(pokračuje Jan Bartošek)

4.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon
/sněmovní tisk 137/ - druhé čtení

Předložený návrh uvede za navrhovatele místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Dne 2. února 2022 schválila vláda návrh zákona, kterým se mění zákon č. 283/2001 Sb., tedy stavební zákon. Předkladatelem návrhu je Ministerstvo pro místní rozvoj. Cílem návrhu tohoto zákona je odložit naplňování soustavy státní stavební správy tak, aby nedocházelo k faktickému vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu a státních krajských stavebních úřadů. Naopak je zachováno zřízení a naplňování Speciálního a odvolacího stavebního úřadu, který by měl začít vykonávat svou působnost od 1. 7. roku 2023.

Návrh zákona zavádí takzvané přechodné období, kdy od 1. 7. 2023 bude Specializovaný a odvolací stavební úřad povolovat vyhrazené stavby, tedy stavby, které jsou uvedené v příloze číslo 3 k novému stavebnímu zákonu, především tedy stavby liniové, již podle nového stavebního zákona. Ostatní stavby se budou do 30. 6. 2024 povolovat dle dosavadních právních předpisů.

Zakotvením přechodného období dojde k zajištění dostatečného časového prostoru pro změnu struktury stavebních úřadů provedenou připravovanou institucionální novelou stavebního zákona a zároveň se tím poskytne dostatek času pro softwarové a materiální dovybavení obecních a krajských úřadů, u kterých by měla být podle připravované institucionální novely ponechána působnost stavebního úřadu. Dělená účinnost pomůže také hladkému náběhu digitalizace a spuštění informačních systémů státní správy. Zároveň poskytne více času na proškolení zaměstnanců stavebních úřadů na úrovni obcí i krajů, a v neposlední řadě usnadní spisovou rozluku stavebních úřadů a archivaci.

Předkládaný návrh zákona představuje formální úpravu původního poslaneckého návrhu poslanců Bartoše, Kupky, Věry Kovářové, Jana Jakoba a Marka Výborného a dalších na vydání zákona, kterým se mění nový stavební zákon, což je sněmovní tisk 63, jehož projednávání bylo přerušeno. Dne 25. 3. 2022 byl tento vládní návrh novely stavebního zákona, který je veden jako sněmovní tisk 137, schválen v prvním čtení Poslaneckou sněmovnou Parlamentu, následovalo projednání výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj. To se uskutečnilo dne 14. dubna 2022.

Výbor usnesením doporučil Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 137 projednat a schválit ve znění dvou pozměňovacích návrhů. První pozměňovací návrh vylučuje použití Portálu stavebníka pro administraci řízení u vyhrazených staveb, jelikož Portál stavebníka ještě nebude v danou chvíli funkční. Druhý pozměňovací návrh odsouvá účinnost zavedení části sedmé zákona týkající se informačního systému veřejné správy na 1. ledna 2024, jelikož není reálné spuštění začátkem roku 2023.

Závěrem si dovolím upozornit, že předmětem této novely není zásadní věcná změna nového stavebního zákona, ta je projednávána samostatně, přičemž mezirezortní připomínkové řízení věcné novely k tomuto materiálu probíhá od 7. dubna do 9. května tohoto roku. Zároveň bych chtěl říci, že skutečně - a na to bych chtěl apelovat - se jedná o část, kde se v jisté míře odsouvá nebo odkládá naplňování jedné části zákona, posouvají se tam termíny.

Znovu, toto není věcná novela toho zákona, neměl by být nositelem žádných dalších změn. Jedná se o jednoduchou úpravu. Ostatně i v tomto směru jednal výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 137/1. Nyní prosím, aby se ujala slova zpravodajka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, poslankyně Klára Dostálová, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňující návrhy aby zdůvodnila. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové. Co se týká vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, tisk 137, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny projednal tento tisk 137, tedy vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., na svém jednání 19. dubna 2022 a doporučil Poslanecké sněmovně schválit návrh zákona s přijatými pozměňovacími návrhy.

Pro podaný pozměňovací návrh z dílny Ministerstva pro místní rozvoj poslancem Bartošem hlasovalo 10 poslanců, 2 byli proti a 3 se zdrželi. Pro usnesení sněmovního tisku 137/1, které doporučuje Poslanecké sněmovně schválit návrh zákona s přijatým pozměňovacím návrhem, bylo hlasování stejné.

Pozměňovací návrh, který podal poslanec Ivan Bartoš, řeší odložení termínu účinnosti některých ustanovení v části šesté stavebního řádu, která stanoví povinnosti používání informačních systémů stavební správy ve stavebním řízení od 1. 7. 2023 a účinnost části sedmé stavebního zákona. Navrhuje se posun účinnosti na dobu do 1. 1. 2024, která je podle předkladatele nutná k realizaci a základnímu otestování informačních systémů stavební správy. Týká se tedy tento pozměňovací návrh zejména oblasti digitalizace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji tři přihlášky. S přednostním právem paní zpravodajka, poté poslanec Kolovratník, poslankyně Peštová a poslanec Stržínek. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji ještě jednou za slovo. Nyní tedy už jako poslankyně, byť s přednostním právem jako zpravodajka. Máme dnes opět na stole vlastně v rámci druhého čtení změnu stavebního zákona. Skutečně znovu bych chtěla apelovat na vás na všechny, abychom si odložení účinnosti stavebního zákona opravdu velmi důkladně rozmysleli.

Ráda bych znovu trošičku zabrousila do historie, abychom si pořád připomínali a uvědomovali, v jaké situaci se nacházíme. Současný - dosud účinný - stavební zákon č. 183/2006 Sb. byl změněný více než 25 novelami a je poznamenán postupným růstem složitosti, formalismu, byrokracie, a to jak v mnoha typech různých povolovacích procesů, tak i v obrovském množství úřadů a institucí podílejících se na povolování a jeho přezkumu, zejména formou rozhodování různých stavebních úřadů na obcích a krajích s velmi různou úrovní výkonu státní správy, rizikem jejich politického ovlivňování představiteli samospráv, systémové podjatosti, kterou judikují soudy, a závazných stanovisek neboli razítek desítek typů dotčených orgánů.

Výsledkem je komplikovaný, málokomu srozumitelný a prakticky všemi dlouhodobě kritizovaný stav orientovaný na vzájemně podmíněné formální procesy před věcnou podstatou, která podvazuje potenciál ekonomického, kulturního i společenského rozvoje České republiky a způsobuje frustraci prakticky všem, kteří se dostanou do styku s povolovacími procesy ve stavebnictví. Dokonce i řada nevládních organizací včetně environmentálních spolků sdružených v různých platformách vydala již v roce 2015 veřejnou výzvu za spravedlivé, rychlejší, lepší a jednodušší rozhodování o stavbách. Obecně je znám též údaj Světové banky o tom, že proces povolování staveb v České republice je jeden z nejpomalejších na světě podle délky... (Hlasitý hovor v sále, hluk.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegyně a kolegové, byť vás zde v sále není mnoho, přesto jste velmi hluční. Já vás požádám, máte-li potřebu diskutovat nějaká témata, abyste tuto diskusi přesunuli do předsálí. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji mockrát. Jak už jsem hovořila, je známý údaj Světové banky o tom, že proces povolování staveb v České republice je jeden z nejpomalejších na světě. Podle délky standardizovaného stavebního řízení se Česká republika umístila na 156. místě ze 190 posuzovaných zemí s délkou 246 dnů. A tady bych jenom ráda připomněla, že to jsou jenom načteny zákonné lhůty. Proces hodnocení Světové banky vůbec nereflektoval zpoždění, které v České republice je, protože se ty zákonné lhůty nedodržují.

Řada států Evropské unie řeší problém složitosti právní úpravy stavebního práva, délky povolovacích procesů a rezortní fragmentaci sjednocování povolovacích režimů a integrací ochrany složkových veřejných zájmů do jediného povolovacího řízení vedeného před stavebním úřadem. Jiné řešení totiž prakticky neexistuje. Například již před deseti lety spojila zhruba polovina členských států Evropské unie územní a stavební řízení do jediného povolovacího procesu. Mám tím na mysli konkrétně Rakousko, Belgii, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francii, Německo, Itálii, Maltu, Nizozemí, Portugalsko a Slovinsko. Už z tohoto je vidět, že samozřejmě cesta, kterou jsme nakročili novým stavebním zákonem, je určitě cesta správným směrem.

Snad všechny české politické strany ve svých programech deklarují potřebu změnit současný stav veřejného stavebního práva a zjednodušit a zrychlit povolovací procesy. I současná vláda v programovém prohlášení toto má na několika místech. Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. a s ním související změnový zákon č. 284/2021 Sb. byl schválen po čtyřech letech intenzivních příprav a legislativních prací realizovaných širokým expertním týmem, čítajícím desítky odborníků vně i zevnitř státní správy. Od 29. 7. 2021 jsou součástí platného právního řádu. Některá ustanovení nového stavebního zákona nabyla účinnosti již dnem 30. července 2021, další pak dnem 1. ledna 2022 a jako celek má nabýt účinnosti dnem 1. 7. 2023.

Nový stavební zákon naplnil očekávání, to je zejména reálné a zásadní odformalizování, sjednocení, zrychlení a zjednodušení povolovacího procesu se zachováním ochrany všech veřejných zájmů i práv účastníků a se zvýšením důrazu na věcnou podstatu a vážení kolizních zájmů v území v rámci integrovaného řízení vedeného před jediným a jednotným stavebním úřadem. To znamená, abychom docílili toho principu jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko.

Znova bych ráda připomněla, co všechno dobrého nový stavební zákon přináší. Zejména jde tedy o procesní reformu, to znamená zrušení všech stávajících deseti typů povolovacích procesů včetně dvoufázovosti územního a stavebního řízení a jejich nahrazení jediným řízením o povolení záměru. Určitě se ptáte, jakých vlastně deset typů řízení máme. Tak jenom abych vám to připomněla, co všechno jsme se vlastně snažili sloučit do toho jediného stavebního řízení: v dnešní době máme územní řízení, územní řízení s EIA, společné územní a stavební řízení, společné územní a stavební řízení s EIA, zjednodušené územní řízení, územní souhlas, společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru, ohlášení, stavební povolení a veřejnoprávní smlouvu nahrazující stavební povolení.

Dalším velmi důležitým krokem jsme se snažili samozřejmě zajistit odstranění fenoménu systémové podjatosti, která je judikována zejména ve velkých městech, ale je to samozřejmě otázka času, protože to je nástroj ke zdržování stavebního řízení, aby se toto velmi rychle začalo rozšiřovat, pokud neuděláme něco s institucionálním modelem státní správy. Právě institucionální reforma, to znamená zřízení nové jednotné soustavy státní stavební správy po vzoru katastrálních úřadů, zruší více než tisíc obecních a speciálních stavebních úřadů v obcích a krajích a vyřešení problému nejednotnosti výkonu stavební správy a systémovou podjatost. Není to o tom, že by stavební úřady zmizely z obcí nebo z krajů. Samozřejmě je to o tom, že bude jednotná soustava stavební správy, budou územní pracoviště všude tam, kde samozřejmě lidé stavební úřady mají dnes, ale výhoda je v tom, že budou úředníci zastupitelní, že bude jednotná metodika, a skutečně to má vést k tomu, aby celé stavební řízení bylo efektivnější.

Třetí, opravdu z mého pohledu velmi důležitou součástí nového stavebního zákona je integrace dotčených orgánů. Tato integrace dotčených orgánů zruší téměř všechna závazná stanoviska, to znamená samostatná stanoviska, samostatná razítka vzešlá ze samostatných podkladových řízení. Dneska těchto samostatných razítek máme necelých padesát. Co to znamená? Každé samostatné razítko je také samostatně přezkoumatelné, takže si dovedete představit, že například na projektu studentských kolejí, kde potřebovali 45 samostatných kulatých razítek, je také 45 možností přezkumu, odvolání, což samozřejmě stavbu velmi zdržuje v čase. A jenom pro vaši informaci, studentské koleje nestojí dodnes, protože když už vám jedno razítko nabyde právní moci, u těch ostatních samozřejmě o to přijdete, protože tam probíhají ty procesy odvolání, a můžete začít znova. Naší snahou byla tedy maximální integrace těchto dotčených orgánů do rozhodování stavebního úřadu. Zásadně se tedy omezuje počet potřebných razítek povolení, aniž by došlo k omezení či zrušení ochrany jakéhokoli veřejného zájmu.

Stejně tak je velmi lichá představa, že úředníci, kteří hájí veřejné zájmy podle složkových zákonů dnes, by je v rámci stavebního úřadu přestali chránit. To je samozřejmě absolutní nesmysl, úředník je vždy vázán složkovým zákonem a vždy podle něj bude postupovat. Ochrana většiny veřejných zájmů se svěřuje stavebnímu úřadu, právě který bude posílený o úředníky dosavadních dotčených orgánů, a umožňuje se mu též věcně posuzovat kolidující veřejné zájmy. Asi každý z vás, kdo někdy něco stavěl, víte, že dnešní neutěšená situace je o tom, že musíte mít dvanáct až dvacet pare projektových dokumentací, abyste mohl s těmi dokumentacemi běhat po jednotlivých dotčených orgánech. Přitom hygiena má jiné požadavky, hasiči mají jiné požadavky, památkáři mají jiné požadavky, a kdo jiný než stavební úřad by měl být ten, který pod sebou bude mít všechny tyto odborníky na veřejné zájmy, aby posoudil jednu jedinou projektovou dokumentaci ze všech úhlů ochrany veřejných zájmů, a investorovi, ať už je to kdokoliv, dal jednu zpětnou vazbu, co všechno je potřeba v projektové dokumentaci upravit, aby byla způsobilá pro proces schválení. Dneska si toto všechno stavebník musí zajišťovat sám a skutečně jsou pak velká překvapení u kolaudací, protože projektové dokumentace se samozřejmě mění podle potřeb dílčího dotčeného orgánu, takže situace je opravdu velmi nepřehledná. Tím, že budou všechny zájmy dotčených veřejných orgánů vyjádřeny v jednom stanovisku, tak je také umožněno pro to jedno stanovisko samozřejmě řádné odvolání a přezkum. Ale probíhá to jednou, nikoli padesátkrát.

Za další považuji za velmi důležité zmínit obsahové zjednodušení. Velmi jsme čelili tomu, a už jsem to tady říkala několikrát, že se na nás obraceli investoři i drobní stavebníci, že opravdu už to, co považujeme za nutné k dodání pro proces povolování, je, že vyžaduje na stavbu rodinného domku projektovou dokumentaci jak na stavbu jaderné elektrárny. Právě proto jsme dospěli i k obsahovému zjednodušení, to znamená, že stavební úřad posuzuje a povoluje jen podrobnosti urbanistického a základního architektonického a technického řešení záměru, umožňující posouzení jeho mechanické odolnosti a stability, požární bezpečnosti a vlivu na území a životní prostředí, nikoli vnitřní technické detaily stavby, které jsou věcí stavebníka a projektanta.

Dalším okruhem pak bylo sjednocení a modernizace požadavku na výstavbu, alespoň základní, dosud roztříštěné požadavky na výstavbu z mnoha rezortních vyhlášek - skutečně dneska je spousta vyhlášek, ve kterých se musí orientovat zejména projektanti, tak snaha byla dostat ty nejvýznamnější prvky modernizace požadavků na výstavbu přímo do zákona a měly by být konkretizovány v jedné jediné vyhlášce či městských předpisech, protože nový stavební zákon umožňuje pro největší metropolitní města v České republice - Praha, Brno a Ostrava - aby měly vlastní samostatné stavební předpisy.

Další okruh bylo nebo je využívání plánovacích smluv. Mnoho starostů se na mě obracelo s tím, že oni by velmi rádi udělali dohodu s developery v území, nicméně tím, že to nemá zákonné mantinely, se starostové pohybují občas na hraně zákona a chtěli samozřejmě, abychom to zlegalizovali, aby bylo legální prosazování zájmů samospráv vůči stavebníkům a investorům v území a tím se i zvýšila právní jistota investorů v území a zajištění souhlasu samospráv.

Určitě velmi důležitým bodem je účastenství a koncentrace řízení. Jediného povolovacího řízení se mohou účastnit všichni, nikoho jsme neeliminovali z tohoto procesu. Mohou se zúčastnit všichni, kterých se to týká, včetně ekologických spolků. Ale námitky se mohou uplatňovat pouze jednou a pouze v době, kdy je to poprvé možné. Skutečně není možné, aby probíhalo stavební řízení, na začátku stavebního řízení se nikdo neozval, žádné problémy, a v průběhu stavebního řízení se někde objevil najednou z ničeho nic vzácný brouček či nějaký vzácný chráněný živočich. To znamená, že skutečně my umožňujeme, aby se všichni vyjádřili, ale musejí se vyjádřit na začátku, můžou se samozřejmě vyjádřit všichni zúčastnění a k tomu pak samozřejmě stavební úřad bude přihlížet. Pokud se ale začnou vyjadřovat v průběhu řízení, když už ta možnost jim vlastně vypršela, k dalším námitkám se přihlížet nebude.

Další oblastí je reforma opravných prostředků - opět velmi důležité. Tím, že jsme se vlastně snažili sjednotit, integrovat dotčené orgány do jednoho stavebního úřadu, se ruší samostatné přezkumy závazných stanovisek, které zdržovaly odvolací řízení. Ruší se takzvaný ping-pong, to znamená, zavádí se apelační principy, což je o tom, že pokud dojde k odvolání, odvolací úřad musí rozhodnout, nemůže to vracet zpátky první instanci k dalšímu řízení. Toto aplikujeme i ve fázi soudního řízení. A skutečně si myslím, že je to velmi důležité právě pro zajištění lhůt tak, aby stavební řízení mělo jasné mantinely, že včetně odvolání a přezkumu stavebník do roka bude vědět, zda může, či nemůže stavět.

Co považuji za zcela zásadní, paradoxně jsem si to nechala zcela na konec, je digitalizace. Už jsme v 21. století, digitalizace stavebního řízení je alfa omega. Tam jsem skutečně velmi ráda, že i v minulém volebním období jsme spoustu prvků digitalizace již zakomponovali do stávajícího stavebního zákona a v digitalizaci pokračujeme. Celé řízení má být vedeno elektronicky, s originálními elektronickými podklady v informačních systémech jednotně vybavené státní stavební správy. Samozřejmě debatujeme v prostoru o tom, že se bude měnit nový stavební zákon, že se to chce nechat jako dneska na obcích. Tady skutečně pak svým způsobem může být i digitalizace ohrožena, protože představa, že zůstane 700 stavebních obecních úřadů... Jak je budeme jednotně vybavovat, jak budeme zajišťovat jednotnou implementaci a tak dále? Ale to není principem dnešního projednávání. Věřím, že jsou si toho předkladatelé vědomi a že i pro ně je digitalizace skutečně zásadní. Právě v kontextu digitalizace je trošičku i absurdní debata o tom, že stavební úřad musí být v místě bydliště. Na jedné straně digitalizujeme, abychom na úřady vůbec chodit nemuseli, a na druhé straně voláme po tom, abychom všechny úřady měli v místě bydliště.

Desátým okruhem je soudní přezkum, to znamená i v rámci soudního přezkumu dochází ke zrychlení a odformalizování soudního přezkumu, zrovnoprávnění postavení stavebníka se žalobcem, koncentraci žalobních námitek, postihu za podávání šikanózních žalob a přednostnímu projednání žalob s přiznaným odkladným účinkem.

Jedenáctým bodem je územní plánování. Nový stavební zákon neomezuje roli samospráv oproti stávajícímu stavebnímu zákonu. Beze změny zůstávají samostatné působnosti klíčové kroky při přípravě územněplánovacích dokumentací, tedy rozhodnutí o pořízení, schválení zadání, výběr nejvhodnější varianty, vydání, schválení správy o uplatňování, rozhodnutí o změně, vydání změny územněplánovací dokumentace. Oproti stávajícímu stavebnímu zákonu je samosprávám nově svěřena možnost projednání návrhů vypořádání připomínek před předložením k vydání rozhodnutí o sloučení společného jednání a veřejného projednání. A dále je radě obce samostatné působnosti nově přiznáno právo vznášet připomínky k vymezení zastavěného území a právo uplatňovat připomínky k návrhu územních opatření.

Nový stavební zákon, a to už jste určitě všichni zaznamenali v médiích, byl širokou odbornou porotou soutěže Zákon roku, pořádané společností Deloitte Legal pod záštitou České advokátní komory, Hospodářské komory, Komory daňových poradců vybrán jako zákon roku, to jest jako nejlepší legislativní počin v oblasti kvality regulace českého podnikání za rok 2021. Je nutno připomenout, že nominační rada této soutěže má 30 členů. Ti vybírají ze zhruba více jak 500 legislativních norem za rok 2021 těch pět z jejich pohledu nejlepších. A pak hlasuje veřejnost. A veřejnost odhlasovala více jak 67 %, že nejlepším zákonem roku je nový stavební zákon.

A mě velmi mrzí, že si pro tu cenu nepřišel nový pan ministr. Tak mi dovolte spolu s mým kolegou Martinem Kolovratníkem tento diplom panu ministrovi předat. Byla bych ráda, kdybyste si ho vystavil v kanceláři, aby pokud chystáte věcné změny, abyste se řídil... (K ministrovi přichází poslanec Martin Kolovratník s diplomem, který předává ministrovi i s gratulací. Potlesk poslanců z lavic ANO.)

Jinak možná ještě za připomenutí, kdo je třeba součást nominační rady - to jsou soudci, jsou to soudci Nejvyššího správního soudu, je to mnoho právníků, je to třeba i Svaz měst a obcí. Takže poznámky typu, že tento diplom předala vlastně Hospodářská komora, opravdu nejsou namístě. Je potřeba se seznámit s tím, kdo je členem nominační rady.

Je tady potřeba připomenout, že samozřejmě i v kontextu toho, že více než 67 % veřejnosti vybralo stavební zákon, je svým způsobem i pro veřejnost určitým zavazujícím prvkem, a pokud tedy přistoupíme k revizi systému veřejného stavebního práva a všech souvisejících složkových zákonů, je potřeba si říci, že to je odborně značně komplikované. Práce na novém stavebním zákoně probíhaly více než čtyři roky se zapojením desítek externích expertů a stovek připomínkových míst s trojím projednáním v připomínkovém řízení a v Legislativní radě vlády. Věcný záměr jednou, paragrafové znění dvakrát a roční projednání a řada změn v Poslanecké sněmovně. Provádět zásadní parametrické změny nového stavebního zákona bez reálného zapojení a vnímání názorů odborné i dotčené veřejnosti, jak to dnes bohužel činí pan ministr Bartoš, představuje jednoznačné riziko pro kvalitu takové úpravy. Je skutečně potřeba takovouto normu a tyto změny projednávat v širokém spektru odborníků za účasti i nepopulární opozice, která není připravena to bortit, ale je připravena s tím naopak pomoci.

Věřte, že každému ministrovi, a můžeme si tady, my jsme si s panem ministrem teď vyměnili role v rámci výboru, jednou se může samozřejmě vyměnit role i na exekutivní roli, a není nic horšího, než když na něčem pracujete intenzivně a snažíte se to uvést v život, tak pak aby ta druhá strana si myslela, že tady je někdo, kdo to chce za každou cenu bortit. Nic takového není. Samozřejmě vím, jak dopadly volby, vím, jaký je výsledek, vím, jaké je politické zadání, ale prosím, nový stavební zákon není politická norma, je to odborná norma a měli bychom se na tom shodnout, samozřejmě s vědomím toho, že volební výsledek a politická vůle se tam musí nějakým způsobem promítnout.

Co se týká vládního návrhu a tisku 137, tam v podstatě jde o obsahově velmi obdobný materiál jako předchozí poslanecký tisk, který je pod číslem 63 a byl předložen návrhem skupiny poslanců. Je jen s takovými malými technickými rozdíly, který je však předkládán vládou. To znamená, že už se nejedná o poslanecký návrh, ale je to vládní tisk. Návrh byl schválen v prvním čtení 25. 3. 2022 a přikázán výboru pro veřejnou správu, který jej projednal a schválil dne 14. dubna 2022.

S ohledem na předmět návrhu lze uvažovat o vhodné modifikaci okruhu vyhrazených prioritních staveb, který by měl povolovat státní specializovaný a odvolací stavební úřad. Například bych očekávala i pozměňovací návrhy v duchu doplnění staveb kritické infrastruktury a podobně.

Cílem tisku 137 je tedy odklad účinnosti nového stavebního zákona o jeden rok, ovšem s výjimkou nejdůležitějších takzvaných vyhrazených staveb podle přílohy 3 nového stavebního zákona. Jen pro vaše povědomí: vyhrazenými stavbami jsou stavby dálnic, stavby drah, letecké stavby, stavby vodních nádrží s objemem nad 1 milion metrů krychlových nebo s výškou vzdutí nad 10 metrů, stavby a zařízení přenosové soustavy, výroba elektřiny o celkovém instalovaném výkonu 100 megawatt a více, stavby a zařízení přepravní soustavy, zásobníky plynu, stavby a zařízení ropovodů a produktovodů a jejich součástí, stavby k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin, stavby související s úložišti radioaktivních odpadů, stavby v areálu jaderného zařízení. Pro všechny tyto druhy staveb bude platit nový stavební zákon beze změny a logicky se z tohoto místa musím ptát, proč, když je nový stavební zákon dobrý pro ty největší stavby státu, pro ty nejstrategičtější stavby státu, proč není dobrý pro občana? Nedává to logiku. I občan si zaslouží, aby měl jasné lhůty, aby ty lhůty byly po státu vymahatelné.

Znovu opakuji, že občany nám je velmi často vytýkáno, že já jako občan, když něco nesplním vůči státu, okamžitě dostanu pokutu, ale když stát neplní lhůty vůči občanovi, tak se neděje nic! A my jsme se tady právě v novém stavebním zákoně snažili pro toho občana, aby ty lhůty měl. Mnoho mladých lidí mně říká: Mám domluvenou dobrou hypotéku, potřebuji rychle stavební povolení. Ale v tomto stavebním řízení rok, dva žádná míra a mladí lidé o ty výhodné úrokové sazby ve finále přijdou.

Pro vyhrazené stavby, jak už jsem řekla, pro ty největší stavby státu nový stavební zákon platit bude. Povoloval by je tedy v prvním stupni Státní specializovaný a odvolací úřad, který by sám posoudil všechny veřejné zájmy bez potřeby závažných stanovisek dotčených orgánů. Ve druhém stupni by o odvolání rozhodovalo Ministerstvo pro místní rozvoj, které by mělo zatím vykonávat funkci Nejvyššího stavebního úřadu a které by již nesmělo rozhodnutí zrušit a věc vrátit k dalšímu řízení, ale muselo by o odvolání rozhodnout s konečnou platností.

Návrh svým obsahem tedy implicitně přiznává, že pravidla nového stavebního zákona jsou významně lepší než současný zákon, a měla by být tedy využívána co nejdříve, a nejenom z mého úhlu pohledu pro ty nejvýznamnější stavby České republiky.

Za největší slabinu dnešního návrhu pokládám skutečnost, že návrhem dochází fakticky nikoli k posunutí účinnosti dílčí části nového stavebního zákona, ale pouze je jím zaváděno nepoužití většiny procesů, které podle něj probíhají, ať již procesů územněplánovacích, nebo povolovacích. Nový stavební zákon by se v případě přijetí použil pouze pro vyhrané stavby, stavby s nimi související a stavby s nimi tvořící soubor staveb. Domnívám se, že stav, kdy nový stavební zákon bude účinný, avšak většina procesů včetně nově zahajovaných bude probíhat podle dosavadních právních předpisů, může způsobit zmatek a právní nejistotu, což pouze povede k prodloužení procesů jako takových. Tím může dojít k pravému opaku toho, co bylo novým stavebním zákonem i předloženou novelou zamýšleno, tedy procesy zrychlit a zjednodušit. Zejména ve vztahu k zákonu č. 284/2021, takzvaný změnový zákon, lze konstatovat, že procesy budou pro úřady, ale i pro stavebníky maximálně komplikované. Takový stav nelze považovat za správný. Vyvstává také otázka, zda tento postup je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, tedy zejména je-li možné zákonem stanovit povinnost postupovat podle již neúčinného zákona, přičemž zákon, který jej nahrazuje, je plně účinný.

Na všechny tyto problémy upozorňovali i všichni právníci zúčastnění na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, přesto usnesení hlasy koalice bylo přijato. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Eviduji jednu faktickou poznámku, která je odmazaná. A nyní přednostní právo pan ministr, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuju paní zpravodajce, že přijela na projednávání tohoto druhého čtení ze sněmovní delegace. Velmi si toho vážím. Já bych chtěl jenom zareagovat na jednu věc. Tak buď se budeme bavit o tom, jestli ten zákon byl napsán správně - já vám gratuluji k té ceně, my jsme dostali cenu za právo občana na digitální službu a spoustu dalších. Když ilustruji něco na nějaké anketě - a není to relevantní, vždycky hlasuje nějaký počet lidí - vy jste říkala, takže společnost si přeje. Tak je-li nějaká internetová anketa, která má nějaký reprezentativní vzorek a z něho je 67 %, byl bych velmi opatrný tvrdit, že to je názor společnosti - názor lidí, které ten program zajímá, kteří se účastnili tohoto hlasování s 67 %. Ostatně takto jsem já přistupoval k podobným cenám, které jsem dostal třeba v rámci eGovernmentu a spolu jsme vymysleli spoustu zajímavých věcí.

Ale abych byl taky trošku kritický. My se bavíme o rychlosti povolování staveb, o dostupnosti bydlení v České republice. Pokud se nemýlím, tak ANO mělo Ministerstvo pro místní rozvoj, kam patří zákon o sociálním bydlení, kam bude patřit zákon o dostupnosti bydlení, kam patřil i ten stavební zákon, osm let. Mně přijde trochu zvláštní, tady vlastně 100 dní, co je vláda, nebo 110 dní, nebo já to nepočítám, říkám, že tady něco najednou je ohroženo tím, že se odkládá jedna část zákona, což jsme jako opozice i s výhledem na volby v minulém roce říkali, že je z našeho pohledu nežádoucí. A naopak já jsem stál na straně spousty dalších odborníků, kteří tvrdili, že tato novela, kde se vše dá do Nejvyššího stavebního úřadu, vede k oslabení řešení třeba ochrany veřejných zájmů a že není žádoucí.

Tak já bych se nepinkal v tom, že to, že tady projednáváme odklad jedné části, má nějaký razantní vliv na to, že v České republice se stavělo pomalu nebo že je zde málo bytů. Myslím si, že ten problém tady rostl mnoho let dávno předtím, než vzniklo hnutí ANO, musím přiznat, ale za těch osm let, co ANO mělo Ministerstvo pro místní rozvoj, se ta situace výrazně nezlepšila.

Já bych jenom ještě - a je to taková oblíbená tabulka, kterou i mí přátelé občas ukazují, a to je ta rychlost stavebního povolení. Je v našem společném zájmu, aby se v České republice stavělo rychle. Přesto bych neoperoval tou hodnoticí studií Doing Business, kde je to 157. místo, neboť i Světová banka v říjnu 2021 v téhle studii označila, že zde byla závažná pochybení v hodnocení, nebylo to reprezentativní hodnocení délky stavby, a mohl bych v tom dál pokračovat. Když se podíváme na tu mapu třeba evropských zemí, tak rychlost či pomalost stavebního řízení je dána mnoha faktory, například digitalizací. I kdyby nakrásně vznikl nyní Nejvyšší stavební úřad, tak to oblast digitalizace nezrychlí ani o píď. Naopak, musím říci, že po příchodu na Ministerstvo pro místní rozvoj jsem našel ony čtyři základní zakázky, které jsou podkladem pro budoucí Portál stavebníka, poddimenzované lidsky, ve špatném stavu, a snažíme se zachránit jejich případy tak, abychom stíhali jejich financování z IROP a z Národního plánu obnovy.

Jinak musím s paní předsedkyní výboru Dostálovou souhlasit, nicméně věci, které jsou zákonu vytýkány, v tom zákoně zůstávají. To, že v danou chvíli se pojede podle zákona, který byl novelizován - my odkládáme účinnost některých částí, ergo kladívko platí, to, co platí, když neplatí ona účinnost. Já jsem tedy ve Sněmovně zatím pátým rokem a viděl jsem naprosto běžně, že se třeba jednotlivé části zákona, který byl schválen, následně posouvají, pokud se třeba nestíhá nějaká implementace nebo technická, že ty věci nabíhají postupně.

Já si myslím, že otázka toho, na jaké míře budou zastoupeny úřady v obcích, již byla vyřešena. Já jsem preferoval jistou integraci na úrovni ORP a detašované pracoviště v obcích, které o toto budou žádat. Nakonec na tom nebyla dohoda, ostatně tento model nebyl ze strany samospráv dobře přijat. Nakonec jsme využili statistiky dostupnosti stavebních úřadů, které předložilo Ministerstvo vnitra, kde jsme potom řešili, co je ta dostupnost a zastupitelnost 35 kilometrů a dále.

Ale já bych to stáhl. Já jsem chtěl reagovat na některé věci, ale ony souvisejí s tou věcnou novelou, a já věřím, že ve velmi rychlém sledu už je v mezirezortním připomínkovém řízení věcná novela, že všechny tyhle debaty svedeme v momentě, kdy budeme projednávat tu věcnou novelu stavebního zákona. A já věřím, že i v nejbližší době otázky týkající se územního plánování a regulačních plánů, protože to je další novelizace, které se ten návrh, který předložila paní Dostálová v minulém období, ani ten náš z hlediska časových důvodů nedotýká, já si myslím, že tam je hodně zakopán pes.

Co říci závěrem? Myslím si, že ten odsun jsme avizovali. Bohužel, nedošlo k dohodě před koncem tohoto roku, kdy jsme fakticky mohli zrušit celý náběh. Teď tedy pracujeme s tím, že odsouváme platnosti některých jeho částí, a i z toho důvodu, že jsou v těch pozměňovacích návrzích v tuto chvíli načteny snad dva, tak já bych pak zároveň chtěl požádat o zkrácení projednání mezi druhým a třetím čtením na 7 dní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, eviduji váš návrh. Eviduji přednostní právo pana ministra Kupky, paní zpravodajko, také s přednostním právem se hlásíte? Dobře. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych rád také podtrhl to, že pro řešení stavebních aktivit v České republice bude pochopitelně stěžejní debata nad věcným návrhem, nad věcnou novelou stavebního zákona, která musí přijít a přijde opravdu co nejdříve tak, aby ve výsledku nejenom že nedošlo ke zdržení procesu, ale naopak abychom zabránili všem rizikům, na které jsme tady upozorňovali a která jsou opravdu velmi významná. Pokud by totiž opravdu měl začít platit stavební zákon v původně schválené podobě, ohrozilo by to nepochybně celou řadu velmi významných záměrů, ohrozilo by to investiční aktivity nejen státu, ale i krajů, měst a obcí, ale také celou řadu konkrétních lidí, kteří mají v plánu stavět svoje domy, kteří mají v plánu stavět bytové komplexy a podobně.

Chci zdůraznit jednu věc a reagovat na slova paní zpravodajky, totiž mně se velmi obtížně poslouchá, jak ten nový zákon měl konečně přinést rovné podmínky pro žadatele a pro stát. No, ve výsledku to byla například právě Občanská demokratická strana, která do zákona 416 spolu s kolegy přinesla fikci souhlasného stanoviska a postupně se fikce rozšířila. V tomto směru všechny další počiny budou podle mého přesvědčení nezbytně vázány právě na vyrovnání podmínek pro veřejnost a pro stát, aby se opravdu všem měřilo stejným metrem a aby stát lhůty dodržoval.

Když jsme u toho a podíváte se na prodlužování lhůt, tak bohužel předchozí osmileté období přineslo největší zdržení, takže ti, kteří teď tady hovoří o přednostech nového stavebního zákona, by ale zároveň měli říct, pokud nejsou pokrytci, že k největším faulům v tomto směru došlo právě v uplynulém osmiletém období, že největší zdržení u drobných staveb přineslo závazné stanovisko orgánu územního plánování, kde v okolí Prahy se stavby a jejich povolování zdržovaly o měsíce a měsíce, přestože jsme na to upozorňovali a volali jsme po tom, aby tenhle paragraf bez náhrady zmizel. A teď slyšíme, jak nový zákon všechny tyhle vážné problémy odstraňuje. To, obávám se, se nedá fakt pojmenovat jinak než jako pokrytecká pozice.

A je férové říct - a tady ta výzva a zároveň příslib spolupráce je pro mě důležitým pozitivním signálem - že i současná opozice bude připravená pracovat konstruktivně na tom, abychom novou upravenou podobu nového stavebního zákona opravdu uspořádali tak, že nebude do budoucna čelit třeba jednohlasému odporu horní komory, že nebude v rozporu s představami a potřebami měst a obcí a že se podaří najít opravdu širší shodu. To je cíl práce na věcné podobě novely stavebního zákona.

Pokládám za důležité, abychom touhle fází odložení prošli co nejrychleji a abychom se především mohli bavit společně na pracovní úrovni nad věcnou novelou a našli řešení, které bude pro Českou republiku - teď bych to také rád odpolitizoval - nejenom na dělítku mezi vládní koalicí a opozicí přijatelné, ale aby to opravdu bylo rozumné řešení pro Českou republiku. Tady vidím v každém případě světlo na konci tunelu.

A zdůrazním ještě jednu důležitou věc. Pokud se nám podaří - a já v to nejenom doufám, ale jsem připravený se na tom podílet - velmi rychle projednat tu věcnou novelu, shodnout se na základních parametrech tak, abychom předešli zmíněným rizikům a abychom opravdu připravili podmínky pro rychlou výstavbu a pro důležité investiční záměry v České republice, tak nejenom že opravdu nedojde ke zdržení, ale podaří se například vyzkoušet a odpracovat i tu digitální podobu, bez které to prostě nepůjde. Nový proces stojí na Portálu stavebníka a bylo jasné, že k polovině příštího roku už by stejně nebylo možné i při nejlepší vůli všech, kteří na tom pracují, ten portál odzkoušet a pustit ho do provozu. Bez nezbytného termínu pro odzkoušení to není prostě možné, nejenom že to není odpovědné, ale není to ani možné.

Pokud se nám podaří rychle dát dohromady diskusi nad věcným návrhem novely, bude to znamenat, že v reálně stejných časech, jaké by to bylo v předchozím scénáři, dojdeme k úpravám, které jsou pro Českou republiku důležité. To má být společný cíl. A pokud tady znějí slova o tom, že i opozice je připravena k tomu přispět, tak to jen vítám a uvidíme, jestli se v tomto směru slova potkají s následnými činy.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Eviduji dvě přednostní práva. Nejprve paní zpravodajka Dostálová, potom paní ministryně Hubáčková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo. Jenom opravdu velmi rychlá reakce na slova pana ministra Bartoše. Naprosto souhlasím, včera bylo pozdě. Ano, všichni to máme ve svých programech. O to více absurdní je, že stavební zákon odkládáme o rok. To znamená, že bychom skutečně měli asi všichni zařadit dvojku, jak se říká, a skutečně se snažit těm lidem, těm stavebníkům přinést co nejdříve kvalitní stavební zákon.

Mluvili jste tady o zákonu o sociálním bydlení, dostupném bydlení a tak dále, že hnutí ANO mělo Ministerstvo pro místní rozvoj osm let. Zákon o sociálním bydlení - tam byl opravdu ostrý nesouhlas obcí, proto ministerstvo přišlo s dotačním programem, aby se to skutečně realizovalo rychle. Ale musíme si říct, že byty musí stavět obce. Stát dává nástroje, a to nástroje nemalé, například stoprocentní dotace. Tak nevím, kolik víc ještě by se chtělo na to, aby se byty začaly stavět.

Ale musím tady souhlasit i s tím, co říkal pan ministr Kupka. Ano, my jsme na Ministerstvu pro místní rozvoj šli cestou novely - pětadvacátá novela a cesta do pekel. A to je potřeba si prostě přiznat, protože byť to bylo zase myšleno, a vždycky to je dlážděno dobrými úmysly, tak to byla pořád jenom novela. Ta novela sloučila územní a stavební řízení, ale hledal se někdo, kdo ten záměr do území zasadí. A naprosto souhlasím, že velmi nevhodně se zvolila cesta orgánů územního plánování, protože se paradoxně tou novelou vyrobilo další razítko navíc. A to přesně byl impulz pro to, že jsme řekli: Žádnou další novelu, musí se přijít v podstatě úplně na zelenou louku a opravdu připravit reformu stavebního práva a s tím související desítky stavebních předpisů nebo složkových zákonů, které samozřejmě řídí to stavební právo jako takové.

A co se týká ještě pana ministra Bartoše, jsem hrozně ráda za ta slova, která tady říká, že skoro všechno kromě institucionálního modelu převezme ze stavebního zákona. Já si to opravdu nechám vytesat do kamene, co jste dneska řekl, protože to, že je už v éteru ta věcná novela - a všichni víme, že to je tedy několik kroků zpátky - tak bych byla moc ráda, abychom skutečně komunikovali. Vy víte moc dobře, že do Poslanecké sněmovny přišlo několik dopisů od odborných profesních svazů, které si stěžují na to, že s nimi nikdo nekomunikuje. Máme to všichni v poště.

Tak tady znovu říkám, opozice je připravena konstruktivně spolupracovat. Pokud samozřejmě budou zachovány nejstěžejnější prvky nového stavebního zákona i v té věcné novele, tak určitě budeme spolupracovat. Výsledků voleb jsme si vědomi, to znamená, budeme hledat cestu i přes obce, ale zároveň budeme chtít zajistit to, aby úředník byl zastupitelný, aby se daly vymáhat lhůty, aby byla opatření proti nečinnosti úřadů, aby pokud možno jednali ti úředníci nad jednou projektovou dokumentací, a ne že si to budou zase posílat. Třeba to jednotné environmentální stanovisko - to na mě jdou úplně mdloby, protože úřad, který to bude vydávat, zase bude čekat na dílčí povolení od těch ostatních. To prostě určitě není cesta správným směrem. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní ministryně Hubáčková s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně životního prostředí ČR Anna Hubáčková Děkuji. Přeji hezký den. K důvodům, které tady už zazněly, zdůrazním velmi krátce jenom možná dva, proč tedy předkládáme to odložení, protože stávající novela zavádí vlastně s reformou stavební správy i změnu veřejné správy jako takové. A já bych chtěla zdůraznit, že vlastně první instanci ve stavebním řízení dáváme na krajská města na krajské úrovni. To znamená, naprosto to vzdalujeme občanovi, byť mu říkáme, že bude mít nějaké územní pracoviště a že na územním pracovišti se doptá, ale současně s tím zanikají také různé orgány, hlavně ochrany životního prostředí, které se slučují na úrovni krajské do krajského. Já to považuji i za trochu rezignaci na veřejné zájmy a na zájmy ochrany samospráv a na jejich rozvoj. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní ministryně. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr Ivan Bartoš. Vaše dvě minuty, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Strašně nejsem rád, když se na plénu čte nějaký třeba individuální e-mail od někoho nebo když se používají argumenty "všichni říkají". Kdybych byl konkrétní, tak mě bombardují v esemeskách právníci, kteří se podíleli na přípravě té první novely, té, kterou nakonec přinesl pan Kolovratník, kde vlastně celá debata, která byla vedena s těmi partnery, nakonec spadla pod stůl, protože se Ministerstvo pro místní rozvoj, respektive paní Dostálová skrze návrh pana Kolovratníka, vrátila k tomu prvnímu modulu: Bude Nejvyšší stavební úřad, změníme soustavu stavebních úřadů a čau. Debata, která se dva roky vedla mezi věcným návrhem a tím, co potom přišlo do Sněmovny, což byl jakýsi hybrid, stejně skončila původním věcným návrhem, takže to stálo čas a energii spoustu lidí, partnerů z regionu, z měst a obcí ČR, aby vlastně z tohohle jednání nic nevzešlo.

Kdo dál mi píše? Dál mi samozřejmě píšou zástupci developerů, ať už sdružovaní v nějaké asociaci, opět lidé, pro které ta norma, která byla představena, rekodifikace stavebního práva, skutečně znamenala asi jednodušší průchod systémem. Tak bych na druhou stranu mohl zase citovat architekty, památkáře, prostě lidi, kteří řeší urbanistický rozvoj města, a taky tím vlastně operovat, že většina lidí, která píše mně, říká, že nesmí vzniknout Nejvyšší stavební úřad, že to je špatně, že došlo k oslabení ochrany veřejného zájmu a že se máme soustředit na územněplánovací dokumentaci a na roli třeba samospráv a statutárů, což jsme slíbili, že budeme.

Ostatně jsme navázali tam, kde to předtím spadlo v debatě o územním plánování. Bavíme se jak s velkými obcemi, tak se statutáry, tak i s malými obcemi, jak posílit územněplánovací část stavebního řízení, jak posílit regulační plány. (Předsedající: Čas.) Ale prosím, nepoužívejme "všichni vědí" a "odborníci píší", protože každý se opíráme o jinou skupinu, která v danou chvíli také chce uplatnit svůj zájem.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Čas, pane ministře. Děkuju. Nyní s faktickou poznámkou paní zpravodajka. Vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuju moc. Budu velmi stručná. Jenom vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, k paní ministryni Hubáčkové. To je absolutní nepochopení, je potřeba si ty zákony fakt přečíst. Prostě jsme chtěli jednotnou soustavu státní stavební správy se sídlem v krajských městech a s územními pracovišti všude tam, kde stavební úřad je. Jakou výhodu má územní pracoviště oproti samostatnému stavebnímu úřadu? No takovou, že pokud úředník na územním pracovišti onemocní, může ho zastoupit jakýkoliv jiný úředník. Když vám dneska v malé obci, která má jednohlavý stavební úřad, paní onemocní, co se stane? Vyvěsí se cedule "Pro nemoc zavřeno". Tak to je ten zásadní rozdíl.

Ale já jsem, pane ministře, prostřednictvím pana předsedajícího, neřekla, že píšou mně, ale že píšou nám všem poslancům a že to všichni máme v poště - tu stížnost, že nekomunikujete.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. V současné době nemám žádnou přihlášku s přednostním právem ani žádnou faktickou poznámku, a přistoupíme tedy k řádně přihlášeným do obecné rozpravy. Jako první vystoupí pan poslanec Martin Kolovratník a připraví se paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý den, dobré dopoledne. Nevím, my asi mluvíme každý jiným jazykem o stejných věcech, ale jiným jazykem. Já jsem tedy byl optimista a začínám být pesimista, že, pane ministře, přes pana předsedajícího, tu řeč prostě nenajdeme, že se neshodneme.

Vy jste teď říkal: Nemám rád, když se citují e-maily, když se citují nějaké korespondence. Mně zase píšou jiní lidé, ale to, co vy jste zmínil jako ilustrační příklad, mě hrozně zaujalo - architekti, zástupci pražského IPRu, velkých měst, ti píšou a komunikují i s námi a komunikovali i před rokem, takže vy jste tady ilustračně zmínil věc, kterou my chceme řešit taky. A ano, čtyři městské artikuly, posílení samospráv v roli územního plánování. Vždyť to přece byly pozměňovací návrhy, které jsme tu měli připraveny, které, vzpomeňte si na tu dlouhou proceduru loni v květnu, jsme tady zkoušeli prosadit, prohlasovat.

A já už jsem to říkal v tom prvním čtení, bohužel bylo to asi ovlivněno nervozitou politickou, tím finále, obsáhlostí celé rekodifikace, a je dobré, že tohle tady zaznívá. Nebyla to novela, ale opravdu rekodifikace celého systému, a zkrátka už se nenašlo dost hlasů. Tak ale vidíte, to přece není argument pro vás proti nám nebo pro nás proti vám, to je věc, na které se můžeme shodnout. Ale nad tím je jiná věc. Znovu trpělivě opakujeme a říkáme, prosím, nedělejte to, neničte tu rekodifikaci, neničte systém, jak je nastaven.

Mluvil jste o té anketě, trochu jste ji relativizoval, tak já si to dovolím tady pro diváky upřesnit a trochu vysvětlit. Ta anketa má dvě kola. V prvním kole je skupina nominujících, skupina odborníků, kteří vybírají z těch zákonných norem. Jsou jich nízké desítky - dvacet, pětadvacet lidí. A teď pozor, je tam místopředsedkyně Nejvyššího správního soudu, jsou tam zástupci Svazu měst a obcí, je tam zástupce Transparency International, ekonomičtí novináři, právníci. To nejsou nějací - to občas z vaší strany slyším - lobbisté developerů nebo Hospodářské komory. Tam jsou i zástupci jednotlivých hráčů nejen na stavebním trhu, ale obecně ve veřejné správě. Oni vybírali z 533 norem. 533 norem loni vyšlo ve Sbírce zákonů a oni vybrali pět finalistů. Tak přece už to si myslím, že je jistý impulz, jistá ukázka toho, že asi ta - a znovu opakuji - rekodifikace, jak jsme ji nastavili, jak jsme ji nakonec - a zase to podtrhnu - 106 hlasy tady ve Sněmovně přijali, že je dobrá. Už i kdyby byla na pátém místě, tak si myslím, že je to velký úspěch a velký silný vzkaz pro vás, ať se tady do té demontáže, do toho rozebírání přece proboha nepouštíte. A pak tedy už byla ona anketa - 67 %, O. K, také budu korektní. Neznám přesná čísla těch hlasujících, jestli to byly nízké stovky nebo tisíce hlasů, a je to jedno, nezdržujme se tím.

Já vás na úvod svého vystoupení znovu trpělivě chci varovat, abyste se do té cesty, kterou tady navrhujete, nepouštěli. Já jsem připravil, a budu o tom mluvit teď v obecné rozpravě, pozměňovací návrh, ke kterému se pochopitelně pak přihlásím. Když jsme identifikovali, tak jak jste to tu popsal, že toto je novela odkládací, že posouváte rekodifikaci z příštího 1. července 2023 o rok dále, tak - a já nevím, jestli záměrně, omylem nebo v rychlosti - jste na něco zapomněli. Zapomněli jste na to, že v loňském roce to byly dva tisky a ta rekodifikace opravdu byly dva související tisky - jednak zcela nový stavební zákon - já to musím prostě říct, vysvětlit a zopakovat znova - a druhý tisk 1009 byla změna více než padesáti jiných zákonů. Vy jste teď v čase tady tím, co projednáváme, cukli tou tisíc osmičkou, tiskem 1008, o rok, ale vůbec nic jste neudělali u těch ostatních. A jsem rád, že tady je přítomen a naslouchá váš rezortní nebo váš politický kolega a kolega z vlády pan ministr Michal Šalomoun. On to psal, LRV to psala ve svém stanovisku tady k té novele, že hrozí výkladové nejasnosti, že od 1. července 2023 hrozí problémy, že se stavební povolení nebudou vydávat anebo budou všechna napadnutelná. Úředníci nebudou vědět, podle čeho pracovat.

Zaznamenal jsem někde v těch mediálních vystoupeních, že na to máte odpověď. Koneckonců, můžete sám za malou chvíli říct: Vždyť přece tohle není ta velká nebo věcná novela, to je ta odkládací a my to za rok dopracujeme, my to za rok stihneme a 1. července 2023 budeme mít hotové i změny navazujících zákonů. Ale prosím, pane ministře, kdybychom tahle slova slyšeli loni v prosinci, kdyby platilo to, co jste říkal se svými kolegy ve volební kampani: My to změníme, jsme připraveni, máme vše vymyšleno, tak budu O. K., tak na to máte rok, rok a půl, ale teď jsme v květnu 2022. Vy na to máte, dobře, rok a kousek, ale je před námi léto, jsou před námi problémy, které nás tady zasekají, ať ty kontroverzní body z příštího týdne, tak problémy kolem Ukrajiny, věřme, že už třeba ne další problémy kolem covidu. Opravdu reálně hrozí, ne že ta navržená rekodifikace zastaví celé stavební řízení v České republice a třeba včetně infrastrukturních staveb týkajících se rezortu dopravy, ale že tato vaše změna, toto vaše odkládání zákona bude to, co to zastaví. A my bychom možná škodolibě s Klárou Dostálovou a kolegy mohli říct. Tak jsme to tady odlehčili, dali jsme vám diplom, udělali jsme si z toho legraci a necháme ho, ať si nabije - jsem na půdě Sněmovny - ústa a vykoupe se v tom. Ale my to nechceme, není to v našem zájmu, abychom vás tady za rok, za rok a půl nachytávali, jak velkou chybu jste udělal.

Takže tady teď v mém prvním vystoupení dám prostor dalším kolegům, a opravdu znovu varuji, odkazuji se na slova Michala Šalomouna, odkazuji se na vyjádření advokáta Pavla Černého ze společnosti Frank Bold Advokáti. Opět žádní developeři, žádná komora. Pavel Černý říká: Změnit celý zákon je špatně. V předvečer hlasování se bojíme, že lidé, firmy, státní investoři, kraje, obce nebudou vědět, kam pro stavební povolení jít, a v praxi může ta novela vyvolat velké zmatky. Prosím, moc prosím, pamatujte na to. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. S přednostním právem pan ministr. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já bych jenom zareagoval. Já jsem žádným způsobem nerelativizoval nominace do těch zákonů, ostatně jsem sám i zmínil, že jsme dostali ocenění, třeba právo občana na digitální službu, nebo v minulém volebním období naši zástupci a zástupci vlády za digitální technické mapy. Říkal jsem pouze to, že když - a operuji výsledkem 67 % hlasujících - těžko to vztahovat na 67 % populace, což tady možná zaznělo nechtíc od paní Kláry Dostálové.

Vlastně nechápu, kde vzniká to lehce schizofrenní pojetí. Prostě než bude v platnosti věcná novela, což my ty termíny stíháme - ostatně i ty návrhy, o kterých jste mluvil, jsou nahrány paralelně v eKLEPu, tam není jenom ten páteřní zákon, ten stavební zákon, ale jsou i změnové zákony připraveny - tak do toho momentu prostě budou ti lidé chodit tam, kde byli zvyklí, stavební povolení podávat tam, kde jsou v danou chvíli zvyklí. A dokonce i s výhledem na digitalizaci a tím, že Nejvyšší stavební úřad měl teprve tento rok nabíhat a být připraven, tak by se v tomto roce fakticky také nic z toho pohledu nezměnilo. Takže pokud bych se chtěl podívat, jediný rozdíl je na Speciálním stavebním úřadu, kde jsou ty stavby vyhrazené. Ten vzniká dle harmonogramu, protože jeho náběh jsme nechali, ale faktickou změnou, kterou vy jste řekl, že bude přinesena, tam ona nastane klasickým projednáním toho zákona, věcné novely, kde jsou i zákony prováděcí. Takže já si myslím, že to je uměle vyvolávaná obava z toho, že najednou ten člověk zjistí, že tady mám stavební povolení, a vůbec netuším, kam jít... Takže tento rok tam, kde byl zvyklý, a následně i po změně struktury stavebních úřadů, aplikované v míře dostupnosti, tak ten člověk, víceméně 90 % lidí, ne všech lidí, ale 90 % lidí z těch, kteří se rozhodnou, že budou něco stavět, dochází na úřad tam, kde byli zvyklí. Takže já si myslím, že toto je jakési falešné dilema, které je používáno ve veřejném prostoru k tomu, aby byla celá věc prezentována jako zmatek, což zmatek rozhodně není.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Nyní vystoupí řádně přihlášená paní poslankyně Berenika Peštová, připraví se pan poslanec Robert Stržínek. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, vážení kolegové, teď jsem právě viděla, že mi odchází pan ministr Šalomoun, na kterého jsem právě měla připraven svůj projev. Celou dobu jsem si říkala, že tady je a že konečně uslyším odpovědi, které doteď jsem neměla. Jistě si vzpomínáte, že už jsem jednou vystoupila a navrhla jsem zde procedurální změnu právě do přítomnosti pana ministra, a teď už mi zase utekl, tak doufám, že se mi aspoň vrátí.

Takže jeden z problémů spočívá v tom, že dnem 1. 8. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 284/2021 Sb., ze dne 13. července 2021, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona. Platnosti nabyl 29. 7. 2021, účinnost je konkrétně rozložena částečně k 1. 8. 2021, částečně k 1. 1. 2022 a částečně k 1. 7. 2023. Jedná se o takzvaný změnový či doprovodný zákon, který v legislativním procesu doprovázel nový stavební zákon. (Do sálu přichází ministr Šalomoun.) Děkuji.

Doprovodný zákon je tedy platný a velká část jeho ustanovení i účinných. Mění 58 jiných zákonů. Vedle toho, že zamýšlíte rozdělit samotný stavební zákon z hlediska účinnosti vedví, když úpravu pro obecné stavby odsunete a úpravu vyhrazených staveb necháte účinnosti nabýt, si změnovým zákonem zaděláváte na další problém. Stanovisko předsedy Legislativní rady vlády ze dne 31. 1. 2022 konkrétně říká, že - cituji: "Navržená specifická konstrukce dělené účinnost, respektive použitelnosti úpravy zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, obsažená v navrhovaném ustanovení § 334a, může vést k praktickým problémům, neboť posuzování toho, které části zákona budou použitelné ve vztahu ke kterým druhům staveb, zejména v případě souborů staveb, potažmo staveb souvisejících, a v jakém časovém období, bude zřejmě poměrně složité. Navržené věcné řešení je možné a je otázkou politického rozhodnutí vlády, jaké řešení náběhu úpravu nového stavebního zákona zvolí, nicméně z hlediska legislativy se upozorňuje, že praktičtější a pro adresáty právní úpravy srozumitelnější a jednodušší by bylo odložit účinnost nové úpravy stavebního práva jako celku, a to včetně zákona č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona a jehož se navrhovaná novela vůbec nedotýká, a to následně v mezidobí dořešit podobou nové úpravy stavebního práva komplexně. Návrh předpokládá částečně odložení účinnosti stavebního zákona, ale neobsahuje současné odložení účinnosti takzvaného doprovodného zákona, to je zákona č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona. Při zvoleném věcném řešení a vzhledem ke složitosti takzvaného doprovodného zákona by ostatně ani nebylo možné jeho účinnost pouze částečně odložit. Bylo by tedy nutné úpravu podle navrhovaného § 334a odst. 3 věty první chápat tak, že by se po 1. červenci 2023 vztáhla i na související zákon, protože opačný výklad by po uvedeném datu vedl k neřešitelným aplikačním problémům." Konec citace.

Navíc tímto stanoviskem byl nahrazen řádný legislativní proces. Předseda Legislativní rady vlády udělil sám sobě výjimku a tento sněmovní tisk nebyl projednán komisí ani na plénu Legislativní rady vlády, přestože bylo vládou deklarováno a osobně panem Šalomounem veřejně i v médiích, že všechny postupy budou řádně dodrženy.

Když bych to shrnula, vlastně za toto byla minulá vláda hodně dehonestována, že neprobíhaly řádné legislativní procesy, byť osobně si myslím, že probíhaly řádně legislativní procesy, to znamená vnitřní připomínkový, mezirezortní, samozřejmě Legislativní rada vlády, předtím komise Legislativní rady vlády. A tento tisk toto všechno obešel a sám sobě si pan ministr udělil výjimku.

Ke dni 1. 1. 2022 ze zákona vznikla celá nová soustava státní stavební správy. Ta má být podle předchozích ustanovení k novému stavebnímu zákonu § 312 až 315 postupně naplňována, a to není. V důvodové zprávě se dokonce píše, že cílíte na zrušení či částečné odložení vzniku Nejvyššího stavebního úřadu, a zejména krajských stavebních úřadů.

Vaší povinností je ale naplňovat zákon a postupovat v souladu s ním. Jsme zákonodárci, a kdo první by měl dodržovat zákony než my, kteří je přijímáme? Takže nemůže tady být flagrantní porušování zákona. Jestliže zákon něco ukládá, tak se musí konat, takže měli jste už dělat. Za prvé zřídit Nejvyšší stavební úřad, za druhé vybrat předsedu Nejvyššího stavebního úřadu. Předseda měl předložit systemizaci. Měli jste nárokovat rozpočet, který jste samozřejmě nárokovali, ale je tam nula. Nic z toho neproběhlo nebo neprobíhá. Namísto toho přicházíte s retroaktivním návrhem. Jak budete retroaktivitu obhajovat? Že je to běžná praxe? Že se týká jen přechodných ustanovení zákona? Že je to sice retroaktivita, ale ve prospěch adresátů normy? Že se jedná sice o neobvyklou legislativní techniku, ale že v zásadě dosud neexistuje žádné rozhodnutí Ústavního soudu, které by to zakazovalo? Zajímalo by mě, co se stane s úředníky, kteří mají od 1. 7. 2023 přejít do krajských stavebních úřadů. Kam přejdou? Co s nimi právně bude? Co se stane?

Takže já bych prosila odpovědi, nebo respektive požádala bych prostřednictvím pana předsedajícího odpovědi na mé dotazy. A samozřejmě ráda se zapojím ještě do další diskuse. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Hezké dopoledne, kolegové, kolegyně. Pokračujeme v projednávání novely stavebního zákona a mám zde přihlášku k faktické poznámce paní poslankyně Vladimíry Lesenské. Ne? Odmazávám. A nyní vystoupí s řádnou přihláškou pan poslanec... Ano, s přednostním právem se hlásí pan ministr. Prosím, máte slovo, a připraví se pan poslanec Robert Stržínek. Prosím.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Dobrý den, vážená paní předsedající, dámy a pánové. Pár poznámek k tomu. Pokud se týká výjimky, kterou jsem udělil tady z této novely, v zásadě je to moje pravomoc rozhodnout se o tom, jakým legislativním procesem se každý návrh zákona vydá. Samozřejmě že to nezpracovávám sám, zpracovává to odbor vládní legislativy, a obecní úzus je, že pokud se nepřipravuje nic nového nebo to v zásadě nespěchá - a tady se nic nového nepřipravovalo, tady se pouze suspendovaly účinky, a mohu vám tady odcitovat z podkladového materiálu, který jsem k tomu dostal. Cituji: "Žádost je odůvodněna tím, že s ohledem na závazek stanovený v programovém prohlášení vlády je třeba stručnou novelou formálního charakteru upravit postupné nabývání účinnosti stavebního zákona tak, aby došlo k částečnému odložení naplňování státní stavební správy do doby, než bude celá institucionálního soustava stavební správy finálně a legislativně ukotvena." Takže já jsem si tu žádost ještě přečetl, měl jsem za to, že je vhodné tuto výjimku udělit. Mám za to i dnes, a v zásadě se nejedná o nic jiného než o posunutí té účinnosti.

A pokud jsem v tom stanovisku uváděl, že mohou nastat výkladové problémy kvůli tomu duálnímu modelu -samozřejmě mohou. Nicméně náš právní řád není zcela přehledný a všichni, kteří s ním pracují, jsou takříkajíc zocelováni v jeho výkladu, aby se z problematických situací nějakým výkladovým způsobem dostali. Možná tato novela přinese některé problémové situace, nicméně mám za to, že i ty bude možné výkladovým způsobem překonat.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní zde mám faktickou poznámku.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Věřím, že se vejdu do faktické poznámky. Není pravda, že zákon č. 284/2021 z velké části nabyl účinnosti. Většina zákona je pouze platná, nikoliv účinná. Avšak ano, změnu zákonů, které jsou míněny změnovým zákonem, a vy jste je zmiňovala, jsme vyřešili s Ministerstvem životního prostředí předložením jednotného environmentálního závazného stanoviska a v souvislosti s věcnou novelou jsou načteny. Na to už jsem reagoval panu Kolovratníkovi. Jsou načteny i zákony prováděcí.

Výjimku nedal pan ministr Šalomoun sám sobě, dal ji Ministerstvu pro místní rozvoj jako předkladateli, tudíž výjimku by mohl dát sám sobě pouze v případě, kdy on sám by byl předkládajícím, což podle mne tedy není. Kdyby ANO neblokovalo původní zákon - já jsem o něm mluvil na začátku své úvodní řeči - které jsme podali ještě jako poslanci nově zvolené Poslanecké sněmovny, tak se to mohlo vyřešit a nemuseli jsme to řešit teď. Ten návrh, který by vkládal zákon jako celek, což jsme navrhovali jako poslanci opozice, nyní vládní koalice, prostě nebyl projednán v roce 2021, nikoliv naší vinou byl zablokován.

Nula v rozpočtu na NSÚ nárokovala už minulá vláda, byla tam pouze vytvořena místa na Ministerstvu pro místní rozvoj v takzvané systemizaci. Žádná retroaktivita tam není. Retroaktivita znamená působení právní normy zpětně, tedy do doby před přijetím daného zákona. Zákon nic takového neupravuje. Mě by zajímalo, v čem tedy ta retroaktivita je. Mně to trošku přijde zvláštní, protože paní předsedkyně Dostálová říká, neodkládat v žádném případě a paní poslankyně Peštová, aspoň pokud jsem tomu rozuměl dobře, navrhuje odložit zákon jako celek.

Ještě jednou zopakuji, žádnou retroaktivitu ten zákon neobsahuje. My to, co děláme, odkládáme věci, které působí do budoucna.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní poprosím s faktickou poznámkou paní poslankyni Bereniku Peštovou a pana poslance Stržínka ještě o trpělivost. Děkuji.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji ještě jednou za slovo. Neodpověděli jste mi tedy skoro na žádnou z otázek, co jsem se ptala, kromě té účinnosti. V každém případě, já jsem tu legislativu na tom ministerstvu dělala, takže jestliže něco nabylo účinnosti, nemůžu v současné době předkládat novelu zákona tím, že žádám o posunutí nabytí účinnosti, když už ten zákon tu účinnost nabyl. To prostě nejde, to je ta retroaktivita, o které jsem mluvila.

Já jsem tady neříkala o tom, že chci odložit zákon jako celek, to jsem vůbec neřekla. Já jsem tady pouze zhodnocovala, a jestli dovolíte, tak vám to ještě jednou připomenu: platnost nabyl 29. 7. 2021, účinnost je konkrétně rozložena do tří - 1. 8. 2022, částečně do 1. 1. 2022, to už nabylo, a částečně do 1. 7. 2023, a to už se bavíme o tom, že ti zaměstnanci budou přecházet někam, co mělo od toho 1. 1. 2022 postupně vznikat, jo? Máme duben, za chvilku už máme květen, nic nevzniká, účinnost už nabyla, takže mně jde o to, vy jste přišli s novelou zákona a žádáte o to, že chcete posunout něco, co už nabylo. To je ten problém. A já bych byla ráda, kdyby mi to vysvětlil pan ministr legislativy, pan ministr Šalomoun, aby se k tomuto vyjádřil, protože to jsou ty věci, které mně dělají problém, abych pochopila, jestli je něco nového v tom právu, jestli se to takhle dá vykládat. Já si myslím, že to prostě je totální nesmysl, že to nelze udělat, že to je ta retroaktivita, ale určitě mi odpoví. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní řádně přihlášen je pan poslanec Robert Stržínek, připraví se pan poslanec Ladislav Okleštěk. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi jen krátce vystoupit k plánovanému odložení platnosti nového stavebního zákona.

Nový stavební zákon je z mého pohledu výsledkem dlouhého procesu a bezesporu i krutých kompromisů. Je šancí, aby se složité a často rozporuplné případy daly v reálném čase dotáhnout zdárně do konce. Pokud ho současná koalice zruší či odloží, čekají nás další měsíce a možná spíše roky přešlapování na místě, roky, kdy cokoli postavit bude stále těžší a těžší, a to vše v době, kdy ceny stavebních materiálů letí raketově vzhůru téměř každý den.

Dovolte mi jen krátkou úvahu k plánovanému převodu stavebních úřadů mimo městské úřady, mimo, chcete-li, obce s rozšířenou působností. Toto odloučení je totiž součástí nového stavebního zákona. A za sebe říkám, že pokud existuje takový model, tak jej jako starosta vítám a beru všemi deseti. Proč? Ta odpověď je velmi jednoduchá. Na výkon státní správy města doplácejí ročně miliony, mnohdy desítky milionů korun. Jednoduchým výpočtem tak lze určit, že doplatek měst na konkrétní dílčí přenesenou působnost, tedy na výkon státní správy v oblasti spadající pod stavební úřad, činí ročně i jednotky milionů korun. Pokud tedy existuje subjekt, v tomto případě stát, který vezme stavební úřady pod svá křídla a bude jejich provoz plně řídit a také hradit, budu jako starosta jenom rád, protože město v konečném důsledku ušetří nemalé finanční prostředky a celý systém a proces se výrazně zjednoduší.

Samozřejmě že k tomuto odloučení stavebních úřadů od měst, která tuto agendu pro stát dosud vykonávala, musí dojít koordinovaným a řízeným způsobem, aby občanům zůstala zachována maximální dostupnost této služby. To je vše. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní se připraví pan poslanec Ladislav Okleštěk, ano, vidím ho. Následovat bude Robert Králíček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, rekodifikace veřejného stavebního práva, kterou se Poslanecká sněmovna zabývala v uplynulém volebním období, byla odpovědí na neefektivitu a nefunkčnost, složitost a zdlouhavost systému, který zde byl po dlouhé roky tolerován a umožněn. K odstranění jeho největších problémů a nešvarů bylo nezbytné skutečné zjednodušení mimořádně složitých povolovacích procesů při zachování potřebné úrovně ochrany všech práv a veřejných zájmů, tedy základní změna celého stavebního práva.

Nezbytným předpokladem i projevem takového zjednodušení, a hlavně zefektivnění a zrychlení byla vedle změn regulací procesní i hmotné též celková institucionální reforma na úrovni ústřední i územní, zahrnující rovněž zásadní změny organizace dotčené státní správy, jakož i revizi stávajícího smíšeného modelu výkonu státní správy na úseku stavebního práva, to vše za účelem zabezpečení tak potřebné efektivity, předvídatelnosti a rychlosti výkonu státní správy.

Nové veřejné stavební právo, a to bylo záměrem od počátku, je jednoznačně jednoduché, srozumitelné, aplikovatelné, vymahatelné a také vymáhané. Nová právní úprava současně jasně vymezuje právní odpovědnost aktérů v celém procesu správy území.

Do jaké situace nás to dostalo? Stavby povoluje 714 obecních stavebních úřadů, 606 speciálních stavebních úřadů, 4 vojenské stavební úřady, 9 báňských a 4 speciální. Stavebník se musí řídit 85 zákony. Podle 50 zákonů si u dotčených orgánů musí zajistit vyjádření ke stavbě, podle dalších 20 zákonů sehnat další doklady, jako je průkaz energetické náročnosti, certifikáty, samostatná povolení, hlukové studie, radonový průzkum, energetický posudek a další a další. A navíc se musí řídit ještě 15 dalšími předpisy, ve kterých jsou stanoveny požadavky, podle kterých musí projektant postupovat. Jsou navíc rozdrobeny v různých zákonech. Územní rozhodnutí obsahuje 193 stránek, výrok je obsažen na 69 stranách a odůvodnění na 124 stranách. Je pro něj potřeba až 140 vyjádření. Vyjádřit se k němu může až 130 subjektů.

Toto všechno se podařilo v posledních letech změnit. Nikoliv rychle, protože ten proces probíhal šest let, nikoliv utajeně, ale velmi transparentně a otevřeně. Snad žádný jiný zákon neprošel takovým veřejným a odborným posouzením.

Změny, které přináší, se týkají pěti skupin subjektů: občana, úřadů, měst a obcí, investorů a státu. Co získá občan v každém případě? Jasná pravidla, protože úředníci budou muset pro povolování staveb používat jednotnou metodiku. Minimum razítek, zrušení přezkumu, omezený počet řízení, povolení stavby do 60 dnů, méně byrokracie a díky digitalizaci informaci, v jakém stavu se jeho žádost nachází. Proti čemu se v současné vládní koalici vymezují? Proti zjednodušení, transparentnosti, proti jasným podmínkám pro všechny, jasným pravidlům, tedy proti tomu, po čem všichni volají. Celý proces, jak je rekodifikací nastaven, bude transparentní, veřejný, on-line, s digitální stopou, s možností veřejné kontroly. To je zásadní moment v boji proti korupci v oblasti, která dosud kvetla, a stěžují si na to téměř všichni, jen s tím nic nedělali. A teď kritizují toho, kdo s tím chce něco udělat. To je skutečná digitalizace, nikoli elektronizace, o které hovoří pan Bartoš a nová vláda. Navíc bez systémové změny ve struktuře se žádná digitalizace fakticky nikdy nestane. Snížení korupčního potenciálu bude zajištěno díky profesionalizaci úředníků stavebních úřadů, s čímž by šlo ruku v ruce zvýšení jejich platů a odstranění platových nesrovnalostí v důsledku rozpočtových změn. Snížení korupčního potenciálu nastane také díky eliminaci rizik podjatosti a koncentraci posouzení veškerých aspektů staveb a dopadů záměrů v rámci jediného rozhodnutí připravovaného kompetentním týmem odborně způsobilých úředníků.

Měl bych k tomu ještě plno připomínek, nicméně jsem se rozhodl, že nebudu všechny uplatňovat, a obšťastním vás pouze tímto krátkým vystoupením. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí poslanec Robert Králíček, připraví se poslanec Jiří Mašek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Děkuji. Dobré dopoledne všem. Vážená paní předsedající, paní ministryně, pane ministře, kolegyně, kolegové. Mě k dnešnímu vystoupení trochu vyprovokovala včerejší diskuse s panem kolegou Michálkem, který řekl, že se v digitalizaci nic neudělalo. Tak jsem si říkal, že bychom si to mohli tak nějak zopakovat. Chtěl bych zase na druhou stranu ocenit dnešní vystoupení ministra Kupky. Líbil se mi a zapamatoval jsem si, jeho slib, že bude komunikovat i s opozicí. Mně to přišlo inspirativní i pro ostatní ministry a já pevně věřím, pevně věřím!, že ostatní ministři s námi také začnou komunikovat, třeba i více v oblasti digitalizace.

Tak abych tedy projel tu digitalizaci a nezdržoval. Přiznám se, že jsem si udělal pár drobných poznámek, neb mi je už více než 45 let a paměť mi tolik neslouží. Ale abych byl věcný. Co se týče digitalizace stavebního řízení - a chci být věcný, nikoliv dneska konfliktní, takže doufám, že nevyprovokuji pana ministra k nějakým dlouhým poznámkám. Jenom abych tedy začal. Co se týče digitalizace, v souladu se zákonem - omlouvám se, musím to číst, protože ta čísla si opravdu nepamatuji z hlavy - č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů, zahájilo Ministerstvo pro místní rozvoj přípravu projektu, jehož cílem je vybudování digitálního systému, který usnadní proces stavebního řízení všem účastníkům řízení tím, že bude možné celý proces stavebního řízení včetně předkládání nezbytných dokumentů realizovat elektronicky. To znamená, že opravdu nebudeme muset obcházet úřady s lejstry, ale vše bude možné vyřídit prostřednictvím internetu tak, jak to bylo zmíněno i včera koalicí i opozicí. A to je to, že už v tom prvním bodě vidíte, že v minulém volebním období se opravdu některé věci - byť nebyly dokončeny, protože účinnosti nabudou až v tomto volebním období, nebo respektive nabyly - tak byly ale připraveny.

Základ projektu digitalizace stavebního řízení a územního plánování byl uveden novelou zákona o zeměměřictví a stavebního zákona, provedenou zákonem č. 47/2020 Sb., kde plné zakotvení digitalizace stavebního řízení do legislativy je realizováno prostřednictvím stavebního zákona, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou v loňském roce. Cílem projektu digitalizace stavebního řízení a územního plánování je vybudování efektivního a funkčního digitálního systému, který usnadní, jak jsem zmínil, proces všem účastníkům stavebního řízení. Co je důležité říci, je, že většina předpokládaných finančních projektů digitalizace stavebního řízení a územního plánování bude financována z fondů Evropské unie, a to je důležité. Navazující implementace rekodifikace stavebního práva předpokládá financování z nového fondu Facility pro obnovu a odolnost.

Jaký je tedy stav? V současné době probíhají realizační práce v oblasti digitalizace stavebního řízení a územního plánování. Připravovalo se a věřím, že už je připraveno, možná i spuštěno několik veřejných zakázek na pořízení IT systému, jenž umožní v maximální míře digitalizovat celý proces stavebního řízení a územního plánování. Celkem se očekává, a teď mě možná pan ministr opraví nebo doplní, několik velkých IT zakázek. Tuším, že MMR pět veřejných zakázek a Český úřad zeměměřický a katastrální jednu veřejnou zakázku, která měla být vyhlášena tuším v loňském roce. Ale mohu se mýlit, jak říkám. Možná bude dobré, pokud pan ministr bude mít aktuální data, aby mě opravil.

Jak jsem říkal, rád bych tu digitalizaci zopakoval, aby bylo zřejmé, kdo a jak v minulém volebním období pracoval, že to nebyla jenom jedna politická strana, ale bylo jich více. Takže projekt digitalizace stavebního řízení a územního plánování se skládá z následujících informačních systémů: Integrační platforma stavebního řízení a Portál stavebníka, Informační systém evidence územních a stavebních řízení a jiných postupů, Informační systém evidence elektronických dokumentací, Národní geoportál územního plánování, Informační systém stavebního řízení a Informační systém digitální mapy veřejné správy. Ten je v gesci Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Některé části digitalizace stavebního řízení a územního plánování jsou již ve fázi realizace. Vše by se mělo realizovat tak, aby byl splněn termín, tuším že 1. července roku 2023, kdy má být systém digitalizace stavebního řízení připraven.

Pro ty z vás, kteří nejsou tak detailně informováni, jsem si dovolil připravit krátký popis jednotlivých informačních systémů, aby bylo například jasno, co který obsahuje a jak je připraven, abychom digitalizaci například nehodnotili podle jednoho jediného příkladu, tak jak tomu bylo včera.

Tedy Integrační platforma stavebního řízení a Portál stavebníka. Jedná se o centrální informační systém, který zajišťuje integraci jednotlivých komponent a rovněž zapojení na již existující informační systémy veřejné správy, ať už provozované centrálně, například Portál občana, nebo lokálně na stavebních úřadech, což jsou agendové informační systémy stavebních úřadů. Kromě integrační funkce bude v rámci tohoto informačního systému fungovat i několik subsystémů. Portál stavebníka je základní komunikační platformou, na tom se jistě shodneme. Je to základní komunikační platforma pro stavebníka a zúčastněnou veřejnost, která popisuje jednotlivé komponenty navrhovaného řešení do funkčního celku, jenž umožní zrychlení a zefektivnění všech dílčích aktivit a procesů v oblasti stavební agendy.

Dále Informační systém evidence územních a stavebních řízení a jiných postupů. Tento systém je jednotnou centrální evidencí údajů o probíhajících povolovacích řízeních stavebních úřadů, úkonů v nich učiněných, a to jak úkonů účastníků, tak úkonů správního orgánu a vydaných rozhodnutí a opatření, dále pak informační systém evidence elektronických dokumentací. Tento systém bude sloužit k ukládání projektové a obdobné dokumentace v elektronické podobě jak ve formátu PDF, tak ve strojově čitelném formátu, který umožní ukládání těchto informací, což je důležité, ve standardu BIM. Stavebník díky evidenci získá prostor pro ukládání projektové dokumentace již v přípravné fázi stavebního záměru. Elektronické verze projektové dokumentace budou využitelné i při dalších stavebních úpravách. Při činění úkonů prostřednictvím Portálu stavebníka lze namísto přiložení elektronické projektové dokumentace na tento dokument odkázat, což zase výrazně zjednodušuje ten proces.

Dalším informačním systémem je systém územního plánování a Národní geoportál územního plánování. V tomto systému budou na jednom místě a v jednom datovém standardu, což je velmi důležité, zveřejněné výstupy z územněplánovacích činností orgánů územního plánování a rovněž zajištěn přístup k nim. Zároveň bude tento systém sloužit pro poskytování prostorových dat k tématu plánování využití území v souladu s požadavky vyplývajícími ze směrnice INSPIRE a dalších dat souvisejících s územním rozvojem.

A poslední je Informační systém stavebního řízení, který bude sloužit pro práci úředníků na stavebních úřadech, kteří budou v tomto systému řešit běžnou agendu stavebního řízení. Tento systém bude propojen s ostatními systémy digitalizace stavebního řízení a územního plánování tak, aby právě umožnil zjednodušit práci všem úředníkům v oblasti stavebního řízení, a bude proveden převod dat z již započatých řízení do června roku 2023 ze stávajících agendových systémů.

Dále byla zřízena na Ministerstvu pro místní rozvoj rada pro digitalizaci stavebního řízení za účelem zajišťování informovanosti stakeholderů a o průběhu projektu digitalizace stavebních řízení, zajištění prostoru pro odbornou diskusi nad průběhem celého projektu a v neposlední řadě i z důvodu transparentnosti - tolik známé slovo z programů některých politických stran. Členové rady digitalizace stavebního řízení a územního plánování jsou odborní zástupci z Ministerstva pro místní rozvoj, ale i další nezávislí odborníci, popřípadě zástupci některých politických stran.

Vidíte, že tento poměrně možná dlouhý projev, který vás mohl i trochu znudit, je ale důsledkem toho, že se v oblasti digitalizace pouze, pouze v tomto případě, udělalo za poslední čtyři roky poměrně mnoho. Takže není zásluha jedné politické strany, ale myslím, že jsme v minulém volebním období na digitalizaci spolupracovali napříč, a já pevně věřím, že i na základě apelu pana ministra Kupky, který oceňuji, tomu tak bude i v tom letošním volebním období, nebo v tomto. Děkuji za pozornost a přeji příjemný den.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, a nyní vystoupí s přednostním právem pan předseda Radim Fiala a připraví se pan poslanec Jiří Mašek.

 

Poslanec Radim Fiala: Vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za slovo. Také bych se rád vyjádřil ke stavebnímu zákonu a k tomu, co se vlastně teď v Poslanecké sněmovně okolo stavebního zákona děje. Považuji to za ukázku neschopnosti této pětikoaliční vlády a tou neschopností je právě situace okolo stavebního zákona. Já to hned samozřejmě vysvětlím a budu se vám snažit argumentovat a dokázat, že to tak skutečně je.

Jak je u této vlády zvykem, hrají zde roli nejrůznější zájmy, tedy kromě zájmů České republiky a jejích občanů. Vládní většina zde protlačila roční odklad již schválené novely stavebního zákona, která by do stavebního řízení vnesla konečně nějaký systém a řád a znamenala by zásadní urychlení celého procesu s pozitivními důsledky pro občany, v první řadě v podobě minimálně někde poklesu cen nemovitostí a například v Praze a ve velkých městech k zastavení obrovského růstu cen nemovitostí, bytů, kterého jsme svědky v poslední době. Nevím, jestli to víte, ale za posledních pět let například ceny bytů a nemovitostí vzrostly o 76 %. To jsou neskutečná čísla. Lidi prostě nemají kde bydlet a mladým lidem nedáváme prostor vůbec uvažovat o svém vlastním bydlení, o tom, že by si mohli zvlášť v dnešní době, kdy roste inflace a na to reaguje centrální banka zvýšením úroků z hypoték, není možné, aby si mladí lidé brali hypotéky na byty. Jednak nemají na splátky, protože úroky dosahují 6, 7 %, a jednak samozřejmě roste cena bytů, takže i kdyby se zavázali, že to budou splácet do konce svého života, tak nejsou schopni si je pořídit. A já si myslím, že je naše povinnost v této věci něco udělat, aby mladí lidé viděli nějakou budoucnost, nějakou možnost pořídit si vlastní bydlení, protože pokud to nedokážeme, nestojíme za nic, a myslím si, že každá politická reprezentace každé země na světě by měla mladým lidem zajistit co nejlepší budoucnost.

Zákon zajisté nebyl ideální. Určité jednotlivosti bylo možné průběžně řešit dílčími drobnými novelami. Jeho roční odklad byl ovšem tím nejhorším, co se mohlo stát. Znamená nejistotu, chaos ve státní správě, další zhoršování situace. Znamená i neúctu k právu, což je podle mého názoru pro tuto vládu typické, přičemž Česká republika mezitím od loňského roku vede celoevropský žebříček tempa růstu zdražování nemovitostí, zejména bytů, jejichž cena totiž jen za loňský rok vzrostla o více než pětinu a za posledních pět let se u nás ceny podle údajů Eurostatu zvýšily - a to už jsem říkal - o neuvěřitelných 76 %.

Hlavním důvodem je nepopiratelný fakt, že se u nás kvůli nevhodnému legislativnímu a organizačnímu stavu a rámci staví jen velmi pomalu a celý proces je nesmírně složitý a nákladný. To měl právě změnit a zlepšit nový stavební zákon přijatý v loňském roce a ve svém celku měl platit od července příštího roku, tedy roku 2023. Odborná i laická veřejnost již byla na tyto systémové změny připravena, realizace měla nabíhat postupně, aby byl proces plynulý zejména pro pracovníky stavebních úřadů, stavebníky a veřejnost. Jenže nová vláda vše hází do koše a místo pečlivého faktického postupu a zlepšování věcí přichází s revolučním řešením, jak je ostatně typické pro Pirátskou stranu, která bohužel vede gesční Ministerstvo pro místní rozvoj.

Nový, tedy ten odložený stavební zákon se přitom důkladně připravoval zhruba pět let a od základu měnil zejména systém povolování staveb. Stavební úřady měly z obcí přejít pod stát, určitá část těch nejmenších měla zaniknout. Není tedy pravda, že vznikne nový úřad, kde nabere nových 13 000 lidí, megaúřad, jak nám vláda říká, jak nám říkal pan ministr Kupka, že je to nesmysl - prostě stavební úřady, které jsou dneska už pod obcemi, by si změnily vizitku a byl by tam státní stavební úřad. Většina těch lidí by zůstala, ti, kteří by chtěli odejít, by odešli, někteří noví by přišli, takže megaúřad na papíře ano, lidé by zůstali stejní, nevznikla by žádná další nová byrokracie.

Nový, tedy ten odložený stavební zákon se přitom - to už jsem říkal - důkladně připravoval zhruba pět let. Vedle toho měl vzniknout Nejvyšší stavební úřad a pak také speciální úřad pro liniové infrastrukturní stavby jako jsou dálnice či železnice. O povolení se mělo žádat elektronicky a úřady měly dostat pevné lhůty, do kdy musejí o povolení stavby rozhodnout. To znamená, že nikdo nemohl tu vaši žádost vzít, strčit do šuplíku, nechat ji tam ležet rok nebo dva tak, jak tomu bylo v minulosti, ale muselo se do určité lhůty rozhodnout, a pokud by se nerozhodlo, tak to povolení bylo platné.

Vládní postup přináší do celého procesu neuvěřitelný zmatek, i právní. Nijak se totiž například neupravuje účinnost žádného z více než padesáti dalších návazných právních předpisů, které byly zásadním způsobem změněny spolu s novým stavebním zákonem. Souvisí to s takzvaným změnovým zákonem. V praxi tak může docházet k různým paradoxním situacím s možnými důsledky v podobě soudních sporů s nemalými finančními dopady pro stát a daňové poplatníky. Na toto riziko ostatně upozornila i Legislativní rada vlády vedená pirátským nominantem Michalem Šalomounem, což znamená, že i sama Legislativní rada vlády upozorňuje na to, že to může být problém do budoucna a můžou tyto spory Českou republiku stát nemalé peníze.

A hlavně, tento vládní postup ještě zhoršuje to základní, to znamená délku doby, po kterou Češi čekají a budou v budoucnu čekat na stavební povolení. Ta patří k nejdelším na světě a ještě se neustále prodlužuje. Co to znamená? Budou znovu růst ceny nemovitostí, protože poptávka bude daleko, daleko, daleko, pak dlouho nic a ještě jednou daleko převyšovat nabídku nemovitostí a bytů.

Ve světovém žebříčků rychlosti stavebního řízení jsme se setrvale pohybujeme mezi 155. a 160. místem, je před námi i mnoho rozvojových afrických států. Zatímco Dánové čekají na stavební povolení v průměru asi deset týdnů, Češi v průměru přes osm měsíců. Není divu, když namísto jednoho souhrnného povolení, jedné žádosti je nyní k zahájení stavby nutný mimo jiné - a teď mi to připomíná klasickou komedii Na samotě u lesa, kde byl ten zedník, který seděl na kolečkovém křesle a začal vypočítávat, co všechno je na takovou stavbu potřeba. Já to tady mám taky. Takže potřebujete například souhlas sousedů se stavbou, ohlášení stavby, místní šetření, souhlas obce se stavbou, koordinované závazné stanovisko dotčených odborů příslušného městského nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností, stanovisko hygienické služby, stanovisko silničního správního úřadu k případnému překopu veřejné komunikace, stanovisko správců inženýrských sítí, elektro, plyn, vodovod, telefon, datové sítě a tak dále podle místních podmínek, možnosti napojení a k ochraně sítí při stavebních pracích a užívání pozemku a další stanoviska podle vůle stavebního úřadu a nebo místních podmínek. Dotčenými orgány a organizacemi se tak mohou stát i správa povodí, armáda, správce ropovodů MERO, Správa železniční dopravní cesty, archeologové a mnoho dalších subjektů. To měl vloni schválený zákon odbourat a vláda tento nepřijatelný stav svévolně prodlužuje.

Chaos a nesystémovost přístupu vlády ke stavebnímu zákonu dokladuje i to, že například i výrazný představitel hnutí STAN, liberecký hejtman Půta, říká, že novelizace stavebního zákona je v ministerstvem navrhované podobě minimálně předčasná. Je to takové diplomatické "ne" tomuto návrhu zákona, protože jde o jeho vlastní stranu. "Plánovaná novelizace stavebního zákona je v současné navrhované podobě, kdy ještě není připravena digitalizace, velice předčasná. Apelujeme proto na vládu a členy Parlamentu, aby návrh zákona přehodnotili," uvedl mimo jiné hejtman Půta. Takže v podstatě i z vlastních řad dochází k tomu, že lidé, kteří vědí, že s tím budou pracovat v dalších letech, a vědí, že jim to způsobí velké problémy, říkají, že by se vláda takto chovat neměla a že by svůj návrh měla přehodnotit. Je to opravdu nepochopitelný, arogantní a svévolný postup vlády a Bartošova ministerstva, který hazarduje s důvěrou a trpělivostí občanů, je necitlivý k příslušným státním zaměstnancům a úředníkům, ke všem účastníkům stavebních řízení. Tak složitou legislativu, která vznikala pět let, nelze změnit a přepracovat v řádu jednotek měsíců.

Je ochoten za všechny negativní dopady tohoto postupu včetně nemalých dopadů finančních převzít ministr Bartoš odpovědnost? A já se na to tady ptám a on odpovídá, že ano, tak jsem rád, že to tak bere a že převezme odpovědnost, abychom potom věděli, koho se ptát, až dojde tady k soudním sporům a dalším věcem a prodlužování stavebního řízení. (Otáčí se směrem k ministru Bartošovi.) Ale také skutečnou, pane ministře, nejenom verbální. Důsledkem bude tedy pokračování stavu, kdy budeme dál jako Česká republika nadále mezi čtyřiceti nejhoršími zeměmi světa z hlediska délky stavebního řízení dle statistik Světové banky.

Mám tady samozřejmě i tu studii, kterou pan ministr Bartoš říkal, abychom nebrali úplně vážně, je to zpráva, aktuální zpráva Doing Business za rok 2020. V kapitole týkající se složitosti získání stavebního povolení, kdy dokonce Česká republika meziročně klesla o jednu příčku na - já jsem říkal 156., tak dneska už jsme 157. místo hned za Moldávií, těsně před Honduras. Hůře než v České republice se stavební povolení dá získat už jen v pár zemích na světě, většinou jde o takzvané padlé, rozvrácené státy - to si myslím, že je fakt tragédie.

Světová banka v Česku neeviduje z hlediska procesu povolování nových staveb za poslední roky žádný posun k lepšímu. Získání stavebního povolení podle její analýzy stále trvá českým úřadům neuvěřitelných 246 dnů, což je stejně jako v autoritativním Uzbekistánu. Jen o jediný den (déle) musí čekat stavebníci v již z tohoto hlediska pověstném Bangladéši. To je, s bývalou paní ministryní Klárou Dostálovou, takové naše heslo Bangladéš, a já myslím, že i návrhu zákona z dílny pětikoalice, která posunuje ten už schválený stavební zákon, který to mohl změnit, můžeme dát přezdívku Bangladéš, protože tam nás zase zpátky ten návrh zákona posílá, a není to nic jiného než Bangladéš. Pohled na poslední Kambodžu s extrémními 652 dny nás asi moc neuklidní. Od této poslední příčky náš totiž dělí již jen dvacet horších zemí.

A díky této vládě to nemusí být konečná, protože pořád padáme směrem dolů. Přesně o polovinu rychleji než v České republice, za 123 dny, získají všechna potřebná povolení investoři na ostrovech Vanuatu, 122 dnů musí čekat v Demokratické republice Kongo a o dva dny déle si počkají v Mali. Průměrných 27,5 dne premianta - Jižní Koreje - se z českého pohledu jeví jako naprostá science fiction.

Ještě více nelichotivá je statistika ukazující, kolik procedur oficiálních komunikací se třetí stranou, například státním úřadem, musí stavebník podstoupit. Česku s 21 úkony patří 12. příčka od konce, když se na něj dotáhla minule poslední Moldávie, která od loňska vyškrtla hned sedm nutných procedur. To se snad ani nechce číst a už vůbec ne poslouchat. Nyní od posledního Tádžikistánu nás tak dělí jen pět oficiálních úkonů. Sedm procedur prvních Marshallových ostrovů a Dánska je sen, ke kterému nás mohla vloni schválená změna alespoň přiblížit.

Znovu opakuji, neříkám, že zákon, který jsme schválili před rokem, je dokonalý, ale mohl nás posunout zase někam k daleko lepším příčkám a mohli jsme na něm pracovat dál. Přece to není konečná. Sněmovna, společenský život, stavebnictví, všecko to je organismus, který pracuje každým dnem, a je potřeba to posouvat směrem k lepším výsledkům. Ale odklady myslím, že nevedou nikam.

Pětikoaliční vláda a Piráti to zjevně odmítají a dělají vše pro to, aby se to nestalo, a to Světová banka posuzuje pouze stavební legislativu a vychází tak ze zákonných lhůt platných pro povolování skladových prostor v hlavním městě. Pokud by vzala v potaz rezidenční výstavbu, byli bychom na tom ještě hůř. Je spočítáno, že jen takzvaných dotčených orgánů státní správy, od nichž potřebujeme vyjádření se stavebním záměrem, je u některých projektů až neuvěřitelných šest desítek. Běžně se tak povolovací proces rezidenční bytové výstavby táhne celé roky. Výjimkou bohužel nejsou ani projekty povolované pět a více let. A nejhorší důsledek? Strmý růst cen nemovitostí určených k bydlení a nedostupnost vlastního bydlení pro široké skupiny občanů, zejména mladých pracujících rodin. To je to, o čem jsem mluvil na začátku, že nedáváme mladým lidem žádnou naději, žádnou budoucnost, že by mohli mít svoje vlastní bydlení. Potom mají obavu mít děti, klesá nám natalita a je to všechno spojeno se vším. Jsou to spojené nádoby. (Hluk v sále.)

Rostou ceny stavebních materiálů, banky zvyšují úrokové sazby, a od dubna navíc adepti o úvěr na bydlení musejí 20 % z ceny nemovitosti složit takzvaně na dřevo. Stále více lidí se proto musí spoléhat na nájemní bydlení. Ale pozor, ani jeho nabídka není bezedná, a proto po několika letech mírného nárůstu nájmu přichází jeho skokový růst. I bytů k pronajmutí navíc bude stále, stále méně. Například podle statistik portálu RealityMIX.cz v březnu průměrné nájmy v Praze oproti stejnému měsíci předchozího roku stouply o téměř 17 %, v Brně o 6,5 %, v Ostravě o 5,8 %. Rostoucí poptávka majitele nájemních bytů motivuje ke zvyšování ceny. V úvahu je třeba také brát rostoucí zálohy na energie. "Pro letošní rok tak očekáváme nárůst cen nájemného o 19 %," prohlásil pan Mejzlík. Zvýšení nájmů v příštích týdnech očekává mnoho realitních analytiků ze společnosti Bezrealitky.cz. Vidí to už na cenách v hlavním městě. "Pokračující růst pražských cen i bez významného nárůstu poptávky jasně ukazuje, že doba levných nájmů je pryč a ceny se brzy dostanou opět do hladiny kolem 290 korun za metr jako před pandemií," konstatoval Hendrik Meyer ze společnosti Bezrealitky.

Je to to, o čem mluvíme - prostě poptávka daleko, daleko převyšuje nabídku, a nejenom že začínají být nedostupné ceny bytů, nemovitostí pro mladé lidi, pro jakékoli občany České republiky, na základě malé nabídky nemovitostí se začínají zvyšovat i nájmy a bude prostě problém žít i v nájmech. Tak jak spousta liberálních demokratů říká, podívejte se ve světě - ve světě je nájemní bydlení úplně normální, převyšuje bydlení rezidenční nebo to, kde člověk vlastní nějaký byt nebo nějakou nemovitost. Tak i u nás je jasné, že nájemní bydlení spolkne většinu platu nebo mezd občanů. A nejsem si jist, jestli vůbec člověk, který bude žít sám a nebudou se podílet dva jako rodina na nájemním bydlení, jestli si ho v budoucnu budou schopni dovolit. (Obrovský hluk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se, pane předsedo, že vás přerušuji. Poprosím o klid v sále. Děkuji. Prosím, můžete pokračovat.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Děkuji vám, paní předsedající. Hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň se zase obává, že v menších městech mohou nájmy růst ještě rychleji než v metropoli. "Většina lidí v nich obvykle bydlí ve svém, a proto zvýšení poptávky po nájmech tam vzhledem k relativní velikosti trhu bude mít velký vliv," uvedl Bartoň. Nájmy proto v letošním roce podle jeho názoru mohou růst o desítky procent a hladina průměrných nájmů v menších sídlech může začít rychleji dorovnávat ceny v těch větších.

Takže vlastně není to to, že by tady hnutí SPD něco říkalo, něco si vymýšlelo, bojovalo proti koalici. Prostě citujeme tady názory odborníků a lidí, kteří to sami říkají a argumentují tím, že je to problém, a že pokud se něco nestane, tak to bude velký problém pro všechny občany České republiky. To vše v první řadě vinou nefunkčního stavebního zákona, respektive kvůli tomu, že vláda ODS, TOP 09, KDU-ČSL, hnutí STAN a Pirátů blokuje vstup jeho pozitivní změny z loňského roku v účinnost.

Tak to byly argumenty a myslím si, že jediný důvod, proč jsem s tím dneska vystoupil, je to, aby to lidé věděli. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Nyní s přednostním právem vystoupí pan ministr Bartoš a připraví se pan poslanec Jiří Mašek.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já jsem si říkal, jak jsem poslouchal velmi pozorně pana předsedu klubu SPD, proč to zde říká? Pak on to vysvětlil, že to asi bylo do videa. Moc nechápu konstrukt vaší argumentace. Tady se dvacet let pořádně nestaví, dlouhodobě rostou ceny nájmů, od devadesátek se privatizuje obecní majetek a ještě ta privatizace někde pokračuje, ceny nemovitostí rostou a může za to vláda Petra Fialy a ministr pro místní rozvoj, který je v úřadu 120 dní. Tak buď popisujeme nějaký fenomén, který je trvalý, což tenhle je - nedostupnost bydlení, špatné finanční nástroje pro výstavbu, i třeba složitost stavebního řízení - a tak to je fenomén, který je třeba měnit. Na to jdeme zákonnými změnami typu zákona, který zvýší dostupnost bydlení, či finančními nástroji pro to, aby obce mohly stavět. Ale pak to nelze připisovat tomu, že zde projednáváme odklad novely stavebního zákona, respektive části novely stavebního zákona.

Když poslouchám předsedu SPD pana Okamuru, ten to má většinou takové divočejší. Vy ten konstrukt děláte výrazně lépe, nicméně také není pravdivý. Vy jste porovnával země podle žebříčku rychlosti stavebního řízení. Já když si seřadím ty země, i třeba evropské, tak samozřejmě země, která nedbá tolik třeba na soukromé vlastnictví, a rozhodne se, že bude masivně stavět, vyvlastňuje o sto šest. Jsou země, které jsou v tom žebříčku, kde je normálně regulované nájemné, které si tady neprošly obdobím komunismu, co my, kdy stát téměř neumožňoval jakékoli vlastnictví, a ještě dlouho potom, ačkoli opravy baráků byly na majitelích těch baráků, vlastně nemohli pronajímat v tom tržním prostředí své byty. Nelze porovnávat státy podle nějakého jednoho čísla, ať je to počet úkonů, ať je to rychlost stavební. Ono taky někde platí, kde je země, kde je hodně korupce, tak ten, kdo maže, ten staví a jede. Takže když se opírám o nějaké statistiky, chci vždycky vidět, jaké jsou ty ukazatele, na základě kterých k porovnání došlo.

Já měl teď možnost - ono to s tím zdánlivě nesouvisí - v rámci návštěvy Moravskoslezského kraje přijet do Orlové. Podle jakési statistiky Orlová má být to nejhorší místo k životu, protože nejlepší místo k životu podle téže statistiky jsou Říčany. Je pravda, že tam rozdíly (jsou), ale hodnocení těchto dvou měst jsou podle jakýchsi kritérií soukromé studie, například v tom, že kultura ve městě se hodnotí podle toho, kolik je tam kin a jaká je dojezdová vzdálenost do kina - nevím, jestli do komplexu, nebo do nějakého kina - nebo jak daleko je od radnice k nemocnici. Rozdíl mezi prvními Říčany a poslední Orlovou jsou čtyři body z desetistupňové stupnice, tam jsou všechna ta města v tom naskládaná. Takže já bych skutečně byl - a tady zazněla Bangladéš, mě to pobavilo. Ono je úplně jedno, kolik těch úkonů je, ale jak jsou zpracovávané.

My, paní ministryně, jsme byli ve Finsku se podívat na úřadu bez papírů. Byl to takový modelový úřad, který normálně funguje, kde seděl ten úředník stavebního úřadu, měl vousy, taková sluchátka, obrovský monitor, koukal se na digitální technické mapy v třírozměrném režimu a říkal, že "strašně práce dneska mám, dneska mám třicet sedm stavebních řízení". Protože v digitalizovaném stavebním řízení, kde existují modely těch domů včetně materiálových konstant, kde jsou digitalizovaná pravidla toho, jak ten objekt může stavitel umístit v území a vy ho takhle myškou posunete, protože něčemu neodpovídá, tak tam ten člověk udělá třicet sedm stavebních řízení. Ale není to o tom, jestli existuje Nejvyšší stavební úřad, je to okolnost digitalizace stavebního řízení, dobrého územního plánování, čehož se ten zákon nedotýká. Tak prosím, neporovnávejme neporovnatelné - já jsem uvedl ten příklad Orlové. V Orlové je hezky, staví se tam nové náměstí, opravuje se tam Dům dětí a mládeže z IROPových peněz, ale prostě nesrovnávejme nesrovnatelné.

A asi možná poslední věc - já věřím, že až budou procházet v tomto volebním období zákony, které míří na podstatu, třeba v tom, aby obce mohly lépe stavět a byly zde dobré finanční nástroje, že budeme mít i ze strany SPD maximální podporu v této legislativě, protože ta si myslím, že ten komplex, jak vy jste ho tady shrnul a svázal s tím zákonem, řeší jako celek.

A možná poslední věc. Vy jste se opíral o tu statistiku, kterou tady samotný objednatel zpochybnil z hlediska systémovosti. Tak já si tedy pamatuji, když se objevil ve veřejném prostoru první návrh předkládaný ne Ministerstvem pro místní rozvoj, nicméně zákon, který nevznikl v danou chvíli na Ministerstvu pro místní rozvoj, byl víceméně outsourcován co do přípravy, takže se objevila studie Ministerstva vnitra, tenkrát koaličního partnera ANO, která to naprosto zdrbala, a naopak v tom hovořila o prodloužení nebo možná zmrazení stavebního řízení až na půl roku, o vysokých transakčních nákladech. Ony pak asi v rámci debaty koaličních partnerů ANO a ČSSD se některé věci vyjasnily, tak pak došlo k jistému rétorickému zmírnění prezentace této studie, ale já bych skutečně chtěl, když řešíme problematiku dostupného bydlení a nabídky bytů na trhu, abychom se na to dívali jako na věc komplexní a nesnažili se tvrdit, že to, jestli bude existovat Nejvyšší stavební úřad, kde si fakticky sednou ti lidé k jednomu stolu a budou řešit ty věci, jako že si někdo bouchne do stolu a teď to bude takhle, tak s tím bych skutečně nevztahoval problematiku dostupnosti či nedostupnosti bydlení jako celku. Samozřejmě rychlost, transparentnost stavebního řízení a dobrá role územního plánování na to hraje vliv, je to jednou z podmínek, nikoli však jedinou k tomu, aby v České republice byly pro naše občany dostupné byty v libovolné formě, ať již jako vlastnické bydlení, či jako družstevní, nebo nájemní obecní. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan předseda Radim Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Pane ministře, není to na sítě, není to ani do videa, protože moje algoritmy na Facebooku jsou tak sešněrovány, že by se na to možná mohla podívat moje babička, nikdo jiný, a jinak se to nikam nedostane. Takže té já to řeknu raději osobně a to je asi rozdíl mezi mými sociálními sítěmi a těmi vašimi. My to máme trochu jinak, než to máte vy na těch sociálních sítích. Takže nebude to žádné video.

Ale podstata přece je, podstata toho, co jsem tady říkal, přece je - a je úplně jedno, jestli je to Doing Business, anebo jestli je to nějaká jiná zpráva - podstata je, že to, co se tady dneska děje, pane ministře, že to nedává žádnou naději mladým lidem ani žádným lidem, kteří si chtějí koupit nějakou nemovitost nebo chtějí v budoucnu bydlet. A o to jde. Je úplně jedno, jestli jsme 157. nebo 400. nebo jestli čekáme na stavební povolení tři měsíce nebo pět měsíců - prostě pokud se s tím něco neudělá, pokud se s tím razantně něco neudělá, teď za to máte zodpovědnost vy. A já vám tady garantuji za hnutí SPD: jestli přijdete s jakýmkoliv návrhem, který zkrátí stavební povolení a tím se podaří získat větší nabídku nebo rezidenční nemovitosti pro občany, tak my vám pro to vždycky zvedneme ruku.

Takže to není v tom, že bychom byli nějak proti sobě. Já vás jenom prosím, jste ministr pro digitalizaci, to je věc, která je tam bezpodmínečně nutná a hraje tam velkou úlohu ve stavebním řízení v budoucnu, takže vás prosím, abyste s tím něco udělali, abyste prostě zkrátili to stavební řízení a abyste to dali těm lidem (Předsedající: Čas, pane předsedo, uplynul.) brzo najevo. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času a nyní vystoupí s řádnou přihláškou pan poslanec Jiří Mašek. Připraví se paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, páni ministři, milé kolegyně, vážení kolegové, já se většinou vyjadřuji k věcem, kterým rozumím, a mezi ty patří zdravotnictví, takže to je většina mých příspěvků ve Sněmovně. Nicméně dnes mě tady zaujalo předávání diplomu panu ministrovi s tím, že se jedná o diplom za Zákon roku, nový stavební zákon, na kterém on v současnosti pracuje a chce ho nějakým způsobem novelizovat. Jako prostý občan v tuto chvíli, protože tu problematiku skutečně neovládám, a jako možný investor, že bych třeba svému dítěti chtěl postavit malý domek, jsem se snažil si vygooglit nějaké informace ke stavebnímu zákonu a na jednom z prvních míst na mě vyskočila informace z Advokátního deníku. Advokátní deník nepovažuji za žádný bulvár a předpokládám, že to není ani nějaký tisk, který by stranil nějaké ze stran nebo hnutí, takže ty informace, které jsem tam četl, považuji za informace zřejmě validní a podložené. A tam se píše 20. 4.: "V anketě Zákon roku zvítězil nový stavební zákon. Třináctý ročník ankety Zákon roku s velkým náskokem vyhrálo téma rekodifikace stavebního práva, konkrétně nová komplexní úprava stavebního zákona. Ta má zásadně zjednodušit a urychlit povolování staveb. Reaguje tak na dlouhodobé volání po nápravě neutěšeného stavu podvazujícího konkurenceschopnost České republiky a zajišťování bytových potřeb. Probíhající parlamentní diskuse ukazuje, že vloni přijatý zákon ještě dozná dílčích změn. Teď jde o to, jaké to budou dílčí změny. Nicméně lze však věřit, že původní záměr zákonodárce reagující na poptávku podnikatelů i běžných občanů zůstane zachován.

Anketu Zákon roku organizuje poradenská společnost Deloitte a její advokátní kancelář Deloitte Legal od roku 2010. Z pěti nominací vybíraly stovky podnikatelů ten nejlepší právní předpis, soubor zákonů nebo legislativní počin, který má pozitivní dopad na podnikání v Česku. Záštitu opět převzala Hospodářská komora České republiky, Česká advokátní komora a Komora daňových poradců České republiky. V nominační radě zasedly dvě desítky autorit z různých oblastí, nejen podnikání. Nominovanými počiny jsou obecně závazné právní předpisy České republiky či Evropské unie přijaté či schválené v uplynulém roce." To ve mně budí dojem, že lidé, kteří to posuzovali, byli lidé na správném místě. A teď si k tomu kladu otázku jako občan, který to čte, i jako politik, který sedí v této Sněmovně, zda váha hlasů těchto lidí není vyšší než naše určité politické záměry, nějaká dříve vyslovovaná nespokojenost s tím zákonem a snaha ho za každou změnu změnit. "Letošní nominace pěti nejlepších legislativních počinů byla opravdu pestrá, a pokud jde o vítěze, tedy nový stavební zákon, bylo dlouhodobě zřejmé, že neutěšený stav stavebního práva nemůže být zhojen jen další a další novelou, ale že byznys potřebuje zcela nový předpis, a i přes těžkosti, kterým byla rekodifikace stavebního práva podrobena, se právem dostal do pětice nominovaných a věřme, že skutečně sjednotí, zjednoduší a zkrátí stavební řízení a napomůže podnikatelskému prostředí." To tvrdí Robert Němec, předseda České advokátní komory, což čtu jako občan s uspokojením.

Dále zákon zavádí jednotnou soustavu státních stavebních úřadů v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. "Jedná se o systémovou změnu, která řeší zásadní problém systémové podjatosti, tedy rizika zasahování místních samospráv do rozhodování o povolování staveb. Vznik jednotné soustavy státních úřadů těmto případům může zabránit. Benefitem může být také jednotný a předvídatelný výklad stavebních předpisů," přibližuje novelu Olga Kaizar, partnerka a vedoucí nemovitostního týmu Deloitte Legal. "Za zásadní považuji i to, že zákon přiměřeně chrání a vyvažuje všechny dotčené soukromé a veřejné zájmy, ať už je to ochrana zdraví, života a majetku lidí, ochrana životního prostředí nebo ochrana památek." Tady bych, pane ministře, chtěl reagovat na to, že vy tam vidíte určité nedostatky, ale přitom toto tvrdí ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory České republiky a poradce jejího prezidenta Ladislav Minčič.

Nový stavební zákon přitom vyhrál z pětice těch, které se dostaly do finále, naprosto zásadním způsobem, řekl bych o parník. Získal 67,5 % ze 100 % možných, čili z mého pohledu, z pohledu občana, vrtáme do zákona, který byl vyhodnocen jako nejlepší zákonná norma přijatá v roce 2021. Ptám se: je to normální, věnovat se okamžitě novele zákona, který byl vyhodnocen jako nejlepší v loňském roce? Většina z nás tady seděla v uplynulém období, sice složitě, ale na tom zákonu jsme se nějakým způsobem shodli. Ten zákon nabyl účinnosti a my ho ihned po nabytí účinnosti napadáme? Co si o tom má normální občan myslet? Naší prací je přece tady přijímat kvalitní zákony, a jestliže tento zákon byl vyhodnocen jako ten nejlepší v loňském roce, tak opravdu se to občanům těžko vysvětluje.

A chtěl bych tady to očekávání, jak říkal přede mnou pan předseda Fiala, to, že bychom se měli posunout z toho 160. místa někam řekněme do první padesátky - bylo by to skvělé. Bavili jsme se tady o tom, padala tady čísla, že dneska je to osm měsíců a déle trvání toho řízení a že ty dobré státy to mají v týdnech, třeba osm týdnů, tak to je náš cíl, za tím bychom měli jít. A já si myslím, že tím, že se snažíme novelizovat nejlepší zákon loňského roku, tak celý ten proces zbrzďujeme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan ministr Ivan Bartoš. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Ten zákon byl tedy evidentně z pohledu občanů i zde ve Sněmovně účastných poslanců a stran tak skvělý, že v posledních momentech před volbami byl protlačen Sněmovnou hlasy ANO, KSČM a SPD, už se na tom nepodílel ani koaliční partner, sociální demokracie.

Vy se můžete na jednotlivé legislativy dívat z různého pohledu. Já když se na to podívám - a nejsem právník, ale znám lidi, kteří se podíleli na přípravě toho zákona - on skutečně měl jistou právní čistotu. Je to jednoduchá soustava: tady mi něco nefunguje, tak to vypnu, tady mě někdo zdržuje termíny, tak ty termíny zruším, ty lidi posadím ke stolu, oni se tam domluví a tak se to projedná. Dávám často příklad, když jdu po přechodu, jede tam auto, na jedné straně mi svítí červený panáček a na druhé straně svítí červené světlo, tak vlastně oba dva stojíme na křižovatce a nemůžeme se pohnout. Je správným řešením seštelovat ty semafory, nebo ty semafory vypnout? Podle mě je správné ty semafory seštelovat tak, aby fungovaly synchronizovaně, aby jedněm svítila zelená, druhým červená.

Rolí politika, aspoň tak já tomu rozumím, je v každé životní situaci, kterou musí jako politik řešit, oslovit všechny ty stakeholdery, pracovat se všemi, kterých se ten zákon týká - občan, město, památkář, developer, byznys - a hledat řešení, které je dlouhodobě udržitelné, konsenzuální, vede k trvale udržitelnému rozvoji a snažit se najít vyváženost toho řešení. Jestli něco jsem vyčítal tomu zákonu kromě rekonstrukce soustavy stavebních úřadů, tak to bylo to, že trpěl naprostou nevyvážeností. A já se nedivím, že byznysový segment - a je to legitimní, protože jejich cílem je zisk, stavět, a to je zcela v pohodě, já když podnikám, tak chci vydělat, zase když někdo maluje turistické značky (Předsedající: Čas, pane ministře.) - tak prostě musíme hledat vyváženost. Ta v tom zákoně nebyla, konsenzus nebyl, a proto ho teď otevíráme. Z pohledu hodnotitelů... Klidně si vezmu další slovo potom.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí s řádnou přihláškou paní poslankyně Marie Pošarová a připraví se pan poslanec Josef Kott. (Námitka od poslankyně Dostálové.) Omlouvám se. Paní poslankyně, prosím ještě o strpení (k poslankyni Pošarové). S faktickou se hlásí paní poslankyně Klára Dostálová a poté pan poslanec Martin Kolovratník.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji moc za slovo, paní předsedající. Já se omlouvám. Jenom velmi rychle s faktickou poznámkou. To, co tady říkal, vaším prostřednictvím, paní předsedající, pan ministr Bartoš, si musíme ujasnit. Nový stavební zákon prošel v minulé Sněmovně 106 hlasy. Nebyli to jenom ti, co jste jmenoval, byli tam i nezařazení a samozřejmě část poslanců ČSSD. 106 - úplně stejným počtem hlasů vy jste dostali důvěru. Tak prosím, nezpochybňujte tyto počty hlasů, protože to není úplně relevantní.

A pak jsem se jenom chtěla ještě vrátit k tomu, proč my tady pořád toto vlastně říkáme dokola. Vy se snažíte to, co prošlo jako zákon roku, vyhodnotili to odborníci, vy se to snažíte odložit o rok. A přitom druhým dechem říkáte - včera bylo pozdě. No tak právě na to "včera bylo pozdě" reagujeme. Pojďme ten zákon pustit do života. To, že ho pak budeme, ale až se ukáže, jak funguje, nějakým způsobem upravovat, je samozřejmě relevantní. Ale vy ho ani nenecháte nadechnout, a přitom samozřejmě ti odborníci to nějakým způsobem reflektují. Tolik jenom pro informaci.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní další faktická, vystoupí pan poslanec Martin Kolovratník a poté paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: No to mě nadzvedlo a přinutilo reagovat, pane ministře. Klára Dostálová to říkala - 106 hlasů. Vy tady říkáte - bylo protlačeno, koaliční partner u toho nebyl. Já už si to hlasování nepamatuji přesně, myslím, že několik sociálních demokratů, že to bylo půl na půl z jejich klubu, ale 106... 106 hlasů! Prosím, to je demagogie, tohle neříkejte - bylo protlačeno s SPD, komunisty a podobně. To za prvé.

A potom, vy hrozně hezky mluvíte, jste dobrý rétor, uznávám, v tom vám vysekávám poklonu, a říkáte - jednat se všemi zúčastněnými, se všemi hráči a tak dále. Ale vždyť vy sám to neděláte. Máte informace o tom, co se děje na stavebních úřadech, jaký je chaos mezi těmi zaměstnanci? Už jsme si o tom dneska říkali, kdo komu píše, volá. Ti lidé jsou v nejistotě, oni nevědí, kde budou pracovat, jestli zůstanou na těch obcích, zaměstnanci stavebních úřadů na krajích to samé. Já s nimi mluvím, aspoň tedy ve svém regionu, oni se na tu změnu těšili, že budou pod státní službou. Mám informace o tom, že uvažují o stávce, že opravdu zcela vážně to vidí jako ohromný problém. Ne tu změnu, na tu máte právo, tu můžete udělat, o. k., máte na ni hlasy. Ale to, že teď jste si naběhl, to, že s nimi nekomunikujete. Oni nemají ty informace.

A třetí, s kým nekomunikujete - podívejte se tedy znovu na sítě - váš pan senátor Canov, váš koaliční partner, naprosto šokovaný, rozčilený, a mluví, jak tady píše, ne o této odkládací novele, ale o tom, co prosakuje z mezirezortu z té věcné stránky: "Zachováme stavební úřady na místní úrovni, aby rozhodovaly se znalostí prostředí," cituje váš kolega Canov koaliční smlouvu. A pak píše realitu: "Zrušíme 244 z 615 úřadů." Vždyť i vaši kolegové, senátoři, jsou proti tomu a mají s tím ohromný problém. Tak tohle je ta komunikace? Nezlobte se na mě, ale to jste si naběhl neskutečným způsobem. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. A nyní s faktickou pan ministr a poté paní poslankyně.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já budu jenom reagovat, to mě docela pobavilo. Pan Canov rozhodně asi není úplně můj partner. My se ve spoustě věcí, a myslím, že v naprosté většině věcí, asi vůbec neshodneme. Je to senátor zvolený za SSLK, což je dokonce autonomní část, která spolupracuje s hnutím STAN v Libereckém kraji.

Všichni byli zděšeni, a vyšlo to i z toho průzkumu, 62 % lidí ze stavebních úřadů řeklo, že nehodlají přejít pod státní správu a že nechtějí přecházet z toho smíšeného modelu. A my jsme předložili návrh stavebního zákona, který jsme dva roky diskutovali s paní Klárou Dostálovou, kde jsme měli vyjasněno z kulatých stolů a z grémií, jakou cestou hodláme jít. Předložili jsme jako opozice v části procesní integrace ten návrh už v minulém období, tudíž to, že půjdeme touto cestou, není žádným překvapením.

Já jsem chtěl, aby nový systém byl flexibilnější, a to vzkážu panu senátorovi Canovovi do Libereckého kraje, a možná i dalším. Proto jsme navrhli řešení, kde by došlo k integraci na úrovni ORP v jedné rovině a v každé obci by mohlo být detašované pracoviště, kdy by ten, kdo by chtěl ten stavební úřad zachovat, měl to detašované pracoviště, a to by to vyřešilo. Nicméně partneři v regionu řekli, že toto je nežádoucí, řešme dostupnost stavebních úřadů v místě. Proto jsme se obrátili na Ministerstvo vnitra, které má takovou tabulku, ve které určuje dostupnost a zástupnost, a zvolili jsme tu variantu mírnější, tedy variantu B, do 35 kilometrů dojezdu, ale tam nechodíte každý den, na stavební úřad - furt to bude jeden úřad, jedno razítko, jedno podání. Potom je tam to kritérium, jaká je spádová oblast, kolik je tam úředníků, aby tam fungovala zástupnost, takže jsou tam tři úředníci, a kolik to do roka udělá úkonů, podobně jako jsme řešili historicky třeba matriky. (Předsedající: Váš čas.) Takže to mohlo být formou detašovaného pracoviště v ORP a my naopak zachováváme stavební úřady v místě oproti tomu, co je původní návrh, kdy rušil a dělal krajské úřady a ty by pak zřizovaly možné úřady v obcích.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času, nyní s faktickou vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová a připraví se pan poslanec Karel Haas. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych chtěla zareagovat na své předřečníky, samozřejmě mezitím už toho zase bylo řečeno tolik, ale začnu tam, kde jsem chtěla, na co jsem chtěla reagovat.

Pane ministře, prostřednictvím paní předsedající, vy jste ve své podstatě slyšel, že ten zákon vyhrál Zákon roku, a vy jste tomu zákonu nedali ani šanci, aby ukázal, jestli je špatný nebo není špatný. Místo toho jste sem přišli s novelou, kde žádáte retroaktivně o něco, co prostě nelze. Proto jsem ještě samozřejmě přihlášená v řádné diskusi, protože já jsem urputná, já budu chtít slyšet ty odpovědi - vždycky jsem je chtěla slyšet, protože tady vidím spoustu právníků, a myslím si, že i ti právníci by taky rádi ty odpovědi slyšeli, jak se to potom dál bude chovat. Ale vy jste tomu zákonu nedali absolutně žádnou šanci a rovnou jste ho zabili. Ve své podstatě flagrantně porušujete zákon, nenaplňujete zákon. To, co v tom zákoně je, byste měli postupně naplňovat, a proto tady jsou potom ty situace, o kterých tady mluvil pan poslanec Kolovratník, prostřednictvím paní předsedající, kdy se úředníci na těch úřadech dostávali do situace, že jsou nervózní, protože nevědí, co bude, protože už jsme v nějakém měsíci, a když to půjde tímto tempem, jak to jde, tak se mezitím dostaneme už skoro do příštího roku a tam už má nabýt účinnost další. To je to, co jsem říkala, 1. 7. 2023 ti úředníci mají někam přejít. A kam přejdou? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. A nyní s faktickou pan poslanec Karel Haas. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát, vážená paní předsedající. Já jsem se s faktickou přihlásil k reakci na kolegu Martina Kolovratníka. Byť se lidsky vzájemně velmi respektujeme, jeho vystoupení mě taky lehce nadzdvihlo. Nadzdvihlo mě z toho pohledu, že uváděl, že nová koalice, i přímo jmenovitě pan ministr, nekomunikuje a že on má informace o tom, že zaměstnanci stávajících stavebních úřadů v režimu smíšeného modelu veřejné správy se těší na to, jak by přešli do režimu nové státní stavební správy.

Martine, ty jsi aktivní na síti, prostřednictvím paní předsedající. Nezavnímal jsem, že bys v tomto volebním období měl jednu jedinou kolektivní schůzku se starosty obcí. My jsme jich měli zatím už pět, objíždíme celý kraj, na každé schůzce jsme zhruba mezi deseti až dvaceti starosty a můžu ti potvrdit - není to sociologický průzkum - že 95 % zaměstnanců stávajících stavebních úřadů v režimu smíšeného modelu stavební správy nechce přejít do státní stavební správy. To je realita v Pardubickém kraji, ta čísla nepřenáším někam jinam. To je realita v Pardubickém kraji. Toť první věc ke komunikaci.

A druhá věc, kterou jsem zmiňoval na veřejném zasedání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, problém toho stále platného a účinného nového stavebního zákona je v tom, že nebyl položen na celospolečenském konsenzu. A jako právník říkám, že právo by mělo být - samozřejmě to ne vždy lze docílit - položeno na celospolečenském konsenzu. Jestli se právo v podobě právních norem nepotkává s celospolečenským konsenzem, tak nemůže fungovat.

Všichni v této předchozí Sněmovně - já jsem jejím účastníkem nebyl, ale z veřejně dostupných zdrojů to je snad zřejmé - se shodli na většině procesních nástrojů nového stavebního práva, ale v tom, v čem existovala totální neshoda, byla ta organizační úroveň. To je jediná neshoda. A v tom jste, to se na mě nezlob, zase prostřednictvím paní předsedající, pro celospolečenský konsenzus neudělali v minulé Sněmovně vůbec nic. (Předsedající: Váš čas, pane poslanče.) Tak v tomto směru mě opravdu nadzdvihla tvoje slova o komunikaci. Děkuju mnohokrát. (Potlesk z řad koalice.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji za dodržení času a nyní s faktickou zpravodajka Klára Dostálová, poté pan ministr Bartoš. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji moc za slovo. Aniž bych to tušila, tak mně vlastně vyšla faktická návaznost na pana kolegu, protože jsem si to připravila ještě před tím, než jste vystoupil. My jsme přesně tohleto debatovali na výboru a musím říci, že celospolečenská shoda nad stavebním právem by byla prostě paráda. Mně by se to strašně líbilo, ale ono to prostě nejde. Jestli jsme byli nařčeni z toho, že jsme to dělali jako VIP zákon pro odbornou veřejnost, tak se na mě nezlobte, ale vy z toho děláte VIP zákon pro obce, pro starosty. Prostě nelze učinit celospolečenskou dohodu.

A moc se omlouvám, ale pane ministře, vy tady hrozně zkreslujete analýzu podle toho, jak se vám to hodí. Když už, tak tu analýzu interpretujme tak, jak je. Dotázali jsme se úředníků stavebních úřadů, zda by přešli, nebo ne: 40 % ano, 20 % ne - odcházím do důchodu, jsem starý - a 40 % neví, ještě bude samozřejmě záležet na podmínkách, co budou nabídnuty. Takže to nelze takto interpretovat jednostranně, abychom ty věci dávali do kupy.

A já se strašně omlouvám ještě, vaším prostřednictvím, panu kolegovi. Vy komunikujete se starosty a ti vám řeknou, že nikdo přejít nechce. My komunikujeme s těmi úředníky, kteří říkají, že chtějí přejít. Takže pozor na to. Samozřejmě logicky starostové odjakživa hlásají, že nechtějí přijít o stavební úřady, byť samozřejmě ty benefity z toho, kdyby to byla státní stavební správa, určitě jsou: zastupitelnost, jednotná metodika a tak dále.

Rozumíme ale volebním výsledkům, rozumíme, jak se to chce, že tady skutečně vítězí lobby starostů místo toho, aby zvítězil rozumný názor.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně, a nyní s faktickou vystoupí pan ministr Bartoš.

Než mu udělím slovo, přečtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Jaroslav Dvořák z dnešního jednání od 10.30 do 11.30 z osobních důvodů a dále poté paní poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová po celý den z důvodu zahraniční cesty.

Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Tak já jenom to, že jsem byl označen za demagoga. Prosím vás, tak mě seznamte s lidmi, kteří se chystají stávkovat, protože se nebudou v rámci reformy moci stát zaměstnanci státní správy, ti úředníci. To tady zaznělo od pana Kolovratníka, prostřednictvím pana předsedajícího. Já si nedokážu představit, že tohle je někde reálný příběh z reálného života. Rád se s těmi lidmi seznámím, aby mi řekli: My budeme stávkovat, protože nevzniká Nejvyšší stavební úřad a my se chceme stát zaměstnanci státní správy. Nemyslím si, že tenhle příběh je založen na pravdě.

A tady je i nějaká kritika směrem k snížení počtů toho úřadu. Původní návrh nechával čtrnáct krajských a pak zřízení dle libosti v přechodu do státní správy, takže by ty úřady v přenesené působnosti na těch obcích ergo kladívko vůbec nebyly a k tomu vypořádávání by docházelo na úrovni krajů, tedy ve čtrnácti úrovních.

Takže vlastně tady létá různá argumentace. Já jsem tady paní Dostálovou byl k výkladu té analýzy - tak já bych taky mohl šermovat tady, a už jsem slyšel asi podesáté, zákon vyhrál tady cenu, proto vy jako zákonodárci ho nemůžete měnit, nechte ho nadechnout. Nechte ho nadechnout znamená: zřídíte za 3 miliardy až 20 miliard - tam byla rozteč, kolik to až může stát - Nejvyšší stavební úřad, naberete úředníky, abychom se za půl roku nebo za rok rozhodli, že to budeme rušit, protože jsme od počátku tuto strukturu nechtěli a kritizovali? To se mi jeví jako dosti zvláštní postup.

A jenom k paní poslankyni Peštové. Já jsem tady byl svědkem takové debaty, když tady byl Zbyněk Stanjura, kdy zaznívalo: Je to takhle, a vždycky vystoupil někdo z ANO a řekne, je to obráceně. A to už je argument kruhu. Prostě tady není retroaktivita, úřad má své číslo, formálně vznikl, nemá žádný rozpočet. My oddalujeme ten moment, kdy by měl začít fungovat, mezitím změníme zákon. Nejedná se o žádnou retroaktivitu, postupujeme stále směrem dopředu. (Upozornění na čas.) A ty jednotlivé kroky nutné, aby byl ten zákon naplněn, se staly.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další k faktické poznámce je přihlášen pan poslanec Kolovratník. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Kolega Karel Haas mi odešel, protože já chtěl v té poznámce reagovat na něj, tak to vzkážu takhle na mikrofon, on si to pak pustí nebo poslouchá někde v předsálí.

Chci říct dvě věci. Za prvé vím, že kolegové v Pardubickém kraji jezdí po obcích, a já jezdím. Oni jezdí v rámci toho svého SPOLU, já jednou měsíčně, každé pondělí, jezdím sám za sebe. Setkávám se jak se starosty, tak přesně, jak řekla Klára Dostálová, také se zaměstnanci těch úřadů, právě těch stavebních úřadů, a nemám to na sítích na soukromém profilu, ale na pracovní stránce. Rád kolegovi Haasovi když tak pošlu odkazy, aby viděl, vždycky to tam popisuji. Ty debaty mám nejenom v těch obcích, ale i třeba v Pardubicích v krajském městě, a jak jsem řekl, také s pracovníky stavebního úřadu na krajském úřadu, tedy toho krajského stavebního úřadu, a jejich názor je opravdu jiný a je jiný než právě starostů, o kterých mluvila Klára Dostálová. Je to dáno v DNA. Je to logické, každý má trošičku jiný zájem.

A druhá reakce. Z úst Karla Haase, tady to zaznělo, o té celospolečenské dohodě, možná i tady celosněmovní - ano, to mohu připustit. A podívám se na zákon č. 416/2009, na naši poslaneckou novelu, která mimochodem také zvítězila, pane ministře Bartoši, v té soutěži Zákon roku. My jsme se tady tehdy dohodli i s vámi Piráty. Pamatuji si, vaši kolegové, tehdejší poslanci Ondra Polanský, Martin Jiránek, když jsme to diskutovali, říkali: My s vámi do toho půjdeme poslanecky, ale nechceme tam energetiku, my prostě nechceme pomáhat energetice. Mohu mít na to nějaký názor, nekritizuji to, respektoval jsem to, a to byl přesně ten politický ústupek a dohoda a byli pod tou poslaneckou novelou podepsáni tehdy všichni. Ale O. K., tady mohu respektovat to, že to chcete udělat jinak, že možná ta dohoda bude širší, ale varuji, že to, co chcete udělat, děláte špatně, špatným způsobem a ohrožujete stavební správu od příštího roku, že to zkrátka nemáte dobře promyšlené. Toť vše.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Fialová, připraví se paní poslankyně Peštová. Tak, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Já jsem také chtěla prostřednictvím vás, pane předsedající, reagovat na pana poslance Haase a potvrdit i slova tady kolegyně Dostálové, že je důležité, s kým se mluví. Každý ze starostů nechce zrušit své stavební úřady, a pokud se bavíte s jednotlivými vedoucími, tak opravdu pokud už jsou v trojkové obci a spravují to a dodělávají už tu práci v současné chvíli, protože jim to přikáže krajský úřad, tak opravdu chtějí, ať už to mají nařízeno zákonem a dělají to automaticky. Takže je veliký rozdíl, jestli se bavíte se starostou obce, anebo s jednotlivými úředníky, kteří tu samotnou práci vykonávají.

Jenom pro představu, jaký je stav třeba v ORP Ústí nad Labem. Velké Březno je jeden člověk, nestíhají se lhůty. V rychlosti jsem si to našla. Povrly - jeden pán důchodového věku. Libouchec - jeden člověk, dva roky do důchodu. Chlumec - jeden důchodce, stíhá lhůty, v pořádku. V Chabařovicích jsou tři úředníci, v Trmicích dva a Ústí zajišťuje ten zbytek, co se nestíhá. To je holá realita! A to nemluvím o tom, když je dána ještě nějakým způsobem kumulace funkcí, a stává se i v obcích, že některý dělá majetky, takže zastupitelstvo si skoupí svůj majetek, dá k tomu své vyjádření úředník a na druhé straně si dá svoje vlastní stavební povolení na majetku, který před chvílí koupil. To se bohužel děje. Takže to jenom pro informaci a tomuhle by se mohlo zamezit. A ten původní záměr, který byl z dílny minulé vlády, bylo to, aby se mohli nahrazovat, nezahlcovat ti jednotliví úředníci a mohli se normálně zastupovat v rámci toho oerpéčka. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Paní poslankyně Peštová, připraví se pan předseda Michálek k faktické poznámce. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych chtěla zareagovat tady na pana ministra Bartoše, prostřednictvím pana předsedajícího. Ale já si nepřipadám, respektive nepřipadá mi, že ta diskuse, která proběhla mezi mnou a panem ministrem, byla nějaká vyhrocená. Možná argumentačně, ale to nebylo o tom, že já bych tady stála u pultíku a říkala jsem vztekle, že nemá pravdu. Já jsem se mu snažila vysvětlit argumentačně, že to, co říká, tak není pravda, že v praxi to takhle není. To stejné bylo i na pana poslance Michálka, prostřednictvím pana předsedajícího, když jsem se mu to také snažila vysvětlit, a kupodivu si myslím, že to pochopil, protože už se potom dál do diskuse nezapojil.

Takže já si myslím, že ta diskuse byla zajímavá, taková ostřejší, to já ráda, to já jsem vždycky v tom víru strašně ráda, ale tady to, co říkám, říkám jednu věc a já ji budu stále opakovat, já si myslím, že tu odpověď od vás dostanu. Když říkám, že to je retroaktivita, je to retroaktivita, protože ten zákon nabyl účinnosti. Je rozložen a postupně nabývá přechoďákama účinnosti a tak dále. Problém je v tom, že vy jste přišli s novelou a říkáte, že chcete posunout účinnost, která už nabyla účinnosti. A to je ten nesmysl, který říkám, který chci od vás vysvětlit a chci ho vysvětlit od právníků, aby mi řekli, jak budou potom komunikovat toto. Říkám, jsem připravena do té rozpravy obecné, protože si myslím, že to bude delší než na dvě minuty, a to jsou věci, které mě zajímají, protože tím, že jsem ty zákony, než jsem přišla do Poslanecké sněmovny, připravovala jak ve věcném záměru, tak v paragrafovém znění, procházela jsem tou Legislativní radou vlády, vím, jak byla ostrá Legislativní rada vlády v jednotlivých komisích, protože tam seděly právě ty kapacity, a vím, že to nebylo jednoduché. A když jsem řekla, že byla udělena výjimka, tak ano, byla udělena výjimka, protože jste neprošli tím, čím jsem si procházela já. A nebylo to jednoduché! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji. Následuje faktická poznámka pana předsedy Michálka.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem se chtěl vyjádřit k tomu argumentu, že tady měníme něco, co vyhrálo cenu Zákon roku. Cenu Zákon roku uděluje společnost Deloitte ve spolupráci s Hospodářskou komorou. Shodou okolností právě stavební zákon, o kterém se bavíme, byl připraven na základě pověření Ministerstva pro místní rozvoj Hospodářskou komorou a společnost Deloitte na to dostala grant od Evropské unie se spoluúčastí nebo z iniciativy Ministerstva pro místní rozvoj a součástí práce společnosti Deloitte bylo i vytvořit komunikační strategii. To je v pořádku, to se může stát, ale jenom pokud je hlavním argumentem toho, že tady měníme zákon roku, to, že to je zákon roku, tak si myslím, že bychom se neměli ohánět tím, že někdo v podstatě sám sobě udělil nějaký titul.

My tady máme volební program, který jsme slíbili občanům, kde jsme to říkali, když se schvalovala rekodifikace v minulém volebním období, že to jde do extrému. A my jsme slíbili lidem, že skutečně stavební zákon, stavební řízení zůstanou u nich blízko, a ne že to bude někdo řešit vzdáleně na kraji. Takže plníme tady volební program a to je daleko důležitější, než že někdo sám sobě udělil nějaký titul. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji. Nyní k faktické poznámce paní poslankyně Dostálová.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo. Já jsem se tedy původně chtěla vyjádřit k nákladům, o čem tady hovořil i pan ministr, ale demagogie pana kolegy Michálka mně opravdu už vyluzuje úsměv na rtu. Sám sobě nikdo titul neudělil, aspoň si načtěte ta pravidla. Je nějaká nominační rada, kde je třicet lidí od zástupců soudů, Nejvyššího správního soudu, právníků a tak dále, Svazu měst a obcí a tak dále, a ti nominují pět zákonů, mimo jiné i váš například, který jste dělali s panem Patrikem Nacherem, milostivé léto, které se také velmi dobře umístilo, a z těchto zákonů potom vybírá veřejnost a veřejnost dala stavebnímu zákonu 67,5 %. Takže to jenom na dokreslení.

Co se týká těch nákladů. Já bych tady chtěla konečně poděkovat panu ministrovi, že demagogicky neříká pořád tu analýzu Ministerstva vnitra, kde si vybíral jenom jedno číslo, ale konečně poprvé pravdivě na mikrofon řekl, že to rozmezí bylo 3 až 20 miliard. A teď si to rozeberme. Ministerstvo vnitra samozřejmě vyhodnotilo, že nový stavební zákon, vlastně jeho implementace, vznik stavebního úřadu, bude stát v podstatě stejně, kolik stojí stavební úřady dneska. Dnes stát platí v rámci přenesené působnosti 4 miliardy ročně, nový stavební zákon bude stát 4,1 miliardy ročně, protože jsme zvedli i platovou třídu. Oněch 20 miliard, o kterých velmi rád pan ministr mluví v médiích, je, pokud by se stavební úřady stavěly na zelené louce. Nikdy nic takového nebylo ani zamýšleno a nic takového nenastane. Takže konečně se tady dneska přiznalo, jsem za to ráda, a děkuji panu ministrovi, že skutečně analýza Ministerstva vnitra vlastně vypovídá o tom, že obě dvě ty varianty stojí stejně. Co je ale důležité: také zmínit, že z takzvaného hodnocení ekonomických dopadů vyplývá, že naopak nový stavební zákon bude mít přínos do státního rozpočtu, a to 7,1 miliardy ročně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, to byla poslední faktická poznámka. A do obecné rozpravy - vracíme se do obecné rozpravy, kde je jako první přihlášena paní poslankyně Pošarová.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, Česká republika od loňského roku vede celoevropský žebříček zdražování bytů. Jejich cena vyskočila za poslední dva roky na dvojnásobek. Hlavním důvodem je fakt, že se u nás kvůli zbytněné byrokracii nestaví. A naším cílem je samozřejmě co nejvíce a nejrychleji stavět. Změnit to měl nový stavební zákon, který je připravený a schválený minulou vládou. Platit měl od července roku 2023. Jenže nový kabinet chce platnost normy o rok posunout, některé části zachová a některé přepracuje.

Ale od některých právníků zaznívá, že lidé či firmy nebudou vědět, kam pro stavební povolení jít. V praxi může novela vyvolat velké zmatky. Nový zákon se připravoval dlouhých pět let a od základů mění systém v povolování staveb. Stavební úřady měly z obcí přejít pod stát, část těch nejmenších měla zaniknout. Vedle toho měl vzniknout Nejvyšší stavební úřad s účinností od 1. 1. 2022 a pak speciální úřad pro stavby, jako jsou dálnice či železnice. O povolení se má žádat elektronicky a úřady mají dostat pevné lhůty, do kdy musejí rozhodnout.

Nová vláda ale hodlá stavební úřady ponechat obcím a s Nejvyšším úřadem nepočítají. Právníci se k tomu vyjádřili, že odklad stavebního zákona je zmatečný, nijak se totiž neupravuje účinnost žádného z více než padesáti dalších právních předpisů, které byly zásadním způsobem změněny spolu s novým stavebním zákonem. Stavební zákon jsou totiž ve skutečnosti dva, stavební a pak takzvaný změnový. Jenže poslanci nyní hlasují jen o prvním a druhý bude dál platit. V praxi tak může docházet k různým paradoxním situacím, kdy se stavebníci budou soudu dotazovat na to, jak mají podat žádost, například v případě obce o vodovodní přípojku pro hasičskou zbrojnici. Stejně tak i samotní úředníci mohou být v nejistotě, pod koho vlastně patří.

Na možný zmatek upozornila i ministry Legislativní rada vlády. Musíme si říct, proč vlastně dochází k reformě stavebního zákona v České republice. Koneckonců jsme byli vyzváni jak Evropskou komisí, tak i OECD, protože samozřejmě stav stavebního práva v České republice byl již neudržitelný, a je potřeba také zmínit, že současný stavební zákon č. 183/2006 Sb. byl změněn více než pětadvaceti novelami, a je samozřejmě zatížen a poznamenán postupným růstem složitosti, formalismu, byrokracie jak v různých typech povolovacích procesů, tak i v obrovském množství úřadů a institucí podílejících se na povolování a jeho přezkumu, zejména formou rozhodování různých stavebních úřadů na obcích a krajích, velmi různou úrovní výkonu státní správy, rizikem jejich politického ovlivňování představiteli samospráv, systémové podjatosti a závazných stanovisek neboli razítek desítek typů dotčených orgánů. Výsledkem je komplikovaný, málokomu srozumitelný a prakticky všemi dlouhodobě kritizovaný stav, orientovaný na vzájemně podmíněné formální procesy před věcnou podstatou, která tlumí potenciál ekonomického, kulturního i společenského rozvoje České republiky (a všech), kteří se dostanou do styku s povolovacími procesy ve stavebnictví. Dokonce i řada nevládních organizací včetně environmentálních spolků sdružených v platformě Zelený kruh učinila již v roce 2015 veřejnou výzvu za spravedlivé, rychlejší, lepší a jednodušší rozhodování o stavbách. V této výzvě doslova uvádí, že současné rozhodování o stavbách se často neúnosně vleče, působí ztráty investorům a poškozuje kvalitu prostředí pro život lidí.

Úřady a soudy špatná rozhodnutí zdlouhavě napravují. Za hlavní příčinu neúnosného stavu považujeme složitá pravidla pro rozhodování o stavbách a nedostatečnost úřadů a správních soudů. Obecně je znám též údaj Světové banky o tom, že proces povolování v České republice je jeden z nejpomalejších na světě. Podle délky standardizovaného stavebního řízení se Česká republika umístila na 154. příčce ze 190 posuzovaných zemí s délkou 246 dnů, a to jsou pouze načteny zákonné lhůty.

Řada států EU řeší problém složitosti právní úpravy stavebního práva, délky povolovacích procesů a rezortní fragmentace. Sjednocování povolovacích režimů a integrací ochrany složkových veřejných zájmů do jediného povolovací řízení vedeného před stavebním úřadem. Jiné řešení totiž prakticky neexistuje. Například již před deseti lety spojila zhruba polovina členských států zemí EU územní a stavební řízení do jediného povolovacího procesu. Snad všechny české politické strany ve svých programech deklarují potřebu změnit současný stav veřejného stavebního práva a zjednodušit a zrychlit povolovací procesy. I současná vláda v programovém prohlášení ze dne 7. 1. 2022 na několika místech proklamuje, že nejdůležitější je v současné době zásadní zrychlení stavebního řízení. Zároveň uvádí, že se pokusí změnit stavební zákon tak, aby byly stavební úřady zachovány na místní úrovni. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další přihlášený do obecné rozpravy je pan poslanec Kott.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, paní ministryně, pane ministře, i já bych se chtěl vyjádřit k novele tohoto zákona, i když jak říkal kolega Mašek, snažím se vystupovat k věcem, kterým si myslím, že důkladně rozumím, což je zemědělství a životní prostředí. Nicméně tato problematika vzhledem k tomu, že se dotýká nás všech, tak i zde je zapotřebí si k tomu říct asi více.

Slyšeli jsme zde již mnoho o tom, proč je velkou politickou i odbornou chybou odkládat účinnost části rekodifikace stavebního práva v České republice. Je zcela zřejmé, že nejde o to, situaci řešit, ale ukázat, že jsme dostatečně ideologicky antibabiš. Nápadně mi to připomíná příběh, který znají děti již na základní škole a který skončil zničením Kartága. Tak nyní nová vládní koalice, zdá se, za každým odstavcem má potřebu dodat: Ostatně soudím, že stavební zákon musí být zničen. Kdyby nám nezáleželo na tom, co bude s Českou republikou, mohli bychom říci: Nu dobrá, čiňte, co myslíte, odpovědnost si ponesete sami a důsledky vám budou připsány na váš vrub. Bohužel škoda, kterou tímto napácháme, bude mít velké následky a bude se velice těžko dle mého názoru napravovat.

Dovolím si zde upozornit na několik z mého pohledu zásadních věcí. V prvé řadě je všeobecně známo, že návrhy, kterými nás zásobujete, nejsou fakticky návrhy ministerskými či vládními, ale jsou to návrhy, které - pan ministr to tady řekl, vlastně bývalá paní ministryně - že to napsala právní kancelář. Já si myslím právě to samé. Není ale transparentně uveden a děje se to tak nějak trošičku v pološeru.

Opozice kritizovala minulou vládu za to, že to bylo netransparentní a špatně zkomunikované. Já se domnívám, že naopak vlastně minulá vláda otevřeně a transparentně popisovala memorandum s Hospodářskou komorou a celý proces přípravy rekodifikace byl dozorován kolegiem ministryně pro místní rozvoj, v němž měli zástupci všech politických stran, svazů měst a obcí své zástupce.

Opakovaně je zde tvrzeno, že není třeba dělat změny strukturální, ale že lze vše nahradit digitalizací. Já si myslím, že to není úplně pravda a že je to naivní představa. Digitalizace je sice nezbytný a důležitý nástroj, který ale nebude funkční bez skutečné změny. Digitalizací nezmenšíme počet úřadů, razítek, odvolání, soudů ani nezabráníme dalším vadným procesům, které jsou dnes důvodem tolik kritizovaného stavu. Možná na to přijdeme sami, ale bude už pozdě. Navíc celým tímto přístupem se dostanete nikoliv k digitalizaci, ale k prosté elektronizaci, a ta vlastně dle mého názoru už tam je. Přes datové schránky je možné si dokumentaci posílat. K digitalizaci stavebního procesu to má proto velmi daleko. Jak budeme řešit věci jako jednotný systém, kdy všichni účastníci procesu budou mít svůj software a hardware, jak zajistíme jednotné metodiky, když za ně budou odpovědné jednotlivé úřady bez možnosti fakticky se s nimi propojit?

Rád bych ještě zdůraznil jednu věc, a to jsou peníze, které se nám pracně podařilo získat z Evropské unie právě na digitalizaci stavebního práva, a tyto se asi budou muset vracet, protože celý proces díky tomu jednání nestihneme. Jedná se cirka o 4,5 miliardy, které by pomohly v oblasti, kde jsme, jak tady bylo řečeno, zásadně pozadu. A z toho je navíc 1,5 miliardy určeno právě a jen na implementaci této rekodifikace.

Překvapuje mě, jak nedokonalý návrh je zde navíc předložen, jako bychom nevěděli, že rekodifikace stavebního práva není jen stavební zákon, ale jsou to desítky dalších zákonů souvisejících, které jsou navzájem úzce propojeny. Návrh na odložení části celku přinese dle mého názoru chaos, nejistotu a problémy.

Na druhou stranu v tomto, co odkládáte, je nemálo věcí, které jsme jako republika měli povinnost přijmout a implementovat v rámci evropského práva. Z tohoto důvodu se domnívám, že vystavujete Českou republiku velmi vážnému riziku infringementu, tedy řízení o nesplnění povinností. Toto může přinést další vážné problémy pro čerpání finančních prostředků z Evropské unie a diskuse o tom, jaké zde máme problémy, že přijdeme o finanční prostředky, jsme tady na minulé schůzi vedli velice často a velice dlouho.

Nevíte asi také, že jednou z podmínek pro přijetí Národního plánu obnovy, tedy dokumentu, na základě kterého bude Česká republika dostávat dotace z Evropské unie, bylo právě přijetí rekodifikace a její implementace. Aby také nezapadlo, že zde budou kolegové z Evropské unie se ptát, co tady vlastně děláme.

Nemohu se ani pozastavit nad tím, jaká hra se zde hraje s běžným občanem, protože na jedné straně hlasitě říkáte, že je potřeba systém přijaté rekodifikace zastavit, zrušit, zničit, neb nevede k očekávanému, ale naopak povede k zastavení schvalovacích procesů, ke kolapsu a bude stát dle mého názoru, jak už jsem říkal, velké peníze. Nesouhlasím s tímto vaším tvrzením.

Vážení kolegové, vážené kolegyně, mějme na paměti vše výše uvedené, pečlivě sledujme celý proces a připomínejme si v dalších týdnech také to, co v posledních letech a měsících říkali tehdejší představitelé opozice, dnešní vláda, o nutnosti mít dostatek času na propojení takto důležité legislativně technické (normy), chtějme důsledné projednávání a diskusi nejen napříč politickým spektrem, ale chtějme názory také dalších účastníků stavebního procesu, chtějme kompletní legislativní proces, vyjádření Legislativní rady vlády, chtějme stanoviska všech ministerstev a orgánů. Správně dřívější opozice, dnešní koalice, říkala, jak důležitá materie tento zákon je. Tehdy i nyní chtějme k rozhodování analýzy, argumenty a čísla. Minulá vláda jich měla mnoho od expertů a odborníků, přesto to nestačilo. Buďme nyní extrémně zvědaví na to, co bude předkládat ten, kdo bude na nové podobě významně pracovat.

Na závěr bych chtěl říct - a asi to všichni cítíme - že doba není dobrá, ženeme se do bouře. Namísto pomyslného deštníku, kterým bychom měli být v podobě moderní stavební legislativy připraveni, ochráněni a který by nám mohl pomoci vypořádat se s tímto problémem, s tímto náporem, si myslím, že jsme nezodpovědně rozhodli o vystavení se krizi, která může dále přicházet. Děkuji za vaši pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další přihlášenou do obecné rozpravy je paní poslankyně Peštová.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Ještě jednou dobrý den. Jak jsem říkala, jsem urputná, prostě jsem urputná a ty odpovědi budu chtít slyšet buď od pana ministra Šalomouna, prostřednictvím pana předsedajícího, a už vidím, že se vrátil i pan poslanec Haas, takže i třeba od něj prostřednictvím pana předsedajícího, že se zapojí do diskuse, a třeba mi to vysvětlíte.

Mé dotazy zněly, myslím si, že jsou jednoduché a byly podány tak, aby byly pochopitelné, srozumitelné, takže mě zajímá: Přicházíte s retroaktivním návrhem a mě zajímá, jak budete retroaktivitu obhajovat. První dotaz. Budete ji obhajovat tak, že to je běžná praxe? Nebo že se týká jen přechodných ustanovení zákona? Že je to sice retroaktivita, ale ve prospěch adresátů normy? Nebo že se jedná sice o neobvyklou legislativní techniku, ale že v zásadě dosud neexistuje žádné rozhodnutí Ústavního soudu, které by to zakazovalo? Prostě na tyto otázky bych od vás ráda slyšela odpovědi a zajímá mě to. Zajímá mě to i z povahy toho, že nějakou praxi mám za sebou, myslím si, že není malá, a vím, že kdybych toto předložila nebo kdybych se tímto snažila argumentovat v Legislativní radě vlády, tak bych nebyla vyslyšena.

Stejně tak, když jsem přišla na Legislativní radu vlády a chtěla jsem bianko šek třeba na nějakou vyhlášku, respektive na zmocnění vyhlášky, tak jsem od těch kapacit, co tam seděly, si vyslechla opravdu velkou snůšku toho, že tam nejsou od toho, aby mi dávali bianko šek na něco, u čeho nevědí, jak vypadají teze, protože Evropská komise třeba ještě nic nevyplodila a já jsem chtěla mít do foroty třeba nějaké zmocnění, abych posléze mohla reagovat. Takže vím, že to tam opravdu nebylo jednoduché přes ně projít, přes tu legislativní komisi správního práva, nevím - korporátního práva. Prostě všechny ty komise jsme si museli projít. A vím, že tam opravdu dávali tvrdé dotazy. Mě to zajímá, já prostě ty odpovědi chci slyšet, jestli byste byli tak hodní a odpověděli mi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další do obecné rozpravy je přihlášen poslanec Kubík. S přednostním právem se nejprve hlásí pan ministr pro legislativní činnost, poté bude následovat vystoupení poslance Kubíka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Děkuji za slovo. Vážená paní poslankyně, nejsem si úplně jistý, jestli ta vaše příprava, ten váš dotaz směřuje k tomuto tisku, protože ve Sněmovně je podobný tisk číslo 63, protože tam ta přechodná ustanovení jsou trošku jinak koncipovaná a mám zato, že tam by ten váš dotaz byl o něco více důvodnější. Nicméně se pokusím, jak jsem to pochopil, na to odpovědět. Jestli ta otázka zní, jak budete retroaktivitu obhajovat, jednak mám zato, že ta otázka je v zásadě náhodná a počítá s tím, že vlastně o nějakou retroaktivitu jde. Mám zato, že nikoliv.

A to, co vám asi vadí, je to, že by se mohlo zdát, že se posouvá účinnost již účinného ustanovení, jestli to dobře chápu. Nicméně mám zato, že se to opravdu v tomto případě neděje, a pokud se podíváte na hlavu 5, tak hlava 5 má už v nadpisu zvláštní ustanovení o použitelnosti zákona v přechodných obdobích, a účinnost nebo posunutí účinnosti máme až v § 335. Takže účinnost se posouvá tímto zákonem pouze tehdy tam, kde to takříkajíc jde, tam, kde to ještě účinnosti nenabylo.

Nicméně tam, kde to účinnosti nabylo, zvolil se jiný postup. Ještě můžu říct, že jsem ten postup nevymýšlel, já ho tedy jenom obhajuji. I mně se ten postup zdá šalamounský, ale v zásadě možný, a zvolil se způsob, že se zvolilo jisté přechodné období, přičemž v tom přechodném období se takříkajíc hibernují po jistou dobu vlastně účinky toho zákona. Nicméně je potřeba si uvědomit, že ta hibernovaná ustanovení nezasahují do něčích práv, stavebníků se to nijak nedotkne. Nedotkne se to ani úředníků, protože státní stavební správa dosud nevznikla a žádný úředník do nově zřizované státní stavební správy nepřešel. Stejně tak se to nedotkne ani předsedy Nejvyššího stavebního úřadu, protože ten zatím ještě vybrán nebyl. Jinými slovy se nyní projednávanou novelou do ničích práv nezasáhne, ale samozřejmě že je jasné, že na tuto novelu bude muset navázat něco dalšího, změna stavebního zákona, která už nyní je v připomínkovém řízení. A mám zato, že se všechno stihne.

A ještě jsem chtěl uvést, že to, když předkladatel přistoupil k tomuto řešení, že zase tak novátorské řešení to není. Příkladem může být služební zákon z roku 2002, ten také zčásti nabyl účinnosti. Mimo jiné formálně vzniklo i Generální ředitelství státní služby, ale to nikdy nebylo plně ustanoveno, protože se účinnost zbytku toho zákona pořád a pořád donekonečna odkládala. A to je v zásadě příklad, který je trochu srovnatelný s tou naší situací, s existencí Nejvyššího stavebního úřadu, který se zatím neobsazuje. Takže mám zato, že jsem snad už uspokojil vaši zvědavost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vaše vystoupení vzbudilo jednu faktickou poznámku poslankyně Peštové. Paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji, pane ministře, že jste si stoupl k pultíku, prostřednictvím pana předsedajícího, a odpověděl mi. Ten příklad, který jste říkal, taky se tam něco takto hibernovalo? Nebo se odkládala účinnost ještě dříve, než by ta účinnost byla nabyta? Protože teď, jak jste to vysvětlil, tak jste šalamounsky, byť jako Šalomoun, šalamounsky jste našli nějaké řešení, ale ten smysl, vždyť jste právníci, to je prostě... Chápu, že hledáte nějaké kličky, jak to obejít nebo jak tu legislativu, kterou máme tady, která nabyla, mělo se podle ní konat, tak teď se hledá nějaká cesta, jak šalamounsky to obejít s tím, že vlastně to, co se nestalo, tak se zahibernuje. To přece není dobře.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. S přednostním právem se hlásí pan ministr a i pan vicepremiér, jestli jsem to dobře pochopil.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Jestli můžu: to, že něco má platit nebo se má podle něčeho takříkajíc jet v právním slova smyslu, právo zná spoustu případů, kde se to v určitých obdobích neuplatňuje. Máme na to různé instituty, různé ochranné lhůty, různá moratoria a podobně. Tady v zásadě nejde o nic jiného, než že se obdobné úvahy promítly do toho, jak to vlastně technicky vyřešit, když už některá ta ustanovení nabyla účinnosti.

Ale tak, jak to chápete vy - my neměníme účinnost těch ustanovení, která již účinná jsou. Tady jde spíš o formální stránku věci, kterou vy napadáte, že je špatně, ale po formální stránce to špatně není.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vaše vystoupení vzbudilo jednu faktickou poznámku, a to poslankyně Dostálové. Pak se hlásí s přednostním právem do obecné rozpravy pan vicepremiér a pak se vrátíme do obecné rozpravy k poslanci Kubíkovi. Paní poslankyně, máte dvě minuty.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji moc za slovo. Já jsem opravdu velmi ráda, že tady pana ministra Šalomouna máme, že odpovídá na tyto otázky. Chtěla bych mu poděkovat, protože se také chci zeptat v souvislosti s tím, co mi není jasné. My se vlastně v tomhle tisku 137 vůbec nezabýváme změnovým zákonem a vy jste tady v úvodním vystoupení řekl, že to překleneme výkladem. Tak se chci zeptat, jak se bude překlenovat výkladem to, že v zákoně o vodním hospodářství vodoprávní úřady vzniknou pod Nejvyšším stavebním úřadem. Takhle to tam je natvrdo napsáno. Ale my to překleneme výkladem, to znamená, 1. 7. 2023 my jim nebudeme říkat, těm úředníkům, nechoďte na Nejvyšší stavební úřad, ten neexistuje, zůstaňte sedět na obci. Tak to bude jako to překlenutí výkladem? To jsem zvědavá, co s tím tedy udělají soudy, až budou napadat tahleta rozhodnutí z toho úhlu pohledu, že skutečně došlo ke zmatku a chaosu v právním prostředí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. S přednostním právem nyní pan vicepremiér Bartoš.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já jsem jenom chtěl doplnit. Když tady byl ten služební zákon, který není ze své povahy institucionální, a mám tady další příklady, vznik orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb, zřízen v roce 2017 novelou zákona o zpravodajských službách, dodnes nemá žádné členy, nikdo nebyl zvolen a orgán tedy existuje pouze na papíře, i když se předjímal jeho vznik. Příkladem může být, když jdeme hodně do dávna, nevím, jestli to tady zmiňoval pan ministr Šalomoun, prvorepublikový Ústavní soud. Existoval od roku 1920, ale potom v letech 1931 až 1938 neměl žádné členy, nemohl tudíž fungovat. Činnost obnovil až v květnu 1938.

Každý zákon má nějaké termíny náběhu. Zde vznikala, tím, že - a já se znovu vrátím k tomu, proč se to děje tak, jak se děje - kdy ačkoli mně přišlo, že jsme domluveni o tom, že před koncem roku projde novela poslanců Kupky, Bartoše, Výborného a dalších Sněmovnou, tak jsme se dostali do momentu, kdy proběhlo výběrové řízení na šéfa Nejvyššího úřadu, nebyl vybrán, je rozpočtová kapitola, v které v tuto chvíli není rozpočet. Je systemizovaných deset míst. A jestli tady poslankyně Peštová prostřednictvím pana předsedajícího říká: Rozjeďte celý ten proces, protože nečiníte správně, a výsledkem toho procesu je, že od příštího roku tento úřad stejně nevznikne, protože do té doby bude schválena ta novela, která to řeší v daném termínu, kde si vytváříme ten prostor. Vždyť v mezirezortním připomínkovém řízení je ta novela včetně prováděcích zákonů, která umožňuje dodělat všechny věci, které jsme se rozhodli.

A vrátím se k tomu opět, spoustu věcí z původního stavebního zákona, proto vlastně naše kritika míří k institucionální změně, zůstává zachována, protože jsme je shledali jako konsenzuální a jako vhodné. Takže my měníme ten institucionální základ a mně by naopak přišlo maximálně nezodpovědné činit kroky a mít náklady k tomu, abych připravoval vznik něčeho, co ve finále nevznikne.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku paní poslankyně Peštové. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Tak já bych tady chtěla zareagovat na pana ministra Bartoše, prostřednictvím pana předsedajícího. Nepůjdu do roku 1938 ani 1939, já tedy zůstanu v současnosti. Rozumím tomu, že když jsem interpelovala pana ministra Stanjuru, prostřednictvím pana předsedajícího - když tady nesedí, nevím, jestli to musím říkat, nebo nemusím - v každém případě ten mi odpověděl, cituji: "A k tomu, co vy říkáte, také musíme postupovat s péčí řádného hospodáře. Pokud máme vůli nastavený zákon změnit tak, aby byl lepší a funkční, tak mi připadá neodpovědné a nehospodárné, abychom dělali výdaje, které by vlastně byly jednorázové a které by se za několik týdnů či měsíců ukázaly jako zbytečně vynaložené výdaje." Konec citace.

Tak když jste tedy zmínil jiné zákony, já se taky oslím můstkem dostanu někam jinam. Myslíte si, že zákon o EET nestál malé peníze, pokud se tedy chováme s péčí řádného hospodáře? Zákon funguje, proč ho teď rušíme? Nerozumím tomu. Jeden zákon naplníme, stál nemalé peníze, něco nám už nese nazpátek, ten zrušíme, tam se nechováme s péčí řádného hospodáře. Tady máme zákon, který nenecháme ani vzniknout, respektive nenecháme ho ani žít, ale rovnou ho zrušíme, a tady se chováme s péčí řádného hospodáře. Vy taky mluvíte pokaždé, jak se vám to líbí. Jednou jsme hospodáři, podruhé hospodáři nejsme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další faktická poznámka, pan předseda Výborný. Prosím, pane předsedo, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo, vaším prostřednictvím k paní předřečnici. Zdravím paní ministryni a pana vicepremiéra. Tak to je přece úplně jednoduché. Tady by vznikla celá nová soustava úřadů v čele s tím superúřadem nejvyšší stavební správy a to by byly přesně ty neúčelně vynaložené veřejné prostředky, o kterých mluvil ve své odpovědi na vaši interpelaci pan ministr. Tomu rozumím a myslím, že tomu rozumí tady možná většina poslanců a poslankyň. A to, co říkáte vy, tak se chci zeptat, jaké jsou náklady státu na EET? Já se obávám, že žádné, respektive ano, jsou to ty náklady, které jsou na ty úředníky, co potom buzerují ty podnikatele, to je celé. Čili zrušení EET jenom pomůže, ale opravdu to není to, že bychom neúčelně nakládali s vynaloženými finančními prostředky, naopak ušetříme právě za šikanózní postupy Finanční správy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Peštové.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych chtěla zareagovat na pana poslance Výborného, prostřednictvím pana předsedajícího. Já si myslím, že tady nemusíte přemýšlet nad tím, jestli já chápu nebo nechápu. Já si myslím, že chápu dost dobře, a myslím si, že tady chápeme všichni dost dobře. Ta diskuse je tady přece úplně o něčem jiném. Já jsem se snažila získat informace, protože ty informace jste mi neustále nechtěli dát, neustále jste kličkovali. Říkám, opět děkuji panu ministrovi Šalomounovi, že dneska se mnou začal o tom diskutovat. Mě to zajímá z praxe, z praktického - z mé praxe, protože opravdu, věřte mi, ty zákony jsme předkládali, já jsem je dělala. Teď jsem poslanec, předtím jsem dělala zákony. A mě to zajímá, protože jsme připravovali zákony do Poslanecké sněmovny. Já jsem ráda, že to je úsměvné, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, ale prostě jsme ty zákony předkládali. A na spoustu otázek, které jsme dostávali na Legislativní radě vlády, jsme museli umět odpovědět, a tady mi nikdo nechtěl odpovědět, proto jsem se ptala. Teď už tedy chápu, že se prostě musí vytvářet nějaké modely, které hibernují, hibernují do té doby, než vymyslíme něco lepšího, aby to potom nabylo účinnosti, a pak to vlastně spláchneme a krásně elegantně obejdeme zákon. Teď už tomu rozumím, děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Taky děkuji za dodržení času a nyní se přihlásila s přednostním právem paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já bych se chtěla vyjádřit, protože jsem zaregistrovala tady diskusi ke stavebnímu zákonu, a především mě překvapilo - myslím si, že vystupoval pan poslanec Haas, prostřednictvím pana předsedajícího, kdy on tady jasně řekl, že v rámci stavebního zákona byla především totální neshoda na organizační úrovni, a to především, aby lidé přecházeli pod ten v uvozovkách centrální stavební úřad a samozřejmě ještě pak pod další organizační složky. Ale já chci hlavně tady říct, že jak vidím ten současný návrh, tak si vůbec nejsem jistá a jsem přesvědčena o tom, že se nenajde celospolečenská shoda a ten konsenzus ani o tomto návrhu, který - my ho tady v tuto chvíli samozřejmě neprojednáváme - ale už dneska víme, že na stole z pera Ministerstva pro místní rozvoj je. A jestliže tedy máme dneska v České republice 694 stavebních úřadů a stát chce zrušit 244 těchto stavebních úřadů, tak bych se chtěla zeptat, jestli už toto je schváleno Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv. Určitě dostanu odpověď na to, že se to nějakým způsobem projednává, ale když dneska čtu v médiích, nečtu na to jednu, jednu pozitivní odezvu. Starostové jasně říkají, že se tím oddálí to, že lidé - a všichni víme, že pokud si žádáme o ohlášení stavebních úprav, o stavební povolení, tak na ten úřad nejedeme jednou, jedeme tam mnohokrát. Je tam velká obava z černých staveb. Pak i to, jakým způsobem v tuto chvíli ministerstvo se rozhodlo, které popřípadě ty stavební úřady zruší, ať už je to dané tedy dojezdovou vzdáleností na stavební úřad, která by neměla přesáhnout 35 kilometrů. Pak je tam samozřejmě další věc, že když mají méně než tři zaměstnance se zkouškou odborné způsobilosti, když v tom správním obvodu je 10 000 obyvatel a tak dále, tak jsou otázkou i ta kritéria. A já to říkám především z toho důvodu, že vidím, jakým způsobem na to v tuto chvílí nahlíží starostové, a byla jsem v minulosti, pane ministře, na Ministerstvu vnitra a vím, že mnohokrát se mluvilo o matrikách a těchhle věcech a vždycky bylo velmi těžké toto prosadit a toto vyjednat, protože každý starosta chce mít ten stavební úřad, chce to tam mít pro své občany, chce jim být blízko, nechce mít na svém území černé stavby a tak dále.

Já to říkám především z toho důvodu, že si myslím, že jak tady správně i pan poslanec řekl, že celospolečenská shoda se bude velmi těžko hledat. I tady bude velmi těžké hovořit a já s mnoha těmi starosty souhlasím, protože oni ty argumenty určitě mají, a právě proto se přicházelo i s tím smíšeným modelem, protože říkáme, že lidé by měli mít tu službu blízko, aby měli možnost si ji vyřídit. A znovu říkám, ta stavební agenda je opravdu, troufnu si říct, jedna z nejproblematičtějších. Když si na to uděláte jakoukoli analýzu, vidíte, že každý ten stavební úřad postupuje jinak, každý vyžaduje jiné dokumenty.

Takže já na základě toho, co právě jsem tady slyšela, jsem si dovolila právě toto říct, že i v tuto chvíli vnímám, že to, s čím v tuto chvíli přichází Ministerstvo pro místní rozvoj, není ta správná cesta a nejsem v žádném případě přesvědčena o tom - a určitě si to tady řekneme - že na tom bude celospolečenská shoda.

A chtěla bych moc poprosit pana ministra pro místní rozvoj, jestli by mi mohl odpovědět na otázku, byť se to samozřejmě dotýká toho následného zákona, který přijde teprve do Poslanecké sněmovny, jestli by i mohl odpovědět v rámci jednání se Sdružením místních samospráv, Svazem měst a obcí a Asociací krajů. Vím, že tady probíhalo to jednání, kam jsme samozřejmě - už jsem to tady jednou avizovala - nebyli pozváni, ale když mi na to odpovíte, budu moc ráda. Děkuji mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky, nejprve pan předseda Výborný, připraví se pan poslanec Haas.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo. Budu reagovat, vaším prostřednictvím, na paní místopředsedkyni Vildumetzovou. Zazněly tady otázky.

Jednak, vezmu to od konce, na to jednání jste samozřejmě byli pozváni, na Ministerstvu pro místní rozvoj seděla vaše kolegyně a předsedkyně výboru Klára Dostálová, a k tomu, co se ptáte: právě na rozdíl od toho, jakým způsobem tady vaše vládní koalice, respektive koalice stavebního zákona s komunisty a s SPD, protlačila na sílu stavební zákon, kde nebyl společenský konsenzus, o kterém tady hovořil, vaším prostřednictvím, kolega Karel Haas, tak vzpomeňme si všichni dobře - nebyl soulad ani se Svazem měst a obcí, ani se Sdružením místních samospráv, ani s Asociací krajů, a takto bych mohl pokračovat dál.

Přesně tomu jsme se chtěli vyhnout, a protože jsem byl v té koaliční pracovní skupině s panem vicepremiérem Bartošem, mohu vás ubezpečit, že přesně to byl ten cíl, a když jsme tedy řešili věc, která vůbec nepřísluší k sněmovnímu tisku 137 - já bych byl rád, kdybychom se posunuli věcně k tomu, co dnes projednáváme, a tuhle informaci, kterou řeknu, to prosím uzavřeme a pojďme projednávat to, co máme na stole. Ale abyste byla uklidněna, právě na výsledku počtu stavebních úřadů probíhala tři měsíce, možná čtyři měsíce debata právě i s těmito organizacemi a výsledek, který v tuto chvíli je ale teprve v mezirezortním připomínkovém řízení a není finálně projednán ani vládou, ten proces je jasně nastaven s harmonogramem, má kladné stanovisko Svazu měst a obcí, kladné stanovisko Sdružení místních samospráv, kladné stanovisko Asociace krajů České republiky, stejně tak jako Sdružení historických sídel. Respektive abych byl přesný, osobně jsem o tom jednal se šéfem legislativní sekce Asociace krajů, panem hejtmanem Netolickým. Budou to projednávat, ale předběžně bylo řečeno "ano". S tímto kompromisem, na kterém byla i koaliční shoda, jsme schopni pracovat a jsme s ním zajedno. Stejná informace je ze Svazu měst a obcí, stejně tak jako od Sdružení místních samospráv. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Děkuji za pochopení.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další faktická poznámka, pan poslanec Haas.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo, vážený pane předsedající. Mé jméno padlo od dvou předřečnic, také se sluší na to zareagovat. Prvně, já úplně navážu, aniž bychom se jakkoliv domlouvali, na kolegu Marka Výborného, prostřednictvím pana předsedajícího. Tím nesouladem jsem mínil zejména to, že nebylo na novém stavebním zákoně dosaženo cokoliv kompromisního. To není o tom, vyslyšet se 100 ku 0. Jde o to, nalézt kompromis, jakékoli kompromisní řešení ve vztahu k profesním asociacím zastupující municipality.

Kolega Marek Výborný, opět prostřednictvím pana předsedajícího, tady dobře zmínil, že nový stavební zákon měl nesouhlasné stanovisko Asociace krajů, nesouhlasné stanovisko Sdružení místních samospráv, nesouhlasné stanovisko Svazu měst a obcí. To jsou tři nejzákladnější organizace zastupující municipality v této zemi, ani jedna z těchto asociací nesouhlasila s novým stavebním zákonem. To je ten nesoulad, o kterém jsem mluvil, a byla tam nulová snaha nalézt kompromis. Nemluvím o tom převálcovat se na jednu nebo na druhou stranu, ale nalézt kompromis.

A k těm právním aspektům, ke kterým mě vyzvala kolegyně Peštová - to bych určitě ve faktické nestihl, já bych když tak odkázal na své vystoupení na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Ta vystoupení jsou veřejná, tam jsem mluvil o všech třech řekněme problémech, které mohou být spatřovány ve sněmovním tisku 137: nezřízení soustavy státní stavební správy, v uvozovkách posun v rámci již platného, částečně účinného, částečně neúčinného zákona a za třetí, výkladový problém a vztah ke změnovému zákonu.

Tady k těm třem aspektům, ke všem třem jsem mluvil, předpokládám, že k nim směřovaly dotazy kolegyně Peštové prostřednictvím pana předsedajícího, tak v rychlosti faktické odkazuji na své vystoupení na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Děkuji mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Teď máme sérii faktických poznámek, přečtu jejich pořadí. První vystoupení paní poslankyně Dostálová, připraví se pan poslanec Výborný, pak je přihlášena paní poslankyně Mračková Vildumetzová a nakonec pan vicepremiér Bartoš. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji moc za slovo. Já bych se ráda vyjádřila k tomu, že nebyl nalezen žádný kompromis. No, samozřejmě byl, to byla vládní verze, která byla kompromisní, a k tomu také existovalo kdysi na úrovni premiéra kladné stanovisko Svazu měst a obcí, aby ho ve fázi, kdy to bylo předloženo do Sněmovny, dali záporné. Takže vám budu držet palce, aby i vy jste dostáli těm závazkům, které máte s těmi samosprávami domluveno, protože v médiích čteme něco úplně jiného, jak se starostové bouří a tak dále.

A co se týká té komunikace. Vy teď zase to otáčíte, to kormidlo, na úplně druhou stranu. Vůbec nekomunikujete s těmi, kdo podle toho má stavět, zase komunikujete jenom se samosprávami. Proto já říkám, že celospolečenská dohoda - my jsme se o tom bavili na výboru - je určitě chtěná všemi a nikdo nemůže říct, že ne, ale když my jsme byli nařčeni z toho, že to je VIP zákon pro podnikatelský sektor, tak vy z toho děláte VIP zákon pro starosty.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. K další faktické poznámce pan předseda Výborný.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Já musím tady uvést jednu věc na pravou míru. Když jsem mluvil o vyjádřeních jednotlivých organizací, tak abych byl poctivý, ze strany Sdružení místních samospráv bylo opakovaně konstatováno, že by chtěli zachovat všechny stavební úřady, všech sedm set, ale výsledný kompromis těch jednání, který nakonec je součástí toho tisku, který dneska není projednáván, pro ně je výsledkem, kterému rozumějí, že to je nějaké výsledné kompromisní stanovisko, lepší než ty varianty, že by to například byla jenom ORP a podobně. Tak aby to bylo jasné a uvedeno na pravou míru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další v pořadí k faktické poznámce je paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Děkuji za reakci panu kolegovi poslanci Haasovi i panu Výbornému. Já pouze řeknu, že to, co tady už teď avizovala paní Dostálová, že opravdu - a vidím to i v médiích, jaké vycházejí tabulky - hrozí anarchie, varují starostové, kraj má zmizet, x úřadů, řekla jsem, že nyní máme 694 a stát jich chce 244 zrušit. Jsem přesvědčena o tom, že to bude velmi těžké, a já opravdu v tuto chvíli nemám informaci o kladném stanovisku zrovna třeba Svazu měst a obcí - nebudu hovořit o těch ostatních.

A zároveň bych ještě chtěla říct, že jsem stála jako šéfka Asociace krajů do roku 2019, než jsem odešla na takzvanou mateřskou, a musím říct, že jsem nezaregistrovala ze strany Asociace krajů, že by k tomu dávalo záporné stanovisko. To bych jenom chtěla říct. Samozřejmě že pak se to i mohlo nějakým způsobem vyvíjet, ale co si pamatuji, tak paní exministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová byla vždycky velmi vstřícná, komunikovala jak s předsedou v tu chvíli výboru pro veřejnou správu, s panem Bartošem, s panem Kupkou, a vím, že vždycky se snažili nějaké řešení najít.

A já jsem opravdu přesvědčena o tom - a už to opravdu, pane poslanče Výborný, prostřednictvím pana předsedajícího, uzavřeme - že bude velmi těžké i teď najít tu celospolečenskou shodu. Jsem o tom velmi přesvědčena. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A poslední k faktické poznámce je přihlášen pan vicepremiér Bartoš.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já bych chtěl ještě zareagovat, možná opravdu na kolegu Výborného, prostřednictvím pana předsedajícího. Ano, byla zde jedna schůzka vládní koalice ve Sněmovně s partnery ze samospráv, kam jsme nepozvali paní předsedkyni Dostálovou. Ale já tedy mám třeba denně deset schůzek s ČKAITem, s architekty, s Prahou, s obcemi, se kterými řeším třeba jiné části stavebního zákona, územní plánování.

A já si dovolím být tak smělý a vyhradit si, že na politické schůzky, které absolvuji jako ministr nebo s jinými ministry nebo na koaliční schůzku, tak na každou jednu takovou schůzku prostě nezvu automaticky předsedy klubů ve Sněmovně nebo nezvu předsedy jednotlivých výborů jenom proto, že ta agenda je průřezová. Samozřejmě pořádám i formy kulatých stolů, ale pokud mám nějakou strategickou poradu s kýmkoli, tak jsem žil furt v přesvědčení, že to není takovou povinností. Často se říká: Vy jste nás k tomu jednání nepozvali, je to špatně. Tak na těch jednáních, kde se nakonec láme chleba, představuje se ten kompromis, tak naopak si myslím, že tam žádný deficit nemáme.

Stejně tak, a to musím říct, jsme se účastnili všech jednání o stavebním zákoně do momentu, než přišel pan Kolovratník s tím prvním zákonem, a to všechno, co se na grémiích, kulatých stolech, setkáních ve Sněmovně vyjednalo, spadlo ze stolu a vrátilo se k původnímu vládnímu návrhu, kde ta institucionální část prostě zmizela. Takže ono to není úplně o tom se bavit a výsledek je, že vlastně veškeré vaše připomínky byly vypořádány tak, že jsme je vyignorovali. To taky není ten výsledek.

A musím říct a mám - i mi někdo jako docela buší na dveře - samozřejmě mám jednání, která neabsolvuji, protože jediným výsledkem jednání je, že mi protistrana tvrdí, zachovejte Nejvyšší stavební úřad, a zopakuje mi ty samé argumenty. A já řeknu ne, my máme tento návrh, a pak už je jaksi zbytečné, když mi chodí esemesky od těch samých lidí, že se nutně musíme setkat, protože v tomto shoda není a je to ztráta času pro mě i pro tu druhou stranu. Takže se omlouvám všem, se kterými nekomunikuji tutéž samou věc desetkrát, protože žádné nové argumenty na stůl, proč je moje cesta nebo naše koaliční cesta špatná a jejich správná, už na jednání nezazní.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další faktická poznámka, pan poslanec Haas. Připraví se paní poslankyně Dostálová.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát, pane předsedající. Věřím, že už s faktickou naposledy. Padlo tady, že paní místopředsedkyni, vaším prostřednictvím, pane předsedající, není známo nesouhlasné stanovisko Asociace krajů. Určitě v rámci faktické nebudu citovat všechna tři profesní sdružení municipalit, ale ocituji tady stanovisko Asociace krajů přesně z 25. května, jestli to říkám dobře, roku 2021, 27. května, den, kdy Sněmovnou prošel nový stavební zákon. "Stavební zákon by přinášel vznik úřadu, který by z našeho pohledu nezrychloval řízení, ještě by byl drahý a neefektivní. Přínos pro lidi v tom nevidíme. To, že se má stavební řízení zjednodušit a zrychlit, je pravda a bez diskuse. Podporovali jsme pozměňovací návrhy skupiny poslanců kolem místopředsedy sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Martina Kupky a Pirátů. Vláda na to nereflektovala a ta podoba, která je teď, je pro nás nepřijatelná, a hlavně nepovede k tomu, co občané potřebují." Toť citace - předseda Asociace krajů. (Místopředsedkyně Mračková se dotazuje, koho přesně to cituje.) Ale za Asociaci krajů, pan Kuba. Citace z 27. 5. 2021. Tolik opravdu pro úplnost. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Dostálové.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo. Samozřejmě jsem daleka radit panu ministrovi, ale přesně k tomu, co vy jste tady popisoval, pane ministře, slouží kolegium ministra, to znamená, aby tam byly všechny zúčastněné strany, protože když si každého zvete individuálně, tak je jasné, že každý trvá na svých pozicích. Tak to vám jenom můžu vřele doporučit, že kolegium, kde se střetnou dva názorové proudy, je určitě někdy dobré. A co se týká té schůzky, co už tady bylo zmiňováno, já se samozřejmě nechci vlamovat nikam, kde nejsem pozvána, ale byla to schůzka s regionálními partnery, to znamená Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv, Asociace krajů, na půdě Poslanecké sněmovny. Proto jsem vznesla otazník, že opravdu moc nerozumím, proč předseda výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj na tuto schůzku nebyl pozván.

A jenom ještě k panu kolegovi Haasovi, vaším prostřednictvím. Ty pozměňovací návrhy z dílny pana Kupky, Bartoše a tak, byly neprojednatelné, protože ony neměnily změnový zákon. To byl jenom stavební zákon a absolutně to bylo neřešitelné. Ale rozumím tomu, že kompromisní cesta byl ten vládní návrh, kde se to skutečně připravovalo čtyři roky. Na druhou stranu výsostné postavení Sněmovny je výsostné postavení Sněmovny, a to je myslím neoddiskutovatelné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vracíme se do obecné rozpravy, žádná faktická a trpělivost sama - pan poslanec Kubík má slovo.

 

Poslanec Jan Kubík: Vážení kolegové, pomalu se blížíme k části stavebního zákona, která se zdá být spíš formální, chcete-li provozní. Odsouvat chcete účinnost legislativy, na kterou Česká republika čekala jak na smilování boží mnoho let. Pravdou nicméně je, že toto odsunutí bude mnohem zásadnější. Je totiž také o tom, co s celou problematikou bude dále. Osobně se nejvíce obávám toho, že tím shoda vás všech, jak dále, skončí a následovat bude zmatená kreativita, hledání konsenzu mezi Piráty, ODS, TOP 09, KDU-ČSL a Starosty, kde všichni mají na celek i detaily velmi rozdílné názory, jak jsme se mohli přesvědčit v uplynulých šesti letech, kdy se na rekodifikaci stavebního práva velmi aktivně pracovalo. V tom všem mediálním hluku a politických proklamacích se přitom zapomíná na to podstatné. Stavební zákon je zde proto, aby se ten, kdo musí nebo chce něco postavit, dozvěděl, kde, jak, co pro to musí udělat, kdy dostane odpověď, jaké kompetence a odpovědnosti jsou spojeny s jednotlivými úkony, například odpovědnost projektanta za soulad s předpisy, odpovědnost úřadů za včasné a bezvadné rozhodnutí, odpovědnost stavebníka za dodržení povinností. Stavební zákon musí jednoduše, srozumitelně a přehledně stanovit práva a povinnosti a role jednotlivých aktérů. Takový stavební zákon schválila Poslanecká sněmovna jenom před několika měsíci. Lpět na zachování statu quo, což je právě to, o co se snažíte, znamená nic nezlepšit. Změnou jen malé části nejde zlepšit totiž celek.

Je mi smutno a nedobře, když například slyším, že není potřeba systémové změny, protože stačí digitalizace. Bez skutečné systémové změny totiž nelze proces ani zjednodušit, ani zrychlit, a už vůbec ne z něj odstranit jeho zásadní nedostatky. A nejen to. Bez skutečné systémové změny nebudeme dělat digitalizaci, ale jen prostou elektronizaci. Ano, stavebník svou žádost pošle skrze jakýsi digitální portál, ale to je vše, čeho lze momentálně dosáhnout, protože bez sjednocení nelze mít na úřadech, dotčených orgánech a jinde jednotný systém, jednotnou metodiku, techniku a relevantně vzdělané zaměstnance, nic. Posílat pédéefko elektronicky, na to nemusíme nic měnit, to lze udělat již dnes prostřednictvím datové schránky. O tom ale stále ještě platný stavební zákon nebyl. To ale bohužel mnozí z vás nepochopili - někteří pochopili, ale jsou schopni to obětovat za cenu politických bodů.

Ve volebních programech v posledních volbách jste jako koalice měli vzletná slova o tom, jak vše předěláte, zachráníte, uděláte lépe, radostněji a rychleji. Ale podívejme se na vaše volební sliby z období předcházejícího a velmi rychle zjistíme, že to byla právě minulá vláda, minulý parlament a stále ještě platný zákon bez odsunuté účinnosti, které vaše sliby k voličům plnily. Co slibovala ODS? Jednodušší stavební řízení. To lze ale dosáhnout jen zjednodušením systému a procesů. ODS slibovala princip "jednou a dost". Právě tento princip se v rekodifikaci stavebního práva asi jako v první oblasti českého práva i v praxi skutečně efektivně propsal, navíc jasně rozdělil kompetence, zavedl princip apelace a odstranil legislativní ping-pong - neuvěřitelně silný moment s dopady nejen na ty, kdo do systému vstupují, ale také na stát, soudy a nákladnost. ODS v minulém volebním období také slibovala zastropování úředníků, že se mění strop, se předvádí už nyní. Ale i v případě stavebních úřadů nelze mít pod kontrolou počty úředníků, pokud nebudou mít jedno centrální místo pro řízení. ODS je hlasitá ve slibu rušit různé povinnosti a byrokratické zátěže, ostatně i to měla ve svém programu v minulém volebním období, ale jaká je skutečnost? Nyní chce odložit účinnost zákona, který přinesl zásadní zrušení povinností a byrokratické zátěže: z desítek úřadů jen několik málo, z desítek rozhodnutí jen několik málo, až na výjimky fakticky jedno razítko namísto padesáti a více. Jen jeden přezkum, jedno soudní řízení, povolení do jednoho roku. ODS také slibovala úspory díky digitalizaci. No, to už tady bylo dříve. Bez strukturální systémové změny žádná digitalizace nebude, namísto ní bude pouhá elektronizace. Myslíte, že rozdíl je jen ve slovech? Já si myslím, že bohužel nikoliv.

TOP 09 slibovala, že nedopustí, aby se stát choval k občanovi jako vrchnost. I tento princip lze v rekodifikaci stavebního práva dobře a snadno najít, kupříkladu v případě lhůt, které měly být závazné a dané nejen pro žadatele, ale také pro úředníky, respektive stát. Co se na tom TOP 09 nelíbí? Prosadíme nový stavební zákon, který usnadní realizaci všech typů staveb, žadatel podá jednu žádost, ostatní zajistí příslušný stavební úřad, tvrdila TOP 09 v minulém volebním období. My jsme to udělali za ni. Asi proto to chce nyní změnit, i když tím popřou sami sebe. Ostatně TOP 09 slibovala také zrušení zbytečných regulací, zrychlení soudních řízení, zavedení závazných lhůt a mnohé další - co se zcela a jasně propsalo v rekodifikaci stavebního zákona.

Piráti mluvili o rychlejší výstavbě bez korupce. Právě princip, ve kterém jsou ale zachovány původní problémy schvalovacího procesu, v sobě nesou zvýšené riziko korupce. A ona elektronizace - nikoli digitalizace, protože k té se těžko dostaneme v tomto stavu - situaci prostě nezlepší. Zachován ale zůstane nejzásadnější fakt, a to je systémová podjatost. Stejně tak Piráti slibovali, že zavedou jednotné kontaktní místo pro stavebníky, nebude třeba vyběhat až čtyřicet stanovisek ve stavebním řízení. Prosadíme i další doporučení Světové banky, tvrdili Piráti v minulém funkčním období. I to se nesplnilo. Nečetli totiž dobře, že Světová banka doporučila snížit počet procesů a integrovat je. Co je ale mnohem horší, je fakt, že je úplně jedno, jestli něco pošleme vytištěné, nebo elektronicky - když na to budeme potřebovat 49 razítek, tak bude 49 stanovisek, která bude potřeba vyběhat. Proti nim bude možno mít 49 opravných opatření vracení soudu. Je fajn, že žadatel dostane tuto informaci elektronicky, ostatně to se již děje dnes díky datové schránce, ale skutečná změna žádná.

Je slibováno dostupnější bydlení. Vymýšlí se různá rádobyřešení, kupříkladu komunitní výstavba Lidé sobě. Nechci brát nikomu iluze o tom, že by se z toho stalo masové řešení, které bude spásou absolutního nedostatku bytů na trhu. Ujišťuji vás ale, že až lidé zjistí, jakým procesem budou muset projít, do kolektivní výstavby, už tak složité, se nepohrnou.

Abychom nezapomněli dalšího člena koalice, KDU-ČSL. Co že oni slibovali lidem v době, kdy vznikal nový stavební zákon? Že bude jedna žádost a jedno řízení, což opravdu bez systémové změny nepůjde. Pokud bude více úřadů, více razítek, bude více žádostí a více řízení, a to přece kolegové poslanci z KDU-ČSL vědí. Stejně jako že rekodifikace stavebního práva před její destrukcí šla v ústrety dalším slibům kolegů křesťanských demokratů, tedy, že občan tu není od toho, aby měl povinnost orientovat se, zda musí svoji věc řešit na obci s rozšířenou působností, nebo na obci s pověřeným obecním úřadem, na obci základního typu, nebo na obci s matričním úřadem či jinde, že občan má vejít ve styk s veřejnou správou pouze na jednom místě a že legislativa má být přehlednější a jasnější. A teď kolegové nemají problém s tím podpořit systém, ve kterém jsou vlastně systémy dva, a kde jedni povolují jednou cestou, snazší, a druzí, ti obyčejní a prostí občané, cestou složitější a delší.

"Nové stavby proměňují život v místě, kde žijeme. Mohou rovněž přispívat k rozvoji měst a obcí i kulturnímu životu v naší zemi - nebo také nemusí. Pro naši společnost je proto důležité, kdo a podle jakých pravidel o chystaných stavbách rozhoduje." Toto se píše v prohlášení hnutí Arnika, jehož požadavky byly také propsány do rekodifikace stavebního zákona pod názvem Spravedlivé, rychlejší, lepší a jednodušší rozhodování o stavbách. Je to natolik zajímavá a hutná materie, že by byla škoda se jí nevěnovat:

"Rozhodování o stavbách se často neúnosně vleče, působí ztráty investorům a poškozuje kvalitu prostředí pro život lidí. Úřady a soudy špatná rozhodnutí zdlouhavě napravují. Za hlavní příčinu neúnosného stavu považujeme složitá a roztříštěná pravidla pro rozhodování o stavbách a nedostatečnost úřadů a správních soudů. Pro zajištění skutečné veřejné kontroly, transparentního a kvalitního rozhodování je třeba zmírnit překážky, které veřejnosti, obcím, investorům i úřadům staví do cesty špatná legislativa, její nesprávný výklad či porušování.

Proto je potřeba za prvé sjednotit schvalovací řízení. Pravidla, kterými se řídí schvalování staveb, je potřeba sjednotit, zpřehlednit a výjimky omezit na nezbytné minimum. Různá povolení by šla spojit do jednoho razítka od jednoho úřadu. Procedury pro všechny stavby by měly být stejné, přehledné a každému srozumitelné. Není proto správné mít speciální zákony pro určité typy staveb nebo pro vybrané stavební projekty.

Za druhé, zaručit veřejnosti právo hájit kvalitu svého života. Některé stavby mohou mít velký vliv na život v ulici, čtvrti, obci, kraji či státu. Stavbou dotčení občané by proto měli mít stejná práva jako investor. Musí mít možnost být plnohodnotným účastníkem se schvalovacím řízení a požádat vyšší úřad či soud o přezkoumání případných chyb.

Za třetí, rozhodovat o věci, nikoli o formalitách. Zákon má umožňovat, aby se úřady a soudy zabývaly věcnými připomínkami, nikoliv jen formální správností rozhodnutí. Nedává sebemenší smysl, aby se přezkoumávaly procesní přehmaty, a přitom nebylo možné řešit očividně věcné chyby.

Za čtvrté, zajistit, že verdikt platí. Verdikt, ať už je jakýkoliv, musí platit. Proto nedává smysl, aby se spory mezi místními lidmi a investorem rozsuzovaly až poté, co je stavba skoro hotová. Porušuje se tím právo na spravedlivý a efektivní soudní proces a oslabuje důvěra v právní stát, neboť i když soud rozhodne, že místní lidé měli pravdu, nedojde k reálné nápravě, a případná zpětná náprava poškozuje majitele či uživatele stavby.

Za páté, umožnit soudům a úřadům rychlejší rozhodování. Častá zdržování povolovacích procedur způsobují soustavné změny pravidel a nedostatečná odborná i personální kapacita úřadů. Proto je potřeba je výrazně posílit. Stát také musí posílit kapacitu správních soudů, aby také ony dokázaly vyhovět nově stanoveným lhůtám a nebyly přítěží."

Tolik Arnika ve svém přístupu ke stavebnímu právu v České republice. A ostatně tolik také k rekodifikaci stavebního práva, ke stavebnímu právu v České republice. Návrh na odložení účinnosti je potřeba zamítnout, protože přinese nepřijatelný chaos a zmatek do všeho. Oddělený princip je potřeba zachovat, v mezidobí je nutné věnovat se posílení v oblasti územního plánování ve prospěch měst a obcí. To vše lze ale zvládnout bez potřeby odsouvat účinnost a ohrožovat tak zájmy České republiky a naději na její lepší budoucnost. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji panu poslanci Kubíkovi a vaše vystoupení vzbudilo faktickou poznámku pana vicepremiéra Bartoše. Pan vicepremiér Bartoš, faktická poznámka.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji. Promiňte za drobné zdržení, my jsme diskutovali věc týkající se zákona. Já jsem chtěl jenom zareagovat. Nevím, jestli jste měl možnost už vidět tu věcnou novelu, ale vy jste zde v podstatě hovořil o tom, že se jedná - že překlápíme ty věci do digitalizace tak, jak jsou, a to není pravda. Samozřejmě, ten zákon má ty změny. Je to jedno razítko, jeden proces, je tam odvolání vůči celému řízení, takže vlastně nevím, ke které verzi se pojila ta vaše kritika. V tuhletu chvíli zůstává pro občana i pro stavebníka ten prostor tak, jak je, i v případě speciálního odvolacího stavebního úřadu.

Mě by zajímalo, když je to prezentováno jako nerovnost mezi běžným občanem a někým vyvoleným, kolik občanů staví silnici nebo kolik občanů staví nějakou komplexní stavbu, třeba čističku odpadních vod, nebo stavby, které jsou v režimu vyhrazené pro speciální stavební úřad. Nemyslím si, že je v tom jakýkoliv rozpor. Je to pro ty stavby řekněme nadlimitního, regionálního charakteru, takže srovnávat to disproporčně vůči stavbě běžné oproti těmto speciálním stavbám - ostatně i tak je název toho úřadu, speciální a odvolací - podle mě nelze.

A pak si nejsem úplně jist, ke které verzi toho zákona jste četl to vyjádření Arniky, ale nepředpokládám, že to bylo k poslednímu návrhu, který prošel s Nejvyšším stavebním úřadem. Myslím si, že to mohlo být možná v průběhu, kdy zde byl ten vládní návrh. Já jsem naopak reakce z oblasti ochrany životního prostředí měl negativní a naopak mám velmi pozitivní ohlasy na iniciativu Ministerstva životního prostředí, které jako dvojče k tomuto zákonu předkládá jednotné environmentální stanovisko, které naopak integruje a chrání všechny zájmy týkající se životního prostředí. Nemám v tom nějakou otázku, jen jsem chtěl konstatovat, protože jsem poslouchal velmi pozorně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře, za dodržení času. Vrátíme se do obecné rozpravy, do které je připraven v tuhle chvíli pan poslanec Brabec.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, paní ministryně, pane ministře, no, teď co říkal pan vicepremiér Bartoš, mi docela krásně nahrálo, nebyli jsme na tom domluveni, protože jednotné environmentální stanovisko nebo jednotné environmentální povolení, chcete-li, vzniklo ještě za naší vlády na Ministerstvu životního prostředí. My jsme se nakonec rozhodli jít cestou ještě větší integrace z jednoho logického důvodu. Já jsem o tom stále přesvědčen, že nový stavební zákon tak, jak byl ve své takové řekněme nejrobustnější podobě naší - nebo minulou - vládou předložen, nijak nezměnil ochranu hodnot stanovenou zákonem o ochraně přírody a krajiny, a to je nejdůležitější. A taky úplně na rovinu říkám, že ty snahy byly, protože umíte si představit, že samozřejmě se tam křížily plány a názory skupin, které byly naprosto protichůdné, protože developeři chtěli rychleji stavět, organizace aktivistické, některé ekologické organizace, zase chtěly ochranu životního prostředí za každou cenu včetně možnosti vstupovat do všech řízení. To přece dobře víme, tady je územní řízení, stavební řízení, předtím EIA, nějaké rozhodování. A nám všem šlo od začátku - nebo já jsem přesvědčen, že minimálně ve vládě nám šlo všem - o jedno, aby se tyhle zájmy nějak provázaly, aby se zkoordinovaly, a to nebylo jednoduché. A samozřejmě na nás byly také tlaky jako na Ministerstvo životního prostředí, a velké. Já jsem byl x-krát samozřejmě osloven nejrůznějšími skupinami, jestli bychom tedy nebyli vstřícnější vůči snaze rychleji stavět, já nechci říct za každou cenu rychleji stavět, ale rychleji stavět. A já jsem přesvědčen, že Ministerstvu životního prostředí se podařilo ten svůj hlavní cíl, tedy ochranu přírody a krajiny, i v předchozí verzi nebo v stávajícím návrhu uchovat.

To, že systém bude jiný a bude integrovaný, nic nemění na tom, že stále bude například krajinný ráz nebo chráněné druhy chránit zákon o ochraně přírody a krajiny, který bude muset i ten úředník - ať už bude formálně sedět na stavebním úřadě, ale pořád to bude ten samý úředník - posuzovat podle stejného zákona a Ministerstvo životního prostředí bylo i dřív samozřejmě podle našeho návrhu v roli metodického orgánu, tedy toho, kdo vykládá zákon a kdo dává metodické pokyny pro jednotlivé úředníky.

Jenom pro zajímavost. V praxi - a to si myslím, že i pro vás bude pochopitelné, ono v těch tisících stránkách, které s tím jsou spojeny, a samozřejmě ve stovkách paragrafů se to ztratí, ale my jsme nakonec po mnoha a mnoha měsících debat v desítkách pracovních skupin, kde byli zastoupeni všichni, byly tam i třeba ty ekologické organizace - to mělo vypadat tak, že opravdu v zastavitelných územích obcí, v národních parcích a chráněných krajinných územích, tedy tam, kde ochrana životního prostředí má nejvyšší hodnotu, bude nadále podle zákona o ochraně přírody a krajiny rozhodovat správa národního parku anebo správa chráněné krajinné oblasti, to znamená, ne stavební úřad, a to až do doby - a to bylo taky velmi cenné, že na tom byla ta dohoda - než v obcích vzniknou takzvané regulační plány. Regulační plán potom bude v budoucnu dokumentem, do jehož podoby budou právě správy národního parku a agentury zasahovat a jehož podobu budou také schvalovat, a to bylo velmi cenné. A to byla právě dohoda, kterou se podařilo učinit, a byla strašně důležitá v tom, že regulační plány dneska velmi chybí. A tohleto byla taková dohoda, že skutečně dokud nevzniknou, tak o tom budou rozhodovat správy národního parku nebo agentury chráněných krajinných oblastí, tedy lidé stejní jako doteď. A potom se budou podílet tito lidé na těch regulačních plánech, a teprve až ty regulační plány vzniknou, což mělo být několik let, tak pak se to rozhodování může případně přesunout někam dál.

A ještě jednu poznámku, co se týká výjimek o ochraně druhů v zastavitelných územích obcí, tedy uvnitř obcí, aby to bylo úplně jasné, nebo třeba o kácení stromů, což je velmi častý úkon, který se samozřejmě také posuzuje. Samozřejmě jak agentura ochrany přírody a krajiny, tedy správy CHKO, tak i správy národních parků budou stavebním úřadům, těm závěrům, dávat vyjádření, ale lze si opravdu těžko představit, že se úředník nebude držet zákona o ochraně přírody a krajiny a vyjádření těchto správ, protože to je samozřejmě přezkoumatelné, a zdůrazňuji, že stále tu metodickou roli tam bude mít Ministerstvo životního prostředí a také bude mít možnost hrát roli vrchního státního dozoru, a v rámci vrchního státního dozoru bude tedy kontrolovat, zda úředníci stavebních úřadů dodržují platný zákon.

Takže když to shrnu, jsem opravdu přesvědčen - a věřte mi, že těch jednání byly ne desítky, ale stovky, já navazuji na to, co říkala paní kolegyně Berenika Peštová, protože se jich samozřejmě také velmi účastnila a měla na starosti na Ministerstvu životního prostředí právě tu klíčovou sekci, která pod sebou má zásadní odbory, které právě s tímto souvisí, ať už ochranu ovzduší, ochranu vod a další a další integrovaná povolení - že ten stávající zákon, jak byl předložen paní bývalou ministryní Dostálovou, v žádném případě neoslaboval ochranu životního prostředí. Že se proti tomu v některých případech postavily některé organizace, já si myslím, že to je jasné, protože ony z logiky věci se vždycky snaží vyvážit rovnováhu někam řekněme ve svůj prospěch, a naopak developeři se snažili vyvážit, nebo to kyvadlo posunout, zase naopak ve prospěch stavění - nechci říct úplně za každou cenu, ale v každém případě velmi urychleného.

Mohu s klidným svědomím říct, že Ministerstvo životního prostředí i v mém funkčním období se velmi snažilo, aby tam obhájilo - a také jsem přesvědčen, že obhájilo - princip, že lze integrovat, lze zjednodušit a zrychlit přípravu stavebního řízení, ale přitom lze nerezignovat na ochranu životního prostředí. To byl od začátku náš cíl, tedy nestavět patnáct let a nedostávat ty lidi do šíleného stavu, ty stavebníky, ať už firmy, nebo stavebníky - fyzické občany, kdy on opravdu začne stavět, a teprve za pět let mu někdo řekne, že mu chybí nějaké razítko, které kdyby na začátku věděl, že bude potřebovat, tak by se třeba choval úplně jinak. Nehledě na to, že to řetězení - a to všichni dobře víme - znamenalo, že všechny ty strany - účastníci se mohli řetězovým způsobem nebo opakovaně hlásit, přihlašovat do těch jednotlivých řízení, ať už to bylo třeba rozhodnutí EIA, nebo územní řízení, nebo stavební řízení, a v zásadě ve stejné věci. Proto jsme řekli, ať si ti lidé požádají, a dostanou to jedno razítko.

Takže já chci zdůraznit, že i jednotné environmentální povolení není novinka. Je to něco, co vzniklo už za naší vlády, ale je to vlastně další razítko v rámci toho povolení. To znamená, je to určitě lepší než šedesát jiných razítek, ale není to lepší než jedno integrované povolení, a to si myslím, že je to hlavní. Ale rozhodně to neznamená, že by si Ministerstvo životního prostředí lehlo na záda ještě předtím a řeklo: Dělejte si s námi, co chcete, hlavně rychle stavte, protože je po tom společenská poptávka. To určitě ne. My jsme věděli, že i my jsme byli - v zájmu toho, aby se opravdu nepřipravovala stavba třináct, patnáct let, která potom reálně se stavěla dva roky, protože v tom jsme byli opravdu na chvostu. Ale byli jsme přesvědčeni a jsme přesvědčeni i dál, že lze stavět efektivně, rychleji, a tedy pro stavebníka i levněji, a přitom nemusí být oslabená ochrana životního prostředí. A k tomu směřovala naše podoba novely tak, jak ji paní bývalá ministryně Dostálová předložila. Děkuji. (Potlesk poslankyně Dostálové.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Další je do diskuse v obecné rozpravě přihlášen pan poslanec Vrána. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Vrána: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dovolte, abych se dotkl tohoto tématu v souvislosti se systémovou podjatostí v rámci stavebního řízení.

Celý proces, jak je nyní rekodifikací paní Dostálové nastaven, bude transparentní, veřejný, bude on-line s digitální stopou, s možností veřejné kontroly. To je zásadní moment v boji proti korupci v této oblasti. Snížení korupčního potenciálu bude zajištěno také díky profesionalizaci úředníků stavebních úřadů, s čímž by šlo ruku v ruce zvýšení jejich platů a odstranění platových nerovností v důsledku rozpočtových změn. Snížení korupčního potenciálu nastane také díky eliminaci rizik podjatosti a koncentraci posouzení veškerých aspektů staveb a dopadů záměru v rámci jediného rozhodnutí připraveného kompetentním týmem odborně způsobilých úředníků.

Občasné tvrzení, že systémová podjatost neexistuje, je nesmysl. Našlo by se mnoho příkladů. Jsou to například největší dopravní stavby našeho státu. Je to dostavba D1 u Přerova, je to pražský okruh, nová trasa metra D nebo radlická radiála. Systémová podjatost, která často končí u soudu, má pak ve výsledku vliv na životy milionů lidí, kteří by zmíněné komunikace již dávno mohli využívat.

Samostatná podstata současného uspořádání stavební správy způsobuje rizikovost podjatosti úřadů. Zejména velké dopravní stavby dosud paralyzovala skutečnost, že o projektech rozhodují zaměstnanci obcí, které mají na výsledku stavebního řízení vlastní zájem. Tito úředníci tudíž v rámci současného systému nemohou být zcela nezávislí, přestože jim to ukládá zákon. V případě podezření z podjatosti nyní musí agendu převzít stavební úřad z jiného územního samosprávného celku. V horším případě, jak už jsem zmínil, věc končí u soudu.

Systémová podjatost komplikuje a blokuje přípravu těch nejdůležitějších staveb v republice. Například, jak již jsem zmínil, dostavbu D1 v úseku Říkovice-Přerov, kde byla konstatována podjatost Přerova, a všechna řízení včetně podkladových stanovisek proto muselo řešit statutární město Olomouc. U toho bych se rád zastavil. Děti Země poprvé napadly změnu územního rozhodnutí. Z důvodu systémové podjatosti se celá agenda přenesla do statutárního města Olomouc a tím se zdrželo celé řízení o rok a půl. V polovině roku 2021 si Děti Země připsaly další úspěch, napadly povolovací řízení asi čtyřiceti stavebních objektů, které souvisejí s plánovanou realizací posledního úseku dálnice D1. Veškerou spisovou dokumentaci tak opět museli převzít úředníci olomouckého magistrátu, protože ti přerovští, včetně primátora, jsou podle rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje podjatí. Dovolte, abych odcitoval tajemníka našeho přerovského magistrátu: "Primátor, který se vyjadřoval ke stavbě D1, má zájem, aby byla postavena co nejrychleji. Protože je můj nadřízený, tak mě může ovlivňovat. A já jsem nadřízený a zaměstnavatel všech zaměstnanců magistrátu a mohl bych je ovlivňovat. To je v kostce systémová podjatost. Zažili jsme to při změně územního rozhodnutí, to se zdrželo rok a půl. Doufám, že teď to tak dlouho trvat nebude." To je přece úplně absurdní situace, která zdržuje celou stavbu, v tomto případě dálnice D1, ne v řádech měsíců, ale v řádech let.

Další komplikace, jak jsem hovořil s těmi klíčovými stavbami, je třeba pražský okruh a D1 směrem k Běchovicím, kde musí odvolání proti územnímu rozhodnutí řešit kvůli systémové podjatosti hlavního města Jihočeský kraj. Další strategickou stavbu, dálnici D3 ve Středočeském kraji, musí z hlediska vydání výjimek z chráněných živočichů a rostlin řešit Plzeňský kraj. Systémová podjatost ale není problém jen tam, kde není odpor proti stavbě. Tam, kde odpor existuje, se jedná už o systémový nástroj ke zdržování a komplikacím v případě stavby.

Nový stavební zákon odstraní riziko systémové podjatosti. Právě tento nový stavební zákon z pera paní poslankyně Dostálové přináší institucionální změnu, která riziko námitek systémové podjatosti eliminuje, stavební úřady přejdou pod stát a jejich úředníci do služebního poměru, což jejich nezávislost a nestrannost zajistí. Jako státní zaměstnanci, kteří budou navíc jednotně metodicky vedeni, budou skutečně nezávislí na místní správě a nedojde tak ke zbytečným průtahům, které v případě posouvání agendy pod nezávislý úřad vznikají. Systémová podjatost, jak jsem říkal, má opravdu vliv na životy milionů lidí. Námitek v rámci systémové podjatosti přibývá. Ministerstvo pro místní rozvoj eviduje zvyšující se počet případů, kdy musí rozhodovat o námitce systémové podjatosti krajských stavebních úřadů. V roce 2018 to bylo 38 případů, v roce 2019 to bylo také 38 případů, v roce 2020 už 66, takže můžeme sledovat, že ten trend narůstá.

Já bych, vážené dámy, vážení pánové, na závěr chtěl tímto výstupem připomenout, že systémová podjatost v rámci stavebního řízení není neobvyklý jev, a budu rád, pokud eliminace systémové podjatosti, jak bylo navrženo z pera paní poslankyně Dostálové, bude přenesena i do nové úpravy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám, pane poslanče. Všem přeji hezké odpoledne.

Než přistoupíme k dalšímu příspěvku, načtu došlé omluvy. Omlouvá se pan ministr zahraničních věcí Jan Lipavský dnes od 12.45 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a omlouvá se pan poslanec Ondřej Benešík z pracovních důvodů dnes od 12.20 do 13.50 hodin.

A ještě jedno toto sdělení, s náhradní kartou číslo 26 hlasuje pan místopředseda Jan Skopeček.

Nyní je další přihlášený pan poslanec Martin Kolovratník. Připravit se poté může paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za prostor, za slovo. Čas do 14. hodiny se blíží, tak slibuji kolegům z koalice i panu ministrovi, že nebudu nějak schválně nebo záměrně dlouho mluvit.

Musím ale říct, že mám radost z té debaty, která dneska proběhla, zvlášť když jsem teď poslouchal pana poslance Vránu. Tak to jsou, kolegyně a kolegové, přesně ty argumenty z reálných poznatků z terénu, z toho, co se děje nejenom v zájmu občanů, malých stavebníků, ale právě samospráv, obcí, které touží a volají po tom, aby byly dostavěny velké infrastrukturní stavby, a kde vztahy v tom území jsou tak složité, jak je před malou chvílí kolega pan poslanec Vrána popsal. Chci mu za to moc poděkovat. To je to, na co celou dobu poukazujeme.

A já teď už velmi stručně - těch argumentů by bylo mnoho, mnoho, spousta a spousta. Ale jak jsme řekli, o. k., respektujeme vaši představu, respektujeme to, že máte množství hlasů na to, abyste ve Sněmovně šli cestou, pro kterou jste se rozhodli. Vstřícně vnímám to, že pan ministr Bartoš dnes dopoledne uvedl debatu tím, že se teď bavíme o zákoně, který to posune, odloží, a že se tady pak sejdeme už k těm věcným návrhům, věcným změnám a budeme hledat maximální možný průnik.

Přesto, pane ministře, to bude už poslední mé obrácení se na vás, a dovolím si dvě otázky. Jedna velmi jednoduchá, jestli jste někdy byl stavebníkem, jestli jste někdy sám o něco někde žádal a prošel jste si to martyrium? Budu rád, když mi dáte vědět sám svoji osobní zkušenost jako obyčejného občana, který něco budoval. A pak vás možná zkusím - byť tím trochu předbíhám, a nechci vás, prosím, zkoušet, když řeknete, že svoji odpověď necháváte až na další debaty, tak to možná pochopím - poprosit o nějaký ilustrační příklad. Až sem přijde věcná novela, až tedy budete ve Sněmovně navrhovat nový systém, nově upravený - infrastrukturní stavby zrychlený režim od 1. července 2023, ty ostatní normální stavby postaru, mohu-li to takhle zjednodušit - tak jestli byste mi uvedl příklad, kde třeba při stavbě bytového domu bude obec žádat, u jakého úřadu, kde developer, nějaká soukromá společnost. A možná i u dopravy bych rád třeba viděl obec, která bude budovat malou autobusovou zastávku, nějakou malou stavbu na místní komunikaci, tak jestli to bude mít stejné jako třeba ŘSD nebo Správa železnic u nějaké liniové stavby, jestli ta obec bude (žádat) na svém obecním úřadu, nebo jestli ta obec bude žádat na tom speciálním odvolacím. To jen tak pro zajímavost bych rád věděl. Ale opakuji, nechci vás tady, pane ministře, zkoušet, určitě se k tomu vrátíme na výboru a tak dále.

To, co chci rychle ve dvou minutách povědět. Já jsem se nakonec rozhodl i do tohoto tisku podat pozměňovací návrh, v podrobné rozpravě se k němu přihlásím, a budu prosit o podporu, vysvětlovat i na výboru. A velmi jednoduše vysvětlím, už jsem to dneska říkal. My jsme tady v loňském roce přijali ten hlavní nosič, to hlavní tělo rekodifikace, tehdejší sněmovní tisk 1008, zcela nový stavební zákon, ale přijali jsme také ten druhý, doprovodný tisk 1009 se změnou všech těch více než padesáti norem. Připomínám, ten tisk měl víc než tisíc stránek.

Jak jsme to analyzovali (kašle) - omlouvám se - vy jste tyto dvě věci neprovázali, takže já tady přináším relativně krátký pozměňovací návrh, který za prvé řeší alespoň nepřímým způsobem novelu, dnes je to zákon č. 284/2021, že v jedné části v tom pozměňovacím návrhu řeším právě nepřímou novelou tady ten změnový zákon, aby nenastal problém sporů a kompetence právě v povolování podle složkových jednotlivých speciálních předpisů, aby to zkrátka na sebe lícovalo, to za prvé.

Za druhé se snažím upravit problematiku záměrů s plánovacími smlouvami na avizovaném Specializovaném a odvolacím stavebním úřadu. Identifikujeme možný problém systémové podjatosti, kdy třeba právě obce - on o tom pan poslanec Vrána mluvil - projevily svoji vůli někde v nějakém memorandu, řekly, že podporují, nebo že za podmínku, že bude nějaká nadstandardní spolupráce s Ministerstvem dopravy nebo s hlavním městem Praha, tak pak že budou souhlasit s obchvatem, po nějaké dlouhé anabázi, tak aby u těchto plánovacích smluv, pokud to bude přesunuto na ten SOSÚ, tak speciálně odvolací stavební úřad, aby ta podjatost nebyla.

A do třetice chci pomoci - byla to žádost měst a obcí, tak chci jim trochu ulevit, a to v tom smyslu, že jim posouváme povinnost pro obce, když budou předělávat územní plány, když je budou dělat do nového jednotného standardu, tak aby se s tím počkalo až na celý nový územní plán, aby nový standard nemusely dělat i u jednotlivých malých dílčích změn.

Uznávám možný protiargument, že ty body 2 a 3 by šlo řešit i nějakým jiným pozměňovacím návrhem až v té věcné novele, ale byl jsem optimistický, šel jsem tomu naproti, já jsem to nechal všechno v jednom sněmovním dokumentu, v jednom pozměňovacím návrhu, a budu vás žádat, abyste to zvážili, posoudili na výboru s paní předsedkyní Dostálovou, a budu vás žádat o jeho podporu.

To je ode mě vše. V podrobné rozpravě se k němu přihlásím. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče a nyní s faktickou poznámkou pan ministr.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Mně nedá zareagovat a na tu otázku, co jsem kdy stavěl. Já jsem tady v minulém volebním období poslouchal od pana Babiše: Vy jste nepostavil ani psí boudu, a tady mi budete vykládat... Já jsem stavěl před dvaceti lety s tatínkem garáž a nebylo to úplně nejlehčí. Musím říct, že po tom, co nám to nějaký pán přišel vykolíkovat zcela špatně, oproti tomu, jak byla zakreslena v plánu ta garáž, tak pak jsme ještě doplňovali břidlicový obklad, protože to je v horách, což byla údajně povinnost - což mě trošku překvapilo, protože o kousek dál stál penzion Milano, známý i z jistých událostí na severu Čech, kde byly dvoumetrové bílé zdi a pravděpodobně nebylo dodrženo vůbec nic, co se týká rázu krajiny, vůbec charakteristiky Jizerských hor. Ale znáte Liberecký kraj, tam se děly hrozné věci v devadesátkách. My tu garáž stavěli výrazně později, to mi bylo asi - ježíš - dvacet, tak třeba už tam ty poměry byly jiné.

Jinak ještě jsem chtěl jenom krátce to, co jste se ptal: stavebník bude žádat na tom místě, kde je zvyklý.

Vy jste se tady ptal na rozdělení na běžné a vyhrazené stavby s různými stavebními úřady. To není náš výmysl, přece rozdíl na běžné a vyhrazené stavby jsou součástí vašeho pozměňovacího návrhu. Takže já si myslím, že naopak na tom byla shoda, kde se řeší stavby běžné, a že stavby, které jsou vyjmenovány explicitně v souvislosti se speciálním stavebním úřadem, jdou na ten speciální stavební úřad, jestli jsem porozuměl té otázce.

Ale rád si nechám tu debatu v detailech, která část řeší co, právě na otázku, kdy budeme projednávat věcnou novelu, na kterou se těším.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní je přihlášená ještě v obecné rozpravě paní poslankyně Marie Pošarová a potom poslední přihlášku do obecné rozpravy mám, paní zpravodajku Kláru Dostálovou. Tak prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážení poslanci, vážené poslankyně, je také třeba připomenout, že jakákoliv revize systému veřejného stavebního práva a všech souvisejících složkových zákonů je odborně značně komplikovaná. Co vlastně dnes máme na stole? Máme na stole to, že se odloží všechny ty procesy o jeden rok. Zůstane Specializovaný a odvolací stavební úřad se všemi procesy, který jediný bude účinný k 1. 7. 2023.

Je skutečně zarážející, že se tady bavíme o tom, že nový stavební zákon je dobrý pro stát, pro stavební stavby, ale není dobrý pro občana. A já se ptám: Proč není dobrý pro občana? Proč je to dobré jenom pro stavby typu dálnice, letecké stavby, vodní nádrže, zásobníky plynu? Pro vyhrazené stavby jako takové, které jsem právě teď vyjmenovala, tedy část z nich, by tedy měl nový stavební zákon platit od 1. 7. 2023 se vším, co nový stavební zákon přináší. To znamená, povoloval by je v prvním stupni státní Specializovaný a odvolací stavební úřad, který by sám posoudil všechny veřejné zájmy bez potřeby závazných stanovisek dotčených orgánů. Ve druhém stupni by o odvolání rozhodovalo Ministerstvo pro místní rozvoj, které by mělo zatím vykonávat funkce Nejvyššího stavebního úřadu a které by již nesmělo rozhodnutí zrušit a věc vrátit k dalšímu řízení, ale muselo by o odvolání rozhodnout s konečnou platností.

Chápu, že to je velmi složitá situace, ale jen si představte tu reálnou skutečnost, pokud to skutečně odložíme, jak to bude fungovat. K 1. 7. 2023 stát bude fungovat podle nového stavebního zákona, odvolacím orgánem bude Ministerstvo pro místní rozvoj. Od 1. 7. na další rok bude pro obce fungovat již neúčinný zákon - to bych se fakt chtěla zeptat právníků, jak se tady můžeme pohybovat podle neúčinného zákona. Ale dobře, říká se, že to překleneme výkladově, tak jsem zvědavá, co s tím udělají soudy. A v té roli bude mít Ministerstvo pro místní rozvoj jako přezkumný orgán, to znamená na jedné straně bude odvolací, na druhé straně bude přezkumný.

Já bych tady chtěla ještě pozvednout jednu otázku. Tím, že si předkladatel nedal tu práci a nezměnil změnový zákon, to znamená všechny ty složkové zákony, může dojít k takové absurdní situaci, že nový stavební zákon se posune o jeden rok, ale nezmění se změnový zákon, ale ve změnovém zákoně je, že dotčené orgány přechází na Nejvyšší stavební úřad. Kam tedy půjde stavebník od 1. 7. 2023 pro povolení? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji paní poslankyni a nyní poslední přihlášená do obecné rozpravy, paní zpravodajka Klára Dostálová. Prosím.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo. Já už opravdu jenom velmi stručně, ale vzhledem k tomu, že jsem skutečně velmi bedlivě dneska tady sledovala celou tu rozpravu, si skutečně myslím, že jsme si neodpověděli na otázky, které tady padly. Nebyly úplně jednoznačným způsobem vyvráceny retroaktivní aktivity - prostě něco už vzniklo a odkládáme účinnost něčeho, co už vzniklo. Není dořešen změnový zákon, výkladová stanoviska toho, že budeme lidem vysvětlovat, že mají tam, kam jsou zvyklí chodit výkladem, aniž by to mělo oporu v zákoně.

Vůbec si nedovedu představit, jak se bude hradit přenesená působnost a tak dále, tak mi dovolte ještě v rámci svého vystoupení navrhnout zamítnutí tohoto zákona. A pokud by neprošlo ve třetím čtení zamítnutí, tak vrácení k přepracování. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně. Takže toto jsou návrhy, které se pak budou vypořádávat ve třetím čtení.

A já vnímám, jestli je ještě někdo do obecné? Není zájem už se přihlásit, takže končím obecnou rozpravu.

Optám se pro pořádek, je zájem o závěrečná slova nyní, pane ministře, paní zpravodajko? (Hlas z pléna, zpravodajka se směje.) Tak paní zpravodajko.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuju. Omlouvám se, musím jenom zareagovat na to, co tady dnes proběhlo. Oceňuji samozřejmě jako zpravodajka celou tu rozpravu, nicméně musím konstatovat jako zpravodaj tohoto tisku, že padly návrhy, které budeme řešit ve třetím čtení, a to návrh na zamítnutí nebo návrh na vrácení k přepracování. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Ještě má zájem pan ministr o závěrečné slovo po obecné rozpravě.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já bych chtěl všem poděkovat za debatu. Myslím si, že i pro lidi, kteří třeba nejsou tak zainteresováni ve stavebním zákoně a mají na srdci stejně jako my třeba rychlost stavění, ale i dostupnost bydlení v České republice, dnešní debata byla přínosná, protože nás bude čekat debata nad věcnou novelou, tak na spoustu dotazů, které tady zazněly, nebo i na nějaké argumenty, které zde zazněly, si může mezitím odpůrce či proponent najít protiargumenty. Já vám děkuji za to, že jsme spolu prošli tuto obecnou rozpravu ve druhém čtení i ve věcném rozhovoru. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Konstatuji, že nemáme nyní nic hlasovatelného, a zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny.

Nyní se o slovo přihlásil s přednostním právem pan ministr Ivan Bartoš a poté je přihlášen pan poslanec. Prosím, pane ministře, podrobná rozprava je zahájena.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já se v podrobné rozpravě hlásím k návrhu, co jsem avizoval už v úvodní řeči. Navrhuji zkrácení mezi druhým a třetím čtením na 7 dní.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, návrh mám poznačený. Nyní pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji také. Já se hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 755. Zdůvodněn z mé strany už byl v obecné rozpravě, takže nebudu zdržovat. Jenom povím, v první části se snaží narovnat námi viděnou diskrepanci mezi samotným posunem stavebního zákona a tím změnovým a v dalších dvou částech upřesňuje vztahy jak u plánovacích smluv, tak u povinností pro obce při změnách územních plánů. Takže sněmovní dokument 755, hlásím se k němu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče. Tím jsme tedy vyčerpali - ještě se pro jistotu rozhlížím - přihlášky do podrobné rozpravy. Podrobnou rozpravu končím.

Opět se pro pořádek optám, zda je zájem o závěrečná slova? Pan ministr ne, paní zpravodajka ne.

Z návrhů, které zazněly, tu máme návrh - já zagonguji, aby přišli poslanci a poslankyně do sálu - na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 7 dní. Shromažďujeme se v sále, všechny vás odhlásím. Prosím, přihlaste se opět vašimi identifikačními kartami.

 

Zopakuji, budeme nyní hlasovat návrh na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 7 dnů. Všichni víme, o čem budeme hlasovat.

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh na zkrácení lhůty? Kdo je proti?

V hlasování číslo 63 hlasovalo 133 poslanců a poslankyň, pro zkrácení lhůty bylo 79, proti 54. Konstatuji, že lhůta byla zkrácena.

 

Tímto jsme vypořádali všechny hlasovatelné návrhy.

Končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce.

 

Předtím, než přistoupíme k přerušení této schůze, bych ráda poděkovala panu končícímu kancléři Morávkovi za práci. Je tady vlastně naposledy, myslím, že je vhodné poděkovat. (Poslanci povstávají a tleskají.)

 

Nyní tedy přerušuji tuto 19. schůzi Poslanecké sněmovny do úterý 10. května do 14 hodin. Připomínám, že v úterý 3. května v 10 hodin bude zahájena 20. schůze Poslanecké sněmovny, a všem přeju klidný víkend.

 

(Schůze byla přerušena ve 13.55 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.