Středa 11. května 2022, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Olga Richterová)
6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 276/2003 Sb., o Antarktidě
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 67/ - prvé čtení
Konstatuji, že projednávání tohoto bodu jsme přerušili dne 5. dubna 2022 na 16. schůzi Poslanecké sněmovny v obecné rozpravě. U stolku zpravodajů se již usadil pan ministr zemědělství jako zástupce paní ministryně životního prostředí a také pan zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Ondřej Babka, děkuji.
A my budeme pokračovat v obecné rozpravě, do které je přihlášen pan poslanec Richard Brabec. Prosím, pane poslanče, můžete se ujmout slova.
Poslanec Richard Brabec: Rád se ujmu. Děkuju. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, jenom pro zajímavost, protože jsem těm otázkám ještě v roli ministra životního prostředí čelil také, tak kdyby vás zajímalo, jaký má vlastně vztah Česká republika k Antarktidě, protože tohleto je novela zákona o Antarktidě, tak jen připomenu, že letos slaví 15. výročí Mendelova polární stanice, kterou od února 2007 na ostrově Jamese Rosse nedaleko Antarktického poloostrova provozuje brněnská Masarykova univerzita (Potlesk poslankyně Schillerové.) - děkujeme jménem Masarykovy univerzity - a Česko se otevřením stanice stalo 26. zemí s vlastní vědeckou základnou na kontinentu. Díky ní navíc patří mezi státy s hlasovacím právem v Antarktickém smluvním systému. Antarktida je podle tohoto systému smluv považována za nadnárodní území, které je určené pouze pro vědecké účely, a podepsalo to 48 zemí. Vztahy mezi jednotlivými státy v oblasti Antarktidy a také mezinárodní postavení, právní postavení tohoto kontinentu reguluje komplex opatření známý jako Antarktický smluvní systém a ten se skládá mimo jiné ze samotné Smlouvy o Antarktidě, právních aktů přijatých na poradních shromážděních smluvních stran Smlouvy o Antarktidě a Protokolu o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě, který je znám také jako Madridský protokol. Pro Českou republiku vstoupil Madridský protokol v platnost po uložení ratifikační listiny 24. září 2004.
A teď už k navrhované právní úpravě. Je ji potřeba přijmout hlavně z toho důvodu, že do českého právního řádu je třeba implementovat výše uvedené změny, Přílohu II, také Přílohu VI a další právní akty přijaté v rámci Smlouvy o Antarktidě. Navrhovaná právní úprava se týká hlavně tří oblastí: odpovědnost za ekologické havárie, ochrana fauny a flóry a regulace cestovního ruchu.
Jenom krátce se zastavím u toho třetího, protože vás asi nepřekvapí, a myslím, že jste to mnozí z vás určitě někde četli, že se neustále rozvíjí cestovní ruch v Antarktidě, což znamená, že na životní prostředí na tomto kontinentě je vyvíjen stále větší tlak. Nakonec po dlouhých jednáních došly smluvní strany Smlouvy o Antarktidě k názoru, že je ochranu životního prostředí Antarktidy třeba posílit. Už zmiňovaný Madridský protokol nemá v tomto úplně řekněme jasné postavení. To znamená, téma odpovědnosti za životní prostředí tam v obecné rovině je, ale je potřeba speciální regulace.
Pak ještě možná krátce k těm třem případům, kdy provozovatel, který provozuje například nějakou polární stanici nebo jiné zařízení v Antarktidě, nepřijme nápravné opatření, protože i taková situace se tam bohužel stala, a jeho činností tam potom vznikla nějaká škoda, kterou je potřeba řešit, ale především je potřeba ji zasanovat. Specifický je potom případ, kdy provozovatel nepřijme nápravné opatření proti ekologické havárii, která vznikla jeho činností, ani žádná jiná smluvní strana nepřijala takové opatření a státní provozovatel je pak povinen uhradit náklady na nápravné opatření, které mělo být přijato do fondu, který se zřizuje podle čl. 12 Přílohy VI.
S ohledem na nové poznatky v oblasti ochrany antarktické fauny a flóry byla také na mezinárodní úrovni už v roce 2009 přijata změna Přílohy II o ochraně fauny a flóry a změny v této příloze jsou spíše menší povahy, které nebudou mít významný dopad. Jedná se zejména o rozšíření ochrany explicitně i na bezobratlé živočichy a také na zavlečení nepůvodních druhů nebo nemocí nebo zpřesnění vydání povolení pro odběr vzorků pro zoologické zahrady. Do budoucna se pak předpokládá, že bude seznam zvláště chráněných druhů upraven v prováděcí vyhlášce. Madridský protokol uvádí, že Antarktida je přírodní rezervace, která je zasvěcena míru a vědě, a ostatní činnosti je proto potřeba regulovat. Děkuju za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče. A ptám se, chce ještě někdo vystoupit? Není-li tomu tak, tak končím obecnou rozpravu.
Je zájem o závěrečná slova? Pan ministr, pan zpravodaj?
Nemáme žádné hlasovatelné návrhy, budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme - přivolám kolegy a kolegyně z předsálí - přikázání garančnímu výboru, kde byl navržen organizačním výborem návrh k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu. Ptám se, navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu?
Není tomu tak, přistoupíme tedy k hlasování.
Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru? Případně kdo je proti?
Hlasování číslo 90, hlasovalo 165 poslanců a poslankyň, pro 139, proti 0. Konstatuji, že výbor pro životní prostředí byl schválen jako garanční výbor.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru, tak se jenom zeptám: Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání? Není tomu tak.
Takže já konstatuji, že jsme se tímto vypořádali s prvním čtením tohoto tisku. Děkuji panu ministrovi a panu zpravodaji, končím tento bod.
Je 10 hodin a my přesně můžeme přistoupit a otevírám tímto bod číslo
Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.
