou sněmovnu, ale znovu bych chtěla říci, co bylo vlastně cílem té institucionální změny. To znamená, cílem toho - protože znova je potřeba připomenout, že stavební právo je v kompetenci státu a stát ho dal do přenesené působnosti, do výkonu jednotlivých samospráv nebo jednotlivých obcí - stát se pod tíhou některých argumentů rozhodl, že si tu činnost nadále bude vykonávat sám.

Vedly ho k tomu zejména tyto důvody: Za prvé zajistit jednotnou a předvídatelnou aplikaci, to znamená interpretaci veřejného stavebního práva sjednocením roztříštěné soustavy stavebních úřadů. Za druhé zlepšit možnost metodického řízení úředníků stavebních úřadů ze strany ústředních orgánů státní správy včetně složkových veřejných zájmů. Za třetí omezit problém systémové podjatosti stavebních úřadů. Za čtvrté zásadně posílit podmínky pro personální stabilitu, kariérní růst i osobní rozvoj a řádný výkon činnosti státních zaměstnanců. Za páté zajistit sdílení odborných personálních kapacit a zdrojů, například možnost dočasně přidělit odborníka specializovaného například na povolování určitého typu složitého záměru na příslušné pracoviště. Za šesté flexibilněji využívat materiální vybavení v rámci jedné organizace. Za sedmé umožní efektivnější provádění finančně náročných úkonů, čímž se odstraní dnešní problém nedostatečného financování některých působností stavebního úřadu. Tady mám na mysli především černé stavby. Černé stavby - už o tom tady hovořil můj kolega - jsou skutečně obrovským problémem a je potřeba, abychom si to uvědomili. Jeden z důvodů, proč jsme chtěli jednotnou státní strukturu, je, aby i černé stavby a jejich odstranění na svá bedra převzal stát.

V čem je dnešní problém? Pokud stavební úřad identifikuje černou stavbu, odstranit ji musí obec s rozšířenou působností. Musí to projít jejich zastupitelstvem, ale kolikrát se ty stavby nenacházejí na území přímo toho ORP, ale třeba samozřejmě v jiné obci v rámci ORP jako takového. Je velmi těžké zastupitele přesvědčit o tom, že za peníze nějakého konkrétního ORP se bude odstraňovat stavba na jiném území daného ORP. Obce si stěžují na to, že na to nejenom nemají peníze, ale nemají na to ani personální zajištění, protože samozřejmě následně musí vymáhat zdroje po vlastníkovi nemovitosti, který stavěl načerno. Stát má obojí, stát má jak finance, tak samozřejmě personální zajištění k tomu, aby černé stavby mohl konečně řešit. Myslím si, že skutečně ve 21. století bychom neměli přivírat oči nad tím, že se v České republice staví načerno.

Samozřejmě ta institucionální změna vedla i ke specializovaným odborným pracovištím pro liniové a energetické stavby vyžadující odbornou specializaci, ale tady já jsem moc ráda, že do tohoto snad pro ty vyhrazené stavby se ve finále sahat nebude.

Úplně na závěr bych chtěla jenom zmínit to, co už bylo několikrát řečeno, proč vlastně my neustále vznášíme námitky k tomuto tisku. Je důležité si připomenout, co již nabylo účinnosti. Stavební zákon nabývá účinnosti 1. července 2023 s výjimkou ustanovení, které nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, to znamená od 30. července 2021.

Jde zejména o § 36, to znamená vymezení území v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti státu. To znamená, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra vymezí opatřením obecné povahy území, v jehož zájmu zajišťuje obranu a bezpečnost státu. Myslím, že to je velmi důležitý paragraf.

§ 313 - územní rozvojový plán. Územní rozvojový plán vydaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za územní rozvojový plán podle nového stavebního zákona. Nedošlo-li ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona k vydání URP, prověří Nejvyšší stavební úřad - bohužel tak asi Ministerstvo pro místní rozvoj - záměry dopravní a technické infrastruktury vymezené v zásadách územního rozvoje.

§ 322, odst. 1 a 3 - platnost územněplánovací dokumentace schválené před 1. 1. 2007. Územněplánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územní plán obce, takzvané staré územní plány a regulační plán, schválené před dnem 1. 1. 2007, pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti nové územněplánovací dokumentace, která jej nahrazuje, nejpozději však 31. prosince 2028. Toto ustanovení se týká zejména metropolitního plánu Prahy, který se samozřejmě nedaří již mnoho let uvést v život.

§ 324 - nepoužití některých částí územněplánovací dokumentace. Části územněplánovací dokumentace vydané podle zákona č. 183/2006 Sb., které nemohou být podle nového stavebního zákona její součástí, se nepoužijí a při nejbližší změně musí být z této dokumentace vypuštěny.

§ 326 odst. 1 - územní opatření. K 30. 7. 2021 pozbývají účinnosti stavební uzávěry vyhlášené nebo vydané podle zákona č. 50/1976, takzvaný starý stavební zákon, z důvodu zamezení, ztížení nebo znemožnění budoucího využití území podle připravované územněplánovací dokumentace. Podle mých informací ministerstvo vydalo k tomuto ustanovení již metodické sdělení. Dále nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2022, bohužel ovšem nová vláda se účinností zákona neřídí a nenaplňuje ho.

1. ledna 2022, § 15 až 18 - státní stavební správa. Zřizuje se Nejvyšší stavební úřad, specializovaný a odvolací stavební úřad a krajské stavební úřady, které tvoří soustavu orgánů Státní stavební správy a které jsou správními úřady.

§ 312, odst. 1 a 7 - přechodná ustanovení k úřadům a úředníkům.

§ 313, odst. 1 a 2 - termín a zmocnění k vyhlášení výběrových řízení na místo ředitele Specializovaného a odvolacího úřadu a místa ředitelů jednotlivých krajských úřadů.

§ 315, odst. 1 - přechod příslušnosti hospodaření s majetkem státu na Nejvyšší stavební úřad.

A co by nás vlastně mělo čekat v nejbližších dnech. Předpokládám, že pan ministr potvrdí, že se tak tedy děje, že se vydávají a připravují prováděcí vyhlášky k novému stavebnímu zákonu, byť tedy koncentrované jenom k vyhrazeným stavbám. Musí se tedy připravovat vyhláška o stavebním řádu, jejímž obsahem budou v přílohách jednotlivé formuláře pro podávání žádostí, to znamená formulář pro povolení stavby, pro podání žádosti o vydání vyjádření či závazného stanoviska dotčeného orgánu vlastníkovi veřejné dopravní a technické infrastruktury a podobně, dále vyhláška o dokumentaci, která stanoví rozsah a obsah předepsaných druhů dokumentací a projektových dokumentací, dále vyhláška o požadavcích na výstavbu, která stanoví podrobné požadavky na vymezování pozemků, požadavky na umisťování staveb a technické požadavky na stavby, vyhláška stanovující provozní podmínky fungování Portálu stavebníka a dalších důležitých komponent digitalizovaného stavebního řízení, dále vyhláška, která určí například obsah územněanalytických podkladů či zadání územního plánu, v neposlední řadě vyhláška k Národnímu geoportálu územního plánování a jednotnému standardu územních plánů a dalších dokumentací.

Tolik asi ode mě k tomu, abychom si znovu tady řekli, co dneska svými hlasy chcete oddálit. Podle mě skutečně je možné připravit věcnou novelu, ale myslím si, že odkládat nový stavební zákon je chyba. Provází ho i právní nejasnosti, na které nebyl vlastně schopen odpovědět ani předseda Legislativní rady vlády, a věřím tomu, že neustále ty dotazy budou padat, že se můžeme dostat do situace, kdy novela nebude, avšak bude to odloženo, a není respektován změnový zákon.

Prostě těch "ale" je tam tolik, že skutečně bych ráda vyzvala Poslaneckou sněmovnu, i pod tíhou toho, že přece chceme Českou republiku zase popostrčit o kus dál, abychom byli konkurenceschopní, abychom skutečně zařadili tu pomyslnou dvojku a nesnažili se zařadit zpátečku. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji zpravodajce garančního výboru a zároveň předsedkyni výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

V tuto chvíli tady mám dvě přihlášky s přednostním právem, ale než předám slovo, tak si dovolím přečíst omluvy. Mám tady omluvu paní ministryně životního prostředí paní Anny Hubáčkové, a to z celého dnešního dne ze zdravotních důvodů. Pak tady mám omluvu pana ministra vnitra Víta Rakušana, a to od 9.45 do 10.45 z pracovních důvodů. Pak je zde omluva pana poslance Jaroslava Bžocha, a to dnes mezi 12.15 a 13.30 z pracovních důvodů. Pak je zde omluva pana ministra pro legislativu a předsedu Legislativní rady vlády Michala Šalomouna z jednání, a to dnes od 9 do 11 hodin z pracovních důvodů. Pak je zde omluva pana poslance Jana Volného, a to mezi 10. a 14. hodinou z pracovních důvodů. Zároveň se mi zde byla omluvit paní předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO paní Alena Schillerová, která se omlouvá od 10.30 do 11.30. To byly všechno omluvy.

A jak jsem avizovala, první přihláška s přednostním právem - pan místopředseda vlády pro digitalizaci a pan ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Moc děkuji za slovo. Pokusím se být krátký, neboť nechci zdržovat projednání takto jednoduché odkládací novely. Nicméně jednu věc v tom vidím jako přínosnou. Jestli toto cvičení budeme opakovat při každém momentě, kdy se bavíme o stavebním zákoně, a bavit se o věcech, které dnes již ve stavebním zákoně jsou, z většiny z nás zde přítomných se stanou skutečně odborníci na jednotlivé části stavebního zákona, protože paní poslankyně Dostálová těch oblastí prošla poměrně hodně.

Jenom rychle tady k panu poslanci Kolovratníkovi, prostřednictvím paní předsedající, černé stavby - zákon, jak jste ho vykládal, i tak, jak je navržen, míří do budoucna, není retroaktivní na černé stavby, které tady už jako dlouhou dobu řešíme. Takže pokud bychom to chtěli vztáhnout na nějaké černé stavby, časová proluka finalizace věcné novely, to je ten čas, o který se podle vás jako ochuzujeme, takže existující černé stavby nejsou tímto odkladem žádným způsobem dotčeny, protože ergo kladívko by se stejně podle něj neposuzovalo.

Stávající legislativní úprava samozřejmě umožňuje odstraňování černých staveb. Možná o tom bude mluvit pan ministr Kupka potom, má s tím dokonce zkušenosti, jak postupovat. Není to jednoduché. Stavební úřad z moci úřední odstranění černé stavby nařídí. Problém není ani až v tom odstranění, ale s výkonem rozhodnutí ze strany obcí, které zajišťují činnost stavebních úřadů. Tam je ten faktický problém.

Paní ministryně Dostálová, pardon, paní poslankyně Dostálová - zvyk je železná košile - je to velká změna, souhlasím s vámi, ale vy jste představovala změnu, která by měla nabíhat, a každá změna, která nabíhá, má nějaké fáze, postupný náběh, aplikace, metodickou činnost, náběh digitalizace, která se vyzkouší na úřadě, následně je spuštěna na celém území ČR. To je naprosto racionální přístup, výhodný pro všechny občany. Takže si myslím, že naopak rozfázování i posun mi v tom dává smysl. Částečný odklad a postupný náběh novely stavebního zákona je nezbytný pro eliminaci zastavení stavebního řízení po dobu až několika měsíců, což si naopak myslím, že změna tak, jak byla naplánovaná i v té době, je riziko, které není přijatelné podstoupit.

Razítka - již dnes běžně vznikají koordinovaná závazná stanoviska dotčených orgánů v rámci obce s rozšířenou působností, takže to není úplně novinka. Samozřejmě, počet razítek závisí na typu stavby a na území, ve kterém je stavba umísťována. Tudíž rodinný domek, který je často používán jako příklad, ale pak je ilustrován počet razítek na nějaké komplexnější budově, třeba v nějaké stavbě, ne vždy na sebe sedí.

Vznik NSÚ a krajské stavební úřady - ony vznikly, paní Dostálová, i za vás papírově. Na vzniku NSÚ na krajských úřadech nebylo nic připraveno, kromě toho, že zákon tak, jak my jsme ho chtěli, ještě před koncem tohoto roku skutečně jít cestou, kdy by ani nenabyly jednotlivé části, tak tady nebylo připraveno nic, ani tam nebyly připraveny peníze. Dokonce na to upozorňovalo i Ministerstvo financí pod vedením tehdejší paní ministryně Schillerové. Nebyl tam rozpočet, nebyli tam zaměstnanci, nemělo to nějaké aktivity. Ale z logiky věci, pokud mám věcnou novelu, která tuto soustavu nezavádí, přišlo by mi dost zvláštní postupovat i tímto směrem v momentě, kdy rozhodnutí, které padlo již v opozici, když jsme připravovali komplexní pozměňovací návrh, byl, že vznik superúřadu nechceme.

Jinak k tomu prvnímu návrhu - kdyby byl takový soulad v prvním návrhu, který představilo Ministerstvo pro místní rozvoj v minulém období, tam bylo 8 000 připomínek. Vím, že novelizujeme menší část věcné novely, máme jich tam vyšší stovky.

Portál stavebníka - připravenost k 1. 7. 2023 - naprosto nereálné z pohledu připravenosti realizace, jak jsme ji převzali, těch jednotlivých projektů.

Jedno řízení nemusí být vždy rychlejší. Umístění stavby hraje významnou roli. Chceme pracovat na tom, aby skutečně toto bylo řešeno regulačními plány, a tím se stavební řízení zjednodušilo. Jsem rád, že ke konci vaší řeči jste reagovala na územní plánování i na reguláky, protože pokud vyřešíme vše i v území, stavební řízení jako takové nebude zas až tak náročný proces, bude bez zásadních vstupů, protože vše již bude definováno v regulačním plánu. To MMR podporuje. V předchozím návrhu toto skutečně bylo odignorováno, hovořili jsme o tom, měli jsme několik seminářů na toto téma ještě jako opozice, a v tuto chvíli už probíhají věci, které se týkají územního plánování.

Mluvila jste o vyjádření hasičů. V novém stavebním zákoně nedochází k žádné změně. Hasiči jsou neintegrovaní. Nikdy nebylo zamýšleno, že by byli součástí stavebního úřadu, a já asi to nechci takhle probírat.

Ale některé věci, abych to shrnul: územněplánovací rozvoj je obsažen ve stávajícím zákoně, jsou tam regulační plány. Město Olomouc již má kolem stovky. Samozřejmě, novela, kterou jste představili v minulém volebním období, některé věci vylepšovala, ale tady to zaznělo v diskusi, že spousta věcí teď není a nebude kvůli tomu, že my zde hlasujeme odklad nabytí účinnosti některých částí zákona. Ano, nejsou v něm třeba vyladěny do dokonalosti, ale třeba i předběžná informace, jmenuje se to dneska územněplánovací informace § 21 stavebního zákona, dá se žádat na kraji úřad územního plánování, pořizovatel v tom hraje roli. Takže ty věci v zákoně již teď ukotveny jsou. Mně přišla velká část té prezentace, jako že toto se vlastně vůbec dít nebude, že to vzniká až s platností původní novely nebo rekodifikace stavebního zákona, ale tyto věci ve stavebním zákoně jsou již teď, i když třeba dochází k některým změnám či vylepšením.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane ministře. Další, kdo je přihlášen s přednostním právem, je pan ministr dopravy pan Martin Kupka. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolím si jenom krátkou reakci na ony černé stavby, jejichž odstraňování skutečně v území představuje problém, ale protože mám k dispozici svoji vlastní osobní zkušenost, tak si jednak dovolím uvést na pravou míru některé nepřesnosti. Ta povinnost nepřísluší jenom obcím s rozšířenou působností, ale přísluší fakticky všem obcím, které mají ve svém vlastním úřadě stavební úřad s jeho příslušným správním obvodem. V takovém případě skutečně nezbytně ve spolupráci se zastupitelstvem a s vedením obce musí dojít k odstranění černé stavby. Odstraňování je komplikované, ale je komplikované proto, že prostě reálně - a je úplně jedno, zda se to odehrává na úrovni obce, kraje, nebo státu - vzniká náklad, který je nutné následně vymáhat po tom, kdo způsobil černou stavbu. Tahle potíž neubude nikomu, ať už bude zákon mluvit jakkoli.

A co je podstatné, a ukazují to všechny dosavadní zkušenosti, je reálné odhodlání ten problém řešit a přijatelná metodika neboli způsob, jak vymoci odstranění černé stavby. Zatím se ukázalo, že úspěšní byli ti, kteří se vyzbrojili i pomocí exekutora pro vymáhání odstranění černé stavby. A pokud by něco pomohlo, skutečně pomohlo, tak kromě metodiky je to také finanční podpora pro samotný akt odstranění. Tohle jsou konkrétní nástroje, konkrétní pomoc. V okamžiku, kdy to budeme mít byť krásně ošetřeno v zákoně, nebo lépe, než je to dnes, a nebude vůle k odstranění, ten proces bude vždycky natolik komplikovaný, že bude pro jakéhokoli úředníka přinášet jisté komplikace, a bude to věc, která bude pro něj do značné míry zátěží. A recept, který zmiňuji, je opravdu následně najít jak finanční podporu pro ty, kteří budou odstraňovat, tak zejména najít správný a efektivní postup s jasným doporučením. To ani ten nový zákon vlastně dokonale neřešil, protože by musel použít, jak zmiňuji, jiné nástroje a jiné postupy, aby to skutečně efektivní bylo.

Druhá poznámka se týká skutečného důvodu odložení účinnosti. Tady v projevu paní předsedkyně Dostálové zaznělo, že přece jde o to, abychom dokázali zajistit - a tady v tom se shodujeme - co nejrychlejší stavební řízení, aby bylo měřeno lidem stejně, jako se měří státu. Jenom zdůrazním, že první krok k tomu přinesla právě tehdejší opozice, poslanci Občanské demokratické strany, kteří do zákona č. 416, o urychlení liniových staveb, navrhli a následně prosadili napříč Poslaneckou sněmovnou takzvanou fikci souhlasného stanoviska. To byl první významný krok k tomu, aby docházelo v tomto směru ke stejné vyvážené pozici občanů a státu. Naprosto souhlasím s tím spravedlivým rozohněním, že se v České republice v tomto směru měří jiným metrem. Chci tady ale jenom zdůraznit, že ti, kteří s tím skutečně něco podnikali, za to také teď můžou reálně bojovat, ale těžko se mi to poslouchá od paní předsedkyně Dostálové, když fakta hovoří o tom, že v roce 2014 byla průměrná délka celého procesu povolování stavby podle žebříčku Doing Business 120 dnů a po osmi letech vlády ANO 246. Můžeme zpochybňovat metodiku Doing Business a v některých případech ta data nemusejí být dokonale vypovídající, ale ta relativní hodnota v tomto směru sedí, prostě to fatální prodloužení povolovacího procesu ze 120 na 246 dnů, tedy více než dvojnásobné prodloužení, se bohužel odehrálo v uplynulých osmi letech. Pak je opravdu těžké poslouchat, že předkladatel původního návrhu měl opravdu poctivou snahu zajistit lidem a státu stejné a srovnatelné podmínky. Vlastně to dneska vypadá jako hodně vypočítavé tvrzení s pozoruhodnou dávkou pokrytectví.

Pojďme se ale shodnout na tom, že Česká republika má směřovat k tomu, že bude v tomto směru ve správních procesech k lidem významně vstřícnější a bude opravdu garantovat naplňování lhůt a shodné podmínky. A troufnu si tvrdit, že i věcná změna, o které budeme v následujících měsících mluvit, přesně tyhle podstatné podmínky naplní.

A zmíním ještě jednu důležitou věc, která souvisí právě s oním odkladem. Tehdejší předkladatel žil v domnění, že když něco bude náležet státu, že to půjde automaticky výborně, že se tím vyřeší ty problémy. No, realita ale vypovídá o něčem jiném. Reálný stav správních procesů na centrálních orgánech státní správy neboli na ministerstvech často vázne stejně, anebo ještě hůř než na krajských a obecních úřadech. Pokud tady zaznívala slova o tom, že musíme zajistit co nejefektivnější využití personálního a materiálního vybavení, pak si troufnu ale jenom poskytnout skutečný obraz výkonu správních činností v České republice. Vybavení obecních a krajských úřadů z hlediska materiálního i personálního je nejenom srovnatelné, ale často zejména v oblasti materiálního vybavení lepší a úředníci se tam dostanou k nezbytnému počítačovému vybavení, které reálně pomáhá v tom, aby zbytečně nemarnili lhůty a řízení se neprotahovala.

Když byla řeč o tom, že směřujeme podle původního zákona, nebo jsme měli směřovat, k vytvoření nové struktury krajských stavebních úřadů ve státní službě, tedy v hierarchii určené nezávislou institucí přímo závislou na státu, tak co by to v tu chvíli znamenalo? V čem by spočívala garance lepšího personálního využití a rychlejších postupů? No, příklady hovoří například o tom, že obyčejné rozhodování o určení úřadu, který měl být systémově podjatý, nejmenovanému orgánu centrální správy trvalo čtyři měsíce místo toho, aby to bylo za 14 dnů nebo za 30 dnů, a to v době, kdy se tady v Poslanecké sněmovně skloňovalo, jak je potřeba všechny procesy urychlit, jak je potřeba se zaměřit na rychlejší realizaci klíčových dopravních staveb. Tak taková byla realita pod knutou státu.

Prosím, nepodléhejme klamné představě, že když něco bude hned přímo pod státem, že to poběží krásně jako po másle. Realita tomu naprosto neodpovídá, a proto se snažíme zabránit vzniku té nové struktury, protože nejenom že by nezajistila lepší výkon stavebního práva, ale velmi pravděpodobně, a v tom ohledu se jasně vyslovilo i Ministerstvo vnitra, by hrozil s ohledem právě na nedostatek nově přijatých úředníků, těch, kteří by nepřešli pod nové krajské úřady, výpadek aktivity na straně povolování staveb a ochromení stavební činnosti. To je skutečná příčina návrhu, o kterém tady dnes jednáme, zabránit rozvalu stavebních řízení v České republice a vyřešit to způsobem, a teď chci zdůraznit podstatný princip, na kterém prostě bude možné najít shodu, který bude muset být do jisté míry kompromisem, ale nebude hrozit ochromením stavební činnosti, ale na konci bude napříč Poslaneckou sněmovnou elementární shoda, že to řešení by bylo únosné, že nebude zahrnovat rozvrat výkonu veřejné správy v České republice, revoluční krok, o kterém nikdo neví, jak přesně dopadne, nikdo to není schopen úplně přesně projektovat. A ti, kteří jsou za to na Ministerstvu vnitra placeni, bijí na poplach, že to může skončit fiaskem.

Tohle jsou skutečné důvody, které vedou k nezbytnému kroku odložení účinnosti, a zároveň, a to je příslib, který už teď není jenom příslibem, fakticky probíhá mezirezortní připomínkové řízení k věcné úpravě, která má zajistit onu nezbytnou elementární shodu, a řešení, které odpoví na vážné otázky stavebního řízení v České republice. V tom panuje shoda, s tím musíme pohnout. Není možné to odložit k ledu, a právě proto také v tomto směru současná vláda postupuje, jak jen to jde, rychle k tomu, abychom tady na stole měli věcnou materii, o které povedeme debatu, na jejímž konci, pevně doufám, už v letošním roce bude v Poslanecké sněmovně základní shoda a bude možné následně všechny ty kroky dotáhnout: digitalizaci stavebního řízení, všechny procesy tak, aby ve výsledku neznamenaly ohrožení a průtahy, ale aby to byl zákon, který ve skutečnosti investičním aktivitám v České republice pomůže, pomůže dopravním stavbám, ale pomůže i všem drobným stavebníkům, o které nám přece také běží, o to, aby česká veřejná správa v tomto směru neházela lidem klacky pod nohy, ale otevírala jim příležitosti za jasně určených a transparentních podmínek.

Po tom volám a velmi žádám relevantní odbornou oponenturu, aby tady na stole opravdu byly věcné argumenty a společná snaha dobrat se řešení, které bude přijatelné a které bude v tomto směru efektivní. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane ministře. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, pak se hlásí s přednostním právem paní zpravodajka, paní Klára Dostálová, takže s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Berenika Peštová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, já bych chtěla reagovat na pana ministra dopravy, který tady krásně hovořil, což mu vždycky šlo.

V každém případě jste zde řekl, že novela stavebního zákona právě prochází mezirezortním připomínkovým řízením. Ona už je po mezirezortním připomínkovém řízení, protože to tady zmínil pan ministr pro místní rozvoj a sám konstatoval, že se vrátila s neskutečným množstvím zásadních připomínek. Říkal stovky. (Ministr Kupka reaguje z lavice.) Takže já si myslím, že to byly ne stovky, možná se to dostalo do stejného trable, jako jsme se dostali my se zákonem o odpadech, když jsme ho dávali do mezirezortního připomínkového řízení, a vlastně ten soubor těch zákonů se nám vrátil skoro s třemi tisíci zásadních připomínek.

Takže já nevěřím, jestliže to byly stovky, možná tisíc, možná ještě víc, že jste schopni vypořádat v řádu jednoho měsíce. To není reálné, absolutně to není reálné! Takže když nám tady něco říkáte, tak bych chtěla vědět ten harmonogram, který máte nastavený. Děkuji vám předem za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Nyní s přednostním právem je přihlášena paní zpravodajka, paní předsedkyně výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, paní Klára Dostálová.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za udělené slovo, paní předsedající. Já jsem nejprve chtěla reagovat faktickou poznámkou, ale pak jsem si to rozmyslela, protože mezitím vystoupil i pan ministr Kupka, takže já si dovolím zareagovat na obě vystoupení, jak pana ministra Bartoše, tak pana ministra Kupky, vaším prostřednictvím, paní předsedající.

Jsem moc ráda, že pan ministr říkal, že jsem představila to, co v tom návrhu je. No ano, já jsem to představovala záměrně, protože jsem tady reagovala na tu připomínku, že samozřejmě se musíme držet projednávaného bodu, a já jsem chtěla upozornit na to, co všechno dobrého tam je a co se snažíte o rok odložit. Takže samozřejmě logicky jsem reagovala, proto ten odklad nechápu, kdy tady vlastně v rámci vašich slov potom zazní: Ano, to je dobré, to je dobré, ale my se tady bavíme o odložení o rok. Je to dobré a odkládáme to o rok, tak to už tomu vůbec nerozumím.

Co se týká černých staveb - ne, ještě se vrátím k tomu, co říkal pan kolega Bartoš, ta oerpéčka. Samozřejmě, pane ministře, já jsem tak ráda, že jste to tady řekl! Ano, to je jedna z variant - pokud se bude integrovat na úrovni ORP v rámci nové novely, já vám zatleskám, to je přesně ono. Souhlasím s tím, že byly dvě verze, byly dvě verze i za nás, i vládní verze počítala s integrací na úrovni ORP. Pokud vaše verze jde tímto směrem, je to taky krok správným směrem, byť úplně nevyřešíme všechny body jako jednotnou metodiku a zastupitelnost úředníků a nevyřešíme systémovou podjatost, ale je to určitě krok správným směrem. Takže pokud budou naše jednání vedena u novely tím, že budeme integrovat na úrovni ORP, super.

Pak jste tady mluvili o opozičním návrhu. Já bych jenom chtěla říct, že opoziční návrh, který byl podán v minulém volebním období, nešel projednat, protože vy jste k tomu neudělali změnový zákon. To prostě nebylo možné. Vůbec to nebylo možné schválit, protože by k tomu nebyly změněny další složkové zákony.

No a pak tedy, pane ministře, vzhledem k tomu, že už jste to zopakoval na mikrofon několikrát, a já nestartuji úplně na první dobrou, ale dneska už to bylo asi popáté, tak si dovolím zareagovat na to, že říkáte, že jsem vám nepředala připravenou digitalizaci. Tak já bych vám chtěla tady předat rozhodnutí ministryně, mě, ze dne 19. 10. 2021, kde máte celou organizační strukturu včetně vyčlenění všech věcí, co jednotliví lidé musejí dělat na Ministerstvu pro místní rozvoj. (Ukazuje dokument.) Určitě nešlo o jednoho člověka, jak jste někde mediálně uvedl, ale šlo o celou soustavu lidí, protože tam musí samozřejmě spolu spolupracovat veškeré útvary ministerstva, které s digitalizací mají co do činění. To, že na samozřejmě útvaru ICT, to znamená na sekci, jste odvolal pana náměstka, jedna paní vám odešla, to už není můj problém. To, že si neudržíte kvalitní lidi, je samozřejmě problém váš. Ale já vám budu držet palce, abyste i s tou vaší digitální radou - byť my jsme taky samozřejmě s radou vlády velmi intenzivně spolupracovali, s panem Dzurillou a tak dále - aby se ty věci povedly. Takže prosím, neříkejte to, není to pravda, tady k tomu máte rozhodnutí ministryně.

A teď ke slovům pana kolegy Kupky. Pane ministře, výkon rozhodnutí - já jsem se musela usmívat tomu, když jste říkal, že v podstatě to všichni naplňují. My jsme se setkávali neustále s tím, že nás obce bombardovaly, že na to nemají peníze, proto jsme udělali dotační titul na výkon rozhodnutí. Dala jsem tam 60 milionů. A můžete si zkusit tipnout, za kolik přišly žádosti? Za dva miliony. Obce nemají touhu řešit černé stavby, nemají, protože jim to prostě přidělává problémy. A pokud nebudeme schopni si toto přiznat, tak se nehneme z místa. Stát skutečně nebude mít slitování s černou stavbou. A věřte mi, že vy se tady na jedné straně oháníte ochranou kdečeho, jakýchkoli veřejných zájmů, a pak vám jsou jedno černé stavby, které se samozřejmě na území České republiky dějí.

Co se týká fikce souhlasu, když už si tady naléváme čistého vína, samozřejmě fikci souhlasu jsme navrhovali ve spolupráci v rámci samozřejmě s Martinem Kolovratníkem. Zpracovalo to MMR, protože to šlo do stavebního zákona. Tak jenom, aby to bylo jasno. A jenom se moc přimlouvám za to, abyste nešli mnohaletou cestou, že když deintegrujeme, tak všechno půjde fikcí souhlasu, protože to všechno skončí u soudu. Není možné se tady opírat o to, že automaticky pro vypršení lhůty bude fikce souhlasu. Přece naší snahou bylo v novém zákoně eliminovat fikci souhlasu, aby se naopak dotčené orgány musely nad dokumentací dohodnout, co a jak bude.

A co se týká, a tady má pravdu pan ministr - a říkám to úplně na rovinu, na mikrofon - ano, cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly, to už se říká často. Skutečně, byť v dobré víře, paní ministryně Šlechtová udělala novelu stavebního zákona, tak se paradoxně povedlo razítko navíc a skutečně jsme se dostali, a souhlasím, ze 120 dnů na 246. My jsme tady vedli velké boje o to, že to razítko územního plánování neboli § 96b se musí nějakým způsobem odstranit. Ale jak odstranit? Proto jsme vlastně nešli už žádnou novelou a šli jsme úplně novým stavebním zákonem, protože každá novela by vyvolávala jenom další a další problémy. Tam se muselo na zelenou louku a začít to budovat celé znovu. A o co tam šlo? V novele šlo o to, že se sloučí stavební a územní řízení. Ale pokud toto sloučíte, musel být někdo, a to se tenkrát rozhodovalo až na úrovni premiéra, aby se řeklo, kdo vlastně řekne, že ten záměr je způsobilý pro to území jako takové. Tenkrát se přiklonila politická vůle k tomu, že to budou orgány územního plánování, což způsobilo šílené zdržování, protože samozřejmě na to nebyli personálně vybaveni. Tolik jsem chtěla jenom, pane ministře.

Ještě - vy jste opravdu mistr demagogie. Uznávám vaše rétorické schopnosti, na druhou stranu přece ta nejvyšší stavební struktura nebo ta státní stavební struktura měla hlavní cíle, a to je zastupitelnost. Pokud to necháte na obcích, byť tam máte ten vzorec dostupnost, kolik dělají úkonů a tak dále, tak pořád, když se tam navalí hodně projektů, ti úředníci nebudou zastupitelní. Když to bude na obcích, to znamená v přenesené působnosti, tak to prostě nejde. Ale chápu snahu, že chcete, aby tam byli alespoň tři, čtyři, aby prostě ty jednohlavé a dvouhlavé stavební úřady nebyly.

Dalším cílem byla jednotná metodika. My jsme to řešili na výboru pro veřejnou správu v minulém volebním období, kdy jsme měli s panem ministrem vyměněna místa, on byl předseda výboru, já ministryně, kde on se sám rozčiloval, jak je možné, že se v každém kraji povoluje jinak. My jsme mu to vysvětlili, že to je samozřejmě dáno správním řádem, tou hierarchií, jak jsou ty metodiky závazné, nejsou závazné a tak dále, a shodli jsme se na tom, že to není úplně v pořádku. I proto jsme navrhovali jednotnou strukturu stavebních úřadů. Pokud to necháte v přenesené působnosti, opět bude nevymahatelné. Budete samozřejmě metodicky jako MMR dávat vůči krajům, kraje vůči obcím, a bude se vám stávat to, že se to metodicky bude řešit každé jinak. Vy tomu říkáte rozvrat, já tomu říkám odpolitizování státní správy od samosprávy. To je ten rozdíl, v čem se míjíme. Děkuji. (Potlesk některých poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Vaše vstoupení vyvolalo dvě faktické poznámky.

Než předám slovo panu ministrovi pro místní rozvoj, dovolím si přečíst omluvu pana poslance Marka Ženíška, a to dnes mezi 12.30 a 13.30 z pracovních důvodů. Děkuji.

První faktická poznámka je pana ministra pro místní rozvoj pana Ivana Bartoše. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji. Budu krátký. Já bych jenom upřesnil, z DSŘ, z digitalizace stavebního řízení, neodešla jedna paní, ale odešla jediná paní, která byla v oddělení digitalizace stavebního řízení sama a měla řídit čtyři zakázky v celkové hodnotě asi 600 milionů korun.

K paní poslankyni Peštové, prostřednictvím paní předsedající, těch zásadních připomínek je mnohem méně. Já jsem zmínil všechny zaslané připomínky, tedy i doporučující. Spousta z nich je velmi inspirativních, jenom 200 mi přišlo myslím si od Hospodářské komory. Na to, že se jedná o novelu stavebního zákona, z pohledu posledních deseti let a předchozích novel je to vlastně v zásadě málo a ten harmonogram je do konce června tohoto roku, takže jsou to dva měsíce na vypořádání těch připomínek.

A jenom asi k tomu představování: skutečně jsem chtěl zmínit, že spousta věcí, o kterých zde paní předsedkyně výboru Dostálová hovořila, je v tuto chvíli ve stávajícím zákoně řešena. Něco se mění, něco se v té rekodifikaci nezměnilo, takže hovořit o celé té plejádě, že odkladem o toto přicházíme a stává se to neřešitelným, nebudu používat ta silná slova, ale také není pravda.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane ministře, za dodržení času. A další, kdo se hlásí s faktickou poznámkou, je pan ministr dopravy Martin Kupka. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Stručný návrat k černým stavbám: já s tím opravdu mám zkušenost a vím, oč běží, zažil jsem to na vlastní kůži a dovedl jsem jednu z černých staveb k reálnému odstranění. Vím, jaké překážky tam obce mají, jak je velký ten problém, a vůbec nechápu, kde berete jistotu, že když to bude v rukách čistě státních úředníků, že se situace o 180 stupňů změní. Nezmění, pokud nebude existovat vůle, která je pro to klíčová. I dnes ti starostové měli možnost, stejně jako jejich stavební úřady, ten krok udělat. Měli to komplikovanější, ale pokud byla vůle, tak se k tomu prostě dobrat mohli. Samozřejmě museli překonat bezpočet překážek, které ale nejsou ukotvené ve stavebním zákoně, ale v další související legislativě, a pokud i tohle neodstraníme, budeme pořád bojovat se stejným problémem.

Mluvíte o tom, že klíčem je zajištění zastupitelnosti. No, problém se zastupitelností se objevil přesně v okamžiku, kdy přibyla nová razítka, a ti úředníci prostě nebyli, aby to zvládali. Takže říkáte: My jsme tedy vytvořili problém a teď najednou máme parádní argument k tomu, to od základu překopat, protože najednou se tady objevil obrovský nával na některých úřadech, tak potřebujeme zastupitelnost, a tak jako klíčový princip zajistíme zastupitelnost. Pohled z praxe, z reality - v mnoha případech ta zastupitelnost je komplikovaná sama o sobě, protože není dost dobře možné snadno nahradit pro znalost toho území úředníka z jednoho konce republiky úředníkem z druhého konce republiky. Prosím, postupujme opravdu se znalostí té problematiky, s vědomím toho, že každá ta stavba roste v konkrétním, zcela konkrétním místě.

A co má přinést ona digitalizace stavebního řízení, je například také zajištění kontinuity rozhodování, to, aby se nelišily jednotlivé názory úředníků v různých oblastech státní správy. (Předsedající: Pane ministře, čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji mnohokrát za dodržení času. Máme zde další přihlášené tři faktické poznámky, první paní poslankyně Berenika Peštová, připraví se Klára Dostálová a pan ministr Ivan Bartoš. Paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych chtěla zareagovat nejdřív na pana ministra pro místní rozvoj, pana ministra Bartoše. Já jsem tedy nepochopila, kolik těch zásadních připomínek přišlo. Vy jste zmínil, že přišlo 200 zásadních připomínek z Hospodářské komory, nebo jenom 200 zásadních připomínek? Doporučující připomínky, ty mě nezajímají, protože doporučující jsou pouze doporučující a vy se tím nemusíte řídit. Tam jde o ty zásadní připomínky, to je to gros, na čem jsem se tady točila.

A co se týče zastupitelnosti, to bych zase zareagovala na pana ministra dopravy. Vy říkáte, že nejsou znalí toho prostředí. Víte, ono když jste stavař, tak dostáváte nějaké podklady a stavaři samozřejmě jsou schopni se podle těch podkladů rychle zorientovat. Ano, potom když se bavíme o území, tak je to třeba o něčem jiném, ale zase existují územní plány, takže já si myslím, že zastupitelnost tam je možná, že to není tak velký problém, jak říkáte, že úředník z jednoho ORP není schopný zastoupit úředníka z druhého ORP. To si myslím, že není pravda, ano? Říkám, pokud umíte číst v mapách, a myslím si, že ti úředníci by měli umět číst v mapách, to za prvé, a za druhé by měli umět číst v projektové dokumentaci. Pokud to neumí, tak ten úředník tam nemá co dělat! (Zvýšeným hlasem.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní poslankyně, za dodržení času. Další, kdo se hlásí s faktickou poznámkou, je paní zpravodajka a paní předsedkyně výboru pro veřejnou správu, paní Klára Dostálová. Máte slovo.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji. Já opravdu jenom rychlou reakci na pana kolegu Kupku. Za prvé, snad se nebudeme přít o tom, že stát má určitě asi větší finanční možnosti i větší personální kapacity než obce, takže ty černé stavby by asi pro stát nebyly zase tak strašlivý problém, ale souhlasím s tím, že je potřeba upravit i legislativu a tak dále. A jak už jsem říkala, vy jste skutečně mistr demagogie v těchto věcech. Tady já jsem nikdy neřekla, že jsme nový stavební zákon podmínili tím, že jsme tam včlenili § 96b, to jste si vydedukoval ve své hlavičce, ale nic takového jsem tady neřekla. Já jsem řekla, že to, že se dělaly novely, je cesta do pekel a že jsme šli tou cestou úplně nového stavebního zákona, a ne, že zastupitelnost úředníků kvůli § 96b nebyla, tak my jsme vytvořili státní stavební úřad. To je úplný nesmysl, prostě zastupitelnost je nutná na všech úrovních procesu stavebního řízení a o to nám ve stavebním zákoně šlo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je pan ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a připraví se pan poslanec Ondřej Benešík. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji. Já jenom bleskově. Když jsme se bavili o metodologiích a o tom, jakým způsobem se vykládá stavební zákon. Já jsem to uváděl několikrát jako příklad. Když se rozhodnete jít do soudního sporu, tak první otázka advokáta je, který soud to má a kdo to soudí. Takže je vidět, že libovolný zákon v České republice, jenž by předpokládám měl být všude vykládán a chápán stejně, i na soudech nejnižší instance je velmi zásadní, kde to je a kdo je ta osoba, která to soudí - první otázka advokáta. Takže ono s tou metodologií, že se nepostupuje všude stejně, myslím si, že to není nic, čím bychom mohli odůvodňovat - taky neřekneme, že bude... ale to je jedno. Takže jen řekneme, že tady někde bude jedna věc, jedno právo a tím to automaticky propadá směrem dolů.

Mám čerstvou informaci z úřadu pro paní poslankyni Peštovou. Je vypořádána nebo roztříděna zhruba třetina připomínek, z těch prvních 290 je 90 zásadních z rezortů, z ministerstev. Zatím mi připadá, že tam není tolikero zásadních připomínek, a třeba od Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu máme zákon bez připomínek, což je pro mě poměrně důležité.

A možná poslední věc: když jsme tu ten návrh, který teď předkládáme, tu věcnou novelu, i tuto, připravili na ministerstvu, ano, ve spolupráci s odborníky z dalších ministerstev, a tak když jsme jako opozice předkládali komplexní pozměňovák, my jsme neměli miliony na to, abychom psali pozměňovací návrh, stejně jako u práva na informační službu jsme pak ve spolupráci s ministerstvy dopracovali i zákony DEPO, ty všechny prováděcí, s Ministerstvem vnitra a dodali jsme to jako celek. Ale kritizovala to opozice za to, že nemá komplexní pozměňovací návrh (Předsedající: Pane ministře, čas.) s prováděcími, to prostě nelze dělat z opozičních lavic.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Další, kdo je přihlášen s faktickou poznámkou, je pan poslanec Ondřej Benešík. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, nic není černobílé. Chápu, že všichni chceme zrychlit, zefektivnit, zlevnit stavební řízení. Ten zákon samozřejmě obsahuje, nebo ten původní, ta původní předloha, řadu velmi zajímavých a důležitých a prospěšných pasáží, ale v řadě věcech se prostě mýlí a k požadovaným cílům nepovede.

Já vám řeknu svoji zkušenost jako komunálního politika, který se pohybuje na obci, který má stavební úřad, dvacet let, a pracoval jsem jako starosta. Náš stavební úřad pokrývá další obce v okolí, máme necelé 4 000 obyvatel, takže není to úplně zanedbatelné území. Jsou tam dva pracovníci a ani jeden nemá plný úvazek, logicky, není to potřeba, a vykrývají další činnosti na obci. U těchto lidí je obrovská pravděpodobnost hraničící s jistotou, že oni nepůjdou na státní stavební úřad, oni zůstanou jinde. Oni zůstanou v té obci, protože tam mají uplatnění. Samozřejmě, ten menší úvazek, který je spíše administrativní, se na státním stavebním úřadě dá nahradit, ale ten opravdu odborný, který je větší, řekněme 0,8, už nenahradíte. Jinými slovy, ten stavební úřad zanikne. Fyzicky není možné, abychom na obecním úřadě, kde momentálně sídlí, to nějakým způsobem oddělili, oddělili obec a poskytli prostory pro státní stavební úřad. Takže kromě toho, že ten stavební úřad zanikne, je velká pravděpodobnost, že v systému v našem území bude chybět minimálně jeden člověk, kterého dneska jen tak nenajdete. Čili toto jsou věci, které jsou podle mého názoru nedomyšlené, a říkám vám tady svoji zkušenost z praxe a věřte, že pokud ten zákon bude platit v té původní předloze, tak to tak dopadne, bude to dál a dražší.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. Máme zde další faktické poznámky. První, kdo se hlásí, je paní poslankyně Berenika Peštová, připraví se Antonín Tesařík a Klára Dostálová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych chtěla zareagovat na svého předřečníka. Vy jste to správně popsal. Když jste působil na vaší obci, tak jste tam měli úředníky, kteří vykonávali určitou práci. Za tu práci, to je ta přenesená působnost státu, jste dostávali nějakou úplatu. Nevím, jestli byla stoprocentní, ale z nějaké části, z větší části vám stát zaplatil za to, že ten úředník dělal pro stát a vy to vykonáváte za něj. Takže když vy mi říkáte, že ten úředník nebude chtít přejít, tak bych se divila, proč by to neudělal? Protože on to dělá pro stát, on je specialista na to, aby to vykonával, a to, že ho zatížíte další prací, kterou dělá mimo svoji činnost, kterou má dělat, tak to už je problém obce, ne toho úředníka. A já nevěřím tomu, že ten úředník nepřejde. Nevěřím tomu, že by nepřešli ti úředníci, protože tam je ta vidina toho, že budou dělat ve státní správě a tu státní správu budou vykonávat. A zase jsme zpátky tím oslím můstkem u toho, že je nesmysl, že je tady ten smíšený model, že je státní správa a samospráva v jednom baráku a jsou tam úředníci, kteří dělají to i ono. To je špatně. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času.

V tuto chvíli si dovolím přečíst omluvu, a to pana poslance Ondřeje Benešíka dnes mezi 12.15 do 13.30, a to z pracovních důvodů.

Nyní je přihlášen s faktickou poznámkou pan poslanec Antonín Tesařík, takže ho poprosím, aby přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, máte slovo, a já v tuto chvíli předám řízení schůze svému kolegovi Karlu Havlíčkovi. Máte slovo, děkuji.

 

Poslanec Antonín Tesařík: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené dámy a pánové, kolegyně a kolegové, cítím potřebu se vyjádřit ke dvěma skutečnostem, které tady možná ještě příliš nezazněly, s tím, že pozorně poslouchám vystoupení předřečníků.

Ta první věc je, že podle statistických údajů Ministerstva pro místní rozvoj, Ústavu územního rozvoje dvě třetiny až tři čtvrtiny staveb jsou ukončeny v řízení vydáním souhlasu, tedy nejjednodušší formy výsledku územního a stavebního řízení, a to se týká těch jednodušších staveb. Když připomenu, že to může být dejme tomu 60 % staveb, tak 40 % staveb jsou ty stavby složité, které vyžadují důkladné projednání od okamžiku umístění stavby - to se týká územního plánování, regulace územního plánování.

A já musím říct, že tady cítím opravdu shodu i s názorem paní zpravodajky, který vyjádřila již v tom prvním čtení, a viděl jsem to jako velkou promarněnou příležitost při této úpravě stavebního zákona, které bychom měli věnovat pozornost, protože každý, kdo přichází do území jako nový stavebník, má vždy souseda v hustě zastavěném území, které tady známe, kde je právě zapotřebí vypořádat tyto vztahy a řešit možné budoucí spory, které můžou nastat pod tlakem rezignací dejme tomu úředníků a lhůt, které tady jsou obsaženy. Takže já věřím, že na toto bude další diskuse a že opravdu připravíme normu, která bude kvalitní a dobře sloužit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Přeji všem hezký dobrý den a další s faktickou poznámkou je přihlášená paní zpravodajka.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji moc za slovo. Jenom ke svému ctěnému kolegovi, panu poslanci Benešíkovi, vaším prostřednictvím. Myslím, že tady ale fakt došlo k nepochopení, protože v návrhu nového stavebního zákona jsou územní pracoviště všude tam, kde jsou stavební úřady. To znamená, to území nepřijde o svoje územní pracoviště, ani ta paní na stavebním úřadě nepřijde o práci, nic takového se neděje. Celý ten spor, který tady je vyvolán, je, jestli to má být státní působnost, čistá státní působnost, nebo přenesená působnost. A já znovu opakuji, stavební právo je kompetence státu, stát se jenom rozhodl si to vykonávat sám a ten boj je za to, aby to bylo v přenesené působnosti. Ale tady je to skutečně, jak to i definoval Nejvyšší správní soud, střet dvou vesmírů. Prostě stavební právo se nikdy do přenesené působnosti nemělo dostat. Za to nemůže ani jeden z nás, v roce 2000 nevím, jestli tady někdo z vás byl, ale tohleto bylo prostě nevhodně zvolené. Ale kdyby se podařilo prosadit nový stavební zákon, budou územní pracoviště, celé to bude platit stát, stejná paní, která pracuje u vás na obci, bude pracovat v tom územním pracovišti, jenom ti lidé budou vzájemně zastupitelní a budou si moci pomoct, pokud tam bude více projektových žádostí.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a s další faktickou poznámkou je pan poslanec Benešík přihlášen. Máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já si myslím, že nejsme v nějakém zásadním sporu. Rozumím tomu, co je to přenesená působnost, výkon státní správy a samosprávy. Jako starosta z takového toho utilitárního hlediska bych byl strašně rád, kdyby tam ten stavební úřad nebyl, protože lidé, jak tomu nerozumí, měli dojem, že starosta přikáže úředníkovi na stavebním úřadě, jak to má být. To jsem v životě nedělal. Nevím, jak to funguje jinde, ale prostě u nás ten stavební úřad fungoval opravdu jako výkon státní správy bez zásahů samosprávy. Já tam vidím obrovský logistický problém. Konkrétně u nás nebude možné zajistit, aby zaměstnanci úplně jiné organizace se volně pohybovali po obecním úřadě. To znamená, takové územní pracoviště bude muset vzniknout někde jinde. Já ty možnosti vidím jako velmi omezené a ony nakonec budou v konečném důsledku, konkrétně v tomto případě, dražší. Upozorňuji na to, že na papíře to vypadá skvěle, a já vám naprosto rozumím. Realita bude taková, že stavební úřady tohoto druhu budou velmi omezené, nakonec zaniknou a bude to pro občana všechno na delší lokty, než je to teď. A opravdu tímto se ztratí i znalost místního terénu, místní kompetence, kdy úředník ten terén zná, zná konkrétní lidi a je schopen to řešit v mnoha případech prostě kvalifikovaněji, a toto odpadne. Čili já chápu to, že chceme, aby ten stavební úřad byl kompletně státní, nicméně máme tady smíšený model veřejné správy, a pokud budeme dělat takovéto zásahy, tak to skutečně povede k zániku. Já s těmi lidmi mluvím, tak to je. Já si tady nevymýšlím, jenom říkám vlastní zkušenost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a další faktická poznámka paní poslankyně Peštová. Máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych opět chtěla zareagovat na svého předřečníka. Teď jste si malinko protiřečil. Mě neposlouchá pan poslanec... Vy na jednu stranu říkáte, že to tam nechcete, na druhou stranu říkáte, že to tam chcete. Tak jestliže říkáte, že ten smíšený model je špatně, tak byste měl udělat všechno pro to, aby zákon, který v současné době už je platný a postupně už nabývají jednotlivá ustanovení účinnosti, tak měl byste ho podpořit a dát mu tu šanci, aby prokázal, jestli ten zákon je dokonalý, nebo dokonalý není. Ale vy jste ho odsoudili hned na počátku k zániku. To znamená, že místo toho, abyste naplňovali dikci toho zákona, jste rovnou řekli, že je všechno špatně. Pak tady postupně všichni vystupujete a říkáte, že tohleto není špatně, tohleto vypadá dobře, no tohle by možná chtělo trošku poopravit. Ale žádný zákon, když se vytvoří - a teď ministr legislativy tady není, on by mi to určitě potvrdil - to všechno jsou to porody, protože každý zákon si potom vyžádá nějaké úpravy, nějaké novely, které budou doplňovat nebo upravovat to, co bylo možná na počátku dobře míněno, ale praxe ukázala něco jiného.

A když říkáte o těch úřednících, my tady všichni voláme po digitalizaci, všichni říkáme digitalizace, všichni chceme všechno už ne na papíře, ale všechno v počítači. Takže jak, nebude dostupné? Máte počítač, do tohoto počítače se přihlásíte, do toho serveru, respektive do nějaké aplikace, tam to všechno dáte, ty přílohy, a nikam chodit nebudete. Proto ta digitalizace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a s faktickou chce reagovat pan poslanec Benešík. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Já jsem to, že to nechci nebo chci, myslel trošku jinak, nevím, jestli jsem byl správně pochopený. Ono je to práce navíc pro toho starostu a je to tak trochu otrava, protože ti lidi chodí za ním, aniž by v tom měl kompetence. Proto jsem říkal, že z utilitárního hlediska jako starosta je lepší to tam nemít. Ale z pohledu občana, uživatele je to samozřejmě lepší. A já si myslím, že starosta je od slova starost, on má fungovat pro občany a má někdy si vyslechnout i nejrůznější stížnosti, které úplně třeba nemají padat na jeho hlavu. Tak už to bohužel v komunální politice je, starosta je většinou takovým hromosvodem. Ale pro občana je to uživatelsky příjemnější.

A pokud se bavíme o digitalizaci, určitě, ale první tady měla být digitalizace a potom jsme se měli bavit o tom, že ohrozíme územní pracoviště v České republice. To mělo být přesně naopak. A já vám řeknu, že moje zkušenost z komunálu, když... Samozřejmě, chodí tam mladé rodiny, které to s počítačem umí, které si chtějí postavit barák nebo plot a tak dále, ale představa o tom, že paní Popelková, která má osmdesát let a potřebuje řešit něco se stavebním úřadem, si prostě najde nějakou aplikaci, ono se to úplně nepotkává s realitou. Opět moje zkušenost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Máme zde další dvě faktické poznámky. Jako první se přihlásila paní poslankyně Peštová, poté se připraví paní zpravodajka Dostálová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, samozřejmě se nebavíme o - já teď nevím, koho jste zmiňoval, to jméno - o osmdesátileté dámě se určitě nebavíme. Tady se bavíme o tom, že doba jde samozřejmě dopředu. Jsou tady firmy, jistě si ten projekt také sám neuděláte, také si najdete nějakou firmu, která vám projekt udělá, a ta stejná firma, která vám projekt udělá, určitě bude umět ovládat ty aplikace. To určitě se shodneme na tom.

Ale když jste tady zmiňoval, mě spíš zarazila - nebo spíš jsem se tak nějak pozastavila nad jinou věcí, jak jste říkal, že starosta je od toho, aby se staral, lidé za ním chodí, jestli by to mohl ovlivnit, nemohl ovlivnit. A já vám řeku jednu věc. Než jsem šla do této Poslanecké sněmovny, vy jistě víte, že jsem byla na Ministerstvu životního prostředí, a já jsem se setkávala s hodně případy, kdy úředníci byli ovlivňováni politiky, a sami přišli, ať jim pomůžu, ať si atrahuju, ať to stáhneme na ministerstvo, nebo ať určím jiný kraj, který to bude dělat, a to je právě o tom, to jsou ty smíšené modely. To jsou právě ty smíšené modely, kde dochází k ovlivňování úředníků politiky a potom ti úředníci, jim nezbude nic jiného než chodit a prosit o to, aby jim bylo pomoženo, protože nechtějí vyhovět politikům a nechtějí přijít o svoji práci, byť by to třeba měly být jenom nějaké odměny, které dává tajemník - státní tajemník tam není, tam je ředitel úřadu. Takže já jsem se s těmito případy setkávala a nebylo příjemné to řešit. A pokud někdo po mně chce jména, ta jména neřeknu. Já jsem byla ráda, že našli v sobě tu odvahu a přišli za mnou, abych to řešila, protože kdybych to nevyřešila já, tak to nevyřeší nikdo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S další faktickou je přihlášena paní zpravodajka Dostálová a poté pan poslanec Benešík. Máte slovo.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji. Já jenom opět k panu poslanci Benešíkovi, vaším prostřednictvím. Já mu naprosto rozumím, naprosto rozumím a chci to tady říct na mikrofon, protože tohle mně říkalo mnoho starostů. Oni říkali: Ježíši Kriste, stavební úřad ať si někdo vezme, protože občan, volič to prostě nechápe, on nechápe, že to je výkon státní správy, kterou pro ně vykonává obec, a že starosta nemůže zakročit. A já jsem ráda za to, že říkáte, že jste nikdy nezakročil, to samozřejmě vás ctí, protože jste ctil zákon, ale občan toto nikdy nepochopí, nikdy. Prostě je to na vašem obecním úřadě, je to pod starostou a tajemníkem obce, starosto, konej, byť vy samozřejmě nemůžete nic dělat, a těm lidem se to nedá vysvětlit.

Na druhou stranu pak nechápu, proč se tedy bráníme tomu modelu, aby to byla čistá státní stavební správa, když znova říkám, že územní pracoviště budou všude, takže žádné vzdalování té stavební správy od občana. Zůstanou tam, kde jsou, dokonce se stejnými lidmi a tak dále. A samozřejmě do toho elektronizace, že ti zdatnější si to vyřídí z pohodlí domova, ale samozřejmě starší lidi tomuto takhle nemůžeme vystavit, takže ta územní pracoviště tam musí být pořád.

A jenom ještě malou vsuvku. Ne všichni jsou ale tak uvědomělí jako vy, a já znova vám za to děkuji, pane poslanče Benešíku. Já jsem se setkala i s tím, že za mnou přišli úředníci těch stavebních úřadů. On sice nemůže starosta vstoupit do pracoviště stavebního úřadu, ale může tajemník, a tajemník rozhoduje o jejich odměnách. A to je přesně to, co judikuje Nejvyšší správní soud, že to není odtržené od samosprávy, protože samozřejmě přes ty výplaty a odměny je držíte v kleštích, a ti úředníci mně mnohdy řekli: My platíme hypotéky, my si nemůžeme dovolit vzdorovat.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou si přeje reagovat pan poslanec Benešík. Máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Já slibuji, že poslední faktická, velmi stručná. Myslím si, že bychom tuhle debatu mohli vést opravdu hodně dlouho, a jsem rád, že je věcná, že si prostě tady sdělujeme zkušenosti. Jenom jsem chtěl říct, že Popelka, Popelková je nejběžnější příjmení ve Strání, to znamená, já jsem použil na naše poměry něco jako Novák, Nováková. Takže nemluvil jsem opravdu o nikom konkrétním, jenom prostě vím, jak se lidi ve Strání jmenují, takže berte to tak, že to je absolutně neosobní. Na pražské poměry Novák, Nováková, ve Strání Popelka, Popelková.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkujeme za seznámení s Popelkovými. (Pobavení.) A to byla poslední faktická poznámka, takže jsme stále v rozpravě a já prosím, aby další přihlášený do rozpravy - pan poslanec Mašek - si vzal slovo. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážení páni ministři, dovolte mi, abych po smršti faktických připomínek, které si tady vyměnili ti, kteří opravdu tomu stavebnímu zákonu rozumí, abych dal svůj vlastní pohled na věc - trošku jiný.

V headlinech se v současnosti objevují: Promarněná šance pro zkrácení stavebního řízení, Nejlepší zákon roku 2021 je vykostěn a hibernován, Odklad stavebního zákona je špatná cesta. Já jsem si vybral jiný headline a chtěl bych vám tady něco odcitovat, a to je: "Každá koruna investovaná do stavebnictví se do ekonomiky vrátí třikrát, zaznělo na summitu."

Stavby povolené v posledním pololetí by mohly do české ekonomiky přinést téměř 916 miliard korun. Vyplývá to z barometru stavebnictví, který ve své pololetní analýze stavebnictví a trhu bydlení zveřejnilo Sdružení pro architekturu a rozvoj, zkráceně SAR, na summitu stavebního rozvoje. Jde o historicky nejvyšší výsledek a oproti předchozímu pololetí se jedná o nárůst o více než 35 %.

Pro následující období ale panuje ve stavebnictví nejistota. "V rámci barometru stavebnictví vycházíme z objemu povolených staveb a uplatňujeme na něj multiplikátor, kdy každá koruna vložená do stavebnictví znamená tři koruny do budoucího HDP," vysvětluje partner poradenské společnosti KPMG a člen SAR Pavel Kliment. Za druhé pololetí loňského roku byl v tomto ukazateli patrný razantní nárůst. Multiplikátor hovořící o tom, že koruna investovaná do stavebnictví se vrací třikrát, vychází z výpočtů efektu investic na zvýšení příjmů. S hodnotou trojnásobku v případě stavebnictví pracuje v analýzách také Ministerstvo pro místní rozvoj. Jde v podstatě o to, že každá výstavba a rozvoj generuje po svém dokončení další příjmy do rozpočtu, a o to snad jde. Pokud se postaví například multifunkční dům s kancelářemi a byty, otevře se v jeho přízemí třeba obchod nebo kavárna, vytvoří se nová pracovní místa a podobně. Aktuální rekordní hodnoty barometru jsou podle pana Klimenta částečně ovlivněny i rostoucí inflací, která zvedá odhadovanou hodnotu stavebních povolení. Během pandemie se navíc řada projektů kvůli omezenému fungování stavebních úřadů pozdržela, takže se nyní nakumulovaly. Nutně to tedy neznamená, že se jen více povoluje. Podle Jiřího Nouzy, prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví, se však na barometru ukazuje, že stavebnictví jako jeden z mála oborů během pandemie nezastavilo svoji činnost.

Co se týče jednotlivých segmentů stavebnictví, klíčové jsou především inženýrské stavby, které by mohly přinést téměř 380 miliard, a zároveň u inženýrských staveb došlo k nárůstu hodnoty stavebních povolení o celých 77 %, tak například u nebytových budov se téměř nezměnila. Důvodem je především klesající výstavba kanceláří. Řada projektů kvůli nejistotě v poptávce nebo změnách v preferencích firem zůstala jen na papíře, a především v Praze to znamenalo velký pokles.

Vyrovnává to ale výstavba průmyslových nemovitostí a skladových prostor, kde byl naopak velký nárůst. Bytové domy se na celkové hodnotě povolených staveb podílí zhruba třetinou, přitom přínos nově povolených bytových domů za poslední pololetí do ekonomiky byl 303 miliard korun a v porovnání s prvním pololetím roku 2021 došlo k nárůstu hodnoty stavebních povolení u bytových staveb až o 30 %. Podle majitele developerské společnosti Central Group Dušana Kunovského je proto patrné, že urychlené povolování nových bytů je v největším zájmu této země, a to nejen kvůli řešení bytové krize, ale bytová výstavba přináší i stovky miliard korun do rozpočtu na daních. V Praze je v různých fázích přípravy 130 000 bytů, které by přinesly státu více než 155 miliard. Co se týče urychlení povolování výstavby nových bytů, čeká se především na nový stavební zákon. Ten, který schválila předchozí vláda, má nyní odloženou platnost - a o tom zde diskutujeme. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše však s ohledem na okolnosti české stavebnictví žádné zlaté časy nečekají. Přímá řeč: "Na velké ambiciózní projekty si asi budeme muset nechat zajít chuť," říká. To je ale asi špatně, pane ministře, dodávám já.

Zatímco poptávka i přes nepříznivý vývoj ekonomiky zatím odolává a lidé a firmy ještě mají ochotu investovat, na nabídkové straně je stále větší nejistota ve stavebních kapacitách a dodávkách materiálu. Není teď možné určit budoucí náklady. Je to zásadní problém, který vede k opatrnosti developerů a povede určitě i k vyšším cenám.

Je teď otázkou, zda odložení účinnosti stavebního zákona k 1. 7. jen k vybraným stavbám a s tím související zřízení specializovaného stavebního úřadu je dobrým kompromisem - já si myslím, že ne. Hrozí tam - má to slabiny. Například už to tady padlo opakovaně, může dojít k zmatku, k právním nejistotám a také paradoxně k prodloužení procesu povolování staveb. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a další přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Peštová. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, na minulém projednávání stavebního zákona, myslím tím druhé čtení, jsem měla několik dotazů na pana ministra Šalomouna a tyto dotazy byly: Jak se tento retroaktivní zákon bude obhajovat? Bude se obhajovat tak, že jde o běžnou praxi, nebo že se týká jenom přechodných ustanovení zákona, že sice jde o retroaktivitu, ale ve prospěch adresátů normy, nebo že se jedná sice o neobvyklou legislativní techniku, ale že v zásadě dosud neexistuje žádné rozhodnutí Ústavního soudu, které by to zakazovalo? A odpověď pana ministra Šalomouna: "Děkuji za slovo, vážená paní poslankyně, nejsem si úplně jistý, jestli vaše příprava, váš dotaz směřuje k tomuto tisku, protože ve Sněmovně je podobný tisk číslo 63, protože tam ta přechodná ustanovení jsou trošku jinak koncipována, a mám za to, že tam by ten váš dotaz byl o něco více důvodnější. Nicméně se pokusím, jak jsem to pochopil, na to odpovědět. Jestli ta otázka zní, jak bude retroaktivitu obhajovat, jednak mám za to, že ta otázka je v zásadě náhodná a počítá s tím, že vlastně o nějakou retroaktivitu nejde. Mám za to, že nikoliv, a to, co vám asi vadí, je to, že by se mohlo zdát, že se posouvá účinnost již účinného ustanovení, jestli to dobře chápu. Nicméně mám za to, že se opravdu v tomto případě neděje. A pokud se podíváte na hlavu pět, tak hlava pět má už v nadpisu zvláštní ustanovení o použitelnosti zákona v přechodných obdobích, a účinnost nebo posunutí účinnosti máme až v § 335, takže účinnost se posouvá tímto zákonem pouze tehdy tam, kde to takříkajíc jde, tam, kde to ještě účinnosti nenabylo. Nicméně tam, kde to účinnost nabylo, zvolil se jiný postup. Ještě můžu říct, že já ten postup nevymýšlel, já ho tady jenom obhajuji. I mně se ten postup zdá šalamounský, ale v zásadě možný. A zvolil se způsob, že se zvolilo jisté přechodné období, přičemž v tom přechodném období se takříkajíc hibernují po jistou dobu vlastně účinky tohoto zákona. Nicméně je potřeba si uvědomit, že ta hibernovaná ustanovení nezasahují do něčích práv, stavebníků se to nijak nedotkne. Nedotkne se to ani úředníků, protože státní stavební správa dosud nevznikla a žádný úředník do nově zřizované státní stavební správy nepřešel. Stejně tak se to nedotkne ani předsedy Nejvyššího stavebního úřadu, protože ten zatím ještě vybrán nebyl. Jinými slovy se nyní projednávanou novelou do ničích práv nezasáhne. Ale samozřejmě, že je jasné, že na tuto novelu bude muset navázat něco dalšího a změna stavebního zákona, který už nyní je v připomínkovém řízení, a mám za to, že se všechno stihne. A ještě jsem chtěl uvést, že to, když předkladatel přistoupil k tomuto řešení, že zase tak novátorské řešení to není. Příkladem může být služební zákon z roku 2002. Ten také zčásti nabyl účinnosti, mimo jiné formálně vzniklo i Generální ředitelství státní služby, ale to nikdy nebylo plně ustanoveno, protože se účinnost zbytku tohoto zákona pořád a pořád donekonečna odkládala. To je v zásadě příklad, který je trochu srovnatelný s tou naší situací, s existencí Nejvyššího stavebního úřadu, který se zatím neobsazuje. Takže mám za to, že jsem snad už uspokojil vaši zvědavost." Konec citace.

Pane ministře, neuspokojil jste mojí zvědavost, moje zvědavost je mnohem větší. A já se ptám: Kdo ten postup hibernace vymyslel, když ne vy osobně, pane ministře? To jste mi tady řekl, že vy jste to nebyl, takže mě zajímá, kdo tento postup hibernace vymyslel? Jakým způsobem je ošetřeno jisté přechodné období, po kdy budou ustanovení, která nabyla účinnosti hibernována? Jak je to ošetřeno, čím je to ošetřeno? A dále - to už jsem si zde říkali - že zákon prošel připomínkovým řízením, na to už mi odpovídal pan ministr pro místní rozvoj, který mi sdělil, že tedy přišly zásadní připomínky, sice jenom od Hospodářské komory - vy jste zmínil tedy, že máte jenom jednu třetinu vypořádanou, jak jsem pochopila, takže to znamená, že ještě... (Hovoří směrem k ministrovi Bartošovi.) Rozumím, rozumím, prostřednictvím pana předsedajícího. Rozumím, že to přišlo v pátek, ale vím, že jedna třetina, to nejsou tři třetiny, takže určitě to, co máte hotové, máte určitě hotové ministerské připomínky, ještě nemáte ta další připomínková místa, jako jsou kraje, jako je Svaz měst a obcí, jako je Hospodářská komora, jako je Svaz průmyslu a dopravy a tak dále a tak dále, protože tam budou asi ty nejzásadnější připomínky, zásadního charakteru, takže možná potom se asi budu dotazovat dál. A co se týče toho vysvětlení, ještě k panu ministrovi pro legislativu: to srovnání, které tam máte se služebním zákonem, tak je nutno dodat, že Generální ředitelství státní služby vzniklo. Že se nepostupovalo dál, to jste mi odpověděl, ale tady ten Nejvyšší stavební úřad ještě ani nevznikl. V služebním zákoně aspoň se něco udělalo a pak se ty další dikce nenaplňovaly, protože se neustále posouvaly účinnosti jednotlivých ustanovení.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní poslankyni. S přednostním právem se přihlásil pan ministr Šalomoun, který chce zřejmě komentovat šalamounský postup hibernace.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Šalomounský. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, zkusím na to zareagovat. Děkuji paní poslankyni Peštové, že přečetla ten můj výklad, co jsem tady uváděl předtím. Omlouvám se, jak jsem to neměl připraveno, že tam bylo hodně té slovní vaty typu "mám za to". Nicméně my právníci už tak někdy mluvíme, tak se omlouvám.

Několik otázek, co jsem si tady napsal. Kdo ten postup vymyslel: mám za to, že jste velmi dobře zpravena o tom, jak funguje Legislativní rada vlády i jaká je role jejího předsedy, a já vlastně nejsem tím předkladatelem. Samozřejmě že návrh zákona vzniká na gesčním ministerstvu, což je Ministerstvo pro místní rozvoj. Nejsem úplně zpraven o podrobnostech, ale zřejmě se to konzultovalo i s mým náměstkem, panem doktorem Kněžínkem, takže možná že i on byl strůjcem nějakého takového řešení.

Ještě jsem tady chtěl uvést, naposledy jsem použil termín, že to hibernuje. Samozřejmě je to určitý metaforický termín, také bych mohl použít jiné právní termíny jako sistace. Nebo spíš by to šlo ještě vysvětlit tím způsobem, že jde o jistou aplikační přednost, že tady máte takříkajíc starý stavební zákon, máte ten nový, nějaké ustanovení už vám tam nabylo účinnosti a teď se musíte nějakým způsobem vypořádat s tím, co tedy vlastně použijete. Existují právní výkladová pravidla, co s tím, jako lex specialis derogat legi generali, nebo tím, že prostě ten pozdější předpis deroguje ten primární, nicméně tady se šlo jinou legislativní technikou. Tady se vlastně přímo v zákoně řeklo, co se použije přednostně, a to je vlastně způsobeno tím, že tady bylo vydefinováno přechodné období. Vy jste se mě ptala, které to přechodné období to tedy vlastně je? Je to v § 334 a), to bych mohl ocitovat celé, že přechodným obdobím se rozumí pro účely odst. 2 a 3 období od 1. července 2023 do 30. června 2024 a pro účely odst. 4, což je ten Nejvyšší stavební úřad, tam se tím přechodným obdobím myslí období od 1. července 2022 do 30. června 2023. Takže mám za to, že jsem to nějak blíže dovysvětlil. Uznávám, že to může být netradiční přístup, nicméně mám za to, že legislativně možný.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji panu ministrovi. S faktickou se hlásí pan ministr Bartoš.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já tedy nevím, jestli budu šalomounský či šalamounský, jenom v rychlosti zareaguji. Poslankyně Peštová tady říkala, prostřednictvím pana předsedajícího, o své zvědavosti. Tak vám průběžně zjišťuji, kde ti lidé 9. 5. 2022, což bylo v pondělí, obdrželi v eKLEPu - to vám taky přijde - obdrželi, jak to postupně vypořádali, abychom to nějakým způsobem dali... dává se to do tabulky, dává se tam, jaká je závažnost připomínky a kdo je podavatel. Dnes jsou v tabulce některé rezorty, část krajů, VOP a dalších několik institucí. Je jich zhruba převedeno 290, očekává se, že kolem třetiny mohou být připomínky zásadní. Je to 11. 5. 2022 v půl jedné a pět minut, tedy nejčerstvější informace od lidí, kteří v tuto chvíli třídí připomínky tak, aby byly v logických celcích, neboť ty připomínky jsou strukturované tak, jako je ten zákon, takže vy vlastně buď jdete po institucích a vypořádáváte instituci, což je jeden přístup, který třeba mně osobně se jeví jako ne tak dobrý. Podle mě je lepší vzít si meritum věci a podívat se, jaké k té dané části se scházejí připomínky z jednotlivých rezortů, tudíž třeba i závažnost té připomínky může být velmi racionální. Netvrdím, že v legislativním textu nemůže být nějaká chyba, která byla přehlédnuta, a pak je to vidět i třeba tu frekvenci připomínek k jedné věci a na tu se pak soustředíte více. Tak to jenom k procesu vypořádání, a je to tedy od pondělí od noci, byl ten termín, takže máme zatím den a půl.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou je přihlášena poslankyně Peštová, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych, prostřednictvím pana předsedajícího, ráda poděkovala panu ministrovi pro místní rozvoj. Mám za sebou hodně takových zákonů, takže vím, co je to vypořádací tabulka, vím, jakým způsobem se vypořádací tabulky dělají. Samozřejmě, jak jste říkal, ano, buď můžete podle rezortů, nebo podle připomínkových míst, nebo to můžete dělat podle paragrafů, abyste věděl, jestli k danému paragrafu máte víc připomínkových míst. A pak se vám stane to, co se stávalo i mně, že se vám tam sejdou připomínky, které nejdou vůbec vypořádat, protože jeden chce něco a ten druhý chce úplně něco jiného. A pak záleží na tom, jakou prioritu vy tomu dáte, protože vypořádáním jedné připomínky se dostanete do rozporu s dalšími čtyřmi připomínkovými místy. Takže vám držím palce, jestliže máte jednu třetinu. Držím vám palce, aby se vám vůbec podařilo všechno vypořádat tak, abyste to měl s co nejmenším rozporem, to znamená tak, jak jsme to připravovali my, to znamená do Legislativní rady vlády nebo na Legislativní radu vlády jsme šli maximálně do deseti rozporů, protože ty už se absolutně nedaly vypořádat. A ten čas, který jste si dali, je opravdu šibeniční.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou pan ministr Bartoš. Máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já si myslím, že to nevíte, protože na Ministerstvu životního prostředí děláte ve Wordu a my v Excelu, takže to nedáváte do tabulky - ale i do Wordu se dá vložit tabulka. To je vtip.

Já bych chtěl jenom zareagovat. Vypořádání připomínek může být také: Všichni dali připomínky a všechny jsme zamítli, což je třeba... což bývá výsledkem některých velmi intenzívních kolokvií, která jsem bohužel zažil z těch, kdo připomínky podával. A vypořádání připomínky bylo zamítnutí. Samozřejmě, nelze v dané chvíli, pokud máte dvě protichůdné připomínky, vyhovět všem. O tom je ta politická debata, o tom bude politická debata s partnery. V regionu o tom bude debata, i u veřejného vypořádání, u kulatých stolů, kde se skutečně setkáme nad některými věcmi. Zase ale v nějaký moment musíte říct ten směr, který je preferovaný, za předkladatele je tento, a pak se prostě o těch věcech hlasuje.

Samozřejmě je tam velká řada připomínek, které se ukazují jako neznalost. Nejsem expert na všechnu legislativu, ale například v oblasti životního prostředí, je-li někde to regulováno evropskou legislativou, tak požadavek, že toto nemůžeme akceptovat, neboť tam není fikce souhlasu, je prostě připomínka, která je vznesena jako zásadní, ale nemůžu ji akceptovat ze své podstaty věci, protože ji vnímám, že ten, kdo ji tam dal, se třeba nepodíval, jak se konstruovaná celá část toho veřejného zájmu, například v jednotném environmentálním stanovisku.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou je přihlášena paní zpravodajka Dostálová.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se jenom ještě chtěla vrátit k panu ministrovi Šalomounovi. Já jsem to pochopila... Vy jste tím chtěl říct, že novější zákon překonává ten starší zákon. Ano, to jsou takzvané lex specialis, ale právě ten problém je v tom, že tento zákon nepřekonal speciální zákony, protože absolutně chybí změna změnových zákonů. Takže, pane ministře, já tomu opět zase asi nerozumím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S přednostním se hlásí pan ministr Šalomoun. Máte slovo.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Já to zkusím vysvětlit. Uváděl jsem tady to, že v právu existují různé výkladové klauzule na to, jak vyřešit konflikt dvou, eventuálně vícero právních předpisů, které regulují stejnou materii. Jedno z výkladových pravidel je to, že speciální úprava má přednost před tou obecnou nebo že pozdější má přednost před tou primární.

Nicméně tato výkladová pravidla se zde uplatňovat nebudou a tady je přímo ze zákona vyřešena v rámci přechodného období aplikační přednost stávajících předpisů po dobu přechodného období.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pokračujeme v rozpravě a další přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Zuzana Ožanová. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Pane předsedající, zbývající kolegyně, zbývající kolegové, páni ministři, já jsem se přihlásila do rozpravy a nemám připraven text. Jenom bych chtěla podotknout, že v rámci projednávání stavebního zákona jsme se dotkli jedné zajímavé otázky, a já bych požádala, zda by se kolegové ministři mohli touto otázkou i blíže v budoucnu zabývat, a to je propojení výkonu státní správy se samosprávami. Kdysi se v devadesátých letech spojil tento model a za mě je to dost nešťastné, protože pod radnicemi, které potom mohou ovlivňovat, například tím, kde umístí úředníky, výši jejich platu, jejich počtem, mohou ovlivňovat samosprávy, přenesený výkon působnosti, tedy státní správu. K tomuto došlo v mnoha oblastech. Tady právě projednáváme jednu z věcí, kde byla snaha určitým způsobem zviditelnit také to, že se nejedná o samosprávnou působnost. Vážené dámy, vážení pánové, stavební úřady, do toho samospráva nemá vůbec co mluvit, to je správní řád - maximálně jako účastník řízení. Ale bohužel rada obce stanovuje počet úředníků a tím může dosti významně ovlivnit tento výkon státní správy. Toto je například i v dopravních činnostech, kdy jsem zaznamenala - už je to dlouhodobě - kdy se snaží dostat třeba zkušební komisaře, aby nebyli pod obcemi, aby vznikla zvláštní instituce.

Já bych řekla, že bychom se měli zabývat otázkou, zda skutečně nerozdělit výkon státní správy od samosprávy. Mezi námi, bylo by to i pro samosprávu přehlednější a všechny agendy, které by měla na úřadě, by věděly, že mohou ovlivňovat. Takhle když někdo ne zcela znalý přijde - byť občanský zákoník říká, já budu trošku parafrázovat, pokud na to nemám, tak tu funkci nemám brát - že chtějí zasahovat do tohoto výkonu. Nevím, jestli jste se s tím potkali, já ano a jako bývalá starostka jsem důsledně dbala na to, že nebudu nikde zasahovat do výkonu státní správy, a pak jsem se strašně divila, jak některé úřady bojují o to, aby u nich ten stavební úřad byl. Panebože, proč? Vždyť do toho nemůžeme stejně vůbec zasahovat, jenom mu musíme furt platit, starat se o to, aby měli kde sedět, aby měli nakoupenou výpočetní techniku.

A ještě jedna zajímavost. Trošku přejdu, možná trošinku k politické otázce, dovolím si nasadit brýle, a jednu krásnou větu z důvodové zprávy k tomuto zákonu: "V důsledku této situace hrozí, že stavební zákon se stane předmětem častých změn podle vůle aktuální politické většiny, což je situace krajně nežádoucí." No, to má předkladatel pravdu, ale právě toto udělal. Takže rozumím tomu, že to už se vlastně predikuje, že při každé změně směru vlády, nové vlády, dojde k tomu, že se budou všechny předchozí zákony měnit, rušit nebo hibernovat. Promiňte mi, není to úplně dobré. Cituji z důvodové zprávy, pane ministře, vzhledem k vaší reakci můžu dát přečíst. Nelíbí se mi to.

Nicméně kvituji jednu věc tady u tohoto zákona. V souladu s programovým prohlášením vlády toto je předkládáno jako vládní, nikoli poslanecký návrh zákona, jak je tomu u jiných exponovaných tisků. Možná by bylo dobré se zamyslet i nad dodržováním tohoto programového prohlášení vlády, ale k tomu se blíže budu vyjadřovat až u návrhů poslaneckých zákonů, které předkládají koaliční poslanci. Děkuji za pozornost všem, kteří zůstali v sále.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a s faktickou se hlásí pan ministr Bartoš.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji, jenom rychle zareaguji. Ten smíšený model - a já to určitě vyřídím na vnitru - veřejné správy není ani rezortně Ministerstva pro místní rozvoj a ani to není otázka šolomounská, takže já vám nějaké věci týkající se strategického rozvoje a koordinace veřejné správy, jaká za tím byla filozofie a jaká za tím byla geneze, a je to koncepční otázka veřejné správy, tak já jistě mohu předvést. A já tedy, když si vzpomínám na minulé volební období, tak třeba vlastně ten zákon, kterým se teď zabýváme, je vlastně původní vládní, následně předložený poslancem vládní strany. Tak jen abychom si... (Poslankyně Ožanová reaguje mimo mikrofon.) Komplexní pozměňovací návrh pana Kolovratníka byl podle vzoru původní... Dobrá tedy, ale ten zákon, který v tuto chvíli řešíme, je zákon, který předložil pan poslanec Kolovratník coby poslanecký komplexní pozměňovací návrh. Tak.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou se hlásí paní poslankyně Ožanová.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, pane ministře, za upřesnění. Já to uvádím z toho důvodu, že bychom se měli zamyslet vůbec nad tím principem. Víte, pane ministře, zkuste si napřed prohlédnout (Reaguje na ministra Bartoše.) - děkuji, máte pravdu - všechny návrhy zákonů, které prosazujete třeba i na mimořádných schůzích, které jsou vládní a které jsou poslanecké. Bylo by to zajímavé, kdybyste se na to podíval.

A co se týče smíšeného modelu, já vím, že toto jste neovlivnili, ani my jsme to neovlivnili, jenom vás prosím, abyste jako člen vlády to třeba přednesl na vládě a zabýval se touto otázkou. A teď já budu hovořit za sebe, nikoli za hnutí ANO. Dlouhodobě prosazuji a považuji za zcela nevhodný tento smíšený model. Promiňte, já jsem byla úředník, byla jsem starosta - je to špatně. Je to špatně pochopitelné pro občany, že starosta nemůže zasahovat do toho nebo onoho, nebo se potom neoprávněně domnívají, že samospráva zasahuje do jejich záležitostí, což není pravda, a dochází k mnoha nedorozuměním. Jednoznačné "toto dělá stát, toto dělá samospráva" by napomohlo přehlednosti našeho právního systému, i pro občany by to bylo podstatně jednodušší.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou se hlásí pan ministr Bartoš.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Jelikož stejně víme, že do dvou hodin se tento zákon asi neprobere, to nevadí, tak já budu reagovat, protože tady se otevírají docela zajímavé otázky.

První: Když jsou zákony, na kterých je velká shoda, jako třeba bylo právo občana na digitální službu, digitální technické mapy a spousta dalších, tak tyto přetrvávají víceméně beze změny, nehledě na to, kdo v danou chvíli je u moci. Často se zákony velmi razantně mění, ačkoli původní vláda v předchozím volebním období měla velmi podobnou skladbu jako ta vláda, která přišla potom, což třeba v případě stavebního zákona došlo k novele A, která to fakticky zhoršila, aby v minulém období došlo k rekodifikaci, která to měla napravit. A když se tedy změní kompletně ten gard, opozice se stává vládní koalicí a obráceně, prostě zákonů, u kterých opozice dlouhodobě vystupovala, a my jsme byli proti EET - teda ono vznikalo už daleko dříve než... - ale byli jsme proti náběhu třetí, čtvrté vlny, řešili jsme ty věci, tak je logické, že je nová vláda bude chtít měnit v souladu s programovým prohlášením, protože pak by byla nekonzistentní vůči tomu, jak vystupovala ve Sněmovně. A jinak Sněmovna - co já bych dal za klouzavý mandát, ale Sněmovna je zákonodárná, takže libovolný poslanec může předložit nějaký návrh a Sněmovna se jím v danou chvíli může a nemusí zabývat. Samozřejmě, když máte nějakou kritickou dobu, tak vládní návrh je asi vždycky tou nejlepší cestou, ale dokážu si představit varianty, kdy něco jde rychle poslaneckým návrhem, protože tam je jiný režim jiných lhůt.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Zjevně chce reagovat paní poslankyně Ožanová s faktickou.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Já vám děkuji, že jste řekl, že vládní návrh je tou nejlepší cestou. Děkuji, až toto řeknete při zákonu o střetu zájmů. Jako zpravodajka to říkám.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou se opět hlásí pan ministr Bartoš. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: (Směje se.) Já jsem rád, že to takhle řešíme. Tak uděláme analýzu, které nejdůležitější legislativy kdy šly v předchozím volebním období poslaneckým návrhem a jak se dostávaly ty změny, zda to bylo z důvodu nějaké časové tísně, z důvodu nějaké krize. Samozřejmě podle mě je dobré si to všechno vyříkat, ale ani ten poslanecký návrh jako takový - a to si všimněte, když jsme navrhovali nějaké zákony jako opozice, také nemají na růžích ustláno a můžou se ve Sněmovně probírat řadu měsíců, aby nakonec třeba dopadly, no a aby někdy třeba nedopadly.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou se již nikdo nehlásí, takže bych poprosil dalšího z přihlášených do rozpravy a tím je pan poslanec František Petrtýl. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec František Petrtýl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych se jako člověk pracující celý život ve stavebnictví vyjádřil také ke stavebnímu zákonu, i jako bývalý radní Středočeského kraje pro dopravu. Dlouhé lhůty vyřizování stavebního řízení trápí skutečně všechny účastníky ve výstavbě, jak investory, tak dodavatele stavebních prací, a logicky tím jsou postiženi i další obyvatelé.

V poslední době se na mě obrátilo několik starostů, kde se dle vládního návrhu uvažuje o zrušení stavebních úřadů v jejich obcích. Skutečně oni se toho obávají a jsou i trošku z toho zděšeni. Proto jsem se přihlásil v rozpravě, abych se snažil nový zákon obhájit a zdůraznit hlavních pět zásadních změn, které přinese nový stavební zákon.

Za prvé - už to zde bylo několikrát prezentováno, nicméně to zopakuji - jednotná soustava stavebních úřadů a jejich oddělení od samospráv. Zákon zavádí jednotnou soustavu státních stavebních úřadů v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. Jedná se o systémovou změnu, která řeší zásadní problém systémové podjatosti, tedy rizika zasahování místních samospráv do rozhodování o povolování staveb. Vznik jednotné soustavy státních úřadů těmto případům může zabránit. Benefitem může být také jednotný a předvídatelný výklad stavebních předpisů. Podmínkou je nicméně zajištění přechodu dostatečného počtu kvalitních úředníků a organizační zajištění této soustavy.

Druhou zásadou je zjednodušení a zrychlení stavebního řízení, konec takzvaného stavebního ping-pongu. Jedním z hlavních důvodů pro přijetí nového stavebního zákona byla komplikovanost a roztříštěnost současné právní úpravy, jejímž důsledkem je neúměrná délka řízení o povolování staveb. Stavební zákon zavádí jedno společné řízení o povolení stavby namísto současného územního a stavebního řízení a řady dalších takzvaných zvláštních postupů. S tím souvisí i integrace některých dosud samostatných povolení a stanovisek do rozhodnutí o povolení stavby. Rozhodnutí stavebního úřadu bude vznikat ve spolupráci více oprávněných úředních osob. Samostatná zůstávají například stanoviska Agentury ochrany přírody pro záměry ve zvláště chráněných územích, rozhodnutí orgánů státní památkové péče v ochranném pásmu kulturní památky a památkové zóny, stanovisko hasičského záchranného sboru, vyjádření báňských úřadů, veterinární správy a tak dále a tak dále. Odvolací úřad kromě toho nebude oprávněn rozhodnutí vydané v prvním stupni rušit a vracet, ale vždy bude muset rozhodnout s konečnou platností. Jak jsem říkal, tím se zabrání opakovanému projednávání věcí, takzvanému úřednímu ping-pongu.

Za třetí, změny v územním plánování a změny v požadavcích na výstavbu. Územněplánovací dokumentace na všech úrovních, tedy územní rozvojový plán pro území celého státu, zásady územního rozvoje kraje, územní plány obcí a regulační plány, budou pořizovány v jednotně upraveném procesu. Zavádí se také lhůty pro její pořízení, byť nezávazné. Podrobněji je upravena možnost pořizování změn územněplánovací dokumentace a regulačních plánů z podnětu oprávněných osob a úřadů. Územněplánovací dokumentace se bude povinně vyhotovovat v elektronické verzi ve strojově čitelném formátu a jejich vybrané části v takzvaném jednotném standardu, tedy stejným formálním způsobem ve všech případech. Města Praha, Brno a Ostrava budou mít možnost vydat vlastní stavební předpisy, které stanoví podrobné požadavky na výstavbu odchylně od celostátních prováděcích předpisů ke stavebnímu zákonu. Pod zákonem a prováděcími předpisy stanovených požadavků na výstavbu bude také možné se odchýlit v některých chráněných územích u veřejně prospěšných prací a v některých dalších případech, pokud takovéto řešení lépe ochrání veřejný zájem.

Za čtvrté, plánovací smlouvy ošetří vztahy obcí a investorů. Zákon obsahuje podrobnou úpravu plánovacích smluv, která poskytuje obcím i investorům větší právní jistotu ohledně toho, co může být obsahem jejich vzájemných závazků v oblasti budoucího využití území, zejména při budování veřejné infrastruktury. Obec může v územním plánu stanovit uzavření takové smlouvy jako podmínku realizace určitého stavebního záměru. Ve smlouvě uzavřené na základě dobrovolné dohody stran se obec může zavázat mimo jiné i poskytnout kroky ke změně územního plánu, nebo jej naopak po určitou dobu neměnit. Tento závazek působí jen vůči straně či stranám smlouvy. Není právní překážkou pro výkon pravomocí orgánů obce. Závazky investorů se mohou týkat například účasti na výstavbě veřejné infrastruktury nebo jiných staveb vyvolaných jejich záměrem, případně převzetí nákladů na tuto výstavbu nebo poskytnutí peněžního nebo věcného plnění za zhodnocení pozemku vydáním územněplánovací dokumentace.

Poslední standard, poslední tato výhoda, kterou bych chtěl zmínit, je přísnější odstraňování a dodatečné povolování staveb. Zákon zpřísňuje podmínky pro dodatečně povolení takzvaných černých staveb postavených bez povolení nebo v rozporu s jeho podmínkami. Takovou stavbu bude možné kromě splnění všech dalších zákonných podmínek dodatečně povolit jen za podmínky, že stavebník jednal v dobré víře, tedy že zákon neporušil vědomě. Zákon také výslovně stanoví, že pokud nebude žádost o dodatečné povolení stavby vydána ve stanovené lhůtě, nelze stavbu dodatečně povolit. Mírnější podmínky budou platit v případě, když stavba byla podle zákona pravomocně povolena, ale povolení bylo následně zrušeno. Za těchto okolností stavební úřad stavbu povolí novým rozhodnutím, pokud se v opakovaném řízení prokáže splnění všech zákonných podmínek. I pokud některá z těchto podmínek nebude splněna, stavba se v opakovaném řízení povolí, pokud stavebník jednal v dobré víře a pokud by nařízením na odstranění stavby vznikla třetím osobám nebo veřejnému zájmu větší újma, než jaká vznikne nenařízením odstranění stavby. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. S faktickou se nikdo nehlásí, takže další přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Pošarová. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, snad všechny české politické strany ve svých programech deklarují potřebu změnit současný stav veřejného stavebního práva a zjednodušit a zrychlit povolovací procesy. I současná vláda v programovém prohlášení ze dne 7. ledna 2022 na několika místech proklamuje, že nejdůležitější je v současné době zásadní zrychlení stavebního řízení. Zároveň uvádí, že se pokusí změnit stavební zákon tak, aby byly stavební úřady zachovány na místní úrovni.

Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. a s ním související změnový zákon č. 284/2021 Sb. byl schválen po čtyřech letech intenzivních příprav a legislativních prací realizovaných širokým expertním týmem čítajícím desítky odborníků vně i zevnitř státní správy. Od 29. července 2021 jsou součástí platného právního řádu České republiky. Některá ustanovení nového stavebního zákona nabyla účinnosti již dnem 30. července 2021, další pak dnem 1. 1. 2022 a jako celek má nabýt účinnosti 1. 7. 2023.

Schválený stavební zákon ve většině ustanovení naplnil očekávání, které na nezbytně nutnou reformu stavebního práva v České republice kladla odborná i zájmová veřejnost, a to v České republice doporučení Evropské komise a i OECD, dále samozřejmě naplnění přání a proseb občanů, a dokonce i nevládních organizací, to je zejména reálné a zásadní odformalizování, sjednocení, zrychlení a zjednodušení povolovacího procesu se zachováním ochrany všech veřejných zájmů i práv účastníků a se zvýšením důrazu na věcnou podstatu a vážení kolizních zájmů v území v rámci integrovaného řízení, vedeného před jediným a jednotným stavebním úřadem, takzvaný koncept "jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko".

Nový stavební zákon přináší zejména tyto pozitivní změny: první změna, která byla, je zřízení nové jednotné soustavy státní stavební správy po vzoru katastrálních úřadů a zrušení obecních a speciálních stavebních úřadů v obecních a krajských úřadech, vyřešení problému nejednotnosti výkonu státní správy a jeho politického ovlivňování volenými představiteli samosprávy. Právě z těchto důvodů soudy velmi často judikují systémovou podjatost.

Druhým bodem je právě, proč vlastně došlo k jednotné struktuře státní stavební správy. Byla to právě nejednotnost v povolování v rámci českých krajů. Jeden a ten samý projekt byl jinak povolován v jednom kraji a jinak v kraji druhém. Je to dáno správním řádem, protože hierarchie v rámci přenesené působnosti je, že ministerstvo vydává metodiky vůči krajům a kraje pak následně vůči obcím. Vzájemně samozřejmě tato hierarchie příliš nefunguje. Metodiky nejsou závazné a podle toho povolování v České republice ve finále vypadá.

Dalším důležitým momentem, který v podstatě přináší nový stavební zákon, je hmotné právo jako takové a procesní reforma. Procesní reforma je velmi důležitá, protože v podstatě zrušuje všech stávajících deset typů povolovacích procesů. Jenom pro připomenutí, abychom věděli, jaké typy procesů v České republice a v současnosti máme a co se tady dnes snažíme odložit o další rok. Těch deset procesů je: územní řízení, územní řízení s EIA, společné územní a stavební řízení, společné územní a stavební řízení s EIA, zjednodušené územní řízení, územní souhlas, společný územní souhlas, souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru, ohlášení, stavební povolení a veřejnoprávní smlouva nahrazující stavební povolení. Toto všechno se ruší novým stavebním zákonem a bude v podstatě jenom jedno řízení. Jak už jsem řekla, snaha byla před jedním úřadem tak, aby ve finále každý stavebník dostal pouze jedno razítko. Co se týká jednoho povolení, v podstatě dochází k nahrazení současného množství povolovacích procesů jedním řízením, kterým bude záměr povolen. Samozřejmě bude možnost využít zrychleného řízení. To znamená, stavební úřad vydá povolení jako první úkon v řízení.

Další velmi důležitou součástí procesní reformy jsou nepřekročitelné lhůty, to, na co si všichni stěžují, a s tím jsme se potkali i v rámci stavebního řízení. Je to o tom, že si občané stavebníci stěžují na to, jak je možné, že stát vůči nim nedodržuje lhůty. Když jako občané nedodržíme lhůty například v daních, jsme okamžitě sankcionováni. Když stát ve stavebním řízení nedodrží lhůty, tak se vlastně neděje vůbec nic. Samozřejmě, obrovský problém měli například mladí lidé, kteří sháněli hypotéku, chtěli stavět rodinný domek, hypotéka jim byla přiznána, a stavební povolení nikde a museli samozřejmě odkládat splatnost hypotéky o další roky. Pro nás bylo zcela zásadní se vypořádat právě s těmito nepřekročitelnými lhůtami, to znamená, jak pro stavební úřady, tak pro dotčené orgány i pro řízení a odvolání. Vydání stavebního povolení tedy je do 30 dnů pro jednoduché stavby, do 60 dnů pro ostatní stavby a do 120 dnů pro stavby, které mají EIA. Zároveň stavební úřady mohou prodloužit lhůtu o 30 nebo 60 dnů dle uvážení tak, aby skutečně mohly vést proces s konkrétním stavebníkem. Stejné lhůty platí pak i pro odvolání.

Další důležitou součástí procesní reformy jsou dotčené orgány. My jsme přistoupili k tomu, že jsme skutečně rozsáhle integrovali dotčené orgány do soustavy státních stavebních úřadů. Jde o to, že dnes stavebník může mít až dvanáct projektových dokumentací. Každou dokumentaci vezme na jiný úřad a každý ten úřad mu řekne něco jiného. Hasiči mu řeknou, kvůli požární bezpečnosti potřebujete toto, památkáři zase něco jiného, a tak bychom mohli pokračovat. Tyto úřady spolu prostě nekomunikují. Proto je zcela zásadní jejich integrace do stavebního úřadu, aby posoudily nad jednou projektovou dokumentací a řekly stavebníkovi, co je případně potřeba upravit, aby záměr mohl být úspěšný. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásila paní poslankyně Peštová. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Chtěla bych tady navázat na svoji předřečnici ohledně systémové podjatosti a chtěla bych se zeptat pana ministra Šalomouna, jestli už se s tím setkal, nebo nesetkal? Ale já za svého působení na ministerstvu jsem se setkávala se systémovou podjatostí. Tím, že samozřejmě jedeme podle správního řádu, tak jsem prošla a snažila se zdokonalovat víc a víc, takže jsem chodila na školení, kde jsme probírali jednotlivé judikáty a problémy, které v současné době nastávají z hlediska aplikace správního řádu. A právě když jsem byla na tom posledním, ještě než jsem šla do Poslanecké sněmovny, tak jsme tam rozebírali a narazili jsme právě i na otázku stavebního zákona, kdy nám bylo řečeno, že ve své podstatě každá ORP by, pokud si žádá o stavební povolení na úřadě, který je ve smíšeném modelu, to znamená, na svém úřadě ve svém baráku, tak by neměla takto činit a měla by si o stavební povolení žádat, aby to nebyla systémová podjatost, v ORP, která s ním sousedí, právě aby eliminovala systémovou podjatost. Jestli jste se nad tím nějak zamýšleli? Protože tím, že ten model zůstane dál smíšený, bude docházet k tomuto, to znamená, že bude napadána systémová podjatost, a obce se dostávají do problému, že si nebudou moci... nebo bude jim ztíženo získávání stavebních povolení.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S přednostním právem se hlásí pan ministr Šalomoun.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Vážená paní poslankyně, systémovou podjatost v zásadě nikdy úplně nevyřešíte, ona tam bude vždycky. Teď vy máte na úrovni obcí, a pokud by stavební zákon byl přijat nebo by nabyl účinnosti, tak systémovou podjatost nevymýtíte, vy ji akorát vlastně posunete o úroveň výš, protože ona bude existovat na úrovni státu. Pokud bude stát něco stavět, tak to taky budou dělat jeho úředníci, takže systémová podjatost se akorát objeví někde jinde. Takže systémová podjatost tady vždycky bude, ať už systém bude ve smíšeném modelu, nebo bude systém vyloženě separátní, vždycky k tomu bude docházet, a záleží jenom, na jaké úrovni.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dále se hlásil s faktickou poznámkou pan ministr Bartoš.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Teď jsme zrovna řešili, že tohleto se řešilo na Nejvyšším správním soudu s nějakým výsledkem, ale vždycky si sehrajeme systémovou podjatost. Stavební úřady za rok rozhodnou 117 000 věcí - územní rozhodnutí, územní souhlasy, stavební povolení, veřejnoprávní smlouvy a tak dále, a námitka systémové podjatosti byla identifikována v 0,002136 - to jsou ta místa za desetinou čárkou - v procentech z celkového počtu těchto výkonů. Vyplývá to z dat Ministerstva vnitra o počtu podaných námitek systémové podjatosti za (rok) 2018. U prvoinstančních stavebních úřadů bylo podáno 166 námitek, u druhoinstančních je to 25 námitek.

Jenom já jsem za tu krátkou dobu, co jsem byl i čtyři roky tady ve Sněmovně, tak jsem se setkal s případy, kdy konstrukce systémové podjatosti nebo vůbec podjatosti byla postavena na tom, že třeba někdo měl ve svém volebním programu, že chce, aby něco v té obci stálo, a ono se to tam fakt pak realizovalo.

Nebo když řekne politik: tady by bylo fajn mít rodinné domy, a ony tam pak vznikají. Samozřejmě kreativita napadnutí na podjatost může být různá, různé úrovně, různě oprávněná, ale pokud bych vyšel ze statistik, tak mi tam vychází, že skutečně to jsou dvě nuly za desetinnou čárkou a pak nějaká drobná procenta z celkového počtu úkonů.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou je přihlášena paní zpravodajka Dostálová.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji. Samozřejmě, systémová podjatost je taky jedno z témat, které bychom tady mohli řešit velmi dlouho. Ale já bych chtěla navázat na poslední slova, co říkal pan ministr Bartoš, vaším prostřednictvím, protože to je přesně ono. Vy jste vlastně řekl tu velkou absurditu, která je, že stavební právo je součástí smíšeného modelu. Přece politik zvolený v obci je od toho, aby říkal, že tam chce novou základní školu, že tam chce průmyslovou zónu a tak dále. A pak je absurdní, že kdokoliv to napadne, uspěje se systémovou podjatostí, protože samozřejmě on si ty projekty může ovlivnit.

Jenom ještě k tomu, co říkal pan ministr. My jsme přesně tohle, pane ministře Šalomoune, řešili s Nejvyšším správním soudem. Dokonce jsme to v těch původních návrzích měli, aby to všechno spadalo pod Ministerstvo pro místní rozvoj, a oni nás upozornili na to, že bychom tu systémovou podjatost posunuli o level výš, proto nám doporučili, aby to byl ústřední orgán státní správy, aby nebyl podřízen žádnému z ministerstev jako takových. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a s faktickou je dále přihlášena paní poslankyně Peštová, poté pan ministr Bartoš. Máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Systémová podjatost nám teď kvete, začíná to správné období. Já nevím, asi potřebovala nějakou dobu, ale v každém případě, než jsem přišla sem do Poslanecké sněmovny, se začínala víc a víc rozvíjet. A jakmile je něco napadané systémovou podjatostí, samozřejmě to neřeší daný úřad, to řeší vyšší úřad, který musí zohlednit, jestli tam dochází k té systémové podjatosti, nebo nedochází, a pak to pokračuje dál. A to je přesně to, co tady řekla přede mnou předřečnice Králka Dostálová (Reakce poslankyně Dostálové od stolku zpravodajů.), Klárka, já se omlouvám. Prostě obec se snaží něco udělat a potom se do té systémové podjatosti může dostat čímkoliv.

Aspoň třeba já, když si vezmu z osobní praxe, kterou jsem měla, my jsme třeba řešili systémové podjatosti krajů, ale úplně nesmyslné systémové podjatosti. Třeba na těch krajích byli žadatelé, kteří si o něco žádali, a byli napadáni z toho, že s tím krajem uzavřeli memorandum o tom, že se budou chovat ekologicky a že třeba vysadí deset tisíc stromů. A za to už byli napadaní, že kraj je systémově podjatý, protože nemůže v této věci rozhodovat, protože podepsal memorandum se žadatelem, a přitom ten žadatel se snažil pouze ozelenit daný kraj. Takže to jsou ty systémové podjatosti, které tam budou. A to, když si vezmu, že kraj má taky vlastně smíšený model, rozjel se nám tady takový nešvar, a ono se to postupně dostává nejenom z těch krajů, ale dostává se nám to na obce. Obec si bude chtít udělat novou silnici nebo nový chodník a bude napadána za systémovou podjatost tím, že třeba daný subjekt, který vysoutěžil a bude provádět tu rekonstrukci nebo výstavbu něčeho nového, anebo daroval tomu městu něco, třeba nějaké základní škole (Předsedající: Paní poslankyně, čas.), kde oni jsou zřizovatelé, je vlastně napadán za to, že je podjatý.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou je přihlášen pan ministr Bartoš.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: A proto děkuji za tento krásný mostík. Opět jsem to už pořešil s paní předsedkyní výboru. A proto se musíme soustředit na tu část územněplánovací dokumentace a na regulační plány, kdy se budoucnost toho území zafixuje. My na tom pracujeme na ministerstvu. Celá ta skupina, která nějak - asi že byly volby a pak se chvilku čekalo, než bude vláda - nebyla akční, už zase akční je, už jsme měli první setkání s odpůrci té zásadní změny i s příznivci. A pokud bude existovat dobrá územněplánovací dokumentace, budou existovat - vzor Olomouc - stovky regulačních plánů s patřičným detailem - výška, užití, šířka - významně odpadnou tyhlety spory, protože fakticky, když pak jdete do toho území zadávat stavební řízení, je víceméně jasné, co tam bude, jak to má vypadat, a veškeré debaty na politické úrovni, i dotčených orgánů, jsou v procesu schvalování územněplánovací dokumentace, což je třeba i regulační plán, což samozřejmě není, i když se na to tak občas nahlíží, územní studie, která tam je. Já když si řeknu: Podívejte se, jak by to vypadalo, když tady bude park - tak studie s parkem, podívejte se, jak by to vypadalo, když tady budou domečky - tak tam je studie s domečky, často se na ni nahlíží jako na nějaký právní akt, který je závazný. Ona občas vyvolá diskusi už samotná tato studie, která samozřejmě není součástí územněplánovací dokumentace, a jako taková je prostě podkladový materiál pro nějaké politické rozhodnutí, třeba na budoucí změnu územního plánu či vytvoření regulačního plánu v procesu, kde to má být. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou se již nikdo nehlásí, takže prosím dalšího, kdo je přihlášen do rozpravy, a to je pan poslanec Kolovratník. Jenom připomínám, že ve 13.30 budu muset diskusi přerušit, bod přerušit, protože máme pevně zařazené volební body. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuju za slovo. Snad to do těch 13.30 stihnu.

Já jsem tu debatu vnímal, pečlivě jsem ji poslouchal. Jsem rád, že v řadě momentů, a to oceňuji, oceňoval jsem to i ve druhém a prvním čtení, na nás pan ministr reaguje hned v rozpravě. Za to děkuju.

Ale víte, je to takové déjà vu. Vracím se v myšlenkách znovu k loňskému roku, když jsme tady projednávali dnes platný návrh novely stavebního zákona. Když jsem tady slyšel vášnivé debaty o systémové podjatosti a nepodjatosti, znovu si musím vzpomenout na ty začátky, a vlastně ani ne na loňský rok, ale opravdu někdy minus čtyři, pět let na roky 2016, 2017, a teď to vlastně řekla kolegyně Peštová, když celá ta filozofie vznikala a hledalo se, jakým způsobem se systémové podjatosti vyhnout. Tehdy u toho byla vážená jména jako ekonom profesor Michal Mejstřík, byl u toho pan docent Stanislav Kadečka. Myslím si, že je hrozně velká škoda, že tito pánové už teď sledují naše půtky seshora, že už bohužel nejsou mezi námi, protože by nám možná pomohli. Pomohli by nám odborně, a nechci to zlehčovat, myslím to s pokorou a v dobrém, možná v loňských debatách a pomohli by nám sblížit naše stanoviska i teď v současném projednávání.

Ale znovu, a teď to možná bude příliš velké zjednodušení, příliš laické směrem k panu ministrovi, reakce na něj, přece obyčejným lidem, žadatelům, stavebníkům, je fakt úplně jedno, jak organizačně je ten či onen úředník, který rozhoduje, zařazen. Vždycky jsme dávali a dáváme to velmi jednoduché přirovnání ke katastrálním úřadům, k Finanční správě. Ta funguje v celé republice, má svá pracoviště. Možná s tou Finanční správou - ne možná, stoprocentně - se přece lidé setkávají mnohem častěji než se stavebním úřadem. Běžný člověk asi staví jednou, maximálně dvakrát, jak se říká, ne za deset let, ale za život, řada z nás je s finančákem v kontaktu i několikrát do roka. Asi nikdo tady nezpochybní argument, že Finanční správa funguje dobře. Je vstřícná, dá se s ní komunikovat, je už také digitalizovaná a tak dál a tak dál. Ale o tom mluvit nechci. Je to zkrátka jen ohlédnutí a jistá reakce na tady tu debatu.

Co mě ale zaujalo, byť možná předbíhám do další debaty, a proto to řeknu velmi stručně, jsou opravdu animozity a nálady nebo odpor krajů i obcí proti nově představené novele stavebního zákona, nebo té věcné, kdy mi pan ministr mohl oponovat, že zatím o ní nemluvíme, mluvíme o té odkládací, ale ono je to přece provázané. A je to provázané proto, že my říkáme: Prosím, neodkládejte ten zákon, nechte ho běžet a pojďme to platné znění v nějaké společné shodě, dohodě znovelizovat. A když nad tím bude shoda, když na tom začneme pracovat, nejen třeba nad stavebním zákonem, ale třeba nad tím liniovým 416 z roku 2009, který se nám tady v minulé Sněmovně povedl, tak za půl roku intenzivní práce jsme schopni to dát dohromady. A myslím, že už to od Kláry Dostálové zaznělo. Jako autor toho komplexního návrhu to potvrdím.

Pokud vy chcete jít cestou integrace na úrovni ORP, tak to je věc, které rozumíme. To je věc, nad kterou si s vámi rádi ke stolu sedneme, můžeme to dotáhnout a můžeme to dopracovat. A pak přece je zbytečná práce pana ministra, jeho úředníků, zbytečné trávení našeho času tady, ať tedy nad odkládací novelou, anebo nad tou věcnou, která už teď budí ohromné kontroverze. A rychle to ocituji, rychle se na to podívám. My bychom z toho možná mohli mít radost, že, i politicky, uvnitř koalice Piráti a STAN, Starostové a nezávislí, co budí takové rozpory, ale nemáme tu radost. Budeme přece moc rádi, když spíš tu shodu najdeme. Můžeme ale říci, že to je vaše věc politická, u vás, že nám to je jedno.

Ale podívejte se, co tady čtu, myslím, že to je ze včerejších médií: Nová verze stavebního zákona, kterou se svým týmem připravil pan ministr Ivan Bartoš, prošla mezirezortním připomínkovým řízením, v jehož rámci se do pondělí půlnoci mohla vyjádřit ministerstva, a tak dále, a tak dále. Setkala se ze strany krajů i obcí s tvrdou kritikou. K jeho podobě nakonec podaly stovky zásadních připomínek, další přidala ministerstva a svazy a o tom samozřejmě teď ministerstvo bude jednat. No a vidíte, slyšeli jsme tady hezká, věřím, že dobře míněná slova o tom, že je potřeba najít shodu, myslím, že pan ministr Martin Kupka ta slova říkal, shodu co největší, celospolečenskou, celopolitickou, ale pak si kolegové, prosím, sami přečtěte a podívejte se, jak už, ani to ještě do Sněmovny nepřišlo, a jak už ohromnou kontroverzi máte nad tím návrhem, kterému teď v pondělí skončil mezirezort. Připomínky, komentáře uplatnilo všech čtrnáct krajů. Kritizují úpravu územního plánování, kritizují standardizace územněplánovací dokumentace, což je mimochodem obsahem mého pozměňovacího návrhu, o kterém chci ještě na závěr, jestli to stihnu, nebo pak, až budeme příště pokračovat, vám ho zkusit vysvětlit a požádat o podporu. Suše v úvodním slově dneska bylo konstatováno předkladatelem a zpravodajkou, že výbor dal k tomuto návrhu negativní stanovisko - ale omlouvám se, to bylo politické hlasování na počet lidí, en bloc nechceme, nesouhlasíme. Přitom je tady takhle ohromná připomínka, zdůvodněný pozměňovací návrh, proč potřebují, zvlášť ta velká města, výjimky, například výjimky u standardizace, proč by se od nich měla mít šanci odchýlit. Přesto je to v uvozovkách smeteno se stolu.

A nezlobte se na mě, já to nemyslím útočně, ale přece tohle není žádná shoda, vždyť opět jdete hlavou proti zdi a tu shodu zkrátka nedosáhnete. A vracím se tím oslím můstkem: shoda přece je nad tím, že máme tady platný zákon. Už jsme několikrát opakovali, já jsem to tady říkal v prvním čtení, věci, které se v uvozovkách nedotáhly před rokem, byly to například čtyři městské artikuly, bylo to územní plánování obcí a krajů v samostatné působnosti, bylo to lepší postavení stavebníka v procesu případném následném odvolacím, bylo to lepší procesní postavení v obcích u investičních záměrů, které se dějí na jejich území. A znovu opakuji, a tu ruku jako autor komplexního pozměňovacího návrhu podávám, může to být právě debata k navrácení se k integraci na úrovni obcí s rozšířenou působností a na tom se dohodneme. Ale pak přece není potřeba trávit čas náš, trávit čas krajů a velkých měst nad způsobem nebo nad formou, kterou jste zvolili.

Díval jsem se do materiálu, neměl jsem čas si ho pročíst úplně do detailu, připomínek hlavního města Prahy, tuším, že jich tam bylo něco přes sedmdesát, kolem sedmdesáti dvou, a z toho zhruba, přátelé, padesát pět zásadních, vážných, jenom Praha má takhle vážné připomínky. A nezlobte se na mě, a to jde, pane ministře, i za vámi a za vaším týmem, když vidím tu komunikaci, ať v médiích, nebo v těch připomínkách, nebo i ve vypořádání k mému pozměňovacímu návrhu, kde ministerstvo, ministerští úředníci říkají: My si myslíme, že pro Prahu a pro statutární města je lepší mít jednotné standardy v územních plánech, protože to pro ně bude levnější. Ale ta města říkají: My to nechceme, pro nás to bude dražší, nám to způsobí větší náklady! Ale ve zdůvodnění, proč odmítnout můj pozměňovací návrh, je názor ministerských úředníků: My si myslíme, že pro ta města to bude lepší. Tak podívejte se, v jakém jsme ohromném rozporu

A teď se hodně obracím na kolegy ze STANu, na starosty. Když jsme se tady hádali, když jsme bojovali o stavební zákon loni, váš velmi silný argument nebo protiargument proti naší cestě byla subsidiarita, to, že ten výkon, rozhodování má být co nejblíže lidem. Nedělejte tu centrální správu, má to být co nejblíže u lidí. O. K., byl to relevantní argument a přiznám se vám, sám jsem o něm hodně přemýšlel. I já jsem zastupitelem neuvolněným v Pardubicích na městě, jsem krajským zastupitelem, takže velmi vážně jsem o tom přemýšlel, jestli nemáte pravdu, jestli nejdeme špatnou cestou. Ale pak, o rok později, tady v argumentaci proti pozměňovacímu návrhu čteme názor, že ministerští úředníci si myslí, že je pro obce něco lepší nebo levnější, když ty obce samy to vidí jinak. Zamyslete se nad tím, prosím, v tomhle si přece protiřečí.

Já už z těch médií, bohužel to nestihneme, číst dál nebudu, jenom budu avizovat, až v rozpravě budeme pokračovat dále, že tam mám připravený pozměňovací návrh, a byť byl výborem odmítnut, tak vám ho tady zkusím vyargumentovat, ještě se k němu vrátím. Opravdu, snaží se napravit ty největší chyby, za prvé nekompatibilitu mezi odložením, které asi si nakonec prohlasujete, a vazbou do změnových zákonů, a za druhé snaží se pomoct městům a obcím třeba právě v těch územních plánech. Vím asi, jak pan ministr bude odpovídat - bude říkat, že to chce vyřešit až v té věcné novele, myslím, že to jsem někde zaznamenal. Ale možná je to zbytečné, možná, máme to připravené, máme to vymyšlené, tak by se to mohlo třeba povést už teď.

Takže tolik ode mě, ještě jsou přihlášeni další mluvčí, takže zatím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. S faktickou se hlásí pan ministr Bartoš.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já to uzavřu humorně. Pane Kolovratníku, prostřednictvím pana předsedajícího, jestli vy jste autorem toho komplexního pozměňovacího návrhu, tak já jsem Mickey Mouse. Ten návrh je recyklace toho návrhu, který tam byl původně, který psali právníci Ministerstva vnitra. Druhá věc, když se vypořádáváme s těmi připomínkami, tak to není "nějací úředníci ministerstva si myslí", ale ministerstvo do toho vstupuje jako celek.

Když jste hovořil o počtu připomínek, četl jste poměrně tendenční nadpis. Tak když vy říkáte, jsou tam stovky připomínek, a já jsem řekl, že je jich tam asi 800, z toho že asi třetina je závažných, tak původní návrh vlády nebo Ministerstva pro místní rozvoj ještě za paní Dostálové jich měl přes 8 000 a způsobil zděšení, protože tam přistál úplně odnikud, napsaný na zakázku ministerstva. Tak já bych jenom prosil: my předkládáme jako ministerstvo zákon, váš pozměňovací návrh, který tam hovořil: A všem statutárům dáme vlastní stavební předpisy, tak ten rozhodně není žádoucí ani u všech statutárů. Tady poslanec za hnutí ANO vystupuje s tím, jak je důležitá standardizace, strašně, aby to všude bylo stejné, pak vystupujete s tím, že vlastně to nemá být všude stejné, že mají být vlastní stavební předpisy. A prosím vás, jenom to, že se vede debata nad úrovní integrace a že i oerpéčka, byl to původní návrh, to my jsme si v koalici vyřešili. Takže já bych na tom neilustroval nějaký rozkol, prostě přišli jsme s nějakým návrhem a i teď, v rámci vypořádání připomínkového řízení, a to jsem řekl na začátku, pokud jsou nějaké relevantní argumenty, pokud je v tom zákoně něco řešeno třeba ne tak úplně dobře nebo když se tam něco ještě přidělá, tak to bude fungovat lépe. To je přece proces vypořádání. Proces vypořádání není automaticky zamítnut, proces vypořádání není automaticky přijat a proces je takový, že se hledá konsenzus, který v předchozím volebním období nalezen nebyl, pak rámcově byl u hybridního návrhu vlády a pak byl smeten poslaneckým návrhem, který jste předkládal vy, jehož si troufnu říct, jste autorem nebyl. Já jsem také fyzicky nepsal každý paragraf toho komplexního pozměňovacího návrhu, aspoň jsme přiznali, kdo ho s námi tvořil. A ten věcný, který budeme probírat, připravilo Ministerstvo vnitra jako celek.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: (Vrací se k mikrofonu:) Ministerstvo pro místní rozvoj! Pardon.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za dodržení času a dále se s faktickou poznámkou hlásila paní zpravodajka Dostálová. A jenom podotýkám, za minutu musíme přerušit bod.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Ano, já se budu snažit být velmi rychlá, já jsem ráda, že se opravil. Já bych jenom chtěla pana ministra opravit v tom, že skutečně je potřeba se podívat na tu hierarchii, jak vznikal nový stavební zákon. My jsme skutečně šli podle legislativních pravidel vlády, to znamená, vznikl věcný záměr zákona, který prošel Legislativní radou vlády, následně věcný záměr zákona schválila vláda, pak se připravovalo paragrafové znění, opět samozřejmě Legislativní rada vlády, schvalování vládou, a ten pozměňovací návrh, který se pak tady odehrál na půdě Poslanecké sněmovny, vycházel z toho věcného záměru. Takže prosím, nějaké invektivy tady nejsou namístě, protože si to každý může dohledat, jak to bylo.

A co se týká těch připomínek, no, pane ministře, my jsme šli úplně novým stavebním zákonem. Vy děláte dílčí novelu a samozřejmě, těch připomínek je celá řada, a opět se tady vracím k tomu, že celospolečenská shoda nad stavebním zákonem (Předsedající: Paní zpravodajko...) je v podstatě nemožná. Omlouvám se, už končím, vím, že je čas.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Musím vás přerušit a tak, jak jsem anoncoval, musím přerušit tento bod, a to vzhledem k tomu, že od 13.30 máme pevně zařazené volební body. Děkuji. (Probíhá výměna předsedajících.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Hezké odpoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jak již bylo řečeno, nyní máme na programu pevně zařazené body.

 

Prvním z nich je volební bod číslo

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.