Předcházející zahájení jednacího dne schůze

 

(Schůze pokračovala v 14.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 19. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás zde vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, tak vás nejprve odhlásím a poprosím, abyste se přihlásili identifikačními kartami, případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Já vás tedy odhlásím a poprosím, přihlaste se znovu.

Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: Jan Bauer - celý jednací den z pracovních důvodů, Roman Bělor do 17 hodin z pracovních důvodů, Jan Berki do 14.30 z pracovních důvodů, Jan Bureš - celý jednací den z pracovních důvodů, Jiří Carbol - celý jednací den ze zdravotních důvodů, Milan Feranec do 17 hodin ze zdravotních důvodů, Josef Flek do 16 hodin z pracovních důvodů, Tomáš Helebrant - celý jednací den z pracovních důvodů, Jiří Horák - celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, Marie Jílková - celý jednací den ze zdravotních důvodů, Tomáš Kohoutek - celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, Martin Kolovratník od 19 do 23.45 z rodinných důvodů, Jan Kubík - celý jednací den ze zdravotních důvodů, Jarmila Levko - celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, Lubomír Metnar - celý jednací den ze zdravotních důvodů, Jana Pastuchová - celý jednací den z rodinných důvodů, Lucie Potůčková - celý jednací den z rodinných důvodů, Jan Richter - celý jednací den z pracovních důvodů, Olga Richterová do 15 hodin z pracovních důvodů, Karel Smetana - celý jednací den ze zdravotních důvodů, Robert Stržínek - celý jednací den z pracovních důvodů, Lucie Šafránková - celý jednací den z rodinných důvodů, David Šimek do 15 hodin z pracovních důvodů, Karel Tureček - celý jednací den ze zdravotních důvodů, Lubomír Wenzl - celý jednací den z pracovních důvodů, Milan Wenzl - celý jednací den ze zdravotních důvodů.

Z členů vlády se omlouvají: pan ministr Martin Baxa do 17.30 z pracovních důvodů, pan ministr Mikuláš Bek - celý jednací den z pracovních důvodů, pan ministr Pavel Blažek - celý jednací den z pracovních důvodů, paní ministryně Jana Černochová do 17 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Petr Gazdík od 16 do 17 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Jan Lipavský do 18 hodin z pracovních důvodů.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nyní bych vás chtěl informovat o návrzích, na kterých se shodlo dnešní grémium:

I. Navrhujeme vyřadit z pořadu 19. schůze body 1 a 74, sněmovní tisk 55 - o omezení dopadu plastových výrobků, zákon ve druhém a třetím čtení.

II. Navrhujeme následující postup jednání v tomto týdnu:

1. Dnes, 10. května, zahájit jednání body z bloku zákony, prvé čtení, přičemž připomínám, že na 18. hodinu máme pevně zařazený bod 110 - Strategie zvládání uprchlické vlny.

2. Zítra, ve středu 11. května, navrhujeme projednání bodů v následujícím pořadí: 78, sněmovní tisk 176, o spotřebních daních, zákon v třetím čtení; 6, sněmovní tisk 67, o Antarktidě, zákon - prvé čtení; 12, sněmovní tisk 150, o vstupu a dovozu některých kulturních statků - prvé čtení; 14, sněmovní tisk 163, o zeměměřictví, zákon - prvé čtení. Dále bychom pokračovali body z bloku zákony - prvé čtení.

3. Ve čtvrtek 12. května navrhujeme zahájit jednání v 9 hodin, protože nejsou naplněny písemné interpelace, a projednávat body v následujícím pořadí: 66, sněmovní tisk 91, Evropská telekomunikační družicová organizace, smlouva - druhé čtení; 67, sněmovní tisk 92, Akta Světové poštovní unie, smlouva - druhé čtení; 71, sněmovní tisk 194, Agentura pro evropský globální navigační satelitní systém, smlouva v prvém čtení; 72, sněmovní tisk 200, o vydávání mezi ČR a Austrálií, smlouva - prvé čtení; 70, sněmovní tisk 157, o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Brazílií, smlouva - prvé čtení. Dále bychom pokračovali body z bloku zákona prvého čtení.

4. V pátek 13. května navrhujeme projednávání bodů... (Silný hluk v sále.) Já vás, kolegyně a kolegové, poprosím o ztišení, abych vás nemusel překřikovat. V pátek 13. května navrhujeme projednávání bodů v následujícím pořadí: 75, sněmovní tisk 58, o silniční dopravě, zákon - třetí čtení; 76, sněmovní tisk 76, o pozemních komunikacích, zákon - třetí čtení. Dále bychom případně pokračovali dalšími body z bloku zákony - třetí čtení jen v případě, že by se neprojednaly ve středu, a poté by následovaly body z bloku zákony - prvé čtení.

Dále připomínám, že ve čtvrtek 12. května v 18.15 hodin bude zahájena 23. schůze.

Na závěr mám jednu informaci. Vzhledem k tomu, že bod 15, sněmovní tisk 166, pojistné na veřejné zdravotní pojištění, prvé čtení, byl již projednán na jiné schůzi, škrtněte si jej, prosím. O tomto už není potřeba hlasovat.

S náhradní kartou 31 bude dnes hlasovat pan poslanec Kolovratník.

To je z mé strany vše. Přehled zbývajících bodů k projednání vám byl rozeslán elektronickou poštou.

Nyní přistoupíme tedy k návrhům pořadu schůze. Eviduji zde několik přednostních práv k pořadu schůze. Jako první je přihlášen pan předseda Tomio Okamura, poté Radim Fiala, poté Aleš Juchelka, Radek Vondráček, Marek Benda a paní předsedkyně Schillerová. Nyní tedy požádám o vystoupení pana předsedu Tomia Okamuru s přednostním právem k pořadu schůze.

(Silný hluk v sále, poslanci diskutují.) Kolegyně, kolegové, vy, kteří máte potřebu ještě diskutovat, tak vás poprosím, abyste se odebrali do předsálí, aby bylo dobře rozumět, jaké návrhy zde budou načteny, abych potom následně o nich mohl dát hlasovat. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já bych rád navrhl na program schůze Poslanecké sněmovny bod s názvem Vláda neřeší předražené energie. Vláda Petra Fialy odmítá řešit předražené energie a pro české občany nedělá absolutně nic. Přístup takzvaného demobloku je zcela asociální a ostudný. Poslanci vládní koalice SPOLU, což je ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů a STAN, odmítli minulý týden na mimořádné schůzi Sněmovny opět projednat návrhy opozice na snížení cen energií a pohonných hmot pro občany. Dokonce k těmto tématům ani nepřipustili vést otevřenou parlamentní rozpravu, ve které by zazněly konkrétní návrhy a argumenty, které hnutí SPD chtělo v této věci předložit. A samozřejmě vláda sama žádné alternativní návrhy nemá a nepředkládá.

Na této schůzi se mělo na základě požadavku opozice jednat mimo jiné o snížení daně z přidané hodnoty u elektřiny, plynu, benzinu a nafty, o omezení podpory takzvaných solárních baronů z veřejných peněz a o využití části výnosu z prodeje emisních povolenek na pomoc domácnostem. Kvůli postoji poslanců Fialovy vládní koalice tak bude mít Česká republika i nadále jedny z nejvyšších cen energií a pohonných hmot v celé Evropě. Přitom většina evropských vlád svým občanům v těchto oblastech pomáhá třeba tím, že daně z přidané hodnoty u energií a pohonných hmot snížily anebo ceny těchto komodit takzvaně zastropovaly. Takto pomáhá svým občanům - na rozdíl od České republiky, od vlády České republiky -takto pomáhá tím, jak navrhuje SPD, například Francie, takto pomáhá svým občanům Německo, Chorvatsko, Belgie, Španělsko, Dánsko, Polsko, Maďarsko, Itálie, Slovensko, Bulharsko, Rumunsko, Portugalsko, Kypr, Estonsko či Irsko. Vláda Petra Fialy z ODS ale pro české občany nedělá absolutně nic, a to i v přímém srovnání s jinými evropskými zeměmi. Její přístup, vlády Petra Fialy, je i ve srovnání se zbytkem Evropy zcela asociální a ostudný. Tímto svým jednáním vláda dále ztrácí podporu veřejnosti a měla by podat demisi. Tato vláda je i zadarmo drahá, protože kvůli neschopnosti premiéra Fialy řešit zdražování každý měsíc občané platí předražené složenky, předražené potraviny, předražené složenky za energie a také se zdražuje bydlení.

Hnutí SPD samozřejmě se na toto už dávno nemůže dívat, a my jenom nemluvíme, předkládáme konkrétní řešení a návrhy zákonů. Hnutí SPD bude vkládat do legislativního procesu ve Sněmovně zákon, který zaručí českým občanům a firmám levnější elektřinu. My víme, jak ukončit předražování energií. Hnutí SPD reaguje na drakonicky rostoucí ceny elektřiny a nečinnost vlády tím, že jsme vypracovali návrh zákona, který předložíme tady do Sněmovny a vládě. Cílem tohoto zákona z pera SPD je, aby dodavatelé elektřiny měli povinnost dodávat elektřinu spotřebitelům s nižšími příjmy výhradně za cenu odpovídající jejím výrobním nákladům v rámci takzvaného sociálního tarifu, případně za cenu stanovenou nařízením vlády.

Návrh zákona z pera SPD pevně definuje povinnost osob zastupující stát v orgánech energetických společností se státním majetkovou účastí, například ČEZ, a jejich zájmu hájit zájmy státu včetně hlavních cílů energetické politiky státu a v souladu s péčí řádného hospodáře. Krátce řečeno a laicky přeloženo: chceme, aby se vyvážely na energetickou burzu do EU až přebytky energie, nikoliv jako je tomu dnes, kdy tady levně vyrábíme elektřinu, a místo aby si ji občané a naše podniky, firmy, mohli přímo koupit, tak nejprve ji vyvážíme na západoevropskou burzu tady à la Evropská unie, tam nám ji zdraží až o 4 000 %, slyšíte dobře, a tu drahou energii, kde nás na burze přeplácí Němci, tu původně levnou naši energii, zdraženou kvůli EU, my si tady draze vykupujeme zpátky. Šílený systém, který tady toleruje vláda Petra Fialy. Je to přesné. No, toleroval to i Andrej Babiš. Ale my jsme vlastenecká strana a říkáme, ať se nejdřív, nejdřív ze zákona, ať se ta levně vyrobená energie, ať se naplní potřeby našich občanů a našich firem, a až přebytky aby se vyvážely na tu burzu, tam ať se prodávají v zahraničí. Takže to je princip našeho návrhu. Náš návrh zákona dále stanoví nástroje státní energetické politiky, kterými jsou v prvé řadě povinnost dodavatelů elektřiny s majetkovou účastí státu dodávat elektřinu přednostně a přímým distributorům na území České republiky alespoň v množství předpokládaném pro spotřebitele, a to za cenu, která neobsahuje nepřiměřený zisk korporace. Tímto způsobem se vynechá její přeprodej na zahraniční trh a zpětný prodej do České republiky za vyšší cenu či tvorba ceny podle komoditní burzy v zahraničí. Podle našeho názoru by se měly do zahraničí vyvážet pouze přebytky energie. Hnutí SPD má na rozdíl od současné nekompetentní a nečinné vlády premiéra Petra Fialy konkrétní řešení na pomoc občanů ohroženým vysokými cenami energií, což jsou všichni občané České republiky a všechny české firmy. Takže tento zákon my podáváme, tady za pár dní v uvozovkách k tomu uvidíme, jaké má stanovisko vláda. To stanovisko už můžeme predikovat samozřejmě, protože vláda bude mít stanovisko buď neutrální, nebo zamítavé - to už říkám teď, a dál bude tím pádem platit, že tato bezzubá vláda Petra Fialy, která je zadarmo drahá pro všechny občany České republiky, vytahuje jim zbytečně peníze na úkor Němců a na úkor Evropské unie vytahuje peníze našim občanům z peněženek, tak dál občané kvůli této vládě budou platit předražené energie. Ale my tady návrhy máme, my jsme strana, která neslibuje planě.

Vy jste slibovali změnu, vláda Petra Fialy, premiér Petr Fiala, když ještě nebyl premiérem, já jsem v těch předvolebních debatách byl, tak říkal, že pětikoalice bude změna. No, někteří lidé tomu uvěřili, protože Petr Fiala zapomněl říct, že měl na mysli změnu k horšímu, a to je ten problém.

Takže já to znovu zopakuji. Navrhuji jako první bod - a máme tady konkrétní řešení ze zákonem, konkrétní řešení, kdy můžeme zlevnit občanům elektřinu. Je to logické, je to jasné, je to dobře právně zpracované. (Ukazuje listinu.) A teď uvidíme, jestli vláda Petra Fialy chce opravdu zlevnit elektřinu - že jste bezzubí, to už víme, protože už máte tady půl roku většinu ve Sněmovně, a nic. Ve srovnání s těmi všemi zeměmi, co jsem tady jmenoval, čeští občané platí jedny z nejdražších cen energií a tak dále. Je to strašné, strašné, kam to dovedla vaše vláda.

A jenom zdůrazním, že 30 % občanů podle Sociologického ústavu Akademie věd je ve finančních... 30 % domácností je ve finančních potížích a o 40 % stoupl za vaší vlády počet nových exekucí, a je vám to úplně jedno, úplně jedno vám to je.

Znovu zopakuji ten název, navrhuji bod Vláda neřeší předražené energie a navrhuji to jako první bod jednání dnešní schůze Poslanecké sněmovny, protože opravdu ten problém je velký a vláda na to kašle. Vy jste tady radši navrhovali minulý týden zavedení korespondenční volby (Se smíchem.), to je vaše priorita, změnit volební zákon tak, protože máte strach, že vám klesají preference, což jsme ale viděli o víkendu, průzkum Kantar v České televizi, kdy dokonce tři z pěti vládních stran se ocitají na nebo pod hranicí 5 %, což... a dokonce předsedkyně strany, která má 3% preference, dělá předsedkyni Poslanecké sněmovny - paní Pekarová Adamová, je jednou ze tří nejvyšších ústavních činitelů, to tady ještě nebylo, to tady ještě nebylo. Ale to je vaše věc. My si naopak přejeme, aby paní Pekarová pokračovala ve svých veřejných vyjádření, to je naše přání, protože to samozřejmě nám pomáhá.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: K pořadu schůze, prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Tomio Okamura: A k čemu jinému mluvím? Teď jsem to nepochopil. Já jsem to nepochopil, já tady říkám, že kvůli tomu, že neřešíte energie, vám klesají preference, vždyť tady mluvím o bodu energie celou dobu, protože to neřešíte, tak to není k pořadu schůze? Anebo já nesmím spojit ve svém návrhu vaše klesající preference s tím, že odmítáte pomáhat lidem s cenami energií?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Navrhujete nový bod, já jsem si ho poznamenal. Prosím, pokračujte ve zdůvodnění bodu.

 

Poslanec Tomio Okamura: Tak to už by bylo trošku moc, ne, pane místopředsedo? Nezlobte se na mě, ale že to uvádím do širších kontur, to, že neřešíte zdražování, proto klesají preference, tak to snad není mimo program. (Se smíchem.) Já vím, že se vám to nelíbí, protože i vy jste pod těmi 5 % jako lidovci, ale vás jsem ani nestačil jmenovat ještě, ani jsem to neměl teď v plánu, musím říct, takže takhle.

Já jsem jenom chtěl říct, ale víme, jak je to vrtkavé, třeba jednou bude v té situaci zase SPD, takže to nechci víc rozebírat, to se může stát komukoliv tady. Víme, jak je to opravdu vrtkavé. Tady o tom nehodlám více hovořit. Takže to jako bod číslo 1.

Teď tu mám bod číslo 2, a to je bod s názvem - a to bych navrhl jako druhý bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny - Financování obnovy Ukrajiny je ten název - protože Evropská komise zveřejnila, že se chystá založit fond solidarity, ze kterého hodlá financovat poválečnou obnovu Ukrajiny. Členským státům podle agentury Bloomberg už dala Evropská komise najevo, že většinu dlouhodobých nákladů ponesou členské státy EU včetně České republiky. Za sebe můžu říct, že hnutí SPD odmítá, aby čeští občané dle návrhů Evropské unie financovali ze svých daní obnovu Ukrajiny, kterou řídí a rozkrádají oligarchové a která je na předních místech v žebříčku korupce.

Hlavně ten problém je, proč chci zařadit tento bod, že už jsem vás k tomu vyzýval minulý týden. Proč o tom neinformujete veřejnost? Proč premiér Petr Fiala nebo ministr zahraničí - to je ten pan Neviditelný, Lipavský - proč tady nepředstoupí před Poslaneckou sněmovnu a takto zásadní věc, která zadluží Českou republiku na desítky let a s kterou jsem přesvědčen, že velké množství občanů České republiky nesouhlasí, proč to utajujete? Proč to tajíte, tuhletu informaci? Proto to chci zařadit jako mimořádný bod s názvem Financování obnovy Ukrajiny, aby tady vládní představitelé zdůvodnili za a), proč to tají, a za druhé, proč s tím souhlasí. Proč to neodmítnou? Protože Evropská komise podle toho, co víme, nyní pracuje na mechanismu, který by měl pokrývat dlouhodobé potřeby Ukrajiny, ale z peněz členských států Evropské unie. Tento instrument, který teď vymýšlí Evropská komise, by se prý údajně měl podobat fondu na podporu ekonomiky zasažené pandemií, na kterou si evropská sedmadvacítka celkem půjčila stovky miliard eur u komerčních bank, čímž dále zadlužila členské státy včetně České republiky. Tento nový takzvaný ukrajinský fond by měl sloužit k financování investic a reforem schválených vládou v Kyjevě. To znamená, vláda, kde sám prezident Zelenskyj - ještě před několika měsíci, ještě před válkou, byl článek na Seznamu na serveru Novinky - se vyhýbá placení daní na Ukrajině. Je na seznamu Pandora Papers a firmy má registrované, potažmo jeho manželka - on to různě popřeváděl na své společníky v daňových rájích - tak tam má Česká republika sypat peníze, do zkorumpované země, prokazatelně zkorumpované země, což i přímo to konstatoval Evropský účetní dvůr, což je - v loňském roce to konstatoval - poradní orgán Evropské unie, že se miliardy eur z pomoci Ukrajině, kvůli korupci se tam ztratily miliardy eur a že to prospělo nikoliv Ukrajincům, ale oligarchům a korupci. Přímo cituji z té zprávy. Takže do takové zkorumpované země vy chcete jako vláda dávat peníze ještě na dluh, peníze České republiky? Když u nás lidi, 30 % domácností, je v problémech a stoupá počet exekucí? Takže vy, místo abyste ty peníze, pakliže tedy nějaké peníze jsou, ale to má být opět na dluh, tak proč nepomůžete českým občanům? A hlavně, proč o tom mlčíte?

Jak to tak vypadá, toto téma bude zřejmě jednou z priorit pro české předsednictví v Evropské unii v druhé polovině letošního roku. Dosavadní reformy, jak víme, jak už jsem o tom hovořil, však nevedly k rozvoji Ukrajiny a zlepšení situace jejich obyvatel, ale prospěly oligarchům, zahraničním koncernům a všeobecné korupci. Hnutí SPD tyto návrhy a úvahy ze strany Evropské komise a ze strany vlády České republiky, ze strany Fialovy vlády, jednoznačně odmítá. Již s předválečnou Ukrajinou byla spojena chronická všudypřítomná korupce a velmi slabá úroveň právního státu, který by rozkrádání mohl zabránit. Nevidíme tedy žádný důvod, aby si Evropská unie měla vzít další úvěry a financovat miliardy eur, další úvěry, za které by ručila i Česká republika, to znamená, naši občané. Takže nevidíme žádný důvod, proč by si Evropská unie včetně České republiky měla vzít další úvěry a financovat miliardy eur do obnovy země, kterou řídí a rozkrádají oligarchové. Potřebujeme investovat především v naší republice. To je názor SPD.

V této souvislosti, že se to taky týká problematiky Ukrajiny, bych už v předstihu chtěl vyzvat ministra vnitra Víta Rakušana, protože vy jste tady zařadili bod Migrační krize nebo Strategie kolem migrace schválně až na 18 hodin, aby byla už snížená pozornost novinářů, protože samozřejmě večerní zprávy už budou natočeny, tak aby se to zase vyhnulo pozornosti médií. Takhle to schválně děláte i s našimi mimořádnými schůzemi. Schválně to takhle děláte, vaše vládní koalice, vy jste takoví političtí podvodníci. Vždycky dáte naši mimořádnou schůzi, dali jste na čtvrtek na 18 hodin, aby už zase novináři byli pryč, dokonce až na 18.15, takže dokonce i s patnácti minutami, ještě později, aby už novináři byli pryč, aby už měli natočené zprávy a aby se o té vaší nečinnosti a o těch problémech, co způsobuje občanům, co nejméně mluvilo v médiích. Takhle vy to děláte, ale my to víme. My to vidíme, tohleto vaše politicky podvodné jednání.

Vy se neumíte prostě postavit čelem nám, opozici. Už jsem opakovaně vyzýval premiéra Petra Fialu, ať jde se mnou do debaty. Zahrnul jsem do toho tedy s dovolením i pana předsedu Babiše, ne aby šel se mnou, ale aby se mnou a s Babišem šel Fiala do debaty. Vždyť jsme tady jenom dvě opoziční strany. Proč se bojí? Proč se premiér Fiala bojí s námi jít do debaty? Já ho chci tady znovu veřejně vyzvat. My jsme tady pouze dvě opoziční strany a myslím, že ať se postaví jako předseda vlády předsedům dvou opozičních stran v přímém přenosu v televizi. Proč se bojí? Vždyť je půl roku a já jsem s ním nebyl ještě v debatě. To je tedy úplně neuvěřitelné. To není žádný hrdina. Kdyby měl odvahu, tak se nám postaví z očí do očí do debaty, on se ale bojí. To je vše. Přitom by to byla moc pěkná debata, zajisté s vysokou sledovaností: Fiala, Babiš, Okamura. A já tady nejsem mluvčí hnutí ANO, ale jsme tady jenom dvě opoziční strany, takže do toho jsem si to s dovolením zahrnul taky, do toho výčtu, protože moc na výběr není, že? Je nás tady málo, co se týče opozice. Takže my se ho tady nemůžeme zeptat, a proto já jsem trošku nervózní, když mě tady třeba někteří vládní představitelé umlčují, když chci mluvit na mikrofon, protože tady nám úplně bráníte, abychom si popovídali s premiérem Fialou v přímém přenosu před statisíci občany - ať se ukáže, jak to tedy je a jestli má vůbec nějaká řešení. No nemá, že jo, to my víme.

A co se týče té problematiky, když jsem tady říkal, na financování obnovy Ukrajiny, tady navrhuji, ruku v ruce s tím bych chtěl tady vyzvat pana ministra vnitra Rakušana, ať řekne, kde budou lokace pro umístění romských uprchlíků v České republice, ukrajinských romských uprchlíků, protože mně píše obrovské množství občanů, mně na Facebooku, dohromady na sociálních sítích mě sleduje 400 000 občanů České republiky a píší mi opravdu masově. Mají obrovské obavy, protože nechtějí, aby v jejich blízkosti byli ubytováni romští uprchlíci z Ukrajiny, kteří sem přišli na pozvání vlády Petra Fialy. Když mají maďarské občanství, tak tady samozřejmě nemají co dělat. A teď jsme slyšeli na tiskové konferenci, že ministr vnitra Vít Rakušan teď po více než dvou měsících říká, že se bude kontrolovat, kdo ti migranti vlastně jsou. Tak to přišel tedy pěkně pozdě, když už tady jsou a už jsou s tím problémy. Takže to jenom potvrzuje svoje diletantství a svůj amatérismus, na který ale všichni teď doplácejí, v České republice už občané. Vít Rakušan pouze řekl, že chce ukrajinské romské uprchlíky, ty nepřizpůsobivé uprchlíky, jako kdybychom tady neměli nepřizpůsobivých dost, umístit do Jihomoravského kraje a na Vysočinu, takže občané jsou zděšeni a píšou mi. Občané Jihomoravského kraje a z Vysočiny jsou zděšeni, kam jim chce vláda ty nepřizpůsobivé romské uprchlíky z Ukrajiny umístit. Úplně jsou zděšeni naši občané a vláda to tají. Vláda to všechno tají, protože jste si prohlasovali nouzový stav a lhali jste lidem, že ten nouzový stav neomezí české občany. A tady to přesně vidíme, protože v nouzovém stavu vy to děláte utajovaně, stejně jako jste utajovaně odsouhlasili miliardy na uprchlíky, v nouzovém stavu, pak se to proláklo až po měsíci. A vy přesně víte, proč tady je nouzový stav. Obelhali jste lidi, proto to děláte potají a ničíte tady životy lidem v České republice. A já se ptám a ptám se teď, po 14. hodině, protože Vít Rakušan schválně ten bod dal až na dnes večer, tak aby to tady zaznělo ještě během dne. Ať řekne a očekávám to, kde a kam přesně umístí romské nepřizpůsobivé uprchlíky z Ukrajiny. Kam? Do jakých měst, do jakých obcí, jaké to budou lokace?

Samozřejmě je úplně nepřijatelné, že se vychází někomu vstříc, že chce být ve skupině. Tak to asi nejsou moc v trablech, ti lidé, když si ještě vybírají, jestli ve skupině, anebo pětičlenná rodina, nebo sedmdesátičlenná, když mají možnost si vybírat. A my to tady nechceme, my tady nechceme žádné nepřizpůsobivé, nepřizpůsobivé uprchlíky. Doufám, že tady zazní v té debatě kolem Ukrajiny, a znovu já tady navrhuji bod Ukrajina, takže česká vláda...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jenom pro pořádek, pane předsedo, je to nový bod...

 

Poslanec Tomio Okamura: Já se k tomu dostanu, prosím vás...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se jenom ptám.

 

Poslanec Tomio Okamura: Opravdu nerežírujte mi moje navrhování bodů. Já řeknu návrh bodu, já nemám povinnost ho říkat na úvod. Já ho můžu říct, ten název bodu, až na konci svého vystoupení. To snad víte, takže...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: To samozřejmě můžete.

 

Poslanec Tomio Okamura: No tak vidíte.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já jenom bych si to poznamenal, aby to bylo v pořádku.

 

Poslanec Tomio Okamura: No tak poznamenáte si, nebojte.

To znamená, problémem je i to, že česká vláda dává 5 000 měsíčně dávku těm uprchlíkům na osobu a také opakovaně, ale Slováci dávají v přepočtu 1 700 korun a Poláci dávají v přepočtu 1 580 korun. Takže vy sem lákáte ty uprchlíky trojnásobně vyšší dávkou, než má Polsko a Slovensko. I Maďarsko má podle mých informací nižší tu dávku. Vy jste prostě vláda - já se vůbec nedivím, že vám přezdívají ukrajinská vláda a že premiérovi Fialovi, mi masově píšou lidi, už mu přezdívají ukrajinský premiér. Vy tady neděláte pro české občany, vy děláte proti českým občanům všechno.

V této souvislosti bych také rád ocitoval, a samozřejmě budu to říkat i ve svém vystoupení po 18. hodině, že už se tady bouří dokonce i ředitelé pražských škol. Musím říct, že mně trošku zamrazilo a jsem smutný z toho, že i na základní škole, kam jsem chodil určitou část svého dětství, což je Základní škola Chelčického v Praze 3 na Olšanském náměstí, tak i ředitel této školy - já jsem tam chodil do první třídy - říká, že ani už nevyhověl všem těm ukrajinským zájemcům, protože, cituji, "jinak bychom se velmi rychle stali školou s převahou žáků z odlišného jazykového prostředí". To znamená, naše škola už by měla menšinu českých žáků! To snad není možné, protože už do té doby, než byl příliv Ukrajinců, tak už měli ve třídách kolem 25 % žáků, kteří se narodili v rodinách s odlišným mateřským jazykem. Takže teď kdyby přijali ty Ukrajince, tak už by se Češi stali menšinou ve své vlastní třídě, ve své vlastní zemi, ve své vlastní škole. A to je opravdu - už jdeme někam, před čím vždycky SPD varovalo a co my tady opravdu nechceme, menšina ve vlastní zemi. To tedy ne, to se nám opravdu nelíbí, jo. A není to o tom, já podnikám v cestovním ruchu, mám rád turisty, cizince, rád cestuji, ale je to o udržení sociálního smíru, je to o udržení nějaké rovnováhy. Vždyť to se úplně vymkne z rukou, vidíme to v západní Evropě. Takže to my tady opravdu nechceme, to znamená, aby tady vznikala paralelní společnost, se tomu říká takzvaně.

Takže opět - a dál je tady varování: ve školkách nebude dost míst pro mladší děti, protože už v roce 2018 odmítly školy přijmout podle údajů školní inspekce každé třetí dítě, přičemž víc než třetina z nich byla mladší tří let, a to bylo ještě před tím přílivem těch ukrajinských uprchlíků. A nic od vlády neslyšíme. A teď, co jsem slyšel na tiskové konferenci, protože Vít Rakušan - ne že bych poslouchal jeho tiskové konference, on tak zábavný není, ale shodou okolností ji měl před námi, takže jsem si to tam vyslechl, a vůbec tady chybí tahleta řešení. Takže já už to radši říkám teď, protože prosáklo v médiích, že je to jenom všeobecné, co on tady bude předkládat. Ale to nestačí, chci říct. Já vás vyzývám, vládní představitelé, že to nestačí.

Starosta městské části Praha - Kolovraty říká, cituji: "Osobně se domnívám, že integrace do běžných tříd není ideální. Školy na jihovýchodě Prahy jsou přetížené, to znamená, bude klesat kvalita výuky pro české děti." Ale tomu je potřeba se postavit. Ne, co říká premiér Fiala: Musíme to zvládnout, a co říká Vít Rakušan. Ne, co říká předseda klubu ODS poslanec Marek Benda: Vezmeme všechny, musíme vzít všechny neomezeně. To říká i Rakušan i premiér Fiala to říkal. Vy jste se zbláznili úplně! Já vás varuju před tímto. Varuju vás, protože občané se začnou bouřit. Občané se začnou bouřit a my za nimi stojíme, za těmi občany. Nebude to jen tak. Vám už se to vymklo z rukou. A vy už, protože - to znamená, za veškeré problémy už nesete plnou odpovědnost pouze vy. Já jsem před tím varoval tady celou dobu, léta před tím varuju, před neřízenou vlnou migrace odkudkoliv, bez jakékoliv strategie. Je to prostě problém a já to tady musím říct.

Také navrhnu už ten bod v předstihu, nebojte se, pane místopředsedo, protože já nebudu čekat na 18. hodinu. Tam vy si něco budete vykládat večer potom tady. Já se třeba zapojím do té debaty také, ale je potřeba, abychom ten bod už navrhli teď, za nás jako za opozici, a aby se o tomto bodě mluvilo už teď odpoledne. O to jde, abychom si rozuměli, o to jde, my ten bod chceme odpoledne, teď odpoledne. To znamená, Vládní strategie vůči ukrajinským uprchlíkům, to je ten název bodu, a já to chci zařadit jako třetí bod už dneska odpoledne. To znamená, rozdíl s tím vaším bodem vládním je, že ne večer, když už tady nejsou média a zprávy jsou natočeny. My to chceme teď odpoledne, aby to bylo ještě v uvozovkách v záři médií, aby slyšela média a i veřejnost, aby slyšela tu vaši bezzubost a jak se vám to všechno vymklo z rukou. Takže to je ten důvod.

Takže já bych to ještě samozřejmě rád zdůvodnil dál, protože teď jsem tady uspokojil pana místopředsedu Bartoška, který už čekal na to, co z toho tedy vznikne. A teď je tedy pozoruhodné, a to je tedy shodou okolností náhodička, že teď předsedá schůzi zrovna zástupce KDU-ČSL, protože právě váš hejtman za lidovce, pan Grolich za Jihomoravský kraj, tak tady už i on kritizuje vás, vládní koalici, jestli to takhle můžu pojmout, protože ta vyjádření jsou jasná. Já je ocituji, a ať si už veřejnost řekne, zdali to zaznívá jako kritika, nebo ne. Takže říká o těch romských uprchlících z Ukrajiny, cituji: "Nevím, kde přesně jsou ubytováni." Neví. Vláda neví a hejtmani také neví, nikdo neví. To je bordel, to je neuvěřitelné. Další citát tohoto lidoveckého hejtmana, vládního kolegy tady, kolegy pětikoalice, tady v souvislosti s tím, že do Česka dorazilo mnoho desítičlenných rodin nepřizpůsobivých uprchlíků se specifickými nároky, tak on říká, že kraje je nemohou odmítnout, cituji: "Nemohou je odmítnout na základě pokynu vlády." To znamená, musí je přijmout, přestože si to občané České republiky nepřejí. A teď se dostáváme do kontrastu, že vláda zároveň nechce říct, kde je chce alokovat, takže občané jsou zoufalí. Jediné, co víme, že je chcete umístit, jestli tedy pan Rakušan zase nelhal, do Jihomoravského kraje a na Vysočinu a občané jsou zděšeni. Oprávněně, já bych byl také zděšen. Ale to je úplně šílené. A my jsme opozice, tak tlačíme, jak můžeme, aby se začali chovat normálně. Ale u vás je to marné, zvláště když jste před čtrnácti dny tady zamítli návrh zákona SPD, už opakovaně, na ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivými. To znamená, vy ještě podporujete ty nepřizpůsobivé! To je hrozný problém, je to problém a podle mě by vaše vláda měla urychleně skončit, protože to jde opravdu strmě k horšímu. Další výrok tady hejtmana Grolicha za lidovce, který už se na to evidentně nemůže dívat, na to, co předvádí vaše vláda, přestože to je váš stranický kolega, takže cituji: "Děje se to, že jakmile jim vyplatíme 5 000 korun" - takže potvrzuje, že vy vyplácíte těmto uprchlíkům 5 000 korun dávku, takže jeden nebo druhý lže, buď lže Jurečka, předseda lidovců, který říká, že ty dávky nemají nebo co, nebo část z nich, že nemá, nebo takhle on se zamotává, nebo jeho lidovecký kolega Grolich, který zase říká, že vyplácí 5 000 korun. Takže se domluvte, kdo lže z vás., ale tak jako tak je pravda, že to dostávají. To už víme. No a já řeknu ten citát: "Děje se to, že jakmile jim vyplatíme 5 000 korun, často sednou na vlak a odjedou. Netuším, jestli pak jedou do jiného kraje, státu nebo zpátky na Ukrajinu. Nejsme schopni to dosledovat." No, tak to je tedy paráda. Tohleto normálně, já si myslím, že je to normálně neplnění povinnosti péče řádného hospodáře s veřejnými prostředky a je to normální tunelování státní kasy. To není normální, že vy rozdáváte peníze jak na běžícím pásu z peněz daňových poplatníků. A já myslím, že o tom ještě bude diskuse v budoucnu, kdo za to ponese odpovědnost. A zároveň nejste schopni dosledovat, kam peníze daňových poplatníků odpluly. To je neuvěřitelné.

To je neuvěřitelné, co vy předvádíte, zvláště v situaci, kdy jsou tady lidé zoufalí a nemají ani na předražené energie. A to ještě přijde zdražení potravin, protože prezidentka Potravinářské komory Večeřová říká, že teď, v následujících týdnech, ještě letos, bude zdražení potravin až o 30 %, takže další tvrdý náraz přijde. A do toho ještě plyn a tak dále, protože vy odmítáte nasmlouvat plyn přímo, jako to dělá Rakousko. I Německo kupuje přímo - v Rusku samozřejmě, Slovensko, Maďarsko. To není o tom - proruský, neproruský. Rakousko je demokratická země, kde si určitě můžeme brát příklady, a mají tam ten plyn levnější. Jenom naše vláda to tady kupuje přes překupníky v Německu, aby mohla říkat, že nekupuje přímo v Rusku, a Němci to kupují pro nás v Rusku. No tak to je tedy paráda a máme to třikrát dražší. To úplně dokládá vaši politiku. Šílený! Politika pro elity, politika pro boháče. Ale my jsme tady pro všechny občany, my v SPD.

A další citát řeknu tady hejtmana Grolicha z lidovců. Reagoval na to, že se větší skupina romských uprchlíků utábořila před nádražím v Brně, a říká: "Mají vízum třeba na měsíc, takže jim byla vyplacena dávka." To je neuvěřitelné. Co vy si to vůbec dovolujete ve vládě takhle využívat peníze českých daňových poplatníků? Takže na jednu stranu zamítnete zákon o referendu, který tady navrhuje SPD, protože kdyby ten zákon existoval, tak by tady nebyla tahleta vaše šikanózní diktatura tvrdím vůči většině českých občanů, protože jsem přesvědčen, že kdyby bylo referendum o tom, zdali občané souhlasí s výplatou dávek nepřizpůsobivým, tak drtivá většina občanů řekne, že ne. Ale to je neuvěřitelný, co tady předvádíte z peněz daňových poplatníků. A tady cituju schválně vašeho koaličního hejtmana, aby bylo úplně jasno. A cituju, mám to tady radši úplně přesně. To je neuvěřitelný.

A další věc - další citát. Ptali se ho v rozhovoru, že prý to není jen věc Brna - byla otázka - ale také Prahy či Ostravy a tak podobně: "Hledáte spolupráci s vládou, jak tento problém řešit?" A odpověď lidoveckého hejtmana: "Upozornil jsem na to při úterním jednání s ministrem vnitra Vítem Rakušanem za hnutí STAN. Nenašli jsme konkrétní řešení." Konec citátu. No, to je na okamžitou demisi Víta Rakušana. Takže on není schopen najít řešení? Takže nejdřív nekontrolovatelně sem přijdou statisíce migrantů, to do jisté míry můžeme chápat, ale SPD říká, že pomoc má být přiměřená, pouze na nezbytnou dobu, a po ukončení konfliktu že by se měli vrátit zpět na Ukrajinu budovat svoji zemi. A nesmí to být na úkor českých občanů, aby se českým občanům zhoršovala dostupnost zdravotní péče či dostupnost sociálních služeb či se zhoršovala úroveň školství. Takhle my to říkáme a za tím si stojíme. Ale to, co předvádíte vy, že jste živelně bez jakékoli koncepce - a už dva měsíce vás tady vyzýváme, my v SPD vás tady vyzýváme každou schůzi: Předložte strategii ohledně migrantů. Žádnou strategii ani po více než dvou měsících jste nepředložili. No, pochopil bych to první týden, dva, možná i tři, ale po dvou měsících, kdy na to doplácí občané celé České republiky? A znovu říkám, vy jste lhali, že nouzový stav neomezí občany České republiky. Vy jste tak obelhali lidi. A já už jsem tenkrát upozorňoval na to, že lžete, že Vít Rakušan lže. Já jsem říkal, že to omezí občany České republiky. A teď všichni vidí, že jsem měl pravdu a že jste prolhaná vláda. Omlouvám se za tyto expresivní výrazy, ale mně píše tolik občanů zoufalých, že už to nemůžu říct jinak. Nemůžu to říct jinak, protože je to úplně otřesné.

Já bych chtěl vidět poslance hnutí STAN, kdyby do vaší obce nastěhoval Vít Rakušan ty romské uprchlíky. No, vy tady pro to nakonec zdvihnete ruku. Já si myslím, že si mnozí z vás přejí, aby to nezasáhlo vaši obci, protože byste byli postaveni před extrémně těžkou situaci teď, před komunálními volbami, protože to by znamenalo vaši nevolitelnost. A o tom jsem přesvědčený, kdybyste na to kývli. Občané by vám řekli, zvlášť proto, že jste ve vládě, proč nedomluvíte, aby to bylo jinde? A jenom si budete tady přehazovat horký brambor. Ale bylo by to skvělé nastavení zrcadla pro některé poslance za hnutí STAN. Vlastně proč vy jako starostové hnutí STAN nevyzvete ministra vnitra: Heleďte, my jsme ve vládě, my jsme přece souhlasili s tím, aby tenhle typ uprchlíků tady byl - tak proč nevyzvete jako starostové STAN Víta Rakušana, vašeho stranického nadřízeného, aby je ubytoval k vám do obce? Vždyť s tím přece souhlasíte, ne? Tak ukažte svoji odvahu. Tady pan Cogan třeba, předseda klubu STAN, Josef Cogan z Nové Paky. Teď bych očekával odvahu od něj, aby řekl svému stranickému šéfovi, protože tady iniciativně chodil na mikrofon. Tak pan Cogan z Nové Paky by se měl k tomu postavit...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Mým prostřednictvím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Ano, vaším... No, on tu totiž není, takže já ho nemám jak oslovit. Přesně postupuji podle jednacího řádu, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: I tak. Poslanci se oslovují prostřednictvím předsedajícího.

 

Poslanec Tomio Okamura: Ale on tu není, takže já ho nemám jak oslovit.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vždy se oslovují prostřednictvím předsedajícího.

 

Poslanec Tomio Okamura: Dobře, je to takový výklad, o kterém bychom mohli hovořit. Já se pečlivě dívám do té lavice, jestli tam je, nebo není - není, ale to nevadí, třeba poslouchá, máte pravdu, někde u monitoru. Takže to by bylo chlapské od pana Cogana z Nové Paky z hnutí STAN, kdyby se tomu postavil čelem a řekl svému stranickému šéfovi Vítovi Rakušanovi - tak Vítku, jsme z hnutí STAN, tak mně je tady nastěhuj, ty romské uprchlíky, já to zvládnu. Neudělá to. Já už vím, že to neudělá. (S úsměvem.) To je to pokrytectví. No, jestli už nekandiduje v komunálních volbách, tak to třeba udělá, ale jestli kandiduje, tak to neudělá. V tom je to vaše pokrytectví, protože by věděl, že by propadl ve volbách. Vy to chcete hodit na někoho jiného a to je ta vaše vládní koalice, to je to, jak vy se k tomu ve finále stavíte. Řekl bych normálně, že to je k smíchu, ale k smíchu to vůbec samozřejmě v tomto případě není.

Takže já jsem navrhl tři body, tři body za sebou: v pořadí první bod schůze, druhý bod schůze, třetí bod schůze. Děkuji za pozornost a doufám, že je schválíte, protože občané mají řadu problémů a nesnese to podle mě odkladu. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí SPD.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Než budeme pokračovat v přednostních právech, přečtu omluvy, které dorazily. Dnes od 14 do 14 hodin (?) z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr Martin Kupka a dále ze zdravotních důvodů dne 10. 5. se omlouvá ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.

Další s přednostním právem je přihlášen pan předseda Radim Fiala, který před sebe pouští paní předsedkyni Schillerovou. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych chtěla navrhnout dva velmi důležité body. Řeknu je hned teď na začátku a pak je odůvodním. Chtěla bych zařadit na jednání schůze Poslanecké sněmovny dva sněmovní tisky z dílny poslanců hnutí ANO. Je to sněmovní tisk 158, bod 61, a sněmovní tisk 184, bod 65. Oba dva se týkají snížení DPH na energie a pohonné hmoty, protože opakovaně jsme se snažili o jejich projednání na mimořádné schůzi teď minulý týden i v minulé době. Nedaří se to a myslíme si, že to je mnohem důležitější než například zrušení EET. Dovolte mi, abych tyto body odůvodnila.

Česká republika je podle informací Eurostatu - a já budu nejdřív citovat Eurostat a pak Český statistický úřad, který dnes zveřejnil naprosto aktuální čísla - takže podle Eurostatu v březnu zemí s třetí nejvyšší inflací z celé Evropské unie a za duben to nevypadá líp. Podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen jsme měli v březnu 11,9 % a v dubnu dokonce 13,2 % podle Eurostatu a dle indexu spotřebitelských cen, který kvantifikuje Český statistický úřad, který obsahuje na rozdíl od Eurostatu takzvané imputované nájemné - to je takové specifikum české, to znamená, že tam započítává i vlastnické bydlení - jsme v březnu 2022 dosáhli závratných 12,7 % a v dubnu, a to je ta nejvíc zdrcující zpráva z dnešního dne, v dubnu 2022 jsme dosáhli 14,2 %, což předčilo všechna očekávání, předčilo to odhady. K 15 % jsme se podle těch nejpesimističtějších odhadů měli blížit někdy v polovině roku.

Čili spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému dubnu o 14,2 %. To je prosím nejvíce za poslední tři desetiletí, kdy v prosinci 1993 meziroční růst cen dosáhl hodnoty 18,2. Výši dubnového meziročního indexu nejvíce ovlivnily, co se nám nejvíce vlastně na inflaci podílí, ceny bydlení - samozřejmě v bydlení máme i ceny energií, to je součást, ty nám pohnuly právě s tím bydlením - pohonných hmot a pozor, potravin. Kdybych to rozebrala trošku položkově, zrychlil zejména růst cen pohonných hmot a olejů na 41,5 %, ceny elektřiny o 30,1 %, zemního plynu o 44,2 %, tepla, teplé vody o 17,5 % a vzrostly také ceny nájemného z bytu o 4,5 %, vodného o 5,3 %, stočného o 6,4 %, tuhých paliv o 24,1 %.

A teď potraviny. Vzrostly ceny mouky na 52,3 %, masa na 11 %, polotučného trvanlivého mléka na 31,3 %, vajec na 14,2 %, cukru na 25,5 %. V podstatě se dá říct, že mezi listopadem 2021 a březnem 2022 nárůst cen potravin - to je konec naší vlády a současnost, čili pár měsíců - tak kdybych vzala ještě teď aktualizovaná čísla, tak tady vidíte rozdíl třeba v ceně másla mezi těmito pár měsíci o nějakých 10 korun na kile, bylo to 168,87, teď je to 178,66 korun za kilo. Chleba stál v té době 29,82 korun kilo, teď stojí 34,88 korun za kilo. Kuřecí celé stálo 58,44 a teď za něho zaplatí lidé 61,70 za kilo. Vepřová šunka zdražila z 220,71 korun na 236,97 korun. Vepřová pečeně stála v té době 88,23 kilo, teď stojí 96,35. Pomeranče stály 25,13 korun kilo, dnes 27,95. Rajská jablka červená stála 64,96 korun za kilo, nyní stojí 82,31 korun za kilo. Mrkev stála 17,22 korun za kilo, teď stojí 19,81. Eidam 163,15 korun za kilo, nyní vyjde na 185,24 korun za kilo. Papriky 56,93 - nyní 79,89. Hladká pšeničná mouka stála 14,41 korun za kilo a dnes stojí 16,31 korun za kilo.

Ceny oděvů vzrostly o 21,4 % a obuvi o 15,2.

V důsledku této extrémně vysoké inflace české domácnosti rekordně chudnou. Pokles reálné mzdy v roce 2022 je predikovaný až ve výšce 7 % a ve druhém kvartále tohoto roku dokonce pokles reálných mezd atakuje výšku 10 %.

Hodnota indexu ekonomického sentimentu, to znamená důvěry spotřebitelů, je u českých spotřebitelů nejnižší za téměř deset let, na úrovni 81,3 %, a stále dynamicky klesá. V tomto ohledu musím bohužel konstatovat, že kabinet Petra Fialy dělá strašně málo. Pomoc, kterou představil doposud, očividně nefunguje. Rekordní růst cen ohrožuje nejen příjmově nejslabší vrstvy obyvatelstva, ale je zasažena - a už to dneska přiznávají i experti, podívejte se na sociální sítě, na názory ekonomů, expertů - již také střední příjmová vrstva obyvatel této země. Fenomén růstu cenové hladiny je možné sledovat nejen v České republice, ale také v okolních zemích. Jde v podstatě o globální fenomén. Jeho příčinou je jednak narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů v důsledku covidové zdravotní krize, monetární expanze většiny zemí světa a situace samozřejmě je také akcelerovaná konfliktem na Ukrajině.

Skokový nárůst cen - primárně energií - řešila už naše vláda v posledním čtvrtletí loňského roku. My jsme na něho reagovali - čili na ten prudký nárůst cen na světových trzích - jsme reagovali generálním pardonem, mým generálním pardonem jako ministryně financí, daně z přidané hodnoty za dodání elektřiny nebo plynu za listopad a prosinec minulého roku. Tento generální pardon výrazně pocítili všichni čeští spotřebitelé. Návrh na snížení DPH se potom podle čísel podle Českého statistického úřadu projevil jednak snížením cen elektřiny o více jak 16 %, plynu o více jak 11 % a mělo to logicky dopad i na inflaci, která se tedy snížila o 1 procentní bod. Když končila naše vláda, v prosinci byla inflace asi 5,4 %.

Naše vláda také schválila novelu zákona o DPH, která měla snížit DPH na celý rok 2022 či na nějakou omezenou dobu, protože já věřím, že tato krize tady nebude věčně, ale tento návrh byl pětikoalicí bez diskuse zrušen a od té doby se nereagovalo na tuto situaci. A bohužel, ceny se nám utrhly ze řetězu a bude velmi těžké je dnes zkrotit. Už se vpisují do povědomí občanů, do chování firem a stávají se součástí našeho života, bohužel.

Naše hnutí přitom poskytlo jasný recept, jak pomoci občanům, recept, který aplikují v mnohých zemích Evropy - nejen Evropské unie, týká se to i Británie, která už není dnes součástí Evropské unie - a mají jasné výsledky. Tyto země jsou v míře nárůstu inflace na tom lépe než Česká republika. Nám je samozřejmě zřejmé, že inflaci nebo růst cen nelze úplně zastavit, ale naší snahou je zpomalit ten růst, aby nedopadal v takové míře na české občany. Naším receptem je - a to je součástí mého návrhu - snížit na dočasnou dobu DPH na energie a na pohonné hmoty, protože to jsou prvotní náklady, které se propisují do všech dalších cen a dopadají na potraviny a na všechny položky, o kterých jsem hovořila, bydlení a tak dále.

Vzhledem k výše uvedenému dynamickému nárůstu cen pohonných hmot, které mají za důsledek zdražování spotřebitelských cen pohonných hmot, jsme právě navrhli změnit zákon o dani z přidané hodnoty tak, aby daň z přidané hodnoty uvalená na pohonné hmoty - motorovou naftu, benzin - byla změněna tak, že namísto základní sazby by bylo uplatněno osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, čímž by došlo ke zmírnění této situace, která nejvíce dopadá na nízkopříjmové domácnosti, malé a střední podnikatele, ale samozřejmě už dneska i na střední vrstvu a snižuje jednoznačně mobilitu obyvatelstva. Zvyšování prodejních cen pohonných hmot zároveň může vést k nárůstu inflace v důsledku dynamického růstu cen logistických služeb. Každý musí přijet, dovézt zboží, odvézt, prostě zvyšuje to hodnotu všeho.

Tím druhým způsobem, jak může reálně pomoci vláda českým občanům, je osvobození od DPH za energie, jak jsem teď vysvětlovala v průběhu svého vystoupení, protože v důsledku uvedeného dynamického nárůstu globální ceny energií je to cena, na kterou Česká republika nemá vliv. Je to důsledek určených cen na světových trzích, ale samozřejmě vedou ke zdražování energií a zase se nám promítají do bydlení, prodražují nájmy, prodražují lidem život a samozřejmě firmám, podnikatelům. Proto jsme zase navrhli změnit zákon o dani z přidané hodnoty tak, aby na dodání elektřiny a plynu bylo namísto základní sazby daně uplatněno osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, čímž by opět došlo ke zmírnění této situace, která nejvíce dopadá na nízkopříjmové, střední malé podnikatele, ale samozřejmě už dnes i na střední vrstvu. Současně to vysokoinflační prostředí, ve kterém dneska jednoznačně jsme, máme třetí nejvyšší inflaci v rámci Evropské unie, může ohrožovat a ohrožuje sociální smír.

Podívejte se do okolních zemí, které na rozdíl od současné pětikoalice pomáhají svým občanům v době krize. Z okolních zemí například Německo přišlo s daňovým zvýhodněním 300 eur, což je asi 7 400 korun, a snížením ceny paliv po dobu tří měsíců. Němci chtějí ulehčit lidem dojíždějícím za prací autem tím, že sníží cenu paliv o 30 centů, to je asi 7,40 korun na litr benzinu, a 14 centů, 3,50 korun na litr dieselu. Němci nezapomínají ani na nízkopříjmové obyvatele. Těm uvolnili v přepočtu 3,17 miliard korun na jednorázovou pomoc. Velmi rozumným krokem se vydali Němci i v otázce veřejné dopravy. Zde po dobu tří měsíců zavedou zvýhodněnou jízdenku, která bude stát na měsíc 9 eur. Zatímco v Německu se rozhodli podpořit veřejnou dopravu, naopak u nás jsme zdvojnásobili dopravu pro seniory, pro důchodce, pro studenty tím, že se zvýšila oproti námi snížené slevě tato sleva právě pro tuto část obyvatelstva, čili zcela nerozumně se zrušily nebo snížily slevy, a pořád si myslím, že veřejná doprava, a na tom se určitě shodneme, je ekologičtější než doprava osobními automobily. Proč ale nebijí na poplach všichni ekologičtí aktivisté, je pro mě záhadou.

Podobné kroky již před Německem zavedlo i Polsko, které snižuje DPH na plyn, a to již od 1. ledna 2022 z 23 % na 8 %, a od 1. února z 8 % na 0. V Polsku to jde. Současně polský kabinet přichází s výrazným snížením spotřební daně na pohonné hmoty s úplným odpuštěním sazeb DPH na základní potraviny a současně snížením DPH na elektřinu ve výši 5 %.

Ale pojďme ještě blíž - Slovensko. Slovensko, země s nižší inflací a vyšším veřejným zadlužením než Česká republika, se rovněž dohodlo s největším výrobcem elektřiny v zemi, Slovenskými elektrárnami, na tom, že až do konce roku 2024 budou lidé odebírat elektřinu za stejnou cenu jako nyní, což mělo ušetřit jednotlivým domácnostem přes 12 000 korun. Slovenská vláda oznámila balíček nových opatření za téměř 1,3 miliardy eur, v rámci kterého se zvyšuje přídavek na dítě, daňový bonus a současně dostanou jednorázový příspěvek rodiny s dětmi, senioři, domácnosti v hmotné nouzi a další skupiny.

K obdobným krokům se odhodlala drtivá většina zemí Evropské unie. A proč to nejde u nás? Máme jedny z nejzdravějších veřejných financí, máme mimořádné příjmy díky inflaci ve státním rozpočtu. A na tomto místě se tedy ptám, kam se poděla vůle poslanců vládní koalice pomáhat? Proč poslanci, kteří od nás požadovali rozšíření pomoci v době pandemie s dopady stovek miliard korun na veřejné rozpočty, nedokážou české občany podpořit v dobách pádivé inflace? Proč nepřistupujeme k opatřením, která zavádí drtivá většina zemí Evropské unie, jako je snížení DPH, změna daňových pravidel u pohonných hmot, elektřiny a plynu či zavádění cenových stropů při raketovém růstu cen pohonných hmot?

Českou cestou, kterou zvolil kabinet Petra Fialy, je nechat dopadnout následky celého zvyšování cen na české občany. A přitom je to právě stát, který profituje na zvyšování cen. Například z cen pohonných hmot směřuje téměř polovina právě do státního rozpočtu. A k tomuto plošnému kroku ostatně vyzývají vládu i poradci Petra Fialy. Přečtěte si dnešní tweety ekonomických expertů, kteří jsou v jeho poradním týmu.

Já si dovoluji navržené body, pane místopředsedo, navrhnout jako první a druhý bod dnešního jednání. Děkuji vám. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Návrhy jsem si poznamenal, jsou dva. A nyní s přednostním právem pan předseda Radim Fiala. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, přicházím s návrhem na nový bod, který se bude jmenovat Energetická krize, Green Deal a emisní povolenky.

Chci jen říct, že jsme tady minulý týden seděli na mimořádné schůzi, která právě tyto věci měla řešit, ale bohužel jsme se nedostali ani k tomu, aby pětikoalice schválila program této mimořádné schůze. To znamená, že ani naši členové, ani členové jiné opoziční strany nemohli vystoupit a nemohli jsme o tom diskutovat, což samozřejmě znamená, že se nic neděje, že se vláda o občany České republiky, co se týče energetiky, pohonných hmot, potravin - ty budeme diskutovat dneska - prostě nestará. Koneckonců jenom řeknu, co vím ze sociálních sítí, kde nám říkají politici z celé Evropy, že máme výborného ukrajinského premiéra.

Pojďme zpátky k energetické krizi. Já musím říct, že první věc, kterou chci řešit v tomto bodu, který navrhuji na dnešní schůzi, je, abychom se znovu zabývali vyšší daní z přidané hodnoty, a to nejenom na ropu, elektřinu, ale také zemní plyn, a jak s ní pohnout velmi zásadním směrem dolů v tomto krizovém roce, protože kdybychom snížili daň z přidané hodnoty u těchto složek, u těchto energetických komodit, samozřejmě tím velmi výrazně klesne cena energií, které v České republice máme.

A nejde jenom o fyzické osoby, o občany, ale jde samozřejmě i o právnické osoby, o firmy, protože je potřeba si uvědomit, že oni potřebují obrovské množství energií, a jestli ty společnosti zkrachují, nebo alespoň částečně zruší své provozy, bude to znamenat zvyšující se nezaměstnanost. Nezaměstnanost je teď možná nejnižší v historii, nebo téměř nejnižší v historii, ale to, co je dnes, zítra už nemusí být pravda. A my na to upozorňujeme, aby se tím pětikoaliční vláda zabývala, protože pokud bychom opravdu přestali brát například ruský plyn, byl by to hospodářský problém a země by upadla do recese. Znamenalo by to obrovské zvýšení nezaměstnanosti a je potřeba vážit na lékárenských vahách, jestli přesně to chceme a jestli nám to stojí za to.

Normálně když bychom mluvili o ropě, elektřině, zemním plynu, obnovitelných zdrojích, by to byla běžná, vcelku nezajímavá témata, která řeší jen skupina odborníků a také politiků, většinou z hospodářského výboru. Ale s razantně zvyšujícími se cenami energií, které zvedají nejen ceny dopravy, vytápění, výroby, ale prakticky všech výrobků a rovněž mnoha služeb, je to téma v této době mimořádně důležité. Bez přehánění se nyní problémy v energetice dotýkají každého občana České republiky.

Možná si to ještě plně neuvědomujeme, ale myslím, že jakmile nám začnou chodit složenky, a nedej bože některé firmy budou rušit provozy, protože prostě na ně nebudou mít, aby je finančně utáhly, myslím, že si to každý občan České republiky velmi rychle uvědomí. Stoupají ceny energií, raketově roste inflace a naše příjmy i úspory jsou znehodnocovány před našima očima. V takové situaci přece nemůžeme zůstat klidní. Tato energetická témata mají také jeden další společný rys. Všechna jsou úzce navázána na regulaci ze strany Evropské unie, tedy ve spoustě možných řešení, ať už podle selského rozumu, nebo podle odborníků, jsme omezeni rigidním a často nesmyslným právem Evropské unie. Jinými slovy: Nemůžeme udělat to, co považujeme za dobré nebo za nejlepší, protože právo České republiky je podřízeno právu Evropské unie.

Dnes jsme v Evropské unii, tak je nám vysvětlováno, že máme držet pusu a krok, žádná odvážná rozhodnutí nedělat, protože by to nebylo v souladu s právem Evropské unie. Sděluje nám to ne samotná Evropská unie, ale sděluje nám to i Úřad vlády České republiky, který říká: Raději nic nedělejte! Ano, právě Úřad vlády České republiky je strážcem unijnosti i nedotknutelných idejí, přes které nejede vlak. Evropská unie ale obvykle řeší krize pomalu, hloupě a pozdě, případně vůbec. Viděli jsme to u řešení ekonomických krizí, například řecké ekonomické krize, u covidové krize a nyní to vidíme ještě zřetelněji u řešení krize energetické. Řešení ze strany Evropské unie jsou víceméně politická. Vůbec nereflektují ani ekonomickou, ani hospodářskou podstatu, ani společenskou podstatu problémů. Zde to Unie ponechává víceméně na členských státech. Sama jako obvykle s nějakým skvělým nápadem nepřispěchá. Všichni budou hledat ale celoevropské řešení, které zatím neexistuje. Přitom si v Bruselu a ve Štrasburku platíme i z našich daní obrovský byrokratický aparát, ale je nám nanic.

V Bruselu vznikl ten zcela ideologický systém emisních povolenek, předchůdce ještě šílenějšího plánu Green Deal, česky zelený úděl, který měl ekonomiku zemí Evropské unie finálně dorazit. Jinak si to prostě neumím vysvětlit, že někdo vymyslí systém, který má v podstatě destruovat suverénní státy, jejich průmysl, jejich ekonomiku a jejich hospodářství. Koneckonců, není to vlivem jenom konfliktu na Ukrajině, ale pokud si vzpomenete, tak už před konfliktem na Ukrajině ceny energií začaly stoupat exponenciálně vzhůru. Bylo to právě z důvodu takzvaného Green Dealu, kdy různé země začaly zavírat elektrárny, nejenom ty uhelné, ale některé země jako Švédsko nebo Spolková republika Německo dokonce i ty jaderné, a samozřejmě na trhu začal být nedostatek energií. To znamená, že začaly růst ceny. No a konflikt na Ukrajině to totálně dorazil, ideologicky, hospodářsky, ekonomicky a podobně. Takže Green Deal byl začátek růstu cen energií v Evropě a bohužel od Green Dealu se zatím Evropská unie, ani členské státy, protože nemohou, tak se od toho zatím nemají zájem odklánět a říkají: To všecko zvládneme, jak známe to známé, a tady to kolega kdysi použil, to merkelovské Wir schaffen das, zvládneme to.

Ale já si tím úplně nejsem jistý a spíš se toho obávám, a proto zařazuji tento bod na program schůze Sněmovny - že to může být naopak. Že největším prohercem, kdo prohraje na Ukrajině, bude samozřejmě ukrajinský lid, obyčejní lidé, kteří žijí na Ukrajině, ale hned potom Evropa. Hned potom Evropa, a to společensky, ekonomicky, politicky, hospodářsky. A já to prostě nechci! Proto se snažím zařadit tento bod na program dnešní schůze, abych vyprovokoval debatu a diskusi o budoucnosti Evropy a s tím souvisí samozřejmě ceny energií, Green Deal a emisní povolenky.

Emisní povolenky, poslední část názvu mého bodu, který navrhuji na tuto schůzi, měly zlepšit životní prostředí jak v Evropě, tak ve světě tím, že se bude méně znečišťovat životní prostředí. V realitě je z nich ale nový druh komodity, se kterou se vesele obchoduje. Je to vlastně nový cenný papír, který už nemá se životním prostředím vůbec nic společného. Je potřeba to opakovat, protože navrhujeme vystoupení z tohoto kšeftování, ze systému s emisními povolenkami. A chci znovu, opakuji, vyprovokovat diskusi a debatu o tom, abychom to dnes zařadili na dnešní schůzi a o tomto vážném tématu abychom se znovu začali bavit.

Našim občanům a dalším občanům členských zemí v Evropské unii kvůli tomu razantně stoupají ceny. Odborníci tvrdí, že díky kšeftování s emisními povolenkami stoupají ceny energií až o 50 %, jinými slovy, že 50 % ceny energií tvoří právě obchodování s emisními povolenkami. Jednou z hlavních příčin krize v oblasti cen elektřiny totiž bylo, že Evropská unie postupně snižovala počet emisních povolenek na trhu. To logicky navýšilo jejich cenu a vyvolalo problémy odběratelů energií v členských zemích. Žádný jiný stát na světě nebo uskupení - kromě Evropské unie - dosud nezavedlo tak nesmyslný systém na zvyšování cen elektřiny a dalších energií, aby na něm mohli vydělat spekulanti. My v podstatě krmíme spekulanty, spekulanty na burze, kde se stanovuje, kde se prodává, kšeftuje s energiemi, tak tito zvedají cenu energií v Evropě, ve střední Evropě, a my na to doplácíme.

Já myslím, že to je asi všechno, co jsem chtěl k tomu mému navrhovanému bodu. Jak už tady řekl Tomio Okamura, my jsme navrhli nový zákon. Jenom ve třech větách, pane místopředsedo, zopakuji, protože ho považuji za velmi důležitý, a vím, že to už navrhl pan předseda Okamura, ale taky chci vyprovokovat diskusi a debatu o tomto novém zákonu, kdy vlastně vytvoříme takovou třetí větev obchodování s energiemi v České republice vyrobenými v České republice, kdy energie by nešly na komoditní burzu, ale vláda by přímo tyto energie s nějakou marží za cenu zastropovanou, kterou ta vláda řekne na základě odborníků, tak by mohla tyto energie přímo prodávat fyzickým a právnickým osobám v České republice. Samozřejmě by to bylo jen po dobu nezbytně nutnou, po dobu, kdy cena energií vyletí exponenciálně strmě vzhůru. Této třetí větvi se říká sociální tarif. Ne že by byl zaměřen jenom na ty nejužší sociální skupiny, které se opravdu dostanou do energetické chudoby nebo energetické bídy. Byl by zaměřen na všechny Čechy a všechny české právnické osoby, všechny firmy. Je to plošné řešení, je to prostě zastropování energií, cen energií, nic jiného.

Takže doufám, že se mi podaří vyprovokovat debatu, že tento bod pustíte dál a že o něm budeme moci na dnešní schůzi diskutovat. A já navrhuji, pane místopředsedo, myslím, že tady byly navrhovány body 1 a 2 a 3, tak já bych ho navrhl jako bod číslo 4 dnešního programu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jestli tomu dobře rozumím, chcete, aby to byl čtvrtý bod po třech návrzích předsedy Okamury.

 

Poslanec Radim Fiala: Ano, přesně tak, děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, já si ten návrh poznamenám.

Přečtu omluvu. Dnes mezi šestnáctou a sedmnáctou z důvodu jednání se omlouvá pan poslanec Marek Ženíšek.

A eviduji další dvě žádosti s přednostním právem k pořadu schůze, nejprve pan předseda Marek Benda a poté pan místopředseda Havlíček. Jako další pak budou řádně přihlášení a první z nich je pan poslanec Juchelka. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, až na to, že úplně nechápu, proč klub SPD, který s námi vždy statečně bojoval proti elektronické evidenci tržeb, dneska dělá všechno proto, aby zdržel její projednávání, když bylo na grémiu řečeno, že bude zařazena. Tak dovolte, abych přednesl jenom dva návrhy k programu tak, jak byly oznámeny na grémiu, a to, aby bod 1 dnešního jednání byl bod 16 stávajícího programu, sněmovní tisk 177, kterým se zrušuje zákon č. 112/2016, o evidenci tržeb, aby to bylo jako bod 1 dnešního programu, a současně abychom na zítřejší den, kde máme zařazené nějaké body napevno na 10. hodinu, zařadili sněmovní tisk 137, bod 77, novela stavebního zákona, to je jenom ta odkládací novela ve třetím čtení, zítra napevno na 10. hodinu. Tolik mé dva návrhy.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Poznamenal jsem si váš návrh a eviduji další přihlášku s přednostním právem pana předsedy Radima Fialy, ale před ním je pan místopředseda Havlíček. (Poslanec Radim Fiala z prostoru blízko stolku stenografů směrem k předsedajícímu: Mám jen technickou a vím, že nemůžu.) Bohužel, dám vám slovo po panu místopředsedovi. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážený pane místopředsedo Sněmovny, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové nebo vážený člene vlády, předtím, než přednesu body, které bych chtěl dnes zařadit na jednání, a nepřekvapím, že to jsou body energetické, jenom připomenu jednu informaci a věřím, že jsme ji zaregistrovali dnes ráno, a ty jsou bezprostředně spjaty s těmi body, protože jsou spjaty se zdroji, ze kterých bychom mohli kompenzace financovat.

Společnost ČEZ za rok 2021 čili za minulý rok vydělala 23 miliard korun. Za první čtvrtletí roku 2022 má čistý zisk 26,7 miliardy korun, což je nárůst 218 %, a předpokládá se, že celkový čistý zisk bude někde v úrovni mezi 45 až 49 miliardami korun, což je dvojnásobek toho, co bylo v minulém roce. Jenom podotýkám, že ještě před měsícem a půl se předpokládalo, že čistý zisk společnost ČEZ bude někde na úrovni 38 až 42 miliard, takže jenom za měsíc a půl se to posunulo o 10 miliard korun výše, a to jsme na konci dubna.

Pro ty z vás, kteří ještě se orientujete více v ekonomice, velmi podstatný údaj EBITDA čili provozní hospodářský výsledek před odpisy je na 43,7 miliardách korun už v tuto chvíli, což je nárůst vůči minulému roku 119 %, a očekává se, že to bude téměř 100 miliard korun za rok 2022, jinými slovy to, co vlastně vygeneruje za hotovost. Jsou to extrémní nárůsty zisku a zdaleka není všem dnům konec, je docela možné, že to bude ještě více, než se nyní předpokládá.

Nechci teď spekulovat o důvodech, společnost ČEZ to dostatečně zdůvodnila, ale je jasné, že to je mimo jiné i v důsledku celosvětové energetické krize, z čehož pochopitelně profitují energetické společnosti. Přejme to ČEZu, nic proti tomu, ale využijme toho. Využijme toho tak, že máme šanci mít nejvyšší dividendu v historii společnosti ČEZ, a tyto zdroje bychom měli - a troufám si tvrdit, že je to téměř povinnost - využít na podporu těch, kterých se vysoké ceny energie týkají nejvíce, to znamená domácnosti a firmy, a můžeme hledat různé klíče, jakým způsobem to budeme přerozdělovat.

Taky proto navrhuji zařadit body 59, zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, 153/1, a dále bod číslo 60, zákon o podmínkách obchodování s emisními povolenkami, což je 154/1. Důvody jsou zřejmé, já už jsem je zde několikrát zmiňoval, teď se na to podívám ještě z trošku jiného úhlu pohledu. Odpuštěním plateb za obnovitelné zdroje, což obnáší zejména solární tunel, z let 2006 až 2010 by se jednalo o částku 19 miliard korun ročně, která padá pouze na rodiny a pouze na firmy. Dalších přibližně 25 miliard korun nebo 26 miliard korun jde na vrub státního rozpočtu.

Pokud těchto 19 miliard korun odpustíme v roce 2022 a v roce 2023, bude nás to stát tedy těch 19 miliard korun ročně, tak máme šanci to uhradit - ad 1 - ze zvýšené dividendy ze společnosti ČEZ, což jsem teď představil, a ten zbytek bez větších problémů z peněz za vyšší ceny nebo z příjmů za vyšší ceny emisních povolenek, které jsou nemravně vysoké, a v tom druhém zákoně navrhujeme, aby to byla částka 8 miliard korun ročně. Bez problémů z těchto dvou částek, společnost ČEZ a z té částky za emisní povolenky, vyskládáme ten zdroj, který by nám pokryl obnovitelné zdroje, a nepochybně by to bylo ještě více - a to je otázka, jestli bychom k tomu třeba nevyužili právě i nástroj snížení daně z přidané hodnoty. To je na rozhodnutí vlády. Naším úkolem není rozhodovat, to je na vládě, jestli si zvolí DPH, jestli si zvolí obnovitelné zdroje, případně nějakou formu zastropování jako ve 24 zemích Evropské unie, na nás je, abychom ta řešení předkládali a abychom nebyli populističtí, abychom rovněž i ukazovali to, jakým způsobem se to dá zafinancovat, aby se to bezprostředně nedotklo státního rozpočtu. Obnovitelné zdroje jsou elegantní, je to jednoduchý nástroj, nebyrokratický nástroj, bude pouze nižší částka na faktuře nebo na složence, respektive nezaplatí se plná částka.

To, co je na tom šikovné, je, že si vláda může bez problémů dávkovat podle toho, kolik uzná za vhodné, že se bude přispívat, takže může odpustit plnou částku za obnovitelné zdroje, anebo může odpustit dokonce více, než kolik se má zaplatit, a potom ten zákazník zaplatí o něco méně za ostatní spotřebovanou elektřinu. Tím jenom reaguji na to, když jsem zde měl vystoupení minulý týden, tak se mi ozvala celá řada lidí, kteří to detailně sledují, a mají pravdu a říkají: Tak, jak roste cena elektřiny, ale logicky percentuálně klesá podíl obnovitelných zdrojů, protože ta částka je stále fixní, a je to pravda, takže zatímco ještě před dvěma měsíci to dělalo třeba 15 %, dneska už to je pod 10 %.

Nicméně stát má možnost odpustit více, než je jenom ta částka za ten obnovitelný zdroj. Ano, potom by to nebylo těch 19 miliard, bylo by to třeba 22, 23 miliard, ale znovu říkám, jenom ve společnosti ČEZ se to dá najít. Dá se to zastropovat tak, že to bude pouze pro domácnosti s určitou spotřebou, takže nemusí mít nikdo obavu z toho, že bychom financovali nebo podporovali ty, kteří jsou bohatší, a navíc by to bylo i symbolické, protože bychom tím jednou provždy - asi ne provždy, ale alespoň na rok nebo na dva - se zbavili té tíhy solárního tunelu 2006 až 2010, který nás bude stát 600 miliard korun, ačkoliv vyrobíme elektřiny ze solárů pod 3 %. Kdy jindy odpustit tyto výdaje občanů a firem než v době energetické krize? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane místopředsedo, já se jenom chci zeptat, já jsem zaznamenal tyto dva vaše návrhy - číslo bodu 59 a 60, ale poprosím, na kdy je chcete předřadit?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji, za to se omlouvám. Poprosil bych to hned za bod paní předsedkyně Schillerové, to znamená za dépéháčko.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní ještě s přednostním právem pan předseda Radim Fiala, ale toho zde nevidím. V tom případě budeme pokračovat v řádných přihláškách k pořadu schůze. Jako první vystoupí pan poslanec Aleš Juchelka, připraví se pan poslanec Radek Vondráček, pak Patrik Nacher. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji mockrát, pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, doufám, že vás přesvědčím k tomu, abychom následující bod, který navrhnu, abychom ho zařadili na program této schůze, poněvadž situace je čím dál tím palčivější. Já se domnívám, že navyšování cen všeho včetně potravin, energií, pohonných hmot, ale hlavně bydlení - poněvadž už uvidíme, že opět minulý týden o 0,75 % zvedla Česká národní banka úrokové sazby - a tím pádem se to promítne i do všech hypoték a do toho, že rodiny si pořídily své vlastní bydlení, a pokud mají plovoucí úrok, tak se domnívám, že je to bude stát ne o stovky korun navíc, ale de facto o tisíce. Akorát doufám - a doufám v to i společně s dalšími, kteří tady předkládají podobné návrhy - že o tom budeme jednat.

V těchto dnech, a možná že i vy to dostáváte do svých schránek, přicházejí lidem nové zálohy na energie. Pokud by to bylo o pár stovek, tak to úplně chápu, je to ale o tisíce korun a v tuto chvíli jednoduše mantra této vlády o cílené a adresné pomoci bere za své. Současné obchodování s energiemi, a už to tady několikrát padlo, je zcela nepředvídatelné a má to samozřejmě souvislosti s jeho cenotvorbou a se vzrůstající inflací. Vláda do této chvíle, řekněme si to na rovinu, více nepomohla než pomohla. Čím se snažila pomoci? Rozumím tomu, že se navýšily normativní náklady na bydlení, tím pádem se navýšil počet lidí, ale také samozřejmě se zvyšovaly částky na příspěvku na bydlení. Na začátku už předchozí vláda během října a listopadu navrhovala samozřejmě navyšování normativních nákladů, a tak rozšíření počtu lidí, kteří dosáhnou na příspěvek na bydlení, ale v tuto chvíli je ta pomoc nedostatečná a je potřeba znovu popřemýšlet nad tím, že by se něco mohlo udát právě u příspěvku na bydlení, minimálně ho zjednodušit právě pro ty středněpříjmové.

Mimořádná okamžitá pomoc: tady nemáme vůbec žádná data, vůbec nevíme, kolik lidí si o ni zažádalo, a vůbec, kolik bylo na mimořádné okamžité pomoci vyplaceno. Tady bych velmi rád v tom bodě, který navrhnu, aby tyto informace Ministerstvo práce a sociálních věcí dodalo, poněvadž neznáme, jak říkám, ani počty lidí, ani částku, možná ani průměrnou částku toho, kolik peněz jednotlivým rodinám přišlo.

Navýšení existenčního a životního minima, ten mezikrok, je absolutně zbytečný, poněvadž to, co navrhla vláda, a to navýšení o 10 %, už také vzalo za své, jak jsem řekl v úvodu, poněvadž bude znovu navýšení, a to o 5 až 10 % existenčního a životního minima. Akorát to skončí na úřadech práce a bude tam dvakrát větší administrativa. Mohlo se to už dle našeho návrhu, našich dvanácti opatření udělat rovnou.

S tím souvisí velmi, že pokud samozřejmě nebudeme pomáhat plošně tak jako třeba ve 24 zemích Evropy, tak budou administrativní náklady na jednotlivé takzvané adresné a cílené pomoci opravdu enormní. Už v tuto chvíli vidíme přetížené úřady práce. Důkazem toho je i stávková pohotovost, která v tuto chvíli byla odložena někdy na jednání možná právě tripartity na konec tohoto května, akorát že prostě a jednoduše, pokud se nic takového nevyřeší, úřady práce do té stávky dle mého názoru rozhodně půjdou, poněvadž to, jak jsou odměňovány, a ta enormní navýšení jednotlivých agend jsou opravdu neúnosná a v nějaké disproporci.

Co se týká neplošné pomoci, tak mi na tom osobně vadí, že se úplně zapomnělo na zdravotně postižené. Říkám to pořád dokolečka. Ti si nemohou nijakým jiným způsobem pomoci než prostě v rámci sociálního smíru čekat na to, jak jim pomůže tento stát. Nemůžou si nijak přivydělat, mít dvě zaměstnání a tak dále. Prostě potřebují být těmi, kteří jsou opečováváni.

Již nyní je potřeba pomoci nejen pouze chudým. Tato filozofie vlády již vzala za své před půl rokem a vidíme to každý den. Vidíme, že do sociální sítě začínají padat i ti, kteří v rámci sociálního smíru byli na straně odvádějících a nyní se dostávají do strany příjemců sociální pomoci. A bude hůř, a moc prosím, abychom už nedělali takové chaotické věci, jako byl například ten pětitisícový příspěvek. (Místopředsedkyně Kovářová: Čas, pane poslanče.) Proto já navrhuji bod, který se jmenuje Plán vlády, který já vyžaduji už co nejdříve, protože mám pocit, že žádný takový není...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Máte čas, tak jenom navrhněte bod, prosím!

 

Poslanec Aleš Juchelka: Ano. Plán vlády na řešení sociální situace v souvislosti s očekávaným růstem cen. Ještě jednou: Plán vlády na řešení sociální situace v souvislosti s očekávaným růstem cen.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, čas vám vypršel!

 

Poslanec Aleš Juchelka: A chci ho zařadit ještě, jestli můžu? (Ne.) Po panu Havlíčkovi.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené poslankyně, vážení poslanci, přeji vám hezké odpoledne.

Přebírám řízení schůze a poprosila bych vás, máte vždy pět minut na načtení návrhu na změnu programu. Prosím, abyste tento čas dodržovali. Můžete sledovat časomíru.

Ano, prosím, pan poslanec Vondráček a připraví se pan poslanec Patrik Nacher.

 

Poslanec Radek Vondráček: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já se pokusím našetřit ten čas, co přetáhl kolega Juchelka, budu třeba kratší. Je 15.36. To už si tady každý řečník připadá jak obstrukční řečník, takže asi se možná pravá strana sálu těžko bude přesvědčovat o tom, že to téma je důležité. Pokusím se tedy sympatie přitáhnout tím, že nebudu mluvit celých pět minut. Snad to zvládnu.

Já jsem tady vystupoval už 26. dubna, poté 27. dubna. Navrhoval jsem body, které se jmenovaly například Informace vlády o omezování svobody slova v České republice. Tentokrát jsem si vybral název, já ho raději řeknu na začátku, a to je Informace vlády nebo Stanovisko vlády České republiky k právnímu vakuu při omezování svobody slova v České republice.

Já už jsem tenkrát vystupoval, poprvé toho 26., poměrně dlouze, citoval jsem osobnosti, jako je Voltaire, Orwell. Nestalo se vůbec nic. Následně jsem sledoval interpelace, které někteří členové hnutí SPD směřovali na pana premiéra, to byla taková obecná rozprava a nic konkrétního, co se týče právního řešení, jsme se opět nedozvěděli. Já jsem vám tady říkal tu historku, jak jsem osobně řešil s panem ministrem spravedlnosti, že podle sdělovacích prostředků on je tím, který má chystat nějaký zákon o boji proti dezinformacím. On to veřejně popřel. Následně reagoval i ministr vnitra, který řekl, že represivní kroky v podobě přípravy nové legislativy jsou až nejkrajnějším řešením, o kterém v tuto chvíli vedeme pouze teoretickou diskusi. Přeložím do češtiny: asi ne. Následně se dotazovali i Pirátské strany. Mluvčí Pirátské strany oznámila zřejmě - ano a z titulu toho, že zde jsou dva ministři, kterých by se to mohlo týkat, nejvíce zřejmě zde přítomného pana ministra Šalomouna, který je ministrem pro legislativu, ale možná i pana ministra Bartoše, který je zároveň místopředsedou vlády pro digitalizaci. A my se bavíme převážně o digitálním prostoru. Následovala vyjádření vládního zmocněnce pana Klímy, který říkal, že zde máme celou řadu analýz týkajících se dezinformací. Potom na přímý dotaz novinářů ale Úřad vlády sdělil, že žádnými analýzami nedisponuje.

My se tady v tuto chvíli proto nacházíme v naprostém právním vakuu, kde dochází k omezování svobody slova, vypínání serverů, kde se otevřeně mluví a píše o kriminalizaci určitých názorů v této společnosti, přičemž naprosto chybí jakýkoliv právní základ. Jediné, čeho jsme se dočkali - pokud jsem dobře sledoval sdělovací prostředky - že se pan premiér vyjádřil v tom smyslu, že připustil, že ta kampaň Braňme Česko, která mě vyprovokovala, asi nebyla úplně šťastná a že ta kampaň o tom, že udávání není práskačství, že to nebyl nejlepší nápad.

Pro tuto vládu je opravdu typické to přešlapování, že si myslí, že prostě vyčkají, že si to nějakým způsobem vysedí a že to nějakým způsobem dopadne. Ale tak to prostě není. V přímém kontrastu k nám může být třeba Slovensko, kde poměrně rychle přijali bleskovou novelu a nějakým způsobem tam zavádí boj proti dezinformacím. Ale oni to zase už naprostým způsobem přehnali a na základě nějaké vágní definice o škodlivém obsahu mají obrovský prostor pro správní rozhodnutí a případné zakázání například internetových příspěvků a vůbec omezení svobody slova. Mají to špatně. Myslím si, že Slovensko opravuje špatně, ale my to máme ještě o to horší, že my nemáme vůbec žádnou právní úpravu. Správce domén CZ.NIC informoval v tom smyslu, že činí na základě podnětu bezpečnostních složek a vlády. Já se znovu ptám, co to je, podnět? Jestli šel nějaký skutečný oficiální dopis, nebo nešel? A tu informaci jsem se nedozvěděl.

Já bych byl proto rád, kdybychom se skutečně tomuto bodu věnovali. Je to důležitá věc. Myslím, že si to zaslouží parlamentní diskusi a nemáme zase tolik extrémně důležitých zákonů, že by se pro to nenašla chvilka. No, tak těch pět minut jsem vyčerpal. Takže navrhuji, abychom tento bod zařadili jako nový, to stanovisko vlády k právnímu vakuu, a to buď ve středu 11. 5. po pevně zařazených bodech, případně v pátek 13. 5. jako první bod. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Bylo to těsné, ale tolerovala jsem vám pár minut. Děkuji. Nyní dvakrát vystoupí pan poslanec Patrik Nacher, takže vám poběží dvakrát pět minut a prosím o dodržení času. Děkuji.

 

Poslanec Patrik Nacher: Já si myslím, že to ani nevyužiji, ale mám to za sebou, abych nemusel odsud odcházet a přicházet. Děkuji za vstřícnost.

Takže, dámy a pánové, konzistentně se svými vystoupeními - není to nic nového - bych vás požádal o podporu dvou návrhů. Děkuji za úsměv z těchto řad, který možná predikuje, že by to tu podporu mohlo získat.

První věc je tisk 41, pořadové číslo 46 - novela živnostenského zákoníku, který řeší to známé Airbnb, to krátkodobé ubytování, které se týká hlavně Hlavního města Prahy. Vím, že vás to otravuje. Já to tady připomínám, už jsem to vzal zleva zprava. Dneska na to jdu ještě z jiného úhlu pohledu. Už nevím, vyčerpám ty svoje možnosti. Jednak to budu chtít dát na pevný čas v 17.40, protože máme pak od 18 hodin další bod, abych tam dal důkaz toho, že více, než těch dvacet minut tomu nedáme, druhak tady připomenu to, že jsem vám tady v tom jednom výstupu říkal příklady evropských měst, které to řeší, že to není pouze situace v Praze, ale že to řeší i jiná evropská města. Zároveň bych chtěl poděkovat na tomto místě Jakubovi Michálkovi, který mi poslal nějaký základní materiál, jak se na této věci pracuje na Ministerstvu pro místní rozvoj.

Nicméně nastává ta situace, o které já tady mluvím už od ledna, před námi je další letní sezona. Covid se naštěstí vytrácí, vrací se turisté a všechny změny, které my budeme dělat v centru Hlavního města Prahy, budou složitější a složitější. Určitě to bude těžší než v momentě, kdy Praha byla úplně prázdná a daly se dělat některé věci, některé změny - třeba vizuální smog jsme řešili v centru města. To nejde v momentě, kdy jsou tam turisté, v momentě, kdy jsou plné zahrádky, a tohoto šlo využít.

Já jsem si tady tentokrát pro vás připravil takovou brožurku, kterou vydala městská část Praha 1 - Chci se v klidu vyspat. Kdo bude chtít, mám jednu navíc. Řekl jsem si, že bych to dal zpravodaji tohoto tisku, což je Vojtěch Munzar. Tam máte krásný popis historie toho všeho, jak to ovlivňuje život v centru hlavního města, jaký je počet oficiálně i neoficiálně pronajímaných bytů, jaké jsou základní problémy, porovnání s jinými městy, která to řeší. Pak tu máte i nějaké fotky, nějaké příklady týkající se komunity, sousedství, klidného spánku, slušných turistů a podobně.

Já vás skutečně poprosím, dám to na dvě verze, 17.40 a případně 17.20 jako pevný čas na dnešek, protože mám i druhý návrh. Takže je to, jak říkám, tisk 41, návrh Hlavního města Prahy. Omlouvám se za to, že mimopražské to tak nezajímá, ale řešili jsme tady v minulosti i třeba taxikáře, směnárny a podobně, také to byla záležitost Prahy. Tak to je první.

Teď přejdu rovnou k tomu druhému, čímž ušetřím čas, protože jsem ho nevyčerpal, a to je novela občanského soudního řádu. Je to tisk 48, mám to jako pořadové číslo 47. To se týká toho, že - už jsem to tady vysvětloval, tak teď to jenom připomenu - že v případě, že se spotřebitel obrátí na mimosoudní orgán, jako je finanční arbitr, ERÚ, ČTÚ, tak v momentě, kdy pak skončí před soudem, ten soud nemusí ten mimosoudní orgán vůbec informovat o tom, že běží soud s tím spotřebitelem. On je tam v té roli žalovaného. Dostává se pak do problémů, že se chtěl vyhnout soudu, u soudu stejně skončil a umí obhajovat rozhodnutí mimosoudního orgánu neskonale hůř než ten samotný mimosoudní orgán.

Opět se odvolám, jakkoliv mě za to asi nepochválí, na vašeho kolegu Karla Haase, který si to přečetl a říkal, že to má úplně jinou kvalitu než ten finanční arbitr, o kterém jsme se tady přeli. Zároveň tedy připomenu a odvolávám se i na současnou vládu, která k tomuto návrhu dávala souhlasné stanovisko. Opět bych poprosil, abychom to zařadili buď v 17.20, nebo v 17.40. Nedělám si ambice, aby prošly oba ty návrhy, ale projde třeba jenom jeden. Zase víc než dvacet minut skutečně tím nezabereme.

Pro kolegu Karla Haase říkám: kdybychom měli opoziční okénko, tak bych to nahlásil na opoziční okénko, ale bohužel tam máme mimořádnou schůzi, kterou generuje předsedkyně Poslanecké sněmovny, já si ten čas nevybírám, tak mám tu jedinou možnost, že to dávám na omezený čas, že jsem limitován sám to potom hnát, a nezabere to víc než dvacet minut. Ale pomůžeme tím spotřebitelům a je to skutečně užitečná věc, na kterou vaše vláda dala souhlasné stanovisko.

Omlouvám se, já tady ty dvě věci budu zkoušet neustále, protože si myslím, že dřív nebo později mi dáte za pravdu. Není to žádná zdržovačka. Zabere to evidentně méně času než schválení programu, ale pomůžeme tím celé řadě lidí. Pokud jde o to první, o to krátkodobé ubytování, jenom připomínám, že se blíží komunální volby, takže pak zejména koalice, která řídí Prahu, se bude chlubit, jak to řeší nebo jak to bude řešit. Já si už dělám statistiku, kolikrát jsem se tady marně snažil takovou věc prosadit a kolikrát jsem bohužel narazil na poslance, kteří jsou v Praze ve vedení a kteří tady nemají ochotu ani odvahu pro to zvednout ruku, protože to navrhuji zřejmě jako opoziční poslanec.

Děkuji vám za podporu - v 17.20, 17.40 v těch různých variantách, jestli jsem to řekl srozumitelně, paní předsedkyně.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, mám zaznamenáno, pane poslanče, děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Robert Králíček, připraví se paní poslankyně Karla Maříková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem to opět já, vaše déjà vu, a přicházím se svým opětovným návrhem. Já jsem si tu hlášku vzal z udělování českých Andělů z roku 2000 a nechtěl jsem být jako pan Nacher, že budu říkat, že jsem nechtěl vystupovat. Chtěl jsem být originální.

Já bych chtěl požádat jako již tradičně o předřazení sněmovního tisku číslo 131, alternativně jako dneska první bod, případně jako první bod ve čtvrtek a případně jako první bod v pátek, tyto tři alternativy. Jedná se o novelu zákona o kybernetické bezpečnosti, a jak jistě víte, my jsme v minulém volebním období přijali novelu zákona o vojenském zpravodajství, která byla poměrně klíčová v kybernetické obraně České republiky. Rovněž tato novela zákona o kybernetické bezpečnosti je poměrně důležitá, nebo řekl bych ne poměrně, ale velmi důležitá, a myslím si, že nezabere tolik času. Jak jsem zmínil minule, já se domnívám, že na této novele, se kterou do Sněmovny přišla už předchozí vláda, je odborná i politická shoda. Je pravdou, a to vždycky korektně, jak říká pan Kolovratník, korektně říkám, že nebyla schválena za naší vlády, proto vás prosím, abychom ten bod předřadili, protože je to fakt otázka deseti, patnácti minut a transpozice Evropské unie, která se v této novele objevuje, měla být schválena 28. června 2021. Proto zde také jako pan Nacher každou schůzi pokorně předstupuji a žádám o předřazení toho bodu, abychom dostáli toho, co jsme již měli udělat.

Jenom stručně zopakuji, že tento zákon, tato novela zákona o kybernetické bezpečnosti zpracovává příslušný předpis Evropské unie a zároveň navazuje přímo na použitelný předpis Evropské unie a upravuje zajišťování bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů. Je velmi důležitá pro náš Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, protože tento úřad jakožto vnitrostátní orgán certifikace kybernetické bezpečnosti bude dohlížet na pravidla zahrnutá v evropských systémech certifikace kybernetické bezpečnosti a sledovat dodržování povinností výrobců a poskytovatele produktů, služeb nebo procesů v oblasti informačních a komunikačních technologií, kteří jsou usazeni na území našeho státu a kteří provádějí vlastní posuzování shody, jakož i sledovat činnost veřejných subjektů, které jsou subjekty posuzování shody. Je to poměrně důležité a klíčové a myslím si, že i současná situace, která se ve světě děje, nám dokazuje, že kybernetická bezpečnost je poměrně důležitá a dostává se na úroveň i konvenční bezpečnosti.

Proto bych vás znovu poprosil, abychom jeden z těch termínů schválili, je to na deset minut, je na tom politická shoda. Myslím, že to odhlasujeme všichni, a velmi to pomůže České republice i naší obraně. Děkuji za pozornost, a pokud to neschválíme, tak se těším na příště. Na shledanou.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní se připraví a vystoupí paní poslankyně Karla Maříková, připraví se pan poslanec Vladimír Zlínský.

A než vám, paní poslankyně, udělím slovo, mám zde jedno oznámení. Pan poslanec Feranec ruší svoji omluvu. Dále se omlouvá pan poslanec Marek Ženíšek mezi šestnáctou a sedmnáctou z důvodu jednání a na posledním místě je zde omluva pana ministra Kupky od 15.30 do 18.30 z pracovních důvodů.

Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych chtěla navrhnout nový bod s názvem Diskuse o odškodnění újmy po očkování proti onemocnění covid-19.

4. prosince 2020 tady tehdejší ministr zdravotnictví Blatný při jednání o vakcínách proti covidu v Poslanecké sněmovně, tady na plénu Sněmovny, prohlásil: "I když se nejedná o povinné očkování a nebude se jednat o povinné očkování, stát přebírá garanci za toto očkování." V průběhu roku 2021 tlak na vakcinaci sílil, až na začátku prosince 2021 Ministerstvo zdravotnictví novelizovalo takzvanou očkovací vyhlášku, na jejímž základě se očkování proti covidu-19 mělo stát pro vybrané skupiny obyvatelstva povinným. Současný ministr zdravotnictví Válek novelu očkovací vyhlášky a s ním povinné očkování zrušil po veřejném a politickém tlaku. Garance za očkování, která měla obsahovat i odškodnění újmy v důsledku očkování proti covidu-19, byla zhmotněna v jednom jediném ustanovení zákona č. 569/2020 Sb. s předlouhým názvem, který se dal zjednodušit jako takzvaný zákon o očkování proti onemocnění covid-19.

Během roku a čtvrt, kdy se v České republice proti covidu očkuje, se ukázalo, že je málo pravděpodobné, že by Ministerstvo zdravotnictví vůbec někoho odškodnilo. Ustanovení § 2 zákona č. 569/2020 Sb. co do posouzení újmy a rozsahu náhrady odkazuje na zákon č. 116/2020 Sb., o náhradě újmy způsobené povinným očkováním, který se má pro odškodnění případné újmy způsobené očkováním proti covidu-19 použít obdobně. Ten však o prokazování účinné souvislosti mlčí, respektive pouze v ustanovení § 3 stanoví domněnku příčinné souvislosti mezi újmou na zdraví a povinným očkováním, a to takto: "Jedná-li se o újmu na zdraví, kterou prováděcí právní předpis stanoví jako pravděpodobný následek daného povinného očkování, a tento následek nastane po provedení daného povinného očkování v době stanovené tímto prováděcím právním předpisem, má se za to, že újma na zdraví byla způsobena povinným očkováním." Co se týče odpovědnosti podle § 3 zákona č. 116/2020 Sb., zákon nestanoví, zda se jedná o domněnku vyvratitelnou, či nevyvratitelnou.

Prokazování příčinné souvislosti v otázkách újmy na zdraví je velmi obtížné, což silně oslabuje postavení poškozeného. Toho si byl vědom Ústavní soud, když ve svém ustanovení ze dne 12. srpna 2008 poskytl argument a ten zní takto: "Podstatou lékařství je vlastně vstupovat do celého řetězce příčin a následků do procesu, které probíhají v lidském těle, a vnějším zásahem tyto procesy ovlivňovat, měnit jejich směr, působení a tak dále. Zásah lékaře tak vlastně sám o sobě mění přirozený běh věcí v lidském těle, zasahuje do komplexních vztahů příčin a následků. I v případě aktivního jednání lékaře, který zvolí určitý léčebný postup, je velmi obtížné, ba vyloučené stanovit, zda tento postup byl nade vší rozumnou pochybnost jedinou možnou příčinou škodlivého stavu." Ústavní soud tak navázal na svou předchozí úvahu obsaženou v tomto ustanovení, a to že stoprocentní prokázání objektivní příčinné souvislosti se jeví Ústavnímu soudu jako nereálné nebo nedosažitelné. Tuto úvahu Ústavní soud dále rozvíjí takto: "Vzhledem k tomu, že pojem příčinná souvislost není právními předpisy v České republice nijak definován, což ostatně zdůraznil ve svém rozsudku i nalézací soud, nic nebrání judikatuře českých soudů, aby požadavek stoprocentně prokazované příčinné souvislosti přehodnotila a přijala adekvátnější a realističtější výklad způsobení škody, který by vyrovnával slabší postavení poškozených. Je třeba důsledněji chránit pacientovo základní právo na tělesnou integritu a v posledku, jak dokazuje řešený případ, i právo na život, a to i skrz výklad příslušných ustanovení občanského zákoníku týkající se náhrady škody."

V postupu doporučení Ministerstva zdravotnictví při podání žádosti o náhradu újmy způsobené očkováním proti onemocnění covid-19 se uvádí, že lze uplatňovat ji a) za vytrpěné bolesti, b) za ztrátu na výdělku nebo ztížení společenského uplatnění. S tím, že tyto nároky je třeba stejně jako vlastně újmu na zdraví nejen tvrdit, ale také podložit potřebnými podklady. Ačkoliv soud může zajisté výše těchto náhrad modifikovat a pro účely odškodnění ze strany Ministerstva zdravotnictví je nutné diskutovat o tom, aby docházelo k naplnění požadavků právní jistoty.

Proto prosím o podporu toho mého bodu, protože zde máme dva zákony k odškodnění újmy po očkování, ale ani jeden nerespektuje rozhodnutím Ústavního soudu zdůrazňovaný princip plné náhrady újmy. Řada lidí se nechala očkovat z různých důvodů, ať už z tlaku, chtěla ochránit společnost, nebo i z finančních důvodů, nechtěli se pořád prokazovat testem, a jestliže se lidé nechali očkovat pro dobro společnosti, mělo by s nimi být státem také solidárně zacházeno, nebo měl by stát se k nim solidárně postavit, pokud jim v důsledku očkování vznikly nějaké potíže. Prosím o zařazení tohoto bodu za následující navržené body. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně, za dodržení času. Nyní vystoupí pan poslanec Vladimír Zlínský, připraví se pan poslanec Jan Síla.

Ještě než vám dám slovo, pane poslanče, dovolte, abych přečetla omluvy. Omlouvá se paní ministryně životního prostředí Anna Hubáčková z celého jednacího dne, a to ze zdravotních důvodů, a ještě další omluva pana ministra Kupky od 14 do 14.30 z pracovních důvodů.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Děkuji, vážená paní předsedající, za slovo. Navrhuji nový bod jednání a ten se jmenuje Bezpečnostní rizika současné migrační krize. Navrhuji ho zařadit za bod paní poslankyně Maříkové.

Je namístě se ptát, jak vláda řeší možná bezpečnostní rizika spojená s ukrajinskou migrací. Jaký mají bezpečnostní složky našeho státu přehled o případné kriminální minulosti i motivaci příchozích mužů? Jsou všichni uprchlíci skutečně z míst, kde probíhá na Ukrajině válečný konflikt? Jsou to skutečně lidé, kteří přišli o své domovy, nebo někteří z nich jen využili příležitost, jak u nás bezplatně pobývat a bezplatně se léčit? Jak to, že přijímáme muže, kteří jsou dle ukrajinských zákonů povinni bojovat při obraně svých domovů? Kolik procent ukrajinských uprchlíků u nás není registrováno a jaký pro to mají důvod? A proč to tato vláda toleruje? Jakým způsobem chce vláda podstatnou část ukrajinských uprchlíků motivovat po uzavření příměří k návratu do země? Jakým způsobem chce vláda podstatnou část ukrajinských uprchlíků motivovat k tomu, aby se zapojili u nás do pracovního procesu a nebyli přítěží pro náš sociální systém? Co učinila vláda pro to, aby byla u ukrajinských příchozích zjišťována závažná infekční onemocnění jako AIDS, TBC a hepatitidy? Má vláda nějakou metodiku, jakým způsobem lokalizovat a kontrolovat aspoň nejvíce rizikové skupiny příchozích, aby nedošlo k rozvoji epidemií těchto smrtících a invalidizujících onemocnění v naší populaci? Jakým způsobem má ošetřeno v současnosti vláda, aby ukrajinští občané mající status uprchlíků po návratu na Ukrajinu do svých domovů nejezdili do České republiky pro příspěvek 5 000 korun a nekonzumovali kvalitní zdravotní péči u nás? Nebo je vašim cílem tyto výhody poskytovat všem občanům Ukrajiny, kteří o toto budou mít zájem?

Prosím o jasné sdělení našim občanům, jaký je váš přesný záměr. Tyto a podobné otázky si naši občané pokládají, avšak vláda je ignoruje. Jako by jí nezáleželo na tom, aby se ukrajinští uprchlíci poté, co bude uzavřeno příměří a mír, vrátili do své rodné země, aby se nyní rozvrácená Ukrajina stala opět skvělou zemí, která bude plnohodnotným členem společenství evropských národů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Jan Síla a připraví se pan poslanec Jiří Mašek. Prosím, pane poslanče, máte pět minut.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já bych hrozně rád dal k projednání Sněmovně další bod, velmi důležitý pro všechny občany této země, a to je Financování zdravotnictví v roce 2023.

Kolik peněz zdravotnictví dokáže spolykat, to všichni víme, a to jsou peníze všechny. Máme západoevropské zdravotnictví, které funguje jenom díky nízké ceně práce, nedodržování zákoníku práce a práci důchodců. Je třeba zdůraznit, že ministr Válek zaujal místo mašinfíry, který řídí z kopce nebezpečně rozjetý vlak s insuficientními brzdami. Nejprve covid, navazující vlna ukrajinských uprchlíků a nynější zvýšení cen energií, pohonných hmot a potravin nám determinují zdravotnictví, které nejspíše nebudeme umět příští rok uživit. Původně se očekávalo, že se systém začne finančně hroutit demografickým vývojem. Současný výdajový skok v krytí na straně příjmů ovšem možný náraz zásadně přiblížil. Výdaje na zdravotní péči z veřejného zdravotního pojištění měly dosáhnout letošní rok 427 miliard korun s plánovaným schodkem 12 miliard korun. Platba ze státního rozpočtu za takzvané státní pojištěnce měla být meziročně vyšší letos o 14,5 miliardy korun. Původně měl státní rozpočet dodat do systému veřejného zdravotního pojištění skoro 142 milionů korun, čímž měl pokrýt zhruba 30 % všech jeho výdajů. Z důvodu vylepšení státního rozpočtu ale vláda premiéra Fialy rozhodla, že bude ze zdravotního systému odečteno zhruba 6 miliard korun z kapitoly Ministerstva zdravotnictví, ale také plánovaných 14,5 miliard korun za státní pojištěnce. Sečteno a podtrženo se dostaneme z původního schodku 12,5 miliardy korun na 32,5 miliardy korun. Vzhledem k přebytku ve zdravotních pojišťovnách, v jejich fondech, a ty fondy jsou většinou povinné, kde je zhruba 55 miliard korun, by mělo být financování zdravotnictví na letošní rok zajištěno i včetně 350 000 ukrajinských uprchlíků.

Proč ale já začínám nyní s financováním zdravotnictví na rok 2023? Zhruba od února do června probíhá dohodovací řízení, které určuje úhradovou vyhlášku na příští rok a které bude určovat, komu a kolik se zaplatí z poskytovatelů zdravotní péče. Jednou z mála jistot prvních měsíců roku 2022 je proto silný tlak na zvyšování plateb za státního pojištěnce v roce 2023. Každá stokoruna v jedné měsíční platbě za jednoho státního pojištěnce znamená pro státní kasu zhruba 7 miliard rozpočtových výdajů, takže zmíněný tlak půjde silně proti deklarovanému konsolidačnímu úsilí nové vlády. Pojišťovny s minimálními rezervami nemohou do tohoto jednání vstoupit jinak než s návrhem, že za péči zaplatí v roce 2023 zhruba tolik, kolik zaplatily letos. To je pozice, na kterou ale poskytovatelé vzhledem k růstu výdajů a výstupů a vstupů na péči k širším inflačním tlakům v ekonomice nemohou přistoupit. Pokud k dohodě nedojde, určuje výši úhrad Ministerstvo zdravotnictví úhradovou vyhláškou.

Vzhledem k tomu, že nevíme, jak se bude na podzim chovat covid, jaká bude inflace a zda bude pokračovat válka na Ukrajině, je plánování financování zdravotnictví na příští rok značně dubiózní. Proto vás důrazně žádám o schválení zařazení tohoto bodu do jednání Sněmovny. To je zhruba všecko, děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Jiří Mašek a připraví se pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, chtěl bych požádat o zařazení bodu Zahájení diskuse o opravě zákona o důchodovém pojištění, konkrétně o předčasných důchodech členů základních složek integrovaného záchranného systému.

Ve Sněmovně jsme v průběhu léta loňského roku společně schválili, že pracovníci integrovaného záchranného systému získají od roku 2023 nárok na předčasný důchod bez finančních sankcí. Jenže novela zákona, jak se ukázalo, obsahuje chyby a úředníci pravděpodobně všechny žádosti zamítnou. Zákon o důchodovém pojištění nyní obsahuje ustanovení, podle kterého mají nárok na dřívější důchod všichni lidé, kteří byli alespoň dvacet let pracovně zařazeni ve složkách integrovaného záchranného systému. V praxi to má fungovat tak, že by odešli do předčasného důchodu, aniž by jim byla penze finančně krácena.

V současné době platí, že pokud je řádný důchodový věk nižší než 63 let, lze odejít do předčasného důchodu až o tři roky dříve. V případě důchodového věku, který je vyšší než 63 let, je možné odejít až o pět let dříve, nejdříve však v 60 letech. Ve všech případech přitom platí, že dochází ke krácení důchodu. Čím dříve do předčasného důchodu lidé odcházejí, tím nižší mají důchod. Hasiči, policisté, záchranáři a další pracovníci IZS mají mít výjimku v případě odchodu do předčasného důchodu, neměli by být finančně trestáni.

Novinku schválili politici jako pozměňovací návrh při schvalování mimořádného příspěvku k valorizaci důchodů, jenže schválená změna zákona obsahuje některé nepromyšlené nepřesnosti a je velmi pravděpodobné, že Česká správa sociálního zabezpečení bude všechny takové žádosti zamítat. Pozměňovací návrh byl zpracován po věcné i legislativní stránce nekoncepčně a nesrozumitelně a nelze podle něj zamýšlený cíl realizovat. "MPSV na tyto skutečnosti upozorňovalo před projednáváním v Poslanecké sněmovně a následovně i v Senátu, přesto byl pozměňovací návrh schválen," uvedla pro portál České důchody Jaroslava Sladká z tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí. Podle názoru ministerstva není novinka proveditelná v praxi a bez dodatečných legislativních úprav reálně není možné splnit podmínky, které by přiznání nekráceného předčasného důchodu zajistily.

Předčasný starobní důchod je starobní důchod, na který vznikl nárok před dosažením důchodového věku, a proto nárok na něj nemůže být podmíněn dosažením důchodového věku, uvedla Sladká. Zjednodušeně to znamená, že takový hasič či policista by musel splnit podmínky, které se vzájemně vylučují, tedy aby kromě dvaceti let odpracovaných ve složkách IZS dosáhl nejen věku na předčasný důchod, ale zároveň řádného důchodového věku. Pokud by nebyla schválena změna této úpravy, ČSSZ by nemohla ve věci snížení důchodového věku bez sankce za předčasnost příslušníkům IZS rozhodovat jinak než vydávat zamítavá stanoviska.

Chybou novely je i to, že neobsahuje procesní postupy, třeba jak práci IZS poukazovat a jak by měli úředníci zpracovávat. Problematický je také okruh pracovníků, kterých se měl dřívější nesankcionovaný důchod týkat. Pokud jde o složky IZS, vymezuje (jej) zákon o integrovaném záchranném systému. "Návrh se vztahuje na široký okruh osob, základní a ostatní složky IZS i na všechny pracovníky ostatních složek IZS, kteří se účastní zásahu jen příležitostně," vysvětlila Jaroslava Sladká pro České důchody. V podstatě by tak měli nárok na dřívější důchod i lidé, kteří ve složkách IZS nepracují takzvaně na plný úvazek, ale jsou v případě potřeby přivoláváni k různým zásahům, typicky jde například o dobrovolné hasiče. Nárok na nekrácený předčasný důchod by tak mohl vzniknout i při velmi krátké účasti na akcích IZS, například kratší než jeden rok, což je zcela neodůvodnitelné, uvedlo ministerstvo. Ministerstvo uvedlo, že nyní je nutné rychle provést úpravu zákona, aby bylo možné nekrácené předčasné důchody přiznávat. Novinka sice začíná platit od začátku roku 2023, nicméně žádost o důchod lze podávat již čtyři měsíce před začátkem důchodu. První hasiči, policisté nebo záchranáři by tak mohli žádat o důchod už v září 2022. Na přípravu a schválení novely a opravu zákona je tak velmi omezený čas.

Vážená paní předsedající, chtěl bych zažádat o zařazení bodu Zahájení diskuse o opravě zákona o důchodovém pojištění, konkrétně o předčasných důchodech členů základních složek IZS. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. (Ojedinělý potlesk z lavic hnutí ANO.) Nyní vystoupí pan poslanec Zdeněk Kettner a připraví se pan poslanec Martin Kolovratník.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já bych rád navrhl bod na téma Diskuse na téma status chráněné osoby pro pedagogické pracovníky. Chci tak reagovat na celkem aktuální stav ve městě Bílina. Jistě vám je znám problém, kdy na základní škole musí být placená ochranka, aby chránila pedagogy a ostatní žáky. Bohužel je to jenom vrcholek ledovce, ten problém je širší napříč celou republikou, a myslím si, že jde především o odvahu paní ředitelky, která s tím přišla navenek. Ten problém je jasný. Samozřejmě my na ty rodiče musíme mít nějaké páky. Pokud nemáme páky na rodiče, na děti už páky nebudeme mít v žádném případě. Pokud s námi nespolupracuje rodič, s dětmi prakticky nemáme šanci hnout.

Status chráněné osoby už zde na Sněmovně byl předestřen. Rozhodně to neřeší jádro problému, ale je to způsob alespoň nějakého řešení, co by vyučujícím a co by ředitelům mohlo pomoci. Obecně totiž můžeme se brzy dostat do situace, kdy jaksi nebudeme mít ředitele základních škol. Ten důvod je jednoduchý, neustále narůstající administrativa. Ředitelé, jak se říká lidově, nevědí, kam dřív skočit. Já jsem se naivně domníval, že administrativa bude omezena a řešením má být jakýsi kurz, který se bude platit, a ředitelé se budou učit, jak práci delegovat. Já osobně si myslím, že ředitelé jsou svéprávné osoby, které velice dobře vědí, komu a jak delegovat. Ono těch možností se moc nenabízí, pokud tedy nechce pan ředitel zaměstnat svojí agendou paní uklízečku, když má třeba chvilku pauzu o velké přestávce, kdy nemůže vytírat, protože jsou děti na chodbě. Celkem logicky už to delegují na své zástupce. Teď má přijít novela, která navýší přímou vyučovací činnost těchto zástupců. Výsledkem bude, že oni celkem logicky část agendy, kterou přebrali od ředitelů, ředitelům opět vrátí. Takže je to takový začarovaný kruh. Do toho právě ty omezené pravomoci řešit tyto problematické situace.

Vezměte si, že dnes je zcela běžné, že více jak 40 % konkurzů na ředitele základních škol se zúčastní pouze jeden jediný zájemce, takže to je úžasný výběr. Komise vybírá, si může vybrat buď toho jednoho, nebo toho jednoho. To už svědčí o snížené prestiži a zájmu o to, stát se ředitelem základní školy. Když se zeptáte, obzvlášť v těch problematických lokalitách, ale obecně napříč celou republikou, ředitelů, jestli by do toho šli opět, dělat ředitele, ve většině případů vám řeknou minimálně, že by si to setsakra rozmysleli. Mám kamarády, ředitele základních škol. Když jsem byl ještě učitel, tak jsem si říkal: kariérní postup ve školství je pro mě jako pro muže stát se ředitelem. Po osobních zkušenostech od mých kamarádů, kteří se řediteli stali, jsem to velice, velice rychle zavrhl. Obrovská zodpovědnost, pravomoce velice, velice mizivé. To znamená, že opravdu pokud my s tím nezačneme něco dělat, a není to tady prosím vás otázka teď momentálně financí, ale je to otázka pracovního vytížení, vytváření přijatelného pracovního prostředí těch lidí, kteří skutečně jedou na doraz. Vezměte si, jakým způsobem zvládli covidovou situaci, jakým způsobem se museli poprat s ne úplně povedenou inkluzí, která byla seshora místo toho, aby byla zespoda vytvořena. To znamená, že opravdu pokud těm ředitelům nepomůžeme, budeme mít veliký problém do budoucna.

To je tedy můj návrh a proč navrhuji tento bod? Získávám tady takový dojem, že dost často některé dobré nápady jsou shozeny ze stolu jen na základě politické příslušnosti. Připraví se nějaký materiál, který dá obrovské množství práce, a je to plýtvání energií. Proč tedy ten bod chci? Chci vidět zájem napříč politickým spektrem, jestli vůbec je zájem o to těm ředitelům pomoct, a pak se do toho samozřejmě s velkou chutí pustím.

Co se týká zařazení... (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Ano, jenom zařazení. Netrvám na žádném přednostním, stačí mi zařadit tento bod v takovém pořadí, v jakém jsem ho přednesl. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Dobře, děkuji. To znamená co, tedy? (Poslanec Kettner mimo mikrofon: V pořadí tak, jak jsem to říkal.) Čili navrhujete nějaké zařazení toho bodu? Vy jste navrhl nový bod a ještě jestli chcete zařadit tento bod.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: V takovém pořadí - já teď nevím, jako kolikátý bod jsem ho přednesl. Jestli můžete pomoct, jaká to byla číslovka? (Poslanec Kettner žádá o pomoc předsedající.) Bod číslo, dobře řeknu...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Bod jste nezmiňoval, myslím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Dobře, takže řekněme třeba bod číslo 5, jako pátý v pořadí. Děkuji kolegům za pomoc.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: To znamená na dnešní den?

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Ano, na dnešní den jako pátý.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pátý bod, dobře. Děkuji.

Nyní vystoupí pan poslanec Martin Kolovratník a připraví se pan poslanec Jaroslav Bašta. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobré odpoledne, děkuji za slovo. Já bych vás rád oslovil jménem volební komise s prosbou o zařazení nových volebních bodů a pak pevné zařazení těch volebních bodů. Za prvé bod Změny v orgánech Poslanecké sněmovny máme na programu schůze, ale není naplněn, takže prosím ponechat ho a nevěnovat se mu. Za druhé abychom byli komfortní s procedurou jednacího řádu, tak nejdříve prosíme zařadit nově do programu schůze dva body - první bude Návrh na volbu člena Dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury a druhý bod bude Volba dvou členů Dozorčí rady Státního fondu podpory investic. To je jedno hlasování o zařazení těchto bodů do programu schůze. A následně bych prosil druhým hlasováním rozhodnout o pevném zařazení všech volebních bodů, jak je obvykle ustálené ve Sněmovně, zítra na 13.30 hodin a bylo by to v pořadí: nejdříve bod 83, druhé kolo viceprezident NKÚ, ten už je v programu schůze, a za ním následně v pořadí nejdříve Dozorčí rada SFDI a poté Dozorčí rada SFPI. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. To znamená, ponecháváme bod Změny v orgánech, ale nebudeme ho zařazovat napevno, a dále bod 83, což je místopředseda NKÚ, je to tak? (Poslanec Kolovratník: Viceprezident.) Viceprezident NKÚ, což je bod 83, a následující dva body, ano? (Poslanec Kolovratník souhlasí.) Děkuji.

A nyní vystoupí pan poslanec Jaroslav Bašta a připraví se paní poslankyně Helena Válková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Bašta: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, navrhuji na jednání této schůze Poslanecké sněmovny zařadit bod s názvem Vrácení redistributivní platby dotací v zemědělství na původní výši 10 % a zabránění likvidace velkých agropodniků. Dovolte mi, abych to stručně zdůvodnil.

Válka na Ukrajině, energetická a potravinová krize, které s ní částečně souvisejí, nám ukazuje, že nastal čas začít zcela vážně uvažovat o obnovení potravinové soběstačnosti České republiky. Pan ministr Jurečka v humorné zkratce vyjádřil i další možnosti, které nám to pro budoucnost otevře. Konkrétně zmínil kravský trus využitelný v bioplynových stanicích, který nám pomůže snížit závislost na ruském plynu. Když jsem o jeho nápadu četl, vzpomněl jsem si na starý vtip. Indiánský náčelník na podzim svolá kmen a říká, že má pro všechny dvě zprávy, jednu špatnou a jednu dobrou. Bojovníci chtějí nejprve slyšet tu špatnou: Byli jste líní, a tak celou zimu budeme topit a živit se bizonním trusem. Dobrá zpráva je, že bizonního trusu je dostatek.

V našem případě jsou obě zprávy špatné. Naše vláda totiž v jednom ze svých prvních rozhodnutí výrazně navýšila redistributivní platby dotací v zemědělství z 10 na 23 % v neprospěch fungujících agropodniků. Ve svých důsledcích, jak zdůrazňují všichni, kteří se problémem zabývají, to bude znamenat likvidaci chovu skotu a výroby mléka a masa. Proto navrhuji na jednání této schůze Poslanecké sněmovny zařadit bod s názvem Vrácení redistributivní platby dotací v zemědělství na původní výši 10 %. Předpokládám, že poté splníme i přání pana ministra Jurečky, protože se dá očekávat, že kravinců bude dostatek. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, pane poslanče. Jenom na začátku jste uvedl ještě rozšíření názvu, a to Vrácení redistributivní platby dotací v zemědělství na 10 % a zabránění likvidace velkých agropodniků. Ano? Platí to takto? (Poslanec Bašta souhlasí.) Děkuji a nyní prosím paní poslankyni Helenu Válkovou. Máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, paní místopředsedkyně. Pět minut je sice málo na problematiku, která je taková, o jaké budu hovořit, nicméně budu se snažit být stručnější. Jde konkrétně o krizovou situaci dětských uprchlíků a jejich matek na Hlavním nádraží v Praze. Já jsem s tím i spojila otázku, kterou jsem záměrně několikrát odsouvala, protože jsem dávala prostor vládní koalici pro to, aby našla na pozici zmocněnkyně nebo zmocněnce vlády pro lidská práva někoho konkrétního, který se právě takovými problémy, se kterými se nyní setkáváme, má možnost jak co do kompetencí, tak i co do exekutivního konání zabývat. Já už tu kompetenci nemám, jak víte, rezignovala jsem k 31. lednu 2022 poté, co mě pan premiér, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, radši to řeknu takhle, aby to bylo úplně správně, nepožádal, abych pokračovala. Teď velmi chybí - ale nikdo nemohl vědět samozřejmě, co se stane v únoru 2022 - takový zmocněnec nebo zmocněnkyně a o tom jsem se na vlastní oči, uši přesvědčila dvakrát návštěvou na Hlavním nádraží, kdy mimochodem říkali: Konečně někdo přišel z Parlamentu, konečně někdo přišel, nějaký poslanec nebo poslankyně. A já jsem tam byla spíš jako člověk, bývalá zmocněnkyně, na kterého se obrátily nestátní neziskové organizace a také organizace romské, které jsem zastupovala v Radě vlády pro romskou menšinu.

Nejsou tam tedy dětští uprchlíci na tom Hlavním nádraží až deset dní výhradně, viděla jsem tam i děti neromské. Jsou velmi malé, takže každá z nás, kdo měla dítě a vychovávala, tak vám srdce ustrne, protože jsou tak ve věku jednoho až pěti, šesti, sedmi let. Jsou v neskutečně havarijních podmínkách, katastrofických podmínkách, na zemi. A všichni, včetně těch mladých hasičů, které jsem samozřejmě oslovila, mi říkali: Do deseti dnů my máme ten termín. Já jsem říkala: Těch deset dnů tady leží ty děti? Bez toho, že by se o ně někdo staral?

Naštěstí jsou tam lidi - a já jim chci tady na tomto místě velmi poděkovat - je to generální ředitel Správy železnic a jeho podřízený pan inženýr Vágner, kteří o své pravomoci rozhodli - jak víte, to Hlavní nádraží se čistí od jedné hodiny asi do půl čtvrté - že je nebudou vystěhovávat a že je tam nechají, aby měla dostatek času policie prověřit příslušné evidenční systémy, odkud vlastně jsou, kam přicházejí, co chtějí tito uprchlíci dělat.

Mně nejde teď o to, kritizovat, od toho tady byli jiní a velmi kompetentně provedli kritiku nefungujícího evidenčního systému. Mně jde o to, že jako žena, matka, právnička, bývalá zmocněnkyně vlády pro lidská práva se nemůžu a nechci dívat na to, jak nedodržujeme základní lidská práva, kterými jsme vázáni Úmluvou o právech dítěte a Evropskou úmluvou o základních právech a svobodách. A kdo mně nevěří, můžu mu ukázat se souhlasem matek, ale nedám ani médiím, ani to nikomu nepošlu, fotografie, které jsem sama udělala, pořídila, abychom viděli, zda opravdu můžeme, jak říkal na tiskové konferenci pan premiér Fiala - ne, pardon, to byl pan ministr Rakušan - že pyšně můžeme kráčet do jednacího sálu a být hrdí na to, jak zvládáme migrační vlnu. Minimálně v této malé oblasti, nicméně ti nejzranitelnější z nás, minimálně v této oblasti pyšní na sebe být nemůžeme.

Takže já navrhuji buď jako první bod dneska, nebo jako první bod ve středu zítra, nebo jako první bod v pátek zařadit bod Krizová situace dětských uprchlíků a jejich matek na Hlavním nádraží v Praze a chybějící zmocněnec/zmocněnkyně vlády pro lidská práva, která by nebo který by zajistil, aby se dodržovala v České republice striktně bez jakéhokoli pohledu na jakoukoli možnou diskriminaci základní práva a lidské svobody, které jsme podepsali a ke kterým jsme vázáni mezinárodními úmluvami. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji, paní poslankyně. Zdá se, že jsme vyčerpali všechny návrhy na změnu programu. Ještě než budeme pokračovat, přečtu omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Věra Kovářová dnes mezi 17.15 a 19 z pracovních důvodů a Ondřej Benešík dnes od 16.35 do 17.45 z pracovních důvodů, dále pan poslanec Petr Bendl z dnešního jednání od 16 hodin z pracovních důvodů. A nyní bychom hlasovali. Ano, pan poslanec Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, vzhledem k tomu, že máme dvě a půl hodiny za sebou, to, co jsme tady zažili, byla čistá obstrukce opozice, tak sděluji, že jménem vládních koaličních klubů vznáším veto na zařazení všech nových bodů, které tady zazněly ze strany opozice, samozřejmě s jedinou výjimkou volebních bodů, které přednesl pan kolega Kolovratník, které jsou v široké dohodě. Ale všechny zprávy, které nám zde byly předneseny, tak samozřejmě to, co je v pořadu schůze, může být přesouváno, o tom budeme regulérně hlasovat, ale nové body vetujeme všechny. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené poslankyně, vážení poslanci, přistoupíme k hlasování o návrzích na změnu programu.

Zavnímala jsem zájem o odhlášení. Všechny vás odhlásím a prosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

Také jsem zaznamenala veto na všechny nově zařazené body.

Ještě zagonguji a přivolám kolegy z předsálí. Počkáme, až se ustálí počet přihlášených. Zdá se, že se počet přihlášených ustálil.

 

Pokud nikdo nemá námitek, budeme hlasovat o návrzích, které přišly z grémia.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 64, přihlášeno 165, pro 165, proti nikdo. Návrh byl přijat. Nyní tedy byly schváleny všechny body, o kterých jsme se domlouvali na grémiu.

 

Budeme pokračovat v dalších bodech, a to pouze těch, které nejsou jako nové body, protože na ně bylo uplatněno veto pěti poslaneckých klubů.

 

Jako první bod budeme hlasovat návrh paní předsedkyně Schillerové. Je to číslo bodu 61, sněmovní tisk 158, snížení DPH, a je to zařazeno jako první bod na dnešní den.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 65, přihlášeno 166 poslanců a poslankyň, pro 75, proti 48. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme hlasovat o variantě, ne, pardon, tady je varianta od paní předsedkyně. Pardon, námitka? Prosím, něco k hlasování?

 

Poslanec Martin Kolovratník: Omlouvám se. Prosím zpochybnit hlasování. Já jsem hlasoval ano, ale na sjetině, nebo aspoň na svém záznamu mám, že jsem se zdržel. Prosím o zpochybnění tohoto hlasování. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, čili budeme hlasovat o zpochybnění hlasování pana poslance Kolovratníka.

Slyším návrh na odhlášení. Všechny jsem vás odhlásila a prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Počkáme, až se ustálí počet přihlášených.

 

Budeme hlasovat o námitce pana poslance Kolovratníka, který zpochybnil hlasování.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 66, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 167, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Budeme tedy znovu hlasovat o návrhu paní předsedkyně Schillerové o zařazení bodu 61, sněmovní tisk 158, snížení DPH, na dnešek jako první bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 67, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 79, proti 72. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme pokračovat dalším bodem, dalším návrhem paní předsedkyně Schillerové, která navrhuje číslo bodu 65, sněmovní tisk 184, snížení DPH, zařadit jako druhý bod dnes. Je to tak? Ano, jako druhý bod dnes.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 68, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 79, proti 76. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme hlasovat o návrhu pana poslance Bendy - číslo bodu 16, sněmovní tisk 177, zrušení EET, navrhuje zařadit na dnešek jako první bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 69, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 107, proti 58. Návrh byl přijat.

Další bod navrhl pan předseda Benda - bod číslo 77, sněmovní tisk 137, novela stavebního zákona - na zítra napevno v 10 hodin.

Já se ptám, kdo je pro, a zahajuji hlasování. Kdo je proti?

Hlasování číslo 70, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 87, proti 79. Návrh byl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o návrhu pana poslance Havlíčka, který navrhuje zařadit bod číslo 59, sněmovní tisk 153/1, podporované zdroje energie, za již schválené body. Může tak být? Ano.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 71, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 80, proti 63. Návrh byl zamítnut.

 

Další bod, který budeme hlasovat, je návrhem pana místopředsedy Havlíčka, bod 60, sněmovní tisk 154/1, podmínky obchodování s emisními povolenkami. Navrhuje se zařadit za již schválené body.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 72, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 78, proti 62. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme hlasovat o návrhu Patrika Nachera, číslo bodu 46, sněmovní tisk 41, novela živnostenského zákona. A máme zde dvě varianty - na úterý, tedy dnes v 17.20, nebo na 17.40.

 

Nyní tedy budeme hlasovat o zařazení na úterý napevno na 17.20.

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 73, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 77, proti 20. Návrh byl zamítnut.

 

Budeme tedy hlasovat o druhé variantě, o zařazení na dnes na 17.40.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 74, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 78, proti 26. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je opět návrh poslance Patrika Nachera, číslo bodu 47, sněmovní tisk 48, občanský soudní řád, opět ve dvou variantách zařadit napevno na dnešek, první varianta 17.20, druhá varianta 17.40.

 

Budeme tedy hlasovat o variantě první, a to pevné zařazení dnes na 17.20.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 75, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 79, proti 16. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme hlasovat návrh pana poslance Roberta Králíčka, je to bod číslo 11, sněmovní tisk 131, novela zákona o kybernetické bezpečnosti, a to ve třech variantách. (Námitka ze sálu: Nehlasovalo se o druhé variantě poslance Nachera.) Ano, omlouvám se, pane poslanče Nachere. Ještě jsme pozapomněli, tedy já, na druhou variantu.

 

Hlasujeme tedy bod číslo 47, sněmovní tisk 48, hlasujeme o pevném zařazení na dnes v 17.40.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 76, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 78, proti 17. Návrh byl zamítnut.

 

A nyní budeme hlasovat návrh pana poslance Králíčka, číslo 11, sněmovní tisk 131, novela zákona o kybernetické bezpečnosti, ve třech variantách. První bod dnes, ve čtvrtek a v pátek.

 

Budeme tedy hlasovat o pevném zařazení nejprve na dnešek jako první bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 77, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 60, proti 30. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme hlasovat pevné zařazení tohoto bodu na čtvrtek jako první bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 78, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 63, proti 41. Návrh byl zamítnut.

 

A nyní budeme hlasovat o třetí variantě tohoto návrhu pana poslance Králíčka, pevné zařazení na pátek jako první bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 79, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 62, proti 47. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní jsme se vypořádali s jednotlivými body. Omlouvám se, kolegové a kolegyně, přehlédla jsem návrh pana poslance Kolovratníka, který navrhuje zařadit nově volební body, Dozorčí rada SFDI a Dozorčí rada SFPI, a to pevně na středu 11. 5. na 13.30, respektive zařazení volebních bodů. To znamená nejprve bod 83, volba viceprezidenta NKÚ, a pak dále popřípadě další schválené volební body, SFDI a SFPI.

Nejprve budeme hlasovat o zařazení bodů dozorčí rada SFDI a dále dozorčí rada SFPI. Já se ptám, pane poslanče, o každém zvlášť? Můžeme hlasovat dohromady?

Hlasujeme o zařazení nových bodů, což je volba dozorčích rad SFDI a SFPI.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 80, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 164, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Nyní bychom se vypořádali s pevným zařazením těchto bodů, respektive bloku volebních bodů.

 

Na středu 11. 5. ve 13.30 pevně zařazujeme bod 83, volba viceprezidenta NKÚ, a dále jako druhý bod volba dozorčí rady SFDI a třetí bod, volba dozorčí rady SFPI, což je Státní fond podpory investic. Je to tak v pořádku?

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 81, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 162, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Nyní jsme se vypořádali, pevně věřím, se všemi body vašich návrhů.

A ještě než zahájíme projednávání prvního bodu, přečtu omluvy. Omlouvá se ministryně Jana Černochová do 18 hodin z pracovních důvodů a dále se omlouvá pan poslanec Jan Hofmann mezi 16. a 17. hodinou z pracovních důvodů.

Paní předsedkyně Schillerová s přednostním právem, prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já jsem se snažila, samozřejmě mí kolegové také, ale já jsem se snažila opětovně zařadit snížení DPH na nulu u energií a pohonných hmot. Nepodařilo se, inflaci máme dnes 14,2 %. Nejvíce se to samozřejmě týká nárůstu cen energií, pohonných hmot, propisuje se nám to do nájmu, do bydlení, do potravin. Místo toho chce pětikoalice projednávat návrh na zrušení EET, prošlo jeho zařazení jako první bod. Já v tuto chvíli musím konstatovat, že se musíme připravit na tento bod, a proto žádám o pauzu na poradu jednání klubu hnutí ANO do 18 hodin. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Přerušuji jednání na přestávku klubu hnutí ANO do 18 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 16.53 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 18.01 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, čas určený na přestávku porady klubu hnutí ANO vypršel. Vítám vás zpět na jednání.

Dovolte, abych nejprve přečetl omluvenky, které ke mně dorazily. Z jednání Sněmovny dnes od 17.15 do konce jednacího dne se omlouvá první místopředsedkyně Věra Kovářová, dále dnes 10. 5. od čtrnácti do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Sadovský z pracovních důvodů., dále od 16.30 z důvodu jednání se omlouvá pan poslanec Jaroslav Bžoch a dále od 14 do 17 hodin z pracovních důvodů se omlouvá paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová.

 

Na 18. hodinu jsme dnes pevně zařadili bod, který se nazývá

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.